IDZikmund z IDVartenberka na IDDěčíně (Sigmund z Wartmberka, seděním na Děčíně) dává panoši IDHanuši Bojstulovi z IDHaugvic a IDBiskupic (Hanušowi z Húgwic řečenému Bojstul), jeho ženě a dětem do dědičného vlastnictví IDZámecký mlýn s příslušenstvím v IDStarém Městě pražském (v Starém Městě), který kdysi náležel mlynáři IDMichalovi (Mölmichluow). Vzdává se za sebe a své dědice veškerých práv k uvedenému mlýnu. Kdokoliv bude disponovat tímto listem s vědomím věřitele, má stejná práva jako on sám.
- IDJan Blankenstein z IDVartenberka (Jana z Wartmberka řečeného Blankstein)
- IDJordán Ptáček z IDHaugvic na IDŽelenicích (Jordana z Húgwic řečeného Ptaček seděním v Želenicích)
- purkrabí na IDDěčíně IDMikuláš Mašov ze IDLhoty (Mikoláše ze Lhoty řečeného Masow, ty časy purkrabie na Děčíně)
- IDZikmund z IDVartenberka: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDJan Blankenstein z IDVartenberka: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDJordán Ptáček z IDHaugvic na IDŽelenicích: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDMikuláš Mašov ze IDLhoty: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
Já Sigmund z Wartmberka, seděním na Děčíně, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti bude, že sem ten mlýn zadní v Starém Městě, kterýžto byl jest nebožce Mölmichluow, dal a mocí listu tohoto dávám ku pravému dědictwí slovútnému panoši Hanušowi z Húgwic řečenému Bojstul, i ženě a dětem jeho, s těmi se všemi právy a příslušenstvím, jakož ten mlýn od staradávna záleží, a jakož jest jej prvé jmenovaný Mölmichal držal a požíval. Kterýžto mlýn svrchu psaný Hanuš Húgwic, žena neb děti jeho mají držeti a jmieti ku pravému dědictví a jeho požívati v týchž ve všech práviech a poplatciech, jakož svrchu psáno jest, a jej prodati, zastaviti, proměniti a s tiem učiniti jakž sě jemu anebo jim zdáti bude. A ktož tento list s svrchu psaného Húgwice, ženy a dětí jeho dobrú volí jmieti bude, ten má a mieti bude též moc a právo k tomu ke všemu, což tento list svědčí, jakožto on sám anebo oni sami. A toho na svědomie svú sem pečeť svým vědomím a svú dobrú volí k tomuto listu dal přivěsiti, a prosil sem urozeného pána Jana z Wartmberka řečeného Blankstein, strýce svého, a slovútných panoší Jordana z Húgwic řečeného Ptaček seděním v Želenicích, a Mikoláše ze Lhoty řečeného Masow, ty časy purkrabie na Děčíně, že sú také pečeti své k mé prosbě k tomuto listu dali vedle mne na svědomie přivěsiti. Jenž jest dán a psán léta od narozenie Syna Božieho tisíc čtyřistého třidcátého šestého léta, ten pátek před květnú nedělí.