Císař Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že obdržel jeho dopis doručený poslem Zikmundem (po Zigmundowi), v němž Oldřich psal o požadované vojenské pomoci a ptal se, jak se má zachovat ve válce (o pomoci a kterak sě v válce držeti máš etc.). Zikmund ho informuje (věděti dáváme), že nyní přijel do Vídně s bosenským králem Tvrtkem II., aby se postaral o svou dceru Alžbětu (naši dceru ohledati). Musel zde také řešit vykoupení hradů (vyplacenie těch zámkuov), které Čechové vlastnili v Uhrách, což ho zdrželo několik dní a způsobilo mu velké výdaje (s velikú škodú). S pomocí svého zetě rakouského vévody Albrechta se mu podařilo sehnat nějaké peníze (s pomocí syna našeho něco sme peněz dobyli), ale v současné době nemůže Oldřichovi poskytnout pomoc, i kdyby to chtěl rád učinit. Informuje Oldřicha o listu koncilu v Basileji, z něhož vyplývá, že v polovině ledna (v prostředku měsíce ledna) k němu přijedou pověření vyslanci koncilu (jich poslové s plnú mocí), aby uzavřeli probíhající jednání s Čechy. Zikmund poslal list koncilu prostřednictvím posla Matěje z Karlštejna (Mathiasse s Karlsteyna), který byl předtím osobně v Basileji, českým pánům shromážděným na sněmu v Praze; Zikmund však doufá, že se s pány brzy setká na sněmu v Brně. Zikmund naléhá (žádajíce od tebe pilně a snažně) na Oldřicha, aby se dostavil také na brněnský sněm a poradil se tam s ním k obecnému dobru, jak to Oldřichovi přísluší (jakož tobě také to přísluší). Zikmund s ním chce také probrat jeho záležitosti a prokázat mu přitom svoji císařskou milost.
- Dole vpravo: Ad mandatum domini imperatoris Caspar Slick cancellarius
- Na rubu vnější adresa: Nobili Vlrico de Rozenberg fideli nostro dilecto
- A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; inv. č. 427, sign. 356
- B: ANM Praha; Palacký František; inv. č. 306, kart. 8, sub dato
- UB II, s. 439, č. 936 (němčina)
- RI XI, č. 11017 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 238‒240, č. 175 (němčina)
- Palacký 1854a, s. 185, pozn. 72
- Palacký 1851, s. 314, pozn. 395
- Schmidt 1908, s. 347
- Filipović 2012, s. 233
Přepis regestovaného dokumentu
Zigmund, z božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský, český et cetera král. Urozený věrný milý! Tvému listu, kterýs nám nynie po Zigmundovi poslal, v kterémž nám také píšeš o pomoci, a kterak sě u válce držeti máš et cetera, dobře sme srozuměli. A na to věděti dáváme, že jsme nynie s králem bosenským sem přijeli naši dceru ohlédati. I připadlo na nás vyplacenie těch zámkuov, kteréž Čechové v Uhřiech drželi, tak že sme musěli několiko dní zde změškati; velmi těžce i s velikú škodú s pomocí syna našeho něco sme peněz dobyli, tak že nejsme spósobeni nynie tobě pomoci, jakož bychom rádi učinili, bychom byli mohli. Než jakož nám nynie svaté concilium psalo, že jich poslové s plnú mocí v prostředku měsiece ledna u nás budú k dokonání těch věcí počatých, jakož sme pak ty listy i také Mathiáše s Karlšteina, kterýž jest sám v Bazli byl, s tiem ku pánóm et cetera na ten sněm do Prahy poslali; a máme za to, že sě bez pochybenie v Brně sjedem a velmi v krátce, žádajíce od tebe pilně a snažně, aby také osobně tu k nám přijel a tu radil k obecnému dobrému, jakož tobě také to příslušie. A my také s tebú o tvé věci kteréžkolivěk milostivě rozmluvíme a proti tobě sě ukážem jako pán milostivý. Dán u Viedni v pondělí před Hromnicemi, let královstvích našich uherského et cetera v XLVIII, římského v XXV, českého v XV. a ciesařstvie v druhém létě.