Jan z Vyhnanic (Jan z Wyhnaycz) a jeho manželka Markéta z Nezpečova (Marketa, manželka jeho z Nespeczowa) vysvědčují, že jim bratři Petr (Petr) a Vaněk z Nezpečova (Waniek bratřie z Nespeczowa) vyplatili padesát kop grošů pražských (padesát kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského) náhradou za jejich právo na zboží v Radhošti (v Radhossty), které mají zapsáno v zemských deskách, a slibují, že své nároky na zboží dají z desk vyjmout a vložit je do desk oběma bratrům nebo pojistí jiným způsobem, který bude v zemi zaveden, a to nejpozději do čtvrtých suchých dnů (na prvé, na druhé, na třetie a neb konečně na čtvrté suché dny pořád zběhlé) poté, co budou zemské desky otevřeny, to vše pod základem sedmdesáti kop grošů (semdesát kop groší dobrých střiebrných pražského rázu). Rukojmí Markvart z Jenišovic (Markwart z Jenyssowycz), Slašek ze Slatiny (Slassek Slatyny), Václav ze Zámrsku (Wenczlaw Zamrsku) a Henych z Nezpečova (Henych z Nespeczowa) se zavazují při nesplnění závazku Jana a Markéty do jednoho měsíce (v měsíci plně sběhlém vode dne propadenie toho základu pořád počítajíc) zaplatit oběma bratrům uvedených sedmdesát kop základu. Pokud to neučiní, zavazují se osobně nebo v zastoupení panoše (každý s jedniem pacholkem a se dvěma koněma neb s sebe miesto každý z nás panoši řádu rytieřského také s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma) nastoupit ležení v hospodě v Hradci Králové (do města Hradcze nad Labem) nebo Jičíně (do Jyczyna), jak jim věřitelé určí. Ležení má trvat tak dlouho, než splní všechny povinnosti. Pokud by ani do čtrnácti dnů (čtrnáste dny minulo od napomanutí pořád počítajíc) ležení částku neuhradili, zplnomocňují věřitele k tomu, aby vymáhali celou částku a navíc doložitelné škody jako pokutu kdekoliv v Českém království u křesťanů nebo židů ke škodě jistců a jejich ručitelů. V případě smrti některého z ručitelů má dojít během jednoho měsíce (v měsíci plně zběhlém ode dne smrti toho mrtvého pořád počítajíc) ke jmenování nového a obnovení zlistinění. Kdokoliv bude disponovat tímto listem s vědomím věřitele, má stejná práva jako on sám.
- Markvart z Jenišovic (Markwart z Jenyssowycz)
- Slašek ze Slatiny (Slassek Slatyny)
- Václav ze Zámrsku (Wenczlaw Zamrsku)
- Henych z Nezpečova (Henych z Nespeczowa)
- Jan z Vyhnanic: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Markvart z Jenišovic: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Slašek ze Slatiny: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Václav ze Zámrsku: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Henych z Nezpečova: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku (ztracena)
- A: NA ČR Praha; ČGL; sign. L II 152; inv. č. 219
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
Já Jan z Wyhnaycz a já Marketa, manželka jeho z Nespeczowa, jistci podepsaných věcí, vyznávámy tiemto listem obecně před každým, ktož jej uzřie neb čtúc uslyšie, že Petr a Waniek bratřie z Nespeczowa dali jsú nám úplně a docěla padesát kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského za to právo za našie, kteréž jsmy měli dckami zemskými zapsáno na tom zbožie v Radhossty. A to právo své svrchu psané mámy i slibujem jim nadepsaným bratřie Petrowy a Wankowy z Nespeczowa s desk propustiti a vyložiti, vočistiti až bychom to komu jinému zavadili nežli jim a to na prvé, na druhé, na třetie a neb konečně na čtvrté suché dny pořád zběhlé, když by najprve dcky zemské vodevříny byly a k řádu zemskému položeny byly. Pakli by dcky zemské zhinuly, ale kteréhož by koli řádu rytieři, páni, panošie této naší české země požívali a jimi sobě jistotu činili, týmž řádem slibujem jim to ujistiti a utvrditi a to pod základem semdesát kop groší dobrých střiebrných pražského rázu ztracenie. A my rukojmie jich s nimi a za ně slibujem Markwart z Jenyssowycz, Slassek Slatyny, Wenczlaw Zamrsku, Henych z Nespeczowa, všichni jednostajně dobrú naši a čistú vierú křesťanskú rukú pospolně a nerozdielnú pod svrchu napsaným základem, že to všecko, což svrchu psáno stojí učinýmy a splnímy nadepsaný Jan Wyhnansky a paní Marketa, manželka jeho, to jest to své právo svrchu psané na tom zbožie v Radhossty dckami zemskými zapsané dřieve psaným Petrowy a Wankowy věřitelom našim vočistně a zprávně ve dsky zemské vložiti, tak jakož tato česká země za právo má neb mieti bude na ty časy napřed psané neb tiem řádem ujistiti a utvrditi, kteréhož by obyčej zemané této naší české země požívali a jimi sobě jistoty činili. Pakli bychom toho neučinili, tehdy vyznávámy sami našie, že jsmy základ svrchu psaný, to jest sedmdesát kop groší dobrých střiebrných pražského rázu propadli k nadepsaným vyřitelom sic našim a ten jim mámy i slibujem plniti v měsíci plně sběhlém vode dne propadenie toho základu pořád počítajíc. Pakli bychom toho neučinili, tehdy ihned nazajtřie dva z nás rukojmie, kterážkoli napomanuta budeta listem, poslem anebo z úst věřitelov našich, mámy i slibujem vjeti a vlehnúti do města Hradcze nad Labem neb do Jyczyna, z tú dvú městú do jednoho, do hospody cného hospodáře, tu kdež nám bude hospoda ukázána a jmenována od našich věřitelov svrchu psaných aneb od jich posla; tu pravé a obyčejné leženie slibujem plniti každý s jedniem pacholkem a se dvěma koněma neb s sebe miesto každý z nás panoši řádu rytieřského také s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma v to leženie miesto sebe postaviti a vložiti. A když by čtrnáste dny minulo od napomanutí pořád počítajíc a my jistec toho práva svrchu psaného jmenovaným věřitelom našim ve dsky zemské nevložili neb tiem řádem jakož svrchu psáno stojí neutvrdili a neujistili, tehdy ležmy my neb neležmy dávámy jim tiemto listem plnú moc i plné právo, aby těch svrchu psaných peněz základných propadených to jest sedmdesát kop groší dobyli a vzali v židech i v křesťanech na naši na všech společný a nerozdielnú škodu. A my vždy přesto v tom leženie slibujem ležěti a z něho na ižádné právo nevyjiežděti ani vychoditi, dokudž bychom toho práva svrchu psaného nadepsaným Petrowy a Wankowy nevočistili ve dsky zemské nevložili; a oni proto které škody vzěli pro našie nedokonanie a nesplnění jistini i škody, ješto by ty škody podobným svědomím postě bez přísah a bez věrovánie pokázati mohli. A neuchoval-li by Buoh v tom času kterého nás rukojmí že by umřel, jehož Bože nedaj, tehdy my živi zuostalí slibujem jiného tak dobrého a tak movitého miesto umrlého v měsíci plně zběhlém ode dne smrti toho mrtvého pořád počítajíc k sobě v též rukojemstvie přistaviti a list tento obnoviti v táž slova kolikrát by kolivě toho potřebie bylo pod ležením svrchu psaným. A kdož by tento list jměl s dobrú vuolí našich věřitelov svrchu psaných, ten má i bud mieti túž moc i též právo k tomu ke všemu, což tento list svědčí, jako oni sami. A toho všeho na potvrzenie a pro lepší jistotu my jistci i rukojmie své jsmy vlastní pečeti s naší dobrú volí přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého čtvrtého, tu sobotu před provodní nedělí.