Probošt Petr, převorka (přewora) Anna, podpřevorka (subpřewora) Anna, kantorka (kantrix) Markéta (Markaréta) a celý konvent premonstrátského (zákona Premonstratenského) kláštera v Chotěšově (kláštera Chotěšowského) vyznávají, že jsou za krále Zikmunda dlužni 315 kop grošů pražských podle dlužní listiny, kterou zemřelý Jan Hanovec ze Švamberka (Jan Hanowec) prodal purkrabímu na Horšovském Týně (na Teyně Horšowském) Zdeňkovi z Drštky (Zdeňkowi z Drštky) za 1000 kop gr. V tomto dluhu zapsal klášter Janu Muchkovi z Bukova (Janowi z Bukowa řečenému Múchek) ves Kotovice (Kotowice) se vším příslušenstvím.
- Zdeněk z Drštky, purkrabí na Horšovském Týně, královský poručník kláštera v Chotěšově: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Hynek ze Švamberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Lvík z Jivjan, purkrabí na Přimdě: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jindřich Švajda ze Sedlce, purkrabí na Radyni: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- purkmistr a konšelé města Plzeň (Nowého Plzně): N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- A: N/A
- B: Prostý opis z 15. století
- C: Opis českého regestu ze zápisů revizní komise 1453‒1454 ze 16. století
- D: Prostý opis z 16. století vzniklý jako podklad pro jednání zemského soudu 1593
Zdeněk z Drštky jako královský poručník kláštera v Chotěšově viz Čechura 1991, s. 244. Köpl 1840, s. 26 a Hlinomaz 2009, s. 62 mylně uvádí, že Kotovice byly zapsány Půtovi z Rýzmberka.
Přepis regestovaného dokumentu
My kněz Petr z boží milosti toho času probošt, Anna přewora, Anna subpřewora, Markaréta kantrix i wešken konvent kláštera Chotěšowského a zákona Premonstratenského: wyznáwáme tímto listem i swědčíme před každým žiwým člowěkem, kdož tento list uzří anebo čtůce slyšeti budú, že jsme dlužni za nejjasnější kníže a krále, Sigmunda Římského, Uherského, Českého etc. krále, pána našeho milostiwého, prawého a jistého dluhu tři sta kop a patnácte kop gr. dobrých stříbrných rázu starého Pražského miery České na tom listu, kterýž jest pan Jan Hanowec dobré paměti prodal urozenému Zdeňkowi z Drštky, purkrabi na Teyně Horšowském za tisíc kop gr., w kterémžto dluhu nyní jmenowaném zapsali jsme, i sstúpili jsme a mocí listu tohoto zapisujem a sstupujem s naší dobrú wolí zboží kláštera našeho swrchupsaného, zejména Kotowice wes wšecku s platy, s poplatky, s kmety, se dwory kmetskými, s dědinami oranými, i s tú se wši zwolí, i se wším plným panstwím, i se wšemi swobodami, což k té wsi přísluší, w těch mezech a hranicech, jakož ta wes jest wysazena od starodáwna, tu sobě ani swým budaucím na tom na wšem nic nepozůstawujíc, urozenému panoši Janowi z Bukowa řečenému Múchek i tomu každému, kdož by tento list jměl s jeho dobrau wolí. Kteréžto zboží swrchupsané jmají wěřící naši tiem wlásti i jeho požíwati, jakž se jim bude zdáti, jakožto swého wlastního dědictwí bez překážky naší a práwa duchowního a swětského, dokudž bychom swrchupsaných peněz, totižto tři sta kop gr. a patnácte kop gr. nedali a nesplnili wěřícím našim nadepsaným. Pakli bychom my neb kdož koliwěk, kterakž koliwek na to swrchupsané zboží sáhl kterým koliwek práwem, buďto swětským nebo duchowních práwem, to my swrchupsaný kněz probošt i wešken konvent i naši budaucí slibujeme naší dobrú wolí, křesťanskú wěrú, rukú společnú a nerozdílnau, swrchupsaným wěřícím našim to wšecko zboží swrchupsané očistiti a oswoboditi, a to beze wší škody wěřících našich swrchupsaných; a wšak takowé škody jmají býti, ježtoby wěřící naši práwem bez zmatku pokázali. Pakli bychom toho wšeho nezdrželi, což swrchu psáno stojí, (pane bože zachowej): tehdy my často jmenowaný kněz probošt i wešken konvent i naši budaucí dáwáme tímto listem plnú moc i práwo, aby toho ke wšemu našemu zboží mowitému i nemowitému, kteréž jmáme nebo jmíti budem, wěřící naši často jmenowaní hleděli, i k našim lidem úročným, a naše lidi i našich budaucích budú jmiti plné práwo tímto listem stawowati, jim zajímati i bráti po městech králowých, panských i duchowních w České zemi i wžde jinde. A to což wezmú nebo stawí wěřící naši swrchupsaní, to nám jmají sraziti na swých škodách, a tak dlúho mají stawowati, zajímati i bráti, tak jakož wýše psáno stojí, dokowadž bychom my swrchupsaní kněz probošt i wešken konvent i naši budaucí toho wšeho neučinili, což swrchu psáno stojí. A kdož koliwěk tento list bude míti s našich wěřících dobrú wolí a dobrým swědomím, ten jmá i jmíti bude wšechna práwa, jakožto oni sami, k tomu ke wšemu, což swrchu psáno stojí. A toho wšeho na potwrzení, pewnost i jistotu další my kněz Petr probošt i wešken konvent swrchupsaný pečeti naše wlastní s naším wědomím i přiznáním, naší dobrú wolí napřed k tomuto listu jsme přiwěsili, a pro další swědomí prosili jsme urozených pánuow i panoší Zdeňka Drštky, purkrabí na Týně Horšowském, času toho poručníka od Králowy Milosti našemu klášteru Chotěšowskému wydaného i poručeného, pána pana Hynka z Šwamberka, Lwíka z Jiwian, purkrabí na Přimdě, Jindřicha z Sedlce řečeného Šwajda, purkrabí na Radyni, múdrých a opatrných purkmistra a konšelůw města Nowého Plzně, že jsú swé pečeti wlastní wedle našich na swědomí k tomuto listu přiwěsili, bez jich škody. Jenž jest dán a psán léta od narození syna božího tisícého čtyřstého třicátého prwního, ten pátek před S. Martinem.