Pražský kanovník Zikmund Janův z Michalovic (Sigismundum de Michelsperch, canonicum Pragensem) žádá papežský stolec, aby mu nově udělil provizi na uvolněné proboštství kostela sv. Štěpána1 v Litoměřicích (Luthomiricensis) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), jehož roční důchod nepřevyšuje 500 českých hřiven. Svou žádost zdůvodňuje následujícím způsobem: před časem se zmíněné proboštství uvolnilo tím, že jistý Zdislav ze Zvířetic,2 který byl prezentován zemřelým českým králem Václavem IV. (per dominum Wenceslaum, quondam Bohemie regem) pražskému arcibiskupovi nebo jeho vikáři, nebyl pro svou náklonnost k herezi Jana Viklefa (Johannis Wikleff) a Jana Husa (Johannis Hus) přijat ani uveden k zmíněnému proboštství. Tehdy římský, uherský a český král Zikmund Lucemburský (dominus Sigismundus Romanorum, Hungarie, Bohemie etc. rex) prezentoval řečeného pražského kanovníka pražskému arcibiskupovi a ten ho investoval a uvedl k zmíněnému proboštství, které je dosud uvolněné. Protože se však Zikmund Janův obával, zda zmíněné uvedení bylo v souladu s právem, žádal o nové udělení tohoto proboštství z moci papežské.3
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur O.).
1: V původním textu supliky je uvedeno patrocinium: s. Petri.2: V původním textu supliky je uvedeno jméno: Sigismundum.3: K tomu také: MVB VII/1, s. 149, č. 323 ; regest.
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 143 (lib X de vacantibus per fiat a. tercio)