Jan z Maulbronnu posílá svá sdělení a otázky (avizamenta) Ivanovi z Dubrovníku. Mezi lidmi v Norimberku a okolí se široce šíří pověst o tom, že basilejský koncil byl rozpuštěn, jak tvrdí mnozí, kteří přicházejí od římské kurie. Ti ukazují opis buly papeže Evžena IV. (domini nostri pape), ta se ale, jak se zdá, v mnohém odchyluje od obvyklého stylu papežské kanceláře (stylo consueto) a od pravdy (a veritate). V lidu to způsobilo velké pobouření. Jan z Maulbronnu si přeje být od koncilu ohledně této záležitosti řádně zpraven a chce vědět, jaké je jeho konečné rozhodnutí. Dále chce vědět, jak dlouho mají on a Jan Nider čekat na odpověď husitů, kteří dosud žádnou odpověď neposlali. Dále sděluje, že Plzeňané napsali Norimberčanům, že se husité 1. ledna 1432 (in festo circumcisionis) shromáždili na sněmu v Praze a že se znovu sejdou 6. února 1432 a budou, dle informací Plzeňanů, jednat o tom, zda mají postavit dvě vojska: jedno proti Plzni (ipsos) a druhé proti Českým Budějovicím (Budewicz). Proto Plzeňané Norimberčany naléhavě žádají o pomoc. Norimberští konšelé tento dopis z Plzně poslali Janu Niderovi (college meo domino priori). Dále sděluje, že on a Jan Nider budou čekat v Norimberku na dopis koncilu a odpověď husitů až do půlky února, aby se nezdálo, že utíkají kvůli pověstem o rozpuštění koncilu (dictos rumores). Kdyby ale husité poslali posly, aby s nimi dvěma jednali, nemohli by s nimi Jan z Maulbronnu a Jan Nider nic definitivně dohodnout (concludere), dokud nebudou ujištěni o pokračování koncilu (firmacione concilii). Proto pokládá za zásadní, aby jim koncilní otcové co nejrychleji napsali a, mají-li Jan z Maulbronnu a Jan Nider zůstat v Norimberku déle než do půlky února, mají jim napsat, aby si půjčili od ebrašského opata Hermanna III. von Kottenheim 40 florénů, a vrátit mu je v Basileji nebo se o ně dva postarat jinak. V případě, že Evžen IV. koncil skutečně rozpustil, chce Jan z Maulbronnu vědět, zda Giuliano Cesarini (dominus cardinalis) má v úmyslu odejít nebo zůstat v Basileji. Dále chce vědět, co má úmyslu dělat opat ze Cîteaux Jean VIII Picart d'Aulnay a co mu tento radí, aby dělal, aby nezpůsobil cisterciáckému (nostri) řádu nebo klášteru Maulbronnu (monasterii mei) potíže nebo škodu. Tutéž otázku pokládá také opatovi kláštera Maulbronnu (abbas meus). Oba mu také mají napsat (de hiis me scriptis suis et vestris informetis). Také žádá, aby byl nějaký významný člověk dobré pověsti pověřen, aby jemu a Janu Niderovi psal o významných událostech a rozhodnutích na koncilu a o dalších pro církev příznivých událostech jinde ve světě, aby to mohli pro povzbuzení vyprávět ostatním. Dále chce být informován o herezi (secte) nově se vyskytnuvší u Wormsu. Dále chce vědět, zda je v Basileji mnoho prelátů a chce znát jména těch významnějších. Také se ptá, zda se s jistotou očekává, že brzy přijdou další. Dále chce znát novinky o Zikmundovi Lucemburském (rege Romanorum) a chce vědět, jaký je jeho nynější postoj k pokračování koncilu. Dále se ptá, zda Ludvík III. Falcký (Ludovicus de Heidelberga) a univerzita v Heidelbergu (eiusdem universitas) poslali své vyslance na koncil. Dále radí, aby basilejský koncil napsal (scribatur) o svých úmyslech a svém záměru nerozpustit se (perseverancia concilii) otevřený dopis knížatům a městům a zvláštní dopis Norimberčanům a požádal je všechny, aby poslali své vyslance na koncil (et rogentur, ut et suos mittant ambasiatores). Dále posílá opis buly rozpouštějící koncil Giulianovi Cesarinimu (domino Legato), aby, v případě, že je zfalšovaná a na koncil se opis buly nedostal, byl o věci informován a informoval také ostatní. Dále sděluje, že on a Jan Nider se rozmýšleli, zda má jeden z nich vyrazit na koncil, aby zjistil, jak se věci mají, aby takto informováni mohli s větší jistotou (solidius) pokračovat ve svěřených úkolech, pokud by měli jednat s husity (Bohemis). Nicméně někteří významní norimberští konšelé jim to rozmluvili, aby ti, kteří díky jejich přítomnosti stále doufají v dobrý konec (de meliori sperant), kvůli odchodu jednoho z nich nepřikládali větší váhu tvrzením o rozpuštění koncilu římskou kurií (dictis de curia Romana fides), a také proto, aby husité kvůli této zprávě neupustili od svého dobrého záměru, pokud nějaký pojali.
- A: N/A
- B: Basel, Universitätsbibliothek; A I 32; fol. 403r-404r
„Avizamenta fratris Iohannis de Mulenbrun". ,,Primo, quomodo rumor in omni populo est de dissolucione concilii, quam complures1 de curia Romana venientes asseverant, exhibentes ad hoc copiam bulle domini nostri pape, que tamen in multis videtur deviare a stilo consueto ac a veritate; unde omnis homo mirabiliter turbatus est. Super quo nos sacrum concilium quantocius plenius informet, si ita sit, et quid sit de ipsius concilii finali intencione. Item quam diu debeamus responsum Hussitarum exspectare, a quibus usque modo nullum responsum habuimus. Item quomodo cives de Pilzna scripserunt Nurembergensibus, quod ipsi Hussite fuissent2 simul in Praga in festo Circumcisionis, et nunc iterum convenient die sexta Februarii, tractaturi, ut ipsi de Pilsna se aiunt fore avizatos, an duos campos facere possint, unum adversus ipsos, et alium contra illos de Budewicz; quare instanter succursum petunt Pilsnenses a Norimbergensibus. Hanc litteram miserunt consules ad legendum college meo3 domino priori. Et ne videamur fugere propter dictos rumores, adhuc scripta sacri concilii usque ad medium Februarii et responsa Hussitarum exspectabimus; et si interim forsan mitterent ad tractandum nobiscum, nichil concludere possumus, quousque de firmacione concilii clare certificati simus. Unde4 expedit omnino, quod cicius nobis scribant; et si ultra medium Februarii manere habeamus, nobis scribant, quod xl florenos a domino Ebracensi abbate recipiamus, et eosdem sibi Basilee restituant, vel aliter nobis provideant. Item si est ita, quod dominus noster concilium dissolverit, scribatur nobis, cuius intencionis sit dominus cardinalis, an recedat vel maneat? Item quid dominus Cisterciensis facturus sit, et quid ipse consulat, quod ego faciam, ne in periculum vel dampnum ordinis nostri vel monasterii mei offendam, et super hoc eciam requiratur abbas meus, et de hiis me scriptis suis et vestris informetis. Item si qua notabiliter aguntur vel concluduntur, vel aliunde veraciter in consolacionem ecclesie referuntur, nobis scribantur, et ad hoc aliquis notabilis et bone opinionis vir deputetur, ut et eadem ad confortacionem aliorum referre possimus. Item qualiter se habeant negocia exorte noviter prope Wormaciam secte. Item an multi prelati presentes sint, et nominentur notabiliores, et an de certo sperentur de proximo plures superventuri? Item novitates de rege Romanorum, cuius idem adhuc sit voluntatis de prosecucione concilii. Item an dominus dux Ludovicus de Heidelberga et eiusdem universitas nuncios suos miserunt? Item ut scribatur in una patenti littera ad principes et communitates de intencione et perseverancia concilii, et in una speciali ad Nurembergenses,5 et rogentur, ut et suos mittant ambasiatores. Item mittimus copiam bulle domino Legato, ut si forsan conficta sit et ad ipsos copia non venisset, de hoc ipse esset avizatus et alios avizaret. Item quomodo stabamus in deliberando, an unus ex nobis vellet personaliter ire ad concilium, ad informandum se clare de statu omnium negociorum, ut sic informati solidius in commissis procedere possemus, si ad tractatus veniremus6 cum Bohemis. Sed aliqui notabiliores de consulatu Norembergensi dissuaserunt, ne forte per alterius nostri discessum maior dictis de curia Romana fides adhiberetur ab hiis, qui ex nostra presencia adhuc utrimque de meliori sperant. Item ne forte Hussite, hec percipientes, a bono proposito, si quod concepissent, resilirent.