Zikmund Děčínský z Vartenberka (Sigmund z Wartmberga, pán na Dieczynye) vyznává, že svolil s donací věčného ročního platu ve výši 1 kopy grošů (kopu plata věčného), který Jakeš, krejčí v Děčíně (Jaksowi krajčemu, měštienu našemu v Dieczynye), věnoval za spásu duše své i duší své ženy a svých přátel farnímu kostelu v Děčíně (kostelu k uosadniemu v našem městě v Dieczynye). Plat bude plynout z prutu dědin a z louky ležících pod Hopfenbergem (Offmbergem) mezi pozemky Mikuláše Arwessmona (Niklassa Arwessmon) a Dittlara (Dittelara). Z tohoto platu má obdržet vždy 10 grošů farář uvedeného kostela (faráři téhož kostela deset grošuov), 8 grošů každý z jeho 2 střídníků (tředníkoma dvěma po osmi groších), 12 grošů rektor školy (mistru školniemu, který v ty časy bude nebo jest, dvanadcet grošuov), 14 grošů chudí žáci děčínské školy (žákom chudým, kteříš v ty časy jsú aneb po nich budú v té škole v Dyeczynye, vespolek čtrnádcet grošuov) a 8 grošů zvoník (zvoníku, kterýž jest nebo bude, osm grošuov). Žáci mají každý den zpívat Zdrávas Královno (Salve Regina), jeden ze střídníků, na němž bude toho týdne řada, má při modlitbě sloužit a recitovat kolektu (Colectu). Zvoník má podle obyčeje kostel otevřít a rozsvítit světla. Zikmund z Vartenberka se zavazuje vybírání tohoto platu nebránit a ustanovuje purkmistra a konšely města Děčína (purkmistra a konšely městě našeho v Dieczynye) správci uvedených pozemků a platu. Dále ustanovuje, že pokud bude louka a dědina dávat vyšší výnos, než je stanovená výše uvedeného věčného platu, tento přebytek má být použit na vosk k osvětlení kostela při konání určených modliteb. Pokud žáci a rektor škody zmeškají modlitbu, má jim být stržen z platu 1 groš (jeden groš) a věnován chudým (obrácen na chudé). Pokud škola v Děčíně zanikne, mají určené modlitby konat farář a jeho střídníci, kteří zároveň poté budou příjemci celého platu.
- Jordan Ptáček z Haugvic (Jordan z Hugwicz řečený Ptaczek, v ty čas purkrabie na Dieczynye)
- Jindřich z Pulsnic (Henrich Polsnicz)
- Děčín (opatrný burgmistr Ffricz v ty časy s vólí konšeluov pečeť městckú Dyeczyna)
- Zikmund z Vartenberka: .sigi [...] d […] wartinberg; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jordan z Haugvic řečený Ptáček, purkrabí na Děčíně: .S.iordani d´hugewicz; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jindřich z Pulsnic: .heinrch.vonderpulsnis; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Děčín: ?; přírodní v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu: Bekentnus uber Joeksen Schneiders feldgutter und weisen herr Sigmundt von Warttenberg No. 5.
- A: SOA Litoměřice; SOkA Děčín; AM Děčín; inv. č. 5.
- B: SOA Litoměřice; SOkA Děčín; AM Děčín; inv. č. 69
- C: SOA Litoměřice; SOkA Děčín; AM Děčín; inv. č. 1088; pag. 27
Přepis regestovaného dokumentu
Já Sigmund z Wartmberga, pán na Dieczynye, vyznávám tiemto listem předevšemi, kdož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že jsem svolil i vólí svú dobrovolně jsem přidal opatrnému muži Jaksowi krajčemu, měštienu našemu v Dieczynye, že na tej dědině, na tom prutu a na tej lúce, kteráž leží pod Offmbergem podle Niklassa Arwessmon s jedné strany a z druhé strany podle Dittelara, zjednal jest kopu plata věčného kostelu k uosadniemu v našem městě v Dieczynye ke cti a k chvále pánu Bohu a jeho milej matce, zdráv sa a z dobrým rozomem a s radú svých přátel, najprv za duši svú a ženy své i svých všech přátel, a ta kopa plata má vydávána býti věčně k kostelu svrchupsanému, tak že z té kopy má dáno býti najprv faráři téhož kostela deset grošuov, tředníkoma dvěma po osmi groších, mistru školniemu, který v ty časy bude nebo jest, dvanadcet grošuov, žákom chudým, kteříš v ty časy jsú aneb po nich budú v té škole v Dyeczynye, vespolek čtrnádcet grošuov, zvoníku, kterýž jest nebo bude, osm grošuov a tak na každý rok, ale tak, že ten plat proto vstavuje svrchupsaný Jakess, že mají žáci na každý den zpievati Salve Regina ke cti a k chvále pánu Bohu a jeho milej Matce věčně a jeden kněz z těch dvú, kteřížto berú po osmi groších, má jeden jeden týden svuoj mieti a druhý též a býti při tej Salvereginye a Colectu řečecí a také ten zvoník, kterýž tu chvíli bude, má býti hotov k votevření kostela a světla sovětiti podle obyčeje. Také já Sigmund svrchupsaný tu svrchupsanú dědinu s tú lúkú vysvobozuji jemu Jakssowi svrchupsanému sám ot sebe o ot svých budúcích, že ten plat má svoboden býti věčně a nemá hindrován býti ote mne ani ot mých erbuov žádným kusem. A na to vstavuji s vólí svrchupsaného Jaxe správce a poručníky purkmistra a konšely městě našeho v Dieczynye, kteří nynie jsú a mají býti a potom budú, aby tu dědinu a ten plat s té dědiny a s té lúky zpravovali a opatrovali a ten plat rozdávali těm, kteří svrchupsaní stojí. A také jestliže by z té dědiny a lúky po nájmu toho plata svrchupsaného viece zbývalo peněz po tej kopě, to má býti obráceno na osk k světlu k té Salveregynye, dále jestliže by ta Salveregina byla zmeškána kterým nedbaním který den kněžími nebo mistrem s jeho žáky anebo zvoníkem, má pokuta jeden groš sražen býti, a obrácen na chudé, dále jestliže by Buoh neuchoval, a škola neb žáci kdy sešli přitom kostele, tehda farář s svými kněžími a zvoníkem Saluereginu tu mají zpievati a ty penieze kopu, jakož svrchupsána stojí, mezi se rozdělaj, tak jakož na kohož co slušie, a to věčně. A tomu všemu svrchupsanému na svědomie a listu potvrzenie k prozbě svrchupsaného Jaxe já, Sigmund svrchupsaný, svú jsem pečeť přivěsil. A podle mě slovutný panoše Jordan z Hugwicz řečený Ptaczek, v ty časy purkrabie na Dieczynye, Henrich Polsnicz a také opatrný burgmistr Ffricz v ty časy s vólí konšeluov pečeť městckú Dyeczyna jsme přivěsili k tomuto listu, jenž jest psán a dán léta po božiem narození tysíc čtyřista dvadcátého druhého, ten pátek před svatým Duchem.