Papež IDMartin V. (Martinus episcopus) ustanovuje kardinála IDBranda da IDCastiglione (Brande tit. sancti Clementis presbytero) jako anděla míru za zplnomocněného legáta pro IDČeské království (regnum preafatum), IDMarkrabství moravské (marchionatus Morauie) a IDmíšeňské (Misne). Papež pozorně sleduje viklefisty, husity, jiné kacíře a nevěřící, kteří opustili cestu spásy (qui vere salutis semitam deserentes), a stali se pronásledovateli křesťanské víry, jenž se snaží klamnými a pomatenými dogmaty nakazit celé IDČeské království (regnum Bohemie) i blízké země. Proto se papež rozhodl vyhlásit křížovou výpravu proti těmto kacířům, kteří vypalují a rozvracejí kostely, kláštery i jiná posvátná místa a usilují zahubit křesťanskou víru zvláště u německého národa (nacione Germanica). Papež vzývá ochranu Boží i lidskou, aby s takovou záštitou dokázala církev troufalost těchto heretiků, pokud se neobrátí ke Kristu, zkrotit a potlačit. Žádá a vybízí všechny krále, vévody, markrabata, knížata, pány, hrabata, hejtmany, úředníky, jejich zástupce, města i veškeré obyvatelé měst, zemí a městeček, hradů vsí a jiných míst, aby se pro odpuštění svých hříchů podle svých možností vyzbrojili k vymýcení a zničení husitů.
Papež přikazuje IDBrandovi, aby za pomoci jím vyvolených patriarchů, arcibiskupů, biskupů, administrátorů, opatů, převorů a jiných prelátů kostelů a klášterů a ostatních věřících šířil papežské nařízení, svolal vojsko nebo výpravu a vymýtil kacířství. To se má stát, aby bylo celému světu dáno na vědomí, s jak velkou hořkostí papež snáší, že jsou vůči věřícím páchány zločiny. Nařizuje, aby každý, kdo výzvu vyslyší získal sto dní odpustků z pokání uloženého jim v řádné zpovědi. Těm, kdo výzvu přijmou a budou kněžími označeni symbolem kříže, ať už vytáhnou do boje na vlastní útraty nebo do války za sebe najmou jiné či budou bojovat sami na útraty jiných, pokud se vyzpovídají a projeví lítost, bude uděleno plné odpuštění hříchů. Ostatní, kteří se nebudou moci pro nějakou překážku výpravy zúčastnit, odpouští šedesát dní z uloženého pokání, pokud během výpravy setrvají v půstech a modlitbách za úspěch boje proti kacířům. IDMartin ustanovuje, aby se všichni, kteří přijmou kříž, těšili výsadě udělené křižákům za pomoc IDSvaté zemi (terre sancte); jejich rodiny a majetek tak zůstane pod ochranou církve. Povoluje IDBrandovi, a všem, které on vyvolí, neomezenou pravomoc udělit plnomocné papežské odpustky za hříchy tak veliké a nezměrné, že by jinak vyžadovaly radu papeže. Kvůli možným obtížím s doručením má IDBranda zajistit notářský opis této listiny a opatřený pečetí. Proto papež nařizuje, aby opisu byla dána důvěra jako originálu.
- A: N/A
- B: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna.
- C: prostý opis z 19. století.
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 385‒386; aktuální uložení neověřeno.
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.
- Tomek 1879-IV, s. 181.
- Bartoš 1965, s. 148.
- Šmahel 1993-III, s. 99.
- Kavka 1998, s. 95.
- Čornej 2000, s. 301.
- Šmahel 2002-II, s. 1206.
- Studt 2004, s. 499‒501.
- Studt 2006, s. 117‒118.
- Studt 2010, s. 69‒72.
- Čornej 2019, s. 417.