Litevský velkokníže IDVitold (ducis Witoldi) informuje papeže IDMartina V. (Martinum papam) o tom, že pozoruje prolévání křesťanské krve a válečné bouře v IDČeském království (regno Bohemiae), kde Češi (Bohemi) poté, co si odnesli tolik triumfů, dospěli ještě k větší zatvrzelosti. Až po mnohém naléhání husitských vyslanců, kteří velkoknížeti za podporu slibovali návrat do náruče církve a podřízení se papežskému stolci, se rozhodl vyslat vévodu IDZikmunda Korybutoviče (Sigismundum ducem) s tím záměrem, o kterém papeže informuje svým listem legát IDAntonín Zeno (Antonius Zeno nuntius). IDVitold hodlá usilovat o smíření s těmito schizmatiky a o to, aby znovu přijali poslušnost k papeži. Jejich vyslanci jsou však v celém křesťanském světě obviňováni z kacířství, a nemají tak zaručenou bezpečnou cestu. Z toho důvodu uložil IDMartinovi (Martino canonico), kanovníku od svatého Jiří (Sanct Georgii) v městě IDHnězdně (in castro Gneznensi), aby papeže zpravil o nutnosti zmírnit na čas vydané rozsudky a odvolat křížovou výpravu.
- A: N/A
- B: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna.
- C: prostý opis z 19. století.
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 392v‒393r; aktuální uložení neověřeno.
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.
- Tomek 1879-IV, s. 244‒245.
- Goll 1894, s. 470.
- Pekař 1930-III, s. 151.
- Pekař 1933-IV, s. 106.
- Bartoš 1965, s. 177.
- Šmahel 1993-III, s. 120.
- Kavka 1998, s. 146.
- Šmahel 2002-II, s. 1252.
- Nikodem 2004, s. 241‒242.
- Coufal 2012, s. 166‒170.
- Nikodem 2013, s. 341‒347.
- Čornej 2019, s. 468.