Prokop ze Záluží, řečený Zazrnil (prokop Zazrnil z Zaluzie), vyznává, že byl propuštěn z vězení Heince z Lažan a na Bechyni (heincze z lazan sedienym na Bechyny) a Mikuláše z Černic (mikulasse z Czernicz), hejtmana hradu Bechyně, pod pokutou 100 kop grošů českých a pod slibem, že se před ně dostaví na Bechyni (Bechyni), nebo v případě jejího obležení či ztráty na Zvíkov (Zwiekowie), a to na den sv. Havla, nebo v jiný termín, který by mu jeho věřitelé oznámili 2 týdny dopředu do města Soběslavi (Sobieslavie). Ručiteli jsou Jan ze Skopytec (Jan zezkopytecz), Jan z Tučap (Jan z Tuczap) a Jan Stlup z Chotětic (Jan Stlup z Chotieticz), kteří se zavazují k úhradě zmíněných 100 kop grošů českých do 4 týdnů, pokud Prokop ze Záluží slib poruší. Pokud by ručitelé peníze nezaplatili, mají se - osobně nebo v zastoupení panošem (panoší řádu rytieřského) s jedním pacholkem a dvěma koňmi - podle instrukcí věřitelů vydat do ležení v horním městě Bechyni (města hornieho na Bechyni), nebo v městečku pod Zvíkovem, a to do té doby, dokud věřitelům nesplatí zmíněnou pokutu a vzniklé škody, které by věřitelé patřičně prokázali. Pokud některý z ručitelů zemře, má být nahrazen obdobně movitou osobou a má také dojít k obnově listiny. Listina zůstává v platnosti, i pokud by ji (s vědomím věřitelů) vlastnil někdo jiný, a platná je až do svého navrácení ručitelům.
- Prokop Zazrnil ze Záluží: +S:/.PROCOP.ZALVZIE:; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan ze Skopytec: jan ze z/kopytec; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Tučap: s.iohanis./.de tuczap.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan Stlup z Chotětic: +S IOHANNIS.DE.CHOTIETICZ; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- A: SOkA České Budějovice; AM České Budějovice; inv. č. 95; sign. II/26
Listina je obsahově takřka shodná s listinou 1428_05_21b, na základě níž došlo (ovšem jinými ručiteli a pod nižším základem) k vyručení Pihule z Hluboké z bechyňského držení. Oba vězni se dostali do bechyňského zajetí v rámci rožmbersko-bechyňských šarvátek (Šmahel 1990, s. 460, pozn. 12; Rypáček 1889, s. 19-20).
Já, Prokop, řečený Zazrnil, z Zálužie, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúc uslyšie, že jsem vyručen z vězenie od urozených pana Heince z Lažan, seděním na Bechyni, a od Mikuláše z Černic, hauptmana, tudiež na postavenie až do svatého Havla najprv příštieho, anebo když by mi dali moji svrchupsaní věřitelé dvě neděli napřed vědieti listem svým anebo poslem znamenitým do města do Soběslavě, a to pode ctí a pod vierú a pode stem kop grošóv dobrých stříbrných rázu pražského, v každú kopu šedesát grošóv počítajíc. Tak já, Prokop svrchupsaný, slibuji svú dobrú vierú křesťanskú svým věřitelóm svrchupsaným postaviti sě na svrchupsaný čas na Bechyni na hradě u veliké jistbě v jich moc, pakliby pán Buoh v tom času Bechyně obehnánie nebo ztracenie neuchoval, tehdá na Zviekově na hradě u veliké jistbě, v svrchupsaných věřitelóv moc mám a slibuji sě postaviti tak, jakož stojí svrchupsáno. A my, Jan ze Zkopytecz, Jan z Tučap a Jan Stlup z Chotětic, rukojmie a spoluslibce za svrchupsaného Prokopa, slibujem svú dobrú vierú křesťanskú rukú společni a nedielnú beze všie lsti postaviti jeho svrchupsaným našim věřitelóm na čas svrchupsaný. Paklibychom toho neučinili a svrchupsaného vězně nepostavili na den již jmenovaný, tehdá vězeň svrchupsaný ztratil jest čest a vieru, a my, rukojmie napředpsaní, propadli sme za něho základ nadepsaný, kdyžbychom jeho nepostavili, kteréžto penieze tak propadené máme a slibujem našim věřitelóm plniti a zaplatiti po dni nepostavení ve čtyřech nedělech pořád zběhlých beze všeho prodlenie i bez zmatku. Paklibychom toho neučinili, tehdy ihned kteřížkolivěk z nás rukojmí budem napomenuti, od prvnieho až do poslednieho, každý z nás beze všie omluvy máme jieti, aneb miesto sebe poslati panoší řádu rytieřského s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma do města hornieho na Bechyni, neb pod Zviekov do městečka, anebo kdež by nám bylo od našich věřitelóv ukázáno v dom ctného hospodáře v pravé a v obyčejné leženie. A tu máme ležeti, jakož obyčej a právo v České zemi jest, a odtavad najžádné právo nemáme vyjiežděti ani vyniknúti tak dlúho, až bychom svrchupsané penieze splnili uplně a docela našim věřícím svrchupsaným i se všemi škodami, kteréžby kolivěk vzeli neb jakžby sě jim kolivěk staly, buďto v židech nebo v křesťanech, pro nesplněnie těch peněz, ješto by je dobrým svědomím pokázati mohli, ty všecky škody slibujem našim věřitelóm svrchupsaným splniti a zaplatiti uplně a docela. A jestliže by z nás rukojmí kterého Buoh neuchoval v tom čase, tehdy mi živí a zuostalí slibujem jiného tak dostálého i tak movitého k sobě přistaviti v jednom a nesieci po smrti toho umrlého a list obnoviti v táž slova, kolikrát toho potřebie bude, a to pod ležením svrchupsaným. Také bude-li tento list porušen kterýmkoli obyčejem a dokadž jest v moci svrchupsaných věřitelóv, to jemu nemá škodno býti, než vždy v své moci a celosti má zuostati. A k tomuto listu jsme zavázáni i máme býti, dokavadž najdál od našich svrchupsaných věřitelóv s jich dobrú vólí nám nebude navrácen. A ktož by tento list měl s našich věřitelóv svrchupsaných dobrú vólí, tomu jsme zavázáni, i slibujem všecko splniti a učiniti, což v něm psáno jest, jako jim samým. A pro lepší jistotu a pevnost své jsme vlastnie pečeti k tomuto listu přivěsili, k nimž sě známe s našim vědomím i s přiznáním. Datum Bechyne ab incarnatione domini Anno millesimo quadringentesimo vicesimo octavo, feria quinta ante Philippi et Jacobi Apostolorum.