Šlechtici a manové zemí ratibořské, krnovské a rybnické Jan Kosíř ze Životic, Sobek Bělík z Kornic na Bohumíně, Pavel ze Zátora, Petr Břízek z Chuchelné, hejtman (starosta) krnovský, Ješek Ruben z Rakowa, hejtman ratibořský, Pavel z Lichnova, Mikuláš z Leščin, Hanuš Klema ze Lhoty a Jan z Bělé vyznávají, že byli zvoleni ratibořskými knížaty Mikulášem V. a Václavem IV., aby mezi ně rozdělili země ratibořskou, krnovskou a rybnickou. Za centrum dílu druhorozeného Václava IV. byl zvolen hrad Ratiboř, k němuž dále příslušejí město Ratiboř se vším příslušenstvím a celá ratibořská země se všemi duchovními, zemany a many a se vším příslušenstvím a užitky, tak, jak to odpovídá starobylým hranicím této země. Bratři se pouze dohodli, že Hanuš Klema ze Lhoty s dílem Tvorkova, který drží a se vším, co má v ratibořské zemi, má podléhat knížeti Mikulášovi V. a ten naopak souhlasí s tím, aby knížeti Václavovi IV. podléhal Mikuláš z Jejkowic s Żytnou a Pilchowicemi a se vším, co má v rybnické zemi. Jako centrum dílu knížete Mikuláše V. bylo zvoleno město Krnov a k němu má držet Bruntál s příslušenstvím, zboží Vartnov, Pštinu, tvrz Rybnik a celou rybnickou zemi se zemany a se vším příslušenstvím a Wodzisław, se vším panstvím, lidmi a užitky, i s panstvím Baborów. Zemani a manové mají nadále příslušet k tomu právu, kam vždy patřili. Pokud jde o mincování, jestliže bude potřebovat kníže Mikuláš V. razit mince, má poslat stříbro do Ratiboře a kníže Václav IV. mu z něj má nechat nadělat haléře a pro sebe jich má vyrazit stejné množství. Zrovna tak kdyby razil kníže Václav IV., má stejné množství nechat udělat i svému bratrovi z jeho stříbra. Oba bratři mohli svobodně lovit na pozemcích kláštera Rudy, vrchní panství nad klášterními statky mělo být rozděleno podle jejich dosavadní příslušnosti. Knížata mají zároveň právo svobodně lovit na pozemcích druhého bratra. Společná bude těžba mlýnského kamene v lomu u Radoszow. Ves Kuchary v Polském království je dána knížeti Václavovi IV. a zároveň se určuje, jakým způsobem bude kompenzován jeho bratr. Pokud jde o dluhy, na díle knížete Mikuláše V. je zapsáno celkem 2 748 hřiven a 16 grošů, na díle knížete Václava [IV.) 643 hřiven, vedle toho má ale Václav IV. uhradit 2 000 hřiven opavským vévodům Václavovi II. a Mikulášovi IV.. Listina dále podrobně vypočítává, které dluhy má platit který z bratrů. Napůl se mezi ně mají rozdělit stříbro a pušky, prach a jiná výzbroj, a také pohledávky. Důležité dokumenty, zejména listiny císaře Karla IV. mají sice zůstat uložené na hradě v Ratiboři, ale budou volně k dispozici oběma knížatům. Veškeré spory mezi knížaty a jejich služebníky mají být v budoucnu řešeny skrze prostředníky z řad zemanů, nebo přátel.
- kníže Mikuláš V.: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Kosíř ze Životic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Sobek Bělík z Kornic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Pavel ze Zátora: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Petr Břízek z Chuchelné: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Ješek Ruben z Rakowa: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Pavel z Lichnova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikuláš z Leščin: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Hanuš Klema ze Lhoty: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Bělé: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- A: N/A
- B: NK Praha; sign. XVI C 7; fol. 605v ‒ 609r (nová foliace 608v ‒ 612r), č. 507
- C: ANM Praha; Sbírka C - Muzejní diplomatář; sub dato
Text listiny byl při přepisu v 16. století částečně zkomolen. Datační formule zní Genz dan w Ratiborzy w Utery den Swateho Hedwika Syna od Narozenij Bozijeho Tisiczeho Cztirsteho Trzidczateho Sedmeho leta. Autor pozdějšího přepisu si uvědomil jazykovou kostrbatost tohoto obratu a „opravil“ text na „Jenž dán v Ratiboři v úterý den svatého Ludvíka, syna od narození Božího tisícého čtyřstého třicátého sedmého léta“. Avšak svátek svatého Ludvíka nebyl ve Slezsku významněji reflektován, navíc v roce 1437 nevyšel na úterý, na rozdíl od svátku sv. Hedviky. Lze tedy mít za to, že v originále listu bylo správně Swate Hedwiky, a přijmout obvyklou dataci 15. října.