Papež Martin V. nařizuje boleslavskému arcijáhnovi v pražském kostele (archidiacono Boleslaviensi in ecclesia Pragensi), aby ve věci stížnosti kněze pražské diecéze Václava Janového z Domažlic (Wenczeslaus Johannis Domaslicz, presbiter Pragensis diocesis) na rektora farního kostela v Srbici Henslina (Henzlinus, rector parrochialis ecclesie in Srbicz dicte diocesis), který dle něho byl přívržencem a stále je obráncem sekty nově vzniklé z učení nepřátel pravé víry Jana Viklefa (Johannem Wykleff) a Jana Husa (Johannem Huss) a který se tak stal nezpůsobilým správy kostela,1 vyslechl zmíněného Henslina a všechny, které je potřeba předvolat. Pakliže by řečený Václav chtěl Henslina soudně předvolat a žalovat o pravdivost v této věci, má řečený arcijáhen soudní cestou zjistit pravdu. Pokud se ukáže zmíněná stížnost jako oprávněná, má řečený arcijáhen odvolat řečeného Henslina od jeho kostela v Srbici a zároveň tento kostel, jehož roční důchod nepřevyšuje 10 hřiven stříbra, udělit zmíněnému Václavovi. Tomuto udělení nemá vadit (non obstantibus), že před časem bylo nařízeno jinou papežskou milostivou listinou udělit zmíněnému Václavovi církevní beneficium se správou nebo bez správy obvykle udělované sekulárním klerikům, které náleží ke kolaci pražského arcibiskupa a také probošta, děkana, scholastika, arcijáhnů, kustodů, kanovníků a jiných osob pražského kostela (ecclesie Pragensi) a rovněž ke kolaci abatyše a konventu benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (abbatisse et conventus monasterii s. Georgii in castro Pragensi ordinis s. Benedicti).
1: Viz regest.
- A: N/A
- B: AAV; R. Lat. 216 (Mart. V. a IV.; De beneficiis vacantibus a. quarto)