Přepis regestovaného dokumentu

Já Kateřina z Vilhartic, někdy manželka urozeného pana Jana staršieho z Hradce, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb uslyšie čtúce, že s dobrým rozmyslem a s přátelskú radú, když sem to dobře učiniti mohla, jsúc sebe dobře mocna jakožto vdova, prodala sem i mocí tohoto listu prodávám svá všecka práva i nápady i doživotnee zápisy i to všecko, což ve dskách zemských vloženo a zapsáno jmám na hradě na Vilharticích i na tom na všem sboží k Vilharticem příslušném, jakžkolivěk jmenovaném, což by ve dskách zemských mohlo nalezeno býti, ješto bych já právo k tomu jměla, i také na Řečici i na Vlasenici, i na tom na všem sboží jakžkolivěk jmenovaném k tomu příslušném, se všemi s těmi právy, což já ve dskách zemských jmám, i zápisy jakžkolivěk jmenovanými, se vším, k čemuž bych já kolivěk které právo jměla; to všecko prodala sem urozenému panu Menhartovi z Hradce synu mému i jeho dětem i jich budúcím, za sedmdesát kop grošuov platu ročnieho a doživotnieho, tak že mi jmají ten již jmenovaný plat vydávati až do mého života, rozdielně, na svatý Jiří pět a třidceti kop grošuov, a na svatý Havel tolikéž, a tak na každé léto až do mé smrti, tak jakož mi jest na ten plat svrchupsaný pan Menhart list učinil. Protož já svrchupsaná Kateřina ta všecka práva svá i zápisy svrchupsané na sboží svrchupsaných sic z desk zemských propúštiem svrchupsanému panu Menhartovi i dětem jeho i jich budúcím, i ta všecka sbožie jim očiščuji mocí tohoto listu tak mocně, jako bych osobně u desk zemských stojiec propustila a vymazati kázala. A budú-li kdy dsky zemské za mého zdravého života otevřeny, tehdy já častopsaná Kateřina slibuji svrchupsanému panu Menhartovi, jeho dětem i jich budúcím, ty všecky svrchupsané zápisy z desk vymazati, a ta všecka svrchupsaná sbožie jim očistitit ote všech mých práv, kterýchž bych já kdy a kterak kolivěk mohla požiti; nebo já již k těm ke všem sbožím svrchupsaným žádného práva dále nemám. Pakli by mne v té mieře pan buoh neuchoval prve, než by dsky zemskee otevřeny byly, tehdy prosím panuov úředníkuov zemských, kteříž by v ty časy u desk zemských byli, aby svrchupsaná práva má i zápisy věřitelóm mým svrchupsaným, kdyžby kolivěk požádali, z desk zemských vymazali, tak mocně, jako bych já tu osobně stojiec to učiniti kázala. A to všecko, což svrchupsáno jest, já svrchupsaná Kateřina slibuji svú dobrú a čistú věrú napředpsanému panu Menhartovi, jeho dětem i jich budúcím, ctně a křesťansky zdržeti beze všeho pohnutie i bez zmatku. A ktož by tento list jměl s dobrú volí mých věřiteluov svrchupsaných, ten jmá i jmieti bude teež plné právo ke všem svrchupsaným věcem, jako oni sami moji věřitelee svrchupsaní. A pro lepší jistotu svrchupsaných věcí já svrchupsaná Kateřina svú vlastní pečeť přivěsila sem k tomuto listu, a prosila sem urozených panuov, pana Viléma z Stráže, a pana Mikuláše z Lantšteina jinak z Borotína, a slovutných panoší Dětřicha z Újezdce, Soběně z Božegiova, a Vykéře z Myslína, že jsú také k svědomí všech věcí svrchupsaných pečeti své vlastnie k tomutu listu přivěsili. Jenž dán leta ot narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého a devátemezcietmého ten úterý po sviečkách.