IDJanek Kukla, měšťan IDStarého Města pražského (Janek řečený Kukla, měštěním Starého Města pražského), odkazuje své manželce IDAnně (Aniczcze manželce mé milé) a dětem IDJankovi (Jankowi) a IDMartě (Marthie) všechen svůj majetek, a ustanovuje jim za poručníky IDJana Rečka (Jana Reczka) a IDŠimona od IDBílého lva, měšťany IDStarého Města pražského (Ssimona od Bielého lwa, měšťany Starého Města pražského). Pokud by některé z jeho dětí zemřelo před dosažením plnoletosti, jeho díl dědictví bude spravedlivě rozdělen mezi živého potomka a manželku. Pokud by dříve než děti zemřela jeho manželka, aniž by se znovu provdala, její díl bude rozdělen mezi potomky. Dále odkazuje svému bratru IDOndráškovi (Ondráczkowi, bratru svému) a sestře IDMarkétě (Margréthie sestře své) roční plat dvě kopy grošů (dvě kopě grošóv platu) na zahradě a chmelnici v IDNuslích (v Nósléch), jeden postav sukna chudým (jeden postav šerého sukna), po jednom postavu šedého sukna (jeden postav šerého sukna) chudé IDMrázové (Mrázowé chudé), čeledi a IDJanu Příbramovi a jeho chudým duchovním u IDsvatého Jiljí (kněžím k svatému Jiljí). Ustanovuje, aby deset kop platu, které měla jeho manželka zapsané na radnici spolu s polovinou dědictví jeho dětí, připadlo sirotkům IDKatruše Rudolfové (na sirotky panie Katrussiny Rudolfowé), pokud by obě jeho děti zemřely před dosažením plnoletosti, druhá polovina dědictví jeho dětí v takovém případě připadne uvedeným poručníkům.
- rychtář IDVaněk Rak (Waňka Raka rychtáře)
- konšel IDMikuláš Betlémský (Mikulásse Bethlémského)
- konšel IDMatěj Krtek (Mathieje Krtka konšelóv přiesežných Starého Města pražského)
- IDVaněk Rak: N/A; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDMikuláš Betlémský: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDMatěj Krtek: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu (17. století): Q. n.o 21. Testamentum cuiusdam IDIoannis Kukla, in quo testamentarius disponitur IDIoannes Reczek. Nihil ad collegium Reczkoviense. Anno 1426.
- Na rubu (19. století): 31. října 1426.
Ve jméno Božie amen. Já Janek řečený Kukla, měštěním Starého Města pražského, oznamuji tiemto listem všěm lidem nynějším i budúcím a na vědomie dávám, že ačkolivěk jsa nemocen a neduživ na těle, však proto s dobrým rozmyslem a požívaje svobody zdravého rozumu, tudiež i paměti ze všeho zbožie svého movitého i nemovitého, kteréhož mi jest Pán Buoh všemohúcí z své štědroty pójčiti ráčil, nechtě by sě o ně po mé smrti mezi přátely a příbuznými mými kteří svárové dali, toto své poslednie poručenstvie zjednávám, činím a zpósobuji obyčejem tiemto dole psaným. Najprvé chci a úmysla mého jest, aby všechni dluhové moji, jimiž sem kterýmkolivěk osobám vinnovat zuostal, ješto by ti řádně dobrým svědomím podle městckého práva mohli dokázáni býti z statku mého, napřěd byli zaplaceni. Potom ustanovuji tohoto svého poručenstvie múdré a opatrné muže Jana Reczka a Ssimona od Bielého lwa, měšťany Starého Města pražského, pravé a mocné poručníky. Dále odkazuji paní Aniczcze manželce mé milé a dietkám mým, zejména Jankowi a Marthie, všecko zbožie své movité i nemovité, kdež bych to kolivěk měl a kterým by to kolivěk jménem mohlo jmenováno býti, nic nepuozuostavuje i s dluhy, jimiž jsú mně kterékolivěk osoby zuostaly vinnovaty, k jmění, k držení, k dědičnému požívání a když by toho potřebie bylo, mezi ně na rovný diel k rozdělení. A jestliže by které z dětí mých napřed psaných sešlo z tohoto světa před léty rozomnými, tehdy toho diel umrlého, aby připadl na živé zuostalé i také na manželku mú plným právem. A zase též umřela-li manželka má prvé nežli dietky, trvající v stavu vdovském, tehdy její diel, aby připadl na ně plným právem a k dědictví. Potom odkazuji Ondráczkowi, bratru svému a Margréthie sestře své dvě kopě grošóv platu, kteréž mám na zahradě a na chmelnici v Nósléch. Také chci a úmysla mého jest, aby každé léto byl kupován jeden postav šerého sukna a dělen mezi chudé. Také odkazuji Mrázowé chudé jeden postav šerého sukna, čeledi mé druhý postav a kněžím k svatému Jiljí třetí postav. Pak dále jakož jest manželka má měla deset kop grošóv platu zde na rathúze zapsáno, chci tomu, jestliže by dietky mé zemřely před léty rozomnými, aby ten veškeren plat spadl na sirotky panie Katrussiny Rudolfowé a k tomu polovice statku po mých dětech zuostalého a druhá polovice téhož statku, aby spadla na poručníky svrchu psané a s tiem aby oni učinili, což by sě jim líbilo, žádnému živému z toho počtu nečiniece. Toho na svědomie pečeti opatrných mužóv Waňka Raka rychtáře, Mikulásse Bethlémského a Mathieje Krtka konšelóv přiesežných Starého Města pražského k mé prosbě přivěšeny k tomuto listu. Jenž dán a psán léta ot narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého dvacátého šestého, ve čtvrtek před hodem Všech svatých.