Ulrich Stöckel, mnich z benediktinského kláštera v Tegernsee, informuje svého představeného opata Kaspara Ayndorffera, že v pátek před svátkem svatého Matouše (feria sexta ante festum sancti Mathei) 19. září dorazil na koncil do Basileje titulární patriarcha z Antiochu Jan Mauroux (patriarcha Antiocenus) se třemi biskupy (tribus episcopis) a čtyřmi doktory (quatuor doctoribus), kteří je ujistili o přihlášení se sedmi králů (septem regum), konkrétně Francie Karel VII. (Francie), Anglie Jindřich VI. (Anglie), Kastilie Jan II. (Castelle), Kypru Jan II. (Cypri), Portugalska Eduard I. (Portegalie), Aragonie Alfons V. (Arragonie) a Skotska Jakub I. (Scothorum), ke koncilu. Což vyjednal kardinál svatého Eustachia Alfons Carillo (cardinalis sancti Eustachii) a další vyslanci svatého koncilu. Zmínění králové mají na koncil vyslat své vyslance, a někteří z nich je již poslali, jsou tedy na cestě. Stöckel doufá, že se brzy koncil značně rozšíří. Usuzuje, že se ke koncilu aktuálně hlásí více než tři čtvrtiny světa (concilium habet iam plus quam tres partes mundi sibi adherentes). Koncil zamýšlí vyslat poselství k polskému králi Vladislavovi II. Jagiellovi (ad regem Polonie), aby se ke koncilu přihlásil, podporoval jej a poslal k němu své vyslance. Rovněž vyslal svatý koncil dva ctihodné muže (duos videlicet reverendum patrem), totiž opata cisterciáckého kláštera v bavorském Ebrachu Heřmana III. z Kottenheimu (abbatem Ebracensem) a Jana z Maulbronnu (Johannem de Molbrünn ordinis cisterciensis), k husitům (ad hussitas), aby jejich příchod na koncil nezdržovala města a kasteláni na cestě mezi Norimberkem (Nurenbergam) a Basilejí. Podotýká, že nikdo netuší, co je vede k tolika výmluvám. Svatý koncil se prostřednictvím řezenského biskupa Konráda VII. ze Soestu (episcopum Ratisbonensem) a eichstättského děkana Konráda (decanum Eystetensem) obrátila s prosbou k braniborskému markraběti Fridrichovi I. Hohenzollernskému (marchio Brandeburgensis), aby Čechům (Bohemos) zajistil bezpečný průchod ke svatému koncilu, což slíbil a potvrdil ve svých listech. Benediktinský mnich Petr z Understorffu (Petrus de Understorff, collega meus) byl vyslán do všech měst a hradů, kterými musí husité po cestě projít, aby pro ně zajistil glejty. Pokud by ani tyto kroky nestačily, bavorský vévoda Vilém III. (dux Wilhelmus) hodlá osobně na vlastní náklady doprovodit husity z Norimberku do Basileje. Nechal se slyšet, že obětuje tělo, duši i veškerý svůj majetek, aby zajistil zdar svatému koncilu a církvi. Konečně Stöckel vyjadřuje víru, že brzy bude mít povzbudivé zprávy.
- A: N/A
- B: StA München; Cod. 1585; fol. 40; aktuální uložení neověřeno
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub anno
Přepis regestovaného dokumentu
Inter alias novitates scribo vobis ea que sunt certissima. Nuper feria sexta ante festum sancti Mathei 19. septembris venit patriarcha Antiocenus ad concilium cum tribus episcopis et quatuor doctoribus, qui certificavit nos verbis et scriptis de adhesione septem regum, videlicet regis Francie, Anglie, Castelle, Cypri, Portegalie, Arragonie, Scothorum. Et istam adhesionem procuravit reverendissimus dominus dominus cardinalis sancti Eustachii et alii ambasiatores sacri concilii. Ecciam prefati reges mittent solenpnem ambasiatam ad concilium, et aliqui iam de facto miserunt, et sunt in via. Et speramus concilium in brevi valde augmentari. Sumus enim certi, quod concilium habet iam plus quam tres partes mundi sibi adherentes. Item concilium intendit iam mittere solenpnem ambasiatam ad regem Polonie, ut eciam adhereat, faveat et suos mittat ad concilium. Item concilium misit duos videlicet reverendum patrem dominum abbatem Ebracensem et fratrem Johannem de Molbrünn ordinis cisterciensis ad hussitas, ut non tardant venire ad concilium, qui rescripserunt nobis noviter, quod marchio Brandeburgensis non velit Bohemos salvos conducere ad concilium, nisi prius habeat litteras salviconductus ab omnibus civitatibus et castellanis inter Nurenbergam et Basileam. Et forsitan penitencia ductus, quod in contrarium obligavit se. Ecciam nescitur, quo spiritu dicitur, quod tot excusaciones querit. Post hoc concilium misit reverendum in Christo patrem dominum episcopum Ratisbonensem et dominum decanum Eystetensem ad predictum marchionem, supplicans sibi, ut Bohemos salvos conducat ad sacrum concilium, sicut promisit et suis litteris roboravit, et quod non ponat concilium et ecclesiam dei ad periculum. Ecciam frater Petrus de Understorff, collega meus, est missus ad omnes civitates et castra, que sunt in via per quam hussite debent transire inter Nurenbergam et Basileam, ad impetrandum litteras salviconductus. Et si ista omnia non sufficiunt, tunc illustris princeps dux Wilhelmus intendit transire personaliter et hussitas salvos conducere a Nurenberga usque in Basileam, et hoc in expensis propriis. Dicit ecciam, quod corpus, animam et res et omnia, quecunque habet, vult exponere pro sacro concilio et sancta ecclesia dei. Item speramus, quod in brevi habebimus multa bona nova, et quod concilium erit valde gloriosum.