Císař IDZikmund daruje IDKunešovi řečenému Rozkoš z IDDubé (Cunssoni dicto Rozkoss de Duba) pustý dvůr ve vsi IDČestín (in villa Sczestin) a pustý sedlácký statek ve vsi IDObrátice (in Obraticzich), které IDZikmundovi připadly smrtí IDJana z IDČestína (Johannes de ibidem) nebo jako vdovské majetky zemřelé IDAnny (Anna), vdovy po IDOndřejovi z IDČestína (Andree de Sczestin).
Deperditum: Rekonstruováno na základě zápisů v „Liber proclamationum tertius“ českých dvorských desk ‒ NA Praha; DD; inv. č. 15; fol. 171r (ed.: AČ XXXVI, s. 361‒ 362, č. 43, zde s. 361) a také v „Liber rubeus inductionum d. a. 1437“ ‒ NA Praha; DD; inv. č. 23; pag. 107 (ed.: AČ XXXVI, s. 361‒362, č. 43 , zde s. 362, pozn. 2).
Darovací listina není v DD výslovně zmíněna, ale je velmi pravděpodobné, že byla vydána. Možné je však také, že úředníci dvorských desk jednali pouze na základě IDZikmundova ústního rozkazu. Provolací list byl vydán pro IDMladou Vožici a IDBenešov dne 31. října 1437, přičemž toto datum je termínem ante quem pro IDZikmundův dar i vydání listiny. Relátorem daru u desk byl komisař královských odúmrtí IDVilém ze IDŽlutic (nunccius ad tabulas nobilis Wilhelmus de Zluticz, commissarius devolucionum regalium, fuit ab ipso rege specialiter delegatus).
Přípisek IDWilhelmus de IDZluticz recepit pro IDNicolao de IDLibossowicz je obtížné vysvětlit, protože všechny ostatní okolnosti nasvědčují, že darované zboží převzal vskutku IDKuneš Rozkoš z IDDubé.