Purkmistr Matyáš Jeník (Jeník purgmistr té chvíle) a přísežní konšelé města Bělé pod Bezdězem (konšelé přísežní města Bělé) forman Matyáš Kříž (Kříž forman), Václav Kruh (Václav Kruh), Vaněk Chřípek (Václav Chřípek), Havel Bryl (Havel Bryl), Petr Tachovský (Petr Thachovský), Mařík Šťáva (Mařík Šťáva), Petr Nechvíle (Petr Nechvíle), Valeš krajčí, švec Matěj (Matěj švec), provazník Matěj (Matěj provazník) a Kříž Březovský (Kříž Březovský) dosvědčují, že Petr z Michalovic (Petr z Michalovic) dal svému služebníku Jaroškovi z Nosálova (Jaroškovi z Nosalova služebníku svému), purkrabímu v Bělé svůj nárok na odúmrť dvou lánů bez dvou prutů (dva lány bez dvú prutú dědin), náležející nebožce Petře z Kluku (nebožce Petřiných z Kluku) a jejímu synu Ješovi (Ješiných syna jejieho), v Kluku (v Kluku). Tomík z Kluku (Thomík z Kluku) od Jaroška z Nosálova dotčené majetky odkupuje za sedm kop grošů (sedm kop gr. peněz střiebrných) a zapisuje sobě a svým dětem. Jarošek se vzdává za sebe a své dědice veškerých práv k uvedeným statkům.
- A: SOA Praha ‒ SOkA Mladá Boleslav; AM Bělá pod Bezdězem; kniha 1453; fol. 4v; aktuální uložení neověřeno
Přepis regestovaného dokumentu
Thomík z Kluku.
My Jeník purgmistr té chvíle, Kříž forman, Václav Kruh, Václav Chřípek, Havel Bryl, Petr Thachovský, Mařík Šťáva, Petr Nechvíle, Valeš krajčí, Matěj švec, Matěj provazník, a Kříž Březovský, konšelé přísežní města Bělé, vyznáváme nynějším i budúcím, že přistúpiv před nás v plnú radu Thomík z Kluku, takového sobě vkladu žádal jest, a nejprve když pan Petr z Michalovic, jsa pánem naším, dal nápad swuoig Jaroškovi z Nosalova služebníku svému, někaké dědiny v Kluku, weigmeno dva lány bez dvú prutú dědin nebožce Petřiných z Kluku a Ješiných syna jejieho odtudž po jich smrti, tehdy Thomík svrchupsaný jsa příbuzen k těm dědinám, učinil úplatek s svrchupsaným Jaroškem, tehdyž úředníkem a služebníkem páně Petrovým, tak že jemu dal koláče sedm kop gr. peněz střiebrných za jeho právo; a Jarošek svrchupsaný slíbil jemu nikdy nepřekážeti sic, i také slíbil za pána, že jemu již na tom překážeti nemá. Kteréžto již psané dědiny svrchupsaný Thomík těmito našimi knihami utvrzuje a zapisuje sobě, dětem svým nynějším i budúcím, bez překážky člověka všelikterakého, po krvi nebo kterak jinak. Actum anno Domini M°CCCC°XXX°VII° feria VI. ante Martini.