Král IDZikmund (Sigismundus) potvrzuje landfrýd IDPlzeňského kraje a slibuje, že při něm bude stát se svými zeměmi. Dále poskytuje členům landfrýdu právo a plnou moc, aby použili od nepřátel získané pevnosti, majetky či zajatce k odškodnění svých ztrát nebo vykoupení vlastních zajatců. IDZikmund je ujišťuje, že jsou osvobozeni od všech právních nároků, které by proti nim mohl kdokoliv vznést po zániku landfrýdu, a oznamuje, že landfrýd nemá svým členům způsobit žádná omezení na právech a svobodách. Konečně IDZikmund nařizuje, aby členové landfrýdu každého, kdo by se nechtěl k landfrýdu připojit nebo odepřel podporu hejtmanovi landfrýdu IDBohuslavovi ze IDŠvamberka (nobili Bouslao de Swanberg capitaneo) a jemu přiřazeným, donutili všemi prostředky.
IDZikmund uvádí, že zřídil spolek a landfrýd s opaty, preláty, rytíři, panoši a městy IDPlzeňského kraje, jak je blíže ustanoveno touto landfrýdní listinou.1
1: AČ III, s. 259‒261, č. 37 ; Král IDZikmund v textu o landfrýdu není zmíněn.
- Král IDZikmund: Posse 1910 13/4; červená; v misce s přírodním voskem přivěšená na pergamenovém proužku
- - Vpravo na plice: Ad mandatum domini regis IDMichael canonicus Pragensis
- - Na dorsu uprostřed: Registrata IDHenricus Fije2
2: Pozůstatky registraturních poznámek na originální listině nejsou čitelné, muselo se ale jednat o registrátora IDJindřicha Fiie (k němu viz Forstreiter 1924, s. 68‒70, 153‒154, 196‒200).
- A: originál; pergamen
- B: opis ze 16. století
- C: opis ze 17. století
- D: opis z 19. století
- A: AMP; AM Plzeň ‒ Listiny; kart. 6; inv. č. 290; sign. I. 103
- B: AMP; AM Plzeň ‒ Knihy; inv. č. 154; 1 c 13; fol. 93v
- C: AMP; Literární rukopisy; inv. č. 113; sign. 1 f 23; fol 35r
- D: AMP; Sbírka opisů; sign. 4/9a
- Rieger 1894, s. 69‒70.
- Kern 1930, s. 17.
- Bělohlávek a kol. 1965, s. 78‒79.
- Hejnic – Polívka 1987, s. 274‒275.
- Polívka 1995, s. 9.
- Kavka 1998, s. 76‒77.
- Čornej 2000, s. 272.
- Bystrický 2013, s. 109.
- Malivánková Wasková – Douša a kol. 2014, s. 196, 239.
- Beran 2014, s. 63.