Zemský soud vyhlašuje prostřednictvím IDJaroslava Plichty ze IDŽirotína (Jaroslaus Plichta de Zirotin) a IDMikuláše z IDLandštejna a IDBorotína (Nicolaus de Lantstein alias de Borotin) nález ve sporu IDJana z IDÚstí (Joannis de Vstie) a IDJana Zajímače z IDKunštátu (Johannis Zagimacz) poté, co páni vyslechli obě dotčené strany; prohlašují nárok IDJana Zajímače na věno své matky IDAnny z IDKunštátu (Anna Zajimačova, mater Johannis Zagimacz), manželky IDOldřicha z IDÚstí (Oldřicha z Ústie), za nedostatečný, neboť zesnulá nesepsala závěť ve prospěch svých dětí z prvního manželství. Věno prohlašují za spadlé jako odúmrť na krále IDZikmunda (krále Sigmunda českého) a doporučují jeho udělení IDJanovi z IDÚstí.1
1: K uvedenému zboží viz listina z 26. března 1437 (viz regest).
- A: N/A
- B: ANM Praha; sign. 768; fol. 171r; aktuální uložení neověřeno
- C: KNM Praha; sign. I A 1; fol. 73r; aktuální uložení neověřeno
- Šmahel 1990, s. 500.
- Šmahel 1993-III, s. 416, pozn. 604.
- Šmahel 2002-III, s. 1688, pozn. 277.
- Vybíral – Žalud 2018, s. 31.
In causa Joannis de Vstie ex una et Johannis Zagimacz parte ex altera domini barones in pleno judicio auditis partibus, ipsorum narracionibus et tabulis ex utraque parte invenerunt pro jure, et Jaroslaus Plichta de Zirotin et Nicolaus de Lantstein alias de Borotin dominorum consilium exportauerunt: že panie Anna Zajimačova, mater Johannis Zagimacz, ovdověvši i vdala se za jiného muže, za Oldřicha z Ústie, že se jest tudy oddělila od prvních dětí, kteréž jest měla s Zajimačem, a chtěla-li jest své věno dětem dáti aneb zapsati, to jest měla učiniti vedle řádu a práva zemského, a poněvadž se jest to nestali a věna svého řádem zemským nezavadila, že jest jejie věno na královu milost českého připadlo. Et statim ibidem sicut Johannes de Vstie tiehne se krále Sigmunda českého listem a dáním na věno paní Anny, vdovy někdy Oldřichovy z Ústie. Domini inuenerunt pro jure et dicti Jaroslaus Plichta de Zirotin et Nicolaus de Lantstein et de Borotin dominorum consilium exportauerunt: že poněvadž v listu královu věna jejieho nedotýče dánie, že jest k tomu věnu králova milost český spravedliv, a svrchu psaný Jan k dědictvie. Actum ut supra coram dominis baronibus.
Překlad
V případu Jana z Ústí z jedné strany a Jana Zajímače z druhé vyslechli páni na plném soudě obě strany, jejich výpovědi a desky z obou stran a nalezli za právo; Jaroslav Plichta ze Žirotína a Mikuláš z Landštejna odjinud z Borotína přednesli rozsudek pánů.
A ihned tamtéž jako Jan z Ústí se táhne k českému králi Zikmundovi listem a dáním na věno paní Anny, vdovy někdy Oldřichovy z Ústí. Páni nalezli za právo a řečení Jaroslav Plichra ze Žirotína a Mikuláš z Landštejna odjinud z Borotína přednesli úsudek pánů (…) Vykonáno jako výše před urozenými pány...