Kněz pražské diecéze Mikuláš Scustel z Račic (Nicolaus Scustel de Retschitz, prebiter Pragensis diocesis) žádá papežský stolec, aby nařídil nějaké spravedlivé osobě apoštolskou autoritou a zkráceným postupem vyšetřit, zda jsou pravdivé níže uvedené události a činy kněze a rektora oltáře sv. Wolfganga, jinak sv. Mikuláše, umístěného v kostele sv. Jakuba v Brně (altaris s. Bolfgangi alias s. Nicolai in parrochialis ecclesia s. Jacobi in opido Brunnensi Olomucensis diocesis sita) Alexia Predigera (Alexius Prediger); pokud určená osoba vyšetřováním zjistí, že vše níže uvedené je pravdivé, žádá řečený Mikuláš Scustel, aby tato delegovaná osoba zmíněného Alexia Predigera soudním výrokem zbavila řečeného oltáře, odvolala ho od něho, a udělila výše uvedenému žadateli zmíněný oltář, jehož roční důchod nepřevyšuje 10 hřiven stříbra. Svou žádost zdůvodňuje následovně: zmíněný Alexius Prediger podvodem získal a ukradl osobě jménem Petr Sproytzenpart (Petro Sproytzenpart) i jiným laikům a brněnským měšťanům velké částky peněz, což se veřejně rozšířilo po zmíněném městě a diecézi. Následně ho zmíněný Petr nalezl ve Vídni (in Wienna) v pasovské diecézi (Pataviensis diocesis) a vídeňským oficiálem byl uvržen do vězení pro duchovní. Před zmíněným oficiálem poté veřejně přiznal, že se dopustil této krádeže, ale následně se mu úskoky a zradou podařilo z vězení uprchnout, čímž vším se stal nezpůsobilým k držbě řečeného oltáře. Výše uvedenému udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že dosáhl kaple sv. Jana Křtitele v městě Reuth (capella s. Johannis Baptiste in Rewt) v bamberské diecézi (Bambergensis diocesis), a také že získal mandátem či udělením z moci papežské provizi na farní kostel sv. Marie ve Slupu (parrochiali ecclesia s. Marie in Czolbaw) v olomoucké diecézi, jenž se uvolnil určitým způsobem a jehož roční důchod nepřevyšuje 10 hřiven stříbra1.
Kněz olomoucké diecéze Osvald z Jevíčka (Oswaldus Gewiczko, presbiter Olomucensis diocesis) žádá papežský stolec, aby bylo nařízeno určitému auditorovi apoštolského soudního paláce uvést ho ke všem právům (surroget), která měl rektor farního kostela v Pňově (Pnyow) v pražské diecézi (Pragensis diocesis) Dětřich Petrův (Theodoricum Petri) ve sporu s Tomášem Temericzem (Thomam Temericz) o farní kostel v Lužci (super parrochiali ecclesia in Luzacz) v pražské diecézi, jenž byl řešen v apoštolském soudním paláci; ve výše uvedeném sporu přikročil zmíněný papežský auditor k některým procesním krokům, vyjma rozsudku; v době, kdy ještě nebyl spor rozhodnut, se rozhodl zmíněný Dětřich Petrův vstoupit do kláštera, čímž a nebo jeho svobodnou rezignací se dle výše uvedeného žadatele sporný kostel uvolnil, a žádá tedy také, aby bylo zmíněnému auditorovi, jemuž byl spor svěřen, nařízeno udělit řečenému Osvaldu z Jevíčka provizi k zmíněnému kostelu v Lužci, jehož roční důchod nepřevyšuje 14 hřiven stříbra. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že má kapli v hlavním kostele sv. Marie na náměstí v Kutné Hoře (altari in superiori s. Marie in Amotis) a další kapli tamtéž v kostele Panny Marie (altari in s. Marie virg. in Montibuscutnis), jejichž roční důchod společně nepřevyšuje 8 hřiven stříbra; dále nemá vadit, že získal papežskou provizi na kapli Čtyř korunovaných svatých v pražském kostele (altari ss. Quatuor coronatorum in ecclesia Pragensis) a na kanonikát s prebendou v kolegiátním kostele ve Staré Boleslavi (Antiqua Balislavia) v pražské diecézi, jejichž roční důchod společně s uvedenou kaplí nepřevyšuje 20 hřiven stříbra.
Papež Martin V. schvaluje supliky bez výhrad, přičemž první z nich má být řešena prostřednictvím mandátu (Fiat ut petitur pro omnibus tribus, pro secundo in forma iuris O.).
1: 1423_04_16d
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 168 (lib. V de vacantibus per fiat a. sexto)