IDJan Štuk z IDPitkovic (Johánek řečený Sstuk z Pitkowicz) společně se svými rukojmími IDVaňkem z IDCholpic (Waniek z Cholpicz), IDMilotou z IDHrušova (Milota z Hrussowa) a IDJanem z IDDubečka (Janek z Dubeczka) vyznávají, že své manželce IDKateřině z IDLedečka (Kateřině), dceři měšťana IDStarého Města pražského IDMareše z IDLedečka (Marsse z Ledečka, měštěnína Starého Města pražského dceři), dluží 100 kop grošů věna a proto jí ho pojišťuje na svém statku v IDPitkovicích (v Pitkowiczích). Jan a rukojmí se zavazují, že dají uvedenou věnnou zástavu nebo roční úrok vložit do zemských desk do třetích suchých dnů (na prvnie, na druhé anebo konečně na třetie suché dny) poté, co budou zemské desky otevřeny, nebo jej pojistí podle platného práva. Roční úrok je ustaven ve výši deseti kop grošů (deset kop grošuov platu ročnieho), splatných ve dvou termínech, vždy po pěti kopách grošů (pět kop grošuov) na svatého Havla (na svatého Havla a ješto hned potom přijde) 16. října a svatého Jiří (na svatého Jirzie hned potom pořád zběhlého) 23. dubna, nejpozději však čtrnáct dní po uvedených svátcích (anebo ve dvú neděli potom). Pokud tak neučiní, zavazují se osobně nebo v zastoupení šlechticem nastoupit s jedním pacholkem a dvěma koňmi ležení v hospodě v IDPraze (v Praze) nebo IDMělníku (v Mielnicze), jak jim věřitelka určí. Ležení má trvat tak dlouho, dokud nesplní všechny závazky. Pokud by ani do čtrnácti dnů (dvě neděli) ležení částku neuhradili, zplnomocňují věřitelku k tomu, aby vymáhala celou částku a navíc doložitelné škody jako pokutu kdekoliv v IDČeském království u křesťanů nebo židů (v křesťanech anebo v židech) ke škodě jistce a jeho ručitelů. V případě smrti některého z ručitelů má dojít během jednoho měsíce (v měsieci od času toho ješto umřel počítajíc) ke jmenování nového a obnovení zlistinění. Kdokoliv bude disponovat tímto listem s vědomím věřitele, má stejná práva jako on sám. Listina pozbude právní moci, pokud by dotčená IDKateřina zemřela dřív než její manžel.
- IDJan z IDPitkovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDVaněk z IDCholpic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDMilota z IDHrušova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- IDJan z <rbm:g115479>Dubečka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
Já Johánek řečený Sstuk z Pitkowicz, jistec dluhu podepsaného, a my Waniek z Cholpicz, Milota z Hrussowa a Janek z Dubeczka, rukojmie a spoluslibce jeho a zaň, vyznáváme tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, že jsme dlužní sto kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského věnné zástavy poctivé paní Kateřině, slovutného Marsse z Ledečka, měštěnína Starého Města pražského dceři a svrchu psaného jistce manželce; slibujíce tiemto listem dobrú věrú, beze všie zlé lsti, rukú společnú a nerozdielnú tak, aby sě ižádný z nás v tom slibu a dluhu jeden od druhého nedělil ani sě svým dielem ku odbytí děliti mohl, svrchu psaných sto kop grošuov nadepsané paní Katherzinie, věřící naší, na čistých a svobodných dědinách v Pitkowiczích, i na tom na všem zboží, což k Pitkowiczom příslušie, kteréhožto jest jistec náš svrchu psaný v držení ukázati a zpraviti vedle řádu a obyčeje zemského beze všeho zmatku, i také ve dsky zemské vložiti a zapsati a to na prvnie, na druhé anebo konečně na třetie suché dny, když by dcky zemské v své moci a v svém řádu byly. A k tomu od svrchu psané věřície našie listem nebo poslem napomenuti byli anebo tiem řádem a obyčejem objistiti a zapsati, kterýž by řád byl a obyčej miesto desk zemských v zemi czeské ustanoven a páni, rytieři a zemané obyčejně jeho požívali, a což by kolivěk svrchu psaný Maress věna dal jistci našěmu nadepsanému po svrchu psané dceři své ot dánie listu tohoto ve dvú letú pořád počítajíc zběhlú a to hodným svědomím před námi dokázal anebo že by jistec náš seznal, tehda máme jí i slibujem proti tomu tolikež věnné zástavy povýšiti k svrchu psaným sto kopám, a to tiem obyčejem objistiti a zapsati, jakož svrchu psaných sto kol grošuov pod ležením dole psaným. A jestliže by v té mieře jistec náš nade psaný umřel, nežli by penězi svrchu psaný věnné zástavy nadepsané věřící naší ve dsky zemské vloženy byly a zapsány, anebo tak objištěny, jakož svrchu psáno stojí, tehda po smrti jeho v jednom měsieci ote dne smrti jeho pořád počítajíc máme i slibujem již jmenované věřící naší již jmenované penieze věnné zástavy dáti splniti a zaplatiti penězi hotovými beze všěho prodlenie i výmluvánie a všelikterakého anebo jí deset kop grošuov platu ročnieho z toho zbožie v Pitkowiczích i s jeho příslušenstvie vydávati a platiti máme i slibujem na každé léto rozdielně, tociž na svatého Havla a ješto hned potom přijde anebo ve dvú neděli potom pět kop grošuov a na svatého Jirzie hned potom pořád zběhlého anebo ve dvú neděli potom druhých pět kop grošuov a k tomu viece, což by slušelo proti tomu, což by nadepsaný Maress paní věna dal a to tak dlúho, dokavadž bychom jí svrchu psaných sto kop grošuov úplně a pospolně nezaplatili. Pakli bychom toho neučinili, jehož Bože nedaj, tehda hned nazajtřie my rukojmie svrchu psaní, kteříž bychom listem nebo poslem napomenuti byli, každý z nás s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma v Praze anebo v Mielnicze, v jednom z těch měst, do ctné hospody tu kdež nám od našie věřície svrchu psané pokázáno bude vlehnuti máme, a tu pravé obyčejné leženie plniti jeden druhého nečekaje ani sě druh druhým vymlúvaje, každý sám svým životem, anebo že každý miesto sebe rytieřského řádu panoši v to leženie moci bude postaviti. A když by od napomenutie minule pořád počítajíc dvě neděli a my ležmě nebo neležmě a peněz věnných svrchu psaných věřící naší nadepsané nesplnili anebo platu ročnieho tak, jakož svrchu psáno stojí nevydávali, tehdy dávám jí tiemto listem plnú moc i plné právo, aby ty jisté penieze hlavnie svrchu psané anebo úročnie na naši na všech společný škodu v křesťanech anebo v židech dobyla a vzala, tak vždy abychom ležali a z toho leženie na ižádné právo nevyjeli ani vyšli, leč bychom dřieve naší věřící svrchu psané to všecko, což svrchu psáno stojí, splnili a zaplatili i se všemi škodami, kteréž by kolivěk anebo kterakkolivěk pro nesplněnie toho vzala, ješto by jě dobrým svědomím pokazati mohla a zda by který z nás v tom času umřel, jehož Bože nedaj, tehda my živi zuostalí slibujem jiného tak jistého a movitého miesto toho umrlého k nám přistaviti v měsieci od času toho ješto umřel počítajíc s vobnovením listu tohoto kolikrátž toho potřebie bude pod ležením svrchu psaným. A ktož tento list s dobrú vólí svrchu psané našie věřície mieti bude, ten má mieti všecka práva svrchu psaná, než toto jest vymieněno, jestliže by prvé zemřela věřície našě nadepsaná, nežli jistec svrchu psaný, tehda tento list žádné viece moci nemá mieti. A také jestliže by nás věřície našě často psaná nenapomenula k tomu, abychom jí svrchu psanú věnnú zástavu ve dsky zemské zapsali a vložili anebo tak objistiti, jakož svrchu psáno stojí, tehda my ji máme k tomu napomenuti a listu tomuto hlavniemu dosti učiniti. Toho všeho na potvrzenie pečeti sme své vlastnie s dobrým vědomím přivěsili k tomuto listu. Jenž dán leta od narozenie pána našeho Ježíše Krista tisícého čtyřstého a sedmmeccietmého, v středu den svatého Sixta.
Predicta littera registrata est ex mandato dominorum consulum anno et cetera XXXII°feria secunda ante festum sancti Martini tempore magistrim civium Clementis Krczek ad peticom Agnetis nostris dicte Katherine.