Přepis regestovaného dokumentu

Já Anna kněžna z Oswětína, poručnice sirotkuov i sboží dobré paměti urozeného pana Puothy z Častolowic, syna mého milého, vyznávám tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúce slyšeti budú: Jakož urozený pan Aleš z Šternberka a z Holic a pan Puotha svrchu psaný měli a mají od ciesařovy Milosti a od opata i konventa kláštera Opatowského tři tisíce kop grošuov řádně zapsáno na tom sboží nahoře psaného kláštera Opatowského, jakožto ti listové na to udělaní šíře a světleji svědčí a ukazují; že svrchu psaný pan Puotha na tom svém dílu, totiž na půldruhém tisíci kop grošuov, kterýž měl na tom zboží Opatowském podle svrchu psaného pana Alše zapsáno, dal jest urozenému panu Hlawáčowi z Donína, přieteli svému přirozenému, tisíce kop grošuov a mocně jemu to poručil a odkázal, jakož mnoho dobrým lidem jest to svědomo. Pak po smrti svrchu psaného pana Puothy, když se byli všickni poručníci na Kladsko sjeli a mne v tu chvíli najvyšší poručnicí volili, tu sem jiných poručníkuov povolením již psanému panu Hlawáčowi těch nahoře psaných tisíce kop grošuov také dala i nynie mocí tohoto listu jemu dávám podle svrchu psaného pana Alše na těch listech i na tom zboží Opatowském, a k tomu také za jeho páně Hlawáčowy dluhy, za rukojemství a za službu, i také za ten list, kterýž mi na tři sta kop udělal a v mú moc dal, dala sem a mocí tohoto listu jemu úplně dávám těch pět set kop grošuov na týchž listech i na tom zboží Opatowském, tak aby on toho půldruhého tisíce kop grošuov mocen byl dáti, prodati, zastaviti, směniti aneb s tím učiniti, jak by sě jemu zdálo. A již já i ti sirotci žádného práva ani moci na těch listech více nemámy, než všecko právo i moc dala sem a dávám panu Hlawáčowi svrchu psanému. A ktož by tento list měl s jeho dobrú vuolí, ten má i mieti bude túž moc i právo ke všem svrchu psaným věcem, jako on sám pan Hlawáč svrchu psaný. A toho na potvrzení pečeť svú vlastní kázala sem přivěsiti k tomuto listu; a pro lepší svědomie prosila sem urozených pana Alše z Šternberka a z Holic, pana Mikuláše Zajiece z Hazmburka seděním na Kosti a pana Haška z Walštýna, a slovutných panoší Markvarta z Mezilesí, Jana Črnína z Vysoké a Zbynka z Kocova, že sú také své pečeti na svědomie přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán v Prazě léta ot narozenie Syna Buožieho tisícého čtyřstého třidcátého sedmého tu středu den svatého Hawla.