Drahoslava z Hřivic (Drahoslawa ze Hřiwic) postupuje svému synovci Litoldovi z Hřivic (Litoltowi ze Hřiwic, bratranu anebo synowci mému) a jeho dědicům svůj roční plat ve výši 20 kop grošů pražských (dwadceti kop grošuow platu ročnieho swobodného wěčného) na selských dvorech a na lidech v Zeměchách (na dědinách, na dwořiech kmetcích a na lidech w Zeměšiech a na tom na wšem, což tu ti lidé mají), který její bratr Slach z Hřivic (Slach ze Hřiwic, bratr muoj wlastní) koupil s jejím svolením za její peníze, totiž za 200 kop grošů (za dwě stě kop grošuow peněz dobrých), a svým dědicům do desk zemských vložil; protože však kvůli probíhající válce nebyly vklady umožněny, svoluje, aby jejímu synovci, jeho dědicům a budoucím byly řádně vloženy až budou desky znovu otevřeny, a pokud by to nebylo možné, aby její list měl plné právo jako samotný zemskodeskový vklad.
- Vaněk z Tuchořic (Waňka z Tuchořic)
- Protivec z Touchonic (Protiwce z Tuchonic)
- Jan z Malého Lipna (Janka z Malého Lipna)
- Jan Šmuhař z Selmic (Janka Smohaře z Šelmic)
- Drahoslava z Hřivic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Vaněk z Tuchořic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Protivec z Touchonic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Malého Lipna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Šmuhař z Selmic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
Já Drahoslawa ze Hřiwic, wyznáwám tiemto listem wšem obecně, ktož jej čísti anebo čtúce slyšeti budú, tak jakož slowútný Slach ze Hřiwic, bratr muoj wlastní a milý, dwadceti kop grošuow platu ročnieho swobodného wěčného se wším panstwím na dědinách, na dwořiech kmetcích a na lidech w Zeměšiech a na tom na wšem, což tu ti lidé mají, za mé penieze za dwě stě kop grošuow peněz dobrých kúpil a zaplatil, sobě a swým dědicóm we dsky zemské kladl, a to učinil s mú dobrú wolí, neb sem jemu to dobrowolně i jeho dětem swolila i dala, též i nynie, poněwadž řáduow zemských ani desk w této míře nenie, a že pro nynějšie w této zemi ukrutné wálky potuchli, jmenowaných dwadceti kop grošuow platu se wším panstwím, tak jakož sie nahoře píše, slowútnému Litoltowi ze Hřiwic, bratranu anebo synowci mému, jeho dědicóm a budúcím, tiemto listem dala jsem a dáwám tak plně a prawě, jakožbych jemu ten plat prawým a sprawedliwým trhem prodala a we dsky wložila a zapsala k pokojnému jmění, držení a k wěčnému wladení a požiwání bez překážky mé i přátel mých jiných wšelikteraké. Kterýžto plat, bylyliby kdy za mého žiwota dsky zemské otewřieny w swém řádu i s úředníky, tehdy mám jemu ten plat, ačby toho potřebowal, na prwé, na druhé, aneb konečně na třetie suché dni we dsky zemské wložiti, ujistiti a utwrditi, jakož tato země za práwo má. A jestližeby desk nebylo, a jiný řád w této zemi miesto desk uložen byl a ustanowen, jehožby páni, rytieři, panoše a zemané této země za řád a práwo požíwali: tehdy tiem řádem chci a slibuji jemu swrchupsaný plat ujistiti podlé toho práwa a obyčeje ustanoweného. Pakliby dsky zemské w swé moci a w swém řádu i s úředníky za mého žiwota nebyly, ani který řád miesto desk byl ustawen a za práwo uložen: tehdy aby ten list a zápis jmenowanému Litoltowi, dědicóm a budúciem jeho, plnú moc i plné práwo měl, obdržal i zachowal tak plně a prawě, jakožby to we dsky zemské podlé řádu a obyčeje i práwa zemského od úředníkuow zemských se wší opatrností i ohradú, kteráž má při tom z obyčeje i z práwa zachowána býti, zapsáno a wloženo měli. Tohoť na wěčnú pamět a potwrzenie pečeť má wlastnie s mú dobrú wolí, a na swědomie k prosbě mé zwláštní slowútných panoší Waňka z Tuchořic, Protiwce z Tuchonic, Janka z Malého Lipna a Janka Smohaře z Šelmic pečeti k tomuto listu jsú přiwěšeny. Jenž dán léta od narozenie syna Božieho MCCCCXXXII, w pondělí po Swatých Petra a Pawla apoštoluow.