Královna IDŽofie Bavorská seznamuje radu a obec IDStarého Města pražského (konšelé i všeckna obec) s poselstvím krále IDZikmunda (krále Sigmundovo): Předně král všechny vyzývá, aby byli poslušni královny IDŽofie a pomohli jí zastavit nepokoje až do jeho příjezdu. Zároveň vzkazuje, že hodlá zachovat práva i svobody pánům, zemanům, městům i vší obci země. Nařizuje okamžitě skoncovat s ničením kostelů a klášterů, obrazů svatých i dalšího jejich vybavení, stejně jako s nepovoleným shromažďováním. Dále IDregentka přikazuje zajistit návrat vypuzených řeholníků, řeholnic i měšťanů. Zakazuje, až do IDkrálova příjezdu, jakékoliv zasahování do panovníkových práv ve věci jmenování pražských rychtářů, královských důchodů a cel (totižto v unkelty, v rychtářstvie, ve cla). IDRegentka přitom ujišťuje, že sama ani páni nezakazují přijímání pod obojí způsobou, protože takový příkaz od IDkrále nemají, vymiňuje si pouze zachovat jeho dobrovolnost. IDKrál, až přijde, hodlá náboženské požadavky uvážit spolu s biskupy, preláty, mistry, šlechtou i městy. IDŽofie vyhrožuje, že při neuposlechnutí zakročí spolu s pány podle přání krále a splnění rozkazů si vynutí silou. Upozorňuje, že IDkrál hodlá vynaložit všechny své poklady a klenoty na to, aby do jeho příjezdu zavládl pokoj. Pokud by to nestačilo, obrátí se o pomoc do IDUher (z Uher). Uvádí, že považuje za lepší, když poklady bude moci použít podle rady pánů k dobrému Koruny (této koruny). Obce mají neprodleně oznámit, kdo hodlá zachovat králi poslušnost, nepůjde-li to veřejně, mají tak učinit tajně.
- Zap 1868, s. 95‒96.
- Tomek 1879-IV, s. 14.
- Tomek 1899-IV, s. 14.
- Hlaváček 1956, s. 77.
- Bartoš 1965, s. 74‒75.
- Kaminsky 1967, s. 304, pozn. 131.
- Mezník 1971, s. 45‒52.
- Mezník 1990, s. 220‒221, pozn. 29.
- Krzenck 1993, s. 77‒79.
- Šmahel 1993-III, s. 13‒14, 328‒329, pozn. 14.
- Kavka 1998, s. 30.
- Čornej 2000, s. 219.
- Šmahel 2002-II, s. 1021‒1022.
- Kopičková 2018, s. 214.
- Čornej 2019, s. 172.
- Čornej 2019b, s. 24.
Páni, konšelé i všeckna obec! Račte slyšeti poselstvie krále Sigmundovo, našeho i vašeho pána milostivého, kteréžto jest milostivě a dobrotivě učinil Králové Milosti, pánóm úředníkóm i vám městom, po posléch prvních, druhých i konečně třetích. Najprvé tak, že Jeho Milost vzkázal, aby k Králové Milosti zřeli a Jejie Milosti poslušni byli všickni páni úředníci i města a Její Milosti radni byli a pomocni nepokoje a búře stavovati až do příjezdy Jeho Milosti; a tak Jeho Milost vzkázala, že pány, zemany i města i obec této země ráči při právích, svobodách a jich řádu je zachovati. A protož Králové Milost, sezřevši búře, kteréž ot vašeho města i jiných měst, ježto k vám hledie, najviece se dějí, se pány sě utázavši a ustanovivši, vám přikazuje slovem pána našeho, abyšte ty búře po dnešní den stavili, a zvláště kostelóv a klášteróv bořenie, obrazuov a oltářuov bitie, neřádných zboruov a zbieránie bez vuole a vědomie našeho nečiniec, i jiných věcí, kteréž by neřádné byly, stavujíce, jich přestali. Viece Jejie Milost i se pány přikazuje, abyšte opaty, mnichy a jeptišky v jich kláštery zasě navrátili, a měšťany, kteří sú z vašeho města pro některé utištěnie musili vyjíti, abyšte je také zasě navrátili a jim všem nepřekáželi, než s nimi u pokoji byli až do příjezdy pána našeho i vašeho milostivého. A viece, že Králové Milost i páni vás od přijímanie pod oběma zpósoboma netisknú, nebť toho přikázanie od pána svého i vašeho nemají, než tak Jejie Milost i se pány přikazuje, abyšte nižádného moci nepřitiskali, než ktož milost má, ten přistúpaj. Nebť jest Jeho Milost tak vzkázala, že když dáli Buoh přijede, ty kusy vážiti miení s biskupy, s preláty, s mistry, s kniežaty, s pány i s vámi městy; a to což řádného bude podlé rady a naučenie, při tom milostivě ostaviti. Takéť Jejie Milost přikazuje, abyšte Jeho Milosti v jeho úřady nesahali, totižto v unkelty, v rychtářstvie, ve cla, až do Jeho Milosti přijezdy. A to vše, jakož ste již slyšeli, Králevé Milost i se pány slovem pána našeho milostivého vám přikazují, abyšte to učinili. Pakli byšte toho neučinili, tehdy vězte, že Králevé Milost i se pány přikázaním pána svého milostivého mienie i chtie sě k tomu tak přičiniti, že to učiniti musíte. Nebť jest to přikázanie Králové Milosti, aby Králevé Milost s radú panskú, by všecky poklady i všecky klenoty, což jich Jeho Milost v této zem má, na to naložiti měla, a tu búři vždy až do přijezdy Jeho Milosti stavila. I viece Jeho Milost vzkázala, jestliže by to stačiti nemohlo, že by Jeho Milost i z Uher přičiniti chtěla, aby to vždy staveno bylo. A protož ještěť toho žádáme, abyšte svého pána v tom zachovali, a Jeho Milosti k větším nákladóm nepřipravovali. A toho nám ihned odpověď dajte; kteří chtie královo poslušenstvie učiniti, ty nám dajte věděti, nesmějí-li zjevně, ale tajně. A bohadle! pamatujte, kterak ste sě mezi sebú zapsali, abyšte sobě pomocni byli, což by ctné a dobré Králové Milosti pána našeho milostivého, tudiež i této země bylo. To pamatujíc opatřtež, ačť jest to ctné a dobré pána našeho i této země, že Jeho Milosti takú búři v zemi činíte a poslušenstvie jeho nedržíte, kostely a kláštery bořiec, opaty, mnichy, jeptišky z klášteruov vyhánějíc a biskupa voliti chtiec, zbory a zbieránie neřádné bez vědomie a vuole našie činiec, a tak Jeho Milost k nákladóm bezpotřebným připravujíc, že Jeho Milost a my přikázaním Jeho Milosti pro búře a neposlušenstvie vaše jeho poklady a klénoty na to, abychom to upokojili a stavili, naložiti musíme; ježtož Jeho Milost ty poklady i klénoty podlé rady panské na ctné a dobré své a této koruny mienila naložiti.