IDZdeněk z IDValdštejna na IDSádku (Zdeněk z Walsteyna seděním na Sádku), IDOndřej z IDRynárce na IDPolici (Ondřej z Rynarce seděním na Polici), IDOrlík z IDJakenreitu (Orlík z Jakenraythu), IDŠtěpán ze IDSlavíkovic (Stephan z Slavíkovic), IDŠtědroň z IDHornic (Ščedroň z Hodrnic), IDCtibor z IDBenetic (Stibor z Benětic), IDNácek z IDPetrovic (Naczek z Petrovic) se zaručují za IDJana Bolochovice z IDŠatavy (Jana Bolochovice z Šatavy) a jeho služebníky IDJana z IDJablonného (Jana z Jablonieho), IDJana ze IDStudené (Jana z Studené), IDMartina z IDVranova (Martina z Vranova), IDJana z IDPravonína (Jana z Pravonína), IDJíru z IDStaré?, Nové? Říše (Jíra z Hříše), IDPavla z IDPravonína (Pavla z Pravonína), IDMikuláše z IDBorotína (Mikuláše z Borotína), IDMikuláše z IDTřeště ? (Mikuláše z Střescze), IDVaňka z IDMníšku (Vaňka z Mníšku), IDMatěje z IDBukové (Matěje z Bukové), IDMikuláše z IDKněždubu (Mikuláše z Kněže-Dubu), IDMikuláše z IDŠašovic (Mikuláše z Šašovic), IDPacáka z IDJistebnice (Pacáka z Jistebnice), IDMartina z IDRynárce (Martina z Rynarce), IDŘehoře z IDVranova (Řehoře z Vranova), IDJana z IDNačeradce (Jana z Načeradce), IDPetříka z IDBatelova (Petříka z Batelova), IDKubu z IDRadotic (Kubu z Radotic), IDPetříka z IDNové Vsi (Petříka z Nové Vsi), IDŽižku z IDBoleslavě (Žižku z Boleslavě), IDOldřicha z IDNačeradce (Oldřicha z Načeradce), IDČéče z IDLubnice (Čieče z Lubnice), IDJana z IDRoseče (Jana z Rozseče), IDAdama Truněčka Kasalického (Adama Truniečka Kasalického), Bolochovcova pacholka, že se dostaví s třiceti koňmi, s pěti pancíři a se vší jezdeckou zbrojí do vězení IDOndřeji Kerskému z IDŘímovic (Ondřejovi Kerskému z Římovic), hejtmanu na IDTřebíči (haitmanu Třebíčeskému) nebo jeho úředníku do IDtamního kláštera (v klášteře na Třebíči) na příští den svatého Havla 16. října. Když jim dají výše uvedení věřitelé týden předem vědět, tehdy je slibují postavit opět pod pokutou 1450 kop grošů. Pokud by vězně, koně či zbroj nepostavili, nebo nějaký umřel či byl zajat od německé strany, má se postupovat podle rozhodnutí IDJana Hrocha z IDBeztuhova (Jana Hrocha z Beztuhova) a IDDobeše z IDOpatova (Dobeše z Uopatova). Ležení: IDTřebíč, IDIvančice nebo jiné od věřitelů ukázané město v okruhu pěti mil. Pokud by byl IDklášter v Třebíči Tábory ztracen, mají vězně dopravit na IDTábor.
- IDZdeněk z IDValdštejna: ?; ?; přivěšená
- IDOndřej z IDRynárce: ?; ?; přivěšená
- IDOrlík z IDJakenreitu: ?; ?; přivěšená
- IDŠtěpán ze IDSlavíkovic: ?; ?; přivěšená
- IDŠtědroň z IDHornic: ?; ?; přivěšená
- IDCtibor z IDBenetic: N/A; N/A; přivěšená, ztracena
- IDNácek z IDPetrovic: N/A; N/A; přivěšená, ztracena
- A: SOA Třeboň ‒ oddělení J. Hradec; Rodinný archiv pánů z Hradce; inv. č. 83 (stará signatura: Sb. pergamenů ‒ 107)
My Zdeněk z Walsteyna seděním na Sádku, Ondřej z Rynarce seděním na Polici, Orlík z Jakenraythu, Stephan z Slavíkovic, Ščedroň z Hornic, Stibor z Benětic, Naczek z Petrovic, vyznávámy a známo zjevně činímy tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie neb čísti budú, že jsme vyručili a mocí listu tohoto vyrukujem slovutného i s jich služebníky Jana Bolochovice z Šatavy, Jana z Jablonieho, Jana z Studené, Martina z Vranova, Jana z Pravonína, Jíru z Hříše, Pavla z Pravonína, Mikuláše z Borotína, Mikuláše z Střescze, Vaňka z Mníšku, Matěje z Bukové, Mikuláše z Kněže-Dubu, Mikuláše z Šašovic, Pacáka z Jistebnice, Martina z Rynarce, Řehoře z Vranova, Jana z Načeradce, Petříka z Batelova, Kubu z Radotic, Petříka z Nové Vsi, Žižku z Boleslavě, Oldřicha z Načeradce, Čieče z Lubnice, Jana z Rozseče, Adama Truniečka Kasalicského Bolochovcova pacholka, s trzidcziczi koňmi s pěti pancíři i se vší zbrojí, kteráž na jezdce sluší, tak že sě mají stavěci za pravé vězně slovutnému panoši Ondřejovi Kerskému z Římovic, haitmanu Třebíčeskému neb jeho úředníku v jeho moc u vězenie živi anebo mrtvi v klášteře na Třebíči, s koňmi i s pancíři i s tiem se vším, jakož nahoře psáno stojí, tak jakož jest ........ pergamen zde porušen a to den svatého Havla od dánie listu tohoto nejprv příščího; jinak když nám naši věřitelé nahoře psaní dadú týden napřed věděti listem svým, tehdy slibujem je zasě postavici my svrchupsani rukojmie, a to vše učiniti naší dobrú věrú beze lsti, pod základem stracení a propadenie puol druhého czisíce kop grossyw bez padesaczi kop grošuov dobrých stříbrných rázu Praského, čísla v každú kopu šestdesát grossiw čtúce men menovice sic jmenujíce. Jestliže bychom těch vězňuov svrchupsaných na ty časy nepostavili, kterého z nich anebo koně, ač by který umřel anebo zšel, od němečské strany nepřátelské vzat byl, neb kterého pancíře aneb zdroje již psané, i za každého vězně i za koně i za zbroji máme a slibujem učiniti i opraviczi podle rozkazanie slovutných Jana Hrocha z Beztuhova a Dobeše z Uopatova, jehožto smy sobě s vobú stranú zvolili k vopravenie a k rozdělenie mezi námi, aby oni to opatříce, povážíc, plné moci jsúc, rozkázali i vypověděli, kterak kteří a co měli bychom učiniti a daczi za vězně nepostaveného neb za kuoň neb za kterú kolivěk zbroji. To slibujem my rukojmie svrchupsaní všecko učiniti, držeczi a zachovaczi ctně pod naší dobrú věrú, buďto penězi odloziczi anebo koňmi nebo vězni anebo čímžkolivěk podle jich rozkázánie; a takúto výmluvú aneb výmienkú; jestliže by byli zjímáni na královu stranu anebo na knyezeczinu stranu, tehdy nemá v základu pohoršeno býti, než z té vazby jakžkoli vyniknete, tehdy slibujem je popostaviczi v témdni, tak jakož svrchupsáno stojí. Pakliby byli zjímáni ne jako vězni aneb který z nich byl zabit, aneb k nim zšel aneb jiná zbroje na škodu strany naší, tehdy sme my rukojmie svrchupsaní základ propadli na seznanie svrchupsaných opravcí, a ten slib gem sic splníce po propadenie u měsíci beze všeho zmatku a prodlenie slovutnému Ondřejovi Kerskému neb jeho úředníku na Třebíči. Pakli bychom toho nečinili, tehdy hned z nás dva, kteráž bychme od svrchupsaného Ondřeje Kerského aneb od jeho úředníka napomenuti byli, a každý z nás s jedním pacholkem a se dvěma koněma máme vléci do města Třebiče aneb o Evančic, aneb odtud v pěti mílích, kamž nám ukázáno bude od našich svrchupsaných věřiteluov do ctné hospody nám od nich ukázané, neb každý z nás muož v to leženie poslaczi miesto sebe panoši řádu rytieřského s jedním pacholkem a se dvěma koněma, a tu mámy ležeczi a pravé leženie držeczi, jakož obyčej jest v zemi Moravské, a z toho leženie nevyjížděti ani kterým kusem a obyčejem vyniknúti, jeliž bychom svrchupsaný základ splnili nadepsanému Ondřejovi Kerskému aneb jeho úředníku penězi hotovými úplně až docela i se všemi škodami, kteréž by napředpsaní věřitelé naši pro nesplněnie vzali, ješto by to dobrým svědomím ukázali bez přísah a bez věrovanie, ty wsiczky škody slibujem jim, věřitelóm našim nadepsaným, plniti a zaplacziti beze všech odporností, jim plnú moc tiemto listem dávajíce, nás napomínaczi z tiech škod a tím obyčejem i tím vším právem, jakož z peněz hlavních svrchupsaných, tak jakož svrchupsáno stojí. Také my svrchupsaní rukojmie dáváme tiemto listem věřitelóm našim plnú moc, aby svrchupsané penieze mohli dobýti a vzieti v křesťanech neb v židech i škodami na naši na všech společnú škodu. Pakliby v tej chvíli Třebíč klášter obehnán byl aneb ztracen byl, jehož Bože nedaj, tehdy slibujem je na Táboře postaviczi v moc svrchupsaného Ondřeje neb úředníka najvyššímu sic od obce usazeného. A to bez fortelovanie slibujem učiniti. A k tomuto listu jsmy zavázáni i mámy býti, dokudž najdél od našich věřiteluov svrchupsaných dobrú vuolí nebude navrácen. A byl-li by porušen kterýmkoli obyčejem, a dokudž jest v moci našich věřiteluov svrchupsaných, to jemu nemá škodno býti, ale všie celosti má zuostaczi, jakoby porušen nebyl. A ktož tento list bude míti svrchupsaného Ondřeje Kerského dobrú vuolí, ten má i míti bude túž moc i též všecko plné právo ke všem věcem, což svrchupsáno stojí, jako on sám svrchupsaný věřitel náš. A jestliže by který z nás rukojmie v tom času umřel, jehož Bože nedaj, tehdy my živi zuostalí máme a slibujem tak jistého hodného dostalého miesto toho umrlého k nám přistaviti od času toho, ješto umřel, počítajíc v měsíci s uobnovením listu toho slovo od slova, kolikrát toho potřebie bude, pod ležením svrchupsaným, a našim věřitelóm v jich moc zasě daczi. A pro lepší jistotu a svědomie s naší dobrú vuolí s přiznáním pečetí našich vlastních přivěsili sme k tomuto listu, jenž jest dán i psán na Polici po narození syna božieho czisíc čtyři sta třidcátého třetího léta v ten sic sobotu po svaté Margretě.