Římský král IDZikmund (Zigmund) sděluje IDOldřichovi z IDRožmberka (Ulrico de Rozembergh), jak moc lituje (velmi nám žel), že ho táborité vyhnali z pole a že se situace nevyvíjela podle něj (že jsi od těch Tábor z pole tiščen a žeť sě po tvé vuoli nezvedlo). Dále sděluje, že delegoval mnohonárodnostní misi k vévodům IDAlbrechtovi V. a IDArnoštovi Habsburskému, aby IDOldřich dostal vojenskou pomoc z IDRakouska (žeť sú Rakušené měli pomoci). V současné situaci si však přeje, aby se rakouský vévoda IDAlbrecht (náš syn, kněz Albrecht) k němu přesunul. Nakonec žádá IDOldřicha, aby se ukázal jako urozený pán, aby ho tak mohli ostatní vnímat a poslouchat (a ty sě doma nad svými ukaž jako pán, ať vědie, že jsi svých pán a jich mocen, a také aby věděli, že tebe mají poslušni býti).
- Na plice vpravo: Ad mandatum domini regis IDMichael canonicus Pragensis.
- Vnější adresa: Nobili IDUlrico de IDRozembergh fideli nostro dilecto.
- A: SOA Třeboň; VS Orlík nad Vltavou; inv. č. 1200; sign. IV K 38/1; díl 2; kart. 93.
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.
- UB I, s. 32, č. 32
- RI XI, č. 4152
- RI XI NB/3, č. 28
Zigmund, z Božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uherský a český et cetera král. Urozený věrný zvlášče milý! Velmi nám žel, že jsi od těch Thábor z pole tiščen a žeť sě po tvé vuoli nezvedlo. A již jsme svým počestným poselstvím byli zjednali, žeť jsú Rakušené měli pomoci. Poněvadž sě to pak stalo, tehdy chcem, aby náš syn kněz Albrecht rovně k nám a při nás v tyto běhy aby byl. A ty sě doma nad svými ukaž jako pán, ať vědie, že si svých pán a jich mocen, a také aby věděli, že tebe mají poslušni býti. Dán v poli na břehu před Prahú v pondělí po svatém Pavlu, léta královstvie našich uherského et cetera v XXXIIII a římského v desátém létě.