Anna Domčíkova a z Močidlan, vdova po Janu Domčíkovi od Bílého zvonu, měštka Starého Města pražského, činí svého manžela Václava z Plotišť poručníkem všech svých statků, zejména v Močidlanech, které drží jako dědictví po svém někdejším muži Modliborovi, a dále v Běchovicích a v Praze u Bílého zvonu, které drží po svém druhém manželovi Janu Ortlovi, jinak Domčíkovi, a slibuje mu zápis vložit do desk zemských a do městských knih, jakmile to bude možné, nebo stvrdit jiným způsobem, který by se stal obvyklým.
- Rudolt z Rece, hejtman v Brně
- Oldřich Skála z Lilce
- Petr Kevsar z Mohelna
- Karel z Opatovic
- Bedřich z Lilce
- Anna Domčíkova a z Močidlan: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Rudolt z Rece, hejtman v Brně: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Oldřich Skála z Lilce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Petr Kevsar z Mohelna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Karel z Opatovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Bedřich z Lilce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
Já Anna, někdy manželka Jankova Domčíkova dobré paměti od Bielého zvona, měštka Velikého města Pražského a z Močidlan, vyznávám tiemto listem etc., tak jakož jsem v stav manželský vstúpila a pojala slovutného Václava z Plotišť za muže a manžela svého božím spuosobem v cizie země, nejsúci v bytu ani při statku svém a bojéci se prodlenie toho, nevědúce, když by buoh nás zase k našemu statku navrátil neb na mě smrt přepustil, chtiec se v tom opatřiti a vystřieci, aby potom dalejších nesnází od nižádného nebylo, s potazem dobrých přátel a s dobrým rozmyslem činím poručníka svrchupsaného Václava, muže svého, obyčejem země České těch všech zboží mých, což ke dskám zemským příslušie a podle řádu města Velikého Pražského, jakož to město právo má, před dolepsanými statečnými a slovutnými rytieři i panošmi, jakož se jmenují v tomto listu, mých všech statkuov, k kterýmž kolivěk právo mám, ne zemi nebo v městě tu pořád menujíce, aby s tiem mocen byl učiniti i nechati, jako mocný poručník, toho sem já jemu již úplně uvěřila bez všelikých jiných odpor i nesnází jako svému věrnému muži. Prvé poručuji jemu to sbožie v Močidlanech i jinde cožkolivěk k tomu přislušie a s tiem se vším právem, kteréž na to mám a tu jsúc toho v držení byla s Modliborem i po Modliborovi dobré paměti muži mém, i to věno, kteréž mi jest zapsáno a potvrzeno a po dědictví mém nápad, kterýž by mi se dostal, tak jakož jest dále ve dskách zemských, rozdielně menujíce každý kus, což k tomu přislušie, vepsáno, a svědomo jest súsedóm okolním, žeť sem tu seděla v svém panství a statku a toho v držení mocném byla. Také též poručenstvie mocné činím týmž obyčejem svrchupsaným dřévejmenovanému Václavovi z Plotišť, muži svému, druhého mého sbožie i statku, kterýž mi sě jest dostal s volí boží po Jankovi Ortlovi neb Domčíkovi a řkúc měštěnína velikého města Pražského paměti toho, zbožie v Běchovicích věna anebo práva věnného mého anebo kterakžkolivěk právo na tom sboží mám zapsáno, a na tom všem, což on kde měl, jakož sem toho tu v Běchovicích i v tom domu u Bieleho zvonu i jinde v mocném držení s ním byla, mocně jemu to poručuji, i to vše, což k tomu sboží, což on kde měl nápadu, na mě spravedlivě po smrti jeho zemským anebo městským právem spadlo, i po smrti dětí našich, které sme spolu měli , mocně jemu to poručuji, aby on mohl učiniti i nechati s tiem, jakž by sě jemu zdálo, úplně jako své vlastnie sbožie, i postupuji jemu k tomu svrchujmenovaných statkóv všech před dolepsanými statečnými a slovutnými rytieři a panošemi, tak jakož sem sama v držení toho s mými oběma mužema byla a jakž mně zapsáno jest a tu v panstvie seděla. Pakliby buoh neuchoval muže mého prvé nežli mne a on mi zápisu na svých žádných dlužnících ani na statcích svých, kteréžbykolivěk měl, neukázal ani co zapsal, jakož má, ještobych já také po něm kterú jistotu mieti měla, tehdy toto poručenstvie a dánie, jakož tento list svědčí, žádné moci nemá mieti ani zapsati tu má komu po své smrti. Ačby prvé umřel než já, než zase všechna moc aby sě ke mně navrátila z těch statkóv svrchupsaných, nač tento list svědčí. A když by nám pán buoh do Čech pomohl a dsky zemské odevřieny byly, slibuji to muži svému prvé, druhé aneb třetie suché dni ve dsky vložiti podle svrchnieho dánie, poručenstvie aneb zapsánie, jakož tento list svědčí. Pakliby vždy desk zemských nebylo, ale kterýž páni a zemané obyčej uložie, tiemž obyčejem slibuji ten zápis zapsati. Pakliby mne prvé buoh neuchoval, nežli by sě ten zápis dokonall a vepsáno bylo tiem obyčejem, jakož se svrchu jmenuje, tehdy plnú jeho moc a právo tiemto listem dávám podle svrchupsaného dánie a poručenstvie takúž mocí, jakobych jemu úplně ve dsky zemské vložila a zapsala a v městské kniehy k vlastniemu dědicství; a na budúcie časy, komužby on to prodal aneb popřál, aby túž mocí a tiem právem držali, jakož jsem já sama držala a k tomu měla. A já Anna svrchupsaná tomu všemu na svědomie svú pečet vlastní dědičnú přivěsila sem k tomuto listu. A já Rudolt z Rece, té chvíle hajtman brněnský, Oldřich Skála z Lilce, Petr Kevsar z Mohelna, Karel z Opatovic, Bedřich z Lilce vyznáváme tiemto listem, že jsme při tom poručenství a vzdání byli a před námi se to stalo a prosbu panie Anninu a Václavovu z Plotišť jejieho muže, a podle pečeti jejie přivěsili sme své pečeti na svědomie k tomuto listu. A to sme učinili s naší dobrú volí. Dán v Brně l. MCCCCXXIIo, ten pondělí po svatém Havle 19 Oct..