Vévoda IDAlbrecht V. Rakouský píše purkmistrovi a radě města IDLitovle. Nedávno jej navštívili někteří litovelští měšťané s žádostí o prominutí té části komorního platu z jejich města, která dosud nebyla splacena. IDAlbrecht pak o této věci hovořil s IDJanem z IDLomnice a nyní litovelské vybízí, aby vyslali své zástupce k IDJanovi a uzavřeli s ním o zmíněném platu dohodu; vévoda IDJana vyzval, aby s Litovelskými jednal velkoryse.
- Vévoda IDAlbrecht V. Rakouský: [dle nepatrných zbytků moravský markraběcí sekret, a tedy dle SOkA Olomouc, AM Olomouc, listina č. 138, následující opis: ⁕ S ⁕ ALBERTI • DEI • GRA • DVCIS • AVSTRIE • ET • MARCHIONIS • MORAVIE • ⁊C]; červená; přivěšená na proužku pergamenu
- Pod textem vpravo: Dominus dux in consilio.
- Na rubu: Unsern getrewn lieben dem burgermaister und dem rat zu der IDLuttaw.
Regestovaný list vévody IDAlbrechta litovelské městské radě byl zřejmě vystaven krátce poté, co se město IDLitovel dostalo do zástavy IDJana z IDLomnice. Jeho dikce totiž nasvědčuje tomu, že se Litovelští obraceli s žádostí o prominutí nesplacené části komorního platu nejprve na vévodu IDAlbrechta jako pána svého města. IDAlbrecht ovšem IDLitovel (právě?) zastavil IDJanovi z IDLomnice, a proto již Litovelské odkázal na něj.
O tom, že IDAlbrecht IDLitovel IDJanovi zastavil, nás explicitně informuje teprve IDAlbrechtova listina z 8. ledna 1438, ve které IDAlbrecht vyznal, že mu měšťané IDLitovle a IDUničova půjčili 1500 zlatých na vyplacení IDLitovle ze zástavy od IDJana z IDLomnice. Uvedená částka měla být oběma městům splacena tím způsobem, že byli osvobozeni od komorního platu až do umoření vévodova dluhu (MZA Brno; G 1 ‒ Bočkova sbírka; inv. č. 8970). Tato listina ovšem neříká, kdy IDAlbrecht IDJanovi IDLitovel zastavil. Ve světle regestovaného listu se jeví, že se tak nejspíše stalo někdy na jaře 1437.
Albrecht, von Gotes gnaden herczog ze Österreich und markgrave ze Merhern etc.
Getrewn lieben! Als ettleich aws ew am nachsten von der losung wegen, der ain tail noch von ew aussteet, bei uns gewesen sein und an uns von ewrn wegen begeret haben, ew die nachzelassen, nu haben wir mit dem edeln unserm lieben getrewn Janen von der Lompnicz aws den sachen geredt. Emphelhen wir ew und wellen ernstleich, daz ir ettleich aws ew zu demselben von Lompnicz schikhet und umb dieselben czinns ainen abpruch mit im tůt, wan wir im empholhen haben mit ew darumb gutleich ze hanndeln. Daran tůt ir geͣnczleich unser maynung. Geben zu Wienn an suntag nach Gotsleichnams tag, anno etc. tricesimo septimo.
Dominus dux in consilio.
Unsern getrewn lieben dem burgermaister und dem rat zu der Luttaw.