Císař IDZikmund připomíná českým pánům, že ho jednomyslně uznali za svého pána a slíbili mu radu a pomoc proti jeho nepřátelům. Přesto se den ode dne proti IDZikmundovi vzmáhají lidé z IDHradce Králové (Hradczene), IDJan Roháč z IDDubé (Rohacz) a další (i jiní), proti kterým sám IDZikmund až dosud činil opatření výhradně z vlastních prostředků podle svých možností, aniž by mu kdokoli aktivně pomáhal s vlastními prostředky (by sě nám pomocí kterú svým nákladem ... kto ukázal). IDZikmund si to už déle nemůže dovolit, protože z této země nemá žádný příjem a musí si prostředky pracně opatřovat jinde, ačkoliv to všechno snáší rád pro obecné blaho země.
Císař IDZikmund proto žádá radu a pomoc od českých pánů (žádámeť ot vás i prosíme), aby mohl dále realizovat své záměry. IDZikmund totiž nehledá jen své vlastní dobro, ale i obecné blaho a prospěch země (my tuto vlastnie ižádné kořisti nehledíme, než toliko obecného a zemského dobrého).
Bylo rozhodnuto o činnosti zemského soudu - tj. půhony a soudní výroky (póhonové a súdové před sě šli), ale mezi lidmi vzniká mnoho těžkých záští, že někteří z nich mohou odmítat rozsudky zemského soudu (mohli otpierati takovým nálezóm a súdóm). Tak tomu bylo za jeho bratra krále IDVáclava IV., blahé paměti, kdy někteří nebyli přinuceni k poslušnosti (nebyli dotiščeni jakož slušalo). IDZikmund to však v zájmu pokoje a obecného blaha v království nedovolí. Když loni v létě a letos v zimě jednal s pány o záležitostech týkajících se království a obecného blaha, rozhodl se zůstat v IDčeské zemi tak dlouho, jak bude třeba. Císař IDZikmund přece nepřichází kvůli vlastnímu, ale kvůli obecnému prospěchu země. Bylo by nyní nevhodné nechat království v rozvratu, nicméně IDZikmund věří, že s podporou pánů a s boží pomocí nastolí v zemi mír.
Nakonec císař IDZikmund žádá české pány, aby mu poskytli potřebnou pomoc, kterou mu oni slíbili ještě před jeho příchodem (dřieve ješče, nežli do země přijeli sme … nám to rčeno jest i naděje plná dána) do IDČech. Na tento závazný slib IDZikmund pevně spoléhal (na to jsme sě tak ubezpečili, věřiece vám), neboť bez uvedené pomoci není schopen se postarat o výše zmíněné záležitosti, které se netýkají jeho vlastního, ale obecného blaha země (to bude ne naše vlastnie, ale vaše i všie země dobré).
- A: N/A
- B: SOA Třeboň; Historica Třeboň; inv. č. 479, sign. 398
- A: N/A
- B: https://digi.ceskearchivy.cz/111475
- RI XI, č. 11846 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 283‒285, č. 203 (němčina)
- Palacký 1854a, s. 255‒256
- Palacký 1851, s. 375‒377
- Klier 1905, s. 2‒4
- Šmahel 1993-III, s. 317
- Šmahel 2002-III, s. 1686‒1687
- Hoensch 1996, s. 450
- Kavka 1998, s. 230‒231
IDZikmund předložil požadavek na zavedení všeobecné berně během zasedání zemského soudu v lednu a únoru 1437. Požadovaná všeobecná berně se měla vybírat ve dvou termínech: jedna polovina 7. března, druhá 10. srpna.1 Peníze měly být použity na potlačení středisek vzpoury ‒ IDHradce Králové a IDhradu Sion. Na začátku března však došlo k převratu ve městě IDHradec Králové, které nakonec 21. března 1437 přešlo na královskou stranu (Čornej 2000, s. 643). Z korespondence mezi IDZikmundem a IDOldřichem z IDRožmberka z konce března se dozvídáme o zpoždění při výběru berně (viz regest; regest). Později si rytíři stěžovali pánům, že generální berně byla schválena bez souhlasu sněmu (AČ III, s. 455, č. 27 ; srov. Bartoš 1966, s. 209, pozn. 36).
1: Goll 1893a, s. 620: ... primo iudicio presedit in castro Pragensi in magna stuba ab hora 3arum usque ad vesperas et aliis diebus bene per unum mensem iudicio presiderunt et ibi multa iura edixerunt et proclamaverunt. Et inter cetera predicto domino imperatori ad unum integrum censum sancti Georgii per totum regnum sibi dandum, videlicet medietatem in medio quadragesime et aliam medietatem in festo sancti Laurenti consenserunt et proclamaverunt.