Císař Zikmund dává Mikuláši Sokolovi z Lamberka (Mikulass Sokol z Lamberka) a jeho dědicům všechna svá práva k věnu zemřelé Kateřiny (Katheřiny), vdovy po Vojtěchovi z Buřenic (Woytiechem z Burzenicz), která Zikmundovi připadla její smrtí. Toto věno jí po smrti Petra (Petra) a Svatocha (Swathocha) zapsal její manžel na vsích Opatovice (Opatowiczich), Buřenice (Burzeniczich) a na dvou lánech v Mezilesí (Mezilesii) se vším příslušenstvím. Mikuláš a jeho dědicové mají toto zboží neomezeně držet a používat a mohou ho dle libosti prodat či zastavit, nikoliv však na úkor práv jiných osob. Práva zaručená touto listinou má mít i kdokoliv, kdo ji bude držet s vědomím Mikuláše.

N/A

1. císař Zikmund: N/A; N/A; N/A

• Ad relacionem domini Ptaczkonis

• A: N/A
• B: Soudobý opis v „Protocollum notarii“ českého dvorského soudu
• C: Soudobý opis v „Liber proclamationum tertius“ českého dvorského soudu

• A: N/A
• B: NA Praha; DD; inv. č. 4; pag. 56 (stará foliace B.VIIv)
• C: NA Praha; DD; inv. č. 15; fol. 174v

• A: N/A
• B: N/A
• C: N/A

• Nováček 1904, s. 50, č. 66 

• AČ III, s. 520, č. 384 
• RI XI, č. 12196
• RI XI NB/6, v tisku

Ohlášena majestátní pečeť.

Ze záznamu v „Liber proclamationum tertius“ je zřejmé, že provolací list byl vydán pro Mladou Vožici a Hořepník až 20. 12. 1438. Srov. AČ XXXVI, s. 373‒374, č. 56 .

Zmínky také v AČ XXXVI, s. 369, č. 52, pozn. 3  a s. .