Jan Nider sděluje Giovannimu di Ragusa, že v pondělí před svátkem svatého Tomáše 17. prosince 1431 dorazil s Janem z Maulbronnu v pořádku z Mnichova do Norimberka. Sděluje, že o tom, co dělali v Mnichově informuje v jiném dopise kardinála Giuliana Cesariniho. Dále sděluje, že města Norimberk, Bamberk, Würzburg, jejich biskupové a markrabě braniborský Fridrich I. Braniborský a další knížata a šlechtici, se kterými se setkal on sám nebo Jan z Maulbronnu nebo oba dva, jsou všichni ochotní neuzavírat s husity příměří a poskytnout jim průvodní list pro cestu na basilejský koncil a přijít osobně na vhodná místa, aby Janu Niderovi a Janovi z Maulbronnu poskytli pomoc a radu. Dále sděluje, že arcibiskupové-kurfiřti, bavorští vévodové a četná města budou pořádat v neděli po svátku Obrácení svatého Pavla 27. ledna 1432 sněm ve Würzburgu a mnozí moudří lidé Janu Niderovi a Janovi z Maulbronnu radí, že by se jej měli zůčastnit. Žádá proto Giovanniho di Ragusa, aby pohnul ty, kterých se to týká, aby jemu a Janovi z Maulbronnu poslali pokyny, co mají v této věci dělat, pokud to půjde stihnout. Dále sděluje, co se dozvěděl od posla chebských, který doručil do Prahy první dopis basilejského koncilu z 15. října 1431. Ten řekl, že byl okolo 14. prosince 1431 asi devět dní v Praze. Toho dne viděl, jak se husité, kteří byli vysláni na pomoc obklíčeným husitům v Uhrách, vracejí z Uher s velikým smutkem a za posměchu. To proto, že v Praze, především na Starém Městě pražském, které je třikrát silnější než Nové Město pražské, je mnoho takových, kteří uvnitř nejsou husité (corde fideles sunt). Ti přijali zprávu o smrti Sirotků s velikou radostí, protože si přejí, aby skončili potíže Českého království. Když se tito husité, kteří se nyní vraceli do Prahy, přiblížili k Uhrám, dozvěděli se, že v Uhrách nebylo pobito jen velké množství Sirotků, ale také mnoho neurozených i urozených táboritů a jejich hejtmanů. To se stalo tak, že když Prokop Holý se svými lidmi a Sirotci vpadli do Uher, kde získali velkou kořist, při jejímž dělení vznikli spory, Prokop s několika málo lidmi utekl, zatímco zbytek byl napaden Uhry. Prokop je nyní v jednom městě poblíž Kutné Hory bez vojska a má u téměř všech husitů špatnou pověst, protože o něm říkají, že svedl své bratry. Když Prokop ke konci měsíce prosince 1431 poslal k Pražanům pro lékaře, mnozí husité říkali, že mu nemá být poslán jiný lékař než městský kat. Prokop byl poté pozván pražskými konšely do Prahy na sněm, kde se měla projednávat odpověď na dopis basilejského koncilu z 15. října 1431, který byl přeložen kvůli zkáze Sirotků ze svátku svatého Mikuláše 6. prosince 1431 (super festo sancti Nicolai) na svátek Obřezání páně. 1. ledna 1432 Prokop pozvání odmítl, s tím, že sice důvěřuje konšelům, ale nedůvěřuje prostému lidu (plebeis) a řekl, že chce schválit to, co bude na sněmu rozhodnuto. Konšelé Starého Města pražského přijali dopis koncilu s úctou a dali poslovi chebských zpropitné jeden florén. Po doručení dopisu, byl posel přiveden do chrámu Matky Boží před Týnem (ad beatam Virginem), kde za účasti velkého množství lidu Jan Rokycana četl a vysvětloval dopis koncilu. Když Jan Rokycana došel k místu, kde se žádalo, aby husité na koncil vyslali muže mírné, zbožné, pokorné, přející si mír a hledající pravdu Ježíše Krista, začal česky křičet, že tato žádost je spravedlivá, ale že mezi husity se těžko budou moct najít takoví muži, protože mezi sebou mají nesčetné vrahy křesťanů, lupiče a uchvatitele církevního majetku. Po přečtení dopisu vyzval Jan Rokycana lid, aby se modlil za koncil a za české království, aby byly přivedeny na cestu ke spáse. Jan Rokycana je velmi výmluvný a milovaný všemi v Praze především na Starém Městě pražském a vyvedl Pražany z mnoha herezí. Církevní obřady v žádném kostele na Starém Městě pražském se neliší ničím od ritu římské církve kromě přijímání pod obojí způsobou. Husité (Bohemos) nyní nemají nikde vojsko, mají ale notné množství vína, chleba, oblečení, soli apod. Toto zboží jim dovážejí římské církve neposlušní (falsos) křesťané, kteří se vystavují riziku, že přijdou o všechno, což se jim často stává, ačkoliv někdy uniknou. Koření je v Čechách velmi drahé. Dále Jan Nider sděluje, co se dozvěděl od jakéhosi čerstvého bakaláře z Vídeňské univerzity, který přišel do Norimberka. Mnoho lidí v Čechách souhlasí s římskou církví (nobis) ve věci tří pražských artikulů, i když s ní nesouhlasí v otázce přijímání pod obojí. Vídeňská univerzita, pasovský biskup Leonardo di Laiming, jeho klérus a řeholníci v pasovské diecézi a vévoda Albrecht V. Habsburský vyslali své zástupce na koncil a mnoho jich už je na cestě do Basileje. Vyslat své zástupce slíbil i bamberský biskup Anton von Rotenhan. Cokoliv se říká prostému lidu o třech hlavních záměrech koncilu (hiis tribus, que proponit agere generale concilium) přivádí jej k podivuhodné radosti a zbožnosti. To stejné platí pro měšťany a některé šlechtice. Naopak řeholníkům a světským kněžím je slovo „reforma“ nepříjemné, což Jan Nider vícekrát zakusil. Jan Nider dále žádá Giovanniho di Ragusa, aby Giuliana Cesariniho a ostatní účastníky koncilu (dominum cardinalem et ceteros) vyzval, aby nedovolovali účastníkům koncilu opustit koncil, pokud k tomu není zcela zjevný důvod. Účastníci koncilu, kteří jej opustí totiž často rozšiřují pověsti, že účastníci koncilu jsou nečetní a nevalné pověsti, že se na koncilu jedná o dani, která se má uvalit na všechen klérus a má se z ní platit vojsko proti husitům, nebo že byl koncil rozpuštěn. Jan Nider a Jan z Maulbronnu takové pověsti na několika místech vyvrátili. Jan Nider a Jan z Maulbronnu zůstanou v Norimberku nebo v jeho blízkosti, dokud nedostanou od husitů zprávu o výsledku pražského sněmu. Jan Nider se poroučí Giulianu Cesarinimu (reverendo patri domino cardinali), Alexandrovi opatovi z Vézelay (domino Virgiliacensi) a Janu Palomarovi (domino Auditori). Dále Jan Nider žádá Giovanniho di Ragusa, aby jej informoval o stavu věcí na koncilu a sděluje mu, že se mu poroučí Jan z Maulbronnu. Dále jej žádá, aby mu od Giuliana Cesariniho vymohl pravomoc dát rozhřešení člověku, který je dle některých exkomunikovaný, protože prodal husitům nějakou věc v hodnotě jednoho florénu, a Niderův převor ani další mu nechtějí dát rozhřešení, ačkoliv velice lituje.
- A: N/A
- B: Basel, Universitätsbibliothek, A I 32, ff. 381v‒383r
- C: Klosterneuburg, Stiftsbibliothek, 637A, ff. 113v‒114v
- D: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, 5104, f. 16r‒v
Reverendo in Christo patri, fratri Iohanni de Ragusio, sacre theologie professori eximio, ordinis Predicatorum, ac eiusdem ordinis procuratori in Romana curia, Basilee presentetur cursu R. Se totum et quidquid potest grate in domino complacencie! Reverende mi pater et preceptor! Nos noverit Vestra Caritas Nurembergam a Monacho venisse feria secunda ante Thome Apostoli incolumes rebus et corporibus. Quid in Monacho egimus, alias notificamus reverendo patri domino cardinali. Interim autem tam Norimbergensem, Bambergensem et Herbipolensem civitates, quam eorum episcopos et marchionem Brandeburgensem cum ceteris principibus et nobilibus, cum quibus ambo aut alter nostrum fuit, omnes et singulos reperimus voluntarios1 ad non treugandum cum hereticis, et ad conductum salvum pre- standum, si venire velint ad generale concilium, hereticis, ymmo ad veniendum ad loca opportuna in propriis personis, gracia nobis assistendi consiliis et auxiliis. Proinde quia archiepiscopi electores, duces Bavarie et communitates plurime dietam habebunt dominica proxima post conversionem Sancti Pauli in Herbipoli, ubi nos debere adesse consulunt prudentes plurimi: idcirco actuare velitis eos ad quos pertinet, quatinus instrucciones nobis formare velint, quid super eadem dieta per nos sit faciendum, et tales instrucciones Norimberg vel Herbipolim nobis dirigere, si saltem tempestive nobis presentari poterint. Preterea quia nuper ad placitum habuimus nuncium Egrensium2 cum litteris, quitquid diceret, credencie; nam nuper fuit in Praga, et alias crebro,3 ymmo ex parte Egrensium presentavit4 in Praga litteras primas generalis concilii: ideo ea que proposuit et in presencia eciam consulum Norimbergensis oppidi deposuit pro consolacione distinccius pando. Dixit itaque, quod xiiii Decembris fuit Prage per viiii circiter dies; vidit eadem die id est in crastino sancte Lucie redire de Ungaria Hussitas et intrare Pragam, non ut antea viderat aliquando cum spoliis, leticia et fistulacionibus, sed cum magna tristicia et irrisionibus. Sunt enim plures in Praga, presertim Veteri, que in triplo validior est in omnibus Nove,5 qui corde fideles sunt et cum summo gaudio perceperunt Orphanorum interitum, optantes ut malis Bohemie finis detur. Fuerunt autem prefati Hussite, qui Pragam intraverunt, hii quos heretici percipientes eorum confratres circumdatos in Ungaria, direxerant6 eisdem fratribus in adiutorium. Sed mentita est iniquitas sibi. Ungarie enim appropinquantes, perceperunt, prout alias audistis, nedum multitudinem Orphanorum fame et gladio occisam, verum etiam plures ignobiles, nobiles et capitaneos Thaboritarum peremptos. Siquidem postquam Procopius cum suis et Orphanorum exercitus Ungariam intrasset et spolia multa collegisset, captam predam cum dissidio et sedicione dividere ceperunt. Ex quo in iram motus Procopius, cum paucis, quibus vitam optavit, caute fugiendo, reliquit post se multitudinem gladiis statim prestandam Ungarorum. Est autem modo prope montem Cuthnis in castro, sine omni campestri exercitu, infamis fere apud omnes hereticos, qui eum proclamant fratres seduxisse. Unde cum nuper circa finem mensis Decembris infirmus ad Pragenses pro medico direxisset, multorum hereticorum responsio fuit sibi neminem pro medico, nisi civitatis lictorem7 dirigendum fore. Deinde quia ad respondendum littere generalis concilii dieta, que Prage per regnum Bohemie teneri debuerat, processum non habuit super festo Sanct Nicolai propter mortem8 Orphanorum: idcirco eadem dieta protelata fuit in diem Circumcisionis Domini, vocatusque est per Pragenses consules Procopius. Qui respondit, quod ratum9 habere vellet ea, que multitudo concluderet, nollet tamen Pragam intrare, eo quod non confideret plebeis, licet confideret consulibus. Item prefatus nuncius, cum antea presentasset civitati Veteri litteras generalis concilii, quas ut audistis recepit consulatus Pragensis reverenter, nuncio dando propinam 1 flor., ductus fuit idem nuncius ad beatam Virginem, ut presens esset publicacioni prefatarum litterarum, que fiebat populo maximo assistente. Vidit populum valde congratulantem novis talibus et flentes plurimos, audivitque predicantem et litteras declarantem per omnia loqui favorabiliter. Et cum venisset ad locum, ubi sic habetur in littera: „rogamus autem, ut viros tales mittatis, super quos spiritus domini requiescere speretur, mites videlicet, timoratos, humiles, pacem optantes et non que sua sunt querentes sed que Ihesu Christi etc.“ exclamare cepit in hec verba et similia lingwa Bohemica: „Ecce, inquit, quam sancta et iusta peticio! Sed ubi inter nos reperiri poterint viri tales? Vos enim inter vos multitudinem habetis homicidarum, sanguinem baptizatorum iniuste fundencium,10 raptores innumeros11 et violentos possessores rerum ecclesiasticarum“; et similia multa dixit. In fine autem iam perdeclarata littera hortabatur populum, quatinus orarent deum et pro generali concilio et pro regno Bohemie, ut ad ea divina gracia ducerentur, per que gaudia celi possent assequi. Est autem dictus predicans sacerdos dictus Roggizan, vir magne eloquencie, dilectus fere ab omnibus in Praga presertim veteri, qui de multis heresibus eos predicando eduxit,12 tenens tamen articulum de necessitate communicandi sub utraque specie. Item dicit idem nuncius, quod in veteri Praga in omni loco ecclesiastico non alia vidit in Bohemorum cerimoniis, nisi sicut in nostris ecclesiis, excepta practica communicandi sub utraque specie. Item quod certum est, Bohemos modo in nullo loco exercitum habere; victualia tamen habent in vino, pane, vestitu, sale et huiusmodi in notabili copia, que eis per falsos Christianos adducuntur, qui se periculo perdendi omnia committunt, prout sepe in id incidunt, licet aliquociens evadant. Species aromatice solum in Bohemia sunt carissime. Hec de depositis per supradictum nuncium. Item audivi per quemdam bacalarium formatum noviter venientem de universitate Wiennensi, quod in regno Bohemie multi nobiscum satis concordent modo in tribus articulis, licet in quarto de eukaristia discordant. Item quod universitas Wiennensis, episcopus Pataviensis, clerus suus, religiosi in eius existentes dioecesi13 et dux Albertus suos deputaverunt ad generale concilium in bona copia, et plures sunt iam in via veniendo Basileam. Idem promisit facere Bambergensis episcopus. Et scitote, quod quecunque dicuntur simplici populo de hiis tribus, que proponit agere generale concilium, mira hylaritate et devocione movetur; similiter de civitatibus et quibusdam nobilibus. E diverso autem multitudo religiosorum et sacerdotum secularium vix nomen reformacionis pacienter audire potest, ut experti sumus in locis pluribus. Preterea peto, ut reverendissimum in Christo patrem nostrum et dominum cardinalem et ceteros hortari velitis, ut hii, qui se presentant generali concilio, nisi cum manifestissima causa neccessaria recedendi licencientur ad partes, quia ut experiencia didicimus in multis locis, tales aliquociens videntur esse maiores detractores concilii generalis, nunc14 dicendo, quod pauci sunt Basilee et modice reputacionis, nunc dicendo, quod tractetur ibi de taxa imponenda omni clero15 ad stipendiandum quendam exercitum16 contra Hussitas, nunc eciam incautis17 suis verbis occasionem dando famandi, quod totum concilium generale sit dissolutum. Et revera, nisi in aliquibus locis ista reclamassemus, inconveniencia, plura secuta fuissent verisimiliter. Item in Norimberga manebimus, quousque responsum ab Hussitis de dieta supradicta habuerimus, nisi ex causa prope Nurenbergam exeamus. Alia pronunc non occurrunt scribenda ; alia si se obtulerint, postea scribam. Peto humiliter recommendari reverendo patri domino cardinali, domino Virgiliacensi et domino Auditori, et statum negociorum circa generale concilium currencium michi intimari. Vestram paternitatem altissimus in cunctis feliciter dirigat. Vobis eciam humiliter se recommendat prior Nurenbergensis et dominus Iohannes de Mulbrunn. Datum in Norimberga die V Januarii anno xxxii. Frater Johannes Nider ordinis predicatorum vestre paternitatis discipulus. Reverende magister! Quia quemdam, qui quibusdam videtur excommunicatus propter vendicionem unius rei, que unum florenum valuit, Hussitis directam, prior noster et alii absolvere noluerunt, licet multum peniteat reus: queso michi auctoritatem a domino cardinali impetretis, ut iuvem pauperem istum, et si occurreret eciam alios.18 Et michi de hoc responsum peto cito dirigatis.
Překlad moderní čeština
Ať je tento dopis spěšně (cursu R.) doručen ctihodnému otci v Kristu, bratru Giovannimu di Ragusa, vynikajícímu profesorovi svaté teologie z řádu bratří kazatelů a prokurátorovi téhož řádu u římské kurie. Odevzdávám se celý a přidávám vše co mohu tvé v Pánu milé laskavosti. Můj ctihodný otče a učiteli! Ať Vaše láska ráčí vědět, že jsme přišli z Mnichova do Norimberka v pondělí před svátkem svatého Tomáše Apoštola nedotčeni na majetku i na tělech. To, co jsme vykonali v Mnichově sdělujeme jinde ctihodnému otci panu kardinálovi. Mezitím jsme shledali, že jak města Norimberk, Bamberk a Würzburg, tak jejich biskupové a markrabě braniborský jsou ochotni neuzavírat příměří s heretiky a poskytnout jim průvodní list, pokud budou chtít přijít na všeobecný koncil, a dokonce i osobně přijít na vhodná místa, aby nás podpořili radou a pomocí. A tak, protože arcibiskupové-kurfiřti vévodové Bavorska a četná města budou pořádat sněm nejbližší neděli po obrácení svatého Pavla ve Würzburku, jíž se máme dle rad mnoha moudrých lidí zúčastnit, račte prosím pohnout ty, kterých se to týká, aby nám napsali pokyny, co máme dělat ve věci tohoto sněmu, a poslali nám tyto pokyny do Norimberka nebo do Würzburku, pokud nám ještě budou moct být doručeny včas. Mimochodem, protože jsme nedávno měli dle libosti k dispozici posla chebských s dopisem pověřujícím jej, aby řekl cokoliv (cum litteris quitquid diceret credentie), který byl nedávno vícekrát v Praze a na dalších místech (nuper fuit in Praga et alias crebro), a dokonce od chebských doručil do Prahy první dopis koncilu, píši obšírněji pro Vaši útěchu, to co vyprávěl a co oznámil také v přítomnosti konšelů města Norimberk. Řekl tedy, že 14. prosince byl v Praze asi devět dní. Toho dne, tj. den po svátku svaté Lucie, viděl, jak se husité vracejí z Uher a vstupují do Prahy, nikoliv ale tak, jak je viděl kdysi dřív s kořistí, radostí a za zvuku píšťal, ale s velikým smutkem a za výsměchu. V Praze, především na Starém městě, které je třikrát silnější než Nové, je totiž mnoho takových, kteří jsou srdcem věrní křesťané a smrt zprávu o smrti sirotků přijali s velikou radostí, protože si přejí, aby skončila zla, kterými Čechy trpí. Řečení husité, kteří vstoupili do Prahy, byli ti, které heretici poslali na pomoc svým spolubratrům, o nichž se dozvěděli, že jsou obklíčeni v Uhrách. Ale nepravost obelhala sama sebe. Když se totiž přiblížili k Uhrám, dozvěděli se, jak už jste slyšeli, že nejen že množství Sirotků bylo zahubeno hladem a mečem, ale že bylo zabito i více neurozených a urozených táboritů a jejich hejtmanů. Když totiž Prokop se svými a vojsko Sirotků vpadli do Uher a nahromadili velké množství kořisti, začali za sporů a rozbrojů získanou kořist dělit. A tak Prokop, který se rozhněval, s několika málo lidmi, kterým přál život, opatrně utekl a zanechal za sebou množství lidí, které mělo být vzápětí vystaveno mečům Uhrů. Nyní je v jednom městě (castro) poblíž Kutné Hory bez jakéhokoliv polního vojska a má špatnou pověst u téměř všech heretiků, kteří o něm prohlašují, že svedl své bratry. A tak, když ke konci měsíce prosince, jsa nemocen poslal k Pražanům pro lékaře, mnoho heretiků odpovědělo, že mu nemá být poslán jiný lékař než městský kat. Poté, protože se sněm Českého království, kde se mělo jednat o odpovědi na dopis všeobecného koncilu a který se měl konat v Praze, neuskutečnil na svátek (super festo) svatého Mikuláše kvůli smrti Sirotků, a tento sněm byl tak přeložen na den Obřezání Páně, povolali pražští konšelé Prokopa. Ten odpověděl, že chce schválí to, k čemu dojde shromáždění (multitudo), ale že nechce vstupovat do Prahy, protože nedůvěřuje prostému lidu, přestože důvěřuje konšelům. Když řečený posel doručil Starému městu dopis všeobecného koncilu, který, jak jste už slyšeli, přijali konšelé s úctou a dali poslovi spropitné jeden florén, byl přiveden do kostela svaté Panny, aby byl u zveřejnění řečeného dopisu, které se uskutečnilo za účasti velkého množství lidí. Viděl, jak se lid velice raduje z těchto novinek a jak mnozí pláčou, a slyšel kazatele, který dopis vysvětloval, jak o něm mluvil zcela příznivě. A když došel k místu, kde se v dopise píše: „Prosíme ale, abyste poslali takové muže, u kterých lze očekávat, že na nich spočine Duch svatý, totiž mírné, bohabojné, pokorného srdce, přející si mír a kteří nehledají, co je jejich, ale co je Ježíše Krista atd.“ začal vykřikovat takováto a podobná slova v českém jazyce: „Ejhle,“ pravil, „jak svatá a spravedlivá žádost! Ale kde se mezi námi najdou takovíto muži? Vždyť vy máte mezi sebou spoustu vrahů, kteří nespravedlivě prolévají krev pokřtěných, lupiče a násilné uchvatitele církevního majetku“ a ještě řekl mnoho podobných věcí. Nakonec, když dokončil výklad dopisu, povzbuzoval lid, aby se modlil k Bohu za všeobecný koncil a za České království, aby byly Boží milostí přivedeny k tomu, čím lze dosáhnout nebeské radosti. Řečený kazatel je kněz nazýváný Rokycana, muž veliké výmluvnosti, milovaný téměř všemi v Praze, především na Starém městě, který je svými kázáními vyvedl z mnoha herezí, drží však článek o nutnosti přijímání pod obojí způsobou. Dále říká tentýž posel, že na Starém Města Pražském v žádné svatyni (loco ecclesiastico) neviděl v obřadech Čechů nic, co by se lišilo od obřadů v našich kostelích, kromě přijímání pod obojí způsobou. Dále říká, že je jisté, že nyní nemají nikde vojsko, věci potřebné k životu ale mají v notném množství: víno, chleba, oblečení, sůl a podobně. Tyto věci jim přivážejí falešní křesťané, kteří se vystavují nebezpečí, že přijdou o všechno, jak se jim to často stává, i když někdy uniknou. Jenom koření je v Čechách velice drahé. Toliko k tomu, co oznámil výše řečený posel. Dále jsem od jakéhosi čerstvého bakaláře (bacalarium formatum noviter), který přišel z Vídeňské univerzity, slyšel, že mnozí v Českém království s námi docela souhlasí, co se týče tří článků, i když ve čtvrtém o eucharistii nesouhlasí. Dále, jsem od něj slyšel, že Vídeňská univerzita, pasovský biskup a jeho klérus, řeholníci v jeho diecézi a vévoda Albrecht vyslali své zástupce na všeobecný koncil v hojném množství a mnoho jich již je na cestě do Basileje. Bamberský biskup slíbit, že udělá totéž. A vězte, že když se prostému lidu řekne cokoliv o těch třech věcech, které plánuje vykonat všeobecný koncil, přivádí jej to k podivuhodné veselosti a zbožnosti. Podobně je tomu s městy a některými šlechtici. Naopak velké množství řeholníků a světských kněží stěží snese, když slyší jméno reformy, což jsme zakusili na více místech. Mimochodem žádám, abyste našeho velmi ctihodného otce v Kristu a pána, kardinála, a ostatní napomenuli, aby ti, kteří přijdou na koncil, nebyli propouštěni zpátky do provincií, pokud k tomu není nějaký zcela zjevný důvod. Ze zkušenosti na mnoha místech jsme totiž zjistili, že, jak se zdá, takoví lidé jsou největší utrhači všeobecného koncilu. Tu říkají, že v Basileje je jen málo lidí, a to nevalné pověsti, tu říkají, že se tam jedná o dani, která má být uvalena na všechen klérus, aby se z ní zaplatilo vojsko proti husitům, tu dokonce svými neopatrnými slovy živí pověst, že celý všeobecný koncil byl rozpuštěn. A vskutku, kdybychom na některých místech tato tvrzení nepopřeli, pravděpodobně by z toho vzešlo mnoho nepříjemností. My zůstaneme v Norimberku, dokud nám husité neodpoví ohledně výše řečeného sněmu, pokud se zrovna z nějakého důvodu nevzdálíme na krátkou vzdálenost od Norimberka. Nyní mě nenapadá nic dalšího, co bych měl napsat, jestli se naskytne něco dalšího, napíšu později. Pokorně žádám, abych byl doporučen ctihodnému panu kardinálovi, pánovi z Vézelay a panu auditorovi a abych byl informován ohledně současného stavu věcí týkajících se všeobecného koncilu. Ať Vás, otče, Nejvyšší ve všem šťastně řídí. Také se Vám pokorně poroučí norimberský převor, pan Jan z Maulbronnu. Dáno v Norimberku dne pátého ledna léta třicátého druhého. Bratr Jan Nider z řádu bratří kazatelů, Váš žák, otče. Ctihodný mistře! Protože náš převor a další nechtěli dát rozhřešení jednomu člověku, který je podle některých exkomunikovaný, protože prodal husitům jednu věc, která měla hodnotu jeden florén, i když toho velice litoval, prosím, abyste mi od pana kardinála získal pověření, abych pomohl tomuto chudákovi a kdyby na to přišlo i jiným. A prosím, abyste mi ohledně tohoto rychle poslal odpověď.