IDPerchta z IDKravař, vdova po IDPetrovi Konopišťském ze IDŠternberka (Perchta ze Šternberka wdowa, někdy manželka urozeného pana Petra tudiež ze Šternberka), přistupuje spolu se svými purkrabími IDDivišem z IDTichonic (Diwiš z Tichonic na Šternberce), IDMyslibor z IDBrzic (Myslibor z Cho na Konopišti hradów purkrabie), purkmistry, konšely i celými obcemi měst IDBenešova a IDDivišova (purgmistři, richtáři, konšelé i wšecky obce měst w Benešowě, w Diwišowě), a dílem panství IDŠternberku a IDKonopiště v IDUhlířských Janovicích (diel toho panstwie Šternberského a Konopištského w Janowicích), i s poddaným lidem k pravdám čtyř pražských artikulů (čtyřech artikuléch od pánów Pražských wedených),1 zaručuje jim na svých statcích svobodu a zavazuje se je hájit. Pokud by své závazky neplnila, mají být zadrženy důchody z jejich statků. V případě překážek se podrobí nálezu IDPetra Strážnický z IDKravař (Petra ze Strážnice) a IDOldřicha Vaváka z IDHradce (Oldřicha z Hradce).
1: K tomu dále ukázka z roku 1421, viz regest.
- IDPetr Strážnický z IDKravař (Petra ze Strážnice)
- IDOldřich Vavák z IDHradce (Oldřicha z Hradce)
- IDPerchta z IDKravař: N/A; N/A; přivěšená
- IDDiviš z IDTichonic: N/A; N/A; přivěšená
- IDMyslibor z IDBrzic: N/A; N/A; přivěšená
- IDBenešov: N/A; N/A; přivěšená
- IDDivišov: N/A; N/A; přivěšená
- IDUhlířské Janovice: N/A; N/A; přivěšená
- A: N/A
- B: KNM Praha, Sbírka rukopisů a starých tisků; sign. XXIII B 2; č. 178; aktuální uložení neověřeno
- Vlasák 1874, s. 89‒90.
- Tomek 1879-IV, s. 115.
- Tomek 1899-IV, s. 113‒114.
- Urbánek 1915, s. 189.
- Kozáková 1926, s. 40, pozn. 11.
- Sedláček 1927-XV, s. 78.
- Bartoš 1966, s. 73.
- Hrady, zámky 1985-IV, s. 150‒151.
- Šmahel 1993-III, s. 60, 229.
- Kavka 1998, s. 85.
- Čornej 2000, s. 277.
- Šmahel 2002-II, s. 1493.
- Baletka 2003, s. 129.
- Kubíková 2004, s. 99‒100.
- Čornej 2019, s. 259.
Já Perchta ze Šternberka wdowa, někdy manželka urozeného pana Petra tudiež ze Šternberka, wyznáwám et cetera, že sem i hned po smrti swého pána swrchupsaného swobodně a dobrowolně a bezewšeho přinucenie přistúpila a přistupuji, mocí tohoto listu, ku prawdám božím we čtyřech artikuléch od pánów Pražských wedených; a ty skutečně wésti a poddané swé držeti slibuji po wšem swém panstwi, do toho což mám a doniž mne stáwati bude, bezewšeho bohdá ustúpenie, s hrady, s městy, s wesnicemi i s twrzmi i se wší swú mocí, proti městu Pražskému o ty čtyři kusy nikoli nebýwati, než jim wěrně a sprawedliwě těch kusów hájiti a brániti pomocna býti bezewšie lsti slibujíci, pod wěrú a pode ctí swú křesťansků, bezewšeho odpieránie. A my Diwiš z Tichonic na Šternberce, Myslibor z Cho... na Konopišti hradów purkrabie, purgmistři, richtáři, konšelé i wšecky obce měst w Benešowě, w Diwišowě, a diel toho panstwie Šternberského a Konopištského w Janowicích, slibujem dobrú naší wěrú, beze wšie lsti, za paní naši swrchupsanů, že ty jisté kusy i s námi se wšemi i s našimi poddanými držeti bude i my je zdržíme a powedem w té we wší míře, jakož swrchupsáno stojí. Pakliby paní naše na čem proti tomu zápisu učinila, jehož bože nedaj, tehdy my wšichni swrchupsaní ji wěrně a sprawedliwě raditi máme a Její Milost k tomu wésti a držeti, aby těch kusuow i toho wšeho w tomto zápisu položeného nikoli neustupowala, než to wedla skutečně a zdržela. A jestližeby na čem proti tomu učinila, a to bylo dowedeno swědomím dobrým: tehdy my purkrabie et cetera swrchupsaní, úřadów swých i hned ustúpiti máme, a my obce swrchupsané se wšemi poplatky od panie swrchupsané odtrhnúti a těch ji nikoli newydáwati slibujem, donižby skutečně toho wšeho na swém panstwi newedla, což swrchupsáno stojí. A kdyžbychom my purkrabie těch úřadów nesstúpili a my obce měst swrchupsaných od placenie úroków sie neodtrhli pro panie našie od těch prawd swatých ustúpenie: tehdy pan purkrabie i jich pomocníci moc mají nás i naše zbožie kdežkoliwěk nalezená stawowati a w ta sie uwazowati a těch nepostupowati aniž nawrátiti, donižbychom pánu bohu a jim toho nenašli a nenahradili, cožby koliwěk skrze naše nezdrženie bylo obmeškáno, chtiece wám proto obmeškánie urozených pánów Petra ze Strážnice a Oldřicha z Hradce nálezu obyknúti. Tomu na swědomie pečeti má Perchtina, Diwišowa a Mysliborowa i Benešowská, pod níž i my Diwišowští i Janowští sie k tomu zápisu známe, k tomu listu jsú přiwěšeny. Jenž jest dán et cetera.