Purkmistr IDJan z domu IDU Stříbrné hvězdy (Janek od Střiebrné hwiezdy, v ty časy purkmistr), IDMatěj Smolař z domu IDU Mouřenínů (Mathiej od Murzeninow), IDMikeš kožišník (Mikess kožišník), IDZikmund z IDKotenčic (Sigmund z Kotenczicz), IDVáclav Holec (Waczlaw Holecz), IDVaněk Rimer (Waniek Rimer), IDOndráček uzdař (Ondráczek uzdař), IDJíra Domažlický (Jira Domažliczký), IDMartin Vlašimský (Martin Wlassimský), IDVavřinec krejčí (Wawrzinecz krejčí), IDMatěj z IDRoudnice (Matheij z Rúdnicze), IDKříž platnéř (Krzíž platnéř), IDPetr Břevnovský (Petr z domu Brzewnowskému), IDMikuláš soukeník (Mikuláss súkeník), IDJan Múček (Jan Muczek), IDPavel Cipser (Pawel Czipser), IDPetr svícník (Petr Swiecznika) a IDMikuláš od IDSvaté Anny (Mikuláss od svaté Anny), konšelé IDStarého Města pražského (přísežní i konšelé a měštěné Welikého Města pražského), potvrzují níže vypsané artikule cechu jehlářů IDStarého Města pražského (řemeslníci řemesla jěhlařského v městě našem pražském obývající).
1 Předně každý zdejší jehlářský mistr musí nejméně čtyřikrát ročně (najméně čtyřikrát do roka) chodit k přijímání podobojí způsobu (přijímal svátost spasitedlnú těla i krve pána našeho Jezu Krista pod dvojí zpuosobú), a to o svátku Narození Páně (na den Božieho narozenie) 25. prosince, o Zmrtvýchvstání (na Božie vzkřiešěnie) pohyblivý svátek, neděle po prvním jarním úplňku, o Seslání Ducha svatého (na svatého Ducha) pohyblivý svátek, padesát dnů po Velikonocích a Nanebevzetí Panny Marie (na Matku Boží Nanebevzetie) 15. srpna.
2 Každý příchozí jehlářský mistr musí předložit vysvědčení zachovalosti (list s pečetí svého zachovánie odtud, kdež sě jest rodil aneb přebýval).
3 Každý příchozí jehlářský mistr musí požádat o zdejší domovské právo, podílet se na hmotných potřebách obce.
4 Kdokoliv by se chtěl stát jehlářským mistrem, musí nejprve před staršími členy cechu prokázat, že je hoden svého řemesla.
5 Jehlářští mistři musí žít mravně, je jim zapovězeno cizoložství, prostituce, opilství a hazard ‒ po třetím napomenutí knězem či staršími cechu následuje jako trest ztráta práva provozovat řemeslo.
6 Všichni mistři budou ze svých řad volit dva zástupce na pozici starších, kteří jsou kontrolním orgánem cechu ‒ dohlíží na kvalitu výrobků. Jehly smí řemeslník vyrábět pouze z čisté oceli nebo z čistého železa. Zakazuje se využívat sloučeniny obou prvků. Umožněno je obchodování se železným zbožím. Jehly se dělí na krejčovské, kožešnické i ševcovské, dále mosazné špendlíky s mosaznými či cínovými hlavičkami.
7 Mistři mohou své zboží nabízet ve svém krámu, obydlí či na trhu až po kontrole starších. Závadné zboží bude zabaveno a příslušnému mistrovi bude vyměřena pokuta; napoprvé sedm grošů (sedm grošov v prvém shledání), napodruhé patnáct grošů (v druhém patnácte grošuov) a napotřetí půl kopy grošů (v třetiem puol kopy grošuov). Po sedmém opakování téhož prohřešku následuje jako trest ztráta práva provozovat řemeslo a vypovězení z města. Výtěžek z pokut náleží po třetinách městským konšelům, rychtářovi a přísežným cechu (má třetina slušeti na pány konšely, rychtářovi třetina a třetina mistróm toho řemesla přísežným).
8 Zakazuje se podomní a pochůzkový prodej. Prodej výrobků je povolen výhradně v krámu, obydlí mistra či na trhu. Přestoupení zákazu se trestá zabavením dotčeného zboží.
9 Kromě určených jarmarků se zakazuje prodej mimopražských výrobků. Přestoupení zákazu se trestá zabavením dotčeného zboží. Pokud jeho kvalita odpovídá standardům, postupuje se starším cechu k prodeji. Výtěžek z prodeje zabaveného zboží náleží cechu. Pokud kvalita zabaveného zboží neodpovídá standardům, bude zničeno, aby nedošlo ke klamání spotřebitele.
10 Mistr je povinen dokončit uhrazené zakázky pod hrozbou pokuty dvanácti grošů (dvanádcte grošuov pokuty); polovina pokuty připadne poškozenému zákazníku a polovina starším cechu (šest grošuov a mistróm starším téhož řemesla tolikež). Pokud by pokutu nesplatil, bude na půl roku pozastavena jeho činnost a nebude k ní připuštěn do doby, než uvedenou částku uhradí.
11 Zakazuje se odlákávání námezdních pomocných pracovníků pod hrozbou pokuty patnácti grošů (patnádcte grošuov pokuty); polovina pokuty připadne poškozenému mistru a polovina starším cechu (polovici, totiž mistróm starším a druhú polovici tomu mistru, od něhož jest pacholka otlúdil). Zároveň se zakazuje takového pomocného pracovníka čtvrt roku najímat pod hrozbou stejné pokuty.
12 Neposlušnost vůči starším cechu je trestána pokutou, mistrům je vyměřeno sedm grošů a pomocným pracovníkům dva groše (od mistra sedm grošuov a od pacholka dva groše). Stanovení výše uvedené pokuty je plně v kompetenci cechu.
13 Zakazuje se výroba a prodej jehlářských výrobků ze surového železa.
14 Zakazuje se prodej jehlářských výrobků bez prokázané odbornosti a bez řádného členství ve zdejším cechu.
15 Mistrům se povoluje mít ve své dílně pouze dva námezdné pomocné pracovníky (dva pacholky) a jednoho učedníka (jednoho róbence) pod hrozbou pokuty patnácti grošů (pod pokutú patnádcti grošuov); z pokuty náleží šest grošů starším cechu (šest má spadnúti na mistry staršie toho řemesla) a zbytek na obecné odění. Výběr této pokuty má probíhat vždy v neděli až do doby plné nápravy. Konečně se ustanovuje příslušnost výrobců ocelových, měděných nebo mosazných strun k jehlářskému cechu.
- IDStaré Město pražské: N/A; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na černožlutých nitích (znovu zpečetěno 1649)
- IDNové Město pražské: N/A; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na růžovobílých nitích (znovu zpečetěno 1649)
- Na rubu: List jehlářův 1636 (sic).
- Na rubu (20. století): AMP (A1) PGL II-91, INV. Č. 200.
- Winter 1906, s. 457.
- Pátková 1998, s. 97.
- Pátková 2000, s. 52, 134, 136.
- Pátková 2008c, s. 237.
- Omelka a kol. 2011, s. 526.
- Smrž 2019, s. 149‒150.
My Janek od Střiebrné hwiezdy, v ty časy purkmistr, Mathiej od Murzeninow, Mikess kožišník, Sigmund z Kotenczicz, Waczlaw Holecz, Waniek Rimer, Ondráczek uzdař, Jira Domažliczký, Martin Wlassimský, Wawrzinecz krejčí, Matheij z Rúdnicze, Krzíž platnéř, Petr z domu Brzewnowskému, Mikuláss súkeník, Jan Muczek, Pawel Czipser, Petr Swiecznika, Mikuláss od svaté Anny, přísežní i konšelé a měštěné Welikého Města pražského, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že přišedše před nás opatrní mužie řemeslníci řemesla jěhlařského v městě našem pražském obývající i prosili nás s pilnú žádostí, abychom jě ráčili i jich budúcie milostivě zachovati při jich práviech zvláštních i svobodách dolejie v tomto listu popsaných, a my jich prosby jakožto řádné a hodné přijemše, přivolili sme k nim milostivě, potvrzujíce jich tohoto lista moci v tato slova: najprve, ktož by sě chtěl v jich řemesle mistrem zde v Praze posaditi anebo jich řemeslem živ býti, ten takový aby skutečně přijímal svátost spasitedlnú těla i krve pána našeho Jezu Krista pod dvojí zpuosobú podle otcuov svatých ustanovenie najméně čtyřikrát do roka, totiž na den Božieho narozenie, na Božie vzkřiešěnie, na svatého Ducha a na Matku Boží Nanebevzetie. Pakli by toho nechtěl kto učiniti, aby takový nebyl trpěn v tom řemesle. Druhé, aby ten každý, kterýž by sě žádal posaditi za mistra v tom jich řemesle, přinesl napřed list s pečetí svého zachovánie odtud, kdež sě jest rodil aneb přebýval. Třetie, aby takový dobyl sobě ode pánov práva městckého, aby s tiemto městem zlé i dobré trpěl, tak jakož toho řád a obyčej jest odstaradávna. Čtvrté, ktož by sě chtěl zde mistrem posaditi v tom řemesle jěhlařském, aby okázal umněnie toho řemesla před staršími a přísežnými na všelikých jehlách i špenliciech, a od nich v tom obdržal pochválenie. Páté, aby mezi sebú v svém řemesle netrpěli ižádného cizoložníka ani nevěstníka ani opilce ani kostečníka zjevného, jestliže by toho nepolepšil po třetiem napomenutí kněžském neb starších v tom řemesle přísežných. Šesté, že mají v tom řemesle zvoliti sobě jednosvorně dva mistry za staršie, kteřížto by vždy ve čtyřech nedělech opatrovali s pilností všech mistróv řemesla, aby právě a hodně byla dělána všem jiným řemeslníkům k hodnému pohodlí, kteříž jich řemesla požívají, a aby všeliké jehly krajčovské, kožišné i ševcovské byly dělány aneb z púhé oceli aneb z půhého železa, ale nikoli aby nebyly dělány z smiešeného železa, z oceli, a k šmajd vedle jehel, aby mohli prodávati i kúpovati. A také špenlíkové aby dělány byly z mosazi s hlavičkami mosaznými neb cínovými, jakož sě komu bude líbiti. Sedmé, aby každý mistr toho řemesla to řemeslo v svém krámě neb pokoji dělal, měl i prodával aneb na trhu svobodném, ať by u každého bylo nalezeno od starších a ohledáno, a mělo-li by kterú vadu falšnú, kterúž nazývají dvakrát errované neb předělávané, aneb kterú jinú nehodu, aby bylo pobráno od těch starších s pacholkem neb poslem rychtáře našeho, a ten čiež by to dielo bylo aby propadl pravé pokuty sedm grošov v prvém shledání, v druhém patnácte grošuov a v třetiem puol kopy grošuov; a tak vždy aby propadoval tolikež když by koli v kterém falši jeho řemešlo bylo shledáno. A když by po sedmkrát u falší bylo shledáno, tehdy ten mistr aby nebyl trpěn ani v tom řemesle ani v našem městě. A těch pokut má třetina slušeti na pány konšely, rychtářovi třetina a třetina mistróm toho řemesla přísežným. Osmé, aby ižádný mistr toho řemesla neprodával, nenosil ani nositi na prodaj dopúštěl po uliciech neb sem i tam po doměch, ale v svém krámě neb pokoji, aneb na svobodném trhu aby prodával. Pakli by kto to přestúpil a od starších mistróv v tom shledán byl, tehdá má jemu to, což by nosil řemesla, pobráno býti od těch starších s poslem rychtáře našeho. Deváté, jestliže by kto do tohoto města našeho to řemeslo přivezl aneb přinesl otjinad na prodaj, kromě jarmarku, tomu má to býti pobráno s poslem rychtářovým ot starších téhož řemesla. A to i ono po doměch neb uliciech nošené, jestli dobré a hodné, mať býti prodáno od starších toho řemesla a na oděnie téhož řemesla naloženo. Pakli jest nehodné neb falešné, mať býti utraceno, aby jim lidé klamáni nebyli. Desáté, u kteréhož by mistra toho řemesla od mistra téhož řemesla bylo dielo hodné sjednáno a na to penězi zavdány, tenť nemá ižádnému jinému téhož řemesla dělati, donadž tomu s kýmž sě jest sjednal docela jeho diela nesplní. Pakli by to přestúpil, tehdy má propadnúti dvanádcte grošuov pokuty, totiž tomu s kýmž jest sjednal šest grošuov a mistróm starším téhož řemesla tolikež. Pakli by toho neučinil, tehdy má jemu řemeslo za puol léta býti složeno a staveno ot mistróv starších, aniž má býti k tomu dielu dopústěn, leč tu pokutu zaplatí. Jedenádcte, kterýž by mistr druhému mistru téhož řemesla pacholka otlúdil a v tom byl shledán, ten má propadnúti patnádcte grošuov pokuty, polovici, totiž mistróm starším a druhú polovici tomu mistru, od něhož jest pacholka otlúdil. A ten pacholek nemá za čtvrt léta přijat býti v službu ot ižádného mistra toho řemesla pod túž pokutú. Dvanádcte, kterýž by mistr nebo pacholek toho řemesla nechtěl poslušen býti mistróv starších přísežných v hodném a počestném rozkázání, z toho oni sami starší mohú moci svú ot nás jim pojčenú pokutu peněžitú vzieti, totiž od mistra sedm grošuov a od pacholka dva groše, kdyžkoli budú v neposlušenství shledáni. A té pokuty mohú ti starší povýšiti i pomenšiti vedle povahy toho neposlušenstvie. Třinádcte, aby ižádná mistr toho řemesla nedělal ani prodával ižádného diela jehelného z železa surového. Čtrnádcte, aby ižádný neprodával ižádného diela jěhlářského, leč by to uměl dělati dobře svú rukú, ješto by starší toho řemesla pochválili, a ten v cech jich, totiž v tovařistvo řemesla jich byl přijat. Patnádcté, aby ižádný mistr neměl viece nežli dva pacholky toho řemesla, a jednoho róbence, neb to právo mají v témž řemesle v městech jiných, a to pod pokutú patnádcti grošuov, jichž to šest má spadnúti na mistry staršie toho řemesla a ostatek na obecné oděnie téhož řemesla. A ta pokuta aby byla brána vždy ve dvú neděli, dokudž by ten mistr zbytných neotbyl pacholkuov. Chcme také tomu přísně i velíme, aby všelikací strúnaři, ješto strúny ocelivé, železné, měděné neb mosazné dělají k tomu řemeslu jěhlařskému, příslušeli a v jich tovařiství budúcně zuostali a slušeli pod jich staršie, tak aby ti starší diela jich jakožto i jěhlářka ve čtyřech nedělech opatrovali, aby pravie a hodnie dělána byla, neb jich diely dobrými dielo jěhlařské bývá dobré a jich porušením porušené. A toho na svědomie a potvrzenie pečeť města našeho napřed psaného našim rozkázáním přivěšena jest k tomuto listu a pro dalšie a širšie svědectvie pečeť pánov purkmistra a konšeluov Nowého Města pražského podle nás ku prosbě řemesla napřed psaného přivěšena jest k témuž listu. Jenž dán a psán léta ot narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého šestého, v středu před svatým Janem Krztitelem Božím.