Karmelitánští mniši Havel (Gallus) a Mikuláš řečený Miska z kláštera na Novém Městě pražském, lidově u Panny Marie Sněžné (Nicolaus dictus Miska, ordinis b. Marie Carmelitarum professores) žádají papežský stolec, aby udělil odpustky sedmi let a čtyřiceti dní všem křesťanům, kteří každoročně navštíví na svátky sv. Kateřiny a sv. Kunhuty, na svátky obvyklé přidělované apoštolskou kanceláři či na svátek svěcení kaplí ke cti výše uvedených světic, které leží poblíž Nýrska (prope Niram), a přispějí pomocí na jejich opravy. Zároveň žádají, aby nařídil všem ordinářům v těchto oblastech řečené bratry přijmout a dovolit jim vybírat kdekoliv almužny. Svou žádost odůvodňují následovně: řečení mniši Havel a Mikuláš spolu s dalšími bratry karmelitány, kteří sloužili bohu v řečeném klášteře, a byli odsud vyhnáni přívrženci viklefistů, odešli do pustých míst poblíž města Nýrska, kde stojí zmíněné kaple svaté Kateřiny a svaté Kunhuty, aby tam sloužili bohu. Uvedení heretici je však nadále pronásledovali a tato jejich oratoria a místa opět zpustošili. Zmínění karmelitáni však chtějí do budoucna tyto místa opravit a podle nabytého papežského svolení chtějí tato místa také vybavit kostelem a dalšími potřebnými stavbami i vybavením. K tomu jejich možnosti nestačí a proto potřebuji podporu a zbožné almužny věřících. Žádají tedy o výše uvedenou milost.
Papež Martin V. souhlasí se suplikou s tím, že má být vydána v obvykle formě, bez poplatků z důvodu chudoby (Fiat in forma O. Et quod littere expediantur ubique gratis pro deo de mandato Sanctitatis Vestre. Fiat ubique O.).