Zikmund Janův z Michalovic (Sigismundum de Michelsperch), kanovník v metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze (canonicum Pragensem), žádá papežský stolec, aby mu nově udělil provizi na uvolněné proboštství v kolegiátní kapitule sv. Štěpána v Litoměřicích (Luthomiricensis) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), jehož roční důchod nepřevyšuje 500 českých hřiven. Svou žádost zdůvodňuje následujícím způsobem: před časem se zmíněné proboštství uvolnilo tím, že jistý Zdislav ze Zvířetic, který byl prezentován zemřelým českým králem Václavem IV. (per dominum Wenceslaum, quondam Bohemie regem) arcibiskupovi v Praze nebo jeho vikáři, nebyl pro svou náklonnost k herezi Jana Viklefa (Johannis Wikleff) a Jana Husa (Johannis Hus) přijat ani uveden k zmíněnému proboštství. Tehdy římský, uherský a český král Zikmund Lucemburský (dominus Sigismundus Romanorum, Hungarie, Bohemie etc. rex) prezentoval řečeného pražského kanovníka pražskému arcibiskupovi Konrádovi z Vechty a ten ho investoval a uvedl k zmíněnému proboštství, které je dosud uvolněné. Protože se však Zikmund Janův obával, zda zmíněné uvedení bylo v souladu s právem, žádal o nové udělení tohoto proboštství z moci papežské.
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 143 (lib X de vacantibus per fiat a. tercio)