Císař IDZikmund oznamuje IDOldřichovi z IDRožmberka, že obdržel od jeho poslů dva jeho listy a že se s nimi ve všech bodech dobře seznámil.1 S radostí vyslechl zprávu, že Táborité předali IDLomnici nad Lužnicí (Lomnicze) IDOldřichovi se všemi holdy (kterakť jsú Táboři Lomnicze sstúpili i holdy propustili), protože IDZikmunda vždy těší to, co prospívá IDOldřichovi; IDZikmund bude IDOldřicha v těchto věcech vždy podporovat, jak nejlépe bude umět (to sme rádi slyšali, neb cožby tobě k požitku bylo, tohoť bychom vždy dobře přáli a k tomu pomohli, kdež bychom mohli). S ohledem na IDOldřichovu prosbu, aby IDZikmund pamatoval na jeho dřívější službu a vzal v úvahu jeho úpadek (abychme na tvú starú složbu spomínali a tvú záhubu opatřili), císař ho ujistil, že na jeho věrnou službu nezapomněl, ale má ji stále na paměti. Připomíná ale IDOldřichovi, že v poslední době musel obstarat mnoho peněz na uklidnění situace ve svém IDČeském království; IDOldřich proto musí pochopit, že IDZikmund nemůže pro jeho záležitosti udělat tolik, kolik by si přál. Nyní však jedná s českými pány a dalšími dobrými lidmi, jejichž poselstvo pobývá u něj, a doufá, že české záležitosti budou brzy dobře vyřízeny a on bude moci být se svými lidmi v IDČechách (u vás v Czechach budem); podrobněji o tom napíše IDZikmund IDOldřichovi později. Jakmile IDZikmund přijede do IDČech, promluví si s IDOldřichem o jeho záležitostech a bude se jimi zabývat. Císař IDZikmund se vyjadřuje také ke sporům mezi IDOldřichem a IDBurianem z IDGutštejna (Buryana) zmíněným v IDOldřichově listu a k příměří mezi nimi. IDZikmundovi je velmi líto všeho, co IDBurian nebo jeho lidé dělají proti královským příkazům (pak jakož si nám psal o Buryana a o tom příměří mezi vámi etc., co by Buryan neb ti jeho učinili mimo naše přikázánie, to by nám žel bylo). IDOldřich by se měl ze své strany chovat lépe; IDZikmund ještě napíše IDBurianovi a nařídí mu dodržování příměří (ale pro to vždy učiň své lepšie, neb my opět napíšem a přikážem, aby příměřie držáno bylo).2
1: Oba IDOldřichovi listy jsou deperdita.2: Z prosince 1435 není dochován žádný IDZikmundův list pro IDBuriana z IDGutštejna. Na základě této zmínky nelze ovšem rekonstruovat deperditum, protože nevíme, zda IDZikmund ohlášeny list skutečně nechal vystavit.
- Dole vpravo: Ad mandatum domini imperatoris IDGaspar Slick miles cancellarius
- Na rubu vnější adresa: Nobili IDVlrico de IDRozemberg fideli nostro dilecto
- A: originál; papír; uzavřený list (litterae clausae)
- B: prostý opis z 19. století
- C: prostý opis z 19. století
- A: SOA Třeboň; Velkostatek Třeboň; sign. I A 1 A α č. 10a
- B: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 361
- C: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- UB II, s. 518, č. 42 (němčina)
- RI XI, č. 11223 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 243‒245, č. 179 (němčina)
IDLomnice nad Lužnicí, kterou ovládali Táborité, byla od jara do podzimu 1435 obléhána vojskem IDOldřicha z IDRožmberka (dále viz Kubíková 2004, s. 76; Šimůnek 2005, s. 58‒59). Lomnická posádka kapitulovala až po devíti měsících obklíčení. IDOldřich nechal pevnost okamžitě zbourat, aby zabránil nové hrozbě, která by z ní vycházela. 12. listopadu uzavřel IDOldřich s hejtmanem IDBedřichem ze IDStrážnice, purkmistrem a celou táborskou obcí dohodu o postoupení IDLomnice (1435_11_12a). Proti tomu se však postavil IDJan IV. z IDHradce a IDTelče, který považoval IDLomnici za své dědictví (1435_11_12b), protože ji IDZikmund kdysi zastavil jeho otci IDJanovi III. z IDHradce ( regest). IDJana podporoval i jeho vlivný příbuzný IDMenhart z IDHradce (1435_11_12c), ale IDOldřich nechtěl tyto nároky vůbec uznat. Argumentoval vysokými náklady na obléhání, které podnikl v zájmu země a při němž mu páni z IDHradce nepomohli (1435_11_13a a 1435_11_13b). IDZikmundův dopis by tedy ‒ pokud je pravý ‒ mohl být interpretován jako IDZikmundovo uznání rožmberských nároků, které v žádném případě nebylo trvalé. V roce 1437 IDZikmund zastavil lomnické panství IDJanovi ze IDSezimova Ústí (AČ I, s. 497, č. 13 , resp. RI XI, č. 11736) jako náhradu za povýšení IDTábora na královské město a požadoval, aby mu IDOldřich z IDRožmberka IDLomnici postoupil (viz regest).
Jak již bylo uvedeno, list není zcela bez podezření. Kromě neobvyklé chvály IDOldřicha je zvláště zarážející IDZikmundovo tvrzení, že je spokojen se vším, co IDOldřichovi prospívá, neboť v jiných listech se IDZikmund vyjadřoval k IDOldřichovým výbojům a uzurpacím spíše zdrženlivě nebo kriticky a hájil práva skutečných majitelů. Je však docela dobře možné, že IDZikmund v tomto případě zaujal jiný postoj, protože v důsledku dřívějšího převodu IDLomnice skrze pány z IDHradce na Tábority starou zástavu již zřejmě nepovažoval za právně platnou. Pravost pečeti nelze vzhledem k jejímu fragmentárnímu dochování ověřit; není však známo, že by IDOldřich měl pro tento typ pečeti padělaný typář (k falšování pečetí IDOldřichem viz Maráz 1998).