Král IDZikmund (Sigmund) potvrzuje, že mu pražský měšťan IDAntonín Munheim (von Anthonien von Munheim, burger zu Prag) právoplatně předal listinu, kterou rakouský vévoda a moravský markrabě IDAlbrecht V. (Albrecht, herczog zu Osterich und marggraff zu Merhern) pojistil zesnulému IDVáclavovi z IDDubé a na IDLeštně (des deln Wenczlaws von Lessczna anders von der Duba) dlužnou sumu ve výši 1300 zlatých. Proto se nemusí IDAntonín Munheim ani jeho dědicové z této skutečnosti nikomu zpovídat ani slovy ani skutky. IDZikmund bude IDAntonína v této záležitosti bránit proti komukoliv a nařizuje všem duchovním i světským knížatům, hrabatům, pánům, rytířům, panošům, rychtářům, purkmistrům a všem radám měst, městeček a vesnic (allen und yglichen fursten, geistlichen und weltlichen, grauen, heren, rittern, knechten, richtern, burgermeistern und reten der stet, merckt und dorffer) v IDŘíši (des heiligen richs), v zemích IDČeské koruny (cron zu Behem) a IDMarkrabství moravského (marggraffschafft zu Merhern), že nesmí IDAntonína Munheima nebo jeho dědice kvůli této listině obvinit soudně nebo mimosoudně, pohnat před soud nebo vynést v této věci rozsudek, jestliže se chtějí vyhnout jeho těžké nemilosti. IDZikmund prohlašuje všechny protiprávní rozsudky za neplatné a anulované (sol kein crafft noch macht haben).
- A: APH; AMK; inv. č. 814
- B: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- RI XI, s.83, č. 7213
- Eršil – Pražák 1986, s. 23‒24, č. 35 (česky, dle A)
- RI XI NB/5, č. 247, v tisku