Oldřich z Rožmberka dosvědčuje, že prodal se souhlasem opata Jana a kanovníků augustiniánské kanonie v Třeboni, dvě vesnice, které se všemi k nim náležejícími daněmi, užitky, požitky a výnosy (censibus, … singulis utilitatibus, usufructibus atque proventibus) patřily kanonii, totiž Přehořov, který odvádí ročně 11 kop a 41 grošů daně, a Kvasejovice, která odvádí ročně 8 kop. Tento prodej byl motivován nouzí (necessitas) a hrozícími nenávratnými škodami (irrecuperabilia dampna), které hrozili Oldřichovi a jeho panství, a měl mu pomoct zmenšit jeho dluhy (debitorum extenuacione, quibus tunc dinoscebamur obligari). Dále Oldřich dosvědčuje, že od kanonie dostal dvacet kop v hotových penězích. Aby kanonii odškodnil za odcizené daně a vesnice a vyplacené hotové peníze, uděluje jí Oldřich roční daň o velikosti šestnácti kop a dvacet grošů na jedenácti lánech v jeho části vesnice Borkovice a na jednom lánu nazývaném Blato a na několika loukách a roční daň o velikosti 5 kop a 19 grošů na třech lánech a osmi a půl (dimidionono) jitrech a jednom podsedkovi ve vesnici Mažice. Tyto pozemky ve vesnici Mažice nyní vlastní a obdělávají Kubeč (Cubecz), Janek, Petr Hyják (Petrus Hygiak) a Janek, nevlastní syn (privignus) Bacháče (Bachaczonis). Dále se Oldřich za sebe i své dědice vzdává všech vlastnických i jiných práv (iuris aut proprietatis) na všechny výše řečené lány a daně z řečených vesnic včetně všech k nim náležejících polí, jak obdělávaných, tak ladem ležících, luk, pastvin, hor, plání, vod, soudních práv, vlastnických práv, svobod a užitků, ať jsou daněny z jakéhokoliv titulu, které se tam nyní nachází nebo tam vzniknou v budoucnu, a přenáší je navěky (eviterne) se všemi právy (iure, libertate et dominio), se kterými je držel vlastnil on sám a jeho předchůdci, na kanonii. Dále Oldřich žádá administrátora pražské arcidiecéze Jana XII. Železného a jeho generální vikáře, aby řečené daně ve vesnicích Borkovice a Mažice s jejich příslušenstvím přivtělili ke kanonii a vykonali v této věci vše, co spadá do jejich pravomoci.
- Oldřich z Rožmberka: sigillum ulrici de rosenbergh; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
Nos Ulricus de Rosembergh tenore presencium recognoscimus universis, quod cum nobis et nostro dominio ingrueret necessitas atque irrecuperabilia incumberent dampna, que subterfugere volentes, de consensu, spontanea ac libera voluntate wenerabilis patris domini Johannis abbatis nec non honorabilium ac religiosorum virorum canonicorum regularium monasterii nostri in Trzebon willam Przehorzow undecim sexagenas cum quadraginta uno grosso et villam Quaseyowicze octo sexagenas annis singulis censuantes, que ville cum censibus, ut premittitur, singulisque utilitatibus, usufructibus atque proventibus de pertinenciis premissorum abbatis, canonicorum regularium ac monasterii supradicti hactenus extiterunt et fuerunt, pro nostra relevacione ac debitorum extenuacione, quibus tunc dinoscebamur obligari, vendidimus cum effectu. Recognoscimus insuper et fatemur, nos ab abbate et canonicis supradictis viginti sexagenas grossorum parata in pecunia percepisse. Loco quorum quidem censuum et villarum superiorum ac pecuniarum in parato perceptarum, ne iidem abbas, canonici et monasterium ipsorum eisdem quomodolibet defraudentur, sed omnino reddantur indempnes, de certa nostra sciencia maturoque prehabito consilio, condigna volentes satisfacere refusione, cessimus et condescendimus, cedimus et eisdem presentibus condescendimus in villa Borkowicz in undecim laneis partis nostre et in uno laneo dicto Blato ac quibusdam pratis de sedecim sexagenis et viginti duobus grossis annui et perpetui census et in villa Mazicze in tribus laneis et dimidionono iugeribus et uno subside de quinque sexagenis cum decem et novem grossis eciam annui et perpetui census, quos quidem laneos et iugera in villa Mazicze pro presenti possident et excolunt Cubecz, Janek, Petrus Hygiak atque Janek, privignus Bachaczonis. Premissa omnia et singula cum agris cultis et incultis, pratis, pascuis, montibus, planiciebus, aquis, iudiciis, proprietate, libertate, fructibus seu utilitatibus singulis, quocumque nomine censeantur, ad dictos laneos et census prenominatarum villarum pertinentibus, que in presenciarum ibi sunt vel quomodolibet fieri poterunt in futurum, nichil nobis, nostris heredibus et successoribus in supradictis laneis ac censibus atque ipsorum pertinenciis iuris aut proprietatis reservando, eo pleno iure, libertate et dominio, quo predecessores nostri et nos prefatos laneos cum censibus et pertinenciis eorumdem tenuimus ac possedimus, eatenus in eosdem abbatem, canonicos et monasterium ipsorum et nostrum transfundimus presentibus cum effectu, decernentes, ut prehabiti census cum eorum pertinenciis in condignam satisfaccionem pro villis per nos ab eis et eorum monasterio alienatis ad ipsos abbatem, conventum et monasterium ipsorum supradictum deinceps et inantea spectent et pertineant eviterne. Rogamus insuper reverendissimum in Cristo patrem dominum dominum archiepiscopum Pragensem vel administratorem eiusdem ecclesie aut ipsorum in spiritualibus vicarios generales, quatenus prefatos census in villis Borkowicz et Mazicz cum ipsorum pertinenciis abbati, conventui et monasterio supradictis incorporent et inviscerent, aut, quicquid sui circa hoc iuris fuerit, impendant et efficiant benignius cum effectu. Harum, quibus sigillum nostrum appensum est, testimonio litterarum. Datum in Crumpnaw anno D. millesimo quadringentesimo tricesimo, sabbato post Purificacionem sancte Marie virginis gloriose.
Překlad moderní čeština
My Oldřich z Rožmberka touto listinou všem dosvědčujeme, že, když na nás a na naše panství doléhala nouze a hrozily nenávratné škody, kterým jsme se chtěli vyhnout, jsme pro naše ulehčení a zmenšení dluhů, kterými jsme byli tehdy vázáni, a se souhlasem a z vlastní a svobodné vůle ctihodného otce a pana Jana, opata, a ctihodných a zbožných mužů, řádových kanovníků našeho kláštera v Třeboni, prodali vesnici Přehořov, která odvádí ročně jedenáct kop a čtyřicet jedna grošů, a vesnici Kvasejovice, která odvádí ročně osm kop, kteréžto vesnice s jejich výše vypsanými daněmi, užitky, požitky a výnosy náležely doteď výše řečenému opatovi, řádovým kanovníkům a klášteru. Dále dosvědčujeme a vyznáváme, že jsme od výše řečených opata a kanovníků dostali dvacet kop grošů v hotových penězích. Aby řečený opat, kanovníci a jejich klášter nebyli jakkoliv ošizeni, ale byli zcela odškodněni, s dobrým vědomím a po zralém uvážení, a protože jim chceme odplatit náležitou náhradou, jsme jim postoupili a touto listinou postupujeme místo těchto daní a výše řečených vesnic a obdržených hotových peněz, ve vesnici Borkovice na jedenácti lánech, které nám náleží, a na jednom lánu řečeném Blato a několika loukách šestnáct kop a dvacet dva grošů trvalé roční daně a ve vesnici Mažice na třech lánech a půl devátém jitru a jednom podsedkovi pět kop a devatenáct grošů trvalé roční daně. Tyto lány a jitra ve vsi Mažice v současnosti vlastní a obdělávají Kubeč, Janek, Petr Hyják (Hygiak) a Janek, nevlastní syn (privignus) Bacháče (Bachaczonis). Toto všechno s poli obdělávanými i neobdělávanými, loukami, pastvinami, horami, pláněmi, vodami, soudními právy, vlastnickými právy, svobodami a jednotlivými výnosy neboli užitky, ať jsou daněny z jakéhokoliv titulu, které náleží k řečeným lánům a daním z výše řečených vesnic, které tam nyní jsou nebo tam jakkoliv vzniknou v budoucnu, přenášíme touto listinou na řečeného opata, kanovníky a jejich a náš klášter, aby je drželi se stejnými právem, svobodou a mocí, s jakými řečené lány s daněmi drželi a vlastnili naši předchůdci a také my, a nenecháváme si na řečené lány a daně a jejich příslušenství žádné vlastnické ani jiné právo. A rozhodujeme, že tyto daně s jejich příslušenstvím budou řečenému opatovi, konventu a jejich výše řečenému klášteru náležet a patřit navěky jako důstojná náhrada za vesnice, které jsme jim a jejich klášteru odňali. Dále žádáme nejúctyhodnější otce v Kristu pana arcibiskupa pražského nebo administrátora téhož kostela anebo jejich generální vikáře, aby řečené daně ve vesnicích Borkovice a Mažice s jejich příslušenstvím přivtělili výše řečeným opatovi, konventu a klášteru a aby v této věci laskavě vykonali vše, co spadá do jejich pravomoci. K dosvědčení toho, ať slouží tato listina, ke které je přivěšena naše pečeť. Dáno v Krumlově léta Páně 1430 v sobotu po Očišťování svaté Marie, slavné Panny.