Jan z Maulbronnu (Iohannem de Mulembrunn, nuncium concilii) sděluje Ivanovi z Dubrovníku, že když psal tento dopis, byl stejně jako Jan Nider (alium) v časové tísni. Žádá proto Ivana z Dubrovníku, aby vše upravil do lepší podoby, aby tak rychleji dosáhli toho, co si přejí. Jan z Maulbronnu se chystá co nejrychleji jít k Fridrichovi I. Braniborskému (Vado ad dominum marchionem cicius), protože na něm podle mínění Ludvíka XI. von Oettingen (dominus de Ottingen) a konšelů Norimberku (consulatus Nurembergensis) a některých význačnějších (aliqui pociores) lidí, kteří byli vybráni, aby nunciům radili, velmi závisí pokračování úkolů nunciů (rei prosecucio). Jan z Maulbronnu dále radí, aby koncil nebo Giuliano Cesarini (dominus legatus) napsal stranou biskupovi (domino) Würzburgu (Herbipolensi) Johannovi II. von Brunn, který je považován za velmi moudrého, velmi srdečný dopis (multum affective) o dříve zmíněných věcech (super premissis)1 a přesvědčil jej, aby stranil koncilu (ad favendum induceret). Dále sděluje, že Jan Nider (Dominus et socius meus) s velkým úspěchem káže lidu a přivádí tak mnoho lidí k tomu, aby stáli na straně koncilu (ad favendum ministerio suo omnes de populo inclinat), proto jej Jan z Maulbronnu nechává v klidu a sám píše, jak může (pro mea ruditate facio, quod possum). Dále žádá Ivana z Dubrovníku, aby přijal Jiřího ze Schönthalu, který doručí tento dopis (presencium exhibitorem dominum provincialem), laskavě. Jan z Maulbronnu dále soudí, že nikoho nepobouří, bude-li on sám nahrazen ve své funkci někým užitečnějším a schopnějším, slibuje ale, že dokud jej koncil v jeho funkci strpí , bude ji zastávat věrně a snad přinese i užitek.
1: Tento list obsahuje před touto větou neobsahuje informace, které by stálo za to psát Würzburskému biskupovi. Jan z Maulbronnu zde možná odkazuje na věci, které psali s Janem Niderem v dopise 10. března 1432.
Post debitam recommendacionem. Reverende pater, sub magna festinacione per me et alium presencia scripsi; vos, qui per Dei graciam industrius estis, omnia in meliorem formam redigite, ut votivam sicut confido negocii consequamur expedicionem. Vado ad dominum marchionem cicius, quoniam ex eo multum dependet rei prosecucio, sicut generosus dominus de Ottingen et consulatus Nurembergensis aliqui pociores nobisque2 deputati ad consulendum et dirigendum dixerunt et consuluerunt. Si non pigeret, consulerem, quod multum affective concilium vel dominus legatus ad partem domino Herbipolensi, qui multum prudens habetur, super premissis scriberet, et ad favendum induceret. Altissimus vos dirigat; recommendate et salutate, sicut scitis. Dominus et socius meus magnum fructum predicando facit in populo, unde ad favendum ministerio3 suo omnes de populo inclinat, et ideo sibi in quantum possum parco, et pro mea ruditate facio, quod possum. Scriptum die xii Marcii, anno etc. XXXII. Et graciose recipiatis presencium exhibitorem dominum provincialem. Neminem mea parte ut auguror turbabitis, si pro me utiliorem et in agendis magis practicum cicius miseritis; sed quousque tolleratis, faciam fideliter, utinam utiliter, quod possum. Per vestrum obedienciarium, fratrem Iohannem de Mulembrunn, nuncium concilii.