Král IDZikmund doznává, že rytíři IDJanovi ze IDSovince (Sowinec) dluží 800 kop grošů pražských, jak dokládá jeho dřívější zástavní listina. Přiznává také, že IDJanovi dluží dalších 200 kop grošů jako náhradu za vojenskou službu během tažení proti husitům. IDZikmund žádá IDJana o navrácení listiny na 800 kop a zavazuje se zaplatit celý dluh 1000 kop grošů. Proto zastavuje IDJanovi a jeho dědicům a všem, kteří budou tuto listinu držet spolu s IDJanovou dobrou vůlí, roční komorní plat 100 kop grošů z IDkláštera v Hradisku (Monasterii Gredecensis). IDJan a jeho dědicové mají tento úrok dostávat bez překážek do doby, než IDZikmund nebo jeho dědicové a nástupci nesplatí dluh 1000 kop grošů. Jestliže by suma vydávána z IDkláštera v Hradisku nedosáhla výše 100 kop grošů, mají IDJan a jeho dědicové zbývající část dostávat z komorních platů města IDUničova (Ciuitatis Noue vulgariter Vnyczow). IDZikmund se zavazuje, že nebude po opatovi a konventu komorní úrok požadovat, pokud ho budou IDJanovi a jeho dědicům platit. Pokud by však opat a konvent zaplatit odmítli, IDJan a jeho dědicové by byli oprávněni zabavit, zastavit nebo zadržet klášterní majetky a poddané do doby, než by jim úrok byl vyplacen. IDZikmund dále nařizuje svému podkomořímu nebo moravskému hejtmanovi, že nemají IDJanovi a jeho dědicům ve výběru úroku bránit.
- A: N/A
- B: MZA v Brně; G1 ‒ Bočkova sbírka; inv. č. 3883
- C: N/A
- AČ VII, s. 574, č. 12
- RI XI, č. 4193
- ZR, s. 151, č. 1054
- RI XI NB/1, č. 24
- Bárta 2016, s. 145, č. 5