Král Zikmund píše polskému králi Vladislavovi II. Jagellovi, že ačkoliv nemusí být pobízen k neúnavné starosti o záležitost nevěrných českých kacířů, kterou toto léto hodlá vyřešit všemi svými silami (circa negocium contra dei et nostros infideles Bohemos hereticos hac estate totis viribus eciam vestro cum adiutorio prosequendum intendamus) i s podporou krále Vladislava, přesto obdržel od papeže i kardinálů velmi kárající a k větší horlivosti pobízející list (litteras admodum inuectiuas et nos summe excitantes), jenž přikládá k tomuto svému listu. Z jeho četby ovšem král Vladislav může snadno porozumět, s jakým nasazením, snahou, efektivitou a spěchem král Zikmund řeší otázku českých kacířů. Král se proto odvolává na spojenectví s králem Vladislavem uzavřené ve spišské zemi v Kežmaroku 30. března 1423 (tempore concordie et pacis … in terra Scepusiensi facte inite et renouate), na jejímž základě měl polský král poskytnout pomoc, aby vojska odpadlíků a nepřátel víry byla s boží pomocí poražena, anebo přivedena zpět na cestu pravdy a do společenství církve (vt in virtute domini exercituum praevaricatores et hostes fidei atque nostri manu forti conterantur aut ad viam veritatis et gremium sancte matris ecclesie reducantur). Král Zikmund nepochybuje, že papež a kolegium kardinálů také poslalo králi Vladislavovi list v podobném vybízejícím tónu (sub excitatiuo verborum tenore). On sám jej však prosí, aby mu sdělil, zda se rozhodl s ním vytáhnout do boje proti českým kacířům (disposuit se nobiscum in nostrum subsidium contra … Bohemos hereticos velle occurrere), a pokud nemůže osobně (casu quo personaliter non veniretis), aby alespoň sdělil, kolik ozbrojených bojovníků může postavit a na kdy je může dát k dispozici (quantum gentium armatarum quantitatem et ad quoddam tempus contra … Bohemos hereticos … in nostrum subsidium destinare). Nadto prosí krále Vladislava, aby zakázal všem svým poddaným jakéhokoliv stavu odjíždět do Čech a pomáhat kacířům, vozit olovo nebo jiné zboží a obchodovat s ním v Čechách (quod nullus regnum Bohemie in auxilium Bohemorum hereticorum intrare uel plumbum uel alias quascunque res uel merces illas eisdem afferre seu cum ipsis aliquam communionem siue comercium habere et facere presumat); zejména aby se nikdo neodvažoval, ať už bez nákladu nebo s olovem (cum plumbo), překračovat hranici směrem k Těšínu (ad Tesschen) a z Těšína pak směřovat do Kladska (ad Glacz) a jiných měst (aut illas ciuitates que iacent penes metas Morauie) ležících na hranici s (aut illas ciuitates que iacent penes metas) Moravou (Morauie). Král Zikmund žádá polského krále, aby mu sdělil místa, kudy tito lidé překračuji hranice (per que loca tales homines transitum fecerint), aby je mohl vzít do zajetí.
- Lewicki 1888, s. 159, č. 1367 (latina)
- RI XI, č. 5835 (němčina)