IDSilvín ze IDZhoře (Sylwin ze Zhorze) oznamuje, že po dobrém rozmyslu prodává (prodal jsem a mocí tohoto listu prodávám) IDOndřejovi z IDJabloného (Ondrzejowi z Jabloneho a jeho erbům, a tomu, kdož by tento list měl s jejich dobrú vůlí) svůj dvůr ve IDZhoři zvaný IDDědinovský (ve Zhorzi, ješto slove Diedinowsky dwur) se vším právem a se vším příslušenstvím, které k tomu zboží náleží: s rolí, s lesy, s chrastinami, s loukami, s pastvinami, s pastvišti, s horami, s lesy a vším příslušenstvím (s rolí oranú i neoranú, s lesy, s chratinami, s lúkami, s pastvami, s pastvišči, s horami, s lesy, i jiným se vším příslušenstvím což k tomu dvoru od starodávna sluší, s mezami, s hranicemi, jakž ten dvůr v svých mezech od starodávna záleží a jest vymezen), za hotově zaplacených 27 hřiven grošů moravských, kde se za 1 hřivnu počítá 64 grošů (sedmecítma hřiven grošův dobrých stříbrných rázu pražského a moravského čísla, čtyři a šedesáte groší za každou hřivnu čtúce). IDSilvín se zavazuje prodej vložit do moravských zemských desek při prvním či druhém sněmu konaném v IDBrně (ve dsky vložiti a vepsati na prvním sněmu beze lsti, nebo konečně na druhém, když dcky zemské nejprve v Brnie otevřeny budú), za což se zaručují rovněž ručitelé IDŠtefek z IDRakodav (Ssteffek z Rakodaw), IDJindřich z IDVíšek řečený Lampreda (Jindrzich z Wissek, řečený Lanepreda), IDMartin z IDBezděkova (Martin z Bezdiekowa), IDJindřich Hlaba z Jestřebí (Jindrzich Hlba z Jestrzebi), IDBohuš z IDOtěchleb (Bohusse z Otiechleb) a IDMarek z IDBezděkova (Marek z Bezdiekowa). Ručitelé se zavazují v případě, že budou napomenuti kvůli neplnění závazku (budú napomenuti od našich věřitelův svrchupsaných) IDOndřeje, jeho dědiců či toho, kdo bude vlastnit tuto listinu, odebrat se s panošem a 2 koňmi, případně za sebe poslat zástupce téhož stavu a počtu (bez meškání jeden na druhého neukazuje, ani se druhým vymlúvaje, máme a slibujem vjeti v pravé a obyčejné ležení, nebo místo sebe každý z nás poslati panoší řádu rytieřského s jedným pacholkem a se dvěma koněma), do IDVelkého Meziříčí (do města Mezrzicze v dům ctného hospodáře, tu kdež nám od Ondrzeje nebo jeho erbuov ukázáno bude), kde setrvají do splacení dlužné částky. Věřiteli náleží vedle sebe právo na náhradu škody a právo na zaplacení smluvní pokuty (ty škody slibujem jim zaplatiti úplně a docela). V případě smrti některého z ručitelů má dojít ke jmenování nového a obnovení zlistinění (tehdy my zůstalí slibujem jiného rukojmie tak dostalého místo toho umrlého v jednom měsíci k sobě přistaviti od napomenutí dne prvního, a list tento v též slova obnoviti a v jich moc zase dáti pod ležením svrchupsaným).
- IDŠtefek z IDRakodav (Ssteffek z Rakodaw)
- IDJindřich z IDVíšek řečený Lampreda (Jindrzich z Wissek, řečený Lanepreda)
- IDMartin z IDBezděkova (Martin z Bezdiekowa)
- IDJindřich Hlaba z IDJestřebí (Jindrzich Hlba z Jestrzebi)
- IDBohuš z IDOtěchleb (Bohusse z Otiechleb)
- IDMarek z IDBezděkova (Marek z Bezdiekowa)
- IDSilvín ze IDZhoře: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDŠtefek z IDRakodav: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDJindřich z IDVíšek řečený Lampreda: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDMartin z IDBezděkova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDJindřich Hlaba z IDJestřebí: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDBohuš z IDOtěchleb: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDMarek z IDBezděkova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
Já Sylwin ze Zhorze vyznávám tímto listem každému, kdož jej uzří anebo čtouc budú slyšeti, že s dobrým rozmyslem a radou mých přátel prodal jsem a mocí tohoto listu prodávám, ku pravému dědictví svůj vlastní dvůr ve Zhorzi, ješto slove Diedinowsky dwur, s rolí oranú i neoranú, s lesy, s chratinami, s lúkami, s pastvami, s pastvišči, s horami, s lesy, i jiným se vším příslušenstvím což k tomu dvoru od starodávna sluší, s mezami, s hranicemi, jakž ten dvůr v svých mezech od starodávna záleží a jest vymezen, a jakož jsem já to sám držěl a požíval, nic sobě ani svým erbům i budoucím tu práva ani vlastenství nezachovávaje; to všecko jsem prodal za sedmecítma hřiven grošův dobrých stříbrných rázu pražského a moravského čísla, čtyři a šedesáte groší za každou hřivnu čtúce, kteréžto peníze již jsem hotové vzal a zaplacené opatrnému muži Ondrzejowi z Jabloneho a jeho erbům, a tomu, kdož by tento list měl s jejich dobrú vůlí. Protože já Sylwin svrchupsaný pravej jistec a správce toho dvoru a my Ssteffek z Rakodaw, Jindrzich z Wissek, řečený Lanepreda, Martin z Jezdiekowa, Jindrzich Hlba z Jestrzebi, Bohusse z Otiechleb a Marek z Bezdiekowa, rukojmie a spravedliví správce s ním Sylwinem, svrchupsaným, a zaň slibujeme všechni vespolek rukou společní a nerozdílnou, naši čistú dobrú věru beze vší zlé lsti jemu Ondrzejowi svrchupsanému a jeho erbům, ten jistý dvůr ve Zhorzi s jeho se vším příslušenstvím jakož se svrchu píše ku pravému dědictví se vším plným právem i panstvím ve dsky vložiti a vepsati na prvním sněmu beze lsti, nebo konečně na druhém, když dcky zemské nejprve v Brnie otevřeny budú, a Sylwinowi ten jistý dvůr i jeho erbům z desk vyložiti naší práci i nákladem, a od každého živého člověka světského i duchovního, a zvláště od věna, od sirotkův, i od židův, kdož by tento dvůr svrchupsaný kterým právem světským neb duchovním nařekl, slibujem spraviti a vysvoboditi, jakož země moravská za právo má. A jestliže bychom toho dvoru beze lsti Ondrzejowi a jeho erbuom nemohli ve dsky vložiti a spraviti, tehdy máme i slibujem Ondrzejowi i jeho erbom prve psaným, jeho peníze sedmcítma hřiven groší a třetinu více povýšení po dckách zavření ve dvůch měsících po prvním napomenutím dáti a navracíti hotovými groši bez prodlení. Pakli bychom toho všeho neučinili, jehož Bože nedej, tehdy hned dva z nás rukojmí, kteraž budú napomenuti od našich věřitelův svrchupsaných, bez meškání jeden na druhého neukazuje, ani se druhým vymlúvaje, máme a slibujem vjeti v pravé a obyčejné ležení, nebo místo sebe každý z nás poslati panoší řádu rytieřského s jedným pacholkem a se dvěma koněma do města Mezrzicze v dům ctného hospodáře, tu kdež nám od Ondrzeje nebo jeho erbuov ukázáno bude, tu slibujem ležeti a pravé ležení vésti jakož země moravská ze právo má, a z toho ležení slibujem nikam nevyjeti, ani vyjíti na žádné právo, žádným obyčejem, ani kterou věci, tak dlúho, dokudž bychom toho dvoru Ondrzejowi i jeho erbom ve dsky nevložili a nespravili, nebo jejich peněz sedmecítma hřiven groší a třetinu více povýšení zase navrátili, i se všema škodami, kteréž by škody vzali naši kupitelé často psaní pro nevložení ve dsky svrchupsaného dvoru, nebo nespravení, ješto by ty škody mohli dobrým svědomím bez přísahy a bez věrování ukázati, ty škody slibujem jim zaplatiti úplně a docela. A přežto my svrchupsaní jistec i rukojmie, ležmy neb neležmy v tom jistém ležení po dvú nedělích od napomenutí dne prvního dáváme plnú moc i právo tohoto listu moci našim kupitelom často psaným tých sedmecítma hřiven groší a třetinu více povýšení vzíti a dobýti v židech i křesťanech na naší na všech společni a nerozdílnú škodu. A neuchoval-li by Bůh v tom času z nás kterého rukojmie, tehdy my zůstalí slibujem jiného rukojmie tak dostalého místo toho umrlého v jednom měsíci k sobě přistaviti od napomenutí dne prvního, a list tento v též slova obnoviti a v jich moc zase dáti pod ležením svrchupsaným. Toho všeho na potvrzení a lepší jistotu své vlastní pečetě přivěsili jsmy k tomuto listu. Jenž jest dán léta narození Syna božího tisíc čtyři sta dvadcátého šestého ten den Hawla svatého.
Že tento svrchupsaný hodnověrný vidimus s svým právým oroginálem na pergameně pod sedmi vysútými pečeťmi, z nichžto pět porušeno jsou, ve všem slovo od slova se srovnává, dotvrzuje toho podpis mé vlastní ruky a pečeť. Actum in Cancellaria regii tribunalii Bruna, 14. martii anno 1652.
Gregor Ignati Hassta, registratus et expeditus ibidem.
Tento vejpis jest s tím z prvého originálu vypsaným a při registratuře slavného královského tribunálu se vynacházejícím transumptem bedlivě skolacionirován a srovnává se s ním ve všem. Actum in cancellaria regii tribunalis Bruna, 18. julii anno 1688.
Jan Jirzi Suchomel, registrator et expeditor.