Císař Zikmund potvrzuje a obnovuje purkmistrovi, přísežným, konšelům a všem měšťanům Starého Města pražského (Maioris Civitatis Pragensis) na jejich přání vložená privilegia. Činí tak, protože mu řečení purkmistr, přísežní, konšelé a všichni měšťané jeho slavného královského Starého Města pražského, které je hlavním městem a hlavou jeho Českého království, z kterého pochází a z něhož odvozuje veškerou svou čest, kde se nachází jeho vznešený trůn a které je ozdobené září zvyklostí, práv a vědomostí a z jehož zelených a úrodných zahrad se rozšířily plody slávy do ostatních měst a oblastí Českého království, předložili listiny o jejich svobodách, privilegiích, právech a milostech, které obdrželi jak od jeho předchůdců, římských králů a císařů či českých králů a knížat, tak od vládců jiných zemí.
Jan, král český a polský a hrabě lucemburský, uděluje měšťanům Starého Města pražského právo, že každý, kdo doplaví stavební dříví do Podskalí, smí toto dřevo po dobu tří dnů prodat jen měšťanům Prahy. Dále stanovuje, že nikdo nesmí jít proti proudu řeky naproti vorům, aby mohl koupit dřevo dříve. Dáno 28. dubna 1316 v Praze.
Jan, král český a polský a hrabě lucemburský, uděluje měšťanům Starého Města pražského právo skladu dřeva v Podskalí, kde každý vorař musí vytáhnout dřevo na břeh. Dále stanovuje, že měšťané Prahy nesmějí být duchovními poháněni k žádnému cizímu soudu, nýbrž že se mají zodpovídat výlučně před jejich soudem, tj. před místním biskupem a jeho oficiálem. Dáno 4. listopadu 1325 v Münnerstadtu.
Jan, král český a polský a hrabě lucemburský, uděluje měšťanům Starého Města pražského právo na těžbu kamene, vápence, písku a hlíny v okruhu jedné míle od města, a to bezplatně bez ohledu na držitele daného pozemku. Dáno 1. prosince 1328 v Praze.
Jan, král český a polský a hrabě lucemburský, uděluje měšťanům Starého Města pražského, stejně jako měšťanům jiných měst Království českého právo trestat jak mladíky, kteří vedou nepořádný život, tak měšťany, kteří jim bez svolení rodičů půjčují peníze, přičemž si vyhrazuje právo soudit těžší případy. Dále stanovuje, že žádný duchovní ani laik nesmí pohánět řečené měšťany před domácí nebo zahraniční církevní soud, ale výlučně jen před soud pražského biskupa a jeho oficiálů nebo před příslušný městský soud. Rovněž stanovuje, že se všichni obyvatelé, ať duchovní či laici, kteří mají ve městě dům, dvůr, zboží nebo příjmy, mají poměrně podílet na odvodu královské berně, s výjimkou těch, kteří od toho byli osvobozeni. Nakonec stanovuje, že každý měšťan, který drží statek podle zemského práva nerušeně po dobu tří a půl let, nemá být nadále poháněn před zemský soud, ale před příslušný městský soud. Dáno 27. května 1330 v Landau.
Jan, král český a polský a hrabě lucemburský, uznává, že obyvatelé Království českého zaplatili všechny berně, kterými byli povinováni u příležitosti jeho korunovace a sňatků jeho dcer, jakož i jiné dobrovolné berně. Proto slibuje, že je nebude zatěžovat žádnou další berní, s výjimkou korunovace jeho syna nebo sňatku jeho dcer. V takovém případě by mělo být odvedeno z každého lánu čtvrt kopy grošů, přičemž bude stejně zatíženo zboží biskupů, duchovních, měšťanů a šlechticů. Dáno 22. srpna 1331 v Domažlicích.
Jan, král český a polský a hrabě lucemburský, odvolává svoji listinu vystavenou pro měšťany Řezna, kterou poškodil na jejich právech měšťany Prahy. Dáno 20. srpna 1331 v Domažlicích.
Jan, král český a polský a hrabě lucemburský, povoluje purkmistrovi, rychtáři a konšelům a všem měšťanům Starého Města pražského ohradit a uzavřít prostor mezi městskými hradbami a řekou Vltavou od pražského špitálu až k bráně sv. Valentina, kde často dochází k přepadením a zločinům a kde se skladuje dřevo a hnůj, což oboje má být odstraněno. Dáno v březnu 1339 ve Frankfurtu nad Mohanem.
Jan, král český a polský a hrabě lucemburský, stanovuje, že všichni měšťané a obyvatelé Starého Města pražského, kteří bydlí nebo drží v městských hradbách dům, mají ze všeho svého movitého i nemovitého majetku přispívat k obecnému dobrému a mají trpět s městem, tj. mají platit obecní dávky, s výjimkou pánů, řeholníků a jiných osob, které jsou z toho od starodávna vyňaty. Dále uděluje měšťanům Starého Města pražského právo, že nikdo nesmí v okruhu jedné míle od města zřídit krčmu, a stanovuje, že se ve městě nemá vybírat žádný jiný poplatek kromě poplatku z vína, který jim postoupil. Dáno 4. června 1341 v Praze.
Král Karel IV. potvrzuje měšťanům Starého Města pražského všechna jejich práva a privilegia udělená jim římskými králi, stejně jako českými králi a knížaty. Dáno 27. prosince 1348 v Drážďanech.
Císař Karel IV. uděluje měšťanům Starého Města pražského milost, totiž že mohou svobodně kupovat statky a prodávat je komukoliv s výjimkou duchovních. Pokud nějaký měšťan nebo měšťanka zemře bez závěti a dědiců, má dědictví připadnout nejbližšímu mužskému či ženskému příbuznému. Tuto milost však mají užívat jen ti, kteří trpí s městem, tj. platí městskou dávku. Dáno 4. srpna 1366 v Praze.
Císař Karel IV. stanovuje, že všechny jezy na Vltavě mají být zařízeny tak, aby nebyl narušován obchod. Odvolává všechna cla na Vltavě, která byla zavedena po smrti Václava I., a snižuje ta, která byla zřízena již za jeho života. Stejným způsobem reguluje také cla na řekách Mži, Lužnici a Otavě. Vyjmuta jsou cla tři míle nad a pod Pražským Karlovým mostem, která k němu přísluší a která mají zůstat nezměněna. Dáno 3. srpna 1366 v Praze.
Karel, markrabě moravský, potvrzuje rychtáři, konšelům a celému Starému Městu pražskému vloženou listinu krále Jana o osvobození všech českých měst od daní po dobu sedmi let, stejně jako všechna jejich další práva a svobody. Dále jim slibuje, že od nich nebude po dobu dvou let žádat žádné další finanční dávky. Dáno 20. června 1343 v Praze.
Jan, král český a hrabě lucemburský, a Karel, markrabě moravský, osvobozují měšťany a obyvatele všech měst Království českého na sedm let, do 23. dubna 1348, od placení všech daní a sbírek, protože se zavázali odvést daně za dalších šest let najednou. Dáno 15. června 1341 v Praze.
Císař Karel IV. nařizuje všem svým poddaným v Království českém zabránit obchodování v Čechách všem cizím kupcům, kteří upírají kupcům z Prahy a Čech obchodní cestu do Benátek. Dáno 17. června 1373 ve Fürstenbergu.
Císař Karel IV. uděluje měšťanům Starého Města pražského právo pořádat každou sobotu masný trh. Dáno 14. srpna 1376 v Norimberku.
Císař Karel IV. stanovuje, že se do měst a všeobecně do korunního zboží Království českého nemá dovážet cizí víno a tam být prodáváno, s výjimkou měst Kutné Hory, Českých Budějovic, Písku a Německého Brodu. Dáno 6. ledna 1373 v Lukově.
Král Václav IV. uděluje měšťanům Starého Města pražského milost, totiž že jím mají být poháněni jen před městský soud. Dále se zříká majetku sirotků a vdov a obnovuje měšťanům právo svůj majetek svobodně odkazovat. Pokud někdo zemře bez závěti nebo dědiců, má dědictví připadnout nejbližšímu mužskému nebo ženskému příbuznému, který trpí s městem (tj. odvádí městskou sbírku). Nakonec stanovuje, že pokud by měl po sobě nějaký měšťan zanechat svobodný statek, nemají o této pozůstalosti rozhodovat zemští páni na zemském soudu, ale jedině konšelé. Dáno 26. května 1384 na Křivoklátě.
Král Václav IV. nařizuje všem cizím kupcům, kteří vezou italská nebo jiná cizí vína z Bavorska do Horní Lužice nebo Slezska, využívat výhradně cest přes Čechy a Prahu, aby nebyly poškozeny cla a poplatky české země a Prahy. Dáno 20. června 1400 v Praze.
Král Václav IV. stanovuje, že cizí kupci nesmějí sami obchodovat na Starém Městě pražském, ale že mají své zboží prodat pražskému měšťanovi. Přitom nesmí tito cizinci v Praze užívat vlastní míry, váhy a lokty. Dále nařizuje, že cizí kupci nesmějí prodávat a vykládat své zboží jinde než v Praze a při cestě Čechami musí jet přes Prahu a nevyužívat žádných bočních cest. Ze zákazu prodeje jsou vyjmuty pouze ryby, které smějí cizí kupci sami prodávat na každodenním rybím trhu na Novém Městě pražském. Nakonec stanovuje, že má být na Starém Městě pražském zřízen svobodný denní trh s chlebem a moukou. Dáno 25. ledna 1393 na Žebráku.
Císař Ludvík IV. osvobozuje měšťany pražských měst od všech cel v celé říši. Dáno 10. června 1330 ve Špýru.
- A: N/A
- B: Neúplný opis v rukopise českých královských register Zikmunda Lucemburského z let 1436‒1437
- C: Neúplný opis z 15. století v „Cancellaria regis Georgii“ (podle B)
- D: Podrobný český regest z přelomu 16. a 17. století
- E: Podrobný český regest z přelomu 16. a 17. století
- A: N/A
- B: Lobkovická knihovna v Nelahozevsi (dříve v Roudnici nad Labem); sign. VI Fb 19; pag. 86‒106
- C: NK ČR Praha; oddělení rukopisů; sign. XXIII D 163; fol. 662v ‒664v, 677r‒694v
- D: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 333 I; fol 18r‒23v
- E: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 333 II; fol. 14v‒23v
- A: N/A
- B: N/A
- C: Manuscriptorium
- D: N/A
- E: Digitální archiv SOA v Třeboni
- Čelakovský 1890, s. 127, č. 62
- RI XI, č. 11395
- RI XI NB/6, v tisku
Neúplné opisy B a C neobsahují dispozici, sankci, koroboraci a eschatokol, české regesty D a E pak spojují dispozici, obsahují latinskou datační formuli a kancelářskou poznámku. Originál měl být podle nich v knižní podobě a ohlášena byla majestátní pečeť.