Král Zikmund (Sigmund) připomíná městům Frankfurt nad Mohanem, Friedberg a ostatním městům na území Wetterau svůj list z 10. března ohledně usnesení přijatém na sněmu ve Vídni (zu Wienn), v důsledku čehož má říšské shromáždění, které se sejde 1. května (uff sant Walpurgstag) v Norimberku (Nuremberg), zhotovit všeobecnou výzvu k válce proti kacířům (eins gemeinen anslags). Zikmund se již dříve domníval, že se nebude moci osobně účastnit sněmu kvůli svým mnohým povinnostem ‒ válce proti Turkům a kacířům ‒ kteří nyní zaútočili na země jeho zetě, rakouského vévody Albrechta (dem hochgebornen Albrechten herzogen zu Osterrich), poškodili mnoho obyvatel a zpustošili zemi (vil lute und landes gewüstet). Zikmund a vévoda Albrecht proto učinili přípravy, aby osobně vytáhli do boje proti kacířům. Poté, co se toto kacíři dozvěděli, stáhli se znovu do svých pevností. S ohledem na nový vývoj Zikmund znovu přemýšlel o záležitosti říšského shromáždění a naznal, že jeho osobní přítomnost na shromáždění je bezpodmínečná a nezbytná (daz grosse notdurfft ist, daz wir selbs denselben tag besuchen). Zikmund se o tom poradil se svým zetěm Albrechtem a společně se rozhodli, nechat napadené země střežit (haben auch uff hut mit im beslossen), což Zikmundovi umožní bez dlouhého zpoždění osobně se dostavit 8. května do Norimberku. Proto naléhavě žádá města Frankfurt, Friedberg a další, aby k 1. květnu vyslaly do Norimberku svá zplnomocněná poselstva. Vyslanci se nemají znepokojovat možným tří až čtyřdenním Zikmundovým zpožděním, protože má jasný úmysl do Norimberku dorazit. Zikmund doufá, že se uzavře mnoho dobrého a užitečného pro všemohoucího Boha, křesťanstvo, Říši a proti kacířství. Tím si vyslouží boží odměnu, čest a Zikmundův zvláštní vděk.
- Ad mandatum domini regis Michael prepositus Boleslaviensis
- Den burgermeistern und reten der stete Frankfurt, Fridberg und allen stetten in der Wederaw unszre und des richs lieben getruen
- Aschbach 1841, s. 458
- Janssen 1863, s. 346‒347
- RI XI, s. 40, č. 6609
- RI XI NB/5, č. 215, v tisku