Stibor II. ze Stibořic a Beckova velitel Skalice a držitel hradu Beckova (Stibor z Stiboricz, odjinud z Beczkowa) posílá Janovi z Opatovic a Dlouhé Vsi (Jane z Opatowicz a z Dluhei Wsy) a Stiborkovi z Pecky (Stiborkowi z Peczky) i jiným starším vojenským spojencům v Hodoníně (i jiným všem tovařišóm starším, kteříž jsú nynie na Hodonyne) své prohlášení stran Jana z Vrbna (Jan z Wrbna); stěžuje si, že Jan z Vrbna je zrádce, falešný, zrádný, bezectný, nešlechetný bídník a samorostlý zkurvysyn (zrádce, falešný, zrádný, bezectný, nešlechetný biedník a samorostlý s kurvy syn), který vůči němu jednal nečestně, když si za pomoci falešných listin protiprávně přivlastnil jeho hrad Hodonín, jak je dobře známo v Uherském království (v království uherském), v Polském království (polském), v Rakousích (v Rakusech) i na Moravě (v Morawie); nad to se prokazuje na Stiborových statcích falešnými listy. Podotýká rovněž, že Jan se nejprve psal jako pan z Hodonína a že se už píše seděním na Hodoníně (pán z Hodonyna; a již se píše sěděním na Hodonyne). Dále si stěžuje, že když se chtěl s Janem vypořádat na dvoře římského krále Zikmunda (římského et cetera krále, pána našeho dvoře), polského krále Vladislava II. Jagiela (na krále polského) nebo rakouského vévody Albrechta V. (na knieže rakúského dvoře), Jan to odmítl, neboť se bál, že by jeho zrada neprošla. Žádá proto jmenované starší vojenské spojence, aby Jana z Vrbna nijak nepodporovali.
- Urbánek 1940a, s. 22, č. 5.
- Novák 1941, s. 131.
- Pražák 1950, s. 101.
- Varsik 1953, s. 86.
- Zlámal 1955, s. 140, 143‒144.
- Varsik 1960, s. 37‒38.
- Varsik 1965, s. 255.
- Budín 2002, s. 22.
- Lysý 2007, s. 634‒635.
Lysý 2007, s. 635, pozn. 8, uvádí, že zmínka o polském dvoru v tomto listu může nasvědčovat o polském či slezském původu Jana a Mikuláše z Vrbna (do úvahy může přicházet slezský Wierzbnik, nebo Wierzbno u Krakowa). Urbánek 1940a, s. 22, č. 5, k identitě Jana z Vrbna uvádí, že spíš než o příbuzného starého slezského rodu z Vrbna půjde o někoho ze zemanského rodu z Boleslavska.
Přepis regestovaného dokumentu
My Stibor z Stiboricz, odjinud z Beczkowa, přiezeň svú vzkazujeme podlé běhu nynějšieho tobě, Jane z Opatowicz a z Dluhei Wsy, Stiborkowi z Peczky i jiným všem tovařišóm starším, kteříž jsú nynie na Hodonyne! Slyšíme, kterak by Jan z Wrbna ten zrádce, falešný, zrádný, bezectný, nešlechetný biedník a samorostlý s kurvy syn, služebníkuom našim psal, chtiece našéj cti utrhnúti, jakožto pes zlý, kterýž by rád člověka dobrého přes plot ukusil a nemóže, takéž on, zradiv nás falešně a nešlechetně o náš zámek, jakožto jest v království uherském, polském, v Rakusech i v Morawie mnohým dobrým lidem vědomo, jěšče hledá, kterak by kterého dobrého zraditi mohl, falešně a zrádně, chtiece vás svú falší a zradú oklamati, vám listy falešné ukazujíc, kteréž jest všeckno falešně a zrádně jednal, kteréž my, buohdá, na krále uherského et cetera, pána našeho dvoře, na krále polského a na knieže rakúského dvoře chceme provésti, jakožto dobrý má na zlého provésti zrádce, že jest on nás o náš zámek z radil falešně a zrádně, takéž jest falešné a zrádné listy zdělal. Protož, dobrá družino, držte toho falešného, zrádného a bezectného biedníka na to, ať by on z těch tří pánóv dvoróv na jeden zjel a své falešné a lživé listy ukázal, kteréž jest falešne zkládal; a tuť, buohdá, bude dovědeno, žet jich falešně a zrádně zkládal. Pak-li by toho neučinil, tehdá což kolvěk jednal a jedná, to sami znamenáte, že činí jako falešný, zlý, samorostlý s kurvy syn, i o hrad náš i o ty listy. Neb jakož jest na jedném faleš a zradu učinil, takéž jest ty listy falšoval, biedník nešlechetný, kterýž nic dobrého nemyslí jedné faleš a zradu skládá den ode dne, noc od noci. Protož, dobrá družino, nepomáhajte a nefolgujte jemu jeho zradě, nebt vás samých také zradí. A také se jest prvé psal pán z Hodonyna; a již se píše sěděním na Hodonyne; i móžete to znamenati, žet na všech kusech faleš a zradu vede a činí, ponevadž na tom seznán jest, tak dobře na listech, jako na řeči. A o tu zradu, kterúž jest nad námi učinil, podávali sme jemu a chtěli sme jemu právi býti na najjasnějšieho knieže, římského et cetera krále, pána našeho dvoře, na krále polského i na knieže rakúského dvoře, chtiece jemu právi býti. A on, jako zlý zrádce, falešný, bezectný, nešlechetný biedník, zrádný a samorostlý s kurvy syn, nechtěl k tomu přizvoliti ani při tom zóstati, bojiece se, že by jeho zrada a faleš nepřešla; a my sme k tomu mezi těmi třemi dvory svrchupsanými i dnes hotovi, na kterémž by chtěl o tu zradu a faleš, kteréž jest nad námi učinil, s ním přijti. Protož, dobrá družino, věříme vám, že jemu téj zrade a falše pomohati nebudete, jakož jest nad námi učinil, jako zrádný, falešný, bezectný a samorostlý s kurvy syn. A dále píše našim služebníkuom, že by se nešlechetný zrádce falešný chtěl s námi bíti; když se nám z téj zrady a falše vyvede mezi těmi třemi dvory svrchupsanými na jedném, kterúž jest nad námi učinil, chceme jemu řádnú odpověd na to dáti. Datum v Skaliczi v pondělí po Květnéj něděli annorum et cetera XXXIIdo.