Papež Martin V., který již dříve nařídil mistru a bratrům Řádu Německých rytířů (magistro et fratribus b. Marie Theutonicorum Jerosolimitanorum), aby pomohli římskému králi Zikmundovi Lucemburskému (Sigismundo, Romanorum regi illustri) proti českým heretikům (contra Bohemos hereticos) a veškerou svou mocí s nimi bojovali a napadali jejich zjevné přívržence a ochránce,1 nyní přidává zmíněnému Řádu další nařízení, podle kterého mají považovat za své nepřátele i ty ze zmíněných ochránců a podporovatelů heretiků, ať jsou jakéhokoliv stavu či hodnosti, s nimiž by měli uzavřený mír či příměří (pacem vel treugam) upevněné nějakými smlouvami nebo ujednáními, a proti nim mají také vést válku. Zároveň papež vyhlašuje, že z uvedeného důvodu neupadnou bratři zmíněného Řádu do trestu křivopřísežnictví, že je jim dovoleno zrušit příměří a mír se zjevnými přívrženci řečených heretiků a že tím nedojde k poskvrně jejich cti a pověsti, neboť je nemají zavazovat takové sliby a přísahy, pakliže bojují pro obranu křesťanské víry, tak jak jim to ukládá jejich řádové povolání.
1: Viz regest.