Císař Zikmund (Sigmund, z Božie milosti římský ciesař) vyznává, že dal do zástavy svému hofrychtéři Matyáši z Chlumčan (Matyášovi z Chlumčan, našemu a našeho dvoru v Čechách hofrychréři) ves Smolnici (ves Smolnici), dříve náležející kněžím kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici (kněží rúdnicských), s příslušenstvím za určitou částku, jak to jasněji ukazuje příslušná listina (náš zápis s visutým majestátem). Nařizuje (žádáme a … přísně přikazujem) současným i budoucím purkrabím Pražského hradu (purkrabí pražskému, jenž nynie jest neb potom bude), jakož i všem úředníkům a poddaným Království českého (úředníkóm i jiným všem v královstvie našeho českého poddaným), aby nebránili Matyášovi nebo těm, na něž Matyáš své právo převede, daruje nebo zastaví, v užívání dotčeného majetku, ale aby mu byli nápomocni, pokud si chtějí zasloužit jeho zvláštní milost (k libosti našie zvlášnie).
- Pod textem vlevo: Ad relacionem domini Gaspar Sslik cancellarius Johannes Tussek.
- Na rubu (17. století): Originál krále Zigmunda na ves Smolnici Matyášovi z Chlumčan danau. Léta 1437.
- Na rubu (17. století): K N° 6. Litterae Sigismundi imperatoris, quibus refert opptgnorationem pagi Smolnice Matthiae be sic Chlumczian et monet omnes officiales, ne ulla ratione praedictum de Chlumczian in illis bonis et juribus molestent.
- A: originál; papír
- B: prostý opis z 15. století
- C: prostý opis ze 16. století
- D: prostý opis z 18. století
- E: latinský překlad z 18. století
- F: prostý opis z 18. století
- G: latinský překlad z 18. století
- A: ANM Praha; Sbírka F ‒ Topografická sbírka; kart. 172; sign. Smolnice; sub dato
- B: SOA Litoměřice ‒ SOkA Louny; AM Louny; sign. I B 6; fol. 18r
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- D: AUK; rkp. A 12/1; s. 167‒169, č. XXXVIII
- E: AUK; rkp. A 12/1; s. 169‒170
- F: AUK; rkp. A 17/1; s. 240‒242
- G: AUK; rkp. A 17/1; s. 242‒244
Přepis regestovaného dokumentu
My Sigmund, z Božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský, čestký etc. král, vyznáváme tiemto listem přede všemi, kteříž jej uzřie neb čtúce slyšeti budú, že jakož sme ves Smolnici kněží rúdnicských s jejím příslušenstvím dali a v jistých penězích zapsali slovutnému Matyášovi z Chlumčan, našemu a našeho dvoru v Čechách hofrychréři, tak a v ty úmluvy, ješto to náš zápis s visutým majestátem jemu na potvrzenie té zástavy učiněný a vydaný jasněji o šíře svědčí, jemu svolivše, aby sě v tu ves mocně bez přěkazy všech uvázal, tak žádáme a purkrabí pražskému, jenž nynie jest neb potom bude a úředníkóm i jiným všem v sic královstvie našeho českého poddaným věrným milým přísně přikazujem, aby svrchupsanému Matyášovi ani tomu, nebo těm, jemuž nebo jimž by on své právo poručil, dal nebo zastavil, v držení a požívání té vsi a jejieho příslušenstvie nepřekáželi ano komu překážeti dopúštěli, ale radše jemu ku pokojnému požívání radni a pomocni byli k libosti našie zvlášnie. Dán v Praze léta ot narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého sedmého v středu o suchých dnech v puostě let království našich uherského etc. v padesátém, římského v sedmezicietmém, českého v sedminádctém a ciesařstvie v čtvrtém létě.