z 315 stránek
Titul
I
II
III
IV
Předmluva
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
XXXIII
XXXIV
XXXV
XXXVI
XXXVII
XXXVIII
XXXIX
XL
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
Slovník
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
Název:
Žaltář Wittenberský
Autor:
Gebauer, Jan
Rok vydání:
1880
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
315
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XL+275
Obsah:
- I: Titul
- V: Předmluva
- 1: Edice
- 211: Slovník
upravit
Strana I
PAMÁTKY STARÉ LITERATURY ČESKÉ VYDÁVANÉ MATICÍ ČESKOU. Číslo VII. RADA I., ODDIL 2. ŽALTAR WITTENBERSKY. SPISŮ MUSEJNÍCH ČÍSLO 150. V PRAZE 1880. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.
PAMÁTKY STARÉ LITERATURY ČESKÉ VYDÁVANÉ MATICÍ ČESKOU. Číslo VII. RADA I., ODDIL 2. ŽALTAR WITTENBERSKY. SPISŮ MUSEJNÍCH ČÍSLO 150. V PRAZE 1880. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.
Strana II
Strana III
Zaltář Witenberský. K tisku připravil a výklady i slovníkem opatřil Dr. JAN GEBAUER. 5 V PRAZE 1880. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.
Zaltář Witenberský. K tisku připravil a výklady i slovníkem opatřil Dr. JAN GEBAUER. 5 V PRAZE 1880. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.
Strana IV
Tiskem dra. Edv. Grégra v Praze.
Tiskem dra. Edv. Grégra v Praze.
Strana V
Zaltářem Wittenberským nazýváme kodex, cho- vaný v seminarní knihovně ve Wittenberce a obsa- hující, mimo některé věci drobnější, hlavně žalmy latinské s českým jich překladem mezi řádky. Kodex má tuhou vazbu, 283 listy pergamenové a format malé osmerky. Na vnitřní straně první desky napsáno jest písmem asi XVII stol.: Господи Спаси Царевича; pod tím: Зa Вѣръ и Вѣр'ноть (sic); pod tím chybná transkripce k obojímu: i. e. Hospodini Spaśi Czarebna, Za wieru y Wiernostw; pod tím: Ex Gratia Czareae Mjttis pro fide et fidelibus. První tři listy jsou přídavek pozdější, bezpochyby teprve při vazbě kodexu přidaný. Žaltář začíná se až po nich, a kromě toho liší se listy tyto od listů následujících i vespolek formatem o něco menším a pergamenem tloušťky a barvy nestejné. Prvý z nich má na přední stránce jeden řádek nečitelný, sedřený, pod tím Oremus pro omnibus fidelibus, pod tím merzinocz (sic), pod tím nápis celého kodexu: Psalterium Latino-Slavonicum; stránka druhá je prázdná.
Zaltářem Wittenberským nazýváme kodex, cho- vaný v seminarní knihovně ve Wittenberce a obsa- hující, mimo některé věci drobnější, hlavně žalmy latinské s českým jich překladem mezi řádky. Kodex má tuhou vazbu, 283 listy pergamenové a format malé osmerky. Na vnitřní straně první desky napsáno jest písmem asi XVII stol.: Господи Спаси Царевича; pod tím: Зa Вѣръ и Вѣр'ноть (sic); pod tím chybná transkripce k obojímu: i. e. Hospodini Spaśi Czarebna, Za wieru y Wiernostw; pod tím: Ex Gratia Czareae Mjttis pro fide et fidelibus. První tři listy jsou přídavek pozdější, bezpochyby teprve při vazbě kodexu přidaný. Žaltář začíná se až po nich, a kromě toho liší se listy tyto od listů následujících i vespolek formatem o něco menším a pergamenem tloušťky a barvy nestejné. Prvý z nich má na přední stránce jeden řádek nečitelný, sedřený, pod tím Oremus pro omnibus fidelibus, pod tím merzinocz (sic), pod tím nápis celého kodexu: Psalterium Latino-Slavonicum; stránka druhá je prázdná.
Strana VI
VI List druhý má na obou stránkách (na 19 a 11 řádcích) malé Desatero, psané rukou stol. XIV; jest to opis ze předlohy asi takové, jaká se čte v Rukopise Hradeckém po Desateru velkém na str. 118b—119 (Výbor z literat. české I. 262—264), ale opis chybný. Podávám je zde věrně, s při- dáním toliko interpunkce a rozdělením řádkův podlé veršův, pak s několika poznámkami pod čarou. To geſt deſfatero bozie kazanye. Ktoz deſſatero drzy kazanye bozie, Ten przide w nebeſſke ſſbozie. Prwe: myluy tworczie ſweho 5 A wzdi czſty na wrch wſeho. W druhem kazany boh kazal, aby czlowiek w tom mudr bywal, aby goho neymenowal w gyefytney rzyecy, any wzywal. 10 W czwrtem kazal na pamyeti ſwe ſwate dny wzdy gmyeti, Geho ſwym nabozenſtwym czſtity, Tot geft nedyele, den geho, gyne dny czſti podle toho. 15 Cztwrte kazanye bozie geſt. Pate kazanye: pomnyete druh druzczie nezabigieyte, Any ſkutkem, any radu, ny lakomſtwem, any ſwadu. 8 goho m. jeho, v rkp. zřejmé o. — 10 czwrtem: tak v rkp., m. třetiem. — 15 Po verši tom vynechán jeden; v Hrad.: čiň otčíku a matcě česť.
VI List druhý má na obou stránkách (na 19 a 11 řádcích) malé Desatero, psané rukou stol. XIV; jest to opis ze předlohy asi takové, jaká se čte v Rukopise Hradeckém po Desateru velkém na str. 118b—119 (Výbor z literat. české I. 262—264), ale opis chybný. Podávám je zde věrně, s při- dáním toliko interpunkce a rozdělením řádkův podlé veršův, pak s několika poznámkami pod čarou. To geſt deſfatero bozie kazanye. Ktoz deſſatero drzy kazanye bozie, Ten przide w nebeſſke ſſbozie. Prwe: myluy tworczie ſweho 5 A wzdi czſty na wrch wſeho. W druhem kazany boh kazal, aby czlowiek w tom mudr bywal, aby goho neymenowal w gyefytney rzyecy, any wzywal. 10 W czwrtem kazal na pamyeti ſwe ſwate dny wzdy gmyeti, Geho ſwym nabozenſtwym czſtity, Tot geft nedyele, den geho, gyne dny czſti podle toho. 15 Cztwrte kazanye bozie geſt. Pate kazanye: pomnyete druh druzczie nezabigieyte, Any ſkutkem, any radu, ny lakomſtwem, any ſwadu. 8 goho m. jeho, v rkp. zřejmé o. — 10 czwrtem: tak v rkp., m. třetiem. — 15 Po verši tom vynechán jeden; v Hrad.: čiň otčíku a matcě česť.
Strana VII
VII 20 To ſtarzy y mlady ſlyſte, to geſt kazanye ſeſte. Smylftwa [str. 2] ſye wzdy chowati, a w tom ſwoy zywot ſchowati. Naplnyz ſedme kazanye, acz ſye vchowaſ kradenye. A k tomv ſczedr z ſweho budeſ, tak wyeczneho pekla zbudel. Oſme kazanye geſt: Krzywy nebud ſwiedek any Iſtywy. W dewatem geſt boh przikazal, by czyzieho nycz nezadal. To kazanye deſſate: genz w manzelftwy prziebywate, Wzdi w czyſtotye bidlte, tak ſie k bohu przyblyzite. AMEN. List třetí má na stránce první nahoře glossu gentes ſborowe písmem červeným, potom modlitbu Pro benefactoribus dicatur: Exaudiat te Dominus etc. (19 řádků); na stránce druhé dvě glossy písmem červeným: zhubitedlney peſtilencie, neſtawal ſtetit, patřící k žalmu I, 1 a 2, jenž jest na listě ná- sledujícím. Potom následuje 280 listů jiných, kvalitou celkem stejných a velikostí jen málo se různících (na př. list z nich první je vysoký 15 cm 2 mm, široký nahoře 10 cm 3 mm; list 262 vys. 15 cm 1 mm, šir. 10 cm 7 mm; atp.). Listy tyto počítám o sobě, beze spojení se předcházejícími listy pří- deštnými. Na nich jdou žalmy lat. a české od 1a do 263a, pak latinské modlitby a písně s notami 25 30
VII 20 To ſtarzy y mlady ſlyſte, to geſt kazanye ſeſte. Smylftwa [str. 2] ſye wzdy chowati, a w tom ſwoy zywot ſchowati. Naplnyz ſedme kazanye, acz ſye vchowaſ kradenye. A k tomv ſczedr z ſweho budeſ, tak wyeczneho pekla zbudel. Oſme kazanye geſt: Krzywy nebud ſwiedek any Iſtywy. W dewatem geſt boh przikazal, by czyzieho nycz nezadal. To kazanye deſſate: genz w manzelftwy prziebywate, Wzdi w czyſtotye bidlte, tak ſie k bohu przyblyzite. AMEN. List třetí má na stránce první nahoře glossu gentes ſborowe písmem červeným, potom modlitbu Pro benefactoribus dicatur: Exaudiat te Dominus etc. (19 řádků); na stránce druhé dvě glossy písmem červeným: zhubitedlney peſtilencie, neſtawal ſtetit, patřící k žalmu I, 1 a 2, jenž jest na listě ná- sledujícím. Potom následuje 280 listů jiných, kvalitou celkem stejných a velikostí jen málo se různících (na př. list z nich první je vysoký 15 cm 2 mm, široký nahoře 10 cm 3 mm; list 262 vys. 15 cm 1 mm, šir. 10 cm 7 mm; atp.). Listy tyto počítám o sobě, beze spojení se předcházejícími listy pří- deštnými. Na nich jdou žalmy lat. a české od 1a do 263a, pak latinské modlitby a písně s notami 25 30
Strana VIII
VIII 263b až 2773, pak jsou dvě strany prázdné 277b a 278a, potom následují lat. litanie (v nich také vzýváni sv. Václav a sv. Vojtěch) s modlitbami 278b až 280a a na 280b je opět modlitba latinská. Listy 1 až 263a mají nad řádky žalmů latinských překlad jejich český a jsou proto pro nás částí nej- důležitější. Text jejich je psán v řádcích linkovaných. Vylinkované pole je 101/2 až 111/2 cm vysoké a 7 1/2 cm široké. Řádkův jest na listech 1—201 po 22, potom od 202a až do konce po 28 a většinou po 30 na stránce; v části prvější, se řádky řidšími, jest i písmo v řádcích řidší, v řádcích pak hustě po- ložených jest i písmo hustší, tak že jedna stránka hustá skoro dvakráte tolik písma podává, co jedna řídká. Řádky počtem liché mají text český, sudé latinský; kodex byl tedy patrně s tím úmyslem založen, aby nad textem latinským měl překlad mezi- řádkový. Text latinský je psán inkoustem černým, bez interpunkce a bez nápisův nebo čísel žalmův a písní jednotlivých; začáteční písmeny jednotlivých veršův jsou velké červené, jednotlivých žalmův z pravidla barevné (červené, modré, dvojbarevné, trojbarevné), větší než inicialky jednotlivých veršův (ve výši dvou až pěti řádkův) a vyvedeny dílem prostě, dílem ornamentalně. Text český je psán větším dílem barvou čer- venou, ostatek inkoustem černým, totiž: od začátku do žalmu 90, 13 (1a až 171b) červeně; 90, 14 až 90, 16 (171b a 1722) černě; 92, 1 až 104, 38 (172a—201b) červeně; 104, 38 od slova gich do
VIII 263b až 2773, pak jsou dvě strany prázdné 277b a 278a, potom následují lat. litanie (v nich také vzýváni sv. Václav a sv. Vojtěch) s modlitbami 278b až 280a a na 280b je opět modlitba latinská. Listy 1 až 263a mají nad řádky žalmů latinských překlad jejich český a jsou proto pro nás částí nej- důležitější. Text jejich je psán v řádcích linkovaných. Vylinkované pole je 101/2 až 111/2 cm vysoké a 7 1/2 cm široké. Řádkův jest na listech 1—201 po 22, potom od 202a až do konce po 28 a většinou po 30 na stránce; v části prvější, se řádky řidšími, jest i písmo v řádcích řidší, v řádcích pak hustě po- ložených jest i písmo hustší, tak že jedna stránka hustá skoro dvakráte tolik písma podává, co jedna řídká. Řádky počtem liché mají text český, sudé latinský; kodex byl tedy patrně s tím úmyslem založen, aby nad textem latinským měl překlad mezi- řádkový. Text latinský je psán inkoustem černým, bez interpunkce a bez nápisův nebo čísel žalmův a písní jednotlivých; začáteční písmeny jednotlivých veršův jsou velké červené, jednotlivých žalmův z pravidla barevné (červené, modré, dvojbarevné, trojbarevné), větší než inicialky jednotlivých veršův (ve výši dvou až pěti řádkův) a vyvedeny dílem prostě, dílem ornamentalně. Text český je psán větším dílem barvou čer- venou, ostatek inkoustem černým, totiž: od začátku do žalmu 90, 13 (1a až 171b) červeně; 90, 14 až 90, 16 (171b a 1722) černě; 92, 1 až 104, 38 (172a—201b) červeně; 104, 38 od slova gich do
Strana IX
IX 108, 31 (201b—2112) černě; Deut.*) 1—43 (211b až 215a) červeně; 109, 1 až 117, 3 (215b—221a) černě; 117, 3 od slova aronow (221b) až do konce červeně. Začáteční litery jednotlivých veršův, nebo i některých odstavcův uvnitř veršův, jsou z pravidla barvy opáčné, v textě červeném černé, v černém červené;**) zřídka jsou barvy s ostatkem stejné, na př. A 2, 10; K 24, 1; K 27, 1; Przineſte 28, 1; někdy provedeny jsou barvou jinou, modrou, modrošedou atp.; někdy dvěma barvami, zejmena v textě červeném červeně s několika črtami černými. Zvláštnosti v písmě není. Litera pro r je dvojí, jedna podobná k tištěnému r, druhá k z; litera z mívá zvláštní nahoře oblouček (viz slovo muz na snímku strany 12); pro s i š je z pra- vidla dlouhé f, fí, jenom na konci slov bývá dosti často litera s; v na začátku slov a slabik psáno skoro vždycky v; litery c a t často velmi nesnadno jest rozeznati, poněvadž litera c mívá podobu zřej- mého t, na př. prach 1, 4 psáno zřejmě prath, atd.; litera pro i, í bývá dílem beze znaménka diakri- tického, dílem mívá čárku; taktéž litera v někdy bývá čárkou opatřena. Litery v textu českém jsou menší než v latinském. Rozdíl mezi písmem latinským a českým jeví se nějaký, ale co do stáří není valný a není ne- podobno, že text český vepsán jest brzo po latinském, že oba jsou téměř současny. *) Vysvětlení skratkův viz zádu, při začátku Slovníka (str. 212). **) V tomto vydání jsou inicialky červené naznačeny tiskem kursivním.
IX 108, 31 (201b—2112) černě; Deut.*) 1—43 (211b až 215a) červeně; 109, 1 až 117, 3 (215b—221a) černě; 117, 3 od slova aronow (221b) až do konce červeně. Začáteční litery jednotlivých veršův, nebo i některých odstavcův uvnitř veršův, jsou z pravidla barvy opáčné, v textě červeném černé, v černém červené;**) zřídka jsou barvy s ostatkem stejné, na př. A 2, 10; K 24, 1; K 27, 1; Przineſte 28, 1; někdy provedeny jsou barvou jinou, modrou, modrošedou atp.; někdy dvěma barvami, zejmena v textě červeném červeně s několika črtami černými. Zvláštnosti v písmě není. Litera pro r je dvojí, jedna podobná k tištěnému r, druhá k z; litera z mívá zvláštní nahoře oblouček (viz slovo muz na snímku strany 12); pro s i š je z pra- vidla dlouhé f, fí, jenom na konci slov bývá dosti často litera s; v na začátku slov a slabik psáno skoro vždycky v; litery c a t často velmi nesnadno jest rozeznati, poněvadž litera c mívá podobu zřej- mého t, na př. prach 1, 4 psáno zřejmě prath, atd.; litera pro i, í bývá dílem beze znaménka diakri- tického, dílem mívá čárku; taktéž litera v někdy bývá čárkou opatřena. Litery v textu českém jsou menší než v latinském. Rozdíl mezi písmem latinským a českým jeví se nějaký, ale co do stáří není valný a není ne- podobno, že text český vepsán jest brzo po latinském, že oba jsou téměř současny. *) Vysvětlení skratkův viz zádu, při začátku Slovníka (str. 212). **) V tomto vydání jsou inicialky červené naznačeny tiskem kursivním.
Strana X
X O čase, kdy byl vepsán text český, poučuje písmo. O tomto pak jest zdání několikeré. Šafařík napsal v Rozboru literatury staročeské 1842, 112, že písmo toto možno položiti do první čtvrti století XIVtého. W. Nehring, Iter Florianense 1871, 51 jistí, že písmo ukazuje do první polovice st. XIV. Professor Wattenbach, když jsem se ho v lednu 1879 o stáří předloženého originalu tázal, vyslovil, že písmo jest ze století XIV; a když sem mu připo- menul, že jazyk jest ovšem mladší, než ve Zlomcích epických z doby brzo po r. 1306 pochodících, ale zase mnohem starobylejší, nežli v památkách ze sklonku stol. XIV, na př. ve Štítného učení kře- sťanském (v knihovně university Pražské 17. A. 6) psaném r. 1376, že tedy jazyk by ukazoval asi do polovice století XIVtého, t. j. do druhé třetiny nebo druhé čtvrti jeho, usoudil, že písmo s tímto shledáním se srovnává. O přípiscích pravil Wattenbach, že glossy české jsou o málo mladší nežli text a též ze stol. XIV; glossy polské ze XVII stol., mimo glossu wſitka narodzena Magnif. 48, která je ze stol. XV; a malé Desatero na druhém listě přídeštním že písmem upomíná na dobu Ludvíka Bavorského. Od tohoto shledání uchyluje se dosti značně úsudek prof. Waitze, jemuž prof. Jagić v únoru 1880 předložil fotolitho- grafické snímky dvou stránek Žaltáře Wittenberského a jenž podlé těchto snímkův usoudil, že písmo uka- zuje do století XV, a je-li ze stol. XIV, tedy že jest blíže ke sklonku nežli ku prostředku jeho. (Sdělení prof. V. Jagiće). Také v Časop. Česk Musea 1879, 400—401 položen jest Žaltář Wittb. od p. A. Patery
X O čase, kdy byl vepsán text český, poučuje písmo. O tomto pak jest zdání několikeré. Šafařík napsal v Rozboru literatury staročeské 1842, 112, že písmo toto možno položiti do první čtvrti století XIVtého. W. Nehring, Iter Florianense 1871, 51 jistí, že písmo ukazuje do první polovice st. XIV. Professor Wattenbach, když jsem se ho v lednu 1879 o stáří předloženého originalu tázal, vyslovil, že písmo jest ze století XIV; a když sem mu připo- menul, že jazyk jest ovšem mladší, než ve Zlomcích epických z doby brzo po r. 1306 pochodících, ale zase mnohem starobylejší, nežli v památkách ze sklonku stol. XIV, na př. ve Štítného učení kře- sťanském (v knihovně university Pražské 17. A. 6) psaném r. 1376, že tedy jazyk by ukazoval asi do polovice století XIVtého, t. j. do druhé třetiny nebo druhé čtvrti jeho, usoudil, že písmo s tímto shledáním se srovnává. O přípiscích pravil Wattenbach, že glossy české jsou o málo mladší nežli text a též ze stol. XIV; glossy polské ze XVII stol., mimo glossu wſitka narodzena Magnif. 48, která je ze stol. XV; a malé Desatero na druhém listě přídeštním že písmem upomíná na dobu Ludvíka Bavorského. Od tohoto shledání uchyluje se dosti značně úsudek prof. Waitze, jemuž prof. Jagić v únoru 1880 předložil fotolitho- grafické snímky dvou stránek Žaltáře Wittenberského a jenž podlé těchto snímkův usoudil, že písmo uka- zuje do století XV, a je-li ze stol. XIV, tedy že jest blíže ke sklonku nežli ku prostředku jeho. (Sdělení prof. V. Jagiće). Také v Časop. Česk Musea 1879, 400—401 položen jest Žaltář Wittb. od p. A. Patery
Strana XI
XI asi do sklonku stol. XIV. Proč tyto úsudky palaeo- grafické tak se rozcházejí, nevím. Mně se podobá nejvíce úsudek Wattenbachův, poněvadž s ním také jazyk Žaltáře Wittb. dobře se srovnává, a nemohu za pravý uznati odhad páně A. Paterův, pokud v něm Žaltář Wittb. nejen co do písma, ale „i co do jazyka" položen jest asi do sklonku stol. XIV. Jazykem je Žaltář Wittb. rozhodně a mnohem starobylejší, nežli kterákoliv památka česká (nedialektická) ze sklonku stol. XIV, a možná se o tom přesvědčiti srovnáním třeba jen několika vět ze Žaltáře Wittb. a na př. ze Štítného učení (z r. 1376). Hlásí-li se naproti tomu písmo skutečně až do sklonku XIV nebo dokonce až do XV století, tedy byla by mezi písmem a jazykem chronologická neshoda a bylo by ji vyložiti tím, že opisovatel (Žaltář Wittb. jest opis) zachoval v neoby- čejné míře starší jazykový ráz své předlohy. Jiné, co o napsání českého textu připomenouti a vytknouti jest, jsou hojné chyby. Chyby tyto jsou poučné pro posuzování staročeských památek přeložených, a proto, ačkoli jsou podlé potřeby při- pomínány na svém místě v poznámkách pod čarou, přece podám jich také zde malý přehled, z něhož více nežli z poznámek po různu roztroušených možná si učiniti obraz překladatelské umělosti a neumě- losti i písařské dbalosti a nedbalosti. Z chyb Žaltáře Wittb. nelze si mnohých vy- světliti jinak, nežli že vznikly při opisování, když písař v předloze své chybně četl a potom ovšem také chybně do kodexu svého vpisoval. Tak na př. k tramu m. k chrámu ad templum 5, 8 za-
XI asi do sklonku stol. XIV. Proč tyto úsudky palaeo- grafické tak se rozcházejí, nevím. Mně se podobá nejvíce úsudek Wattenbachův, poněvadž s ním také jazyk Žaltáře Wittb. dobře se srovnává, a nemohu za pravý uznati odhad páně A. Paterův, pokud v něm Žaltář Wittb. nejen co do písma, ale „i co do jazyka" položen jest asi do sklonku stol. XIV. Jazykem je Žaltář Wittb. rozhodně a mnohem starobylejší, nežli kterákoliv památka česká (nedialektická) ze sklonku stol. XIV, a možná se o tom přesvědčiti srovnáním třeba jen několika vět ze Žaltáře Wittb. a na př. ze Štítného učení (z r. 1376). Hlásí-li se naproti tomu písmo skutečně až do sklonku XIV nebo dokonce až do XV století, tedy byla by mezi písmem a jazykem chronologická neshoda a bylo by ji vyložiti tím, že opisovatel (Žaltář Wittb. jest opis) zachoval v neoby- čejné míře starší jazykový ráz své předlohy. Jiné, co o napsání českého textu připomenouti a vytknouti jest, jsou hojné chyby. Chyby tyto jsou poučné pro posuzování staročeských památek přeložených, a proto, ačkoli jsou podlé potřeby při- pomínány na svém místě v poznámkách pod čarou, přece podám jich také zde malý přehled, z něhož více nežli z poznámek po různu roztroušených možná si učiniti obraz překladatelské umělosti a neumě- losti i písařské dbalosti a nedbalosti. Z chyb Žaltáře Wittb. nelze si mnohých vy- světliti jinak, nežli že vznikly při opisování, když písař v předloze své chybně četl a potom ovšem také chybně do kodexu svého vpisoval. Tak na př. k tramu m. k chrámu ad templum 5, 8 za-
Strana XII
XII jisté nevzniklo jinak, nežli že opisovatel nedopatřil, chybně četl a chybně psal; taktéž w chramye m. v schraně in abscondito 26, 5; aby ſlybil t. j. slíbil místo zlý byl ut maligneris 36, 8; ty yly m. tiší mansueti 36, 11; wſiczny ſwati m. v sieni svatej in atrio sancto 28, 2; zrziedlna yeſuty m. zřěl na jěšuti respexit in vanitates 39, 5; obklycziff m. otlúčíš segregabis 67, 10; naopak otluczil m. oklúčil neb obklúčil circumdedit 31, 7; slowutnych m. slo- nových eburneis 44, 9; w kragy m. v králi in rege 149, 2; otplatie m. oblapie palpabunt 113, 7 (15) toty m. tito isti 94a, 11; zebrziecze m. žebřěte men- dicent 108, 10; nelytoſti m. nelíbosti indignationis 84, 4; otgiely m. objěli possederunt 104, 44; wzcho- wayu m. vzkochajú sě delectabuntur 36, 11; wzwe- ſelyuczyu m. vzveličju magnificabo 68, 31; naſſi m vaši vestri 94a, 9; wy m. ny nos 123, 3; ſwe m. tvé tuos 136, 9; neprzatedlnych m. nepravedlných iniquorum 64, 4; yaz yſem m. jal jsem coepi (sic) 76, 11; wezdwyzy twey přede mnú jsú m. vzdviži tvé holocausta tua 49, 8, kdež opisovatel tím se mátl, že plur. Nom. vzdviži bral za Lok. sing. v zdviži; vzdrawy sě laetabor 9, 3, wzdawy sě laetabor 30, 8, vzdrawuge sě laetabitur, 20, 2 a 32, 21 místo vzdraduji a vzdraduje, kteréžto formy vloženým d, vzdrad- místo vzrad- (srov. zdralý m. zralý a p.), byly písaři nepovědomy a zdály se mu chybny, načež on chtě je opraviti sám do chyby upadl; gich m. jeho eius 94a, 5; iako m. jeho 71, 7; tobie m. todie ecce 10, 3; a tobie m. a todie etenim 36, 25; kto die m. todic etenim 18, 12; mynu, wzkwetnu,
XII jisté nevzniklo jinak, nežli že opisovatel nedopatřil, chybně četl a chybně psal; taktéž w chramye m. v schraně in abscondito 26, 5; aby ſlybil t. j. slíbil místo zlý byl ut maligneris 36, 8; ty yly m. tiší mansueti 36, 11; wſiczny ſwati m. v sieni svatej in atrio sancto 28, 2; zrziedlna yeſuty m. zřěl na jěšuti respexit in vanitates 39, 5; obklycziff m. otlúčíš segregabis 67, 10; naopak otluczil m. oklúčil neb obklúčil circumdedit 31, 7; slowutnych m. slo- nových eburneis 44, 9; w kragy m. v králi in rege 149, 2; otplatie m. oblapie palpabunt 113, 7 (15) toty m. tito isti 94a, 11; zebrziecze m. žebřěte men- dicent 108, 10; nelytoſti m. nelíbosti indignationis 84, 4; otgiely m. objěli possederunt 104, 44; wzcho- wayu m. vzkochajú sě delectabuntur 36, 11; wzwe- ſelyuczyu m. vzveličju magnificabo 68, 31; naſſi m vaši vestri 94a, 9; wy m. ny nos 123, 3; ſwe m. tvé tuos 136, 9; neprzatedlnych m. nepravedlných iniquorum 64, 4; yaz yſem m. jal jsem coepi (sic) 76, 11; wezdwyzy twey přede mnú jsú m. vzdviži tvé holocausta tua 49, 8, kdež opisovatel tím se mátl, že plur. Nom. vzdviži bral za Lok. sing. v zdviži; vzdrawy sě laetabor 9, 3, wzdawy sě laetabor 30, 8, vzdrawuge sě laetabitur, 20, 2 a 32, 21 místo vzdraduji a vzdraduje, kteréžto formy vloženým d, vzdrad- místo vzrad- (srov. zdralý m. zralý a p.), byly písaři nepovědomy a zdály se mu chybny, načež on chtě je opraviti sám do chyby upadl; gich m. jeho eius 94a, 5; iako m. jeho 71, 7; tobie m. todie ecce 10, 3; a tobie m. a todie etenim 36, 25; kto die m. todic etenim 18, 12; mynu, wzkwetnu,
Strana XIII
XIII ſpadnu m. mini, vzkvetni, spadni transeat, floreat, decidat 89, 6; hledate m. děláte operamini 6, 9; ſhladil m. ssadil jsi deposuisti Moys. 7; przietychu- giczi m. -tyrh- intercidentis 28, 7; cěsty pokorne m. pokojné pacís 13, 3; karanye m. kázánie prae- ceptum 18, 9; vkazaly m. ukárali exprobraverunt 88, 52; mylugiczy m. minující transeuntes 88, 42; kniezieti m. kniežěcí principum 75, 13; ath (t. j. ať) ty otpufty m. a ty otpusti remisisti 31, 5; nezaſtru se m. nezastyzu sě non erubescam 24, 20; v jezeru mezyem m. nižšiem in lacu inferiori 87, 7; wypla- czowal m. vyplacovách exsolvebam 68, 5; poloziff m. položil s' posuisti 20, 4; ztratiſſ m. ztratil s perdidisti 72, 27; vzdrawiſſ m. uzdravils sanasti 29, 3; wpil m. vylil effudi 41, 5; welyky m. veselý 111, 5; nedoſtoyneho m. nedostatečného inopem 36, 14; vſtawiczenſtwie m. ustavenie testamenti 105, 45 ; rady knyezieczie consilia gentium 32, 10, kde kniežěcie vzato omylem ze řádku následujícího, consilia prin- cipum ; at ſye obleku zahanbie w hanbu induantur confusione, kde zahanbie vzato omylem ze řádku předcházejícího; totéž platí o slovese uslyšal 19, 7: v mocznych vſlyffal, in potentibus salus dexterae eius ; atd. Některé z takovýchto chyb opisovačských nalezl náš písař již ve předloze, ze které opisoval; o ně- kterých to dokážeme, ješto vyskytují se také v jiných opisích recense Wittenberské, o jiných smíme se toho domýšleti. Většinou však přičteme je trvám písaři našemu, když poznáme, že v díle jeho jest také drahně takových chyb písařských, které jen
XIII ſpadnu m. mini, vzkvetni, spadni transeat, floreat, decidat 89, 6; hledate m. děláte operamini 6, 9; ſhladil m. ssadil jsi deposuisti Moys. 7; przietychu- giczi m. -tyrh- intercidentis 28, 7; cěsty pokorne m. pokojné pacís 13, 3; karanye m. kázánie prae- ceptum 18, 9; vkazaly m. ukárali exprobraverunt 88, 52; mylugiczy m. minující transeuntes 88, 42; kniezieti m. kniežěcí principum 75, 13; ath (t. j. ať) ty otpufty m. a ty otpusti remisisti 31, 5; nezaſtru se m. nezastyzu sě non erubescam 24, 20; v jezeru mezyem m. nižšiem in lacu inferiori 87, 7; wypla- czowal m. vyplacovách exsolvebam 68, 5; poloziff m. položil s' posuisti 20, 4; ztratiſſ m. ztratil s perdidisti 72, 27; vzdrawiſſ m. uzdravils sanasti 29, 3; wpil m. vylil effudi 41, 5; welyky m. veselý 111, 5; nedoſtoyneho m. nedostatečného inopem 36, 14; vſtawiczenſtwie m. ustavenie testamenti 105, 45 ; rady knyezieczie consilia gentium 32, 10, kde kniežěcie vzato omylem ze řádku následujícího, consilia prin- cipum ; at ſye obleku zahanbie w hanbu induantur confusione, kde zahanbie vzato omylem ze řádku předcházejícího; totéž platí o slovese uslyšal 19, 7: v mocznych vſlyffal, in potentibus salus dexterae eius ; atd. Některé z takovýchto chyb opisovačských nalezl náš písař již ve předloze, ze které opisoval; o ně- kterých to dokážeme, ješto vyskytují se také v jiných opisích recense Wittenberské, o jiných smíme se toho domýšleti. Většinou však přičteme je trvám písaři našemu, když poznáme, že v díle jeho jest také drahně takových chyb písařských, které jen
Strana XIV
XIV na nedostatečnou dbalost jeho svedeny býti mohou Uvedu jen několik příkladů: nenawyety místo ne- náviděti 35, 5; znameyu m. znamenaju Deut. 20; wyſbodil m. vysvobodil 114, 8; hofdynu m. hospo- dinu 146, 7; nepoknie m. nepokorně 130, 2; wykayu m. vykopajú 93, 13; zraky m. zázraky 77, 43; mnoho m. mnohého 85, 15; prziprayuczi m. připravujúcí 28, 9; przdeſſ m. přídeš 100, 2; hrzſſnyczi m. hřiešníci 118, 110; ſczty m. ščíty 45, 10; wſczkny m. všickni 62, 12; wypuſczny m. vypuščeni 35, 13; wproſczeny m. vyproščeni Zachar. 74; wzradyu m. vzraduju Hab. 18; zpiewyte m. zpievajte 97, 4; yft m. jest 62, 4; twgi m. tvoji 30, 6; nedawy m. nedávaj 26, 12; kterzs m. kteréž s' 43, 2; w ſtrziezny m. v střěžení 18, 12; wzheda m. vzhlédá 30, 24; owocze m. ovocné 148, 9; wefty m. ve čsti 44, 10; burzem m. búřném 80, 8; ponocznyu m. pólnočniu 88, 13; pro- patech m. propastech 134, 6; Cwala místo chvála Zachar. 79; olicziegie m. obličějě 113, 7; oteme m. ote mne 38, 11; nevſlyffielyly m. neuslyšèli 105, 25; Iftywiewie m. lstivě 35, 2; zehnananye m. žehnánie 3, 9; obicznycznyczi m. obižníci 72, 12; oteteydiete m. otejděte 6, 9; yſi yſy m. jsi 103, 1; twe twe m. tvé 118, 160; ohnems pokuffals 16, 3; yſty m. jsi 85, 10; chwowayu m. chovaju 105, 3; oftwiet m. osvěť 118, 135; dyzwi m. dřvi 140, 3; lytowym m. Lotovým 82, 9; wfalmonye m. v Selmoně 67, 15; nalezene m. nalezení 27, 4; bude m. budú, wzywe m. vzývá 88, 27; nebe m. nebo 89, 10; v weſſeluy m. u veseliu 99, 2; modluy m. modlju 137, 2; kirzwdu m. křivdu 25, 4; mye m. méj 31, 4; tube-
XIV na nedostatečnou dbalost jeho svedeny býti mohou Uvedu jen několik příkladů: nenawyety místo ne- náviděti 35, 5; znameyu m. znamenaju Deut. 20; wyſbodil m. vysvobodil 114, 8; hofdynu m. hospo- dinu 146, 7; nepoknie m. nepokorně 130, 2; wykayu m. vykopajú 93, 13; zraky m. zázraky 77, 43; mnoho m. mnohého 85, 15; prziprayuczi m. připravujúcí 28, 9; przdeſſ m. přídeš 100, 2; hrzſſnyczi m. hřiešníci 118, 110; ſczty m. ščíty 45, 10; wſczkny m. všickni 62, 12; wypuſczny m. vypuščeni 35, 13; wproſczeny m. vyproščeni Zachar. 74; wzradyu m. vzraduju Hab. 18; zpiewyte m. zpievajte 97, 4; yft m. jest 62, 4; twgi m. tvoji 30, 6; nedawy m. nedávaj 26, 12; kterzs m. kteréž s' 43, 2; w ſtrziezny m. v střěžení 18, 12; wzheda m. vzhlédá 30, 24; owocze m. ovocné 148, 9; wefty m. ve čsti 44, 10; burzem m. búřném 80, 8; ponocznyu m. pólnočniu 88, 13; pro- patech m. propastech 134, 6; Cwala místo chvála Zachar. 79; olicziegie m. obličějě 113, 7; oteme m. ote mne 38, 11; nevſlyffielyly m. neuslyšèli 105, 25; Iftywiewie m. lstivě 35, 2; zehnananye m. žehnánie 3, 9; obicznycznyczi m. obižníci 72, 12; oteteydiete m. otejděte 6, 9; yſi yſy m. jsi 103, 1; twe twe m. tvé 118, 160; ohnems pokuffals 16, 3; yſty m. jsi 85, 10; chwowayu m. chovaju 105, 3; oftwiet m. osvěť 118, 135; dyzwi m. dřvi 140, 3; lytowym m. Lotovým 82, 9; wfalmonye m. v Selmoně 67, 15; nalezene m. nalezení 27, 4; bude m. budú, wzywe m. vzývá 88, 27; nebe m. nebo 89, 10; v weſſeluy m. u veseliu 99, 2; modluy m. modlju 137, 2; kirzwdu m. křivdu 25, 4; mye m. méj 31, 4; tube-
Strana XV
XV zenſtwie m. túžebenstvie 118, 28; ruczi waffie m. rucě vaši 57, 3; chwalu ſlawie m. slávu chvále 65, 2; atd. O mnohých chybách těžko jest říci, vznikly-li nesprávným čtením předlohy, či nedbáním při psaní; na př. kak m. tak 47, 11; wchod m. vzchod 102, 12; wiediele m. viděle 138, 16; zboyuczye m. zbojujúcie 34, 1; wzwyff m. vzvyš sč 93, 2; chwaliti m. chvá- liti bude 82, 8; zawidiety m. náviděti 36, 1; w ſtirzſku m. lat. Tyrum 82, 8; w ſud m. v stud 34, 26; atd. Několikráte dal se písař latinským textem másti a napsal tak yſu m. jako Athan. 226b (četl sicut za sunt), babilonia m. Babylona 86, 4, in proſtrzied m. u prostřěd Moys. 8, a podobně 83, 11; 101, 7; 64, 5. Zvláště často chyboval písař českého textu tím, že nedopsal slova do konce. Někdy to učinila za něj ruka jiná, pozdější, na př. nemoczen 6, 3, kde kursivou naznačené n je připsáno černě (v textě červeném); a taktéž geho 7, 17 a 29, 6; otplaczy- gyczym 7, 5; neprzateli 8, 3; pokolenye 11, 8; na nye 17, 8; neprzietel 12, 3; w hniewie 55, 8; przie- mozeno Ann. 4; rozkazal 90, 11; czynyechu 118, 51; tweho 118, 56; atd. Častěji však slovo nedopsáno také zůstalo; na př. ſwe m. svému 11, 3; vſlyſſ m. uslyšíš 80, 9; knyeza m. kniežata 23, 9; ot zloft a ot hrziech m. zlosti a hřiecha 50, 4; neprziete m. nepřietel 54, 13; ſkutk m. skutky 44, 2; ſyn m. synóm Ezech. 19; twy m. tvými 89, 13; bu m. budu 26, 1; ab a w gieſky m. aby a v jěskyni 9, 9 (30); chwaly m. chváliti 118, 175; mluwy m. mlu- vili 11, 3; vczyny m. učiniti 77, 19; ofwiety m. osvietiti Zachar. 79; otpuſti m. otpustil 84, 3; ne-
XV zenſtwie m. túžebenstvie 118, 28; ruczi waffie m. rucě vaši 57, 3; chwalu ſlawie m. slávu chvále 65, 2; atd. O mnohých chybách těžko jest říci, vznikly-li nesprávným čtením předlohy, či nedbáním při psaní; na př. kak m. tak 47, 11; wchod m. vzchod 102, 12; wiediele m. viděle 138, 16; zboyuczye m. zbojujúcie 34, 1; wzwyff m. vzvyš sč 93, 2; chwaliti m. chvá- liti bude 82, 8; zawidiety m. náviděti 36, 1; w ſtirzſku m. lat. Tyrum 82, 8; w ſud m. v stud 34, 26; atd. Několikráte dal se písař latinským textem másti a napsal tak yſu m. jako Athan. 226b (četl sicut za sunt), babilonia m. Babylona 86, 4, in proſtrzied m. u prostřěd Moys. 8, a podobně 83, 11; 101, 7; 64, 5. Zvláště často chyboval písař českého textu tím, že nedopsal slova do konce. Někdy to učinila za něj ruka jiná, pozdější, na př. nemoczen 6, 3, kde kursivou naznačené n je připsáno černě (v textě červeném); a taktéž geho 7, 17 a 29, 6; otplaczy- gyczym 7, 5; neprzateli 8, 3; pokolenye 11, 8; na nye 17, 8; neprzietel 12, 3; w hniewie 55, 8; przie- mozeno Ann. 4; rozkazal 90, 11; czynyechu 118, 51; tweho 118, 56; atd. Častěji však slovo nedopsáno také zůstalo; na př. ſwe m. svému 11, 3; vſlyſſ m. uslyšíš 80, 9; knyeza m. kniežata 23, 9; ot zloft a ot hrziech m. zlosti a hřiecha 50, 4; neprziete m. nepřietel 54, 13; ſkutk m. skutky 44, 2; ſyn m. synóm Ezech. 19; twy m. tvými 89, 13; bu m. budu 26, 1; ab a w gieſky m. aby a v jěskyni 9, 9 (30); chwaly m. chváliti 118, 175; mluwy m. mlu- vili 11, 3; vczyny m. učiniti 77, 19; ofwiety m. osvietiti Zachar. 79; otpuſti m. otpustil 84, 3; ne-
Strana XVI
XVI nawidie m. nenáviděla 118, 161; nepolozy m. ne- položili 85, 14; atd. Tolikéž hojné jsou chyby v inicialkách, které dílem jsou napsány chybně — Yakez m. Takež 82, 16, Nako m. Jako 34, 14 a 57, 9 Abrátil m. Obrátil 29, 8, Iudyti m. Súditi Deut. 36, S místo A neb I (et) 22, 6, Swarzy m. Tváří 44, 5, — dílem jsou od písaře jenom naznačeny ale od rubrikatora ne- prowedeny, na př. Sluncze 135, 8, Syla 117, 14, Stogiecze 121, 2, Podle Deut. 35, Rozproſtrzieli Moys. 12, Otny 118, 39 a j., — dílem nejsou ani provedeny ani naznačeny, na př. Acz 138, 8 a 136, 5, Bud 121, 7, Czfo 115, 12, Wedie 107, 12, Kto 107, 11, Zemy 106, 34, Ale 81, 7 a Hab. 18, Rzekl Moys. 9, Tento Moys. 2, Donudz 72, 17, Wypuftilo 44, 2, Ath 39, 16, Ten 23, 6, Ot 16, 8, Mluwenye 11, 7 a j. v. Úhrnem chyb velmi mnoho, a máme tedy před sebou v kodexu Wittenberském opis staročeského Žaltáře velmi chybný. Ale na chybách těchto není dosti; hojnost jiných nalezáme v překladě, i když od něho nežádáme nic více, nežli jakž takž věrné přetlumočení toho smyslu nebo jen těch slov, jež jsou obsaženy v textě la- tinském. Kde je latinský text sám nejasný, tam ovšem nelze očekávati, že by překladatel český byl uhodl smysl a podal text jasný. Na př. Rex virtutum dilecti dilecti et speciei domus dividere spolia (Er, der da König der Herschaaren des Geliebten, des Geliebten ist und giebt des Hauses Schönheit Beute zu vertheilen
XVI nawidie m. nenáviděla 118, 161; nepolozy m. ne- položili 85, 14; atd. Tolikéž hojné jsou chyby v inicialkách, které dílem jsou napsány chybně — Yakez m. Takež 82, 16, Nako m. Jako 34, 14 a 57, 9 Abrátil m. Obrátil 29, 8, Iudyti m. Súditi Deut. 36, S místo A neb I (et) 22, 6, Swarzy m. Tváří 44, 5, — dílem jsou od písaře jenom naznačeny ale od rubrikatora ne- prowedeny, na př. Sluncze 135, 8, Syla 117, 14, Stogiecze 121, 2, Podle Deut. 35, Rozproſtrzieli Moys. 12, Otny 118, 39 a j., — dílem nejsou ani provedeny ani naznačeny, na př. Acz 138, 8 a 136, 5, Bud 121, 7, Czfo 115, 12, Wedie 107, 12, Kto 107, 11, Zemy 106, 34, Ale 81, 7 a Hab. 18, Rzekl Moys. 9, Tento Moys. 2, Donudz 72, 17, Wypuftilo 44, 2, Ath 39, 16, Ten 23, 6, Ot 16, 8, Mluwenye 11, 7 a j. v. Úhrnem chyb velmi mnoho, a máme tedy před sebou v kodexu Wittenberském opis staročeského Žaltáře velmi chybný. Ale na chybách těchto není dosti; hojnost jiných nalezáme v překladě, i když od něho nežádáme nic více, nežli jakž takž věrné přetlumočení toho smyslu nebo jen těch slov, jež jsou obsaženy v textě la- tinském. Kde je latinský text sám nejasný, tam ovšem nelze očekávati, že by překladatel český byl uhodl smysl a podal text jasný. Na př. Rex virtutum dilecti dilecti et speciei domus dividere spolia (Er, der da König der Herschaaren des Geliebten, des Geliebten ist und giebt des Hauses Schönheit Beute zu vertheilen
Strana XVII
XVII Thalhofer) = Kral moczny myly myly a twarzy do- mowey dyelity pleny 67, 13; Currus decem millibus multiplex (Der Wagen Gottes ist zehntausendfach, Thalh.) = Woz deſietmy tuſſyczi mnozy 67, 18; Qui loquitur iniqua, non direxit in conspectu oculorum meorum (Wer Frevel redet, konnte sich vor meinen Augen nicht aufrecht halten, Thalh.) = genz mluwy krzywotu, neprziedelach (ZGloss. neprziedeſlach) przied oczyma myma 100, 7; exciderunt ianuas eius in idip- sum (hieben seine Thüren allzumal zusammen, Thalh.) = wyrubaly wrata gegie w nyey 73, 6 (in idipsum, výraz adverbialní, častý v žalmích latinských); in convertendo Dominus captivitatem Sion (als die Ge- fangenschaft Sions der Herr gewendet, Thalh.) = w obraczenyu hoſpodyn gietie 115, 1; atp. Případů takto nejasných je v latinském textě žaltáře samo sebou mnoho, poněvadž překlad latinský chce býti více originalu věrný než stilisticky správný; v pře- kladě pak staročeském jest jich mnohem více, poněvadž překladatel je rozmnožil neumělým tlumočením slov latinských, při čemž i z latinského textu zřetelného často vznikly věty české syntakticky všelijak ne- správné, obsahem nezřetelné, nepravé, opáčné, ano i nesmyslné. Na př. providebam: prohledach 15, 8 tlumočení doslovné); iudicare cum (tak v rkp., Vulg. bez cum) pupillo et humili: Sud ſ ſyrotku a po- kornemu 9, 18 (39); de persequentibus me: (učiníš súd) nad nenawyduczych mne 118, 84, a pro peccatoribus derelinquentibus legem: za hrziefſniky otſtupugyczich zakona 118, 53 (poněvadž bývá za latinský Ablativ často stč. Genetiv, položen je také v obou příkladech B
XVII Thalhofer) = Kral moczny myly myly a twarzy do- mowey dyelity pleny 67, 13; Currus decem millibus multiplex (Der Wagen Gottes ist zehntausendfach, Thalh.) = Woz deſietmy tuſſyczi mnozy 67, 18; Qui loquitur iniqua, non direxit in conspectu oculorum meorum (Wer Frevel redet, konnte sich vor meinen Augen nicht aufrecht halten, Thalh.) = genz mluwy krzywotu, neprziedelach (ZGloss. neprziedeſlach) przied oczyma myma 100, 7; exciderunt ianuas eius in idip- sum (hieben seine Thüren allzumal zusammen, Thalh.) = wyrubaly wrata gegie w nyey 73, 6 (in idipsum, výraz adverbialní, častý v žalmích latinských); in convertendo Dominus captivitatem Sion (als die Ge- fangenschaft Sions der Herr gewendet, Thalh.) = w obraczenyu hoſpodyn gietie 115, 1; atp. Případů takto nejasných je v latinském textě žaltáře samo sebou mnoho, poněvadž překlad latinský chce býti více originalu věrný než stilisticky správný; v pře- kladě pak staročeském jest jich mnohem více, poněvadž překladatel je rozmnožil neumělým tlumočením slov latinských, při čemž i z latinského textu zřetelného často vznikly věty české syntakticky všelijak ne- správné, obsahem nezřetelné, nepravé, opáčné, ano i nesmyslné. Na př. providebam: prohledach 15, 8 tlumočení doslovné); iudicare cum (tak v rkp., Vulg. bez cum) pupillo et humili: Sud ſ ſyrotku a po- kornemu 9, 18 (39); de persequentibus me: (učiníš súd) nad nenawyduczych mne 118, 84, a pro peccatoribus derelinquentibus legem: za hrziefſniky otſtupugyczich zakona 118, 53 (poněvadž bývá za latinský Ablativ často stč. Genetiv, položen je také v obou příkladech B
Strana XVIII
XVIII těchto po i předložkách nad a za); ne quando iras- catur Dominus: ne nyekdy rozhnyewa ſie 2, 12; tu ad liberandum suscepturus hominem non horruisti virginis uterum: ty wykupity y przygiety czlowieka newzhrozil yfi diewczy zywot Ambros. 260b; ven- turus est: przyde geft Athan. 227b; (in terra) ina- quosa: na mokrem 62, 3 (překladatel neporozuměl latinskému výrazu a bral inaquosa za in aquosa); adesse: k bytyu Deut. 35 (rozuměl ad esse); in veri- tate: neprawdu (rozuměl„inveritas"); in vellus: v przie- wale 71, 6 (mátl si unda a vellus, v češt. obé vlna); aestus: leto Puer. 67 (mátl se s aestas); testimonia: vprawenye 92, 5 (testamenta) ; exultaverunt : wzwyffie fie 96, 8 (exaltaverunt); exaltationes: wefele 149, 6 (exultationes); hostias: drzwy (ostia); abduxerunt ; prziwedli 136, 3 (adduxerunt); vinum libaminum: wyno lybanſke Deut. 38 (Libanon) ; fulgura : bliſkanie 143, 6 (imperativ vzat za plur. Nom.); moros: ſmyrt 77, 48 (mors); inique (adverbium): neprawedlnicze (Vokativ sing.) 49, 21; altissime (Vokativ): przie- wiſoczie (adverbium) 9, 3; potentissime: prziefilnye (taktéž) 44, 4; rectae (sc. iustitiae, v rkp. psáno recte): prawie (adv.) 18, 9; mare vidit et fugit : morze widiel i zabiehl (podmětem věty je moře) 113, 3; populi mei (plur. Nom.): ludu meho 58, 12; Domine.. rex.. deus (sing. Vok.): hoſpodyn.. kral.. boh 83, 4; in exitu.. domus Jakob (obé sing. Gen.): u výštiu .. dom iakubow 113, 1; unum (sc. os.): gedno (t. kosť, nesrovnalost v rodě) 33, 21; magni- ficata est misericordia: wzweliczena geft mylofirdie 56, 11 ; effusa est contentio : prolita gelt swar 106, 40 ;
XVIII těchto po i předložkách nad a za); ne quando iras- catur Dominus: ne nyekdy rozhnyewa ſie 2, 12; tu ad liberandum suscepturus hominem non horruisti virginis uterum: ty wykupity y przygiety czlowieka newzhrozil yfi diewczy zywot Ambros. 260b; ven- turus est: przyde geft Athan. 227b; (in terra) ina- quosa: na mokrem 62, 3 (překladatel neporozuměl latinskému výrazu a bral inaquosa za in aquosa); adesse: k bytyu Deut. 35 (rozuměl ad esse); in veri- tate: neprawdu (rozuměl„inveritas"); in vellus: v przie- wale 71, 6 (mátl si unda a vellus, v češt. obé vlna); aestus: leto Puer. 67 (mátl se s aestas); testimonia: vprawenye 92, 5 (testamenta) ; exultaverunt : wzwyffie fie 96, 8 (exaltaverunt); exaltationes: wefele 149, 6 (exultationes); hostias: drzwy (ostia); abduxerunt ; prziwedli 136, 3 (adduxerunt); vinum libaminum: wyno lybanſke Deut. 38 (Libanon) ; fulgura : bliſkanie 143, 6 (imperativ vzat za plur. Nom.); moros: ſmyrt 77, 48 (mors); inique (adverbium): neprawedlnicze (Vokativ sing.) 49, 21; altissime (Vokativ): przie- wiſoczie (adverbium) 9, 3; potentissime: prziefilnye (taktéž) 44, 4; rectae (sc. iustitiae, v rkp. psáno recte): prawie (adv.) 18, 9; mare vidit et fugit : morze widiel i zabiehl (podmětem věty je moře) 113, 3; populi mei (plur. Nom.): ludu meho 58, 12; Domine.. rex.. deus (sing. Vok.): hoſpodyn.. kral.. boh 83, 4; in exitu.. domus Jakob (obé sing. Gen.): u výštiu .. dom iakubow 113, 1; unum (sc. os.): gedno (t. kosť, nesrovnalost v rodě) 33, 21; magni- ficata est misericordia: wzweliczena geft mylofirdie 56, 11 ; effusa est contentio : prolita gelt swar 106, 40 ;
Strana XIX
XIX abyssus multa: bezden (masc.) welyka 35, 7; vana salus: geſutna zdrawie (sing.) 59, 13; eam: obey- myete gy 47, 13, wywolil yu 131, 13 (t. Sion); Jeru- salem, quae: Yheruzalem, giez (t. j. jěž místo jenž) 121, 3 ; laetata est Aegyptus : radowala fie geft egypt 104, 38; eum (sc. orbem): vſtawil geho (t. okrúhlosť země) 23, 2; in ea (sc. civitate): w nyey (t. městě) 86, 5; in eo (monte): w nem (hořě) 73, 2; eam (silvam): yu (les) 73, 6; eam (requiem): yu (pokoj) 131, 6; eius (terrae): v bohatſtwyu geho (t. země); qui (pisces) : giz (ryby) 8, 9; ad mandata tua, quae: kazany twemu, giez (nesrovnalost v čísle) 118, 48; omnia.. proſperabuntur; wſfe (sing.) .. proſpiegy 1, 3; beatam me dicent omnes generationes : blazenu mye nazowu wſeczko narozenye Magnif. 48; non est occul- tatum os meum: nenie vtagena vſta ma 138, 15; placuerunt.. lapides: ſmylili fie kamenye 101, 15; haec, quae: to, giez 131, 12; te .. confitetur: tie . . zpowieda ſie koſtel Ambros. 260a (nesrovnalost vpádě) ; improperavit Domino: vkaral hoſpodynu 73, 18; vivos et mortuos: (příští jest súdit) zywe y mrtwe Athan. 227b ; metuentes eum: ſtrachugyczymy geho 32, 18; dilexisti: mylowal yſem (odchylka od grammatické osoby) 51, 6; iudicia tua: prawa geho 9, 5 (26); dicet: rzku Deut. 37; regnabit rkp. 46, 9: kralowal (odchylka ve formě časové); tu scisti rkp. 39, 10; toty wieff; qui convertuntur: gyz obraczygyu 84, 9 (zmateno act. a pass.); non plorabantur: nepla- kachu 77, 64; non sunt lamentatae : neyfu okwieleny 77, 63 ; nisi dominus aedificaverit domum : acz .. vſtawi 126, 1 (negace zanedbána); ne forte exaltentur : B*
XIX abyssus multa: bezden (masc.) welyka 35, 7; vana salus: geſutna zdrawie (sing.) 59, 13; eam: obey- myete gy 47, 13, wywolil yu 131, 13 (t. Sion); Jeru- salem, quae: Yheruzalem, giez (t. j. jěž místo jenž) 121, 3 ; laetata est Aegyptus : radowala fie geft egypt 104, 38; eum (sc. orbem): vſtawil geho (t. okrúhlosť země) 23, 2; in ea (sc. civitate): w nyey (t. městě) 86, 5; in eo (monte): w nem (hořě) 73, 2; eam (silvam): yu (les) 73, 6; eam (requiem): yu (pokoj) 131, 6; eius (terrae): v bohatſtwyu geho (t. země); qui (pisces) : giz (ryby) 8, 9; ad mandata tua, quae: kazany twemu, giez (nesrovnalost v čísle) 118, 48; omnia.. proſperabuntur; wſfe (sing.) .. proſpiegy 1, 3; beatam me dicent omnes generationes : blazenu mye nazowu wſeczko narozenye Magnif. 48; non est occul- tatum os meum: nenie vtagena vſta ma 138, 15; placuerunt.. lapides: ſmylili fie kamenye 101, 15; haec, quae: to, giez 131, 12; te .. confitetur: tie . . zpowieda ſie koſtel Ambros. 260a (nesrovnalost vpádě) ; improperavit Domino: vkaral hoſpodynu 73, 18; vivos et mortuos: (příští jest súdit) zywe y mrtwe Athan. 227b ; metuentes eum: ſtrachugyczymy geho 32, 18; dilexisti: mylowal yſem (odchylka od grammatické osoby) 51, 6; iudicia tua: prawa geho 9, 5 (26); dicet: rzku Deut. 37; regnabit rkp. 46, 9: kralowal (odchylka ve formě časové); tu scisti rkp. 39, 10; toty wieff; qui convertuntur: gyz obraczygyu 84, 9 (zmateno act. a pass.); non plorabantur: nepla- kachu 77, 64; non sunt lamentatae : neyfu okwieleny 77, 63 ; nisi dominus aedificaverit domum : acz .. vſtawi 126, 1 (negace zanedbána); ne forte exaltentur : B*
Strana XX
XX ſnad ty fie wzwyffye 139, 9; nec compuncti : y zbodeny 34, 16; non enim, qui : zawierne, genzto 118, 3; non ad insipientiam: ne k mudroſty 21, 3; nihil mihi deerit: nyczehoz mi ſie nedoſtane (smysl opáčný) 22, 1; atd. Při srovnávání překladu českého s textem latin- ským dlužno však míti na paměti, že latinský text žalmův starý poněkud se líší od pozdějších tisků Vulgaty. Uvedu jen několik příkladů: rukopis Wit- tenberský má 31, 2 non imputabit, Vulg. non impu- tavit; 90, 15 rkp. clamavit, Vulg. clamabit; 93, 21 rkp. captabant, Vulg. captabunt ; Puer. 74 rkp. super- exaltat, Vulg. superexaltet; Deut. 30 rkp. perseque- batur a fugarent, Vulg. persequatur a fugent; 104, 20 rkp. principes, Vulg. princeps; 87, 12 rkp. in perditionem, Vulg. in perditione ; Moys. 1 rkp. honori- ficatus, Vulg. magnificatus; 29, 13 rkp. et cantet, Vulg. ut cantet; 16, 14 rkp. diviserunt, Vulg. dimi- serunt; 106, 40 rkp. contentio, Vulg. contemptio; Deut. 41 rkp. accuro (chybou opisu), Vulg. acuero; 94b, 9 rkp. in exacerbatione, Vulg. in irritatione; 94b 10 rkp. proximus, Vulg. offensus. Ve případech takových srovnává se překlad český někdy s paral- lelním textem latinským a odchyluje se od Vulgaty na př. ſwar 106, 40, w ztraczenye 87, 12, po- czíczen Moys. 1, blizny 94b, 10 —, někdy naopak srovnává se s Vulgatou a odchyluje se od textu parallelního — na př. kniezie t. j. kniežě 104, 20, oſtawyly fu 16, 14, naoftrzy Deut. 41 —; někdy dokonce nesrovná se překlad český ani s textem parallelním ani s Vulgatou, zejména 128, 4 mají
XX ſnad ty fie wzwyffye 139, 9; nec compuncti : y zbodeny 34, 16; non enim, qui : zawierne, genzto 118, 3; non ad insipientiam: ne k mudroſty 21, 3; nihil mihi deerit: nyczehoz mi ſie nedoſtane (smysl opáčný) 22, 1; atd. Při srovnávání překladu českého s textem latin- ským dlužno však míti na paměti, že latinský text žalmův starý poněkud se líší od pozdějších tisků Vulgaty. Uvedu jen několik příkladů: rukopis Wit- tenberský má 31, 2 non imputabit, Vulg. non impu- tavit; 90, 15 rkp. clamavit, Vulg. clamabit; 93, 21 rkp. captabant, Vulg. captabunt ; Puer. 74 rkp. super- exaltat, Vulg. superexaltet; Deut. 30 rkp. perseque- batur a fugarent, Vulg. persequatur a fugent; 104, 20 rkp. principes, Vulg. princeps; 87, 12 rkp. in perditionem, Vulg. in perditione ; Moys. 1 rkp. honori- ficatus, Vulg. magnificatus; 29, 13 rkp. et cantet, Vulg. ut cantet; 16, 14 rkp. diviserunt, Vulg. dimi- serunt; 106, 40 rkp. contentio, Vulg. contemptio; Deut. 41 rkp. accuro (chybou opisu), Vulg. acuero; 94b, 9 rkp. in exacerbatione, Vulg. in irritatione; 94b 10 rkp. proximus, Vulg. offensus. Ve případech takových srovnává se překlad český někdy s paral- lelním textem latinským a odchyluje se od Vulgaty na př. ſwar 106, 40, w ztraczenye 87, 12, po- czíczen Moys. 1, blizny 94b, 10 —, někdy naopak srovnává se s Vulgatou a odchyluje se od textu parallelního — na př. kniezie t. j. kniežě 104, 20, oſtawyly fu 16, 14, naoftrzy Deut. 41 —; někdy dokonce nesrovná se překlad český ani s textem parallelním ani s Vulgatou, zejména 128, 4 mají
Strana XXI
XXI rkp. i Vulg. cervices, český pak překlad má zyly t. j. žíly, tedy týž smysl, jaký na tomto místě podlé Thalhofera (er zerschnitt die Stricke der Sünder) podávají recense hebrejská a Septuaginta. Jiných příkladů, svědčících o neumělosti a ne- bedlivosti původcův našeho Žaltáře, můžeme po- minouti, poněvadž dílem čtenářovi samy se zjevují, dílem v poznámkách připomínány jsou. V poznám- kách jest mimo to také zaznamenáno, kde jaká oprava za doby staré se stala. Opravy ty většinou provedeny jsou brzo po na- psání textu českého (ještě ve stol. XIV) připsáním, a to buď do řádku samého, když tam bylo místo, na př. 13, 3; 138, 9; 31, 3; buď nad řádkem a pod řádkem, na př. 88, 23; 7, 3; nejčastěji pak na kraji. Opravné glossy na kraji mívají nějaké korrelativní znaménko (háček, oblouček nebo šikmé znaménko rovnosti), kterým se ukazuje, kam do textu glossa patří; jiné jsou bez znaménka takového a mají při sobě někdy l neb al' (vel, aliter). Opravy tyto nejsou vždycky trefné, na př. 104, 8; 108, 10; někdy právě opravovatel chybu přidělal, na př. 4, 8; 54, 16; 67, 15. Zřídka vyskytují se rasury: 2, 10; 94b 4 a 7. Jiný účel než opravení textu českého mají v Žal- táři našem glossy polské, hojné zvláště okolo listu 210 a násl., totiž usnadniti porozumění čtenáři polskému, v jehož rukou se Žaltář Wittb. nalézal Pocházejí, jak již pověděno, ze stol. XVII a jedna, totiž wſitka narodzena Magnif. 48, až ze stol. XV Jazykozpytcům polským jsou již známy, ve vydání
XXI rkp. i Vulg. cervices, český pak překlad má zyly t. j. žíly, tedy týž smysl, jaký na tomto místě podlé Thalhofera (er zerschnitt die Stricke der Sünder) podávají recense hebrejská a Septuaginta. Jiných příkladů, svědčících o neumělosti a ne- bedlivosti původcův našeho Žaltáře, můžeme po- minouti, poněvadž dílem čtenářovi samy se zjevují, dílem v poznámkách připomínány jsou. V poznám- kách jest mimo to také zaznamenáno, kde jaká oprava za doby staré se stala. Opravy ty většinou provedeny jsou brzo po na- psání textu českého (ještě ve stol. XIV) připsáním, a to buď do řádku samého, když tam bylo místo, na př. 13, 3; 138, 9; 31, 3; buď nad řádkem a pod řádkem, na př. 88, 23; 7, 3; nejčastěji pak na kraji. Opravné glossy na kraji mívají nějaké korrelativní znaménko (háček, oblouček nebo šikmé znaménko rovnosti), kterým se ukazuje, kam do textu glossa patří; jiné jsou bez znaménka takového a mají při sobě někdy l neb al' (vel, aliter). Opravy tyto nejsou vždycky trefné, na př. 104, 8; 108, 10; někdy právě opravovatel chybu přidělal, na př. 4, 8; 54, 16; 67, 15. Zřídka vyskytují se rasury: 2, 10; 94b 4 a 7. Jiný účel než opravení textu českého mají v Žal- táři našem glossy polské, hojné zvláště okolo listu 210 a násl., totiž usnadniti porozumění čtenáři polskému, v jehož rukou se Žaltář Wittb. nalézal Pocházejí, jak již pověděno, ze stol. XVII a jedna, totiž wſitka narodzena Magnif. 48, až ze stol. XV Jazykozpytcům polským jsou již známy, ve vydání
Strana XXII
XXII pak přítomném uvedeny jsou v poznámkách skoro všecky; některé nebyly mi dosti zřetelny. Co se tkne původu Žaltáře Wittb., vysvítá z něho a ze srovnání jeho s textem jiných staro- českých překladů žaltáře, že jest z valné části (o celku nelze toho dokázati) opisem z nějaké před- lohy starší a že přeložení samo dlužno položiti do doby velmi staré. Že jest Žaltář Wittb. opisem, o tom svědčí dosti hojné chyby, kterých nelze vysvětliti jinak, nežli že vznikly při mechanickém opisování, chyby opisovačské, o kterých nahoře byla řeč; o tom svědčí Žaltář Glossovaný, jenž pochází ze sklonku stol. XIII a jehož glossy většinou čtou se také v textě ZWittb.; a o tom svědčí ty případy kodexu Wittenberského, kde text český podává smysl Vulgaty a text latinský od ní se odchyluje, na př. oſtawyly fu 16, 14 podlé Vulg. dimiserunt a proti rukopisnému diviserunt, kniezie ludſke 104, 20 podlé Vulg. princeps popu- lorum a proti rkp. principes populorum, acz naoſtrzy Deut. 41 Vulg. si acuero rkp. accuro (sic) atp. Vedlé těchto příkladův chybných jsou v latinském textě ZWittb. také takové, kde chyba pozdější rukou jest opravena, nejčastěji přípiskem na kraji, na př. 26, 8 připsáno na kraji domine; 27, 3 suo; 27, 7 a 30, 11 mea; 30, 18 impii; 30, 19 justum; podobně Deut. 19 a j. v.; kdyby se shledalo, že opravy tyto jsou mladší nežli text český, byly by také tyto pří- klady svědectvím, že ŽWittb. jest opis. Předloha, z níž Žaltář Wittb. opsán, byla zdá se glossovaná. Nasvědčují tomu příklady lat.
XXII pak přítomném uvedeny jsou v poznámkách skoro všecky; některé nebyly mi dosti zřetelny. Co se tkne původu Žaltáře Wittb., vysvítá z něho a ze srovnání jeho s textem jiných staro- českých překladů žaltáře, že jest z valné části (o celku nelze toho dokázati) opisem z nějaké před- lohy starší a že přeložení samo dlužno položiti do doby velmi staré. Že jest Žaltář Wittb. opisem, o tom svědčí dosti hojné chyby, kterých nelze vysvětliti jinak, nežli že vznikly při mechanickém opisování, chyby opisovačské, o kterých nahoře byla řeč; o tom svědčí Žaltář Glossovaný, jenž pochází ze sklonku stol. XIII a jehož glossy většinou čtou se také v textě ZWittb.; a o tom svědčí ty případy kodexu Wittenberského, kde text český podává smysl Vulgaty a text latinský od ní se odchyluje, na př. oſtawyly fu 16, 14 podlé Vulg. dimiserunt a proti rukopisnému diviserunt, kniezie ludſke 104, 20 podlé Vulg. princeps popu- lorum a proti rkp. principes populorum, acz naoſtrzy Deut. 41 Vulg. si acuero rkp. accuro (sic) atp. Vedlé těchto příkladův chybných jsou v latinském textě ZWittb. také takové, kde chyba pozdější rukou jest opravena, nejčastěji přípiskem na kraji, na př. 26, 8 připsáno na kraji domine; 27, 3 suo; 27, 7 a 30, 11 mea; 30, 18 impii; 30, 19 justum; podobně Deut. 19 a j. v.; kdyby se shledalo, že opravy tyto jsou mladší nežli text český, byly by také tyto pří- klady svědectvím, že ŽWittb. jest opis. Předloha, z níž Žaltář Wittb. opsán, byla zdá se glossovaná. Nasvědčují tomu příklady lat.
Strana XXIII
XXIII non erit qui eripiat: nebude kto genz zproſti 49, 22, a Quoniam nequitiae in habitaculis eorum: Nebo ſabirſtwo v bidlech gich proſtrzied gich 54, 16; v prvním příkladě za lat. qui jsou v českém pře- kladě dva výrazy, kto genz, a podobně v druhém za lat. in habitaculis eorum české v bidlech gich proftrzied gich; věci takové ukazují ku předloze glossované a vysvětlují se tím, že opisovatel pojal glossu do textu. Totéž platí snad o 38, 9, kde lat. erue přeloženo jest wipraw y zproſti. Předlohou byl pisateli Žaltáře Wittb. text nějaký takový, jaký se jeví v Žaltáři Glossovaném ze sklonku stol. XIII. To vidí se v celku, poněvadž glossy Žal- táře Gloss. větším dílem se Žaltářem Wittb. se srov- návají; a to potvrzují také mnohé jednotlivosti, na př. slovo uter přeloženo 118, 83 v obou lahvicě a 7 - 77, 13 v obou výrazem jiným; ros ermon 132, 3 má v obou týž přídavek té hory před Hermon; disperdes 142, 12 přeloženo v obou rozprášíš, t. j. jakoby disperges; atd. Předlohou však nebyl text identický se Žaltářem Glossovaným, poněvadž Žaltář Wittb. v některých případech od Žaltáře Gloss. se liší, podávaje jednak český výraz buď jen jiný, na př. in choro 150, 3 w korzie ZWittb. a w tanczu ZGloss. atp., jednak maje výraz chybný proti správnému v ŽGloss., na př. initiati sunt Beelfegor 105, 29 nacziely yfu ZWittb. a ſwietili ſu ZGloss., moros 77, 47 ZWittb. Imyrt (mors) a morſku yahodu ZGloss. atp., jednak zase maje výraz správný proti chybnému v ZGloss., na př. zelus 118, 139 v ZGloss. chybně nyloft a
XXIII non erit qui eripiat: nebude kto genz zproſti 49, 22, a Quoniam nequitiae in habitaculis eorum: Nebo ſabirſtwo v bidlech gich proſtrzied gich 54, 16; v prvním příkladě za lat. qui jsou v českém pře- kladě dva výrazy, kto genz, a podobně v druhém za lat. in habitaculis eorum české v bidlech gich proftrzied gich; věci takové ukazují ku předloze glossované a vysvětlují se tím, že opisovatel pojal glossu do textu. Totéž platí snad o 38, 9, kde lat. erue přeloženo jest wipraw y zproſti. Předlohou byl pisateli Žaltáře Wittb. text nějaký takový, jaký se jeví v Žaltáři Glossovaném ze sklonku stol. XIII. To vidí se v celku, poněvadž glossy Žal- táře Gloss. větším dílem se Žaltářem Wittb. se srov- návají; a to potvrzují také mnohé jednotlivosti, na př. slovo uter přeloženo 118, 83 v obou lahvicě a 7 - 77, 13 v obou výrazem jiným; ros ermon 132, 3 má v obou týž přídavek té hory před Hermon; disperdes 142, 12 přeloženo v obou rozprášíš, t. j. jakoby disperges; atd. Předlohou však nebyl text identický se Žaltářem Glossovaným, poněvadž Žaltář Wittb. v některých případech od Žaltáře Gloss. se liší, podávaje jednak český výraz buď jen jiný, na př. in choro 150, 3 w korzie ZWittb. a w tanczu ZGloss. atp., jednak maje výraz chybný proti správnému v ŽGloss., na př. initiati sunt Beelfegor 105, 29 nacziely yfu ZWittb. a ſwietili ſu ZGloss., moros 77, 47 ZWittb. Imyrt (mors) a morſku yahodu ZGloss. atp., jednak zase maje výraz správný proti chybnému v ZGloss., na př. zelus 118, 139 v ZGloss. chybně nyloft a
Strana XXIV
XXIV v ŽWittb. správně myloft, non subsistent 139, 11 v ŽGloss. chybně neoſtanyu a v ŽWittb. správně ne- oſtanu, de interitu 102, 4 v ŽGloss. chybně ztrafti a v ŽWittb. správně ze ztraty, atp. Nestejností těchto nelze by bylo vysvětliti, kdyby byl Žaltář Wittb. opisem z předlohy identické co do textu se Žaltářem Glossovaným. Předlohou (netřeba tu mysliti na předlohu bez- prostřední, mohlť to býti opět opis učiněný ze před- lohy starší, a snad opis tím způsobem několikátý). kterou pro krátkost nazývati chceme ŽX, byl tedy nějaký text, z něhož vznikly na jedné straně české glossy v ZGloss., ježto většinou souhlasí se ZWittb.. a na druhé straně česká čásť Žaltáře Wittenberského. Jen tím způsobem možná si vysvětliti shody i ne- shody obou Žaltářův. Podlé toho byl by i Žaltář Gloss. aspoň do jisté míry opisem; za takový vy- dávají jej pravděpodobně jeho chyby, jako wpzod- wihá místo vzpodvíhá 144, 14, przied klrale m. přěd králem 97, 6, przieſkale m. před krále 88, 28, przi- lnul m. přilni adhaereat lingua mea 137. 6, ftrzield m. střěd 136, 2 atp., skutečně pak potvrzují to chyby jeho dotčené v odstavci předešlém nyloft m. milosť, neoſtanyu m. neostanú, ztraſti m. z ztráty, a chyby které má se Žaltářem Wittb. společny. Chyby tyto. společné v obou žaltářích, nemohly zde vzniknouti jinak, než tím, že byly již ve společné obou žaltářů předloze a odtud dostaly se skrze opisovatele i do- ZGloss. i do ŽWittb. Na př. negotio perambulante in tenebris 90, 6 přeloženo v ZWittb. ot wieczie chodiczie we tmye a v ZGloss. je též ot wiecie, t. j.
XXIV v ŽWittb. správně myloft, non subsistent 139, 11 v ŽGloss. chybně neoſtanyu a v ŽWittb. správně ne- oſtanu, de interitu 102, 4 v ŽGloss. chybně ztrafti a v ŽWittb. správně ze ztraty, atp. Nestejností těchto nelze by bylo vysvětliti, kdyby byl Žaltář Wittb. opisem z předlohy identické co do textu se Žaltářem Glossovaným. Předlohou (netřeba tu mysliti na předlohu bez- prostřední, mohlť to býti opět opis učiněný ze před- lohy starší, a snad opis tím způsobem několikátý). kterou pro krátkost nazývati chceme ŽX, byl tedy nějaký text, z něhož vznikly na jedné straně české glossy v ZGloss., ježto většinou souhlasí se ZWittb.. a na druhé straně česká čásť Žaltáře Wittenberského. Jen tím způsobem možná si vysvětliti shody i ne- shody obou Žaltářův. Podlé toho byl by i Žaltář Gloss. aspoň do jisté míry opisem; za takový vy- dávají jej pravděpodobně jeho chyby, jako wpzod- wihá místo vzpodvíhá 144, 14, przied klrale m. přěd králem 97, 6, przieſkale m. před krále 88, 28, przi- lnul m. přilni adhaereat lingua mea 137. 6, ftrzield m. střěd 136, 2 atp., skutečně pak potvrzují to chyby jeho dotčené v odstavci předešlém nyloft m. milosť, neoſtanyu m. neostanú, ztraſti m. z ztráty, a chyby které má se Žaltářem Wittb. společny. Chyby tyto. společné v obou žaltářích, nemohly zde vzniknouti jinak, než tím, že byly již ve společné obou žaltářů předloze a odtud dostaly se skrze opisovatele i do- ZGloss. i do ŽWittb. Na př. negotio perambulante in tenebris 90, 6 přeloženo v ZWittb. ot wieczie chodiczie we tmye a v ZGloss. je též ot wiecie, t. j.
Strana XXV
XXV v obou žaltářích ot věcě m. ot věci, a tato shoda vy- světlí se, když vezmeme, že chybné věcě bylo již ve společné předloze ŽX; taktéž přeloženo jest (qui) respicit 103, 32 v ŽWittb. i v ZGloss. hledie m. hledí a bylo tedy hledie bezpochyby již v XX; distu- listi (Christum) 88, 39 v ŽWittb. omazal ſy a v ZGloss. omazal ſi, (de populo) barbaro 113, 1 v ŽWittb. (z ludu) neſtuluwneho a v ŽGloss. taktéž, oba ne- jasné výrazy, omazal i neſtuluwneho, byly tedy za- jisté již v ŽX; taktéž jen opisováním možná si vy- světliti w hlaſfu ŽWittb. a w hluku ŽGloss. za lat. in condensis 117, 27, začež v ZX byl třeba výraz správný, ale od opisovatelův nestejně pokažen; po- dobně 102, 9, kde ŽWittb. má wzhorzi, a ŽGloss. wzhozi za latinské comminabitur, nesešly-li se zde chyby nestejné jenom náhodou. Předloha ŽX nebyla tedy bez chyb. Některé pak její chyby opět jsou toho způsobu, že jenom z nedopatření opisovačského snadně si je vysvětlíme, zejména omazal distulisti 88, 39 a neſtuluwneho de populo barbaro 113, 1. Proto nelze ani ZX pokládati za první napsání našeho textu, a jest tedy i ZX opis. jemuž zase předlohu nějakou ŽA předeslati musíme. Z toho pak vyplývá velmi důležité svědectví o době, do které až text našeho Žaltáře sáhá, svědectví, které již Šafařík v Rozboru literatury staročeské 1842, 119 vyslovil: Žaltář Glossovaný pochází ze sklonku stol. XIII, jeho pak předloha ZX a její zase předloha ŽA svědčí, že původ našeho textu žaltářového sáhá do doby daleké před sklonkem století XIII, že v Žaltáři Wittb. obráží se nám text velmi starožitný.
XXV v obou žaltářích ot věcě m. ot věci, a tato shoda vy- světlí se, když vezmeme, že chybné věcě bylo již ve společné předloze ŽX; taktéž přeloženo jest (qui) respicit 103, 32 v ŽWittb. i v ZGloss. hledie m. hledí a bylo tedy hledie bezpochyby již v XX; distu- listi (Christum) 88, 39 v ŽWittb. omazal ſy a v ZGloss. omazal ſi, (de populo) barbaro 113, 1 v ŽWittb. (z ludu) neſtuluwneho a v ŽGloss. taktéž, oba ne- jasné výrazy, omazal i neſtuluwneho, byly tedy za- jisté již v ŽX; taktéž jen opisováním možná si vy- světliti w hlaſfu ŽWittb. a w hluku ŽGloss. za lat. in condensis 117, 27, začež v ZX byl třeba výraz správný, ale od opisovatelův nestejně pokažen; po- dobně 102, 9, kde ŽWittb. má wzhorzi, a ŽGloss. wzhozi za latinské comminabitur, nesešly-li se zde chyby nestejné jenom náhodou. Předloha ŽX nebyla tedy bez chyb. Některé pak její chyby opět jsou toho způsobu, že jenom z nedopatření opisovačského snadně si je vysvětlíme, zejména omazal distulisti 88, 39 a neſtuluwneho de populo barbaro 113, 1. Proto nelze ani ZX pokládati za první napsání našeho textu, a jest tedy i ZX opis. jemuž zase předlohu nějakou ŽA předeslati musíme. Z toho pak vyplývá velmi důležité svědectví o době, do které až text našeho Žaltáře sáhá, svědectví, které již Šafařík v Rozboru literatury staročeské 1842, 119 vyslovil: Žaltář Glossovaný pochází ze sklonku stol. XIII, jeho pak předloha ZX a její zase předloha ŽA svědčí, že původ našeho textu žaltářového sáhá do doby daleké před sklonkem století XIII, že v Žaltáři Wittb. obráží se nám text velmi starožitný.
Strana XXVI
XXVI Jakou měrou pisatel Žaltáře Wittb. se držel své předlohy, toho nelze ukázati zevrubně. Co má Žaltář Wittb. společného se ZGloss., pochází zajisté z před- lohy; zajisté z předlohy pochází také ještě velmi mnoho jiného; avšak nelze tvrditi a dokázati, že by bylo v ZWittb. všecko jen opisem a že pisatel jeho ku přeložení textu nepřispěl ničím. Některá místa mohou se bráti přímo za svědectví proti tomu, ta totiž místa, kde latinský text Žaltáře Wittb. odchy- luje se od Vulgaty a třeba chybný jest, text pak český v odchylce a chybě s ním se srovnává. V pří- padech takových o všech nesnadno jest mysliti, že tytéž souhlasné chyby byly již v předlohách textu českého i textu latinského, a ku pravdě více se po- dobá, že pisatel českého textu Žaltáře Wittb. při práci své také nahlížel do parallelního latinského textu svého kodexu a že podlé tohoto místy měnil přejímaný text předlohy své. Na př. 59, 10 má Vul- gata: mihi alienigenae subditi facti sunt, v lat. ZWittb. bylo však amici místo subditi, a s tím srov- nává se také przietele v překladě českém, chyba pak obojího textu poznána a opravena jest teprve později; 55, 6 bylo v rkp. omnes congregationes chybně místo omnes cogitationes, pisatel textu českého sveden touto chybou napsal ſhromazdenye, ale pak poznal chybu, zavřel ſhromazdenye do závorek a napsal myſſlenye, kdežto v textě lat. chyba opravena jest tím, že za congregationes vepsáno mezi řádky cogi- tationes; 107, 10 má text český Do dumegie místo do Idumejě, poněvadž v parallelním textě latinském bylo původně In dumeam, z čehož teprve rukou
XXVI Jakou měrou pisatel Žaltáře Wittb. se držel své předlohy, toho nelze ukázati zevrubně. Co má Žaltář Wittb. společného se ZGloss., pochází zajisté z před- lohy; zajisté z předlohy pochází také ještě velmi mnoho jiného; avšak nelze tvrditi a dokázati, že by bylo v ZWittb. všecko jen opisem a že pisatel jeho ku přeložení textu nepřispěl ničím. Některá místa mohou se bráti přímo za svědectví proti tomu, ta totiž místa, kde latinský text Žaltáře Wittb. odchy- luje se od Vulgaty a třeba chybný jest, text pak český v odchylce a chybě s ním se srovnává. V pří- padech takových o všech nesnadno jest mysliti, že tytéž souhlasné chyby byly již v předlohách textu českého i textu latinského, a ku pravdě více se po- dobá, že pisatel českého textu Žaltáře Wittb. při práci své také nahlížel do parallelního latinského textu svého kodexu a že podlé tohoto místy měnil přejímaný text předlohy své. Na př. 59, 10 má Vul- gata: mihi alienigenae subditi facti sunt, v lat. ZWittb. bylo však amici místo subditi, a s tím srov- nává se také przietele v překladě českém, chyba pak obojího textu poznána a opravena jest teprve později; 55, 6 bylo v rkp. omnes congregationes chybně místo omnes cogitationes, pisatel textu českého sveden touto chybou napsal ſhromazdenye, ale pak poznal chybu, zavřel ſhromazdenye do závorek a napsal myſſlenye, kdežto v textě lat. chyba opravena jest tím, že za congregationes vepsáno mezi řádky cogi- tationes; 107, 10 má text český Do dumegie místo do Idumejě, poněvadž v parallelním textě latinském bylo původně In dumeam, z čehož teprve rukou
Strana XXVII
XXVII pozdější uděláno In ydumeam; 25, 1 je v textě latin- ském zbytečné yfius, quoniam yfius ego .., místo quoniam ego .. Vulg., pisatel bral je za ipsius a po- ložil do textu zase zbytečné geho, nebo geho yaz w newynye mey wſſel ſem; v kantiku Ann. 7. má text český krziefye, wzwodye za latinské suscitat, elevat, ale v ŽWittb. je zde na obou místech zřejmá rasura a při suscitat jsou nad to i patrny stopy, že tu bylo dříve suscitans, podlé toho překladatel český měl tedy v textě parallelním participia suscitans a elevans a přijal formu participialní také do pře- kladu; atp. Některé tohoto způsobu příklady pochá- zejí však ze předloh; zejména podobá se to o 75, 4, kde Vulgata má confregit potentias arcuum a Žaltář Wittb. měl arcum místo arcuum; překlad český má tutéž chybu, lucziſcze t. j. lučišče m. lučiščí, ale poněvadž táž chyba je také v Žaltáři Poděbr., který není opisem ze ZWittb., tedy dlužno ji položiti do předloh. Maje promluviti o poměru Žalt. Wittb. k ostat- ním známým žaltářům českým století XIII a XIV, chci dříve podati stručný seznam těchto památek. Jsou to 1. Žaltář Wittenberský; 2. Žaltář Klementinský z 1. polovice stol. XIV (v knih. univers. v Praze 17. A. 12; začíná se od žalmu 4, 2*); perg. 4°, 145 listů); *) Co schází, bylo v době staré vytřeno, a na místě toho vepsán v XV stol. částečně text jiný, shodný s textem bible Mikulovské. J. Jireček, CČMus. 1872, 391.
XXVII pozdější uděláno In ydumeam; 25, 1 je v textě latin- ském zbytečné yfius, quoniam yfius ego .., místo quoniam ego .. Vulg., pisatel bral je za ipsius a po- ložil do textu zase zbytečné geho, nebo geho yaz w newynye mey wſſel ſem; v kantiku Ann. 7. má text český krziefye, wzwodye za latinské suscitat, elevat, ale v ŽWittb. je zde na obou místech zřejmá rasura a při suscitat jsou nad to i patrny stopy, že tu bylo dříve suscitans, podlé toho překladatel český měl tedy v textě parallelním participia suscitans a elevans a přijal formu participialní také do pře- kladu; atp. Některé tohoto způsobu příklady pochá- zejí však ze předloh; zejména podobá se to o 75, 4, kde Vulgata má confregit potentias arcuum a Žaltář Wittb. měl arcum místo arcuum; překlad český má tutéž chybu, lucziſcze t. j. lučišče m. lučiščí, ale poněvadž táž chyba je také v Žaltáři Poděbr., který není opisem ze ZWittb., tedy dlužno ji položiti do předloh. Maje promluviti o poměru Žalt. Wittb. k ostat- ním známým žaltářům českým století XIII a XIV, chci dříve podati stručný seznam těchto památek. Jsou to 1. Žaltář Wittenberský; 2. Žaltář Klementinský z 1. polovice stol. XIV (v knih. univers. v Praze 17. A. 12; začíná se od žalmu 4, 2*); perg. 4°, 145 listů); *) Co schází, bylo v době staré vytřeno, a na místě toho vepsán v XV stol. částečně text jiný, shodný s textem bible Mikulovské. J. Jireček, CČMus. 1872, 391.
Strana XXVIII
XXVIII 3. Žaltář Kapitulní ze 2. pol. XIV (v knih. kapitulní u sv. Víta v Praze; v. Šafařík, Rozbor literatury stč. 114); 4. Žaltář Poděbradský čili Olešnický z r. 1396 (kdysi majetek rodiny Poděbradské, potom chován v knížecí brunšvické knihovně v Olešnici ve Slezsku; v. Šafařík tamtéž 114—115); 5. Žaltář Glossovaný ze sklonku stol. XIII (v knih. Národního Musea v Praze 1. H. 1, vytištěn od V. Hanky ve Zbírce nejdávnějších slovníků 1833, 234 sl. a od A. Patery v ČČMus. 1879, 405 sl.): 6. Zlomek Brněnský z první pol. XIV (dva listy perg. 8°, v literární pozůstalosti Šafaříkově v knih. Nár. Musea, obsahuje text 24, 3 až 26, I a 34, 5 až 35, 9; v. Šafařík, Rozbor 116); 7. Zlomek Musejní ze stol. XIV (dva listy perg. 4°, v knih. Nár. Musea v Praze, téměř neči- telný; v. Šafařík tamt.); 8. Zlomek sv.-Tomášský ze XIV stol. (pět listů perg. 4°; jeden list v knih. Nár. Musea v Praze, dostal se sem z knihovny klášterní u sv. Tomáše a obsahuje text 47, 9 až 49, 12; ostatní čtyři listy chovají se v tétéž knihovně v literární pozůstalosti Šafaříkově a obsahují text 60, 3 až 68, 35; mezera mezi 49, 12 a 60, 3 obnáší právě tolik, co čtyrlistí zachované v pozůstalosti Šafaříkově); 9. Zlomek Pasovský ze 2. pol. XIV stol. (jedno dvoulistí perg. 4°, v knih. univers. v Praze, nalezeno a ČČMus. 1878, 380—390 popsáno i otištěno od J. Truhláře; obsahuje text 18, 5 až 20, 7 a 27, 4 až 29, 13);
XXVIII 3. Žaltář Kapitulní ze 2. pol. XIV (v knih. kapitulní u sv. Víta v Praze; v. Šafařík, Rozbor literatury stč. 114); 4. Žaltář Poděbradský čili Olešnický z r. 1396 (kdysi majetek rodiny Poděbradské, potom chován v knížecí brunšvické knihovně v Olešnici ve Slezsku; v. Šafařík tamtéž 114—115); 5. Žaltář Glossovaný ze sklonku stol. XIII (v knih. Národního Musea v Praze 1. H. 1, vytištěn od V. Hanky ve Zbírce nejdávnějších slovníků 1833, 234 sl. a od A. Patery v ČČMus. 1879, 405 sl.): 6. Zlomek Brněnský z první pol. XIV (dva listy perg. 8°, v literární pozůstalosti Šafaříkově v knih. Nár. Musea, obsahuje text 24, 3 až 26, I a 34, 5 až 35, 9; v. Šafařík, Rozbor 116); 7. Zlomek Musejní ze stol. XIV (dva listy perg. 4°, v knih. Nár. Musea v Praze, téměř neči- telný; v. Šafařík tamt.); 8. Zlomek sv.-Tomášský ze XIV stol. (pět listů perg. 4°; jeden list v knih. Nár. Musea v Praze, dostal se sem z knihovny klášterní u sv. Tomáše a obsahuje text 47, 9 až 49, 12; ostatní čtyři listy chovají se v tétéž knihovně v literární pozůstalosti Šafaříkově a obsahují text 60, 3 až 68, 35; mezera mezi 49, 12 a 60, 3 obnáší právě tolik, co čtyrlistí zachované v pozůstalosti Šafaříkově); 9. Zlomek Pasovský ze 2. pol. XIV stol. (jedno dvoulistí perg. 4°, v knih. univers. v Praze, nalezeno a ČČMus. 1878, 380—390 popsáno i otištěno od J. Truhláře; obsahuje text 18, 5 až 20, 7 a 27, 4 až 29, 13);
Strana XXIX
XXIX 10. Zlomek Truhlářův z 1. pol. XIV stol. (čtyři listy perg. 4°, v knih. univers. v Praze, nale- zeny a v Listech filolog. 1879, 142—147 popsány i otištěny od J. Truhláře; obsahují text 129, 6 až 131, 11; 138, 5 až 139, 14 [list druhý a třetí]; 147, 12 až 148, 12). K tomu budiž ještě doloženo, že jako Žaltář Gloss. a Wittb., taktéž ostatní jsou opisy ze předloh starších. Svědčí o tom chyby opisovačské, jako v Ž. Klem. roztila m. rozlita diffusa 44, 3, czlowiek m. kolivěk in quacunque die 55, 10, mluwila ſta uſta ma 65, 14, králi trſti reges Tharsis 71, 10, u widie- nyu m. u vyjdeniu 73, 5, geſt m. jeho ejus 88, 40, cěsty pokoi nepozali m. pokojné .. viam pacis non cog- noverunt 13, 3, a j.; v ZKap. zabil m. žábu ranam 77, 45, aby twe m. oběti tvé holocausta 49, 8, a j.; v ŽPas. vynechání verše 27, 8. Texty ostatní jeví se býti opisy tím, že patří s jinými k recensím společným, jak bude pověděno doleji; ale i nad to dosvědčují o nich totéž chyby, jako v ŽPod. Hnyeffie m. kněžie 77, 14, wraze loſy za lat. sortes 30, 15, a. j.; v ZTom. bohat učiňen budeſch člověk m. bude, cum dives factus fuerit 48, 17, kdyžto sě tyesſchiefſe m. tisknieše(?) cum anxiaretur 60, 3, vſliffowal m. usiloval 68, 4 a j.; v ZTruh. chram m. schránu tabernaculum 131, 3 a 7; atd. Z těchto textův znal Šafařík r. 1842 jen prvních sedm a vyšetřil v nich troje přeložení: jedno v Žal- táři Glossovaném, Wittenberském, Poděbradském a ve zlomcích Brněnském a Musejním; druhé v Žal- táři Klementinském; a třetí v Kapitolním (Rozbor
XXIX 10. Zlomek Truhlářův z 1. pol. XIV stol. (čtyři listy perg. 4°, v knih. univers. v Praze, nale- zeny a v Listech filolog. 1879, 142—147 popsány i otištěny od J. Truhláře; obsahují text 129, 6 až 131, 11; 138, 5 až 139, 14 [list druhý a třetí]; 147, 12 až 148, 12). K tomu budiž ještě doloženo, že jako Žaltář Gloss. a Wittb., taktéž ostatní jsou opisy ze předloh starších. Svědčí o tom chyby opisovačské, jako v Ž. Klem. roztila m. rozlita diffusa 44, 3, czlowiek m. kolivěk in quacunque die 55, 10, mluwila ſta uſta ma 65, 14, králi trſti reges Tharsis 71, 10, u widie- nyu m. u vyjdeniu 73, 5, geſt m. jeho ejus 88, 40, cěsty pokoi nepozali m. pokojné .. viam pacis non cog- noverunt 13, 3, a j.; v ZKap. zabil m. žábu ranam 77, 45, aby twe m. oběti tvé holocausta 49, 8, a j.; v ŽPas. vynechání verše 27, 8. Texty ostatní jeví se býti opisy tím, že patří s jinými k recensím společným, jak bude pověděno doleji; ale i nad to dosvědčují o nich totéž chyby, jako v ŽPod. Hnyeffie m. kněžie 77, 14, wraze loſy za lat. sortes 30, 15, a. j.; v ZTom. bohat učiňen budeſch člověk m. bude, cum dives factus fuerit 48, 17, kdyžto sě tyesſchiefſe m. tisknieše(?) cum anxiaretur 60, 3, vſliffowal m. usiloval 68, 4 a j.; v ZTruh. chram m. schránu tabernaculum 131, 3 a 7; atd. Z těchto textův znal Šafařík r. 1842 jen prvních sedm a vyšetřil v nich troje přeložení: jedno v Žal- táři Glossovaném, Wittenberském, Poděbradském a ve zlomcích Brněnském a Musejním; druhé v Žal- táři Klementinském; a třetí v Kapitolním (Rozbor
Strana XXX
XXX str. 117). Z textů později objevených hlásí se zlomek svato-Tomášský a Truhlářův k témuž přeložení, co Žaltář Klem., v zlomku pak Pasovském nalezl pan Truhlář (ČČMus. 1878, 386) přeložení čtvrté. Toto rozdělení, platné v celku, nemá však toho smyslu, že by texty počítané k témuž přeložení sou- hlasily ve všem nebo skoro ve všem. Souhlasnosti takové nenalézáme nikde, nýbrž naopak rozdíly, které svědčí, že písařové nedrželi se svých předloh věrně, nýbrž že se od nich namnoze a všelijak odchylovali, a Šafařík proto poznamenal Žaltář Poděbradský za recensi zvláštní v oboru přeložení prvního (Rozb. 115). Také nemá ono rozdělení toho smyslu, že by texty, počítané ku přeložením rozdílným, nestýkaly se a nesrovnávaly v ničem, kromě toho, co stejnost obsahu a stejnost latinského originalu vyžaduje a sama přináší; jest dosti případů, kde se ukazuje opak toho. Na př. Žaltář Wittb. a Klem. shodují se v chybném přeložení aestus = leto Puer. 66; ini- tiati sunt 105, 29 = nacziely yfu ŽWittb. a nacziety ſu ZKlem., proti ſwietili ſu ZGloss. a poſwieczeny ſu ZKap.; v ZWittb. psáno w kterzyz (sic) kolywiek den, in quacunque die 55, 11, a táž zvláštnost vy- skýtá se nejen také v příbuzném ŽPoděbr., kterziz atd., nýbrž i v cizím ZKlem., kterzis atd.; deus non volens iniquitatem tu es 5, 5 přeloženo v ZW. boh nechcze krzywdie ty yſy, v ZKlem. boh nechce zlofty ty gſi, v ŽKap. boh nechcze zloſti ty gſy, všude nechce za lat. non volens; za calix meus 22, 5 čte se ZKlem. i ZKap. ſtraſt ma; atd. Vyskytuje se tedy místy shoda i ve přeloženích rozdílných, a to
XXX str. 117). Z textů později objevených hlásí se zlomek svato-Tomášský a Truhlářův k témuž přeložení, co Žaltář Klem., v zlomku pak Pasovském nalezl pan Truhlář (ČČMus. 1878, 386) přeložení čtvrté. Toto rozdělení, platné v celku, nemá však toho smyslu, že by texty počítané k témuž přeložení sou- hlasily ve všem nebo skoro ve všem. Souhlasnosti takové nenalézáme nikde, nýbrž naopak rozdíly, které svědčí, že písařové nedrželi se svých předloh věrně, nýbrž že se od nich namnoze a všelijak odchylovali, a Šafařík proto poznamenal Žaltář Poděbradský za recensi zvláštní v oboru přeložení prvního (Rozb. 115). Také nemá ono rozdělení toho smyslu, že by texty, počítané ku přeložením rozdílným, nestýkaly se a nesrovnávaly v ničem, kromě toho, co stejnost obsahu a stejnost latinského originalu vyžaduje a sama přináší; jest dosti případů, kde se ukazuje opak toho. Na př. Žaltář Wittb. a Klem. shodují se v chybném přeložení aestus = leto Puer. 66; ini- tiati sunt 105, 29 = nacziely yfu ŽWittb. a nacziety ſu ZKlem., proti ſwietili ſu ZGloss. a poſwieczeny ſu ZKap.; v ZWittb. psáno w kterzyz (sic) kolywiek den, in quacunque die 55, 11, a táž zvláštnost vy- skýtá se nejen také v příbuzném ŽPoděbr., kterziz atd., nýbrž i v cizím ZKlem., kterzis atd.; deus non volens iniquitatem tu es 5, 5 přeloženo v ZW. boh nechcze krzywdie ty yſy, v ZKlem. boh nechce zlofty ty gſi, v ŽKap. boh nechcze zloſti ty gſy, všude nechce za lat. non volens; za calix meus 22, 5 čte se ZKlem. i ZKap. ſtraſt ma; atd. Vyskytuje se tedy místy shoda i ve přeloženích rozdílných, a to
Strana XXXI
XXXI shoda, jaké nevyžadovala stejnost obsahu a latin- ského originalu. Z případův těch můžeme si ovšem vysvětliti některé stejnou odchylkou (od Vulgaty) v textě latinském, na př. leto Puer. 66 v ŽWittb. i ZKlem. tím, že lat. text měl aestas místo aestus; nebo omylem stejně snadným u překladatelů rozdíl- ných, na př. iudex patiens 7, 12 přeloženo v ŽWittb., ZKlem. i ŽKap. súdcě pokojný, snad tím, že pře- kladatelé všichni mylně si spojovali patiens a pax, jako při initiati sunt 105, 29 myslili na initium; ale pro všecky případy nevystačili bychom s vý- klady těmito, pro mnohé nezbývá výklad jiný než ten, že přeložení pozdější nevznikala neodvisle od starších a s nevšímáním i nedbáním starších, nýbrž že při nich jistou měrou dbáno i textů starších. Když toto srovnáme a spojíme s tím, co jsme na- hoře nalezli o pisateli Žaltáře Wittb., že totiž ne- obmezoval se na pouhé opisování, ale že místy také překládáním vlastním text své předlohy proměňoval, a když uznáme za pravdě podobné, že si týmže způ- sobem počínali také jiní, tedy objeví se nám vznik různých staročeských textů žaltářových takto: původ- cové textů pozdějších mívali před sebou předlohy starší; nedrželi se předlohy jen jedné a nedrželi se jí ve všem, nýbrž vybírali text ze předloh několika a přičíněli ke svému textu novému také překlá- dáním vlastním; čím více je kde přičiněno pře- ložení vlastního, tím více jeví se text býti recensí zvláštní; čím více zachováno z předlohy jedné a takořka hlavní, tím větší je příbuznost textův v oboru té jedné recense; a co přijato z předloh
XXXI shoda, jaké nevyžadovala stejnost obsahu a latin- ského originalu. Z případův těch můžeme si ovšem vysvětliti některé stejnou odchylkou (od Vulgaty) v textě latinském, na př. leto Puer. 66 v ŽWittb. i ZKlem. tím, že lat. text měl aestas místo aestus; nebo omylem stejně snadným u překladatelů rozdíl- ných, na př. iudex patiens 7, 12 přeloženo v ŽWittb., ZKlem. i ŽKap. súdcě pokojný, snad tím, že pře- kladatelé všichni mylně si spojovali patiens a pax, jako při initiati sunt 105, 29 myslili na initium; ale pro všecky případy nevystačili bychom s vý- klady těmito, pro mnohé nezbývá výklad jiný než ten, že přeložení pozdější nevznikala neodvisle od starších a s nevšímáním i nedbáním starších, nýbrž že při nich jistou měrou dbáno i textů starších. Když toto srovnáme a spojíme s tím, co jsme na- hoře nalezli o pisateli Žaltáře Wittb., že totiž ne- obmezoval se na pouhé opisování, ale že místy také překládáním vlastním text své předlohy proměňoval, a když uznáme za pravdě podobné, že si týmže způ- sobem počínali také jiní, tedy objeví se nám vznik různých staročeských textů žaltářových takto: původ- cové textů pozdějších mívali před sebou předlohy starší; nedrželi se předlohy jen jedné a nedrželi se jí ve všem, nýbrž vybírali text ze předloh několika a přičíněli ke svému textu novému také překlá- dáním vlastním; čím více je kde přičiněno pře- ložení vlastního, tím více jeví se text býti recensí zvláštní; čím více zachováno z předlohy jedné a takořka hlavní, tím větší je příbuznost textův v oboru té jedné recense; a co přijato z předloh
Strana XXXII
XXXII jiných, tím na mnoze spojují se jednotlivé recense vespolek. Jednu z těchto recensí máme před sebou v ko- dexu Wittenberském, a to recensi, v níž se obráží a do jisté míry zachován jest text velmi starožitný a která mezi texty zachovanými má příslušníkův nejvíce. Kodex tento byl ve stol. XV v rukou polských, jak svědčí glossa wſitka narodzena Magnif. 48; ve stol. XVII byl v rukou polských a ruských, po- něvadž ostatní glossy polské a ruský přípisek na vnitřní straně první desky z té doby pocházejí; Šafařík soudí podlé toho, že někdy v Rusku (snad v Bělorusku nebo Litvě?) a Polště se nacházel a odtud v čas reformace nebo i později do Witten- berka se dostal (Rozbor 113). Ve Wittenberce patřil prve knihovně universitní (tamt. 112), po zrušení university má jej tamější knihovna seminarní. První zprávu podal o něm professor Toruňského gymnasia Joh. Dan. Hoffman v Lilienthalových Preussische Zehende II. (1740) str. 344—357. Hoff- manovi byl kodex půjčen z Wittenberka a zpráva jeho má také zmínku o ruském přípisku, pak mluví o malém Desateru, o stáří českého textu (prý XII nebo XIII stol.), o poměru k Vulgatě, o glossách, a na konci praví, že jazyk se podobá k češtině nebo k bulharštině: „Es sind jetzo keine andere Hülfs- mittel zur Hand, welche man dabei gebrauchen könnte, dass man unter den vielen Mundarten der slavonischen Sprache eine treffe, welche dieser Über- setzung am nächsten käme. Mich deucht, dass sie
XXXII jiných, tím na mnoze spojují se jednotlivé recense vespolek. Jednu z těchto recensí máme před sebou v ko- dexu Wittenberském, a to recensi, v níž se obráží a do jisté míry zachován jest text velmi starožitný a která mezi texty zachovanými má příslušníkův nejvíce. Kodex tento byl ve stol. XV v rukou polských, jak svědčí glossa wſitka narodzena Magnif. 48; ve stol. XVII byl v rukou polských a ruských, po- něvadž ostatní glossy polské a ruský přípisek na vnitřní straně první desky z té doby pocházejí; Šafařík soudí podlé toho, že někdy v Rusku (snad v Bělorusku nebo Litvě?) a Polště se nacházel a odtud v čas reformace nebo i později do Witten- berka se dostal (Rozbor 113). Ve Wittenberce patřil prve knihovně universitní (tamt. 112), po zrušení university má jej tamější knihovna seminarní. První zprávu podal o něm professor Toruňského gymnasia Joh. Dan. Hoffman v Lilienthalových Preussische Zehende II. (1740) str. 344—357. Hoff- manovi byl kodex půjčen z Wittenberka a zpráva jeho má také zmínku o ruském přípisku, pak mluví o malém Desateru, o stáří českého textu (prý XII nebo XIII stol.), o poměru k Vulgatě, o glossách, a na konci praví, že jazyk se podobá k češtině nebo k bulharštině: „Es sind jetzo keine andere Hülfs- mittel zur Hand, welche man dabei gebrauchen könnte, dass man unter den vielen Mundarten der slavonischen Sprache eine treffe, welche dieser Über- setzung am nächsten käme. Mich deucht, dass sie
Strana XXXIII
XXXIII von der Böhmischen oder Bulgarischen Mundart nicht weit entfernt sei. R. 1809 napsal Adelung (Mithridates, II. 665), že ŽWittb., jejž podlé Hoffmana klade do století XII—XIII, je nejstarší zbytek jazyka polského, a otiskl z něho na ukázku verš 1, 1 a 13, 3 (Row ... oczyma gich). Chybu tuto, co se jazyka týká, opravil Dobrovský a vyslovil, že podlé veršův na ukázku vytištěných jazyk jest český a ne polský (Gesch. d. böhm. Spr. u. Lit. 1818, 120), ale nic- méně polští bibliografové a spisovatelé historie lite- rarní, opírajíce se o Adelunga, nepřestávali vydávati ŽWittb. za polský (Šafařík, Rozbor 113). Zevrubné a správné poučení o ŽWittb. podal teprve Šafařík. L. Štúr pořídil a na jaře 1840 podal mu věrný opis textu českého, Šafařík pak studoval a užil ho hned téhož roku, srovnal jej se známými texty jinými, vyšetřil rozdílné v nich re- cense, přednesl výsledky svého bádání v král. České společnosti nauk (29. října 1840 „O nejstarších ruko- pisech českého žaltáře“) a vytiskl je s ukázkami textu ve spisích tétéž společnosti (Abhandlungen V. 2. 111—131, též ve zvláště otištěném Rozboru staro- české literatury, v Praze 1842; v. také Aelt. Denk- mäler 1840, 161). Hodlal také text srovnaný s jinými žaltáři storočeskými vydati tiskem (v. Nil Popov: Письма къ М. П. Погодину 1880, ІІ. 267), ale pro práce jiné k dílu tomu nedospěl. Po třiceti letech srovnal W. Nehring Žaltář Wittb. s latinsko-polsko-německým Žaltářem Flo- rianským, chovaným v klášterní knihovně ve Sv. Flo- C
XXXIII von der Böhmischen oder Bulgarischen Mundart nicht weit entfernt sei. R. 1809 napsal Adelung (Mithridates, II. 665), že ŽWittb., jejž podlé Hoffmana klade do století XII—XIII, je nejstarší zbytek jazyka polského, a otiskl z něho na ukázku verš 1, 1 a 13, 3 (Row ... oczyma gich). Chybu tuto, co se jazyka týká, opravil Dobrovský a vyslovil, že podlé veršův na ukázku vytištěných jazyk jest český a ne polský (Gesch. d. böhm. Spr. u. Lit. 1818, 120), ale nic- méně polští bibliografové a spisovatelé historie lite- rarní, opírajíce se o Adelunga, nepřestávali vydávati ŽWittb. za polský (Šafařík, Rozbor 113). Zevrubné a správné poučení o ŽWittb. podal teprve Šafařík. L. Štúr pořídil a na jaře 1840 podal mu věrný opis textu českého, Šafařík pak studoval a užil ho hned téhož roku, srovnal jej se známými texty jinými, vyšetřil rozdílné v nich re- cense, přednesl výsledky svého bádání v král. České společnosti nauk (29. října 1840 „O nejstarších ruko- pisech českého žaltáře“) a vytiskl je s ukázkami textu ve spisích tétéž společnosti (Abhandlungen V. 2. 111—131, též ve zvláště otištěném Rozboru staro- české literatury, v Praze 1842; v. také Aelt. Denk- mäler 1840, 161). Hodlal také text srovnaný s jinými žaltáři storočeskými vydati tiskem (v. Nil Popov: Письма къ М. П. Погодину 1880, ІІ. 267), ale pro práce jiné k dílu tomu nedospěl. Po třiceti letech srovnal W. Nehring Žaltář Wittb. s latinsko-polsko-německým Žaltářem Flo- rianským, chovaným v klášterní knihovně ve Sv. Flo- C
Strana XXXIV
XXXIV rianu v Horních Rakousích a pocházejícím dílem ze sklonku XIV, dílem ze zač. XV. stol. Žaltář ten pokládán byl za bývalý majetek Markety, dcery císaře Karla IV a manželky krále Polského a Uherského Ludvíka I, a podlé toho domnění dostal ve vydání, pořízeném hr. Stanislavem Duninem Borkowským. jméno „Psałterz królowéj Malgorzaty" (ve Vídni 1834). Nehring pak shledal, že prý text jeho polský místy patrně se shoduje se ŽWittb., ve velké části že není viděti shody žádné, jinde pak že má ŽFlor. podobu se staročeskými žaltáři jinými, zejména s Klemen- tinským; že tedy polská čásť Žaltáře Flor. souvisí s překladem žaltáře staročeským; a že, co se tkne zejména poměru k ŽWittb., původce toho textu pol- ského, z něhož jest v ŽFlor. opis učiněn, měl sobě na pomoc předlohu staročeskou takovou, z jaké i ZWittb. byl opisován. (W. Nehring, Iter Floria- nense, O Psalterzu floryańskim lacińsko-polsko-nie- mieckim, w szczególności o polskim jego dziale. Poznaň 1871 str. 53 sl.; shledání Nehringovo však zužuje J. Jireček v ČČMus. 1872, 300). R. 1878 bylo mi dovoleno opatřiti si opis Žal- táře Wittb. z kopie, chované v literární pozůstalosti Šafaříkově, a poněvadž nebylo lze dostati original do Prahy, propůjčil se mi prof. V Jagić ke mnohým přátelským službám, zajel sám do Wittenberka, srovnal tam značnou část mého opisu s originalem, a když se ukázalo, že Štúr opisoval sice velmi pečlivě a věrně, ale že přece je potřebí srovnání bedlivějšího, zamluvil pro mne original k sobě do Berlína. Zde bylo mi podporou sl. Matice České možno zevrubně
XXXIV rianu v Horních Rakousích a pocházejícím dílem ze sklonku XIV, dílem ze zač. XV. stol. Žaltář ten pokládán byl za bývalý majetek Markety, dcery císaře Karla IV a manželky krále Polského a Uherského Ludvíka I, a podlé toho domnění dostal ve vydání, pořízeném hr. Stanislavem Duninem Borkowským. jméno „Psałterz królowéj Malgorzaty" (ve Vídni 1834). Nehring pak shledal, že prý text jeho polský místy patrně se shoduje se ŽWittb., ve velké části že není viděti shody žádné, jinde pak že má ŽFlor. podobu se staročeskými žaltáři jinými, zejména s Klemen- tinským; že tedy polská čásť Žaltáře Flor. souvisí s překladem žaltáře staročeským; a že, co se tkne zejména poměru k ŽWittb., původce toho textu pol- ského, z něhož jest v ŽFlor. opis učiněn, měl sobě na pomoc předlohu staročeskou takovou, z jaké i ZWittb. byl opisován. (W. Nehring, Iter Floria- nense, O Psalterzu floryańskim lacińsko-polsko-nie- mieckim, w szczególności o polskim jego dziale. Poznaň 1871 str. 53 sl.; shledání Nehringovo však zužuje J. Jireček v ČČMus. 1872, 300). R. 1878 bylo mi dovoleno opatřiti si opis Žal- táře Wittb. z kopie, chované v literární pozůstalosti Šafaříkově, a poněvadž nebylo lze dostati original do Prahy, propůjčil se mi prof. V Jagić ke mnohým přátelským službám, zajel sám do Wittenberka, srovnal tam značnou část mého opisu s originalem, a když se ukázalo, že Štúr opisoval sice velmi pečlivě a věrně, ale že přece je potřebí srovnání bedlivějšího, zamluvil pro mne original k sobě do Berlína. Zde bylo mi podporou sl. Matice České možno zevrubně
Strana XXXV
XXXV srovnati opis s originalem (v lednu 1879) a zjednati snímky pro vydání, k němuž jsem se strojil. Při vzdělání jeho měl jsem při ruce svůj opis srovnaný s originalem; své výpisky ze ZKlem.; věrný opis Žaltáře Poděbr., prostřednictvím p. ministra J. Jirečka laskavě zapůjčený z literarní pozůstalosti Šafaříkovy; věrný opis ŽKap. z tétéž pozůstalosti, a téhož žaltáře jiný, transkribovaný opis Čelakov- ského z knihovny Nár. Musea; glossy ze ZGloss., vepsané od Šafaříka do opisu Štúrova a přejaté odtud do opisu mého, potom vydané tiskem v ČČMus. 1879 405 sl.; otisky ŽPas. v ČČMus. 1878, 386 sl. a ZTruh. v Listech filol. 1879, 144 sl.; a věrné opisy ZBrn. a ZTom. Z textů latinských měl jsem Vul- gatu vyd. v Praze 1757 a vydání Thahlhoferovo: Erklärung der Psalmen etc. (text, parafrase a výklad) Regensburg 1860. Za hlavní svůj úkol pokládal jsem, podati věrně text originalu. Text ten jest ovšem, jak nahoře ukázáno bylo, znešvařen chybami všelikými, ale ob- ráží se v něm zároveň, jak též bylo vyloženo, pře- ložení velmi starožitné, a jest přese všecky chyby přece velice důležitý, zvláště se stránky jazykové; proto hleděl jsem na text jakožto na věc v tomto vydání nejdůležitější. Slova, v rukopise často do- hromady psaná, rozdělil jsem, složení větné označil jsem interpunkcí podlé vydání latinských; skratky (pro, ra, m) jsem nahradil písmem a rozdílu mezi rukopisným t, i a í, y a ý nehleděl jsem, poněvadž jest nejen libovolný a nahodilý, nýbrž v textě tiště- ném i zbytečný. To jsou jediné věci, jimiž se od-
XXXV srovnati opis s originalem (v lednu 1879) a zjednati snímky pro vydání, k němuž jsem se strojil. Při vzdělání jeho měl jsem při ruce svůj opis srovnaný s originalem; své výpisky ze ZKlem.; věrný opis Žaltáře Poděbr., prostřednictvím p. ministra J. Jirečka laskavě zapůjčený z literarní pozůstalosti Šafaříkovy; věrný opis ŽKap. z tétéž pozůstalosti, a téhož žaltáře jiný, transkribovaný opis Čelakov- ského z knihovny Nár. Musea; glossy ze ZGloss., vepsané od Šafaříka do opisu Štúrova a přejaté odtud do opisu mého, potom vydané tiskem v ČČMus. 1879 405 sl.; otisky ŽPas. v ČČMus. 1878, 386 sl. a ZTruh. v Listech filol. 1879, 144 sl.; a věrné opisy ZBrn. a ZTom. Z textů latinských měl jsem Vul- gatu vyd. v Praze 1757 a vydání Thahlhoferovo: Erklärung der Psalmen etc. (text, parafrase a výklad) Regensburg 1860. Za hlavní svůj úkol pokládal jsem, podati věrně text originalu. Text ten jest ovšem, jak nahoře ukázáno bylo, znešvařen chybami všelikými, ale ob- ráží se v něm zároveň, jak též bylo vyloženo, pře- ložení velmi starožitné, a jest přese všecky chyby přece velice důležitý, zvláště se stránky jazykové; proto hleděl jsem na text jakožto na věc v tomto vydání nejdůležitější. Slova, v rukopise často do- hromady psaná, rozdělil jsem, složení větné označil jsem interpunkcí podlé vydání latinských; skratky (pro, ra, m) jsem nahradil písmem a rozdílu mezi rukopisným t, i a í, y a ý nehleděl jsem, poněvadž jest nejen libovolný a nahodilý, nýbrž v textě tiště- ném i zbytečný. To jsou jediné věci, jimiž se od-
Strana XXXVI
XXXVI chyluje text tuto vytištěný od originalu, jiné nechal jsem všecko jako v originale, zejména všecky chyby; jejich oznámení a kde možná opravy a vysvětlení jich jsou dílem pod čarou, dílem zádu ve Slovníku. Někdy bylo by snad lépe bývalo, vykonati opravu hned v textě, a pod čarou jen připomenouti, že rukopis za to má tu neb onu chybu; ale naproti tomu je mnoho případů, kde mi nebylo na snadě, jak chybu opraviti, anebo kde jest možna oprava několikerá. Aby nebylo v té věci nestejnosti, uznal jsem za dobré, podati text věrně i s chybami, a při- pomínati pod čarou, co by za kterou chybu mělo býti. Mnohé jiné chyby, zejména chyby vzhledem k syntaxi a vzhledem ke smyslu, ovšem zůstaly bez opravy i bez dotvrzení pod čarou. Jestiť jich příliš mnoho, ale napadají a vysvětlují se samy při čtení textu a při srovnání s Vulgatou*); jejich ohlašo- váním byly by se poznámky nad míru a zbytečně rozšířily. Pro přehled a hledání bylo třeba opatřiti jed- notlivé žalmy a kantika číslicemi a nápisy, a po- něvadž v ŽWittb. následují za sebou v pořádku jiném než obyčejném**), proto jest třeba udati také, kde který kus se začíná: *) Staročeských textů biblických není radno čísti jinak než s Vulgatou v ruce. **) a to v pořádku tomto: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 53, 26, 27, 28, 29, 30, 31 32, 33, 34, 35, 36 37, Isa., 38, 39, 40, 41, (42 jest po 51), 43 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 42, Ezech., 52, (53 je po 21), 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 66,
XXXVI chyluje text tuto vytištěný od originalu, jiné nechal jsem všecko jako v originale, zejména všecky chyby; jejich oznámení a kde možná opravy a vysvětlení jich jsou dílem pod čarou, dílem zádu ve Slovníku. Někdy bylo by snad lépe bývalo, vykonati opravu hned v textě, a pod čarou jen připomenouti, že rukopis za to má tu neb onu chybu; ale naproti tomu je mnoho případů, kde mi nebylo na snadě, jak chybu opraviti, anebo kde jest možna oprava několikerá. Aby nebylo v té věci nestejnosti, uznal jsem za dobré, podati text věrně i s chybami, a při- pomínati pod čarou, co by za kterou chybu mělo býti. Mnohé jiné chyby, zejména chyby vzhledem k syntaxi a vzhledem ke smyslu, ovšem zůstaly bez opravy i bez dotvrzení pod čarou. Jestiť jich příliš mnoho, ale napadají a vysvětlují se samy při čtení textu a při srovnání s Vulgatou*); jejich ohlašo- váním byly by se poznámky nad míru a zbytečně rozšířily. Pro přehled a hledání bylo třeba opatřiti jed- notlivé žalmy a kantika číslicemi a nápisy, a po- něvadž v ŽWittb. následují za sebou v pořádku jiném než obyčejném**), proto jest třeba udati také, kde který kus se začíná: *) Staročeských textů biblických není radno čísti jinak než s Vulgatou v ruce. **) a to v pořádku tomto: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 53, 26, 27, 28, 29, 30, 31 32, 33, 34, 35, 36 37, Isa., 38, 39, 40, 41, (42 jest po 51), 43 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 42, Ezech., 52, (53 je po 21), 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 66,
Strana XXXVII
XXXVII I. str. 1; II. „ 1 ; III. „ 2; IV. » 3 ; V. VI. 5 ; VII. 6 ; VIII. „ 8; 8; „ IX. X. „ 12; XI. „ 12; XII. „ 13; XIII. „ 13; XIV. „ 14; XV. „ 15; XVI. „ 16; XVII. » 17; XVIII. » 21; XIX. 22; „ XX. » 23; XXI. " 24; XXII. str. 26; XXIII. „ 27; XXIV. „ 28; XXV. 29; „ XXVI. 31; „ XXVII. 32; „ XXVIII. „ 33; XXIX. 34; „ XXX. 35; „ XXXI. 37; XXXII. 38; „ 40; XXXIII. „ XXXIV. 42; „ XXXV. 44; „ XXXVI. 45; „ 48; XXXVII. „ XXXVIII. „ 50; XXXIX. „ 51; XL. „ 53; XLI. „ 54; XLII. „ 67: 63, (64 je po 67), 65, (66 je po 62), 67, 64, Ann, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 89, Moys., 80, 81 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, (89 je po 79), 90, (91 není), 92, 93, 94a, (94b je na konci), 95, 96, 142, Hab., 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, Deut., 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, (117 a 118 po 120), 119, 120, 117, 118 (verš 1—32), Athan., 118 (verš 33—176), (119 a 120 jsou po 116), 121, 122 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, (142, je po 96), 143, 144, 145, 146, 147, 148, 149, 150, Puer., Zachar., Ambros., Magnif., Sim., 94b (94a je po 93).
XXXVII I. str. 1; II. „ 1 ; III. „ 2; IV. » 3 ; V. VI. 5 ; VII. 6 ; VIII. „ 8; 8; „ IX. X. „ 12; XI. „ 12; XII. „ 13; XIII. „ 13; XIV. „ 14; XV. „ 15; XVI. „ 16; XVII. » 17; XVIII. » 21; XIX. 22; „ XX. » 23; XXI. " 24; XXII. str. 26; XXIII. „ 27; XXIV. „ 28; XXV. 29; „ XXVI. 31; „ XXVII. 32; „ XXVIII. „ 33; XXIX. 34; „ XXX. 35; „ XXXI. 37; XXXII. 38; „ 40; XXXIII. „ XXXIV. 42; „ XXXV. 44; „ XXXVI. 45; „ 48; XXXVII. „ XXXVIII. „ 50; XXXIX. „ 51; XL. „ 53; XLI. „ 54; XLII. „ 67: 63, (64 je po 67), 65, (66 je po 62), 67, 64, Ann, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 89, Moys., 80, 81 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, (89 je po 79), 90, (91 není), 92, 93, 94a, (94b je na konci), 95, 96, 142, Hab., 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, Deut., 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, (117 a 118 po 120), 119, 120, 117, 118 (verš 1—32), Athan., 118 (verš 33—176), (119 a 120 jsou po 116), 121, 122 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, (142, je po 96), 143, 144, 145, 146, 147, 148, 149, 150, Puer., Zachar., Ambros., Magnif., Sim., 94b (94a je po 93).
Strana XXXVIII
XXXVIII XLIII. str. 55; XLIV. XLV. XLVI. XLVII. XLVIII. XLIX. L. LI. LII. LIII. LIV. LV. LVI. LVII. LVIII. LIX. LX. LXI. LXII. LXIII. LXIV. LXV. LXVI. LXVII. LXVIII. LXIX. LXX. LXXI. LXXII. LXXIII. ” » 5T; 58; 59; 60; 61; 63; 64; 66; 68; 30; 69; 71; 72; 73; 74; 75; 77; 77; 78; 80; 85; 81; 79; 82; 87; 90; 91; 92; 94; 96; LXXIV. LXXV. LXXVI. LXXVII. LXXVIII. LXXIX. LXXX. LXXXI. LXXXII. LXXXIII. LXXXIV. LXXXV. LXXXVI. LXXX VII. LXXXVIII. LXXXIX. XC. XCI. XCII. XCIII. XCIV*, XCIV'. XCV. XCVI. XCVII. XCVIII. XCIX. C. CI. CH. CII. str. 98; „ 98; „ 99; „ 101; „ 106; „ 107; » 118; „ 113; „ 114; „ 115; „ 116; „ 117; » 118; „ 119; „ 120; „ 109; „ 124; schazi; str. 125; „ 126; „ 127; „ 209; „ 128; „ 129; „ 133; „ 134; „ 135; „ 135; „ 136; „ 138; „ 139;
XXXVIII XLIII. str. 55; XLIV. XLV. XLVI. XLVII. XLVIII. XLIX. L. LI. LII. LIII. LIV. LV. LVI. LVII. LVIII. LIX. LX. LXI. LXII. LXIII. LXIV. LXV. LXVI. LXVII. LXVIII. LXIX. LXX. LXXI. LXXII. LXXIII. ” » 5T; 58; 59; 60; 61; 63; 64; 66; 68; 30; 69; 71; 72; 73; 74; 75; 77; 77; 78; 80; 85; 81; 79; 82; 87; 90; 91; 92; 94; 96; LXXIV. LXXV. LXXVI. LXXVII. LXXVIII. LXXIX. LXXX. LXXXI. LXXXII. LXXXIII. LXXXIV. LXXXV. LXXXVI. LXXX VII. LXXXVIII. LXXXIX. XC. XCI. XCII. XCIII. XCIV*, XCIV'. XCV. XCVI. XCVII. XCVIII. XCIX. C. CI. CH. CII. str. 98; „ 98; „ 99; „ 101; „ 106; „ 107; » 118; „ 113; „ 114; „ 115; „ 116; „ 117; » 118; „ 119; „ 120; „ 109; „ 124; schazi; str. 125; „ 126; „ 127; „ 209; „ 128; „ 129; „ 133; „ 134; „ 135; „ 135; „ 136; „ 138; „ 139;
Strana XXXIX
CIV. CV. CVI. CVII. CVIII. CIX. CX. CXI. OXII. CXIII. CXIV. CXV. CXVI. CXVII. CXVIII. CXIX. CXX. CXXI. CXXII. CXXIIL CXXIV. CXXV. CXXVI. CXXVII. CXXVIII. CXXIX. CXXX. CXXXI. OX XXII. CXXXIII. Str. 142 ; 145; 148; 151; 152; 158; 158; 159; 160; 161; 163; 163; 164; 165; 168; 164; 165; 181; 189; 182; 183; 184 ; 184; 185; 185; 186; 187; 187; 188; 189; CXXXIV. str. CXXXV. CXXXVI. CXXXVII. CXXXVIII. CXXXIX. CXL. CXLI. CXLII. CXLIII. CXLIV. CXLV. CXLVI. CXLVII. CXLVIII. CXLIX. CL. Ambros. Ann. Athan. Deuter. Ezech. : Habak. Isa. Magnif. Moysis Puer. Sim. Zachar. XXXIX 189; 190; 191; 192; 193; 195; 196; 197; 130; 198; 199; 200; 201; 202; 203; 204; 205; 207; 86; 170; 154; 67; 131; 50; 208; 110; 205; 209; 206.
CIV. CV. CVI. CVII. CVIII. CIX. CX. CXI. OXII. CXIII. CXIV. CXV. CXVI. CXVII. CXVIII. CXIX. CXX. CXXI. CXXII. CXXIIL CXXIV. CXXV. CXXVI. CXXVII. CXXVIII. CXXIX. CXXX. CXXXI. OX XXII. CXXXIII. Str. 142 ; 145; 148; 151; 152; 158; 158; 159; 160; 161; 163; 163; 164; 165; 168; 164; 165; 181; 189; 182; 183; 184 ; 184; 185; 185; 186; 187; 187; 188; 189; CXXXIV. str. CXXXV. CXXXVI. CXXXVII. CXXXVIII. CXXXIX. CXL. CXLI. CXLII. CXLIII. CXLIV. CXLV. CXLVI. CXLVII. CXLVIII. CXLIX. CL. Ambros. Ann. Athan. Deuter. Ezech. : Habak. Isa. Magnif. Moysis Puer. Sim. Zachar. XXXIX 189; 190; 191; 192; 193; 195; 196; 197; 130; 198; 199; 200; 201; 202; 203; 204; 205; 207; 86; 170; 154; 67; 131; 50; 208; 110; 205; 209; 206.
Strana XL
XL Jednotlivé verše číslovány jsou podlé Vulgaty vyd. v Praze 1757: Biblia sacra Vulgatae editionis etc. O těchto číslech musím však připomenouti, že ve vydáních tištěných jsou v nich rozdíly a že text Wittenberský inicialkami ukazuje na mnoze na číslo- vání jiné, na př. 10, 1 až 5; 64, 6 a 7; 64, 8 a 9; 67, 33 a 34. V některých žalmech mají verše číslo- vání dvoje. Některé (zvl. opovědné začáteční) verše nejsou v rkp. přeloženy; ty podávám latinsky. Kromě žalmův a veršův udává se číslicemi v závorkách ro- hatých list a strana rukopisu, [13/ až /263a). Slovník na Žaltáři Wittenberském založený může býti hlavně jen vokabulářem, svědčícím, jakým českým slovem které slovo latinské od překladatele staro- českého přetlumočeno jest, a nemožno se nadíti do něho, aby podával také syntaktické vazby překladu, v němž tlumočena jsou hlavně jenom slova latinského originalu a velmi málo dbáno o úpravu syntaktickou. Podlé této míry dlužno posuzovati také Slovník přidaný k tomuto vydání. Jen málo hleděno v něm ke stránce syntaktické, a jest hlavně jen vokabu- lářem, jenž obsahuje tu část slov v Žaltáři Wittb. užitých, která vzácností, nebo významem, nebo formou povšimnutí zasluhují. O vnitřním zřízení jeho podává objasnění připomínka na začátku jeho položená (str 211). Snímky přidané k této knize jsou fotolitho- grafie stránek 1a (snímek I) a 261a (snímek II) ko- dexu Wittenberského a pocházejí z ústavu bratří Burchardův v Berlíně.
XL Jednotlivé verše číslovány jsou podlé Vulgaty vyd. v Praze 1757: Biblia sacra Vulgatae editionis etc. O těchto číslech musím však připomenouti, že ve vydáních tištěných jsou v nich rozdíly a že text Wittenberský inicialkami ukazuje na mnoze na číslo- vání jiné, na př. 10, 1 až 5; 64, 6 a 7; 64, 8 a 9; 67, 33 a 34. V některých žalmech mají verše číslo- vání dvoje. Některé (zvl. opovědné začáteční) verše nejsou v rkp. přeloženy; ty podávám latinsky. Kromě žalmův a veršův udává se číslicemi v závorkách ro- hatých list a strana rukopisu, [13/ až /263a). Slovník na Žaltáři Wittenberském založený může býti hlavně jen vokabulářem, svědčícím, jakým českým slovem které slovo latinské od překladatele staro- českého přetlumočeno jest, a nemožno se nadíti do něho, aby podával také syntaktické vazby překladu, v němž tlumočena jsou hlavně jenom slova latinského originalu a velmi málo dbáno o úpravu syntaktickou. Podlé této míry dlužno posuzovati také Slovník přidaný k tomuto vydání. Jen málo hleděno v něm ke stránce syntaktické, a jest hlavně jen vokabu- lářem, jenž obsahuje tu část slov v Žaltáři Wittb. užitých, která vzácností, nebo významem, nebo formou povšimnutí zasluhují. O vnitřním zřízení jeho podává objasnění připomínka na začátku jeho položená (str 211). Snímky přidané k této knize jsou fotolitho- grafie stránek 1a (snímek I) a 261a (snímek II) ko- dexu Wittenberského a pocházejí z ústavu bratří Burchardův v Berlíně.
Strana 1
I. 1 [1a Blazeny muz, genz nepoſtupil po rodie ne- myloſtiwich, a na czieſtie hrziefſnich neſtal, a na ſtoliczi poſkwirneney neſiedal. 2 Ale w zakonie boziem wuole geho, a w geho za- konye myſlyti bude we dne y w noczi. 3 Y bude iako drziewo, ieſto wſazeno yeſt podle biehow wodnych, yeſto owocze ſwe da w czaſſ ſwoy. A liſt geho neſplyne, a czoz kolywiek vczyny, proſpiegy. 4 Ne tak, nemiloſtiwi, ne tak, [1 ale yakozto prach, gehoz ſemczy wietir ſ obliczigie zemie. 5 Proto newſtanu nemyloſtiwi w ſudie, any hrziefſny w radie ſprawedlnich. 6 Nebo zna hoſpodin czieſtu ſprawedlnich, a chod nemyloſtywich zahyne. II. 1 Procz ſu ſie wzridaly wlaſty, a lude myſlyly ſu prazdnye? I, 1 Text český psán jest odtud do 90, 13 barvou čer- venou: — po rodie omylem m. po radě. — neſtal: k tomu na předcházející prázdné straně korrektura wa, tedy nestával. — pofkwirneney: k tomu na předcházející prázdné straně zhubi- tedlney. — neſiedal: k tomu na kraji yel; opravovatel chtěl míti nesěděl nebo neseděl m. nesědal. — 3 a . . . proſpiegy: k a přidáno na kraji wſſe jakožto překlad latinského omnia; plural prospějí je chybný vedlé singularu vše, cožkolivěk; vlivem lat. prosperabuntur. — 4 obliczigie: tak v rkp. II, 1 wzridaly wlaſty: k tomu na kraji chronuly ſborowe. 1
I. 1 [1a Blazeny muz, genz nepoſtupil po rodie ne- myloſtiwich, a na czieſtie hrziefſnich neſtal, a na ſtoliczi poſkwirneney neſiedal. 2 Ale w zakonie boziem wuole geho, a w geho za- konye myſlyti bude we dne y w noczi. 3 Y bude iako drziewo, ieſto wſazeno yeſt podle biehow wodnych, yeſto owocze ſwe da w czaſſ ſwoy. A liſt geho neſplyne, a czoz kolywiek vczyny, proſpiegy. 4 Ne tak, nemiloſtiwi, ne tak, [1 ale yakozto prach, gehoz ſemczy wietir ſ obliczigie zemie. 5 Proto newſtanu nemyloſtiwi w ſudie, any hrziefſny w radie ſprawedlnich. 6 Nebo zna hoſpodin czieſtu ſprawedlnich, a chod nemyloſtywich zahyne. II. 1 Procz ſu ſie wzridaly wlaſty, a lude myſlyly ſu prazdnye? I, 1 Text český psán jest odtud do 90, 13 barvou čer- venou: — po rodie omylem m. po radě. — neſtal: k tomu na předcházející prázdné straně korrektura wa, tedy nestával. — pofkwirneney: k tomu na předcházející prázdné straně zhubi- tedlney. — neſiedal: k tomu na kraji yel; opravovatel chtěl míti nesěděl nebo neseděl m. nesědal. — 3 a . . . proſpiegy: k a přidáno na kraji wſſe jakožto překlad latinského omnia; plural prospějí je chybný vedlé singularu vše, cožkolivěk; vlivem lat. prosperabuntur. — 4 obliczigie: tak v rkp. II, 1 wzridaly wlaſty: k tomu na kraji chronuly ſborowe. 1
Strana 2
2 2 Prziſtupily ſu kraly zemſczi, a knyezata ſie ſeſſly w gedno proty hoſpodynu a proty bohu geho. 3 Zlamaymy [2a okowy gich, y otwirzmy ot naſ yhoy gich. 4 Genz bidli na nebeſiech, poſmyege ſie gim, a hoſpodyn wzruha ſie gym. 5 Tehdi wzmluwy k nym w hniewie ſwem, a w ri- dany ſwem ſmuti gie. 6 Ale yaz vſtawen ſem kral ot neho nad ſyon, horu ſwatu geho; kazye kazanye geho. 7 Hoſpodyn rzekl ke mnye: ſyn moy yſi ty, yaz dnes vrodil ſem tie. 8 Zaday na mnye, a dam ty wlaſti, dyedinu twu a ſbozie twe ſ2b] kraginy zemſke. 9 Zrawis gie w metle zelezney, a iako ſud hírnezie- rzowy ztepeſſ gie. 10 A giz kraly vrozumyeyte: navczte ſye, gyzto ſudite zemyu. 11 Sluzte hoſpodinu v bazny, a weſelte ſie gemu ſ ſtrachem. 12 Popadnyete kazn, ne nyekdy rozhnyewa ſie ho- ſpodyn, nezhinte ſ czieſti prawe, 13 kdiz rozze ſye w kratczie hniew geho. blazeny wſiczkny, gizto vffagy wen. III. 1 Psalmus David, cum fugeret a facie Absalom filii sui (2. Reg. 15. 14). — 8 wlaſti: k tomu na kraji lidſkoſbory; opravovatel ve verši tomto, a podobně v 2, 1, nesouhlasil s přeložením gens = vlast, ale doleji nechává totéž přeložení býti bez opravy. — dye- dinu twu: k tomu na kraji vel dyedyczſtwo twe. — 9 zrawis: omylem m. zpravíš; k tomu na kraji: budeſſ gymy wlaſty w metle. — 10 zemyu: poslední litera škrábána. — 12 fie ie poškrábáno. — ne nyekdy rozhnyewa ſie: lat. ne quando irascatur.
2 2 Prziſtupily ſu kraly zemſczi, a knyezata ſie ſeſſly w gedno proty hoſpodynu a proty bohu geho. 3 Zlamaymy [2a okowy gich, y otwirzmy ot naſ yhoy gich. 4 Genz bidli na nebeſiech, poſmyege ſie gim, a hoſpodyn wzruha ſie gym. 5 Tehdi wzmluwy k nym w hniewie ſwem, a w ri- dany ſwem ſmuti gie. 6 Ale yaz vſtawen ſem kral ot neho nad ſyon, horu ſwatu geho; kazye kazanye geho. 7 Hoſpodyn rzekl ke mnye: ſyn moy yſi ty, yaz dnes vrodil ſem tie. 8 Zaday na mnye, a dam ty wlaſti, dyedinu twu a ſbozie twe ſ2b] kraginy zemſke. 9 Zrawis gie w metle zelezney, a iako ſud hírnezie- rzowy ztepeſſ gie. 10 A giz kraly vrozumyeyte: navczte ſye, gyzto ſudite zemyu. 11 Sluzte hoſpodinu v bazny, a weſelte ſie gemu ſ ſtrachem. 12 Popadnyete kazn, ne nyekdy rozhnyewa ſie ho- ſpodyn, nezhinte ſ czieſti prawe, 13 kdiz rozze ſye w kratczie hniew geho. blazeny wſiczkny, gizto vffagy wen. III. 1 Psalmus David, cum fugeret a facie Absalom filii sui (2. Reg. 15. 14). — 8 wlaſti: k tomu na kraji lidſkoſbory; opravovatel ve verši tomto, a podobně v 2, 1, nesouhlasil s přeložením gens = vlast, ale doleji nechává totéž přeložení býti bez opravy. — dye- dinu twu: k tomu na kraji vel dyedyczſtwo twe. — 9 zrawis: omylem m. zpravíš; k tomu na kraji: budeſſ gymy wlaſty w metle. — 10 zemyu: poslední litera škrábána. — 12 fie ie poškrábáno. — ne nyekdy rozhnyewa ſie: lat. ne quando irascatur.
Strana 3
3 2 Hoſpodyne, czoz wzmnozeny yſu, giz mutie mye! mnozy wſtawagi /3a proty mnic. 3 Mnozi prawie duſſy mei: nenye ſpaſenye gemu v bozie geho. 4 Ale ty, hoſpodyne, przigymatel moy ſy, ſlawo ma, a wzwyſugeſſ hlawu mu. 5 Hlaſſem mym k hoſpodynu wzwolach, y vſlyſſie mye ſ hori ſwate ſwe. 6 Yaz ſpal y zeſpal ſem ſye; y wſtal ſem, nebo hoſpodin prziyal mye. 7 Newzbogym ſye tyfuczow lydy obklyczenych mne: wſtan hoſpodine, ſpaſena mye vczyn, boze moy. 8 Nebo ty vderzils wſiczkny protywugicze ſie mnye ſ3b) bez vyny, zubi yſi hrzieſſnikowy zetrziel. 9 Hoſpodynowo yeſt ſpaſenie, a nad ludem twym zehnananye twe. IV. 1 In finem in carminibus, Psalmus David. 2 Kdiz powolach, vſliſſal mye boh prawedlnoſti me : w ſmutczie rozproſtrziel ſi mie. Smyluy ſie nade mnu y vſliſſ modlitwu mu. 3 Synowe ludſczy! dokud tiezkeho firdczie? y czo mylugete gieſſuti a hledate lzie? 4 A wiezte, zety geſt vdywyl hoſpodyn ſwateho ſweho; hoſpodyn vſlyſfal mye, kdiz wzwolagy k nemu. 5 Hnyewate ſie, a nerodte hrzieſſyti! czoz rziekate w ſyrdczich ſwich a na [4a) lozich ſwich zieleyte. III, 2 wzmnozeny yſu: k tomu na kraji ſye; původci té glossy snad se zdálo, že četl vzmnožili jsú místo vzmnoženi jsú; lat. multiplicati sunt. — wſtawagi: k tomu na kraji I po- wzdwihugy fie; lat. insurgunt. — 6 yaz: k tomu na kraji ſem, tedy jáz sem spal. — 7 lydy obklyczenych; chybně, lat. populi circumdantis. — 9 zehnananye omylem m. žehnánie. IV, 3 dokud: k tomu na kraji ſte. — 4 ze ty: y rado- váno. — vſlyſſal: chybně m. uslyší, lat. exaudiet.
3 2 Hoſpodyne, czoz wzmnozeny yſu, giz mutie mye! mnozy wſtawagi /3a proty mnic. 3 Mnozi prawie duſſy mei: nenye ſpaſenye gemu v bozie geho. 4 Ale ty, hoſpodyne, przigymatel moy ſy, ſlawo ma, a wzwyſugeſſ hlawu mu. 5 Hlaſſem mym k hoſpodynu wzwolach, y vſlyſſie mye ſ hori ſwate ſwe. 6 Yaz ſpal y zeſpal ſem ſye; y wſtal ſem, nebo hoſpodin prziyal mye. 7 Newzbogym ſye tyfuczow lydy obklyczenych mne: wſtan hoſpodine, ſpaſena mye vczyn, boze moy. 8 Nebo ty vderzils wſiczkny protywugicze ſie mnye ſ3b) bez vyny, zubi yſi hrzieſſnikowy zetrziel. 9 Hoſpodynowo yeſt ſpaſenie, a nad ludem twym zehnananye twe. IV. 1 In finem in carminibus, Psalmus David. 2 Kdiz powolach, vſliſſal mye boh prawedlnoſti me : w ſmutczie rozproſtrziel ſi mie. Smyluy ſie nade mnu y vſliſſ modlitwu mu. 3 Synowe ludſczy! dokud tiezkeho firdczie? y czo mylugete gieſſuti a hledate lzie? 4 A wiezte, zety geſt vdywyl hoſpodyn ſwateho ſweho; hoſpodyn vſlyſfal mye, kdiz wzwolagy k nemu. 5 Hnyewate ſie, a nerodte hrzieſſyti! czoz rziekate w ſyrdczich ſwich a na [4a) lozich ſwich zieleyte. III, 2 wzmnozeny yſu: k tomu na kraji ſye; původci té glossy snad se zdálo, že četl vzmnožili jsú místo vzmnoženi jsú; lat. multiplicati sunt. — wſtawagi: k tomu na kraji I po- wzdwihugy fie; lat. insurgunt. — 6 yaz: k tomu na kraji ſem, tedy jáz sem spal. — 7 lydy obklyczenych; chybně, lat. populi circumdantis. — 9 zehnananye omylem m. žehnánie. IV, 3 dokud: k tomu na kraji ſte. — 4 ze ty: y rado- váno. — vſlyſſal: chybně m. uslyší, lat. exaudiet.
Strana 4
4 6 Offieruyte offieru prawedlnoſti a uffate w hoſpo- dyna. mnozi rziekayu: kto pokazal nam dobre?" 7 Znamenana yeſt na nas ſwietloſt oblicziegie tweho, hoſpodine: dal ſi weſele w ſirdczi mem. 8 Ot plodu zitneho, vinneho a oleyoweho rozmno- zeny ſu. 9 W pokogi v mem budu ſpaty y otpoczynu: 10 Nebo ti, hoſpodyne, wlaſczy nadiegi poſtawil ſi mye. V. 1 In finem pro ea, quae hereditatem consequitur, Psalmus David. 2 Slowa ma vſſyma przigmy, hoſpodine, rozomyey wolanye me. 3 Przichil ſie k hlaſſu modlitwy me, kraly moy a boze moy. 4 [4b7 Nebo k tobie zmodly ſie, hoſpodyne, rano usliſſ hlas moy. 5 Rano prziſtupy k tobye, wzrzy: nebo ty boh ne- chcze krzywdie ty yſy. 6 uffate: lat sperate. — 8 zitneho: k tomu na kraji lobilného. oleyoweho: k tomu na kraji ſweho; oprava chybná, lat. a fructu frumenti, vini et olei sui. — 9 v mem: t. j. u mém, nejasný překlad nejasného lat. in pace in idipsum dormiam; lat. in idipsum je doslovný překlad řeckého čn) vò aro LXX, a má podlé textu hebrejského znamenati adverbium zároveň. Thal- hofer str. 16. — 10 wlaſczi nadiegi: chybně; lat. singulariter in spe posuisti me; ŽPod. zwlaffczie w nadyegy. V, 4 uſliſſ: lat. exaudies. — 5 wzrzy: lat. et videbo, ZKlem. a uzrſiu, ŽPod. uzrzym; psané wzrzy buď čísti dlužno uzři, jako na př. wſtawa deficit = ustává 83, 3, buď je to místo vz-zři; složení s vz- často se užívalo ku poznačení děje perfek- tivního a budoucího, na př. jenž mluwy qui loquitur 14, 3 a jazyk vzmluwy loquetur 36, 30, wzprziebywas habitabis 5, 12. — boh nechcze krzywdie ty yſy: tak v rkp., lat. non deus volens iniquitatem tu es; v ZKlem. boh nechce zloſty ty gſi, v ZKap. taktéž, ZPod. ne boh chtye neprawedlnoſti ty yſy. —
4 6 Offieruyte offieru prawedlnoſti a uffate w hoſpo- dyna. mnozi rziekayu: kto pokazal nam dobre?" 7 Znamenana yeſt na nas ſwietloſt oblicziegie tweho, hoſpodine: dal ſi weſele w ſirdczi mem. 8 Ot plodu zitneho, vinneho a oleyoweho rozmno- zeny ſu. 9 W pokogi v mem budu ſpaty y otpoczynu: 10 Nebo ti, hoſpodyne, wlaſczy nadiegi poſtawil ſi mye. V. 1 In finem pro ea, quae hereditatem consequitur, Psalmus David. 2 Slowa ma vſſyma przigmy, hoſpodine, rozomyey wolanye me. 3 Przichil ſie k hlaſſu modlitwy me, kraly moy a boze moy. 4 [4b7 Nebo k tobie zmodly ſie, hoſpodyne, rano usliſſ hlas moy. 5 Rano prziſtupy k tobye, wzrzy: nebo ty boh ne- chcze krzywdie ty yſy. 6 uffate: lat sperate. — 8 zitneho: k tomu na kraji lobilného. oleyoweho: k tomu na kraji ſweho; oprava chybná, lat. a fructu frumenti, vini et olei sui. — 9 v mem: t. j. u mém, nejasný překlad nejasného lat. in pace in idipsum dormiam; lat. in idipsum je doslovný překlad řeckého čn) vò aro LXX, a má podlé textu hebrejského znamenati adverbium zároveň. Thal- hofer str. 16. — 10 wlaſczi nadiegi: chybně; lat. singulariter in spe posuisti me; ŽPod. zwlaffczie w nadyegy. V, 4 uſliſſ: lat. exaudies. — 5 wzrzy: lat. et videbo, ZKlem. a uzrſiu, ŽPod. uzrzym; psané wzrzy buď čísti dlužno uzři, jako na př. wſtawa deficit = ustává 83, 3, buď je to místo vz-zři; složení s vz- často se užívalo ku poznačení děje perfek- tivního a budoucího, na př. jenž mluwy qui loquitur 14, 3 a jazyk vzmluwy loquetur 36, 30, wzprziebywas habitabis 5, 12. — boh nechcze krzywdie ty yſy: tak v rkp., lat. non deus volens iniquitatem tu es; v ZKlem. boh nechce zloſty ty gſi, v ZKap. taktéž, ZPod. ne boh chtye neprawedlnoſti ty yſy. —
Strana 5
5 6 Ny bude prziebywati podle tebe zlobywy, any oſtanu neſprawedlywy przied oczyma twyma. 7 Nenawidil ſy wſſiech, geſto dielagi neprawdu: za- tratiſſ wſieczky, yuz mluwie lez. Muzie zkirwaweho a Iſtyweho wzmyrzkuge hoſpodyn. 8 ale yaz we mnozftwy mylofyrdie tweho Wendu w dom twoy: y wzpadagi k tramu ƒ5a] ſwatemu twemu wzbazny w twey. 9 Hoſpodine, wed mye w prawedlnoſti twey : pro neprzately me opraw przied tobu czieſtu mu. 10 Nebo nenye w uſtech gich prawda, ſirdcze gich geſſutno geſt. 11 Row otworzeny geft hirdlo gich, yazyky ſwymy left czynyechu, fudy gie, boze. Ath padnu v myſlenych ſwych, podle mnozſtwye nelytoſty gich wypud gie, nebo wzbudyly ſu tie, hoſpodine. 12 Y wzweſele ſie w tobie wſiczkni, giz vffagi w tie: na wieky fie wzweſele, y wz ƒ55 prziebiwas w nich. Y wzchwale ſye w tobie wſiczkni, giz mylugi ymye twe. 13 nebo ti pozehnaſſ prawemu. Hoſpodine, iako ſ ſczitem dobre wole twe korunals mye (Chvala otczi y ſynu). VI. 1 In finem in carminibus, Psalmus David, pro octava. — yuz: místo již, qui. — 8 wzpa- 7 Nenawidil: tak v rkp. dagi: omylem za lat. adorabo; ŽPod. wzmodlym ſye. — k tramu: ZPod. w chramu, lat. ad templum; chybný opis. — wzbazny: lat. in timore, tak v rkp. — 11 ath padnu: k tomu na kraji l' pohinte. — nelytoſty: k tomu na kraji l' nemy- loſty. — wzbudyly: k tomu na kraji hnyewaly. — 12 wzwe- fele: lat. laetentur, ZKlem. weſelte fie. — 13 korunals mye: tak v rkp., lat. coronasti nos. — Chwala: v rkp. inicialky C není, zapomenutím rubrikatorovým, místo pro ni zůstalo prázdné.
5 6 Ny bude prziebywati podle tebe zlobywy, any oſtanu neſprawedlywy przied oczyma twyma. 7 Nenawidil ſy wſſiech, geſto dielagi neprawdu: za- tratiſſ wſieczky, yuz mluwie lez. Muzie zkirwaweho a Iſtyweho wzmyrzkuge hoſpodyn. 8 ale yaz we mnozftwy mylofyrdie tweho Wendu w dom twoy: y wzpadagi k tramu ƒ5a] ſwatemu twemu wzbazny w twey. 9 Hoſpodine, wed mye w prawedlnoſti twey : pro neprzately me opraw przied tobu czieſtu mu. 10 Nebo nenye w uſtech gich prawda, ſirdcze gich geſſutno geſt. 11 Row otworzeny geft hirdlo gich, yazyky ſwymy left czynyechu, fudy gie, boze. Ath padnu v myſlenych ſwych, podle mnozſtwye nelytoſty gich wypud gie, nebo wzbudyly ſu tie, hoſpodine. 12 Y wzweſele ſie w tobie wſiczkni, giz vffagi w tie: na wieky fie wzweſele, y wz ƒ55 prziebiwas w nich. Y wzchwale ſye w tobie wſiczkni, giz mylugi ymye twe. 13 nebo ti pozehnaſſ prawemu. Hoſpodine, iako ſ ſczitem dobre wole twe korunals mye (Chvala otczi y ſynu). VI. 1 In finem in carminibus, Psalmus David, pro octava. — yuz: místo již, qui. — 8 wzpa- 7 Nenawidil: tak v rkp. dagi: omylem za lat. adorabo; ŽPod. wzmodlym ſye. — k tramu: ZPod. w chramu, lat. ad templum; chybný opis. — wzbazny: lat. in timore, tak v rkp. — 11 ath padnu: k tomu na kraji l' pohinte. — nelytoſty: k tomu na kraji l' nemy- loſty. — wzbudyly: k tomu na kraji hnyewaly. — 12 wzwe- fele: lat. laetentur, ZKlem. weſelte fie. — 13 korunals mye: tak v rkp., lat. coronasti nos. — Chwala: v rkp. inicialky C není, zapomenutím rubrikatorovým, místo pro ni zůstalo prázdné.
Strana 6
6 2 Hoſpodyne ne w ridany twem trzeſkczy mye, any w hniewie twem kaz my. 3 Smyluy ſie nade mnu, hoſpodine, nebo nemoczen ſem: vzdraw mye, hoſpodine, nebo ſmuczeny ſut wſieczky koſti me. 4 duſſye ma zamuczena geſt velmy: a ty hoſpodine y dokudze? 5 Obrati, hoſpodine, y zproſti duſſy mu: ſpaſſena mye vezyn pro /6a myloſyrdye twe. 6 Nebo nenye w ſmyrti, kto bi pomnyel na tie: a v pekle pak kto ſye bude zpowiedati tobie?" 7 Vſylowal ſem w ſtonany mem, zmygi na kazdu nocz loze me: ſlzamy mymy poſtely mu vwlazy. 8 Smuczeno geft ot ridanye oko me: Obuetſyel ſem mezy wſſyemy neprzately mymy. 9 Oteteydiete ote mne wſiczny, giz hledate nepra- wedlnoſti: neb vſlyfſal hoſpodyn hlas placzie meho. 10 Vſlyſſal hoſpodyn proſbu mu, hoſpodyn modlitwu mu ſ6b] przigal. 11 Vſtidte ſie y zamutte ſie nahle wſiczny neprzie- tele mogi: obratte ſie y zaſtidte ſie velmy birzo. Chwala. VII. 1 Psalmus David, quem cantavit Domino pro verbis Chusi filii Jemini. (2. Reg. 16). 2 Hoſpodine, boze moy ! w tie ſem vffal: ſpaſena mie vezyn ote wſſiech, giz mne nenawidie, y zproſti mye. 3 Ne aby nykdi witirhl iako lew duſſy mu, kdiz nenye, kto wykupie, any kto ſpaſſena vczynye. 4 Hoſpodine, boze moy! acz ſem vczynil to, acz yeſt neprawedlnoſt rukama myma. VI, 2 kaz my: tak v rkp., lat. corripias me. — 5 obrati: lat. convertere, imperat. pass.; ZKlem. obrat ſie. — 9 otetey- diete: m. otejdète. — hledate neprawedlnoſti: tak v rkp.; Vulg. operamini iniquitatem, ZKap. dielate, ŽPod. czynyte. VII, 3 nykdi m. někdy. — iako lew: iako připsáno pod řádkem. — 4 rukama myma: lat. in manibus meis. —
6 2 Hoſpodyne ne w ridany twem trzeſkczy mye, any w hniewie twem kaz my. 3 Smyluy ſie nade mnu, hoſpodine, nebo nemoczen ſem: vzdraw mye, hoſpodine, nebo ſmuczeny ſut wſieczky koſti me. 4 duſſye ma zamuczena geſt velmy: a ty hoſpodine y dokudze? 5 Obrati, hoſpodine, y zproſti duſſy mu: ſpaſſena mye vezyn pro /6a myloſyrdye twe. 6 Nebo nenye w ſmyrti, kto bi pomnyel na tie: a v pekle pak kto ſye bude zpowiedati tobie?" 7 Vſylowal ſem w ſtonany mem, zmygi na kazdu nocz loze me: ſlzamy mymy poſtely mu vwlazy. 8 Smuczeno geft ot ridanye oko me: Obuetſyel ſem mezy wſſyemy neprzately mymy. 9 Oteteydiete ote mne wſiczny, giz hledate nepra- wedlnoſti: neb vſlyfſal hoſpodyn hlas placzie meho. 10 Vſlyſſal hoſpodyn proſbu mu, hoſpodyn modlitwu mu ſ6b] przigal. 11 Vſtidte ſie y zamutte ſie nahle wſiczny neprzie- tele mogi: obratte ſie y zaſtidte ſie velmy birzo. Chwala. VII. 1 Psalmus David, quem cantavit Domino pro verbis Chusi filii Jemini. (2. Reg. 16). 2 Hoſpodine, boze moy ! w tie ſem vffal: ſpaſena mie vezyn ote wſſiech, giz mne nenawidie, y zproſti mye. 3 Ne aby nykdi witirhl iako lew duſſy mu, kdiz nenye, kto wykupie, any kto ſpaſſena vczynye. 4 Hoſpodine, boze moy! acz ſem vczynil to, acz yeſt neprawedlnoſt rukama myma. VI, 2 kaz my: tak v rkp., lat. corripias me. — 5 obrati: lat. convertere, imperat. pass.; ZKlem. obrat ſie. — 9 otetey- diete: m. otejdète. — hledate neprawedlnoſti: tak v rkp.; Vulg. operamini iniquitatem, ZKap. dielate, ŽPod. czynyte. VII, 3 nykdi m. někdy. — iako lew: iako připsáno pod řádkem. — 4 rukama myma: lat. in manibus meis. —
Strana 7
5 Acz ſem otplatil otplaczygyczym mnye zle, ſpadnu ſ prawem ot neprzatel mich daremnych. 6 Nenawid [7a] neprzietel duſſie me, y popadny y ztlacz w zemy zywot moy, a ſlawu mu v popel vwed. 7 Wftan, hoſpodyne, w hniewie twem, y wzwyfſy ſie w kragich neprzatel mych. Y wſtan, hoſpodyne, boze moy, w kazany, w nemzs przykazal; 8 a ſbor ludſky obkluczy tye, A pron na wiſoſt ſye wrati ; 9 hoſpodyne ſudy lud. Svdy mye, hoſpodine, podle prawedlnoſti me, a podle wyny me nade mnu. 10 Zhyne ſabirſtwo hrzieſſnych, a oprawyſſ praweho, ſpaſ7b/trzygie ſirdezie a ledwie, bozie ! 11 Prawa pomocz ma ot hoſpodina, genz ſpaſſeny czyny prawe firdczem. 12 Boh ſudczie ſprawedlny, filny a pokoyny: czy ſie wzhniewa na kazde dny? 13 Acz ne obraczeny budete, mecz ſwoy oprzahl, luczifcze ſwe wytahl y prziprauil gie. 14 A w nem vczynil ſudi ſmyrtelne, ſſypi ſwe horuczie oczynyl. 15 Todie rody newieru, y poczal boleſt, y vrodil neprawedlnoſt. 16 Kaliſcze ottewrziel y wykopal gie: y vpadl w dol, genz vczynil. 17 Obrati ſie boleſt geho w hlawu [8a) geho: a v virch geho zlob geho ſſtupy. 18 Zpowyedati ſie budu hoſ. podle prawedlnoſti me: y wzpiegi gmenu hoſpodynowu naywiſſiemu. 9 podle wyny me : wyny m. neviny; lat. secundum innocentiam meam; ZPod. podle newynny mey. — 12 súdcě.. pokoyny: taktéž v ZKlem. a ZKap.; lat. patiens. — ſie wzhniewa: — 13 oprzahl: ŽPod. taktéž, lat vibrabit. lat. irascitur. — 14 oczynyl: tak v rkp., snad m. učinil n. dočinil ZPod. doczynyl.
5 Acz ſem otplatil otplaczygyczym mnye zle, ſpadnu ſ prawem ot neprzatel mich daremnych. 6 Nenawid [7a] neprzietel duſſie me, y popadny y ztlacz w zemy zywot moy, a ſlawu mu v popel vwed. 7 Wftan, hoſpodyne, w hniewie twem, y wzwyfſy ſie w kragich neprzatel mych. Y wſtan, hoſpodyne, boze moy, w kazany, w nemzs przykazal; 8 a ſbor ludſky obkluczy tye, A pron na wiſoſt ſye wrati ; 9 hoſpodyne ſudy lud. Svdy mye, hoſpodine, podle prawedlnoſti me, a podle wyny me nade mnu. 10 Zhyne ſabirſtwo hrzieſſnych, a oprawyſſ praweho, ſpaſ7b/trzygie ſirdezie a ledwie, bozie ! 11 Prawa pomocz ma ot hoſpodina, genz ſpaſſeny czyny prawe firdczem. 12 Boh ſudczie ſprawedlny, filny a pokoyny: czy ſie wzhniewa na kazde dny? 13 Acz ne obraczeny budete, mecz ſwoy oprzahl, luczifcze ſwe wytahl y prziprauil gie. 14 A w nem vczynil ſudi ſmyrtelne, ſſypi ſwe horuczie oczynyl. 15 Todie rody newieru, y poczal boleſt, y vrodil neprawedlnoſt. 16 Kaliſcze ottewrziel y wykopal gie: y vpadl w dol, genz vczynil. 17 Obrati ſie boleſt geho w hlawu [8a) geho: a v virch geho zlob geho ſſtupy. 18 Zpowyedati ſie budu hoſ. podle prawedlnoſti me: y wzpiegi gmenu hoſpodynowu naywiſſiemu. 9 podle wyny me : wyny m. neviny; lat. secundum innocentiam meam; ZPod. podle newynny mey. — 12 súdcě.. pokoyny: taktéž v ZKlem. a ZKap.; lat. patiens. — ſie wzhniewa: — 13 oprzahl: ŽPod. taktéž, lat vibrabit. lat. irascitur. — 14 oczynyl: tak v rkp., snad m. učinil n. dočinil ZPod. doczynyl.
Strana 8
8 VIII. 1 In finem pro torcularibus, Psalmus David. 2 Hoſpodine, hoſpodyne naſſ, kako dywne geſt ymye twe po wſſyey zemy! Nebo wzwyfſena geſt welikoft twa nad nebeſſa. 3 Z uſt dyetinych a ſſeſkowich ſwirchowal ſy chwalu pro neprzateli twe, aby zkazil neprzietele a mſtitele. 4 Nebo vzrzy nebeſſa twa, dyelo pirſtow twich, meſiecz a hwyezdi, gez ſi ti zalozil. 5 Czo [8b geſt czlowiek, ze pomnyſſ na ni, nebo ſyn ezlowieczi, ze nawſcziewiſſ geho? 6 Pomenſſil ſi geho malem menie ot andielow, chwalu a czſty koronowal ſi geho, 7 y poſtawil ſy geho nad dielo ruku twu. 8 Wſeczko podwyrhl pod nohi geho, owczie y woly wſeczko, nad to y ſkot polſky: 9 Ptaky nebeſke a riby morzſke, giz prziechodie ſtezky morzſke. 10 Hoſpodine, hoſpodine naſſ, kako dywne geſt ymye twe we wſiey zemy! Chwala otczi y ſinu y ſwa- temu duchu. IX. 1 In finem pro occultis filii, Psalmus David. 2 ſ9a) Zpowiedati ſie budu tobie hoſ. we wſſem ſirdczi mem: wzmluwi wſieczki dywy twe. 3 Vzdrawy ſie y wzweſeli ſie w tobie: y wzpiewayu ymenu twemu prziewiſoczie. VIII, 5 na ni: akk. mužsk. — 8 woly wſeczko: lat. boves universas, ZPod. woli wſſetky. — 9 giz t. j. již (masc.), chybou podlé lat.: pisces, qui .. IX, 3 Vzdrawy fie: lat. laetabor, ZPod. wzradugy, ZKap. vzraduji sě. Latinské laetari překládá se v ZWittb. slovesem radovati sě, futurum laetabor pak složeným vzradovati sě (19, 6; 34, 15; 84, 7) neb uradovati se (13, 7); podlé toho
8 VIII. 1 In finem pro torcularibus, Psalmus David. 2 Hoſpodine, hoſpodyne naſſ, kako dywne geſt ymye twe po wſſyey zemy! Nebo wzwyfſena geſt welikoft twa nad nebeſſa. 3 Z uſt dyetinych a ſſeſkowich ſwirchowal ſy chwalu pro neprzateli twe, aby zkazil neprzietele a mſtitele. 4 Nebo vzrzy nebeſſa twa, dyelo pirſtow twich, meſiecz a hwyezdi, gez ſi ti zalozil. 5 Czo [8b geſt czlowiek, ze pomnyſſ na ni, nebo ſyn ezlowieczi, ze nawſcziewiſſ geho? 6 Pomenſſil ſi geho malem menie ot andielow, chwalu a czſty koronowal ſi geho, 7 y poſtawil ſy geho nad dielo ruku twu. 8 Wſeczko podwyrhl pod nohi geho, owczie y woly wſeczko, nad to y ſkot polſky: 9 Ptaky nebeſke a riby morzſke, giz prziechodie ſtezky morzſke. 10 Hoſpodine, hoſpodine naſſ, kako dywne geſt ymye twe we wſiey zemy! Chwala otczi y ſinu y ſwa- temu duchu. IX. 1 In finem pro occultis filii, Psalmus David. 2 ſ9a) Zpowiedati ſie budu tobie hoſ. we wſſem ſirdczi mem: wzmluwi wſieczki dywy twe. 3 Vzdrawy ſie y wzweſeli ſie w tobie: y wzpiewayu ymenu twemu prziewiſoczie. VIII, 5 na ni: akk. mužsk. — 8 woly wſeczko: lat. boves universas, ZPod. woli wſſetky. — 9 giz t. j. již (masc.), chybou podlé lat.: pisces, qui .. IX, 3 Vzdrawy fie: lat. laetabor, ZPod. wzradugy, ZKap. vzraduji sě. Latinské laetari překládá se v ZWittb. slovesem radovati sě, futurum laetabor pak složeným vzradovati sě (19, 6; 34, 15; 84, 7) neb uradovati se (13, 7); podlé toho
Strana 9
9 4 W obraczeny neprzietele meho zaſſie; znemocz- nyegi a zhynu ot oblycziegie tweho. 5 Nebo yſi vczynil ſud moy y wiecz mu, ſediel ſy na ſtolyczy, genz ſudiſſ prawdu. 6 Wzlal yſy wlaſtem, y zhynul nemyloſtywy: gmye gich ſi zahladil na wieky y wieky wiekom. 7 Neprzietele zhynuly meczem do konczie: a myeſta gich yſi zkazil. [9 Zhynula pamyet gich ſ zwukem: 8 a hoſpodyn na wiky a oſtane. Vprawil w fudie ſtolecz ſwoy : 9 a on vſudy ſwyet zemſky v prawedlnoſty, bude ſudity lud v prawdie. 10 vczynen geſt hoſpodyn vtocziſcze chudemu: po- mocznik v potrziebie y w ſmutczie. 11 Vffayte w tie wſiczny, giz ſu znaly ymye twe, hoſ.: nebo ne oſtal yſy hledayuczich tebe, hoſpodine. 12 Zpiewaite hof., genz bidly w ſyonu: zwieftuyte mezi wlaſtmy vczenye geho. 13 Nebo nehledagie krywe [10a] gich wzpomanul fie geft: ne zapomanul geft wolanye chwdich. 14 Smyluy ſie nade mnu, hoſpodyne: viz pokoru mu ot neprzatel mich. 15 Genz wyffiff mye ot wrat ſmyrtedlnich, abych zwieftowal wſieczky chwaly twe w wratech dezeri syon. zdá se mi, že písař měl v předloze své také zde sloveso vzraduji, a sice ve formě dialektické s přisutým d: vzdraduji (srov. zdralý, izdrahel atp.), ale nerozuměje této formě dialek- tické pokládal ji za chybu; chtěje pak tuto chybu opraviti hledal a hádal, co by mělo správně býti místo vzdraduji (psa- ného wzdradugy), a tu zdálo se mu uzdravi (psáno vzdrawy) nejpodobnějším. Totéž platí o vzdravuje sě m. vzdraduje sě lae- tabitur 20, 2 a 32, 21, o wzdawy ſie 30, 8 a o 15, 9. — 3 przie- wiſoczie: t. j. převysocě, adverb; překladatel pojal latinský Vok. altissime za adverbium; ŽPod. naywyſſy. — 5 ſediel ſy: před tím jest napsáno a pak přetrženo zkazil ſy. — 7 neprzietele zhynuly meczem: ŽPod. taktéž; lat. inimici (sing. Gen.) defecerunt frameae (pl. Nom.). — 8 na wiky: tak v rkp. — 13 nehledagie: lat. requirens, bez negace.
9 4 W obraczeny neprzietele meho zaſſie; znemocz- nyegi a zhynu ot oblycziegie tweho. 5 Nebo yſi vczynil ſud moy y wiecz mu, ſediel ſy na ſtolyczy, genz ſudiſſ prawdu. 6 Wzlal yſy wlaſtem, y zhynul nemyloſtywy: gmye gich ſi zahladil na wieky y wieky wiekom. 7 Neprzietele zhynuly meczem do konczie: a myeſta gich yſi zkazil. [9 Zhynula pamyet gich ſ zwukem: 8 a hoſpodyn na wiky a oſtane. Vprawil w fudie ſtolecz ſwoy : 9 a on vſudy ſwyet zemſky v prawedlnoſty, bude ſudity lud v prawdie. 10 vczynen geſt hoſpodyn vtocziſcze chudemu: po- mocznik v potrziebie y w ſmutczie. 11 Vffayte w tie wſiczny, giz ſu znaly ymye twe, hoſ.: nebo ne oſtal yſy hledayuczich tebe, hoſpodine. 12 Zpiewaite hof., genz bidly w ſyonu: zwieftuyte mezi wlaſtmy vczenye geho. 13 Nebo nehledagie krywe [10a] gich wzpomanul fie geft: ne zapomanul geft wolanye chwdich. 14 Smyluy ſie nade mnu, hoſpodyne: viz pokoru mu ot neprzatel mich. 15 Genz wyffiff mye ot wrat ſmyrtedlnich, abych zwieftowal wſieczky chwaly twe w wratech dezeri syon. zdá se mi, že písař měl v předloze své také zde sloveso vzraduji, a sice ve formě dialektické s přisutým d: vzdraduji (srov. zdralý, izdrahel atp.), ale nerozuměje této formě dialek- tické pokládal ji za chybu; chtěje pak tuto chybu opraviti hledal a hádal, co by mělo správně býti místo vzdraduji (psa- ného wzdradugy), a tu zdálo se mu uzdravi (psáno vzdrawy) nejpodobnějším. Totéž platí o vzdravuje sě m. vzdraduje sě lae- tabitur 20, 2 a 32, 21, o wzdawy ſie 30, 8 a o 15, 9. — 3 przie- wiſoczie: t. j. převysocě, adverb; překladatel pojal latinský Vok. altissime za adverbium; ŽPod. naywyſſy. — 5 ſediel ſy: před tím jest napsáno a pak přetrženo zkazil ſy. — 7 neprzietele zhynuly meczem: ŽPod. taktéž; lat. inimici (sing. Gen.) defecerunt frameae (pl. Nom.). — 8 na wiky: tak v rkp. — 13 nehledagie: lat. requirens, bez negace.
Strana 10
10 16 Wzwefely fie w zpaſſytely twem: vſtruli yſu wlaſty geſto yſu vczynyly. W oſydle w temz, yeſto yſu ſkryly, pochopena geſt noha gich. 17 Poznan bude hoſpodyn, an ſudy czyny: w ſkut- cziech ruku geho popaden yeſt hrzieſſnyk. 18 [10b] Obratte ſie hrzyefſniczi v peklo, wſieczky wlaſti, gez zapomynagi boha. 19 Nebo nebude zapomanutie napokon chudeho. vtirpenye chudich nezhyne napokon. 20 Wftan, hoſpodyne, ath ſie nepotwirdi czlowiek : ath ſie ſudie wlaſty przied tobu. 21 Vſtawy hoſpodyne prawa noſiczye nad nymy at wiedie wlafty, ze ludie gfu. 1 (22) (Psal. X. secundum Hebraeos.) A procz, hoſpodine, zaſſel ſi daleko, potrziebugeſſ v potrziebenſtwy w ſmutczie : 2 (23) kdiz pycha nemyloſtywy, zazzen bude chudy yati budu wſczkny [11") w radach, gymyz myſle. 3 (24) Nebo chwalen bude hrzieſſnik w radach duſſye ſwe: a nepraweho blahayu. 4 (25) Rozrewnil hoſpodyna hrziefſnyk: podle mnoz- ſtwie hniewu ſwe nebu hledati. 5 (26) Nenve boh przied nym: zpirzneny ſut czieſti geho we wſlie czaſſy. Otnoſſugy prawa geho ſ oblicziegie geho : wſiem neprzatelom ſwym bude panowati. 16 vſtruli: m. ustrnuly; ZPod. vſtrnuli, lat. infixae sunt; yeſto yfu: pod tím připsáno v pohynuty. — 17 ruku geho: lat. manuum suarum. — 19 vtirpenye: lat. patientia. — 1 (22) Verše odtud následující činí dle počítání hebrejského žalm zvláštní, desátý; ve Vulgatě vzaty jsou k žalmu devátému, jako v Septu- aginta, ale verše číslují se o sobě; u Thalhofera k těmto znova počínajícím číslicím veršův přidána jsou v závorkách čísla od předešlých pokračující, tedy 1 (22) atd., a tak děje se také ve vydání tomto. — potrziebugeſſ m. potupuješ; ZKlem. hrzies a ZKap. hrizies, t. j. hrzieš, lat. despicis; ŽPod. poſtupugeſſ (sic). — 2 (23) yati: tak v rkp.; — wſczkny místo všickni. — 4 (25) ſwe m. svého, nebu m. nebude; slova nedopsána. — 5 (26) prawa geho: lat. iudicia tua.
10 16 Wzwefely fie w zpaſſytely twem: vſtruli yſu wlaſty geſto yſu vczynyly. W oſydle w temz, yeſto yſu ſkryly, pochopena geſt noha gich. 17 Poznan bude hoſpodyn, an ſudy czyny: w ſkut- cziech ruku geho popaden yeſt hrzieſſnyk. 18 [10b] Obratte ſie hrzyefſniczi v peklo, wſieczky wlaſti, gez zapomynagi boha. 19 Nebo nebude zapomanutie napokon chudeho. vtirpenye chudich nezhyne napokon. 20 Wftan, hoſpodyne, ath ſie nepotwirdi czlowiek : ath ſie ſudie wlaſty przied tobu. 21 Vſtawy hoſpodyne prawa noſiczye nad nymy at wiedie wlafty, ze ludie gfu. 1 (22) (Psal. X. secundum Hebraeos.) A procz, hoſpodine, zaſſel ſi daleko, potrziebugeſſ v potrziebenſtwy w ſmutczie : 2 (23) kdiz pycha nemyloſtywy, zazzen bude chudy yati budu wſczkny [11") w radach, gymyz myſle. 3 (24) Nebo chwalen bude hrzieſſnik w radach duſſye ſwe: a nepraweho blahayu. 4 (25) Rozrewnil hoſpodyna hrziefſnyk: podle mnoz- ſtwie hniewu ſwe nebu hledati. 5 (26) Nenve boh przied nym: zpirzneny ſut czieſti geho we wſlie czaſſy. Otnoſſugy prawa geho ſ oblicziegie geho : wſiem neprzatelom ſwym bude panowati. 16 vſtruli: m. ustrnuly; ZPod. vſtrnuli, lat. infixae sunt; yeſto yfu: pod tím připsáno v pohynuty. — 17 ruku geho: lat. manuum suarum. — 19 vtirpenye: lat. patientia. — 1 (22) Verše odtud následující činí dle počítání hebrejského žalm zvláštní, desátý; ve Vulgatě vzaty jsou k žalmu devátému, jako v Septu- aginta, ale verše číslují se o sobě; u Thalhofera k těmto znova počínajícím číslicím veršův přidána jsou v závorkách čísla od předešlých pokračující, tedy 1 (22) atd., a tak děje se také ve vydání tomto. — potrziebugeſſ m. potupuješ; ZKlem. hrzies a ZKap. hrizies, t. j. hrzieš, lat. despicis; ŽPod. poſtupugeſſ (sic). — 2 (23) yati: tak v rkp.; — wſczkny místo všickni. — 4 (25) ſwe m. svého, nebu m. nebude; slova nedopsána. — 5 (26) prawa geho: lat. iudicia tua.
Strana 11
11 6 (27) Nebo rzekl w ſirdezi ſwem: nehnu ſye ot pokolenye v pokolenye bez zleho. 7 (28) Gehoz kletwy vſta pilna ſu, a horzkoſty a lſty: pod yazi 11b kem geho vſyle a boleſt. 8 (29) Sedy v przypuſtach ſ bohatymy w tayny- cziech, aby zabil newynneho. 9 (30) Oczy geho w chudeho zrzyta: zaleha w tay- nye, yako lew w gieſky ſwey. Zaleha, ab tirhl chudym: tirhnuti chudym, kdiz przytirhne geho. 10 (31) W ofidle ſwem ponyzy geho, nachyly ſie, y lety, kdiz bude wlaſty chudym. 11 (32) [Njebo rzekl w fyrdczy ſwem: zapomnyel geft hoſpodyn, otwratil obliczieg ſwoy, [12a aby ne- widiel do konczie. 12 (33) Vſtan, hoſpodyne, boze moy, y wzwyſſena bud ruka twa: a nezapomynay chudich. 13 (34) Procz thy wzbudil nemiloſtywy boha? rzekl w firdczi ſwem: newztiezet. 14 (35) Vydiſl, ze ty vſile a boleſt znamenaſſ: aby dal gie w ruczie twogi. Tobie oftawen geft chudy, ſy- rotku ty budeſ pomocznyk. 15 (36) Zetrzy ramye hrziefſnykowo y zloſtneho: hledaty bude hrziech geho, y nebude nalezen. 16 (37) Hoſpodyn bude kralowati na [12b wieky, y wyeky wiekom: y zhinete wlaſty z zemye geho. 17 (38) Zadoſt chudich vſlyſſal hoſpodyn: przypra- wenye ſirdezie gich vſlyſſalo vcho twe. 18 (39) Sud ſ fyrotku a pokornemu, aby neprzy- lozil wiecz wiſſyti ſie czlowiek na zemy. Chwala. 9 (30) w gieſky m. v jěskyni, ab m. aby; slova nedopsána. — 15 (36) hledaty bude: lat. quaeretur. — 18 (39) Sud ſ ſy- rotku a pokornemu: lat. v rkp. iudicare cum pupillo et humili (Vulg. bez cum).
11 6 (27) Nebo rzekl w ſirdezi ſwem: nehnu ſye ot pokolenye v pokolenye bez zleho. 7 (28) Gehoz kletwy vſta pilna ſu, a horzkoſty a lſty: pod yazi 11b kem geho vſyle a boleſt. 8 (29) Sedy v przypuſtach ſ bohatymy w tayny- cziech, aby zabil newynneho. 9 (30) Oczy geho w chudeho zrzyta: zaleha w tay- nye, yako lew w gieſky ſwey. Zaleha, ab tirhl chudym: tirhnuti chudym, kdiz przytirhne geho. 10 (31) W ofidle ſwem ponyzy geho, nachyly ſie, y lety, kdiz bude wlaſty chudym. 11 (32) [Njebo rzekl w fyrdczy ſwem: zapomnyel geft hoſpodyn, otwratil obliczieg ſwoy, [12a aby ne- widiel do konczie. 12 (33) Vſtan, hoſpodyne, boze moy, y wzwyſſena bud ruka twa: a nezapomynay chudich. 13 (34) Procz thy wzbudil nemiloſtywy boha? rzekl w firdczi ſwem: newztiezet. 14 (35) Vydiſl, ze ty vſile a boleſt znamenaſſ: aby dal gie w ruczie twogi. Tobie oftawen geft chudy, ſy- rotku ty budeſ pomocznyk. 15 (36) Zetrzy ramye hrziefſnykowo y zloſtneho: hledaty bude hrziech geho, y nebude nalezen. 16 (37) Hoſpodyn bude kralowati na [12b wieky, y wyeky wiekom: y zhinete wlaſty z zemye geho. 17 (38) Zadoſt chudich vſlyſſal hoſpodyn: przypra- wenye ſirdezie gich vſlyſſalo vcho twe. 18 (39) Sud ſ fyrotku a pokornemu, aby neprzy- lozil wiecz wiſſyti ſie czlowiek na zemy. Chwala. 9 (30) w gieſky m. v jěskyni, ab m. aby; slova nedopsána. — 15 (36) hledaty bude: lat. quaeretur. — 18 (39) Sud ſ ſy- rotku a pokornemu: lat. v rkp. iudicare cum pupillo et humili (Vulg. bez cum).
Strana 12
12 X. 1 In finem Psalmus David. 2 W hoſpodyna vffayu; kako rziekate duſſy mey : przieſtyez ſie w horu yako wrabecz? 3 Nebo tobie hrziefſnyczi natiehly lucziſcze, vpra- wyly ſſypi w ſwem w tule, aby ſtrzieleli ze tmy ƒ 13a) prawe firdczie. 4 Nebo, geſtos ſwirchowal, ſut zkazyly: prawy ale czo vczynyl? 5 Hoſpodyn w chramye ſwatem ſwem, hoſpodyn na nebi ſtolecz geho. Oczy geho na chudeho zrzyta: zrziedl- nyczy geho tiezeta ſynow czlowyeczich. 6 Hoſpodyn tieze praweho a nemyloſtiweho: ale ktoz myluge neprawedlnoſt, nenawydi duſſye ſwe. 7 Dſczil na hrzſſnyky oſſydla, ohen a ſyru, duch wylnyeny czieft cziefſie geho. 8 Nebo prawi hoſpodyn, a prawdu geſt mylowal rownoſt [13b vidiel oblycziey geho. XI. 1 In finem pro octava, Psalmus David. 2 Spaſlena mye vczyn, hoſpodine, nebo ſeſſlo ſwietczu: nebo vmenſſeny ſut prawdi ot ſynow czlowieczich. 3 Geffuti mluwy ſut kazdy ku bliznyemu ſwe: rti Iſtywe, w firdczy a ſirdczem mluwily ſu. 4 Zatrat, hoſpodine, rozliczne rti lſtywe, a yazik zle mluwyecze. 5 Gyz ſu rezkly: yazik naſſ wzwelyczie, rti naſſie ot nas yſu, kto naſſ hoſpodyn [14a) geſt? X, 3 tobie místo todie, lat. ecce, chyba opisu; opravovatel napsal pod totéž slovo owa. — prawe ſirdczie: rectos corde. 7 díczil: lat. pluet. — hrzíſnyky m. hřiešníky. — ohen a ſyru: akkusativy vztažené ke slovesu dščil; v lat. jsou ignis et sulphur et spiritus podměty věty následující. XI, 3 mluwy m. mluvili, ſwe m. svému — 5 rezkly m. řekli. — wzwelyczie m. vzveličiemy, lat magnificabimus.
12 X. 1 In finem Psalmus David. 2 W hoſpodyna vffayu; kako rziekate duſſy mey : przieſtyez ſie w horu yako wrabecz? 3 Nebo tobie hrziefſnyczi natiehly lucziſcze, vpra- wyly ſſypi w ſwem w tule, aby ſtrzieleli ze tmy ƒ 13a) prawe firdczie. 4 Nebo, geſtos ſwirchowal, ſut zkazyly: prawy ale czo vczynyl? 5 Hoſpodyn w chramye ſwatem ſwem, hoſpodyn na nebi ſtolecz geho. Oczy geho na chudeho zrzyta: zrziedl- nyczy geho tiezeta ſynow czlowyeczich. 6 Hoſpodyn tieze praweho a nemyloſtiweho: ale ktoz myluge neprawedlnoſt, nenawydi duſſye ſwe. 7 Dſczil na hrzſſnyky oſſydla, ohen a ſyru, duch wylnyeny czieft cziefſie geho. 8 Nebo prawi hoſpodyn, a prawdu geſt mylowal rownoſt [13b vidiel oblycziey geho. XI. 1 In finem pro octava, Psalmus David. 2 Spaſlena mye vczyn, hoſpodine, nebo ſeſſlo ſwietczu: nebo vmenſſeny ſut prawdi ot ſynow czlowieczich. 3 Geffuti mluwy ſut kazdy ku bliznyemu ſwe: rti Iſtywe, w firdczy a ſirdczem mluwily ſu. 4 Zatrat, hoſpodine, rozliczne rti lſtywe, a yazik zle mluwyecze. 5 Gyz ſu rezkly: yazik naſſ wzwelyczie, rti naſſie ot nas yſu, kto naſſ hoſpodyn [14a) geſt? X, 3 tobie místo todie, lat. ecce, chyba opisu; opravovatel napsal pod totéž slovo owa. — prawe ſirdczie: rectos corde. 7 díczil: lat. pluet. — hrzíſnyky m. hřiešníky. — ohen a ſyru: akkusativy vztažené ke slovesu dščil; v lat. jsou ignis et sulphur et spiritus podměty věty následující. XI, 3 mluwy m. mluvili, ſwe m. svému — 5 rezkly m. řekli. — wzwelyczie m. vzveličiemy, lat magnificabimus.
Strana 13
13 6 Pro hubenſtwye nedoſtatecznich a ftonanye chudich yuz wſtanu, prawy hoſpodyn. Polozy w ſpaſenyu twem, wiernye ſkuczy w nem. 7 [Mjluwenye hoſpodynowo mluwenie cziſte: ſtrziebro ohnem pokuſſene, prziepuſczano z zemye,cziſczeno ſedm krat. 8 Ty, hoſpodyne, chowaſſ nas, y oſtrziehaſſ nas ot pokolenye toho na wieky, 9 Okolo nemyloſtywy chodie: podle wyſofty twe rozmnozil ſy ſyny czlowieczie. Chwala otczi y ſinu y ſwa. XII. 1 In finem. Psalmus David. [14b] Dokud, hoſpo- dine, zapomynaſſ mne do ſkonczenye? dokud otwraczigeſſ oblycziey ſwoy ote mne? 2 Yako dluho polozy radu w duſſy mey, boleſt w firdczy mem przieſ den? 3 Dokudz wyſſy ſie neprzietel moy nad mye? 4 wezrzi, y vſlyſſ mie, hoſpodyne, boze moy. Pro- ſwieti oczy mogy, abich nykdy neuſnul w ſmyrti. 5 aby nykdy nerzekl neprzietel moy: prziemohl ſem proty nemu. Genz mutie mye wzweſele ſie acz zamuczen budu ; 6 ale yaz ƒ15a v myloſyrdy twem budu myeti na- diegi. Wzweſely ſye firdcze me w ſpaſitelyu twem : wzpie- wayu hoſpodynu, genz dobre dal my, y wzpieway ymenu hoſpodyn wiſokemu. XIII. 1 In finem, Psalmus David. Rzekl neſmyſlny na ſirdczi ſwem: nenye boha. Naprizneny ſut y myrzczy 7 Mluwenye: inicialka nenapsána, místo v rkp. zůstalo prázdno. XII, 6 wzpieway ymenu hospodyn-: lat. psallam nomini Domini; wzpieway misto vzpievaji n. vzpievaju, v hoſpodyn pak schází koncovka, ješto slovo napsáno jest na samém kraji.
13 6 Pro hubenſtwye nedoſtatecznich a ftonanye chudich yuz wſtanu, prawy hoſpodyn. Polozy w ſpaſenyu twem, wiernye ſkuczy w nem. 7 [Mjluwenye hoſpodynowo mluwenie cziſte: ſtrziebro ohnem pokuſſene, prziepuſczano z zemye,cziſczeno ſedm krat. 8 Ty, hoſpodyne, chowaſſ nas, y oſtrziehaſſ nas ot pokolenye toho na wieky, 9 Okolo nemyloſtywy chodie: podle wyſofty twe rozmnozil ſy ſyny czlowieczie. Chwala otczi y ſinu y ſwa. XII. 1 In finem. Psalmus David. [14b] Dokud, hoſpo- dine, zapomynaſſ mne do ſkonczenye? dokud otwraczigeſſ oblycziey ſwoy ote mne? 2 Yako dluho polozy radu w duſſy mey, boleſt w firdczy mem przieſ den? 3 Dokudz wyſſy ſie neprzietel moy nad mye? 4 wezrzi, y vſlyſſ mie, hoſpodyne, boze moy. Pro- ſwieti oczy mogy, abich nykdy neuſnul w ſmyrti. 5 aby nykdy nerzekl neprzietel moy: prziemohl ſem proty nemu. Genz mutie mye wzweſele ſie acz zamuczen budu ; 6 ale yaz ƒ15a v myloſyrdy twem budu myeti na- diegi. Wzweſely ſye firdcze me w ſpaſitelyu twem : wzpie- wayu hoſpodynu, genz dobre dal my, y wzpieway ymenu hoſpodyn wiſokemu. XIII. 1 In finem, Psalmus David. Rzekl neſmyſlny na ſirdczi ſwem: nenye boha. Naprizneny ſut y myrzczy 7 Mluwenye: inicialka nenapsána, místo v rkp. zůstalo prázdno. XII, 6 wzpieway ymenu hospodyn-: lat. psallam nomini Domini; wzpieway misto vzpievaji n. vzpievaju, v hoſpodyn pak schází koncovka, ješto slovo napsáno jest na samém kraji.
Strana 14
14 vczyneni ſut wczeny ſwem: nenye, kto bi vczynil dobre, nenye az do gednoho. 2 Hoſpodyn ſ nebes sezrziel na ſyny ludſke, aby widiel, acz geſt rozomny nebo hledayuczi boha. 3 Wſiczkny ſtupily, ſpolu nevziteczny vczyneni ſut, [ 15b a nenye, kto bi vczynil dobre, nenye az do ged- noho. Row otworzeny geft hirtan gich: yazyky ſwymy leſtnye czynyechu, gied aſpidowy pode rty gich. Gychz vſta kletwy a horzkoſty pylna yſut: birzky nohy gich k prolyty kyrwe. zetrzienye a neſbozie na czieſtach gich, a czieſty pokorne ne poznaly: nenye ſtrachu bozieho przied oczyma gich. 4 Wſak nepoznayu wſiczkny, giz dielagu nepra- wedlnoſt, giz zeru [16a oſſadu mu yako kirmy chlebnu? 5 Boha yſu nenazwaly: tam trzieſly ſie ſtrachem, kdez nebilo ſtrachu. 6 Nebo boh v pokolenyu prawem geſt, radu chu- deho vhanyli ſte: nebo hoſ. nadiegie geho geſt. 7 Kto da z ſyon ſpaſytele yzrahelowy? kdiz otwrati hoſpodyn wiezenye oſſady ſwe, wzweſely ſie yakob a vra- duge ſie izrahel. XIV. 1 Psalmus David. Hoſpodyne, ktoz wzbidly w ſtanu twem? nebo kto otpoczyne na horzye ſwatey twey? 2 Genz wzchody bez poſquirƒ 16bny, a czyny prawo ; 3 Genz mluwy prawdu na firdczy ſwem, genz ne- ſkutil lſty na yazyku ſwem: Ny vczyny bliznyemu ſwemu zle, a rùhoti neprzival proty bliznymu ſwemu. XIII, 3 ſtupily m. sstůpili, lat. declinaverunt. — czielty pokorné m. pokojné, lat. viam pacis; ZKlem. a ZKap. cěsty pokojné, ZPod. czyeſty pokoyney. — neſbozie: k tomu na kraji l' neſſczeſtye. XIV, 4 bogie ſie atd.: lat. timentes autem dominum glorificat.
14 vczyneni ſut wczeny ſwem: nenye, kto bi vczynil dobre, nenye az do gednoho. 2 Hoſpodyn ſ nebes sezrziel na ſyny ludſke, aby widiel, acz geſt rozomny nebo hledayuczi boha. 3 Wſiczkny ſtupily, ſpolu nevziteczny vczyneni ſut, [ 15b a nenye, kto bi vczynil dobre, nenye az do ged- noho. Row otworzeny geft hirtan gich: yazyky ſwymy leſtnye czynyechu, gied aſpidowy pode rty gich. Gychz vſta kletwy a horzkoſty pylna yſut: birzky nohy gich k prolyty kyrwe. zetrzienye a neſbozie na czieſtach gich, a czieſty pokorne ne poznaly: nenye ſtrachu bozieho przied oczyma gich. 4 Wſak nepoznayu wſiczkny, giz dielagu nepra- wedlnoſt, giz zeru [16a oſſadu mu yako kirmy chlebnu? 5 Boha yſu nenazwaly: tam trzieſly ſie ſtrachem, kdez nebilo ſtrachu. 6 Nebo boh v pokolenyu prawem geſt, radu chu- deho vhanyli ſte: nebo hoſ. nadiegie geho geſt. 7 Kto da z ſyon ſpaſytele yzrahelowy? kdiz otwrati hoſpodyn wiezenye oſſady ſwe, wzweſely ſie yakob a vra- duge ſie izrahel. XIV. 1 Psalmus David. Hoſpodyne, ktoz wzbidly w ſtanu twem? nebo kto otpoczyne na horzye ſwatey twey? 2 Genz wzchody bez poſquirƒ 16bny, a czyny prawo ; 3 Genz mluwy prawdu na firdczy ſwem, genz ne- ſkutil lſty na yazyku ſwem: Ny vczyny bliznyemu ſwemu zle, a rùhoti neprzival proty bliznymu ſwemu. XIII, 3 ſtupily m. sstůpili, lat. declinaverunt. — czielty pokorné m. pokojné, lat. viam pacis; ZKlem. a ZKap. cěsty pokojné, ZPod. czyeſty pokoyney. — neſbozie: k tomu na kraji l' neſſczeſtye. XIV, 4 bogie ſie atd.: lat. timentes autem dominum glorificat.
Strana 15
15 4 W nyczſſe przyweden geſt przied nym zlobywy: bogie ſie ale gyz hoſpodyna ſlawy: Genz prziſaha blyz- nymu ſwemu, y neprzielftyge. 5 genz dobitka ſweho ne dal na lichwu, a darow ne newinnich nebral. Genz czyny to, nezamuty fie na wyky. XV. 1 [17a] Schoway mye, hoſ., nebot ſem vffal w tie. 2 rzekl ſem hoſ.: bohu moy yſy ty, nebo dobra meho netrziba ti geſt. 3 Swatym, genz fu w zemy geho. wdywyl wſieczky ſwe vole w nich. 4 A zmnozeny ſut nemoczny gich: potom ſu po- ſpieſſyly. Neſhromazdym ſnateczkow gich zkirwawenczow: ny wzpomanu ymen gich ſkirzie rti ma. 5 Hoſpodyn czieft dyedyny [17b] me a czieſſie me : ti yſi, genz nawratiſſ diedynu mu mnye. 6 Prowazy ſpadly my wſlechenem: nebo thy diegi dyedina ma przieſſlechetna geſt mnie. 7 Blahayu hoſpodynu, genz dal my roſum: nad to az do noczy laly my ledwye me. 8 Prohledach hoſpodyna prziede mnu weſdy: nebo na prawyczi geſt mnye, a bich ſie nezamutil. 9 Protoz vzdrawowalo ſie yeſt firdcze me, y zweſely ſie yazik moy: nad to y tielo otpoczyne w nadiegy. 10 Nebo ƒ18a] ne oſtawiſſ duſſye me v pekle: ny dafſ ſwatemu twemu vidieti naprznenye. 5 darow ne newinnich: munera super innocentes non accepit; opravovatel připisoval překlad latinského super, ale místo na napsal omylem ne. — na wyky: tak v rkp. XV, 2 netrziba: tak v rkp. — 3 wdywyl ſwe vole: lat. rkp. mirificavit voluntates meas; ZPod. wzdywyl, ZKap. wdi- wil. — 4 nemoczny: bezpochyby místo nemoci, lat. infirmitates. — 6 w ſlechenem m. v šlechetném. — nebo thy diegi: tak v rkp., etenim; ZPod. atoty. — 8 prohledach lat. providebam. — 9 vzdrawowalo místo vzdradovalo, viz poznámku k 9, 3.
15 4 W nyczſſe przyweden geſt przied nym zlobywy: bogie ſie ale gyz hoſpodyna ſlawy: Genz prziſaha blyz- nymu ſwemu, y neprzielftyge. 5 genz dobitka ſweho ne dal na lichwu, a darow ne newinnich nebral. Genz czyny to, nezamuty fie na wyky. XV. 1 [17a] Schoway mye, hoſ., nebot ſem vffal w tie. 2 rzekl ſem hoſ.: bohu moy yſy ty, nebo dobra meho netrziba ti geſt. 3 Swatym, genz fu w zemy geho. wdywyl wſieczky ſwe vole w nich. 4 A zmnozeny ſut nemoczny gich: potom ſu po- ſpieſſyly. Neſhromazdym ſnateczkow gich zkirwawenczow: ny wzpomanu ymen gich ſkirzie rti ma. 5 Hoſpodyn czieft dyedyny [17b] me a czieſſie me : ti yſi, genz nawratiſſ diedynu mu mnye. 6 Prowazy ſpadly my wſlechenem: nebo thy diegi dyedina ma przieſſlechetna geſt mnie. 7 Blahayu hoſpodynu, genz dal my roſum: nad to az do noczy laly my ledwye me. 8 Prohledach hoſpodyna prziede mnu weſdy: nebo na prawyczi geſt mnye, a bich ſie nezamutil. 9 Protoz vzdrawowalo ſie yeſt firdcze me, y zweſely ſie yazik moy: nad to y tielo otpoczyne w nadiegy. 10 Nebo ƒ18a] ne oſtawiſſ duſſye me v pekle: ny dafſ ſwatemu twemu vidieti naprznenye. 5 darow ne newinnich: munera super innocentes non accepit; opravovatel připisoval překlad latinského super, ale místo na napsal omylem ne. — na wyky: tak v rkp. XV, 2 netrziba: tak v rkp. — 3 wdywyl ſwe vole: lat. rkp. mirificavit voluntates meas; ZPod. wzdywyl, ZKap. wdi- wil. — 4 nemoczny: bezpochyby místo nemoci, lat. infirmitates. — 6 w ſlechenem m. v šlechetném. — nebo thy diegi: tak v rkp., etenim; ZPod. atoty. — 8 prohledach lat. providebam. — 9 vzdrawowalo místo vzdradovalo, viz poznámku k 9, 3.
Strana 16
16 11 Znamy f mnye vczynyl cziefty zywotne, a na- pilniſſ mye radoſty ſ oblycziegem twym: rozkoſſy pra- wiczie twe az do ſkonczienye. XVI. 1 Oratio David. Vſlyff, hoſpodyne, prawdu mu: przychyly ſie ku proſbie mey. Vſſyma przygmy modlitwu mu, ne we rtiech [18b lftywich. 2 Z oblycziegie tweho ſud twoy wynde: oczy twogi wzrzyta rownoſt. 3 Zkuſil ſy ſirdeze me, y nawſſcziewil ſi w noczy: ohnem s me pokuſſal s, y nenye nalezena we mnye ne- prawedlnoſt. 4 Aby nemluwyla vſta ma ſkutkow czlowieczich: pro ſlowa rtow twich yaz ſem ſtrziehl czieſt twirdich. 5 Swirchuy chody me na ſtezkach twich: abi ſie nepohnuly ſledowe mogi. 6 Yaz ſem wzwolal, nebo ſi vſlyſſal mye, boze, przyklony vcho twe ke mnye, y vſlyſſ [19a) ſlowa ma. 7 Podywy mylofirdye twe, genz ſpaſeny czynyſſ giz vffagi w tie. 8 [O]t protywnikow prawyczie twe oſtrziezi mye, iako zrziedlnyczie oczy. Pod chladem krzydlu twu za- ſlony mye. 9 ot oblicziegie nemiloſtnikowich, giz mye mutie. Neprzietele mogi duſſy mu oklyczyly. 10 tucznoſt ſwu zatworzyli: vſta gich mluwily ſu pychu. 11 Powirhſſe mye nynie obklyczyly mye: oczy ſwogi poſtawyly ſniti w zemy. XVI, 3 ohnem s me pokuſſal s: pomocné sloveso s' po- loženo omylem dvakráte; — me m. mě. — 8 Ot: inicialka zapomenuta, místo v rkp. zůstalo prázdno. — zrziedlnyczie oczy: v lat. singular, pupillam oculi. — 9 ot oblicziegie ne- miloſtnikowich: chybně, lat. a facie impiorum; ŽPod. ot obl. neprzatelſkeho, ZKap.ot oblicziegie nemyloſtiwich. — 11 ſwogi: nad tím připsáno černč mogi; lat. rkp. oculos suos.
16 11 Znamy f mnye vczynyl cziefty zywotne, a na- pilniſſ mye radoſty ſ oblycziegem twym: rozkoſſy pra- wiczie twe az do ſkonczienye. XVI. 1 Oratio David. Vſlyff, hoſpodyne, prawdu mu: przychyly ſie ku proſbie mey. Vſſyma przygmy modlitwu mu, ne we rtiech [18b lftywich. 2 Z oblycziegie tweho ſud twoy wynde: oczy twogi wzrzyta rownoſt. 3 Zkuſil ſy ſirdeze me, y nawſſcziewil ſi w noczy: ohnem s me pokuſſal s, y nenye nalezena we mnye ne- prawedlnoſt. 4 Aby nemluwyla vſta ma ſkutkow czlowieczich: pro ſlowa rtow twich yaz ſem ſtrziehl czieſt twirdich. 5 Swirchuy chody me na ſtezkach twich: abi ſie nepohnuly ſledowe mogi. 6 Yaz ſem wzwolal, nebo ſi vſlyſſal mye, boze, przyklony vcho twe ke mnye, y vſlyſſ [19a) ſlowa ma. 7 Podywy mylofirdye twe, genz ſpaſeny czynyſſ giz vffagi w tie. 8 [O]t protywnikow prawyczie twe oſtrziezi mye, iako zrziedlnyczie oczy. Pod chladem krzydlu twu za- ſlony mye. 9 ot oblicziegie nemiloſtnikowich, giz mye mutie. Neprzietele mogi duſſy mu oklyczyly. 10 tucznoſt ſwu zatworzyli: vſta gich mluwily ſu pychu. 11 Powirhſſe mye nynie obklyczyly mye: oczy ſwogi poſtawyly ſniti w zemy. XVI, 3 ohnem s me pokuſſal s: pomocné sloveso s' po- loženo omylem dvakráte; — me m. mě. — 8 Ot: inicialka zapomenuta, místo v rkp. zůstalo prázdno. — zrziedlnyczie oczy: v lat. singular, pupillam oculi. — 9 ot oblicziegie ne- miloſtnikowich: chybně, lat. a facie impiorum; ŽPod. ot obl. neprzatelſkeho, ZKap.ot oblicziegie nemyloſtiwich. — 11 ſwogi: nad tím připsáno černč mogi; lat. rkp. oculos suos.
Strana 17
17 12 Przigiely mye iako lew [19b] hotowy ku plenu, a yakozto ſczenye lwowe bidle w zchranie. 13 Wftan, hoſpodyne, prziedeydi geg, i podpieti geho : wyproſti duſſy mu ot nemyloſtyweho, mecz twoy 14 ot neprzatel ruku mu. Hoſpodyne, bez mala zemye gich rozdieli gie w ziwotie gich: zchowanye tweho napylnen geſt brzyuch gich. Zſytiely fut ſyny, a oſtawyly ſu oſtawky ſwe maluczkym ſwym. 15 Ale yaz v prawdie zgiewi ſie oblycziegi twemu: zſytiegy, kdiz ſye zgiewy ſlawa twa. XVII. 1 In finem puero Domini David, qui locutus est Domino verba cantici huius, in die, qua eripuit eum Dominus de manu omnium inimicorum eius, et de manu Saul, et dixit: (2. Reg. 22. 2.) 2 /20a) Zmylugi tie, hoſpodyne, ſylo ma: 3 hoſpodyn twirdoſt ma, y vtocziſſcze me, y zpro- ftitel moy. Boh moy pomocznyk moy, y budu gmieti nadiegi w nem. Zaſlonitel moy a roh ſpaſſeny meho y przygimatel moy. 4 Chwale wzwolagy hoſpodynu: a ot neprzatel mych ſpaſſen budu. 5 Obklyczyly ſut mye boleſti ſmyrtedlne: a potoczy neprawedlnoſti ſmutily mye. 6 Boleſti pekel/20b ne obklyczie mie: prziedeſſla mye oſydla ſmirtedlna. 7 W ſmutczie mem wzwolal ſem hoſpodyna, a bohu memu ſem wolal: Y vſlyſſal z chramu ſwateho ſweho hlas moy : a wolanye me przied zrzienym geho, weſſlo wſſy geho. 12 w zchranie: in abditis. — 14 zemye t. j. z země nebo s země, lat. de terra. — oſtawyly ſu: lat. rkp. diviserunt, ale Vulg. dimiserunt. XVII, 7 wſſy t. j. v uši. 2
17 12 Przigiely mye iako lew [19b] hotowy ku plenu, a yakozto ſczenye lwowe bidle w zchranie. 13 Wftan, hoſpodyne, prziedeydi geg, i podpieti geho : wyproſti duſſy mu ot nemyloſtyweho, mecz twoy 14 ot neprzatel ruku mu. Hoſpodyne, bez mala zemye gich rozdieli gie w ziwotie gich: zchowanye tweho napylnen geſt brzyuch gich. Zſytiely fut ſyny, a oſtawyly ſu oſtawky ſwe maluczkym ſwym. 15 Ale yaz v prawdie zgiewi ſie oblycziegi twemu: zſytiegy, kdiz ſye zgiewy ſlawa twa. XVII. 1 In finem puero Domini David, qui locutus est Domino verba cantici huius, in die, qua eripuit eum Dominus de manu omnium inimicorum eius, et de manu Saul, et dixit: (2. Reg. 22. 2.) 2 /20a) Zmylugi tie, hoſpodyne, ſylo ma: 3 hoſpodyn twirdoſt ma, y vtocziſſcze me, y zpro- ftitel moy. Boh moy pomocznyk moy, y budu gmieti nadiegi w nem. Zaſlonitel moy a roh ſpaſſeny meho y przygimatel moy. 4 Chwale wzwolagy hoſpodynu: a ot neprzatel mych ſpaſſen budu. 5 Obklyczyly ſut mye boleſti ſmyrtedlne: a potoczy neprawedlnoſti ſmutily mye. 6 Boleſti pekel/20b ne obklyczie mie: prziedeſſla mye oſydla ſmirtedlna. 7 W ſmutczie mem wzwolal ſem hoſpodyna, a bohu memu ſem wolal: Y vſlyſſal z chramu ſwateho ſweho hlas moy : a wolanye me przied zrzienym geho, weſſlo wſſy geho. 12 w zchranie: in abditis. — 14 zemye t. j. z země nebo s země, lat. de terra. — oſtawyly ſu: lat. rkp. diviserunt, ale Vulg. dimiserunt. XVII, 7 wſſy t. j. v uši. 2
Strana 18
18 8 Smutna geſt y potrzaſla ſie zemye: zakladowe hori ſmuczeny fut, y pohnuti yfu, nebo rozhniewal yelt ſie na nye. 9 Wffel dym w hnyewie geho : a ohen ot oblicziegie geho ſie wznal: vhle zazhlo ſie /21a] ot neho. 10 Schylyl nebeſſa y zſtupil: a mlha pod nohamy geho. 11 Y wſſel nad cherubyn, y letiel: letiel na perzyu wietrowem. 12 Y polozil tmy taynyczy ſwu, okolo neho ſtanek geho: temna voda na oblacziech powietrznich. 13 Pro bleſket przied oblicziegem geho oblaczy mynuly, krupy a vhle ohnowo. 14 Y wzhrzymal ſ nebes hoſpodyn, a wyſoczecz dal hlas ſwoy krupi a vhle ohnowe: 15 poſlal ſſypi ſwe y roztrihal /21b gie: bliſkanye wzmnozil, y zamutil gie. 16 Y pokazaly ſye ſtudnyczie wodne, a zgiewyly ſu ſye zaklady ſwieta zemſkeho : Ot lanye tweho, hoſpo- dyne, a ot dichanye duchu hniewu tweho. 17 Poſlal z wyſoka, y wzal mie: y wynelſ mye z wod mnohych. 18 Zproſtil mye z neprzatel mich przieſylnych. a z tiech, giz nenawydiechu mne: nebo rozfilnyly fut fie nade mnu. 19 Prziedeſſly yſu mye w den ſmutka meho: y vczynen geſt /22a] hoſpodyn zaſlona ma. 20 Y wywedl mie w ſſyrokoſt: ſpaſena mie vczinyl, nebo chtiel mnye. 21 Y zaplatil my hoſpodyn podle prawdy me, a podle czyſtoty ruku mu otplati my: 22 Nebo ſem ſtrziehl czieſt hoſpodynowich, ny ſem nemyloſtiwie czynil ot boha meho. 14 Krupi a uhle ohnowo: připsáno na kraji. — 17 wy- nelſ: omylem, snad m. vynesl; lat. assumpsit, ZKap. wzdwihl, ZPod. zdwyhl.
18 8 Smutna geſt y potrzaſla ſie zemye: zakladowe hori ſmuczeny fut, y pohnuti yfu, nebo rozhniewal yelt ſie na nye. 9 Wffel dym w hnyewie geho : a ohen ot oblicziegie geho ſie wznal: vhle zazhlo ſie /21a] ot neho. 10 Schylyl nebeſſa y zſtupil: a mlha pod nohamy geho. 11 Y wſſel nad cherubyn, y letiel: letiel na perzyu wietrowem. 12 Y polozil tmy taynyczy ſwu, okolo neho ſtanek geho: temna voda na oblacziech powietrznich. 13 Pro bleſket przied oblicziegem geho oblaczy mynuly, krupy a vhle ohnowo. 14 Y wzhrzymal ſ nebes hoſpodyn, a wyſoczecz dal hlas ſwoy krupi a vhle ohnowe: 15 poſlal ſſypi ſwe y roztrihal /21b gie: bliſkanye wzmnozil, y zamutil gie. 16 Y pokazaly ſye ſtudnyczie wodne, a zgiewyly ſu ſye zaklady ſwieta zemſkeho : Ot lanye tweho, hoſpo- dyne, a ot dichanye duchu hniewu tweho. 17 Poſlal z wyſoka, y wzal mie: y wynelſ mye z wod mnohych. 18 Zproſtil mye z neprzatel mich przieſylnych. a z tiech, giz nenawydiechu mne: nebo rozfilnyly fut fie nade mnu. 19 Prziedeſſly yſu mye w den ſmutka meho: y vczynen geſt /22a] hoſpodyn zaſlona ma. 20 Y wywedl mie w ſſyrokoſt: ſpaſena mie vczinyl, nebo chtiel mnye. 21 Y zaplatil my hoſpodyn podle prawdy me, a podle czyſtoty ruku mu otplati my: 22 Nebo ſem ſtrziehl czieſt hoſpodynowich, ny ſem nemyloſtiwie czynil ot boha meho. 14 Krupi a uhle ohnowo: připsáno na kraji. — 17 wy- nelſ: omylem, snad m. vynesl; lat. assumpsit, ZKap. wzdwihl, ZPod. zdwyhl.
Strana 19
19 23 Nebo wſieczky geho ſudy prziede mnu: a praw geho nezapudil ſem ote mne. 24 Y budu nepoſquirnen ſ nym: y ſchowagi ſie ot neprawelnoſti me. 25 Y zaplaty /22b my hoſpodyn podle prawdi me: y podle cziſtoti ruku mu przied oczyma geho. 26 Swatym ſwat budes: a ſ newynnym newynen budeſſ ; 27 A f wywolenym wywolen budeff, a ſ otwraczenym otwraezen budeſſ. 28 Nebo ty lud pokorny ſpaſſen vczyniſſ: a oczy piſſnych pokorziſſ. 29 Nebo ti proſwieczigeſſ ſwyeczen moy, hoſpodine : boze moy, poſwieti tmy me. 30 Nebo tobu zproſczen budu z pokuſſenye, a v bozie mem przieſtupi zed. 31 Boze moy, ne 23a/poſquirnena czieſta geho: mlu- wenie hoſpodinowo ohnem pokuſſeneho; zaczlonytel geſt wſſiech nadieyuczich w ſſye. 32 Nebo kto boh kromie hoſpodina? nebo kto boh kromye boha naſſeho ? 33 Boh, genz przipaſal mye moczy: y polozil ne- ſquirnenu czieſtu mu. 34 Genz ſwirchowal nohi me iako gielenye, a nad wyſokem poſtawyl mye. 35 Genz vczy ruczie mogy ku boyu: y polozil yſy iako lucziſcze moſazne lokty ma. 36 Y dal ſy my zaſlonu ſpaſſenye tweho: a /23b prawyczie twa przygala mye: A kazn twa oprawyla mie do ſkonczienye: a kazn twa ona mye navczy. 37 Poſſyrzil ſy chody me pode mnu: y neyſu ze- mdlely ſtopy me : 26 Swatym m. s svatým. — 31 Boze moy m. bóh mój. mluwenie ohnem pokuſſeneho: Vulg. eloquia igne examinata; ZPod. wymluwy ſkuſſewany. 2*
19 23 Nebo wſieczky geho ſudy prziede mnu: a praw geho nezapudil ſem ote mne. 24 Y budu nepoſquirnen ſ nym: y ſchowagi ſie ot neprawelnoſti me. 25 Y zaplaty /22b my hoſpodyn podle prawdi me: y podle cziſtoti ruku mu przied oczyma geho. 26 Swatym ſwat budes: a ſ newynnym newynen budeſſ ; 27 A f wywolenym wywolen budeff, a ſ otwraczenym otwraezen budeſſ. 28 Nebo ty lud pokorny ſpaſſen vczyniſſ: a oczy piſſnych pokorziſſ. 29 Nebo ti proſwieczigeſſ ſwyeczen moy, hoſpodine : boze moy, poſwieti tmy me. 30 Nebo tobu zproſczen budu z pokuſſenye, a v bozie mem przieſtupi zed. 31 Boze moy, ne 23a/poſquirnena czieſta geho: mlu- wenie hoſpodinowo ohnem pokuſſeneho; zaczlonytel geſt wſſiech nadieyuczich w ſſye. 32 Nebo kto boh kromie hoſpodina? nebo kto boh kromye boha naſſeho ? 33 Boh, genz przipaſal mye moczy: y polozil ne- ſquirnenu czieſtu mu. 34 Genz ſwirchowal nohi me iako gielenye, a nad wyſokem poſtawyl mye. 35 Genz vczy ruczie mogy ku boyu: y polozil yſy iako lucziſcze moſazne lokty ma. 36 Y dal ſy my zaſlonu ſpaſſenye tweho: a /23b prawyczie twa przygala mye: A kazn twa oprawyla mie do ſkonczienye: a kazn twa ona mye navczy. 37 Poſſyrzil ſy chody me pode mnu: y neyſu ze- mdlely ſtopy me : 26 Swatym m. s svatým. — 31 Boze moy m. bóh mój. mluwenie ohnem pokuſſeneho: Vulg. eloquia igne examinata; ZPod. wymluwy ſkuſſewany. 2*
Strana 20
20 38 Vſtyhayu neprzietele me, a doſtihnu gie: y ne- obraczi, az thy zhynu. 39 Zlamayu gie, ny moczy budu ſtaty: letie pod nohy me. 40 Y przipaſal ſi mie moczy k boyu: y podpiel ſy wſtawayuczie na mye pod mye. 41 A neprzately me dal /24a] ſy my chrzbet, a nenawydiecze mne yſy zatratil. 42 Wolaly yſu, ny bil, kto bi gie ſpaſena vczynyl; k hoſpodynu, ny vſlyſſany yſu. 43 Y zetru gye, iako prach przied oblycziegem wietrowym: iako blato vliczne ſhlazy gie. 44 Wyprofty mye z protywenſtwye ludſkeho: po- ſtawiſi mye w hlawu wlaſtem. 45 Lud, gehoz ſem neznal, ſluzil mnye: w ſlyſfyeny veha poſluchal mne. 46 Synowe czyzy ſelhaly ſu mnye, ſynowe czyzy oſtaraly ſut ſie, a klecziely [24b] ot ſtezek ſwich. 47 Zyw hoſpodin, y blahoſlawen boh moy, y wzwiſfil ſie boh ſpaſenye meho. 48 Boze, genz dawas pomſty mnye, y poddawaſſ ludy pod mye, wyproftytel moy ot neprzatel mych hnye- wywich. 49 Y ot tiech, yuz wſtawagi nanie wzwyſyſf mye : ot muzie nepraweho zproſtyſſ mye. 50 Proto wzpowidayu ſie tobie wlaſty, hoſpodyne, a gmenu twemu chwalu rzku. 38 vſtihayu: persequar. ZPod. wſtyehagy. — neprzietele me: tak v rkp., inimicos meos. — 40 przipaſal m. přèpásal, praecinxisti, ŽPod. przyepaſal. — podpiel: lat. rkp. subplan- tasti; místo podpětil; srov. 16, 13 a 36, 31. ZPod. podpyetyl. — 41 chrzbet: lat. dorsum, ZKlem. chrfbetem, ZKap. chřebtem, ZPod. chrzieb (sic). — 42 kto bi gie ſpaſena vczynyl: odchylka syntaktická, ve frasi ustrnulé. — vſlyſſany: tak v rkp. — 44 wy- proſty m. vyprostíš, lat. rkp. eripies. — 49 yuz místo již. nanie m. na mě. — 50 wlaſty: lat. rkp. in nationibus.
20 38 Vſtyhayu neprzietele me, a doſtihnu gie: y ne- obraczi, az thy zhynu. 39 Zlamayu gie, ny moczy budu ſtaty: letie pod nohy me. 40 Y przipaſal ſi mie moczy k boyu: y podpiel ſy wſtawayuczie na mye pod mye. 41 A neprzately me dal /24a] ſy my chrzbet, a nenawydiecze mne yſy zatratil. 42 Wolaly yſu, ny bil, kto bi gie ſpaſena vczynyl; k hoſpodynu, ny vſlyſſany yſu. 43 Y zetru gye, iako prach przied oblycziegem wietrowym: iako blato vliczne ſhlazy gie. 44 Wyprofty mye z protywenſtwye ludſkeho: po- ſtawiſi mye w hlawu wlaſtem. 45 Lud, gehoz ſem neznal, ſluzil mnye: w ſlyſfyeny veha poſluchal mne. 46 Synowe czyzy ſelhaly ſu mnye, ſynowe czyzy oſtaraly ſut ſie, a klecziely [24b] ot ſtezek ſwich. 47 Zyw hoſpodin, y blahoſlawen boh moy, y wzwiſfil ſie boh ſpaſenye meho. 48 Boze, genz dawas pomſty mnye, y poddawaſſ ludy pod mye, wyproftytel moy ot neprzatel mych hnye- wywich. 49 Y ot tiech, yuz wſtawagi nanie wzwyſyſf mye : ot muzie nepraweho zproſtyſſ mye. 50 Proto wzpowidayu ſie tobie wlaſty, hoſpodyne, a gmenu twemu chwalu rzku. 38 vſtihayu: persequar. ZPod. wſtyehagy. — neprzietele me: tak v rkp., inimicos meos. — 40 przipaſal m. přèpásal, praecinxisti, ŽPod. przyepaſal. — podpiel: lat. rkp. subplan- tasti; místo podpětil; srov. 16, 13 a 36, 31. ZPod. podpyetyl. — 41 chrzbet: lat. dorsum, ZKlem. chrfbetem, ZKap. chřebtem, ZPod. chrzieb (sic). — 42 kto bi gie ſpaſena vczynyl: odchylka syntaktická, ve frasi ustrnulé. — vſlyſſany: tak v rkp. — 44 wy- proſty m. vyprostíš, lat. rkp. eripies. — 49 yuz místo již. nanie m. na mě. — 50 wlaſty: lat. rkp. in nationibus.
Strana 21
21 51 Mnozye ſpaſenye krale geho, a czynye milofirdie pomazanczy ſwemu dawydowy a ſyemeny geho 25a az na wieky. XVIII. 1 In finem, Psalmus David. 2 Nebeſſa wiprawugi ſlawu bozi, a dyela ruku geho zwieſtugi twirdoft. 3 Den dny wzrziha ſlowu, a nocz noczy vkazuge vmyenye. 4 Neyſu hlaholi, any rzieczy, giz by neſlyſſyely hla- ſow gich. 5 We wſſyu zemy wſſel zwuk gich, a w kragi ſwieta zemſkeho ſlowa gich. 6 W ſlunczy polozyl ſtanek /25b7 ſwoy, a on yako zenych chodie z komnati ſwe: Wzweſelil sie iako obir ku biezyeny czieſtie. 7 ot wyſokeho nebye viſtroy geho, A vtkanye geho az do viſoſty geho: ny geſt, kto ſie ſkryge ot hor- koſti geho. 8 Zakon hoſ. nepoſquirneny obraczige duſſye: ſwe- deczſtwie hoſpodinowo wierne, mudroft dawagie ma- luczkym. 9 Prawa hoſpodynowa prawie, tieſſyczie firdczie: karanye hoſpodynowo ſwietle, poſwieczige oczy. XVIII, 2 zwieſtugi místo zvěstuje. — 3 ſlowu m. slovo. 4 giz by neſlyſſyely hlafow gich: překlad nesprávný; lat. — rkp. quorum non audiantur voces eorum; Thalhofer : die nicht vernehmlich schalleten in's Ohr. — 5 w kraji: lat. in fines. — 6 ku biezyeny czieſtie: lat. rkp. ad currendam viam; cěstě nesprávnou attrakcí. — 8 ſwedeczſtwie: tak v rkp. — 9 prawie: lat. rkp. recte, t. j. rectae (sc. iustitiae), ale překla- datel bral recte za adverbium a přeložil právě místo pravá. — karanye m. kázánie, lat. praeceptum; ZPod. kazanye. — po- fwieczige: praesens za lat. part. illuminans, nebo spíše chyba místo posvěcijě.
21 51 Mnozye ſpaſenye krale geho, a czynye milofirdie pomazanczy ſwemu dawydowy a ſyemeny geho 25a az na wieky. XVIII. 1 In finem, Psalmus David. 2 Nebeſſa wiprawugi ſlawu bozi, a dyela ruku geho zwieſtugi twirdoft. 3 Den dny wzrziha ſlowu, a nocz noczy vkazuge vmyenye. 4 Neyſu hlaholi, any rzieczy, giz by neſlyſſyely hla- ſow gich. 5 We wſſyu zemy wſſel zwuk gich, a w kragi ſwieta zemſkeho ſlowa gich. 6 W ſlunczy polozyl ſtanek /25b7 ſwoy, a on yako zenych chodie z komnati ſwe: Wzweſelil sie iako obir ku biezyeny czieſtie. 7 ot wyſokeho nebye viſtroy geho, A vtkanye geho az do viſoſty geho: ny geſt, kto ſie ſkryge ot hor- koſti geho. 8 Zakon hoſ. nepoſquirneny obraczige duſſye: ſwe- deczſtwie hoſpodinowo wierne, mudroft dawagie ma- luczkym. 9 Prawa hoſpodynowa prawie, tieſſyczie firdczie: karanye hoſpodynowo ſwietle, poſwieczige oczy. XVIII, 2 zwieſtugi místo zvěstuje. — 3 ſlowu m. slovo. 4 giz by neſlyſſyely hlafow gich: překlad nesprávný; lat. — rkp. quorum non audiantur voces eorum; Thalhofer : die nicht vernehmlich schalleten in's Ohr. — 5 w kraji: lat. in fines. — 6 ku biezyeny czieſtie: lat. rkp. ad currendam viam; cěstě nesprávnou attrakcí. — 8 ſwedeczſtwie: tak v rkp. — 9 prawie: lat. rkp. recte, t. j. rectae (sc. iustitiae), ale překla- datel bral recte za adverbium a přeložil právě místo pravá. — karanye m. kázánie, lat. praeceptum; ZPod. kazanye. — po- fwieczige: praesens za lat. part. illuminans, nebo spíše chyba místo posvěcijě.
Strana 22
22 10 Strach hoſpodynow ſwaty, bidle na wieky ƒ26a] wiekom: prawa hoſpodynowa vierna, zprawena ſama w ſobye. 11 Zadnyeyffye nad zlato, y kamen drahy welmy: y ſlazſſye nad med y ſtred. 12 Ktodie ſluha twoy ſtrzieze gich, v ſtrziezny gich otplata welyka. 13 Vyny ktoz rozomye? ot taynych mych vcziſty mye : 14 a ot czyzich otpuſty ſluzie twemu. Acz mogi nebudu vſtaly, tehdy nepoſquirnen budu: vcziſczi ſſe ot hrziecha welykeho. 15 A budu, aby ſye ſmylyla mluwenye vſt mich: a myſ/26b/lenye ſyrdczie meho przied tobu weſſdy. hoſpo- dine, pomoczniku moy a wykupiteliu moy. XIX. 1 In finem, Psalmus David. 2 Vſlyſſy tebe, hoſpo. w den ſmuczenye: zaſlony tie ymye boha yakubowa. 3 Poſly tobie pomocz z ſwateho: a z ſyona obrany tebe. 4 Wzpomyen wſieczky offieri twe: a obiet twa tuczna bud. 5 Day tobie podle ſirdczie tweho: a wſſelyku radu twu potwirdy. 6 Wzradugeme fie w ſpaſfytely /27a] twem : a we ymenu boha naſſeho wzwelyczymy ſye. 7 Napilny hoſpodine wſſye proſby twe: nynye ſem poznal, gez ſpaſena vczynyl hoſpodyn pomazanczie ſweho. 12 Ktodie m todie, lat. rkp. etenim. — v ſtrziezny: místo v střěžení, ZPod. w ſtrzyezeny, lat. rkp. in custodiendis illis; překlad český mívá z pravidla substantivum verbale za lat. gerundivum. — 14 Acz mogi nebudu vſtaly: chyba opisu; ZPod. Acz mnu nebudu wlaſty, lat. rkp. si mei non fuerint dominati. — vcziſcziſſe m. učišči sě, emundabor. XIX, 7 Vilyffal geho: lat. rkp. exaudiat, Vulg. exaudiet. — v mocznych vſlyftal zde je sloveso uslyšal omylem pře-
22 10 Strach hoſpodynow ſwaty, bidle na wieky ƒ26a] wiekom: prawa hoſpodynowa vierna, zprawena ſama w ſobye. 11 Zadnyeyffye nad zlato, y kamen drahy welmy: y ſlazſſye nad med y ſtred. 12 Ktodie ſluha twoy ſtrzieze gich, v ſtrziezny gich otplata welyka. 13 Vyny ktoz rozomye? ot taynych mych vcziſty mye : 14 a ot czyzich otpuſty ſluzie twemu. Acz mogi nebudu vſtaly, tehdy nepoſquirnen budu: vcziſczi ſſe ot hrziecha welykeho. 15 A budu, aby ſye ſmylyla mluwenye vſt mich: a myſ/26b/lenye ſyrdczie meho przied tobu weſſdy. hoſpo- dine, pomoczniku moy a wykupiteliu moy. XIX. 1 In finem, Psalmus David. 2 Vſlyſſy tebe, hoſpo. w den ſmuczenye: zaſlony tie ymye boha yakubowa. 3 Poſly tobie pomocz z ſwateho: a z ſyona obrany tebe. 4 Wzpomyen wſieczky offieri twe: a obiet twa tuczna bud. 5 Day tobie podle ſirdczie tweho: a wſſelyku radu twu potwirdy. 6 Wzradugeme fie w ſpaſfytely /27a] twem : a we ymenu boha naſſeho wzwelyczymy ſye. 7 Napilny hoſpodine wſſye proſby twe: nynye ſem poznal, gez ſpaſena vczynyl hoſpodyn pomazanczie ſweho. 12 Ktodie m todie, lat. rkp. etenim. — v ſtrziezny: místo v střěžení, ZPod. w ſtrzyezeny, lat. rkp. in custodiendis illis; překlad český mívá z pravidla substantivum verbale za lat. gerundivum. — 14 Acz mogi nebudu vſtaly: chyba opisu; ZPod. Acz mnu nebudu wlaſty, lat. rkp. si mei non fuerint dominati. — vcziſcziſſe m. učišči sě, emundabor. XIX, 7 Vilyffal geho: lat. rkp. exaudiat, Vulg. exaudiet. — v mocznych vſlyftal zde je sloveso uslyšal omylem pře-
Strana 23
23 Vſlyſſal geho z nebie ſwateho ſweho : v mocznych vſlyſſal ſpaſſenie prawyczie geho. 8 Thy na woziech, a ony na konich: ale my we ymenu hoſpodynowu boha naſſeho budem wzywaty. 9 Ony obwazany yſu, y letiely: ale my ſme wſtaly, y pozdwizeny yſmy. 10 Hoſpodyne, ſpaſena vczyn krale: y vſlyſſ naſ w den, kterehoz wzwolamy [27b tebe. XX. 1 In finem, Psalmus David. 2 Hoſpodyne, v moczy twey vzdrawuge ſie kral: a v ſpaſytelyu twem wzweſely ſie birzczie. 3 Zadoſt ſyrdezie geho dal ſy gemu: a v wolyu rtow geho neſelſtil ſy gym. 4 Nebo przieſſel geho v blahoſlawenſtwy ſladkoſty : poloziſſ na hlawie geho korunu z kamenye draheho. 5 Zywota profſyl otebe : y dal ſy gemu dluhoft dnow v wieky a wyeky wiekom. 6 Welyka yeſt ſlawa geho w ſpaſytelyu [28a twem: ſlawu a welyku kraſſu wzloziſſ nan. 7 Nebo daſí gey v blahanye a na wieky wiekom: utreffyff gey v weſſely s oblycziegem twym. 8 Nebo kral vffa w hoſpodyna, a v mylofirdie nay- wyſfyeho nezamuty ſye. 9 Nalezena bud ruka twa wſſyem neprzatelom twym : prawyczie twa nalezny wſſye, gyz tebe yſu nenawidiely. jato ze řádku předcházejícího, lat. rkp. in potentibus salus dexterae eius. XX, 2 vzdrawuge: tak v rk., místo vzdraduje, lat. laeta- bitur; viz pozn. při IX, 3. — birzczie: lat. vehementer pře- loženo tu jako by velociter; ZPod. nahle; srov. náhlý velox 44, 2 a vehemens 47, 8. — 4 przieſſel m. přèšel si, lat. prae- venisti. — poloziff: lat. posuisti. — 5 otebe: m. ot tebe.
23 Vſlyſſal geho z nebie ſwateho ſweho : v mocznych vſlyſſal ſpaſſenie prawyczie geho. 8 Thy na woziech, a ony na konich: ale my we ymenu hoſpodynowu boha naſſeho budem wzywaty. 9 Ony obwazany yſu, y letiely: ale my ſme wſtaly, y pozdwizeny yſmy. 10 Hoſpodyne, ſpaſena vczyn krale: y vſlyſſ naſ w den, kterehoz wzwolamy [27b tebe. XX. 1 In finem, Psalmus David. 2 Hoſpodyne, v moczy twey vzdrawuge ſie kral: a v ſpaſytelyu twem wzweſely ſie birzczie. 3 Zadoſt ſyrdezie geho dal ſy gemu: a v wolyu rtow geho neſelſtil ſy gym. 4 Nebo przieſſel geho v blahoſlawenſtwy ſladkoſty : poloziſſ na hlawie geho korunu z kamenye draheho. 5 Zywota profſyl otebe : y dal ſy gemu dluhoft dnow v wieky a wyeky wiekom. 6 Welyka yeſt ſlawa geho w ſpaſytelyu [28a twem: ſlawu a welyku kraſſu wzloziſſ nan. 7 Nebo daſí gey v blahanye a na wieky wiekom: utreffyff gey v weſſely s oblycziegem twym. 8 Nebo kral vffa w hoſpodyna, a v mylofirdie nay- wyſfyeho nezamuty ſye. 9 Nalezena bud ruka twa wſſyem neprzatelom twym : prawyczie twa nalezny wſſye, gyz tebe yſu nenawidiely. jato ze řádku předcházejícího, lat. rkp. in potentibus salus dexterae eius. XX, 2 vzdrawuge: tak v rk., místo vzdraduje, lat. laeta- bitur; viz pozn. při IX, 3. — birzczie: lat. vehementer pře- loženo tu jako by velociter; ZPod. nahle; srov. náhlý velox 44, 2 a vehemens 47, 8. — 4 przieſſel m. přèšel si, lat. prae- venisti. — poloziff: lat. posuisti. — 5 otebe: m. ot tebe.
Strana 24
24 10 Polozyſſ gie, iako pecz ohnowu w czaſſu oblyczie tweho : hoſp. w hniewu ſwem zamuty gye, y ſlepcze gie ohen ƒ28b). 11 Plod gich ſ zemye ztratiſſ: a ſyemye gich ot ſynow czlowieczich. 12 Nebo vchilily na tie zle: myſlyly ſu na tie rady, gichz ſu nemohly vſtanowyti. 13 Nebo poloziſſ gie chrzebetem : wſtatcziech twich vprawiſſ obliczieg gich. 14 Wzwyffy ſie, hoſpodine, v moczy twey: wzpiegem. wzpiewany moczy twe. XXI. 1 In finem pro susceptione matutina, Psalmus David. 2 Boze, boze moy, wezrzy na mye: procz ſi mne otſtupil? daleko ot ſpaſenie meho [29a) ſlowa hrziechow mych. 3 Boze moy, wolagyu przieſ den, a nevſlyſſ: a w noczi, a ne k mudroſty mnie. 4 Ale ti pak w ſwatem prziebywaſſ: chwalo ilra- lelowa ! 5 W tie yſu vffaly otczy naſſy: vffaly, y zproſtilſ gie. 6 K tobi yſu wzwolaly, a ſpaſſeny ſut: w tie yſu vffaly, a neyſu pohaneny. 7 Ale yaz yſem czyrw, a ne czlowiek: ruhota ezlo- wyczie, a otwirzek ludſky. 8 Wficzczy widewſſe mye, ſmyely ſu ſie mnie: mlu- wili yſu rti, a hybaly hlawu. 10 oblyczie: tak v rkp. m. obličějě. — 13 wſtatcziech m. v ostatciech, lat. rkp. in reliquiis. — 14 wzpiewany m. vzpie- vámy lat. psallemus. XXI, 3 nevſlyſf: lat. rkp. non exaudies; — ne k mu- droſty: lat. non ad insipientiam, ZPod. ne k nemudroſty.— 4 iſralelowa m. israhelova. — 6 K tobi: tak v rkp. m. k tobě. — 7 czlowyczie: tak v rkp.
24 10 Polozyſſ gie, iako pecz ohnowu w czaſſu oblyczie tweho : hoſp. w hniewu ſwem zamuty gye, y ſlepcze gie ohen ƒ28b). 11 Plod gich ſ zemye ztratiſſ: a ſyemye gich ot ſynow czlowieczich. 12 Nebo vchilily na tie zle: myſlyly ſu na tie rady, gichz ſu nemohly vſtanowyti. 13 Nebo poloziſſ gie chrzebetem : wſtatcziech twich vprawiſſ obliczieg gich. 14 Wzwyffy ſie, hoſpodine, v moczy twey: wzpiegem. wzpiewany moczy twe. XXI. 1 In finem pro susceptione matutina, Psalmus David. 2 Boze, boze moy, wezrzy na mye: procz ſi mne otſtupil? daleko ot ſpaſenie meho [29a) ſlowa hrziechow mych. 3 Boze moy, wolagyu przieſ den, a nevſlyſſ: a w noczi, a ne k mudroſty mnie. 4 Ale ti pak w ſwatem prziebywaſſ: chwalo ilra- lelowa ! 5 W tie yſu vffaly otczy naſſy: vffaly, y zproſtilſ gie. 6 K tobi yſu wzwolaly, a ſpaſſeny ſut: w tie yſu vffaly, a neyſu pohaneny. 7 Ale yaz yſem czyrw, a ne czlowiek: ruhota ezlo- wyczie, a otwirzek ludſky. 8 Wficzczy widewſſe mye, ſmyely ſu ſie mnie: mlu- wili yſu rti, a hybaly hlawu. 10 oblyczie: tak v rkp. m. obličějě. — 13 wſtatcziech m. v ostatciech, lat. rkp. in reliquiis. — 14 wzpiewany m. vzpie- vámy lat. psallemus. XXI, 3 nevſlyſf: lat. rkp. non exaudies; — ne k mu- droſty: lat. non ad insipientiam, ZPod. ne k nemudroſty.— 4 iſralelowa m. israhelova. — 6 K tobi: tak v rkp. m. k tobě. — 7 czlowyczie: tak v rkp.
Strana 25
25 9 /29 Nadiegi miel w hoſpodinu, y zproſtil geho : ſpaſena vczynil geho, nebo chcze gemu. 10 Nebo ty yſy, genz ſi witrichl mye z brzycha: nadiegie ma ot pirſſy materze me. 11 w tie wirzen ſem z lozie: Z brzucha materze me, boh moy yſy ti. 12 ne otchody ote mne: Nebo ſmutek oblyzu yeſt, a nenye, kto pomoha. 13 Obklyczyly ſu mie telczy mnozy: bikowe tuczny oblehly mye. 14 Otewrziely ſu na mye vſta ſwa, iako lew tirhagie a rzewa. 15 Yako woda prolit ſem /30a y roſfuty yſu wſieczky koſti me. Vezineno geſt ſirdcze me yako woſk rozſquirly proſtrzied brzucha meho. 16 Zſechla geſt iako ſkerzipina mocz ma, a yazik moy przilnul k daſnyem mym, aprach ſmyrtedlny vwedl ſy mye. 17 Nebo obklyczyly yſu mye pſy mnozi: wieczich zlobywich oblehla mie. Kopaly ſu ruczie mogi y nohi me. 18 przieczſtly ſu wſieczky koſty me. Ale oni zawierne zezrziely yſu, y hledaly yſu na mie. 19 roz/30b dielyly ſu ſobie rucho me, a na rucho me puſtyly yſu wrazy. 20 Ale ty, hoſpodine, newzdalyuy pomoczy twe: k obranye mey wezrzy. 21 Zprofty ot meczie, boze, duſſy mu, a ot ruku pſowu gedynu mu. 22 Spaſſy mye z uſt lwowych: a ot rohow gedno- rozczowich pokoru mu. 10 witrichl: tak v rkp. — 16 ſkerzipina: lat. testa, omylem místo střěpina; ZKlem. trſiepina, ZKap. trziepyna, ŽPod. trze- pyna. — aprach m. a u prach, lat. rkp. et in pulverem. — 17 wieczich zlobywich: tak v rkp. m. viece zlobivých, lat. rkp. consilium malignantium, Vulg. concilium malignantium. — oblehla: tak v rkp. — 18 przieczſtly: t. j. přečtli.
25 9 /29 Nadiegi miel w hoſpodinu, y zproſtil geho : ſpaſena vczynil geho, nebo chcze gemu. 10 Nebo ty yſy, genz ſi witrichl mye z brzycha: nadiegie ma ot pirſſy materze me. 11 w tie wirzen ſem z lozie: Z brzucha materze me, boh moy yſy ti. 12 ne otchody ote mne: Nebo ſmutek oblyzu yeſt, a nenye, kto pomoha. 13 Obklyczyly ſu mie telczy mnozy: bikowe tuczny oblehly mye. 14 Otewrziely ſu na mye vſta ſwa, iako lew tirhagie a rzewa. 15 Yako woda prolit ſem /30a y roſfuty yſu wſieczky koſti me. Vezineno geſt ſirdcze me yako woſk rozſquirly proſtrzied brzucha meho. 16 Zſechla geſt iako ſkerzipina mocz ma, a yazik moy przilnul k daſnyem mym, aprach ſmyrtedlny vwedl ſy mye. 17 Nebo obklyczyly yſu mye pſy mnozi: wieczich zlobywich oblehla mie. Kopaly ſu ruczie mogi y nohi me. 18 przieczſtly ſu wſieczky koſty me. Ale oni zawierne zezrziely yſu, y hledaly yſu na mie. 19 roz/30b dielyly ſu ſobie rucho me, a na rucho me puſtyly yſu wrazy. 20 Ale ty, hoſpodine, newzdalyuy pomoczy twe: k obranye mey wezrzy. 21 Zprofty ot meczie, boze, duſſy mu, a ot ruku pſowu gedynu mu. 22 Spaſſy mye z uſt lwowych: a ot rohow gedno- rozczowich pokoru mu. 10 witrichl: tak v rkp. — 16 ſkerzipina: lat. testa, omylem místo střěpina; ZKlem. trſiepina, ZKap. trziepyna, ŽPod. trze- pyna. — aprach m. a u prach, lat. rkp. et in pulverem. — 17 wieczich zlobywich: tak v rkp. m. viece zlobivých, lat. rkp. consilium malignantium, Vulg. concilium malignantium. — oblehla: tak v rkp. — 18 przieczſtly: t. j. přečtli.
Strana 26
26 23 Wymluwy ymye twe bratrzy mey: ſtrzied ſboru chwaliti tie budu, 24 Gyz ſie bogie hoſpodyna, chwalte geho : wſeczko ſyemye iakubowo [31a ſlawte geho : 25 Boy ſye geho wſſie yzrahelowo, nebo nepotupil. ny otwirchl proſby chudeho : Ny otwratil oblicziegie ſweho ote mne, a kdiz wolach k nemu, vſlyſſal mye. 26 V tebe chwala ma w ſboru welykem : ſlybi me wraczy przyed boyuczym geho. 27 Giefty budu chudy, y zfytiegy: y wzchwale . . . geho, zywa budu firdczie gich na wieky wiekom. 28 Rozpomanu, y obratie ſye k hoſpodynu 131 wſieczky kragini zemſke. Y wzmodle ſye gemu wſieczky czeledy ludſke. 29 Nebo hoſpodynowo geſt kralowſtwye: a on wzwladne ludmy. 30 Giedly yſu, y zmodlyly ſie wſiczny tuczny zemie przied nym letie wſiczny, giz wſtupugy w zemy. 31 A duſſye ma bude gemu zywa: a ſyemye geho bude ſluzyti gemu. 32 Y bude zwieltowano hoſpodynu rod buduczy: y zwieſtugi nebeſſa prawedlnoſt geho ludu, genz ſie na- rodil, gehoz vczinil hoſpodyn. XXII. 1 Psalmus David. [32") Hoſpodyn oprawuge mie, a nyczehoz mi ſie nedoſtane: 24 giz ſie bogie: Vulg. qui timetis. — 25 wſſie m. vše; k tomu na kraji ſmie t. j. siemě, jež je v textě vynecháno, lat. omne semen. — 27 wzchwale... geho: mezi oběma slovy jest rasura a schází něco; lat. rkp. má: laudabunt, qui requirunt eum; ZPod. wzchwale hoſpodyna, gyz hledagy geho. — 30 Giedly : d je připsáno od opravovatele. — wſtupugy m. sstupují, lat. de- scendunt, ZPod. ſchodye, ZKap. ſltupugi. — 32 zwieftowano m. zvěstován. — genz ſie narodil: Vulg. qui nascetur, ZPod. genz ſye narody. XXII, 1 nyczehoz mi ſie nedoſtane: ZPod. taktéž; lat. rkp. nihil mihi deerit, smysl opáčny; ZKap. ničs mi neubude.
26 23 Wymluwy ymye twe bratrzy mey: ſtrzied ſboru chwaliti tie budu, 24 Gyz ſie bogie hoſpodyna, chwalte geho : wſeczko ſyemye iakubowo [31a ſlawte geho : 25 Boy ſye geho wſſie yzrahelowo, nebo nepotupil. ny otwirchl proſby chudeho : Ny otwratil oblicziegie ſweho ote mne, a kdiz wolach k nemu, vſlyſſal mye. 26 V tebe chwala ma w ſboru welykem : ſlybi me wraczy przyed boyuczym geho. 27 Giefty budu chudy, y zfytiegy: y wzchwale . . . geho, zywa budu firdczie gich na wieky wiekom. 28 Rozpomanu, y obratie ſye k hoſpodynu 131 wſieczky kragini zemſke. Y wzmodle ſye gemu wſieczky czeledy ludſke. 29 Nebo hoſpodynowo geſt kralowſtwye: a on wzwladne ludmy. 30 Giedly yſu, y zmodlyly ſie wſiczny tuczny zemie przied nym letie wſiczny, giz wſtupugy w zemy. 31 A duſſye ma bude gemu zywa: a ſyemye geho bude ſluzyti gemu. 32 Y bude zwieltowano hoſpodynu rod buduczy: y zwieſtugi nebeſſa prawedlnoſt geho ludu, genz ſie na- rodil, gehoz vczinil hoſpodyn. XXII. 1 Psalmus David. [32") Hoſpodyn oprawuge mie, a nyczehoz mi ſie nedoſtane: 24 giz ſie bogie: Vulg. qui timetis. — 25 wſſie m. vše; k tomu na kraji ſmie t. j. siemě, jež je v textě vynecháno, lat. omne semen. — 27 wzchwale... geho: mezi oběma slovy jest rasura a schází něco; lat. rkp. má: laudabunt, qui requirunt eum; ZPod. wzchwale hoſpodyna, gyz hledagy geho. — 30 Giedly : d je připsáno od opravovatele. — wſtupugy m. sstupují, lat. de- scendunt, ZPod. ſchodye, ZKap. ſltupugi. — 32 zwieftowano m. zvěstován. — genz ſie narodil: Vulg. qui nascetur, ZPod. genz ſye narody. XXII, 1 nyczehoz mi ſie nedoſtane: ZPod. taktéž; lat. rkp. nihil mihi deerit, smysl opáčny; ZKap. ničs mi neubude.
Strana 27
27 2 na mieſtie paſtewnem tu mye poſtawil. Nad wodu pokirmu wzchowal mye : 3 duſſy mu obratil. Wedl mye na ſtezky prawedlne, pro gmye ſwe. 4 Zy budu chodyti v pol tmye ſmirtedlney, nezboyu ſie zleho : nebo ty ſe mnu gſy. Metla twa, y kyg twoy, ty mye vtieſſily gſu. 5 Vprawil ſi prziede mnu ſtol proty gym, giz mutie mye. Ztucznyl yſy ƒ32b w olegy hlawu mu: a czieſſye ma zapoyuczie kako przieſwietla geſt! 6 Smylofirdie twe naſleduge mye wſieczky dny zywota meho: Abich bidlil w domu hoſpodynowu, w dlu- hoſty dny. XXIII. 1 Prima sabbati, Psalmus David. Hoſpodynowa yeft zemye, y pilnoſt geho : okruhloſt zemye, a wſiczczy, giz bidle na nyey. 2 Nebo on na morzy zalozil gy: a na rziekach vſtawil geho. 3 Kto wzende na horu hoſpodynowu? nebo kto ſtane na myeſtie ſwatem geho ? 4 Nepoſquirneny ƒ33a rukama, a czyſty ſirdczem, genz newzal w geſut duſſye ſwe, ny prziſahal we lſti blyznyemu ſwemu. 5 Ten przigme pozehnanye ot hoſpodyna: a mylo- ſirdie ot boha ſpaſſytele ſweho. 6 [Tjen geſt rod hledayuczy hoſpodyna, hledayuczich oblycziegie boha iakubova. 4 Zy: tak v rkp., snad místo ač i, acz y; lat. rkp. nam etsi, ZKap. nebo ač, ZPod. Acz bych. — 6 Smylofirdie: tak v rkp., S místo A neb I; lat. Et misericordia. — vſtawil m. upravil, praeparavit; srov. 20, 13; 88, 3. XXIII, 2 geho místo ji, totiž okrúhlosť země, jako před tím zalozil gy; chyba podlé lat. eum, t. orbem. — 6 Ten: prvá litera v rkp. není, místo pro ni prázdno. — hledayuczy: lat quaerentium.
27 2 na mieſtie paſtewnem tu mye poſtawil. Nad wodu pokirmu wzchowal mye : 3 duſſy mu obratil. Wedl mye na ſtezky prawedlne, pro gmye ſwe. 4 Zy budu chodyti v pol tmye ſmirtedlney, nezboyu ſie zleho : nebo ty ſe mnu gſy. Metla twa, y kyg twoy, ty mye vtieſſily gſu. 5 Vprawil ſi prziede mnu ſtol proty gym, giz mutie mye. Ztucznyl yſy ƒ32b w olegy hlawu mu: a czieſſye ma zapoyuczie kako przieſwietla geſt! 6 Smylofirdie twe naſleduge mye wſieczky dny zywota meho: Abich bidlil w domu hoſpodynowu, w dlu- hoſty dny. XXIII. 1 Prima sabbati, Psalmus David. Hoſpodynowa yeft zemye, y pilnoſt geho : okruhloſt zemye, a wſiczczy, giz bidle na nyey. 2 Nebo on na morzy zalozil gy: a na rziekach vſtawil geho. 3 Kto wzende na horu hoſpodynowu? nebo kto ſtane na myeſtie ſwatem geho ? 4 Nepoſquirneny ƒ33a rukama, a czyſty ſirdczem, genz newzal w geſut duſſye ſwe, ny prziſahal we lſti blyznyemu ſwemu. 5 Ten przigme pozehnanye ot hoſpodyna: a mylo- ſirdie ot boha ſpaſſytele ſweho. 6 [Tjen geſt rod hledayuczy hoſpodyna, hledayuczich oblycziegie boha iakubova. 4 Zy: tak v rkp., snad místo ač i, acz y; lat. rkp. nam etsi, ZKap. nebo ač, ZPod. Acz bych. — 6 Smylofirdie: tak v rkp., S místo A neb I; lat. Et misericordia. — vſtawil m. upravil, praeparavit; srov. 20, 13; 88, 3. XXIII, 2 geho místo ji, totiž okrúhlosť země, jako před tím zalozil gy; chyba podlé lat. eum, t. orbem. — 6 Ten: prvá litera v rkp. není, místo pro ni prázdno. — hledayuczy: lat quaerentium.
Strana 28
28 7 Otewrziete wrata, knyezata, waſſye, y wzwyfſte ſye wrata wieczna: at wende kral ſlawny. 8 Kteri yeſt to kral ſlawny? hoſpodyn ſilny a moczny: hoſpodyn moczny u boyu. 9 Otewrziete wrata [33b] knyeza ſwa, y wzdwyhnyete ſie wrata wieczna: at wende kral ſlawny. 10 Kteri yeſt to kral ſlawny? hoſpodyn ſilny on geſt kral ſlawny. XXIV. 1 In finem, Psalmus David. Ktobie hoſpodyne wzdwihl ſem duſſy mu: 2 boze moy, w tie vffagi, nezaſtyzyu ſye. 3 Ny poſmyewayte ſie mnye neprzietele mogi: ato- diety wſiczkny, giz czakagy tebe, nebudu pohaneny. 4 Zpohanyeny budte wſliczkny krzywdu czynyecze na prazdnoſt. Czieſti twe, hoſpodyne, vkaz my: a ſ34a/ ſtezek twich navcz mye. 5 Oprawy mye v prawdie twey, y navcz mye: nebo ty yſy boh ſpaſitel moy, a tebe ſem czakal czieli den. 6 Rozpomyen lutofty twe, hoſpodyne, a mylofirdie twe, giez ot wieka yſu. 7 Vyny mladoſty me a newiedyenye me newzpo- mynay. Podle mylofirdie tweho wzpomyen na mye ti: pro dobrotu twu, hoſpodyne. 8 Sladky a prawy hoſpodyn: pro to zakon da hrzie- ſſuczym [34b na czieſtie. 9 Oprawy tie ... wſudu: navczi tie ... czieſti ſwe. 9 knyeza m. kniežata, nedopsáno. XXIV, 4 naprazdnoſt m. naprázdno, supervacue; srov. 30, 7; 34, 7; ZPod. naprazno. — 9 oprawy tie... navczi tie .. .: po obém je v rkp. místo prázdné a překlad neúplný; lat. rkp. diriget mansuetos, docebit mites; v ZBrn. je obékrát tyche; ZKap. spraví tiché, naučí krotké; ZPod. oprawy tyche, vczyty bude krotke.
28 7 Otewrziete wrata, knyezata, waſſye, y wzwyfſte ſye wrata wieczna: at wende kral ſlawny. 8 Kteri yeſt to kral ſlawny? hoſpodyn ſilny a moczny: hoſpodyn moczny u boyu. 9 Otewrziete wrata [33b] knyeza ſwa, y wzdwyhnyete ſie wrata wieczna: at wende kral ſlawny. 10 Kteri yeſt to kral ſlawny? hoſpodyn ſilny on geſt kral ſlawny. XXIV. 1 In finem, Psalmus David. Ktobie hoſpodyne wzdwihl ſem duſſy mu: 2 boze moy, w tie vffagi, nezaſtyzyu ſye. 3 Ny poſmyewayte ſie mnye neprzietele mogi: ato- diety wſiczkny, giz czakagy tebe, nebudu pohaneny. 4 Zpohanyeny budte wſliczkny krzywdu czynyecze na prazdnoſt. Czieſti twe, hoſpodyne, vkaz my: a ſ34a/ ſtezek twich navcz mye. 5 Oprawy mye v prawdie twey, y navcz mye: nebo ty yſy boh ſpaſitel moy, a tebe ſem czakal czieli den. 6 Rozpomyen lutofty twe, hoſpodyne, a mylofirdie twe, giez ot wieka yſu. 7 Vyny mladoſty me a newiedyenye me newzpo- mynay. Podle mylofirdie tweho wzpomyen na mye ti: pro dobrotu twu, hoſpodyne. 8 Sladky a prawy hoſpodyn: pro to zakon da hrzie- ſſuczym [34b na czieſtie. 9 Oprawy tie ... wſudu: navczi tie ... czieſti ſwe. 9 knyeza m. kniežata, nedopsáno. XXIV, 4 naprazdnoſt m. naprázdno, supervacue; srov. 30, 7; 34, 7; ZPod. naprazno. — 9 oprawy tie... navczi tie .. .: po obém je v rkp. místo prázdné a překlad neúplný; lat. rkp. diriget mansuetos, docebit mites; v ZBrn. je obékrát tyche; ZKap. spraví tiché, naučí krotké; ZPod. oprawy tyche, vczyty bude krotke.
Strana 29
29 10 Wſieczky czyeſti hoſpodynowy, mylofirdie a prawda, hladayuczym vprawy geho, a ſwiedeczſtwie geho. 11 Pro ymye twe, hoſpodine, ſlytugeſſ ſe nad hrziechem mym: nebo welyky geſt. 12 Kteri yeſt czlowiek, genz ſie bogi hoſpodyna? Zakon poſtawil gemu na czieſtie, yuz wzwolil. 13 Duſſye geho w dobrem wzbidli: a ſyemye geho wdiedyny w zemy. 14 Twirdoft geho yeft [35a] hoſpodyn boyuczym ſebe: a vprawa geho, aby zgiewena bila gym. 15 Oczy mogi weſdi k hoſpodynu: nebo on wy- prawy z oſydla nohy me. 16 Wezrzy na mye, y ſmyluy ſie nade mnu: nebo gedynky a chudy ſem ya. 17 Smutczi firdczie meho rozmnozeny yſu: z po- trzieb mych wyprawy mye. 18 Vzrzy pokoru mu a vſyle me: y otpuſti my wſſye hrziechi me. 19 Wezrzy na neprzately me, nebo ty rozmnozeny yfu ƒ35b) a zawiſti neprawu nenawidieli mne. 20 Strziez duſſie me, y zproſty mye: nezaſtru ſye, nebo ſem vffal w tie. 21 Newynny a prawy przilnuly yſu v mne: nebo ſem czekal tebe. 22 Wprofty, boze, yſrahela ze wſſiech hrziechow. XXV. 1 In finem, Psalmus David. Sudi mye, hoſpo- dyne, nebo geho yaz w newynye mey wſſel ſem : a w hoſpodina vffagie nebudu nemoczen. 20 nezaſtru: bezpochyby místo nezastyzu; ZKap. newſtyzy sě, lat. rkp. non erubescam; srov. 24, 2 a j. — 21 v mne t. j. u mne; lat. rkp. mihi. — 22 Wproſty m. vyprosti, libera. — hrziechow: lat. rkp. tribulationibus. XXV, 1 geho: tak v rkp., a pod tím v textě lat. yfius (= ipsius?); nepatří sem; Vulg. má: quoniam ego in inno- centia etc.
29 10 Wſieczky czyeſti hoſpodynowy, mylofirdie a prawda, hladayuczym vprawy geho, a ſwiedeczſtwie geho. 11 Pro ymye twe, hoſpodine, ſlytugeſſ ſe nad hrziechem mym: nebo welyky geſt. 12 Kteri yeſt czlowiek, genz ſie bogi hoſpodyna? Zakon poſtawil gemu na czieſtie, yuz wzwolil. 13 Duſſye geho w dobrem wzbidli: a ſyemye geho wdiedyny w zemy. 14 Twirdoft geho yeft [35a] hoſpodyn boyuczym ſebe: a vprawa geho, aby zgiewena bila gym. 15 Oczy mogi weſdi k hoſpodynu: nebo on wy- prawy z oſydla nohy me. 16 Wezrzy na mye, y ſmyluy ſie nade mnu: nebo gedynky a chudy ſem ya. 17 Smutczi firdczie meho rozmnozeny yſu: z po- trzieb mych wyprawy mye. 18 Vzrzy pokoru mu a vſyle me: y otpuſti my wſſye hrziechi me. 19 Wezrzy na neprzately me, nebo ty rozmnozeny yfu ƒ35b) a zawiſti neprawu nenawidieli mne. 20 Strziez duſſie me, y zproſty mye: nezaſtru ſye, nebo ſem vffal w tie. 21 Newynny a prawy przilnuly yſu v mne: nebo ſem czekal tebe. 22 Wprofty, boze, yſrahela ze wſſiech hrziechow. XXV. 1 In finem, Psalmus David. Sudi mye, hoſpo- dyne, nebo geho yaz w newynye mey wſſel ſem : a w hoſpodina vffagie nebudu nemoczen. 20 nezaſtru: bezpochyby místo nezastyzu; ZKap. newſtyzy sě, lat. rkp. non erubescam; srov. 24, 2 a j. — 21 v mne t. j. u mne; lat. rkp. mihi. — 22 Wproſty m. vyprosti, libera. — hrziechow: lat. rkp. tribulationibus. XXV, 1 geho: tak v rkp., a pod tím v textě lat. yfius (= ipsius?); nepatří sem; Vulg. má: quoniam ego in inno- centia etc.
Strana 30
30 2 Spatrzi mne, hoſpodine, y pokusy mne: zzy ledwie me y firdeze me. 3 Nebo mylofirdye twe przied oczyma myma [33a geſt: y ſmylil ſem ſie v prawdie twey. 4 Neſedal ſem w ſnatku w geſutnem: a ſ kirzwdu czynyeczymy newendu. 5 Nenawidiel ſem ſboru zlobyweho: a ſ hrzieſſnymy neſadu. 6 Vmygi mezy newnynnymy ruczie mogi: y obklyczy oltarz twoy, hoſpodyne : 7 Abich vſlyſſal hlaſ chwaly twe, y wymluwil wſieczky dywy twe. 8 Hoſpodine, mylowal ſem kraſſu domu tweho a mieſto prziebywanye ſlawy twe. 9 Nezatraczyu ſ krzywymy, boze, duſſie me, a ſ muzmy [36b] kyrwawymy zywot moy : 10 W nichze ruku neprawa yſu, prawiczie gich napilnena yeſt darow. 11 Ale yaz w newynye mey wſel yſem: wykupi mye, y ſlytuy ſie nade mnu. 12 Noha ma ſtala na tepielem: we ſborziech wzbla- hayu tobie hoſpoe. LIII. In finem, 1 In carminibus intellectus David, 2 Cum venissent Ziphaei et dixissent ad Saul: Nonne David absconditus est apud nos? (1. Reg. 23, 19 et 26, 1). 3 Boze, we ymye twe ſpaſſena mye vczyn: a v moczy twey fudy mye. 4 Boze, vſlyſſ modlitwu mu: vſima przigmy ſlowa vſt mych. 4 kirzwdu m. křivdu, ZBrn. krziwdu. — 6 newnynnymy m. nevinnými. — 9 nezatraczyu: imperativ, lat. ne perdas.
30 2 Spatrzi mne, hoſpodine, y pokusy mne: zzy ledwie me y firdeze me. 3 Nebo mylofirdye twe przied oczyma myma [33a geſt: y ſmylil ſem ſie v prawdie twey. 4 Neſedal ſem w ſnatku w geſutnem: a ſ kirzwdu czynyeczymy newendu. 5 Nenawidiel ſem ſboru zlobyweho: a ſ hrzieſſnymy neſadu. 6 Vmygi mezy newnynnymy ruczie mogi: y obklyczy oltarz twoy, hoſpodyne : 7 Abich vſlyſſal hlaſ chwaly twe, y wymluwil wſieczky dywy twe. 8 Hoſpodine, mylowal ſem kraſſu domu tweho a mieſto prziebywanye ſlawy twe. 9 Nezatraczyu ſ krzywymy, boze, duſſie me, a ſ muzmy [36b] kyrwawymy zywot moy : 10 W nichze ruku neprawa yſu, prawiczie gich napilnena yeſt darow. 11 Ale yaz w newynye mey wſel yſem: wykupi mye, y ſlytuy ſie nade mnu. 12 Noha ma ſtala na tepielem: we ſborziech wzbla- hayu tobie hoſpoe. LIII. In finem, 1 In carminibus intellectus David, 2 Cum venissent Ziphaei et dixissent ad Saul: Nonne David absconditus est apud nos? (1. Reg. 23, 19 et 26, 1). 3 Boze, we ymye twe ſpaſſena mye vczyn: a v moczy twey fudy mye. 4 Boze, vſlyſſ modlitwu mu: vſima przigmy ſlowa vſt mych. 4 kirzwdu m. křivdu, ZBrn. krziwdu. — 6 newnynnymy m. nevinnými. — 9 nezatraczyu: imperativ, lat. ne perdas.
Strana 31
31 5 Nebo czyuzy wſtaly proty mnie, [37a a filny hledaly yſu duſſie me: a neprzielozyly yſu boha przied sobu. 6 Todiety wedie boh pomaha mnie: a hoſpodyn przygimatel yeſt duſſie me. 7 Obraty zle neprzatelom mym: a v prawdie twey roztraty gie. 8 Dobrowolnye wzobietugi tobie, y wzpowiedayu ſie gmenu twemu, hoſpodine: nebo dobre geſt. 9 Nebo yſi ze wſſeho ſmutka wiprawil mye: a nad neprzateli me potuplo geſt oko me. XXVI. 1 Psalmus David priusquam liniretur. [37b] Ho- ſpodyn oſwieta ma, y ſpaſenye me, gehoz ſie boyu. [HJoſpodyn zaſlona zywota meho, przied kymz ſie bu ſtrzieſty. 2 Kdiz ſie prziblizie na mye ſkodnyczy, aby giedly maſſo me: Giz mutie mye neprzietele mogi, ony ne- moczny yſu, y letiely yſu. 3 Kdiz ſie ſtanouil proty mnye zaſtupi, newzbogy ſye firdcze me. Kdiz wſtane proty mnye boy, w nem yaz budu mieti nadiegi. 4 Gedne [38a] proſiech na hoſpodynu, a te dobudu, abich bidlil w domu hoſpodynowu we wſſye dny zywota meho. Abich widiel wolyu hoſpodynowu, a nawſcziewil chramu geho. 5 Nebo ſchowal mye w ftanku ſwem: w den zlych zaſlonyl mye w chramye ſtana ſweho. LIII, 9 potuplo m. potupilo, lat. despexit; despicere pře- kládáno jinde v ZWittb. slovesem potupiti 88, 39; 117, 7; a j. ZKap. ſezrzielo, ŽPod. mrzelo. XXVI, 1 Hoſpodyn (druhé): inicialka zapomenuta, místo pro ni zůstalo prázdné. — bu místo budu, nedopsáno. — ſtrziesti: ZBrn. trziesti; stř- za tř- jako ve střěvo atp. — 3 kdiz ſie ſtanouil: lat. rkp. si consistant, ſtanouil m. stanovie. — 5 w chramye m. v schraně; ZPod w ſchranye, lat. rkp. in abscondito.
31 5 Nebo czyuzy wſtaly proty mnie, [37a a filny hledaly yſu duſſie me: a neprzielozyly yſu boha przied sobu. 6 Todiety wedie boh pomaha mnie: a hoſpodyn przygimatel yeſt duſſie me. 7 Obraty zle neprzatelom mym: a v prawdie twey roztraty gie. 8 Dobrowolnye wzobietugi tobie, y wzpowiedayu ſie gmenu twemu, hoſpodine: nebo dobre geſt. 9 Nebo yſi ze wſſeho ſmutka wiprawil mye: a nad neprzateli me potuplo geſt oko me. XXVI. 1 Psalmus David priusquam liniretur. [37b] Ho- ſpodyn oſwieta ma, y ſpaſenye me, gehoz ſie boyu. [HJoſpodyn zaſlona zywota meho, przied kymz ſie bu ſtrzieſty. 2 Kdiz ſie prziblizie na mye ſkodnyczy, aby giedly maſſo me: Giz mutie mye neprzietele mogi, ony ne- moczny yſu, y letiely yſu. 3 Kdiz ſie ſtanouil proty mnye zaſtupi, newzbogy ſye firdcze me. Kdiz wſtane proty mnye boy, w nem yaz budu mieti nadiegi. 4 Gedne [38a] proſiech na hoſpodynu, a te dobudu, abich bidlil w domu hoſpodynowu we wſſye dny zywota meho. Abich widiel wolyu hoſpodynowu, a nawſcziewil chramu geho. 5 Nebo ſchowal mye w ftanku ſwem: w den zlych zaſlonyl mye w chramye ſtana ſweho. LIII, 9 potuplo m. potupilo, lat. despexit; despicere pře- kládáno jinde v ZWittb. slovesem potupiti 88, 39; 117, 7; a j. ZKap. ſezrzielo, ŽPod. mrzelo. XXVI, 1 Hoſpodyn (druhé): inicialka zapomenuta, místo pro ni zůstalo prázdné. — bu místo budu, nedopsáno. — ſtrziesti: ZBrn. trziesti; stř- za tř- jako ve střěvo atp. — 3 kdiz ſie ſtanouil: lat. rkp. si consistant, ſtanouil m. stanovie. — 5 w chramye m. v schraně; ZPod w ſchranye, lat. rkp. in abscondito.
Strana 32
32 6 Na opoczie wzwyſſyl mye: a nynye wzwyſfil hlawu mu nad neprzately me. Obchodil ſem, y obietowal ſem w ſtanku geho obiet wolanye, [38b wzpiewagy a chwalu rzku hoſpodynu. 7 Vſlyſi, hoſpodyne, hlaſ moy, gymz ſem wolal k tobie: ſmyluy ſye nade mnu, a wſlyſſ mye. 8 Tobie rzeklo ſyrdcze me, wyhledal tebe oblyczieg moy: oblicziegie tweho, hoſpodine, wzhledayu. 9 Ne otwraczig oblycziegie tweho ote mne : nevhibuy ſie w hniewie ot ſluhi tweho. Pomocznik moy bud: hoſpone neoſtaway mne, any potupuy mne, boze ſpaſy- tely moy. 10 Nebo otecz moy a maty ma oſtaly yſu mne: hoſpodyn ale /39a] prziyal mye geſt. 11 Zakon poſtaw my, hoſpodine, na czieftie twey : a opraw mye na ſtezczie prawey pro neprzately me. 12 Nedawy mne w duffye mutieczich mne: nebo wſtaly yſu na mye ſwiedczy neprawy, y ſelhala yeſt ne- prawedlnoſt ſobie. 13 Wierzy, ze vzrzy dobro hoſpodynowo w zemy zywich. 14 Czakay hoſpodyna, muzſky czyn: a poſyly firdczie tweho, a poczekay hoſpodyna. XXVII. 1 K tobie, hoſpodine, wolagyu, boze /39 moy! nemilczy ote mne: nikdy prziemikny ote mne, y przi- podobnayu ſie ſtupayuczymy wziezero. 7 wſlyff t. j. uslyš. — 12 Nedawy m. nedávej, lat. ne tradideris. XXVII, 1 wolagyu: tak v rkp., nikoli wolayyu, jak se dříve četlo (srov. Sitzungsber. d. k. Akad. d. Wiss., phil.-hist. Cl. 93 str. 337). — prziemikny: před k vynecháno l, lat. taceas; srov. 38, 3; 68, 4; 106, 29; — ſtupayuczymy m. s sstúpajúcími. — wziezero m. v jezero, lat. in lacum.
32 6 Na opoczie wzwyſſyl mye: a nynye wzwyſfil hlawu mu nad neprzately me. Obchodil ſem, y obietowal ſem w ſtanku geho obiet wolanye, [38b wzpiewagy a chwalu rzku hoſpodynu. 7 Vſlyſi, hoſpodyne, hlaſ moy, gymz ſem wolal k tobie: ſmyluy ſye nade mnu, a wſlyſſ mye. 8 Tobie rzeklo ſyrdcze me, wyhledal tebe oblyczieg moy: oblicziegie tweho, hoſpodine, wzhledayu. 9 Ne otwraczig oblycziegie tweho ote mne : nevhibuy ſie w hniewie ot ſluhi tweho. Pomocznik moy bud: hoſpone neoſtaway mne, any potupuy mne, boze ſpaſy- tely moy. 10 Nebo otecz moy a maty ma oſtaly yſu mne: hoſpodyn ale /39a] prziyal mye geſt. 11 Zakon poſtaw my, hoſpodine, na czieftie twey : a opraw mye na ſtezczie prawey pro neprzately me. 12 Nedawy mne w duffye mutieczich mne: nebo wſtaly yſu na mye ſwiedczy neprawy, y ſelhala yeſt ne- prawedlnoſt ſobie. 13 Wierzy, ze vzrzy dobro hoſpodynowo w zemy zywich. 14 Czakay hoſpodyna, muzſky czyn: a poſyly firdczie tweho, a poczekay hoſpodyna. XXVII. 1 K tobie, hoſpodine, wolagyu, boze /39 moy! nemilczy ote mne: nikdy prziemikny ote mne, y przi- podobnayu ſie ſtupayuczymy wziezero. 7 wſlyff t. j. uslyš. — 12 Nedawy m. nedávej, lat. ne tradideris. XXVII, 1 wolagyu: tak v rkp., nikoli wolayyu, jak se dříve četlo (srov. Sitzungsber. d. k. Akad. d. Wiss., phil.-hist. Cl. 93 str. 337). — prziemikny: před k vynecháno l, lat. taceas; srov. 38, 3; 68, 4; 106, 29; — ſtupayuczymy m. s sstúpajúcími. — wziezero m. v jezero, lat. in lacum.
Strana 33
33 2 Vſlyſſ, hoſpodine, hlas proſby me, kdyz ſie modli tobie: kdiz wzwiſſy ruczie mogi k chramu ſwatemu twemu. 3 Ne w hromadie poday mye ſ hrzieſſnyky: a f czynycziemy neprawedlnoſt neztraczyu mne: Genz mluwy myr ſ blyznyeyſym ſwym, ale zle w ſirdczy gich. 4 Day gym podle ſkutkow gich, a podle nepra- wedlnoſti nalezene (40a) gich. Podle diel ruku gich day gym : wrat zaplaczenye gich gym. 5 Nebo nevrozomyely yfu dyelom hoſpodynowym, a w diela ruku gich: zkazyſſ gie, a nevprawyſſ gich. 6 Blazeny hoſpodyn: nebo vſlyſſal hlas proſby me. 7 Hoſpodyn pomocznyk moy a zaſlonytel moy: a w nem myelo nadiegi firdcze me, y ſpomoczno my. Y opiet wzkwetlo tielo me: a z wole me zpowiedayu ſie gemu. 8 Hoſpodyn ſyla /40b oſfady ſwe, a zaſlonytel ſpaſenye pomazanczie ſweho yeſt. 9 Spaſſen vczyn lud twoy, hoſpodine, y pozehnay dyedyny twe : y oprawuy gie, y wzwyffy gie az na wyeky. XXVIII. Psalmus David, 1 In consummatione tabernaculi. Przyneſte hoſpo- dynu, ſynowe bozi: przineſte hoſ. ſiny brawowy. 2 Przyneſte hoſpoſnu ſlawu a czeſt, przineſte hoſpo- dinu ſlawu ymenu geho: modlte ſie hoſponu wſiczny ſwati geho. 3 poday: tradas, ZKap. podday; Vulg. trahas. — ſczyny- cziemy: tak v rkp. — neztraczyu: imperativ, ne perdas. — genz mluwy: lat. qui loquuntur. — 4 nalezene m. nalezení, lat. adinventionum. — 5 nevprawyſſ m. neustavíš, non aedifi- cabis, ZPod. nevſtawyſf. — 7 ſpomoczno mi: tak v rkp., bez- pochyby m. spomoženo mi; lat. adiutus sum; ZKap. pomozeno mi geſt; ZPod. ſpomohlo my. XXVIII, 2 wſiczny ſwati: chybný opis m. v sieni svatéj, lat. in atrio sancto; ZPod. má oboje: wſſychny ſwaty geho w domu ſwatem geho. 3
33 2 Vſlyſſ, hoſpodine, hlas proſby me, kdyz ſie modli tobie: kdiz wzwiſſy ruczie mogi k chramu ſwatemu twemu. 3 Ne w hromadie poday mye ſ hrzieſſnyky: a f czynycziemy neprawedlnoſt neztraczyu mne: Genz mluwy myr ſ blyznyeyſym ſwym, ale zle w ſirdczy gich. 4 Day gym podle ſkutkow gich, a podle nepra- wedlnoſti nalezene (40a) gich. Podle diel ruku gich day gym : wrat zaplaczenye gich gym. 5 Nebo nevrozomyely yfu dyelom hoſpodynowym, a w diela ruku gich: zkazyſſ gie, a nevprawyſſ gich. 6 Blazeny hoſpodyn: nebo vſlyſſal hlas proſby me. 7 Hoſpodyn pomocznyk moy a zaſlonytel moy: a w nem myelo nadiegi firdcze me, y ſpomoczno my. Y opiet wzkwetlo tielo me: a z wole me zpowiedayu ſie gemu. 8 Hoſpodyn ſyla /40b oſfady ſwe, a zaſlonytel ſpaſenye pomazanczie ſweho yeſt. 9 Spaſſen vczyn lud twoy, hoſpodine, y pozehnay dyedyny twe : y oprawuy gie, y wzwyffy gie az na wyeky. XXVIII. Psalmus David, 1 In consummatione tabernaculi. Przyneſte hoſpo- dynu, ſynowe bozi: przineſte hoſ. ſiny brawowy. 2 Przyneſte hoſpoſnu ſlawu a czeſt, przineſte hoſpo- dinu ſlawu ymenu geho: modlte ſie hoſponu wſiczny ſwati geho. 3 poday: tradas, ZKap. podday; Vulg. trahas. — ſczyny- cziemy: tak v rkp. — neztraczyu: imperativ, ne perdas. — genz mluwy: lat. qui loquuntur. — 4 nalezene m. nalezení, lat. adinventionum. — 5 nevprawyſſ m. neustavíš, non aedifi- cabis, ZPod. nevſtawyſf. — 7 ſpomoczno mi: tak v rkp., bez- pochyby m. spomoženo mi; lat. adiutus sum; ZKap. pomozeno mi geſt; ZPod. ſpomohlo my. XXVIII, 2 wſiczny ſwati: chybný opis m. v sieni svatéj, lat. in atrio sancto; ZPod. má oboje: wſſychny ſwaty geho w domu ſwatem geho. 3
Strana 34
34 3 Hlas bozy na wodach, boh czeſtny (41a po- hrzymal: hoſpodyn na wodach mnohich. 4 Hlas hoſpodinow v moczy: Hlas hoſpodinow v we- lykoſty. 5 Hlas hoſpodynow zlamayuczi cedir: i zlama ho- ſpodyn cedri libanſke: 6 Y zetrze gie iako telczie lybanſke: a myly iakozto ſyn gednorozczowy. 7 Hlas hoſpodynow przietychugiczi plamen ohenny. 8 hlas hoſpodynow rozrazyuczy puſczy: y zamuty hoſpodyn puſczy cades. 9 Hlas hoſpodynow prziprayuczi gieleny [41b] y zgiewy huſczenye: a w chramye geho wſiczkny rzku ſlawu. 10 Hoſpodyn potopu wzbidlyti wely : y ſiedi hoſpodyn kral na wieky. 11 Hoſpodyn mocz ſwemu ludu da: hoſpodyn po- zehna ſwemu ludu v miru. Chwala otczi y ſynu y ſ. XXIX. Psalmus Cantici 1 In dedicatione domus David. 2 Wzwiſſy tebe, hoſ., nebo yſi prziyal mie: ny yſi wzpichal neprzatel mich nad mye. 3 Hoſpodine, boze moy, wzwolach k tobie, y vzdra- wiſſ mie. 5 Hlas atd.: lat. rkp. vox domini confringentis cedros; cedir m. cedry. — 7 Hlas atd.: lat. rkp. vox domini inter- cedentis, Vulg. intercidentis, ZKap. přeřezující; przietychu- giczi je omylem snad místo přětrhující, psaného -tyrh-; ZKap. przierziezugiczy, ZPod. zhaſygyczy. — 8 Hlas atd.: lat. rkp. vox domini concutientis... — 9 Hlas atd.: lat. rkp. vox do- mini praeparantis; prziprayuczi m. připravujúcí. — 10 wzby- dlyti wely : lat inhabitare facit. — ſiedy: poslední litera seškra- bána; má býti sède, jako v ZKlem. a ZKap. ſiede, ZPod. ſede; lat. sedebit. XXIX, 3 vzdrawiſſ: tak v rkp. místo uzdravil s', lat sanasti.
34 3 Hlas bozy na wodach, boh czeſtny (41a po- hrzymal: hoſpodyn na wodach mnohich. 4 Hlas hoſpodinow v moczy: Hlas hoſpodinow v we- lykoſty. 5 Hlas hoſpodynow zlamayuczi cedir: i zlama ho- ſpodyn cedri libanſke: 6 Y zetrze gie iako telczie lybanſke: a myly iakozto ſyn gednorozczowy. 7 Hlas hoſpodynow przietychugiczi plamen ohenny. 8 hlas hoſpodynow rozrazyuczy puſczy: y zamuty hoſpodyn puſczy cades. 9 Hlas hoſpodynow prziprayuczi gieleny [41b] y zgiewy huſczenye: a w chramye geho wſiczkny rzku ſlawu. 10 Hoſpodyn potopu wzbidlyti wely : y ſiedi hoſpodyn kral na wieky. 11 Hoſpodyn mocz ſwemu ludu da: hoſpodyn po- zehna ſwemu ludu v miru. Chwala otczi y ſynu y ſ. XXIX. Psalmus Cantici 1 In dedicatione domus David. 2 Wzwiſſy tebe, hoſ., nebo yſi prziyal mie: ny yſi wzpichal neprzatel mich nad mye. 3 Hoſpodine, boze moy, wzwolach k tobie, y vzdra- wiſſ mie. 5 Hlas atd.: lat. rkp. vox domini confringentis cedros; cedir m. cedry. — 7 Hlas atd.: lat. rkp. vox domini inter- cedentis, Vulg. intercidentis, ZKap. přeřezující; przietychu- giczi je omylem snad místo přětrhující, psaného -tyrh-; ZKap. przierziezugiczy, ZPod. zhaſygyczy. — 8 Hlas atd.: lat. rkp. vox domini concutientis... — 9 Hlas atd.: lat. rkp. vox do- mini praeparantis; prziprayuczi m. připravujúcí. — 10 wzby- dlyti wely : lat inhabitare facit. — ſiedy: poslední litera seškra- bána; má býti sède, jako v ZKlem. a ZKap. ſiede, ZPod. ſede; lat. sedebit. XXIX, 3 vzdrawiſſ: tak v rkp. místo uzdravil s', lat sanasti.
Strana 35
35 4 Hoſpodine, wywedl ſi z pekla duſſy mu: ſpaſl [42a] ſi mye ot ſchodieczich w giezero. 5 Zpiewayte hoſpodynu, ſwati geho: a zpowiedate ſie pamyeti ſwatoſty geho. 6 Nebo hnyew nenawiſty geho : a zywot v woly geho. K weczeru wzbydly placz, a k yutru radoſt. 7 Ale yaz yſem rzekl u bohatſwy mem: nehnu ſye na wieky. 8 Hoſpodine, v woly twey przidal ſi kraſie mey moczy. Abratil ſy oblycziey twoy ote mne, y vczynen ſem ſmuten. 9 K tobie, hoſpodyne, [42b wzwolayu: a v boha meho zproſſyu. 10 Kteri vzitek w kirwy mey, kdyz ſendu w zpirz- nenye? Czy zpowiedati ſie bude tobie prach, czy zwie- ſtuge prawedlnoſt twu? 11 Slyffal hoſpodyn, y ſmylowal ſie yeſt nade mnu: hoſp. vczynen geſt pomocznik moy. 12 Obratil ſy quilenye me w radoſt mnye: przie- drziel ſy miech moy, y obklyczil ſy mye radoſtyu. 13 Aby zpiewala tobie ſlawa ma, a nezboden budu: hoſpodine, boze moy, y na wieki [43a] zpowidayu fie tobie. XXX. 1 In finem, Psalmus David, pro extasi, 2 W tobie, hoſpodyne, myel ſem nadiegi ... a bich nebil pohanen na wieky: neprawedlnoſty twey zproſty mye. 3 Nachil ke mnye vcho twe, poſpieſf, aby wynal mye. Bud my v bohu zaſlonenye, a wtocziſcze, aby ſpa- ſſena mye vczynyl. 5 zpowiedate m. zpoviedajte; lat. confitemini. — 7 u bo- hatſwy: tak v rkp. — 8 Abratil: omylem m. obrátil. — 13 Aby zpiewala: lat. rkp. Et cantet, ale Vulg.: ut cantet. XXX, 2 nadiegi: za slovem tím vynecháno v překladě českém in tua iustitia, jež zde text lat. v rkp. má, ale Vulg. nemá. — 3 Bud my v bohu zaſlonenye: lat. rkp. Esto mihi in 3*
35 4 Hoſpodine, wywedl ſi z pekla duſſy mu: ſpaſl [42a] ſi mye ot ſchodieczich w giezero. 5 Zpiewayte hoſpodynu, ſwati geho: a zpowiedate ſie pamyeti ſwatoſty geho. 6 Nebo hnyew nenawiſty geho : a zywot v woly geho. K weczeru wzbydly placz, a k yutru radoſt. 7 Ale yaz yſem rzekl u bohatſwy mem: nehnu ſye na wieky. 8 Hoſpodine, v woly twey przidal ſi kraſie mey moczy. Abratil ſy oblycziey twoy ote mne, y vczynen ſem ſmuten. 9 K tobie, hoſpodyne, [42b wzwolayu: a v boha meho zproſſyu. 10 Kteri vzitek w kirwy mey, kdyz ſendu w zpirz- nenye? Czy zpowiedati ſie bude tobie prach, czy zwie- ſtuge prawedlnoſt twu? 11 Slyffal hoſpodyn, y ſmylowal ſie yeſt nade mnu: hoſp. vczynen geſt pomocznik moy. 12 Obratil ſy quilenye me w radoſt mnye: przie- drziel ſy miech moy, y obklyczil ſy mye radoſtyu. 13 Aby zpiewala tobie ſlawa ma, a nezboden budu: hoſpodine, boze moy, y na wieki [43a] zpowidayu fie tobie. XXX. 1 In finem, Psalmus David, pro extasi, 2 W tobie, hoſpodyne, myel ſem nadiegi ... a bich nebil pohanen na wieky: neprawedlnoſty twey zproſty mye. 3 Nachil ke mnye vcho twe, poſpieſf, aby wynal mye. Bud my v bohu zaſlonenye, a wtocziſcze, aby ſpa- ſſena mye vczynyl. 5 zpowiedate m. zpoviedajte; lat. confitemini. — 7 u bo- hatſwy: tak v rkp. — 8 Abratil: omylem m. obrátil. — 13 Aby zpiewala: lat. rkp. Et cantet, ale Vulg.: ut cantet. XXX, 2 nadiegi: za slovem tím vynecháno v překladě českém in tua iustitia, jež zde text lat. v rkp. má, ale Vulg. nemá. — 3 Bud my v bohu zaſlonenye: lat. rkp. Esto mihi in 3*
Strana 36
36 4 Nebo ſyla ma a vtocziſcze me yſi ty: pro ymye twe przywedeſſ mye y otchowaſſ mye. 5 Wywedeſf mye z oſidla, gehoz ſu ſkryly mnye: nebo ti yſy ſ43b] ſpaſytel moy. 6 W ruczie twgi porucziegi duch moy : wykupils mye, hoſpodine, boze prawedlnoſti. 7 Nenawidiel ſi chowayuczich gieſfuty na prazdno. Ale yaz ſem w hoſpodynowy miel nadigi : 8 wzweſely ſie y wzdawy ſie v myloſyrdy twem. Nebo ſi wezrziel na pokoru mu, ſpaſl gſy z potrzieb duſſy mu. 9 Nys zatworzil mye w ruku neprzatelſku: poſtawil ſy v mieſtie ſſyrokem nohy me. 10 Smyluy, hoſpodine, nade mnu, nebot ſie muczy: za 44a mutylo ſie yeſt w hniewie oko me, duſſie ma a brzuch moy. 11 Nebo zhynul v boleſty zywot moy: a leta ma w ſtonanyu. Nemahala yeſt w chudobie mocz ma: a koſty me zamuczeny yſu. 12 Nad wſieczky neprzately me vczynen yſem ruhota ſuſyedom mym welmy, a ſtrach znamym mym: Gyz wi- diechu mye, bieziechu ote mne Wen. 13 zapomanuty dan ſem, yako vmrzylecz z fyrdczie. Vczynen ſem iako ſud ztraczeny 14 [46b nebo ſem ſlyſfal lanye mnohich bidliczich okolo : W nem kdiz ſie ſebrachu w hromadu proty mnye, wziety duſſy mu radyli ſu ſie. 15 Ale yaz w tie vffal yſem, hoſpodyne : rzekl ſem: boh moy yſy : 16 w ruku twu wrazie me. Zproſty mye z neprzatel mych ruku, a ot nenawiſtnykow mich. 17 Proſwiet oblycziey twoy nad ſluhu twu, ſpaſſena mye vczyn v mylofirdy twem: deum protectorem. — wtocziſcze: t. j. v útočišče. — 6 twgi m. tvoji. — 7 nadigi: tak v rkp. — 8 wzdawy: omylem místo vzdraduji, vzraduji; viz pozn. při IX, 3. — 10 Smyluy: tak v rkp., bez sě.
36 4 Nebo ſyla ma a vtocziſcze me yſi ty: pro ymye twe przywedeſſ mye y otchowaſſ mye. 5 Wywedeſf mye z oſidla, gehoz ſu ſkryly mnye: nebo ti yſy ſ43b] ſpaſytel moy. 6 W ruczie twgi porucziegi duch moy : wykupils mye, hoſpodine, boze prawedlnoſti. 7 Nenawidiel ſi chowayuczich gieſfuty na prazdno. Ale yaz ſem w hoſpodynowy miel nadigi : 8 wzweſely ſie y wzdawy ſie v myloſyrdy twem. Nebo ſi wezrziel na pokoru mu, ſpaſl gſy z potrzieb duſſy mu. 9 Nys zatworzil mye w ruku neprzatelſku: poſtawil ſy v mieſtie ſſyrokem nohy me. 10 Smyluy, hoſpodine, nade mnu, nebot ſie muczy: za 44a mutylo ſie yeſt w hniewie oko me, duſſie ma a brzuch moy. 11 Nebo zhynul v boleſty zywot moy: a leta ma w ſtonanyu. Nemahala yeſt w chudobie mocz ma: a koſty me zamuczeny yſu. 12 Nad wſieczky neprzately me vczynen yſem ruhota ſuſyedom mym welmy, a ſtrach znamym mym: Gyz wi- diechu mye, bieziechu ote mne Wen. 13 zapomanuty dan ſem, yako vmrzylecz z fyrdczie. Vczynen ſem iako ſud ztraczeny 14 [46b nebo ſem ſlyſfal lanye mnohich bidliczich okolo : W nem kdiz ſie ſebrachu w hromadu proty mnye, wziety duſſy mu radyli ſu ſie. 15 Ale yaz w tie vffal yſem, hoſpodyne : rzekl ſem: boh moy yſy : 16 w ruku twu wrazie me. Zproſty mye z neprzatel mych ruku, a ot nenawiſtnykow mich. 17 Proſwiet oblycziey twoy nad ſluhu twu, ſpaſſena mye vczyn v mylofirdy twem: deum protectorem. — wtocziſcze: t. j. v útočišče. — 6 twgi m. tvoji. — 7 nadigi: tak v rkp. — 8 wzdawy: omylem místo vzdraduji, vzraduji; viz pozn. při IX, 3. — 10 Smyluy: tak v rkp., bez sě.
Strana 37
37 18 hoſpodyne, nebudu pohanen, nebo ſem wolal na tie. Stid 45a /te ſye nemyloftywy, a dowedeny budete do pekla. 19 nyemy budte rtowe Iſtywy. Gyz mluwye proty prawemu neprawedlnoſt, v pyſſye a w ohawye. 20 Kako welyke mnozſtwie ſladkofty twe, hoſpo- dyne, yuz ſy ſkril ſtrachuyczym tebe. Swirchowal ſy gym, gyz vffayu w tie, przied ſyny czlowyeczymy. 21 Skrigeſf gie w taynyczy oblyczie tweho ot za- muczenye czlowyeczieho. Zaſlonyſſ gie w ſtanu twem ot protywenftwie yazykow. 22 [45b Blahoſlawen hoſpodyn: nebo vdywil mylo- fyrdye ſwe mnye v myeſtye ohrazenem. 23 Ale yaz ſem rzekl wiſtupenyu myſly me: za- wirzen ſem ot oblicziegie oczy mu. Proto yſi vſlyſſal hlas modlitwy me, kdiz wolach k tobie. 24 Myluyte hoſpodyna wſiczkny ſwati geho: nebo prawdy wzheda hoſpodyn, a otplatit hobeznye czynyecz pychu. 25 Mvzſky czynte, a twird ſye ſyrdcze waſſe, wſiczkny, gyz vffate /46a w hoſpodyna. XXXI. Ipsi David intellectus. 1 Blazeny, gichz otpuſczeny yſu neprawedlnoſty: a gichz przykrity yſu hrziechy. 2 Blazeny muz, gemuz neczſte hoſpodyn hrziecha, ny geſt w duchu geho left. 3 Nebo mylczal ſem, y oſtarali ſſu ſſye coſti mogye, kdyſ ſſem uolal czyely den. 18 otwedeny budete: lat. rkp. abducantur. — 20 ſtra- chuyczym: tak v rkp. — 21 oblyczie: tak v rkp. — 23 wiſtu- penyu t. j. u vystúpeniu. — 24 wheda m. vzhledá, lat. requiret. — czynyecz m. lat. facientibus. XXXI. 2 neczſte m. nečte; lat. rkp. non imputabit, Vulg. non imputavit. — 3 Nebo atd.: verš tento, mimo slovo první,
37 18 hoſpodyne, nebudu pohanen, nebo ſem wolal na tie. Stid 45a /te ſye nemyloftywy, a dowedeny budete do pekla. 19 nyemy budte rtowe Iſtywy. Gyz mluwye proty prawemu neprawedlnoſt, v pyſſye a w ohawye. 20 Kako welyke mnozſtwie ſladkofty twe, hoſpo- dyne, yuz ſy ſkril ſtrachuyczym tebe. Swirchowal ſy gym, gyz vffayu w tie, przied ſyny czlowyeczymy. 21 Skrigeſf gie w taynyczy oblyczie tweho ot za- muczenye czlowyeczieho. Zaſlonyſſ gie w ſtanu twem ot protywenftwie yazykow. 22 [45b Blahoſlawen hoſpodyn: nebo vdywil mylo- fyrdye ſwe mnye v myeſtye ohrazenem. 23 Ale yaz ſem rzekl wiſtupenyu myſly me: za- wirzen ſem ot oblicziegie oczy mu. Proto yſi vſlyſſal hlas modlitwy me, kdiz wolach k tobie. 24 Myluyte hoſpodyna wſiczkny ſwati geho: nebo prawdy wzheda hoſpodyn, a otplatit hobeznye czynyecz pychu. 25 Mvzſky czynte, a twird ſye ſyrdcze waſſe, wſiczkny, gyz vffate /46a w hoſpodyna. XXXI. Ipsi David intellectus. 1 Blazeny, gichz otpuſczeny yſu neprawedlnoſty: a gichz przykrity yſu hrziechy. 2 Blazeny muz, gemuz neczſte hoſpodyn hrziecha, ny geſt w duchu geho left. 3 Nebo mylczal ſem, y oſtarali ſſu ſſye coſti mogye, kdyſ ſſem uolal czyely den. 18 otwedeny budete: lat. rkp. abducantur. — 20 ſtra- chuyczym: tak v rkp. — 21 oblyczie: tak v rkp. — 23 wiſtu- penyu t. j. u vystúpeniu. — 24 wheda m. vzhledá, lat. requiret. — czynyecz m. lat. facientibus. XXXI. 2 neczſte m. nečte; lat. rkp. non imputabit, Vulg. non imputavit. — 3 Nebo atd.: verš tento, mimo slovo první,
Strana 38
38 4 Nebo we dne y w noczy otiezyla ſye nade mnu ruka twa: obraczen ſem w ſtraſty mye, kdiz bodu tyrnem. 5 Prohrzieſſenie me znamo ſem tobie vczynil: a neprawedlnoſti me ſem [46b neſkril. Rzekl: budu zpo- wiedati proty mnye neprawedlnoſt mu hoſpodynu: ath ty otpuſty nemyloſt hrziecha meho. 6 Proto wzmodly ſie k tobie wſſelyky ſwaty, w czaſ podobny. Ale wſſak v potopie wod mnohich k nemu ſie neprziblyzie. 7 Ty yſy vtoczifſcze me ot ſmutka, genz otluczil mye: vtiecho ma, zproſty mye, giz obkliczyly mye. 8 Rozum tobie dam, y navczy tye na czieſtie tey, yuz budefſ chodity (47a] vtwirzyw na tye oczy mogy. 9 Nerodte byty iako kon a mezk, w nychz nenye rozoma. W ohlawy a wzdie lyczy gich ſtiehny, giz ne- przyblyzygi ſie k tobie. 10 Mnohe byczowanye hrziefſneho: ale vffayuczieho w hoſpodyna mylofirdye obklyczy. 11 Raduyte ſye w hoſpodynu, y weſelte ſye pra- wedlny, a chwalte wſiczkny praweho firdczie. XXXII. Psalmus David. 1 Weſelte ſie prawedlny w hoſponu: prawym (47b ſluſſye chwala. 2 Zpowiedayte ſie hoſpnu w huſlech: w zaltarzyu o deſſyeti ſtrun pieyte gemu. vepsán jest později, inkoustem černým a rukou jinou; původce vpisku toho nerozuměl dobře staročeskému textu, z něhož opi- soval, a zejména místo mylczal ſem napsal „muſczaſſcz;“ ZPod. ſem mlczal. — 4 mye místo méj. — 5 ath ty otpuſty: lat rkp. et tu remisisti, ZPod. a ty odpuſtyls. — 7 otluczil: chybně místo oklúčil n. obklúčil, ZPod. obklyczyl, lat. rkp. circum- dedit. — 8 vtwirzyw: t. j. utvirzju, firmabo. — 9 wzdie: t. j. v úzdě.
38 4 Nebo we dne y w noczy otiezyla ſye nade mnu ruka twa: obraczen ſem w ſtraſty mye, kdiz bodu tyrnem. 5 Prohrzieſſenie me znamo ſem tobie vczynil: a neprawedlnoſti me ſem [46b neſkril. Rzekl: budu zpo- wiedati proty mnye neprawedlnoſt mu hoſpodynu: ath ty otpuſty nemyloſt hrziecha meho. 6 Proto wzmodly ſie k tobie wſſelyky ſwaty, w czaſ podobny. Ale wſſak v potopie wod mnohich k nemu ſie neprziblyzie. 7 Ty yſy vtoczifſcze me ot ſmutka, genz otluczil mye: vtiecho ma, zproſty mye, giz obkliczyly mye. 8 Rozum tobie dam, y navczy tye na czieſtie tey, yuz budefſ chodity (47a] vtwirzyw na tye oczy mogy. 9 Nerodte byty iako kon a mezk, w nychz nenye rozoma. W ohlawy a wzdie lyczy gich ſtiehny, giz ne- przyblyzygi ſie k tobie. 10 Mnohe byczowanye hrziefſneho: ale vffayuczieho w hoſpodyna mylofirdye obklyczy. 11 Raduyte ſye w hoſpodynu, y weſelte ſye pra- wedlny, a chwalte wſiczkny praweho firdczie. XXXII. Psalmus David. 1 Weſelte ſie prawedlny w hoſponu: prawym (47b ſluſſye chwala. 2 Zpowiedayte ſie hoſpnu w huſlech: w zaltarzyu o deſſyeti ſtrun pieyte gemu. vepsán jest později, inkoustem černým a rukou jinou; původce vpisku toho nerozuměl dobře staročeskému textu, z něhož opi- soval, a zejména místo mylczal ſem napsal „muſczaſſcz;“ ZPod. ſem mlczal. — 4 mye místo méj. — 5 ath ty otpuſty: lat rkp. et tu remisisti, ZPod. a ty odpuſtyls. — 7 otluczil: chybně místo oklúčil n. obklúčil, ZPod. obklyczyl, lat. rkp. circum- dedit. — 8 vtwirzyw: t. j. utvirzju, firmabo. — 9 wzdie: t. j. v úzdě.
Strana 39
39 3 Pyeyte gemu pieſn nowu: dobrzye piete gemu w ſkrzyeczenyu. 4 Nebo prawe yeſt ſlowo hoſpodynowo, a wſiczczi ſkutczy geho v wierzie. 5 Myluge mylofirdye y ſud: mylofirdye hoſpody- nowa pilna geſt zemye. 6 Slowem hoſpowem nebeſſa vtwrzena yſu: a duchem vſt geho wſieczka mocz gich. 7 Shromazdye vpitky wody morzſke klada we ſboru bezedny. 8 /48a) Strachuy ſye hoſpo" wſieczka zemye: ot neho zamutie ſye wſiczczy bidlyczy w ſwietye. 9 Nebo on rzekl, y ſtalo ſie yeſt: on kazal, y ſtwo- rzen yfu. 10 Hoſpodyn rozpraffyge rady knyeziczie: ale otwir- huge myſſlenye ludſke, a otwirhuje rady knyezieczie. 11 Ale rada hoſpodynowa na wyeky bidly : a miſlenye firdczie geho ot pokolenye az do pokolenye. 12 Blazena wlaſt, gehoz geſt hoſpodyn boh gich : lud, gez wzwoli [48b] w dyedynu ſobie. 13 S nebeſ ſezrziel hoſpodyn : widiel wſieczky ſyny czlowyeczie. 14 Spraweneho prziebitka ſweho zezrziel na wſſye, giz bidle na zemy. 15 Genz ſlozil zwlafczie firdczye gich; genz roz- umye wſye ſkutky gich, 16 Nebude ſpaſen kral ſkyrzie mnohu mocz: a obir nebude ſpaſſen v mnozſtwy moczy ſwe. XXXII, 3 piete m. pějte, psallite. — 7 vpitky: tak v rkp. místo u pytli; ZPod. v pytel; lat. rkp. in utre, ZKlem. w korzecz, ZKap. v teřich; — před tím zůstalo nepřeloženo sicut: lat. rkp. sicut in utre. — 9 ſtworzen yfu m. stvořena jsú, lat rkp. creata sunt. — 10 rady knyezieczie: dvakráte; text lat. má v rkp. poprvé consilia gentium, po druhé consilia principum, ve Vulg. obékrát consilia gentium. — 12 nesrovnalosti syntaktické pře- ložením doslovným; lat. text má v rkp.: beata gens, cuius est dominus deus eius, populus quem elegit in hereditatem sibi. — 14 ſpraweneho m. s spraveného, de praeparato; srov. ſpra-
39 3 Pyeyte gemu pieſn nowu: dobrzye piete gemu w ſkrzyeczenyu. 4 Nebo prawe yeſt ſlowo hoſpodynowo, a wſiczczi ſkutczy geho v wierzie. 5 Myluge mylofirdye y ſud: mylofirdye hoſpody- nowa pilna geſt zemye. 6 Slowem hoſpowem nebeſſa vtwrzena yſu: a duchem vſt geho wſieczka mocz gich. 7 Shromazdye vpitky wody morzſke klada we ſboru bezedny. 8 /48a) Strachuy ſye hoſpo" wſieczka zemye: ot neho zamutie ſye wſiczczy bidlyczy w ſwietye. 9 Nebo on rzekl, y ſtalo ſie yeſt: on kazal, y ſtwo- rzen yfu. 10 Hoſpodyn rozpraffyge rady knyeziczie: ale otwir- huge myſſlenye ludſke, a otwirhuje rady knyezieczie. 11 Ale rada hoſpodynowa na wyeky bidly : a miſlenye firdczie geho ot pokolenye az do pokolenye. 12 Blazena wlaſt, gehoz geſt hoſpodyn boh gich : lud, gez wzwoli [48b] w dyedynu ſobie. 13 S nebeſ ſezrziel hoſpodyn : widiel wſieczky ſyny czlowyeczie. 14 Spraweneho prziebitka ſweho zezrziel na wſſye, giz bidle na zemy. 15 Genz ſlozil zwlafczie firdczye gich; genz roz- umye wſye ſkutky gich, 16 Nebude ſpaſen kral ſkyrzie mnohu mocz: a obir nebude ſpaſſen v mnozſtwy moczy ſwe. XXXII, 3 piete m. pějte, psallite. — 7 vpitky: tak v rkp. místo u pytli; ZPod. v pytel; lat. rkp. in utre, ZKlem. w korzecz, ZKap. v teřich; — před tím zůstalo nepřeloženo sicut: lat. rkp. sicut in utre. — 9 ſtworzen yfu m. stvořena jsú, lat rkp. creata sunt. — 10 rady knyezieczie: dvakráte; text lat. má v rkp. poprvé consilia gentium, po druhé consilia principum, ve Vulg. obékrát consilia gentium. — 12 nesrovnalosti syntaktické pře- ložením doslovným; lat. text má v rkp.: beata gens, cuius est dominus deus eius, populus quem elegit in hereditatem sibi. — 14 ſpraweneho m. s spraveného, de praeparato; srov. ſpra-
Strana 40
40 17 Lſtywy kon k ſpaſenyu: ale w mnohe moczy ſwe nebude ſpaſen. 18 Tot oczy bozy [49a] nad ſtrachuyuczymy geho: a nad nymy, giz vffayu do myloſty geho. 19 Aby zproſtil ſmyrty duſſye gich, a kirmyl gie w hlad. 20 Duſſie naſſie czaka hoſpodina: nebo pomocznik a zaſlonytel naſſ geſt. 21 Nebo w nem vzdrawuge ſie ſirdcze naſſe: a we ymenu ſwatem geho budem vffaty. 22 Bud mylofirdie twe, hoſpodine, nad namy: iakozto gſme vffaly w tie weſſdy. XXXIII. 1 Davidi, cum immutavit vultum suum coram Achimelech, et dimisit cum et abiit. (1 Reg. 21.) 2 Blahayu hoſpodynu we wſſye czaſſy: wzdi chwala geho wſtech mych. 3 W ho[[ 495 ]podynu wzchwaly ſie duſſye ma: vſlyſſye tyſſy a radowaty ſie budu. 4 Weliczte hoſpodyna ſe mnu: y wzwiſſmy ymye geho w gedno. 5 Hledal ſem hoſpodyna, y vſlyſſal mye: a ze wſſiech ſmutkow mich wyprawil mie. 6 Prziſtupte k nemu, proſwitte ſye: y oblicziegi waſſy nebudu pohaneny. 7 Tento chudi wolal, a hoſpodyn vſlyſſal geho: a ze wſſyech ſmutkow geho ſpaſl geho. weno paratum 56, 8. — zezrziel: lat. respexit. — 19 w hlad : lat. in fame. — 21 vzdrawuge m. vzdraduje, viz poznam. při IX, 3. XXXIII, 2 wſtech t. j. v ústech. — 3 uſlyſlye, radowaty ſie budu : v lat. rkp. konjunktiv audiant, laetentur. — 4 weliczte : k tomu na kraji al wzwelbyte. — w gedno: lat. in idipsum ; k tomu na kraji l w nyem ſamem. — 6 proſwitte: tak v rkp ,
40 17 Lſtywy kon k ſpaſenyu: ale w mnohe moczy ſwe nebude ſpaſen. 18 Tot oczy bozy [49a] nad ſtrachuyuczymy geho: a nad nymy, giz vffayu do myloſty geho. 19 Aby zproſtil ſmyrty duſſye gich, a kirmyl gie w hlad. 20 Duſſie naſſie czaka hoſpodina: nebo pomocznik a zaſlonytel naſſ geſt. 21 Nebo w nem vzdrawuge ſie ſirdcze naſſe: a we ymenu ſwatem geho budem vffaty. 22 Bud mylofirdie twe, hoſpodine, nad namy: iakozto gſme vffaly w tie weſſdy. XXXIII. 1 Davidi, cum immutavit vultum suum coram Achimelech, et dimisit cum et abiit. (1 Reg. 21.) 2 Blahayu hoſpodynu we wſſye czaſſy: wzdi chwala geho wſtech mych. 3 W ho[[ 495 ]podynu wzchwaly ſie duſſye ma: vſlyſſye tyſſy a radowaty ſie budu. 4 Weliczte hoſpodyna ſe mnu: y wzwiſſmy ymye geho w gedno. 5 Hledal ſem hoſpodyna, y vſlyſſal mye: a ze wſſiech ſmutkow mich wyprawil mie. 6 Prziſtupte k nemu, proſwitte ſye: y oblicziegi waſſy nebudu pohaneny. 7 Tento chudi wolal, a hoſpodyn vſlyſſal geho: a ze wſſyech ſmutkow geho ſpaſl geho. weno paratum 56, 8. — zezrziel: lat. respexit. — 19 w hlad : lat. in fame. — 21 vzdrawuge m. vzdraduje, viz poznam. při IX, 3. XXXIII, 2 wſtech t. j. v ústech. — 3 uſlyſlye, radowaty ſie budu : v lat. rkp. konjunktiv audiant, laetentur. — 4 weliczte : k tomu na kraji al wzwelbyte. — w gedno: lat. in idipsum ; k tomu na kraji l w nyem ſamem. — 6 proſwitte: tak v rkp ,
Strana 41
41 8 Wypuftie andiel hoſpodynow ƒ50a a okolo ſtra- chuczym gye y wyproſtyl gye. 9 Okuſte a wydite, kako ſladky geſt hoſpodyn: blazeny muz, kteryz vffa wen. 10 Boyte ſie hoſpodyna wſiczczy ſwati geho: nebo nenye nedoſtatka bogyuczym geho. 11 Bohaty bily nedoſtateczny a bily hladowyti: ale hledayuczy hoſpodyna nebudu wlyſfeny wſſeho dobreho. 12 Podte, ſynowe, poſluchayte mne: ſtrachu hoſpo- dynowu navcz wy. 13 Kteri geſt czlowiek, ze chcze zywotu: myluge dny widiety dobre? 14 Obran ƒ50b yazyku twemu ot zleho: a rty twa at nemluwyta lfty. 15 Otwrat ſie ot zleho, a vczyn dobre: hleday po- kogie, y chod po nem. 16 Oczy hoſpodynowye nad prawedlnymy: a uſſy geho ku proſbam geho. 17 Ale oblyczyey hoſpodynow na czynyeczie zle: aby zatratil ſ zemye pamyet gich. 18 Wzwolaly prawedlny, a hoſpodyn vſlyſfal gie : a ze wsiech ſmutkow gich wyproſtil gye. 19 Podle geſt hoſpodin tiech, giz ſmutneho 151a] yſu ſirdezie: a pokorne duchem ſpaſſe. 20 Mnozy ſmutczy prawedlnyh a z wſiech tyech wyproſtil gie hoſpodyn. 21 Strzieze hoſpodin wſiech koſty gich: gedno z nych ſye ne zetrze. ZPod. proſwyette sé, lat. illuminamini. — 8 wypuſtie m. vy- pustí inmittit; ZPod. wypuſty. — ſtrachuczym m. strachujúcích, chyba opisovatelova. — y wyproftyl (sic) gye: et eripiet eos, bylo vynecháno, a jest připsáno na kraji rukou jinou. — 9 wy- dite: imperativ lat. rkp. videte, ZPod. wyzte, ZKap. wizte. — kako: skrácené quoniam čteno od překladatele za quam. — 12 navcz: omylem m nauču n. nauči, docebo. — 20 prawe- dlnyh: tak v rkp. — 21 gedno m. jedna t. kosť; chyba doslovným přeložením latiny.
41 8 Wypuftie andiel hoſpodynow ƒ50a a okolo ſtra- chuczym gye y wyproſtyl gye. 9 Okuſte a wydite, kako ſladky geſt hoſpodyn: blazeny muz, kteryz vffa wen. 10 Boyte ſie hoſpodyna wſiczczy ſwati geho: nebo nenye nedoſtatka bogyuczym geho. 11 Bohaty bily nedoſtateczny a bily hladowyti: ale hledayuczy hoſpodyna nebudu wlyſfeny wſſeho dobreho. 12 Podte, ſynowe, poſluchayte mne: ſtrachu hoſpo- dynowu navcz wy. 13 Kteri geſt czlowiek, ze chcze zywotu: myluge dny widiety dobre? 14 Obran ƒ50b yazyku twemu ot zleho: a rty twa at nemluwyta lfty. 15 Otwrat ſie ot zleho, a vczyn dobre: hleday po- kogie, y chod po nem. 16 Oczy hoſpodynowye nad prawedlnymy: a uſſy geho ku proſbam geho. 17 Ale oblyczyey hoſpodynow na czynyeczie zle: aby zatratil ſ zemye pamyet gich. 18 Wzwolaly prawedlny, a hoſpodyn vſlyſfal gie : a ze wsiech ſmutkow gich wyproſtil gye. 19 Podle geſt hoſpodin tiech, giz ſmutneho 151a] yſu ſirdezie: a pokorne duchem ſpaſſe. 20 Mnozy ſmutczy prawedlnyh a z wſiech tyech wyproſtil gie hoſpodyn. 21 Strzieze hoſpodin wſiech koſty gich: gedno z nych ſye ne zetrze. ZPod. proſwyette sé, lat. illuminamini. — 8 wypuſtie m. vy- pustí inmittit; ZPod. wypuſty. — ſtrachuczym m. strachujúcích, chyba opisovatelova. — y wyproftyl (sic) gye: et eripiet eos, bylo vynecháno, a jest připsáno na kraji rukou jinou. — 9 wy- dite: imperativ lat. rkp. videte, ZPod. wyzte, ZKap. wizte. — kako: skrácené quoniam čteno od překladatele za quam. — 12 navcz: omylem m nauču n. nauči, docebo. — 20 prawe- dlnyh: tak v rkp. — 21 gedno m. jedna t. kosť; chyba doslovným přeložením latiny.
Strana 42
42 22 Smyrt hrzieſſnych przycza: a giz nenawidye prawemu, zawynye. 23 Wyplaty hoſpodyn duſſye ſluh ſwich: y ne za- wynye wſiczczy, gy vffagy wen. XXXIV. 1 Ipsi David. Sud, hoſpodyne, ſkodnyczie me, zboyugy zboyuczye mie. 2 151b Przygmy odyenye a ſczit: y wſtan na pomocz mnye. 3 Wytrzeff mecz, y oblecz proty gym, giz mne ne- nawidie; rzczi duſſy mey: ſpaſenie twe yaz gſem. 4 Pohaneny budte y zaſtidte ſye, hledayuczy duſſye me. Otwraczeny budte zaſſye, y budte pohaneny, giz myſle mnye zle. 5 Budte yakozto prach przied oblycziegem wietro- wym: a andiel hoſpodynow ſmuczygie gie. 6 Bud czieſta gich tma y popilzſ52aſka: andiel hoſpodynow ſtyhagie gie. 7 Nebo darmo chowaly mnie ſeſtie oſydla ſweho : na prazdno ruhaly duſſyu mu. 8 Przid gemu oſſydlo, gehoz newie, a ſtupiczie, yuz ſkril, vchwaty geho, a w oſydlo padny wen. 9 Ale ma duſfye wzweſely ſye w hoſpodynu: a wzkocha ſye na ſpaſitelyu ſwem. 22 przycza: tak v rkp. nějakou chybou; lat. rkp. pessima, ZKlem. peſka. — 23 gy: tak v rkp., qui. XXXIV, 1 ſkodnyczie: omylem, snad místo škodiucie; lat. rkp. nocentes, ZKap. škodlivé, ZPod. przekazygyczym. — zboyugy t. j. zbojuj, expugna. — zboyuczye m. zbojujúcie, im- pugnantes. — 3 Wytrzeff mecz: wytrzeſf m. vytřès, lat. effunde frameam, ZKap. wychruz (sic) mecz, ZPod. proly mecz, ZGloss. vitrzes; ZKlem. wili hnyew; strany odchylného e m. č srov. trzeff tremor 47, 7 m. třěs. — oblecz m. obkluč neb okluč neb oklič conclude; ZGloss. obkluc, ZPod zahrad, ZKap. zatworz. — 5 ſmuczygie m. snuzijè, coartans; ZBrn. ſnuzuge.
42 22 Smyrt hrzieſſnych przycza: a giz nenawidye prawemu, zawynye. 23 Wyplaty hoſpodyn duſſye ſluh ſwich: y ne za- wynye wſiczczy, gy vffagy wen. XXXIV. 1 Ipsi David. Sud, hoſpodyne, ſkodnyczie me, zboyugy zboyuczye mie. 2 151b Przygmy odyenye a ſczit: y wſtan na pomocz mnye. 3 Wytrzeff mecz, y oblecz proty gym, giz mne ne- nawidie; rzczi duſſy mey: ſpaſenie twe yaz gſem. 4 Pohaneny budte y zaſtidte ſye, hledayuczy duſſye me. Otwraczeny budte zaſſye, y budte pohaneny, giz myſle mnye zle. 5 Budte yakozto prach przied oblycziegem wietro- wym: a andiel hoſpodynow ſmuczygie gie. 6 Bud czieſta gich tma y popilzſ52aſka: andiel hoſpodynow ſtyhagie gie. 7 Nebo darmo chowaly mnie ſeſtie oſydla ſweho : na prazdno ruhaly duſſyu mu. 8 Przid gemu oſſydlo, gehoz newie, a ſtupiczie, yuz ſkril, vchwaty geho, a w oſydlo padny wen. 9 Ale ma duſfye wzweſely ſye w hoſpodynu: a wzkocha ſye na ſpaſitelyu ſwem. 22 przycza: tak v rkp. nějakou chybou; lat. rkp. pessima, ZKlem. peſka. — 23 gy: tak v rkp., qui. XXXIV, 1 ſkodnyczie: omylem, snad místo škodiucie; lat. rkp. nocentes, ZKap. škodlivé, ZPod. przekazygyczym. — zboyugy t. j. zbojuj, expugna. — zboyuczye m. zbojujúcie, im- pugnantes. — 3 Wytrzeff mecz: wytrzeſf m. vytřès, lat. effunde frameam, ZKap. wychruz (sic) mecz, ZPod. proly mecz, ZGloss. vitrzes; ZKlem. wili hnyew; strany odchylného e m. č srov. trzeff tremor 47, 7 m. třěs. — oblecz m. obkluč neb okluč neb oklič conclude; ZGloss. obkluc, ZPod zahrad, ZKap. zatworz. — 5 ſmuczygie m. snuzijè, coartans; ZBrn. ſnuzuge.
Strana 43
43 10 wſiczky koſty me rzku: hoſpodyne, kto rowen tobie? Wyproſczygie neſtateczneho ƒ52b z ruku mocz- nyeyſich geho: praczneho a chudeho otiech, giz roz- tirhnu gemu. 11 Wſtawffe ſwiedczy neprawy, gehoz newiediech, tazachu mne. 12 Zaplaczowachu my zlym za dobre: yalowſtwye duſſye me. 13 Ale yaz, kdiz my, zaloftny biechu, wzwleczech zynyczy. Y pokorziech v poſtu duſſyu mu: a modlitwa ma w lonye mem ſie nawraty. 14 Nako bliznyeho a iako bratra naſſeho, tak oblyu- bowach: yakozto quiluczy ƒ53a] a ſmutny, tak ſye po- korziewach. 15 A proty mnye wzradowaly ſu ſie, y ſebraly ſye : ſhromazdeny yſu na mye byczowe, y newiediech. 16 Rozpraſſeny yſu y zbodeny zkuſili mnie, (ruhaly ſu ſye mye) ruhowanym: ſſkrzehtaly yſu na mye zuby ſwymy. 17 Hoſpodine, kdiz vzrziſſ? nawraty duſſy mu ot zlobenye gich, a ote lwow gedynu mu. 18 Wzpowiedayu ſie tobie we ſboru welykem, w lydu w tiezkem wzchwaly tie. 19 Nenaweſelyute ſye f53b] mnye, giz protywye ſie mnie neprawie: giz nenawidie mne darmo, a kywagi oczyma. 20 Nebo ty mnye wedie mirnye mluwiechu: a w hnyewie zemſkem mluwiecze, lſty myſlechu. 21 Rozſſyrzily yſu na mye vſta ſwa, rzekly: hay hay ! widiele oczy naſſy. 10 neſtateczneho m. nedostatečného, inopem; ŽPod. nedoſta- teczneho. — otiech m. ot těch. — 14 Nako: omylem m. jako. — 16 Rozpraſſeny yſu: potom bylo ſie, a jest vytrženo; — y zbo- deny : lat. rkp. nec compuncti; — zkufili mnie m. mne ; — ruhaly ſu ſye mye (sic): připsáno na kraji hořejším. — 19 Nenawe- ſelyute; tak v rkp., non supergaudeant.
43 10 wſiczky koſty me rzku: hoſpodyne, kto rowen tobie? Wyproſczygie neſtateczneho ƒ52b z ruku mocz- nyeyſich geho: praczneho a chudeho otiech, giz roz- tirhnu gemu. 11 Wſtawffe ſwiedczy neprawy, gehoz newiediech, tazachu mne. 12 Zaplaczowachu my zlym za dobre: yalowſtwye duſſye me. 13 Ale yaz, kdiz my, zaloftny biechu, wzwleczech zynyczy. Y pokorziech v poſtu duſſyu mu: a modlitwa ma w lonye mem ſie nawraty. 14 Nako bliznyeho a iako bratra naſſeho, tak oblyu- bowach: yakozto quiluczy ƒ53a] a ſmutny, tak ſye po- korziewach. 15 A proty mnye wzradowaly ſu ſie, y ſebraly ſye : ſhromazdeny yſu na mye byczowe, y newiediech. 16 Rozpraſſeny yſu y zbodeny zkuſili mnie, (ruhaly ſu ſye mye) ruhowanym: ſſkrzehtaly yſu na mye zuby ſwymy. 17 Hoſpodine, kdiz vzrziſſ? nawraty duſſy mu ot zlobenye gich, a ote lwow gedynu mu. 18 Wzpowiedayu ſie tobie we ſboru welykem, w lydu w tiezkem wzchwaly tie. 19 Nenaweſelyute ſye f53b] mnye, giz protywye ſie mnie neprawie: giz nenawidie mne darmo, a kywagi oczyma. 20 Nebo ty mnye wedie mirnye mluwiechu: a w hnyewie zemſkem mluwiecze, lſty myſlechu. 21 Rozſſyrzily yſu na mye vſta ſwa, rzekly: hay hay ! widiele oczy naſſy. 10 neſtateczneho m. nedostatečného, inopem; ŽPod. nedoſta- teczneho. — otiech m. ot těch. — 14 Nako: omylem m. jako. — 16 Rozpraſſeny yſu: potom bylo ſie, a jest vytrženo; — y zbo- deny : lat. rkp. nec compuncti; — zkufili mnie m. mne ; — ruhaly ſu ſye mye (sic): připsáno na kraji hořejším. — 19 Nenawe- ſelyute; tak v rkp., non supergaudeant.
Strana 44
44 22 Wydiel ſi, hoſpodyne, ne milcz ze: hos., ne otchod ote mne. 23 Wſtan, y przizrzy ſudu memu: boze moy a hoſpodyn moy, k wieczy mey. 24 Sudy [54a] mye podle prawedlnoſty me, hoſpo- dyne boze moy, at ſie nenaweſelyugi mnie. 25 At nedieyu w ſyrczich ſwich: hay hay, duſfy naſſiey ; any diegy : ſlepcziemy gey. 26 At ſie zahanbie y poſtydye ſpolu, gyz ſie tiefſye zlemu memu. At ſye obleku zahanbie y w hanbu a wſud, giz zlobywye mluwie na mye. 27 At fie weſele y radugy, giz chtie prawedlnofti mey : at rzku weſſdy: wzwelyczen bud hoſpodyn ƒ54b. giz chtie miru sluzie geho. 28 Ale yazyk moy zmyſly prawedlnoſt twu, cziely den chwalu twu. XXXV. 1 In finem, servo Domini ipsi David. 2 Rzekl neprawedlny, aby popeſtil ſam w ſobie: nenie ſtrachu bozieho przied oczyma geho. 3 Nebo lftywiewie czynil przied nym: aby bila na- lezena neprawedlnoſt geho k nenawiſty. 4 Slowa vſt geho neprawo a leſt: nechtiel rozomyeti. by dobrzie czynyl. 5 Neprawedlnoſt myſlil geſt na pokoyu ſwem: przi ſtupil ke wſiey 55a) czieſtie ne dobrey, ale zloby ne chtiel nenawyety. 23 boze moy: lat. Deus meus, Nom. — 25 ſlepcziemy — imperativ proti lat. rkp. devorabimus, Vulg. devoravimus. 26 At ſye obleku zahanbie y w hanbu: slova zahanbie y opako- vána jsou omylem z předešlé části tohoto verše. — wſud m. v stud, reverentia. XXXV, 3 lſtywiewie m. lstivě. — 5 nechtiel nenawyety : tak v rkp., lat. non odivit; nenawyety m. nenáviděti.
44 22 Wydiel ſi, hoſpodyne, ne milcz ze: hos., ne otchod ote mne. 23 Wſtan, y przizrzy ſudu memu: boze moy a hoſpodyn moy, k wieczy mey. 24 Sudy [54a] mye podle prawedlnoſty me, hoſpo- dyne boze moy, at ſie nenaweſelyugi mnie. 25 At nedieyu w ſyrczich ſwich: hay hay, duſfy naſſiey ; any diegy : ſlepcziemy gey. 26 At ſie zahanbie y poſtydye ſpolu, gyz ſie tiefſye zlemu memu. At ſye obleku zahanbie y w hanbu a wſud, giz zlobywye mluwie na mye. 27 At fie weſele y radugy, giz chtie prawedlnofti mey : at rzku weſſdy: wzwelyczen bud hoſpodyn ƒ54b. giz chtie miru sluzie geho. 28 Ale yazyk moy zmyſly prawedlnoſt twu, cziely den chwalu twu. XXXV. 1 In finem, servo Domini ipsi David. 2 Rzekl neprawedlny, aby popeſtil ſam w ſobie: nenie ſtrachu bozieho przied oczyma geho. 3 Nebo lftywiewie czynil przied nym: aby bila na- lezena neprawedlnoſt geho k nenawiſty. 4 Slowa vſt geho neprawo a leſt: nechtiel rozomyeti. by dobrzie czynyl. 5 Neprawedlnoſt myſlil geſt na pokoyu ſwem: przi ſtupil ke wſiey 55a) czieſtie ne dobrey, ale zloby ne chtiel nenawyety. 23 boze moy: lat. Deus meus, Nom. — 25 ſlepcziemy — imperativ proti lat. rkp. devorabimus, Vulg. devoravimus. 26 At ſye obleku zahanbie y w hanbu: slova zahanbie y opako- vána jsou omylem z předešlé části tohoto verše. — wſud m. v stud, reverentia. XXXV, 3 lſtywiewie m. lstivě. — 5 nechtiel nenawyety : tak v rkp., lat. non odivit; nenawyety m. nenáviděti.
Strana 45
45 6 Hoſpodine, na nebeſiech myloſirdie twe : a prawda twa az do oblakow. 7 Prawedlnoſt twa iako hori bozie: prawda twa bezden welyka. Ludy a ſkot ſpaſſeſf, hoſpodyne : 8 yakoz yſy rozmnozyl mylofirdye twe, boze. Ale ſynowe czlowieczy w odieniu krzidlu twu budu vffaty. 9 Zpygy ſye ot ziznoſty domu tweho: a potokem rozkoſſy twe napogiſſ gie. 10 Nebo f555 v tebe geſt ſtudnyczie zywota: aſwietloſty twey vzrzymy ſwietloſt. 11 Day, hoſpodine, mylofirdye twe wieduczym tebe, a prawedlnoſt twu tiem, giz praweho yſu firdczie. 12 Ne przichod mnye noha piſnoſti: a ruka hrzieſſ- nykowa nehybay mne. 13 Tu ſu letiely wſiczczy, gyz czynye neprawedlnoſt: wypuſczny yſu, ny yſu mohly ſtaty. XXXVI. 1 Psalmus ipsi David. Nerod zawidiety zlobywych : any myluy ƒ56a) czynyeczich neprawedlnoft. 2 Nebo iako ſyeno birzo zſechnu: a yakozto zeleny trawne birzo ſpadnu. 3 Vffay w hoſpodyna, a czyn dobrotu: y przie- byway w zemy, a budeſſ paſſen v bohatſtwyu geho. 4 Kochay ſie w hoſpodynu, y da tobie proſby ſirdezie tweho. 5 Zyewy hoſpodynu czieſtu twu, y vffay wen: a on ty vczyny. 6 Y wywede iako ſwietloſt prawedlnoſt twu, a ſud twoy yako poledne: 7 bezden welyka: místo veliký, doslovným přeložením latiny: abyssus multa; ZBrn. taktéž. — 10 aſwietloſty: lat. et in lumine. — 13 wypuſczny m. vypuzeni expulsi; srov. 43, 3; 5, 11; ZPod. wypuzeny. XXXVI, 1 zawidiety místo náviděti, ŽPod. nawydyety, lat. aemulari; srv. 36, 7 a 8. — 3 v bohatſſtwyu geho m. jejie t.
45 6 Hoſpodine, na nebeſiech myloſirdie twe : a prawda twa az do oblakow. 7 Prawedlnoſt twa iako hori bozie: prawda twa bezden welyka. Ludy a ſkot ſpaſſeſf, hoſpodyne : 8 yakoz yſy rozmnozyl mylofirdye twe, boze. Ale ſynowe czlowieczy w odieniu krzidlu twu budu vffaty. 9 Zpygy ſye ot ziznoſty domu tweho: a potokem rozkoſſy twe napogiſſ gie. 10 Nebo f555 v tebe geſt ſtudnyczie zywota: aſwietloſty twey vzrzymy ſwietloſt. 11 Day, hoſpodine, mylofirdye twe wieduczym tebe, a prawedlnoſt twu tiem, giz praweho yſu firdczie. 12 Ne przichod mnye noha piſnoſti: a ruka hrzieſſ- nykowa nehybay mne. 13 Tu ſu letiely wſiczczy, gyz czynye neprawedlnoſt: wypuſczny yſu, ny yſu mohly ſtaty. XXXVI. 1 Psalmus ipsi David. Nerod zawidiety zlobywych : any myluy ƒ56a) czynyeczich neprawedlnoft. 2 Nebo iako ſyeno birzo zſechnu: a yakozto zeleny trawne birzo ſpadnu. 3 Vffay w hoſpodyna, a czyn dobrotu: y przie- byway w zemy, a budeſſ paſſen v bohatſtwyu geho. 4 Kochay ſie w hoſpodynu, y da tobie proſby ſirdezie tweho. 5 Zyewy hoſpodynu czieſtu twu, y vffay wen: a on ty vczyny. 6 Y wywede iako ſwietloſt prawedlnoſt twu, a ſud twoy yako poledne: 7 bezden welyka: místo veliký, doslovným přeložením latiny: abyssus multa; ZBrn. taktéž. — 10 aſwietloſty: lat. et in lumine. — 13 wypuſczny m. vypuzeni expulsi; srov. 43, 3; 5, 11; ZPod. wypuzeny. XXXVI, 1 zawidiety místo náviděti, ŽPod. nawydyety, lat. aemulari; srv. 36, 7 a 8. — 3 v bohatſſtwyu geho m. jejie t.
Strana 46
46 7 poddan 56b7 bud hoſpodynu, a modl ſie gemu. Nerod nawidieti geho, genz ma proſpiech czieſtie ſwey, w czlowieczie czynyecziem neprawedlnoſti. 8 Oſtan hnyewu, a oſtan ſye rydanye: nerod na- widiety, aby ſlybil. 9 Nebo, giz ſye zlobie, budu ztraczeny: ale giz tyrpie hoſpodyna, ony obdirzye zemu. 10 Y geſcze malo, y nebude hrzieſſneho : y wzhledali myeſta geho, y nenalezneſſ. 11 Ale ty yſy w diedynu przigmu zemyu, ywz 57a) chowayu ſie v mnozſtwyu pokogie. 12 Oſtrzieze hrziefſny prawedlneho: y wzkrzehcze nan ſuby ſwymy. 13 Ale hoſpodyn wſmyeſſy ſie gemu: nebo wydy, ze przide den geho. 14 Mecz wynyely hrzieffnyczy, napiely luczifcze ſwe: Abi przielftyly chudeho a nedoſtoyneho, aby zatru- tily prawe firdczem. 15 Mecz gich wende w frdcze gich: a luczifcze gich ſye zlomy. 16 Lepe geft malucko prawemu nad bohat 57b ftwie hrzieſſnych mnohe. 17 Nebo lokty hrzieſſnych budu zetrzieny: ale po- twirzyge prawich hoſpodyn. 18 Zna hoſpodyn dny nepoſquirnenych: a diedyna gich na wyeky bude. 19 Nebudu pohaneny w czaſ zly, a we dnech hla- dowich budu ſyty. 20 nebo hrziefſny zhynu. Ale neprzietele hoſpo- dynowy inhed poczſczeny budu a wzwyſſeny: zhynugicze iakozto dym zhynu. země; lat. eius. — 7 czieftie twey: lat. in vina tua. — 8 ſlybil m. zlý byl, ut maligneris; ZKap. zly byl. — 11 ty yſy omylem m. tiší, mansueti, ZPod tyfly. — wzchowayu omylem m. vzko- chajú, delectabuntur; ZPod. zkochagy ſye, ZKap. kochati ſie budu. — 14 nedoſtoyneho: lat. rkp. inopem, místo nedosta- tečného; srov. 11, 6; 71, 3. — 15 wende: lat. rkp. intret. —
46 7 poddan 56b7 bud hoſpodynu, a modl ſie gemu. Nerod nawidieti geho, genz ma proſpiech czieſtie ſwey, w czlowieczie czynyecziem neprawedlnoſti. 8 Oſtan hnyewu, a oſtan ſye rydanye: nerod na- widiety, aby ſlybil. 9 Nebo, giz ſye zlobie, budu ztraczeny: ale giz tyrpie hoſpodyna, ony obdirzye zemu. 10 Y geſcze malo, y nebude hrzieſſneho : y wzhledali myeſta geho, y nenalezneſſ. 11 Ale ty yſy w diedynu przigmu zemyu, ywz 57a) chowayu ſie v mnozſtwyu pokogie. 12 Oſtrzieze hrziefſny prawedlneho: y wzkrzehcze nan ſuby ſwymy. 13 Ale hoſpodyn wſmyeſſy ſie gemu: nebo wydy, ze przide den geho. 14 Mecz wynyely hrzieffnyczy, napiely luczifcze ſwe: Abi przielftyly chudeho a nedoſtoyneho, aby zatru- tily prawe firdczem. 15 Mecz gich wende w frdcze gich: a luczifcze gich ſye zlomy. 16 Lepe geft malucko prawemu nad bohat 57b ftwie hrzieſſnych mnohe. 17 Nebo lokty hrzieſſnych budu zetrzieny: ale po- twirzyge prawich hoſpodyn. 18 Zna hoſpodyn dny nepoſquirnenych: a diedyna gich na wyeky bude. 19 Nebudu pohaneny w czaſ zly, a we dnech hla- dowich budu ſyty. 20 nebo hrziefſny zhynu. Ale neprzietele hoſpo- dynowy inhed poczſczeny budu a wzwyſſeny: zhynugicze iakozto dym zhynu. země; lat. eius. — 7 czieftie twey: lat. in vina tua. — 8 ſlybil m. zlý byl, ut maligneris; ZKap. zly byl. — 11 ty yſy omylem m. tiší, mansueti, ZPod tyfly. — wzchowayu omylem m. vzko- chajú, delectabuntur; ZPod. zkochagy ſye, ZKap. kochati ſie budu. — 14 nedoſtoyneho: lat. rkp. inopem, místo nedosta- tečného; srov. 11, 6; 71, 3. — 15 wende: lat. rkp. intret. —
Strana 47
47 21 Zayme hrzieffny a ne ot/58a/platy: ale prawy ſlytuge ſye y otplaty. 22 Nebo, giz blahagy gemu, obdirzie w diedynu zemy: ale layuczy gemu zahynu. 23 V hoſpodyna chodowe czlowieczy budu opra- weny: a czieſtie geho wzchocze. 24 Kdyz lety, nezetrze ſye: nebo hoſpodyn pod- klada ruku ſwu. 25 Mlazſym ſem bil, a tobie ſem ſie oſtaral: y ne- widiel ſem prawedlneho otſtupena, ny ſyemene geho hle- dayucze chleba. 26 Cziely den ſlytoge ſye a pozyczyge: a ſyemye geho [58b] na blahoſlawy bude. 27 Vchyl fie ot zleho, a czyn dobrzie, a bidly na wieky wyekow. 28 Nebo hoſpodyn myluge ſud, y neotſtupi ſwatych ſwych: na wyeky budu chowany. Krzywy przygmu po- tupu: a ſyemye nemyloſtywich zhyne. 29 Ale prawy przygmu w dyedynu zemy: y wzbidle na wieky wiekoma na nyey. 30 Vſta prawedlneho wzmyſle mudroſt, a yazyk geho wzmluwy ſud. 31 Zakon bozy geho ſyrdczy f59a) geho: y nepod- pieczeny budu chodowe geho. 32 Znamenawa hrzieſſnyk praweho: a hleda vſmyr- tyti geho. 33 Ale hoſpodyn neſtawy geho w ruku geho: ny otſudy geho, kdiz bude ſudyty gemu. 34 Czakay hoſpodyna, a ſtrziez czieſty geho: y wzwyſſy tebe, aby w dyedinu uyal zemyu: kdiz zhinu hrzieſſny, vzrzyſſ. 35 Vydiel ſem nelytoſtyweho nadzwyſſena, a wzwy- ſſena, iako cedri lybanſke. 25 a tobie m. a todie, etenim. — 26 ſlytoge: tak v rkp. — 31 fyrdczy; lat. rkp. in corde. — 33 neſtawy m. neostaví, non relinquet. — kdiz bude ſudyty gemu: místo lat. cum iudicabitur illi; ZPod. taktéž; ZKap. kdyz bude ſuzen gemu.
47 21 Zayme hrzieffny a ne ot/58a/platy: ale prawy ſlytuge ſye y otplaty. 22 Nebo, giz blahagy gemu, obdirzie w diedynu zemy: ale layuczy gemu zahynu. 23 V hoſpodyna chodowe czlowieczy budu opra- weny: a czieſtie geho wzchocze. 24 Kdyz lety, nezetrze ſye: nebo hoſpodyn pod- klada ruku ſwu. 25 Mlazſym ſem bil, a tobie ſem ſie oſtaral: y ne- widiel ſem prawedlneho otſtupena, ny ſyemene geho hle- dayucze chleba. 26 Cziely den ſlytoge ſye a pozyczyge: a ſyemye geho [58b] na blahoſlawy bude. 27 Vchyl fie ot zleho, a czyn dobrzie, a bidly na wieky wyekow. 28 Nebo hoſpodyn myluge ſud, y neotſtupi ſwatych ſwych: na wyeky budu chowany. Krzywy przygmu po- tupu: a ſyemye nemyloſtywich zhyne. 29 Ale prawy przygmu w dyedynu zemy: y wzbidle na wieky wiekoma na nyey. 30 Vſta prawedlneho wzmyſle mudroſt, a yazyk geho wzmluwy ſud. 31 Zakon bozy geho ſyrdczy f59a) geho: y nepod- pieczeny budu chodowe geho. 32 Znamenawa hrzieſſnyk praweho: a hleda vſmyr- tyti geho. 33 Ale hoſpodyn neſtawy geho w ruku geho: ny otſudy geho, kdiz bude ſudyty gemu. 34 Czakay hoſpodyna, a ſtrziez czieſty geho: y wzwyſſy tebe, aby w dyedinu uyal zemyu: kdiz zhinu hrzieſſny, vzrzyſſ. 35 Vydiel ſem nelytoſtyweho nadzwyſſena, a wzwy- ſſena, iako cedri lybanſke. 25 a tobie m. a todie, etenim. — 26 ſlytoge: tak v rkp. — 31 fyrdczy; lat. rkp. in corde. — 33 neſtawy m. neostaví, non relinquet. — kdiz bude ſudyty gemu: místo lat. cum iudicabitur illi; ZPod. taktéž; ZKap. kdyz bude ſuzen gemu.
Strana 48
48 36 A mynuch, a/59b toty geho nebieſfie: hledach geho, y nebieſſe nalezeno mieſto geho. 37 Strziez nepoſquirnenych, a hleday prawedlnoſti: nebo yſu oſtawczy czlowieku pokoynemu. 38 Ale neprawy zahynu ſpolu: oſtatczi nelytoſtywy zhynu. 39 Ale ſpaſſenye prawedlnich ot hoſpodina: a za- ſlonitel gich geſt w czaſ ſmutny. 40 Y pomoz gym hoſpodyn, y zproſty gie. y zproſty gie ot hrziechow, y ſpaſſe gie: nebo yſu vfali wen. XXXVII. 1 Psalmus David, in rememorationem de sabbato. 2 f60a] Hoſpodine, ne w ridany twem lay my, ny w hniewie twem treſkczy mye. 3 Nebo ſſypowe twogi vbodeny yſu mnye: y vtwirdil yſy na mye ruku twu. 4 Nenye zdrawye w tiele mem ot oblycziegie hniewu tweho : nenie myra koſtem mym ot obliczigie hrziechow mych. 5 Nebo neprawedlnoſti me nadeſly yſu hlawu mu: a iakozto brziemie tiezke otiezyli yſu ſye na mye. 6 Y zhynuly ſu ſie y wſmyrdieli ſu ſye [60b] giezwy me ot oblycziegie nemudroſti me. 7 Huben vczynen yſem, y naklonen yſem az do konczie: czyely den ſmuczen chodiech. 8 Nebo ledwie me napilneny yſu obluzenym, y nenye zdrawye w tiele mem. 9 Smuczen yſem y ponyzen yſem welmy: rzugiech ot ſtonanye ſirdczie meho. 37 nepoſquirnenych: lat. rkp. innocentiam; srov. 77 72. — 38 nelytoſtywy: lat. impiorum. — 40 ot hrziechow : lat. rkp. a peccatoribus, ZPod. ot hrzyefſnych, ZKap. ot hrzieſnych. XXXVII, 4 obliczigie: tak v rkp. — 6 zhynuly ſu ſie: putruerunt, ZPod. zhnyly sú, ZKap. zhnily sú; zhynuly omylem, snad m. zhnojily.
48 36 A mynuch, a/59b toty geho nebieſfie: hledach geho, y nebieſſe nalezeno mieſto geho. 37 Strziez nepoſquirnenych, a hleday prawedlnoſti: nebo yſu oſtawczy czlowieku pokoynemu. 38 Ale neprawy zahynu ſpolu: oſtatczi nelytoſtywy zhynu. 39 Ale ſpaſſenye prawedlnich ot hoſpodina: a za- ſlonitel gich geſt w czaſ ſmutny. 40 Y pomoz gym hoſpodyn, y zproſty gie. y zproſty gie ot hrziechow, y ſpaſſe gie: nebo yſu vfali wen. XXXVII. 1 Psalmus David, in rememorationem de sabbato. 2 f60a] Hoſpodine, ne w ridany twem lay my, ny w hniewie twem treſkczy mye. 3 Nebo ſſypowe twogi vbodeny yſu mnye: y vtwirdil yſy na mye ruku twu. 4 Nenye zdrawye w tiele mem ot oblycziegie hniewu tweho : nenie myra koſtem mym ot obliczigie hrziechow mych. 5 Nebo neprawedlnoſti me nadeſly yſu hlawu mu: a iakozto brziemie tiezke otiezyli yſu ſye na mye. 6 Y zhynuly ſu ſie y wſmyrdieli ſu ſye [60b] giezwy me ot oblycziegie nemudroſti me. 7 Huben vczynen yſem, y naklonen yſem az do konczie: czyely den ſmuczen chodiech. 8 Nebo ledwie me napilneny yſu obluzenym, y nenye zdrawye w tiele mem. 9 Smuczen yſem y ponyzen yſem welmy: rzugiech ot ſtonanye ſirdczie meho. 37 nepoſquirnenych: lat. rkp. innocentiam; srov. 77 72. — 38 nelytoſtywy: lat. impiorum. — 40 ot hrziechow : lat. rkp. a peccatoribus, ZPod. ot hrzyefſnych, ZKap. ot hrzieſnych. XXXVII, 4 obliczigie: tak v rkp. — 6 zhynuly ſu ſie: putruerunt, ZPod. zhnyly sú, ZKap. zhnily sú; zhynuly omylem, snad m. zhnojily.
Strana 49
49 10 Hoſpodine, przied tobu wſſe zadanye me: a ſtonanie me ot tebe nenye ſkrito. 11 Syrdcze [61a] me zamutilo ſie yeſt we mnye, otſtupila mne mocz ma: y ſwetloſt oczy mu y ta nenye ſe mnu. 12 Przietele mogi a blizny mogi proty mnye przi- blyzywſſe ſie y ſtaly. A giz podle mne biechu z daleka ſtachu. 13 a mocz czynyechu, giz hledachu duſſye me. A giz zpitowachu zleho mnye, mluwiechu gieſfuty: a Iſty cziely den myſlechu. [61] 14 Ale yaz iako hluchy neſlyſiech: a iako niemy neotworziw vſt ſwich. 15 Y vczynen yſem iako czlowiek neſlyſſye: a ney- magie wſtech ſwich potreſktanye. 16 Nebo w tie, hoſpodyne, ſem vfal: ty vſlyſſ mye, hoſpodyne, boze moy. 17 Nebo yſem rzekl: abi kdi nenaweſſelili ſie mnye neprzietele mogi: a kdiz ſie pohnu nohy me, na mye welyke mluwyli yſu. 18 Nebo yaz v biczie hotow yſem [62a] a bolest ma prziede mnu geſt wzdy. 19 Nebo neprawedlnoſt mu yaz zwieſtugyu: y po- myſlyu za hrziech moy. 20 Ale neprzietele mogi budu zywy, y poſilneny yſu na mye: y zmnozeny yſu, giz nenawidieli yſu mne neprawye. 21 Giz zaplaczygi my zle za dobre, ottirhowachu mnye: nebo naſledowach dobroty. 22 Neotſtupuy mne, hoſpodine, boze moy, neotchod ote mne. 23 Przyzri ku pomoczy /62b me, hoſpodyne, boze ſpaſſenye meho. 11 ſwetloſt: tak v rkp. — 15 wſtech t. j. v ústech. — 16 vſlyff: lat. rkp. exaudies. — 20 nenawidieli yfu: lat. rkp. oderunt. 4
49 10 Hoſpodine, przied tobu wſſe zadanye me: a ſtonanie me ot tebe nenye ſkrito. 11 Syrdcze [61a] me zamutilo ſie yeſt we mnye, otſtupila mne mocz ma: y ſwetloſt oczy mu y ta nenye ſe mnu. 12 Przietele mogi a blizny mogi proty mnye przi- blyzywſſe ſie y ſtaly. A giz podle mne biechu z daleka ſtachu. 13 a mocz czynyechu, giz hledachu duſſye me. A giz zpitowachu zleho mnye, mluwiechu gieſfuty: a Iſty cziely den myſlechu. [61] 14 Ale yaz iako hluchy neſlyſiech: a iako niemy neotworziw vſt ſwich. 15 Y vczynen yſem iako czlowiek neſlyſſye: a ney- magie wſtech ſwich potreſktanye. 16 Nebo w tie, hoſpodyne, ſem vfal: ty vſlyſſ mye, hoſpodyne, boze moy. 17 Nebo yſem rzekl: abi kdi nenaweſſelili ſie mnye neprzietele mogi: a kdiz ſie pohnu nohy me, na mye welyke mluwyli yſu. 18 Nebo yaz v biczie hotow yſem [62a] a bolest ma prziede mnu geſt wzdy. 19 Nebo neprawedlnoſt mu yaz zwieſtugyu: y po- myſlyu za hrziech moy. 20 Ale neprzietele mogi budu zywy, y poſilneny yſu na mye: y zmnozeny yſu, giz nenawidieli yſu mne neprawye. 21 Giz zaplaczygi my zle za dobre, ottirhowachu mnye: nebo naſledowach dobroty. 22 Neotſtupuy mne, hoſpodine, boze moy, neotchod ote mne. 23 Przyzri ku pomoczy /62b me, hoſpodyne, boze ſpaſſenye meho. 11 ſwetloſt: tak v rkp. — 15 wſtech t. j. v ústech. — 16 vſlyff: lat. rkp. exaudies. — 20 nenawidieli yfu: lat. rkp. oderunt. 4
Strana 50
50 Canticum Isaiae (Isa. XII. 1—6). 1 Et dices in die illa: [Zlpowiedayu ſie tobie, hoſpo- dine, nebo rozhniewal yſi ſie na mye: obratilo ſie geſt ridanie twe, y vtieſſil ſy mye. 2 Toty boh ſpaſſitel moy: bezpecznye budu czynyti, y newzboyu ſye, Nebo ſyla /63a) ma hoſpodyn, y vczynen my geſt w ſpaſſenye. 3 Naczrzete wody v weſelyu z ſtudnycz ſpalite- lowich : 4 y diete toho dne: zpowiedayte ſie hoſpodynu, y wzywayte gmye geho: Znamy vczynte w ludech nale- zenye geho: pomniete, zet wyſoke geſt gmye geho. 5 Zpiewayte hoſpodynu, nebo weliczſky vczynil: zwieſtuyte to we wſfiey zemyu. 6 Weſel ſie y chwal prziebywanie ſyonſke, nebo welyky prof/63b trzied tebe ſwaty yſrahel. XXXVIII. 1 In finem, ipsi Idithun, Canticum David. 2 Rzekl ſem: budu ſtrzieczi czieſt mych, abich ne- popeſtil yazykem mym. Poſtawil ſem vſtom mym ſtrazyu, kdiz prziedſtupil hrzieſſnyk proty mnye. 3 Onyemyel ſem, y pokorzil ſem ſye, y prziemykl [64a] ot dobrich: a boleſt ma obnowyla ſie geſt. 4 Rozhrzielo ſie ſirdcze me we mnye: a v myſleny mem wzeyme ſye ohen. 5 Mluwil ſem w yazyku mem: znamo vczyn my, hoſpodine, ſkonczienie me. A czyſſlo dny mych, ktere geſt: abich wiediel, czo ſie nedoſtawa mnye. Isa, 1 Zpowiedayu: inicialka v rkp. není, místo pro ni zůstalo prázdno. — 3 v weſelyu: pod tím připsáno w radoſti 5 zemyu: tak v rkp. XXXVIII, 3 prziemykl: tak v rkp., silui; vynecháno l srov. 27, 1; 68, 4; 106, 29.
50 Canticum Isaiae (Isa. XII. 1—6). 1 Et dices in die illa: [Zlpowiedayu ſie tobie, hoſpo- dine, nebo rozhniewal yſi ſie na mye: obratilo ſie geſt ridanie twe, y vtieſſil ſy mye. 2 Toty boh ſpaſſitel moy: bezpecznye budu czynyti, y newzboyu ſye, Nebo ſyla /63a) ma hoſpodyn, y vczynen my geſt w ſpaſſenye. 3 Naczrzete wody v weſelyu z ſtudnycz ſpalite- lowich : 4 y diete toho dne: zpowiedayte ſie hoſpodynu, y wzywayte gmye geho: Znamy vczynte w ludech nale- zenye geho: pomniete, zet wyſoke geſt gmye geho. 5 Zpiewayte hoſpodynu, nebo weliczſky vczynil: zwieſtuyte to we wſfiey zemyu. 6 Weſel ſie y chwal prziebywanie ſyonſke, nebo welyky prof/63b trzied tebe ſwaty yſrahel. XXXVIII. 1 In finem, ipsi Idithun, Canticum David. 2 Rzekl ſem: budu ſtrzieczi czieſt mych, abich ne- popeſtil yazykem mym. Poſtawil ſem vſtom mym ſtrazyu, kdiz prziedſtupil hrzieſſnyk proty mnye. 3 Onyemyel ſem, y pokorzil ſem ſye, y prziemykl [64a] ot dobrich: a boleſt ma obnowyla ſie geſt. 4 Rozhrzielo ſie ſirdcze me we mnye: a v myſleny mem wzeyme ſye ohen. 5 Mluwil ſem w yazyku mem: znamo vczyn my, hoſpodine, ſkonczienie me. A czyſſlo dny mych, ktere geſt: abich wiediel, czo ſie nedoſtawa mnye. Isa, 1 Zpowiedayu: inicialka v rkp. není, místo pro ni zůstalo prázdno. — 3 v weſelyu: pod tím připsáno w radoſti 5 zemyu: tak v rkp. XXXVIII, 3 prziemykl: tak v rkp., silui; vynecháno l srov. 27, 1; 68, 4; 106, 29.
Strana 51
51 6 Toth yſy myerny poſtawil dny me: a podſtawa ma yakozto nycz przied tobu. Awſſakoze wſieczka yeſſut wſſelyky czlowiek zywy. 7 /64b Awſakoze w obrazie mygie czlowiek: ale a darmo ſie ſmuczyge. Sbozie ſhromazdige: a newie, komu geho ſhromazdi. 8 a yuz, ktera geſt czaka ma? wſſako hoſpodyn? a podſtawa ma v tebe geſt. 9 Ote wſſiech neprawedlnoſty mich wipraw y zprofty mye: w ruhotu nemudremu dal ſi mie. 10 Onyemyel ſem, y neotewrziel vſt mych: nebo ty ſi vczynil. 11 othirni oteme rany twe. 12 Ot ſyly ruky twe yaz 65a) ſem vſtal w lany. pro neprawedlnoſt trzeſktal ſy czlowieka. Tuzyty ſy vczynyl iako pawuka duſſy geho: awſſakoze yeſutnie ſſe zamuczyge wſſeliky czlowiek. 13 Vſlyſſy modlitwu mu, hoſpodyne, a proſbu mu: vſyma przigmy ſlzy me. Nemylczy nebo przychodny yaz ſem v tebe y putnyk, iako wſiczczy otczy mogy. 14 Otpuſtyu my, ath ſie prochlazyu, drziewe nez oteydu [65b] a wiecz nebudu. XXXIX. 1 In finem, Psalmus ipsi David. 2 Czakaw czakal ſem hoſpodyna, y przyzrziel ke mnye. 3 Y vſlyſſal proſby me: y wywedl mye z giezera hubenſtwie a z blata ſkarziedſtwie. Y poſtawyl na opoczie nohy me: a oprawil chody me. 9 wipraw y zproſty: lat. jen erue. — 11 oteme m. ote mne. 14 otpuſtyu m. otpusti remitte. 4*
51 6 Toth yſy myerny poſtawil dny me: a podſtawa ma yakozto nycz przied tobu. Awſſakoze wſieczka yeſſut wſſelyky czlowiek zywy. 7 /64b Awſakoze w obrazie mygie czlowiek: ale a darmo ſie ſmuczyge. Sbozie ſhromazdige: a newie, komu geho ſhromazdi. 8 a yuz, ktera geſt czaka ma? wſſako hoſpodyn? a podſtawa ma v tebe geſt. 9 Ote wſſiech neprawedlnoſty mich wipraw y zprofty mye: w ruhotu nemudremu dal ſi mie. 10 Onyemyel ſem, y neotewrziel vſt mych: nebo ty ſi vczynil. 11 othirni oteme rany twe. 12 Ot ſyly ruky twe yaz 65a) ſem vſtal w lany. pro neprawedlnoſt trzeſktal ſy czlowieka. Tuzyty ſy vczynyl iako pawuka duſſy geho: awſſakoze yeſutnie ſſe zamuczyge wſſeliky czlowiek. 13 Vſlyſſy modlitwu mu, hoſpodyne, a proſbu mu: vſyma przigmy ſlzy me. Nemylczy nebo przychodny yaz ſem v tebe y putnyk, iako wſiczczy otczy mogy. 14 Otpuſtyu my, ath ſie prochlazyu, drziewe nez oteydu [65b] a wiecz nebudu. XXXIX. 1 In finem, Psalmus ipsi David. 2 Czakaw czakal ſem hoſpodyna, y przyzrziel ke mnye. 3 Y vſlyſſal proſby me: y wywedl mye z giezera hubenſtwie a z blata ſkarziedſtwie. Y poſtawyl na opoczie nohy me: a oprawil chody me. 9 wipraw y zproſty: lat. jen erue. — 11 oteme m. ote mne. 14 otpuſtyu m. otpusti remitte. 4*
Strana 52
52 4 Y vpuſtil wſta ma pieſnyczy nowu, chwalu bohu naſſemu. Wzrzie mnozy, y wzbogie ſie: y budu vffaty w hoſpodyna. 5 Blazeny muz, gehoz geſt ymye bozie nadiegie geho ƒ66a) a nezrziedl na yeſuty a wzteklſtwie krzywe. 6 Mnohe yſi vczynil ty, hoſpoe, boze moy, dywy twe : a v myſleny twem nenye, kto rowen tobie. Zwie- ſtowal ſem y mluwil ſem: rozmnozeny yſu nad czyſlo. 7 Offierzie a obety nerodil yſi, ale vſy ſwirchowal yſi mnye. Za wzwyfſyu a za hrziech neproſil ſy ty. 8 rziech: toty gdu. Wahlawie knyh piſano geſt ote mne ƒ66b] : 9 abich czynyl woly twu: boze moy, chtiel ſem, a prawo twe proſtrzied ſirdczie meho. 10 Zwieftowal ſem prawedlnoſt twu we ſboru we- lykem, toty rtom mym nebranyu: hoſpodyne, toty wieff. 11 Prawedlnoſti twe neſkryl ſem w firdczyu mem: wieru twu a ſpaſſenye tweho rzekl ſem. Neſkril ſem mylofirdye tweho, a wieri twe ot wieczie welikeho. 12 Ale ty, hoſpodyne, ne daleky czyn myloſty [67a twe ote mne: mylofirdie twe weffdy ſta przy- gymale mye. 13 Nebo obklyczylo mye zle, gehoz nenye poczet: pochwatyly mye neprawedlnoſty me, y nemohl ſem, abich vzrziel. Rozmnozeny yſu nad wlaſſy hlawy me: y firdcze me ſtupilo mne. 14 Smyluy ſye, hoſpodyne, abi wiprawyl mye: hoſpo- dyne, ku pomoczy mey przizrzy. XXXIX, 4 wſta t. j. v ústa. — 5 nezrziedl m. nezřěl. — 7 obety tak v rkp. — 8 Wahlawie m. v hlavě, in capite. — 10 wiefſ: lat. rkp. scisti. — 11 ſpaſſenye tweho m. tvé. — 12 v lat. rkp.: misericordia tua semper susceperunt me; za tua jest vynecháno a pak připsáno na kraji: et veritas tua; pisatel překladu českého vynechal totéž z textu svého; plural slovesa v textě latinském a dual v českém svědčí, že jsou to chyby opisu. — 13 ſtupilo m. otstúpilo, dereliquit; srov. 21, 2; 70, 11; 88, 31 a j.; ZGloss. otſtupilo; ZPod. opuſtylo, ZKap. opuſtilo.
52 4 Y vpuſtil wſta ma pieſnyczy nowu, chwalu bohu naſſemu. Wzrzie mnozy, y wzbogie ſie: y budu vffaty w hoſpodyna. 5 Blazeny muz, gehoz geſt ymye bozie nadiegie geho ƒ66a) a nezrziedl na yeſuty a wzteklſtwie krzywe. 6 Mnohe yſi vczynil ty, hoſpoe, boze moy, dywy twe : a v myſleny twem nenye, kto rowen tobie. Zwie- ſtowal ſem y mluwil ſem: rozmnozeny yſu nad czyſlo. 7 Offierzie a obety nerodil yſi, ale vſy ſwirchowal yſi mnye. Za wzwyfſyu a za hrziech neproſil ſy ty. 8 rziech: toty gdu. Wahlawie knyh piſano geſt ote mne ƒ66b] : 9 abich czynyl woly twu: boze moy, chtiel ſem, a prawo twe proſtrzied ſirdczie meho. 10 Zwieftowal ſem prawedlnoſt twu we ſboru we- lykem, toty rtom mym nebranyu: hoſpodyne, toty wieff. 11 Prawedlnoſti twe neſkryl ſem w firdczyu mem: wieru twu a ſpaſſenye tweho rzekl ſem. Neſkril ſem mylofirdye tweho, a wieri twe ot wieczie welikeho. 12 Ale ty, hoſpodyne, ne daleky czyn myloſty [67a twe ote mne: mylofirdie twe weffdy ſta przy- gymale mye. 13 Nebo obklyczylo mye zle, gehoz nenye poczet: pochwatyly mye neprawedlnoſty me, y nemohl ſem, abich vzrziel. Rozmnozeny yſu nad wlaſſy hlawy me: y firdcze me ſtupilo mne. 14 Smyluy ſye, hoſpodyne, abi wiprawyl mye: hoſpo- dyne, ku pomoczy mey przizrzy. XXXIX, 4 wſta t. j. v ústa. — 5 nezrziedl m. nezřěl. — 7 obety tak v rkp. — 8 Wahlawie m. v hlavě, in capite. — 10 wiefſ: lat. rkp. scisti. — 11 ſpaſſenye tweho m. tvé. — 12 v lat. rkp.: misericordia tua semper susceperunt me; za tua jest vynecháno a pak připsáno na kraji: et veritas tua; pisatel překladu českého vynechal totéž z textu svého; plural slovesa v textě latinském a dual v českém svědčí, že jsou to chyby opisu. — 13 ſtupilo m. otstúpilo, dereliquit; srov. 21, 2; 70, 11; 88, 31 a j.; ZGloss. otſtupilo; ZPod. opuſtylo, ZKap. opuſtilo.
Strana 53
53 15 Whaneny budte y zaſtidte ſye ſpolu, giz hle- dayu /67b duſfie me, abi otiely gy. Obraczeny budte zaſſye y zaſtidte ſye, giz chtie zlemu memu. 16 [Ajth neſſu birzo hanbu ſwu, giz mnye rzie- kayu: gey gey. 17 Ath ſie radugi y weſele nad tobu wſiczny hle- dayucze tebe ; at rziekayu weſdi : wzweliczen bud hoſpodyn, giz mylugi ſpaſitele tweho. 18 Ale yaz zebrak yſem a chudy: hoſpodyn ſnazen geſt mne. Pomocznik moy y zaſlonytel /68a) moy yſi ty: boze moy nemeſkay. XL. 1 In finem, Psalmus ipsi David. 2 Blazeni, genz ſmyſly na praczneho a na chudeho: w den zly wyproſty geho hoſpodyn. 3 Hoſpodin ſtrziez geho, a wzkrieſy geho, a blazena vczyny geho w zemy: y nepoddaway geho w ruczie ne- przatel geho 4 Hoſpodyn pomocz przineſe gemu na loze boleſty geho: wſiczku poſteliu geho obratil yſy w [68b w ne- mocz geho. 5 Yaz yſem rzekl: hoſpodine, ſlytuy ſie nade mnu: vzdraw duſſy mu, nebo ſem hrzieſſyla tobie. 6 Neprzietele mogi mluwily yſu zle mnye: Kdiz vmrze, y zhyne ymye geho. 7 Acz wſſel, aby widiel, yeſſuty wzmluwieſſe, ſirdcze geho ſhromazdilo neprawedlnoſt ſobie. Wyndieffe wen, y mluwieſſe 8 tez. Proty mnye tytrachu wſiczny neprzietele mogi: proty mnie /69a] myſlechu mnie zle. 16 Ath: inicialka v rkp. není. XL, 4 w nemocz: lat. rkp. in infirmitate. — 5 hrzieflyla: tak v rkp.
53 15 Whaneny budte y zaſtidte ſye ſpolu, giz hle- dayu /67b duſfie me, abi otiely gy. Obraczeny budte zaſſye y zaſtidte ſye, giz chtie zlemu memu. 16 [Ajth neſſu birzo hanbu ſwu, giz mnye rzie- kayu: gey gey. 17 Ath ſie radugi y weſele nad tobu wſiczny hle- dayucze tebe ; at rziekayu weſdi : wzweliczen bud hoſpodyn, giz mylugi ſpaſitele tweho. 18 Ale yaz zebrak yſem a chudy: hoſpodyn ſnazen geſt mne. Pomocznik moy y zaſlonytel /68a) moy yſi ty: boze moy nemeſkay. XL. 1 In finem, Psalmus ipsi David. 2 Blazeni, genz ſmyſly na praczneho a na chudeho: w den zly wyproſty geho hoſpodyn. 3 Hoſpodin ſtrziez geho, a wzkrieſy geho, a blazena vczyny geho w zemy: y nepoddaway geho w ruczie ne- przatel geho 4 Hoſpodyn pomocz przineſe gemu na loze boleſty geho: wſiczku poſteliu geho obratil yſy w [68b w ne- mocz geho. 5 Yaz yſem rzekl: hoſpodine, ſlytuy ſie nade mnu: vzdraw duſſy mu, nebo ſem hrzieſſyla tobie. 6 Neprzietele mogi mluwily yſu zle mnye: Kdiz vmrze, y zhyne ymye geho. 7 Acz wſſel, aby widiel, yeſſuty wzmluwieſſe, ſirdcze geho ſhromazdilo neprawedlnoſt ſobie. Wyndieffe wen, y mluwieſſe 8 tez. Proty mnye tytrachu wſiczny neprzietele mogi: proty mnie /69a] myſlechu mnie zle. 16 Ath: inicialka v rkp. není. XL, 4 w nemocz: lat. rkp. in infirmitate. — 5 hrzieflyla: tak v rkp.
Strana 54
54 9 Slowo neprawe vſtawyli proti mnie: czyly, genz ſpi, ne przilozy, abi wſtal. 10 Atoty czlowiek myru meho, w nemz ſem myel nadiegi, genz giedieſſe chleby me, wzwelyczil na mye podpieczenye. 11 Ale ty, hoſpodyne, ſmyluy ſie nade mnu, y wzkrziely mye: y otplaczyu gym. 12 W tom ſem poznal, ze yſi chtiel mnye: nebo newzweſelyu ſie neprzietel moy nad mye. 13 Ale /69 mye yſy pro newynu przygal: y po- twirdil yſy mne przied tobu na wieky. 14 Blahoſlawen hoſpodyn boh yfrahelow ot wieka az do wieka: ſtan ſie, ſtan ſie. XLI. 1 In finem, Intellectus filiis Core. 2 Jakozto zada gielen k ſtudnicziem wodnym: tako zada duſſie ma k tobie, boze. 3 Ziezila duſſye ma k bohu ſtudnyczi zywey: kdy przydu, y pokazyu ſie przied oblycziegem bozym. 4 Bily yſu mnye ſlzy me chlebowe we dne y w noczy: kdiz rziekayu [70a) mnie na kazdi den: kde yeft boh twoy ? 5 To rozpomanul ſem ſie, y wpil ſem w ſie duſſyu mu: nebo mynu v mieſto ſtanka diwneho, az w dom bozy. W hlaſſu weſſele a zpowiedy: zwuk quaſſyczieho. 6 Procz ſmutila yſi ſie, duſſye ma? a procz ſmu- czyugeſſ mie? Gmyey nadiegi v bozie, nebo geſcze zpo- widayu ſie gemu: ſpaſitel oblycziegie meho 7 y boh moy. Ke mnye ſamemu duſſie ma ſmutila ſie yeſt ƒ70b) proto pomnyeti budu tebe zemye yordanſke, a hermonym ot hori maluczke. 12 newzweſelyu m. nevzveseli. XLI, 5 wpil omylem m. vylil, lat. rkp. effudi, ZKap. wylil, ZPod. wylyl. — 7 zemye m. z země, de terra.
54 9 Slowo neprawe vſtawyli proti mnie: czyly, genz ſpi, ne przilozy, abi wſtal. 10 Atoty czlowiek myru meho, w nemz ſem myel nadiegi, genz giedieſſe chleby me, wzwelyczil na mye podpieczenye. 11 Ale ty, hoſpodyne, ſmyluy ſie nade mnu, y wzkrziely mye: y otplaczyu gym. 12 W tom ſem poznal, ze yſi chtiel mnye: nebo newzweſelyu ſie neprzietel moy nad mye. 13 Ale /69 mye yſy pro newynu przygal: y po- twirdil yſy mne przied tobu na wieky. 14 Blahoſlawen hoſpodyn boh yfrahelow ot wieka az do wieka: ſtan ſie, ſtan ſie. XLI. 1 In finem, Intellectus filiis Core. 2 Jakozto zada gielen k ſtudnicziem wodnym: tako zada duſſie ma k tobie, boze. 3 Ziezila duſſye ma k bohu ſtudnyczi zywey: kdy przydu, y pokazyu ſie przied oblycziegem bozym. 4 Bily yſu mnye ſlzy me chlebowe we dne y w noczy: kdiz rziekayu [70a) mnie na kazdi den: kde yeft boh twoy ? 5 To rozpomanul ſem ſie, y wpil ſem w ſie duſſyu mu: nebo mynu v mieſto ſtanka diwneho, az w dom bozy. W hlaſſu weſſele a zpowiedy: zwuk quaſſyczieho. 6 Procz ſmutila yſi ſie, duſſye ma? a procz ſmu- czyugeſſ mie? Gmyey nadiegi v bozie, nebo geſcze zpo- widayu ſie gemu: ſpaſitel oblycziegie meho 7 y boh moy. Ke mnye ſamemu duſſie ma ſmutila ſie yeſt ƒ70b) proto pomnyeti budu tebe zemye yordanſke, a hermonym ot hori maluczke. 12 newzweſelyu m. nevzveseli. XLI, 5 wpil omylem m. vylil, lat. rkp. effudi, ZKap. wylil, ZPod. wylyl. — 7 zemye m. z země, de terra.
Strana 55
55 8 Bezden bezedna wzywa, w hlaſfu ducziegy twich. Wſieczky wiſoſty twe y wilny twe na mye przyſſly. 9 We dne kazal hoſpodyn myloſt ſwu: a w noczy pieſen geho. V mne modlitwa bohu zywota meho, 10 rzku bohu: przygymatel moy yſy. Procz zapo- manul yſi mne? a procz ſmuten cho[71" zyu, kdiz muczy mye neprzietel? 11 Kdiz lamagyu ſie koſti me, wzruhaly yſu ſie mnye, gyz mutie mye, neprzietele mogi. Kdiz rziekayu my na kazdy den: kde geſt boh twoy? 12 procz mutyſſ ſie duſſie ma? a procz ſmuczyugeſſ mye? Ymyey nadiegi v bozie, nebo yeſcze wpowidayu ſie gemu: ſpaſitel oblicziegie meho a boh moy. XLII. (Žalm XLII. položen doleji po ž. LI.). XLIII. 1 In finem, filiis Core ad intellectum. 2 Boze, vſſyma naſſyma gſmy ſlyſſyely 71b]: occzy naſſy zwieſtowaly nam Dielo, kterzs dielal yſi we dnech gich, a we dnech ftarich. 3 Ruka twa wlaſty zatratila, y zſadil yſy gie: ſnyzil yſy ludy, y wypudil yſi gie. 4 Any ty yſu wedie v meczi ſwem obſiedly zemyu, loket gich neſpaſl geſt gich: Ale prawyczie twa a loket twoy a proſwieta oblycziegie tweho: nebo ſi ſie ſmilil w nich. 5 Ty yſi ſam kral moy a boh moy [72a] genz wzkazugeſſ ſpaſſenie iakuboui. 8 przyffly m. přešli: lat. rkp. transierunt; srov, 72, 7. — 12 wpowidayu m. vzpov-, confitebor. XLIII, 2 occzy m. otci. — kterzs: omylem m. kteréžs'. 3 ſnyzil yſy: ZGloss. ſnizil, lat. rkp. afflixisti; buď překlad poněkud odchylný, jelikož snížiti znamená jinde v ZW. humi-
55 8 Bezden bezedna wzywa, w hlaſfu ducziegy twich. Wſieczky wiſoſty twe y wilny twe na mye przyſſly. 9 We dne kazal hoſpodyn myloſt ſwu: a w noczy pieſen geho. V mne modlitwa bohu zywota meho, 10 rzku bohu: przygymatel moy yſy. Procz zapo- manul yſi mne? a procz ſmuten cho[71" zyu, kdiz muczy mye neprzietel? 11 Kdiz lamagyu ſie koſti me, wzruhaly yſu ſie mnye, gyz mutie mye, neprzietele mogi. Kdiz rziekayu my na kazdy den: kde geſt boh twoy? 12 procz mutyſſ ſie duſſie ma? a procz ſmuczyugeſſ mye? Ymyey nadiegi v bozie, nebo yeſcze wpowidayu ſie gemu: ſpaſitel oblicziegie meho a boh moy. XLII. (Žalm XLII. položen doleji po ž. LI.). XLIII. 1 In finem, filiis Core ad intellectum. 2 Boze, vſſyma naſſyma gſmy ſlyſſyely 71b]: occzy naſſy zwieſtowaly nam Dielo, kterzs dielal yſi we dnech gich, a we dnech ftarich. 3 Ruka twa wlaſty zatratila, y zſadil yſy gie: ſnyzil yſy ludy, y wypudil yſi gie. 4 Any ty yſu wedie v meczi ſwem obſiedly zemyu, loket gich neſpaſl geſt gich: Ale prawyczie twa a loket twoy a proſwieta oblycziegie tweho: nebo ſi ſie ſmilil w nich. 5 Ty yſi ſam kral moy a boh moy [72a] genz wzkazugeſſ ſpaſſenie iakuboui. 8 przyffly m. přešli: lat. rkp. transierunt; srov, 72, 7. — 12 wpowidayu m. vzpov-, confitebor. XLIII, 2 occzy m. otci. — kterzs: omylem m. kteréžs'. 3 ſnyzil yſy: ZGloss. ſnizil, lat. rkp. afflixisti; buď překlad poněkud odchylný, jelikož snížiti znamená jinde v ZW. humi-
Strana 56
56 6 K tobie neprzateli naſſie prowiegem rohem, a we ymenu twem potupimy wſtawayuczy na ny. 7 Any ty wedie w lucziſcze me vffati budu: a mecz moy ne ſpaſſe mne. 8 Ale ſpaſl ſi ny otiech, giz muczie naſ: a giz ne- nawidie naſ pohanil yſi. 9 W bozie budem chwaleni czieli den : a we ymenu twem wzpowiedami ſie tobie na wieky. 10 Ale nynye otehnal yſy y pohanyl li ny: y ne- [72b wyndeſſ, boze, w ſylach naſſich. 11 Obratil yſi ny zaſye po neprzietelech naſſych: a giz nenawidiechu naſ, roztirhowachu ſobie. 12 Dal yſi ny iako owczie kirmyem, a v wlaſtiech rozpraſſil ſy ny. 13 Prodal yſi lud twoy beze mzdy: a nebilo mnoz- ſtwye v promyeneny gich. 14 Polozyl ſi ny w ruhotu ſuſiedom naſſym, w ru- hanye a v poſmyewanye tiem, giz ſu okolo naſ. 15 Polozil yſi ny v podobenſtwie ƒ73a wlaſtem zamuczenye hlawy w ludech. 16 Cziely den hanba ma proty mnye geſt, a vha- nenye oblicziegie meho przikrylo mye. 17 Ot hlaſſu ruhotneho a omluwneho : ot obliczigie neprzietelſkeho a nenawiſtneho. 18 To wſeczko prziſlo na ny, ny zapomanuli ſmy tebe: a neprawie neczynyly ſmy w uſtawenyu twem. 19 I neoteſſlo zaſie ſirdcze naſſe: y chibil ſi ſie ſtezek naſſych ot czieſti twe. 20 Nebo ſi polozyl ny v mieſtie zaloſtywem ƒ731 a przikril ny ſtyen ſmyrtedlny. 21 Acz ſme zapomanuly gmye boha naſſeho, acz ſme rozproſtrzyely ruczie naſſy k bohu gynemu. liare, anebo chyba opisu místo súžil; ZPod. muczyl ſy, ZKap. bils. ZKlem. pobival ſi. — 6 prowiegem: k tomu na kraji prowirzem. — potupimy: k tomu na kraji zhirdiemy. 8 otiech m. ot těch. — 17 obliczigie: tak v rkp. — 19 chibil
56 6 K tobie neprzateli naſſie prowiegem rohem, a we ymenu twem potupimy wſtawayuczy na ny. 7 Any ty wedie w lucziſcze me vffati budu: a mecz moy ne ſpaſſe mne. 8 Ale ſpaſl ſi ny otiech, giz muczie naſ: a giz ne- nawidie naſ pohanil yſi. 9 W bozie budem chwaleni czieli den : a we ymenu twem wzpowiedami ſie tobie na wieky. 10 Ale nynye otehnal yſy y pohanyl li ny: y ne- [72b wyndeſſ, boze, w ſylach naſſich. 11 Obratil yſi ny zaſye po neprzietelech naſſych: a giz nenawidiechu naſ, roztirhowachu ſobie. 12 Dal yſi ny iako owczie kirmyem, a v wlaſtiech rozpraſſil ſy ny. 13 Prodal yſi lud twoy beze mzdy: a nebilo mnoz- ſtwye v promyeneny gich. 14 Polozyl ſi ny w ruhotu ſuſiedom naſſym, w ru- hanye a v poſmyewanye tiem, giz ſu okolo naſ. 15 Polozil yſi ny v podobenſtwie ƒ73a wlaſtem zamuczenye hlawy w ludech. 16 Cziely den hanba ma proty mnye geſt, a vha- nenye oblicziegie meho przikrylo mye. 17 Ot hlaſſu ruhotneho a omluwneho : ot obliczigie neprzietelſkeho a nenawiſtneho. 18 To wſeczko prziſlo na ny, ny zapomanuli ſmy tebe: a neprawie neczynyly ſmy w uſtawenyu twem. 19 I neoteſſlo zaſie ſirdcze naſſe: y chibil ſi ſie ſtezek naſſych ot czieſti twe. 20 Nebo ſi polozyl ny v mieſtie zaloſtywem ƒ731 a przikril ny ſtyen ſmyrtedlny. 21 Acz ſme zapomanuly gmye boha naſſeho, acz ſme rozproſtrzyely ruczie naſſy k bohu gynemu. liare, anebo chyba opisu místo súžil; ZPod. muczyl ſy, ZKap. bils. ZKlem. pobival ſi. — 6 prowiegem: k tomu na kraji prowirzem. — potupimy: k tomu na kraji zhirdiemy. 8 otiech m. ot těch. — 17 obliczigie: tak v rkp. — 19 chibil
Strana 57
57 22 Wſak boh wzdobiwa toho? on zna tagemſtwie firdczie. Nebo pro tie myrtwie ny cziely den : czieneny gſmy iako owczie k zabity. 23 Wſtan, procz zaſipugeff, hoſpodine? wſtan, a nezaſpiſſ do konczie. 24 Procz obliczyey twoy otwraczugeſſ, zapomynaſſ ƒ74a nedoſtatka naſſeho, a ſmutkow naſſich. 25 Nebo ponyzena geſt v prachu duſſye naſſye: ſpekl ſye yelt w zemy brzuch naſſ. 26 Wſtan, hoſpodyne, pomozy nam: y wikupy ny pro ygmye twe. XLIV. 1 In finem, pro iis, qui commutabuntur, filiis Core, ad intellectum, Canticum pro dilecto. 2 [Wlypuſtilo ſirdcze me ſlowo dobre: rzku yaz ſkutk me kralowi. Yazyk moy ſtreſt mudreho piſſe nahle piſſayuczieho. 3 Kraſny twarzyu nad ſyny czlowieczymy, rozlita geft myloft [74b] na rtech twich: protoz pozehnal tebe boh na wieky. 4 Paſſy ſie meczem twym po bedru twu przieſilnye. 5 Swarzy twu a kraſſu twu ſnaz ſie, proſpieſnye poydy, y kraluy. Pro wieru a tichoft a prawedlnoſt: y przywede tie dywnye prawiczie twa. 6 Sypowe twogi oſtrzi, ludie pod tie padnu, w ſirdczie neprzatel kralowich. ſi ſie ſtezek: lat. rkp. declinasti semitas. — 22 Wſak: lat. rkp. nonne. — 23 nezaſpiſl: omylem m. ne repellas. ZPod. neotpuzey, ZKap. neotpuzig. XLIV, 2 Wypuſtilo: inicialka v rkp. není. — ſkutk m. skutky. — ſtreſt m. trest, calamus, ZPod. treſt. — mudreho piſſe: passus chybný; lat. scribae, ZPod. treſt pyfarzowa, ZKap. ſteblo piſfarziewo. Lat. scribae bylo snad přeloženo dvěma slovy, múdrého a piscě z nichž jedno bylo glossou. — 4 przie- ſilnye: lat. potentissime (Vok.) vzato za adverbium. — 5 Swarzy
57 22 Wſak boh wzdobiwa toho? on zna tagemſtwie firdczie. Nebo pro tie myrtwie ny cziely den : czieneny gſmy iako owczie k zabity. 23 Wſtan, procz zaſipugeff, hoſpodine? wſtan, a nezaſpiſſ do konczie. 24 Procz obliczyey twoy otwraczugeſſ, zapomynaſſ ƒ74a nedoſtatka naſſeho, a ſmutkow naſſich. 25 Nebo ponyzena geſt v prachu duſſye naſſye: ſpekl ſye yelt w zemy brzuch naſſ. 26 Wſtan, hoſpodyne, pomozy nam: y wikupy ny pro ygmye twe. XLIV. 1 In finem, pro iis, qui commutabuntur, filiis Core, ad intellectum, Canticum pro dilecto. 2 [Wlypuſtilo ſirdcze me ſlowo dobre: rzku yaz ſkutk me kralowi. Yazyk moy ſtreſt mudreho piſſe nahle piſſayuczieho. 3 Kraſny twarzyu nad ſyny czlowieczymy, rozlita geft myloft [74b] na rtech twich: protoz pozehnal tebe boh na wieky. 4 Paſſy ſie meczem twym po bedru twu przieſilnye. 5 Swarzy twu a kraſſu twu ſnaz ſie, proſpieſnye poydy, y kraluy. Pro wieru a tichoft a prawedlnoſt: y przywede tie dywnye prawiczie twa. 6 Sypowe twogi oſtrzi, ludie pod tie padnu, w ſirdczie neprzatel kralowich. ſi ſie ſtezek: lat. rkp. declinasti semitas. — 22 Wſak: lat. rkp. nonne. — 23 nezaſpiſl: omylem m. ne repellas. ZPod. neotpuzey, ZKap. neotpuzig. XLIV, 2 Wypuſtilo: inicialka v rkp. není. — ſkutk m. skutky. — ſtreſt m. trest, calamus, ZPod. treſt. — mudreho piſſe: passus chybný; lat. scribae, ZPod. treſt pyfarzowa, ZKap. ſteblo piſfarziewo. Lat. scribae bylo snad přeloženo dvěma slovy, múdrého a piscě z nichž jedno bylo glossou. — 4 przie- ſilnye: lat. potentissime (Vok.) vzato za adverbium. — 5 Swarzy
Strana 58
D8 7 Stolecz twoy, boze, na wieky wiekom: prut na oprawenye prut ƒ75a kralowſtwie tweho. 8 Mylowal ſi prawedlnoſt a nenawidiel yſi nepra- wedlnoſt : proto zmazal tie boh, boh twoy olegem radoſty nad druzynu twu. 9 Myrra a kropie a kaſſia ot rucha tweho, ot domow ſlowutnych: ſ nych kochaly tye 10 dezery kralowe weſty twey. Stala kralowna na prawyczy twey w ruſſye pozlaczenem, obklyczena pro- myenu. 11 Slyſ dczy, a wezrzy, y naklon vcho twe: y za- pomyen ludu /75b] tweho y domu otczie tweho. 12 Y pozada kral kraſſy twe: nebo on geſt hoſpodyn boh twoy, y wzmodle ſie gemu. 13 A deze tirſke w darziech oblycziegie tweho wzproſie, wſiczkny bohaty oſady. 14 Wſfieczka ſlawa geho dczeri kralowy znutrz. v podolcziech zlatich 15 obleczena v promyenu. Przywedu kralowy diety po nyey: blyznye gegie przineſſeny budu tobie. 16 Przyneſſeny budu tobie w radoſti y v we/76a] ſelyu: przyneſſu gie w chram kralow. 17 Za otczie tweho vrodyly yſu fie tobie ſynowe : vſtawiſſ gie kniezata nade wſſy zemy. 18 Pomnyeti budu ymene tweho we wſſelykem na- rodu y pranarodu. Protoz lude wzpowiedayu ſie tobie na wyeky y wieky wiekom. XLV. 1 In finem, filiis Core, pro arcanis, Psalmus. 2 Boh naſſ vtocziſſcze y ſyla: pomocznyk w ſmut- cziech, giz yſu nalezly naſ welmy. m. tváří. — 9 ſ nych: ex quibus. — flowutnych: omylem m. slonových eburneis; ZPod. a ZKap. ſlonowych. — 10 welty m ve čsti. — 13 dcze: nedopsáno, lat. filiae Tyri. — 14 geho m. jejie (podlé Thalhofra). — 15 diety: virgines, srov. 148, 12. — 17 za otczie tweho: lat. pro patribus tuis.
D8 7 Stolecz twoy, boze, na wieky wiekom: prut na oprawenye prut ƒ75a kralowſtwie tweho. 8 Mylowal ſi prawedlnoſt a nenawidiel yſi nepra- wedlnoſt : proto zmazal tie boh, boh twoy olegem radoſty nad druzynu twu. 9 Myrra a kropie a kaſſia ot rucha tweho, ot domow ſlowutnych: ſ nych kochaly tye 10 dezery kralowe weſty twey. Stala kralowna na prawyczy twey w ruſſye pozlaczenem, obklyczena pro- myenu. 11 Slyſ dczy, a wezrzy, y naklon vcho twe: y za- pomyen ludu /75b] tweho y domu otczie tweho. 12 Y pozada kral kraſſy twe: nebo on geſt hoſpodyn boh twoy, y wzmodle ſie gemu. 13 A deze tirſke w darziech oblycziegie tweho wzproſie, wſiczkny bohaty oſady. 14 Wſfieczka ſlawa geho dczeri kralowy znutrz. v podolcziech zlatich 15 obleczena v promyenu. Przywedu kralowy diety po nyey: blyznye gegie przineſſeny budu tobie. 16 Przyneſſeny budu tobie w radoſti y v we/76a] ſelyu: przyneſſu gie w chram kralow. 17 Za otczie tweho vrodyly yſu fie tobie ſynowe : vſtawiſſ gie kniezata nade wſſy zemy. 18 Pomnyeti budu ymene tweho we wſſelykem na- rodu y pranarodu. Protoz lude wzpowiedayu ſie tobie na wyeky y wieky wiekom. XLV. 1 In finem, filiis Core, pro arcanis, Psalmus. 2 Boh naſſ vtocziſſcze y ſyla: pomocznyk w ſmut- cziech, giz yſu nalezly naſ welmy. m. tváří. — 9 ſ nych: ex quibus. — flowutnych: omylem m. slonových eburneis; ZPod. a ZKap. ſlonowych. — 10 welty m ve čsti. — 13 dcze: nedopsáno, lat. filiae Tyri. — 14 geho m. jejie (podlé Thalhofra). — 15 diety: virgines, srov. 148, 12. — 17 za otczie tweho: lat. pro patribus tuis.
Strana 59
59 3 Protoz newzſ76b bogymy ſie, kdiz ſie zamuty zemye: a przieneſſu ſie hori w ſirdcze morzſke. 4 Seſſlyly ſye y zamutyli ſu ſie wody gich: zamu- czeny ſu hori w ſile geho. 5 Rzieyczna nahloft weſely myeſto bozye: vſwietil ſtan ſwoy wyſoczecz. 6 Boh proſtrzied neho, nezamuty ſie: pomocz gemu boh rano w zorzie. 7 Zamuczeny yſu wlaſty, y naklonyla ſu ſie kralow: dal hlaſ [77a] ſwoy, hnula ſie geſt zemie. 8 Hoſpodyn wſiech ſil ſ namy: przigymate naſſ boh iakubow. 9 Poydiete y wyzte ſkutky hoſpodynowy, gez po- lozil znamenye na zemy: 10 otgymagie bogie az do konczie zemſkeho. Lu- cziſcze zlomy, a zetrze odyenye: a ſczty zezze ohnem. 11 Przazdniete a hledayte, zez ſem yaz boho : wzwyſſy ſie v wlaſtech, a wzwyſſy ſie na zemy. 12 Hoſpodyn w ſilach ſ namy: przigymatel naſſ boh iakubow. XLVI. 1 In finem, pro filiis Core Psalmus. 2 [77b] Wſlyczny lude tleſezte rukama: prziera- duyte ſie bohu w hlaſſu weſſelem. 3 Nebo hoſpodyn wyſoky, hrozny: kral welyky nade wſſyu zemyu. 4 Poddal ludy nam, a wlaſti pod nohi naſſye. XLV, 4 Sefflyly fie: omylem; lat. rkp. sonuerunt; k tomu na kraji: al wzwuczyly; ZKap. zwuczaly ſu. ZPod. zwuczely ſu. — 5 Rzieyczna: tak v rkp., fluminis; ZPod. rzyeczny prud. — 6 pomocz m. pomóž, adiuvabit. — 7 kralow m. královstvie, regna. — 8 przigymate m. přijímatel, susceptor. — 10 Lu- cziſcze zlomy a zetrze odyenye: v lat. slovesa naopak se pojí, arcum conteret et confringet arma. — ſczty m. ščíty, scuta. — 11 Przazdniete: tak v rkp, vacate. — boho m. bóh.
59 3 Protoz newzſ76b bogymy ſie, kdiz ſie zamuty zemye: a przieneſſu ſie hori w ſirdcze morzſke. 4 Seſſlyly ſye y zamutyli ſu ſie wody gich: zamu- czeny ſu hori w ſile geho. 5 Rzieyczna nahloft weſely myeſto bozye: vſwietil ſtan ſwoy wyſoczecz. 6 Boh proſtrzied neho, nezamuty ſie: pomocz gemu boh rano w zorzie. 7 Zamuczeny yſu wlaſty, y naklonyla ſu ſie kralow: dal hlaſ [77a] ſwoy, hnula ſie geſt zemie. 8 Hoſpodyn wſiech ſil ſ namy: przigymate naſſ boh iakubow. 9 Poydiete y wyzte ſkutky hoſpodynowy, gez po- lozil znamenye na zemy: 10 otgymagie bogie az do konczie zemſkeho. Lu- cziſcze zlomy, a zetrze odyenye: a ſczty zezze ohnem. 11 Przazdniete a hledayte, zez ſem yaz boho : wzwyſſy ſie v wlaſtech, a wzwyſſy ſie na zemy. 12 Hoſpodyn w ſilach ſ namy: przigymatel naſſ boh iakubow. XLVI. 1 In finem, pro filiis Core Psalmus. 2 [77b] Wſlyczny lude tleſezte rukama: prziera- duyte ſie bohu w hlaſſu weſſelem. 3 Nebo hoſpodyn wyſoky, hrozny: kral welyky nade wſſyu zemyu. 4 Poddal ludy nam, a wlaſti pod nohi naſſye. XLV, 4 Sefflyly fie: omylem; lat. rkp. sonuerunt; k tomu na kraji: al wzwuczyly; ZKap. zwuczaly ſu. ZPod. zwuczely ſu. — 5 Rzieyczna: tak v rkp., fluminis; ZPod. rzyeczny prud. — 6 pomocz m. pomóž, adiuvabit. — 7 kralow m. královstvie, regna. — 8 przigymate m. přijímatel, susceptor. — 10 Lu- cziſcze zlomy a zetrze odyenye: v lat. slovesa naopak se pojí, arcum conteret et confringet arma. — ſczty m. ščíty, scuta. — 11 Przazdniete: tak v rkp, vacate. — boho m. bóh.
Strana 60
60 5 Zwolit nam diedynu ſwu, twarz iakubowu, yuz mylowal. 6 Wſſel boh v przieradoſty, a hoſpodyn w hlaſſu trubnem. 7 Zpiewayte bohu naſſemu, zpiewaite: zpiewaite krali naſſemu, zpiewaite. 8 Nebo kral wſſie zemye boh: zpiewate mu 78a drzie. 9 Kralowal boh nad wlaſtmy: boh ſedy na ſtolyczy ſwatey ſwey. 10 Knyezata ludſka ſebrala ſut ſie ſ bohem abra- hamowem: nebo bozkowe ſilny zemſczy nahle wzwy- ſſeny yſu. XLVII. 1 Psalmus Cantici filiis Core secunda Sabbati. 2 Velyky hoſpodyn, a chwaleny welmy v mieſtie boha naſſeho, na horzie ſwatey geho. 3 Zakladayuge weſelym wſſie zemye hori ſyon, boczi polnoczny, mieſto [78b) krale welikeho. 4 Boh w domiech geho bude poznan, kdiz przy- gie. gme 5 Nebo todie krali ſebrali ſu ſie, ſeſſly ſie w gedno. 6 Ony vzrziewſſe tak dywyly ſut ſie, ſmutily ſie, ſmutily ſie. 7 trzeſſ popadl gie. Tu boleſti iako rodiczne. 8 w duchu nahlem ztepeſ lodie tarſke. 9 Yakoz ſmy ſlyſſieli, takez ſmy widieli v mieſtie w hoſpodinowie ſyle, v mieſtie boha naſſeho : boh zalozil gey [79a] na wieky. XLVI, 5 zwolit m. zvolil, jako před tím poddal a po tom wſſel. — 8 zpiewate m. zpievajte, psallite. — 9 Kralowal: lat. rkp. regnabit. XLVII, 3 Zakladayuge m. zakládá sě: ZKap. zaklada ſie, fundatur. — 7 trzeff tremor, ZKlem. trfas. — 9 ſyle: chybnou attrakcí, lat. rkp. in civitate domini virtutum. — gey m. je t.
60 5 Zwolit nam diedynu ſwu, twarz iakubowu, yuz mylowal. 6 Wſſel boh v przieradoſty, a hoſpodyn w hlaſſu trubnem. 7 Zpiewayte bohu naſſemu, zpiewaite: zpiewaite krali naſſemu, zpiewaite. 8 Nebo kral wſſie zemye boh: zpiewate mu 78a drzie. 9 Kralowal boh nad wlaſtmy: boh ſedy na ſtolyczy ſwatey ſwey. 10 Knyezata ludſka ſebrala ſut ſie ſ bohem abra- hamowem: nebo bozkowe ſilny zemſczy nahle wzwy- ſſeny yſu. XLVII. 1 Psalmus Cantici filiis Core secunda Sabbati. 2 Velyky hoſpodyn, a chwaleny welmy v mieſtie boha naſſeho, na horzie ſwatey geho. 3 Zakladayuge weſelym wſſie zemye hori ſyon, boczi polnoczny, mieſto [78b) krale welikeho. 4 Boh w domiech geho bude poznan, kdiz przy- gie. gme 5 Nebo todie krali ſebrali ſu ſie, ſeſſly ſie w gedno. 6 Ony vzrziewſſe tak dywyly ſut ſie, ſmutily ſie, ſmutily ſie. 7 trzeſſ popadl gie. Tu boleſti iako rodiczne. 8 w duchu nahlem ztepeſ lodie tarſke. 9 Yakoz ſmy ſlyſſieli, takez ſmy widieli v mieſtie w hoſpodinowie ſyle, v mieſtie boha naſſeho : boh zalozil gey [79a] na wieky. XLVI, 5 zwolit m. zvolil, jako před tím poddal a po tom wſſel. — 8 zpiewate m. zpievajte, psallite. — 9 Kralowal: lat. rkp. regnabit. XLVII, 3 Zakladayuge m. zakládá sě: ZKap. zaklada ſie, fundatur. — 7 trzeff tremor, ZKlem. trfas. — 9 ſyle: chybnou attrakcí, lat. rkp. in civitate domini virtutum. — gey m. je t.
Strana 61
61 10 Przigieli ſmy, boze, myloſirdie twe, proſtrzid chramu tweho. 11 Podle gmena tweho, boze, kak y chwala twa w kragie zemſke: prawedlnoſti pilna geſt prawiczie twa. 12 Raduy ſie horo ſyonſka, a weſelte ſie dezeri iude, pro ſudi twe, hoſpodyne. 13 Obkliczte ſyon, y obeymyete gy : wiprawte v wie- ziech gegie. 14 Polozte firdczie waſſye w ſile gegye: y rozdielte domy gegie [79a), abiſte wyprawy w narodie druhem. 15 Nebo ſde yeſt boh, boh naſſ na wieky y wieky wiekom: on bude oprawowati ny na wieky. XLVIII. 1 In finem, filiis Core Psalmus. 2 Slyfſte to wſieczky wlaſti: vſyma przigmiete wſiczczi, giz bidlite na ſwietie. 3 Wſſeliczi zemyene y finowe czlowieczy: ſpolu w gedno y bohaty y chudy. 4 Vſta ma wzmluwie mudroſt: a myſlenye firdcze meho roſſaphenſtwie. 5 Przychily ku /80a] powieſty vcho me: otewru w zaltarzy wylozenye me. 6 Procz fie wzboyu w den zly? neprawedlnoſt ſtupnye meho obklyczy mye. 7 Gyz vffagyu w ſilu ſwu: a v mnozſtwyu bohatſtwye ſweho ſie chlubie. město, lat. rkp. eam sc. civitatem. — 10 proſtrzid: tak v rkp. — 11 kak m. tak, sic. — 13 obeymyete gy: z lat. eam, totiž Sion. — gegie: před tím jest napsáno geho, ale tečkami na- značeno, že slovo to se má vynechati; překladatel béře Sion podlé latiny za femininum. — 14 wyprawy m. vypravili, ut enarretis. XLVIII, 6 ſtupnye: calcanei; ŽPod. chodydla, ZKap. ſtopy.
61 10 Przigieli ſmy, boze, myloſirdie twe, proſtrzid chramu tweho. 11 Podle gmena tweho, boze, kak y chwala twa w kragie zemſke: prawedlnoſti pilna geſt prawiczie twa. 12 Raduy ſie horo ſyonſka, a weſelte ſie dezeri iude, pro ſudi twe, hoſpodyne. 13 Obkliczte ſyon, y obeymyete gy : wiprawte v wie- ziech gegie. 14 Polozte firdczie waſſye w ſile gegye: y rozdielte domy gegie [79a), abiſte wyprawy w narodie druhem. 15 Nebo ſde yeſt boh, boh naſſ na wieky y wieky wiekom: on bude oprawowati ny na wieky. XLVIII. 1 In finem, filiis Core Psalmus. 2 Slyfſte to wſieczky wlaſti: vſyma przigmiete wſiczczi, giz bidlite na ſwietie. 3 Wſſeliczi zemyene y finowe czlowieczy: ſpolu w gedno y bohaty y chudy. 4 Vſta ma wzmluwie mudroſt: a myſlenye firdcze meho roſſaphenſtwie. 5 Przychily ku /80a] powieſty vcho me: otewru w zaltarzy wylozenye me. 6 Procz fie wzboyu w den zly? neprawedlnoſt ſtupnye meho obklyczy mye. 7 Gyz vffagyu w ſilu ſwu: a v mnozſtwyu bohatſtwye ſweho ſie chlubie. město, lat. rkp. eam sc. civitatem. — 10 proſtrzid: tak v rkp. — 11 kak m. tak, sic. — 13 obeymyete gy: z lat. eam, totiž Sion. — gegie: před tím jest napsáno geho, ale tečkami na- značeno, že slovo to se má vynechati; překladatel béře Sion podlé latiny za femininum. — 14 wyprawy m. vypravili, ut enarretis. XLVIII, 6 ſtupnye: calcanei; ŽPod. chodydla, ZKap. ſtopy.
Strana 62
62 8 Bratir newyplaty, wykupi czlowiek? a neda bohu ſlozenye ſweho. 9 A mzdu wykupenye duſſie ſwe: a bude vſilowati na wieky, 10 a bude zyw geſcze do konczie. 11 Nevzrzy ſeſtye, /80b] kdiz vzrzy mudre mrucze: ſpolu nemudri y blazn ſendu. Y oſtawye czyzym ſbo- zie ſwe: 12 a rowowe gich domowe gich na wieky. Sta- nowe gich ot rodu do rodu: nazwaly gmena ſwa w ze- myech gich. 13 Czlowiek, kdiz we czſty bieſſe, nerozomyel: przy- rownan geſt k ſkotu nemudremu, a podoben vczynen yeſt gym. 14 Ta czieſta gich wrazda gym: a potom wſtech ſwich [81a] ſmylygyu. 15 Yako owczie v pekle polozeny yſu: ſmyrt ſpaſſe gye. Y wladnu gymy prawedlny z yutra: a pomocz gich oſtara ſie v pekle ſlawa gich. 16 Wſſakoz boh wikupi duſſyu mu z ruky pekelne. kdiz wezme mye. 17 Neboy ſie, kdiz bohat vczynen bude czlowiek: a kdiz rozmnozena bude ſlawa domu geho. 18 Nebo kdiz ty ſende, newzmet wſſeho : nyty ſtupy ſ nim ſlawa geho [81b). 19 Nebo duſſye geho w zywotie geho bude bla- zena: wzpowiedati ſie bude tobie, kdiz dobrzie vczynyſl gemu. 20 Wende az do narodow otczow ſwich: az na wieky nevzrzy ſwietla. 21 A czlowiek, kdiz we czſty bieſſe, nevrozomyel przirownan geſt k ſkotu nemudremu, a podoben vezynen geſt gym. 14 wrazda: scandalum, ZGloss. wrazie. — wſtech t. j. v ústech. — ſmylygyu: tak v rkp., complacebunt. — 15 ſlawa gich: lat. a gloria eorum.
62 8 Bratir newyplaty, wykupi czlowiek? a neda bohu ſlozenye ſweho. 9 A mzdu wykupenye duſſie ſwe: a bude vſilowati na wieky, 10 a bude zyw geſcze do konczie. 11 Nevzrzy ſeſtye, /80b] kdiz vzrzy mudre mrucze: ſpolu nemudri y blazn ſendu. Y oſtawye czyzym ſbo- zie ſwe: 12 a rowowe gich domowe gich na wieky. Sta- nowe gich ot rodu do rodu: nazwaly gmena ſwa w ze- myech gich. 13 Czlowiek, kdiz we czſty bieſſe, nerozomyel: przy- rownan geſt k ſkotu nemudremu, a podoben vczynen yeſt gym. 14 Ta czieſta gich wrazda gym: a potom wſtech ſwich [81a] ſmylygyu. 15 Yako owczie v pekle polozeny yſu: ſmyrt ſpaſſe gye. Y wladnu gymy prawedlny z yutra: a pomocz gich oſtara ſie v pekle ſlawa gich. 16 Wſſakoz boh wikupi duſſyu mu z ruky pekelne. kdiz wezme mye. 17 Neboy ſie, kdiz bohat vczynen bude czlowiek: a kdiz rozmnozena bude ſlawa domu geho. 18 Nebo kdiz ty ſende, newzmet wſſeho : nyty ſtupy ſ nim ſlawa geho [81b). 19 Nebo duſſye geho w zywotie geho bude bla- zena: wzpowiedati ſie bude tobie, kdiz dobrzie vczynyſl gemu. 20 Wende az do narodow otczow ſwich: az na wieky nevzrzy ſwietla. 21 A czlowiek, kdiz we czſty bieſſe, nevrozomyel przirownan geſt k ſkotu nemudremu, a podoben vezynen geſt gym. 14 wrazda: scandalum, ZGloss. wrazie. — wſtech t. j. v ústech. — ſmylygyu: tak v rkp., complacebunt. — 15 ſlawa gich: lat. a gloria eorum.
Strana 63
63 XLIX. 1 Psalmus Asaph. Boh bohoui hoſpodyn mluwil geſt: y pozwal zemye. Ote wzchoda ſlunczie az [82a) do zapada: 2 z ſyona twarz kraſſy geho. 3 Boh naſſ zgiewnye przide, boh naſſ, a neprzie- mylczi. Ohen przid nym ſye zazze: a okolo neho burzie moczna. 4 Przywolal nebe ſwirchu, a zemy k rozeznanyu luda ſweho. 5 Sberzte gemu ſwate geho: gyzto rzyedye wprawu geho w ofierzie. 6 Y wzwieſtugi nebeſſa prawedlnoſt geho; nebo boh /82] ſudcze geft. 7 Slyfſy lude moy, y wzmluwy yſrahelowy, y po- ſwiedczi tobie: boh, boh twoy yaz yſem. 8 Ne w offierzie twey wlagyu tobie : ale wezdwyzy twey prziede mnu yſu weſdy. 9 Ne przygmu z domu tweho telat: any z ſtada tweho kozlow. 10 Nebo ma yſu wſieczka zwierzata leſna, ſkot na horach a wolowe. 11 Poznal ſem wſeczko ptaczſtwo nebeſke: a kraſſa rolſka ſe mnu geſt. 12 Acz ty /83a zlacznieyu, nepowiem tobie: moy ti geſt wedie okryfſl zemye, a pilnoſt geho. 13 Acz ty budu gieſti maſſo bykowe? czyli krew kozlowu budu pity? XLIX, 3 przid m. přěd. — 5 wprawu t. j. úpravu, testa- mentum. — 7 ſlyfly lude: nad tím nadepsáno červeně a rukou jinou: ſlyſf lide. — 8 wlagyu m. wzlagyu, arguam, srov. wzlayu 49, 21 a j.; ZPod. wzlagy. — wezdwyzy twey: chybou opisu místo vzdviži tvé (plur. Nom.), holocausta tua; opisovatel bral vzdviži za Lok. sing. v-zdviži a podlé toho pojetí změnil i ostatek
63 XLIX. 1 Psalmus Asaph. Boh bohoui hoſpodyn mluwil geſt: y pozwal zemye. Ote wzchoda ſlunczie az [82a) do zapada: 2 z ſyona twarz kraſſy geho. 3 Boh naſſ zgiewnye przide, boh naſſ, a neprzie- mylczi. Ohen przid nym ſye zazze: a okolo neho burzie moczna. 4 Przywolal nebe ſwirchu, a zemy k rozeznanyu luda ſweho. 5 Sberzte gemu ſwate geho: gyzto rzyedye wprawu geho w ofierzie. 6 Y wzwieſtugi nebeſſa prawedlnoſt geho; nebo boh /82] ſudcze geft. 7 Slyfſy lude moy, y wzmluwy yſrahelowy, y po- ſwiedczi tobie: boh, boh twoy yaz yſem. 8 Ne w offierzie twey wlagyu tobie : ale wezdwyzy twey prziede mnu yſu weſdy. 9 Ne przygmu z domu tweho telat: any z ſtada tweho kozlow. 10 Nebo ma yſu wſieczka zwierzata leſna, ſkot na horach a wolowe. 11 Poznal ſem wſeczko ptaczſtwo nebeſke: a kraſſa rolſka ſe mnu geſt. 12 Acz ty /83a zlacznieyu, nepowiem tobie: moy ti geſt wedie okryfſl zemye, a pilnoſt geho. 13 Acz ty budu gieſti maſſo bykowe? czyli krew kozlowu budu pity? XLIX, 3 przid m. přěd. — 5 wprawu t. j. úpravu, testa- mentum. — 7 ſlyfly lude: nad tím nadepsáno červeně a rukou jinou: ſlyſf lide. — 8 wlagyu m. wzlagyu, arguam, srov. wzlayu 49, 21 a j.; ZPod. wzlagy. — wezdwyzy twey: chybou opisu místo vzdviži tvé (plur. Nom.), holocausta tua; opisovatel bral vzdviži za Lok. sing. v-zdviži a podlé toho pojetí změnil i ostatek
Strana 64
64 14 Obietuy bohu obiet chwaly: a nawrat wyfoczczy ſlybi twy. 15 Y wzwolay mie w den ſmutka tweho: y zproſtzyu tye, y poczſtyſſ mye. 16 Ale hrziefſnyku rzekl boh : procz ty wyprawugelf prawedlnoſti me, a przygimaſſ vprawenye me ſkirzie vſta [83b] twa? 17 Ty yfi wedie nenawidiel kazny: y zawirhl yſy rzieczi me zaſie. 18 Acz vzrzieſſe zlodiegie, biezieſſe ſ nym: a ſ czy- zolozczy diel twoy kladieſſe. 19 Vſta twa plodila zlob: a yazyk twoy ſkladl lity. 20 Sedie proty bratru twemu mluwieſſe, proty ſynu materze twe kladieſſe wrazy: 21 to yſi vczinyl, a mylcziech. Mnyeſſe, nepra- wedlnicze, bich /84a] bil k tobie podoben : wzlayu tobie, y poſtauy proty oblycziegy twemu. 22 Rozomyeyte to, giz zapomynate boha: at nykdy nechwaty, a nebude kto genz zproſti. 23 Obiet chwaly pocítila mye: a tam ſtezka, yamz pokazyu gemu ſpaſitele bozieho. L. 1 In finem, Psalmus David, 2 Cum venit ad eum Nathan Propheta, quando intravit ad Bethsabee. (2. Reg. 12.) 3 Smyluy ſie nade mnu, boze, podle welikoſty mylo- ſirdie tweho. A podle mnozſtwye mylofirdenſtwie tweho ſhladi zloſt mu. /84b) a napsal wezdwyzy twey. — 14 twy: tak v rkp. — 15 zproſtzyu: na pohled patrné tz; ale c a t bývá vůbec nesnadno rozeznati, a ježto za č bývá z pravidla cz, tedy bylo by čtení cz do- puštěno i zde. — 21 neprawedlnicze; překladatel vzal lat. adverbium inique za Vok. sing. — 22 kto genz: tak v rkp., snad chybou opisu; podobá se totiž, že v předloze byla k jenž glossa kto a že opisovatel glossu do textu pojal. — 23 ſtezka: k tomu na kraji czieſta.
64 14 Obietuy bohu obiet chwaly: a nawrat wyfoczczy ſlybi twy. 15 Y wzwolay mie w den ſmutka tweho: y zproſtzyu tye, y poczſtyſſ mye. 16 Ale hrziefſnyku rzekl boh : procz ty wyprawugelf prawedlnoſti me, a przygimaſſ vprawenye me ſkirzie vſta [83b] twa? 17 Ty yfi wedie nenawidiel kazny: y zawirhl yſy rzieczi me zaſie. 18 Acz vzrzieſſe zlodiegie, biezieſſe ſ nym: a ſ czy- zolozczy diel twoy kladieſſe. 19 Vſta twa plodila zlob: a yazyk twoy ſkladl lity. 20 Sedie proty bratru twemu mluwieſſe, proty ſynu materze twe kladieſſe wrazy: 21 to yſi vczinyl, a mylcziech. Mnyeſſe, nepra- wedlnicze, bich /84a] bil k tobie podoben : wzlayu tobie, y poſtauy proty oblycziegy twemu. 22 Rozomyeyte to, giz zapomynate boha: at nykdy nechwaty, a nebude kto genz zproſti. 23 Obiet chwaly pocítila mye: a tam ſtezka, yamz pokazyu gemu ſpaſitele bozieho. L. 1 In finem, Psalmus David, 2 Cum venit ad eum Nathan Propheta, quando intravit ad Bethsabee. (2. Reg. 12.) 3 Smyluy ſie nade mnu, boze, podle welikoſty mylo- ſirdie tweho. A podle mnozſtwye mylofirdenſtwie tweho ſhladi zloſt mu. /84b) a napsal wezdwyzy twey. — 14 twy: tak v rkp. — 15 zproſtzyu: na pohled patrné tz; ale c a t bývá vůbec nesnadno rozeznati, a ježto za č bývá z pravidla cz, tedy bylo by čtení cz do- puštěno i zde. — 21 neprawedlnicze; překladatel vzal lat. adverbium inique za Vok. sing. — 22 kto genz: tak v rkp., snad chybou opisu; podobá se totiž, že v předloze byla k jenž glossa kto a že opisovatel glossu do textu pojal. — 23 ſtezka: k tomu na kraji czieſta.
Strana 65
65 4 Viecz omy mye ot zloft me: a ot hrziech meho oczift mye. 5 Nebo zloft mu yaz znayu: a hrziech moy proty mnie geſt weſſdi. 6 Tobie ſamemu ſem ſhrzieſſil, a zle przied tobu yſem vczynil: aby zprawil w twich ſlowiech, y pomſti, kdiz tebe poſudie. 7 Owa nebo w hrziefſiech yſem poczat: a w hrzie- ſſiech mich poczala mye geſt matie ma. 8 Owa nebo prawdu mylowal w negiſte a tay 85a/ne mudroſti twe zgiewil ſi mnye. 9 Pokropi mye hoſpodine yzopem, a budu cziſt: vmygeſſ mye, y budu ſnyeha bielegy. 10 Sluchu memu daſſ radoſt y weſſele: y zradugi ſye koſty vtiſſene. 11 Ybrat oblicziey twoy ot hrziecha meho: a wſſie me zloſty zhladi. 12 Sirdcze cziſte ſtworz we mnye, boze: a duch prawy obnowy v mem zywotie. 13 Nezamietay mne ot /85°) oblicziegie tweho: a ducha ſwateho tweho neotwraczyu ote mne. 14 Nawrat my weſele ſpaſenye tweho: a duchem naywiſſym ſtwirdy mye. 15 Navczy zloſtne czieſtam twim, a nemyloſtiwy k tobie ſie nawratie. 16 Zproſty mye hrziechow boze, boze vzdrawenye meho, y chwality bude yazik moy prawdu twu. 17 Hoſpodyne, rty ma otworz: a ma vſta wzdadie tobie chwalu twu. 18 Nebo acz bi /86a] chtiel obieti ty bich dal wliky: offieri ne lyubiſſ. L, 4 ot zloſt me a ot hrziech: nedopsáno misto zlosti, hřiecha. — 6 pomſti: tak v rkp. m. pomstil. — 8 mylowal w m. miloval si, dilexisti, chyba opisu. — 11 Ybrat m. obrat, averte. — 13 nezamietay: k tomu na kraji al. nezawrhuy. — neot- wraczyu: tak v rkp., ne auferas. — 16 hrziechow: lat. rkp. de sanguinibus; ZKlem. krwi t. j. krví. — 18 obieti ty: tak 5
65 4 Viecz omy mye ot zloft me: a ot hrziech meho oczift mye. 5 Nebo zloft mu yaz znayu: a hrziech moy proty mnie geſt weſſdi. 6 Tobie ſamemu ſem ſhrzieſſil, a zle przied tobu yſem vczynil: aby zprawil w twich ſlowiech, y pomſti, kdiz tebe poſudie. 7 Owa nebo w hrziefſiech yſem poczat: a w hrzie- ſſiech mich poczala mye geſt matie ma. 8 Owa nebo prawdu mylowal w negiſte a tay 85a/ne mudroſti twe zgiewil ſi mnye. 9 Pokropi mye hoſpodine yzopem, a budu cziſt: vmygeſſ mye, y budu ſnyeha bielegy. 10 Sluchu memu daſſ radoſt y weſſele: y zradugi ſye koſty vtiſſene. 11 Ybrat oblicziey twoy ot hrziecha meho: a wſſie me zloſty zhladi. 12 Sirdcze cziſte ſtworz we mnye, boze: a duch prawy obnowy v mem zywotie. 13 Nezamietay mne ot /85°) oblicziegie tweho: a ducha ſwateho tweho neotwraczyu ote mne. 14 Nawrat my weſele ſpaſenye tweho: a duchem naywiſſym ſtwirdy mye. 15 Navczy zloſtne czieſtam twim, a nemyloſtiwy k tobie ſie nawratie. 16 Zproſty mye hrziechow boze, boze vzdrawenye meho, y chwality bude yazik moy prawdu twu. 17 Hoſpodyne, rty ma otworz: a ma vſta wzdadie tobie chwalu twu. 18 Nebo acz bi /86a] chtiel obieti ty bich dal wliky: offieri ne lyubiſſ. L, 4 ot zloſt me a ot hrziech: nedopsáno misto zlosti, hřiecha. — 6 pomſti: tak v rkp. m. pomstil. — 8 mylowal w m. miloval si, dilexisti, chyba opisu. — 11 Ybrat m. obrat, averte. — 13 nezamietay: k tomu na kraji al. nezawrhuy. — neot- wraczyu: tak v rkp., ne auferas. — 16 hrziechow: lat. rkp. de sanguinibus; ZKlem. krwi t. j. krví. — 18 obieti ty: tak 5
Strana 66
66 19 Obiet bohu duch ſmutny: ſirdcze ſkruſſene a tiſſene, boze, newzhridiey. 20 Dobrotywie vczyn w dobrey woly twey ſyonu: aby vczyneny bili zdy yeruzalemſke. 21 Tehdi przigmeſſ obet prawedlenſtwie, dari y offieri : tehdi wlozie na oltarz twoy telata. LI. 1 In finem, intellectus David, 2 Cum venit Doëg Idumaeus, et nuntiavit Saubi: Venit David in domum Achimelech (1. Reg. 22. 9.) 3 /86b] Czo ſie chlubiſſ w zloby, genz moczen yſy w neprawedlnoſti. 4 Czieli den neprawdu myſly yazyk twoy: iako brzitwa oſtra vczynyl yſi leſt. 5 Mylowal yſi zlob nad lutoſt: neprawedlnoſt wiecze, nez mluwiti prawo. 6 Mylowal yſem wſieczka ſlowa ſtriczenye yazykem Iſtywym. 7 Proto boh zkazi tye do ſkonczienie: wytirhne tie, y wiſtiezy tye z ſtanu tweho, a korzen ƒ87a] twoy z zemye zywich. 8 Vzrzie prawy, a wzbogie ſie, a gemu ſie budu ſmyeti, y dieyu: 9 toty czlowiek, genzto nepolozil boha pomocznika ſwe: Ale gmyel nadieyu v mnozſtwyu bohatſtwie ſweho, y prziemohl w gieſſuty ſwey. 10 Ale yaz, yako olywa plodiczſtwie w domu boziem, ymiel ſem nadiegi v mylofirdie bozie na wieky y wieky wiekom. v rkp.; lat. si voluisses sacrificium, dedissem. — wliky m. vše- liky; ZKap. wſelik, lat. utique; srov. strpěl byl bych wſeliky sustinuissem utique ZKap. 54, 13. — 21 obet: tak v rkp. LI, 6 mylowal yſem lat. dilexisti. — 9 pomocznika ſwe: m. svého.
66 19 Obiet bohu duch ſmutny: ſirdcze ſkruſſene a tiſſene, boze, newzhridiey. 20 Dobrotywie vczyn w dobrey woly twey ſyonu: aby vczyneny bili zdy yeruzalemſke. 21 Tehdi przigmeſſ obet prawedlenſtwie, dari y offieri : tehdi wlozie na oltarz twoy telata. LI. 1 In finem, intellectus David, 2 Cum venit Doëg Idumaeus, et nuntiavit Saubi: Venit David in domum Achimelech (1. Reg. 22. 9.) 3 /86b] Czo ſie chlubiſſ w zloby, genz moczen yſy w neprawedlnoſti. 4 Czieli den neprawdu myſly yazyk twoy: iako brzitwa oſtra vczynyl yſi leſt. 5 Mylowal yſi zlob nad lutoſt: neprawedlnoſt wiecze, nez mluwiti prawo. 6 Mylowal yſem wſieczka ſlowa ſtriczenye yazykem Iſtywym. 7 Proto boh zkazi tye do ſkonczienie: wytirhne tie, y wiſtiezy tye z ſtanu tweho, a korzen ƒ87a] twoy z zemye zywich. 8 Vzrzie prawy, a wzbogie ſie, a gemu ſie budu ſmyeti, y dieyu: 9 toty czlowiek, genzto nepolozil boha pomocznika ſwe: Ale gmyel nadieyu v mnozſtwyu bohatſtwie ſweho, y prziemohl w gieſſuty ſwey. 10 Ale yaz, yako olywa plodiczſtwie w domu boziem, ymiel ſem nadiegi v mylofirdie bozie na wieky y wieky wiekom. v rkp.; lat. si voluisses sacrificium, dedissem. — wliky m. vše- liky; ZKap. wſelik, lat. utique; srov. strpěl byl bych wſeliky sustinuissem utique ZKap. 54, 13. — 21 obet: tak v rkp. LI, 6 mylowal yſem lat. dilexisti. — 9 pomocznika ſwe: m. svého.
Strana 67
67 11 Wzpowiedayu ſie tobie na wieky, ze yſi vczynil: y wzczakayu [87b ymene tweho, nebo ty dobre geſt przied oblicziegem ſwatym twym. XLII. 1 Psalmus David. Sudy mye, boze, a rozeznay wiecz mu z wlaſty ne ſwate, ot czlowieka nepraweho a ſtyweho wiproſti mye. 2 Nebo ty yſy boh ſila ma: procz yſi mie zahnal? a procz ſmuczen chozyu, kdiz muczy mye neprzietel? /88a 3 Wypuft ſwietloft twu a prawdu twu: onye ſta mie przywedle, y dowedle na horu ſwatu twu a w ftany twe. 4 Y wendu k oltarzy boziemu: a k bohu memu genz tieffy mladoſt mu. Zpowiedayu ſie tobie w huſlech, boze, boze moy. 5 procz yſy ſmutna duſſye ma? a procz zmuczyugeſſ mye? Vffay v boh, nebo geſcze wzpowiedayu ſie gemu: ſpaſitel oblicziegie meho a boh moy. Canticum Ezechiae (Isa. XXXVIII, 10—20). 10 /88b Yaz ſem rzieckl proſtrzied dnow mych poydu k wratom pekelnym. hledach zbitka let mich. 11 Rziech: neuzrzy hoſpodina boha w zemy zywich, nevzrzyu czlowieka wiecz a prziebywayuczie v pokogi. 12 Pokolenie me otyato geſt, y ſwynuto geſt ote mne iako ſtanowe paſtirzowy. Otrziezan geſt iako [89a tka- XLII, 1 ſtyweho m. Istivého. Ezech., 10 Yaz ſem rzieckl: tak v rkp., jen že litera k literu c skoro zakrývá; písař bezpochyby psal nejprve aorist řiech; když měl pro něj napsáno rziec-, rozhodl se pro per- fektum sem řekl a proto psal dále -kl, klada při tom literu k na c (t. j. z c je předěláno k, ale tak, že se vidí oboje), a nadepsal ſem nad řádkem; chybné -ie- místo c zůstalo z na- psání prvního. ZPod.: ſem rzekl. — 11 prziebywayuczie lat. habitatorem. — 12 yako tkadlyczie m. jako ot tk.. a texente, 5*
67 11 Wzpowiedayu ſie tobie na wieky, ze yſi vczynil: y wzczakayu [87b ymene tweho, nebo ty dobre geſt przied oblicziegem ſwatym twym. XLII. 1 Psalmus David. Sudy mye, boze, a rozeznay wiecz mu z wlaſty ne ſwate, ot czlowieka nepraweho a ſtyweho wiproſti mye. 2 Nebo ty yſy boh ſila ma: procz yſi mie zahnal? a procz ſmuczen chozyu, kdiz muczy mye neprzietel? /88a 3 Wypuft ſwietloft twu a prawdu twu: onye ſta mie przywedle, y dowedle na horu ſwatu twu a w ftany twe. 4 Y wendu k oltarzy boziemu: a k bohu memu genz tieffy mladoſt mu. Zpowiedayu ſie tobie w huſlech, boze, boze moy. 5 procz yſy ſmutna duſſye ma? a procz zmuczyugeſſ mye? Vffay v boh, nebo geſcze wzpowiedayu ſie gemu: ſpaſitel oblicziegie meho a boh moy. Canticum Ezechiae (Isa. XXXVIII, 10—20). 10 /88b Yaz ſem rzieckl proſtrzied dnow mych poydu k wratom pekelnym. hledach zbitka let mich. 11 Rziech: neuzrzy hoſpodina boha w zemy zywich, nevzrzyu czlowieka wiecz a prziebywayuczie v pokogi. 12 Pokolenie me otyato geſt, y ſwynuto geſt ote mne iako ſtanowe paſtirzowy. Otrziezan geſt iako [89a tka- XLII, 1 ſtyweho m. Istivého. Ezech., 10 Yaz ſem rzieckl: tak v rkp., jen že litera k literu c skoro zakrývá; písař bezpochyby psal nejprve aorist řiech; když měl pro něj napsáno rziec-, rozhodl se pro per- fektum sem řekl a proto psal dále -kl, klada při tom literu k na c (t. j. z c je předěláno k, ale tak, že se vidí oboje), a nadepsal ſem nad řádkem; chybné -ie- místo c zůstalo z na- psání prvního. ZPod.: ſem rzekl. — 11 prziebywayuczie lat. habitatorem. — 12 yako tkadlyczie m. jako ot tk.. a texente, 5*
Strana 68
68 dlyczie zywot moy: kdiz geſcze ſnowachu mye, otrziezal mie, ot yutra az do weczera dokonaſſ mie. 13 Nadyegiech ſye az do gitra: yako lew tak zetrziel wſſe koſty me: Ot yutra az do weczera do- konaſſ mye. 14 iako ptaczie wlaſtowiczie tak wzwolayu, wzmiſlyu iako holubiczie. Ztencziele ſta oczy mogi hledayucze na wyſoſt. Hoſpodine, naſile tirpyu, otpowiez za mye. 15 czſo rzku tobie, nebo czlo otpo/89 wie my, kdiz ſem ſam vczynil. Rozpomanu tobie wlieczka leta ma a w horzkoſti duſſie me. 16 Hoſpodyne, acz tak zywu biti geſt, a w tiechto zywot duchu meho, potreſkczeſſ mye a obzywiſſ mye. 17 toty v pokoyu horzkoſt ma prziehorzka: Ale ty wyproſtil yſi duſſyu mu, abi nezhinula: zawirhl yſi za chrzbet twoy wſieczky hrziech me. 18 Nebo peklo nezpowiedaty ſie bude tobie, any [90a] ſmyrt chwaliti tebe bude: any doczekayu, giz ſchodie w giezero, prawdy twe. 19 Zywy, zywy, on zpowiedati ſie bude tobie, iako y yaz dneſ: otecz ſyn znamu vczyny prawdu twu. 20 Hoſpodyne, ſpaſſena mye vczyn, a chwaly naſſie wzezpiewamy po wſſie dny zywota naſſeho w domu hoſpo- dynowie. LII. 1 In finem, pro Maëleth intelligentiae David. ƒ90b Rzekl nemudri w firdczyu ſwem: nenye boha. 2 Zpirzneny yſu, a myrzuty vczyneny yſu w zloſty gich: nenye, kto by vczynyl dobrzie. 3 Boh ſ nebie ſezrziel na ſyny czlowieczie: aby vzrziel, geſt 91a/ly rozumny nebo hledayuczy boha. ZPod. yako od tkadlcze. — 17 hrziech m. hřiechy. — 19 ſyn m. synóm, filiis.
68 dlyczie zywot moy: kdiz geſcze ſnowachu mye, otrziezal mie, ot yutra az do weczera dokonaſſ mie. 13 Nadyegiech ſye az do gitra: yako lew tak zetrziel wſſe koſty me: Ot yutra az do weczera do- konaſſ mye. 14 iako ptaczie wlaſtowiczie tak wzwolayu, wzmiſlyu iako holubiczie. Ztencziele ſta oczy mogi hledayucze na wyſoſt. Hoſpodine, naſile tirpyu, otpowiez za mye. 15 czſo rzku tobie, nebo czlo otpo/89 wie my, kdiz ſem ſam vczynil. Rozpomanu tobie wlieczka leta ma a w horzkoſti duſſie me. 16 Hoſpodyne, acz tak zywu biti geſt, a w tiechto zywot duchu meho, potreſkczeſſ mye a obzywiſſ mye. 17 toty v pokoyu horzkoſt ma prziehorzka: Ale ty wyproſtil yſi duſſyu mu, abi nezhinula: zawirhl yſi za chrzbet twoy wſieczky hrziech me. 18 Nebo peklo nezpowiedaty ſie bude tobie, any [90a] ſmyrt chwaliti tebe bude: any doczekayu, giz ſchodie w giezero, prawdy twe. 19 Zywy, zywy, on zpowiedati ſie bude tobie, iako y yaz dneſ: otecz ſyn znamu vczyny prawdu twu. 20 Hoſpodyne, ſpaſſena mye vczyn, a chwaly naſſie wzezpiewamy po wſſie dny zywota naſſeho w domu hoſpo- dynowie. LII. 1 In finem, pro Maëleth intelligentiae David. ƒ90b Rzekl nemudri w firdczyu ſwem: nenye boha. 2 Zpirzneny yſu, a myrzuty vczyneny yſu w zloſty gich: nenye, kto by vczynyl dobrzie. 3 Boh ſ nebie ſezrziel na ſyny czlowieczie: aby vzrziel, geſt 91a/ly rozumny nebo hledayuczy boha. ZPod. yako od tkadlcze. — 17 hrziech m. hřiechy. — 19 ſyn m. synóm, filiis.
Strana 69
69 4 Wſiczczi fie pohnuly, ſpolu nevziteczny vczyneny yfu: nenye, kto by vczynyl dobrzie, nenie az do gednoho. 5 Awfakze vpatrzie wſichny, giz dielagyu nepra- wedlnoſt, giz zeru oſſadu mu, iako kirmyu chlebowu. 6 Boha newzezwaly yſu: tu trziefly ſie ſtrachem, kdez nebieſſe ſtrachu. Nebo boh rozmyetal koſty gich, giz /91b ludem myly: pohaneny yſu, nebo boh po- tupil gie. 7 Kto da z ſyona ſpaſitele yſrahelowy? Kdiz obraty hoſpodin wyezenye oſſady ſwe, rozweſely ſie iakub y wzra- duge ſie yſrahel. LIII. (Žalm LIII položen nahoře po ž. XXV). LIV. 1 In finem, in carminibus intellectus David. 2 Vſlyſſ, boze, modlitwu mu, y ne potupuy proſby me: 3 przizrzy ke mnye y vſlyſſy mye. Zamuczen yſem w obykanyu mem: y zamuczen yſem: 4 ot hlaſſu neprzitelſkeho a ot ſmut 92a/ka hrzieſſ- nikowa. Nebo pohnuly yſu ſye na mye neprawednoſti: a w hniewie vſilny biechu mnye. 5 Sirdcze me zamutilo ſie geſt we mnye: a hroza ſmirtedlna padla na mye. 6 Strach a trzieſka prziſfly na mye: a przykrily mye tmy. 7 Y rzekl ſem: kto da mnye perzie, iako holu- byczy, a letati budu, y otpoczynu? 8 A toty wzdalil ſem ſie biezie: y bidlil yſem na puſczy. LII, 5 Awfakze: lat. nonne. LIV, 4 neprzitelſkeho: tak v rkp.
69 4 Wſiczczi fie pohnuly, ſpolu nevziteczny vczyneny yfu: nenye, kto by vczynyl dobrzie, nenie az do gednoho. 5 Awfakze vpatrzie wſichny, giz dielagyu nepra- wedlnoſt, giz zeru oſſadu mu, iako kirmyu chlebowu. 6 Boha newzezwaly yſu: tu trziefly ſie ſtrachem, kdez nebieſſe ſtrachu. Nebo boh rozmyetal koſty gich, giz /91b ludem myly: pohaneny yſu, nebo boh po- tupil gie. 7 Kto da z ſyona ſpaſitele yſrahelowy? Kdiz obraty hoſpodin wyezenye oſſady ſwe, rozweſely ſie iakub y wzra- duge ſie yſrahel. LIII. (Žalm LIII položen nahoře po ž. XXV). LIV. 1 In finem, in carminibus intellectus David. 2 Vſlyſſ, boze, modlitwu mu, y ne potupuy proſby me: 3 przizrzy ke mnye y vſlyſſy mye. Zamuczen yſem w obykanyu mem: y zamuczen yſem: 4 ot hlaſſu neprzitelſkeho a ot ſmut 92a/ka hrzieſſ- nikowa. Nebo pohnuly yſu ſye na mye neprawednoſti: a w hniewie vſilny biechu mnye. 5 Sirdcze me zamutilo ſie geſt we mnye: a hroza ſmirtedlna padla na mye. 6 Strach a trzieſka prziſfly na mye: a przykrily mye tmy. 7 Y rzekl ſem: kto da mnye perzie, iako holu- byczy, a letati budu, y otpoczynu? 8 A toty wzdalil ſem ſie biezie: y bidlil yſem na puſczy. LII, 5 Awfakze: lat. nonne. LIV, 4 neprzitelſkeho: tak v rkp.
Strana 70
70 9 Czakal yſem geho ƒ92b, genz mye ſpaſena vczynil ot vdulanye ducha y burzie. 10 Vnahli ſie, hoſpodyne, rozdiel yazyky gich: nebo widiel ſem neprawedlnoft y protywenſtwie v mieftie. 11 Den y nocz obkluczuge yu na zdech geho ne- prawednoſt: a naſile ſtrzied geho 12 a neprawedlnoſt. Y nezhynula z ulicz geho lichwa a leſt. 13 Nebo aczby neprziete moy zle rzekl mnye, tyrpiel bych bil owſſem: Acz[93a bi ten, genz nenawidiefſe mne, na mye welike mluwyl by, ſchowal bich ſie bil ponye ot neho. 14 Ale ty wedie czlowiek gednomiflny, wodczie moy a znamy moy. 15 Genz ſe mnu ſladke giedieſſe kirmye: w domu boziem chodili ſmy w gednomyſly. 16 Przyd ſmyrt na nye: a ſeydiete do pekla zywy. Nebo ſabirſtwo v bidlech gich, proſtrzied gich. 17 Ale yaz pak k hoſpodynu yſem wolal, a hoſpodyn ſpaſl ƒ93b] mye. 18 Weczer a rano a v poledne wyprawyu y zwie- ſtugyu, y vſlyſſy hlas moy. 19 Wykupy v myru duſſy mu otiech, giz blizie ſie ke mnye: nebo mezy mnohymy bieſſe ſe mnu. 20 Vſlyſſy boh, y ponyzy gye, genz geſt na wieky. Nebo nenye gym promyeny, y nebaly ſy boha. 21 wylozil ruku ſwu k zaplaczenyu: Poſquirnyly yfu [94a] vſtawenye geho. 11 naſile m. úsilé, labor; ZPod. vſyle. — 13 neprziete m. ne- přietel. — Aczbi .. mluwyl by: si locutus fuisset; buď má býti byl místo by, anebo spíše jest v tom anakoluth, vzniklý doslovným překládáním z lat. — 16 Przyd: lat. rkp. veniat; k tomu při- psáno černě a písmem jiným -e, oprava chybná. — v bidlech gich proftrzied gich: tak v rkp., lat. jen in habitaculis eorum; druhá část, proſtrzied gich, je bezpochyby glossa ku prvé; opisovatel mělji ve své předloze a pojal ji do kontextu. — 17 ſpaſl: lat. rkp. salvabit. — 19 otiech m. ot těch. — 20 na wieky: lat.
70 9 Czakal yſem geho ƒ92b, genz mye ſpaſena vczynil ot vdulanye ducha y burzie. 10 Vnahli ſie, hoſpodyne, rozdiel yazyky gich: nebo widiel ſem neprawedlnoft y protywenſtwie v mieftie. 11 Den y nocz obkluczuge yu na zdech geho ne- prawednoſt: a naſile ſtrzied geho 12 a neprawedlnoſt. Y nezhynula z ulicz geho lichwa a leſt. 13 Nebo aczby neprziete moy zle rzekl mnye, tyrpiel bych bil owſſem: Acz[93a bi ten, genz nenawidiefſe mne, na mye welike mluwyl by, ſchowal bich ſie bil ponye ot neho. 14 Ale ty wedie czlowiek gednomiflny, wodczie moy a znamy moy. 15 Genz ſe mnu ſladke giedieſſe kirmye: w domu boziem chodili ſmy w gednomyſly. 16 Przyd ſmyrt na nye: a ſeydiete do pekla zywy. Nebo ſabirſtwo v bidlech gich, proſtrzied gich. 17 Ale yaz pak k hoſpodynu yſem wolal, a hoſpodyn ſpaſl ƒ93b] mye. 18 Weczer a rano a v poledne wyprawyu y zwie- ſtugyu, y vſlyſſy hlas moy. 19 Wykupy v myru duſſy mu otiech, giz blizie ſie ke mnye: nebo mezy mnohymy bieſſe ſe mnu. 20 Vſlyſſy boh, y ponyzy gye, genz geſt na wieky. Nebo nenye gym promyeny, y nebaly ſy boha. 21 wylozil ruku ſwu k zaplaczenyu: Poſquirnyly yfu [94a] vſtawenye geho. 11 naſile m. úsilé, labor; ZPod. vſyle. — 13 neprziete m. ne- přietel. — Aczbi .. mluwyl by: si locutus fuisset; buď má býti byl místo by, anebo spíše jest v tom anakoluth, vzniklý doslovným překládáním z lat. — 16 Przyd: lat. rkp. veniat; k tomu při- psáno černě a písmem jiným -e, oprava chybná. — v bidlech gich proftrzied gich: tak v rkp., lat. jen in habitaculis eorum; druhá část, proſtrzied gich, je bezpochyby glossa ku prvé; opisovatel mělji ve své předloze a pojal ji do kontextu. — 17 ſpaſl: lat. rkp. salvabit. — 19 otiech m. ot těch. — 20 na wieky: lat.
Strana 71
71 22 rozdielyli yſu ſie ot hniewu obliczigie geho: y przyblyzy lie ſirdcze geho. Zmyekczyli yſu rzieczi ſwe nad oley: a ſamy yſu ſſypowe. 23 Wyrzy na hoſpodyna peczy twu, a on tebe otchowa: a neda na wieky wilnoſkoky prawemu. 24 Ale ty, boze, vwedeſſ gie w ſtudnyczy ſeftie. Muzye kirwawnyczy a Iſtywy nerozdiele dny ſwich: Ale yaz budu gmyeti nadiegi w tobie 194b hoſpodyne. LV. In finem, 1 Pro populo, qui a Sanctis longe factus est, David in tituli inscriptionem, cum tenuerunt eum Allophyli in Geth. (1. Reg. 21 12.) 2 Smyluy nade mnu, boze, nebo ſtlaczil mye czlowiek : czieli den naboyugie mutil mye. 3 Tlaczyly mye neprzietele mogi cziely den: nebo mnoho boyugiczich proty mnie. 4 Ot wyſokeho dne wzboyu ſie: yaz budu w tie uffaty. 5 V bozie wzchwaly rzieczy me, v bozie gmyel ſem nadigi: newzboyu ſie, czſo my uczyny ƒ95a] czlowiek. 6 Cziely den ſlowa ma myrzkowaly: proty mnye wſſe (ſhromazdenye) myſſlenye gich na zle. 7 Wzbidle ty y ſkrygy: ony chodidla meho budu chowaty. Yakoz yſu czakaly duſſye me, 8 pro nyczſſe uczynyſſ ſpaſena gie: w hnyewie ludy zlamaſſ: Boze, rkp. ante saecula. — ſy m. sč. — 22 obliczigie: tak v rkp. — ſwe lat. eius. LV, 2 Smyluy: tak v rkp., bez sč. — 6 wſſe (ſhromaz- denye) myfflenye: tak v rkp.; v textu lat. rkp. psáno: omnes congregationes, chybně místo omnes cogitationes ; touto chybou sveden pisatel textu českého napsal ſhromazdenye, pak chybu poznal, zavřel to slovo závorkami a napsal myfflenye: také v textu lat. opravena chyba, tím, že po slově congregationes vepsáno mezi řádky cogitationes. — 8 uczynyfl ſpaſena gie;
71 22 rozdielyli yſu ſie ot hniewu obliczigie geho: y przyblyzy lie ſirdcze geho. Zmyekczyli yſu rzieczi ſwe nad oley: a ſamy yſu ſſypowe. 23 Wyrzy na hoſpodyna peczy twu, a on tebe otchowa: a neda na wieky wilnoſkoky prawemu. 24 Ale ty, boze, vwedeſſ gie w ſtudnyczy ſeftie. Muzye kirwawnyczy a Iſtywy nerozdiele dny ſwich: Ale yaz budu gmyeti nadiegi w tobie 194b hoſpodyne. LV. In finem, 1 Pro populo, qui a Sanctis longe factus est, David in tituli inscriptionem, cum tenuerunt eum Allophyli in Geth. (1. Reg. 21 12.) 2 Smyluy nade mnu, boze, nebo ſtlaczil mye czlowiek : czieli den naboyugie mutil mye. 3 Tlaczyly mye neprzietele mogi cziely den: nebo mnoho boyugiczich proty mnie. 4 Ot wyſokeho dne wzboyu ſie: yaz budu w tie uffaty. 5 V bozie wzchwaly rzieczy me, v bozie gmyel ſem nadigi: newzboyu ſie, czſo my uczyny ƒ95a] czlowiek. 6 Cziely den ſlowa ma myrzkowaly: proty mnye wſſe (ſhromazdenye) myſſlenye gich na zle. 7 Wzbidle ty y ſkrygy: ony chodidla meho budu chowaty. Yakoz yſu czakaly duſſye me, 8 pro nyczſſe uczynyſſ ſpaſena gie: w hnyewie ludy zlamaſſ: Boze, rkp. ante saecula. — ſy m. sč. — 22 obliczigie: tak v rkp. — ſwe lat. eius. LV, 2 Smyluy: tak v rkp., bez sč. — 6 wſſe (ſhromaz- denye) myfflenye: tak v rkp.; v textu lat. rkp. psáno: omnes congregationes, chybně místo omnes cogitationes ; touto chybou sveden pisatel textu českého napsal ſhromazdenye, pak chybu poznal, zavřel to slovo závorkami a napsal myfflenye: také v textu lat. opravena chyba, tím, že po slově congregationes vepsáno mezi řádky cogitationes. — 8 uczynyfl ſpaſena gie;
Strana 72
72 9 ziwot zwieftowal ſem tobie: polozil yſy ſlzy me przied tobu. Yakoz y w ſlubu twem. 10 tehdi obratie ſye /95b) neprzietele mogi zaſye. W kerzyzkolywiek den powolayu na tie: tot ſem poznal, ze boh moy yſy. 11 V bozie wzchwaly slowo, a v bohu wzchwaly rziecz: v bozie ymam nadiegi, newzboyu ſie, czſo my vczyny czlowiek. 12 We mnye ſu, boze, obety twe, gez wraczyu, chwalu tobie. 13 Nebo zproſtil ſy duſſy mu ot ſmyrti, a nohy me ot popilzu: abich ſie ſmylil przied bohem w ſwiet- loſti zywuczich. LVI. In finem, 1 Ne disperdas, David in tituli inscriptionem, cum fugeret a facie Saul in speluncam. (2. Reg. 22. 1. et 14. 4.) 2 Smyluy ſie nade mnu, boze, ſmyluy ſie nade mnu, nebo w tie vffa duſſye ma: A w ſtyen krzidlu twu budu vffaty, donadz nemyne neprawedlnoſt. 3 Wzwolayu k bohu naywifſyemu, k bohu, genz my do brzie vczynil. 4 Poſlal z nebie, y wyprauil mye: dal w ruhanye tla czytele me. Poſlal boh mylofirdie ſwe a prawdu ſwu. 5 y zproſtil duſſyu mu z proſtrzied ſczenczow lwowich, ſpal yſem zamuczen. Synowe czlowieczi [96b], zuby gich odienye a ſſypowe: a yazik gich mecz oſtry. 6 Wzwyffy ſie nad nebeſſa, boze, a nade wſſyu zemy ſlawa twa. tak v rkp., nesrovnalost syntaktická ve rčení ustrnulém; srov. 7 1, 13. — 10 kerzyzkoliwiek: tak v rkp., také ZKlem. má z de ř m. r, kterzis, a taktéž ZPod. kterziz. — 11 ymam nadiegi: lat. speravi. — 12 obety; tak v rkp.
72 9 ziwot zwieftowal ſem tobie: polozil yſy ſlzy me przied tobu. Yakoz y w ſlubu twem. 10 tehdi obratie ſye /95b) neprzietele mogi zaſye. W kerzyzkolywiek den powolayu na tie: tot ſem poznal, ze boh moy yſy. 11 V bozie wzchwaly slowo, a v bohu wzchwaly rziecz: v bozie ymam nadiegi, newzboyu ſie, czſo my vczyny czlowiek. 12 We mnye ſu, boze, obety twe, gez wraczyu, chwalu tobie. 13 Nebo zproſtil ſy duſſy mu ot ſmyrti, a nohy me ot popilzu: abich ſie ſmylil przied bohem w ſwiet- loſti zywuczich. LVI. In finem, 1 Ne disperdas, David in tituli inscriptionem, cum fugeret a facie Saul in speluncam. (2. Reg. 22. 1. et 14. 4.) 2 Smyluy ſie nade mnu, boze, ſmyluy ſie nade mnu, nebo w tie vffa duſſye ma: A w ſtyen krzidlu twu budu vffaty, donadz nemyne neprawedlnoſt. 3 Wzwolayu k bohu naywifſyemu, k bohu, genz my do brzie vczynil. 4 Poſlal z nebie, y wyprauil mye: dal w ruhanye tla czytele me. Poſlal boh mylofirdie ſwe a prawdu ſwu. 5 y zproſtil duſſyu mu z proſtrzied ſczenczow lwowich, ſpal yſem zamuczen. Synowe czlowieczi [96b], zuby gich odienye a ſſypowe: a yazik gich mecz oſtry. 6 Wzwyffy ſie nad nebeſſa, boze, a nade wſſyu zemy ſlawa twa. tak v rkp., nesrovnalost syntaktická ve rčení ustrnulém; srov. 7 1, 13. — 10 kerzyzkoliwiek: tak v rkp., také ZKlem. má z de ř m. r, kterzis, a taktéž ZPod. kterziz. — 11 ymam nadiegi: lat. speravi. — 12 obety; tak v rkp.
Strana 73
73 7 Oſſidlo vczynyly noham mym: a naklonyli duſſyu mu. Wykopali przied oblicziegem mym dol: y upadly wen. 8 Spraweno ſirdeze me, boze, vpraweno ſirdcze me: zpieyu a zalm rzku. 9 Wſtan, chwalo ma, wſtan zaltarzyu y huſly: wſta- [97a/nu wzbrziezdenye. 10 Y zpowiedayu ſie tobie w ludech, hoſpodyne: a zalmu rzku tobie wlaſtech. 11 Nebo wzweliczena geſt az na nebeſſa myloſirdie twe, y az do oblakow viera twa. 12 Wzwyſi ſye na nebeſſa, boze: a nade wſſyu zemy ſlawa twa. LVII. In finem 1 Ne disperdas, David in tituli inscriptionem. 2 Acz owſſem giſtie prawedlnoſti mluwyte, prawie ſudte, fynowe czlowieczy. 3 A todiety w firdczy neprawedlnoſti remeſlnyte: w zemy neprawedlnoſt ruczi waſſie ſkladayu. [97b] 4 Otluczily yſu hrziefſnyczy ot zywota, bludyli yſu ot lozie : mluwyly yſu krziwdu. 5 Cziepet gich podle podobenſtwye hadoweho: iako kralykowe hluſſy a zatiſknucze uſſy ſwoy. 6 Genz ne uſlyſſy hlaſſu czarodyeynykowa: a gie- dowcie czarugyucze mudrzye. LVI, 9 wzbrziezdenye in diluculo, omylem m. v zabřež- denie; srov. 77, 34 a 107, 3. — 10 zalmu m. žalm; wlaſtech: in gentibus. — 11 wzweliczena m. vzveličeno, chybně podlé lat. LVII, 3 ruczi waffie m. ruce vaši. — 4 otluczily: lat. pass. alienati sunt. — 5 iako kralykowe hluſſy a zatiſknucze uſſy: tak v rkp., chybně: v lat. rkp. řadí se ku předcházejícímu Gen. serpentis dále aspidis surdae et obturantis aures; chyba je také v ZGloss. kralikowie hluſyey, a ŽPod., kralykowye hluchey; vznikla snad tím, že lat. aspidis surdae bráno za Dativ aspidi surdae a překládáno doslovně; byla tedy chyba nějaká již ve společné předloze Žaltáře Wittb., Gloss. a Pod.
73 7 Oſſidlo vczynyly noham mym: a naklonyli duſſyu mu. Wykopali przied oblicziegem mym dol: y upadly wen. 8 Spraweno ſirdeze me, boze, vpraweno ſirdcze me: zpieyu a zalm rzku. 9 Wſtan, chwalo ma, wſtan zaltarzyu y huſly: wſta- [97a/nu wzbrziezdenye. 10 Y zpowiedayu ſie tobie w ludech, hoſpodyne: a zalmu rzku tobie wlaſtech. 11 Nebo wzweliczena geſt az na nebeſſa myloſirdie twe, y az do oblakow viera twa. 12 Wzwyſi ſye na nebeſſa, boze: a nade wſſyu zemy ſlawa twa. LVII. In finem 1 Ne disperdas, David in tituli inscriptionem. 2 Acz owſſem giſtie prawedlnoſti mluwyte, prawie ſudte, fynowe czlowieczy. 3 A todiety w firdczy neprawedlnoſti remeſlnyte: w zemy neprawedlnoſt ruczi waſſie ſkladayu. [97b] 4 Otluczily yſu hrziefſnyczy ot zywota, bludyli yſu ot lozie : mluwyly yſu krziwdu. 5 Cziepet gich podle podobenſtwye hadoweho: iako kralykowe hluſſy a zatiſknucze uſſy ſwoy. 6 Genz ne uſlyſſy hlaſſu czarodyeynykowa: a gie- dowcie czarugyucze mudrzye. LVI, 9 wzbrziezdenye in diluculo, omylem m. v zabřež- denie; srov. 77, 34 a 107, 3. — 10 zalmu m. žalm; wlaſtech: in gentibus. — 11 wzweliczena m. vzveličeno, chybně podlé lat. LVII, 3 ruczi waffie m. ruce vaši. — 4 otluczily: lat. pass. alienati sunt. — 5 iako kralykowe hluſſy a zatiſknucze uſſy: tak v rkp., chybně: v lat. rkp. řadí se ku předcházejícímu Gen. serpentis dále aspidis surdae et obturantis aures; chyba je také v ZGloss. kralikowie hluſyey, a ŽPod., kralykowye hluchey; vznikla snad tím, že lat. aspidis surdae bráno za Dativ aspidi surdae a překládáno doslovně; byla tedy chyba nějaká již ve společné předloze Žaltáře Wittb., Gloss. a Pod.
Strana 74
74 7 Boh zetrze zuby gich w uſtech gich: kly lwowe zlama hoſpodyn. 8 K nyczemnz przidu yakoz woda /98a ſbeyhnuczy: napal lucziſcze ſwe, donudz nezemdlegyu. 9 Nako woſk, genz plowe, budu wzieti: ſpadl na nye hohen y nevzrziely ſlunczie. 10 Drziewe nez zrozomyelo tirnye naſſe hloha: iako zywe, tak hniewiwie pozrzie gie. 11 Wzraduge ſie prawy, kdiz vzrzy pomſtu: ruczie ſwogi vmyge we kirwy hrzieſſnykowie. 12 Y die czlowiek: acz geſt plod prawemu: owſſem geſt ƒ98b) boh ſudie gie na zemy. LVIII. In finem, 1 Ne disperdas, David in tituli inscriptionem, quando misit Saul, et custodivit domum eius, ut eum interficeret. (1. Reg. 19. 11.) 2 Zproſty mye z neprzatel mych, boze moy, a ot wſtawayuczich proty mnye wiprawi mye. 3 A zprofty mie ot dielayuczich krzywdu: a ot muzow kirwawich ſpaſſy mye. 4 Nebo toty giely duſſyu mu: vderzily na mye ſilny. 5 Any krzywda ma, ny hrziech moy, holpodyne: bez neprawedlnoſti bieziech y zprawich. 6 Wftan v mocz /99a/ mu, a hleday: a ty, hoſpo- dyne, boze wſſiech ſil, boze yſrahelſky, Przizrzy k na- wſczieweny wſſiech wlaſti: a neſmyluy ſie nade wſſiemy, giz czynye neprawedlnoſt. 7 Ath ſie obratie k weczeru, aby hlad tirpiely iako pſy, a tulati ſie budu po myeſtu. — 8 ſbeyhnuczy: omylem m. sběhnúci. — 9 Nako m. Jako. — 10 pozrzie m. požře, absorbet. LVIII, 6 v mocz mu: tak v rkp., chybně m. lat. in occursum meum; ZKlem. u potkanye; ZKap. k potkany, ZPod. taktéž.
74 7 Boh zetrze zuby gich w uſtech gich: kly lwowe zlama hoſpodyn. 8 K nyczemnz przidu yakoz woda /98a ſbeyhnuczy: napal lucziſcze ſwe, donudz nezemdlegyu. 9 Nako woſk, genz plowe, budu wzieti: ſpadl na nye hohen y nevzrziely ſlunczie. 10 Drziewe nez zrozomyelo tirnye naſſe hloha: iako zywe, tak hniewiwie pozrzie gie. 11 Wzraduge ſie prawy, kdiz vzrzy pomſtu: ruczie ſwogi vmyge we kirwy hrzieſſnykowie. 12 Y die czlowiek: acz geſt plod prawemu: owſſem geſt ƒ98b) boh ſudie gie na zemy. LVIII. In finem, 1 Ne disperdas, David in tituli inscriptionem, quando misit Saul, et custodivit domum eius, ut eum interficeret. (1. Reg. 19. 11.) 2 Zproſty mye z neprzatel mych, boze moy, a ot wſtawayuczich proty mnye wiprawi mye. 3 A zprofty mie ot dielayuczich krzywdu: a ot muzow kirwawich ſpaſſy mye. 4 Nebo toty giely duſſyu mu: vderzily na mye ſilny. 5 Any krzywda ma, ny hrziech moy, holpodyne: bez neprawedlnoſti bieziech y zprawich. 6 Wftan v mocz /99a/ mu, a hleday: a ty, hoſpo- dyne, boze wſſiech ſil, boze yſrahelſky, Przizrzy k na- wſczieweny wſſiech wlaſti: a neſmyluy ſie nade wſſiemy, giz czynye neprawedlnoſt. 7 Ath ſie obratie k weczeru, aby hlad tirpiely iako pſy, a tulati ſie budu po myeſtu. — 8 ſbeyhnuczy: omylem m. sběhnúci. — 9 Nako m. Jako. — 10 pozrzie m. požře, absorbet. LVIII, 6 v mocz mu: tak v rkp., chybně m. lat. in occursum meum; ZKlem. u potkanye; ZKap. k potkany, ZPod. taktéž.
Strana 75
75 8 A at wzmluwye vſty ſwymy, a mecz w rtiech gich: nebo kto vſlyſſal? 9 A ty, hoſpodyne, wſmyegeſſ ſie gym: a w nyczſſe przywedelſ wſie ƒ99 wlaſti. 10 Sylu mu k tobie chowayu, nebo boh przygy- matel moy yſy. 11 boh moy, mylofirdie geho prziedeyde mye. 12 Boh vkazal my na neprzately me, nezbygiey gich: at nykdy zapomanu ludu meho. Rozprafſy gie v moczy twey, a ſlozyu gie, zaſlonytelu moy, hoſpodyne. 13 Zawynenye vſt gich, rziecz rtow gich: aby po- padeny bily ƒ100a) v piſſye ſwey. Z nenawydienye a lzy budu zwieſtowany 14 do ſkonczienye, w hniewnem do ſkonczienye, y ne budu. Y wzwiedie, nebo boh wzwladne iakubem a kragynamy zemſkymy. 15 Obratie ſye k weczeru, a hlad budu tirpiety iako pſy: y wtulayu ſye po myeſtu. 16 Ony ſie rozpraſſye k giedenyu: aczly pak ne- budu ſyty, y wztytczyu. 17 Ale yaz budu zpie 100bwati ſilu twu, y wzwyſſyu rano mylofirdye twe: Nebo vczynen yſi ty przygymatel moy y vtocziſcze me, w den ſmutka meho. 18 Pomoczniku moy, tobie wzpieyu, nebo boh przi- gymatel moy yſy : boh moy, myloſirdye me. LIX. In finem, 1 Pro his qui immutabuntur, in tituli inscrip- tionem ipsi David in Doctrinam, — 12 ludu meho: chybný překlad, lat. populi mei je plur. Nom. — ſlozyu m. složi, imperat. — 14 w hniewnem do ſkon- czienye: tak v rkp.; lat. in ira consummationis. — 15 wtulayu : ZPod. wztulagy. — 16 wztytczyu: tak v rkp., murmurabunt, bezpochyby místo vztytřiu; srov. tytrati susurrare 40, 8, mur- murare 105, 25; ZKap. wrepczy, ZPod. zrepczy.
75 8 A at wzmluwye vſty ſwymy, a mecz w rtiech gich: nebo kto vſlyſſal? 9 A ty, hoſpodyne, wſmyegeſſ ſie gym: a w nyczſſe przywedelſ wſie ƒ99 wlaſti. 10 Sylu mu k tobie chowayu, nebo boh przygy- matel moy yſy. 11 boh moy, mylofirdie geho prziedeyde mye. 12 Boh vkazal my na neprzately me, nezbygiey gich: at nykdy zapomanu ludu meho. Rozprafſy gie v moczy twey, a ſlozyu gie, zaſlonytelu moy, hoſpodyne. 13 Zawynenye vſt gich, rziecz rtow gich: aby po- padeny bily ƒ100a) v piſſye ſwey. Z nenawydienye a lzy budu zwieſtowany 14 do ſkonczienye, w hniewnem do ſkonczienye, y ne budu. Y wzwiedie, nebo boh wzwladne iakubem a kragynamy zemſkymy. 15 Obratie ſye k weczeru, a hlad budu tirpiety iako pſy: y wtulayu ſye po myeſtu. 16 Ony ſie rozpraſſye k giedenyu: aczly pak ne- budu ſyty, y wztytczyu. 17 Ale yaz budu zpie 100bwati ſilu twu, y wzwyſſyu rano mylofirdye twe: Nebo vczynen yſi ty przygymatel moy y vtocziſcze me, w den ſmutka meho. 18 Pomoczniku moy, tobie wzpieyu, nebo boh przi- gymatel moy yſy : boh moy, myloſirdye me. LIX. In finem, 1 Pro his qui immutabuntur, in tituli inscrip- tionem ipsi David in Doctrinam, — 12 ludu meho: chybný překlad, lat. populi mei je plur. Nom. — ſlozyu m. složi, imperat. — 14 w hniewnem do ſkon- czienye: tak v rkp.; lat. in ira consummationis. — 15 wtulayu : ZPod. wztulagy. — 16 wztytczyu: tak v rkp., murmurabunt, bezpochyby místo vztytřiu; srov. tytrati susurrare 40, 8, mur- murare 105, 25; ZKap. wrepczy, ZPod. zrepczy.
Strana 76
76 2 Cum succendit Mesapotamiam Syriae, et Sobal, et convertit Joab, et percussit Idumaeam in valle Sali- narum duodecim millia. (2. Reg. 8. 1. et 10. 7. et 1. Par. 18. 1.) 3 [BJoze, otpudil yſi ny a zkazil ſy ny: rozhniewal ſy ſie, y ſlytowal ſi ſie nad namy. 4 Smutil ſy zemyu, y otrutil [101a] yſi gi: vzdraw zetrzienye gegie, nebo zamuczena geſt. 5 Pokazal yſy ludu twemu twirde: y napogil ſi ny wyna zkuſſeneho. 6 Dal yſy boyuczym tebe znamenye, abi bieziely ot oblicziegie lucziſczneho: Abi bili zproſczeny myloſt- nyczi twogi. 7 ſpaſena vczyn prawyczie twa, y vſlyſſy mye. 8 Boh mluwil geſt w ſwatem ſwem: wzradugi ſie y rozdielyu ſicczynu, a podle ſtanowiſczie zmyerzu. 9 Moy geft galaad, a moy geft manaſfef 101/ a effraym ſyla hlawy me. Yuda kral moy, 10 moab hirnecz nadiegie me. Wydumey roſproſtru obuw mu: mnie czyzozemczy poddany ſu. 11 Kto dowede mye do myeſta ohrazeneho? Kto dowede mye az do ydumegie? 12 A wſſak ty, boze, genz ſi otpudil ny: y ne- wyndeſſ, boze, w ſilach naſſich? 13 Day nam pomocz z ſmutka: nebo geſutna ƒ102a) zdrawie czlowieczie. 14 V bozie vczynymy mocz: a on w nyczſe przy- wede ſmuczyyuczi nas. LIX, 3 Boze: inicialka v rkp. není. — 5 wyna zkuſſeneho za lat. vino compunctionis; zkuffeneho m. zkrúšeného anebo m. zkrúšenie; ZPod. zkruſſenye. — 8 podle m. podolé, con- vallem; táž chyba byla v ZPod. — 10 poddany: v rkp. bylo lat. michi alienigenae amici facti sunt, a česky nad tím mnie czyzozemczy przietele vczynili fu fie; opravovatel přetrhl la- tinské amici facti a české przietele vczynili ſie, a napsal za to na kraji subditi a poddany. — 13 geſutna zdrawie: otrocky podlé lat. vana salus; nad zdrawie napsáno týmž písmem pomocz.
76 2 Cum succendit Mesapotamiam Syriae, et Sobal, et convertit Joab, et percussit Idumaeam in valle Sali- narum duodecim millia. (2. Reg. 8. 1. et 10. 7. et 1. Par. 18. 1.) 3 [BJoze, otpudil yſi ny a zkazil ſy ny: rozhniewal ſy ſie, y ſlytowal ſi ſie nad namy. 4 Smutil ſy zemyu, y otrutil [101a] yſi gi: vzdraw zetrzienye gegie, nebo zamuczena geſt. 5 Pokazal yſy ludu twemu twirde: y napogil ſi ny wyna zkuſſeneho. 6 Dal yſy boyuczym tebe znamenye, abi bieziely ot oblicziegie lucziſczneho: Abi bili zproſczeny myloſt- nyczi twogi. 7 ſpaſena vczyn prawyczie twa, y vſlyſſy mye. 8 Boh mluwil geſt w ſwatem ſwem: wzradugi ſie y rozdielyu ſicczynu, a podle ſtanowiſczie zmyerzu. 9 Moy geft galaad, a moy geft manaſfef 101/ a effraym ſyla hlawy me. Yuda kral moy, 10 moab hirnecz nadiegie me. Wydumey roſproſtru obuw mu: mnie czyzozemczy poddany ſu. 11 Kto dowede mye do myeſta ohrazeneho? Kto dowede mye az do ydumegie? 12 A wſſak ty, boze, genz ſi otpudil ny: y ne- wyndeſſ, boze, w ſilach naſſich? 13 Day nam pomocz z ſmutka: nebo geſutna ƒ102a) zdrawie czlowieczie. 14 V bozie vczynymy mocz: a on w nyczſe przy- wede ſmuczyyuczi nas. LIX, 3 Boze: inicialka v rkp. není. — 5 wyna zkuſſeneho za lat. vino compunctionis; zkuffeneho m. zkrúšeného anebo m. zkrúšenie; ZPod. zkruſſenye. — 8 podle m. podolé, con- vallem; táž chyba byla v ZPod. — 10 poddany: v rkp. bylo lat. michi alienigenae amici facti sunt, a česky nad tím mnie czyzozemczy przietele vczynili fu fie; opravovatel přetrhl la- tinské amici facti a české przietele vczynili ſie, a napsal za to na kraji subditi a poddany. — 13 geſutna zdrawie: otrocky podlé lat. vana salus; nad zdrawie napsáno týmž písmem pomocz.
Strana 77
77 LX. In finem, 1 In Hymnis David. 2 Vſlyſſ, hoſpodine, proſbu mu: przizrzi k modli- twie mey. 3 Ot krayow zemſkich k tobi ſem wolal, kdiz ſtiſkowaſſe ſobie ſirdcze me, na opoczie wzwyfil ſy mye. Przywedl ſi mye. 4 nebo vczynen yſi nadiegie ma: wiezie ſilnoſti ot oblycziegie neprzatelſkeho. 5 Wzbidlyu w ftanu twem na ƒ102b wieky: za- ſlonen budu w opietwu krzydlu twu. 6 Nebo ty, boze moy, vſlyſfal yſy modlitwu mu: dal yſi dyedynu boyuczym ymene tweho. 7 Dny nade dny kralowi przidaſſ: leta geho aze w den pokolenye a pokolenye. 8 Bydly na wieky przied bohem : mylofirdie a prawdi geho kto popita? 9 Tak pieſn rzku ymenu twemu na wieky [103a) wiekow: abich wratil ſlubi me den ote dne. LXI. In finem, 1 Pro Idithun, Psalmus David. 2 Wſak bohu bude poddana duſſye ma? ot neho wedie ſpaſenye me. 3 Nebo y on boh moy y ſpalitel moy: przygymatel moy, ne budu hnut wiecz. 4 Y dokudze oborzuge ſie na czlowieka? zabigieyte wſiczczi wy, iakozto ſtienye naklonenie a ohradie oplazile ?" LX, 3 k tobi m. k tobě. LXI, 4 oborzuge lat. irruitis. — zabigieyte atd.: verš nejasný, jelikož i v lat. temný; lat. rkp.: interficitis universi nos tamquam parieti inclinato et depulsae maceriae (v para-
77 LX. In finem, 1 In Hymnis David. 2 Vſlyſſ, hoſpodine, proſbu mu: przizrzi k modli- twie mey. 3 Ot krayow zemſkich k tobi ſem wolal, kdiz ſtiſkowaſſe ſobie ſirdcze me, na opoczie wzwyfil ſy mye. Przywedl ſi mye. 4 nebo vczynen yſi nadiegie ma: wiezie ſilnoſti ot oblycziegie neprzatelſkeho. 5 Wzbidlyu w ftanu twem na ƒ102b wieky: za- ſlonen budu w opietwu krzydlu twu. 6 Nebo ty, boze moy, vſlyſfal yſy modlitwu mu: dal yſi dyedynu boyuczym ymene tweho. 7 Dny nade dny kralowi przidaſſ: leta geho aze w den pokolenye a pokolenye. 8 Bydly na wieky przied bohem : mylofirdie a prawdi geho kto popita? 9 Tak pieſn rzku ymenu twemu na wieky [103a) wiekow: abich wratil ſlubi me den ote dne. LXI. In finem, 1 Pro Idithun, Psalmus David. 2 Wſak bohu bude poddana duſſye ma? ot neho wedie ſpaſenye me. 3 Nebo y on boh moy y ſpalitel moy: przygymatel moy, ne budu hnut wiecz. 4 Y dokudze oborzuge ſie na czlowieka? zabigieyte wſiczczi wy, iakozto ſtienye naklonenie a ohradie oplazile ?" LX, 3 k tobi m. k tobě. LXI, 4 oborzuge lat. irruitis. — zabigieyte atd.: verš nejasný, jelikož i v lat. temný; lat. rkp.: interficitis universi nos tamquam parieti inclinato et depulsae maceriae (v para-
Strana 78
78 5 Obaky mzdu mu ƒ103b myſlyly yſu zahnati, bie- ziech w zyzi: vſti ſwymy blahachu, a ſirdczem ſwym klnyechu. 6 A obake bohu poddana bud duſſie ma: nebo ot neho utirpenye me. 7 Nebo on boh moy, a ſpalitel moy: pomocznyk moy, ne wiſtiezu ſye. 8 V bozie ſpaſene me a ſlawa ma: boh pomoczi me, a nadiegie ma v bozie geſt. 9 Vffay w neho weſtek ſbor ludſky, wylyte przied nym firdczie waſſie: [104a] boh pomocznik naſſ na wieky. 10 A obake geſſutny finy czlowieczi, Izywy ſyny czlowieczy v wahach: aby przielſtyli ony geſfitenftwie tyemze. 11 Nerodte nadiegie gmieti w neprawedlnoſti, a utirzkow nerodte oblybowati: ſbozie acz ty przide, nerodte ſirdczie przilozyti. 12 Gednu mluwil geſt boh, dwe to ſlyffal yſem, ze wladanye bozie geft, 13 a tobie, hoſpodyne, myloſirdie: nebo wratyſſ kazdemu podle ſkutkow geho. LXII. Psalmus David, 1 Cum esset in deserto Idumaeae. (1. Reg. 22. 5.) 2 104b) Boze, boze moy, k tobie na vſwite bdy. Ziezila ſie k tobie duſſie ma, kako rozlicznye tobie tielo me. 3 Na zemy puſczye, na bezcziſtyu a na mokrem: tak w ſwa zgiewich ſie tobie, abich vzrziel mocz twu a chwalu twu. frasi Thalhoferově : Wie lang seid ihr allzusammen Möder und macht mir’s wie einer Wand und einer eingestossenen Mauer). 8 ſpaſene m. spasenie, salutare. LXII, 2 vſwite m. úsvitě. — 3 na mokrem: chybně; pře- kladatel rozuměl in aquosa (sc. terra) m. in tera inaquosa. —
78 5 Obaky mzdu mu ƒ103b myſlyly yſu zahnati, bie- ziech w zyzi: vſti ſwymy blahachu, a ſirdczem ſwym klnyechu. 6 A obake bohu poddana bud duſſie ma: nebo ot neho utirpenye me. 7 Nebo on boh moy, a ſpalitel moy: pomocznyk moy, ne wiſtiezu ſye. 8 V bozie ſpaſene me a ſlawa ma: boh pomoczi me, a nadiegie ma v bozie geſt. 9 Vffay w neho weſtek ſbor ludſky, wylyte przied nym firdczie waſſie: [104a] boh pomocznik naſſ na wieky. 10 A obake geſſutny finy czlowieczi, Izywy ſyny czlowieczy v wahach: aby przielſtyli ony geſfitenftwie tyemze. 11 Nerodte nadiegie gmieti w neprawedlnoſti, a utirzkow nerodte oblybowati: ſbozie acz ty przide, nerodte ſirdczie przilozyti. 12 Gednu mluwil geſt boh, dwe to ſlyffal yſem, ze wladanye bozie geft, 13 a tobie, hoſpodyne, myloſirdie: nebo wratyſſ kazdemu podle ſkutkow geho. LXII. Psalmus David, 1 Cum esset in deserto Idumaeae. (1. Reg. 22. 5.) 2 104b) Boze, boze moy, k tobie na vſwite bdy. Ziezila ſie k tobie duſſie ma, kako rozlicznye tobie tielo me. 3 Na zemy puſczye, na bezcziſtyu a na mokrem: tak w ſwa zgiewich ſie tobie, abich vzrziel mocz twu a chwalu twu. frasi Thalhoferově : Wie lang seid ihr allzusammen Möder und macht mir’s wie einer Wand und einer eingestossenen Mauer). 8 ſpaſene m. spasenie, salutare. LXII, 2 vſwite m. úsvitě. — 3 na mokrem: chybně; pře- kladatel rozuměl in aquosa (sc. terra) m. in tera inaquosa. —
Strana 79
79 4 Nebo lepffye yft mylofirdie twe nad zywoti: rty ma wzchwalita tie. 5 Tak wzblahayu tobie w zywotie mem: a we ymenu twem wzdwyhnu ruczye mogi. 6 Yako tukem ƒ105a] a tucznoſtyu napiln ſie duſſye ma: a rti radoſtnymy wzchwale vſta ma. 7 Acz ſem tebe pomnyel na poſtelyu mey, na yutrzny myſlyti budu na tie: 8 nebo yſi bil pomocznik moy. Y u przykrity krzydlu twu wzweſſelyu ſie. 9 przilnula duſſie ma po tobie: mye przygala pra- wiczie twa. 10 Ony zawierne w gefut hledaly duffie me, wendu w nyzynu zemſku: 11 poddadye gie ƒ105b w ruczie meczowey, a czieſti liſczie budu. 12 Ale kral Radowaty ſie bude v bozie, chwaleny budu wſczkny, giz przyſahayu w nem: nebo zatlaczena yſu vſta mluwiczich krzywdu. LXVI. 1 In hymnis, Psalmus Cantici David. 2 Boze ſmyluy ſie nad namy, y pozehnay nam: oſtwiet obliczig ſwoy na ny, y ſmyluy ſie nad namy, 3 Abichom poznaly na zemy czieſtu twu: a we wſiech wlaſtech ſpaſſenye twe. 4 Aty ſie zpowiedaty [106a) tobie lude, boze: zpo- wiedayu fie tobie lude wſiczny. 5 Raduyte ſie y weſelte ſie wlaſty : nebo ſudiſſ ludy v prawedlnoſti, a wlaſti na zemy oprawugeſ. 6 At ſie zpowiedayu tobie, boze, lude; zpowiedayu ſie tobie lude wſiczny. ſwa m. svatém, in sancto. — 4 yſt m. jest. — 7 na poſtelyu m. -li. — 12 wſczkny m. všickni. LXVI, 4 zpowiedaty m. zpoviedají, confiteantur.
79 4 Nebo lepffye yft mylofirdie twe nad zywoti: rty ma wzchwalita tie. 5 Tak wzblahayu tobie w zywotie mem: a we ymenu twem wzdwyhnu ruczye mogi. 6 Yako tukem ƒ105a] a tucznoſtyu napiln ſie duſſye ma: a rti radoſtnymy wzchwale vſta ma. 7 Acz ſem tebe pomnyel na poſtelyu mey, na yutrzny myſlyti budu na tie: 8 nebo yſi bil pomocznik moy. Y u przykrity krzydlu twu wzweſſelyu ſie. 9 przilnula duſſie ma po tobie: mye przygala pra- wiczie twa. 10 Ony zawierne w gefut hledaly duffie me, wendu w nyzynu zemſku: 11 poddadye gie ƒ105b w ruczie meczowey, a czieſti liſczie budu. 12 Ale kral Radowaty ſie bude v bozie, chwaleny budu wſczkny, giz przyſahayu w nem: nebo zatlaczena yſu vſta mluwiczich krzywdu. LXVI. 1 In hymnis, Psalmus Cantici David. 2 Boze ſmyluy ſie nad namy, y pozehnay nam: oſtwiet obliczig ſwoy na ny, y ſmyluy ſie nad namy, 3 Abichom poznaly na zemy czieſtu twu: a we wſiech wlaſtech ſpaſſenye twe. 4 Aty ſie zpowiedaty [106a) tobie lude, boze: zpo- wiedayu fie tobie lude wſiczny. 5 Raduyte ſie y weſelte ſie wlaſty : nebo ſudiſſ ludy v prawedlnoſti, a wlaſti na zemy oprawugeſ. 6 At ſie zpowiedayu tobie, boze, lude; zpowiedayu ſie tobie lude wſiczny. ſwa m. svatém, in sancto. — 4 yſt m. jest. — 7 na poſtelyu m. -li. — 12 wſczkny m. všickni. LXVI, 4 zpowiedaty m. zpoviedají, confiteantur.
Strana 80
80 7 zemye dala plod ſwoy. Pozehnay ny, boze, boze naſſ, 8 y pozehnay naſ, boze: y boyte ſie geho wſiczkny kragi zemſczy. LXIII. In finem, 1 Psalmus David. 2 Vſlyſſ, boze, modlitwu mu [106b) kdiz proſſyu: ot ſtrachu neprzietelſkeho zproſty duſſyu mu 3 Zaczlonyl ſy mye ot ſnatka zlobyweho, ot mnozſtwie czynyeczich neprawedlnoft. 4 Nebo yſu naoſtrzyly iako mecz yazik ſwoy: napiely lucziffcze, wiecz horzku, 5 aby ſtrzielely w taynycziech nepoſquirneneho. 6 Nahle uſtrzieleyu gey, y newzbogie ſye: vtwirdyly ſobie rziecz neprawu. Prawyly, ƒ107a aby ſchowaly oſfydlo; rzekly: kto vzrzy gye? 7 Zpitaly yſu neprawedlnoſti: zſtaly yſu pitayucze zpitanym. Przyſtupi czlowiek k ſirdczi wiſokemu, 8 y wzwyfſy ſie boh. Sypowe maluczkich vczyneny yſu rany gich, 9 y zemdlely yſu proty nym yazykowe gych: Zamu- tyly yſu ſie wſiczkny, giz widiechu gie. 10 y wzbal ſie wſſelyky czlowiek. Y zwieftowaly ſkutky ƒ107b bozie: a czyny geho rozumyely. 11 Wzraduge ſie prawy w hoſpodynu, y bude na- diegi gmyti w nem, y budu chwaleny wſiczkny praweho firdczie. LXIV. (Žalm LXIV položen doleji po ž. LXVII.) LXVI, 2 oftwiet obliczig: tak v rkp. — 4 zpowiedaty m. zpoviedajú. LXIII, 6 offydlo: lat. laqueos. — 11 gmyti: tak v rkp.
80 7 zemye dala plod ſwoy. Pozehnay ny, boze, boze naſſ, 8 y pozehnay naſ, boze: y boyte ſie geho wſiczkny kragi zemſczy. LXIII. In finem, 1 Psalmus David. 2 Vſlyſſ, boze, modlitwu mu [106b) kdiz proſſyu: ot ſtrachu neprzietelſkeho zproſty duſſyu mu 3 Zaczlonyl ſy mye ot ſnatka zlobyweho, ot mnozſtwie czynyeczich neprawedlnoft. 4 Nebo yſu naoſtrzyly iako mecz yazik ſwoy: napiely lucziffcze, wiecz horzku, 5 aby ſtrzielely w taynycziech nepoſquirneneho. 6 Nahle uſtrzieleyu gey, y newzbogie ſye: vtwirdyly ſobie rziecz neprawu. Prawyly, ƒ107a aby ſchowaly oſfydlo; rzekly: kto vzrzy gye? 7 Zpitaly yſu neprawedlnoſti: zſtaly yſu pitayucze zpitanym. Przyſtupi czlowiek k ſirdczi wiſokemu, 8 y wzwyfſy ſie boh. Sypowe maluczkich vczyneny yſu rany gich, 9 y zemdlely yſu proty nym yazykowe gych: Zamu- tyly yſu ſie wſiczkny, giz widiechu gie. 10 y wzbal ſie wſſelyky czlowiek. Y zwieftowaly ſkutky ƒ107b bozie: a czyny geho rozumyely. 11 Wzraduge ſie prawy w hoſpodynu, y bude na- diegi gmyti w nem, y budu chwaleny wſiczkny praweho firdczie. LXIV. (Žalm LXIV položen doleji po ž. LXVII.) LXVI, 2 oftwiet obliczig: tak v rkp. — 4 zpowiedaty m. zpoviedajú. LXIII, 6 offydlo: lat. laqueos. — 11 gmyti: tak v rkp.
Strana 81
81 LXV. In finem. 1 Canticum Psalmi resurrectionis. Raduyte ſie bohu wſieczky zemye, 2 pieſn reziete ymenu geho : dayte chwalu ſlawie geho. 3 Rczite bohu: kako hrozny yſu ſkutczy twogy, hoſpodyne : w mnozſtwy moczi twe wzelzy tobie neprzie- tele ƒ108a] twogi. 4 Wfieczka zemye wzmodl ſie tobie, boze, y wzpie- wayu tobie: pieſn rziekay ymenu twemu. 5 Poydiete a hledayte ſkutky bozie: hrozny w radye nad ſyny czlowieczie. 6 Genz obratil morze w ſuchotu a rzieku przieſſel nohu: tu ſie wzradugemy w nem. 7 Genz wladne na wieky u moczy ſwey, oczy geho na wlaſty zrzie: giz oboſtrzygyu, nebudu wzwyſſeny ſamy w [108b) ſobie. 8 Blazte, wlaſty, boha naſſeho, a vſlyſfan vczynyte hlas chwali geho. 9 Genz polozil duſſy mu k zywotu: y nedal v po- hnutye nohy me. 10 Nebo pokuſil ſi naſ, boze: ohnem ſi naſ po- kuſſil, yako zkuſſygyu ſtrziebra. 11 Vwedl ſy ny w ofidlo, polozil yſi ſmutky na chrzbetie naſſem: 12 wzlozil yſy ludy na hlawu naſſyu. Przieſſly ſmy my 109a/mo ohen a wodu: y vwedlſ ny vlahu. 13 Wendu w dom twoy y w zdwyzech: wraczyu tobie ſluby me, 14 giez rozlozy yſta rty ma. Y mluwyla yſu vſta ma w zamutczie mem. LXV, 2 dayte chwalu ſlawie: snad omylem místo slávu chvále, lat. gloriam laudi. — 3 Rczite m. rcěte. — 4 wzpie- wayu m. vzpievaj, psallat. — 7 giz oboſtrzygyu: tak v rkp., qui exasperant; ZKap. wyffoſtrzigy, ZPod. oboſtrzygy; ZKlem. wzochwugiu; srov. giz ſie oſtrzie 67, 7 qui exasperant. — 12 vlahu t. j. u vláhu. — 13 y zbytečno. — 14 rozlozy m. 6
81 LXV. In finem. 1 Canticum Psalmi resurrectionis. Raduyte ſie bohu wſieczky zemye, 2 pieſn reziete ymenu geho : dayte chwalu ſlawie geho. 3 Rczite bohu: kako hrozny yſu ſkutczy twogy, hoſpodyne : w mnozſtwy moczi twe wzelzy tobie neprzie- tele ƒ108a] twogi. 4 Wfieczka zemye wzmodl ſie tobie, boze, y wzpie- wayu tobie: pieſn rziekay ymenu twemu. 5 Poydiete a hledayte ſkutky bozie: hrozny w radye nad ſyny czlowieczie. 6 Genz obratil morze w ſuchotu a rzieku przieſſel nohu: tu ſie wzradugemy w nem. 7 Genz wladne na wieky u moczy ſwey, oczy geho na wlaſty zrzie: giz oboſtrzygyu, nebudu wzwyſſeny ſamy w [108b) ſobie. 8 Blazte, wlaſty, boha naſſeho, a vſlyſfan vczynyte hlas chwali geho. 9 Genz polozil duſſy mu k zywotu: y nedal v po- hnutye nohy me. 10 Nebo pokuſil ſi naſ, boze: ohnem ſi naſ po- kuſſil, yako zkuſſygyu ſtrziebra. 11 Vwedl ſy ny w ofidlo, polozil yſi ſmutky na chrzbetie naſſem: 12 wzlozil yſy ludy na hlawu naſſyu. Przieſſly ſmy my 109a/mo ohen a wodu: y vwedlſ ny vlahu. 13 Wendu w dom twoy y w zdwyzech: wraczyu tobie ſluby me, 14 giez rozlozy yſta rty ma. Y mluwyla yſu vſta ma w zamutczie mem. LXV, 2 dayte chwalu ſlawie: snad omylem místo slávu chvále, lat. gloriam laudi. — 3 Rczite m. rcěte. — 4 wzpie- wayu m. vzpievaj, psallat. — 7 giz oboſtrzygyu: tak v rkp., qui exasperant; ZKap. wyffoſtrzigy, ZPod. oboſtrzygy; ZKlem. wzochwugiu; srov. giz ſie oſtrzie 67, 7 qui exasperant. — 12 vlahu t. j. u vláhu. — 13 y zbytečno. — 14 rozlozy m. 6
Strana 82
82 15 Wzdwyz mozkowye przyneffu tobie ſe zzenym beranem: przyneſſu tobie woly ſ kozly. 16 Poydiete a ſlylte, y wyprawy wſſyeczky, giz ſie bogie boha, czſo ty ƒ109b geſt vczynil duſſy mey. 17 K nemu vſty mymy yſem wolal, y wzweſelil yſem pod yazikem mym. 18 Neprawedlnoft acz ſem uzrziel w firdczyu mem, nevſlyſſy hoſpodyn. 19 Proto vſlyſſal boh, y vpoſluchal hlaſſu proſby me. 20 Blazeny boh, genz neotehnul modlitwy me a myloſty ſwe ote mne LXVI. (Zalm LXVI položen jest nahoře po ž. LXII). LXVII. 1 Psalmus Cantici ipsi David. 2 Wſtan, boze, a rozpraſſeny budu neprzietele geho: a biezte, giz nena 110 widite geho, ot obliczigie geho. 3 Yakoz zhinuge dym, zhinte: iakoz tecze woſk ot oblycziegie ohnowa, tak ſteczte hrzieſſnyczy ſ oblicziegie bozieho. 4 A prauedlny quafte y weſelte ſye przied bohem : y pichlete ſye w radoſti. 5 Zpiewayte bohu, pieſn reziete ymenu geho: czieſtu vczynte gemu, genz wzchodi na zaſtye: hoſpodyn ymye geho. Weſelte ſie przied bohem, ſmutie ſye ot obli- cziegie geho, rozložila. — 15 wzdwyz: k tomu na kraji al. obyety. — moz- kowye: tak v rkp., medullata (sc. holocausta); ŽPod. obyety mozkowatey; ZTom. ſrziedugie. ZKlem. zrſidugie; ZKap. obiety czyesne. — ſe zzenym beranem: omylem za lat. rkp. cum incenso arietum; ZPod. s zazzenym beranym t. j. s zažžením beraním.
82 15 Wzdwyz mozkowye przyneffu tobie ſe zzenym beranem: przyneſſu tobie woly ſ kozly. 16 Poydiete a ſlylte, y wyprawy wſſyeczky, giz ſie bogie boha, czſo ty ƒ109b geſt vczynil duſſy mey. 17 K nemu vſty mymy yſem wolal, y wzweſelil yſem pod yazikem mym. 18 Neprawedlnoft acz ſem uzrziel w firdczyu mem, nevſlyſſy hoſpodyn. 19 Proto vſlyſſal boh, y vpoſluchal hlaſſu proſby me. 20 Blazeny boh, genz neotehnul modlitwy me a myloſty ſwe ote mne LXVI. (Zalm LXVI položen jest nahoře po ž. LXII). LXVII. 1 Psalmus Cantici ipsi David. 2 Wſtan, boze, a rozpraſſeny budu neprzietele geho: a biezte, giz nena 110 widite geho, ot obliczigie geho. 3 Yakoz zhinuge dym, zhinte: iakoz tecze woſk ot oblycziegie ohnowa, tak ſteczte hrzieſſnyczy ſ oblicziegie bozieho. 4 A prauedlny quafte y weſelte ſye przied bohem : y pichlete ſye w radoſti. 5 Zpiewayte bohu, pieſn reziete ymenu geho: czieſtu vczynte gemu, genz wzchodi na zaſtye: hoſpodyn ymye geho. Weſelte ſie przied bohem, ſmutie ſye ot obli- cziegie geho, rozložila. — 15 wzdwyz: k tomu na kraji al. obyety. — moz- kowye: tak v rkp., medullata (sc. holocausta); ŽPod. obyety mozkowatey; ZTom. ſrziedugie. ZKlem. zrſidugie; ZKap. obiety czyesne. — ſe zzenym beranem: omylem za lat. rkp. cum incenso arietum; ZPod. s zazzenym beranym t. j. s zažžením beraním.
Strana 83
83 6 otczowe ſyrot 110b]czy a ſudczie wdowy. Boh v myeſtie ſwatem ſwem: 7 boh, genz czyny ſbidlity gednym nrawem w domu. Genz wiwodi okowane w file: take gie, giz ſie oſtrzie, kdiz bidle w rowiech. 8 Boze, kdiz wychodiefſe przied ludmy twymy, kdiz gdieſſe mymo puſczyu. 9 Zemye hnula ſie geſt, a toty nebeſſa rozkapala ot oblicziegie boha ſyona, ot oblicziegie boha iſrahel- ſkeho. 10 Decz wolny obkly[111a/cziſf, boze, diedynye twey : y zemdlena geſt, ale tiſ ſwirchowal gyu. 11 Zwierzata twa wzbidle w nyey: vprawil yſi w ſlad- koſty twey chudemu, boze. 12 Hoſpodyn da ſlowo dobre zwieſtowannykom ſilu welyku. 13 Kral moczny, myly, myly: a twarzy domowey dyelity pleny. 14 Acz ſpite proſtrzied wrazye, perzie holubiczie poſtrziebrzene, a wiczie chrzbeta geho v bledoſti zlatney, 15 Kdiz roſ111b zeznayu nebeſky kraly na nyey, ſnyehem zbieleny budu w falmonye; 16 hora bozie hora tuczna. Hora ſſiedla, hora tuczna: LXVII, 7 gednym nrawem: unius moris. — giz ſie oſtrzie: qui exasperant; ZKap. již vyzostřijí (bez sě), ZKlem. sě wzochwugiu; srov. 65, 7 giz oboſtrzygyu qui exasperant. — 10 Decz m. dešč, pluviam; tak i jinde a tak také ZTom. na tomto místě. — obklycziff m. otlúčíš, chybou opisovatelovou; lat. rkp. segregabit, ZGloss. otlucziſ, ZPod. odlucziſf. — 12 dobre zwieftowannykom m. dobrozvěstovníkóm; tak má i ŽPod.: lat. evangelizantibus. — 13 nejasno; v lat.: rex virtutum dilecti dilecti, et speciei domus dividere spolia. — 14 wiczie: po- steriora, ZGloss. wice, ZPod. wyecze; ZKlem. zadci, ZKap. til (týl); ZTom. potomczi. — 15 kdyz rozezna nebeſky: lat. rkp. quum discernit coelestis; z toho mylnou opravou udělán plural: rozeznayu nebeſczi, bezpochyby vlivem následujícího slova kraly jež však samo jest chybno, neboť lat. reges je zde Akk. nikoli Nom. — ſnyehem zbieleny budu: za lat. nive dealbabuntur. 6*
83 6 otczowe ſyrot 110b]czy a ſudczie wdowy. Boh v myeſtie ſwatem ſwem: 7 boh, genz czyny ſbidlity gednym nrawem w domu. Genz wiwodi okowane w file: take gie, giz ſie oſtrzie, kdiz bidle w rowiech. 8 Boze, kdiz wychodiefſe przied ludmy twymy, kdiz gdieſſe mymo puſczyu. 9 Zemye hnula ſie geſt, a toty nebeſſa rozkapala ot oblicziegie boha ſyona, ot oblicziegie boha iſrahel- ſkeho. 10 Decz wolny obkly[111a/cziſf, boze, diedynye twey : y zemdlena geſt, ale tiſ ſwirchowal gyu. 11 Zwierzata twa wzbidle w nyey: vprawil yſi w ſlad- koſty twey chudemu, boze. 12 Hoſpodyn da ſlowo dobre zwieſtowannykom ſilu welyku. 13 Kral moczny, myly, myly: a twarzy domowey dyelity pleny. 14 Acz ſpite proſtrzied wrazye, perzie holubiczie poſtrziebrzene, a wiczie chrzbeta geho v bledoſti zlatney, 15 Kdiz roſ111b zeznayu nebeſky kraly na nyey, ſnyehem zbieleny budu w falmonye; 16 hora bozie hora tuczna. Hora ſſiedla, hora tuczna: LXVII, 7 gednym nrawem: unius moris. — giz ſie oſtrzie: qui exasperant; ZKap. již vyzostřijí (bez sě), ZKlem. sě wzochwugiu; srov. 65, 7 giz oboſtrzygyu qui exasperant. — 10 Decz m. dešč, pluviam; tak i jinde a tak také ZTom. na tomto místě. — obklycziff m. otlúčíš, chybou opisovatelovou; lat. rkp. segregabit, ZGloss. otlucziſ, ZPod. odlucziſf. — 12 dobre zwieftowannykom m. dobrozvěstovníkóm; tak má i ŽPod.: lat. evangelizantibus. — 13 nejasno; v lat.: rex virtutum dilecti dilecti, et speciei domus dividere spolia. — 14 wiczie: po- steriora, ZGloss. wice, ZPod. wyecze; ZKlem. zadci, ZKap. til (týl); ZTom. potomczi. — 15 kdyz rozezna nebeſky: lat. rkp. quum discernit coelestis; z toho mylnou opravou udělán plural: rozeznayu nebeſczi, bezpochyby vlivem následujícího slova kraly jež však samo jest chybno, neboť lat. reges je zde Akk. nikoli Nom. — ſnyehem zbieleny budu: za lat. nive dealbabuntur. 6*
Strana 84
84 17 procz ſie wtypugete hor rofiedlich? Hora, na nyez dobrowolno geft bohu bidlity na nyey: a toti hoſpodyn bude bidlity do ſkonczienye. 18 Woz bozi deſietmy tuſfyczi mnozy, tuſſyczy radu- yuczym: hoſpodyn w nich w ſynay w ſwatem. 19 Wſtupil yſy na wiſoſt, yal yſy wie[112a zenye: wzal yſi dari na ludech: A toty newyerzycze, bidlyty hoſpodina boha. 20 Blahoſlawen hoſpodyn dne kazdeho: proſpieſnu czieſtu vczyny boh nam ſpaſenye naſſeho. 21 Boh naſſ, boh ſpaſeny czynyczy: a hoſpodin hoſpodynowo wiſtie Imyrtedlne. 22 Awſakoze boh zlama hlawy neprzatel ſwich: wirch wlaſouich prochozugyczym w hrziefſyech ſwych. 23 Rzekl hoſpodin: z bazan ƒ112b obraczu, obraczu w hluboſt morzſku. 24 Abi omoczena bila noha twa w kirwy: yazik pſow twich z neprzatel, ot neho. 25 Vydyely yſu weſtye twe, boze, weſtie boha meho: krale meho, gen geſt w ſwatem. 26 Prziedefſla knyezata ſnemſſe ſie zpiewayuczymy, proſtrzied mladicz budnuyuczym. 27 We ſborziech blahayte bohu hoſpodynowy, ſtud- nicz yſrahelſkych. 28 Tu beniamyn yunoffyczie, ſmylla wyſtyu. [113a) Knyezata iuda, wewody gich: kniezata zabulonſka, knie- zata neptalymſka. — w falmonye: lat. rkp. in ſelmon. — 17 procz atd.: tak v rkp., lat. ut quid suspicamini montes coagulatos. — roz- fiedlich m. ssědlých; ZPod. hory zſedle. — 18 woz atd.: tak v rkp., lat. currus decem millibus multiplex; ŽPod. vóz boží deſet tyſyczow mnozſtwye tyſyczow. — 21 a hoſpodin atd., tak v rkp., lat.: et Domini Domini exitus mortis. — 22 wirch wlaſouich prochozugyczym: tak v rkp.; lat. verticem capilli perambulantium in delictis suis; v ostatních žaltářích taktéž nejasno. — 26 zpiewayuczymy m. s zpievajúcími. — budnu- yuczym m. bubnujúcích. — 27 ſtudnicz m. z studnic. — 28 wyſtyu
84 17 procz ſie wtypugete hor rofiedlich? Hora, na nyez dobrowolno geft bohu bidlity na nyey: a toti hoſpodyn bude bidlity do ſkonczienye. 18 Woz bozi deſietmy tuſfyczi mnozy, tuſſyczy radu- yuczym: hoſpodyn w nich w ſynay w ſwatem. 19 Wſtupil yſy na wiſoſt, yal yſy wie[112a zenye: wzal yſi dari na ludech: A toty newyerzycze, bidlyty hoſpodina boha. 20 Blahoſlawen hoſpodyn dne kazdeho: proſpieſnu czieſtu vczyny boh nam ſpaſenye naſſeho. 21 Boh naſſ, boh ſpaſeny czynyczy: a hoſpodin hoſpodynowo wiſtie Imyrtedlne. 22 Awſakoze boh zlama hlawy neprzatel ſwich: wirch wlaſouich prochozugyczym w hrziefſyech ſwych. 23 Rzekl hoſpodin: z bazan ƒ112b obraczu, obraczu w hluboſt morzſku. 24 Abi omoczena bila noha twa w kirwy: yazik pſow twich z neprzatel, ot neho. 25 Vydyely yſu weſtye twe, boze, weſtie boha meho: krale meho, gen geſt w ſwatem. 26 Prziedefſla knyezata ſnemſſe ſie zpiewayuczymy, proſtrzied mladicz budnuyuczym. 27 We ſborziech blahayte bohu hoſpodynowy, ſtud- nicz yſrahelſkych. 28 Tu beniamyn yunoffyczie, ſmylla wyſtyu. [113a) Knyezata iuda, wewody gich: kniezata zabulonſka, knie- zata neptalymſka. — w falmonye: lat. rkp. in ſelmon. — 17 procz atd.: tak v rkp., lat. ut quid suspicamini montes coagulatos. — roz- fiedlich m. ssědlých; ZPod. hory zſedle. — 18 woz atd.: tak v rkp., lat. currus decem millibus multiplex; ŽPod. vóz boží deſet tyſyczow mnozſtwye tyſyczow. — 21 a hoſpodin atd., tak v rkp., lat.: et Domini Domini exitus mortis. — 22 wirch wlaſouich prochozugyczym: tak v rkp.; lat. verticem capilli perambulantium in delictis suis; v ostatních žaltářích taktéž nejasno. — 26 zpiewayuczymy m. s zpievajúcími. — budnu- yuczym m. bubnujúcích. — 27 ſtudnicz m. z studnic. — 28 wyſtyu
Strana 85
85 29 Kaz, boze, moczi twey: potwirdy toho, boze, geſto uczynyl yſy w naſ. 30 Ot chramu tweho w ieruzalemy, tobie przyneſſu kraly dari. 31 Lay zwieratom tirſtinnym, ſbor bykowy w kra- wach ludſkych: aby otluczyly gie, giz zkuſſeny yſu ſtrziebrem. Rozpraſſy wlaſti, giez boyom chtie; 32 przydu poſly z egypta, [113b murzenſka zemye prziedeyde ruczie geho bohu. 33 Kralowſtwie zemſke, zpiewaite bohu: pieyte hoſpodynu. Zpiewayte bohu, 34 genz wſſel na nebe nebeſke, ke wzchodu. Toty da hlaſſu ſwemu hlas ſylny. 35 dayte ſlawu bohu nad yſrahela: welikoſt geho a mocz geho na oblacziech. 36 Dworny boh w ſwatich ſwich, boh yſrahellky on da mocz y ſilu oſſadie ſwiey, blahoſlawen boh. LXIV. In finem, Psalmus David, 1 Canticum Jeremiae et Ezechielis populo trans- migrationis, cum inciperent exire. 2 [114a Tobie ſluſſie chwala, boze z ſyona: a tobie nawraczen bude ſlub w ieruzalem. 3 Vſlyſſ modlitwu mu: k tobie wſſeczko tielo przide. 4 Slowa neprzatedlnych prziemohla yſu nad ny: a nad nelutoſtmy naſſimy ty ſye ſmylugeſſ. 5 Blazeny, gehoz ſy wywolil y przygal : bude bidlity w fienech twis. Napilneny budem dobrym domu tweho, ſwat geft chram twoy, t. j. u výštiv. — 36 Dworny: k tomu na kraji ar dywny; lat. mirabilis; ZPod. dywny, ZKap. diwny: tedy m. divný; srov. 92, 4. — ſwiey: tak v rkp. LXIV, 4 neprzatedlnych m. nepravedlných; ZPod. nepra- wedlnych. — 5 w fienech twis : tak v rkp., in atriis tuis. Tvar
85 29 Kaz, boze, moczi twey: potwirdy toho, boze, geſto uczynyl yſy w naſ. 30 Ot chramu tweho w ieruzalemy, tobie przyneſſu kraly dari. 31 Lay zwieratom tirſtinnym, ſbor bykowy w kra- wach ludſkych: aby otluczyly gie, giz zkuſſeny yſu ſtrziebrem. Rozpraſſy wlaſti, giez boyom chtie; 32 przydu poſly z egypta, [113b murzenſka zemye prziedeyde ruczie geho bohu. 33 Kralowſtwie zemſke, zpiewaite bohu: pieyte hoſpodynu. Zpiewayte bohu, 34 genz wſſel na nebe nebeſke, ke wzchodu. Toty da hlaſſu ſwemu hlas ſylny. 35 dayte ſlawu bohu nad yſrahela: welikoſt geho a mocz geho na oblacziech. 36 Dworny boh w ſwatich ſwich, boh yſrahellky on da mocz y ſilu oſſadie ſwiey, blahoſlawen boh. LXIV. In finem, Psalmus David, 1 Canticum Jeremiae et Ezechielis populo trans- migrationis, cum inciperent exire. 2 [114a Tobie ſluſſie chwala, boze z ſyona: a tobie nawraczen bude ſlub w ieruzalem. 3 Vſlyſſ modlitwu mu: k tobie wſſeczko tielo przide. 4 Slowa neprzatedlnych prziemohla yſu nad ny: a nad nelutoſtmy naſſimy ty ſye ſmylugeſſ. 5 Blazeny, gehoz ſy wywolil y przygal : bude bidlity w fienech twis. Napilneny budem dobrym domu tweho, ſwat geft chram twoy, t. j. u výštiv. — 36 Dworny: k tomu na kraji ar dywny; lat. mirabilis; ZPod. dywny, ZKap. diwny: tedy m. divný; srov. 92, 4. — ſwiey: tak v rkp. LXIV, 4 neprzatedlnych m. nepravedlných; ZPod. nepra- wedlnych. — 5 w fienech twis : tak v rkp., in atriis tuis. Tvar
Strana 86
86 6 dywny v prawedl/114b noſty. Vſlyſly nas, boze ſpa- ſytelyu nas: nadiegie wsiech kragyn zemſkich, a v morzy daleko. 7 Przyprawugie hori v moczy twey, opaſſan moczu: 8 genz zamuczugeſ hluboft morzſku, zwuk wyln geho. Zamutie ſie wlaſty, 9 y wzbogie ſie, giz bidle na meziech ot znameny twich : wiftie yutrznye, a weczer opychlef. 10 Nawcziewil ſy zemye, y zapogil yſy gyu: vmnozil yſy obohatiti yu. [115a Rzieka bozie napilnena gelt wodami, vprawil yſi kirmy gich: nebo tak geſt przypra- wenye geho. 11 Potoky geho zapogy, wzmnozy oſſyenye geho: w kapanyu geho wzweſſely ſie roſta. 12 Pozehnalſ harbanu leta lytoſtywie tweho: a pole twa napilnena budu zyznem. 13 Ztucznyeyu kraſy puſtenſke, a radoſtyu lie ſkaly opaſſyu. 14 Obleczeny yfu berany owczyu, a udole obrznu [115b zytem: wzwolayu, a toty ſlawu rzku. Canticum Annae (1. Reg. 2. 1—10). 1 Wzweſelilo ſie firdcze me w hoſpodynu, y wzwy- ſſilo ſie geſt ſirdeze me v bozie mem: Rozſſyrzyla ſye psaný twis pokládán za zvláště starožitný pro koncovku s m. ch (twýs m. tvých, jako Lok. množ. Polás atp.); avšak podlé rukopisu, kde české twis stojí právě nad lat. tuis, a podlé podobných chyb jiných vysvětluje se věc tím, že oko písařovo svedeno bylo latinou, že písař napsal twis sveden latinským tuis. Jinde týž výraz in atriis tuis přeložen w fienech twich: 121, 2. Podobné svedení písaře českého textu latinským viz doleji Moys. 8; 83, 11; 101, 7; Deut. 36. — 8 hluboſt: k tomu na kraji hlubokoſt. — 10 Nawcziewil: tak v rkp. — 12 har- banu: tak v rkp., lat. coronae; z německého hârbant, Haarband (J. Jireček). — lytoſtywie: tak v rkp. lat. benignitatis tuae. — 14 owczyu m. ovcí, ovium. — obrznu: tak v rkp. m. obiznú (v. Slovník), abundabunt; ZPod. rozmohu ſye, ZKap. pllny budu, ZKlem. wzbiczie, ZTom. wzbuzie.
86 6 dywny v prawedl/114b noſty. Vſlyſly nas, boze ſpa- ſytelyu nas: nadiegie wsiech kragyn zemſkich, a v morzy daleko. 7 Przyprawugie hori v moczy twey, opaſſan moczu: 8 genz zamuczugeſ hluboft morzſku, zwuk wyln geho. Zamutie ſie wlaſty, 9 y wzbogie ſie, giz bidle na meziech ot znameny twich : wiftie yutrznye, a weczer opychlef. 10 Nawcziewil ſy zemye, y zapogil yſy gyu: vmnozil yſy obohatiti yu. [115a Rzieka bozie napilnena gelt wodami, vprawil yſi kirmy gich: nebo tak geſt przypra- wenye geho. 11 Potoky geho zapogy, wzmnozy oſſyenye geho: w kapanyu geho wzweſſely ſie roſta. 12 Pozehnalſ harbanu leta lytoſtywie tweho: a pole twa napilnena budu zyznem. 13 Ztucznyeyu kraſy puſtenſke, a radoſtyu lie ſkaly opaſſyu. 14 Obleczeny yfu berany owczyu, a udole obrznu [115b zytem: wzwolayu, a toty ſlawu rzku. Canticum Annae (1. Reg. 2. 1—10). 1 Wzweſelilo ſie firdcze me w hoſpodynu, y wzwy- ſſilo ſie geſt ſirdeze me v bozie mem: Rozſſyrzyla ſye psaný twis pokládán za zvláště starožitný pro koncovku s m. ch (twýs m. tvých, jako Lok. množ. Polás atp.); avšak podlé rukopisu, kde české twis stojí právě nad lat. tuis, a podlé podobných chyb jiných vysvětluje se věc tím, že oko písařovo svedeno bylo latinou, že písař napsal twis sveden latinským tuis. Jinde týž výraz in atriis tuis přeložen w fienech twich: 121, 2. Podobné svedení písaře českého textu latinským viz doleji Moys. 8; 83, 11; 101, 7; Deut. 36. — 8 hluboſt: k tomu na kraji hlubokoſt. — 10 Nawcziewil: tak v rkp. — 12 har- banu: tak v rkp., lat. coronae; z německého hârbant, Haarband (J. Jireček). — lytoſtywie: tak v rkp. lat. benignitatis tuae. — 14 owczyu m. ovcí, ovium. — obrznu: tak v rkp. m. obiznú (v. Slovník), abundabunt; ZPod. rozmohu ſye, ZKap. pllny budu, ZKlem. wzbiczie, ZTom. wzbuzie.
Strana 87
87 vſta ma na neprzately me, nebo raduyu ſie w ſpaſſenu twem. 2 Nenye ſwati, iako geſt hoſpodyn : any wedie geſt gyny kromie tebe, a nenve ſilny, iako yeſt boh naſſ. 3 Nerodte vmno 116a/zyty mluwyti wiſokoſty, chlu- biecze ſie: Oteydiete oſtarala z waſſich vſt, nebo boh umienye hoſpodyn geſt, a ſamu przyprawugi myſlenye. 4 Lucziſcze filnich prziemozeno geſt, a nemoczny opaſſaly ſie moczyu. 5 Napilneny drziewe, po chlebie ſie vſadyly, a laczny naſyczeny yſu: Donudz ialowa nevrodyla mnohich, a gyz mnoho gmyegieſſe ſynow, omdlela geſt. 6 Hoſpodyn myrtwy y krzieſſy, dowody do [116b] pekla y otwody. 7 Hoſpodyn chuda czyny y obohati, ponyzy y powyſy. 8 Krzieffye z prachu praczneho, a z hnogie wzwodye chudeho, Aby ſediel ſ kniezaty, a ſtolecz ſlawy dirzal. Hoſpo- dynowy yſu podwogi zemſczi, y poſtawil na nich ſwiet. 9 Nohi ſwatich ſwich ſchowa, a nemyloſtywy we tmach prziemylknu: nebo ne w ſyle ſwey rozmoze ſie muz. 10 Hoſpodyna [117a] baty ſye budu protywnyczi geho: a na nych w nebeſiech pohrzmy. Hoſpodyn ſudyti bude kragie zemſke, y da wladanye kralu ſwemu, y wzwyſſy roh pomazanczie ſweho. LXVIII. 1 In finem, pro iis, qui commutabuntur, David. 2 Spaſſena mye vczin, boze, nebo weſſly (117b yſu vody az do duſſie me. Ann. 3 ſamu: opraveno ze ſemu. — 5 gyz místo jěž. — 7 krziefſye, wzwodye: tak v rkp., lat. suscitat, elevat; ale v textě latinském je na obou místech zřejma rasura v koncovce, a při suscitat jsou nad to patrny i stopy, že tu bylo dříve suscitans; k formě té jakož i k elevans ukazuje také český překlad. Taktéž má ZPod. zkrzeſuge, zwodye.
87 vſta ma na neprzately me, nebo raduyu ſie w ſpaſſenu twem. 2 Nenye ſwati, iako geſt hoſpodyn : any wedie geſt gyny kromie tebe, a nenve ſilny, iako yeſt boh naſſ. 3 Nerodte vmno 116a/zyty mluwyti wiſokoſty, chlu- biecze ſie: Oteydiete oſtarala z waſſich vſt, nebo boh umienye hoſpodyn geſt, a ſamu przyprawugi myſlenye. 4 Lucziſcze filnich prziemozeno geſt, a nemoczny opaſſaly ſie moczyu. 5 Napilneny drziewe, po chlebie ſie vſadyly, a laczny naſyczeny yſu: Donudz ialowa nevrodyla mnohich, a gyz mnoho gmyegieſſe ſynow, omdlela geſt. 6 Hoſpodyn myrtwy y krzieſſy, dowody do [116b] pekla y otwody. 7 Hoſpodyn chuda czyny y obohati, ponyzy y powyſy. 8 Krzieffye z prachu praczneho, a z hnogie wzwodye chudeho, Aby ſediel ſ kniezaty, a ſtolecz ſlawy dirzal. Hoſpo- dynowy yſu podwogi zemſczi, y poſtawil na nich ſwiet. 9 Nohi ſwatich ſwich ſchowa, a nemyloſtywy we tmach prziemylknu: nebo ne w ſyle ſwey rozmoze ſie muz. 10 Hoſpodyna [117a] baty ſye budu protywnyczi geho: a na nych w nebeſiech pohrzmy. Hoſpodyn ſudyti bude kragie zemſke, y da wladanye kralu ſwemu, y wzwyſſy roh pomazanczie ſweho. LXVIII. 1 In finem, pro iis, qui commutabuntur, David. 2 Spaſſena mye vczin, boze, nebo weſſly (117b yſu vody az do duſſie me. Ann. 3 ſamu: opraveno ze ſemu. — 5 gyz místo jěž. — 7 krziefſye, wzwodye: tak v rkp., lat. suscitat, elevat; ale v textě latinském je na obou místech zřejma rasura v koncovce, a při suscitat jsou nad to patrny i stopy, že tu bylo dříve suscitans; k formě té jakož i k elevans ukazuje také český překlad. Taktéž má ZPod. zkrzeſuge, zwodye.
Strana 88
88 3 Vſtirnul ſem w gilu w hlubokem: a nenie podſtawy. Prziſſel yſem w hlubokoſt morzie: a burzie potopila mye. 4 Vſilowal yſem wolagie, zmykly yſu daſnye me: vſtale ſta oczy mogi, kdiz mam v bozie nadiegi mem. 5 Wzmnozeny yſu nad wlaſſy hlawy me, giz ne- nawidiely yſu mne darmo. Rozſilnyly yſu ſie, giz ne- nawydieli yſu mne neprzietele mogi neprawie: gehoz ſem neƒ118a vtirhl, to wyplaczowal. 6 Boze, ty wieſſ nemudroſt mu: a hrzieſſy mogi ot tebe neyſu ſkryty. 7 Neſtidte ſye ve mnye, giz czakayu tebe, hof.. hoſpodine moczny. Ne zahanbuyte ſie na mye ot tiech, giz hledayu tebe, boze yſrahelſky. 8 Nebo pro tie tirpiel yſem vkoru: przikrila hanba oblycziey moy. 9 Czyzyu uczynen yſem bratrzy mey, a putnyk ſynom materze me. 10 Nebo zawiſt domu tweho [118b ſnyedla mye : a vkori tobie vkaruyuczich mne ſpadly na mye. 11 Y przykril yſem poſtem duſſu mu: y uczynylo ſie geſt w ruhotu mnye. 12 Y polozil rucho me zynyczy: y uczynen yſem gym v powieſt. 13 Proty mnye mluwyechu, gyz fediechu v wratech: a o mnye zpiewachu, giz piechu vyno. 14 Ale yaz modlitwu mu k tobie, hoſpodine: czaſ dobrotywy boze. We mnozſtwu ƒ119a mylofirdie tweho vſluſſ mye, v wierzye ſpaſſenye tweho. 15 Zproſti mie z blata, abich nevwazl: wiprawy my z tiech, giz nenawidie mne, a z hluby wodnych. LXVIII, 4 zmykly: tak v rkp., před k vynecháno l; jako ve 27, 1; 38, 3; 106, 29; ZKlem. zmlkli, ZKap. zmlkly, lat. raucae factae sunt. — 5 wyplaczowal m. vyplacovách, exsol- vebam. — 10 vkori atd.: lat. opprobria exprobrantium tibi ceciderunt super me; mne v překladě českém je zbytečno. — 12 polozil: nesprávné místo aoristu nebo m. položil jsem, lat. posui. — 14 mnozſtwu, vſluſf: tak v rkp. — 15 my m. mě. —
88 3 Vſtirnul ſem w gilu w hlubokem: a nenie podſtawy. Prziſſel yſem w hlubokoſt morzie: a burzie potopila mye. 4 Vſilowal yſem wolagie, zmykly yſu daſnye me: vſtale ſta oczy mogi, kdiz mam v bozie nadiegi mem. 5 Wzmnozeny yſu nad wlaſſy hlawy me, giz ne- nawidiely yſu mne darmo. Rozſilnyly yſu ſie, giz ne- nawydieli yſu mne neprzietele mogi neprawie: gehoz ſem neƒ118a vtirhl, to wyplaczowal. 6 Boze, ty wieſſ nemudroſt mu: a hrzieſſy mogi ot tebe neyſu ſkryty. 7 Neſtidte ſye ve mnye, giz czakayu tebe, hof.. hoſpodine moczny. Ne zahanbuyte ſie na mye ot tiech, giz hledayu tebe, boze yſrahelſky. 8 Nebo pro tie tirpiel yſem vkoru: przikrila hanba oblycziey moy. 9 Czyzyu uczynen yſem bratrzy mey, a putnyk ſynom materze me. 10 Nebo zawiſt domu tweho [118b ſnyedla mye : a vkori tobie vkaruyuczich mne ſpadly na mye. 11 Y przykril yſem poſtem duſſu mu: y uczynylo ſie geſt w ruhotu mnye. 12 Y polozil rucho me zynyczy: y uczynen yſem gym v powieſt. 13 Proty mnye mluwyechu, gyz fediechu v wratech: a o mnye zpiewachu, giz piechu vyno. 14 Ale yaz modlitwu mu k tobie, hoſpodine: czaſ dobrotywy boze. We mnozſtwu ƒ119a mylofirdie tweho vſluſſ mye, v wierzye ſpaſſenye tweho. 15 Zproſti mie z blata, abich nevwazl: wiprawy my z tiech, giz nenawidie mne, a z hluby wodnych. LXVIII, 4 zmykly: tak v rkp., před k vynecháno l; jako ve 27, 1; 38, 3; 106, 29; ZKlem. zmlkli, ZKap. zmlkly, lat. raucae factae sunt. — 5 wyplaczowal m. vyplacovách, exsol- vebam. — 10 vkori atd.: lat. opprobria exprobrantium tibi ceciderunt super me; mne v překladě českém je zbytečno. — 12 polozil: nesprávné místo aoristu nebo m. položil jsem, lat. posui. — 14 mnozſtwu, vſluſf: tak v rkp. — 15 my m. mě. —
Strana 89
89 16 Ny mye pohrziz burzie wodna, any pohlty mye hlubyna: any naſil na mye kopaniczie vſt ſwich. 17 Vſliſſ mie, hoſpodine, nebo lutoſtne geſt mylo- firdie twe: podle mnozſtwye myloſti twich wezrzy na mye. 18 A neƒ119 otwraczuy oblycziegie tweho ot die- tiete tweho: nebo ti ſie muczu, birzo vſlyſſy mye. 19 Przizrzy k duſſyu mey, y wyproſti yu: pro ne- przately me zproſty mye. 20 Ty wieff vkori me, y hanbu mu, y uczſcze- nye me. 21 Przied tobu yſu wſiczczi, giz mutye mye: vkory czakalo ſyrdcze me a hubenſtwie. Y tyrpiech, by ſpolu- zamutil ſie kto; y nebil, genz by vtieſſyl, y nenalez. 22 [120a Y daly w kirmy mu zlucz: a w zyezye mey napogily mye ocztem. 23 Bud ſtol gych przied nymy w oſidlo, a w za- placzenye, a w uſtirczenye. 24 Otmyegte oczy gich, at newidie: a chrzbet gych weſſdi nakrzywy. 25 Wyly na nye hnyew twoy: a trzepet hniewu tweho popadny gye. 26 Bud bidlo gich puſto: a w ſtanyech gich nebud, kto bidle. 27 Nebo kohoz yſi ty vderzyl, nena 120b widiely yfu: a nad boleſt ran mych przydaly. 28 Przyloz neprawedlnoſt nad neprawedlnoſt gich: aby neweſſly v prawdu twu. 29 Shlazeny budte ſ knyh zywotnych: a ſ prawymy nebudte piſany. 30 Yaz yſem chudy a boleſtny: ſpaſſenye twe, boze, przivalo mye. 31 Wzchwalyu ymye bozie ſ pieſnyu: a wzweſe- lyuczyu geho w chwale : 19 k duffyu m. k duši. — 21 nenalez: non inveni, 1. os. jedn. aor. silného; ZPod. nenalezl ſem. — 22 w zyezye m. v žiezi. — 31 wzweſelyuczyu: tak v rkp. místo vzveličju, magnifi-
89 16 Ny mye pohrziz burzie wodna, any pohlty mye hlubyna: any naſil na mye kopaniczie vſt ſwich. 17 Vſliſſ mie, hoſpodine, nebo lutoſtne geſt mylo- firdie twe: podle mnozſtwye myloſti twich wezrzy na mye. 18 A neƒ119 otwraczuy oblycziegie tweho ot die- tiete tweho: nebo ti ſie muczu, birzo vſlyſſy mye. 19 Przizrzy k duſſyu mey, y wyproſti yu: pro ne- przately me zproſty mye. 20 Ty wieff vkori me, y hanbu mu, y uczſcze- nye me. 21 Przied tobu yſu wſiczczi, giz mutye mye: vkory czakalo ſyrdcze me a hubenſtwie. Y tyrpiech, by ſpolu- zamutil ſie kto; y nebil, genz by vtieſſyl, y nenalez. 22 [120a Y daly w kirmy mu zlucz: a w zyezye mey napogily mye ocztem. 23 Bud ſtol gych przied nymy w oſidlo, a w za- placzenye, a w uſtirczenye. 24 Otmyegte oczy gich, at newidie: a chrzbet gych weſſdi nakrzywy. 25 Wyly na nye hnyew twoy: a trzepet hniewu tweho popadny gye. 26 Bud bidlo gich puſto: a w ſtanyech gich nebud, kto bidle. 27 Nebo kohoz yſi ty vderzyl, nena 120b widiely yfu: a nad boleſt ran mych przydaly. 28 Przyloz neprawedlnoſt nad neprawedlnoſt gich: aby neweſſly v prawdu twu. 29 Shlazeny budte ſ knyh zywotnych: a ſ prawymy nebudte piſany. 30 Yaz yſem chudy a boleſtny: ſpaſſenye twe, boze, przivalo mye. 31 Wzchwalyu ymye bozie ſ pieſnyu: a wzweſe- lyuczyu geho w chwale : 19 k duffyu m. k duši. — 21 nenalez: non inveni, 1. os. jedn. aor. silného; ZPod. nenalezl ſem. — 22 w zyezye m. v žiezi. — 31 wzweſelyuczyu: tak v rkp. místo vzveličju, magnifi-
Strana 90
90 32 Y ſmyly ſie bohu na teleti mladem, rohy wy- rziezuyuczym y pazdnehty. 33 [121" Wzrzie chudy y wzradugi ſic: hledayte boha, a bude zywa duſſye naſſie. 34 Nebo vſlyſſal geſt chude boh: a ſwazane ſwe nepoſtupil. 35 Chwalte geho nebeſſa y zemye, morze a wſiecky lazuky, giez ſu w nich. 36 Nebo boh ſpaſena vczyny ſyona: y vſtawena budu myeſta yudyna. Y wzbidle tu tu a w diedynu obdirzie gyu. 37 A ſyemye ſluh geho obdirzy yu: a giz mylugy ymye geho, budu bidlyty w ney. LXIX. 1 In finem, Psalmus David, In rememorationem, quod salvum fecerit eum Dominus. 2 [121b) Boze, ku pomoczi mey przizrzi: hoſpo- dyne, ku pomoczy mey poſpieſſy. 3 Pohaneny budte y zaſtidte ſie, giz hledayu duſſye me. 4 Otwratte ſye zaſſie y zaſtidte ſie, gyz chtie memu zlemu: Otwratte ſie inhed, ſtidte ſye, gyz my rziekayu hey, hey ! 5 Veſelte ſie y raduyte ſie w tobie wſiczkny, giz hledayu tebe, y dieyu weſfdy: wzweliczen bud hoſpodyn, giz mylugi ſpaſſenye twe. 6 Ale yaz [122a) nedoſtateczny a chudy yſem: boze, pomoz my. Pomocznyk moy a zproſtitel moy bud: hoſpo- dyne, nemeſkay. cabo: ZPod. wzwelyczym. — 34 nepoſtupil m. nepotupil, non despexit; ZKlem. nepohrdiel, ZPod. nepotupyl, ZKap. neprzie- zrziel; srov. 88, 39. — 36 tu tu: omylem dvakráte. — 37 w ney m. v niej.
90 32 Y ſmyly ſie bohu na teleti mladem, rohy wy- rziezuyuczym y pazdnehty. 33 [121" Wzrzie chudy y wzradugi ſic: hledayte boha, a bude zywa duſſye naſſie. 34 Nebo vſlyſſal geſt chude boh: a ſwazane ſwe nepoſtupil. 35 Chwalte geho nebeſſa y zemye, morze a wſiecky lazuky, giez ſu w nich. 36 Nebo boh ſpaſena vczyny ſyona: y vſtawena budu myeſta yudyna. Y wzbidle tu tu a w diedynu obdirzie gyu. 37 A ſyemye ſluh geho obdirzy yu: a giz mylugy ymye geho, budu bidlyty w ney. LXIX. 1 In finem, Psalmus David, In rememorationem, quod salvum fecerit eum Dominus. 2 [121b) Boze, ku pomoczi mey przizrzi: hoſpo- dyne, ku pomoczy mey poſpieſſy. 3 Pohaneny budte y zaſtidte ſie, giz hledayu duſſye me. 4 Otwratte ſye zaſſie y zaſtidte ſie, gyz chtie memu zlemu: Otwratte ſie inhed, ſtidte ſye, gyz my rziekayu hey, hey ! 5 Veſelte ſie y raduyte ſie w tobie wſiczkny, giz hledayu tebe, y dieyu weſfdy: wzweliczen bud hoſpodyn, giz mylugi ſpaſſenye twe. 6 Ale yaz [122a) nedoſtateczny a chudy yſem: boze, pomoz my. Pomocznyk moy a zproſtitel moy bud: hoſpo- dyne, nemeſkay. cabo: ZPod. wzwelyczym. — 34 nepoſtupil m. nepotupil, non despexit; ZKlem. nepohrdiel, ZPod. nepotupyl, ZKap. neprzie- zrziel; srov. 88, 39. — 36 tu tu: omylem dvakráte. — 37 w ney m. v niej.
Strana 91
91 LXX. 1 Psalmus David, Filiorum Jonadab, et priorum captivorum. W tobie, hoſpodine, mam nadiegi, nebudu pohanen na wieky: 2 v prawdie twey wiproſti mie y wyprawy mye. Na- klony ke mnye vcho twe, y ſpaſſy mye. 3 Bud my v boha zaſlonytele a v mieſto ohrazene: aby mye ſpaſſena vczynyl: Nebo twirſ 122b/doſt ma y vto- cziſcze me yſi ti. 4 Boze moy, zproſti mye z ruky hrzieſſnykowy, a ot ruky proty prawu czynyeczieho a nepraweho. 5 Nebo ty yſi utirpenye me, hoſpodine: hoſpodyne, nadiegie ma z mladoſty me. 6 W tobie potwirzen yſem z lozie : z brzucha ma- terze me ty yſy zaſlonytel moy. W tobie zpiewanye me weſdi: 7 yako zazrak vczynen yſem mnohim, a ty po- mocznyk filny. 8 [123a) Napilnena budta vſta ma chwali, abich zpiewal ſlawu twu, cziely den welikoft twu. 9 Ne zawirhny mne w czaſ ſtaroſti: kdiz zemdle ſyla ma, neoſtaway mne. 10 Nebo rzekly yſu neprzietele mogi zle mnie: a giz ſtrzieziechu duſſye me, radu vczynyli yſu ſpolu. 11 Rzkucz: boh otſtupil geho, ſtyhayte, y popad- nyete geho, nebot nenye, kto zproſtie. 12 Boze, newzdaluy ſie ote mne [123b] : boze moy, ku pomoczi mey przyzrzi. 13 Pohaneny budte y zemdleyte ottirhayuczy duſſy mey: przikriti budte hanbu a ſtudem, giz hledayu zleho meho. 14 [Ajle yaz wzdy budu gmyeti nadieyu: y przy- lozyu nade wſſyu chwalu mu. LXX, 14 Ale: inicialka v rkp. není.
91 LXX. 1 Psalmus David, Filiorum Jonadab, et priorum captivorum. W tobie, hoſpodine, mam nadiegi, nebudu pohanen na wieky: 2 v prawdie twey wiproſti mie y wyprawy mye. Na- klony ke mnye vcho twe, y ſpaſſy mye. 3 Bud my v boha zaſlonytele a v mieſto ohrazene: aby mye ſpaſſena vczynyl: Nebo twirſ 122b/doſt ma y vto- cziſcze me yſi ti. 4 Boze moy, zproſti mye z ruky hrzieſſnykowy, a ot ruky proty prawu czynyeczieho a nepraweho. 5 Nebo ty yſi utirpenye me, hoſpodine: hoſpodyne, nadiegie ma z mladoſty me. 6 W tobie potwirzen yſem z lozie : z brzucha ma- terze me ty yſy zaſlonytel moy. W tobie zpiewanye me weſdi: 7 yako zazrak vczynen yſem mnohim, a ty po- mocznyk filny. 8 [123a) Napilnena budta vſta ma chwali, abich zpiewal ſlawu twu, cziely den welikoft twu. 9 Ne zawirhny mne w czaſ ſtaroſti: kdiz zemdle ſyla ma, neoſtaway mne. 10 Nebo rzekly yſu neprzietele mogi zle mnie: a giz ſtrzieziechu duſſye me, radu vczynyli yſu ſpolu. 11 Rzkucz: boh otſtupil geho, ſtyhayte, y popad- nyete geho, nebot nenye, kto zproſtie. 12 Boze, newzdaluy ſie ote mne [123b] : boze moy, ku pomoczi mey przyzrzi. 13 Pohaneny budte y zemdleyte ottirhayuczy duſſy mey: przikriti budte hanbu a ſtudem, giz hledayu zleho meho. 14 [Ajle yaz wzdy budu gmyeti nadieyu: y przy- lozyu nade wſſyu chwalu mu. LXX, 14 Ale: inicialka v rkp. není.
Strana 92
92 15 Vſta ma zwieſtuyu prawedlnoſt twu: czieli den ſpaſſenye twe. Neboty yſem nepoznal piſma, wendu v mocz hoſpodynowu : 16 hoſpodyne, pomnyeti budu prawedlnoſti twe ſameho. 17 Boze, vezil yſy [124a) mie ot mladoſti me: az do tohoto czaſſa ohlaſſyu dywy twe. 18 az do ſtarofty y do ſtaranye: boze, neoſtaway mne, Donydz nezwieſtugi lokte tweho pokolenyu wſſemu, geſto buduczie geſt, Mocz twu 19 a prawedlnoſt twu, boze, az do wiſokoſti, geſto yſi vczynil welika: boze, kto rowen tobie? 20 Kolikos pokazal my zamutkow mnohich a zlich, a obratyw ſie ozywil yſy mye: 21 [124b Rozmnozilſ welikoſt twu a obratyw ſie vtieſſil ſy mye. 22 Nebo yaz wzpowiedayu ſie tobie w ſudiech chwalyu, prawdu twu: boze, wzpiewayu tobie w huſlech, ſwati yſrahelſky! 23 Wzweſele ſie rty ma, kdiz wzpiewayu tobie: a duſſie ma, yuz ſy wykupil. 24 Ale yazyk moy cziely den wzmyſly prawedlnoft twu: kdiz pohaneny y zaſtidiely ſie, giz hledayu zleho mnye. LXXI. 1 Psalmus, In Salomonem. 2 Boze, ſud twoy kralowy day 125a/ : a prawo twe ſynu kralowu: [Sludity lud twoy v prawdie, a chude twe w ſudie. 18 doſtaranye: in senium, bud do sstaránie, nebo do osta- ránie; ZGloss. do oſtaranie; ZPod. do kmetſtwye a ſtaroſty. 22 chwalyu misto chvály; w ſudiech chwaly: in vasis psalmi, — Thalh. auf Psalmeninstrumenten. — 24 kdiz pohaneny a zaſti- diely fie: chybně, podlé lat. cum confusi et reveriti fuerint. LXXI, 2 Sudity: inicialka v rkp. není.
92 15 Vſta ma zwieſtuyu prawedlnoſt twu: czieli den ſpaſſenye twe. Neboty yſem nepoznal piſma, wendu v mocz hoſpodynowu : 16 hoſpodyne, pomnyeti budu prawedlnoſti twe ſameho. 17 Boze, vezil yſy [124a) mie ot mladoſti me: az do tohoto czaſſa ohlaſſyu dywy twe. 18 az do ſtarofty y do ſtaranye: boze, neoſtaway mne, Donydz nezwieſtugi lokte tweho pokolenyu wſſemu, geſto buduczie geſt, Mocz twu 19 a prawedlnoſt twu, boze, az do wiſokoſti, geſto yſi vczynil welika: boze, kto rowen tobie? 20 Kolikos pokazal my zamutkow mnohich a zlich, a obratyw ſie ozywil yſy mye: 21 [124b Rozmnozilſ welikoſt twu a obratyw ſie vtieſſil ſy mye. 22 Nebo yaz wzpowiedayu ſie tobie w ſudiech chwalyu, prawdu twu: boze, wzpiewayu tobie w huſlech, ſwati yſrahelſky! 23 Wzweſele ſie rty ma, kdiz wzpiewayu tobie: a duſſie ma, yuz ſy wykupil. 24 Ale yazyk moy cziely den wzmyſly prawedlnoft twu: kdiz pohaneny y zaſtidiely ſie, giz hledayu zleho mnye. LXXI. 1 Psalmus, In Salomonem. 2 Boze, ſud twoy kralowy day 125a/ : a prawo twe ſynu kralowu: [Sludity lud twoy v prawdie, a chude twe w ſudie. 18 doſtaranye: in senium, bud do sstaránie, nebo do osta- ránie; ZGloss. do oſtaranie; ZPod. do kmetſtwye a ſtaroſty. 22 chwalyu misto chvály; w ſudiech chwaly: in vasis psalmi, — Thalh. auf Psalmeninstrumenten. — 24 kdiz pohaneny a zaſti- diely fie: chybně, podlé lat. cum confusi et reveriti fuerint. LXXI, 2 Sudity: inicialka v rkp. není.
Strana 93
93 3 Przigmyte hori myr lude: a ſkaly prawedlnoſt. 4 Sudity bude chudemu ludſku, y ſpaſeny vczyny ſyny chudich, a ponyzy obuznyka. 5 Y bude prziebywati ſlunczem, a przied meſieczem, v pokolenye az do pokolenye. 6 Stupi yakozto decz v prziewale: a iakozto kropie /125b kapuczie na zemyu. Vzendu we dnech iako prawo a obyzenſtwie myra: donyczd ne otneſen bude meſiecz. 8 Y bude wlaſty ot morzie az do morzie: a ot rzieky az do mezie okola zemſkeho. 9 Przied nym budu padaty murzienynowe: a ne- przietele geho zemyu zlyzu. 10 Kralowe tharſczy aſtrowczy dari przyneſſu: kra- lowe arabſczi a sabſczi dany przywedu. 11 Y wzmodle ſie gemu wſiczkny kraly: wſſieczky wlaſty budu ſluzity gemu ƒ126a 12 Nebo wyproftil chwdeho ot moczneho: a chu- deho, gemuz nebieſſe pomocznika. 13 Otpuſty chudemu a nedoſtatecznemu: a duſſie chudich ſpaſena uczyny. 14 Z lichwy a nezprawedlnoſti wikupi duſſie gich: a poczſſczeno ymye gich przyed nym. 15 Y bude zyw, y dadie gemu ot zlata arabſkeho, y zmodle ſie z neho weſſdy: cziely den blahati budu gemu. 16 Bude twirdoft w zemy na naywiſſich horach, nadzdwyzen nad ƒ126b lybana plod geho: y wzektwu z myeſta yako ſyeno zemſke. 3 Przigmyte m. přijměte, suscipiant. — lude: tak v rkp., populo; ZKap. lidu. — 4 chudemu ludſku: m. chudinu ludskú, lat. rkp. pauperes populi; ZPod. chudinu lydſku. — 5 ſlunczem m. s sluncem. — meſieczem: tak v rkp. — 6 decz: tak v rkp., pluvia; tak i jinde. — v prziewale: chybný překlad; lat. in vellus; ZPod., ZKlem. a ZKap. v rúno. — 7 iako m. jeho, lat. eius. — donycdz, meſiecz: tak v rkp. — 10 aſtrowczy m. a ostrovci, et insulae. — dany m. dary, dona; ZPod. i ZKap. dary. — 13 ſpaſena: srov. 55, 8.
93 3 Przigmyte hori myr lude: a ſkaly prawedlnoſt. 4 Sudity bude chudemu ludſku, y ſpaſeny vczyny ſyny chudich, a ponyzy obuznyka. 5 Y bude prziebywati ſlunczem, a przied meſieczem, v pokolenye az do pokolenye. 6 Stupi yakozto decz v prziewale: a iakozto kropie /125b kapuczie na zemyu. Vzendu we dnech iako prawo a obyzenſtwie myra: donyczd ne otneſen bude meſiecz. 8 Y bude wlaſty ot morzie az do morzie: a ot rzieky az do mezie okola zemſkeho. 9 Przied nym budu padaty murzienynowe: a ne- przietele geho zemyu zlyzu. 10 Kralowe tharſczy aſtrowczy dari przyneſſu: kra- lowe arabſczi a sabſczi dany przywedu. 11 Y wzmodle ſie gemu wſiczkny kraly: wſſieczky wlaſty budu ſluzity gemu ƒ126a 12 Nebo wyproftil chwdeho ot moczneho: a chu- deho, gemuz nebieſſe pomocznika. 13 Otpuſty chudemu a nedoſtatecznemu: a duſſie chudich ſpaſena uczyny. 14 Z lichwy a nezprawedlnoſti wikupi duſſie gich: a poczſſczeno ymye gich przyed nym. 15 Y bude zyw, y dadie gemu ot zlata arabſkeho, y zmodle ſie z neho weſſdy: cziely den blahati budu gemu. 16 Bude twirdoft w zemy na naywiſſich horach, nadzdwyzen nad ƒ126b lybana plod geho: y wzektwu z myeſta yako ſyeno zemſke. 3 Przigmyte m. přijměte, suscipiant. — lude: tak v rkp., populo; ZKap. lidu. — 4 chudemu ludſku: m. chudinu ludskú, lat. rkp. pauperes populi; ZPod. chudinu lydſku. — 5 ſlunczem m. s sluncem. — meſieczem: tak v rkp. — 6 decz: tak v rkp., pluvia; tak i jinde. — v prziewale: chybný překlad; lat. in vellus; ZPod., ZKlem. a ZKap. v rúno. — 7 iako m. jeho, lat. eius. — donycdz, meſiecz: tak v rkp. — 10 aſtrowczy m. a ostrovci, et insulae. — dany m. dary, dona; ZPod. i ZKap. dary. — 13 ſpaſena: srov. 55, 8.
Strana 94
94 17 Bud gmye geho blahoſlaweno na wiky: przied ſlunczem bidly gmye geho. Y blahoſlawena budu w nem wſieczka pokolenye zemſka: wſieczky wlaſti budu we- lyczyti geho. 18 Blahoſlawen hoſpodyn boh yſrahelſky, genz czyny dywy ſam: 19 Y blahoſlawene gmie przieczſtyto geho na wieky: y napilnena bude czſty geho kazda zemye: ſtan ſie, ſtan ſye. 20 Defecerunt laudes David filii Jesse. LXXII. 1 Psalmus Asaph. ƒ127b Kako dobri yſrahelow boh tiem, giz yſu praweho ſirdczie. 2 Ale me bezmala hnuty yſu nohy: bezmala prolit geft chod moy. 3 Nebo yſem nenawidiel neprawedlnyky, pokoy hrziefſ- nych wida. 4 Nebo nenie czaka w ſmyrty gich: ny twirdoft w ranye gich. 5 W uſylyu w ludſkem ne yſu, a ſ ludmy nebudu biczowany : 6 Proto ya 127b/la gie picha: przikriti ysu nepra- wedlnoſti a nelytoſtyu ſwu. 7 Vyſla yako z tuku neprawedlnoſt gich: prziſſly w luboft firdczyu. 8 Myſlyly yſu y mluwyli yſu neprawo: neprawedlnoſt na wiſoſti mluwyly yſu. 9 Polozily yſu na nebe vſta ſwa: a yazik gich przyſſel na zemyu. 10 Proto obrati ſie lud moy ſde: a dnowe pilny nalezeny budu w nych. 17 wiky m. věky. LXXII, 2 prolit: lat. confusi sunt gressus mei, ZKap. vylity sú kroky; ZKlem. rozešli sú sě chodové moji. — 4 czaka m. lat. respectus; ZPod. czaka, ZKap. zrziedlo. — 7 prziſſly m.
94 17 Bud gmye geho blahoſlaweno na wiky: przied ſlunczem bidly gmye geho. Y blahoſlawena budu w nem wſieczka pokolenye zemſka: wſieczky wlaſti budu we- lyczyti geho. 18 Blahoſlawen hoſpodyn boh yſrahelſky, genz czyny dywy ſam: 19 Y blahoſlawene gmie przieczſtyto geho na wieky: y napilnena bude czſty geho kazda zemye: ſtan ſie, ſtan ſye. 20 Defecerunt laudes David filii Jesse. LXXII. 1 Psalmus Asaph. ƒ127b Kako dobri yſrahelow boh tiem, giz yſu praweho ſirdczie. 2 Ale me bezmala hnuty yſu nohy: bezmala prolit geft chod moy. 3 Nebo yſem nenawidiel neprawedlnyky, pokoy hrziefſ- nych wida. 4 Nebo nenie czaka w ſmyrty gich: ny twirdoft w ranye gich. 5 W uſylyu w ludſkem ne yſu, a ſ ludmy nebudu biczowany : 6 Proto ya 127b/la gie picha: przikriti ysu nepra- wedlnoſti a nelytoſtyu ſwu. 7 Vyſla yako z tuku neprawedlnoſt gich: prziſſly w luboft firdczyu. 8 Myſlyly yſu y mluwyli yſu neprawo: neprawedlnoſt na wiſoſti mluwyly yſu. 9 Polozily yſu na nebe vſta ſwa: a yazik gich przyſſel na zemyu. 10 Proto obrati ſie lud moy ſde: a dnowe pilny nalezeny budu w nych. 17 wiky m. věky. LXXII, 2 prolit: lat. confusi sunt gressus mei, ZKap. vylity sú kroky; ZKlem. rozešli sú sě chodové moji. — 4 czaka m. lat. respectus; ZPod. czaka, ZKap. zrziedlo. — 7 prziſſly m.
Strana 95
95 11 Y rzekly: kako wye boh? ƒ128a acz geſt vmyenye na wiſoſti? 12 Toty ony hrziefſnyczy a obicznycznyczi na ſſwietie obdirziely bohatſtwie. 13 Y rziech: proto bez wieczi zprawil yſem firdcze me, a umywal yſem mezi nepoſquirnenimy ruczie mogi? 14 A bil yſem biczowan cziely den, a treſktanye me w yutrzny. 15 Acz diech: wymluwy tak: toti narod ſynow twich yſem otwirhl. 16 Y mnyech, bich rozumyel to, vſyle yeft prziede mnu. 17 [Djo ƒ128b nudz newendu w ſwate bozie: a ne- vrozomyeyu v poſlednych gich. 18 Awſako pro Iſty poſtauil yſi gim: powirhl yſi gie, kdiz ſie wzwiſſiechu. 19 Kako uczyneny yſu w zahubenye, birzo omdlely: zhynuly yſu pro neprawedlnoſt ſwu. 20 Yako ſen wſtawayuczich, hoſpodine, v mieſtie twem obraz gich w nycz obratyſf. 21 Nebo rozhorczylo ſie yeſt ſirdce me, a ledwie me zmyeneny yſu: 22 a yaz w nyczſle /129a obraczen yſem, y ne- wiediech. 23 Yako ſkotie vczynen yſem v tebe: a yaz weſſdy ſtobu. 24 Dirzal yſi ruku prawu mu, a v woly twey prziwedl yſi mie, a ſ chwalu przygal ſi mye. 25 Czſo wedie mnie geſt na nebi? a ot tebe czemu yſem chtiel na zemyu? 26 Zemdlelo tielo me a ſirdcze me: boh ſyrdczie meho, a czieſt ma boh na wyeky. 27 Nebo owa, giz ſie wzdalygyu ot tebe, zahynu, (129) ztratiſſ wſlieczky gi.. . přěšly, transierunt. — 12 obicznycznyczi: chybou opisu místo obižníci, obyznyczy, které se tu čte v ZKap.; ŽPod. doſty gma- gycze. — 17 Donudz: inicialka v rkp. není. — 18 poſtauil yſi gim: lat. posuisti eos. — 25 na zemyu: lat. super terram. 27 ztratiſſ: lat. perdidisti, bezpochyby omylem m. ztratil s'.
95 11 Y rzekly: kako wye boh? ƒ128a acz geſt vmyenye na wiſoſti? 12 Toty ony hrziefſnyczy a obicznycznyczi na ſſwietie obdirziely bohatſtwie. 13 Y rziech: proto bez wieczi zprawil yſem firdcze me, a umywal yſem mezi nepoſquirnenimy ruczie mogi? 14 A bil yſem biczowan cziely den, a treſktanye me w yutrzny. 15 Acz diech: wymluwy tak: toti narod ſynow twich yſem otwirhl. 16 Y mnyech, bich rozumyel to, vſyle yeft prziede mnu. 17 [Djo ƒ128b nudz newendu w ſwate bozie: a ne- vrozomyeyu v poſlednych gich. 18 Awſako pro Iſty poſtauil yſi gim: powirhl yſi gie, kdiz ſie wzwiſſiechu. 19 Kako uczyneny yſu w zahubenye, birzo omdlely: zhynuly yſu pro neprawedlnoſt ſwu. 20 Yako ſen wſtawayuczich, hoſpodine, v mieſtie twem obraz gich w nycz obratyſf. 21 Nebo rozhorczylo ſie yeſt ſirdce me, a ledwie me zmyeneny yſu: 22 a yaz w nyczſle /129a obraczen yſem, y ne- wiediech. 23 Yako ſkotie vczynen yſem v tebe: a yaz weſſdy ſtobu. 24 Dirzal yſi ruku prawu mu, a v woly twey prziwedl yſi mie, a ſ chwalu przygal ſi mye. 25 Czſo wedie mnie geſt na nebi? a ot tebe czemu yſem chtiel na zemyu? 26 Zemdlelo tielo me a ſirdcze me: boh ſyrdczie meho, a czieſt ma boh na wyeky. 27 Nebo owa, giz ſie wzdalygyu ot tebe, zahynu, (129) ztratiſſ wſlieczky gi.. . přěšly, transierunt. — 12 obicznycznyczi: chybou opisu místo obižníci, obyznyczy, které se tu čte v ZKap.; ŽPod. doſty gma- gycze. — 17 Donudz: inicialka v rkp. není. — 18 poſtauil yſi gim: lat. posuisti eos. — 25 na zemyu: lat. super terram. 27 ztratiſſ: lat. perdidisti, bezpochyby omylem m. ztratil s'.
Strana 96
96 28 Ale mnye przydirzieti ſie boha dobro geſt, po- lozyti v bohu nadiegyu mu: Abich zwieſtowal wſieczka kazanye twa wratech dczeri ſyonſke. LXXIII. 1 Intellectus Asaph. Procz, boze, otpudil yſy do konczie: rozhniewal ſie geſt trzepet twoy na owczie paſtwy twe? 2 Pomny ſboru tweho, w nemz ſi ſie uwazal ot poczatka. Vykupil yſi prut diediny twe hora ſyonſka w [130a niez ſy bydlil w nem. 3 Podeymy ruczie twogi v pichu gich do konczie: czſo zlobil ſye geſt neprzietel na ſwate? 4 Chlubily yſu ſye, giz nenawidieli tebe, proſtrzied ſlowty twe. Polozily znamenye ſwa, znamenye: 5 y nepoznaly, iako na wiſtyu na wyſoczie. Yako w leffie drziewienem fekiramy 6 wyrubaly wrata gegie w nyey: ſekiru a naſieczy powirhly yſu yu. 7 Sezhly ƒ130b] ohnem ſwate twe: na zemy poſquir- nyli ſtan gmene tweho. 8 Rzekly w firdczu ſwem pokolenye gich ſpolu: otpoczynuti uczynymy wſieczny dnye ſwatecznie bozie zemie. 9 Znamenich naſich yſmy newidieli, yuz nenye pro- roka: a naſ nepozna wiecz. — gi...: následuje prázdné místo; lat. (qui) fornicantur abs te nepřeloženo; ZPod. gyz ſmylſtwy plody od tebe; ZKap. gyz wilee ot tebe. — 28 wratech t. j. u vratech. LXXIII, 2 w nem: místo v niej (hořě), podlé lat. in eo (sc. monte). — 4 flowty twe: lat. solempnitatis tuae; bezpo- chyby omylem m. slavoty, podlé ZPod, ſlawoty twe. — 6 gegie, yu m. jeho, jej (t. les), chybně podlé lat. eam (t. silvam). — w nyey : lat. in idipsum, Th. zusammen. — 8 wſieczny dnye ſwatecznie: tak v rkp. — zemie m. z země. — 9 znanenich m.
96 28 Ale mnye przydirzieti ſie boha dobro geſt, po- lozyti v bohu nadiegyu mu: Abich zwieſtowal wſieczka kazanye twa wratech dczeri ſyonſke. LXXIII. 1 Intellectus Asaph. Procz, boze, otpudil yſy do konczie: rozhniewal ſie geſt trzepet twoy na owczie paſtwy twe? 2 Pomny ſboru tweho, w nemz ſi ſie uwazal ot poczatka. Vykupil yſi prut diediny twe hora ſyonſka w [130a niez ſy bydlil w nem. 3 Podeymy ruczie twogi v pichu gich do konczie: czſo zlobil ſye geſt neprzietel na ſwate? 4 Chlubily yſu ſye, giz nenawidieli tebe, proſtrzied ſlowty twe. Polozily znamenye ſwa, znamenye: 5 y nepoznaly, iako na wiſtyu na wyſoczie. Yako w leffie drziewienem fekiramy 6 wyrubaly wrata gegie w nyey: ſekiru a naſieczy powirhly yſu yu. 7 Sezhly ƒ130b] ohnem ſwate twe: na zemy poſquir- nyli ſtan gmene tweho. 8 Rzekly w firdczu ſwem pokolenye gich ſpolu: otpoczynuti uczynymy wſieczny dnye ſwatecznie bozie zemie. 9 Znamenich naſich yſmy newidieli, yuz nenye pro- roka: a naſ nepozna wiecz. — gi...: následuje prázdné místo; lat. (qui) fornicantur abs te nepřeloženo; ZPod. gyz ſmylſtwy plody od tebe; ZKap. gyz wilee ot tebe. — 28 wratech t. j. u vratech. LXXIII, 2 w nem: místo v niej (hořě), podlé lat. in eo (sc. monte). — 4 flowty twe: lat. solempnitatis tuae; bezpo- chyby omylem m. slavoty, podlé ZPod, ſlawoty twe. — 6 gegie, yu m. jeho, jej (t. les), chybně podlé lat. eam (t. silvam). — w nyey : lat. in idipsum, Th. zusammen. — 8 wſieczny dnye ſwatecznie: tak v rkp. — zemie m. z země. — 9 znanenich m.
Strana 97
97 10 Dokudze, boh, vkaraty bude neprzietel: wzbu- zuge protywnyk ymye twe do konczye? 11 A procz otwraczugef ruku ƒ131a/ twu a prawiczi twu ſtrzied nader twich do konczie? 12 Ale boh kral naſſ przied wiekem, dielal yeſt ſpaſſenye proſtrzied zemye. 13 Ty yſi potwirdil w sile twei morze: zamutil yſy hlawi geſczerowe v wodach. 14 Ty yſy zlamal hlawy geſczerowy : dal ſy gye kirmyu ludem murzynſkym. 15 Ty li prodrziel ſtudniczie y potoky: ty yſi zſuſſyl rzieky ramſke. 16 Twoy yeft den, a twa yeft nocz: ty yſy ftworzil ƒ 131b zorzyu a ſluncze. 17 Ty yſy vczynil wſſie mezie zemſke: leto y weſno, ty yſi ſtworzil gie. 18 Pomny toho, ze neprzietel vkaral hoſpodynu: a lud nemudri wzdrazdil ymye twe. 19 Ne otdaway zwierzatom duſſie zpowiedayuczi ſie tobie, a duſſ chudich twich nezapomynay do konczie. 20 Vezrzy na naprawu twu: nebo napilneny yſu, giz otemnyely yfu zemye, domow [132a neprawedlnich. 21 Ne bud otwraczen pokorny, vczynen pohanen: chudy a nedoſtateczny wchwali gmye twe. 22 Wſtan, boze, ſudi wicz mu: wzpomyen ruhanye tweho, toho, geſto ot nemudreho geſt czieli den. 23 Nezapomynay hlaſſow neprzatel twich, picha gich, giz tebe nenawydieli, wzchody weſſdi. znamení. — 10 boh m. bože. — 11 ſtrzied: m. z střěd, lat. de medio. — 15 rzieky ramſke: lat. fluvios Ethan, chyba opisu. — 17 weſno: ZKap. weſnu (ZKlem. omylem wedro); ŽPod. pod- iesſen. — 18 ukaral hoſpodynu: podlé lat. improperavit Do. mino. — 20 napilneny yfu atd : lat. repleti sunt, qui obscu- rati sunt terrae, domibus iniquitatum ; Thalh.: der Erde Dunkel- männer haben Uberfluss an Wohnungen der Ungerechtigkeit. — 21 wchwali: bezpochyby místo vzch-, lat. laudabunt. 22 wicz m. věc, causam.
97 10 Dokudze, boh, vkaraty bude neprzietel: wzbu- zuge protywnyk ymye twe do konczye? 11 A procz otwraczugef ruku ƒ131a/ twu a prawiczi twu ſtrzied nader twich do konczie? 12 Ale boh kral naſſ przied wiekem, dielal yeſt ſpaſſenye proſtrzied zemye. 13 Ty yſi potwirdil w sile twei morze: zamutil yſy hlawi geſczerowe v wodach. 14 Ty yſy zlamal hlawy geſczerowy : dal ſy gye kirmyu ludem murzynſkym. 15 Ty li prodrziel ſtudniczie y potoky: ty yſi zſuſſyl rzieky ramſke. 16 Twoy yeft den, a twa yeft nocz: ty yſy ftworzil ƒ 131b zorzyu a ſluncze. 17 Ty yſy vczynil wſſie mezie zemſke: leto y weſno, ty yſi ſtworzil gie. 18 Pomny toho, ze neprzietel vkaral hoſpodynu: a lud nemudri wzdrazdil ymye twe. 19 Ne otdaway zwierzatom duſſie zpowiedayuczi ſie tobie, a duſſ chudich twich nezapomynay do konczie. 20 Vezrzy na naprawu twu: nebo napilneny yſu, giz otemnyely yfu zemye, domow [132a neprawedlnich. 21 Ne bud otwraczen pokorny, vczynen pohanen: chudy a nedoſtateczny wchwali gmye twe. 22 Wſtan, boze, ſudi wicz mu: wzpomyen ruhanye tweho, toho, geſto ot nemudreho geſt czieli den. 23 Nezapomynay hlaſſow neprzatel twich, picha gich, giz tebe nenawydieli, wzchody weſſdi. znamení. — 10 boh m. bože. — 11 ſtrzied: m. z střěd, lat. de medio. — 15 rzieky ramſke: lat. fluvios Ethan, chyba opisu. — 17 weſno: ZKap. weſnu (ZKlem. omylem wedro); ŽPod. pod- iesſen. — 18 ukaral hoſpodynu: podlé lat. improperavit Do. mino. — 20 napilneny yfu atd : lat. repleti sunt, qui obscu- rati sunt terrae, domibus iniquitatum ; Thalh.: der Erde Dunkel- männer haben Uberfluss an Wohnungen der Ungerechtigkeit. — 21 wchwali: bezpochyby místo vzch-, lat. laudabunt. 22 wicz m. věc, causam.
Strana 98
98 LXXIV. 1 In finem, Ne corrumpas, Psalmus Cantici Asaph. 2 Wzpowiedami ſie tobie, boze, wzƒ 132b/powiedaimy y nazywati budem gmye twe. Wyprawymy dywy twe : 3 a kdiz przygmu czaſ, yaz prauidlnoſti budu ſuditi. 4 Rozeſkrzwela geſt zemie a wſiczczi, giz bidle na nyey: ya yſem potuirdil ſlupow gegie. 5 Rziech neprawedlnym: nerodte neprawedlnie czy- niti; a zawinnykom: nerodte wyſſyti rohu. 6 Nerodte wzdwyhaty na wiſfot rohu waſſeho: ne- rodte mluwyti proty bohu neprawedlnoſty. 7 Nebo any [133a ote wzchodu, any ot zapadu, ny ot puſtich hor. 8 nebo boh ſudczie geſt. Tohoto ponyzy, a tohoto powyſy : 9 nebo czieſſie w ruku hoſpodynowie vina cziſteho, pilna ſmieſiczie. Y nachylil z toho w to: awſſakoz quaſſ- nyczie gegie neyfu wyprazdneny: budu pity wſiczny hrzieſſnyczi zemſczi. 10 Ale yaz wzwieftuyu na wieky: wzpiewayu bohu iakubowu. 11 A wfieczky rohy hrziefſnych zlamayu a wzwy- [133 ſſie ſye rozy praweho. LXXV. 1 In finem, in Laudibus, Psalmus Asaph. Canticum ad Assyros. 2 Znam w zydowſtwy boh: w yſrahely welyke gmye geho. LXXIV, 1 wzpowiedaimy m. vzpoviedámy, confitebimur. — 6 wiffot m. výsosť, ZPod. wyſoft. — 7 k verši tomu při- psáno na kraji: wſſudi. — 9 w ruku m. v rucě; lat. calix in manu domini vini meri, plenus mixto.
98 LXXIV. 1 In finem, Ne corrumpas, Psalmus Cantici Asaph. 2 Wzpowiedami ſie tobie, boze, wzƒ 132b/powiedaimy y nazywati budem gmye twe. Wyprawymy dywy twe : 3 a kdiz przygmu czaſ, yaz prauidlnoſti budu ſuditi. 4 Rozeſkrzwela geſt zemie a wſiczczi, giz bidle na nyey: ya yſem potuirdil ſlupow gegie. 5 Rziech neprawedlnym: nerodte neprawedlnie czy- niti; a zawinnykom: nerodte wyſſyti rohu. 6 Nerodte wzdwyhaty na wiſfot rohu waſſeho: ne- rodte mluwyti proty bohu neprawedlnoſty. 7 Nebo any [133a ote wzchodu, any ot zapadu, ny ot puſtich hor. 8 nebo boh ſudczie geſt. Tohoto ponyzy, a tohoto powyſy : 9 nebo czieſſie w ruku hoſpodynowie vina cziſteho, pilna ſmieſiczie. Y nachylil z toho w to: awſſakoz quaſſ- nyczie gegie neyfu wyprazdneny: budu pity wſiczny hrzieſſnyczi zemſczi. 10 Ale yaz wzwieftuyu na wieky: wzpiewayu bohu iakubowu. 11 A wfieczky rohy hrziefſnych zlamayu a wzwy- [133 ſſie ſye rozy praweho. LXXV. 1 In finem, in Laudibus, Psalmus Asaph. Canticum ad Assyros. 2 Znam w zydowſtwy boh: w yſrahely welyke gmye geho. LXXIV, 1 wzpowiedaimy m. vzpoviedámy, confitebimur. — 6 wiffot m. výsosť, ZPod. wyſoft. — 7 k verši tomu při- psáno na kraji: wſſudi. — 9 w ruku m. v rucě; lat. calix in manu domini vini meri, plenus mixto.
Strana 99
99 3 Y vczyneno geſt v myru mieſto geho: a bidlo geho w ſyonu. 4 Tu zlama moczu lucziſcze, ſczit, mecz a boy. 5 Swietie ty dywnye ot hor wiecznych: 6 ſmutili ſie yſu wſiczczi nemudrzy ſirdczem. Vſnuly yſu ſen ſwoy: a nycz nenalezly yſu wſiczczi muzie bohat- [134a /ſtwie w ruku ſwu. 7 Ot lanye tweho, boze iakubow, drziemaly wſiczny, giz wſiedly na konye. 8 Ty hrozny yſy, a kto ſie protywy tobie? ot toho czaſſa hniew twoy. 9 S nebie vſlyſſan vczynyl yſi ſud: zemye ſie trzaſla y otpoczynula. 10 Kdiz wſtawal w ſud boh, aby ſpaſeny vczynyl wſieczky tiche zemeſke. 11 Nebo myſlenye czlowieczie wzpowieda ſie tobie : a oſtatczy myſlenye den ƒ134b] ſwateczny vczinye tobie. 12 Slybuyte, a wratte hoſpodynu bohu waſſemu wſiczczi, giz okolo geho neſſete dari. Hroznemu, 13 a gemu, genz otgyma duch kniezieti, hroznemu v wſiech kralow zemſkych. LXXVI. 1 In finem, pro Idithun, Psalmus Asaph. 2 Hlaſſem mym yſem k hoſpodynu wolal: hlaſſem mym k hoſpodynu, y przizrziel ke mnye. 3 W den ſmutka meho boha yſem hledal, myma rukama w noczi proty nemu, a neyſem obluzen. [135a) Nerodyla ſie utieſſiti duſſie ma; LXXV, 4 zlama moczu lucziſcze místo lat. confregit po- tentias arcuum; překlad nesprávný, a překladatel byl sveden k chybě textem latinským; tu bylo totiž psáno původně arcum, a z toho pak uděláno rasurou a opravou arcuum; s bývalým Akkus. arcum srovnává se české lucziſcze. ŽPod. taktéž zlamal moczy luczyſcze; ale ZKap. zlamal moczy lucziſczy t. j. moci lučišči. — 10 zemeſke m. zemské. — 13 kniezieti m. kniežěcí, principum; ZPod. knyezeczy.
99 3 Y vczyneno geſt v myru mieſto geho: a bidlo geho w ſyonu. 4 Tu zlama moczu lucziſcze, ſczit, mecz a boy. 5 Swietie ty dywnye ot hor wiecznych: 6 ſmutili ſie yſu wſiczczi nemudrzy ſirdczem. Vſnuly yſu ſen ſwoy: a nycz nenalezly yſu wſiczczi muzie bohat- [134a /ſtwie w ruku ſwu. 7 Ot lanye tweho, boze iakubow, drziemaly wſiczny, giz wſiedly na konye. 8 Ty hrozny yſy, a kto ſie protywy tobie? ot toho czaſſa hniew twoy. 9 S nebie vſlyſſan vczynyl yſi ſud: zemye ſie trzaſla y otpoczynula. 10 Kdiz wſtawal w ſud boh, aby ſpaſeny vczynyl wſieczky tiche zemeſke. 11 Nebo myſlenye czlowieczie wzpowieda ſie tobie : a oſtatczy myſlenye den ƒ134b] ſwateczny vczinye tobie. 12 Slybuyte, a wratte hoſpodynu bohu waſſemu wſiczczi, giz okolo geho neſſete dari. Hroznemu, 13 a gemu, genz otgyma duch kniezieti, hroznemu v wſiech kralow zemſkych. LXXVI. 1 In finem, pro Idithun, Psalmus Asaph. 2 Hlaſſem mym yſem k hoſpodynu wolal: hlaſſem mym k hoſpodynu, y przizrziel ke mnye. 3 W den ſmutka meho boha yſem hledal, myma rukama w noczi proty nemu, a neyſem obluzen. [135a) Nerodyla ſie utieſſiti duſſie ma; LXXV, 4 zlama moczu lucziſcze místo lat. confregit po- tentias arcuum; překlad nesprávný, a překladatel byl sveden k chybě textem latinským; tu bylo totiž psáno původně arcum, a z toho pak uděláno rasurou a opravou arcuum; s bývalým Akkus. arcum srovnává se české lucziſcze. ŽPod. taktéž zlamal moczy luczyſcze; ale ZKap. zlamal moczy lucziſczy t. j. moci lučišči. — 10 zemeſke m. zemské. — 13 kniezieti m. kniežěcí, principum; ZPod. knyezeczy.
Strana 100
100 4 pomnyel yſem na boh, y pichal yſem, y obykal yſem: y zemdlel duch moy. 5 Prziechwatile ſta bdyenye oczy mogi: ſmutil yſem ſie, ne mluwil yſem. 6 Myſlil yſem dny ſtare: a leta wieczna yſem na miſly ymyel. 7 Y myſlil yſem noczyu ſ ſirdczem mym, y obykach, a metiech duch moy. 8 Czy na wieky zawirze boh: a neprzylozy, aby mylegy bil [ 135b) geſcze? 9 Czyly do ſkonczienye mylofirdie ſwe otrzieze, ot pokolenye az do pokolenye? 10 Czyli zapomyene ſmylowaty ſie boh? czy ſdirzy w hniewie ſwem mylofirdie ſwe? 11 Y rzekl: nynye yaz yſem, ta promyena prawiczie wyſokeho. 12 Pomnyeti budu czynow hoſpodynowich: nebo pomnyeti budu ot poczatka dywow twich. 13 Y budu myſlyty o wliech ſkutcziech twich: a w zamyſlech twich budu obykati. 14 Boze, w ſwaƒ136a tem cziefta twa: kto boh weliky iako boh naſſ? 15 ty yſi boh, genz czynis dywy. Znamu yſi vczynyl w ludech mocz twu; 16 wikupil yſi w lokty twem lud twoy, y ſyny iakubowy a yoſephowy. 17 Vydieli yſu tie wodi, boze, widiely yſu tie wodi: y wzbaly yſu ſie, y ſmutily yſu ſie bezednowe. 18 Mnozſtwie zwuku wodneho: hlas yſu daly oblaczy. A toty ſſypowe twogi mynuly yſu : LXXVI, 4 pichal m. pychlal jsem sě delectatus sum. 7 metiech lat. scopebam; ZKap. taktéž, ZPod. metyech., ZKlem pomietach. — 11 y rzekl nynye yaz yſem: yaz chybně, m. jal, ZPod. yal; lat. Et dixi: nunc coepi, haec mutatio etc.; — ZKap. Rekl sem: nynie sem počal, tato atd.; — ZKlem. I rzekl sem: nynie popad (aor. 1. os. jedn., coepi vzato za cepi).
100 4 pomnyel yſem na boh, y pichal yſem, y obykal yſem: y zemdlel duch moy. 5 Prziechwatile ſta bdyenye oczy mogi: ſmutil yſem ſie, ne mluwil yſem. 6 Myſlil yſem dny ſtare: a leta wieczna yſem na miſly ymyel. 7 Y myſlil yſem noczyu ſ ſirdczem mym, y obykach, a metiech duch moy. 8 Czy na wieky zawirze boh: a neprzylozy, aby mylegy bil [ 135b) geſcze? 9 Czyly do ſkonczienye mylofirdie ſwe otrzieze, ot pokolenye az do pokolenye? 10 Czyli zapomyene ſmylowaty ſie boh? czy ſdirzy w hniewie ſwem mylofirdie ſwe? 11 Y rzekl: nynye yaz yſem, ta promyena prawiczie wyſokeho. 12 Pomnyeti budu czynow hoſpodynowich: nebo pomnyeti budu ot poczatka dywow twich. 13 Y budu myſlyty o wliech ſkutcziech twich: a w zamyſlech twich budu obykati. 14 Boze, w ſwaƒ136a tem cziefta twa: kto boh weliky iako boh naſſ? 15 ty yſi boh, genz czynis dywy. Znamu yſi vczynyl w ludech mocz twu; 16 wikupil yſi w lokty twem lud twoy, y ſyny iakubowy a yoſephowy. 17 Vydieli yſu tie wodi, boze, widiely yſu tie wodi: y wzbaly yſu ſie, y ſmutily yſu ſie bezednowe. 18 Mnozſtwie zwuku wodneho: hlas yſu daly oblaczy. A toty ſſypowe twogi mynuly yſu : LXXVI, 4 pichal m. pychlal jsem sě delectatus sum. 7 metiech lat. scopebam; ZKap. taktéž, ZPod. metyech., ZKlem pomietach. — 11 y rzekl nynye yaz yſem: yaz chybně, m. jal, ZPod. yal; lat. Et dixi: nunc coepi, haec mutatio etc.; — ZKap. Rekl sem: nynie sem počal, tato atd.; — ZKlem. I rzekl sem: nynie popad (aor. 1. os. jedn., coepi vzato za cepi).
Strana 101
101 19 hlas hromu [136b] tweho w kole. Y oſwyetylo bliſkanye twe okolu zemſkemu: zamutila ſie geſt, y trzaſla ſie zemye. 20 V morzu czieſta twa, a ſtezky twe v wodach mnohich: a ſledy twogi nebudu poznany. 21 Przywedl yſi iako owczie lud twoy, ſkirzie ruczie moyzieffowye a aronowye. LXXVII. 1 Intellectus Asaph. Sliffte, lude moy, zakon moy : naklonte ucho waſſe k ſlowom uſt mych. 2 Otewru ku powieſtem uſta ma: wzmluwy wilozenye [137") ot poczatka. 3 Czſo yſmy ſlyſſyely, y poznaly to: a otczy naſſy wyprawyly nam. 4 Neyſu zatagena ot ſynow gich w pokolenyu w druhem. Wymluwugicze chwalu hoſpodynowu, a ſili geho, a dywy geho, giez czynil. 5 Y wzkrziefil ſwiedeczſwie w iakubowy, a zakon polozil w yzrahelowy. Czſoze przikazal otczom naſſym, znama uczynyti gie ſynom ſwym: 6 abi poznal druhi narod. Synowe, giz ſie narodie a wſ137b ſtanu, y wyprawie gie ſynom ſwym. 7 Y polozy v bozie nadiegyu ſwu, a ne zapomenuli diel bozich: a kazanye geho tazaly. 8 Abi zhynuly iako otczy gich: narod krzywy a vboznyczy. Narod, genz neoprawil firdczie ſweho: a nenie zwieren ſ bohem duch geho. 9 Synowe effrenowy napynayucze a puſczieyucze lucziſcze: obratili yſu ſie w den boyowy. LXXVII, 5 ſwiedeczſwie m. svědečstvie. — 7 polozy, ne- zapomenuli (sic), tazaly: lat rkp. ponant, non obliviscantur, exquirant. — 8 Abi zhynuly m. aby nebyli, chyba opisu; ŽPod. Aby nebyly, lat. ne fiantur. — vboznyczy: tak v rkp, lat. exasperans; ZGloss. wzbuyuci, ZKlem. wzochwugiuci, ZKap. vyostřovadlny, ZPod. oboſtrzugyczy; exasperare jinde v ZWittb.
101 19 hlas hromu [136b] tweho w kole. Y oſwyetylo bliſkanye twe okolu zemſkemu: zamutila ſie geſt, y trzaſla ſie zemye. 20 V morzu czieſta twa, a ſtezky twe v wodach mnohich: a ſledy twogi nebudu poznany. 21 Przywedl yſi iako owczie lud twoy, ſkirzie ruczie moyzieffowye a aronowye. LXXVII. 1 Intellectus Asaph. Sliffte, lude moy, zakon moy : naklonte ucho waſſe k ſlowom uſt mych. 2 Otewru ku powieſtem uſta ma: wzmluwy wilozenye [137") ot poczatka. 3 Czſo yſmy ſlyſſyely, y poznaly to: a otczy naſſy wyprawyly nam. 4 Neyſu zatagena ot ſynow gich w pokolenyu w druhem. Wymluwugicze chwalu hoſpodynowu, a ſili geho, a dywy geho, giez czynil. 5 Y wzkrziefil ſwiedeczſwie w iakubowy, a zakon polozil w yzrahelowy. Czſoze przikazal otczom naſſym, znama uczynyti gie ſynom ſwym: 6 abi poznal druhi narod. Synowe, giz ſie narodie a wſ137b ſtanu, y wyprawie gie ſynom ſwym. 7 Y polozy v bozie nadiegyu ſwu, a ne zapomenuli diel bozich: a kazanye geho tazaly. 8 Abi zhynuly iako otczy gich: narod krzywy a vboznyczy. Narod, genz neoprawil firdczie ſweho: a nenie zwieren ſ bohem duch geho. 9 Synowe effrenowy napynayucze a puſczieyucze lucziſcze: obratili yſu ſie w den boyowy. LXXVII, 5 ſwiedeczſwie m. svědečstvie. — 7 polozy, ne- zapomenuli (sic), tazaly: lat rkp. ponant, non obliviscantur, exquirant. — 8 Abi zhynuly m. aby nebyli, chyba opisu; ŽPod. Aby nebyly, lat. ne fiantur. — vboznyczy: tak v rkp, lat. exasperans; ZGloss. wzbuyuci, ZKlem. wzochwugiuci, ZKap. vyostřovadlny, ZPod. oboſtrzugyczy; exasperare jinde v ZWittb.
Strana 102
102 10 Ne chowaly vprawy bozie: a w ƒ138a] zakonu geho nerodyly chodyty. 11 Y zapomanuli yſu dobreho dienye geho, a dywow geho, giez pokaz gym. 12 Przied otczy gich vczynil dywy w zemy egypſkey, na polu kanenſkem. 13 Przietirhl morze, y prziewedl gie: y poſtawil wody yako w kozniku. 14 Y przywedl gie w oblaczie dennem: a czielu nocz w ſwieczenu ohnye. 15 Prodrziel opoku na puſczy: y napogil gie iako u bezedna welikeho. 16 Y wyƒ138b/wedl wodu z ſkaly: a wywedl rzieky yako wody. 17 Y przylozyly geſcze hrzieſſyty gemu: w hniewu wzbudily gey v wiſoſt u bezwody. 18 Y pokuſſieli boha w ſirdczich ſwich: aby proſlily kirmye duſſyem ſwym. 19 A zle mluwyly yſu o bozie; rzekly: czy moczy bude boh vczyny ſtol na puſczy? 20 Nebo uderzil opoku, y tekly wody, a potoczy o 139wodnyely. Aczy chleb moczi bude dati, nebo vczynyti ſtol ludu ſwemu? 21 Proto vſlyffal hoſpodyn, y otwlekl: a ohen za- zehl ſye geſt w yakubowy, a hnyew bozi wſſel na iſrahela. 22 Nebo newierzyly v boh, ny nadyegi ymiely w ſpaſytelyu geho. 23 [A] kazal oblakom ſwirchu, a wrata nebeſka otewrziel. překládá se obostřovati, ostřiti (viz Slovník). — nenie zwieren: non est creditus; ZPod. wyeren, ZKap. wierzen. — 11 pokaz m. pokáza, ostendit. — 12 egypſkey: tak v rkp. — kanenſkem: lat. in campo Taneos. — 13 w kozniku: omylem opisovatelovým m. úsníku, ZGloss. uvzniku, CČMus. 1879, 519; ZPod. v malſie. — 19 vczyny m. učiniti. — 23 Akazal: inicialka v rkp. není.
102 10 Ne chowaly vprawy bozie: a w ƒ138a] zakonu geho nerodyly chodyty. 11 Y zapomanuli yſu dobreho dienye geho, a dywow geho, giez pokaz gym. 12 Przied otczy gich vczynil dywy w zemy egypſkey, na polu kanenſkem. 13 Przietirhl morze, y prziewedl gie: y poſtawil wody yako w kozniku. 14 Y przywedl gie w oblaczie dennem: a czielu nocz w ſwieczenu ohnye. 15 Prodrziel opoku na puſczy: y napogil gie iako u bezedna welikeho. 16 Y wyƒ138b/wedl wodu z ſkaly: a wywedl rzieky yako wody. 17 Y przylozyly geſcze hrzieſſyty gemu: w hniewu wzbudily gey v wiſoſt u bezwody. 18 Y pokuſſieli boha w ſirdczich ſwich: aby proſlily kirmye duſſyem ſwym. 19 A zle mluwyly yſu o bozie; rzekly: czy moczy bude boh vczyny ſtol na puſczy? 20 Nebo uderzil opoku, y tekly wody, a potoczy o 139wodnyely. Aczy chleb moczi bude dati, nebo vczynyti ſtol ludu ſwemu? 21 Proto vſlyffal hoſpodyn, y otwlekl: a ohen za- zehl ſye geſt w yakubowy, a hnyew bozi wſſel na iſrahela. 22 Nebo newierzyly v boh, ny nadyegi ymiely w ſpaſytelyu geho. 23 [A] kazal oblakom ſwirchu, a wrata nebeſka otewrziel. překládá se obostřovati, ostřiti (viz Slovník). — nenie zwieren: non est creditus; ZPod. wyeren, ZKap. wierzen. — 11 pokaz m. pokáza, ostendit. — 12 egypſkey: tak v rkp. — kanenſkem: lat. in campo Taneos. — 13 w kozniku: omylem opisovatelovým m. úsníku, ZGloss. uvzniku, CČMus. 1879, 519; ZPod. v malſie. — 19 vczyny m. učiniti. — 23 Akazal: inicialka v rkp. není.
Strana 103
103 24 Y dczil gym mannu k giedeniu, a chleb nebeſky dal gym. 25 Chleb andiel[139b7ſky giedl czlowiek: kirmie poſlal gym w obiſtwu. 26 Przieneſl polednyeho wietra ſ nebie: a vwedl v moczi ſwey polednyeho. 27 Y dezil na nye iako prach maſſo: a iako pieſek mozſky ptaczſtwo pernate. 28 Y padly proſtrzied hradow gich podle ſtanow gich. 29 Y giedly yſu, y zſitiely yſu welmy, a zadoſt gich przyneſl gym: 30 neyſu przyelſczeny v zadoſti [140a) ſwe. Geſzcze kirmye gich biechu wſtech gich : 31 a hnyew bozi wznyde na nye: [A] zaby tuczne gich, a wzwolenczie iſralſke obmeſka. 32 We wſem tom hrzieffyly geſcze: a newierzyly dywom geho. 33 Y zhynuly w geſſuty dnowe gich: a leta gich ſ nahloſtyu. 34 Kdiz zabigieſſe gie, hledachu geho: y obracziechu ſye, a wzbrziezek przychodiechu k nemu. 35 [A] rozpomanuly yfut ſie, ze boh pomocznik [140b] gich geſt: a boh wyſoky wykupitel gich geſt. 36 Y mylowachu geho wſtech ſwich, a yazykem ſwym Ihaly yſu gemu: 37 Neb ſirdcze gich nebieſſe prawo ſ nym: ny wierny nalezeny ſu wſtawenyu geho. 38 Ale on geft myloftywy, a lutoftywy bude hrziechom gich: a ne zatrati gich. A obyzyl, aby otwratil hnyew ſwoy : y ne zazehl wſſeho hnyewu ſweho. — 24 a 27 dczil: tak v rkp. — mozſky m. mořský. — 30 kirmye lat. escae; nad tím připsáno geſtoyſky, ZGloss giestoyſky. — wſtech t. j. v ústech; tak i jinde. — 31 A v rkp. není, místo prázdné. — 34 wzbrziezek: tak v rkp. diluculo, omylem m. v zábřezk; ZGloss. w zabrziezk; srov, 56, 9 a 107, 3. — 35 A v rkp. není, místo prázdné. — 37 wſtawenyu t. j. v ustaveniu, in testamento. — 38 obyzyl chybně za lat.
103 24 Y dczil gym mannu k giedeniu, a chleb nebeſky dal gym. 25 Chleb andiel[139b7ſky giedl czlowiek: kirmie poſlal gym w obiſtwu. 26 Przieneſl polednyeho wietra ſ nebie: a vwedl v moczi ſwey polednyeho. 27 Y dezil na nye iako prach maſſo: a iako pieſek mozſky ptaczſtwo pernate. 28 Y padly proſtrzied hradow gich podle ſtanow gich. 29 Y giedly yſu, y zſitiely yſu welmy, a zadoſt gich przyneſl gym: 30 neyſu przyelſczeny v zadoſti [140a) ſwe. Geſzcze kirmye gich biechu wſtech gich : 31 a hnyew bozi wznyde na nye: [A] zaby tuczne gich, a wzwolenczie iſralſke obmeſka. 32 We wſem tom hrzieffyly geſcze: a newierzyly dywom geho. 33 Y zhynuly w geſſuty dnowe gich: a leta gich ſ nahloſtyu. 34 Kdiz zabigieſſe gie, hledachu geho: y obracziechu ſye, a wzbrziezek przychodiechu k nemu. 35 [A] rozpomanuly yfut ſie, ze boh pomocznik [140b] gich geſt: a boh wyſoky wykupitel gich geſt. 36 Y mylowachu geho wſtech ſwich, a yazykem ſwym Ihaly yſu gemu: 37 Neb ſirdcze gich nebieſſe prawo ſ nym: ny wierny nalezeny ſu wſtawenyu geho. 38 Ale on geft myloftywy, a lutoftywy bude hrziechom gich: a ne zatrati gich. A obyzyl, aby otwratil hnyew ſwoy : y ne zazehl wſſeho hnyewu ſweho. — 24 a 27 dczil: tak v rkp. — mozſky m. mořský. — 30 kirmye lat. escae; nad tím připsáno geſtoyſky, ZGloss giestoyſky. — wſtech t. j. v ústech; tak i jinde. — 31 A v rkp. není, místo prázdné. — 34 wzbrziezek: tak v rkp. diluculo, omylem m. v zábřezk; ZGloss. w zabrziezk; srov, 56, 9 a 107, 3. — 35 A v rkp. není, místo prázdné. — 37 wſtawenyu t. j. v ustaveniu, in testamento. — 38 obyzyl chybně za lat.
Strana 104
104 39 Y rozpomanul ſie geſt [141a, ze tielo yſu: duch yda, y ne wraczyuge ſye. 40 Kolykrat otirpczly yſu geho na puſczy, w hnyewu wzbudily geho v bezwodie? 41 Y obratily yſu ſie, y pokuſſyly yſu ſie boha: a ſwateho yſrahelowa obtirpcziely. 42 Ne yſu rozpomanuly ruky geho, dne, w nemz wykupil gie z ruku ſmutennykow. 43 Yakoz polozil w egyptie znamenye ſwa, a zraky ſwe na polyu tan 141b ſkem. 44 Y obratil w krew rzieky gich, a prziewaly gich, aby nepyly. 45 Poſlal na nye pſie muchy, y giedla gie, a zabu, y zatraty gie. 46 I dal huſennyczyem owocze gich, a uſile gich kobylczie. 47 [A] zabil krupamy wynnyczie gich, a ſmyrt gych w gynyu. 48 Y dal krupam ſkot gich, a ſbozie gich ohnyw. 49 Poſlal w nye hnyew nelyboſty ſwe: [142a/ nelyboſt y hnyew a ſmutek, we ſlanye ſkyrzie an- diely zle. 50 Czyeſtu vczynyl ſtezku hniewu ſwemu, y ne otpuſtil ot ſmyrty duſſiem gich : y yalowata gich w ſmyrty zatworzil. 51 Y zabil wſſe pirwenye w zemyu egipſkey: pirwnye wſſeho vſile gich w ſtanyech kamſkich. abundavit; ZKap. obyzen byl. ŽPod. vmnozil. — 40 otirpczly místo -čili; srov. 104, 28 a 106. 11; ZPod. obtrpczyly. — 41 obtirpcziely: exacerbaverunt; st. 77, 56; ZPod. má zde obtrpczyly. — 43 zraky m. zázraky, prodigia; ZPod. zazraky. — 46 huſennycziem za lat. aerugini; překladatel měl buď eruca ve svém textě a nebo si mátl eruca a aerugo; ZGloss. huſenici, ZPod. huſenyczy. — 47 A v rkp. není. — ſmyrt gych w gynyu: tak v rkp., moros eorum in pruina; překladatel bral moros za mors, opravovatel pak napsal k tomu na kraji: morzſku yahodu gynym; ŽPod. morſku yahodu gynyem, ŽGloss. morſku yahodu. — 51 pirwenye: m. prvně, srov. tutéž větu 104, 36. — w zemyu
104 39 Y rozpomanul ſie geſt [141a, ze tielo yſu: duch yda, y ne wraczyuge ſye. 40 Kolykrat otirpczly yſu geho na puſczy, w hnyewu wzbudily geho v bezwodie? 41 Y obratily yſu ſie, y pokuſſyly yſu ſie boha: a ſwateho yſrahelowa obtirpcziely. 42 Ne yſu rozpomanuly ruky geho, dne, w nemz wykupil gie z ruku ſmutennykow. 43 Yakoz polozil w egyptie znamenye ſwa, a zraky ſwe na polyu tan 141b ſkem. 44 Y obratil w krew rzieky gich, a prziewaly gich, aby nepyly. 45 Poſlal na nye pſie muchy, y giedla gie, a zabu, y zatraty gie. 46 I dal huſennyczyem owocze gich, a uſile gich kobylczie. 47 [A] zabil krupamy wynnyczie gich, a ſmyrt gych w gynyu. 48 Y dal krupam ſkot gich, a ſbozie gich ohnyw. 49 Poſlal w nye hnyew nelyboſty ſwe: [142a/ nelyboſt y hnyew a ſmutek, we ſlanye ſkyrzie an- diely zle. 50 Czyeſtu vczynyl ſtezku hniewu ſwemu, y ne otpuſtil ot ſmyrty duſſiem gich : y yalowata gich w ſmyrty zatworzil. 51 Y zabil wſſe pirwenye w zemyu egipſkey: pirwnye wſſeho vſile gich w ſtanyech kamſkich. abundavit; ZKap. obyzen byl. ŽPod. vmnozil. — 40 otirpczly místo -čili; srov. 104, 28 a 106. 11; ZPod. obtrpczyly. — 41 obtirpcziely: exacerbaverunt; st. 77, 56; ZPod. má zde obtrpczyly. — 43 zraky m. zázraky, prodigia; ZPod. zazraky. — 46 huſennycziem za lat. aerugini; překladatel měl buď eruca ve svém textě a nebo si mátl eruca a aerugo; ZGloss. huſenici, ZPod. huſenyczy. — 47 A v rkp. není. — ſmyrt gych w gynyu: tak v rkp., moros eorum in pruina; překladatel bral moros za mors, opravovatel pak napsal k tomu na kraji: morzſku yahodu gynym; ŽPod. morſku yahodu gynyem, ŽGloss. morſku yahodu. — 51 pirwenye: m. prvně, srov. tutéž větu 104, 36. — w zemyu
Strana 105
105 52 Y otyal iako owczie lud ſwoy: y prziewedl gie vako ſtado v puſczyu. 53 [142b) Y wywedl gie w nadiegu, y nebali yſu ſie: a neprzateli geho przykrilo morze. 54 wedl gye na horu poſwieczenye ſweho: horu, giez dobyla prawyczie geho. Y wiwirchl ot oblicziegie gich wlaſti: a wrazu rozdielil gym zemyu w obwirwy myerney. 55 Y bidlity kazal w ſtanyech gich pokolenye iſrahelowo. 56 Y pokuſſiely, y otirpcziely yſu boha wirchnyeho a ſwiedeczſtwe geho necho 143a waly. 57 Y otwratyly ſie, y nechowaly ſlybu: yakozto otczowe gich, obratili ſu ſie w lucziſcze krzywe. 58 K hnyewu wzbudyly yſu geho na ſkalach ſwych: a na wrziezanych ſwich k rozhnyewanyu geho yſu wzbudyly. 59 Vſlyffal boh, y potupil: a w nyczíſe obratyl welmy ifrahele. 60 Y otpudil ſtan ſylowſky, ſtan ſwoy, kdez bidlil w ludech. 61 [143b) [I] podal v wyezenye mocz gich: a kraſſu gich w ruczie neprzatelſcziey. 62 Y zawrziel v meczyu lud ſwoy: a dyedynu ſwu potupil. 63 Mladczie gich ſnyedl ohen: a dyewky gich ne yfu okwieleny. 64 Knyezie gich v meczy letala: a wdowy gich neplakachu. 65 Y wzbuzen yeſt iakoby ſpal hoſpodyn, yako moczny opyw fie ot wyna. 66 Y uderzil ne 144a przateli ſwe v poſledky: ruhotu wiecznu dal gym. m. v zemi. — 52 v puſczyu: lat. rkp. in deserto. — 53 w na- diegu: lat. rkp. in spe. — 56 ſwiedeczſtwe m. -stvic. — 57 ſlybu: pactum; nad tím napsáno červeně myru. — 61 I podal: ini- cialka v rkp. jen naznačena, ale neudělána. — 63 neyſu okwieleny: překlad chybný, lat. non sunt lamentatae. — 64 ne-
105 52 Y otyal iako owczie lud ſwoy: y prziewedl gie vako ſtado v puſczyu. 53 [142b) Y wywedl gie w nadiegu, y nebali yſu ſie: a neprzateli geho przykrilo morze. 54 wedl gye na horu poſwieczenye ſweho: horu, giez dobyla prawyczie geho. Y wiwirchl ot oblicziegie gich wlaſti: a wrazu rozdielil gym zemyu w obwirwy myerney. 55 Y bidlity kazal w ſtanyech gich pokolenye iſrahelowo. 56 Y pokuſſiely, y otirpcziely yſu boha wirchnyeho a ſwiedeczſtwe geho necho 143a waly. 57 Y otwratyly ſie, y nechowaly ſlybu: yakozto otczowe gich, obratili ſu ſie w lucziſcze krzywe. 58 K hnyewu wzbudyly yſu geho na ſkalach ſwych: a na wrziezanych ſwich k rozhnyewanyu geho yſu wzbudyly. 59 Vſlyffal boh, y potupil: a w nyczíſe obratyl welmy ifrahele. 60 Y otpudil ſtan ſylowſky, ſtan ſwoy, kdez bidlil w ludech. 61 [143b) [I] podal v wyezenye mocz gich: a kraſſu gich w ruczie neprzatelſcziey. 62 Y zawrziel v meczyu lud ſwoy: a dyedynu ſwu potupil. 63 Mladczie gich ſnyedl ohen: a dyewky gich ne yfu okwieleny. 64 Knyezie gich v meczy letala: a wdowy gich neplakachu. 65 Y wzbuzen yeſt iakoby ſpal hoſpodyn, yako moczny opyw fie ot wyna. 66 Y uderzil ne 144a przateli ſwe v poſledky: ruhotu wiecznu dal gym. m. v zemi. — 52 v puſczyu: lat. rkp. in deserto. — 53 w na- diegu: lat. rkp. in spe. — 56 ſwiedeczſtwe m. -stvic. — 57 ſlybu: pactum; nad tím napsáno červeně myru. — 61 I podal: ini- cialka v rkp. jen naznačena, ale neudělána. — 63 neyſu okwieleny: překlad chybný, lat. non sunt lamentatae. — 64 ne-
Strana 106
106 67 Y otpudil ſtan yozephow : a pokolenye effremowa newzwolil. 68 [Alle wywolil pokolenye iudowo, horu ſyonſku, yuz mylowal. 69 Y vſtawil iako gednorozecz ſwatynu ſwu w zemyu, yuz zalozil na wieky. 70 Y wywolil dawida ſluhu ſweho, y podyal gey z ſtad owczich: ot brziezich wzal [144b geho. 71 Paſty iakuba ſluhu ſweho, a yſrahela dye- dynu ſwu. 72 Y paſl gie w nepoſquirneny ſirdczie ſweho: a w rozwynye ruku ſwu przywedl gie. LXXVIII. 1 Psalmus Asaph. Boze, przyſlly yſu wlaſti w die- dynu twu, poſquirnyly yſu chram ſwaty twoy: polozyly yfu ieruzalem w yabczyenu ſtrazyu. 2 Polozyly myrtlyny ſluh twich kirmye ptaſ 145a kom nebeſkym: tiala ſwatich twich zwierzatom zemſkym. 3 Prolyli yſu krew gich iako wodw okolo yruza- lema: y nebieſſe, kto hrzeba. 4 Vczyneny yſmy w ruhotu ſuſiedom naſſym: ſmyech a poyhrawanye tiem, giz okolo nas yſu. 5 Dokudze, hoſpodine, budeſſ ſie hniewati do ſkon- czienye? zazze ſie iako ohen nenawiſt twa? 6 Wyly hnyew twoy na wlaſti, giez tebe yſu ne- znaly: a w kralowſtwye, giez [145b gmene tweho ne- wzywaly. 7 Nebo yſu ſnyedli yakuba: a mieſto geho za- hubyly. plakachu: překlad chybný, lat. non plorabantur. — 68 Ale: inicialka v rkp. není. — 69 w zemyu: lat. in terra. — 72 w rozwynye: místo v rozumě, in intellectibus; ŽPod. w roz- umye, ZKap. rozumy (plur. Instr.). LXXVIII, 2 myrtlyny: ZGloss. mirlini, ZPod. mrlyny. — tiala m. těla, carnes. — 3 yruzalema: tak v rkp.
106 67 Y otpudil ſtan yozephow : a pokolenye effremowa newzwolil. 68 [Alle wywolil pokolenye iudowo, horu ſyonſku, yuz mylowal. 69 Y vſtawil iako gednorozecz ſwatynu ſwu w zemyu, yuz zalozil na wieky. 70 Y wywolil dawida ſluhu ſweho, y podyal gey z ſtad owczich: ot brziezich wzal [144b geho. 71 Paſty iakuba ſluhu ſweho, a yſrahela dye- dynu ſwu. 72 Y paſl gie w nepoſquirneny ſirdczie ſweho: a w rozwynye ruku ſwu przywedl gie. LXXVIII. 1 Psalmus Asaph. Boze, przyſlly yſu wlaſti w die- dynu twu, poſquirnyly yſu chram ſwaty twoy: polozyly yfu ieruzalem w yabczyenu ſtrazyu. 2 Polozyly myrtlyny ſluh twich kirmye ptaſ 145a kom nebeſkym: tiala ſwatich twich zwierzatom zemſkym. 3 Prolyli yſu krew gich iako wodw okolo yruza- lema: y nebieſſe, kto hrzeba. 4 Vczyneny yſmy w ruhotu ſuſiedom naſſym: ſmyech a poyhrawanye tiem, giz okolo nas yſu. 5 Dokudze, hoſpodine, budeſſ ſie hniewati do ſkon- czienye? zazze ſie iako ohen nenawiſt twa? 6 Wyly hnyew twoy na wlaſti, giez tebe yſu ne- znaly: a w kralowſtwye, giez [145b gmene tweho ne- wzywaly. 7 Nebo yſu ſnyedli yakuba: a mieſto geho za- hubyly. plakachu: překlad chybný, lat. non plorabantur. — 68 Ale: inicialka v rkp. není. — 69 w zemyu: lat. in terra. — 72 w rozwynye: místo v rozumě, in intellectibus; ŽPod. w roz- umye, ZKap. rozumy (plur. Instr.). LXXVIII, 2 myrtlyny: ZGloss. mirlini, ZPod. mrlyny. — tiala m. těla, carnes. — 3 yruzalema: tak v rkp.
Strana 107
107 8 Nerozpomynay neprawedlnoſty naſſich ſtarich, birzo prziedchwatte nas mylofirdie twa, nebo chudy vczyneny yſmy welmy. 9 Pomoz nam, boze, ſpalitelu nas, a pro ſlawu gmene tweho, hoſpodyne, wyproſti naſſ: a ſlytuy ſie na hrziechy naſſie pro twe gmie. 10 At bi ſnad nerzekly v wlaſtech: kde [146a) geſt boh gich? y wznamylo ſie w narodiech przied oczyma naſſyma, Pomſta krewe ſluh twych, giez prolita geſt: 11 wendi przied tie ſtonanye okowanych, Podle mnozſtwie lokte tweho vwiez ſye w ſyny ſmirtieyuczich. 12 I nawrat ſufiedom naſſym ſedmkrat w lono gich : ruhotu gich, giez ſu ſie ruhaly tobie, hoſpodyne. 13 Ale my lud twoy a owczie paſtwy twe ƒ146b) zpowiedamy ſye tobie na wieky: Za pokolenye az do pokolenye zwieſtugemy chwalu twu. LXXIX. 1 In finem, pro iis qui commutabuntur, testimonium Asaph. Psalmus. 2 Genz oprawugefſ iſrahele, przizrzi: genz wedeſſ iako owczyu yoſepha. Genz ſedyſſ na cherubynu, zgiew ſye 3 przied effraimem, benyamynem a manaſſem. Wzbud mocz twu, y przidy, aby ſpaſſeny vczynyl ny. 4 Boze, obrati ny: a pokazy nam oblicziey twoy, a ſpaſſeny budem. 5 Hoſpodyne, boze mocz 147a ny, dokudze budeſi ſie hniewati na modlytwu ſluhi tweho ? 10 wznamylo: ZGloss. oznamilo. — 11 ſmirtieyuczich: tak v rkp., t místo c; lat. mortificatorum; podlé výkladu Thalhofrova: der Getödteten; ale ZGloss. má zſmircieyucich (podlé lepšího čtení Safaříkova; čtení p. Paterovo -tie- v ČČM. 1879 jest podlé rukopisu nepodobné a grammaticky nemožné), tedy Nom. sing. zſmircieyuci „mortificator" a Inf. smrcěti. ŽPod. w ſyny w ſmrtelnykowe, ZKap. ſyny mrtvych.
107 8 Nerozpomynay neprawedlnoſty naſſich ſtarich, birzo prziedchwatte nas mylofirdie twa, nebo chudy vczyneny yſmy welmy. 9 Pomoz nam, boze, ſpalitelu nas, a pro ſlawu gmene tweho, hoſpodyne, wyproſti naſſ: a ſlytuy ſie na hrziechy naſſie pro twe gmie. 10 At bi ſnad nerzekly v wlaſtech: kde [146a) geſt boh gich? y wznamylo ſie w narodiech przied oczyma naſſyma, Pomſta krewe ſluh twych, giez prolita geſt: 11 wendi przied tie ſtonanye okowanych, Podle mnozſtwie lokte tweho vwiez ſye w ſyny ſmirtieyuczich. 12 I nawrat ſufiedom naſſym ſedmkrat w lono gich : ruhotu gich, giez ſu ſie ruhaly tobie, hoſpodyne. 13 Ale my lud twoy a owczie paſtwy twe ƒ146b) zpowiedamy ſye tobie na wieky: Za pokolenye az do pokolenye zwieſtugemy chwalu twu. LXXIX. 1 In finem, pro iis qui commutabuntur, testimonium Asaph. Psalmus. 2 Genz oprawugefſ iſrahele, przizrzi: genz wedeſſ iako owczyu yoſepha. Genz ſedyſſ na cherubynu, zgiew ſye 3 przied effraimem, benyamynem a manaſſem. Wzbud mocz twu, y przidy, aby ſpaſſeny vczynyl ny. 4 Boze, obrati ny: a pokazy nam oblicziey twoy, a ſpaſſeny budem. 5 Hoſpodyne, boze mocz 147a ny, dokudze budeſi ſie hniewati na modlytwu ſluhi tweho ? 10 wznamylo: ZGloss. oznamilo. — 11 ſmirtieyuczich: tak v rkp., t místo c; lat. mortificatorum; podlé výkladu Thalhofrova: der Getödteten; ale ZGloss. má zſmircieyucich (podlé lepšího čtení Safaříkova; čtení p. Paterovo -tie- v ČČM. 1879 jest podlé rukopisu nepodobné a grammaticky nemožné), tedy Nom. sing. zſmircieyuci „mortificator" a Inf. smrcěti. ŽPod. w ſyny w ſmrtelnykowe, ZKap. ſyny mrtvych.
Strana 108
108 6 Nakirmyſſ naſſ chleba ſlzieneho: a pietie daſſ nam w ſlzach v myeru? 7 Polozyl ſi ny v protywenſtwie ſuſiedom naſſym: a neprzietele naſſy ſmych walechu nami. 8 Hoſpodyne, boze moczny, obraty ny: a pokazy obliczyey twoy a ſpaſſeny budem. 9 Vynnyczy z egypta yſy przyneſl: wywirh yſy wlaſti, y roſſadil yſi yu. 10 Wodczie cziefty [147b] bil yſy przied nym: y rozſadil yſi korzenie gegie, y napilnyla zemyu. 11 Przykril hori ſtien gegie, a ſtromczow gegie czedri bozi. 12 Rozlozyla letoraſti ſwe az do morzie, a az do rzieky otmladi ſwe. 13 Y procz yſi zkazil ohradu gegie: y ſbierayu gy wſiczczi, giz prziechodye czieſtu? 14 Zkazyl yu kanecz z leſſa: a wlaſczy zwierz ſpaſl geft yu. 15 Boze ſil, obrati ſie: [148a] ſezrzi ſ nebie, y wyz, y nawſcziew vinniczie teto: 16 Y ſwirchuy yu, yuz ſadyla prawyczie twa: a na ſyna czlowieczieho, yehoz yſi potwirdil tobie. 17 Zazzena ohnem, a podkopana ot lanye oblycziegie tweho zhinu. 18 Bud ruka twa na muzie prawiczie twe: a na ſyna czlowieczieho, gehoz ſi potwirdil ſobie. 19 Y ne otſtupugemy ot tebe, wzkrzieſſyff ny: a ymye twe budem nazywati. 20 Hoſpodyne, boze fil, obraty [148b naſ: y po- kazati nam oblicziey twoy, a ſpaſeny budem. LXXIX, 6 pietie m. pitie, potum. — 7 ſmych: tak v rkp. — 9 przyneſl m. přěnesl, transtulisti. — wywirh: tak v rkp. — 11 ſtromczow m. stromcové, arbusta; ZGloss. ſtromcowe. — 12 Rozlozyla: podmět vinnicě. — 20 pokazati: chybně m. imperativu, ostende.
108 6 Nakirmyſſ naſſ chleba ſlzieneho: a pietie daſſ nam w ſlzach v myeru? 7 Polozyl ſi ny v protywenſtwie ſuſiedom naſſym: a neprzietele naſſy ſmych walechu nami. 8 Hoſpodyne, boze moczny, obraty ny: a pokazy obliczyey twoy a ſpaſſeny budem. 9 Vynnyczy z egypta yſy przyneſl: wywirh yſy wlaſti, y roſſadil yſi yu. 10 Wodczie cziefty [147b] bil yſy przied nym: y rozſadil yſi korzenie gegie, y napilnyla zemyu. 11 Przykril hori ſtien gegie, a ſtromczow gegie czedri bozi. 12 Rozlozyla letoraſti ſwe az do morzie, a az do rzieky otmladi ſwe. 13 Y procz yſi zkazil ohradu gegie: y ſbierayu gy wſiczczi, giz prziechodye czieſtu? 14 Zkazyl yu kanecz z leſſa: a wlaſczy zwierz ſpaſl geft yu. 15 Boze ſil, obrati ſie: [148a] ſezrzi ſ nebie, y wyz, y nawſcziew vinniczie teto: 16 Y ſwirchuy yu, yuz ſadyla prawyczie twa: a na ſyna czlowieczieho, yehoz yſi potwirdil tobie. 17 Zazzena ohnem, a podkopana ot lanye oblycziegie tweho zhinu. 18 Bud ruka twa na muzie prawiczie twe: a na ſyna czlowieczieho, gehoz ſi potwirdil ſobie. 19 Y ne otſtupugemy ot tebe, wzkrzieſſyff ny: a ymye twe budem nazywati. 20 Hoſpodyne, boze fil, obraty [148b naſ: y po- kazati nam oblicziey twoy, a ſpaſeny budem. LXXIX, 6 pietie m. pitie, potum. — 7 ſmych: tak v rkp. — 9 przyneſl m. přěnesl, transtulisti. — wywirh: tak v rkp. — 11 ſtromczow m. stromcové, arbusta; ZGloss. ſtromcowe. — 12 Rozlozyla: podmět vinnicě. — 20 pokazati: chybně m. imperativu, ostende.
Strana 109
109 LXXXIX. 1 Oratio Moysi hominis Dei. Hoſpodyne, vtocziſcze ty vezynen ſy nam, ot naroda az do naroda. 2 Drziewe nez hori biechu, aneb ſtworzeny byechu zemye a okirſl: ot wieka az do wieka ty yſi boh. 3 [149a] Neotwraczuy czlowieka v pokoru; y rzekl ſy: obratte ſie, ſynowe ludſczy. 4 Nebo tuficz let przied oczyma twyma, yakozto den weczerayffy, genz pomynul. [A] ſtrazie w noczy, 5 gyez za nyczſſe gmayu, gich leta budu. 6 Rano iako zelina mynu; rano wzkwetnu a mynu: a weczer ſpadnu a ztwirzdiey a zeſchny. 7 Nebo yſmy zſtaly w hniewie twem, a w ridany twem ſmuczeny yſmy. 8 Polozil yſy ƒ149b neprawedlnoſti naſſie przied ſobu: ſwiet naſſ na oſwieczenye oblicziegie tweho. 9 Nebo wſiczkny dnowe naſſy zhynuly yſu, a w hniewie twem yſmy zhynuly. Leta naſſie iako pauk rozmyſ- lena budu: 10 dnowe let naffych w nych, fedmdefat let. Ale acz w moczych, oſmdeſat let: a potom gich, vſile a boleſt. Nebe nadeyde tichoſt, y budem treſktany. 11 Kto znal mocz hnyewu tweho [150a/ a pro ftrach twoy hnyew twoy 12 rozcziſty? Prawyczy twu tak znamu vczyn, a vczene ſirdczem v mudroſty. 13 Obrat ſye, hoſpodyne, az donykud ? a proſeben bud nad ſluhamy twy. LXXXIX, 3 v pokoru; ko připsáno. — 4 A ſtrazie: inicialka jen naznačena. — 6 mynu, wzkwetnu, ſpadnu: lat. rkp. v sing. transeat, floreat, decidat; omylem opisovatelovým -nu m. -ni; ZPod. zkwetny, myn, ſpadny. — 8 ſwiet: saeculum ; ZKap. též tak. — 9 rozmyſlena budu: chybně za lat. medi- tabuntur. — 10 přeložení otrocké. — Nebe m. nebo. — 13 twy m. tvými.
109 LXXXIX. 1 Oratio Moysi hominis Dei. Hoſpodyne, vtocziſcze ty vezynen ſy nam, ot naroda az do naroda. 2 Drziewe nez hori biechu, aneb ſtworzeny byechu zemye a okirſl: ot wieka az do wieka ty yſi boh. 3 [149a] Neotwraczuy czlowieka v pokoru; y rzekl ſy: obratte ſie, ſynowe ludſczy. 4 Nebo tuficz let przied oczyma twyma, yakozto den weczerayffy, genz pomynul. [A] ſtrazie w noczy, 5 gyez za nyczſſe gmayu, gich leta budu. 6 Rano iako zelina mynu; rano wzkwetnu a mynu: a weczer ſpadnu a ztwirzdiey a zeſchny. 7 Nebo yſmy zſtaly w hniewie twem, a w ridany twem ſmuczeny yſmy. 8 Polozil yſy ƒ149b neprawedlnoſti naſſie przied ſobu: ſwiet naſſ na oſwieczenye oblicziegie tweho. 9 Nebo wſiczkny dnowe naſſy zhynuly yſu, a w hniewie twem yſmy zhynuly. Leta naſſie iako pauk rozmyſ- lena budu: 10 dnowe let naffych w nych, fedmdefat let. Ale acz w moczych, oſmdeſat let: a potom gich, vſile a boleſt. Nebe nadeyde tichoſt, y budem treſktany. 11 Kto znal mocz hnyewu tweho [150a/ a pro ftrach twoy hnyew twoy 12 rozcziſty? Prawyczy twu tak znamu vczyn, a vczene ſirdczem v mudroſty. 13 Obrat ſye, hoſpodyne, az donykud ? a proſeben bud nad ſluhamy twy. LXXXIX, 3 v pokoru; ko připsáno. — 4 A ſtrazie: inicialka jen naznačena. — 6 mynu, wzkwetnu, ſpadnu: lat. rkp. v sing. transeat, floreat, decidat; omylem opisovatelovým -nu m. -ni; ZPod. zkwetny, myn, ſpadny. — 8 ſwiet: saeculum ; ZKap. též tak. — 9 rozmyſlena budu: chybně za lat. medi- tabuntur. — 10 přeložení otrocké. — Nebe m. nebo. — 13 twy m. tvými.
Strana 110
110 14 Napilneny yſmy rano mylofirdie tweho: vweſe- lymy ſie, y kochany yſmy we wſſiech dnech naſſich. 15 Radowaly yſmy ſie pro dny, w nichz ſi ny po- korzil: let, w nychz yſmy widely zle. 16 Wezrzy na ſluhy twe, hoſpodine, [150b] a ſkutky twe: a opraw ſyny gich. 17 A bud ſwietloſt hoſpodynowa boha naſſeho na naſ, a diela ruku naſſyu opraw. Canticum Moysis. Exod. XV. 1—19. 1 Zpiewaymy hoſpodinu! ſlawnye nebo poczſczen geſt, kon a wſydaczie nam vwirhl v morze. 2 Mocz ma a chwala ma hoſpodyn, y vczynen my geſt w ſpaſſenie: [Tlento boh moy, y wzſlawy ƒ 151a gey : boh otczie meho, y wzwyſſy geho. 3 Hoſpodyn iako muz boyczie, wſſiemohuczy gmye geho. 4 wozy pharaonowy a woyſko geho vwirchl v morze : Wywolena kniezata geho utonula yſu v morzyu czyr- wenem. 5 bezednowe przykrili gie, ſeſly w hlubynu iako kamen. 6 Prawyczye twa. hoſpodine ! wzweliczena gelt u moczy, prawiczie twa, hoſpodine! uderzyla neprzietele. 7 a v mnozſtwy [151b ſlawy twe ſhladil yſi pro- twywniky me: Poſlal yſi hnyew twoy, genz ſezral gie iako pazdero. 8 a w duchu ridanye tweho ſhromazdyli fut fie wody: Stala woda tekuczie, ſebraly ſie bezednowe in proſtrzied morzie. 15 widely m. viděli. Moys. 1 wſydaczie m. vsědačě. — 2 Tento: inicialka v rkp. není. — 6 u moczy: k tomu na kraji w ſilnoſty. — 7 ſhladil m. ssadil, deposuisti; ZKlem. ſſadil, ŽPod. zſadyl. — protwy- wniky m. protivníky. — 8 in proftrzied: maten latinským in medio napsal písař český in také v textě českém; srov.
110 14 Napilneny yſmy rano mylofirdie tweho: vweſe- lymy ſie, y kochany yſmy we wſſiech dnech naſſich. 15 Radowaly yſmy ſie pro dny, w nichz ſi ny po- korzil: let, w nychz yſmy widely zle. 16 Wezrzy na ſluhy twe, hoſpodine, [150b] a ſkutky twe: a opraw ſyny gich. 17 A bud ſwietloſt hoſpodynowa boha naſſeho na naſ, a diela ruku naſſyu opraw. Canticum Moysis. Exod. XV. 1—19. 1 Zpiewaymy hoſpodinu! ſlawnye nebo poczſczen geſt, kon a wſydaczie nam vwirhl v morze. 2 Mocz ma a chwala ma hoſpodyn, y vczynen my geſt w ſpaſſenie: [Tlento boh moy, y wzſlawy ƒ 151a gey : boh otczie meho, y wzwyſſy geho. 3 Hoſpodyn iako muz boyczie, wſſiemohuczy gmye geho. 4 wozy pharaonowy a woyſko geho vwirchl v morze : Wywolena kniezata geho utonula yſu v morzyu czyr- wenem. 5 bezednowe przykrili gie, ſeſly w hlubynu iako kamen. 6 Prawyczye twa. hoſpodine ! wzweliczena gelt u moczy, prawiczie twa, hoſpodine! uderzyla neprzietele. 7 a v mnozſtwy [151b ſlawy twe ſhladil yſi pro- twywniky me: Poſlal yſi hnyew twoy, genz ſezral gie iako pazdero. 8 a w duchu ridanye tweho ſhromazdyli fut fie wody: Stala woda tekuczie, ſebraly ſie bezednowe in proſtrzied morzie. 15 widely m. viděli. Moys. 1 wſydaczie m. vsědačě. — 2 Tento: inicialka v rkp. není. — 6 u moczy: k tomu na kraji w ſilnoſty. — 7 ſhladil m. ssadil, deposuisti; ZKlem. ſſadil, ŽPod. zſadyl. — protwy- wniky m. protivníky. — 8 in proftrzied: maten latinským in medio napsal písař český in také v textě českém; srov.
Strana 111
111 9 [R]zekl neprzietel: budu ſtihaty, y popadnu, y roz- diely plen, y napilny ſie duſſie ma: Obnazu mecz moy, ztepe gie ruka ma. 10 Podul duch twoy, y pokrilo gye [152a] morze : ztonuly yſu yako olowo v wodach nahlich. 11 Kto podoben tobie mezy mocznymy, hoſpodine?" kto podoben tobie, ſweliczny y ſwatoſty, hrozny y chwaleny, a czynye dywy? 12 [Rjozproſtrzieli ruku twu, y ſleptala gie zemye. 13 Wodczie bil ſy v mylofirdyu twem ludu, gehoz yſi wykupil: Y vezil yſi gie w file twey v prziebitek [152b] ſwati twoy. 14 Wzeflly lude y rozhniewali yſu ſie: boleſty obdirziely bydlyczi v phyliſtymu. 15 Tehdy zamutichu ſie kniezata ebdomſka, moczne z moaba obdirzie trzies: zcziepienyely wſiczczy bidliczy w kanaanie. 16 Spadny na nye bazn a ſtrach, v welikoſty lokte tweho: Ath budu nepohnuty iako kamienie donudz .. . lud twoy, hoſpodyne, donudz .. . lud [153a] twoy, ten gehoz yſy wykupil. 17 Y wedeff gie, y poſadiſf gie w horzie diedyny twe, przyeſylnem bidlu twem, gez ſy vczynil, hoſpodyne. Swatyny twe, hoſpodyne, gez potwirdile ruczie twogi. 18 hoſpodine kralowal wiecznye a wiecznye. 19 Wſſel yeſt pharaon ſ wozy a giezdczy geho v morze: y nawratil na nie hoſpodyn wody morzſke : Ale fynowe ifralowy chodily ƒ 153b) po ſuchu proſtrzied geho morzie. 64, 5; 83, 11. — 9 Rzekl: inicialka v rkp. není. — 11 ſwe- lyczny: magnificus, ZPod. wzwelyczen. — y ſwatoſty m. v sva- tosti, in sanctitate. — 12 Rozproftrzieli m. rozprostřel si, extendisti; inicialka v rkp. jenom naznačena. — 13 vczil: portasti; k tomu na kraji oprava neſl. — 16 donudz.. .: v mezerách naznačených obékrát jest nepřeloženo lat. per- transeat. — 18 hoſpodine kralowal: chybně lat. Dominus regnabit. — 19 iſralowy: tak v rkp.
111 9 [R]zekl neprzietel: budu ſtihaty, y popadnu, y roz- diely plen, y napilny ſie duſſie ma: Obnazu mecz moy, ztepe gie ruka ma. 10 Podul duch twoy, y pokrilo gye [152a] morze : ztonuly yſu yako olowo v wodach nahlich. 11 Kto podoben tobie mezy mocznymy, hoſpodine?" kto podoben tobie, ſweliczny y ſwatoſty, hrozny y chwaleny, a czynye dywy? 12 [Rjozproſtrzieli ruku twu, y ſleptala gie zemye. 13 Wodczie bil ſy v mylofirdyu twem ludu, gehoz yſi wykupil: Y vezil yſi gie w file twey v prziebitek [152b] ſwati twoy. 14 Wzeflly lude y rozhniewali yſu ſie: boleſty obdirziely bydlyczi v phyliſtymu. 15 Tehdy zamutichu ſie kniezata ebdomſka, moczne z moaba obdirzie trzies: zcziepienyely wſiczczy bidliczy w kanaanie. 16 Spadny na nye bazn a ſtrach, v welikoſty lokte tweho: Ath budu nepohnuty iako kamienie donudz .. . lud twoy, hoſpodyne, donudz .. . lud [153a] twoy, ten gehoz yſy wykupil. 17 Y wedeff gie, y poſadiſf gie w horzie diedyny twe, przyeſylnem bidlu twem, gez ſy vczynil, hoſpodyne. Swatyny twe, hoſpodyne, gez potwirdile ruczie twogi. 18 hoſpodine kralowal wiecznye a wiecznye. 19 Wſſel yeſt pharaon ſ wozy a giezdczy geho v morze: y nawratil na nie hoſpodyn wody morzſke : Ale fynowe ifralowy chodily ƒ 153b) po ſuchu proſtrzied geho morzie. 64, 5; 83, 11. — 9 Rzekl: inicialka v rkp. není. — 11 ſwe- lyczny: magnificus, ZPod. wzwelyczen. — y ſwatoſty m. v sva- tosti, in sanctitate. — 12 Rozproftrzieli m. rozprostřel si, extendisti; inicialka v rkp. jenom naznačena. — 13 vczil: portasti; k tomu na kraji oprava neſl. — 16 donudz.. .: v mezerách naznačených obékrát jest nepřeloženo lat. per- transeat. — 18 hoſpodine kralowal: chybně lat. Dominus regnabit. — 19 iſralowy: tak v rkp.
Strana 112
112 LXXX. In finem, 1 Pro torcularibus, Psalmus ipsi Asaph. 2 Weſelte ſie bohu, pomoczniku naſſemu: raduyte ſie bohu iakubowu. 3 Przygmyete pieſn, a dayte buben: [154a) zaltarz weſely ſ huſlemy. 4 Trubte w nowu trubu, w ſlawny den hodowow waſſich : 5 Nebo kazanye w yzrahely yeſt, a ſud bohu yakubowu. 6 Swiedeczſtwie w yezephowy polozyl gie, kdiz wychodieſſe z zemie egypſke: yazyka, gehoz neznal, vſlyſſal. 7 Obratil ot brziemen chrzbet geho: ruczye geho w koſſu ſluzile. 8 W zamutczye wzwolal yſy, y wykupil ſem tie. y vſlyſſiech tebe [154b w ſkritu burzem: Zkuſil ſem tebe v wody otpowiedanye. 9 Slyff lude moy, y przyſwiedczi tye: yſrahele, acz mne vſlyſſ, 10 nebude w tobie boh nowotny, any ſie wzmodlyſſ bohu czyziemu. 11 Yaz ty yſem hoſpodyn, boh twoy, genz ſem wiwedl tie z zemye Egypſke: rozſſyrz vſta twa, a na- pilnyu gie. 12 Y ne ſlyſſal lud moy hlaſſu meho: a yſrahel ne poſluchal mne. 13 Y puſtil gie ƒ155b) podle zadoſti ſirdezie gich, poydu podle nalezenych ſwich. 14 Bi bil lud moy poſluchal mne, iſrahel bi bil na czieſtach mych chodil: LXXX, 4 hodowow: tak v rkp. — 6 yezephowy: tak v rkp. — 8 yſy: radováno. — burzem m. búřném; ZGloss. burznem — 9 przyſwiedczi m. přesvědči, contestabor te. — vſlyff m. uslyšíš, si audieris. — 13 puſtil lat. dimisi. — nalezenych m.
112 LXXX. In finem, 1 Pro torcularibus, Psalmus ipsi Asaph. 2 Weſelte ſie bohu, pomoczniku naſſemu: raduyte ſie bohu iakubowu. 3 Przygmyete pieſn, a dayte buben: [154a) zaltarz weſely ſ huſlemy. 4 Trubte w nowu trubu, w ſlawny den hodowow waſſich : 5 Nebo kazanye w yzrahely yeſt, a ſud bohu yakubowu. 6 Swiedeczſtwie w yezephowy polozyl gie, kdiz wychodieſſe z zemie egypſke: yazyka, gehoz neznal, vſlyſſal. 7 Obratil ot brziemen chrzbet geho: ruczye geho w koſſu ſluzile. 8 W zamutczye wzwolal yſy, y wykupil ſem tie. y vſlyſſiech tebe [154b w ſkritu burzem: Zkuſil ſem tebe v wody otpowiedanye. 9 Slyff lude moy, y przyſwiedczi tye: yſrahele, acz mne vſlyſſ, 10 nebude w tobie boh nowotny, any ſie wzmodlyſſ bohu czyziemu. 11 Yaz ty yſem hoſpodyn, boh twoy, genz ſem wiwedl tie z zemye Egypſke: rozſſyrz vſta twa, a na- pilnyu gie. 12 Y ne ſlyſſal lud moy hlaſſu meho: a yſrahel ne poſluchal mne. 13 Y puſtil gie ƒ155b) podle zadoſti ſirdezie gich, poydu podle nalezenych ſwich. 14 Bi bil lud moy poſluchal mne, iſrahel bi bil na czieſtach mych chodil: LXXX, 4 hodowow: tak v rkp. — 6 yezephowy: tak v rkp. — 8 yſy: radováno. — burzem m. búřném; ZGloss. burznem — 9 przyſwiedczi m. přesvědči, contestabor te. — vſlyff m. uslyšíš, si audieris. — 13 puſtil lat. dimisi. — nalezenych m.
Strana 113
113 15 Pro nyczſe ſnad bich bil neprzietel gich ponyzil, a na ty, giz ponyzye gie, poſlal bich ruku mu. 16 Neprzietele hoſpodynowy ſelhali yſu gemu: i bude czaſſ gich na wieieky. 17 Y kirmyl gie z tucznoſti zytne: a z opoky medu nakirmil gie. LXXXI. 1 Psalmus Asaph. /155b) Boh ſtal wboru bozſkem: ale v proſtrziedczie bohow rozſuzugie. 2 [DJokudze ſudite neprawedlnoſt: a oblicziey hrzieſſ- nich wzymate? 3 Sudte nedoſtatecznemu a ſyrotku: pokorneho a chwudemu zprawte. 4 Zproſte chudeho: a nedoſtateczneho z ruky hrzieſſ- nykowy wyproſte. 5 Newiedieli, any vrozomyeli, we tmye chodie: hnu ſie wſiczkny zaklady zemſczy. 6 Yaz ſem rzekl: bohowe yſte, a ſynowe wyſoczowy [ 156a] wſiczczi. 7 [Alle wy iako ludie zemrzete: a iako geden z knyezat letite. 8 Wſtan, hoſpodyne, ſudi zemyu: nebo ty wdiediſſ we wſiech wlaſtech. nalezení. — 15 neprzietel m. nepřátel, inimicos. — 16 wieieky m. věky. LXXXI, 1 wboru m. v sboru, in synagoga; srov. 106, 32. — 2 Dokudze: inicialka v rkp. není. — 3 chwudemu: tak v rkp., pauperem. — 4 wyproſte t. j. vyprostte, liberate. — 6 wyſoczowy t. j. vysočcovi, excelsi (sg. Gen.). — 7 Ale: ini- cialka v rkp. není. 8
113 15 Pro nyczſe ſnad bich bil neprzietel gich ponyzil, a na ty, giz ponyzye gie, poſlal bich ruku mu. 16 Neprzietele hoſpodynowy ſelhali yſu gemu: i bude czaſſ gich na wieieky. 17 Y kirmyl gie z tucznoſti zytne: a z opoky medu nakirmil gie. LXXXI. 1 Psalmus Asaph. /155b) Boh ſtal wboru bozſkem: ale v proſtrziedczie bohow rozſuzugie. 2 [DJokudze ſudite neprawedlnoſt: a oblicziey hrzieſſ- nich wzymate? 3 Sudte nedoſtatecznemu a ſyrotku: pokorneho a chwudemu zprawte. 4 Zproſte chudeho: a nedoſtateczneho z ruky hrzieſſ- nykowy wyproſte. 5 Newiedieli, any vrozomyeli, we tmye chodie: hnu ſie wſiczkny zaklady zemſczy. 6 Yaz ſem rzekl: bohowe yſte, a ſynowe wyſoczowy [ 156a] wſiczczi. 7 [Alle wy iako ludie zemrzete: a iako geden z knyezat letite. 8 Wſtan, hoſpodyne, ſudi zemyu: nebo ty wdiediſſ we wſiech wlaſtech. nalezení. — 15 neprzietel m. nepřátel, inimicos. — 16 wieieky m. věky. LXXXI, 1 wboru m. v sboru, in synagoga; srov. 106, 32. — 2 Dokudze: inicialka v rkp. není. — 3 chwudemu: tak v rkp., pauperem. — 4 wyproſte t. j. vyprostte, liberate. — 6 wyſoczowy t. j. vysočcovi, excelsi (sg. Gen.). — 7 Ale: ini- cialka v rkp. není. 8
Strana 114
114 LXXXII. 1 Canticum Psalmi Asaph. 2 Boze, kto rowen bude tobie? nemylcz, ny ſie vkroczyu, boze! 3 Nebo tot neprzietele twogi zwuczieli: a giz yſu tebe nenawidiely, wzdwyhly hlawu. 4 Nad lud twoy ſlozyli zlu [156b radu: a myſlyly proty ſwatym twym. 5 Rzekly: poydiete, y zatratimy gie z wlaſty, y nebud zpomanuto gmye yſrahelo wiecz. 6 Nebo myſlyly gednoſtaynie: ſpolu proty tobie vprawu vgednaly, 7 ſtanowe ydumſczy a yſmahelytowſczy: Moab aga- reinowiczy, 8 gbal a amon a amalech: czyzozemczi ſ bidlygiczymy w ſtirzſku. 9 A to toty affur prziſſel ſ ny 157a/my: vczyneny yſu v pomocz ſynom lytowym. 10 Vczyn gym iako madyanowy a zyzare: iako yabynowy na potoczye czyzenſkem. 11 Rozpraſſeny w endorzie: vczyneny yſu iako hnoy zemíky. 12 Poloz knyezata gich iako orebſke y zebſke y ze- bedeyſke y falmanſke: Wſieczka knyezata gich, 13 gyz yſu rzekly: w diedynu przygmyeme ſwa- tynu bozy. 14 Boze moy, poloz gie yako kolo: a iako pazderzie przied [157b oblicziegem wietrowym. 15 Yako ohen, genz ſzyha leſ: a iako plamen ſzyha hory: LXXXII, 2 ny ſie vkroczyu: imperat, neque compescaris. 4 ſlozyli zlu radu: k tomu na kraji r ſzlobily; lat. mali- gnaverunt consilium. — 5 zatratimy: disperdamus. — yſrahelo m. Israhelovo. — 8 w ſtirſkku m. lat. Tyrum; ZPod. w tyru. 9 lytowym m. Lotovým.
114 LXXXII. 1 Canticum Psalmi Asaph. 2 Boze, kto rowen bude tobie? nemylcz, ny ſie vkroczyu, boze! 3 Nebo tot neprzietele twogi zwuczieli: a giz yſu tebe nenawidiely, wzdwyhly hlawu. 4 Nad lud twoy ſlozyli zlu [156b radu: a myſlyly proty ſwatym twym. 5 Rzekly: poydiete, y zatratimy gie z wlaſty, y nebud zpomanuto gmye yſrahelo wiecz. 6 Nebo myſlyly gednoſtaynie: ſpolu proty tobie vprawu vgednaly, 7 ſtanowe ydumſczy a yſmahelytowſczy: Moab aga- reinowiczy, 8 gbal a amon a amalech: czyzozemczi ſ bidlygiczymy w ſtirzſku. 9 A to toty affur prziſſel ſ ny 157a/my: vczyneny yſu v pomocz ſynom lytowym. 10 Vczyn gym iako madyanowy a zyzare: iako yabynowy na potoczye czyzenſkem. 11 Rozpraſſeny w endorzie: vczyneny yſu iako hnoy zemíky. 12 Poloz knyezata gich iako orebſke y zebſke y ze- bedeyſke y falmanſke: Wſieczka knyezata gich, 13 gyz yſu rzekly: w diedynu przygmyeme ſwa- tynu bozy. 14 Boze moy, poloz gie yako kolo: a iako pazderzie przied [157b oblicziegem wietrowym. 15 Yako ohen, genz ſzyha leſ: a iako plamen ſzyha hory: LXXXII, 2 ny ſie vkroczyu: imperat, neque compescaris. 4 ſlozyli zlu radu: k tomu na kraji r ſzlobily; lat. mali- gnaverunt consilium. — 5 zatratimy: disperdamus. — yſrahelo m. Israhelovo. — 8 w ſtirſkku m. lat. Tyrum; ZPod. w tyru. 9 lytowym m. Lotovým.
Strana 115
115 16 Yakez wzhonyſſ gie v burzy twey: a w hniewie twem ſmutiſ gie. 17 Naplyn obliczieg gich hanbu: a wzhledayu gmene tweho, hoſpodyne. 18 Stidte ſye, y zamutte ſie wieky wiekom: y po- haneny budte, y zhynte. 19 At poznayu, ze gmye tobie hoſpodyn: ty ſam prziewyſoky nade wſſyu zemyu. Chwala otczy. LXXXIII. In finem, 1 Pro torcularibus filiis Core, Psalmus. 2 ƒ158a Kako myly ſtany twogi, hoſpodyne moczy! 3 zada, y wſtawa duſſye ma w ſyeny hoſpodynowye. Sirdcze me a tielo me weſſele ſie v bohu zywem. 4 A toty wrabecz nalezl ſobie dom, a hirdlyczie hnyezdo, kde by polozyla ptaczata ſwa. Oltarzi twogi, hoſpodyne moczi, kral moy a boh moy. 5 Blazeny, genz bydle w domu twem: na wieky wiekom wzchwale tye. 6 Blazeny [158b] muz, gehoz pomocz geſt ot tebe: wzeſtie firdczu ſwemu vgednal. 7 v podolu ſlez, v myeſtie, gehoz polozil. 8 A toty blahanye da zakona noſicz, poydu z ſyly w ſylu: bude vzrzien boh bohowy w ſyonu. 9 Hoſpodine, boze ſyl, vſlyſſy modlitwu mu: vſyma wzwiez, boze iakubow. 10 Zaſlonytely naſſ przizrzi, boze: y wezrzy na oblicziey pomazanczie tweho. 11 Nebo lepſſy geft geden den w fienech twich nad tuſſyczie. [159a Wzwolich otwirzenym biti w domu boha meho, magis nez bidlity w ſtaniech hrzyeſſnykowich. 16 Yakez m. Takež, omylem rubrikatorovým; od písaře je zde naznačeno t. LXXXIII, 3 wſtawa t. j. ustává, deficit; ZGloss. uſtaua, ZPod. uſtawa. — 4 kral, boh: Nom. místo Vok. — 11 magis: 8*
115 16 Yakez wzhonyſſ gie v burzy twey: a w hniewie twem ſmutiſ gie. 17 Naplyn obliczieg gich hanbu: a wzhledayu gmene tweho, hoſpodyne. 18 Stidte ſye, y zamutte ſie wieky wiekom: y po- haneny budte, y zhynte. 19 At poznayu, ze gmye tobie hoſpodyn: ty ſam prziewyſoky nade wſſyu zemyu. Chwala otczy. LXXXIII. In finem, 1 Pro torcularibus filiis Core, Psalmus. 2 ƒ158a Kako myly ſtany twogi, hoſpodyne moczy! 3 zada, y wſtawa duſſye ma w ſyeny hoſpodynowye. Sirdcze me a tielo me weſſele ſie v bohu zywem. 4 A toty wrabecz nalezl ſobie dom, a hirdlyczie hnyezdo, kde by polozyla ptaczata ſwa. Oltarzi twogi, hoſpodyne moczi, kral moy a boh moy. 5 Blazeny, genz bydle w domu twem: na wieky wiekom wzchwale tye. 6 Blazeny [158b] muz, gehoz pomocz geſt ot tebe: wzeſtie firdczu ſwemu vgednal. 7 v podolu ſlez, v myeſtie, gehoz polozil. 8 A toty blahanye da zakona noſicz, poydu z ſyly w ſylu: bude vzrzien boh bohowy w ſyonu. 9 Hoſpodine, boze ſyl, vſlyſſy modlitwu mu: vſyma wzwiez, boze iakubow. 10 Zaſlonytely naſſ przizrzi, boze: y wezrzy na oblicziey pomazanczie tweho. 11 Nebo lepſſy geft geden den w fienech twich nad tuſſyczie. [159a Wzwolich otwirzenym biti w domu boha meho, magis nez bidlity w ſtaniech hrzyeſſnykowich. 16 Yakez m. Takež, omylem rubrikatorovým; od písaře je zde naznačeno t. LXXXIII, 3 wſtawa t. j. ustává, deficit; ZGloss. uſtaua, ZPod. uſtawa. — 4 kral, boh: Nom. místo Vok. — 11 magis: 8*
Strana 116
116 12 Nebo myloſirdie a prawdu myluge boh: myloſt a ſlawu da hoſpodyn. 13 Nezbawy dobra tiech, giz chodie w nepoſquirnye : hoſpodyne ſil, blazeny czlowiek, genz vffa w tie. LXXXIV. 1 In finem, filiis Core, Psalmus. 2 Pozehnal yſi hoſpodine zemyu twu: otwratil ſi wiezenye [159b iakubowo. 3 Otpuſti ſi neprawedlnoſt oſſady twe, przykryl ſi wſieczki hrziechi gich. 4 Otiſfil yſy weſczek hniew twoy: obratil ſi ſie ot hniewu nelytoſti twe. 5 Obrati ny, boze, ſpaſſytelu naſſ: a otwrat hnyew twoy ot naſ. 6 Czy na wyeky wzhnyewaſſ ſie na ny? czy roz- proſtrzeſſ hnyew twoy ot pokolenye az do pokolenye? 7 Boze, ty wratyw ſie wzkrzieſſiſ naſ: a oſſad twa wzraduge ſie w tobie. 8 Pokaz nam hoſpodyne ƒ160a) myloſirdye twe: a ſpaſſenye twe day nam. 9 Vſlyſſy, czo wzmluwy we mnye hoſpodyn boh: nebo wzmluwy myr w oſadu ſwu. A nad ſwate ſwe, a na ti, giz obraczygyu w ſirdcze. 10 Awſfakoze bliz boyuczich geho ſpaſſenye geho: aby prziebywala ſlawa w zemy naſſiey. 11 Mylofirdie a wiera potkala ſie: prawedlnoſt a myr polybily yſu ſie. 12 Wiera z zemye narodila ſie geſt: a prawda [160b] ſ nebie ſezrziela. písař sveden textem latinským, napsal z něho toto slovo do přeložení českého; podobné svedení viz Moys. 8; 64, 5. LXXXIV, 3 otpuſti m. otpustil. — 4 nelytoſti m. nelíbosti, indignationis ; ZPod nelyboſty. — 7 oſſad m. osada plebs. — 8 a ſpaſſenye: nad tím připsáno a zdrawie. — 9 obraczygyu m. lat. convertuntur.
116 12 Nebo myloſirdie a prawdu myluge boh: myloſt a ſlawu da hoſpodyn. 13 Nezbawy dobra tiech, giz chodie w nepoſquirnye : hoſpodyne ſil, blazeny czlowiek, genz vffa w tie. LXXXIV. 1 In finem, filiis Core, Psalmus. 2 Pozehnal yſi hoſpodine zemyu twu: otwratil ſi wiezenye [159b iakubowo. 3 Otpuſti ſi neprawedlnoſt oſſady twe, przykryl ſi wſieczki hrziechi gich. 4 Otiſfil yſy weſczek hniew twoy: obratil ſi ſie ot hniewu nelytoſti twe. 5 Obrati ny, boze, ſpaſſytelu naſſ: a otwrat hnyew twoy ot naſ. 6 Czy na wyeky wzhnyewaſſ ſie na ny? czy roz- proſtrzeſſ hnyew twoy ot pokolenye az do pokolenye? 7 Boze, ty wratyw ſie wzkrzieſſiſ naſ: a oſſad twa wzraduge ſie w tobie. 8 Pokaz nam hoſpodyne ƒ160a) myloſirdye twe: a ſpaſſenye twe day nam. 9 Vſlyſſy, czo wzmluwy we mnye hoſpodyn boh: nebo wzmluwy myr w oſadu ſwu. A nad ſwate ſwe, a na ti, giz obraczygyu w ſirdcze. 10 Awſfakoze bliz boyuczich geho ſpaſſenye geho: aby prziebywala ſlawa w zemy naſſiey. 11 Mylofirdie a wiera potkala ſie: prawedlnoſt a myr polybily yſu ſie. 12 Wiera z zemye narodila ſie geſt: a prawda [160b] ſ nebie ſezrziela. písař sveden textem latinským, napsal z něho toto slovo do přeložení českého; podobné svedení viz Moys. 8; 64, 5. LXXXIV, 3 otpuſti m. otpustil. — 4 nelytoſti m. nelíbosti, indignationis ; ZPod nelyboſty. — 7 oſſad m. osada plebs. — 8 a ſpaſſenye: nad tím připsáno a zdrawie. — 9 obraczygyu m. lat. convertuntur.
Strana 117
117 13 A toty hoſpodyn da lytoſt: a zemye naſſie da plod ſwoy. 14 Prawda przied nym bude choditi: a polozy na czieſti chodi ſwe. LXXXV. Oratio ipsi David. 1 Naklony, hoſ., veho twe, y vſliſſ mye: nebo ne- doſtateczny a chudy yſem yaz. 2 Strziezy duſſie me, nebo ty ſwaty yſem: ſpaſſena vczyn ſluhu tweho, boze, vffayucze w tye. 3 Smyluy ſie nade mnu, hoſpodine, nebo k tobie [16 1a) wolam cziely den: 4 utieſſy duſſy ſluhy tweho, nebo k tobie, hoſpo- dyne, duſſy mu yſem wzdwyhl. 5 Nebo ty, hoſpodyne, ſladky y tichy, a mnoheho mylofirdye wſſyem wzywayczym tebe. 6 Vſſyma przigmy modlytwu mu: a przichil ſie k hlaſſu proſſby me. 7 W den ſmutny meho wzwolach k tobie: nebo vſlyſſal yſy mye. 8 Nenye podobeny tobie u boziech, hoſpodine: a nenye podle ſkutkow twich. 9 Wlieczky wlaſty, giez ſy koly [161b uczynil, przydu, y wzmodle ſie przied tobu, hoſpodyne, y wſlawie gmye twe. 10 Nebo welyky yſty ty a czynye dywy: ty yſy boh ſam. 11 Prziewed mye, hoſpodyne, na czieftie twey, y wendu v wiernofty twey: raduge ſie firdcze me, aby ſie balo gmene tweho. LXXXV, 4 utieffy: nad tím připsáno vueſely; lat. laetifica. — 5 ſladky: k tomu na kraji chutny; lat. suavis. — wzy- wayczym: tak v rkp. — 7 ſmutny m. smutku nebo smutka, tribulationis; ZPod. ſmutka. — 8 podobeny m. podobný; ZGloss. podobni. — 10 yſty m. jsi.
117 13 A toty hoſpodyn da lytoſt: a zemye naſſie da plod ſwoy. 14 Prawda przied nym bude choditi: a polozy na czieſti chodi ſwe. LXXXV. Oratio ipsi David. 1 Naklony, hoſ., veho twe, y vſliſſ mye: nebo ne- doſtateczny a chudy yſem yaz. 2 Strziezy duſſie me, nebo ty ſwaty yſem: ſpaſſena vczyn ſluhu tweho, boze, vffayucze w tye. 3 Smyluy ſie nade mnu, hoſpodine, nebo k tobie [16 1a) wolam cziely den: 4 utieſſy duſſy ſluhy tweho, nebo k tobie, hoſpo- dyne, duſſy mu yſem wzdwyhl. 5 Nebo ty, hoſpodyne, ſladky y tichy, a mnoheho mylofirdye wſſyem wzywayczym tebe. 6 Vſſyma przigmy modlytwu mu: a przichil ſie k hlaſſu proſſby me. 7 W den ſmutny meho wzwolach k tobie: nebo vſlyſſal yſy mye. 8 Nenye podobeny tobie u boziech, hoſpodine: a nenye podle ſkutkow twich. 9 Wlieczky wlaſty, giez ſy koly [161b uczynil, przydu, y wzmodle ſie przied tobu, hoſpodyne, y wſlawie gmye twe. 10 Nebo welyky yſty ty a czynye dywy: ty yſy boh ſam. 11 Prziewed mye, hoſpodyne, na czieftie twey, y wendu v wiernofty twey: raduge ſie firdcze me, aby ſie balo gmene tweho. LXXXV, 4 utieffy: nad tím připsáno vueſely; lat. laetifica. — 5 ſladky: k tomu na kraji chutny; lat. suavis. — wzy- wayczym: tak v rkp. — 7 ſmutny m. smutku nebo smutka, tribulationis; ZPod. ſmutka. — 8 podobeny m. podobný; ZGloss. podobni. — 10 yſty m. jsi.
Strana 118
118 12 Zpowiedayu ſie tobie, hoſpodine, we wſſem firdczy mem, y wſlawy gmye twe na wieky. 13 Nebo welyke geft mylofirdie twe nade mnu: y wyprauil yſy [162a duſſyu mu z pekla z nyzſſieho. 14 Boze, neprawedlny wſtaly yſu na mye, a ſbor mocznych hledaly yſu duſſie me: a nepolozy yſu tebe przieſobu. 15 A ty, hoſpodyne, boze myloſtywy a myloſtyw, tirpielywy a mnoho miloſirdie a wierny. 16 Wezrzy na mye, a ſmyluy ſye nade mnu, day czieſa- rzowſtwo dietieti twemu: a ſpaſſena vczin ſyna roby twe. 17 Vczyn ſe mnu ƒ162b znamenie w dobrem, abi widiely, giz mme nenawidie, y pohaneny budu: nebo ty, hoſpodyne, pomohl ſy my, y vtieſſil ſy mye. LXXXVI. 1 Filiis Core, Psalmus Cantici. Zaklady geho na horach ſwatich : 2 myluge hoſpodyn vrata ſyonſka nade wſieczky ſtany yakubowy. 3 Slawna mluwena ſut o tobie, mieſto bozie. 4 Pomnyeti budu raab a babilonia, wieduczich mne. A toti czyzozemczy, y tirſky a lud murzynſky, 163a ty bily yſu tam. 5 Czy ſyon die: czlowiek a czlowiek narodil lie geft w nyey, a on zalozyl gy prziewyſoky ? 6 Hoſpodyn prawyl v piſmye ludſkem a knyezat: tiech, gyez ſu bily w nyey. 7 Yako raduyuczich wſiech naſſ prziebytek yeſt w tobie. 14 nepolozy m. nepoložili. — przieſobu: tak v rkp., in conspectu; ZGloss. przied ſobu, ZPod. przied ſebu. — 15 mnoho m. mnohého, multa misericordiae. — 17 mme m. mne. LXXXVI, 4 babilonia: lat. rkp. babylonis; v textě lat. litera s je podobná k liteře a, překladatel český četl baby- lonia a nechal to i v textě českém ; ZGloss. -na. — 5 a 6 w nyey, gy m. v nem, jej; femininum podlé lat. (civitas, Sion).
118 12 Zpowiedayu ſie tobie, hoſpodine, we wſſem firdczy mem, y wſlawy gmye twe na wieky. 13 Nebo welyke geft mylofirdie twe nade mnu: y wyprauil yſy [162a duſſyu mu z pekla z nyzſſieho. 14 Boze, neprawedlny wſtaly yſu na mye, a ſbor mocznych hledaly yſu duſſie me: a nepolozy yſu tebe przieſobu. 15 A ty, hoſpodyne, boze myloſtywy a myloſtyw, tirpielywy a mnoho miloſirdie a wierny. 16 Wezrzy na mye, a ſmyluy ſye nade mnu, day czieſa- rzowſtwo dietieti twemu: a ſpaſſena vczin ſyna roby twe. 17 Vczyn ſe mnu ƒ162b znamenie w dobrem, abi widiely, giz mme nenawidie, y pohaneny budu: nebo ty, hoſpodyne, pomohl ſy my, y vtieſſil ſy mye. LXXXVI. 1 Filiis Core, Psalmus Cantici. Zaklady geho na horach ſwatich : 2 myluge hoſpodyn vrata ſyonſka nade wſieczky ſtany yakubowy. 3 Slawna mluwena ſut o tobie, mieſto bozie. 4 Pomnyeti budu raab a babilonia, wieduczich mne. A toti czyzozemczy, y tirſky a lud murzynſky, 163a ty bily yſu tam. 5 Czy ſyon die: czlowiek a czlowiek narodil lie geft w nyey, a on zalozyl gy prziewyſoky ? 6 Hoſpodyn prawyl v piſmye ludſkem a knyezat: tiech, gyez ſu bily w nyey. 7 Yako raduyuczich wſiech naſſ prziebytek yeſt w tobie. 14 nepolozy m. nepoložili. — przieſobu: tak v rkp., in conspectu; ZGloss. przied ſobu, ZPod. przied ſebu. — 15 mnoho m. mnohého, multa misericordiae. — 17 mme m. mne. LXXXVI, 4 babilonia: lat. rkp. babylonis; v textě lat. litera s je podobná k liteře a, překladatel český četl baby- lonia a nechal to i v textě českém ; ZGloss. -na. — 5 a 6 w nyey, gy m. v nem, jej; femininum podlé lat. (civitas, Sion).
Strana 119
119 LXXXVII. Canticum Psalmi, 1 Filiis Core, in finem, pro Meheleth ad respon- dendum, intellectus Eman Ezrahitae. 2 Hoſpodine, boze ſpaſſenye meho, we dne wolal ſem a w noczi przied tobu. 3 Wendi przied tye modlitwa ma: nachyly veho twe ku proſbie [136b mey. 4 Nebo napilnena geſt zlym duſſie ma: a zywot moy peklu ſie przyblyzil. 5 Przymyenen yſem ſchozugyczymy w yezero: vczynen yſem iako czlowiek bez pomoczy, 6 mezi mirtwymy prazdny. Yako raneny ſpiecze w rowiech, gichze nenye pamyet wiecz: a ony ot ruky twe zahnany yſu. 7 Polozyly mye w giezeru mezyem: w temnyczy a w ſtynyu ſmyrtedlnem. 8 Nade mnu potwir 164a zeno yeft ridanye twe : a wſietky wlny twe vwedl yſi na mye. 9 Daleky ſy uczynil zname me ote mne: polozyly yſu mye v mirzkoſt ſobie. Y dal mye, y newichodiech: 10 oczy mogi zneduzniele pro nedoſtatek. Wolal ſem k tobie, hoſpodyne, czieli den: rozproſtriech k tobie ruczie mogi. 11 Czy myrtwym vczynyſ diui? nebo lekarzi wzkrzieſie fie, y wyzpowiedayu ſie tobie? 12 Czyly wyprawy nyekto w roƒ164b wu mylofirdie twe, a prawedlnoſt tw w ztraczenye? LXXXVII, 5 ſchozugyczymy m. s schozujícími, cum descen- dentibus; srov. již ſchodie v jezero Ezech. 18. — 6 nenye pamyet: Vulg. non es memor; ZKlem, jichžto s' nebyl paměten. — 7 mezyem m. nižšiem, inferiori; srov. 85, 13; ZPod. nyffyem. w ſtynyu: tak v rkp. — 9 dal mye m. lat traditus sum. — 10 rozproſtriech: tak v rkp. — 11 wzkrzieſie ſie m. vzkřiesie, suscitabunt (sc. mortuos). — 12 tw t. j. tvú. — w ztraczenye: lat. rkp. in perditionem, Vulg. in perditione.
119 LXXXVII. Canticum Psalmi, 1 Filiis Core, in finem, pro Meheleth ad respon- dendum, intellectus Eman Ezrahitae. 2 Hoſpodine, boze ſpaſſenye meho, we dne wolal ſem a w noczi przied tobu. 3 Wendi przied tye modlitwa ma: nachyly veho twe ku proſbie [136b mey. 4 Nebo napilnena geſt zlym duſſie ma: a zywot moy peklu ſie przyblyzil. 5 Przymyenen yſem ſchozugyczymy w yezero: vczynen yſem iako czlowiek bez pomoczy, 6 mezi mirtwymy prazdny. Yako raneny ſpiecze w rowiech, gichze nenye pamyet wiecz: a ony ot ruky twe zahnany yſu. 7 Polozyly mye w giezeru mezyem: w temnyczy a w ſtynyu ſmyrtedlnem. 8 Nade mnu potwir 164a zeno yeft ridanye twe : a wſietky wlny twe vwedl yſi na mye. 9 Daleky ſy uczynil zname me ote mne: polozyly yſu mye v mirzkoſt ſobie. Y dal mye, y newichodiech: 10 oczy mogi zneduzniele pro nedoſtatek. Wolal ſem k tobie, hoſpodyne, czieli den: rozproſtriech k tobie ruczie mogi. 11 Czy myrtwym vczynyſ diui? nebo lekarzi wzkrzieſie fie, y wyzpowiedayu ſie tobie? 12 Czyly wyprawy nyekto w roƒ164b wu mylofirdie twe, a prawedlnoſt tw w ztraczenye? LXXXVII, 5 ſchozugyczymy m. s schozujícími, cum descen- dentibus; srov. již ſchodie v jezero Ezech. 18. — 6 nenye pamyet: Vulg. non es memor; ZKlem, jichžto s' nebyl paměten. — 7 mezyem m. nižšiem, inferiori; srov. 85, 13; ZPod. nyffyem. w ſtynyu: tak v rkp. — 9 dal mye m. lat traditus sum. — 10 rozproſtriech: tak v rkp. — 11 wzkrzieſie ſie m. vzkřiesie, suscitabunt (sc. mortuos). — 12 tw t. j. tvú. — w ztraczenye: lat. rkp. in perditionem, Vulg. in perditione.
Strana 120
120 13 Czyly poznany budu we tmye dywy twogi, a prawo twe w zemy zapomanutey ? 14 A yaz ſem k tobie, hoſpodine, wolal: a rano modlitwa ma prziedeyde tie. 15 procz hoſpodyne zapuzugeſſ modlitwu mu: obratiſſ oblycziey twoy ote mne ? 16 Chudy yſem yaz, a w uſyly ot mladoſty me: wzdwyzen y ponyzen yſem y zamuczen. 17 We mnye yfu hnie 165a wowe twogi : a strachowe twogi ſmutily mye. 18 Obklyczyly mye iako woda czieli den: obklyczyly mye ſpolu. 19 Wzdalil yſi ote mne przietele a bliznieho: a zname me ot hubenſtwie. LXXXVIII. 1 Intellectus Ethan Ezrahitae. 2 Mylofirdie hoſpodynowo na wieky zpiewati budu. V pokoleny a u pokolenyu zwyeſtugyu prawedlnoſt twu wſtech mych. 3 Nebo yſi rzekl: na wieky mylofirdie vſtaweno bude [165b na nebeſſiech, uprawena bude wiera twa w nich. 4 Vilozil yſem vprawu wywolenym mym, prziſahl ſem dawidowy ſluzie memu: 5 az na wieky prziprawy fiemye twe. Y poſtawy ot pokolenye az do pokolenye ſtolecz twoy. 6 Wzpowiedie nebeſſa dywi twe, hoſpodine: a take wieru twu we ſboru ſwatich. 7 Nebo kto w oblacziech przirowna ſie hoſ.: rowen bude bohu w ſynyech bozich? 17 We mnye yfu hniewowe: lat. rkp. in ne transi- erunt irae.
120 13 Czyly poznany budu we tmye dywy twogi, a prawo twe w zemy zapomanutey ? 14 A yaz ſem k tobie, hoſpodine, wolal: a rano modlitwa ma prziedeyde tie. 15 procz hoſpodyne zapuzugeſſ modlitwu mu: obratiſſ oblycziey twoy ote mne ? 16 Chudy yſem yaz, a w uſyly ot mladoſty me: wzdwyzen y ponyzen yſem y zamuczen. 17 We mnye yfu hnie 165a wowe twogi : a strachowe twogi ſmutily mye. 18 Obklyczyly mye iako woda czieli den: obklyczyly mye ſpolu. 19 Wzdalil yſi ote mne przietele a bliznieho: a zname me ot hubenſtwie. LXXXVIII. 1 Intellectus Ethan Ezrahitae. 2 Mylofirdie hoſpodynowo na wieky zpiewati budu. V pokoleny a u pokolenyu zwyeſtugyu prawedlnoſt twu wſtech mych. 3 Nebo yſi rzekl: na wieky mylofirdie vſtaweno bude [165b na nebeſſiech, uprawena bude wiera twa w nich. 4 Vilozil yſem vprawu wywolenym mym, prziſahl ſem dawidowy ſluzie memu: 5 az na wieky prziprawy fiemye twe. Y poſtawy ot pokolenye az do pokolenye ſtolecz twoy. 6 Wzpowiedie nebeſſa dywi twe, hoſpodine: a take wieru twu we ſboru ſwatich. 7 Nebo kto w oblacziech przirowna ſie hoſ.: rowen bude bohu w ſynyech bozich? 17 We mnye yfu hniewowe: lat. rkp. in ne transi- erunt irae.
Strana 121
121 8 Boze, giz blahoſlawie yſu w radie ſwatich, welyky a hrozny [166a] nade wſſyemy, giz okolo geho yſu. 9 Hoſpodyne, boze ſil, kto rowen tobie? moczen yſy, hoſpoe., a wiera twa okolo tebe. 10 Ty wladneſſ moczyu morzſku: ale hnutie wiln geho ty tyſſiſſ. 11 Ty ponyzil iako raneneho piſſnyka: w lokty ſyly twe rozpraſſil ſy neprzateli twe. 12 Twa yſu nebeſſa a twa geſt zemie: okirzl zemſky a pilnoſt geho tiſ zalozil: 13 ponocznyu ſtranu a morze tiſ ſtworzil. Thabor /166b a erman we ymenu twem wzweſele ſie. 14 twoy loket ſ moczu. Vſilny ſie ruka twa, a wzwyſſy ſie prawiczie twa: 15 prawo a ſud przyprawa ſtolczie tweho. Mylo- firdie a wiera prziedeydu oblicziey twoy. 16 blazeny lud twoy, genz vmye radoft. Hoſpodyne, w ſwietloſti oblycziegie tweho budu chodity, 17 a we ymenu twem wzweſele fie cziely den: a v prawie twem budu wzwyſſeny. 18 Nebo ſlawa ſily gich ty yſi: a w dobr 167a owo- lenſtwyu twem wzwyſſy ſie roh naſſ. 19 Nebo hoſpodynowo geſt wzeſtie naſſe, a ſwateho iſrahele krale naſſeho. 20 Tehdy yſy mluwil v wydienyu ſwatym ſwym, y rzekl yſi: polozil ſem pomocz v mocznem, a wzwyſlil ſem wiwolenczie z oſady me. 21 Nalezl ſem dawida ſluhu meho: olegem ſwatym mym zmazal ſem geho. 22 Ruka wedie ma pomahati bude gemu: a loket moy potuirdy geho. 23 Nycz neproſpiege neprzietel na nem, a ſyn ne- prawedlnoſti [167b neprzilozy ſkodity geme. LXXXVIII, 8 giz blahoſlawie yſu: chybně; lat. rkp. qui glorificatur; ZGloss. blahoſlaweni, ZKlem. jenž oſlawuge sě, ŽPod. genz blahoſlawen geſt. — 13 ponocznyu m. pólnočniu. — 16 vmye: nad tím připsáno wie. — 23 neprzilozy ſkodity: nad tím při-
121 8 Boze, giz blahoſlawie yſu w radie ſwatich, welyky a hrozny [166a] nade wſſyemy, giz okolo geho yſu. 9 Hoſpodyne, boze ſil, kto rowen tobie? moczen yſy, hoſpoe., a wiera twa okolo tebe. 10 Ty wladneſſ moczyu morzſku: ale hnutie wiln geho ty tyſſiſſ. 11 Ty ponyzil iako raneneho piſſnyka: w lokty ſyly twe rozpraſſil ſy neprzateli twe. 12 Twa yſu nebeſſa a twa geſt zemie: okirzl zemſky a pilnoſt geho tiſ zalozil: 13 ponocznyu ſtranu a morze tiſ ſtworzil. Thabor /166b a erman we ymenu twem wzweſele ſie. 14 twoy loket ſ moczu. Vſilny ſie ruka twa, a wzwyſſy ſie prawiczie twa: 15 prawo a ſud przyprawa ſtolczie tweho. Mylo- firdie a wiera prziedeydu oblicziey twoy. 16 blazeny lud twoy, genz vmye radoft. Hoſpodyne, w ſwietloſti oblycziegie tweho budu chodity, 17 a we ymenu twem wzweſele fie cziely den: a v prawie twem budu wzwyſſeny. 18 Nebo ſlawa ſily gich ty yſi: a w dobr 167a owo- lenſtwyu twem wzwyſſy ſie roh naſſ. 19 Nebo hoſpodynowo geſt wzeſtie naſſe, a ſwateho iſrahele krale naſſeho. 20 Tehdy yſy mluwil v wydienyu ſwatym ſwym, y rzekl yſi: polozil ſem pomocz v mocznem, a wzwyſlil ſem wiwolenczie z oſady me. 21 Nalezl ſem dawida ſluhu meho: olegem ſwatym mym zmazal ſem geho. 22 Ruka wedie ma pomahati bude gemu: a loket moy potuirdy geho. 23 Nycz neproſpiege neprzietel na nem, a ſyn ne- prawedlnoſti [167b neprzilozy ſkodity geme. LXXXVIII, 8 giz blahoſlawie yſu: chybně; lat. rkp. qui glorificatur; ZGloss. blahoſlaweni, ZKlem. jenž oſlawuge sě, ŽPod. genz blahoſlawen geſt. — 13 ponocznyu m. pólnočniu. — 16 vmye: nad tím připsáno wie. — 23 neprzilozy ſkodity: nad tím při-
Strana 122
122 24 Przied oblicziegem geho neprzateli geho: a ne- nawiſtnyky geho v byeh obraczyu. 25 Y wiera ma a myloſirdye me ſ nym: a we ymenu mem wzwyſſy ſye roh geho. 26 Y polozy v morzyu ruku geho, a w rziekach prawyczy geho. 27 On wzywe mie: otecz moy ty gſy, boh moy a przigymatel ſpaſſenie meho, 28 A yaz pirwenczem polozy geho, wyſoka [168a/ przied krale zemſke. 29 Na wieky ſchowam gemu myloſirdie me: a vprawu mu wiernu gemu. 30 Y polozy na wieky wyekom ſiemye geho, a ſyen geho iako dny nebeſke. 31 Ale acz otſtupie ſynowe geho zakona meho, a w fudiech mych nebudu chodyty, 32 Acz prawedlnoſti me wzruhayu, a kazanye meho neſchowayu : 33 Nawſcziewy v metle neprawedlnoſti gich, a v byty [168a] hrziechow gich. 34 Ale mylofirdie meho nerozprafſyu ot neho: any vſkozyu neprawdu mu, 35 Any opirznyu vprawu mu: a czoz wychody ze rtu mu, nevczynym zawirzeneho. 36 Gednu ſem prziſahl w ſwatem mem, acz dawy- dowy ſelzy, 37 ſiemye geho na wieky oſtane. 38 A ſtolecz geho iako ſluncze prziede mnu, a iako meſiecz ſwirchowany na wieky: a ſwiedek na nebi wierny. psáno červeně nevſkodi gemu. — geme m. jemu. — 24 Przied atd.: sloveso vynecháno, lat. concidam; ZPod. porziezy, ZKap. otrziezi. — 27 wzywe m. vzýva, invocavit. — 28 przied: nad tím připsáno červeně nad. — 30 a ſyen: m. a stól nebo stolec; k tomu na kraji a ſtoly; ZPod. ſtolecz. — 34 neprawdu: pře- kladatel bral latinské inveritate (t. j. in veritate) za Abl. — 35 zawirzeneho: ZGloss. zawirzeno. k Nom. „inveritas.“
122 24 Przied oblicziegem geho neprzateli geho: a ne- nawiſtnyky geho v byeh obraczyu. 25 Y wiera ma a myloſirdye me ſ nym: a we ymenu mem wzwyſſy ſye roh geho. 26 Y polozy v morzyu ruku geho, a w rziekach prawyczy geho. 27 On wzywe mie: otecz moy ty gſy, boh moy a przigymatel ſpaſſenie meho, 28 A yaz pirwenczem polozy geho, wyſoka [168a/ przied krale zemſke. 29 Na wieky ſchowam gemu myloſirdie me: a vprawu mu wiernu gemu. 30 Y polozy na wieky wyekom ſiemye geho, a ſyen geho iako dny nebeſke. 31 Ale acz otſtupie ſynowe geho zakona meho, a w fudiech mych nebudu chodyty, 32 Acz prawedlnoſti me wzruhayu, a kazanye meho neſchowayu : 33 Nawſcziewy v metle neprawedlnoſti gich, a v byty [168a] hrziechow gich. 34 Ale mylofirdie meho nerozprafſyu ot neho: any vſkozyu neprawdu mu, 35 Any opirznyu vprawu mu: a czoz wychody ze rtu mu, nevczynym zawirzeneho. 36 Gednu ſem prziſahl w ſwatem mem, acz dawy- dowy ſelzy, 37 ſiemye geho na wieky oſtane. 38 A ſtolecz geho iako ſluncze prziede mnu, a iako meſiecz ſwirchowany na wieky: a ſwiedek na nebi wierny. psáno červeně nevſkodi gemu. — geme m. jemu. — 24 Przied atd.: sloveso vynecháno, lat. concidam; ZPod. porziezy, ZKap. otrziezi. — 27 wzywe m. vzýva, invocavit. — 28 przied: nad tím připsáno červeně nad. — 30 a ſyen: m. a stól nebo stolec; k tomu na kraji a ſtoly; ZPod. ſtolecz. — 34 neprawdu: pře- kladatel bral latinské inveritate (t. j. in veritate) za Abl. — 35 zawirzeneho: ZGloss. zawirzeno. k Nom. „inveritas.“
Strana 123
123 39 Ale ty otpudil ſy y potupil ſy: omazal ſy [169a) pomazancze tweho. 40 Otwratil yſy vprawu ſluhi tweho: opirznyl yſy na zemy ſwatynu geho. 41 Zkazil yſi wſieczky ploti geho: polozil yſy twirzyu geho ſtraſſydlem. 42 Roztirhaly yſu geho wſiczkny mylugiczy czieſtu: vczynen geſt ruhota ſuſiedom ſwym. 43 Wzwifil yſy prawyczyu ſtiſkugyczich geho: wzwe- ſſelil ſy wſieczky neprzately geho. 44 Otwratil ſi pomocz meczie geho: a nepomahl yſi ſye gemu w bogyu. 45 Zkazil ſy geho ƒ169) ot ocziſczenye: a ſtoliczi geho yſi na zemy zetrziel. 46 Vmenſil yſy dnow czaſſu geho: oblil ſi geho hanbu. 47 Dokudze, hoſpodine, otwraczugeſſ do ſkonczienie: rozhorczi ſie iako ohen hnyew twoy? 48 Rozpomyen, ktera ma podſtawa: czili wedie geſſutnie vſtawil ſi wſieczky ſyny czlowieczie? 49 Kteri geſt czlowik, genz bude zyw, a nevzrzy ſmyrty: y zproſty duſſu ſwu z ruky pekelne? 50 Kde yſu mylofirdie twa [170a] ſtara, hoſpodyne, iakoz ſi prziſahl dauidowy v prawdye twey ? 51 Pomny, hoſpodine, vkori ſluh twich, giez ſem ſdirzal w lonye mem, mnohich wlaſty. 52 Czoz ſu vkazaly neprzietele twogi, hoſpe., gymz yſu vkaraly promienenye pomazanczie tweho. 53 Blazen hoſpodin na wieky: bud, bud. 39 omazal ſy: m. ováhal si, ŽPod. owahal ſy, lat. distulisti; ZGloss. též omazal ſi. — 42 mylugiczy m. minující transeuntes. srv. 128, 8; nad tím napsána oprava chozuczy; ZPod. mynu- gyczy, ZGloss. minuce. — 44 nepomahl m. nepomohl n. nepo- máhal, ŽPod. nepomahal. — 49 czlowik: tak v rkp. — 52 vka- zaly m. ukárali, ZGloss; ukarali. — gymz: lat. quod.
123 39 Ale ty otpudil ſy y potupil ſy: omazal ſy [169a) pomazancze tweho. 40 Otwratil yſy vprawu ſluhi tweho: opirznyl yſy na zemy ſwatynu geho. 41 Zkazil yſi wſieczky ploti geho: polozil yſy twirzyu geho ſtraſſydlem. 42 Roztirhaly yſu geho wſiczkny mylugiczy czieſtu: vczynen geſt ruhota ſuſiedom ſwym. 43 Wzwifil yſy prawyczyu ſtiſkugyczich geho: wzwe- ſſelil ſy wſieczky neprzately geho. 44 Otwratil ſi pomocz meczie geho: a nepomahl yſi ſye gemu w bogyu. 45 Zkazil ſy geho ƒ169) ot ocziſczenye: a ſtoliczi geho yſi na zemy zetrziel. 46 Vmenſil yſy dnow czaſſu geho: oblil ſi geho hanbu. 47 Dokudze, hoſpodine, otwraczugeſſ do ſkonczienie: rozhorczi ſie iako ohen hnyew twoy? 48 Rozpomyen, ktera ma podſtawa: czili wedie geſſutnie vſtawil ſi wſieczky ſyny czlowieczie? 49 Kteri geſt czlowik, genz bude zyw, a nevzrzy ſmyrty: y zproſty duſſu ſwu z ruky pekelne? 50 Kde yſu mylofirdie twa [170a] ſtara, hoſpodyne, iakoz ſi prziſahl dauidowy v prawdye twey ? 51 Pomny, hoſpodine, vkori ſluh twich, giez ſem ſdirzal w lonye mem, mnohich wlaſty. 52 Czoz ſu vkazaly neprzietele twogi, hoſpe., gymz yſu vkaraly promienenye pomazanczie tweho. 53 Blazen hoſpodin na wieky: bud, bud. 39 omazal ſy: m. ováhal si, ŽPod. owahal ſy, lat. distulisti; ZGloss. též omazal ſi. — 42 mylugiczy m. minující transeuntes. srv. 128, 8; nad tím napsána oprava chozuczy; ZPod. mynu- gyczy, ZGloss. minuce. — 44 nepomahl m. nepomohl n. nepo- máhal, ŽPod. nepomahal. — 49 czlowik: tak v rkp. — 52 vka- zaly m. ukárali, ZGloss; ukarali. — gymz: lat. quod.
Strana 124
124 LXXXIX. (Žalm LXXXIX položen jest nahoře po ž. LXXIX). XC. 1 Laus Cantici David. Genz bidly v pomoczy naywyſſyeho, w zaſlonye boha nebeſkeho wzbidly. 2 Die hoſpodynu: przigymatel moy ƒ170b ty yſy, a vtocziſcze me: boh moy, budu gmyeti nadiegi w nem. 3 Nebo on wyproſtil mye z ofidla lowczoweho, a ot ſlowa oſtreho. 4 Pleczma ſwyma zaſlony tebe: a pod perzym geho budeſ vffati. 5 Sczytem obklyczy tye prawda geho: nezbogiſſ ſie ot ſtrachu noczneho, 6 Ot ſſypa leticzieho we dne, ot wieczie chodiczie we tmye, ot ſtrzieczye a byeſſa polednyeho. 7 Letie ot boku tweho ƒ171a] tyuficz a defiet tyuficz ot prawiczie twe : ale k tobie ſie ne przyblyzie. 8 A wſſako oczyma twyma znamenaſſ a otplatu hrziechow vzrzyſſ. 9 Nebo ti yſi, hoſpodine, nadiegie ma: prziewiſoko poſtawil yſi vtocziſcze twe. 10 Neprziſtupi k tobie zle: a bicz neprziblizy ſie ſtanowy twemu. 11 Nebo andielom ſwym boh rozkazal o tobie, aby tebe oſtrziehaly we wſſiech twich czietach. 12 [171 Na ruku noſſity tie budu: aby ſnad ne- obrazil o kamen nohy twe. 13 [Nja tak rzeczenem hadu aſpida y po baziliſſkowy chodyti budeſſ: y potlaczyſſ lewa y zemka. XC, 11 czietach m. cěstách. — 13 Na: inicialka v rkp. jenom naznačena. — tak rzeczenem hadu: přidáno od pře- kladatele českého; lat. super aspidem, ZGloss. na kralikowi,
124 LXXXIX. (Žalm LXXXIX položen jest nahoře po ž. LXXIX). XC. 1 Laus Cantici David. Genz bidly v pomoczy naywyſſyeho, w zaſlonye boha nebeſkeho wzbidly. 2 Die hoſpodynu: przigymatel moy ƒ170b ty yſy, a vtocziſcze me: boh moy, budu gmyeti nadiegi w nem. 3 Nebo on wyproſtil mye z ofidla lowczoweho, a ot ſlowa oſtreho. 4 Pleczma ſwyma zaſlony tebe: a pod perzym geho budeſ vffati. 5 Sczytem obklyczy tye prawda geho: nezbogiſſ ſie ot ſtrachu noczneho, 6 Ot ſſypa leticzieho we dne, ot wieczie chodiczie we tmye, ot ſtrzieczye a byeſſa polednyeho. 7 Letie ot boku tweho ƒ171a] tyuficz a defiet tyuficz ot prawiczie twe : ale k tobie ſie ne przyblyzie. 8 A wſſako oczyma twyma znamenaſſ a otplatu hrziechow vzrzyſſ. 9 Nebo ti yſi, hoſpodine, nadiegie ma: prziewiſoko poſtawil yſi vtocziſcze twe. 10 Neprziſtupi k tobie zle: a bicz neprziblizy ſie ſtanowy twemu. 11 Nebo andielom ſwym boh rozkazal o tobie, aby tebe oſtrziehaly we wſſiech twich czietach. 12 [171 Na ruku noſſity tie budu: aby ſnad ne- obrazil o kamen nohy twe. 13 [Nja tak rzeczenem hadu aſpida y po baziliſſkowy chodyti budeſſ: y potlaczyſſ lewa y zemka. XC, 11 czietach m. cěstách. — 13 Na: inicialka v rkp. jenom naznačena. — tak rzeczenem hadu: přidáno od pře- kladatele českého; lat. super aspidem, ZGloss. na kralikowi,
Strana 125
125 14 Nebo ge v mye vffal, zbawy geho: zabranyu geho, nebo ge poznal gmye me. 15 Wolaty budu ke mnye, a yaz vſlyſſy geho: ſ nym yſem w zamutczye, winmu geho y poſlawyu geho. 16 Dluhoſtyu dny napilny geho: y pokazyu ƒ172a) gemu pozdrawenye me. Chwala. XCI. (Žalm XCI v Žalt. Wittenb. není). XCII. Laus Cantici ipsi David in die ante sabbatum, quando fundata est terra. 1 Hoſpodyn kralowal, ladnoſtnoſty obleczen geſt: obleczen yeſt hoſpodin ſylu, y przypaſal ſie moczy. A toty vtwirdil okirſſl zemſky, genz ſye ne pohne. 2 Vprawen ſtol twoy boze z toho czaſſa: ot wieka ty yſy. 3 Zpodyaly rzieky, hoſpodyne, zpodyaly rzieky hlas ſwoy. Wzpodyaly rzieky wilny ſwe, 4 ot hlaffow wod mnohych. [172b Dworne wzwy- ſſenye morzſke, dworny na wyſoſty hoſpodyn. 5 Vprawenye twa wierzuczie vczynena yſu welmy: do- mowy twemu ſluſſie ſwatoſt, hoſpodine, w dluhoſty dnow. ZPod. na kralikowy. — 14 Odtud do konce žalmu 90. je text český psán černě. — 15 wolati budu: lat. rkp. clamavit, Vulg. clamabit. XCII, 1 Odtud psán text český zase červeně. ladnoftnoſty m. ladností, k tomu na kraji kraſſu; ŽPod. kraſu. — przypaſal m. přépásal, praecinxit; ŽPod. prziepaſal. — 4 dworne, dworny: mirabilis; ZPod., ZKlem. a ZKap. mají za to obékrát adj. divný, a taktéž jest v ZWittb. 67 36, ke dworny mirabilis na kraji oprava dywny; dvorný je tedy omylem m. divný. — 5 vprawenye : lat. rkp. testimonia; překladatel myslil na testa- menta; ZPod. ſwyedeczſtwye. — wierzuczie lat. credibilia, ZPod. Wyerziczie, ZKap. wierzidlna.
125 14 Nebo ge v mye vffal, zbawy geho: zabranyu geho, nebo ge poznal gmye me. 15 Wolaty budu ke mnye, a yaz vſlyſſy geho: ſ nym yſem w zamutczye, winmu geho y poſlawyu geho. 16 Dluhoſtyu dny napilny geho: y pokazyu ƒ172a) gemu pozdrawenye me. Chwala. XCI. (Žalm XCI v Žalt. Wittenb. není). XCII. Laus Cantici ipsi David in die ante sabbatum, quando fundata est terra. 1 Hoſpodyn kralowal, ladnoſtnoſty obleczen geſt: obleczen yeſt hoſpodin ſylu, y przypaſal ſie moczy. A toty vtwirdil okirſſl zemſky, genz ſye ne pohne. 2 Vprawen ſtol twoy boze z toho czaſſa: ot wieka ty yſy. 3 Zpodyaly rzieky, hoſpodyne, zpodyaly rzieky hlas ſwoy. Wzpodyaly rzieky wilny ſwe, 4 ot hlaffow wod mnohych. [172b Dworne wzwy- ſſenye morzſke, dworny na wyſoſty hoſpodyn. 5 Vprawenye twa wierzuczie vczynena yſu welmy: do- mowy twemu ſluſſie ſwatoſt, hoſpodine, w dluhoſty dnow. ZPod. na kralikowy. — 14 Odtud do konce žalmu 90. je text český psán černě. — 15 wolati budu: lat. rkp. clamavit, Vulg. clamabit. XCII, 1 Odtud psán text český zase červeně. ladnoftnoſty m. ladností, k tomu na kraji kraſſu; ŽPod. kraſu. — przypaſal m. přépásal, praecinxit; ŽPod. prziepaſal. — 4 dworne, dworny: mirabilis; ZPod., ZKlem. a ZKap. mají za to obékrát adj. divný, a taktéž jest v ZWittb. 67 36, ke dworny mirabilis na kraji oprava dywny; dvorný je tedy omylem m. divný. — 5 vprawenye : lat. rkp. testimonia; překladatel myslil na testa- menta; ZPod. ſwyedeczſtwye. — wierzuczie lat. credibilia, ZPod. Wyerziczie, ZKap. wierzidlna.
Strana 126
126 XCIII. Psalmus ipsi David, Quarta sabbati. 1 Boh pomſty hoſpodyn: boh pomſty wolnye czynyl. 2 Wzwyſſ, genz ſudyſſ zemyu: zaplati otplatu piſſnym. 3 Y dokudze hrziefſnyczi, hoſpodyne, dokudze hrziefſ- nyczi wzchlubie ſie? 4 Wyprawye y wzmlu[ 173a/wie neprawedlnoft, wzmlu- wie wſiczczy, giz czynye neprawo? 5 Lud twoy, hoſpodyne, ponyzyly, a dyedynu twu hubyly. 6 Wdowu a przichozu zabyly, a ſyrotky yſu zhubyly. 7 Y rzekly yſu: nevzrzi hoſpodyn, ny vrozomye boh iakubow. 8 Rozumyete neſmiſlny w ludech: a blazny nyekdi ſmyſlete. 9 Genz vſtawil veho, ne vſlyſſy? nebo genz ſlozil oko, neznamena? 10 [173b Genz treſkcze wlafty, newzlage? genz vczy czlowieka vmyenyu? 11 Hoſpodin wie myſlenye ludſka, nebo to ge- ſutna yſu. 12 Blazeny czlowiek, gehoz ty vczyſf, a o zakonu twem vczyſſ geho. 13 Aby vtiſſil geho ot dnow zlich, donudz wykayu hrzieſſnykowy dol. 14 Neboty neotpudy hoſpodyn oſſady ſwe: a die- dyny ſwe neotſtupy. XCIII, 3 wzwyff m. vzvyš sě exaltare. — 6 przichozu: fem., poněvadž lat. advenam koncovkou svou ukazuje na fem.; ZPod. przychozy, ZKap. przichozy. — 8 rozumyete, ſmyſlete: imperat., lat. rkp. intelligite, sapite. — 9 vſtawil m. usadil, plantavit; ZPod. vſadyl. — 11 nebo to m. nebo ti, quoniam. — 12 ty vczyfl: erudieris, k tomu na kraji kazeſl. — 13 wykayu m. vykopajú a toto m. nevykopajú, donec fodiatur; ZGloss. ne- wikopaiu, ZPod. az wykopagy.
126 XCIII. Psalmus ipsi David, Quarta sabbati. 1 Boh pomſty hoſpodyn: boh pomſty wolnye czynyl. 2 Wzwyſſ, genz ſudyſſ zemyu: zaplati otplatu piſſnym. 3 Y dokudze hrziefſnyczi, hoſpodyne, dokudze hrziefſ- nyczi wzchlubie ſie? 4 Wyprawye y wzmlu[ 173a/wie neprawedlnoft, wzmlu- wie wſiczczy, giz czynye neprawo? 5 Lud twoy, hoſpodyne, ponyzyly, a dyedynu twu hubyly. 6 Wdowu a przichozu zabyly, a ſyrotky yſu zhubyly. 7 Y rzekly yſu: nevzrzi hoſpodyn, ny vrozomye boh iakubow. 8 Rozumyete neſmiſlny w ludech: a blazny nyekdi ſmyſlete. 9 Genz vſtawil veho, ne vſlyſſy? nebo genz ſlozil oko, neznamena? 10 [173b Genz treſkcze wlafty, newzlage? genz vczy czlowieka vmyenyu? 11 Hoſpodin wie myſlenye ludſka, nebo to ge- ſutna yſu. 12 Blazeny czlowiek, gehoz ty vczyſf, a o zakonu twem vczyſſ geho. 13 Aby vtiſſil geho ot dnow zlich, donudz wykayu hrzieſſnykowy dol. 14 Neboty neotpudy hoſpodyn oſſady ſwe: a die- dyny ſwe neotſtupy. XCIII, 3 wzwyff m. vzvyš sě exaltare. — 6 przichozu: fem., poněvadž lat. advenam koncovkou svou ukazuje na fem.; ZPod. przychozy, ZKap. przichozy. — 8 rozumyete, ſmyſlete: imperat., lat. rkp. intelligite, sapite. — 9 vſtawil m. usadil, plantavit; ZPod. vſadyl. — 11 nebo to m. nebo ti, quoniam. — 12 ty vczyfl: erudieris, k tomu na kraji kazeſl. — 13 wykayu m. vykopajú a toto m. nevykopajú, donec fodiatur; ZGloss. ne- wikopaiu, ZPod. az wykopagy.
Strana 127
127 15 Az ty prawo obrati ſie w ſud: a giz podle neho wſiczczy, [174a] gyz praweho yſu ſirdczie. 16 Kto wſtane mnye proty zlobywnykom? a kto ſtane ſe mnu proty czynyczym neprawedlnoſt? 17 Gednoze hoſpodyn pomoze my, bez male bidlila by v pekle duſſie ma. 18 Acz rzku: hnula ſie yeſt noha ma, myloſirdie twe, hoſpodine, pomoze mnye. 19 Podle mnozſtwye boleſty mych na firdczy mem, vtiechy twe obweſelyly duſſy mu. 20 /174b Czyly przylnula bi tobie ſtoliczie nepra- wedlnoſti, genz czynyfſ vſile w kazanyu? 21 Haziechu ſie w duſſy praweho: a krew newynnu otſudie. 22 Y vczinen geſt my hoſpodin w utocziſcze, a boh moy v pomocz nadiegie me. 23 Y wraty gim neprawedlnoſt gich: a w zlobie gich zatrati gie hoſpodyn boh naſſ. XCIV.a Laus Cantici ipsi David. 1 [175a) Poydiete, weſelmy ſie hoſpodynu: raduyme ſie bohu ſpaſitely naſſemu. 2 Prziedeydiem oblicziey geho w zpowiedy: a w zalmiech raduymy ſie gemu. 3 Nebo boh weliky hoſpodyn, a kral welyky nade wſſiemy bohy. 4 Nebo w ruku geho yſut wſiczkny kragi zemſczi: a wyſoſty hor geho yſu. 5 Nebo geho yeſt morze, a on vczynyl gie: a ſucho ruczie gich tworzile. ƒ1755] 18 rzku: lat. rkp. dicebam. — 21 Haziechu sě: v ZGloss., ZPod. a ZKap. taktéž. XCIVa, 5 gich m. jeho, eius.
127 15 Az ty prawo obrati ſie w ſud: a giz podle neho wſiczczy, [174a] gyz praweho yſu ſirdczie. 16 Kto wſtane mnye proty zlobywnykom? a kto ſtane ſe mnu proty czynyczym neprawedlnoſt? 17 Gednoze hoſpodyn pomoze my, bez male bidlila by v pekle duſſie ma. 18 Acz rzku: hnula ſie yeſt noha ma, myloſirdie twe, hoſpodine, pomoze mnye. 19 Podle mnozſtwye boleſty mych na firdczy mem, vtiechy twe obweſelyly duſſy mu. 20 /174b Czyly przylnula bi tobie ſtoliczie nepra- wedlnoſti, genz czynyfſ vſile w kazanyu? 21 Haziechu ſie w duſſy praweho: a krew newynnu otſudie. 22 Y vczinen geſt my hoſpodin w utocziſcze, a boh moy v pomocz nadiegie me. 23 Y wraty gim neprawedlnoſt gich: a w zlobie gich zatrati gie hoſpodyn boh naſſ. XCIV.a Laus Cantici ipsi David. 1 [175a) Poydiete, weſelmy ſie hoſpodynu: raduyme ſie bohu ſpaſitely naſſemu. 2 Prziedeydiem oblicziey geho w zpowiedy: a w zalmiech raduymy ſie gemu. 3 Nebo boh weliky hoſpodyn, a kral welyky nade wſſiemy bohy. 4 Nebo w ruku geho yſut wſiczkny kragi zemſczi: a wyſoſty hor geho yſu. 5 Nebo geho yeſt morze, a on vczynyl gie: a ſucho ruczie gich tworzile. ƒ1755] 18 rzku: lat. rkp. dicebam. — 21 Haziechu sě: v ZGloss., ZPod. a ZKap. taktéž. XCIVa, 5 gich m. jeho, eius.
Strana 128
128 6 Poydiete, modlme ſie y padnyemy y placzmy przied hoſpodynem, genz vczynyl ny. 7 neb on geſt hoſpodyn, boh naſſ: A my lud paſtwy geho a owczie ruky geho. 8 Dneſ acz hlas geho vſlyffyte, nerodte otwirzowati ſirdczi waſich. 9 Yakoze w rozdrazneny podle dne pokuſſenye na puſczyu, kdez pokuſſiely yſu mne otczy naſſy, wzkuſſowaly y wydiely diela ma. 10 Czirzidczieti let hniewiw ſem bil [176a) poko- lenyu tomu, y rzekl sem: weſdy ony bludie firdcem. 11 A toty poznaly czieſt mych: iakoz ſem przyſahal w hniewe mem: acz wendu v pokoy moy. XCIV (Jiný překlad žalmu XCIV jest na konci žaltáře). XCV. Canticum ipsi David, 1 Quando domus aedificabatur post captivitatem (1. Par. 15.) Zpiewayte hoſpodynu pieſn nowu: zpiewate hoſpo- dynu wſieczka zemye. 2 Zpiewayte hoſpodynu, a blahoſlawte gmenu geho zwieſtuyte ote dne do dne ſpaſenye geho. 3 Zwieftuyte mezy wlaſtmy ſlawu geho, we wſiech ludech diuy ƒ176b] geho. 4 Nebo welyky hoſpodyn, a chwaleny welmy: hrozny geft nade wſſyemy bohy. 5 Nebo wſiczczy bohowe wlaſty biefſowe: ale hof- podin nebeſſa vczynyl. 9 naſſi m. vaši, lat. rkp. vestri. — 10 Czirzidczieti: tak v rkp. — hniewiw: offensus; ZPod. hnyewen. — 11 toty m. tito, isti. — w hniewe m. v hněvě XČV, 1 zpiewate m. zpievajte.
128 6 Poydiete, modlme ſie y padnyemy y placzmy przied hoſpodynem, genz vczynyl ny. 7 neb on geſt hoſpodyn, boh naſſ: A my lud paſtwy geho a owczie ruky geho. 8 Dneſ acz hlas geho vſlyffyte, nerodte otwirzowati ſirdczi waſich. 9 Yakoze w rozdrazneny podle dne pokuſſenye na puſczyu, kdez pokuſſiely yſu mne otczy naſſy, wzkuſſowaly y wydiely diela ma. 10 Czirzidczieti let hniewiw ſem bil [176a) poko- lenyu tomu, y rzekl sem: weſdy ony bludie firdcem. 11 A toty poznaly czieſt mych: iakoz ſem przyſahal w hniewe mem: acz wendu v pokoy moy. XCIV (Jiný překlad žalmu XCIV jest na konci žaltáře). XCV. Canticum ipsi David, 1 Quando domus aedificabatur post captivitatem (1. Par. 15.) Zpiewayte hoſpodynu pieſn nowu: zpiewate hoſpo- dynu wſieczka zemye. 2 Zpiewayte hoſpodynu, a blahoſlawte gmenu geho zwieſtuyte ote dne do dne ſpaſenye geho. 3 Zwieftuyte mezy wlaſtmy ſlawu geho, we wſiech ludech diuy ƒ176b] geho. 4 Nebo welyky hoſpodyn, a chwaleny welmy: hrozny geft nade wſſyemy bohy. 5 Nebo wſiczczy bohowe wlaſty biefſowe: ale hof- podin nebeſſa vczynyl. 9 naſſi m. vaši, lat. rkp. vestri. — 10 Czirzidczieti: tak v rkp. — hniewiw: offensus; ZPod. hnyewen. — 11 toty m. tito, isti. — w hniewe m. v hněvě XČV, 1 zpiewate m. zpievajte.
Strana 129
129 6 Zpowied a kraſſa przied nym ſtogy: ſwatoſt a welubſtwo w ſwatoſty geho. 7 Przyneſte hoſpodynowy honytwy z wlaſti, przyneſte hoſpodynowi ſlawu a czeſt: 8 przyneſte hoſpodynowy ſlawu ymenu geho. Wyn- myete drzwy, a wendiete w ſyen geho: 9 [177a a modlte ſie hoſpodynu w domye ſwatem geho. Zamuty sie ot oblycziegie geho wlieczka zemye: 10 rczyete v wlaſtiech, ze hoſpodyn kraluge. A toty oprawyl okrſſl zemſky, genz ſie nepohne: ſudity bude lud v prawedlnoſty. 11 Raduyte ſie nebeſſa a weſel ſie zemye, zamuty ſie morze a pilnoſt geho: 12 wzweſele ſie pole, a wſeczko, czſo na nich geſt. Tehdy wzweſſely ſie wſeczko drziewye leſne, 13 ot oblycziegie hofƒ177bpodynowa, ze gde: nebo gde ſudit zemye. Sudyti bude okol zemſky v prawedl- noſti, a ludi v prawdie ſwey. XCVI. 1 Huic David, Quando terra eius restituta est. Hoſpodyn kralowal, weſel ſie zemye: raduyte ſie oſtrowy mnozi. 2 Oblaczy a mlha okolo geho: prawo a ſud opra- wenye ſtoliczie geho. 3 Ohen przied nym poyde, y zplameny okolo ne- przately geho. 4 Przyſwietili bliſkoti 178a ny geho okolu zem- ſkemu: wydiela, a zamutyla ſie yeſt zemye. 6 welubſtwo: omylem, bud místo velelubstvo, srovn. u wele- lubnoſty in magnificentia ZPas. 28, 3; nebo m. velebstvo, magni- ficentia, srovn. 110, 3; ZPod. welebnoft, ZKap. welicznoft. — 8 drzwy: hostias, tak v rkp.; český překladatel bral lat. hostias za ostia; ZPod. obyety, ZKap. obieti. — 10 okryſſl: místo -y- možno čísti též -zi-, litera z je patrna. XCVI, 4 przyſwietili m. přesvietili, ZGloss. przieſwietili. 9
129 6 Zpowied a kraſſa przied nym ſtogy: ſwatoſt a welubſtwo w ſwatoſty geho. 7 Przyneſte hoſpodynowy honytwy z wlaſti, przyneſte hoſpodynowi ſlawu a czeſt: 8 przyneſte hoſpodynowy ſlawu ymenu geho. Wyn- myete drzwy, a wendiete w ſyen geho: 9 [177a a modlte ſie hoſpodynu w domye ſwatem geho. Zamuty sie ot oblycziegie geho wlieczka zemye: 10 rczyete v wlaſtiech, ze hoſpodyn kraluge. A toty oprawyl okrſſl zemſky, genz ſie nepohne: ſudity bude lud v prawedlnoſty. 11 Raduyte ſie nebeſſa a weſel ſie zemye, zamuty ſie morze a pilnoſt geho: 12 wzweſele ſie pole, a wſeczko, czſo na nich geſt. Tehdy wzweſſely ſie wſeczko drziewye leſne, 13 ot oblycziegie hofƒ177bpodynowa, ze gde: nebo gde ſudit zemye. Sudyti bude okol zemſky v prawedl- noſti, a ludi v prawdie ſwey. XCVI. 1 Huic David, Quando terra eius restituta est. Hoſpodyn kralowal, weſel ſie zemye: raduyte ſie oſtrowy mnozi. 2 Oblaczy a mlha okolo geho: prawo a ſud opra- wenye ſtoliczie geho. 3 Ohen przied nym poyde, y zplameny okolo ne- przately geho. 4 Przyſwietili bliſkoti 178a ny geho okolu zem- ſkemu: wydiela, a zamutyla ſie yeſt zemye. 6 welubſtwo: omylem, bud místo velelubstvo, srovn. u wele- lubnoſty in magnificentia ZPas. 28, 3; nebo m. velebstvo, magni- ficentia, srovn. 110, 3; ZPod. welebnoft, ZKap. welicznoft. — 8 drzwy: hostias, tak v rkp.; český překladatel bral lat. hostias za ostia; ZPod. obyety, ZKap. obieti. — 10 okryſſl: místo -y- možno čísti též -zi-, litera z je patrna. XCVI, 4 przyſwietili m. přesvietili, ZGloss. przieſwietili. 9
Strana 130
130 5 Hory iako woſk tekly ot oblycziegie hoſpody- nowa: wſieczka zemye. 6 Zwyeftowala ſu nebeſſa prawo geho: a widiely wſſiczczy lude ſlawu geho. 7 Pohaneny bude wſiczny ty, giz ſie modle rytynam: a giz ſie chlubie wbraziech ſwych. Modlte ſie gemu wſiczkny angele geho. 8 vſlyſfala, y wzradowala ſie geſt ſyon. Y wzwyffie ſye dezery iudiny, pro ƒ178b] ſudi twe, hoſpodyne. 9 Nebo ty, hoſpodine, prziewyſok nade wſſyu zemyn: welmy wzwyſſen yſy nade wſſie bohy. 10 Gyz mylugete hoſpodina, nenawidte zleho: ſtrzieze hoſpodyn duſſ ſwatich ſwich, z ruky hrzieſſ- nykowy wiprawi gich. 11 Swietloft wzeſſla geſt prawemu, a prawym ſirdczem radoſt. 12 Raduyte ſie prawy w hoſpodinu: a zpowiedayte ſie pamyeti ſwatey geho. CXLII. 1 Psalmus David, Quando persequebatur eum Absolom filius eius. (2. Reg. 17.) [179a) Hoſpodine, vſlyſſ modlitwu mu: vſſima wzwiez proſbu mu v prawdie twey, vſliſſ mye w twem prawie. 2 Y newchod w ſud ſ ſluhu twym: nebo nebude zprawen przied tobu kazdy zywy. 3 Nebo ſtihal geſt neprzietel duſſyu mu: ƒ179b po- nyzil w zemyu zywot moy. Poſadil mie w temnyczy iako myrtwe wieznie: 7 bude: po tom rasura, ale není viděti, co bylo na místě radovaném; lat. rkp. confundantur. — wbraziech m. v obraziech. — 8 ſyon: fem. podlé lat. — wzwyflie ſye, lat. rkp. exulta- verunt; překladatel zmátl se s exaltare; ZPod. wzweſelyly ſe, ZKap. weſſelily ſie. CXLII, I wzwiez: k tomu na kraji al przygmy. — 3 w zemyu m. v zemi, in terra. — wieznie m. věčně nebo věčné, lat. sae-
130 5 Hory iako woſk tekly ot oblycziegie hoſpody- nowa: wſieczka zemye. 6 Zwyeftowala ſu nebeſſa prawo geho: a widiely wſſiczczy lude ſlawu geho. 7 Pohaneny bude wſiczny ty, giz ſie modle rytynam: a giz ſie chlubie wbraziech ſwych. Modlte ſie gemu wſiczkny angele geho. 8 vſlyſfala, y wzradowala ſie geſt ſyon. Y wzwyffie ſye dezery iudiny, pro ƒ178b] ſudi twe, hoſpodyne. 9 Nebo ty, hoſpodine, prziewyſok nade wſſyu zemyn: welmy wzwyſſen yſy nade wſſie bohy. 10 Gyz mylugete hoſpodina, nenawidte zleho: ſtrzieze hoſpodyn duſſ ſwatich ſwich, z ruky hrzieſſ- nykowy wiprawi gich. 11 Swietloft wzeſſla geſt prawemu, a prawym ſirdczem radoſt. 12 Raduyte ſie prawy w hoſpodinu: a zpowiedayte ſie pamyeti ſwatey geho. CXLII. 1 Psalmus David, Quando persequebatur eum Absolom filius eius. (2. Reg. 17.) [179a) Hoſpodine, vſlyſſ modlitwu mu: vſſima wzwiez proſbu mu v prawdie twey, vſliſſ mye w twem prawie. 2 Y newchod w ſud ſ ſluhu twym: nebo nebude zprawen przied tobu kazdy zywy. 3 Nebo ſtihal geſt neprzietel duſſyu mu: ƒ179b po- nyzil w zemyu zywot moy. Poſadil mie w temnyczy iako myrtwe wieznie: 7 bude: po tom rasura, ale není viděti, co bylo na místě radovaném; lat. rkp. confundantur. — wbraziech m. v obraziech. — 8 ſyon: fem. podlé lat. — wzwyflie ſye, lat. rkp. exulta- verunt; překladatel zmátl se s exaltare; ZPod. wzweſelyly ſe, ZKap. weſſelily ſie. CXLII, I wzwiez: k tomu na kraji al przygmy. — 3 w zemyu m. v zemi, in terra. — wieznie m. věčně nebo věčné, lat. sae-
Strana 131
131 4 y tuzyl geſt na mye duch moy, we mnye ſmutilo ſie yeſt ſirdcze me. 5 Pomniel yſem dny ſtarich, myſlil yſem we wſiech ſkutcziech twich: v czyneny ruku twu myſlil yſem. 6 Rozproſtrziech ruczie mogi k tobie: duſſie ma iako zemie bez wody tobie. 7 Nahle vſliſſ mye, hoſpodine: [180a vſtal duch moy. Ne otwraczuy oblycziegie tweho ote mne: y po- doben budu ſtupuyuczym w giezero. 8 Vſlyſſano vczyn mnie rano mylofirdie twe: nebo yſem w tie vfal. Znamu my vczyn czieſtu, po niez bich chodil: nebo k tobie zpodyal yſem duſſy mu. 9 Zproſti mie ot neprzatel mich, hoſpodine, k tobie yſem vtekl: 10 navcz mie czynity woly twey, nebo boh moy yſi ty. Duch twoy dobri dowede ƒ180b mye w zemyu prawu. 11 pro twe gmie obzywifſ mye v prawedlnoſti twey. Wywedeſſ z ſmutka duſſy mu, 12 a v myloſirdy twem rozpraſſiſ neprzately me. Y zatratyſſ wſieczky, gyz mutie duſſy mu: nebo yaz ſluha twoy yſem. Habacuc III. 1—19. 1 Oratio Habacuc prophetae pro ignorantiis. 2 Hoſpodine, ſlyſſiech ſlyſſienye [181a twe, y zbach ſye. Hoſpodine, dielo twe, proftrzied let wzkrziefly gye. Proſtrzied let znamo vczynyſſ: kdiz rozhnewan budeſſ, mylofirdie rozpomyeneſſ. culi; srov. hory věčné montes saeculi Hab. 6; ZPod. wyeka. ZKap. ſwieta. — 5 vczyneny m. v učiňení, in factis; ZPod. wuczy- neny. — 10 twey m. tvú. — 12 rozpraffiſ lat. disperdes: bud omyl opisovatelův, nebo snad překladatel rozuměl disperges; ZGloss. rozpraſiſ; ZKlem. rozpudys, ZPod. a ZKap. roztratíš; srov. rozprášiti dispergere 43, 12; 88, 34; dissipare 34, 16. 9*
131 4 y tuzyl geſt na mye duch moy, we mnye ſmutilo ſie yeſt ſirdcze me. 5 Pomniel yſem dny ſtarich, myſlil yſem we wſiech ſkutcziech twich: v czyneny ruku twu myſlil yſem. 6 Rozproſtrziech ruczie mogi k tobie: duſſie ma iako zemie bez wody tobie. 7 Nahle vſliſſ mye, hoſpodine: [180a vſtal duch moy. Ne otwraczuy oblycziegie tweho ote mne: y po- doben budu ſtupuyuczym w giezero. 8 Vſlyſſano vczyn mnie rano mylofirdie twe: nebo yſem w tie vfal. Znamu my vczyn czieſtu, po niez bich chodil: nebo k tobie zpodyal yſem duſſy mu. 9 Zproſti mie ot neprzatel mich, hoſpodine, k tobie yſem vtekl: 10 navcz mie czynity woly twey, nebo boh moy yſi ty. Duch twoy dobri dowede ƒ180b mye w zemyu prawu. 11 pro twe gmie obzywifſ mye v prawedlnoſti twey. Wywedeſſ z ſmutka duſſy mu, 12 a v myloſirdy twem rozpraſſiſ neprzately me. Y zatratyſſ wſieczky, gyz mutie duſſy mu: nebo yaz ſluha twoy yſem. Habacuc III. 1—19. 1 Oratio Habacuc prophetae pro ignorantiis. 2 Hoſpodine, ſlyſſiech ſlyſſienye [181a twe, y zbach ſye. Hoſpodine, dielo twe, proftrzied let wzkrziefly gye. Proſtrzied let znamo vczynyſſ: kdiz rozhnewan budeſſ, mylofirdie rozpomyeneſſ. culi; srov. hory věčné montes saeculi Hab. 6; ZPod. wyeka. ZKap. ſwieta. — 5 vczyneny m. v učiňení, in factis; ZPod. wuczy- neny. — 10 twey m. tvú. — 12 rozpraffiſ lat. disperdes: bud omyl opisovatelův, nebo snad překladatel rozuměl disperges; ZGloss. rozpraſiſ; ZKlem. rozpudys, ZPod. a ZKap. roztratíš; srov. rozprášiti dispergere 43, 12; 88, 34; dissipare 34, 16. 9*
Strana 132
132 3 Boh ot poledne przyde, a ſwaty ſ hori pharaanſke. Przykrila nebeſſa ſlawa geho, a chwaly geho pilna geſt zemie. 4 Bleſk geho iako ſwietloſt bude: rosy w ruku geho: Tu ſkrita geſt ſyla geho. 5 przied oblycziegem geho poyde [181 ſmyrt. Vinde diabel przied nohamy geho. 6 ſtal, a mierzil geſt zemy. Wezrziel, y roztagil wlaſti, y zetrziely yſu ſie hori wieczne. Naklonyly yſu ſkaly ſwietſke ot czieſt wiecznoſti geho. 7 Pro zloſt widiech ſtany murzynſke, zamutie ſie kozie zemie madyanſke. 8 Czy w rziekach rozhniewal ſy ſie, hoſpodine? neb w rziekach rydanie twe, nebo v morzy nemyloft twa? Genz wſiedaſſ na konie (182a/ twe: a wozowe twogi ſpaſſenye. 9 Krziezye wzkrziefiſf lucziſſcze twe, przyſahi na- rodom, giez mluwil yſy. Rzieky rozrziezeſſ zemſke. 10 widiely tie wody y bolely hori : wylna wodna minula. Dala propaſt hlas ſwoy : wyfoſt ruczie ſwogy wzdwyhla. 11 Sluncze a meſiecz ftaly v bidle ſwem, w ſwietle ſſypow twich, poydu w bleſketu bliſkanye kopie tweho. 12 ƒ182b) We ſkrziehtanyu potlaczyf zemyu. a w ridanyu znyiu wlaſty. 13 Wyſſel yſy na ſpaſſenye ludu tweho, na ſpa- ſſenie ſ pomazanczem twym. Vderzil yſi hlawu z domu nemyloſtyweho: obnazil yſi zaklad geho az do hirdla. 14 Klel yſy zezlu geho, hlawi boyugyczym gych. yduczym iako wietr na rozpraſſenye mne. Radowanye gich iako geho, genz lepcze chudeho w ſkritie. 15 ƒ183a) Czieſtu yſi vczynil v morzy konom twym, v blatie wod mnohich. 4 roſy t. j. rozi, cornua. — 6 naklonyly yſu: m. pass. incur- vati sunt. — 9 Krziezye t. j. křiesě, suscitans. — 12 znyiu: omy- lem; lat. obstupefacies, ZPod. oſtraffyff. — 14 (žezly) geho: k tomu
132 3 Boh ot poledne przyde, a ſwaty ſ hori pharaanſke. Przykrila nebeſſa ſlawa geho, a chwaly geho pilna geſt zemie. 4 Bleſk geho iako ſwietloſt bude: rosy w ruku geho: Tu ſkrita geſt ſyla geho. 5 przied oblycziegem geho poyde [181 ſmyrt. Vinde diabel przied nohamy geho. 6 ſtal, a mierzil geſt zemy. Wezrziel, y roztagil wlaſti, y zetrziely yſu ſie hori wieczne. Naklonyly yſu ſkaly ſwietſke ot czieſt wiecznoſti geho. 7 Pro zloſt widiech ſtany murzynſke, zamutie ſie kozie zemie madyanſke. 8 Czy w rziekach rozhniewal ſy ſie, hoſpodine? neb w rziekach rydanie twe, nebo v morzy nemyloft twa? Genz wſiedaſſ na konie (182a/ twe: a wozowe twogi ſpaſſenye. 9 Krziezye wzkrziefiſf lucziſſcze twe, przyſahi na- rodom, giez mluwil yſy. Rzieky rozrziezeſſ zemſke. 10 widiely tie wody y bolely hori : wylna wodna minula. Dala propaſt hlas ſwoy : wyfoſt ruczie ſwogy wzdwyhla. 11 Sluncze a meſiecz ftaly v bidle ſwem, w ſwietle ſſypow twich, poydu w bleſketu bliſkanye kopie tweho. 12 ƒ182b) We ſkrziehtanyu potlaczyf zemyu. a w ridanyu znyiu wlaſty. 13 Wyſſel yſy na ſpaſſenye ludu tweho, na ſpa- ſſenie ſ pomazanczem twym. Vderzil yſi hlawu z domu nemyloſtyweho: obnazil yſi zaklad geho az do hirdla. 14 Klel yſy zezlu geho, hlawi boyugyczym gych. yduczym iako wietr na rozpraſſenye mne. Radowanye gich iako geho, genz lepcze chudeho w ſkritie. 15 ƒ183a) Czieſtu yſi vczynil v morzy konom twym, v blatie wod mnohich. 4 roſy t. j. rozi, cornua. — 6 naklonyly yſu: m. pass. incur- vati sunt. — 9 Krziezye t. j. křiesě, suscitans. — 12 znyiu: omy- lem; lat. obstupefacies, ZPod. oſtraffyff. — 14 (žezly) geho: k tomu
Strana 133
133 16 Svziech y zamutil ſye geſt brzich moy: ot hlaſſa itrzieſla yſu ſie rty ma. Wendy hnoy w koſty me, a pode mnu vmrzy, Abich otpoczynul w den zamuczeny, a wzeydu k ludu opaſſanemu naſſemu. 17 Pihwa wedie newzektwe: a nebude zarodka v wynnycziech. Selze dielo ƒ183b olywie: a pole ne przyneſſu kirmye. Otrziezano bude z owczynczie ſkotie: y nebude howado w gieſlech. 18 [Alle yaz w hoſpodynu ſie wzweſely, y wzradyu ſie w hoſpodinu w iezuſſy mem. 19 Boh hoſpodyn ſila ma: y polozy nohy me iako gielenie. Y na wyſſyu mu dowede mye wytiez w chwalach zpiewayuczieho. XCVII. 1 Psalmus ipsi David. [184a/ Zpiewayte hoſpodynu zpiewanie nowe, nebo dywy vczynil. Spaſſ gemu prawyczi geho, a loket [184b] ſwaty geho. 2 Znama vczynil hoſpodyn ſpaſitele ſweho: przied wlaſtmy zgiewil prawo ſwe. 3 Wzpomanul geft mylofirdie ſwe, a prawdy ſwe domu iſrahelſkemu. Vydieli wſiczkny kragyny Zemſke ſpaſenie boha naſſeho. 4 Raduyte ſie bohu wſſie zemie: zpiewyte, a weſelte ſie, a pieyte. na kraji gych. — 16 ſvziech: audivi; bezpochyby chybný opis m. slyšiech; k tomu na kraji ſlyſſal ſem; ZPod. ſlyfſyech. — vmrzy m. vynři, scateat; ZGloss. winrzi; srv. stb. -nrêti, po-nrêti atp.; ZPod. zhemzy. — 17 ſelze dielo olywie: olywie buď má býti Dat. sg., nebo je to chybné m. olivné; lat. mentietur opus olivae, Th. Trieb des Oelbaumes; ZKlem. selže dielo oliweti, ZPod. selže dielo olywne. — howado: k tomu na kraji I ſkota. — 18 Ale: inicialka v rkp. není. — wrzadyu m. vzradujú. XCVII, 1 Spaſf m. spasi; lat. rkp. salvabit, Vulg. salvavit. 2 mylofirdie ſwe m. svého. — 4 zpiewyte m. zpievajte. —
133 16 Svziech y zamutil ſye geſt brzich moy: ot hlaſſa itrzieſla yſu ſie rty ma. Wendy hnoy w koſty me, a pode mnu vmrzy, Abich otpoczynul w den zamuczeny, a wzeydu k ludu opaſſanemu naſſemu. 17 Pihwa wedie newzektwe: a nebude zarodka v wynnycziech. Selze dielo ƒ183b olywie: a pole ne przyneſſu kirmye. Otrziezano bude z owczynczie ſkotie: y nebude howado w gieſlech. 18 [Alle yaz w hoſpodynu ſie wzweſely, y wzradyu ſie w hoſpodinu w iezuſſy mem. 19 Boh hoſpodyn ſila ma: y polozy nohy me iako gielenie. Y na wyſſyu mu dowede mye wytiez w chwalach zpiewayuczieho. XCVII. 1 Psalmus ipsi David. [184a/ Zpiewayte hoſpodynu zpiewanie nowe, nebo dywy vczynil. Spaſſ gemu prawyczi geho, a loket [184b] ſwaty geho. 2 Znama vczynil hoſpodyn ſpaſitele ſweho: przied wlaſtmy zgiewil prawo ſwe. 3 Wzpomanul geft mylofirdie ſwe, a prawdy ſwe domu iſrahelſkemu. Vydieli wſiczkny kragyny Zemſke ſpaſenie boha naſſeho. 4 Raduyte ſie bohu wſſie zemie: zpiewyte, a weſelte ſie, a pieyte. na kraji gych. — 16 ſvziech: audivi; bezpochyby chybný opis m. slyšiech; k tomu na kraji ſlyſſal ſem; ZPod. ſlyfſyech. — vmrzy m. vynři, scateat; ZGloss. winrzi; srv. stb. -nrêti, po-nrêti atp.; ZPod. zhemzy. — 17 ſelze dielo olywie: olywie buď má býti Dat. sg., nebo je to chybné m. olivné; lat. mentietur opus olivae, Th. Trieb des Oelbaumes; ZKlem. selže dielo oliweti, ZPod. selže dielo olywne. — howado: k tomu na kraji I ſkota. — 18 Ale: inicialka v rkp. není. — wrzadyu m. vzradujú. XCVII, 1 Spaſf m. spasi; lat. rkp. salvabit, Vulg. salvavit. 2 mylofirdie ſwe m. svého. — 4 zpiewyte m. zpievajte. —
Strana 134
134 5 Pieyte hoſpodinu w huſlech, a w huſlech hlaſſom pieſenſkym: 6 w trubach lutich a hlaffem truby rohowe. Raduy /185a) ſie przied kralem nebeſkym: 7 hny ſie morze, a pilnoſt geho, okol zemye, a giz bidle w nem. 8 Rzyeky ztleſczy ruku: poyednu hori wzweſele ſie 9 przied hoſpodynem: nebo gde ſudit zemye. Sudity bude okryſl zemye v prawdie, a ludy v prawedlnoſty. XCVIII. 1 Psalmus ipsi David. Hoſpodyn kralowal, hniewali ſie lude: genz ſediſſ na cherubynu ƒ18.% hny ſye zemye. 2 Hoſpodin w ſyonye welyky, a wyſoky nade wſſyemy ludmy. 3 Zpowiedayte ſie gmenu twemu, nebo hrozne a ſwate geſt: 4 a czeſt kralowa ſud mylugie. Tiſ vprawil opra- widla, ſud a prawo w iakubowy tiſ vczynyl. 5 Wzwiſte hoſpodyna boha naſſeho, a modlte ſie podnozy noh geho: neboty ſwata geſt. 6 Moyſeſ a aron w knyezy geho: a ſamuel mezy tiemy, gyz ƒ186a wzywayu gmye geho. Wzywachu hoſpodyna, a on ſlyſſieſſe gie: 7 a z ſlupa oblakoweho mluwil k nym. Strzieziechu ſwyedeczſtwie geho, a kazanye, czſoz dal gym. 8 Hoſpodyne, boze naſſ, ty vſlyſſyeſſe gie: boze, ty lutoftyw bils gym, a mſtye ke wſyem nalezenym gich. 9 Wzwiſte hoſpodyna boha naſſeho, a modlte ſie na horzie ſwatey geho, ƒ186b nebo ſwati hoſpodin boh naſſ. 5 hlaffom m. hlasem. — 6 w trubach lutich: lutich m. dutých; ZPod. dutych; ZGloss. lutich, ZKap. litich; ZKlem. powodnich; lat. in tubis ductilibus. — nebeſkym: nad tím připsáno hoſpo- dynem.
134 5 Pieyte hoſpodinu w huſlech, a w huſlech hlaſſom pieſenſkym: 6 w trubach lutich a hlaffem truby rohowe. Raduy /185a) ſie przied kralem nebeſkym: 7 hny ſie morze, a pilnoſt geho, okol zemye, a giz bidle w nem. 8 Rzyeky ztleſczy ruku: poyednu hori wzweſele ſie 9 przied hoſpodynem: nebo gde ſudit zemye. Sudity bude okryſl zemye v prawdie, a ludy v prawedlnoſty. XCVIII. 1 Psalmus ipsi David. Hoſpodyn kralowal, hniewali ſie lude: genz ſediſſ na cherubynu ƒ18.% hny ſye zemye. 2 Hoſpodin w ſyonye welyky, a wyſoky nade wſſyemy ludmy. 3 Zpowiedayte ſie gmenu twemu, nebo hrozne a ſwate geſt: 4 a czeſt kralowa ſud mylugie. Tiſ vprawil opra- widla, ſud a prawo w iakubowy tiſ vczynyl. 5 Wzwiſte hoſpodyna boha naſſeho, a modlte ſie podnozy noh geho: neboty ſwata geſt. 6 Moyſeſ a aron w knyezy geho: a ſamuel mezy tiemy, gyz ƒ186a wzywayu gmye geho. Wzywachu hoſpodyna, a on ſlyſſieſſe gie: 7 a z ſlupa oblakoweho mluwil k nym. Strzieziechu ſwyedeczſtwie geho, a kazanye, czſoz dal gym. 8 Hoſpodyne, boze naſſ, ty vſlyſſyeſſe gie: boze, ty lutoftyw bils gym, a mſtye ke wſyem nalezenym gich. 9 Wzwiſte hoſpodyna boha naſſeho, a modlte ſie na horzie ſwatey geho, ƒ186b nebo ſwati hoſpodin boh naſſ. 5 hlaffom m. hlasem. — 6 w trubach lutich: lutich m. dutých; ZPod. dutych; ZGloss. lutich, ZKap. litich; ZKlem. powodnich; lat. in tubis ductilibus. — nebeſkym: nad tím připsáno hoſpo- dynem.
Strana 135
135 XCIX. 1 Psalmus in confessione. 2 Raduyte ſie bohu wſieczka zemye: ſluzte hoſpo- dinu w radoſty. Wendiete przieden v weſſeluy. 3 [Wlyezte, zeti hoſpodin on yeſt boh: on vczinil nas, a ne ony nas: Lud geho a owczye paſtewnye geho : 4 wendiete v wrata geho we zpowiedy, w ſyen geho w chwale: wzpowiedayte ſie gemu. Chwalte gmye geho, 5 neboty [187a medky geſt hoſpodyn: na wyeky mylo- ſirdye geho, az v pokolenye a do pokolenye prawda geho. C. 1 Psalmus ipsi David. Mylofirdye a ſud zpiewayu tobie, hoſpodyne. Zpieyu 2 a vrozomyeyu na czieſtie nezkalenyey, kdy przdeſſ ke mnye. Przichodiech w nepoſkwyrneny firdczie meho proſtrzied meho domu. 3 Newykladach przied oczyma [187b myma wieczi neprawe: czynyecze prziedſtupenye nenawydiel ſem. Ne- przygalo mnye ſie 4 firdcze krzywe: vhybuyuczieho ote mne zloby- weho nepoznawach. 5 Ottirhayuczie taynye bliznyemu ſwemu, toho ne- nawidiech. Piſneho oka a neſiteho firdczie, ſ tyemi ne giediech. 6 Oczy mogi na wierne zemy, aby ſedieli ſe mnu: chodiecz na czieſtie nepoſkwirney, ten mnye ſluzieſſe. 7 Nebude bidlity [188a proſtrzied domu meho, genz czyny pichu: genz mluwy krzywotu, neprziedielach przied oczyma myma. XCIX, 2 v weſſeluy m. u veseliu. — 3 Wyezte: inicialka v rkp. není. — a owczye: opravou z awczye, o nadepsáno. C, 2 przdeff m. přídeš. — przichodiech m. přěchodiech, perambulabam. — 3 mnye m. mne. — 5 Ottirhayuczie m. -cieho, detrahentem. — 6 zemy m. země, sing. Gen. — nepoſ- kvirney m. -něnéj, in via immaculata. — 7 neprziedielach:
135 XCIX. 1 Psalmus in confessione. 2 Raduyte ſie bohu wſieczka zemye: ſluzte hoſpo- dinu w radoſty. Wendiete przieden v weſſeluy. 3 [Wlyezte, zeti hoſpodin on yeſt boh: on vczinil nas, a ne ony nas: Lud geho a owczye paſtewnye geho : 4 wendiete v wrata geho we zpowiedy, w ſyen geho w chwale: wzpowiedayte ſie gemu. Chwalte gmye geho, 5 neboty [187a medky geſt hoſpodyn: na wyeky mylo- ſirdye geho, az v pokolenye a do pokolenye prawda geho. C. 1 Psalmus ipsi David. Mylofirdye a ſud zpiewayu tobie, hoſpodyne. Zpieyu 2 a vrozomyeyu na czieſtie nezkalenyey, kdy przdeſſ ke mnye. Przichodiech w nepoſkwyrneny firdczie meho proſtrzied meho domu. 3 Newykladach przied oczyma [187b myma wieczi neprawe: czynyecze prziedſtupenye nenawydiel ſem. Ne- przygalo mnye ſie 4 firdcze krzywe: vhybuyuczieho ote mne zloby- weho nepoznawach. 5 Ottirhayuczie taynye bliznyemu ſwemu, toho ne- nawidiech. Piſneho oka a neſiteho firdczie, ſ tyemi ne giediech. 6 Oczy mogi na wierne zemy, aby ſedieli ſe mnu: chodiecz na czieſtie nepoſkwirney, ten mnye ſluzieſſe. 7 Nebude bidlity [188a proſtrzied domu meho, genz czyny pichu: genz mluwy krzywotu, neprziedielach przied oczyma myma. XCIX, 2 v weſſeluy m. u veseliu. — 3 Wyezte: inicialka v rkp. není. — a owczye: opravou z awczye, o nadepsáno. C, 2 przdeff m. přídeš. — przichodiech m. přěchodiech, perambulabam. — 3 mnye m. mne. — 5 Ottirhayuczie m. -cieho, detrahentem. — 6 zemy m. země, sing. Gen. — nepoſ- kvirney m. -něnéj, in via immaculata. — 7 neprziedielach:
Strana 136
136 8 Z gytra zabygich wſſie hrzieſſnyky zemſke, abich zatratil z mieſta hoſpodynowa wſieczky czynyecze nepra- wedlnoft. СI. 1 Oratio pauperis, Cum anxius fuerit et in conspectu Domini effu- derit precem suam. 2 Hoſpodine, vſliſſ modlitwu mu, a wolanye me k tobie przid. 3 Neotwraczyu oblicziegie tweho ote mne: w kteryz koly den [188b) ſie muczy, naklon ke mnye veho twe. W kteryz koli den wzwolayu tebe, birzo vſlyſſ mye. 4 Nebo zhynuli iako dym dnowe mogi: a koſti me iako ſkwarky zſechly. 5 Byt yſem iako ſyeno, a zazhlo ſie ſirdeze me, nebo zapomanul yſem gieſty chleba meho. 6 Ot hlaſſu ſtonanye meho przilnula yſu vſta ma maſſu memu. 7 Podoben vczynen yſem pellikanowy puſtemu: factus sum [189a] iako ficz w chyſſiech. 8 Bdyel ſem, y vczynen ſem iako wrabecz puſti na ſtrzieſſye. 9 Cziely den vkaraly mnye neprzietele mogi: a giz mye chwalechu, na mye przyſahachu, 10 Nebo popel iako chleb giediech, a pitie me ſ placzem myeſiech, ZGloss. neprziedeſlach, ZKlem. newzklamal, ZPod. neopra- wowal, ZKap. nezprziemil; lat. rkp. non direxit in conspectu oculorum meorum; Thalhofer : konnte sich vor meinem Blick nicht aufrecht halten. Smysl textu latinského byl překladatelům staročeským temný, proto jest temný i překlad a opis. — 8 za- bygich: interficiebam. CI, 3 Neotwraczyu m. neotvracjuj. — 5 zazhlo ſie za lat. aruit; překladatel rozuměl arsit. — 7 factus sum: sloveso lat. přejato do textu česk. sr. 83, 11 a j. — 8 puſti: nad tím napsáno
136 8 Z gytra zabygich wſſie hrzieſſnyky zemſke, abich zatratil z mieſta hoſpodynowa wſieczky czynyecze nepra- wedlnoft. СI. 1 Oratio pauperis, Cum anxius fuerit et in conspectu Domini effu- derit precem suam. 2 Hoſpodine, vſliſſ modlitwu mu, a wolanye me k tobie przid. 3 Neotwraczyu oblicziegie tweho ote mne: w kteryz koly den [188b) ſie muczy, naklon ke mnye veho twe. W kteryz koli den wzwolayu tebe, birzo vſlyſſ mye. 4 Nebo zhynuli iako dym dnowe mogi: a koſti me iako ſkwarky zſechly. 5 Byt yſem iako ſyeno, a zazhlo ſie ſirdeze me, nebo zapomanul yſem gieſty chleba meho. 6 Ot hlaſſu ſtonanye meho przilnula yſu vſta ma maſſu memu. 7 Podoben vczynen yſem pellikanowy puſtemu: factus sum [189a] iako ficz w chyſſiech. 8 Bdyel ſem, y vczynen ſem iako wrabecz puſti na ſtrzieſſye. 9 Cziely den vkaraly mnye neprzietele mogi: a giz mye chwalechu, na mye przyſahachu, 10 Nebo popel iako chleb giediech, a pitie me ſ placzem myeſiech, ZGloss. neprziedeſlach, ZKlem. newzklamal, ZPod. neopra- wowal, ZKap. nezprziemil; lat. rkp. non direxit in conspectu oculorum meorum; Thalhofer : konnte sich vor meinem Blick nicht aufrecht halten. Smysl textu latinského byl překladatelům staročeským temný, proto jest temný i překlad a opis. — 8 za- bygich: interficiebam. CI, 3 Neotwraczyu m. neotvracjuj. — 5 zazhlo ſie za lat. aruit; překladatel rozuměl arsit. — 7 factus sum: sloveso lat. přejato do textu česk. sr. 83, 11 a j. — 8 puſti: nad tím napsáno
Strana 137
137 11 Ot oblicziegie hniewu, rozhnyewanie tweho, nebo wzwyſſy zetrziel ſy mie. 12 Dnowe mogi iako ſtien oteſſly: a ya [189) iako ſieno zſechl ſem. 13 Ale ty, hoſpodine, na wieky oſtaneſſ: a pamyet twa ot pokolenye az do pokolenie. 14 Ty wſtana ſmyluy ſie nad ſyonem, nebo czaſſ ſlytowanye geho, nebo prziſſel czaſſ. 15 Nebo ſmylili ſie ſluham twym kamenye geho: a nad zemy ſie geho ſmylugy. 16 Y wzbogie ſie wlaſti gmene tweho, hoſpodine, a wliczny kraly zemſczi ſlawy twe. 17 Nebo vczynyl hoſpodyn ſyona [190a] : a widien bude w ſlawie ſwey. 18 Wezrziel na modlitwu pokornych: a nepotupil proſby gich. 19 Napiſſano bud to v pokolenyu druhem: a lud, genz ſtworzen bude, chwaliti hoſpodina. 20 Nebo prozrziel ſ wyſoſti ſwate ſwe: hoſpodyn ſ nebie na zemy ſezrziel. 21 Aby vſlyſſal ſtonanye okowanich: a zproſtil ſyny zbitich. 22 Abi zwieſtowali w ſyonye ymye hoſpodynowo, a chwalu geho ƒ190b] w ieruſalemy. 23 We ſnymanyu ludi w giedno, a kralowe, aby ſluzyly hoſpodynu. 24 Otpowiediel gemu na czieſtie ſili ſwe: maloſty dnow mich wzpowiez my. 25 Neotzowy mne v proſtrzied dnow mich: ot po- kolenye az do pokolenye leta twa. 26 V poczatczie ty, hoſpodine, zemy ſy ſtworzil: a ſkutczy ruku twu yſu nebeſſa. červeně domaczi. — 11 wzwyfy m. vzvýšiv, elevans ZGloss. zwifiw. — 15 kamenye: lat. lapides, v českém překladě kol- lektivum za plural, srov. z kamenye drahého 20, 4; sloveso je v čísle množném podlé latiny. — 19 chvaliti t. bude, laudabit. — 21 zbitich: k tomu na kraji zhynulich.
137 11 Ot oblicziegie hniewu, rozhnyewanie tweho, nebo wzwyſſy zetrziel ſy mie. 12 Dnowe mogi iako ſtien oteſſly: a ya [189) iako ſieno zſechl ſem. 13 Ale ty, hoſpodine, na wieky oſtaneſſ: a pamyet twa ot pokolenye az do pokolenie. 14 Ty wſtana ſmyluy ſie nad ſyonem, nebo czaſſ ſlytowanye geho, nebo prziſſel czaſſ. 15 Nebo ſmylili ſie ſluham twym kamenye geho: a nad zemy ſie geho ſmylugy. 16 Y wzbogie ſie wlaſti gmene tweho, hoſpodine, a wliczny kraly zemſczi ſlawy twe. 17 Nebo vczynyl hoſpodyn ſyona [190a] : a widien bude w ſlawie ſwey. 18 Wezrziel na modlitwu pokornych: a nepotupil proſby gich. 19 Napiſſano bud to v pokolenyu druhem: a lud, genz ſtworzen bude, chwaliti hoſpodina. 20 Nebo prozrziel ſ wyſoſti ſwate ſwe: hoſpodyn ſ nebie na zemy ſezrziel. 21 Aby vſlyſſal ſtonanye okowanich: a zproſtil ſyny zbitich. 22 Abi zwieſtowali w ſyonye ymye hoſpodynowo, a chwalu geho ƒ190b] w ieruſalemy. 23 We ſnymanyu ludi w giedno, a kralowe, aby ſluzyly hoſpodynu. 24 Otpowiediel gemu na czieſtie ſili ſwe: maloſty dnow mich wzpowiez my. 25 Neotzowy mne v proſtrzied dnow mich: ot po- kolenye az do pokolenye leta twa. 26 V poczatczie ty, hoſpodine, zemy ſy ſtworzil: a ſkutczy ruku twu yſu nebeſſa. červeně domaczi. — 11 wzwyfy m. vzvýšiv, elevans ZGloss. zwifiw. — 15 kamenye: lat. lapides, v českém překladě kol- lektivum za plural, srov. z kamenye drahého 20, 4; sloveso je v čísle množném podlé latiny. — 19 chvaliti t. bude, laudabit. — 21 zbitich: k tomu na kraji zhynulich.
Strana 138
138 27 Ony zhynu, ale ty oſtaneſſ: a wſiczkny iako rucho [191a zwetſſiegy. A iako zakriwadlo promienyſſ gie, y promienye ſie; 28 ale ty ten giſti yſy, a leta twa nezhynu. 29 Synowe ſluh twich wzbidle: a ſyemye gich na wieky ſie oprawy. CII. 1 Ipsi David. Blahay duſſye ma hoſpodynu: a wſeczko, czſo wnutrz mne geſt, ymenu ſwatemu geho. 2 Blahay duffie ma hoſpodynu: a nerod zapomanuti wſſeho otplaczenye geho. 3 Genz [191b/ ſie ſlytuge nade wſfiemy neprawedl- nymy twymy: genz vzdrawuge wſieczky nemoczi twe. 4 Genz wiplaczuge ze ztraty zywot twoy: genz korunuge tebe v mylofirdy a w ſlytowanyu. 5 Genz napilnige w dobrem zadoſt twu: obnowy ſie iako orlowy mladoſt twa. 6 Czynye myloſirdie hoſpodyn, a ſud wſſiem naſile tirpieczym. 7 Znamy vczynyl czieſti ſwe moyzieſowy ƒ192a/ ſynom iſrahelſkym wolu ſwu. 8 Myloſtywy a mylofirdny hoſpodyn: dluho czaka- yuczi a mnoho myloſirdny. 9 Ne na wieky fie hnyewa: any na wieky wzhorzy. 10 Ne podle hrziechow naſich vczynyl nam: any podle neprawedlnoſty naſſich otplatil nam. 11 Nebo podle wyfoſty nebie ot zemye potwirdil mylofirdie ſwe nad boyuczymy febe. CII, 3 neprawedlnymy m. nepravedlnostmi, iniquitatibus; ZPod. neprawedlnoſtmy. — 9 wzhorzy m. vzhrozí, commina- bitur; ZKap. hroziti bude, ZPod. rozhrozy (omylem m. vzhrozí).
138 27 Ony zhynu, ale ty oſtaneſſ: a wſiczkny iako rucho [191a zwetſſiegy. A iako zakriwadlo promienyſſ gie, y promienye ſie; 28 ale ty ten giſti yſy, a leta twa nezhynu. 29 Synowe ſluh twich wzbidle: a ſyemye gich na wieky ſie oprawy. CII. 1 Ipsi David. Blahay duſſye ma hoſpodynu: a wſeczko, czſo wnutrz mne geſt, ymenu ſwatemu geho. 2 Blahay duffie ma hoſpodynu: a nerod zapomanuti wſſeho otplaczenye geho. 3 Genz [191b/ ſie ſlytuge nade wſfiemy neprawedl- nymy twymy: genz vzdrawuge wſieczky nemoczi twe. 4 Genz wiplaczuge ze ztraty zywot twoy: genz korunuge tebe v mylofirdy a w ſlytowanyu. 5 Genz napilnige w dobrem zadoſt twu: obnowy ſie iako orlowy mladoſt twa. 6 Czynye myloſirdie hoſpodyn, a ſud wſſiem naſile tirpieczym. 7 Znamy vczynyl czieſti ſwe moyzieſowy ƒ192a/ ſynom iſrahelſkym wolu ſwu. 8 Myloſtywy a mylofirdny hoſpodyn: dluho czaka- yuczi a mnoho myloſirdny. 9 Ne na wieky fie hnyewa: any na wieky wzhorzy. 10 Ne podle hrziechow naſich vczynyl nam: any podle neprawedlnoſty naſſich otplatil nam. 11 Nebo podle wyfoſty nebie ot zemye potwirdil mylofirdie ſwe nad boyuczymy febe. CII, 3 neprawedlnymy m. nepravedlnostmi, iniquitatibus; ZPod. neprawedlnoſtmy. — 9 wzhorzy m. vzhrozí, commina- bitur; ZKap. hroziti bude, ZPod. rozhrozy (omylem m. vzhrozí).
Strana 139
139 12 Yelikoz /192b dalek wchod ot zapada: daleko vczynen ot naſ neprawedlnoſti naſſie. 13 Kakoty ſie ſmyluge otecz nad ſyny, ſlytowal ſie yeſt hoſpodyn nad boyuczymy ſebe. 14 neboti on poznal ſlozenye naſſe. Zpomanul geſt, nebo prach yſme. 15 czlowiek, iako ſieno dnowe geho, iako kwiet polſky, tak otektwe. 16 Nebo duch myne ot neho, y neoſtane: y ne- pozna wiecz [193a) myeſta ſweho. 17 Ale mylofirdie hoſpodinowa ot wieka az do wieka nad boyuczymy geho. A prawo geho nad ſyny ſynowymy 18 tiem, giz chowayu vſtawenye geho: Y pomnye kazanye geho, k uczynenyu gich. 19 Hoſpodin na neby vprawil ſtolecz ſwoy: a kra- lowſtwie geho wſſiem bude panowaty. 20 Blahayte hoſpodynu wſiczkny andieli geho: ƒ193b moczny ſylu, czynyecze ſlowo geho ku poſluchanyu hlaſſu ſlow geho. 21 Blahayte hoſpodynu wſieczky ſyli geho, ſluhy geho: genz czynite wolyu geho. 22 Blahayte hoſpodynu wſiczczy ſkutczy geho: w kazdem mieſtie panowanye geho, blahay duſſye ma hoſpodinu. CIII. 1 Ipsi David. Blahay duſſie ma hoſpodynu: hoſpodine, boze moy, wzweliczen yſi [194a yſy w nahle. W zpowied a w kraſſu yſi ſie oblek; 2 odyen ſwietloſty iako ruchem: Zproſtrziew nebe iako kozyu. — 12 wchod m. vzchod ZGloss. wzchod. — vczynen m. učinil, fecit. CIII, 1 yſi yſy: omylem dvakrát.
139 12 Yelikoz /192b dalek wchod ot zapada: daleko vczynen ot naſ neprawedlnoſti naſſie. 13 Kakoty ſie ſmyluge otecz nad ſyny, ſlytowal ſie yeſt hoſpodyn nad boyuczymy ſebe. 14 neboti on poznal ſlozenye naſſe. Zpomanul geſt, nebo prach yſme. 15 czlowiek, iako ſieno dnowe geho, iako kwiet polſky, tak otektwe. 16 Nebo duch myne ot neho, y neoſtane: y ne- pozna wiecz [193a) myeſta ſweho. 17 Ale mylofirdie hoſpodinowa ot wieka az do wieka nad boyuczymy geho. A prawo geho nad ſyny ſynowymy 18 tiem, giz chowayu vſtawenye geho: Y pomnye kazanye geho, k uczynenyu gich. 19 Hoſpodin na neby vprawil ſtolecz ſwoy: a kra- lowſtwie geho wſſiem bude panowaty. 20 Blahayte hoſpodynu wſiczkny andieli geho: ƒ193b moczny ſylu, czynyecze ſlowo geho ku poſluchanyu hlaſſu ſlow geho. 21 Blahayte hoſpodynu wſieczky ſyli geho, ſluhy geho: genz czynite wolyu geho. 22 Blahayte hoſpodynu wſiczczy ſkutczy geho: w kazdem mieſtie panowanye geho, blahay duſſye ma hoſpodinu. CIII. 1 Ipsi David. Blahay duſſie ma hoſpodynu: hoſpodine, boze moy, wzweliczen yſi [194a yſy w nahle. W zpowied a w kraſſu yſi ſie oblek; 2 odyen ſwietloſty iako ruchem: Zproſtrziew nebe iako kozyu. — 12 wchod m. vzchod ZGloss. wzchod. — vczynen m. učinil, fecit. CIII, 1 yſi yſy: omylem dvakrát.
Strana 140
140 3 genz krigeff wodam horzieynye gich. Genz po- kladas oblak wzchod twoy: genz chodyfſ na perzy wye- trowem. 4 Genz czyny andiely twe duchi: a ſluhy twe ohnem zhuczym. 5 Genz ſi vſtawil zemyu na vſtawiczenſtwyu gegie: ne nachily ſie na 194b wieky wiekom. 6 Bezden, iako rucho, odienye geho: na horach ſtanu wody. 7 Ot lanye tweho zabiehnu: ot hlaſſu hromu tweho ſie wzbogie. 8 Wzchodie hori, a ſchodye pole na myeſto, giez ſy zalozil gym. 9 Mezyu yſi polozil, giez neprzieſtupie: any ſie obratie zakrywati zemye. 10 Genz wypuſczygeff ſtudnyczie v podolyu: proſtrzied [195a hor poteku wody. 11 Pity budu wſieczka zwierzata polſka: y wzcza- kayu loffowe w ziezy ſwey. 12 Nad nimy ptaczi nebeſczi budu bidlity: z proſtrzied opok dadie hlaſ. 13 Wlazie hori z wyſſich ſwich: z plodu ſkutkow twich naſiti ſie zemye. 14 Wywodie ſieno ſkotu, a zelynu ſluzbie ludſkey. Aby wywedl chleb zemye, 15 a vyno by vtieſlilo firdcze ludſke. [195b Aby omzil oblycziey w oley: a chleb firdcze czlowieczie poſilny. 16 Syto bude drziewo polſke, a cedri libanſczy, giez wſadil; 17 tam wrabczy ſie hniezdie: Rarohowy dom wewoda geſt gich ; 18 hori wyſoke gielenom: opoka vtocziſcze giezkom. 4 czyny m. činíš, facis. — 15 aby omzil: tak v rkp., ut ex- hilaret; ZKlem. aby obgieſnyl, ZPod. aby obgeſnyl, ZKap. aby obweſelil. — w oley m. v oleji, in oleo. — 18 giezkom: nad
140 3 genz krigeff wodam horzieynye gich. Genz po- kladas oblak wzchod twoy: genz chodyfſ na perzy wye- trowem. 4 Genz czyny andiely twe duchi: a ſluhy twe ohnem zhuczym. 5 Genz ſi vſtawil zemyu na vſtawiczenſtwyu gegie: ne nachily ſie na 194b wieky wiekom. 6 Bezden, iako rucho, odienye geho: na horach ſtanu wody. 7 Ot lanye tweho zabiehnu: ot hlaſſu hromu tweho ſie wzbogie. 8 Wzchodie hori, a ſchodye pole na myeſto, giez ſy zalozil gym. 9 Mezyu yſi polozil, giez neprzieſtupie: any ſie obratie zakrywati zemye. 10 Genz wypuſczygeff ſtudnyczie v podolyu: proſtrzied [195a hor poteku wody. 11 Pity budu wſieczka zwierzata polſka: y wzcza- kayu loffowe w ziezy ſwey. 12 Nad nimy ptaczi nebeſczi budu bidlity: z proſtrzied opok dadie hlaſ. 13 Wlazie hori z wyſſich ſwich: z plodu ſkutkow twich naſiti ſie zemye. 14 Wywodie ſieno ſkotu, a zelynu ſluzbie ludſkey. Aby wywedl chleb zemye, 15 a vyno by vtieſlilo firdcze ludſke. [195b Aby omzil oblycziey w oley: a chleb firdcze czlowieczie poſilny. 16 Syto bude drziewo polſke, a cedri libanſczy, giez wſadil; 17 tam wrabczy ſie hniezdie: Rarohowy dom wewoda geſt gich ; 18 hori wyſoke gielenom: opoka vtocziſcze giezkom. 4 czyny m. činíš, facis. — 15 aby omzil: tak v rkp., ut ex- hilaret; ZKlem. aby obgieſnyl, ZPod. aby obgeſnyl, ZKap. aby obweſelil. — w oley m. v oleji, in oleo. — 18 giezkom: nad
Strana 141
141 19 Vczynil meſiecz w czaſſu: ſluncze poznalo zapad ſwoy. 20 Polozil yſy tmy, y vczynena geſt nocz: w nyey przygdu wſieczka zwierza 196a/ta leſna. 21 Sczenata lwowy rzewucze, aby tirhly, a hledali ot boha kirmye ſobie. 22 Wzeſlo geſt ſluncze, a ſebraly yſu ſie: a v peleſſich ſwich ſie ſkladu. 23 Wynde czlowiek k dielu ſwemu, a k dielanyu ſwemu az do weczera. 24 Yako wzweliczeny yſut ſkutczy twogi, hoſpodyne : wſeczkos v mudroſty vczynil: napilnena geſt zemye ſbozie tweho. 25 To morze welike, a ſſyroke rukama: [196b] tamo lazuky, gichz nenye cziſla. Zwierz maluczky ſ welykym: 26 tam lodie budu mygieti. A yeſczer ten, gehoz yſy ſtworzil ku poyhrayu gemu: 27 wſeczko ot tebe czaka, abi dal gym kirmy w czaſf. 28 Acz daſf ty gym, ſberu: atewrucz ruku twu, wſeczko ſie napilny dobroty. 29 Ale acz obratyff oblycziey, ſmutie ſie: oteymeſ duch gich, y zemdleyu, a [197a] v popel ſwoy ſie wratye. 30 Wypuſti duch twoy, a ſtworzena budu: y obnowyſſ oblicziey zemſky. 31 Bud chwala hoſpodinowa na wieky: wzraduge ſie hoſpodyn we wſiech ſkutcziech ſwich. 32 Genz hledie na zemy, y kaze ſie gyey trzieſty: genz dotkne hor, y wzkurzie ſie. tím napsáno červeně gielenom. — 20 przygdu m. přějdú, per- transibunt, ZGloss. przieydu. — 21 ſczenata: catuli; nad tím napsáno červeně diety. — 22 w peleſſich: tak v rkp. — 26 ku poyhrayu: tak v rkp., ad illudendum, místo pojhrávániu; lat. gerundia překládají se v ZWittb. substantivy slovesnými, a tak- též má ZGloss. ku poyhrauanyu; význam lat. illudere však netrefen, a proto připsáno k tomu na kraji przieluzenyu. — 28 atewrucz m. otevrúc, aperiente te. — 32 hledie: tak v rkp.,
141 19 Vczynil meſiecz w czaſſu: ſluncze poznalo zapad ſwoy. 20 Polozil yſy tmy, y vczynena geſt nocz: w nyey przygdu wſieczka zwierza 196a/ta leſna. 21 Sczenata lwowy rzewucze, aby tirhly, a hledali ot boha kirmye ſobie. 22 Wzeſlo geſt ſluncze, a ſebraly yſu ſie: a v peleſſich ſwich ſie ſkladu. 23 Wynde czlowiek k dielu ſwemu, a k dielanyu ſwemu az do weczera. 24 Yako wzweliczeny yſut ſkutczy twogi, hoſpodyne : wſeczkos v mudroſty vczynil: napilnena geſt zemye ſbozie tweho. 25 To morze welike, a ſſyroke rukama: [196b] tamo lazuky, gichz nenye cziſla. Zwierz maluczky ſ welykym: 26 tam lodie budu mygieti. A yeſczer ten, gehoz yſy ſtworzil ku poyhrayu gemu: 27 wſeczko ot tebe czaka, abi dal gym kirmy w czaſf. 28 Acz daſf ty gym, ſberu: atewrucz ruku twu, wſeczko ſie napilny dobroty. 29 Ale acz obratyff oblycziey, ſmutie ſie: oteymeſ duch gich, y zemdleyu, a [197a] v popel ſwoy ſie wratye. 30 Wypuſti duch twoy, a ſtworzena budu: y obnowyſſ oblicziey zemſky. 31 Bud chwala hoſpodinowa na wieky: wzraduge ſie hoſpodyn we wſiech ſkutcziech ſwich. 32 Genz hledie na zemy, y kaze ſie gyey trzieſty: genz dotkne hor, y wzkurzie ſie. tím napsáno červeně gielenom. — 20 przygdu m. přějdú, per- transibunt, ZGloss. przieydu. — 21 ſczenata: catuli; nad tím napsáno červeně diety. — 22 w peleſſich: tak v rkp. — 26 ku poyhrayu: tak v rkp., ad illudendum, místo pojhrávániu; lat. gerundia překládají se v ZWittb. substantivy slovesnými, a tak- též má ZGloss. ku poyhrauanyu; význam lat. illudere však netrefen, a proto připsáno k tomu na kraji przieluzenyu. — 28 atewrucz m. otevrúc, aperiente te. — 32 hledie: tak v rkp.,
Strana 142
142 33 Wzpiewayu hoſpodinu w zywotie mem: zpiewayu bohu memu, donidz yſem. 34 Weſela bud gemu mluwa ma: yaz wedie wzſ 197b/pichly w hoſpodynu. 35 Zhinte hrzifſny z zemye, a neprawy tak, yakz gich nebud: blahay dulſie ma hoſpodinu. CIV. Alleluja. 1 Zpowiedayte ſie hoſpodinu, a wzywayte gmye geho : Zwieſtuyte mezy wlaſtmy ſkutky geho. 2 Zpiewayte gemu, y piete gemu : wyprawte wſieczky dywy geho. 3 Chwalte ſie we ymenu ſwatem geho: raduy fie firdcze hladayuczich hoſpodina. 4 Hledayte hoſpodina, y potwirdte fie: hledayte oblicziegie ƒ198a geho weſdy. 5 Pomnyete dywow geho, gez czynil: zazraky a ſudi vſt geho. 6 Syemye abrahamowo, ſluhi geho: Synowe iaku- bowy, zwoleny geho. 7 On hoſpodyn boh naſſ: po wſyech zemyech ſudy geho. 8 Pomnyel na wieky vſtawenye ſweho: ſlowa, giez rozkazal w tuſicz pokolenyu. 9 Czſoz vlozil k abrahamowy: a przyſahy ſwe yzakowy. 10 Y vſtawil to ƒ198b w iakubowy kazanye: a yſrahelowy vprawu wiecznu. plur. místo sing. respicit, a taktéž v ZGloss.; ŽPod. hledy, ŽKap. zrzy. — 34 mluwa: eloquium; před tím připsáno menším písmem a pod řádkem v. CIV, 2 piete m. pějte, psallite. — 8 Pomnyel: k tomu připsáno do kontextu ſem, písmem černým: oprava chybná, Vulg. memor fuit. — tuſicz pokolenyu m. tisíc pokolení.
142 33 Wzpiewayu hoſpodinu w zywotie mem: zpiewayu bohu memu, donidz yſem. 34 Weſela bud gemu mluwa ma: yaz wedie wzſ 197b/pichly w hoſpodynu. 35 Zhinte hrzifſny z zemye, a neprawy tak, yakz gich nebud: blahay dulſie ma hoſpodinu. CIV. Alleluja. 1 Zpowiedayte ſie hoſpodinu, a wzywayte gmye geho : Zwieſtuyte mezy wlaſtmy ſkutky geho. 2 Zpiewayte gemu, y piete gemu : wyprawte wſieczky dywy geho. 3 Chwalte ſie we ymenu ſwatem geho: raduy fie firdcze hladayuczich hoſpodina. 4 Hledayte hoſpodina, y potwirdte fie: hledayte oblicziegie ƒ198a geho weſdy. 5 Pomnyete dywow geho, gez czynil: zazraky a ſudi vſt geho. 6 Syemye abrahamowo, ſluhi geho: Synowe iaku- bowy, zwoleny geho. 7 On hoſpodyn boh naſſ: po wſyech zemyech ſudy geho. 8 Pomnyel na wieky vſtawenye ſweho: ſlowa, giez rozkazal w tuſicz pokolenyu. 9 Czſoz vlozil k abrahamowy: a przyſahy ſwe yzakowy. 10 Y vſtawil to ƒ198b w iakubowy kazanye: a yſrahelowy vprawu wiecznu. plur. místo sing. respicit, a taktéž v ZGloss.; ŽPod. hledy, ŽKap. zrzy. — 34 mluwa: eloquium; před tím připsáno menším písmem a pod řádkem v. CIV, 2 piete m. pějte, psallite. — 8 Pomnyel: k tomu připsáno do kontextu ſem, písmem černým: oprava chybná, Vulg. memor fuit. — tuſicz pokolenyu m. tisíc pokolení.
Strana 143
143 11 Rzka: tobie dam zemy kanaanſku, obwirw die- dyny naſſye. 12 Kdiz biechu w cziſle w kratkem, malitko a ze- many gegie, 13 Y prziechodil z wlaſty do wlaſti, a z kralowſtwie k ludu gynemu: 14 Ne otſtupil czlowieka prziekazieti gym: y treſktal pro nye krale. 15 Nerodte ſie dotknuty pomazanczow mich: a v prorocziech mych nerod 199a/te zlobiti. 16 Y pozwal hladu na zemy : a wſſyu twirdoſt chle- bowu zetrziel. 17 Poſlal przied nymy muzie: w ſluhu prodan geſt yoſeph. 18 Polozyly w okowach nohy geho, zelezo proſſla duſſie geho. 19 donudz neprzyſſlo ſlowo geho. Wymluwa hoſpo- dynowa rozplamenyla geho. 20 poſlal kral, y zproſtil geho: kniezie ludſke, y puſtil ƒ199b geho. 21 Vſtauil geho hoſpotu domu ſweho: a kniezietem wſſeho ſbozie ſweho. 22 Aby zuczil kniezata geho iako ſam ſebe, a kmetie geho v mudroſti vczil. 23 Aby wſſel yſrl' w egypt: a iakub hoſtem bil w zemy kamowie. 24 Y wzplodil lud ſuoy w nahle: y vſilil geho na neprzately geho. 25 Obratil firdcze gich, aby nenawydiely /200a) ludu geho: a leſt czynily w ſluhi geho. 13 prziechodil m. přechodili. — 14 Neotſtupil: non reliquit; otstúpiti béře se v ZW. častěji ve významu derelinquere. — 18 polozyly m. pokořili humiliaverunt; ZPod. pokorzily, ZKap. ponyzili. — zelezo proſſla duſſie geho m. prošlo duši, ferrum pertransiit animam; ZKap. přešlo duši. — 20 kniezie ludſke: lat. rkp. principes populorum, Vulg. princeps populorum.— 21 hoſpotu m. hospodu. — 22 kmetie m. kmeti, lat. senes
143 11 Rzka: tobie dam zemy kanaanſku, obwirw die- dyny naſſye. 12 Kdiz biechu w cziſle w kratkem, malitko a ze- many gegie, 13 Y prziechodil z wlaſty do wlaſti, a z kralowſtwie k ludu gynemu: 14 Ne otſtupil czlowieka prziekazieti gym: y treſktal pro nye krale. 15 Nerodte ſie dotknuty pomazanczow mich: a v prorocziech mych nerod 199a/te zlobiti. 16 Y pozwal hladu na zemy : a wſſyu twirdoſt chle- bowu zetrziel. 17 Poſlal przied nymy muzie: w ſluhu prodan geſt yoſeph. 18 Polozyly w okowach nohy geho, zelezo proſſla duſſie geho. 19 donudz neprzyſſlo ſlowo geho. Wymluwa hoſpo- dynowa rozplamenyla geho. 20 poſlal kral, y zproſtil geho: kniezie ludſke, y puſtil ƒ199b geho. 21 Vſtauil geho hoſpotu domu ſweho: a kniezietem wſſeho ſbozie ſweho. 22 Aby zuczil kniezata geho iako ſam ſebe, a kmetie geho v mudroſti vczil. 23 Aby wſſel yſrl' w egypt: a iakub hoſtem bil w zemy kamowie. 24 Y wzplodil lud ſuoy w nahle: y vſilil geho na neprzately geho. 25 Obratil firdcze gich, aby nenawydiely /200a) ludu geho: a leſt czynily w ſluhi geho. 13 prziechodil m. přechodili. — 14 Neotſtupil: non reliquit; otstúpiti béře se v ZW. častěji ve významu derelinquere. — 18 polozyly m. pokořili humiliaverunt; ZPod. pokorzily, ZKap. ponyzili. — zelezo proſſla duſſie geho m. prošlo duši, ferrum pertransiit animam; ZKap. přešlo duši. — 20 kniezie ludſke: lat. rkp. principes populorum, Vulg. princeps populorum.— 21 hoſpotu m. hospodu. — 22 kmetie m. kmeti, lat. senes
Strana 144
144 26 Poſlal moyzieſſie ſluhu ſweho: aarona, gehoz wzwolil toho. 27 Polozil w nich ſlowa ſnamenyu ſwich, a za- zrakow ſuich w zemy kamowie. 28 Poſlal tmy y zamraczil: y ne otirpczil rzieczy ſwich. 29 Obratil wody gich w krew: y zbil ribi gich. 30 Wydiela zemye gich zabi, w twayuczich /200b/ kralow gich. 31 Rzekl, y przyſſla pſie mucha, a mſſyczie we wſſiech kragich gich: 32 /201a) Polozil deczie gich krupam, ohen zhuczy w zemy gich. 33 Y zbil winnyczie gich a pihwy gich: a zetrziel drziewo krayow gich. 34 Rzekl, y prziſla kobilka a chruſt, gehoz nebieſſe czyſla: 35 Y zziedl wſſe ſieno gich w zemy gich a zzie weſken plod zemie gich, 36 Y zabil wſſe pirwnye w zemy gich: pirwnie wſle vſile gich: 37 Y wiwedl /201b] gie ſtrziebrem a ſ zlatem: a nebieſſe v pokoleny gich nemoczny. 38 Radowala fie geft egypt v wiſtyu gich, nebo wzpolehl ſtrach gich na nye. 39 Zproſtrziel oblak k zaslonye gich, a ohen, aby ſwietil gym przieſ nocz. Akk. — 27 ſnamenyu m. znamení. — 30 Wydiela m. vydala. dedit; ZGloss. widala; na tom zkoušena písmem černým nějaké oprava, ale neprovedena a zůstalo zřejmé wydiela. — w twa- yuczich m. v tajniciech, in penetralibus; ZGloss. w tayniciech 32 deczie, krupam: tak v rkp., posuit pluvias eorum gran- — dinem. — 35 zziedl, zzie: comedit; v prvém slově připsáno jest -dl písmem černým a bylo tedy před tím i zde zzie, jako v ZGloss.; ZPod. ſzzere, ſnye; ZKap. zziedl, zziedl. — 36 pirwnie wffe vſile : Vulg. primitias omnis laboris. — 37 ſtrzie- brem m. s střiebrem. — 38 Radowala ſie geſt egypt: femininum podlé lat. — v wiſtyu: tu končí se písmo červené, od slova
144 26 Poſlal moyzieſſie ſluhu ſweho: aarona, gehoz wzwolil toho. 27 Polozil w nich ſlowa ſnamenyu ſwich, a za- zrakow ſuich w zemy kamowie. 28 Poſlal tmy y zamraczil: y ne otirpczil rzieczy ſwich. 29 Obratil wody gich w krew: y zbil ribi gich. 30 Wydiela zemye gich zabi, w twayuczich /200b/ kralow gich. 31 Rzekl, y przyſſla pſie mucha, a mſſyczie we wſſiech kragich gich: 32 /201a) Polozil deczie gich krupam, ohen zhuczy w zemy gich. 33 Y zbil winnyczie gich a pihwy gich: a zetrziel drziewo krayow gich. 34 Rzekl, y prziſla kobilka a chruſt, gehoz nebieſſe czyſla: 35 Y zziedl wſſe ſieno gich w zemy gich a zzie weſken plod zemie gich, 36 Y zabil wſſe pirwnye w zemy gich: pirwnie wſle vſile gich: 37 Y wiwedl /201b] gie ſtrziebrem a ſ zlatem: a nebieſſe v pokoleny gich nemoczny. 38 Radowala fie geft egypt v wiſtyu gich, nebo wzpolehl ſtrach gich na nye. 39 Zproſtrziel oblak k zaslonye gich, a ohen, aby ſwietil gym przieſ nocz. Akk. — 27 ſnamenyu m. znamení. — 30 Wydiela m. vydala. dedit; ZGloss. widala; na tom zkoušena písmem černým nějaké oprava, ale neprovedena a zůstalo zřejmé wydiela. — w twa- yuczich m. v tajniciech, in penetralibus; ZGloss. w tayniciech 32 deczie, krupam: tak v rkp., posuit pluvias eorum gran- — dinem. — 35 zziedl, zzie: comedit; v prvém slově připsáno jest -dl písmem černým a bylo tedy před tím i zde zzie, jako v ZGloss.; ZPod. ſzzere, ſnye; ZKap. zziedl, zziedl. — 36 pirwnie wffe vſile : Vulg. primitias omnis laboris. — 37 ſtrzie- brem m. s střiebrem. — 38 Radowala ſie geſt egypt: femininum podlé lat. — v wiſtyu: tu končí se písmo červené, od slova
Strana 145
145 40 Proſychu, y przygide kuroptwa: a chleba ne- beſkeho nakirmy gie. 41 Rozdrziel opoku, y tekly wody: y ſſly w ſuchem rzieky. 42 Nebo pomnyel ſlowa ſwateho ſweho, geſto ymyel k abrahamowy /202a) dyetieti ſwemu. 43 Y wiwed lud ſwoy v weſelyu, a wywolenczie ſwe w radoſty. 44 Y dal gym zemye wlaſty, a vſile ludſke otgiely: 45 Abi ſtrziehly prawedlnoſty geho, a zakona geho wydobywaly. CV. Alleluja. (Judith. 13. 21). 1 Zpowiedayte ſie hoſ., nebo dobri yeſt: nebo na wieky myloſirdie geho. 2 Kto wzmluwy moczy hoſpodynowy, vſlyſſany vczyny wſſie chwaly geho? 3 Blazeny, giz chwowayu ſuda, a czynye prawo we wſſie czaſſy. 4 Pomny na ny, hoſpodyne, w dobrowolenſtwy luda tweho, nawſcziew naſſ w ſpalitelu /202b twem: 5 K uzrzienyu w dobrotie zwolenczow twich, k ra- dowanu w radoſti ludu tweho, abi tie chwalili ſ diedinu twu. 6 Shrzieſſyli ſmy ſ otczy naſſimy: neprawie ſmy czynyli, zloſt ſmy vczynyli. 7 Otczyu naſſy w egyptie nerozumyely dywow twich: nebily pomnyely mnoheho mylofirdie tweho. Y wzdrazdily chodiczye na morze, morze czirwene. 8 Y ſpaſl gie pro gmye ſwe, aby znamu vczynil mocz ſwu. následujícího psán jest text český písmem černým až do konce žalmu 108. — 44 otgiely m. objěli possederunt: ZGloss. obgieli, ZPod. obgely. CV, 3 chwowayu m. chovajú. — 7 Otczyu m. otci. — cho- diczye: tak v rkp. 10
145 40 Proſychu, y przygide kuroptwa: a chleba ne- beſkeho nakirmy gie. 41 Rozdrziel opoku, y tekly wody: y ſſly w ſuchem rzieky. 42 Nebo pomnyel ſlowa ſwateho ſweho, geſto ymyel k abrahamowy /202a) dyetieti ſwemu. 43 Y wiwed lud ſwoy v weſelyu, a wywolenczie ſwe w radoſty. 44 Y dal gym zemye wlaſty, a vſile ludſke otgiely: 45 Abi ſtrziehly prawedlnoſty geho, a zakona geho wydobywaly. CV. Alleluja. (Judith. 13. 21). 1 Zpowiedayte ſie hoſ., nebo dobri yeſt: nebo na wieky myloſirdie geho. 2 Kto wzmluwy moczy hoſpodynowy, vſlyſſany vczyny wſſie chwaly geho? 3 Blazeny, giz chwowayu ſuda, a czynye prawo we wſſie czaſſy. 4 Pomny na ny, hoſpodyne, w dobrowolenſtwy luda tweho, nawſcziew naſſ w ſpalitelu /202b twem: 5 K uzrzienyu w dobrotie zwolenczow twich, k ra- dowanu w radoſti ludu tweho, abi tie chwalili ſ diedinu twu. 6 Shrzieſſyli ſmy ſ otczy naſſimy: neprawie ſmy czynyli, zloſt ſmy vczynyli. 7 Otczyu naſſy w egyptie nerozumyely dywow twich: nebily pomnyely mnoheho mylofirdie tweho. Y wzdrazdily chodiczye na morze, morze czirwene. 8 Y ſpaſl gie pro gmye ſwe, aby znamu vczynil mocz ſwu. následujícího psán jest text český písmem černým až do konce žalmu 108. — 44 otgiely m. objěli possederunt: ZGloss. obgieli, ZPod. obgely. CV, 3 chwowayu m. chovajú. — 7 Otczyu m. otci. — cho- diczye: tak v rkp. 10
Strana 146
146 9 Y wzlal morzi cirwenemu, y wiſchlo geſt : y wiwedl gie v bezednyu iako po puſczy. 10 Y ſpaſl gie z ruku nenawiſtnykow: wykupil gie z ruky neprzatelowy. 11 Y przykril [203a wodi ſmutieczie gich: geden z nich neoſtal. 12 Y wierzily w flowo geho: a chwalili chwalu geho. 13 Birzo czynyli, zapomanuli ſut ſkutkow geho. netirpieli rady geho. 14 Y pozadaly pozadanye na puſczy: y pokuffiely boha v bezwodyu. 15 Y dal gym proſbu gich: y poſlal ſitoſt w du- ſſye gich. 16 Y zdrazdyly moyzieſſie w hradiech, aarona ſwateho hoſpodynowa. 17 Otewrziela ſie geſt zemie, y pozrziela datana: y zakrila na ſboru abyronowu. 18 Y wzhorziel ſie ohen we ſboru gich: plamen zzehl hrzieſſnyky. 19 Y vczynyly telecz w orebu: y modlyly ſie ƒ203b ritynye. 20 Y promyenyly ſlawu ſwu v podobenſtwie telczowo gieduczieho ſieno. 21 Y zapomanuli yſu boha, genz ſpaſl gie, genz vczynil welykoſti w egyptie, 22 dywy w zemyu kamowie, hrozy v morzy czir- wenem. 23 Y rzekl, aby zatratil gie; bi bil moyſeſ wzwo- lenecz geho neſtal v przielomenyu przied nym, Abi otwratil hnyew geho, aby nezatratil gich. 24 a za nyczíle neymyely zemye zaduczye: Ne- wierzyly ſlowu geho, 25 y tytraly w ſtanyech ſwich: y nevſlyſfielyly hlaſſu hoſpodynowa. 22 w zemyu m. v zemi. — 25 nevſlyſlielyly místo ne- uslyšěli. — 27 w rodu místo v národu; ZPod. w narodyech.
146 9 Y wzlal morzi cirwenemu, y wiſchlo geſt : y wiwedl gie v bezednyu iako po puſczy. 10 Y ſpaſl gie z ruku nenawiſtnykow: wykupil gie z ruky neprzatelowy. 11 Y przykril [203a wodi ſmutieczie gich: geden z nich neoſtal. 12 Y wierzily w flowo geho: a chwalili chwalu geho. 13 Birzo czynyli, zapomanuli ſut ſkutkow geho. netirpieli rady geho. 14 Y pozadaly pozadanye na puſczy: y pokuffiely boha v bezwodyu. 15 Y dal gym proſbu gich: y poſlal ſitoſt w du- ſſye gich. 16 Y zdrazdyly moyzieſſie w hradiech, aarona ſwateho hoſpodynowa. 17 Otewrziela ſie geſt zemie, y pozrziela datana: y zakrila na ſboru abyronowu. 18 Y wzhorziel ſie ohen we ſboru gich: plamen zzehl hrzieſſnyky. 19 Y vczynyly telecz w orebu: y modlyly ſie ƒ203b ritynye. 20 Y promyenyly ſlawu ſwu v podobenſtwie telczowo gieduczieho ſieno. 21 Y zapomanuli yſu boha, genz ſpaſl gie, genz vczynil welykoſti w egyptie, 22 dywy w zemyu kamowie, hrozy v morzy czir- wenem. 23 Y rzekl, aby zatratil gie; bi bil moyſeſ wzwo- lenecz geho neſtal v przielomenyu przied nym, Abi otwratil hnyew geho, aby nezatratil gich. 24 a za nyczíle neymyely zemye zaduczye: Ne- wierzyly ſlowu geho, 25 y tytraly w ſtanyech ſwich: y nevſlyſfielyly hlaſſu hoſpodynowa. 22 w zemyu m. v zemi. — 25 nevſlyſlielyly místo ne- uslyšěli. — 27 w rodu místo v národu; ZPod. w narodyech.
Strana 147
147 26 Y zpodyal ruku ſwu nad nye, abi zproſtrziel gie na puſczy, 27 Y �204a]) aby ſwirhl ſiemye gich w rodu: a rozpraſſil gie v wlaſtiech. 28 Y nacziely yſu bethfegora: y giedly yſu poſwie- czenye vmirlczowe. 29 Y rozdraznyly gie w nalezenych ſwich: a wzmno- zeno geſt w nich ſpadenye. 30 Y ftal finees, y nalezl myloſt: y przieſta traſſa. 31 Y poczſteno geſt gemu za prawo, ot pokolenye az do pokolenye az na wieky. 32 Y rozdraznyly geho v wody ſwarlywe: y obteczen geſt moyzieſſ pro nye; 33 nebo otbercily duch geho. Y rozluczy we rtu ſwu ; 34 ne zatratily wlaſti, giez rzekl hoſpodyn gym. 35 Y ſmyeſily ƒ204b yſu mezi wlaſti, y navczily ſie ſkutkom gich, 36 y ſluzyly ritynam gich: y ſta ſie gym k uſtir- czenyu. 37 Y obietowaly yſu ſyny ſwe, a dezeri ſwe bieſſom. 38 Y prolily krew newinnu, krew ſynow ſwich, a dezer ſwich, giez obietowaly rytynam canaanſkym. Y zbita geft zemye w kirwiech, 39 a poſquirnena geſt w ſkutcziech geho: a ſmyl- ſtwo czynyli yſu w nalezenich ſwich. 40 Y rozhniewal ſie geſt w ridanyu hoſpodyn w ludu ſwem : y omyrzala geſt gey diedyna geho. 41 Y poddal gie w ruczie wlaſtem: y wladly yſu gymy, giz nenawidiechu gich. — 28 nacziely yſu bethfegora; lat. initiati sunt Belfegor; pře- kladatel český nerozuměl slovesu initiare = zasvětiti; ZKlem. nacziety ſu beelfegor, ZGloss. ſwietili ſu, ZPod. ſwyetyly ſu Belfegora, ZKap. poſwieczeny ſu beelfegorovi. — 31 poczſteno m. počteno. — 32 obteczen: vexatus, taktéž ZGloss.: ZPod. nuzen, ZKlem. trapen, ZKap. muczen t. j. mučen. — 33 otber- cily m. obterčili, exacerbaverunt; ZGloss. obtercili, ŽPod. otrp- czyly. — rozluczy: ZGloss. rozluczil. — 35 ſmyeſily yſu: vy- 10*
147 26 Y zpodyal ruku ſwu nad nye, abi zproſtrziel gie na puſczy, 27 Y �204a]) aby ſwirhl ſiemye gich w rodu: a rozpraſſil gie v wlaſtiech. 28 Y nacziely yſu bethfegora: y giedly yſu poſwie- czenye vmirlczowe. 29 Y rozdraznyly gie w nalezenych ſwich: a wzmno- zeno geſt w nich ſpadenye. 30 Y ftal finees, y nalezl myloſt: y przieſta traſſa. 31 Y poczſteno geſt gemu za prawo, ot pokolenye az do pokolenye az na wieky. 32 Y rozdraznyly geho v wody ſwarlywe: y obteczen geſt moyzieſſ pro nye; 33 nebo otbercily duch geho. Y rozluczy we rtu ſwu ; 34 ne zatratily wlaſti, giez rzekl hoſpodyn gym. 35 Y ſmyeſily ƒ204b yſu mezi wlaſti, y navczily ſie ſkutkom gich, 36 y ſluzyly ritynam gich: y ſta ſie gym k uſtir- czenyu. 37 Y obietowaly yſu ſyny ſwe, a dezeri ſwe bieſſom. 38 Y prolily krew newinnu, krew ſynow ſwich, a dezer ſwich, giez obietowaly rytynam canaanſkym. Y zbita geft zemye w kirwiech, 39 a poſquirnena geſt w ſkutcziech geho: a ſmyl- ſtwo czynyli yſu w nalezenich ſwich. 40 Y rozhniewal ſie geſt w ridanyu hoſpodyn w ludu ſwem : y omyrzala geſt gey diedyna geho. 41 Y poddal gie w ruczie wlaſtem: y wladly yſu gymy, giz nenawidiechu gich. — 28 nacziely yſu bethfegora; lat. initiati sunt Belfegor; pře- kladatel český nerozuměl slovesu initiare = zasvětiti; ZKlem. nacziety ſu beelfegor, ZGloss. ſwietili ſu, ZPod. ſwyetyly ſu Belfegora, ZKap. poſwieczeny ſu beelfegorovi. — 31 poczſteno m. počteno. — 32 obteczen: vexatus, taktéž ZGloss.: ZPod. nuzen, ZKlem. trapen, ZKap. muczen t. j. mučen. — 33 otber- cily m. obterčili, exacerbaverunt; ZGloss. obtercili, ŽPod. otrp- czyly. — rozluczy: ZGloss. rozluczil. — 35 ſmyeſily yſu: vy- 10*
Strana 148
148 42 Y mutiechu gie /205a) neprzietele gich, y po- nyzeny yſut pod rukamy gich: 43 czaſto ſproſczowal gich. Ale ony otirpczyly geho w radie ſwey: y ponyzeny yſut w zloſtich ſwich. 44 Y widiel, kdiz ſie mutiechu: y vſlyſfal mod- litwu gich. 45 Y rozpomanul ſye bil na vſtawiczenſtwie ſwe: y kal ſie geho podle mnozſtwie myloſirdie ſweho. 46 Y dal gie v mylofirdie prziede wſſyemy, giz biechu zgemaly gich. 47 Spaſſeny vczyny ny, hoſpodyne, boze naſ, y ſberz ny z narodow: bychomy fie zpowiedali gmenu ſwatemu twemu, y chlubili fie w chwale twey. 48 Blahoſlaweny hoſpodyn boh yfrahelow /205b] ot wieka az do wieka; y die weſſken lud: ſtan ſie, ſtan ſie. CVI. Alleluja. (Judith 13. 11.) 1 Zpowiedayte ſie hoſpodinu, nebo dobri: nebo na wieky mylofirdie geho. 2 Reziete nynye, giz wykupeny yſu ot hoſpodina, giez wykupil z ruky neprzatelſke: a z wlaſty ſebral gie. 3 Ot ſluneczneho wchodu ... ot polnoczy a morzie. 4 Bludyli v puſczyu v bezwod: czieſty myeſſke bidla nenalezly. 5 Hladowyty a zyezywy: duſfie gich w nich zhynula. 6 Y wzwolaly k hoſpodynu, kdiz ſie mutiechu: a z potrzieb gich zproſtil gie. 7 Y wiwedl gie na czieſtu prawu: aby ſſly v myeſto [206a] bidligyuczie. necháno sě, commixti sunt. — 43 w zloſtich: tak v rkp. — 45 vſtawiczenſtwie m. ustavenie, teſtamenti; ZPod. vſtawenye. CVI, 3 wchodu m. vzchodu, a solis ortu; překlad latinského et occasu, jenž by po tom slově měl následovati, je vynechán. — 4 bezwod m. bezvodi. — 7 v myeſto bidligyuczie: in civi-
148 42 Y mutiechu gie /205a) neprzietele gich, y po- nyzeny yſut pod rukamy gich: 43 czaſto ſproſczowal gich. Ale ony otirpczyly geho w radie ſwey: y ponyzeny yſut w zloſtich ſwich. 44 Y widiel, kdiz ſie mutiechu: y vſlyſfal mod- litwu gich. 45 Y rozpomanul ſye bil na vſtawiczenſtwie ſwe: y kal ſie geho podle mnozſtwie myloſirdie ſweho. 46 Y dal gie v mylofirdie prziede wſſyemy, giz biechu zgemaly gich. 47 Spaſſeny vczyny ny, hoſpodyne, boze naſ, y ſberz ny z narodow: bychomy fie zpowiedali gmenu ſwatemu twemu, y chlubili fie w chwale twey. 48 Blahoſlaweny hoſpodyn boh yfrahelow /205b] ot wieka az do wieka; y die weſſken lud: ſtan ſie, ſtan ſie. CVI. Alleluja. (Judith 13. 11.) 1 Zpowiedayte ſie hoſpodinu, nebo dobri: nebo na wieky mylofirdie geho. 2 Reziete nynye, giz wykupeny yſu ot hoſpodina, giez wykupil z ruky neprzatelſke: a z wlaſty ſebral gie. 3 Ot ſluneczneho wchodu ... ot polnoczy a morzie. 4 Bludyli v puſczyu v bezwod: czieſty myeſſke bidla nenalezly. 5 Hladowyty a zyezywy: duſfie gich w nich zhynula. 6 Y wzwolaly k hoſpodynu, kdiz ſie mutiechu: a z potrzieb gich zproſtil gie. 7 Y wiwedl gie na czieſtu prawu: aby ſſly v myeſto [206a] bidligyuczie. necháno sě, commixti sunt. — 43 w zloſtich: tak v rkp. — 45 vſtawiczenſtwie m. ustavenie, teſtamenti; ZPod. vſtawenye. CVI, 3 wchodu m. vzchodu, a solis ortu; překlad latinského et occasu, jenž by po tom slově měl následovati, je vynechán. — 4 bezwod m. bezvodi. — 7 v myeſto bidligyuczie: in civi-
Strana 149
149 8 Wzpowiedayte ſie hoſpodynu mylofirdie gieho, a dywy geho ſynom czlowieczym. 9 Nebo nakirmyl duſſyu czczywu: a dufſyu hlado- wytu nakirmyl dobrym. 10 Sediecze we tmye a w ſtienu ſmyrtedlnem: okowa w zebraczftwyu a zelezem. 11 Nebo otirpczyly mluwenye bozie: a radu nay- wyſſieho rozdraznyly. 12 Y ponyzeno geſt wſyly firdcze gich: y vmdleny yſu, a nebieſſe, kto bi pomahal. 13 Y wzwolachu k hoſpodynu, kdiz ſie mutiechu: a z potrzieb gich wyproſtil gich. 14 Y wywedl gie ze tmy a ſtienye ſmyrtedlneho: a okowy gich zlamal. 15 Zpowie/206b/dayte ſie hoſpodynu mylofirdie geho : a dywy geho ſynom czlowieczym. 16 Nebo zetrziel wrata moſazna: a zawori zelezne zlamal. 17 Przygal gie ſ czieſty neprawedlne gich: pro ne- prawedlnoſti wedie ſwe ſnyzeny yſu. 18 Wiiczku kirmyu wzmyzala geſt duffie gich: y przy- blyzychu ſye az k wratom ſmyrtedlnym. 19 Y wzwolachu k hoſpodynu, kdiz ſie mutiechu: a z potrzieb gich wyplatil gie. 20 Poſlal ſlowo ſwe, y vzdrawil gie: y wyprawil gie z zhynuyuczich gich. 21 Zpowiedayte ſie hoſpodynu myloſirdie geho, a dywy geho ſynom czlowieczym. 22 Aby /207a obietowaly obiet chwaly: a zwie- ſtowaly ſkutky geho ſ weſelym. 23 Gyz ſtupugyu v morze w lodech, czynyecze ſkutky v wodach mnohich, 24 Ony yſu widiely ſkutky hoſpodynowy, a dywy geho w hluboczie. tatem habitationis. — 10 okowa m. okované, vinctos. — 12 wſyly t. j. v úsili. — 18 wzmyzala m. wzmyrzala, abominata est;
149 8 Wzpowiedayte ſie hoſpodynu mylofirdie gieho, a dywy geho ſynom czlowieczym. 9 Nebo nakirmyl duſſyu czczywu: a dufſyu hlado- wytu nakirmyl dobrym. 10 Sediecze we tmye a w ſtienu ſmyrtedlnem: okowa w zebraczftwyu a zelezem. 11 Nebo otirpczyly mluwenye bozie: a radu nay- wyſſieho rozdraznyly. 12 Y ponyzeno geſt wſyly firdcze gich: y vmdleny yſu, a nebieſſe, kto bi pomahal. 13 Y wzwolachu k hoſpodynu, kdiz ſie mutiechu: a z potrzieb gich wyproſtil gich. 14 Y wywedl gie ze tmy a ſtienye ſmyrtedlneho: a okowy gich zlamal. 15 Zpowie/206b/dayte ſie hoſpodynu mylofirdie geho : a dywy geho ſynom czlowieczym. 16 Nebo zetrziel wrata moſazna: a zawori zelezne zlamal. 17 Przygal gie ſ czieſty neprawedlne gich: pro ne- prawedlnoſti wedie ſwe ſnyzeny yſu. 18 Wiiczku kirmyu wzmyzala geſt duffie gich: y przy- blyzychu ſye az k wratom ſmyrtedlnym. 19 Y wzwolachu k hoſpodynu, kdiz ſie mutiechu: a z potrzieb gich wyplatil gie. 20 Poſlal ſlowo ſwe, y vzdrawil gie: y wyprawil gie z zhynuyuczich gich. 21 Zpowiedayte ſie hoſpodynu myloſirdie geho, a dywy geho ſynom czlowieczym. 22 Aby /207a obietowaly obiet chwaly: a zwie- ſtowaly ſkutky geho ſ weſelym. 23 Gyz ſtupugyu v morze w lodech, czynyecze ſkutky v wodach mnohich, 24 Ony yſu widiely ſkutky hoſpodynowy, a dywy geho w hluboczie. tatem habitationis. — 10 okowa m. okované, vinctos. — 12 wſyly t. j. v úsili. — 18 wzmyzala m. wzmyrzala, abominata est;
Strana 150
150 25 Rzekl, y ſtal duch wilny : a wzwiſfyly fie wylny geho. 26 Wzendu az do nebeſ, a ſendu az do bezednow: duſſie gich we zlich nzieſſe. 27 Zamutyly ſye, a hibaly ſie iako opyly: a wſieczkna mudroſt gich ſezrana geſt. 28 Y wzwolaly k hoſpodynu, kdiz ſie mutiechu: a z potrzieb gich wywedl gie. 29 /207b Y poſtawil wilny geho w ticho: a przie- mykly wilny geho. 30 Y wzradowaly ſie, neb yſu mylcziely: y przywedl gie ku brziehu wole gich. 31 Zpowiedayte ſie hoſpodynu myloſirdye geho: a dywy geho ſynom czlowieczym. 32 Y wzwyſte geho w ſboru oſſadnem. a na ſtolczyu ſtarzieyſich chwalte geho. 33 Polozil rzieky v puſczyu, a wiſtie wodne w ziezu: 34 [Zjemy plodiſtwu v mirtwu, pro zlob bidlyuczich w nyey. 35 Polozil puſczyu w giezera wodna: a zemyu bez wody v wiſtie wod, 36 [Y] vſtawil tam hladowite: y vſtawil myeſto bidlne. 37 Y ſyely pole, a ſadily [208a vinnyczie: y vczy- nyly owocze narozenye. 38 Y pozehnal gym, y plodyly ſie yſu welmy: a ſkota gich ne vmnyl. 39 A malo vczyneno gich: y ztrzieſſeny yſu ot ſmutka zlich a boleſti. 40 Prolit geſt ſwar na kniezata: a bluditi vczynil gie v bezczieſtyu, a ne na cziſtie. ZPod. mrzkowala; ZKap. liknowala ſie geſt. — 29 prziemykly: tak v rkp., před k vynecháno l; et siluerunt; srov. 27, 1; 38, 3; 68, 4. — 34 Zemy: inicialka v rkp. není. — 36 Y vſtawil: inicialka v rkp. jenom naznačena. — vſtawil myeſto: Vulg. plur. constituerunt civitatem. — 40 Prolit (t. svár): k tomu připsána písmem červeným litera a, tedy Prolita, doslovně podlé lat. effusa (sc. contentio). — cziſtie m. cěstě.
150 25 Rzekl, y ſtal duch wilny : a wzwiſfyly fie wylny geho. 26 Wzendu az do nebeſ, a ſendu az do bezednow: duſſie gich we zlich nzieſſe. 27 Zamutyly ſye, a hibaly ſie iako opyly: a wſieczkna mudroſt gich ſezrana geſt. 28 Y wzwolaly k hoſpodynu, kdiz ſie mutiechu: a z potrzieb gich wywedl gie. 29 /207b Y poſtawil wilny geho w ticho: a przie- mykly wilny geho. 30 Y wzradowaly ſie, neb yſu mylcziely: y przywedl gie ku brziehu wole gich. 31 Zpowiedayte ſie hoſpodynu myloſirdye geho: a dywy geho ſynom czlowieczym. 32 Y wzwyſte geho w ſboru oſſadnem. a na ſtolczyu ſtarzieyſich chwalte geho. 33 Polozil rzieky v puſczyu, a wiſtie wodne w ziezu: 34 [Zjemy plodiſtwu v mirtwu, pro zlob bidlyuczich w nyey. 35 Polozil puſczyu w giezera wodna: a zemyu bez wody v wiſtie wod, 36 [Y] vſtawil tam hladowite: y vſtawil myeſto bidlne. 37 Y ſyely pole, a ſadily [208a vinnyczie: y vczy- nyly owocze narozenye. 38 Y pozehnal gym, y plodyly ſie yſu welmy: a ſkota gich ne vmnyl. 39 A malo vczyneno gich: y ztrzieſſeny yſu ot ſmutka zlich a boleſti. 40 Prolit geſt ſwar na kniezata: a bluditi vczynil gie v bezczieſtyu, a ne na cziſtie. ZPod. mrzkowala; ZKap. liknowala ſie geſt. — 29 prziemykly: tak v rkp., před k vynecháno l; et siluerunt; srov. 27, 1; 38, 3; 68, 4. — 34 Zemy: inicialka v rkp. není. — 36 Y vſtawil: inicialka v rkp. jenom naznačena. — vſtawil myeſto: Vulg. plur. constituerunt civitatem. — 40 Prolit (t. svár): k tomu připsána písmem červeným litera a, tedy Prolita, doslovně podlé lat. effusa (sc. contentio). — cziſtie m. cěstě.
Strana 151
151 41 Y pomohl chudemu z nedoſtatkow: y poſadil iako owczie czeledy. 42 Vzrzie prawy, y wzradugi ſie: a wſieczka ne- prawedlnoſt zahladi vſta ſwa. 43 Kteri mudri, y bude chowati toho? y vrozomie mylofirdy hoſpodynowu? CVII. 1 Canticum Psalmi ipsi David. 2 Przipraweno ſirdcze me, boze, przipraweno firdce wzezpieyu, a wzpie w ſlawie /208b mey. 3.... Vſtan zaltarzyu a huſly, w wſtanu w zabirziek. 4 Zpowiedayu ſie tobie, hoſpodine, w ludech: y wze- zpiewayu tobie w narodiech. 5 Nebo welike yeſt nad nebeſſa myloſirdie twe: a nade wſſye oblaky prawda twa. 6 Exaltare super celos deus, et super omnem terram gloria tua; 7 ut liberentur dilecti tui. Spaſſena vczyn prawiczie twa, y uſliſſ mye ; 8 boh mluwil geſt w ſwatem ſwem: Wzweſelyu ſie, y rozdielyu ſicczymu, a podole ſtanow rozdielyu. 9 Moy geft galaad, a moy geft manafes : a effraym przigietie hlawy me. Iuda kral moy, 10 moab pywnik medowi nadiegie me. Do dumegie rozproſtru obiwu mu: [209a mnye czyzozemczy przietele vczyneny yſu. 11 [Kto vwede mie v myeſto w ohrazene? kto do- wede mie az ydomyegie? me: CVII. 2 wzpie m. vzpěju, psallam. — 3 Na začátku tohoto verše nepřeloženo: Exurge gloria mea, Vulg. — w wſtanu: prvé w sem nepatří. — w zabirziek m. zábřězk, ZGloss. a ŽPod. v zabrziezk; srov. 56, 9 a 77, 34. — 6 a 7: Verš 6 a začátek 7 nejsou přeloženy. — 10 Do dumegie: tak v rkp.; v textě lat. bylo původně taktéž In dumeam, potom pak připsáno písmem jiným y: In ydumeam; ŽPod. W ydumyegy. — obiwu m. obuv, calceamentum; ZPod. obuw. — 11 Kto: inicialka
151 41 Y pomohl chudemu z nedoſtatkow: y poſadil iako owczie czeledy. 42 Vzrzie prawy, y wzradugi ſie: a wſieczka ne- prawedlnoſt zahladi vſta ſwa. 43 Kteri mudri, y bude chowati toho? y vrozomie mylofirdy hoſpodynowu? CVII. 1 Canticum Psalmi ipsi David. 2 Przipraweno ſirdcze me, boze, przipraweno firdce wzezpieyu, a wzpie w ſlawie /208b mey. 3.... Vſtan zaltarzyu a huſly, w wſtanu w zabirziek. 4 Zpowiedayu ſie tobie, hoſpodine, w ludech: y wze- zpiewayu tobie w narodiech. 5 Nebo welike yeſt nad nebeſſa myloſirdie twe: a nade wſſye oblaky prawda twa. 6 Exaltare super celos deus, et super omnem terram gloria tua; 7 ut liberentur dilecti tui. Spaſſena vczyn prawiczie twa, y uſliſſ mye ; 8 boh mluwil geſt w ſwatem ſwem: Wzweſelyu ſie, y rozdielyu ſicczymu, a podole ſtanow rozdielyu. 9 Moy geft galaad, a moy geft manafes : a effraym przigietie hlawy me. Iuda kral moy, 10 moab pywnik medowi nadiegie me. Do dumegie rozproſtru obiwu mu: [209a mnye czyzozemczy przietele vczyneny yſu. 11 [Kto vwede mie v myeſto w ohrazene? kto do- wede mie az ydomyegie? me: CVII. 2 wzpie m. vzpěju, psallam. — 3 Na začátku tohoto verše nepřeloženo: Exurge gloria mea, Vulg. — w wſtanu: prvé w sem nepatří. — w zabirziek m. zábřězk, ZGloss. a ŽPod. v zabrziezk; srov. 56, 9 a 77, 34. — 6 a 7: Verš 6 a začátek 7 nejsou přeloženy. — 10 Do dumegie: tak v rkp.; v textě lat. bylo původně taktéž In dumeam, potom pak připsáno písmem jiným y: In ydumeam; ŽPod. W ydumyegy. — obiwu m. obuv, calceamentum; ZPod. obuw. — 11 Kto: inicialka
Strana 152
152 12 [Wjedie ty, boze, genz ſy otpudil ny, y ne- wnidet boh w ſilach naſſich? 13 Day nam pomocz ze ſmutka: neb geſut ſpaſſenie czlowieczie. 14 V bozie vczynymy ſylu: a on w niczſſe vwede neprzately naſſie. CVIII. 1 In finem, Psalmus David. 2 Boze, chwaly me nemylcz: nebo vſta hrzieſnykow a vſta Iſtiweho na mie otewrziena yſu. 3 Mluwyli yſu protiwu mnie yazykem lſtywym, a rzieczyu nenawiſtywu obklyczyly mie: y wyboyowaly mye darmo. 4 Za to, aby mye mylowaly, ottirhowachu mnye : ale yaz modlech ſie. 5 /209) Y polozychu protywu mnye zle za dobre: a nenawiſt protiwu miloſty mey. 6 Poſtaw nad nym hrziefſnyka: a dyabel ſtan na prawiczi geho. 7 Kdiz bude ſuzen, aby wyſſel potupen: a modlitwa geho bud w hrziech. 8 Budte dnowe geho kratczy: a byſkupſtwie geho wezmy gyny. 9 Budte ſynowe geho ſyrotczy, a zena geho wdowa. 10 W newidky przieneſſeny fynowe geho budu y ze- brziecze, wipuzeny budte z bidl ſwich. 11 Prziepitay pozyczytel weſſken ſtatek geho: a roz- tirhayte czyzy vſyle geho. v rkp. není. — ydomyegie: tak v rkp., in Idumeam. — 12 Wedie : inicialka v rkp. není. — newnidet m. nevyndeš; ZPod. newyndeff, lat. non exibis. — 13 gefut m. jěšutné neb jěšutno vana salus; ZPod. geſlytno. OVIII 7 potupen: omylem m. otsúzen condemnatus; ŽPod. odſuzen. — 10 w newidky: nutantes; ŽPod. negyſty. — przie- neſleny .. budu: k tomu na kraji budte, oprava podlé lat.
152 12 [Wjedie ty, boze, genz ſy otpudil ny, y ne- wnidet boh w ſilach naſſich? 13 Day nam pomocz ze ſmutka: neb geſut ſpaſſenie czlowieczie. 14 V bozie vczynymy ſylu: a on w niczſſe vwede neprzately naſſie. CVIII. 1 In finem, Psalmus David. 2 Boze, chwaly me nemylcz: nebo vſta hrzieſnykow a vſta Iſtiweho na mie otewrziena yſu. 3 Mluwyli yſu protiwu mnie yazykem lſtywym, a rzieczyu nenawiſtywu obklyczyly mie: y wyboyowaly mye darmo. 4 Za to, aby mye mylowaly, ottirhowachu mnye : ale yaz modlech ſie. 5 /209) Y polozychu protywu mnye zle za dobre: a nenawiſt protiwu miloſty mey. 6 Poſtaw nad nym hrziefſnyka: a dyabel ſtan na prawiczi geho. 7 Kdiz bude ſuzen, aby wyſſel potupen: a modlitwa geho bud w hrziech. 8 Budte dnowe geho kratczy: a byſkupſtwie geho wezmy gyny. 9 Budte ſynowe geho ſyrotczy, a zena geho wdowa. 10 W newidky przieneſſeny fynowe geho budu y ze- brziecze, wipuzeny budte z bidl ſwich. 11 Prziepitay pozyczytel weſſken ſtatek geho: a roz- tirhayte czyzy vſyle geho. v rkp. není. — ydomyegie: tak v rkp., in Idumeam. — 12 Wedie : inicialka v rkp. není. — newnidet m. nevyndeš; ZPod. newyndeff, lat. non exibis. — 13 gefut m. jěšutné neb jěšutno vana salus; ZPod. geſlytno. OVIII 7 potupen: omylem m. otsúzen condemnatus; ŽPod. odſuzen. — 10 w newidky: nutantes; ŽPod. negyſty. — przie- neſleny .. budu: k tomu na kraji budte, oprava podlé lat.
Strana 153
153 12 Nebud gemu pomocznyk: any bud, kto ſmylugie ſie nad ſyrotky geho. 13 Fiant nati eius in interitum. in generacione una deleatur nomen eius. 14 /210a) V pamiet ſie nawrat neprawedlnoſt otczow geho przied hoſpodynem: a hrziech materze geho nebud zahlazen. 15 Budte proty hoſpodynu weſſdi, y zahin s zemie pamiet gich: 16 proto ze nerozpomanul ſie czyniti myloſirdie, 17 Y nenawidiel geft czlowieka nedoſtateczneho i . .. . firdczem vmorzity. 18 Y mylowal kletwu, y przigide gemu: y nerodil pozehnanye, y wzdali ſie ot neho. Y oblekl ſie v kletwu iako w rucho, a weſſla iako woda we wnutrz geho, a yako oley w koſtech geho. 19 Bud gemu iako rucho, gymz ſie odyewa: a yako wirw, giz ſie weſſdi prziſ210b paſſuge. 20 To dielo gich, giz otirhugyu mnye, v hoſpodina: a ktoz mluwie zle protywu duſſy mey. 21 A ty hoſpodine, hoſpodyne, vczyn ſe mnu pro twe gmye : nebo ſladke geſt mylofirdie twe. Wipraw mie, 22 nebo praczny a chudy ſem ya: a firdcze me za- mutilo fie geft we mnye. 23 Yako ſtyen, kdiz chody, otneſſen yſem: y wybit yſem yako kobilka. 24 Kolenye mogy nemocznye yſta ot poſtu: a tielo me promyenylo ſie geſt pro oley. transferantur; po té opravě mělo budu býti zrušeno, ale zůstalo. — zebrziecze m. žebrěte, mendicent; ZKlem. a ŽKap. zebrziete. ZPod. chybně zebrzy. — 12 ſmylugie ſie: přechodník. — 13 Verš ten nepřeložen. — 17 i... firdczem: v mezeře prázdné jest nepřeloženo lat. mendicum et compunctum; ZPod.: zebraka, ſkuſſeneho. — 18 przigide: aorist, místo lat. veniet; ZPod. przide. — 19 przipaſfuge m. přèpasuje, ZPod. prziepaſuge. 20 otirhugyu: nad tím napsáno omluwugyu.
153 12 Nebud gemu pomocznyk: any bud, kto ſmylugie ſie nad ſyrotky geho. 13 Fiant nati eius in interitum. in generacione una deleatur nomen eius. 14 /210a) V pamiet ſie nawrat neprawedlnoſt otczow geho przied hoſpodynem: a hrziech materze geho nebud zahlazen. 15 Budte proty hoſpodynu weſſdi, y zahin s zemie pamiet gich: 16 proto ze nerozpomanul ſie czyniti myloſirdie, 17 Y nenawidiel geft czlowieka nedoſtateczneho i . .. . firdczem vmorzity. 18 Y mylowal kletwu, y przigide gemu: y nerodil pozehnanye, y wzdali ſie ot neho. Y oblekl ſie v kletwu iako w rucho, a weſſla iako woda we wnutrz geho, a yako oley w koſtech geho. 19 Bud gemu iako rucho, gymz ſie odyewa: a yako wirw, giz ſie weſſdi prziſ210b paſſuge. 20 To dielo gich, giz otirhugyu mnye, v hoſpodina: a ktoz mluwie zle protywu duſſy mey. 21 A ty hoſpodine, hoſpodyne, vczyn ſe mnu pro twe gmye : nebo ſladke geſt mylofirdie twe. Wipraw mie, 22 nebo praczny a chudy ſem ya: a firdcze me za- mutilo fie geft we mnye. 23 Yako ſtyen, kdiz chody, otneſſen yſem: y wybit yſem yako kobilka. 24 Kolenye mogy nemocznye yſta ot poſtu: a tielo me promyenylo ſie geſt pro oley. transferantur; po té opravě mělo budu býti zrušeno, ale zůstalo. — zebrziecze m. žebrěte, mendicent; ZKlem. a ŽKap. zebrziete. ZPod. chybně zebrzy. — 12 ſmylugie ſie: přechodník. — 13 Verš ten nepřeložen. — 17 i... firdczem: v mezeře prázdné jest nepřeloženo lat. mendicum et compunctum; ZPod.: zebraka, ſkuſſeneho. — 18 przigide: aorist, místo lat. veniet; ZPod. przide. — 19 przipaſfuge m. přèpasuje, ZPod. prziepaſuge. 20 otirhugyu: nad tím napsáno omluwugyu.
Strana 154
154 25 A yaz vczynen yſem w ruhotu gym: wydiely mye, y hybaly hlawu ſwu. 26 Pomozy my, hoſpodyne, boze moy: ſpaſſena mye vczyn podle myloſirdie tweho. 27 Aby wiedieli, 1211a) ze ruka twa to: a ti, hoſpodyne, vezynil yſi gie. 28 Wzeklnu ony, awſſak pozehnaſſ gie: giz wſta- wayu na mye, pohaneny budte; ale ſluha twoy ſie wzraduge. 29 At ſie obleku, giz ottirhugyu mnye, hanbu: a odieyu ſie iak w dwoyduchim, w hanbu ſwu. 30 Zpowiedayu ſie hoſpodynowy welmy wſtech mych : a proſtrzied mnohich a zchwalyu geho. 31 Genz przyſtupil na prawyczy chudemu, aby ſpa- ſſenu vczynyl ot nenawiſtnykow duſſy mu. Canticum Deuteronomii. (Deut. XXXII. 1—43). 1 /211b] Sliſſte, nebeſſa, czſo wzmluwy, poſluchay zemie ſlow vſt mich. 2 Poroſti we dſczy vczenie me, teczy iako roſſa wymluwa ma, Yako prziewal na zelynu, a iako kropie na trawu, 3 nebo ymie hoſpodynowo wzowu: Dayte welykoft bohu naſſemu. 4 bozi ſwirchowany yſu ſkutczi, a wſieczku czieſti geho ſudi: Boh wierny a beze wſſie zlofti, wierny a prawy. 5 hrzieſſyly yſu gemu, a ne ſynowe geho w hniſſu: Pokolenie krzywe a otwraczene. 6 y toly nawraczugeſſ hoſpodynu, lude /212a] blazniwy a neſmyſlny? Czyly ne on geft otecz twoy, genz obſiedl tie, y vczynil y ſtworzil tie? 27 Aby wiedieli: lat. et sciant. — 29 hanbu (po prvé): k tomu na kraji wſud (m. v stud); ŽPod. ſtudem. — w dwoy- duchim: tak v rkp., dyploide; ZPod. dwoynaſobu. Deut. Celé canticum Deut. psáno jest barvou červenou.
154 25 A yaz vczynen yſem w ruhotu gym: wydiely mye, y hybaly hlawu ſwu. 26 Pomozy my, hoſpodyne, boze moy: ſpaſſena mye vczyn podle myloſirdie tweho. 27 Aby wiedieli, 1211a) ze ruka twa to: a ti, hoſpodyne, vezynil yſi gie. 28 Wzeklnu ony, awſſak pozehnaſſ gie: giz wſta- wayu na mye, pohaneny budte; ale ſluha twoy ſie wzraduge. 29 At ſie obleku, giz ottirhugyu mnye, hanbu: a odieyu ſie iak w dwoyduchim, w hanbu ſwu. 30 Zpowiedayu ſie hoſpodynowy welmy wſtech mych : a proſtrzied mnohich a zchwalyu geho. 31 Genz przyſtupil na prawyczy chudemu, aby ſpa- ſſenu vczynyl ot nenawiſtnykow duſſy mu. Canticum Deuteronomii. (Deut. XXXII. 1—43). 1 /211b] Sliſſte, nebeſſa, czſo wzmluwy, poſluchay zemie ſlow vſt mich. 2 Poroſti we dſczy vczenie me, teczy iako roſſa wymluwa ma, Yako prziewal na zelynu, a iako kropie na trawu, 3 nebo ymie hoſpodynowo wzowu: Dayte welykoft bohu naſſemu. 4 bozi ſwirchowany yſu ſkutczi, a wſieczku czieſti geho ſudi: Boh wierny a beze wſſie zlofti, wierny a prawy. 5 hrzieſſyly yſu gemu, a ne ſynowe geho w hniſſu: Pokolenie krzywe a otwraczene. 6 y toly nawraczugeſſ hoſpodynu, lude /212a] blazniwy a neſmyſlny? Czyly ne on geft otecz twoy, genz obſiedl tie, y vczynil y ſtworzil tie? 27 Aby wiedieli: lat. et sciant. — 29 hanbu (po prvé): k tomu na kraji wſud (m. v stud); ŽPod. ſtudem. — w dwoy- duchim: tak v rkp., dyploide; ZPod. dwoynaſobu. Deut. Celé canticum Deut. psáno jest barvou červenou.
Strana 155
155 7 Pomny dnych ftarich, myſly pokolenie wſieczka: Otiez otczie tweho, y wzwieſtuge tobie, wietſich twich, y powiedie tobie. 8 Kdiz dyeleſſe naywiſſy wlaſti, kdyzto otluczowaſſe ſyni adamowy: Vſtawil mezie ludſke podle cziſla ſynow iſrahelſkych. 9 Ale otdiel hoſpodynow lud geho: iakub obwyrw dyedyny geho. 10 Nalezl gey w zemy puſtey, v mieſtie hroznem, a w ſſyrokey puſczy: Okolo wodil gey, y vczil, a oſtrziehal iako zrziedlnyczie oka ſweho. 11 Yako orel nutie k letanyu /212b ptaczata ſwa, a nad nymy poleczuczy, Rozlozy krzidle ſwogi y podyal gie, y noſil na ramenu ſwem. 12 Hoſpodyn ſam wodczie geho bil, a nebieſſe ſ nym boha gyneho. 13 Poſadil gey nad wyſoku zemyu: aby giedl owocze polſke, Aby ſſal med z opoky, a oley z ſkaly przie- twyrde. 14 Maſlo ot howada, a mleko ot owecz ſ tukem beranowym, a ſkopczowym ſynow bazanſkych, A kozlow ſ gadrem pſenicznym, a krew hroznowu pili by prziecziſtu. 15 Roztluftiel geft myly, y wzboczil ſye: roztucznyel y ztluftiel y rozſſyrziel: Otſtupil boha ſkutitele ſweho y otſſel ot /213a] boha ſpaſſytele ſweho. 16 Draznyly geho v boziech czuzich, a v myrzkoſtech geho wzbudyly. 17 Obietowaly czyrtom a ne bohu, bohom, gichze neznaly: Nowy a czirftwy przyfly, gichze necztily otczy gich. 18 Boha, genz tie vrodil, otſtupil yſi, y zapomnyel yſy boha ſtworzitele tweho. 19 Vidiel hoſ., a k hniewu wzbuzen geſt nebo wzdraznily yſu ſynowe geho a dczeri. 7 dnych m. dní. — 11 poleczuczy: volitans, snad fem. vlivem lat. aquila. — podyal gie m. jej. — 19 nebo: k tomu připsáno
155 7 Pomny dnych ftarich, myſly pokolenie wſieczka: Otiez otczie tweho, y wzwieſtuge tobie, wietſich twich, y powiedie tobie. 8 Kdiz dyeleſſe naywiſſy wlaſti, kdyzto otluczowaſſe ſyni adamowy: Vſtawil mezie ludſke podle cziſla ſynow iſrahelſkych. 9 Ale otdiel hoſpodynow lud geho: iakub obwyrw dyedyny geho. 10 Nalezl gey w zemy puſtey, v mieſtie hroznem, a w ſſyrokey puſczy: Okolo wodil gey, y vczil, a oſtrziehal iako zrziedlnyczie oka ſweho. 11 Yako orel nutie k letanyu /212b ptaczata ſwa, a nad nymy poleczuczy, Rozlozy krzidle ſwogi y podyal gie, y noſil na ramenu ſwem. 12 Hoſpodyn ſam wodczie geho bil, a nebieſſe ſ nym boha gyneho. 13 Poſadil gey nad wyſoku zemyu: aby giedl owocze polſke, Aby ſſal med z opoky, a oley z ſkaly przie- twyrde. 14 Maſlo ot howada, a mleko ot owecz ſ tukem beranowym, a ſkopczowym ſynow bazanſkych, A kozlow ſ gadrem pſenicznym, a krew hroznowu pili by prziecziſtu. 15 Roztluftiel geft myly, y wzboczil ſye: roztucznyel y ztluftiel y rozſſyrziel: Otſtupil boha ſkutitele ſweho y otſſel ot /213a] boha ſpaſſytele ſweho. 16 Draznyly geho v boziech czuzich, a v myrzkoſtech geho wzbudyly. 17 Obietowaly czyrtom a ne bohu, bohom, gichze neznaly: Nowy a czirftwy przyfly, gichze necztily otczy gich. 18 Boha, genz tie vrodil, otſtupil yſi, y zapomnyel yſy boha ſtworzitele tweho. 19 Vidiel hoſ., a k hniewu wzbuzen geſt nebo wzdraznily yſu ſynowe geho a dczeri. 7 dnych m. dní. — 11 poleczuczy: volitans, snad fem. vlivem lat. aquila. — podyal gie m. jej. — 19 nebo: k tomu připsáno
Strana 156
156 20 Y weczie: ſkrygyu oblyczieg moy ot nich, y zna- meyu poſlednie gich: Pokolenie wedie otwracze geſt, a newierni ſynowe. 21 Ony mie wzbudyly w tom, genz nebieſſe boh, y wzdraznily w gieſſutiech ſwich: A yaz wzbuzyu gie w tom, gyz nenie /213b] lud, a v wlaſtyu blaznywey wzdrazny gie. 22 Ohen zazehl ſie geft w rydany mem, i bude horzieti az do konczow pekelnich: Y ſzerze zemyu ſ na- rodem ſwym, a horne zaklady ſezze. 23 Shromazdyu na nye zle, ſſypi me dokonayu w nich. 24 Skonczieyu hladem, a ſzeru gie ptaczy kuſſanym prziehorzkym: Zubi zwierzieczie upuſczu w nye, ſ ryda- nym tahnuczymy na zemyu, a hadowymy. 25 Vnie zhuby gie mecz, a wnutrz ſtrach, dietſkeho ſpolu diewczieho, doyuczieho ſczlowiekem ſtarym. 26 A rziech: kde yuz yſu? przieſtaty kazyu z ludy pamiet gich. 27 Ale pro hnyew ne/214a przatel gich otwlekl gſem: neb ſnad pichaly bi wrazy gich, Y rzekly: ruka naſſie wiſoka, a ne hoſpodyn, vczynil toto wſeczko. 28 Wlaſt bez rady a bez mudroſty. 29 a lubo ſmyſlely, a rozumyely, a ſkonanie pro- zrziely! 30 Kako ty honyeſſe geden tuſſycz, a dwa puziezſta deſiet tuſiczow? Wſak proto, ze boh gich prodal gie, a hoſpodyn zaklopil gie. na kraji vynechané wzdraznily yſu; z textu latinského bylo zase vynecháno concitatus est et quia, a to připsáno taktéž na kraji. — 20 znameyu m. znamenaju, ZGloss. znamenayu. — otwracze m. otvrácené, ZGloss. otwraczene. — 21 gyz: lat. qui (sing.). — v wlaſtyu m. u vlasti. — 24 f rydanym atd.: lat. cum furore trahentium super terram atque serpentium; pře- kladateli českému byl tento passus nejasný. — 30 tuffycz, tu- ſiczow: tak v rkp. — puziezſta: tak vrkp., lat. fugarent (Vulg. fugent) t. j. púziesta, imperf.; ZPod. puzieſſta, ZGloss. pzieſta,
156 20 Y weczie: ſkrygyu oblyczieg moy ot nich, y zna- meyu poſlednie gich: Pokolenie wedie otwracze geſt, a newierni ſynowe. 21 Ony mie wzbudyly w tom, genz nebieſſe boh, y wzdraznily w gieſſutiech ſwich: A yaz wzbuzyu gie w tom, gyz nenie /213b] lud, a v wlaſtyu blaznywey wzdrazny gie. 22 Ohen zazehl ſie geft w rydany mem, i bude horzieti az do konczow pekelnich: Y ſzerze zemyu ſ na- rodem ſwym, a horne zaklady ſezze. 23 Shromazdyu na nye zle, ſſypi me dokonayu w nich. 24 Skonczieyu hladem, a ſzeru gie ptaczy kuſſanym prziehorzkym: Zubi zwierzieczie upuſczu w nye, ſ ryda- nym tahnuczymy na zemyu, a hadowymy. 25 Vnie zhuby gie mecz, a wnutrz ſtrach, dietſkeho ſpolu diewczieho, doyuczieho ſczlowiekem ſtarym. 26 A rziech: kde yuz yſu? przieſtaty kazyu z ludy pamiet gich. 27 Ale pro hnyew ne/214a przatel gich otwlekl gſem: neb ſnad pichaly bi wrazy gich, Y rzekly: ruka naſſie wiſoka, a ne hoſpodyn, vczynil toto wſeczko. 28 Wlaſt bez rady a bez mudroſty. 29 a lubo ſmyſlely, a rozumyely, a ſkonanie pro- zrziely! 30 Kako ty honyeſſe geden tuſſycz, a dwa puziezſta deſiet tuſiczow? Wſak proto, ze boh gich prodal gie, a hoſpodyn zaklopil gie. na kraji vynechané wzdraznily yſu; z textu latinského bylo zase vynecháno concitatus est et quia, a to připsáno taktéž na kraji. — 20 znameyu m. znamenaju, ZGloss. znamenayu. — otwracze m. otvrácené, ZGloss. otwraczene. — 21 gyz: lat. qui (sing.). — v wlaſtyu m. u vlasti. — 24 f rydanym atd.: lat. cum furore trahentium super terram atque serpentium; pře- kladateli českému byl tento passus nejasný. — 30 tuffycz, tu- ſiczow: tak v rkp. — puziezſta: tak vrkp., lat. fugarent (Vulg. fugent) t. j. púziesta, imperf.; ZPod. puzieſſta, ZGloss. pzieſta,
Strana 157
157 31 Nenye wedye boh naſſ, iako bohowe gich: a neprzietele gich yſu ſudczie. 32 Z winnyczie ſodomſke wyno gich, a przied- mieſtie gomorſkeho. Zyrno gich zirno giedowate, a hrozn prziehorzky. 33 Zlucz geſczerowa wyno gich, a gied kraly- koƒ114b]wy nevzdrawytedlny. 34 Wſakoz ta vſtawena yſu v mne, a znamenana yſu v pokladiech mych? 35 Ma yeſt pomſta, a yaz otplaczu gym w czaſſ, ath ſie pokleſne noha gich: [Pjodle geſt den ztraczenie, a k bytyu chwatayu czaſſowe. 36 Iudyti bude hoſpodyn lud ſwoy, a w ſluhach ſwich ſie ſlytuge: Vzrzy, ze omdlela geſt ruka, zatwo- rzeny take vſtaly, a zbiteczny zhubeny yſu. 37 Y rzku: kde yſu bozy gich, w nichze gmyechu nadieyu? 38 Z gichze obiety giediechu..., y pyechu wyno lybanſke? Wſtante, y pomozte gym, v potrziebie waſ obrante. 39 Vyzte, ze yaz yſem ſam, a nenye gyneho /215a] boha kromie mne. Yaz zabyu, a yaz zywa vczyny; vderzy, a yaz vzdrawy; y nenie, genz z ruky me mohl bi wy- proſty. 40 Wzdwihnu k nebyu ruku mu, y rzku: zyw yſem yaz na wieky. 41 Acz naoſtrzy iako bliſkota mecz mog, a popadne ſud ruka ma: Wraczu pomſtu wrahom mym, a tyem, gyz nenawydiechu mne, otplaczu. ZKlem. puzala. — 35 Podle: inicialka v rkp. jenom naznačena. — k bytyu: překladatel rozuměl ad esse m. adesse. — 36 Iu- dyti m. súditi; písaře svedlo snad latinské Iudicabit. — 37 rzku: Vulg. dicet. — 38 giediechu: za tím nepřeloženo adipes. — wyno lybanſke m. vinum libaminum, ZKlem. víno obietne, ZPod. víno offyerne. — 39 wyproſti m. vyprostiti, eruere. —
157 31 Nenye wedye boh naſſ, iako bohowe gich: a neprzietele gich yſu ſudczie. 32 Z winnyczie ſodomſke wyno gich, a przied- mieſtie gomorſkeho. Zyrno gich zirno giedowate, a hrozn prziehorzky. 33 Zlucz geſczerowa wyno gich, a gied kraly- koƒ114b]wy nevzdrawytedlny. 34 Wſakoz ta vſtawena yſu v mne, a znamenana yſu v pokladiech mych? 35 Ma yeſt pomſta, a yaz otplaczu gym w czaſſ, ath ſie pokleſne noha gich: [Pjodle geſt den ztraczenie, a k bytyu chwatayu czaſſowe. 36 Iudyti bude hoſpodyn lud ſwoy, a w ſluhach ſwich ſie ſlytuge: Vzrzy, ze omdlela geſt ruka, zatwo- rzeny take vſtaly, a zbiteczny zhubeny yſu. 37 Y rzku: kde yſu bozy gich, w nichze gmyechu nadieyu? 38 Z gichze obiety giediechu..., y pyechu wyno lybanſke? Wſtante, y pomozte gym, v potrziebie waſ obrante. 39 Vyzte, ze yaz yſem ſam, a nenye gyneho /215a] boha kromie mne. Yaz zabyu, a yaz zywa vczyny; vderzy, a yaz vzdrawy; y nenie, genz z ruky me mohl bi wy- proſty. 40 Wzdwihnu k nebyu ruku mu, y rzku: zyw yſem yaz na wieky. 41 Acz naoſtrzy iako bliſkota mecz mog, a popadne ſud ruka ma: Wraczu pomſtu wrahom mym, a tyem, gyz nenawydiechu mne, otplaczu. ZKlem. puzala. — 35 Podle: inicialka v rkp. jenom naznačena. — k bytyu: překladatel rozuměl ad esse m. adesse. — 36 Iu- dyti m. súditi; písaře svedlo snad latinské Iudicabit. — 37 rzku: Vulg. dicet. — 38 giediechu: za tím nepřeloženo adipes. — wyno lybanſke m. vinum libaminum, ZKlem. víno obietne, ZPod. víno offyerne. — 39 wyproſti m. vyprostiti, eruere. —
Strana 158
158 42 Napogyu ſſypy me kirwe, a mecz moy ſlepcze maſſo, Ze kirwe zbytich, a z wiezenie obnazenie neprzatel hlawy. 43 Chwalte wlaſti luda geho, nebo krew ſluh ſwich pomſty: A pomſtu otplaty w neprzateli ſwe, a ſlutoſtyu bude zemu ludu ſweho. CIX. 1 Psalmus David. [215b Rzekl hoſpodyn hoſpodynu memu: ſed na prawyczy mey, Donudz nepolozu neprzatel twich podnoz noham twym. 2 Prut moczy twe wypuſty hoſpodyn z ſyona: pa- nowaty proſtrzied neprzatel twych. 3 S tobu poczatek we dne moczy twe w ſwietloſty ſwatich: z brzucha przied ſwytanym vrodich tie. 4 Prziſahl hoſpodyn, y nebude ſie katy : wedie ty yſi pop na wieky podle rzadu melchyſedech. 5 Hoſpodyn na prawiczi twey, zlamal w den hnyewu ſweho krale. 6 Sudyti bude w narodiech, y napilny ſpadenye : ztrzieſſe hlawy na zemy mnohich. 7 Z potoka na czieſtie pyty bude: /216a proto wzwyſſy hlawu. CX. Alleluja. 1 Zpowiedayu ſie tobie, hoſpodine, we wſſem ſirdczy mem: w radie prawich a we ſboru. 2 Weliczy ſkutczy hoſpodynowy: wybrany we wſlieczky wole geho. 43 zemu m. zemi, terrae. — ſlutoſtyu m. lútostiv, propitius srov. 98, 8; ZPod. lytoftyw. CIX, 1 Odtud do 117, 3 písmo černé.
158 42 Napogyu ſſypy me kirwe, a mecz moy ſlepcze maſſo, Ze kirwe zbytich, a z wiezenie obnazenie neprzatel hlawy. 43 Chwalte wlaſti luda geho, nebo krew ſluh ſwich pomſty: A pomſtu otplaty w neprzateli ſwe, a ſlutoſtyu bude zemu ludu ſweho. CIX. 1 Psalmus David. [215b Rzekl hoſpodyn hoſpodynu memu: ſed na prawyczy mey, Donudz nepolozu neprzatel twich podnoz noham twym. 2 Prut moczy twe wypuſty hoſpodyn z ſyona: pa- nowaty proſtrzied neprzatel twych. 3 S tobu poczatek we dne moczy twe w ſwietloſty ſwatich: z brzucha przied ſwytanym vrodich tie. 4 Prziſahl hoſpodyn, y nebude ſie katy : wedie ty yſi pop na wieky podle rzadu melchyſedech. 5 Hoſpodyn na prawiczi twey, zlamal w den hnyewu ſweho krale. 6 Sudyti bude w narodiech, y napilny ſpadenye : ztrzieſſe hlawy na zemy mnohich. 7 Z potoka na czieſtie pyty bude: /216a proto wzwyſſy hlawu. CX. Alleluja. 1 Zpowiedayu ſie tobie, hoſpodine, we wſſem ſirdczy mem: w radie prawich a we ſboru. 2 Weliczy ſkutczy hoſpodynowy: wybrany we wſlieczky wole geho. 43 zemu m. zemi, terrae. — ſlutoſtyu m. lútostiv, propitius srov. 98, 8; ZPod. lytoftyw. CIX, 1 Odtud do 117, 3 písmo černé.
Strana 159
159 3 Zpowied a welebſtwo ſkutek geho: a prawedlnoſt geho bidly na wieky wiekom. 4 Pamyet vczynyl dywom ſwym mylofirdny a mylo- ſtywy hoſpodyn ; 5 kyrmyl dal boyuczym ſebe. Pomnyeti bude na wieky vſtawenye ſweho. 6 mocz ſkutkow ſwich zwieſtuge ludu ſwemu. 7 Abi dal gym dyedynu wlaſty: ſkutczy ruku geho, prawda a ſud. 8 Wierna wſſieczka kazanye geho: potwirzena na wieky wiekom, vczynena v prawdie a v praƒ116b we- dlnofty. 9 Vykupenye poſlal hoſpodyn ludu ſwemu: kazal na wieky vſtawenye ſwe. Swate a hrozne gmye geho : 10 poczatek mudrofty ſtrach bozy. Rozum dobry wſſiem czynyczym gey: chwala geho bidly na wieky wiekom. CXI. Alleluja, Reversionis Aggaei, et Zachariae. 1 Blazeny muz, gens ſie bogi hoſpodyna: w kazanyu geho wzchocze mnoho. 2 Moczne w zemy bude ſyemye geho: pokolenye prawich pozehnano bude. 3 Slawa a bohatſwie w domu geho: a prawedlnoſt geho oſtane wieky wiekom. 4 Wzeſſla geſt we tmach ſwietloft prawym: mylo- ſirdny a myloſtywy a prawy. 5 Welyky czlowiek, genz ſie ſlutuge, y poyczye, ſ217a] oprawy rzieczy ſwe w ſudie, 6 nebo na wieky nezamuty ſye. CX, 5 kyrmyl m. -mi nebo -mju, escam. — 10 czynyczym: tak v rkp. CXI, 3 bohatſwie m. bohatstvie. — 5 welyky m. veselý, iucundus; ZPod. weſely. — poyczye m. pójčije, ZPod. pozy-
159 3 Zpowied a welebſtwo ſkutek geho: a prawedlnoſt geho bidly na wieky wiekom. 4 Pamyet vczynyl dywom ſwym mylofirdny a mylo- ſtywy hoſpodyn ; 5 kyrmyl dal boyuczym ſebe. Pomnyeti bude na wieky vſtawenye ſweho. 6 mocz ſkutkow ſwich zwieſtuge ludu ſwemu. 7 Abi dal gym dyedynu wlaſty: ſkutczy ruku geho, prawda a ſud. 8 Wierna wſſieczka kazanye geho: potwirzena na wieky wiekom, vczynena v prawdie a v praƒ116b we- dlnofty. 9 Vykupenye poſlal hoſpodyn ludu ſwemu: kazal na wieky vſtawenye ſwe. Swate a hrozne gmye geho : 10 poczatek mudrofty ſtrach bozy. Rozum dobry wſſiem czynyczym gey: chwala geho bidly na wieky wiekom. CXI. Alleluja, Reversionis Aggaei, et Zachariae. 1 Blazeny muz, gens ſie bogi hoſpodyna: w kazanyu geho wzchocze mnoho. 2 Moczne w zemy bude ſyemye geho: pokolenye prawich pozehnano bude. 3 Slawa a bohatſwie w domu geho: a prawedlnoſt geho oſtane wieky wiekom. 4 Wzeſſla geſt we tmach ſwietloft prawym: mylo- ſirdny a myloſtywy a prawy. 5 Welyky czlowiek, genz ſie ſlutuge, y poyczye, ſ217a] oprawy rzieczy ſwe w ſudie, 6 nebo na wieky nezamuty ſye. CX, 5 kyrmyl m. -mi nebo -mju, escam. — 10 czynyczym: tak v rkp. CXI, 3 bohatſwie m. bohatstvie. — 5 welyky m. veselý, iucundus; ZPod. weſely. — poyczye m. pójčije, ZPod. pozy-
Strana 160
160 7 V pamyeti wieczney bude prawy: a ot ſlyſſyenye zleho newzbogy ſie. 8 Hotowo ſyrdcze geho vfaty w hoſpodyna, potwirzeno geſt firdcze geho: nezamuti ſye, donudz nepotupy ne- przatel ſwich. 9 Rozpraſſil, dal chudym: prawedlnoſt geho wzbidly na wieky wiekom, roh geho wzwyffen bude w ſlawye. 10 Hrzieſſnyk vzrzy, wzloby ſie, zuby ſwymy wzkrzehcze y zhyge: zadanye hrzieſſnych zhine. CXII. Alleluja. 1 Chwalte, dietky, hoſpodyna: chwalte gmye hoſpo- dynowo. 2 Bud ymye hoſpodynowo pozehnano, otſowad nynye, y az do wieka. 3 [217b] Ot wzchodu ſlunczie az do zapada chwalene gmye hoſpodynowo. 4 Wyſok nade wſſiemy wlaſtmy hoſpodyn, a nad nebeſſa ſlawa geho. 5 Kto iako hoſpodyn boh naſſ, genz na wiſoſty prziebywa, 6 a pokornich opatrzyge na nebi y na zemy?" 7 Wzbuzugie ot zemye nedoſtateczneho a z hnogie wzwodie chudeho : 8 Aby vſadil gey ſ kniezaty, ſ kniezaty ludu ſweho. 9 Genz bidlyti kazuge yalowemu w domu, materze ſynow radugyuczich. — czige. — 7 ot ſlyſſyenye: k tomu na kraji ot ſluchu. 10 zhyge: tabescet, k tomu na kraji oprava znyge (sic); ZPod. zhnyge. CXII, 9 Překladatel neporozuměl textu latinskému. Qui habitare facit sterilem (fem.) in domo matrem filiorum laetan- tem ; Thalhofer: die Unfruchtbare macht er in dem Hause wohnen als hocherfreute Kindermutter.
160 7 V pamyeti wieczney bude prawy: a ot ſlyſſyenye zleho newzbogy ſie. 8 Hotowo ſyrdcze geho vfaty w hoſpodyna, potwirzeno geſt firdcze geho: nezamuti ſye, donudz nepotupy ne- przatel ſwich. 9 Rozpraſſil, dal chudym: prawedlnoſt geho wzbidly na wieky wiekom, roh geho wzwyffen bude w ſlawye. 10 Hrzieſſnyk vzrzy, wzloby ſie, zuby ſwymy wzkrzehcze y zhyge: zadanye hrzieſſnych zhine. CXII. Alleluja. 1 Chwalte, dietky, hoſpodyna: chwalte gmye hoſpo- dynowo. 2 Bud ymye hoſpodynowo pozehnano, otſowad nynye, y az do wieka. 3 [217b] Ot wzchodu ſlunczie az do zapada chwalene gmye hoſpodynowo. 4 Wyſok nade wſſiemy wlaſtmy hoſpodyn, a nad nebeſſa ſlawa geho. 5 Kto iako hoſpodyn boh naſſ, genz na wiſoſty prziebywa, 6 a pokornich opatrzyge na nebi y na zemy?" 7 Wzbuzugie ot zemye nedoſtateczneho a z hnogie wzwodie chudeho : 8 Aby vſadil gey ſ kniezaty, ſ kniezaty ludu ſweho. 9 Genz bidlyti kazuge yalowemu w domu, materze ſynow radugyuczich. — czige. — 7 ot ſlyſſyenye: k tomu na kraji ot ſluchu. 10 zhyge: tabescet, k tomu na kraji oprava znyge (sic); ZPod. zhnyge. CXII, 9 Překladatel neporozuměl textu latinskému. Qui habitare facit sterilem (fem.) in domo matrem filiorum laetan- tem ; Thalhofer: die Unfruchtbare macht er in dem Hause wohnen als hocherfreute Kindermutter.
Strana 161
161 CXIII. Alleluja. 1 Wyſtiu yſrahelowu z egypta, dom iakubow z ludu neſtuluwneho : 2 Vezyneno geſt zydowſtwo ſwieczenyna geho, yſrahel mocz geho. 3 Morze widiel, y zabiehl: yordan obratil ſye geſt zaſſye. 4 Hori wzweſelyly ſye iako ſkop/218a czy: a po- horczi iako beranowe owczie. 5 Czſo geſt tobie morze, zeſſ biezalo : a ty yordane, zeſſ ſie obratil zaſſie? 6 Hory wzweſelyly yſu ſie iako ſkopczi, a pohorczi iako berany owczy? 7 Ot oblicziegie hoſpodynowa hnula ſie geſt zemye: ot olicziegie boha iakubowa. 8 Genz obratil opoku w giezera wodna, a ſkalu w ſtudnyczie wodne. 1 (9) Ne nam, hoſpodyne, ne nam: ale gmenu twemu day chwalu. 2 (10) Na mylofirdie twe a prawdu twu, at nykdy nediegyu wlaſti: kde geſt boh gich? 3 (11) Ale boh naſſ na neby: wſeczko, czozkolywiek chtiel, vczynyl. 4 (12) Modly wlaſty ſtrziebro a zlato, dielo ruku ludſkych. CXIII, 1 Wyſtiu t. j. u výštiu. — dom iakubow m. domu Jakubova. — neſtuluwneho: tak v rkp. a taktéž v ZGloss. za lat. (de populo) barbaro; ŽPod. nevmyetedlneho, ZKlem. bra- dateho barbarſkeho; ZKap. pohanského; Šafařík v opise svém poznamenal svou domněnku, že neſtuluwneho jest omyl místo nesmluvného; snad je to přepsáním za neumětelného, jež se čte v ZPod. — 3 morze widiel a zabiehl: překladatel neporozuměl textu; moře je podmětem, srov. doleji 5. — 4 owczie m. -í, srov. doleji 6. — 7 ot olicziegie m. ot obličějč. — 1 (9) Verše následující 1 (9) až 18 (26) činí v redakci hebrejské žalm o sobě, v Septuaginta a ve Vulgatě připojují se k žalmu pře- 11
161 CXIII. Alleluja. 1 Wyſtiu yſrahelowu z egypta, dom iakubow z ludu neſtuluwneho : 2 Vezyneno geſt zydowſtwo ſwieczenyna geho, yſrahel mocz geho. 3 Morze widiel, y zabiehl: yordan obratil ſye geſt zaſſye. 4 Hori wzweſelyly ſye iako ſkop/218a czy: a po- horczi iako beranowe owczie. 5 Czſo geſt tobie morze, zeſſ biezalo : a ty yordane, zeſſ ſie obratil zaſſie? 6 Hory wzweſelyly yſu ſie iako ſkopczi, a pohorczi iako berany owczy? 7 Ot oblicziegie hoſpodynowa hnula ſie geſt zemye: ot olicziegie boha iakubowa. 8 Genz obratil opoku w giezera wodna, a ſkalu w ſtudnyczie wodne. 1 (9) Ne nam, hoſpodyne, ne nam: ale gmenu twemu day chwalu. 2 (10) Na mylofirdie twe a prawdu twu, at nykdy nediegyu wlaſti: kde geſt boh gich? 3 (11) Ale boh naſſ na neby: wſeczko, czozkolywiek chtiel, vczynyl. 4 (12) Modly wlaſty ſtrziebro a zlato, dielo ruku ludſkych. CXIII, 1 Wyſtiu t. j. u výštiu. — dom iakubow m. domu Jakubova. — neſtuluwneho: tak v rkp. a taktéž v ZGloss. za lat. (de populo) barbaro; ŽPod. nevmyetedlneho, ZKlem. bra- dateho barbarſkeho; ZKap. pohanského; Šafařík v opise svém poznamenal svou domněnku, že neſtuluwneho jest omyl místo nesmluvného; snad je to přepsáním za neumětelného, jež se čte v ZPod. — 3 morze widiel a zabiehl: překladatel neporozuměl textu; moře je podmětem, srov. doleji 5. — 4 owczie m. -í, srov. doleji 6. — 7 ot olicziegie m. ot obličějč. — 1 (9) Verše následující 1 (9) až 18 (26) činí v redakci hebrejské žalm o sobě, v Septuaginta a ve Vulgatě připojují se k žalmu pře- 11
Strana 162
162 5 (13) Vſta magyu, a nemluwie: oczy magyu /218 a newydie. 6 (14) Vſſy magyu, a neſlyſſie: chrziepi mayu, a newzczenyuchayu. 7 (15) Ruczie magyu, a neotplatie: nohy mayu, a ne wzchodye : ny wzwolayu hirdlem ſwym. 8 (16) Podobnye gym bude, giz czynye to: a wſiczczy, giz vffayu w nye. 9 (17) Dom yſrahelow vfal w hoſpodyna: pomocznik gich a zaſlonitel gich geſt. 10 (18) Dom aaronow vfal w hoſpodyna: pomocznik gich a zaſlonitel gich geſt. 11 (19) Gyz ſie bogie hoſpodina, vſagi w hoſpodyna: pomocznik gich a zaſlonytel gich geft. 12 (20) Hoſpodyn pomnyel geſt na ny, y pozehnal nam: Pozehnal domowy yſrahelowu, pozehnal domowy aaronowu. 13 (21) Pozehnal wſſiem, giz ſie bogie hoſpodina, maluczkym ſ welykymy. 14 (22) /219b] Prziday hoſpodyn nad wy: nad wy y nad ſyny waſſie. 15 (23) Pozehnany wy hoſpodynem, genz vczynil zemy a nebe. 16 (24) Nebe nebeſkemu hoſpodynu: ale zemyu dal ſynom czlowieczym. 17 (25) Vmyrli ne wzchwale tebe, hoſpodine: any wſiczczy, gyz ſchodie do pekla. 18 (26) Ale my, giz ſme zywy, blahamy hoſpodynu, ot toho nynie az do wieka. dešlému a verše číslují se zvláště, v jiných pak vydáních mají číslování zvláštní a při tom v závorkách i pokračující; způ- sobu posledního držíme se také ve vydání tomto. — 7 (15) ot- platie m. oblapie, palpabunt; ZGloss. oblape, ZPod. newzlapagy. — 8 (16) Podobnye gym bude: chybné, lat. similes illis fiant.
162 5 (13) Vſta magyu, a nemluwie: oczy magyu /218 a newydie. 6 (14) Vſſy magyu, a neſlyſſie: chrziepi mayu, a newzczenyuchayu. 7 (15) Ruczie magyu, a neotplatie: nohy mayu, a ne wzchodye : ny wzwolayu hirdlem ſwym. 8 (16) Podobnye gym bude, giz czynye to: a wſiczczy, giz vffayu w nye. 9 (17) Dom yſrahelow vfal w hoſpodyna: pomocznik gich a zaſlonitel gich geſt. 10 (18) Dom aaronow vfal w hoſpodyna: pomocznik gich a zaſlonitel gich geſt. 11 (19) Gyz ſie bogie hoſpodina, vſagi w hoſpodyna: pomocznik gich a zaſlonytel gich geft. 12 (20) Hoſpodyn pomnyel geſt na ny, y pozehnal nam: Pozehnal domowy yſrahelowu, pozehnal domowy aaronowu. 13 (21) Pozehnal wſſiem, giz ſie bogie hoſpodina, maluczkym ſ welykymy. 14 (22) /219b] Prziday hoſpodyn nad wy: nad wy y nad ſyny waſſie. 15 (23) Pozehnany wy hoſpodynem, genz vczynil zemy a nebe. 16 (24) Nebe nebeſkemu hoſpodynu: ale zemyu dal ſynom czlowieczym. 17 (25) Vmyrli ne wzchwale tebe, hoſpodine: any wſiczczy, gyz ſchodie do pekla. 18 (26) Ale my, giz ſme zywy, blahamy hoſpodynu, ot toho nynie az do wieka. dešlému a verše číslují se zvláště, v jiných pak vydáních mají číslování zvláštní a při tom v závorkách i pokračující; způ- sobu posledního držíme se také ve vydání tomto. — 7 (15) ot- platie m. oblapie, palpabunt; ZGloss. oblape, ZPod. newzlapagy. — 8 (16) Podobnye gym bude: chybné, lat. similes illis fiant.
Strana 163
163 CXIV. Alleluja. 1 Milowal ſem, nebo vſlyſſal hoſpodyn hlaſ mod- litwy me. 2 Nebo nachilil vcho ſwe mnie: a we dnyech mych wzowu tie. 3 Obklyczyly mye boleſty ſmyrtedlne: a ſtralty pekelne nalezly yſu mye. Smutek a boleſt nalezl yſem, 4 a gmye hoſpodynowo wzywal yſem. O hoſ/219b/po- dine, wyſwobodi duſſyu mu, 5 myloſtywy hoſpodyn y prawedlny, a boh naſſ ſmy- luge ſie. 6 Oſtrziehagie maluczkych hoſpodyn: popuzen yſem, y zbierowal mye. 7 Obraty ſie duſſie ma v pokoy twoy: nebo hoſpodyn dobrzie vczynil tobie. 8 Nebo wyſbodil duſſyu mu z ſmyrty, oczy mogi ot ſlez, nohy me ot popilzenye. 9 Sluby ſie hoſpodynu wlaſty zywich. CXV. Alleluja. 10 Wierzil ſem, proto ze yſem mluwil: ale yaz pak ponyzyl yſem przieliſſ. 11 Ya yſem rzekl v przieſtupeny mem: wſſelyky czlowiek lez. 12 [Cjzſo zaplaczu hoſpodynu za wſeczko, czſoz za- platit mnye? 13 Czieſſyu ſpaſſenye ſ220a] przigmu: a gmie hoſpo- dinowo wzowu. CXIV, 6 zbierowal: tak v rkp., liberavit; srov. 123, 7; ZPod. wyproſty, ZKap. wyſwobodil. — 8 wyſbodil m. vysvo- bodil. — 9 wlaſty t. j. u vlasti. CXV, 10 Verše tohoto žalmu číslují se jako pokračování žalmu předcházejícího. — ponyzyl yſem m. humiliatus sum. — 11 lez m. lživý, mendax; ZKlem. lziwi. — 12 Czſo: ini- 11*
163 CXIV. Alleluja. 1 Milowal ſem, nebo vſlyſſal hoſpodyn hlaſ mod- litwy me. 2 Nebo nachilil vcho ſwe mnie: a we dnyech mych wzowu tie. 3 Obklyczyly mye boleſty ſmyrtedlne: a ſtralty pekelne nalezly yſu mye. Smutek a boleſt nalezl yſem, 4 a gmye hoſpodynowo wzywal yſem. O hoſ/219b/po- dine, wyſwobodi duſſyu mu, 5 myloſtywy hoſpodyn y prawedlny, a boh naſſ ſmy- luge ſie. 6 Oſtrziehagie maluczkych hoſpodyn: popuzen yſem, y zbierowal mye. 7 Obraty ſie duſſie ma v pokoy twoy: nebo hoſpodyn dobrzie vczynil tobie. 8 Nebo wyſbodil duſſyu mu z ſmyrty, oczy mogi ot ſlez, nohy me ot popilzenye. 9 Sluby ſie hoſpodynu wlaſty zywich. CXV. Alleluja. 10 Wierzil ſem, proto ze yſem mluwil: ale yaz pak ponyzyl yſem przieliſſ. 11 Ya yſem rzekl v przieſtupeny mem: wſſelyky czlowiek lez. 12 [Cjzſo zaplaczu hoſpodynu za wſeczko, czſoz za- platit mnye? 13 Czieſſyu ſpaſſenye ſ220a] przigmu: a gmie hoſpo- dinowo wzowu. CXIV, 6 zbierowal: tak v rkp., liberavit; srov. 123, 7; ZPod. wyproſty, ZKap. wyſwobodil. — 8 wyſbodil m. vysvo- bodil. — 9 wlaſty t. j. u vlasti. CXV, 10 Verše tohoto žalmu číslují se jako pokračování žalmu předcházejícího. — ponyzyl yſem m. humiliatus sum. — 11 lez m. lživý, mendax; ZKlem. lziwi. — 12 Czſo: ini- 11*
Strana 164
164 14 Sluby me hoſpodinu wraczu prziede wſſym ludem geho ; 15 draha geſt przied hoſpodynem ſmyrt ſwatich geho. 16 O hoſpodyne, nebo yaz ſluha twoy: a ſyn roby twe. Zlamal yſi okowy me; 17 tobie obietugyu wzdwyzy chwaly, a gmye hoſpod- nowo wzowu. 18 Sluby me hoſpodynowy wraczu prziede wſſym ludem geho : 19 w ſienech domu, proſtrzied tebe, iheruzaleme. CXVI. Alleluja. 1 Chwalte hoſpodyna wſichny narodowe, chwalte gey wſiczczy lude: 2 Nebo potwirzeno geſt nad nami myloſyrdie geho a prawda hoſpodynowa bidly na wyeky. CXVII a CXVIII. (Žalmy CXVII a CXVIII položeny jsou doleji po ž. CXX.) CXIX. 1 Canticum graduum. /220b K hoſpodynu, kdiz ſie ſmutiech, wzwolach. y vſliſſal mye. 2 Hoſpodine, zproſty duſſyu mu ot rtow neprawich. a ot yazyka Iſtyweho. 3 Czſo ſie da tobie, a czſo przylozy tobie k yazyku Iftywemu? cialka v rkp. není. — 14 wſſym: tak v rkp. — 17 hoſpod- nowo m. hospodinovo. — 18 wſlym: tak v rkp. CXIX, 3 przylozy m. apponatur, ZKap. bude přiloženo.
164 14 Sluby me hoſpodinu wraczu prziede wſſym ludem geho ; 15 draha geſt przied hoſpodynem ſmyrt ſwatich geho. 16 O hoſpodyne, nebo yaz ſluha twoy: a ſyn roby twe. Zlamal yſi okowy me; 17 tobie obietugyu wzdwyzy chwaly, a gmye hoſpod- nowo wzowu. 18 Sluby me hoſpodynowy wraczu prziede wſſym ludem geho : 19 w ſienech domu, proſtrzied tebe, iheruzaleme. CXVI. Alleluja. 1 Chwalte hoſpodyna wſichny narodowe, chwalte gey wſiczczy lude: 2 Nebo potwirzeno geſt nad nami myloſyrdie geho a prawda hoſpodynowa bidly na wyeky. CXVII a CXVIII. (Žalmy CXVII a CXVIII položeny jsou doleji po ž. CXX.) CXIX. 1 Canticum graduum. /220b K hoſpodynu, kdiz ſie ſmutiech, wzwolach. y vſliſſal mye. 2 Hoſpodine, zproſty duſſyu mu ot rtow neprawich. a ot yazyka Iſtyweho. 3 Czſo ſie da tobie, a czſo przylozy tobie k yazyku Iftywemu? cialka v rkp. není. — 14 wſſym: tak v rkp. — 17 hoſpod- nowo m. hospodinovo. — 18 wſlym: tak v rkp. CXIX, 3 przylozy m. apponatur, ZKap. bude přiloženo.
Strana 165
165 4 Strziely moczneho oſtre, ſ uhlym zhubuyuczym. 5 Horze mnye, ze fie prziebitek moy prodlil geſt, bidlil yſem ſ bitedlnymy w cedaru. 6 mnoho geſt prziebywatelna bila duſſye ma. 7 S tiemy, gyz yfu nenawydieli pokogie, biech po- kogen: kdiz mluwiech gym, wzboyowachu proty mnie darmo. CXX. Canticum graduum. 1 Wzdwyhl yſem oczy mogi na hory, otkad bi przyſſla pomocz mnye. 2 Pomocz ma ot hoſpodyna, genz vczynil nebe y ze 221a/myu. 3 Ne day v potczenie nohy twe: any drziematy bude, genz oſtrzieha tebe. 4 Toty nebude drziematy, any ſpaty, genz oſtrzieha yſrahel. 5 Hoſpodyn oſtrzieha tebe, hoſpodyn zaſlona twa na ruczie prawiczie twe. 6 Przief den fluncze ne ozze tebe: any meſiecz przieſ nocz. 7 Hoſpodyn oſtrzieha tebe ote wſſeho zleho: oſtrziezy duſſye twe hoſpodyn. 8 Hoſpodyn oſtrziehay weſtie tweho y wiſtie tweho : ot toho myeſta az do wieka. CXVII. Alleluja. 1 Zpowiedayte ſie hoſpodynu, nebo dobri: nebo na wieky mylofirdie geho. 2 Rczy nynye yſrahel, nebo dobry: nebo na wieky myloſirdie geho. CXX, 3 v potczenie: in commotionem; ZKlem. w hnutie, ZKap. v pohnutie, ZPod. w zamoczenye.
165 4 Strziely moczneho oſtre, ſ uhlym zhubuyuczym. 5 Horze mnye, ze fie prziebitek moy prodlil geſt, bidlil yſem ſ bitedlnymy w cedaru. 6 mnoho geſt prziebywatelna bila duſſye ma. 7 S tiemy, gyz yfu nenawydieli pokogie, biech po- kogen: kdiz mluwiech gym, wzboyowachu proty mnie darmo. CXX. Canticum graduum. 1 Wzdwyhl yſem oczy mogi na hory, otkad bi przyſſla pomocz mnye. 2 Pomocz ma ot hoſpodyna, genz vczynil nebe y ze 221a/myu. 3 Ne day v potczenie nohy twe: any drziematy bude, genz oſtrzieha tebe. 4 Toty nebude drziematy, any ſpaty, genz oſtrzieha yſrahel. 5 Hoſpodyn oſtrzieha tebe, hoſpodyn zaſlona twa na ruczie prawiczie twe. 6 Przief den fluncze ne ozze tebe: any meſiecz przieſ nocz. 7 Hoſpodyn oſtrzieha tebe ote wſſeho zleho: oſtrziezy duſſye twe hoſpodyn. 8 Hoſpodyn oſtrziehay weſtie tweho y wiſtie tweho : ot toho myeſta az do wieka. CXVII. Alleluja. 1 Zpowiedayte ſie hoſpodynu, nebo dobri: nebo na wieky mylofirdie geho. 2 Rczy nynye yſrahel, nebo dobry: nebo na wieky myloſirdie geho. CXX, 3 v potczenie: in commotionem; ZKlem. w hnutie, ZKap. v pohnutie, ZPod. w zamoczenye.
Strana 166
166 3 Rczy nynye dom /221b] aronow: nebo na wieky miloſirdie geho. 4 Rcziete ninye, giz ſie bogyte hoſpodina: nebo na wieky mylofirdie geho. 5 W ſmutczie powolach hoſpodina: a vſlyſſal mye w ſſyroczie hoſpodyn. 6 Hoſpodyn mnye pomocznik: newzboyu ſie, czſo my vczyny czlowiek. 7 Hoſpodyn mnye pomocznik: a yaz potupyu ne- przately me. 8 Dobro geſt vffaty w hoſpodyna, nez vffaty w czlo- wieka. 9 Dobro geſt nadiegy myeti w hoſpodynu, nez nadiegy ymieti w kniezata. 10 Wſieczky wlaſti obeſſly mye: a we ymie hoſpo- dynowo, nebo pomſtil ſem ſie nad nymy. 11 Obklyczywſſe obklyczyly mye: a we ymye hoſpo- dynowo, nebo pomſtil yſem ſie nad nimy. 12 Obklyczyly yſu mye /222" iako wczely, y wzho- rziely ſie iako ohen w tirny: a wieymye hoſpodynowo, nebo pomſtil ſem ſie nad nymy. 13 Poſtirczen ſem y wywraczen yſem, abich letal: a hoſpodyn przyial mye. 14 [Slyla ma a ſlawa ma hoſpodyn: y vczynyl geſt ſie mnye w ſpaſſenye. 15 Hlaf weſſele a ſpaſſenye w ftanyech prawednych. 16 Prawiczie hoſpodynowa vczinila ſylu: prawyczie hoſpodinowa wzwyſſyla mie, prawyczie hoſpodinowa vczy nila ſylu. CXVII, 3 aronow: od tohoto slova až do konce žaltáře psán jest překlad český zase barvou červenou. — 12 obkly- czyly: k tomu písmem pozdějším na kraji dolním otoczyli, okražyli, obstępili. — wzhorziely ſie: tak v rkp., exarserunt, k tomu na kraji horním připsáno rukou pozdější rozpalili. wieymye m. ve jmě. — 13 Poſtirczen: pod tím písmem pozdějším poruszony. — yſem: v rkp. ſe y, bylo vynecháno a jest při- psáno pod řádkem; lat. impulsus eversus sum. — 14 Syla:
166 3 Rczy nynye dom /221b] aronow: nebo na wieky miloſirdie geho. 4 Rcziete ninye, giz ſie bogyte hoſpodina: nebo na wieky mylofirdie geho. 5 W ſmutczie powolach hoſpodina: a vſlyſſal mye w ſſyroczie hoſpodyn. 6 Hoſpodyn mnye pomocznik: newzboyu ſie, czſo my vczyny czlowiek. 7 Hoſpodyn mnye pomocznik: a yaz potupyu ne- przately me. 8 Dobro geſt vffaty w hoſpodyna, nez vffaty w czlo- wieka. 9 Dobro geſt nadiegy myeti w hoſpodynu, nez nadiegy ymieti w kniezata. 10 Wſieczky wlaſti obeſſly mye: a we ymie hoſpo- dynowo, nebo pomſtil ſem ſie nad nymy. 11 Obklyczywſſe obklyczyly mye: a we ymye hoſpo- dynowo, nebo pomſtil yſem ſie nad nimy. 12 Obklyczyly yſu mye /222" iako wczely, y wzho- rziely ſie iako ohen w tirny: a wieymye hoſpodynowo, nebo pomſtil ſem ſie nad nymy. 13 Poſtirczen ſem y wywraczen yſem, abich letal: a hoſpodyn przyial mye. 14 [Slyla ma a ſlawa ma hoſpodyn: y vczynyl geſt ſie mnye w ſpaſſenye. 15 Hlaf weſſele a ſpaſſenye w ftanyech prawednych. 16 Prawiczie hoſpodynowa vczinila ſylu: prawyczie hoſpodinowa wzwyſſyla mie, prawyczie hoſpodinowa vczy nila ſylu. CXVII, 3 aronow: od tohoto slova až do konce žaltáře psán jest překlad český zase barvou červenou. — 12 obkly- czyly: k tomu písmem pozdějším na kraji dolním otoczyli, okražyli, obstępili. — wzhorziely ſie: tak v rkp., exarserunt, k tomu na kraji horním připsáno rukou pozdější rozpalili. wieymye m. ve jmě. — 13 Poſtirczen: pod tím písmem pozdějším poruszony. — yſem: v rkp. ſe y, bylo vynecháno a jest při- psáno pod řádkem; lat. impulsus eversus sum. — 14 Syla:
Strana 167
167 17 Nevmru, ale zyw budu: y wymluwy ſkutky hoſpodinowy. 18 Kazie kazal mie hoſpodyn: a ſmyrty nepoddal mye. 19 Otewrziete mnye wrata prawedlnoſti, wenda w nye zpowiedayu ſie hoſpodynu; 20 ta wrata hoſpodynowa, pra 222b/wy wendu w nie. 21 Wzpowiedayu ſie tobie, nebo yſi vſlyſſal mye, y vczynen yſy my w ſpaſſenie. 22 Kamen, gehoz yſu pokufily dielayucze, ten vczynen geſt w hlawu w uhlowu. 23 Ot hoſpodina vczineno geſt to: a geſt dywne w oczyu naſſyu. 24 Ten geſt den, gehoz vczynil hoſpodyn: weſelmy ſie a raduymy ſie w nem. 25 O hoſpodine, ſpaſſena mye vczyn, o hoſpodine, dobrzie proſpieway. 26 blahoſlaweny, genz przideſſ we ymenu hoſpo- dynowu. Blahaly yſme wam we ymye hoſpodynowo ; 27 boh hoſpodyn, y oſwietil nam. Vſtawte den ſlo- wutny w hlaſſu, az do rohu oltarzoweho. 28 Boze, moy ty yſy, y zpowiedayu ſie tobie : boh moy ty yſi, y wzwyſſy tie. Wzpowiedayu ſie tobie, nebo /223a] yſi wzwiſſil mye: y vczynen yſi mnye w ſpaſſenie. 29 Wzpowiedayu ſie hoſpodinu, nebo dobri: nebo na wieky myloſirdie geho. inicialka v rkp. jen naznačena. — 18 Kazie: k tomu na kraji karzac. — kazal m. kázal jsi, castigasti; za tím slovem na místo prázdné vepsáno zkaral do českého textu rukou touž, která zde glossy polské připisovala. — 22 pokufily: lat. repro- baverunt, ZKlem. potupili, ZPod. odwrhli, ZKap. ohyzdili; po- kufily jest buď netrefný překlad, buď omyl; po slově tom ve- psáno do textu českého rukou glossisty polského odrzucili — 27 ſlowutny: za tím připsal glossista polský do textu českého vroczyſty. — w hlaſſu: tak v rkp, in condensis; ZGloss. w hluku, ZKlem. w ftanowiſtich, ZPod. w huffcziech, ZKap. v húštiech; w hlaſfu a w hluku jsou chyby opisu, za něž dobře by se hodilo v húšči (podlé ZPod. a ZKap.); za slovem whlaffu vepsáno do textu českého glossistou polským w gęstwie.
167 17 Nevmru, ale zyw budu: y wymluwy ſkutky hoſpodinowy. 18 Kazie kazal mie hoſpodyn: a ſmyrty nepoddal mye. 19 Otewrziete mnye wrata prawedlnoſti, wenda w nye zpowiedayu ſie hoſpodynu; 20 ta wrata hoſpodynowa, pra 222b/wy wendu w nie. 21 Wzpowiedayu ſie tobie, nebo yſi vſlyſſal mye, y vczynen yſy my w ſpaſſenie. 22 Kamen, gehoz yſu pokufily dielayucze, ten vczynen geſt w hlawu w uhlowu. 23 Ot hoſpodina vczineno geſt to: a geſt dywne w oczyu naſſyu. 24 Ten geſt den, gehoz vczynil hoſpodyn: weſelmy ſie a raduymy ſie w nem. 25 O hoſpodine, ſpaſſena mye vczyn, o hoſpodine, dobrzie proſpieway. 26 blahoſlaweny, genz przideſſ we ymenu hoſpo- dynowu. Blahaly yſme wam we ymye hoſpodynowo ; 27 boh hoſpodyn, y oſwietil nam. Vſtawte den ſlo- wutny w hlaſſu, az do rohu oltarzoweho. 28 Boze, moy ty yſy, y zpowiedayu ſie tobie : boh moy ty yſi, y wzwyſſy tie. Wzpowiedayu ſie tobie, nebo /223a] yſi wzwiſſil mye: y vczynen yſi mnye w ſpaſſenie. 29 Wzpowiedayu ſie hoſpodinu, nebo dobri: nebo na wieky myloſirdie geho. inicialka v rkp. jen naznačena. — 18 Kazie: k tomu na kraji karzac. — kazal m. kázal jsi, castigasti; za tím slovem na místo prázdné vepsáno zkaral do českého textu rukou touž, která zde glossy polské připisovala. — 22 pokufily: lat. repro- baverunt, ZKlem. potupili, ZPod. odwrhli, ZKap. ohyzdili; po- kufily jest buď netrefný překlad, buď omyl; po slově tom ve- psáno do textu českého rukou glossisty polského odrzucili — 27 ſlowutny: za tím připsal glossista polský do textu českého vroczyſty. — w hlaſſu: tak v rkp, in condensis; ZGloss. w hluku, ZKlem. w ftanowiſtich, ZPod. w huffcziech, ZKap. v húštiech; w hlaſfu a w hluku jsou chyby opisu, za něž dobře by se hodilo v húšči (podlé ZPod. a ZKap.); za slovem whlaffu vepsáno do textu českého glossistou polským w gęstwie.
Strana 168
168 CXVIII. 1—32. Alleluja. 1 Blazeni nepoſquirneny na czieftie: gyz chodye w zakonye hoſpodynowie. 2 Blazeni, giz zpytugyu ſwiedeczſtwie geho: we wſſem firdczy hledayu geho. 3 Zawierne, genzto czynye hrziech, na czieftach geho chodyly. 4 Ty yſy kazal kazanye twa oſtrziehaty welmy. 5 Lubo by ſie wzwedly czieſty me k oftrziehanyu prawedlnoſty twich. 6 Tehdy nebudu pohanen, kdiz prziezrzy we wſſiech kazanych twich. 7 Zpowiedayu ſye tobie w oprawenyu firdezie: w tom, czſoz yſem ſie navczil /223b ſudom prawedl- noſti twe. 8 Prawedlnofty twich oftrziehaty budu: neotſtupuy mne az nydokudz. 9 Wezem poprawuge yunoffyczie cziefty ſwe? wſtrzie- hanyu rzieczy twich. 10 We wſſem firdczyu mem hledal yſem tebe: ne- otpuſyuy mne ot kazany twich. 11 W firdczy mem ſkril yſem rzieczy twe: abich nehrzieſſil tobie. 12 Blazeny yſi, hoſpodyne: navczy mye prawedl- noftem twym. 13 W rtiech mych zwieftowal ſem wſieczky ſudy vſt twych. 14 Na czieſtie vſtawenie tweho kochal ſem ſie, iako we wſſem bohatſtwy. CXVIII, 2 K verši tomu je na kraji nejasná glossa polská. 3 Zawierne genzto: negace vynechána, lat. non enim qui.., ZGloss. zauerne ne ti gizto. — 7 czſoz: doslovně z lat. quod; toto však není zde relativem, nýbrž spojkou. — 9 wſtrziehanyu t. j. v ostřichaniu. — 10 neotpuſyuy m. neotpuzjuj.
168 CXVIII. 1—32. Alleluja. 1 Blazeni nepoſquirneny na czieftie: gyz chodye w zakonye hoſpodynowie. 2 Blazeni, giz zpytugyu ſwiedeczſtwie geho: we wſſem firdczy hledayu geho. 3 Zawierne, genzto czynye hrziech, na czieftach geho chodyly. 4 Ty yſy kazal kazanye twa oſtrziehaty welmy. 5 Lubo by ſie wzwedly czieſty me k oftrziehanyu prawedlnoſty twich. 6 Tehdy nebudu pohanen, kdiz prziezrzy we wſſiech kazanych twich. 7 Zpowiedayu ſye tobie w oprawenyu firdezie: w tom, czſoz yſem ſie navczil /223b ſudom prawedl- noſti twe. 8 Prawedlnofty twich oftrziehaty budu: neotſtupuy mne az nydokudz. 9 Wezem poprawuge yunoffyczie cziefty ſwe? wſtrzie- hanyu rzieczy twich. 10 We wſſem firdczyu mem hledal yſem tebe: ne- otpuſyuy mne ot kazany twich. 11 W firdczy mem ſkril yſem rzieczy twe: abich nehrzieſſil tobie. 12 Blazeny yſi, hoſpodyne: navczy mye prawedl- noftem twym. 13 W rtiech mych zwieftowal ſem wſieczky ſudy vſt twych. 14 Na czieſtie vſtawenie tweho kochal ſem ſie, iako we wſſem bohatſtwy. CXVIII, 2 K verši tomu je na kraji nejasná glossa polská. 3 Zawierne genzto: negace vynechána, lat. non enim qui.., ZGloss. zauerne ne ti gizto. — 7 czſoz: doslovně z lat. quod; toto však není zde relativem, nýbrž spojkou. — 9 wſtrziehanyu t. j. v ostřichaniu. — 10 neotpuſyuy m. neotpuzjuj.
Strana 169
169 15 W kazanyu twem vwiknu: y znamenam czieft twich. 16 V prawedlnoſtich twich wzmyſly: nezapomynay rzieczy twich. 17 /224a] Otplat ſluzie twemu, obzyw mye: y oſtrzie- haty budu rzieczi twich. 18 Zgiew oczy mogy, y znamenayu dywy o twem zakonye. 19 Bidlny yſem yaz na zemyu: neſkryway ote mne kazanych twich. 20 Zlybila dufſye ma zadaty prawedlnoſty twich we wſem czaſſu. 21 Treſktal yſy piſſne: klety, yuz ſie otchylygyu ot kazany twich. 22 Oteymy ote mne ruhotu y potupu: nebo yſem ſwedeczſtwie tweho dobywal. 23 Atoty ſediela yſu kniezata, a protywu mnye mluwiechu: ſluha ale twoy ſwykal v prawedlenſtwich twich. 24 Nebo ſwiedeczſtwie twe myſlenye me geſt: a ra 224b da ma prawedlnoſty twe. 25 Przylnula ku podlazie duſfie ma: obzyw mye podle ſlowa tweho. 26 Czieſti me wyzwieſtowal ſem, y vſlyſſal yſy mye : navczy myé prawedlywenſtwy twemu. 27 Czieftu prawedlywenſtwich twich navczy mye: y vwykaty budu w dywych twich. 18 zgiew oczy : netrefné, revela oculos ; Thalh.: Enthülle meine Augen; ZPod. zgyew oczy mogy. — 19 Bidlny: incola; pod tím napsal polský glossista: mieszkaniec, obywatel; ŽPod. zemenyn. — na zemyu m. na zemi, in terra. — kazanych m. kázání. — 21 Treſktal: pod tím glossa polská Strofowales. — yuz m. již, qui. — 22 ruhotu: glossista polský přetrhl toto slovo a napsal vedlé naſmiechowiſko, zelzywosc; — potupu: též přetrženo a vedlé připsáno wzgardę. — ſwedeczſtwie: tak v rkp. — do- bywal: pod tím glossa polská pytalem się. — 25 ku podlazie: pod tím glossa polská do tla. — 26 wyzwieftowal: k tomu na kraji glossa polská spowiedzialem. — 27 prawedlywenſtwich
169 15 W kazanyu twem vwiknu: y znamenam czieft twich. 16 V prawedlnoſtich twich wzmyſly: nezapomynay rzieczy twich. 17 /224a] Otplat ſluzie twemu, obzyw mye: y oſtrzie- haty budu rzieczi twich. 18 Zgiew oczy mogy, y znamenayu dywy o twem zakonye. 19 Bidlny yſem yaz na zemyu: neſkryway ote mne kazanych twich. 20 Zlybila dufſye ma zadaty prawedlnoſty twich we wſem czaſſu. 21 Treſktal yſy piſſne: klety, yuz ſie otchylygyu ot kazany twich. 22 Oteymy ote mne ruhotu y potupu: nebo yſem ſwedeczſtwie tweho dobywal. 23 Atoty ſediela yſu kniezata, a protywu mnye mluwiechu: ſluha ale twoy ſwykal v prawedlenſtwich twich. 24 Nebo ſwiedeczſtwie twe myſlenye me geſt: a ra 224b da ma prawedlnoſty twe. 25 Przylnula ku podlazie duſfie ma: obzyw mye podle ſlowa tweho. 26 Czieſti me wyzwieſtowal ſem, y vſlyſſal yſy mye : navczy myé prawedlywenſtwy twemu. 27 Czieftu prawedlywenſtwich twich navczy mye: y vwykaty budu w dywych twich. 18 zgiew oczy : netrefné, revela oculos ; Thalh.: Enthülle meine Augen; ZPod. zgyew oczy mogy. — 19 Bidlny: incola; pod tím napsal polský glossista: mieszkaniec, obywatel; ŽPod. zemenyn. — na zemyu m. na zemi, in terra. — kazanych m. kázání. — 21 Treſktal: pod tím glossa polská Strofowales. — yuz m. již, qui. — 22 ruhotu: glossista polský přetrhl toto slovo a napsal vedlé naſmiechowiſko, zelzywosc; — potupu: též přetrženo a vedlé připsáno wzgardę. — ſwedeczſtwie: tak v rkp. — do- bywal: pod tím glossa polská pytalem się. — 25 ku podlazie: pod tím glossa polská do tla. — 26 wyzwieftowal: k tomu na kraji glossa polská spowiedzialem. — 27 prawedlywenſtwich
Strana 170
170 28 Drziemala duſſie ma potubezenſtwie: ftwirdy mye w ſlowiech twich. 29 Czieſtu zloſtnu otehny ote mne, a zakona tweho ſmyluy ſie nade mnu. 30 Cziefty prawdy zwolil ſem: ſwdow twych neza- pomanul ſem. 31 Przidirzal ſem ſie ſwiedeczſtwy twich, hoſpodine : nerodi mne pohanyty. 32 Czieſtu kazany twych prziebiehl ſem, kdiz ſy rozſſyrzil ſirdcze me. 33 (Dálejšek žalmu CXVIII, totiž v. 33—186, ná- sleduje na str. 172). Symbolum s. Athanasii. Ktokolywiek chcze ſpaſſen bity, prziede w/225a/ſſym trzieba yeſt, aby dirzal krzieſtanſku wieru. Yuz gedno kazdy czielu a nepokazenu ſchowa, bez omyla na wyeky zahyne. Ale wiera krzieſtanſka tato geſt, abychom ged- noho boha w troyuczy 1) a troyuczy w gednoſty czſtyly Any ſmyfygyucze oſobie,2) ny podſtawy otluczugycze. [G]yna3) geſt wedie ofſoba otczowa, gyna ſynowa, gina ſwateho ducha. Ale otczowa a ſynowa4) a ſwateho ducha gedno geſt bozſtwie, rowna ſlawa, wieczna czeſt. Kakyz otecz, takyz ſyn, takyz y ſwati duch. Neſtworzeny otecz, neſtworzeny ſyn, neſtworzeny ſwaty duch. Nemyerzyczny otecz, /225b nemyerziczny ſyn, nemyerziczny ſwaty duch. Wieczny otecz, wieczny ſyn, wieczny ſwaty duch. A wſak ne trzie wieczny, ale geden wieczny. Yakoz ne trzy ne- ſtworzeny, any trzie nemyerzyczny, ale geden neſtworzeny a gieden nemyerziczny. Takez wſiemohuczy otecz, wſie- mohuczy ſyn, wſſiemohuczy ſwaty duch. A wſak ne trzie m. -ství. — wdywych: tak v rkp., in mirabilibus. — 28 po- tubezenſtwie m. pro túžebenstvie; ZGloss. pro tuzebenſtwie. — 29 zakona t. j. z zakona, de lege. Athan. 1) troyuczy m. trojici. — 2) oſobie m. osoby, per- sonas. — 3) Gyna: inicialka v rkp. jenom naznačena. — 4) otczowa
170 28 Drziemala duſſie ma potubezenſtwie: ftwirdy mye w ſlowiech twich. 29 Czieſtu zloſtnu otehny ote mne, a zakona tweho ſmyluy ſie nade mnu. 30 Cziefty prawdy zwolil ſem: ſwdow twych neza- pomanul ſem. 31 Przidirzal ſem ſie ſwiedeczſtwy twich, hoſpodine : nerodi mne pohanyty. 32 Czieſtu kazany twych prziebiehl ſem, kdiz ſy rozſſyrzil ſirdcze me. 33 (Dálejšek žalmu CXVIII, totiž v. 33—186, ná- sleduje na str. 172). Symbolum s. Athanasii. Ktokolywiek chcze ſpaſſen bity, prziede w/225a/ſſym trzieba yeſt, aby dirzal krzieſtanſku wieru. Yuz gedno kazdy czielu a nepokazenu ſchowa, bez omyla na wyeky zahyne. Ale wiera krzieſtanſka tato geſt, abychom ged- noho boha w troyuczy 1) a troyuczy w gednoſty czſtyly Any ſmyfygyucze oſobie,2) ny podſtawy otluczugycze. [G]yna3) geſt wedie ofſoba otczowa, gyna ſynowa, gina ſwateho ducha. Ale otczowa a ſynowa4) a ſwateho ducha gedno geſt bozſtwie, rowna ſlawa, wieczna czeſt. Kakyz otecz, takyz ſyn, takyz y ſwati duch. Neſtworzeny otecz, neſtworzeny ſyn, neſtworzeny ſwaty duch. Nemyerzyczny otecz, /225b nemyerziczny ſyn, nemyerziczny ſwaty duch. Wieczny otecz, wieczny ſyn, wieczny ſwaty duch. A wſak ne trzie wieczny, ale geden wieczny. Yakoz ne trzy ne- ſtworzeny, any trzie nemyerzyczny, ale geden neſtworzeny a gieden nemyerziczny. Takez wſiemohuczy otecz, wſie- mohuczy ſyn, wſſiemohuczy ſwaty duch. A wſak ne trzie m. -ství. — wdywych: tak v rkp., in mirabilibus. — 28 po- tubezenſtwie m. pro túžebenstvie; ZGloss. pro tuzebenſtwie. — 29 zakona t. j. z zakona, de lege. Athan. 1) troyuczy m. trojici. — 2) oſobie m. osoby, per- sonas. — 3) Gyna: inicialka v rkp. jenom naznačena. — 4) otczowa
Strana 171
171 wſiemohuczy, ale geden wſiemohuczy. Takez boh otecz, boh ſyn, boh ſwaty duch. A wſſak ne trzie bohowe, ale geden geſt hoſpodyn. Takez hoſpodyn otecz, hoſpodyn ſyn, hoſpodyn ſwaty duch. A wſak ne trzie hoſpodynowe, ale geden geſt boh. Nebo yako na rozſ226a no gedno kazde oſſobſtwye boha a hoſpodyna ſwiedczyti krzie- ſtanſku prawdu nutie ny5), Takez trzy bohow neb hoſpo- dynow rzeczy krzieſtanſkym duchowenſtwym hagie nem. Otecz ot nikoheho geſt vczynen ny ſtworzen ny vrozen. Syn ot otczie ſameho geſt nevczynen, ny ftworzen, ale vrozen. Duch ſwaty ot otczie y ſyna nevczynen, any ſtworzen, ani vrozen, ale wychodyczu.6) Protoz geden otecz, ne trzye otczy, geden syn, ne trzie ſynowe, geden ſwaty duch, ne trzie ſwaty duchowe. A w teyto trogyczy nycz drziewe any poſleze, nycz wietffye any menffe, Ale wſſie /226b] trzy oſſoby wieczny ſobie yſu a ſpolu rowny. Yako owſſem yſu 7) naprzied powiedieno geſt, aby tro- gyczie w gednofty a gednoft w troyuczy pocſczena bila. Ktoz chce zagiſte ſpaſſen byti, tak o troyuczy czug. Ale potrziebno geſt k wiecznemu ſpaſſenyu, aby narozenye zagiſte hoſpodyna naſſeho iheſu kriſta wiernie wierzil. Geſt zagiſte wiera prawa, abychom wierzyly y ſwiedczyli, nebo hoſpodyn naſſ iheſuſ kriſtuſ bozy ſyn, boh a czlo- wiek geſt. Boh geſt z gieftwie otczowa przied ſwyetom 8) vrozen, a czlowiek z wieſtwie materzina na ſwiet narozen. Swirchowany boh, ſwirchowany czlowiek, z duſſye roz- umne /227a a z czlowieczieho tiela yſa. Rowny otczyu podle bozſtwie, menſſy otczie podle czlowieczſtwye, Genz acz boh geft a czlowiek, ne dwa, wſfak ale geden geſt kriſtus. Geden zagiſte ne obranym bozſtwym2) w tiele, ale przygietym czlowieczftwie v bozie. Geden owſſem nepohanenym1°) gieſtwa, ale gednoſty oſoby. Nebo iako a ſynowa: omylem m. -ovo. — 5) nutie ny: compellimur. — 6) wychodyczu m. -cí. — 7) yfu: omylem; lat. sicut, jež četl překladatel za sunt. — 8) ſwyetom m. světem; o dosti zřejmé, srov. 97, 5. — 9) obranym (sic) bozſtwym m. obrácením božstvie, conversione deitatis. — 10) pohanenym: netrefné přeložení lat.
171 wſiemohuczy, ale geden wſiemohuczy. Takez boh otecz, boh ſyn, boh ſwaty duch. A wſſak ne trzie bohowe, ale geden geſt hoſpodyn. Takez hoſpodyn otecz, hoſpodyn ſyn, hoſpodyn ſwaty duch. A wſak ne trzie hoſpodynowe, ale geden geſt boh. Nebo yako na rozſ226a no gedno kazde oſſobſtwye boha a hoſpodyna ſwiedczyti krzie- ſtanſku prawdu nutie ny5), Takez trzy bohow neb hoſpo- dynow rzeczy krzieſtanſkym duchowenſtwym hagie nem. Otecz ot nikoheho geſt vczynen ny ſtworzen ny vrozen. Syn ot otczie ſameho geſt nevczynen, ny ftworzen, ale vrozen. Duch ſwaty ot otczie y ſyna nevczynen, any ſtworzen, ani vrozen, ale wychodyczu.6) Protoz geden otecz, ne trzye otczy, geden syn, ne trzie ſynowe, geden ſwaty duch, ne trzie ſwaty duchowe. A w teyto trogyczy nycz drziewe any poſleze, nycz wietffye any menffe, Ale wſſie /226b] trzy oſſoby wieczny ſobie yſu a ſpolu rowny. Yako owſſem yſu 7) naprzied powiedieno geſt, aby tro- gyczie w gednofty a gednoft w troyuczy pocſczena bila. Ktoz chce zagiſte ſpaſſen byti, tak o troyuczy czug. Ale potrziebno geſt k wiecznemu ſpaſſenyu, aby narozenye zagiſte hoſpodyna naſſeho iheſu kriſta wiernie wierzil. Geſt zagiſte wiera prawa, abychom wierzyly y ſwiedczyli, nebo hoſpodyn naſſ iheſuſ kriſtuſ bozy ſyn, boh a czlo- wiek geſt. Boh geſt z gieftwie otczowa przied ſwyetom 8) vrozen, a czlowiek z wieſtwie materzina na ſwiet narozen. Swirchowany boh, ſwirchowany czlowiek, z duſſye roz- umne /227a a z czlowieczieho tiela yſa. Rowny otczyu podle bozſtwie, menſſy otczie podle czlowieczſtwye, Genz acz boh geft a czlowiek, ne dwa, wſfak ale geden geſt kriſtus. Geden zagiſte ne obranym bozſtwym2) w tiele, ale przygietym czlowieczftwie v bozie. Geden owſſem nepohanenym1°) gieſtwa, ale gednoſty oſoby. Nebo iako a ſynowa: omylem m. -ovo. — 5) nutie ny: compellimur. — 6) wychodyczu m. -cí. — 7) yfu: omylem; lat. sicut, jež četl překladatel za sunt. — 8) ſwyetom m. světem; o dosti zřejmé, srov. 97, 5. — 9) obranym (sic) bozſtwym m. obrácením božstvie, conversione deitatis. — 10) pohanenym: netrefné přeložení lat.
Strana 172
172 duſſie rozumna a tielo geden geſt czlowiek, takez boh a czlowiek geden geſt kriſtus, Genz tirpiel geſt pro naſſe ſpaſſeny, ſtupil do pekla, trzety den wſtal z myrtwich, Wſtupil na nebeſſa, ſedy na prawiczy boha otczie wſſye- mohuczieho, Ot/227b tud przyde geſt11) ſudit zywe y myrtwe. K gehoz prziftyu wſliczkny lude wſtaty mayu ſ tyely ſwymy ſwymy.12) Daty mayu za ſwe ſkutky poczet, A gyz dobrzie czynyly, poydu w zywot wieczny, a kterziz zle, when13) wieczny. To geſt wiera krzieſtanſka, geze ktoz kolywiek wiernie a twirdye wierzyti nebude, ſpaſſen nemoze byty. CXVIII. 33—176 (verše předcházející v. na str. 168). 33 Zakon polozy my, hoſpodine, czieſtu prawedlnoſty twich, y wzdobywayu geho weſſdy. 34 Day my rozum, y zpytayu zakona ſweho : y ſtrzieczy budu geho we wſſem ſirdczy mem. 35 [228a Dowed mye na wieky kazanych twich, nebo ſem tyem chtiel. 36 Naklon firdcze me boze w ſwiedeczftwie twe, a ne k lakomſtwyu. 37 Otwrat oczy mogi, at nevzrzie gieffyutenftwie: na czieſtie twey obzyw mye. 38 Vſtaw ſluzie twemu wymluwu twu, w ſtrachu twem. 39 [O]tny ruhotu mu, giez ſem fie dowtypowal: nebo ſudy twogy weſſely. 40 Toty zadal ſem kazanye tweho: v prawdie twey obzyw mye. confusione. — 11) przyde geſt: chybný překlad lat. venturus est; opravou napsáno prziſty nad przyde. — 12) ſweho v rkp. dvakrát. — 13) when t. j. v oheň. CXVIII, 35 na wieky: omylem; překladatel četl in sae- cula místo in semita; ZPod. na czieſtie; ZKap. weſczy (sic). — kazanych m. -ní, pl. Gen. — 39 Otny: inicialka jenom naznačena. — weſſely: k tomu na kraji glossa polská
172 duſſie rozumna a tielo geden geſt czlowiek, takez boh a czlowiek geden geſt kriſtus, Genz tirpiel geſt pro naſſe ſpaſſeny, ſtupil do pekla, trzety den wſtal z myrtwich, Wſtupil na nebeſſa, ſedy na prawiczy boha otczie wſſye- mohuczieho, Ot/227b tud przyde geſt11) ſudit zywe y myrtwe. K gehoz prziftyu wſliczkny lude wſtaty mayu ſ tyely ſwymy ſwymy.12) Daty mayu za ſwe ſkutky poczet, A gyz dobrzie czynyly, poydu w zywot wieczny, a kterziz zle, when13) wieczny. To geſt wiera krzieſtanſka, geze ktoz kolywiek wiernie a twirdye wierzyti nebude, ſpaſſen nemoze byty. CXVIII. 33—176 (verše předcházející v. na str. 168). 33 Zakon polozy my, hoſpodine, czieſtu prawedlnoſty twich, y wzdobywayu geho weſſdy. 34 Day my rozum, y zpytayu zakona ſweho : y ſtrzieczy budu geho we wſſem ſirdczy mem. 35 [228a Dowed mye na wieky kazanych twich, nebo ſem tyem chtiel. 36 Naklon firdcze me boze w ſwiedeczftwie twe, a ne k lakomſtwyu. 37 Otwrat oczy mogi, at nevzrzie gieffyutenftwie: na czieſtie twey obzyw mye. 38 Vſtaw ſluzie twemu wymluwu twu, w ſtrachu twem. 39 [O]tny ruhotu mu, giez ſem fie dowtypowal: nebo ſudy twogy weſſely. 40 Toty zadal ſem kazanye tweho: v prawdie twey obzyw mye. confusione. — 11) przyde geſt: chybný překlad lat. venturus est; opravou napsáno prziſty nad przyde. — 12) ſweho v rkp. dvakrát. — 13) when t. j. v oheň. CXVIII, 35 na wieky: omylem; překladatel četl in sae- cula místo in semita; ZPod. na czieſtie; ZKap. weſczy (sic). — kazanych m. -ní, pl. Gen. — 39 Otny: inicialka jenom naznačena. — weſſely: k tomu na kraji glossa polská
Strana 173
173 41 Y przid na mye mylofirdie twe, hoſpodyne: pozdrawenye twe podle wymluwy twe. 42 Y otpowiedie opowyrhayuczym /228b mnye ſlowo : neb yſem nadiegy ymyel w rziecziech twich. 43 Y neotgymay ot vſt mych ſlowa praweho: neb w ſudiech twich ymyel ſem nadiegi. 44 Y oſtrziehaty budu zakona tweho weſſdy, wieky y wieky wiekom. 45 Y chodiech w rozſfyrzenyu, nebo kazanye tweho dobywal yſem. 46 Y mluwiech o ſwiedeczſtwy twem przied kraly: y nebich pohanen. 47 Y myſlech o kazanich twich, giez mylowach. 48 Y wzdwihl yſem ruczie mogi kazany twemu, giez ſem mylowal: y vwniknu v prawedlnoſtich twich. 49 Pomny ſlowa ſluhy tweho, w 229a] nemz ſy my nadiegy dal. 50 Ta mye vtieſſila geſt v pokorzie mey: nebo mluwa twa obzywyla mye. 51 Piſſny neprawie czynyechu az dokud ſy: ale ot zakona tweho nevhnuch ſie. 52 Pomnyel yſem fudow twich ot wieka, hoſpodine: y vtieſſil yſem ſye. 53 Zemdlenye dirzalo mye, za hrzieſſniky otſtupu- gyczich zakona tweho. 54 Zpiewayucze mnye biechu prawedlenſtwie twa, v myeſtie putowanye tweho. 55 Pomnyel yſem w noczi ymene tweho, hoſpodine: y oſtrziehal ſem zakona tweho. wdziedz-e (t. j. wdzięczne). — 42 opowyrhayuczym mnye: lat. exprobrantibus mihi; k tomu na kraji glossy polské wymawiaiącym, wyrzucaiącym. — 43 praweho: v textě latin- ském jest usquequaque, jež by mělo následovati, vynecháno a připsáno na kraji; v textě českém zůstalo slovo to nepřeloženo; v ZGloss. az doyekuzd (sic). — 48 kazany t. j. k kázaní. — giez m. jež (kázánie), podlé lat. quae (mandata). — 53 za hrzieflniky otſtupugyczich zakona: syntakticky nesrovnalé podlé
173 41 Y przid na mye mylofirdie twe, hoſpodyne: pozdrawenye twe podle wymluwy twe. 42 Y otpowiedie opowyrhayuczym /228b mnye ſlowo : neb yſem nadiegy ymyel w rziecziech twich. 43 Y neotgymay ot vſt mych ſlowa praweho: neb w ſudiech twich ymyel ſem nadiegi. 44 Y oſtrziehaty budu zakona tweho weſſdy, wieky y wieky wiekom. 45 Y chodiech w rozſfyrzenyu, nebo kazanye tweho dobywal yſem. 46 Y mluwiech o ſwiedeczſtwy twem przied kraly: y nebich pohanen. 47 Y myſlech o kazanich twich, giez mylowach. 48 Y wzdwihl yſem ruczie mogi kazany twemu, giez ſem mylowal: y vwniknu v prawedlnoſtich twich. 49 Pomny ſlowa ſluhy tweho, w 229a] nemz ſy my nadiegy dal. 50 Ta mye vtieſſila geſt v pokorzie mey: nebo mluwa twa obzywyla mye. 51 Piſſny neprawie czynyechu az dokud ſy: ale ot zakona tweho nevhnuch ſie. 52 Pomnyel yſem fudow twich ot wieka, hoſpodine: y vtieſſil yſem ſye. 53 Zemdlenye dirzalo mye, za hrzieſſniky otſtupu- gyczich zakona tweho. 54 Zpiewayucze mnye biechu prawedlenſtwie twa, v myeſtie putowanye tweho. 55 Pomnyel yſem w noczi ymene tweho, hoſpodine: y oſtrziehal ſem zakona tweho. wdziedz-e (t. j. wdzięczne). — 42 opowyrhayuczym mnye: lat. exprobrantibus mihi; k tomu na kraji glossy polské wymawiaiącym, wyrzucaiącym. — 43 praweho: v textě latin- ském jest usquequaque, jež by mělo následovati, vynecháno a připsáno na kraji; v textě českém zůstalo slovo to nepřeloženo; v ZGloss. az doyekuzd (sic). — 48 kazany t. j. k kázaní. — giez m. jež (kázánie), podlé lat. quae (mandata). — 53 za hrzieflniky otſtupugyczich zakona: syntakticky nesrovnalé podlé
Strana 174
174 56 Ten geft vczynen mnye: nebo prawedlenſtwe tweho hledal yſem. 57 Diel moy, [229) hoſpodine, rzekl yſem, oſtrziehati zakona tweho. 58 Profil yſem oblycziegie tweho we wſſem firdczi mem: ſmyluy ſie nade mnu podle ſmluwy twe. 59 Myſlil yſem cziefty me: y obratil ſem nohy me k ſwiedeczſtwyu twemu. 60 Hotow yſem, a neyſem ſmuczen: abich oſtrziehal kazanye tweho. 61 Prowazy hrziechow opletly yſu mye, a zakona tweho nezapomanul ſem. 62 V pol noczy wſtawach k chwalenu tebe, nad fudy prawedlenſtwie tweho. 63 Dielen yſem yaz wſſeho boyuczych tebe, a hle- dayuczich kazanye tweho. 64 Mylofirdie tweho, hoſpodine, pilna geſt zemye: prawedlenſtwu twemu navcz mye. 65 [230a Dobrotywie yſy vczynil ſ ſluhu twu, hoſpo- dine, podle ſlowa tweho. 66 Dobrotye a kazny a vczenyu navcz mie: nebo kazanyu twemu wierzil ſem. 67 Drziewe nez ſie pokorzich, yaz ſhrzieſſil ſem: protoz ſem mluwy twe oſtrziehal. 68 Dobri yſy ty: a w dobrotye twey navez mye prawedlenſtwyu twemu. 69 Rozmnozena geſt nade mnu zloſt piſſnych: ale yaz we wſſem firdczyu mem zpitowaty budu kazanie twa. 70 Sſiedlo ſie geſt iako mleko ſirdcze gich: yaz wedie zakon twoy myſlyl yſem. lat. pro peccatoribus derelinquentibus legem. — 56 prawe- dlenſtwe tweho: tak v rkp.; litera poslední připsána černě. — 57 Diel: k tomu na kraji glossa polská czesc. — 58 ſmluwy m. výmluvy, eloquium; ZPod. wymluwy; srv. 104, 19; Deut. 2. — 61 hrziechow: peccatorum; podlé Thalh. hřiešníkóv; ŽPod. hrziefſnych, ZKap. hrzyeffnych. — 63 kazanye: první dvě litery při opisu pomenuty a pak připsány černě. — 66 kazny: pod
174 56 Ten geft vczynen mnye: nebo prawedlenſtwe tweho hledal yſem. 57 Diel moy, [229) hoſpodine, rzekl yſem, oſtrziehati zakona tweho. 58 Profil yſem oblycziegie tweho we wſſem firdczi mem: ſmyluy ſie nade mnu podle ſmluwy twe. 59 Myſlil yſem cziefty me: y obratil ſem nohy me k ſwiedeczſtwyu twemu. 60 Hotow yſem, a neyſem ſmuczen: abich oſtrziehal kazanye tweho. 61 Prowazy hrziechow opletly yſu mye, a zakona tweho nezapomanul ſem. 62 V pol noczy wſtawach k chwalenu tebe, nad fudy prawedlenſtwie tweho. 63 Dielen yſem yaz wſſeho boyuczych tebe, a hle- dayuczich kazanye tweho. 64 Mylofirdie tweho, hoſpodine, pilna geſt zemye: prawedlenſtwu twemu navcz mye. 65 [230a Dobrotywie yſy vczynil ſ ſluhu twu, hoſpo- dine, podle ſlowa tweho. 66 Dobrotye a kazny a vczenyu navcz mie: nebo kazanyu twemu wierzil ſem. 67 Drziewe nez ſie pokorzich, yaz ſhrzieſſil ſem: protoz ſem mluwy twe oſtrziehal. 68 Dobri yſy ty: a w dobrotye twey navez mye prawedlenſtwyu twemu. 69 Rozmnozena geſt nade mnu zloſt piſſnych: ale yaz we wſſem firdczyu mem zpitowaty budu kazanie twa. 70 Sſiedlo ſie geſt iako mleko ſirdcze gich: yaz wedie zakon twoy myſlyl yſem. lat. pro peccatoribus derelinquentibus legem. — 56 prawe- dlenſtwe tweho: tak v rkp.; litera poslední připsána černě. — 57 Diel: k tomu na kraji glossa polská czesc. — 58 ſmluwy m. výmluvy, eloquium; ZPod. wymluwy; srv. 104, 19; Deut. 2. — 61 hrziechow: peccatorum; podlé Thalh. hřiešníkóv; ŽPod. hrziefſnych, ZKap. hrzyeffnych. — 63 kazanye: první dvě litery při opisu pomenuty a pak připsány černě. — 66 kazny: pod
Strana 175
175 71 Dobro my, nebos mye pokorzil, abich ſie vczil prawedlenſtwy twemu. 72 Dobir my geſt zakon vſt twich, nad tyfuczie zlata [230b y ſtrziebra. 73 Ruczie twogi, hoſpodine, vczynile ſta mye y ſtworzile mie: day my rozum, abich vwykal kazany twemu. 74 Gyz ſie bogie tebe, vzrzie mye, y radowaty ſie budu, nebo w ſlowa twa ſem nadvfal. 75 Poznal ſem, hoſpodyne, nebo prawda ſudowe twogy : a v prawdie twey ponyzyl yſy mye. 76 Bud mylofirdie twe, aby vtieſfil mye, podle mluwy twe ſluhy twemu. 77 Przid my ſlytowanye twe, a zyw budu: nebo zakon twoy myſſlenye me geſt. 78 Pohaneny budte pyſſny, nebo neprawie zloft vczynyly na mnye: ale yaz vwiknu w kazanich twich. 79 Obratte /231a ſie ke mnye bogyczy tebe: a gyz znaly ſwiedeczſtwie twa. 80 Bud firdcze me nepoſquirnene w prawedlenftwich twich, aby nebil pohanen. 81 Zhynula v pozdrawytely twem duſfie ma: a w ſlowo twe yſem nedvfal. 82 Vſtale oczy mogi na mluwu twu, rzkucze: kdy vtieſliſ mye? 83 Nebo vczynen yſem iako lahwyczie w gyny: prawedlenſtwie tweho neyſem zapomanul. 84 Kolyko geſt dny ſluzye twemu? Kdiz vczyniſſ nad nenawyduczich mne fud? 85 Rozprawyly my zloſtny yako baſny, ale ne iako zakon twoy. 86 Wſieczka kazanye twa prawda: [231 zloftny honyly yſu mie, pomozy my. tím od glossisty polského karania. — 76 ſluhy m. sluzě, servo. — 80 aby m. abych. — 83 w gyny: pod tím glossa polská srzonie. — 84 nad nenawyduczich, ZGloss. nad nenawiducich:
175 71 Dobro my, nebos mye pokorzil, abich ſie vczil prawedlenſtwy twemu. 72 Dobir my geſt zakon vſt twich, nad tyfuczie zlata [230b y ſtrziebra. 73 Ruczie twogi, hoſpodine, vczynile ſta mye y ſtworzile mie: day my rozum, abich vwykal kazany twemu. 74 Gyz ſie bogie tebe, vzrzie mye, y radowaty ſie budu, nebo w ſlowa twa ſem nadvfal. 75 Poznal ſem, hoſpodyne, nebo prawda ſudowe twogy : a v prawdie twey ponyzyl yſy mye. 76 Bud mylofirdie twe, aby vtieſfil mye, podle mluwy twe ſluhy twemu. 77 Przid my ſlytowanye twe, a zyw budu: nebo zakon twoy myſſlenye me geſt. 78 Pohaneny budte pyſſny, nebo neprawie zloft vczynyly na mnye: ale yaz vwiknu w kazanich twich. 79 Obratte /231a ſie ke mnye bogyczy tebe: a gyz znaly ſwiedeczſtwie twa. 80 Bud firdcze me nepoſquirnene w prawedlenftwich twich, aby nebil pohanen. 81 Zhynula v pozdrawytely twem duſfie ma: a w ſlowo twe yſem nedvfal. 82 Vſtale oczy mogi na mluwu twu, rzkucze: kdy vtieſliſ mye? 83 Nebo vczynen yſem iako lahwyczie w gyny: prawedlenſtwie tweho neyſem zapomanul. 84 Kolyko geſt dny ſluzye twemu? Kdiz vczyniſſ nad nenawyduczich mne fud? 85 Rozprawyly my zloſtny yako baſny, ale ne iako zakon twoy. 86 Wſieczka kazanye twa prawda: [231 zloftny honyly yſu mie, pomozy my. tím od glossisty polského karania. — 76 ſluhy m. sluzě, servo. — 80 aby m. abych. — 83 w gyny: pod tím glossa polská srzonie. — 84 nad nenawyduczich, ZGloss. nad nenawiducich:
Strana 176
176 87 Bez mala ſtrawyly mye yſu na zemy: ale yaz neopuſtil yſem kazanich twich. 88 Podle mylofirdie tweho obzywy mye: y oſtrzie- haty budu ſwiedeczſtwie vſt twich. 89 Wiecznye, hoſpodyne, ſlowo twe oſtane na nebyu. 90 Ot naroda do naroda prawda twa: zalozil yſy zemu, y ſtogy. 91 Vprawenym twym ſtogye dny: nebo wſeczko ſluzy tobie. 92 Gedno ze zakon twoy myſlenye me geſt, tehdi ſnad zhnyech v pokorzie mey. 93 Na wieky nezapomanu prawedlenſtwy twich /232a) nebo w nich obzywil ſy mye. 94 Twoy yſem ya, ſpaſena mie vczyn: nebo ſprawe- dlenſtwie tweho ſem dobiwal. 95 Mne czakaly hrziefſnyczi, aby ztratily mye: ſwiedeczftwie twe wzrozumiech. 96 Wſſeho ſkonanie widiel ſem konecz: ſſyroke kazanie twe welmy. 97 Kako yſem mylowal zakon twoy, hoſpodyne ? cziely den miſlenye me geft. 98 Nad neprzately me mudras mye vczynyl kazanym twym: nebo wiecznye mnye geft. 99 Nade wſſye, giz mye vcziechu, vrozomyel ſem: nebo kazanye twa myſlenie me geſt. 100 Nad ſtarymy vrozomyel ſem: nebo kazanye twa hledal yſem. syntakticky nesrovnalé; lat. de persequentibus. — 87 ftrawyly za lat. consummaverunt; překladatel myslil na consumere. — kazanych m. -ní. — 90 ſtogy: pod tím glossa polská trwa. — 91 Vprawenym: pod tím glossa polská Sporzadz... — 92 tehdy ſnad zhnyech: tunc forte periissem; ZPod. tehdy ſnad zahynul bych byl, ZKap. tehdy ſnad przieſſel bych byl; zhnyech m zhyniech; stran imperf. srovn. Dal. 104: pan Jan z Strážě po nepřieteléch .. v hrad vendieše, by byl s ním most u přiekop neleťal. — 93 Na wieky: k tomu na kraji glossa polská wiecznie. — 99 kazanye atd.: podlé lat. testimonia tua medi- tatio mea est.
176 87 Bez mala ſtrawyly mye yſu na zemy: ale yaz neopuſtil yſem kazanich twich. 88 Podle mylofirdie tweho obzywy mye: y oſtrzie- haty budu ſwiedeczſtwie vſt twich. 89 Wiecznye, hoſpodyne, ſlowo twe oſtane na nebyu. 90 Ot naroda do naroda prawda twa: zalozil yſy zemu, y ſtogy. 91 Vprawenym twym ſtogye dny: nebo wſeczko ſluzy tobie. 92 Gedno ze zakon twoy myſlenye me geſt, tehdi ſnad zhnyech v pokorzie mey. 93 Na wieky nezapomanu prawedlenſtwy twich /232a) nebo w nich obzywil ſy mye. 94 Twoy yſem ya, ſpaſena mie vczyn: nebo ſprawe- dlenſtwie tweho ſem dobiwal. 95 Mne czakaly hrziefſnyczi, aby ztratily mye: ſwiedeczftwie twe wzrozumiech. 96 Wſſeho ſkonanie widiel ſem konecz: ſſyroke kazanie twe welmy. 97 Kako yſem mylowal zakon twoy, hoſpodyne ? cziely den miſlenye me geft. 98 Nad neprzately me mudras mye vczynyl kazanym twym: nebo wiecznye mnye geft. 99 Nade wſſye, giz mye vcziechu, vrozomyel ſem: nebo kazanye twa myſlenie me geſt. 100 Nad ſtarymy vrozomyel ſem: nebo kazanye twa hledal yſem. syntakticky nesrovnalé; lat. de persequentibus. — 87 ftrawyly za lat. consummaverunt; překladatel myslil na consumere. — kazanych m. -ní. — 90 ſtogy: pod tím glossa polská trwa. — 91 Vprawenym: pod tím glossa polská Sporzadz... — 92 tehdy ſnad zhnyech: tunc forte periissem; ZPod. tehdy ſnad zahynul bych byl, ZKap. tehdy ſnad przieſſel bych byl; zhnyech m zhyniech; stran imperf. srovn. Dal. 104: pan Jan z Strážě po nepřieteléch .. v hrad vendieše, by byl s ním most u přiekop neleťal. — 93 Na wieky: k tomu na kraji glossa polská wiecznie. — 99 kazanye atd.: podlé lat. testimonia tua medi- tatio mea est.
Strana 177
177 101 Ote w/232b/ſſie czieſti zle wzhagil ſem noham mym: abich oſtrziehal ſlow twich. 102 Ot fudow twich ne poſynul ſem ſie : nebos ty zakon polozil mnye. 103 Kako ſladka daſnom mym mluwa twa, nad med vſtom mym. 104 Ot kazanich twich ſem rozumiel: proto yſem nenawydiel wſſie czieſti zloſtne. 105 Swietloft noham mym ſlowo twe, a ſwieczie ſtezkam mym. 106 Przyſahl ſem, y uſtawil ſem oſtrziehati ſudow prawedlnofty twe. 107 Ponizen yſem az dokud ſy, hoſpodine: obzyw mye podle ſlowa tweho. 108 Dobrowolna vſt mich oblubna vczyn, hoſpodyne : y ſudom twym navcz mie. 109 Duſfie ma w ruku /233a] mu weſſdy: a zakona tweho nezapomanul yſem. 110 Polozyly hrzſſnyczi oſſydlo mnye: a ot kazany twich nezabludil ſem. 111 Diediczftwym dobil ſem kazanie tweho na wieky: nebo weſele ſirdczy memu yſu. 112 Nachylil yſem firdcze me k czynenyu prawe- dlenſtwyu twych wiecznye, pro otplatu. 113 Zloftne w nenawiſt ymiel ſem: a zakon twoy yſem mylowal. 114 Pomocznik y przygymatel moy yſi ty: a w ſlowo twe yſem nadvfal. 115 Wzchilte ſye ote mne zlobywy: y wzpitayu kazanye boha meho. 116 Przigmy mie podle mluwy twe, a budu zyw: a ne pohanyg mne ot czakanie meho. 103 daſnom: pod tím polské gardlu; lat. faucibus. - 110 hrzſſnyczi m. hřiešníci. — 111 Diediczſtwym: tak v rkp. — 112 prawedlenſtwyu m. -ství. 12
177 101 Ote w/232b/ſſie czieſti zle wzhagil ſem noham mym: abich oſtrziehal ſlow twich. 102 Ot fudow twich ne poſynul ſem ſie : nebos ty zakon polozil mnye. 103 Kako ſladka daſnom mym mluwa twa, nad med vſtom mym. 104 Ot kazanich twich ſem rozumiel: proto yſem nenawydiel wſſie czieſti zloſtne. 105 Swietloft noham mym ſlowo twe, a ſwieczie ſtezkam mym. 106 Przyſahl ſem, y uſtawil ſem oſtrziehati ſudow prawedlnofty twe. 107 Ponizen yſem az dokud ſy, hoſpodine: obzyw mye podle ſlowa tweho. 108 Dobrowolna vſt mich oblubna vczyn, hoſpodyne : y ſudom twym navcz mie. 109 Duſfie ma w ruku /233a] mu weſſdy: a zakona tweho nezapomanul yſem. 110 Polozyly hrzſſnyczi oſſydlo mnye: a ot kazany twich nezabludil ſem. 111 Diediczftwym dobil ſem kazanie tweho na wieky: nebo weſele ſirdczy memu yſu. 112 Nachylil yſem firdcze me k czynenyu prawe- dlenſtwyu twych wiecznye, pro otplatu. 113 Zloftne w nenawiſt ymiel ſem: a zakon twoy yſem mylowal. 114 Pomocznik y przygymatel moy yſi ty: a w ſlowo twe yſem nadvfal. 115 Wzchilte ſye ote mne zlobywy: y wzpitayu kazanye boha meho. 116 Przigmy mie podle mluwy twe, a budu zyw: a ne pohanyg mne ot czakanie meho. 103 daſnom: pod tím polské gardlu; lat. faucibus. - 110 hrzſſnyczi m. hřiešníci. — 111 Diediczſtwym: tak v rkp. — 112 prawedlenſtwyu m. -ství. 12
Strana 178
178 117 Pomozy /233b] my, a ſpaſſen budu: y budu miſlyty v prawedlenſtwich twich weffdy. 118 Potupil ſy wſſieczky otſtupuyuczich ot prawe- dlenſtwy twich: nebo neprawe geft myſlenye gich. 119 Przieſtupuyuczie mnyech wſſie hrzieſſniky zemſke : proto mylowal yſem ſwiedeczſtwie twe. 120 Sepny ftrachem twym tielo me : ot ſudow wedie twich bal ſem ſie. 121 Vezinil yſem ſud a prawo: neday mne obuzu- gyuczich mne. 122 Przigmy ſluhu tweho w dobre: a neobluzuyte mne piſſny. 123 Oczy mogi mdlele na ſpaſitelyu twem, a v mluwu prawedlnoſti twe. 124 Vezyn ſluhu twim podle myloſirdie tweho, a prawedl 234a/leeſtym twym vez mye. 125 Sluha twoy yſem yaz: day my rozum, abich vmyel ſwiedeczſtwie twa. 126 Czaſſ vczynenye, hoſpodine: rozpraſſyly zakon twoy. 127 Protoz yſem mylowal kazanye twa, nad zlato a natopazyon. 128 Proto ke wſſemu kazanyu twemu hotow biwach: wſiczku czieſtu neprawu w nenawiſti ſem gmiel. 129 Dywna ſwiedeczſtwie twa, hoſpodine: toho dle zpitowala geſt duſſie ma. 130 Zgiewne rzieczy twich oſwieczenie, a rozum dawa maluczkym. 131 Vſta ma otworzich, y przytah duch, nebo kazanye tweho zadach. 118 otſtupuyuczich m. -cie. — 121 obuzugyuczich m. -cím. — 122 neobluzuyte místo neobuzujte, ZGloss. neobuzuyte. — 124 ſluhu m. s sluhú, cum servo. — prawedlleeſtwym místo pravedlenstvím. — 127 natopazion t. j. nad topazion. — 130 zgiewne . . oſwieczenie m. zjèvenie osvěcuje, declaratio illuminat; ZGloss. zeuenie. — 131 przytah: aor. sil. 1. sg., attraxi; ZPod. a ZKap. przytrhl ſem.
178 117 Pomozy /233b] my, a ſpaſſen budu: y budu miſlyty v prawedlenſtwich twich weffdy. 118 Potupil ſy wſſieczky otſtupuyuczich ot prawe- dlenſtwy twich: nebo neprawe geft myſlenye gich. 119 Przieſtupuyuczie mnyech wſſie hrzieſſniky zemſke : proto mylowal yſem ſwiedeczſtwie twe. 120 Sepny ftrachem twym tielo me : ot ſudow wedie twich bal ſem ſie. 121 Vezinil yſem ſud a prawo: neday mne obuzu- gyuczich mne. 122 Przigmy ſluhu tweho w dobre: a neobluzuyte mne piſſny. 123 Oczy mogi mdlele na ſpaſitelyu twem, a v mluwu prawedlnoſti twe. 124 Vezyn ſluhu twim podle myloſirdie tweho, a prawedl 234a/leeſtym twym vez mye. 125 Sluha twoy yſem yaz: day my rozum, abich vmyel ſwiedeczſtwie twa. 126 Czaſſ vczynenye, hoſpodine: rozpraſſyly zakon twoy. 127 Protoz yſem mylowal kazanye twa, nad zlato a natopazyon. 128 Proto ke wſſemu kazanyu twemu hotow biwach: wſiczku czieſtu neprawu w nenawiſti ſem gmiel. 129 Dywna ſwiedeczſtwie twa, hoſpodine: toho dle zpitowala geſt duſſie ma. 130 Zgiewne rzieczy twich oſwieczenie, a rozum dawa maluczkym. 131 Vſta ma otworzich, y przytah duch, nebo kazanye tweho zadach. 118 otſtupuyuczich m. -cie. — 121 obuzugyuczich m. -cím. — 122 neobluzuyte místo neobuzujte, ZGloss. neobuzuyte. — 124 ſluhu m. s sluhú, cum servo. — prawedlleeſtwym místo pravedlenstvím. — 127 natopazion t. j. nad topazion. — 130 zgiewne . . oſwieczenie m. zjèvenie osvěcuje, declaratio illuminat; ZGloss. zeuenie. — 131 przytah: aor. sil. 1. sg., attraxi; ZPod. a ZKap. przytrhl ſem.
Strana 179
179 132 Sezrzy na mye /234b a ſmyluy ſie nade mnu, podle ſuda myluyuczich gmie twe. 133 Chod moy oprawy podle mluwy twe: a nepanuy nade mnu wſſieczka neprawedlnoſt. 134 Wykupy mie ot obuzy ludſke, abich oſtrziehal kazanie tweho. 135 oblicziey twoy oftwiet nad ſluhu twu: y navcz mie prawedlenftwu twemu. 136 Wiſtie wodne wiwedle oczy mogy: nebo ne- oſtrziehaly zakona tweho. 137 Prawy yſi, hoſpodine, a prawy ſud twoy. 138 Kazal ſy prawdu ſwiedeczſtwie tweho, a prawdu twu welmy. 139 Zhynuty my kazala myloſt ma: nebo zapoma- nuli yſu ſlow twich neprzietele mogi. 140 Ohnowa mlu 235a wa twa welmy: a ſluha twoy mylowal to. 141 Yunoffyczie yſem yaz, y potupen : prawedlenftwich twich nezapomanul ſem 142 Prawo twe prawo na wieky, a zakon twoy prawda. 143 ſmutek a tcziczie nalezly yſu mye: a kazanye twe myſlenye me geft. 144 Prawo ſwiedeczſtwie twa wiecznie: a rozum day my, at zyw budu. 145 Wolach we wſſem firdczy mem, vſlyfſy mye, hoſpodine: prawedlenſty twich budu hledaty. 146 Wolal yſem k tobie, a ſpaſſena mye vczyn: ath ſtrziehu kazanye tweho. 147 Prziedgid w czaſ zraly, y wolach, w ſlowa twa nadvfal ſem. 148 Przedeſſle oczy mogi k tobie na v 235b ſwitie, abich myſlil mluwy twe. 135 oftwiet m. osvět. — 141 prawedl enftwich: tak v rkp. — 145 prawedlen ſty m. -ství. — 147 Verš ten byl zapomenut a při- psán potom dole na tétéž stránce. — Prziedgid: 1. sg. aor., prae- 12*
179 132 Sezrzy na mye /234b a ſmyluy ſie nade mnu, podle ſuda myluyuczich gmie twe. 133 Chod moy oprawy podle mluwy twe: a nepanuy nade mnu wſſieczka neprawedlnoſt. 134 Wykupy mie ot obuzy ludſke, abich oſtrziehal kazanie tweho. 135 oblicziey twoy oftwiet nad ſluhu twu: y navcz mie prawedlenftwu twemu. 136 Wiſtie wodne wiwedle oczy mogy: nebo ne- oſtrziehaly zakona tweho. 137 Prawy yſi, hoſpodine, a prawy ſud twoy. 138 Kazal ſy prawdu ſwiedeczſtwie tweho, a prawdu twu welmy. 139 Zhynuty my kazala myloſt ma: nebo zapoma- nuli yſu ſlow twich neprzietele mogi. 140 Ohnowa mlu 235a wa twa welmy: a ſluha twoy mylowal to. 141 Yunoffyczie yſem yaz, y potupen : prawedlenftwich twich nezapomanul ſem 142 Prawo twe prawo na wieky, a zakon twoy prawda. 143 ſmutek a tcziczie nalezly yſu mye: a kazanye twe myſlenye me geft. 144 Prawo ſwiedeczſtwie twa wiecznie: a rozum day my, at zyw budu. 145 Wolach we wſſem firdczy mem, vſlyfſy mye, hoſpodine: prawedlenſty twich budu hledaty. 146 Wolal yſem k tobie, a ſpaſſena mye vczyn: ath ſtrziehu kazanye tweho. 147 Prziedgid w czaſ zraly, y wolach, w ſlowa twa nadvfal ſem. 148 Przedeſſle oczy mogi k tobie na v 235b ſwitie, abich myſlil mluwy twe. 135 oftwiet m. osvět. — 141 prawedl enftwich: tak v rkp. — 145 prawedlen ſty m. -ství. — 147 Verš ten byl zapomenut a při- psán potom dole na tétéž stránce. — Prziedgid: 1. sg. aor., prae- 12*
Strana 180
180 149 Hlal moy vſlyſſ podle myloſirdie tweho, hoſpo- dine, a podle ſuda tweho obzywy mie. 150 Prziblyzily ſie nenawiduczy mne k zloſty: ale ot zakona tweho daleczy vczyneny yſu. 151 Blyz bud, hoſpodine: a wſlieczky czieſty twe prawda. 152 Na poczatczie poznach o ſwiedczenu twem, nebo wiecznye zalozil yſi gie. 153 Vyz pokoru mu, a wyproſty mie, nebo zakona tweho nezapomanul yſem. 154 Svdi ſud moy, y wykupi mye: pro mluwu twu obzywy mye. 155 Daleko ot hrzieſſnich ſpaſſenie, nebo prawe- dlenſtwie tweho nehledaly. 156 Mylofirdie twe mnohe, hoſpodine: podle ſuda tweho obzyw mie. 157 /236a) Mnozi. giz nenawidie mne, a ſmuczygi mye : ot ſwiedeczftwie tweho neotchylil yſem fie. 158 Vydiech przieſtupugyuczie, y wiednyech, nebo mluwy twe neoſtrziehaly. 159 Vyz, ze kazanye twa mylowach, hoſpodine: v my- lofirdyu twem obzywy mye. 160 Poczatek ſlow twich prawda: wiecznie wſieczky ſudy prawdy twe twe. 161 Kniezata nenawidie yſu mne darmo: a ot ſlowa tweho balo ſie ſirdeze me. 162 Wzweſely fie ya nad mluwu twu, iako genz naleza lupez mnohy. 163 Zloſty yſem nenawidiel, y pohanena my bila geſt: ale zakon twoy yſem mylowal. 164 Sedmkrat za den chwalu rzekl yſem tobie, nad ſudi prawdy twe. veni; ZPod. przyedſſel sem, ZKap. taktéž. — 152 o ſwiedczenu, gie: lat. de testimoniis, ea (sc. testimonia); srv. 167. — 160 twe: dvakrát. — 161 nenawidie m. nenáviděla. — 163 pohanena m. ohavná neb ohavena, abominata, ZGloss. ohauna; pohaniti v ZW. znamená confundere.
180 149 Hlal moy vſlyſſ podle myloſirdie tweho, hoſpo- dine, a podle ſuda tweho obzywy mie. 150 Prziblyzily ſie nenawiduczy mne k zloſty: ale ot zakona tweho daleczy vczyneny yſu. 151 Blyz bud, hoſpodine: a wſlieczky czieſty twe prawda. 152 Na poczatczie poznach o ſwiedczenu twem, nebo wiecznye zalozil yſi gie. 153 Vyz pokoru mu, a wyproſty mie, nebo zakona tweho nezapomanul yſem. 154 Svdi ſud moy, y wykupi mye: pro mluwu twu obzywy mye. 155 Daleko ot hrzieſſnich ſpaſſenie, nebo prawe- dlenſtwie tweho nehledaly. 156 Mylofirdie twe mnohe, hoſpodine: podle ſuda tweho obzyw mie. 157 /236a) Mnozi. giz nenawidie mne, a ſmuczygi mye : ot ſwiedeczftwie tweho neotchylil yſem fie. 158 Vydiech przieſtupugyuczie, y wiednyech, nebo mluwy twe neoſtrziehaly. 159 Vyz, ze kazanye twa mylowach, hoſpodine: v my- lofirdyu twem obzywy mye. 160 Poczatek ſlow twich prawda: wiecznie wſieczky ſudy prawdy twe twe. 161 Kniezata nenawidie yſu mne darmo: a ot ſlowa tweho balo ſie ſirdeze me. 162 Wzweſely fie ya nad mluwu twu, iako genz naleza lupez mnohy. 163 Zloſty yſem nenawidiel, y pohanena my bila geſt: ale zakon twoy yſem mylowal. 164 Sedmkrat za den chwalu rzekl yſem tobie, nad ſudi prawdy twe. veni; ZPod. przyedſſel sem, ZKap. taktéž. — 152 o ſwiedczenu, gie: lat. de testimoniis, ea (sc. testimonia); srv. 167. — 160 twe: dvakrát. — 161 nenawidie m. nenáviděla. — 163 pohanena m. ohavná neb ohavena, abominata, ZGloss. ohauna; pohaniti v ZW. znamená confundere.
Strana 181
181 165 Pokoy mnohy my 236blugyuczich zakon twoy : a nenye gim pohorſſenye. 166 Czakach pozdrawenye tweho, hoſpodine: a ka- zanie twa ylem mylowal. 167 Oſtrziehala yeſt duſſie ma ſwiedeczſtwie tweho, y mylowala gie naſilnie. 168 Chowal yſem kazanie tweho a ſwiedeczſtwie twa: nebo wſſie czieſty me przied twym vydienym. 169 Przyblizy ſie proſba ma przied twe widienie, hoſpodine: podle mluwy twe day my rozum. 170 Wendy proſba ma przied twe vidienie: podle mluwy twe zproſty mie. 171 Wymluwita rty ma chwalu, kdiz navcziſſ mye prawedlenſtwym twym. 172 Wyprawy yazik moy mluwu twu: nebo wficz 237a/ka kazanie twa prawedlywa. 173 Bud ruka twa, aby ſpaſla mye: nebo kazanie twa ſem wzwolil. 174 Zadal yſem ſpalitele tweho, hoſpodine: a zakon twoy myſlenie me geft. 175 Zywa bude duſſie ma, y chwaly tie bude: a ſudy twogi ſpomohu my. 176 Bludil yſem, iako owczie, giez zahynula: hleday ſluhy tweho, hoſpodine, nebo kazanie tweho nezapo- manul yſem. CXXI. 1 Canticum graduum. Radowal yſem fie w tiechto, giez my yſu powiedyena: wodom hoſpodynow poydem. 2 [S togiecze biechu nohy naſſie w ſienech twich, iheruſalem. 167 ſwiedeczſtwie tweho, gie: lat. testimonia tua, ea; srvn. 152. — 171 chwalu: pod tím glossa polská pieſn. — 172 wſiczka m. všěcka. — 175 chwaly místo chváliti. CXXI, 1 wodom: tak v rkp., in domum. — 2 Stogiecze: inicialka jen naznačena.
181 165 Pokoy mnohy my 236blugyuczich zakon twoy : a nenye gim pohorſſenye. 166 Czakach pozdrawenye tweho, hoſpodine: a ka- zanie twa ylem mylowal. 167 Oſtrziehala yeſt duſſie ma ſwiedeczſtwie tweho, y mylowala gie naſilnie. 168 Chowal yſem kazanie tweho a ſwiedeczſtwie twa: nebo wſſie czieſty me przied twym vydienym. 169 Przyblizy ſie proſba ma przied twe widienie, hoſpodine: podle mluwy twe day my rozum. 170 Wendy proſba ma przied twe vidienie: podle mluwy twe zproſty mie. 171 Wymluwita rty ma chwalu, kdiz navcziſſ mye prawedlenſtwym twym. 172 Wyprawy yazik moy mluwu twu: nebo wficz 237a/ka kazanie twa prawedlywa. 173 Bud ruka twa, aby ſpaſla mye: nebo kazanie twa ſem wzwolil. 174 Zadal yſem ſpalitele tweho, hoſpodine: a zakon twoy myſlenie me geft. 175 Zywa bude duſſie ma, y chwaly tie bude: a ſudy twogi ſpomohu my. 176 Bludil yſem, iako owczie, giez zahynula: hleday ſluhy tweho, hoſpodine, nebo kazanie tweho nezapo- manul yſem. CXXI. 1 Canticum graduum. Radowal yſem fie w tiechto, giez my yſu powiedyena: wodom hoſpodynow poydem. 2 [S togiecze biechu nohy naſſie w ſienech twich, iheruſalem. 167 ſwiedeczſtwie tweho, gie: lat. testimonia tua, ea; srvn. 152. — 171 chwalu: pod tím glossa polská pieſn. — 172 wſiczka m. všěcka. — 175 chwaly místo chváliti. CXXI, 1 wodom: tak v rkp., in domum. — 2 Stogiecze: inicialka jen naznačena.
Strana 182
182 3 Yheruzalem, giez vſtawena iako mieſto, gehoz diel geft w nem. 4 Tam wedie zaſſly narodowe, narodowe hof/237b] podinowy: ſwiedeczſtwie iſrahelowo na zpowied ymenu hoſpodynowu. 5 Nebo yſu tam ſediely ſtolczi w ſudie, ſtolczy nad domem dawidowem. 6 Proſte, giez ku pokoyu yſu iheruſalem: a hoy mylugyuczym tebe. 7 [BJud pokoy w twey moczi, a hoy w twich twirzech. 8 Pro bratrzy mu, a bliznich mich, mluwil yſem pokoy o tobie. 9 Pro dom hoſpodina boha naſſeho, hledal ſem do- breho tobie. CXXII. Canticum graduum. 1 K tobie ſem wzdwihl oczy mogy, genz bidlis na nebeſſach. 2 Toty iako oczy ſluh w ruku panow ſwich, Yako oczy poſelkynie w ruku panye ſwe: tak oczy naſſy k ho- ſpodinu bohu naſſemu, donudz neſmyluge ſie nade mnu. 3 Smyluy ſie nad namy /238a hoſpodine, ſmiluy ſie nad namy, nebo welmy napilneny yſmy potupi: 4 Nebo welmy napilnena geſt duſſie ma: ruhotu bohatym. a v potupu hirdym. CXXIII. 1 Canticum graduum. Gedno hoſpodin bieſſe mezy namy, rczy nynie iſrahel. 3 Yheruſalem, giez: fem. podlé lat. — 4 zaſſly omylem m. vzešli, ascenderunt; ZPod. wzeſſly. — 7 Bud: inicialka v rkp. není. — 8 bliznich mich m. bližnie mé.
182 3 Yheruzalem, giez vſtawena iako mieſto, gehoz diel geft w nem. 4 Tam wedie zaſſly narodowe, narodowe hof/237b] podinowy: ſwiedeczſtwie iſrahelowo na zpowied ymenu hoſpodynowu. 5 Nebo yſu tam ſediely ſtolczi w ſudie, ſtolczy nad domem dawidowem. 6 Proſte, giez ku pokoyu yſu iheruſalem: a hoy mylugyuczym tebe. 7 [BJud pokoy w twey moczi, a hoy w twich twirzech. 8 Pro bratrzy mu, a bliznich mich, mluwil yſem pokoy o tobie. 9 Pro dom hoſpodina boha naſſeho, hledal ſem do- breho tobie. CXXII. Canticum graduum. 1 K tobie ſem wzdwihl oczy mogy, genz bidlis na nebeſſach. 2 Toty iako oczy ſluh w ruku panow ſwich, Yako oczy poſelkynie w ruku panye ſwe: tak oczy naſſy k ho- ſpodinu bohu naſſemu, donudz neſmyluge ſie nade mnu. 3 Smyluy ſie nad namy /238a hoſpodine, ſmiluy ſie nad namy, nebo welmy napilneny yſmy potupi: 4 Nebo welmy napilnena geſt duſſie ma: ruhotu bohatym. a v potupu hirdym. CXXIII. 1 Canticum graduum. Gedno hoſpodin bieſſe mezy namy, rczy nynie iſrahel. 3 Yheruſalem, giez: fem. podlé lat. — 4 zaſſly omylem m. vzešli, ascenderunt; ZPod. wzeſſly. — 7 Bud: inicialka v rkp. není. — 8 bliznich mich m. bližnie mé.
Strana 183
183 2 gedno ze hoſ. bieſſe mezy namy, Kdiz wſtachu ludie na nas, 3 ſnad by zywy pohltyly naſſ. Kdiz ſie hniewaſſe ridanie gich na wy, 4 ſnad by woda pozrziela ny. 5 Potok przieſſla duſſie naſſie: ſnad by bila przie- ſſla duſſie naſſie wodu netirpedlnu. 6 Pochwalen hoſpodyn, gen nedal naf w gietie zubom gich. 7 /238b Duſſie naſſie iako wrabecz wdrziena geſt z oſidla lowczoweho : Oſydlo zetrzielo ſie geſt, a my yſmy zbierowany. 8 Pomocz naſſie we ymenu hoſpodynowu, genz vczynil nebe y zemyu. CXXIV. 1 Canticum graduum. Gyz vffayu w hoſpodyna, iako hora ſyonſka: neza- muty ſye wiecznie, genz bidly 2 w ieruzalemy. Hori okolo gye: a hoſpodyn okolo ludu ſweho, otſowad az do wieka. 3 Nebo neotſtupi hoſpodyn prutu hrzieſſnich nad wrazu prawych: abi nezproſtrziely prawy k zloſty ruku ſwu. 4 Dobrzie vczyn, hoſpodyne /239a dobrym a prawym firdezie. 5 Ale ſtupuyucze w dluhy przywede hoſpodyn ſ czynyczymy zloſt: myr na iſrahele. CXXIII, 3 na wy m. na ny, in nos. — 6 gen: qui. 7 wdrziena m. vydřěna, erepta. — zbierowany: liberati, ŽPod. wyprofſczeny, ZKap. zbaweny; srov. 114, 6. CXXIV, 5 w dluhy: in obligationes; lat. obligatio přeloženo zde podlé smyslu obyčejného = dluh, závazek (ŽPod. w obwa- zanye), ale neprávě, neboť tu znamená osidlo (Thalh.)
183 2 gedno ze hoſ. bieſſe mezy namy, Kdiz wſtachu ludie na nas, 3 ſnad by zywy pohltyly naſſ. Kdiz ſie hniewaſſe ridanie gich na wy, 4 ſnad by woda pozrziela ny. 5 Potok przieſſla duſſie naſſie: ſnad by bila przie- ſſla duſſie naſſie wodu netirpedlnu. 6 Pochwalen hoſpodyn, gen nedal naf w gietie zubom gich. 7 /238b Duſſie naſſie iako wrabecz wdrziena geſt z oſidla lowczoweho : Oſydlo zetrzielo ſie geſt, a my yſmy zbierowany. 8 Pomocz naſſie we ymenu hoſpodynowu, genz vczynil nebe y zemyu. CXXIV. 1 Canticum graduum. Gyz vffayu w hoſpodyna, iako hora ſyonſka: neza- muty ſye wiecznie, genz bidly 2 w ieruzalemy. Hori okolo gye: a hoſpodyn okolo ludu ſweho, otſowad az do wieka. 3 Nebo neotſtupi hoſpodyn prutu hrzieſſnich nad wrazu prawych: abi nezproſtrziely prawy k zloſty ruku ſwu. 4 Dobrzie vczyn, hoſpodyne /239a dobrym a prawym firdezie. 5 Ale ſtupuyucze w dluhy przywede hoſpodyn ſ czynyczymy zloſt: myr na iſrahele. CXXIII, 3 na wy m. na ny, in nos. — 6 gen: qui. 7 wdrziena m. vydřěna, erepta. — zbierowany: liberati, ŽPod. wyprofſczeny, ZKap. zbaweny; srov. 114, 6. CXXIV, 5 w dluhy: in obligationes; lat. obligatio přeloženo zde podlé smyslu obyčejného = dluh, závazek (ŽPod. w obwa- zanye), ale neprávě, neboť tu znamená osidlo (Thalh.)
Strana 184
184 CXXV. 1 Canticum graduum. W obraczenyu hoſpodyn gietie ſyonſke, vczyneny yſmy iako vtieſſeny: 2 Tehdy napilnena yſu weſele vſta naſſie, a iazik naſſ weſele radoſti. Tehdi dieyu mezy wlaſtmy: vmnozil hoſpodyn vczyniti ſ nymy. 3 Vmnozil hoſpodyn vmnozyti ſ namy: vczyneny yſmy iako radoſtny. 4 Obraty, hoſpodine, gietie naſſe, iako potok na poledne. 5 Gyz ſieyu we ſlzach, v weſſelyu budu zyety. 6 Gducze ydiechu, y plakachu, poſielayucze ƒ239b ſiemena ſwa. [Pjrzigducze pak przigdu ſ weſelym, ne- ſucze ſnopy ſwe. CXXVI. 1 Canticum graduum Salomonis. Acz hoſpodyn vſtawy dom, na prazdno vſilugyu, giz gey vſtawugyu. Acz hoſpodyn nevſtrzieze myeſta, darmo bdy, genz ſtrzieze geho. 2 Geſfutno wam geſt przied ſwetlem wſtaty: wſtante. kdiſto ſiedete, gyz gieſte chleb boleſtny. Kdyz da mylym ſwym ſen, 3 toti diedyna hoſpodinowa ſinowe: mzda, plod brzucha. 4 Yako ſſypowe w ruku moczneho, tak ſynowe wyboynikow. CXXV, 1 w obraczenyu: za lat. In convertendo dominus captivitatem. — 2 weſſele radoſti: tak v rkp., exultatione. — 3 vmnozyti místo učiniti, facere. — 6 Przigducze: inicialky v rkp. není. CXXVI, 1 Acz .. vſtawy m. ač neustaví, nisi aedificaverit; ZPod. gednoze, ZKap. gedno acz, v obou též bez negace. — 2 gielte: manducatis. — 4 wyboynikow: excussorum, ZGloss.
184 CXXV. 1 Canticum graduum. W obraczenyu hoſpodyn gietie ſyonſke, vczyneny yſmy iako vtieſſeny: 2 Tehdy napilnena yſu weſele vſta naſſie, a iazik naſſ weſele radoſti. Tehdi dieyu mezy wlaſtmy: vmnozil hoſpodyn vczyniti ſ nymy. 3 Vmnozil hoſpodyn vmnozyti ſ namy: vczyneny yſmy iako radoſtny. 4 Obraty, hoſpodine, gietie naſſe, iako potok na poledne. 5 Gyz ſieyu we ſlzach, v weſſelyu budu zyety. 6 Gducze ydiechu, y plakachu, poſielayucze ƒ239b ſiemena ſwa. [Pjrzigducze pak przigdu ſ weſelym, ne- ſucze ſnopy ſwe. CXXVI. 1 Canticum graduum Salomonis. Acz hoſpodyn vſtawy dom, na prazdno vſilugyu, giz gey vſtawugyu. Acz hoſpodyn nevſtrzieze myeſta, darmo bdy, genz ſtrzieze geho. 2 Geſfutno wam geſt przied ſwetlem wſtaty: wſtante. kdiſto ſiedete, gyz gieſte chleb boleſtny. Kdyz da mylym ſwym ſen, 3 toti diedyna hoſpodinowa ſinowe: mzda, plod brzucha. 4 Yako ſſypowe w ruku moczneho, tak ſynowe wyboynikow. CXXV, 1 w obraczenyu: za lat. In convertendo dominus captivitatem. — 2 weſſele radoſti: tak v rkp., exultatione. — 3 vmnozyti místo učiniti, facere. — 6 Przigducze: inicialky v rkp. není. CXXVI, 1 Acz .. vſtawy m. ač neustaví, nisi aedificaverit; ZPod. gednoze, ZKap. gedno acz, v obou též bez negace. — 2 gielte: manducatis. — 4 wyboynikow: excussorum, ZGloss.
Strana 185
185 5 Blazeni muz, genz napilnyl zadoſt ſwu w nich: nebude /240" pohanen, kdyz bude mluwyti neprzatelom ſwym v wratech. CXXVII. 1 Canticum graduum. Blazeni wſiczczi, giz ſie bogye hoſpodyna, giz chodie na geho czieſtach. 2 Vſyle ruku twu genz gieſty budu: blazeny yſy, a dobrzie tobie bude. 3 Zena twa iako prut vinny hoyny, w ſtranach domu tweho. Sinowe twogi iako otmladczi olywny, okolo ſtolu tweho. 4 Toty tak pozehnan bude czlowiek, genz ſie bogi hoſpodyna. 5 Pozehnay tebe hoſpodyn z ſyona: a wzrzy dobre iheruſalem po wſie dny zywota tweho. 6 Y vzrzyu ſyny ſynow twich, myr na yſrahele. CXXVIII. 1 Canticum graduum. Czaſto wybigiely mie z mladoſty /240b me, rezy nynie iſrahel. 2 Czaſto wyboyowali yſu mye z mladoſty me: a wſſak nemohly yſu mnie oſtaty. 3 Na chrzbetye mem kowaly yſu hrzieſſniczy: pro- dlily yſu zloſt ſwu. wiboynicow, ZPod. ſynowe wyboynykowy; podlé interpretace Thalhoferovy jest však excussorum pl. Gen. od excussus; ZKap. ſynowe wyrazenych. CXXVII, 6 vzrzyu m. uzři, videas. CXXVIII, 2 nemohly yſu oſtaty, ZGloss. oſtati, ZKap. přemoci; ve Vulg. jen non potuerunt mihi, bez doplňku.
185 5 Blazeni muz, genz napilnyl zadoſt ſwu w nich: nebude /240" pohanen, kdyz bude mluwyti neprzatelom ſwym v wratech. CXXVII. 1 Canticum graduum. Blazeni wſiczczi, giz ſie bogye hoſpodyna, giz chodie na geho czieſtach. 2 Vſyle ruku twu genz gieſty budu: blazeny yſy, a dobrzie tobie bude. 3 Zena twa iako prut vinny hoyny, w ſtranach domu tweho. Sinowe twogi iako otmladczi olywny, okolo ſtolu tweho. 4 Toty tak pozehnan bude czlowiek, genz ſie bogi hoſpodyna. 5 Pozehnay tebe hoſpodyn z ſyona: a wzrzy dobre iheruſalem po wſie dny zywota tweho. 6 Y vzrzyu ſyny ſynow twich, myr na yſrahele. CXXVIII. 1 Canticum graduum. Czaſto wybigiely mie z mladoſty /240b me, rezy nynie iſrahel. 2 Czaſto wyboyowali yſu mye z mladoſty me: a wſſak nemohly yſu mnie oſtaty. 3 Na chrzbetye mem kowaly yſu hrzieſſniczy: pro- dlily yſu zloſt ſwu. wiboynicow, ZPod. ſynowe wyboynykowy; podlé interpretace Thalhoferovy jest však excussorum pl. Gen. od excussus; ZKap. ſynowe wyrazenych. CXXVII, 6 vzrzyu m. uzři, videas. CXXVIII, 2 nemohly yſu oſtaty, ZGloss. oſtati, ZKap. přemoci; ve Vulg. jen non potuerunt mihi, bez doplňku.
Strana 186
186 4 Hoſpodyn prawy przietne zyly hrziefſnich: 5 vhaneny budu, y obratte ſie zpiet wſiczczi, gyz nenawidyte ſiona. 6 At bude iako ſieno ſtrziefſne: gez drziew nez fie witirhne, zſechlo geſt. 7 Z neho nenapilnyl ruky ſwe, genz zne, a zlona ſweho, genz ſnopy ſbyera. 8 Y nerziechu, giz mynowachu: pozehnanie hoſpo- dynowo na wy, zehnawali ſmy wam we ymye hoſpo- dynowo. CXXIX. 1 Canticum graduum. /241a Zhlubi wolal yſem k tobie, hoſpodine. 2 hoſpodyne, vſlyſſ hlas moy: [Bludta vſſy twogy poſluchayuczy w hlaſſu proſby me. 3 Acz zlofty ſchowaff, hoſpodyne, hoſpodine, kto ſtirpy. 4 Nebo v tebe ſlytowanye geſt: a pro zakon twoy tirpiel yſem tebe, hoſpodine. Tirpiela geſt duſſie ma w ſlowie geho. 5 vffala duſſie ma w hoſpodyna. 6 Ot ſtrazie yutrznye az do noczy vffa yſrahel w hoſpodina. 7 Nebo v hoſpodyna myloſirdie: y welykebne v neho wykupenye. 8 A on wykupi yſrahele ote wſſiech zloſty geho. 4 przietne: lat. concidit. — zyly: cervices; ZKlem. wazi; pře- klad ZWittb. žíly ukazuje k jinému textu, k tomu, který (podlé Thalhofera str. 691 „er zerschnitt die Stricke der Sünder“) jest v Septuaginta a v recensi hebrejské. — 6 bude m. budú. — 7 zlona m. lóna. CXXIX, 2 Budta: inicialka v rkp. jenom naznačena. — 6 vffa m. uffaj, speret. — 7 welykebne: copiosa; ZGloss. we- lebne, ZTruh. obyzne, ZKap. obizne; ZPod. welyke.
186 4 Hoſpodyn prawy przietne zyly hrziefſnich: 5 vhaneny budu, y obratte ſie zpiet wſiczczi, gyz nenawidyte ſiona. 6 At bude iako ſieno ſtrziefſne: gez drziew nez fie witirhne, zſechlo geſt. 7 Z neho nenapilnyl ruky ſwe, genz zne, a zlona ſweho, genz ſnopy ſbyera. 8 Y nerziechu, giz mynowachu: pozehnanie hoſpo- dynowo na wy, zehnawali ſmy wam we ymye hoſpo- dynowo. CXXIX. 1 Canticum graduum. /241a Zhlubi wolal yſem k tobie, hoſpodine. 2 hoſpodyne, vſlyſſ hlas moy: [Bludta vſſy twogy poſluchayuczy w hlaſſu proſby me. 3 Acz zlofty ſchowaff, hoſpodyne, hoſpodine, kto ſtirpy. 4 Nebo v tebe ſlytowanye geſt: a pro zakon twoy tirpiel yſem tebe, hoſpodine. Tirpiela geſt duſſie ma w ſlowie geho. 5 vffala duſſie ma w hoſpodyna. 6 Ot ſtrazie yutrznye az do noczy vffa yſrahel w hoſpodina. 7 Nebo v hoſpodyna myloſirdie: y welykebne v neho wykupenye. 8 A on wykupi yſrahele ote wſſiech zloſty geho. 4 przietne: lat. concidit. — zyly: cervices; ZKlem. wazi; pře- klad ZWittb. žíly ukazuje k jinému textu, k tomu, který (podlé Thalhofera str. 691 „er zerschnitt die Stricke der Sünder“) jest v Septuaginta a v recensi hebrejské. — 6 bude m. budú. — 7 zlona m. lóna. CXXIX, 2 Budta: inicialka v rkp. jenom naznačena. — 6 vffa m. uffaj, speret. — 7 welykebne: copiosa; ZGloss. we- lebne, ZTruh. obyzne, ZKap. obizne; ZPod. welyke.
Strana 187
187 CXXX. 1 Canticum graduum David. [241b Hoſpodyne, nenie wzwyſſeno firdcze me, any ſta ſie wzneſle oczy mogy. Ny yſem chodil v welykych, any w dywnich nade mnu. 2 Acz yſem nepoknie ſmyſlel, ale powyſſil yſem duſſie me: Yakoz geſt otdogeno nad materzyu ſwu, takez otplata w duſſy mey. 3 Vffay yſrahel w hoſpodina, ot ſowad nynye az do wieka. CXXXI. 1 Canticum graduum. Pomny, hoſpodyne, na dawyda, a na wſſie tichoſty geho. 2 Yakoz geſt prziſahah hoſpodinu, ſlib ſlubil bohu iakubowu. 3 Acz wendu w ſtan domu meho, acz wzeydu na loze poſtele me, 4 Acz dam ſen /242a oczyma myma, a wiecz- czoma myma drziemanye, 5 A pokoy zydowynam mym: donudz nenaleznu mieſta hoſpodinu, ſtana bohu iakubowu. 6 Toty flyffiely yſmy to w ewfratie: nalezly yſmy yu v polech leſſa. 7 Weydemy w ſtan geho : wzmodlymy ſie na mieſtie, kdez ſtaly nohy geho. 8 Wſtan, hoſpodine, v pokoy twoy, ty, a ſkrzinye poſwieczenie tweho. 9 Popowe twogi obleczte ſie v prawo, a ſwaty twogi raduyte sye. 10 Pro dawida ſluhu tweho, neotwraczug oblicziegie poma. tweho. CXXX, 2 nepoknie m. nepokorně, non humiliter; ZGloss. nepobozne, ZKap. nepokorně. — Yakoz atd.: lat. Sicut ablac- tatus est super matre... CXXXI, 2 prziſahah m. přísahal. — 6 to, yu m. jej (t. po- koj), lat. eam (sc. requiem). — 10 poma. m. pomazance, Christi;
187 CXXX. 1 Canticum graduum David. [241b Hoſpodyne, nenie wzwyſſeno firdcze me, any ſta ſie wzneſle oczy mogy. Ny yſem chodil v welykych, any w dywnich nade mnu. 2 Acz yſem nepoknie ſmyſlel, ale powyſſil yſem duſſie me: Yakoz geſt otdogeno nad materzyu ſwu, takez otplata w duſſy mey. 3 Vffay yſrahel w hoſpodina, ot ſowad nynye az do wieka. CXXXI. 1 Canticum graduum. Pomny, hoſpodyne, na dawyda, a na wſſie tichoſty geho. 2 Yakoz geſt prziſahah hoſpodinu, ſlib ſlubil bohu iakubowu. 3 Acz wendu w ſtan domu meho, acz wzeydu na loze poſtele me, 4 Acz dam ſen /242a oczyma myma, a wiecz- czoma myma drziemanye, 5 A pokoy zydowynam mym: donudz nenaleznu mieſta hoſpodinu, ſtana bohu iakubowu. 6 Toty flyffiely yſmy to w ewfratie: nalezly yſmy yu v polech leſſa. 7 Weydemy w ſtan geho : wzmodlymy ſie na mieſtie, kdez ſtaly nohy geho. 8 Wſtan, hoſpodine, v pokoy twoy, ty, a ſkrzinye poſwieczenie tweho. 9 Popowe twogi obleczte ſie v prawo, a ſwaty twogi raduyte sye. 10 Pro dawida ſluhu tweho, neotwraczug oblicziegie poma. tweho. CXXX, 2 nepoknie m. nepokorně, non humiliter; ZGloss. nepobozne, ZKap. nepokorně. — Yakoz atd.: lat. Sicut ablac- tatus est super matre... CXXXI, 2 prziſahah m. přísahal. — 6 to, yu m. jej (t. po- koj), lat. eam (sc. requiem). — 10 poma. m. pomazance, Christi;
Strana 188
188 11 Prziſſahl hoſpodin dawidowy prawdu, y ne- bude zlyſſen: z plodu brzicha tweho poſſazu na ſtol- czyu twem. 12 Acz oſtrziehaty budu ſynowe twogy /242b) ſwie- deczſtwie meho, a ſwiedeczſtwie ma, to giez navczy gie: Y ſynowe gich az na wieky ſadu na ſtolczyu twem. 13 Nebo wywolil hoſpodin ſyona: wywolil yu v przie- bitek ſobie. 14 Tuto pokoy moy wyeky wiekom: tu budu bidlity, nebo ſem wywolil yu. 15 Wdowu gegie zehnagie pozehnam: chude geho nakirmy chleba. 16 Popy geho zoblaczyu ſpaſſenym: a ſwiety geho weſelym ſye wzweſſele. 17 Tam wiwedu roh dawidow, vhotowal ſem ſwieczen pomazan memu. 18 Neprzately geho zoblaczu hanbu: ale na nemz wzektwe ſwatoſt ma. CXXXII. 1 Canticum graduum David. [Tloty kako geſt dobro /243a) a kak weſelo, bidlyty bratrzy w hromadie. 2 Yako maſt na hlawie, gez ſchody na bradu, bradu aaronowu: Giez ſchody na vſk rucha geho. skráceno, poněvadž nad lat skráceným xpi nelze vypsati slova plného. — 11 nebude zlyſſen: lat. non frustrabitur eam, sc. veritatem; ZGloss. nbude (sic) zliſen; ZKlem. neobludy jím, ZKap. neobludil gym, ŽPod. nevdarmy geho. — 12 ſwiedecz- ſtwie: testamentum, ZGloss. oſſwiedczenie, ZPod. ſwiedecz- ſtwye. — to, giez: sing. spojen s plur.; lat. haec quae. — 13 wywolil yu t. Sion, fem. podlé lat. — 14 yu: taktéž. — 15 gegie: fem. podlé předešlého ju; ale dále následuje masc.: chude geho, popy geho ... — 17 pomazan m. pomazanci, Christo; sr. v. 10. — 18 na nemz: super ipsum. CXXXII, 1 Toty: inicialka jenom naznačena.
188 11 Prziſſahl hoſpodin dawidowy prawdu, y ne- bude zlyſſen: z plodu brzicha tweho poſſazu na ſtol- czyu twem. 12 Acz oſtrziehaty budu ſynowe twogy /242b) ſwie- deczſtwie meho, a ſwiedeczſtwie ma, to giez navczy gie: Y ſynowe gich az na wieky ſadu na ſtolczyu twem. 13 Nebo wywolil hoſpodin ſyona: wywolil yu v przie- bitek ſobie. 14 Tuto pokoy moy wyeky wiekom: tu budu bidlity, nebo ſem wywolil yu. 15 Wdowu gegie zehnagie pozehnam: chude geho nakirmy chleba. 16 Popy geho zoblaczyu ſpaſſenym: a ſwiety geho weſelym ſye wzweſſele. 17 Tam wiwedu roh dawidow, vhotowal ſem ſwieczen pomazan memu. 18 Neprzately geho zoblaczu hanbu: ale na nemz wzektwe ſwatoſt ma. CXXXII. 1 Canticum graduum David. [Tloty kako geſt dobro /243a) a kak weſelo, bidlyty bratrzy w hromadie. 2 Yako maſt na hlawie, gez ſchody na bradu, bradu aaronowu: Giez ſchody na vſk rucha geho. skráceno, poněvadž nad lat skráceným xpi nelze vypsati slova plného. — 11 nebude zlyſſen: lat. non frustrabitur eam, sc. veritatem; ZGloss. nbude (sic) zliſen; ZKlem. neobludy jím, ZKap. neobludil gym, ŽPod. nevdarmy geho. — 12 ſwiedecz- ſtwie: testamentum, ZGloss. oſſwiedczenie, ZPod. ſwiedecz- ſtwye. — to, giez: sing. spojen s plur.; lat. haec quae. — 13 wywolil yu t. Sion, fem. podlé lat. — 14 yu: taktéž. — 15 gegie: fem. podlé předešlého ju; ale dále následuje masc.: chude geho, popy geho ... — 17 pomazan m. pomazanci, Christo; sr. v. 10. — 18 na nemz: super ipsum. CXXXII, 1 Toty: inicialka jenom naznačena.
Strana 189
189 3 iako roſſa te hori ermon, giez ſchodi na horu ſvonſku. Nebo tam wzkazal hoſpodyn pozehnanye, a zywot az na wieky. CXXXIII. 1 Canticum graduum. A toti nynie blahayte hoſpodynu, wſieczky ſluhi hoſpodinowi: Gyz ſtogite w hoſpodynowie domu, w fienech domowich boha naſſeho. 2 W noczy wzneſte ruczie wafſy w ſwatynye, a blahayte hoſpodinu. 3 Pozehnay tie hoſpodin z ſyona, genz vczynil zemy y nebe. CXXXIV. 1 Alleluja. Chwalte ymye hoſpodynowo, chwalte 243b ſluhi hoſpodina. 2 Gyz ſtogite w domu hoſpodynowu, w ſienech w domowich boha naſſeho. 3 Chwalte hoſpodyna nebo dobry geſt hoſp., zpiewayte gmenu geho, nebo rozkoſſne geſt. 4 Nebo iakuba wzwolil ſobie hoſpodyn, iſrahele w diediczſtwie ſobie. 5 Neb yſem ya poznal, ze welyky geſt hoſpodyn, a boh naſſ prziede wſſiemy bohy. 6 Wſſeczko, czoz kolywiek chtiel, hoſpodyn vczynil na neby y na zemy a we wſſiech propatech. 7 Wywodie oblaky ot krayow zemſkych: bliſkoty w decz vczynyl. Genz wywody wietri z pokladow ſwich; 8 genz zbil pirworodile egypſke, ot czlowieka az do ſkotiete. 9 Wypuſtil znamenie a zazraky proſtrzied tebe, egypte: na /244a] faraona a na wſiczky ſluhi geho. 3 te hori: přidáno od překladatele českého. CXXXIV, 6 propatech m. propastech.
189 3 iako roſſa te hori ermon, giez ſchodi na horu ſvonſku. Nebo tam wzkazal hoſpodyn pozehnanye, a zywot az na wieky. CXXXIII. 1 Canticum graduum. A toti nynie blahayte hoſpodynu, wſieczky ſluhi hoſpodinowi: Gyz ſtogite w hoſpodynowie domu, w fienech domowich boha naſſeho. 2 W noczy wzneſte ruczie wafſy w ſwatynye, a blahayte hoſpodinu. 3 Pozehnay tie hoſpodin z ſyona, genz vczynil zemy y nebe. CXXXIV. 1 Alleluja. Chwalte ymye hoſpodynowo, chwalte 243b ſluhi hoſpodina. 2 Gyz ſtogite w domu hoſpodynowu, w ſienech w domowich boha naſſeho. 3 Chwalte hoſpodyna nebo dobry geſt hoſp., zpiewayte gmenu geho, nebo rozkoſſne geſt. 4 Nebo iakuba wzwolil ſobie hoſpodyn, iſrahele w diediczſtwie ſobie. 5 Neb yſem ya poznal, ze welyky geſt hoſpodyn, a boh naſſ prziede wſſiemy bohy. 6 Wſſeczko, czoz kolywiek chtiel, hoſpodyn vczynil na neby y na zemy a we wſſiech propatech. 7 Wywodie oblaky ot krayow zemſkych: bliſkoty w decz vczynyl. Genz wywody wietri z pokladow ſwich; 8 genz zbil pirworodile egypſke, ot czlowieka az do ſkotiete. 9 Wypuſtil znamenie a zazraky proſtrzied tebe, egypte: na /244a] faraona a na wſiczky ſluhi geho. 3 te hori: přidáno od překladatele českého. CXXXIV, 6 propatech m. propastech.
Strana 190
190 10 Genz pobil wlaſty mnohe: a zbil krale ſilne. 11 Seona krale amarſkeho, a ocga krale bazanſkeho, a wſieczka kralowſtwie kanaanſka. 12 Y dal zemyu gich dyedynu: dyedynu yſrahelowy ludu ſwemu. 13 Hoſpodine, gmye twe na wieky : hoſpodine, pamyet twa ot pokolenie az do pokolenie. 14 Nebo ſuditi bude hoſpodyn lud ſwoy : a w ſluhach ſwich bude proſſen. 15 Obrazowe wlaſty ſtrziebro a zlato, dielo ruku ludſku. 16 Vſta mayu, a newzmluwie: oczy mayu a widiety nebudu. 17 Vſfy mayu, a nevſlyſſie: any wedie [244b] geft duch wſtech gich. 18 Podobny budu gym, gyz czynie to: a wſichny giz vffayu w nich. 19 Dom ifrahelow blahayte hoſpodinu : dom aaronow blahayte hoſpodinowy. 20 Dom leui blahayte hoſpodynowy: giz ſie bogite hoſpodina, blahayte hoſpodinu. 21 Blahoſlawen hoſpodyn z ſyona, genz bidly w ieru- zalemy. CXXXV. 1 Alleluja. Zpowiedayte ſie hoſpodinu, nebo dobri: nebo wieky myloſirdie geho. 2 Zpowiedate ſie bohu bohowemu. 3 Zpowiedate ſie hoſpodinu hoſpodinowemu. CXXXV, I wieky: tak v rkp. — nebo na wieky miloſirdye geho: quoniam in aeternum misericordia eius; těmito slovy končí se každý verš žalmu tohoto, ale v rkp. nevypisují se cele ani v textě latinském ani v českém, nýbrž z počátku jen skratkem „nebo.,“ „ne.“ se naznačují, a doleji ani toho není. — 2 a 3 zpowiedate m. zpoviedajte, confitemini.
190 10 Genz pobil wlaſty mnohe: a zbil krale ſilne. 11 Seona krale amarſkeho, a ocga krale bazanſkeho, a wſieczka kralowſtwie kanaanſka. 12 Y dal zemyu gich dyedynu: dyedynu yſrahelowy ludu ſwemu. 13 Hoſpodine, gmye twe na wieky : hoſpodine, pamyet twa ot pokolenie az do pokolenie. 14 Nebo ſuditi bude hoſpodyn lud ſwoy : a w ſluhach ſwich bude proſſen. 15 Obrazowe wlaſty ſtrziebro a zlato, dielo ruku ludſku. 16 Vſta mayu, a newzmluwie: oczy mayu a widiety nebudu. 17 Vſfy mayu, a nevſlyſſie: any wedie [244b] geft duch wſtech gich. 18 Podobny budu gym, gyz czynie to: a wſichny giz vffayu w nich. 19 Dom ifrahelow blahayte hoſpodinu : dom aaronow blahayte hoſpodinowy. 20 Dom leui blahayte hoſpodynowy: giz ſie bogite hoſpodina, blahayte hoſpodinu. 21 Blahoſlawen hoſpodyn z ſyona, genz bidly w ieru- zalemy. CXXXV. 1 Alleluja. Zpowiedayte ſie hoſpodinu, nebo dobri: nebo wieky myloſirdie geho. 2 Zpowiedate ſie bohu bohowemu. 3 Zpowiedate ſie hoſpodinu hoſpodinowemu. CXXXV, I wieky: tak v rkp. — nebo na wieky miloſirdye geho: quoniam in aeternum misericordia eius; těmito slovy končí se každý verš žalmu tohoto, ale v rkp. nevypisují se cele ani v textě latinském ani v českém, nýbrž z počátku jen skratkem „nebo.,“ „ne.“ se naznačují, a doleji ani toho není. — 2 a 3 zpowiedate m. zpoviedajte, confitemini.
Strana 191
191 4 Genz vczynil dywy welike ſam: nebo. 5 Genz vczynil nebeſa w rozumu: ne. 6 Neb vtwirdil zemyu na wodach: nebo. 7 Genz vczynil ſwieczie welike: ne. 8 [S]luncze v moczy dnow: ne. 9 Meſiecz a hwiezdi /245a) v mocz noczny. 10 Genz pobil egypta ſ pirnaty gich: 11 Nebo wywed iſrahele z proſtrzied gich: 12 W ruczie moczney a loktu zatazenem: 13 Genz rozdielil morze czyrwene w czieſty: nebo. 14 Y wywedl iſrahele proſtrzied geho : 15 Y wibit pharana y ſilu geho v morzu czir- wenem: nebo. 16 Genz prziewedl lud ſwoy przieſ puſczu: 17 Genz pobil krale welike: 18 A zbil krale moczne: 19 Seona krale amorzſkeho: 20 [Ajoga krale bazanskeho: 21 Y dal zemyu gich dyedynu: 22 Diedynu yſrahelowi ſluzie ſwemu: 23 Nebo v pokorzie naſſyey pomnyel bil na ny: 24 Y wikupil naſ ot neprzatel naſſich: 25 Genz dawa kirmy wſſelikemu /245b maſſu: 26 Zpowiedayte lie bohu nebeſkemu: [Z powiedayte ſie hoſpodinu hoſpodynowu: nebo na wieky myloſirdie geho. CXXXVI. Psalmus David, Jeremiae. 1 Nad rziekamy babylonſkymy, tam yſmy ſediely a plakaly, kdiz zpomieniechom ſyona: 8 Sluncze: inicialka jenom naznačena. — 11 wywed: tak v rkp., eduxit. — 12 zatazenem m. vztaženém, brachio excelso. — 15 wibit místo vybil, excussit; ZGloss. wibil. — pharana: Pharaonem. — 19 krále amorzſkeho: regem Amorrhaeorum. — 20 A oga: inicialka jenom naznačena. — 26 Zpowiedayte (druhé): inicialky v rkp. není.
191 4 Genz vczynil dywy welike ſam: nebo. 5 Genz vczynil nebeſa w rozumu: ne. 6 Neb vtwirdil zemyu na wodach: nebo. 7 Genz vczynil ſwieczie welike: ne. 8 [S]luncze v moczy dnow: ne. 9 Meſiecz a hwiezdi /245a) v mocz noczny. 10 Genz pobil egypta ſ pirnaty gich: 11 Nebo wywed iſrahele z proſtrzied gich: 12 W ruczie moczney a loktu zatazenem: 13 Genz rozdielil morze czyrwene w czieſty: nebo. 14 Y wywedl iſrahele proſtrzied geho : 15 Y wibit pharana y ſilu geho v morzu czir- wenem: nebo. 16 Genz prziewedl lud ſwoy przieſ puſczu: 17 Genz pobil krale welike: 18 A zbil krale moczne: 19 Seona krale amorzſkeho: 20 [Ajoga krale bazanskeho: 21 Y dal zemyu gich dyedynu: 22 Diedynu yſrahelowi ſluzie ſwemu: 23 Nebo v pokorzie naſſyey pomnyel bil na ny: 24 Y wikupil naſ ot neprzatel naſſich: 25 Genz dawa kirmy wſſelikemu /245b maſſu: 26 Zpowiedayte lie bohu nebeſkemu: [Z powiedayte ſie hoſpodinu hoſpodynowu: nebo na wieky myloſirdie geho. CXXXVI. Psalmus David, Jeremiae. 1 Nad rziekamy babylonſkymy, tam yſmy ſediely a plakaly, kdiz zpomieniechom ſyona: 8 Sluncze: inicialka jenom naznačena. — 11 wywed: tak v rkp., eduxit. — 12 zatazenem m. vztaženém, brachio excelso. — 15 wibit místo vybil, excussit; ZGloss. wibil. — pharana: Pharaonem. — 19 krále amorzſkeho: regem Amorrhaeorum. — 20 A oga: inicialka jenom naznačena. — 26 Zpowiedayte (druhé): inicialky v rkp. není.
Strana 192
192 2 V wirby ſtrzied geho powieſſichom huſle naſſie. 3 Nebo tam tazaly nas, giz yaty wedly ny, ſlowa pieſny ; A giz prziwedli naſſ, chwalu: pieyte nam z pieſny lyonſkych. 4 Kako budem zpiewaty pieſn hoſpodynowy w zemy czuziey? 5 [Alcz zapomanu tebe iheruzalem, zapomanuty dana bud prawiczie ma. 6 Przilny iazik moy k daſnyem mym, acz nezpo- manu tebe: Acz newylozy tebe iheruzalem na poczatku weſſele meho. 7 Rozpomyen /246a) ſie, hoſpodyne, na ſyny ebomſke we dne iheruzalema. Yyz rziekayu wyprazdnyete wy- prazdniete az do zaklada w nem. 8 Dczy babilonſka hubena, blazeni, ktoz otplaty tobie otplatu twu, gyz yſy otplatil nam. 9 Blazeny, genz drzizieti bude, y zetrze maluczke ſwe k opoczie. CXXXVII. 1 Ipsi David. Zpowiedayu ſie tobie, hoſpodyne, we wſſem firdczy mem: nebo yſy ſlyſſal wſieczka ſlowa vſt mich. Przied oblicziegem andielſkym wzchwaly tie. 2 wzmodluy fie k chramu ſwatemu twemu, y zpo- wiedayu ſie gmenu twemu. Na milofirdie twe a na prawdu twu: nebo wzweliczil yſy nade wſſe gmie 246b] ſwate twe. CXXXVI, 3 Druhá část tohoto verše, A giz.. ſyonſkych, nedopatřením vynechána v textě lat. i česk. a obé připsáno pak na kraji dolením. — prziwedli: lat. abduxerunt, překla- datel rozuměl adduxerunt. — 5 Acz: inicialky v rkp. není. — 7 ebomſke m. edomské. — wyprazdnyete, wyprazdniete: tak v rkp.; ZGloss. wiprazdniete, lat. exinanite. — 9 ſwe m. tvé, Vulg. tuos. CXXXVII, 2 wzmodluy m. vzmodlju, adorabo.
192 2 V wirby ſtrzied geho powieſſichom huſle naſſie. 3 Nebo tam tazaly nas, giz yaty wedly ny, ſlowa pieſny ; A giz prziwedli naſſ, chwalu: pieyte nam z pieſny lyonſkych. 4 Kako budem zpiewaty pieſn hoſpodynowy w zemy czuziey? 5 [Alcz zapomanu tebe iheruzalem, zapomanuty dana bud prawiczie ma. 6 Przilny iazik moy k daſnyem mym, acz nezpo- manu tebe: Acz newylozy tebe iheruzalem na poczatku weſſele meho. 7 Rozpomyen /246a) ſie, hoſpodyne, na ſyny ebomſke we dne iheruzalema. Yyz rziekayu wyprazdnyete wy- prazdniete az do zaklada w nem. 8 Dczy babilonſka hubena, blazeni, ktoz otplaty tobie otplatu twu, gyz yſy otplatil nam. 9 Blazeny, genz drzizieti bude, y zetrze maluczke ſwe k opoczie. CXXXVII. 1 Ipsi David. Zpowiedayu ſie tobie, hoſpodyne, we wſſem firdczy mem: nebo yſy ſlyſſal wſieczka ſlowa vſt mich. Przied oblicziegem andielſkym wzchwaly tie. 2 wzmodluy fie k chramu ſwatemu twemu, y zpo- wiedayu ſie gmenu twemu. Na milofirdie twe a na prawdu twu: nebo wzweliczil yſy nade wſſe gmie 246b] ſwate twe. CXXXVI, 3 Druhá část tohoto verše, A giz.. ſyonſkych, nedopatřením vynechána v textě lat. i česk. a obé připsáno pak na kraji dolením. — prziwedli: lat. abduxerunt, překla- datel rozuměl adduxerunt. — 5 Acz: inicialky v rkp. není. — 7 ebomſke m. edomské. — wyprazdnyete, wyprazdniete: tak v rkp.; ZGloss. wiprazdniete, lat. exinanite. — 9 ſwe m. tvé, Vulg. tuos. CXXXVII, 2 wzmodluy m. vzmodlju, adorabo.
Strana 193
193 3 W kteri kolywiek den wzwolayu tebe, vſlyſſ mye: wzplodyſſ w duſſy mey ſylu. 4 Wzpowiedayte ſie tobie, hoſpodyne, wſiczczy kraly zemſczy: a nebo yſu ſlyſſiely wſieczka ſlowa vſt twich. 5 Ath zpiewayu na czieſtie hoſpodinowie: nebo welyka geſt ſlawa hoſpodynowa. 6 Nebo wyſoky hoſpodyn, na nyzyny hledy: a wiſoſty z daleka zna. 7 Acz budu chodity proſtrzied ſmutka, obzywyſſ mye: a na hnyew neprzatel mich zproſtrziel yſi ruku twu, y ſpaſſena mye vczynila prawyczie twa. 8 Hoſpodyn otplaty za mye: hoſpodine, myloſirdie twe na wieky, a ſkutkow ruku twu /247a nepotupuy. CXXXVIII. 1 In finem, Psalmus David. [Hoſpodyne, zkuſil yſy mne, y poznal ſy mie: 2 tys poznal ſedienye me y wzkrzieſſenie me. 3 Vrozomyel yſy myſlenye me z daleka: ſtezku mu a prowazek moy doſtihl yſy. 4 A wſſie czieſty me prziewidiel yſy: nebo nenie hlahola w yazyku mem. 5 A todie, hoſpodine, ty poznal yſi wſieczka po- ſlednye y ſtara: ty yſi ſtworziel mie, y polozil yſi na mie ruku twu. 6 Dywne vczyneno geft vczenie twe ze mne: po- twirzeno geſt, a ne moczy budu k nemu. 7 Kam poydu ot duchu tweho? a kam ot obliczie tweho pobiehnu? 8 [A]cz wzendu /247b) na nebe, ty tamo yſi: acz ſtupy do pekla, yſy. CXXXVIII, 1 Hoſpodyne: inicialka v rkp. není. — 5 ſtwo- rziel m. stvořil. — 7 obliczie: tak v rkp. — 8 Acz: inicialka 13
193 3 W kteri kolywiek den wzwolayu tebe, vſlyſſ mye: wzplodyſſ w duſſy mey ſylu. 4 Wzpowiedayte ſie tobie, hoſpodyne, wſiczczy kraly zemſczy: a nebo yſu ſlyſſiely wſieczka ſlowa vſt twich. 5 Ath zpiewayu na czieſtie hoſpodinowie: nebo welyka geſt ſlawa hoſpodynowa. 6 Nebo wyſoky hoſpodyn, na nyzyny hledy: a wiſoſty z daleka zna. 7 Acz budu chodity proſtrzied ſmutka, obzywyſſ mye: a na hnyew neprzatel mich zproſtrziel yſi ruku twu, y ſpaſſena mye vczynila prawyczie twa. 8 Hoſpodyn otplaty za mye: hoſpodine, myloſirdie twe na wieky, a ſkutkow ruku twu /247a nepotupuy. CXXXVIII. 1 In finem, Psalmus David. [Hoſpodyne, zkuſil yſy mne, y poznal ſy mie: 2 tys poznal ſedienye me y wzkrzieſſenie me. 3 Vrozomyel yſy myſlenye me z daleka: ſtezku mu a prowazek moy doſtihl yſy. 4 A wſſie czieſty me prziewidiel yſy: nebo nenie hlahola w yazyku mem. 5 A todie, hoſpodine, ty poznal yſi wſieczka po- ſlednye y ſtara: ty yſi ſtworziel mie, y polozil yſi na mie ruku twu. 6 Dywne vczyneno geft vczenie twe ze mne: po- twirzeno geſt, a ne moczy budu k nemu. 7 Kam poydu ot duchu tweho? a kam ot obliczie tweho pobiehnu? 8 [A]cz wzendu /247b) na nebe, ty tamo yſi: acz ſtupy do pekla, yſy. CXXXVIII, 1 Hoſpodyne: inicialka v rkp. není. — 5 ſtwo- rziel m. stvořil. — 7 obliczie: tak v rkp. — 8 Acz: inicialka 13
Strana 194
194 9 Acz wezmu perzie me w zabrziezdyenye, a bidlity budu na ſkonczynach morſkych: 10 A wedie tamo ruka twa przywede mye, a dirziety mye bude prawyczie twa. 11 Y rziech: ſnad tmy vtlaczie mye, a nocz pro- ſwieczenie me w rozkoſſy mey. 12 Nebo tmy nezamraczie ſie ot tebe, a nocz iako den proſwiety: iako tmy geho, takez y ſwietloſt geho. 13 Nebo ty yſi obſiedl ledwie me: prziyal yſy mye z lozie materze me. 14 Wzpowiedayu ſie tobie, nebo hroznie wzweliczen yſy: dywny ſkutczy twogi, a duſſie ma pozna mnoho. 15 Nenie vtagena vſta ma ot tebe, czoz ſy v 248a czinil w taynye : a ſtatek moy w nyzynach zemye. 16 Nedoſtatek moy wiediele ſta oczy twogi, a w knihach twich wſiczczy budu pyſany: dnow budu ſtworzeny, a nykde w nich. 17 Ale mnye przielifſ poczſczeny yfut przietele twogy, boze: przielyſſ rozſilnylo ſie geſt kniezſtwo gich. 18 Przieczſtu gie, a nad pieſek wzplodye ſye: wſtal yſem, a geſcze yſem ſ tobu. 19 Acz ztepeſſ, boze, hrzieſſnyky, muzie okirwaweni vhnyete ſie ote mne: 20 Neb diete v myſſlenyu: wezmu w geſut myeſta ſwa. 21 A wſſakoze, gyz nenawidiechu tebe, hoſpodine, nenawidiech a na twe neprzately nzyech. 22 Swirchowanu nenawiſtyu nenawiedl yſem [248h gich: a neprzietele vczyneny yſu mnye. v rkp. není. — 9 w zabrziezdyenye: vepsáno do textu písmem jiným, ale též starým. — 12 profwiety m. prosvietí sě, illu- minabitur; ZPod. ſye profwiety. — 15 Nenie atd.: doslovně podlé latiny, non est occultatum os meum; k tomu na kraji oprava neyfut. — vſta: os; Thalhofer překládá Gebein. — 16 wiediele m. viděle, viderunt. — dnow m. dnové. — nykde m. nikto, nemo. — 18 Przieczſtu m. přěčtu, dinumerabo. 22 nenawiedl m. nenáviděl.
194 9 Acz wezmu perzie me w zabrziezdyenye, a bidlity budu na ſkonczynach morſkych: 10 A wedie tamo ruka twa przywede mye, a dirziety mye bude prawyczie twa. 11 Y rziech: ſnad tmy vtlaczie mye, a nocz pro- ſwieczenie me w rozkoſſy mey. 12 Nebo tmy nezamraczie ſie ot tebe, a nocz iako den proſwiety: iako tmy geho, takez y ſwietloſt geho. 13 Nebo ty yſi obſiedl ledwie me: prziyal yſy mye z lozie materze me. 14 Wzpowiedayu ſie tobie, nebo hroznie wzweliczen yſy: dywny ſkutczy twogi, a duſſie ma pozna mnoho. 15 Nenie vtagena vſta ma ot tebe, czoz ſy v 248a czinil w taynye : a ſtatek moy w nyzynach zemye. 16 Nedoſtatek moy wiediele ſta oczy twogi, a w knihach twich wſiczczy budu pyſany: dnow budu ſtworzeny, a nykde w nich. 17 Ale mnye przielifſ poczſczeny yfut przietele twogy, boze: przielyſſ rozſilnylo ſie geſt kniezſtwo gich. 18 Przieczſtu gie, a nad pieſek wzplodye ſye: wſtal yſem, a geſcze yſem ſ tobu. 19 Acz ztepeſſ, boze, hrzieſſnyky, muzie okirwaweni vhnyete ſie ote mne: 20 Neb diete v myſſlenyu: wezmu w geſut myeſta ſwa. 21 A wſſakoze, gyz nenawidiechu tebe, hoſpodine, nenawidiech a na twe neprzately nzyech. 22 Swirchowanu nenawiſtyu nenawiedl yſem [248h gich: a neprzietele vczyneny yſu mnye. v rkp. není. — 9 w zabrziezdyenye: vepsáno do textu písmem jiným, ale též starým. — 12 profwiety m. prosvietí sě, illu- minabitur; ZPod. ſye profwiety. — 15 Nenie atd.: doslovně podlé latiny, non est occultatum os meum; k tomu na kraji oprava neyfut. — vſta: os; Thalhofer překládá Gebein. — 16 wiediele m. viděle, viderunt. — dnow m. dnové. — nykde m. nikto, nemo. — 18 Przieczſtu m. přěčtu, dinumerabo. 22 nenawiedl m. nenáviděl.
Strana 195
195 23 Pokus mne, hoſpodine, a wiez ſirdcze me: otiez mne, y poznay ſtezky me. 24 Y wiz, acz czieſta zloſti we mnye geſt: y przi- wed mye na czieſtu viecznu. CXXXIX. 1 In finem, Psalmus David. 2 Zproſti mie, hoſpodyne, ot czlowieka zleho: ot muzie nepraweho wyproſti mie. 3 Gyz myſlechu zloſti w ſirdczi: czieli den vſtawo- wachu bogie. 4 Oſtrzyly yazyky ſwe iako hadowe: gied kraly- kowy pode rty gich. 5 Oſtrziezy mye, hoſpodine, z ruku hrzieſſnikow: a ot ludy neprawich zproſty mye. Gyz miſlyli zpieczity chody me, 6 ſkryly piſny oſidla mnye: A prowazy /249a roz- proſtrziely mnye w oſidlo, podle czieſti wrazu polo- zily mnye. 7 Rziech hoſpodyn: boh moy yſy ty, vſlyſſ hlas proſby me. 8 Hoſpodine, hoſpodine, ſilo ſpaſenye meho: za- ſtienyl yſi nad mu hlawu w den boyowy. 9 Ne podday, hoſpodine, zadanye meho hrzieſſny- kowy: myſlily yſu proty mnye; neoſtaway mne, ſnad ty ſie wzwyſſye. 10 Hlawu toczenye gich: vſile rtow gich przy- kryge gie. 11 Padne na nie vhle, w ohen ſwirzeſſ gye: a w hubenſtwy neoſtanu. CXXXIX, 7 hoſpodyn m. hospodinu. — 9 ſnad ty ſie wzwyffye : ne forte exaltentur; ŽPod. at ſye newzwyſſye. — 11 wohen: t. j. v oheň, uděláno ze when tím, že vepsáno malé o. — neoſtanu: non subsistent, ZGloss. neoſtanyu (sic), 13*
195 23 Pokus mne, hoſpodine, a wiez ſirdcze me: otiez mne, y poznay ſtezky me. 24 Y wiz, acz czieſta zloſti we mnye geſt: y przi- wed mye na czieſtu viecznu. CXXXIX. 1 In finem, Psalmus David. 2 Zproſti mie, hoſpodyne, ot czlowieka zleho: ot muzie nepraweho wyproſti mie. 3 Gyz myſlechu zloſti w ſirdczi: czieli den vſtawo- wachu bogie. 4 Oſtrzyly yazyky ſwe iako hadowe: gied kraly- kowy pode rty gich. 5 Oſtrziezy mye, hoſpodine, z ruku hrzieſſnikow: a ot ludy neprawich zproſty mye. Gyz miſlyli zpieczity chody me, 6 ſkryly piſny oſidla mnye: A prowazy /249a roz- proſtrziely mnye w oſidlo, podle czieſti wrazu polo- zily mnye. 7 Rziech hoſpodyn: boh moy yſy ty, vſlyſſ hlas proſby me. 8 Hoſpodine, hoſpodine, ſilo ſpaſenye meho: za- ſtienyl yſi nad mu hlawu w den boyowy. 9 Ne podday, hoſpodine, zadanye meho hrzieſſny- kowy: myſlily yſu proty mnye; neoſtaway mne, ſnad ty ſie wzwyſſye. 10 Hlawu toczenye gich: vſile rtow gich przy- kryge gie. 11 Padne na nie vhle, w ohen ſwirzeſſ gye: a w hubenſtwy neoſtanu. CXXXIX, 7 hoſpodyn m. hospodinu. — 9 ſnad ty ſie wzwyffye : ne forte exaltentur; ŽPod. at ſye newzwyſſye. — 11 wohen: t. j. v oheň, uděláno ze when tím, že vepsáno malé o. — neoſtanu: non subsistent, ZGloss. neoſtanyu (sic), 13*
Strana 196
196 12 Muz iaziczny neoprawy ſie na zemy: muzie nepraweho mnohe zle popadne na ſkonczieny. 13 Poznal yſem, ze vczyny hoſpodyn /249 ſud nedoſtatecznym, a pomſtu chudym. 14 A wſfakoze prawy zpowiedayu ſie ymenu twemu: a wzbidle prawy ſ oblicziegem twym. CXL. 1 Psalmus David. Hoſpodine, wolal yſem k tobie, vſlyſſ mie: popo- ſluchach hlaſu meho, kdiz wzwolayu na tie. 2 Poſlana bud modlitwa ma iako zazzenie przied tie : wzdwyzenie ruku mu ſwatynie weczerniey. 3 Poloz, hoſpodyne, ſtrazy vſtom mym, a dyzwi okoloſtanye rtoma myma. 4 Nevhybuy firdczie meho w ſlowa zlobywa, k omluwu omluwy w hrziefſiech, S ludmy czynyczymy zloſt: y ne wzobczugyu ſ wywolemy gich. 5 Wztreſkcze mye [250a] prawy v mylofirdy, y wzlage my : ale oley hrzieſſnich neomaſty hlawy me. Nebo geſcze y modlitwa ma w dobrowolenſtwy gich ; 6 pohlceny yſu ſgednany opoczie ſudczie gich. Vſlyffiet ſlowa ma, nebo yſu mohly; ZKlem. nepodſtogie, ZTruh. nepodwſtanu, ZPod. neoſtanu. 13 fud atd.: Vulg. iudicium inopis et vindictam pauperum. CXL, 1 popoſluchach m. poslúchaj, intende; ZGloss. po- ſluchay. — 2 ſwatynie weczerniey: sacrificium vespertinum, — ZGloss. ſwatinie weczernie. — 3 dyzwi m. dřvi, ostium. 4 k omluwu atd.: ad excusandas excusationes; gerundiva jinde z pravidla překládají se v ZW. substantivy slovesnými; ZGloss. má též k omluw t. j. k omluwu; ZKap. k uomluwany; ZPod. k omluwenye (sic). — czynyczymy: tak v rkp. — wywolemy m. vyvolenými, electis. — 6 pohlceny: sotva pohlteny t. j. po- hlťeni; v rkp. jest ovšem takořka zřejmé t, ale litera c bývá v ZWittb. vůbec často velice podobna k t (na př. prach, 1, 4 psáno jako prath a j.).
196 12 Muz iaziczny neoprawy ſie na zemy: muzie nepraweho mnohe zle popadne na ſkonczieny. 13 Poznal yſem, ze vczyny hoſpodyn /249 ſud nedoſtatecznym, a pomſtu chudym. 14 A wſfakoze prawy zpowiedayu ſie ymenu twemu: a wzbidle prawy ſ oblicziegem twym. CXL. 1 Psalmus David. Hoſpodine, wolal yſem k tobie, vſlyſſ mie: popo- ſluchach hlaſu meho, kdiz wzwolayu na tie. 2 Poſlana bud modlitwa ma iako zazzenie przied tie : wzdwyzenie ruku mu ſwatynie weczerniey. 3 Poloz, hoſpodyne, ſtrazy vſtom mym, a dyzwi okoloſtanye rtoma myma. 4 Nevhybuy firdczie meho w ſlowa zlobywa, k omluwu omluwy w hrziefſiech, S ludmy czynyczymy zloſt: y ne wzobczugyu ſ wywolemy gich. 5 Wztreſkcze mye [250a] prawy v mylofirdy, y wzlage my : ale oley hrzieſſnich neomaſty hlawy me. Nebo geſcze y modlitwa ma w dobrowolenſtwy gich ; 6 pohlceny yſu ſgednany opoczie ſudczie gich. Vſlyffiet ſlowa ma, nebo yſu mohly; ZKlem. nepodſtogie, ZTruh. nepodwſtanu, ZPod. neoſtanu. 13 fud atd.: Vulg. iudicium inopis et vindictam pauperum. CXL, 1 popoſluchach m. poslúchaj, intende; ZGloss. po- ſluchay. — 2 ſwatynie weczerniey: sacrificium vespertinum, — ZGloss. ſwatinie weczernie. — 3 dyzwi m. dřvi, ostium. 4 k omluwu atd.: ad excusandas excusationes; gerundiva jinde z pravidla překládají se v ZW. substantivy slovesnými; ZGloss. má též k omluw t. j. k omluwu; ZKap. k uomluwany; ZPod. k omluwenye (sic). — czynyczymy: tak v rkp. — wywolemy m. vyvolenými, electis. — 6 pohlceny: sotva pohlteny t. j. po- hlťeni; v rkp. jest ovšem takořka zřejmé t, ale litera c bývá v ZWittb. vůbec často velice podobna k t (na př. prach, 1, 4 psáno jako prath a j.).
Strana 197
197 7 iako tluſtoſt zemſka widrziela ſie geſt na zemy. Roztirhany gſu wſſye koſti naſſie podle pekla: 8 nebo k tobie, hoſpodyne, hoſpodine, oczy mogi: w tie yſem vfal, neotgymay duſſie me. 9 Strziezy mne ot oſydla, giez yſu poſtawyly mnye : a ot ruhu czynyczich zloſt. 10 Padnu w teneto geho hrzieſſny zemye: z wlaſczie yſem yaz, donudz ne mynu. CXLI. 1 Intellectus David, Cum esset in spelunca, oratio (1. Reg. 24.) 2 /250b/ Hlaſſem mym k hoſpodinu wolach: hlaſſem mym k hoſpodynu proſil yſem. 3 Prolewayu przied nym modlitwu mu, a zamutek moy k nemu ſamemu wizwieſtuyu. 4 Vſtawanym ze mne duchu meho, a tys poznal ſtezky me. Na czieſtie tey, yuz chodiech, ſkrily pyſſny oſidlo mnie. 5 Znamenawach na prawiczi, y widiech: a nebieſſe, genz by znal mye. Zhynul bieh ote mne: y nenie, kto dobuda duſſie me. 6 Wolach k tobie, hoſpodine, rziech: ty yſi nadiegie ma, otdiel moy, w zemy zywich. 7 Przyzry ku proſbie mey, nebo ponyzen yſem welmy. /251a/ Wiplati mye ot honuczich mie, nebo po- ſilneny yſu na mye. 8 Viwed ztrazie duſſy mu na zpowiedanie ymenu twemu: mne czakayu prawy, donudz neotplatiſſ mnie. CXLII. (Žalm CXLII položen nahoře po ž. XCVI). CXLI, 8 ztrazie m. z strážě, de custodia.
197 7 iako tluſtoſt zemſka widrziela ſie geſt na zemy. Roztirhany gſu wſſye koſti naſſie podle pekla: 8 nebo k tobie, hoſpodyne, hoſpodine, oczy mogi: w tie yſem vfal, neotgymay duſſie me. 9 Strziezy mne ot oſydla, giez yſu poſtawyly mnye : a ot ruhu czynyczich zloſt. 10 Padnu w teneto geho hrzieſſny zemye: z wlaſczie yſem yaz, donudz ne mynu. CXLI. 1 Intellectus David, Cum esset in spelunca, oratio (1. Reg. 24.) 2 /250b/ Hlaſſem mym k hoſpodinu wolach: hlaſſem mym k hoſpodynu proſil yſem. 3 Prolewayu przied nym modlitwu mu, a zamutek moy k nemu ſamemu wizwieſtuyu. 4 Vſtawanym ze mne duchu meho, a tys poznal ſtezky me. Na czieſtie tey, yuz chodiech, ſkrily pyſſny oſidlo mnie. 5 Znamenawach na prawiczi, y widiech: a nebieſſe, genz by znal mye. Zhynul bieh ote mne: y nenie, kto dobuda duſſie me. 6 Wolach k tobie, hoſpodine, rziech: ty yſi nadiegie ma, otdiel moy, w zemy zywich. 7 Przyzry ku proſbie mey, nebo ponyzen yſem welmy. /251a/ Wiplati mye ot honuczich mie, nebo po- ſilneny yſu na mye. 8 Viwed ztrazie duſſy mu na zpowiedanie ymenu twemu: mne czakayu prawy, donudz neotplatiſſ mnie. CXLII. (Žalm CXLII položen nahoře po ž. XCVI). CXLI, 8 ztrazie m. z strážě, de custodia.
Strana 198
198 CXLIII. Psalmus David, 1 Adversus Goliath. [B]lahoſlawen hoſpodyn boh moy, genz vczy ruczie mogy k boyu, a pirſty me k boyowy. 2 Mylofirdie ma a vtocziſcze me: przygymatel moy a wyproſtitel moy: Zaſlonitel moy, a wen yſem vfal, genz poddas lud moy pod mye. 3 Hoſpodyne, czſo geft czlowiek, ze ſie zgiewil gemu? nebo ſyn czlowieczi, ze tbaſſ na neho? 4 Czlowiek gieffuty podoben vczinen geſt: dnowe geho /251b iako ſtien mynu. 5 Hoſpodine, naklon nebeſſa twa, y ſtupi: dotkny hori, wzkurzie ſye. 6 Bliſkanie bliſkoty, y rozpraſſiſſ gie: wypuſtiſſ ſſypi twe, y zamutiſſ gie. 7 Wipuſty ruku twu ſ wiſoka: wypraw mye, y wyplat mye z wod mnohich, a z ruku ſynow czyuzich. 8 Gichzto vſta mluwyla yſu geſſut a prawyczie gich prawyczie zloſty. 9 Boze, pieſn nowu zpiewayu tobie: w zaltarzy deſieti ſtrun wzpieyu tobie. 10 Genz dawaſſ ſpaſſenie kralom: genz ſy wikupil dawida ſluhu tweho ot meczie zloſtneho, 11 wyproſti mie. Y zproſty mie z ruku ſynow czyuzich, gichze vſta mluwyla /252a) yſu gieſfut: a pra- wyczie gich prawyczie zloſty. 12 Gychze ſynowe iako nowe ſazenie ot mladoſti ſwe. Dezeri gich przilozene: zodyeny iako podobenſtwie chramowe. CXLIII, 1 Blahoſlawen: inicialka v rkp. není. — 2 pod- das: Vulg. subdit. — 3 ze ſie zgiewil m. že jsi sě zjèvil, inno- tuisti. — 6 Bliſkanie: překladatel bral lat. imperativ fulgura za plur. Nom.; ZPod. Blyſkanye, ZKap. Bliſkay. — 12 przi- lozene: otrocky podlé lat. compositae; k tomu na kraji: lepe okrafflene, ze kterýchžto slov jen prvé patří sem, druhé pak
198 CXLIII. Psalmus David, 1 Adversus Goliath. [B]lahoſlawen hoſpodyn boh moy, genz vczy ruczie mogy k boyu, a pirſty me k boyowy. 2 Mylofirdie ma a vtocziſcze me: przygymatel moy a wyproſtitel moy: Zaſlonitel moy, a wen yſem vfal, genz poddas lud moy pod mye. 3 Hoſpodyne, czſo geft czlowiek, ze ſie zgiewil gemu? nebo ſyn czlowieczi, ze tbaſſ na neho? 4 Czlowiek gieffuty podoben vczinen geſt: dnowe geho /251b iako ſtien mynu. 5 Hoſpodine, naklon nebeſſa twa, y ſtupi: dotkny hori, wzkurzie ſye. 6 Bliſkanie bliſkoty, y rozpraſſiſſ gie: wypuſtiſſ ſſypi twe, y zamutiſſ gie. 7 Wipuſty ruku twu ſ wiſoka: wypraw mye, y wyplat mye z wod mnohich, a z ruku ſynow czyuzich. 8 Gichzto vſta mluwyla yſu geſſut a prawyczie gich prawyczie zloſty. 9 Boze, pieſn nowu zpiewayu tobie: w zaltarzy deſieti ſtrun wzpieyu tobie. 10 Genz dawaſſ ſpaſſenie kralom: genz ſy wikupil dawida ſluhu tweho ot meczie zloſtneho, 11 wyproſti mie. Y zproſty mie z ruku ſynow czyuzich, gichze vſta mluwyla /252a) yſu gieſfut: a pra- wyczie gich prawyczie zloſty. 12 Gychze ſynowe iako nowe ſazenie ot mladoſti ſwe. Dezeri gich przilozene: zodyeny iako podobenſtwie chramowe. CXLIII, 1 Blahoſlawen: inicialka v rkp. není. — 2 pod- das: Vulg. subdit. — 3 ze ſie zgiewil m. že jsi sě zjèvil, inno- tuisti. — 6 Bliſkanie: překladatel bral lat. imperativ fulgura za plur. Nom.; ZPod. Blyſkanye, ZKap. Bliſkay. — 12 przi- lozene: otrocky podlé lat. compositae; k tomu na kraji: lepe okrafflene, ze kterýchžto slov jen prvé patří sem, druhé pak
Strana 199
199 13 [Plywnyczie gich pilne, rzychayucze z one w onu. Owczie gich bahnyecze, hoyne wyſtyu ſwem: 14 wolowe gich piczny. Nenie borzenie w ohradie, any przielaz, any wep w ulicziech gich. 15 Blazeneho luda rzekly yſu, kteremuz ta yſu: blazeny lud, gehoz hoſpodyn boh geho. CXLIV. 1 Laudatio ipsi David. Wzwyſſy tie, boze moy kralyu: y wzblahayu gmenu twemu na wieky i wieky wyekom. 2 Przieſe wſſie dny wzblaha /252bmy tobie : y wzchwa- lyu gmye twe na wieky y na wieky wiekom. 3 Veliky hoſpodin a chwaleny welmy: a welykofty geho nenye konczie. 4 Pokolenye a pokolenye wzchwaly ſkutky twe: a mocz twu zwieſtugyu. 5 Velebſtwye ſlawy ſwatoſti twe wzmluwie, a dywy twe wzprawy. 6 A ſilu hroz twich rzku, a welikoſt twu wzprawie. 7 Pamyet rozkoſſy hoynoſty twe wyprawie a v prawie twem ſie wzweſele. 8 Milofirdny a myloſtywy hoſpodyn: tirpielywy a welmy mylofirdny. 9 Rozkoſſny hoſpodin we wſſiech: a ſlytowanye geho naſ253a/de wſſie ſkutky geho. 10 At ſie zpowiedayu tobie, hoſpodine, wſiczczi ſkutczy twogy : a ſwieti twogy wzblahayu tobie. má nahraditi následující zodyeny, circumamictae; ŽPod. kazane; ZKap. ſkladeny. — 13 Pywnyczie: inicialky v rkp. není; k tomu patří na kraji glossa chowatedlnyczie, ačkoli znaménko od- kazné (al) položeno při slově předcházejícím. — bahnyecze m. bahnice, fetosae, ZGloss. bahnicie; ZPod. a ZKap. březie — wyſtyu t. j. u výštiu, in egressibus. CXLIV, 2 wzblahamy : Vulg. benedicam, sing. — 5 wzprawy : tak v rkp., narrabunt. — 7 wyprawie: k tomu na kraji I wy-
199 13 [Plywnyczie gich pilne, rzychayucze z one w onu. Owczie gich bahnyecze, hoyne wyſtyu ſwem: 14 wolowe gich piczny. Nenie borzenie w ohradie, any przielaz, any wep w ulicziech gich. 15 Blazeneho luda rzekly yſu, kteremuz ta yſu: blazeny lud, gehoz hoſpodyn boh geho. CXLIV. 1 Laudatio ipsi David. Wzwyſſy tie, boze moy kralyu: y wzblahayu gmenu twemu na wieky i wieky wyekom. 2 Przieſe wſſie dny wzblaha /252bmy tobie : y wzchwa- lyu gmye twe na wieky y na wieky wiekom. 3 Veliky hoſpodin a chwaleny welmy: a welykofty geho nenye konczie. 4 Pokolenye a pokolenye wzchwaly ſkutky twe: a mocz twu zwieſtugyu. 5 Velebſtwye ſlawy ſwatoſti twe wzmluwie, a dywy twe wzprawy. 6 A ſilu hroz twich rzku, a welikoſt twu wzprawie. 7 Pamyet rozkoſſy hoynoſty twe wyprawie a v prawie twem ſie wzweſele. 8 Milofirdny a myloſtywy hoſpodyn: tirpielywy a welmy mylofirdny. 9 Rozkoſſny hoſpodin we wſſiech: a ſlytowanye geho naſ253a/de wſſie ſkutky geho. 10 At ſie zpowiedayu tobie, hoſpodine, wſiczczi ſkutczy twogy : a ſwieti twogy wzblahayu tobie. má nahraditi následující zodyeny, circumamictae; ŽPod. kazane; ZKap. ſkladeny. — 13 Pywnyczie: inicialky v rkp. není; k tomu patří na kraji glossa chowatedlnyczie, ačkoli znaménko od- kazné (al) položeno při slově předcházejícím. — bahnyecze m. bahnice, fetosae, ZGloss. bahnicie; ZPod. a ZKap. březie — wyſtyu t. j. u výštiu, in egressibus. CXLIV, 2 wzblahamy : Vulg. benedicam, sing. — 5 wzprawy : tak v rkp., narrabunt. — 7 wyprawie: k tomu na kraji I wy-
Strana 200
200 11 Slawu kralowſtwy twich rzku: a mocz twu wzmluwie: 12 At znamu vczynye ſynom ludſkym mocz twu. a ſlawu weliczſtwie kralowſtwie tweho. 13 Kralowftwye twe kralowstwie wſfiech wiekow: a panſtwo twe we wſſem pokolenyu y pokolenyu. Wierny hoſpodyn we wſſiech ſlowiech ſwich : a ſwaty we wſfiech ſkutcziech ſwich. 14 Wzpodwyhna hoſpodyn wſſieczky, giz letie: y zpod- gima wſieczny popilzene. 15 Oczy wſſiech w tie vffayu, hoſpodine: a ty dawa! kirmy gym w czaſ potrziebny. 16 Otewrziz ty ruku twu, ƒ253b y napilniſſ wſeliki zwierz pozehnanie. 17 Prawy hoſpodyn we wſiech cziſtach ſwich, a ſwat we wſiech ſkutcziech ſwich. 18 Bliz geſt hoſpodyn wſſiem wzywayuczym geho. wſſiem wzywayuczym geho v prawdie. 19 Wolyu boiuczym ſebe vczyny, a proſbu gich vſlyſſy, a ſpaſſeny gie vczyny. 20 Strzieze hoſpodyn wſſiech myluyuczich fie: a wſſye hrziefſne zatraty. 21 Chwalenye hoſpodinowo wzmluwie vſta ma: y blahay wſſelike maſſo gmenu ſwatemu twemu na wieki y wieky wiekom. CXLV. 1 Alleluja, Aggaei, et Zachariae. 2 Chwal duſſie ma hoſpodina: chwaliti budu hoſpo- dina meho w zywotie mem: wzpieyu bohu memu, donudz /254a] budu. Nerodte vffati w kniezata, rzyhnu. — 14 wzpodwyhna m. vzpodvihá, allevat; ZGloss. wpzodwiha (sic). — 16 otewrziz: Vulg. aperis. — 17 cziſtach m. cěstách.
200 11 Slawu kralowſtwy twich rzku: a mocz twu wzmluwie: 12 At znamu vczynye ſynom ludſkym mocz twu. a ſlawu weliczſtwie kralowſtwie tweho. 13 Kralowftwye twe kralowstwie wſfiech wiekow: a panſtwo twe we wſſem pokolenyu y pokolenyu. Wierny hoſpodyn we wſſiech ſlowiech ſwich : a ſwaty we wſfiech ſkutcziech ſwich. 14 Wzpodwyhna hoſpodyn wſſieczky, giz letie: y zpod- gima wſieczny popilzene. 15 Oczy wſſiech w tie vffayu, hoſpodine: a ty dawa! kirmy gym w czaſ potrziebny. 16 Otewrziz ty ruku twu, ƒ253b y napilniſſ wſeliki zwierz pozehnanie. 17 Prawy hoſpodyn we wſiech cziſtach ſwich, a ſwat we wſiech ſkutcziech ſwich. 18 Bliz geſt hoſpodyn wſſiem wzywayuczym geho. wſſiem wzywayuczym geho v prawdie. 19 Wolyu boiuczym ſebe vczyny, a proſbu gich vſlyſſy, a ſpaſſeny gie vczyny. 20 Strzieze hoſpodyn wſſiech myluyuczich fie: a wſſye hrziefſne zatraty. 21 Chwalenye hoſpodinowo wzmluwie vſta ma: y blahay wſſelike maſſo gmenu ſwatemu twemu na wieki y wieky wiekom. CXLV. 1 Alleluja, Aggaei, et Zachariae. 2 Chwal duſſie ma hoſpodina: chwaliti budu hoſpo- dina meho w zywotie mem: wzpieyu bohu memu, donudz /254a] budu. Nerodte vffati w kniezata, rzyhnu. — 14 wzpodwyhna m. vzpodvihá, allevat; ZGloss. wpzodwiha (sic). — 16 otewrziz: Vulg. aperis. — 17 cziſtach m. cěstách.
Strana 201
201 3 w ſyny czlowieczie, w nichz nenye ſpaſſenie. 4 Winde duch geho, y wraty fie w zemy ſwu: w ten den zhynu wſſieczka miſlenie gich. 5 Blazeny, czy boh iakubow pomocznik geho, na- diegie geho w hoſpodinu bohu geho. 6 genz vczinyl nebe i zemyu, morze y wſeczko, czſoz w nem geſt. 7 Genz ſtrzieze prawdy na wieky: czyny ſud krzywdu tirpiczym: dawa kirmy lacznym. Hoſpodyn zproſczyge okowane, 8 hoſpodyn oſwieczyge ſlepe. Hoſpodyn wzdwyha wiwraczene : hoſpodyn myluge prawe. 9 Hoſpodin oſtrzieha przichozich, ſirotka a wdowu przigme, a czieſti hrzyeſſnych /254b zatrati. 10 Vzkraluge hoſpodyn na wieky, boh twoy, ſyon ! z pokolenie az do pokolenye. CXLVI. 1 Alleluja. Chwalte hoſpodina, nebo dobra geſt chwala: bohu naſſemu bud weſela y kraſna chwala. 2 Vſtawugie iheruſalem hoſpodyn, rozpraſſenie iſra- helſke ſberze. 3 Genz vzdrawuge ſkruſſene ſirdczem, y ſwazuge ſkruſſenye gich. 4 Genz przieczita mnozſtwie hwiezd a wſſiem gym gmena wzywa. 5 Welyky hoſpodyn naſſ, a welika mocz geho: a mudroſti geho nenye cziſla. 6 Przygymagie tyche hoſpodyn : ale ponyzyge hrzyefſne az do zemye. 7 Prziepieyte hof 255a dynu we zpowiedy: zpie- wayte bohu naſſemu w huſlech. CXLVI, 7 hoſdynu m. hospodinu.
201 3 w ſyny czlowieczie, w nichz nenye ſpaſſenie. 4 Winde duch geho, y wraty fie w zemy ſwu: w ten den zhynu wſſieczka miſlenie gich. 5 Blazeny, czy boh iakubow pomocznik geho, na- diegie geho w hoſpodinu bohu geho. 6 genz vczinyl nebe i zemyu, morze y wſeczko, czſoz w nem geſt. 7 Genz ſtrzieze prawdy na wieky: czyny ſud krzywdu tirpiczym: dawa kirmy lacznym. Hoſpodyn zproſczyge okowane, 8 hoſpodyn oſwieczyge ſlepe. Hoſpodyn wzdwyha wiwraczene : hoſpodyn myluge prawe. 9 Hoſpodin oſtrzieha przichozich, ſirotka a wdowu przigme, a czieſti hrzyeſſnych /254b zatrati. 10 Vzkraluge hoſpodyn na wieky, boh twoy, ſyon ! z pokolenie az do pokolenye. CXLVI. 1 Alleluja. Chwalte hoſpodina, nebo dobra geſt chwala: bohu naſſemu bud weſela y kraſna chwala. 2 Vſtawugie iheruſalem hoſpodyn, rozpraſſenie iſra- helſke ſberze. 3 Genz vzdrawuge ſkruſſene ſirdczem, y ſwazuge ſkruſſenye gich. 4 Genz przieczita mnozſtwie hwiezd a wſſiem gym gmena wzywa. 5 Welyky hoſpodyn naſſ, a welika mocz geho: a mudroſti geho nenye cziſla. 6 Przygymagie tyche hoſpodyn : ale ponyzyge hrzyefſne az do zemye. 7 Prziepieyte hof 255a dynu we zpowiedy: zpie- wayte bohu naſſemu w huſlech. CXLVI, 7 hoſdynu m. hospodinu.
Strana 202
8 Genz przikriva nebe oblaky, a czyny zemy deſcz: Genz wywody na horach ſyeno, a zelynu ſluzbie ludſkey. 9 Genz dawa ſkotu kirmyu gich, a dietem wra- nowym wzywayucze geho. 10 Ne w file konowey wolu bude gmyety: any wſitkach muzowich dobro libſtwo bude gemu. 11 Dobrowolenftwie geſt hoſwo. nad boyuczymy geho : a w tiech, giz vfayu w myloſirdie geho. CXLVII. Alleluja. 12 Chwal iheruzalem hoſpodyna: chwal boha tweho ſyon. 13 Nebo poſilnil zamkow wrat twich: pozehnal ſynom twym w tobie. 14 Genz polozil kragie twe /255b myrem: a tukem zitnym nakirmuge tie. 15 Genz wyfiela vmluwu ſwu zemy: nahle byezy rziecz geho. 16 Genz dawa ſniech iako wylnu, mlhu iako popel truſi. 17 Slee krziſtal ſwoy iako ſkyby: przied obli- cziegem ſtudeny geho kto vtirpi? 18 Wiſſle ſlowo ſwe, y ropuſti gie: podme duch geho, y poteku wodi. 19 Genz wzwieftuge flowo ſwe iakubowi, prawa a ſudy ſwe iſrahelowy. 20 Nevczinyl tak wſſemu narozenyu: a ſudow ſwich nezgiewyl gym. 10 wſitkach m. v lýtkách, lat. rkp. in cibis (místo t—), Vulg. in tibiis; ZPod. w holenu, ZKap. w holenye; ZKlem. w trubach (in tubis m. tibiis.) CXLVII, 12 V textě hebrejském spojen žalm tento se předešlým v jeden, ve Vulg. pak dělí se, ale verše číslují se jako pokračování žalmu předešlého. — 15 vmluwu m. výmluvu, eloquium, sr. 104, 19; ZPod. wymluwu. — 17 Slee: tak v rkp., mittit. — 18 ropuſti m. rozpustí.
8 Genz przikriva nebe oblaky, a czyny zemy deſcz: Genz wywody na horach ſyeno, a zelynu ſluzbie ludſkey. 9 Genz dawa ſkotu kirmyu gich, a dietem wra- nowym wzywayucze geho. 10 Ne w file konowey wolu bude gmyety: any wſitkach muzowich dobro libſtwo bude gemu. 11 Dobrowolenftwie geſt hoſwo. nad boyuczymy geho : a w tiech, giz vfayu w myloſirdie geho. CXLVII. Alleluja. 12 Chwal iheruzalem hoſpodyna: chwal boha tweho ſyon. 13 Nebo poſilnil zamkow wrat twich: pozehnal ſynom twym w tobie. 14 Genz polozil kragie twe /255b myrem: a tukem zitnym nakirmuge tie. 15 Genz wyfiela vmluwu ſwu zemy: nahle byezy rziecz geho. 16 Genz dawa ſniech iako wylnu, mlhu iako popel truſi. 17 Slee krziſtal ſwoy iako ſkyby: przied obli- cziegem ſtudeny geho kto vtirpi? 18 Wiſſle ſlowo ſwe, y ropuſti gie: podme duch geho, y poteku wodi. 19 Genz wzwieftuge flowo ſwe iakubowi, prawa a ſudy ſwe iſrahelowy. 20 Nevczinyl tak wſſemu narozenyu: a ſudow ſwich nezgiewyl gym. 10 wſitkach m. v lýtkách, lat. rkp. in cibis (místo t—), Vulg. in tibiis; ZPod. w holenu, ZKap. w holenye; ZKlem. w trubach (in tubis m. tibiis.) CXLVII, 12 V textě hebrejském spojen žalm tento se předešlým v jeden, ve Vulg. pak dělí se, ale verše číslují se jako pokračování žalmu předešlého. — 15 vmluwu m. výmluvu, eloquium, sr. 104, 19; ZPod. wymluwu. — 17 Slee: tak v rkp., mittit. — 18 ropuſti m. rozpustí.
Strana 203
203 CXLVIII. 1 Alleluja. Chwalte hoſpodina ſ nebes: chwalte geho na wiſoſty. 2 Chwalte geho wſiczkni andiely geho: chwalte geho wſieczkny /256a moczy geho. 3 Chwalte geho ſluncze y meſiecz: chwalte geho wſieczky hwiezdi a ſwietlo. 4 Chwalte geho nebeſa nebeſka: a wody, giez nad nebeſſy yſu. 5 chwalte gmye hoſpodynowo. Nebo on rzekl, y vczynena yſu: on kazal y ſtworzena yſu. 6 Vſtawil geſt gie na wieky wiekom: kazanye po- lozil, y neprziemyne. 7 Chwalte hoſpodyna z zemye, geſczerowe a wſieczky propaſti. 8 Ohen, hrad, ſnyech, led, duch burzie, giez czy- nyte ſlowo geho. 9 Hori a wſiczkny pahrobczi, drziewie owocze y wſieczkny cedri. 10 Zwierzata y rozliczni ſkot, hadowe y ptaczy pernaty. 11 Kraly zemſczy y wſieczkny /256b] ludie, knie- zata y wſiczkni ſudczie zemye. 12 Mlady y dietky, ſtarzy ſ mlazſſymy chwalte gmye hoſpodynowo: 13 nebo powyſſeno geſt gmye geho gedyneho. 14 Zpowied geho nad nebe y zemy: y wzwyfſy roh ludu ſweho. Chwala wſſiem ſwatym geho, ſynom iſrahe- lowym .. . . przibliznygicziemu k nemu. CXLVIII, 6 owocze místo ovocné, Gloss. owoczne. — 12 dietky: virgines (srv. 44, 15 diety virgines); ale možná tu mysliti také na omyl písařský, t m v. — 14 ve vytečkované mezeře nepřeloženo lat. populo. — przibliznygicziemu: tak v rkp., appropinquanti, ZGloss. prziblizuyuciemu.
203 CXLVIII. 1 Alleluja. Chwalte hoſpodina ſ nebes: chwalte geho na wiſoſty. 2 Chwalte geho wſiczkni andiely geho: chwalte geho wſieczkny /256a moczy geho. 3 Chwalte geho ſluncze y meſiecz: chwalte geho wſieczky hwiezdi a ſwietlo. 4 Chwalte geho nebeſa nebeſka: a wody, giez nad nebeſſy yſu. 5 chwalte gmye hoſpodynowo. Nebo on rzekl, y vczynena yſu: on kazal y ſtworzena yſu. 6 Vſtawil geſt gie na wieky wiekom: kazanye po- lozil, y neprziemyne. 7 Chwalte hoſpodyna z zemye, geſczerowe a wſieczky propaſti. 8 Ohen, hrad, ſnyech, led, duch burzie, giez czy- nyte ſlowo geho. 9 Hori a wſiczkny pahrobczi, drziewie owocze y wſieczkny cedri. 10 Zwierzata y rozliczni ſkot, hadowe y ptaczy pernaty. 11 Kraly zemſczy y wſieczkny /256b] ludie, knie- zata y wſiczkni ſudczie zemye. 12 Mlady y dietky, ſtarzy ſ mlazſſymy chwalte gmye hoſpodynowo: 13 nebo powyſſeno geſt gmye geho gedyneho. 14 Zpowied geho nad nebe y zemy: y wzwyfſy roh ludu ſweho. Chwala wſſiem ſwatym geho, ſynom iſrahe- lowym .. . . przibliznygicziemu k nemu. CXLVIII, 6 owocze místo ovocné, Gloss. owoczne. — 12 dietky: virgines (srv. 44, 15 diety virgines); ale možná tu mysliti také na omyl písařský, t m v. — 14 ve vytečkované mezeře nepřeloženo lat. populo. — przibliznygicziemu: tak v rkp., appropinquanti, ZGloss. prziblizuyuciemu.
Strana 204
204 CXLIX. 1 Alleluja. Zpiewayte hoſpodinu pieſn nowu: chwala geho w koſtele ſwatich. 2 Raduy ſie iſrahel w nem, genz vczynil geho: a dczeri ſyonſke wzweſele ſie w kragy ſwem. 3 Chwalte gmye geho w korzie: v bubnie, w zal- tarzy pieyte gemu. 4 Nebo dobrolubſtwo geſt hoſpodynu w ludu ſwem: y wzwyflil ƒ557a] tiche w ſpaſſenye. 5 Vzdrawie ſie ſwaty w ſlawie: wzweſſele ſie w lozech ſwich. 6 Veſele bozye w hirdle gich: a meczowe oſtrzy w ruku gich. 7 K uczyneny pomſty w narodie, potreſktanye w ludech. 8 K ſwazanyu kralow gich v putie, a ſlechticzie gich w okowach zeleznych. 9 Aby vczynyly w nich ſud popiſſany: ſlawa ta geſt wſſiem ſwatym geho. CL. 1 Alleluja. Chwalte hoſpodyna w ſwatich: chwalte geho w twir- doſty moczy geho. 2 Chwalte geho w ſylach geho : chwalte geho podle mnozſtwye welikoſty geho. 3 Chwalte geho w zwuczie trubnem: chwalte geho w zal 257b tarzy a w huſlech. 4 Chwalte geho v bubnie y w korzie: chualte geho w ſtrunach y v warhaniech. CXLIX, 2 w kragy m. v králi, in rege; ZPod. w kraly. — 5 w lozech: tak v rkp., in cubilibus. — 6 Veſele chybně za lat. exaltationes; překladatel rozuměl exultationes.
204 CXLIX. 1 Alleluja. Zpiewayte hoſpodinu pieſn nowu: chwala geho w koſtele ſwatich. 2 Raduy ſie iſrahel w nem, genz vczynil geho: a dczeri ſyonſke wzweſele ſie w kragy ſwem. 3 Chwalte gmye geho w korzie: v bubnie, w zal- tarzy pieyte gemu. 4 Nebo dobrolubſtwo geſt hoſpodynu w ludu ſwem: y wzwyflil ƒ557a] tiche w ſpaſſenye. 5 Vzdrawie ſie ſwaty w ſlawie: wzweſſele ſie w lozech ſwich. 6 Veſele bozye w hirdle gich: a meczowe oſtrzy w ruku gich. 7 K uczyneny pomſty w narodie, potreſktanye w ludech. 8 K ſwazanyu kralow gich v putie, a ſlechticzie gich w okowach zeleznych. 9 Aby vczynyly w nich ſud popiſſany: ſlawa ta geſt wſſiem ſwatym geho. CL. 1 Alleluja. Chwalte hoſpodyna w ſwatich: chwalte geho w twir- doſty moczy geho. 2 Chwalte geho w ſylach geho : chwalte geho podle mnozſtwye welikoſty geho. 3 Chwalte geho w zwuczie trubnem: chwalte geho w zal 257b tarzy a w huſlech. 4 Chwalte geho v bubnie y w korzie: chualte geho w ſtrunach y v warhaniech. CXLIX, 2 w kragy m. v králi, in rege; ZPod. w kraly. — 5 w lozech: tak v rkp., in cubilibus. — 6 Veſele chybně za lat. exaltationes; překladatel rozuměl exultationes.
Strana 205
205 5 Chwalte geho w zwoneczkach dobrzie wznieczich: chwalte geho w ſkrowadnicziech radoſtnich. 6 wſelyky duch chwal hoſpodyna. Canticum trium puerorum (Dan. III, 57—88). 57 Blahayte wſiczczi ſkutczy hoſpodynowy hoſpo- dynu: chwalte a nadwyhniete geho na wieky. 58 Blahayte andiely hoſpodynowy hoſpodinu. „59 bla. nebeſſa hoſ. 60 Blahayte wody wſieczky, giez yſu na nebeſiech, hoſpodynu. 61 bla. wſieczky ſyly hoſpodynowy hoſpodynu. 62 Blahayte ſluncze a meſiecz hoſpodynu. 63 bla. hwiezdy nebeſke hoſpo. 64 Blahayte wſiczkny prziewalowe a roſſa hoſpodynu. 65 bla. wſiczkny /258a] duchowe bozy hoſ. 66 Blahayte ohen a war hoſpodynu. 67 bla. ſtuden a leto hoſpodynu. 68 Blahayte rofſy a gyny hoſpodynu. 69 blahayte mraz a zyma hoſpodynu. 70 Blahayte led a ſniehowe hoſpodynu. 71 blahayte noczi a dnowe hoſpodynu. 72 Blahayte ſwietloft a tmy hoſpodynu. 73 bla. bliſkotyny a oblaczy hoſpodynu. 74 Blahay zemye hoſpodynu: chwaly a wzwyſſy geho na wieky. 75 Blahayte hori a ſkaly hoſpodynu. 76 blahayte wſiczczi narodczy zemſczy hoſpodynu. 77 Bla. ſtudniczie hoſpodynu. 78 bla. morze a rzieky hoſpodynu. 79 Blahayte welribowe a wſeczko, czſoz ſie hibe v wodye, hoſpodynu. Puer. 59 a násl. bla. t. j. blahajte. — 67 leto m. aestus, překladatel rozuměl aestas. — 74 wzwyffy: Vulg. superexaltet: rkp. lat. superexaltat. — 79 v wodye: in aquis; k tomu na kraji dach, t. j. u vodách.
205 5 Chwalte geho w zwoneczkach dobrzie wznieczich: chwalte geho w ſkrowadnicziech radoſtnich. 6 wſelyky duch chwal hoſpodyna. Canticum trium puerorum (Dan. III, 57—88). 57 Blahayte wſiczczi ſkutczy hoſpodynowy hoſpo- dynu: chwalte a nadwyhniete geho na wieky. 58 Blahayte andiely hoſpodynowy hoſpodinu. „59 bla. nebeſſa hoſ. 60 Blahayte wody wſieczky, giez yſu na nebeſiech, hoſpodynu. 61 bla. wſieczky ſyly hoſpodynowy hoſpodynu. 62 Blahayte ſluncze a meſiecz hoſpodynu. 63 bla. hwiezdy nebeſke hoſpo. 64 Blahayte wſiczkny prziewalowe a roſſa hoſpodynu. 65 bla. wſiczkny /258a] duchowe bozy hoſ. 66 Blahayte ohen a war hoſpodynu. 67 bla. ſtuden a leto hoſpodynu. 68 Blahayte rofſy a gyny hoſpodynu. 69 blahayte mraz a zyma hoſpodynu. 70 Blahayte led a ſniehowe hoſpodynu. 71 blahayte noczi a dnowe hoſpodynu. 72 Blahayte ſwietloft a tmy hoſpodynu. 73 bla. bliſkotyny a oblaczy hoſpodynu. 74 Blahay zemye hoſpodynu: chwaly a wzwyſſy geho na wieky. 75 Blahayte hori a ſkaly hoſpodynu. 76 blahayte wſiczczi narodczy zemſczy hoſpodynu. 77 Bla. ſtudniczie hoſpodynu. 78 bla. morze a rzieky hoſpodynu. 79 Blahayte welribowe a wſeczko, czſoz ſie hibe v wodye, hoſpodynu. Puer. 59 a násl. bla. t. j. blahajte. — 67 leto m. aestus, překladatel rozuměl aestas. — 74 wzwyffy: Vulg. superexaltet: rkp. lat. superexaltat. — 79 v wodye: in aquis; k tomu na kraji dach, t. j. u vodách.
Strana 206
206 80 bla. wſiczkny ptaczi nebeſczi hoſpodynu. 81 Bla/258b hayte wſieczka zwierzata a ſkot hoſ- podynu. 82 bla. ſynowe ludſczy hoſpodynu. 83 Blahay iſrahel hoſpodynu: chwal y nadwzdwihny geho na wieky. 84 Blahayte popowe hoſpodinowy hoſpodynu. 85 bla. ſluhi hoſpodynowy hoſpodinu. 86 Blahayte duchowe a duſfye prawich hoſpodynu. 87 bla. ſwaty a pokorny firdczem hoſpodynu. 88 Bla. ananyaſſu, azariaſſu, myſahelu hoſpodynu: chwalte a nadzwihniete geho na wieky. Blahaymy otczie y ſyna y ſ ſwatym duchem: chwalme a nadzwyfſmy geho na wieky. 89 Blahoſlawen yſi, hoſpodyne, na twirdoſti nebeſkey, y chwaleny y ſlawny y nadzwyſeny na wieky. Canticum Zachariae (Luc. I. 68—79). 68 /259a] Blahoſlawen hoſpodyn boh iſrahelow, nebo nawſcziewil, y vczinil wyplaczenie oſſadi ſwe. 69 Y wzdwihl roh ſpaſſenie nam, w domu dauidowie dietiete ſweho. 70 Yakz geſt mluwil ſkirzie vſta ſwathich, gyz ot wieka yſu, prorokow geho. 71 Spaſſenie ot neprzatel naſſich a z ruku wſſiech. gyz nenawidie naſ; 72 K vczyneny mylofirdie ſ otczy naſſymy a po- mnyeti vſtawenie ſweho ſwatheho. 73 Prawo przyſiezne, giez prziſahal k abrahamowi otczi naſſemu, daty ſye nam. 74 Ath bez ſtracha, /259] neprzatel ruku naſſich wproſczeni, ſluzmy gemu. Zachar. 74 wproſczeni m. vyproščeni, liberati. — ſluzmy m. slúžímy, ať.. slúžímy ut serviamus.
206 80 bla. wſiczkny ptaczi nebeſczi hoſpodynu. 81 Bla/258b hayte wſieczka zwierzata a ſkot hoſ- podynu. 82 bla. ſynowe ludſczy hoſpodynu. 83 Blahay iſrahel hoſpodynu: chwal y nadwzdwihny geho na wieky. 84 Blahayte popowe hoſpodinowy hoſpodynu. 85 bla. ſluhi hoſpodynowy hoſpodinu. 86 Blahayte duchowe a duſfye prawich hoſpodynu. 87 bla. ſwaty a pokorny firdczem hoſpodynu. 88 Bla. ananyaſſu, azariaſſu, myſahelu hoſpodynu: chwalte a nadzwihniete geho na wieky. Blahaymy otczie y ſyna y ſ ſwatym duchem: chwalme a nadzwyfſmy geho na wieky. 89 Blahoſlawen yſi, hoſpodyne, na twirdoſti nebeſkey, y chwaleny y ſlawny y nadzwyſeny na wieky. Canticum Zachariae (Luc. I. 68—79). 68 /259a] Blahoſlawen hoſpodyn boh iſrahelow, nebo nawſcziewil, y vczinil wyplaczenie oſſadi ſwe. 69 Y wzdwihl roh ſpaſſenie nam, w domu dauidowie dietiete ſweho. 70 Yakz geſt mluwil ſkirzie vſta ſwathich, gyz ot wieka yſu, prorokow geho. 71 Spaſſenie ot neprzatel naſſich a z ruku wſſiech. gyz nenawidie naſ; 72 K vczyneny mylofirdie ſ otczy naſſymy a po- mnyeti vſtawenie ſweho ſwatheho. 73 Prawo przyſiezne, giez prziſahal k abrahamowi otczi naſſemu, daty ſye nam. 74 Ath bez ſtracha, /259] neprzatel ruku naſſich wproſczeni, ſluzmy gemu. Zachar. 74 wproſczeni m. vyproščeni, liberati. — ſluzmy m. slúžímy, ať.. slúžímy ut serviamus.
Strana 207
207 75 W ſwatoſti y prawie przied nym wſyech dny naſich. 76 A ty, dietie, prorok prziewiſokeho budeſſ ſluty: prziedeſſ wedie przied oblicziegem hoſpodynowym, czyna czieſti geho. 77 K danyu vczenyu ſpaſſenyu oſſadi geho w roz- hrzieſſenye hrziechow gich. 78 Skirzie ſtrziewa myloſirdie boha naſſeho, w nychze wſcziewil naſ wſſed z wyſoka: 79 Oſwiety tyem, gyz we tmach a w ſtienyu ſmyr- tedlnem ſedie, k oprawenyu noh naſſich na czieſtie myra. — Cwala. Hymnus Ambrosii et Augustini (Te Deum). /260a) Tie boze chwalymy: tie hoſpodyne zpowie- damy 1): [Tlye 2) wieczneho otczie wſſieczky zemye czſtie. Tobie wſiczkny andiely, tobie nebeſſa y wſſie moczy, Tobie cherubyn y ſeraphin neprzieſtanuczym hlaſſem wo- layu: Swaty, Swaty, Swaty, hoſpodyn boh ſabaoth. Pilna yſu nebeſſa y zemye moczy ſlawy twe. Tie ſlawy apo- ſtolſky kor, Tie prorokowy chwaly poczet, Tie muczen- nikow ſwietly chwaly zaſtup. Tie 3) po wſſem ſwietye ſwati zpowieda ſie koſtel: Otczie welike moczy, Slaw- ne 260b ho tweho praweho a gednoho ſyna, Swateho take vtiſſytele 4) ducha. Ty kral ſlawny kriſte. Ty otczow wieczny yſy ſyn. Ty wykupity y przygiety 5) czlowyeka 76 prziedeff: na témž místě, co je il, viděti jest vepsané y, a podlé toho chtěl písař zde míti předejdes; ZPod. przyedeyde. — czyna: tak v rkp. nějakým omylem m. parare, ŽPod. czynyty. — 77 K danyu vczenyu ſpaſenyu: attrakcí nebo omylem opiso- vatelovým za lat. ad dandam scientiam salutis; ZPod. K vdany vczeny zdrawye. — 78 wſfed : oriens, ŽPod. wyffed. — 79 Oſwiety m. osvietiti, illuminare. — Cwala m. Chvála, gloria. Ambros. 1) zpowiedamy: k tomu na kraji od glossatora českého al ſkazugemy. — 2) Tye: inicialka v rkp. jenom na- značena. — 3) Tie .. zpowieda ſie: podlé lat. te confitetur. — 4) vtiſfytele: tak v rkp., paraclitum. — 5) wykupity y przy-
207 75 W ſwatoſti y prawie przied nym wſyech dny naſich. 76 A ty, dietie, prorok prziewiſokeho budeſſ ſluty: prziedeſſ wedie przied oblicziegem hoſpodynowym, czyna czieſti geho. 77 K danyu vczenyu ſpaſſenyu oſſadi geho w roz- hrzieſſenye hrziechow gich. 78 Skirzie ſtrziewa myloſirdie boha naſſeho, w nychze wſcziewil naſ wſſed z wyſoka: 79 Oſwiety tyem, gyz we tmach a w ſtienyu ſmyr- tedlnem ſedie, k oprawenyu noh naſſich na czieſtie myra. — Cwala. Hymnus Ambrosii et Augustini (Te Deum). /260a) Tie boze chwalymy: tie hoſpodyne zpowie- damy 1): [Tlye 2) wieczneho otczie wſſieczky zemye czſtie. Tobie wſiczkny andiely, tobie nebeſſa y wſſie moczy, Tobie cherubyn y ſeraphin neprzieſtanuczym hlaſſem wo- layu: Swaty, Swaty, Swaty, hoſpodyn boh ſabaoth. Pilna yſu nebeſſa y zemye moczy ſlawy twe. Tie ſlawy apo- ſtolſky kor, Tie prorokowy chwaly poczet, Tie muczen- nikow ſwietly chwaly zaſtup. Tie 3) po wſſem ſwietye ſwati zpowieda ſie koſtel: Otczie welike moczy, Slaw- ne 260b ho tweho praweho a gednoho ſyna, Swateho take vtiſſytele 4) ducha. Ty kral ſlawny kriſte. Ty otczow wieczny yſy ſyn. Ty wykupity y przygiety 5) czlowyeka 76 prziedeff: na témž místě, co je il, viděti jest vepsané y, a podlé toho chtěl písař zde míti předejdes; ZPod. przyedeyde. — czyna: tak v rkp. nějakým omylem m. parare, ŽPod. czynyty. — 77 K danyu vczenyu ſpaſenyu: attrakcí nebo omylem opiso- vatelovým za lat. ad dandam scientiam salutis; ZPod. K vdany vczeny zdrawye. — 78 wſfed : oriens, ŽPod. wyffed. — 79 Oſwiety m. osvietiti, illuminare. — Cwala m. Chvála, gloria. Ambros. 1) zpowiedamy: k tomu na kraji od glossatora českého al ſkazugemy. — 2) Tye: inicialka v rkp. jenom na- značena. — 3) Tie .. zpowieda ſie: podlé lat. te confitetur. — 4) vtiſfytele: tak v rkp., paraclitum. — 5) wykupity y przy-
Strana 208
208 newzhrozil yſi diewczy zywot. Ty powoyowal ſmyrt... 6) atewrziel 7) yſy kayuczym 8) kralowſtwie nebeſke: Ty na- prawyczy boziey ſediſſ w chwale otczowie. Sudczi tie wierzymy przygity. Tebe proto proſſymy, ſluham twym ſpomozy, giez ſy drahu krwy wykupil. Viecznu ny kaz ſ ſwatimy twimy chwalu darzyti. Vzdraw twoy lud, hoſpo- dyne, y przizehnay diedynie twey, Y wladny gymy, y po- wiſſ gich az na wieky. Po wſſie dny blahoſlawymy tie, [261a] chwalymy gmye twe na wieky y na wieky wiekom. Racz, hoſpodyne, tohoto dne oſtrzieczy ny ot hrziecha. Smyluy ſie nad namy, hoſpodine, ſmyluy ſie nad namy. Bud twa miloſt, hoſpodyne, nad namy: yakoz my vffamy w tye. W tie yſem vffal, hoſpodyne: nezatraczuy mne na wieky. Magnificat (Luc. I. 46—55). 46 Chwal duſſye ma hoſpodyna. 47 Y radowal ſie duch moy v bozie ſpaſſitelu mem. 48 Neb geſt wzezrziel na tychoft dywky ſwe: owa ot toho blazenu mye nazowu wſeczko narozenye. 49 Nebo vczynil mnye weliku, genz moczny geſt: a geho ſwate ymye /261b] geho. 50 A ſmylowanie geho ot naroda do naroda tyem, gyz ſie bogie geho. 51 Vſtawil geft mocz w ſwey ruczie: rozehnal pyſne myſlyu ſweho ſirdczie. giety atd.: tak v rkp., lat. ad liberandum suscepturus hominem non horruisti virginis uterum. — 6) powoyowal smyrt...: de- victo mortis aculeo. — 7) atewrziel m. otevřěl. — 8) kayuczym: credentibus, k tomu na kraji oprava wierzuczym. Magnif. 46 Chwal m. chválí. — 48 blazenu mye nazowu wſeczko narozenye: syntaktická neshoda v čísle, lat. beatam me dicent omnes generationes; na opravu té chyby napsána písmem stol. XV na kraji glossa polská wſitka narodzena. — 49 weliku: chybně, lat. magna plur. Akk. — geho (prvé): nepatří sem. — 51 Vſtawil: fecit; k tomu na kraji vczynil.
208 newzhrozil yſi diewczy zywot. Ty powoyowal ſmyrt... 6) atewrziel 7) yſy kayuczym 8) kralowſtwie nebeſke: Ty na- prawyczy boziey ſediſſ w chwale otczowie. Sudczi tie wierzymy przygity. Tebe proto proſſymy, ſluham twym ſpomozy, giez ſy drahu krwy wykupil. Viecznu ny kaz ſ ſwatimy twimy chwalu darzyti. Vzdraw twoy lud, hoſpo- dyne, y przizehnay diedynie twey, Y wladny gymy, y po- wiſſ gich az na wieky. Po wſſie dny blahoſlawymy tie, [261a] chwalymy gmye twe na wieky y na wieky wiekom. Racz, hoſpodyne, tohoto dne oſtrzieczy ny ot hrziecha. Smyluy ſie nad namy, hoſpodine, ſmyluy ſie nad namy. Bud twa miloſt, hoſpodyne, nad namy: yakoz my vffamy w tye. W tie yſem vffal, hoſpodyne: nezatraczuy mne na wieky. Magnificat (Luc. I. 46—55). 46 Chwal duſſye ma hoſpodyna. 47 Y radowal ſie duch moy v bozie ſpaſſitelu mem. 48 Neb geſt wzezrziel na tychoft dywky ſwe: owa ot toho blazenu mye nazowu wſeczko narozenye. 49 Nebo vczynil mnye weliku, genz moczny geſt: a geho ſwate ymye /261b] geho. 50 A ſmylowanie geho ot naroda do naroda tyem, gyz ſie bogie geho. 51 Vſtawil geft mocz w ſwey ruczie: rozehnal pyſne myſlyu ſweho ſirdczie. giety atd.: tak v rkp., lat. ad liberandum suscepturus hominem non horruisti virginis uterum. — 6) powoyowal smyrt...: de- victo mortis aculeo. — 7) atewrziel m. otevřěl. — 8) kayuczym: credentibus, k tomu na kraji oprava wierzuczym. Magnif. 46 Chwal m. chválí. — 48 blazenu mye nazowu wſeczko narozenye: syntaktická neshoda v čísle, lat. beatam me dicent omnes generationes; na opravu té chyby napsána písmem stol. XV na kraji glossa polská wſitka narodzena. — 49 weliku: chybně, lat. magna plur. Akk. — geho (prvé): nepatří sem. — 51 Vſtawil: fecit; k tomu na kraji vczynil.
Strana 209
209 52 Stirczil moczne ſtolczie, y powyſil ponyzene. 53 Laczne nafitil dobrym, a bohatich nechal zhinuty. 54 Przyyal yſrahel ſwe dyety, rozpomanul ſie geſt mylofirdie ſweho. 55 Yakoz geſt mluwil ſ naſſymy otczy, abrahamowy y geho ditem na wieky. Canticum Simeonis (Luc. II. 29—32). 29 Yuz nechay, hoſpodine, ſluhy ſwe podle ſlowa tweho ſ pokogem. 30 Nebo yſta oczy mogy widiele ſpaſſenye twe, 31 Gez yſi vczynyl przied oblicziegem wſiech ludy: 32 /262a] Swieczie na zgiewenye ludem, a ſlawu luda tweho yſrahel. XCIV°. Laus Cantici ipsi David. 1 Podiem, raduymy ſye hoſpodinu: wzdaymy chwalu bohu ſpaſyteli naſſemu. 2 obkluczyumy oblycziey geho we zpowiedy: a gemu w zalmyech chwalu wzdaymy. 3 Nebo geſt boh welyky hoſpodyn, a kral welyky nade wſſiemy bohy; nebo ne otpudy hoſpodyn ludu ſweho. 4 nebo w ruku geho yſut wſſeho ſwieta kragy : wſiech hor wyſoft on obezrzy. 5 /262b) Nebo geho geſt morze, a ſam gie geſt ſtworzil: a zemy ſtworzile ſta ruczie geho. 6 podiemy v modlu, a padnyemy przied bohem, placziem przied hoſpodinem, genz ny ſtwozil. 52 ſtolczie m. s stolcě. — 55 ditem m. dětem. Sim. 32 Swieczie m. svieci, lat. lumen Akkus. XCIVb, 2 obkluczyumy: tak v rkp, praeoccupemus, m. obklúčimy, nebo obklučjujmy. — 6 ſtwozil m. stvořil. 14
209 52 Stirczil moczne ſtolczie, y powyſil ponyzene. 53 Laczne nafitil dobrym, a bohatich nechal zhinuty. 54 Przyyal yſrahel ſwe dyety, rozpomanul ſie geſt mylofirdie ſweho. 55 Yakoz geſt mluwil ſ naſſymy otczy, abrahamowy y geho ditem na wieky. Canticum Simeonis (Luc. II. 29—32). 29 Yuz nechay, hoſpodine, ſluhy ſwe podle ſlowa tweho ſ pokogem. 30 Nebo yſta oczy mogy widiele ſpaſſenye twe, 31 Gez yſi vczynyl przied oblicziegem wſiech ludy: 32 /262a] Swieczie na zgiewenye ludem, a ſlawu luda tweho yſrahel. XCIV°. Laus Cantici ipsi David. 1 Podiem, raduymy ſye hoſpodinu: wzdaymy chwalu bohu ſpaſyteli naſſemu. 2 obkluczyumy oblycziey geho we zpowiedy: a gemu w zalmyech chwalu wzdaymy. 3 Nebo geſt boh welyky hoſpodyn, a kral welyky nade wſſiemy bohy; nebo ne otpudy hoſpodyn ludu ſweho. 4 nebo w ruku geho yſut wſſeho ſwieta kragy : wſiech hor wyſoft on obezrzy. 5 /262b) Nebo geho geſt morze, a ſam gie geſt ſtworzil: a zemy ſtworzile ſta ruczie geho. 6 podiemy v modlu, a padnyemy przied bohem, placziem przied hoſpodinem, genz ny ſtwozil. 52 ſtolczie m. s stolcě. — 55 ditem m. dětem. Sim. 32 Swieczie m. svieci, lat. lumen Akkus. XCIVb, 2 obkluczyumy: tak v rkp, praeoccupemus, m. obklúčimy, nebo obklučjujmy. — 6 ſtwozil m. stvořil. 14
Strana 210
210 7 nebo on geſt boh naſſ: a my lud geho, a wowczie paſtwie geho. 8 Dneſ acz hlaſ geho vſlyllyte, nerodte twirdyti ſwa firdczie, 9 iakoze w zamuczenu podle dne pokuſſeneho na puſſczy, kdez yſu pokuſſiely mne otczy waſſy, pokuſſiely a widiely dyela ma. 10 Cztyrzidcziety let blizny yſem bil pokolenyu tomu, y rzekl yſem: wzdi ty bludie ſirdczem. 11 on yſu mich czieft /263a] nepoznali: gymze ſem prziſahal v mich hnyewiech: acz weydu v moy pokoy. — Chwala. 4 a 7 nebo: o radováno. — 7 paſtwie: pascuae vzato za Dat. sing. — 9 dne pokuſſeneho: diem temptationis. — 10 blizny : lat. rkp. proximus, Vulg. offensus a podlé toho 94a hniewiw. — 11 on m. oni, ipsi.
210 7 nebo on geſt boh naſſ: a my lud geho, a wowczie paſtwie geho. 8 Dneſ acz hlaſ geho vſlyllyte, nerodte twirdyti ſwa firdczie, 9 iakoze w zamuczenu podle dne pokuſſeneho na puſſczy, kdez yſu pokuſſiely mne otczy waſſy, pokuſſiely a widiely dyela ma. 10 Cztyrzidcziety let blizny yſem bil pokolenyu tomu, y rzekl yſem: wzdi ty bludie ſirdczem. 11 on yſu mich czieft /263a] nepoznali: gymze ſem prziſahal v mich hnyewiech: acz weydu v moy pokoy. — Chwala. 4 a 7 nebo: o radováno. — 7 paſtwie: pascuae vzato za Dat. sing. — 9 dne pokuſſeneho: diem temptationis. — 10 blizny : lat. rkp. proximus, Vulg. offensus a podlé toho 94a hniewiw. — 11 on m. oni, ipsi.
Strana 211
SLOVNÍK. e- Připomenutí. V záhlaví psáno je slovo v té formě grammatické, jaká mu přisluší pro začátek stol. XIV, až na střídnice psané il, ir atd. (za pozdější samohláskové l, r), za něž bráno pro stejnost 1, r. Mimo záhlaví pak psáno to slovo, o které se jedná, věrně tak, jak je psáno v rukopise, až na skratky, které se vypisují plně; věrně podlé rukopisu jsou také psána slova se střídnicemi psanými il, ir za pozdější l, r; ostatní části českého dokladu podány jsou v transkripci, která vlastností originalu co nejvíce šetří, a někdy podána i zde forma netranskribovaná. Významy latinské, za něž slovo zá- hlavní jest v Žaltáři Wittb. správně vzato, chtěl jsem uváděti všecky, a schází-li někde některý, stalo se to nedopatřením; naproti tomu ovšem hleděl jsem se vyhýbati těm překladům chybným, ve kterých základní význam slova latinského jest netrefen (ať pochází chyba od překladatele nebo od opisovatele), ale nevím, jakou měrou se mi to podařilo, a připomínám, že chyb těch v nespolehlivém textě Žaltáře Wittb. velmi nesnadno jest postihovati. Někdy však přece bylo potřebí uvésti překlad chybný také ve Slovníku, a tu dělo se to dle potřeby s náležitým připomenutím. Latinský význam stojí z pravidla před do- kladem, a táhne se k formě záhlavní. Někdy však bývá až za dokladem a táhne se k formě v dokladě uvedené; způsobu tohoto šetřeno zejména tam, kde se pro stručnost a zevrub- nost více hodil, než způsob prve připomenutý. Který doklad latinského přeložení při sobě nemá, pro ten platí latinský význam nejblíže předcházející. Čísla znamenají žalm a verš, při Athan. a Ambros. pak stránku rukopisu; poněvadž však 14*
SLOVNÍK. e- Připomenutí. V záhlaví psáno je slovo v té formě grammatické, jaká mu přisluší pro začátek stol. XIV, až na střídnice psané il, ir atd. (za pozdější samohláskové l, r), za něž bráno pro stejnost 1, r. Mimo záhlaví pak psáno to slovo, o které se jedná, věrně tak, jak je psáno v rukopise, až na skratky, které se vypisují plně; věrně podlé rukopisu jsou také psána slova se střídnicemi psanými il, ir za pozdější l, r; ostatní části českého dokladu podány jsou v transkripci, která vlastností originalu co nejvíce šetří, a někdy podána i zde forma netranskribovaná. Významy latinské, za něž slovo zá- hlavní jest v Žaltáři Wittb. správně vzato, chtěl jsem uváděti všecky, a schází-li někde některý, stalo se to nedopatřením; naproti tomu ovšem hleděl jsem se vyhýbati těm překladům chybným, ve kterých základní význam slova latinského jest netrefen (ať pochází chyba od překladatele nebo od opisovatele), ale nevím, jakou měrou se mi to podařilo, a připomínám, že chyb těch v nespolehlivém textě Žaltáře Wittb. velmi nesnadno jest postihovati. Někdy však přece bylo potřebí uvésti překlad chybný také ve Slovníku, a tu dělo se to dle potřeby s náležitým připomenutím. Latinský význam stojí z pravidla před do- kladem, a táhne se k formě záhlavní. Někdy však bývá až za dokladem a táhne se k formě v dokladě uvedené; způsobu tohoto šetřeno zejména tam, kde se pro stručnost a zevrub- nost více hodil, než způsob prve připomenutý. Který doklad latinského přeložení při sobě nemá, pro ten platí latinský význam nejblíže předcházející. Čísla znamenají žalm a verš, při Athan. a Ambros. pak stránku rukopisu; poněvadž však 14*
Strana 212
212 žalmy a kantika v Žaltáři Wittb. nejdou za sebou v pořádku obyčejném, proto udáno jest v předmluvě k tomuto vydání (str. XXXVI), na které stránce jeho se který kus začíná. V případech vzácných a důležitých udány jsou doklady všecky, jindy přestáno na jednom nebo jen na některých. Skratky, které se vyskytují v tomto Slovníku a na mnoze také v před- mluvě k tomuto vydání a v poznámkách pod textem, zna- menají: Alx. = stč. Alexandreidu; Ambr. neb Ambros. = hymnus s. Ambrosii v ZWittb.; Ann. = canticum Annae v ZWittb.; Athan. = symbolum s. Athanasii v ZWittb.; CČMus. = Časopis Česk. Musea; Deut. = canticum z Deuteronomia v ZWittb.; Exod. = zlomek staročeského Exodu, v. Listy filol. 1880 ; Ezech. = canticum Ezechiae v ZWittb.; Hab. = cant. Habacuc v ZWittb.; Hrad. = Rukopis Hradecký; Isa. = cant. Isaiae v ZWittb. ; Kat. = Život sv. Kateřiny 1860; Magnif. = Magnificat v ZWittb.; marg. = glossu na kraji připsanou; cant. Moysis v ZWittb.; Moys. = Pass. = Passional; Puer. = cant. trium puerorum v ZWittb.; Rozbor = Rozbor staročeské literatury 1842 ; Sim. = cant. Simeonis v ZWittb.; Thalh. = Erklärung der Psalmen von V. Thalhofer, Regens- burg 1860; Troj. = kroniku Trojanskou z r. 1488; Vulg = Vulgatu ; Zachar. = canticum Zachariae v ZWittb.; Z = žaltář, a sice ŽA = přeložení původní pro ZWittb.; ZBrn. = zlomek Brněnský; ZGloss. = žaltář Glossovaný; ZKap. = Kapitulní; ZKlem. = Klementinský; ZPas. = zlomek Pa- sovský; Pod. = žaltář Poděbradský; ZTom. = zlomek svato- Tomášský; ZTruh. = zlomek Truhlářův; ZW. n. ZWittb. = žaltář Wittenberský; ZX = předlohu, ke které ukazují ZWittb. a ZGloss. Zprávy zevrubnější o těchto textech žaltářových viz v předmluvě k této knize. a et; a-a, et- et, podlé lat.: ústa pilna sú a hořkosti a lsti 9, 7 (28); sed, dušě má zamúcena jest velmi a ty hospodine i dokudže 6, 4; a - pak autem, nenie v smrti, kto by pomněl na tě, a u pekle pak kto sě bude zpoviedati tobě 6, 6; a todie ecce, a todie ty poznal jsi
212 žalmy a kantika v Žaltáři Wittb. nejdou za sebou v pořádku obyčejném, proto udáno jest v předmluvě k tomuto vydání (str. XXXVI), na které stránce jeho se který kus začíná. V případech vzácných a důležitých udány jsou doklady všecky, jindy přestáno na jednom nebo jen na některých. Skratky, které se vyskytují v tomto Slovníku a na mnoze také v před- mluvě k tomuto vydání a v poznámkách pod textem, zna- menají: Alx. = stč. Alexandreidu; Ambr. neb Ambros. = hymnus s. Ambrosii v ZWittb.; Ann. = canticum Annae v ZWittb.; Athan. = symbolum s. Athanasii v ZWittb.; CČMus. = Časopis Česk. Musea; Deut. = canticum z Deuteronomia v ZWittb.; Exod. = zlomek staročeského Exodu, v. Listy filol. 1880 ; Ezech. = canticum Ezechiae v ZWittb.; Hab. = cant. Habacuc v ZWittb.; Hrad. = Rukopis Hradecký; Isa. = cant. Isaiae v ZWittb. ; Kat. = Život sv. Kateřiny 1860; Magnif. = Magnificat v ZWittb.; marg. = glossu na kraji připsanou; cant. Moysis v ZWittb.; Moys. = Pass. = Passional; Puer. = cant. trium puerorum v ZWittb.; Rozbor = Rozbor staročeské literatury 1842 ; Sim. = cant. Simeonis v ZWittb.; Thalh. = Erklärung der Psalmen von V. Thalhofer, Regens- burg 1860; Troj. = kroniku Trojanskou z r. 1488; Vulg = Vulgatu ; Zachar. = canticum Zachariae v ZWittb.; Z = žaltář, a sice ŽA = přeložení původní pro ZWittb.; ZBrn. = zlomek Brněnský; ZGloss. = žaltář Glossovaný; ZKap. = Kapitulní; ZKlem. = Klementinský; ZPas. = zlomek Pa- sovský; Pod. = žaltář Poděbradský; ZTom. = zlomek svato- Tomášský; ZTruh. = zlomek Truhlářův; ZW. n. ZWittb. = žaltář Wittenberský; ZX = předlohu, ke které ukazují ZWittb. a ZGloss. Zprávy zevrubnější o těchto textech žaltářových viz v předmluvě k této knize. a et; a-a, et- et, podlé lat.: ústa pilna sú a hořkosti a lsti 9, 7 (28); sed, dušě má zamúcena jest velmi a ty hospodine i dokudže 6, 4; a - pak autem, nenie v smrti, kto by pomněl na tě, a u pekle pak kto sě bude zpoviedati tobě 6, 6; a todie ecce, a todie ty poznal jsi
Strana 213
138, 5; a todie ti etenim, atodiety nepravedlnosti re- meslníte 57, 3; 24, 3; a tot? ecce, à toty vzdálil sem sé béZé 54,8 à j. ; etenim, atoty šípové moji minuli jsú 76, 18 a J. abrahamóv, 8bohem abrahamo- wem Abraham 46, 10. ač, ač či Si, acz diech 72, 15 & j., acz ty zlačněju 49, 12; numguid, acz ty budu jiesti maso bykové numquid man- ducabo 49, 13; aé (2 si vero, acz ly pak nebudü syti 58, 16; aé ne nisi, acz ne obrá- ceni budete 7, 13. ale autem, sed, byvá ve své větě vždy na místě prvém, 2, 65; 1, 2 à j.; odchylkou: pravý ale co učinil 10, 4 podlé lat.; ale však verum- tamen: ale wífak sé nepri- blížie 31, 6 srov. avšak. anděl, anjel angelus, ot an- dielow 8, 6; všickni angele 96, 7. aspis aspis, na tak řečeném hadu aflpida super aspidem 90, 13; jéd alpidowy vene- num aspidum 13, 3. at, ati et cum conj., spojka soufadicí; at sé nenavese- ljují et non supergaudeant 34, 24; at poznajü et cog- noscant 82, 19; at Ziv budu et vivam 118, 144; ath zpie- vajü et cantent 137, 5. Ze souradicího ač et vyvinulo se podřadicí ať ut, jako pod: řadicí an ze souřadicího; ut: at vědie ut sciant 9, 31; ath střéhu utcustodiam 118, 146; aty sě zpowiedají confitean- tur 66, 4; ať ne ne. atodie-ti viz a. 213 atoti. viz a. avšak, avíako, -ze verumtamen, awíako 72, 18; awífakoze v$écka jes$ut 38, 6; nonne, awíakze upatfie všichni nonne scient omnes 52, 5; awífak ty bože, jenž si ot- pudil ny, i nevyndeš nonne tu.. 59, 12; awflakoze nonne 138,21. Vlastní význam slova však, všako, všakože, avšako atd. jest adversativní a silně firmativní tamen, na př. kakž jest kolvěk tvá vina, wlak ť chci všecko odpustiti Kat. 178; (Sibylla) kakž u vidění to vidéla, ne ocivisté, wfak jest inhed vydéla, az . . tamt. 102; hlédaj, sv. Jan kfstitel kaký byl svatý, wlak umřev nemohl do nebes Štít. uč. 116b; jenž (Salomonn) ze- jmene bé véhlasny,.. ten wfak étveru véc vyčítá, jež piéd jeho smyslem skryta AlxV. 153b atd. Za latinské nonne bralo se všako, avšako atp. nedorozuměním: pře- kladatel rozuměl tázacímu nonne jako zdvojené negaci, non a ne, a pro ztlumočení jeho zvolil silně firmativní všako, avšako. až, aže usgue, aze v den po- kolenie 60, 7; až t; donec, az ty zhynü donec deficiant 17, 38; quoadusque, az ty právo obrátí sé 93, 15. bahnicé ovis fetosa 143, 3. básň fabulatio, rozpravili mi bafny 118, 85. báti sd timere, jehoZ sé boyu timebo 26, 1; bliz boyuczich jeho prope timentes eum 84, 10. bazilišek basiliscus 90, 13.
138, 5; a todie ti etenim, atodiety nepravedlnosti re- meslníte 57, 3; 24, 3; a tot? ecce, à toty vzdálil sem sé béZé 54,8 à j. ; etenim, atoty šípové moji minuli jsú 76, 18 a J. abrahamóv, 8bohem abrahamo- wem Abraham 46, 10. ač, ač či Si, acz diech 72, 15 & j., acz ty zlačněju 49, 12; numguid, acz ty budu jiesti maso bykové numquid man- ducabo 49, 13; aé (2 si vero, acz ly pak nebudü syti 58, 16; aé ne nisi, acz ne obrá- ceni budete 7, 13. ale autem, sed, byvá ve své větě vždy na místě prvém, 2, 65; 1, 2 à j.; odchylkou: pravý ale co učinil 10, 4 podlé lat.; ale však verum- tamen: ale wífak sé nepri- blížie 31, 6 srov. avšak. anděl, anjel angelus, ot an- dielow 8, 6; všickni angele 96, 7. aspis aspis, na tak řečeném hadu aflpida super aspidem 90, 13; jéd alpidowy vene- num aspidum 13, 3. at, ati et cum conj., spojka soufadicí; at sé nenavese- ljují et non supergaudeant 34, 24; at poznajü et cog- noscant 82, 19; at Ziv budu et vivam 118, 144; ath zpie- vajü et cantent 137, 5. Ze souradicího ač et vyvinulo se podřadicí ať ut, jako pod: řadicí an ze souřadicího; ut: at vědie ut sciant 9, 31; ath střéhu utcustodiam 118, 146; aty sě zpowiedají confitean- tur 66, 4; ať ne ne. atodie-ti viz a. 213 atoti. viz a. avšak, avíako, -ze verumtamen, awíako 72, 18; awífakoze v$écka jes$ut 38, 6; nonne, awíakze upatfie všichni nonne scient omnes 52, 5; awífak ty bože, jenž si ot- pudil ny, i nevyndeš nonne tu.. 59, 12; awflakoze nonne 138,21. Vlastní význam slova však, všako, všakože, avšako atd. jest adversativní a silně firmativní tamen, na př. kakž jest kolvěk tvá vina, wlak ť chci všecko odpustiti Kat. 178; (Sibylla) kakž u vidění to vidéla, ne ocivisté, wfak jest inhed vydéla, az . . tamt. 102; hlédaj, sv. Jan kfstitel kaký byl svatý, wlak umřev nemohl do nebes Štít. uč. 116b; jenž (Salomonn) ze- jmene bé véhlasny,.. ten wfak étveru véc vyčítá, jež piéd jeho smyslem skryta AlxV. 153b atd. Za latinské nonne bralo se všako, avšako atp. nedorozuměním: pře- kladatel rozuměl tázacímu nonne jako zdvojené negaci, non a ne, a pro ztlumočení jeho zvolil silně firmativní všako, avšako. až, aže usgue, aze v den po- kolenie 60, 7; až t; donec, az ty zhynü donec deficiant 17, 38; quoadusque, az ty právo obrátí sé 93, 15. bahnicé ovis fetosa 143, 3. básň fabulatio, rozpravili mi bafny 118, 85. báti sd timere, jehoZ sé boyu timebo 26, 1; bliz boyuczich jeho prope timentes eum 84, 10. bazilišek basiliscus 90, 13.
Strana 214
214 bázň timor 2, 11; formido Moys. 16. bdieti vigilare, k tobé bdy 62, 2 m. bzi, ZKlem. tamt. bdiu m. bzju; srov. eż sć hiieśna pobzy Pass. 451. bedro n. -a femur, po bedru tvû super femur 44, 4. běh fuga 88, 24; decursus 1, 3. beranovy agnorum, s tukem beranowym cum adipe Deut. 14. bés daemonium 90, 6; 95, 5; 105, 37. bezcéstie invium, u bezczieftyu 106, 40; — 62, 3. bezden abyssus 103, 6; bezden bezedna vzyvá 41, 8; smü- tili jsû sé bezednowe 76, 17; do bezednow 106, 26; klada bezedny abyssos 82, 7 ; bezden welika, fem. chybné podlé lat. abyssus multa 35, 7 a ZBrn. tamt. bezednye abyssus, u bezednyu in abyssis 105, 9. bezvodie inaquosum, u bezwo- dyu in inaquoso 105, 14 a j. bôžčiť currere 49, 18; vzdálil sem sé biezie fugiens 54, 8. bié flagellum 37, 18. bielý, budu snéha bielegy deal- babor 50, 9. blahänie benedictio 20, 7; 83, 8. blahati benedicere, blahayu ho- spodinu benedicam 15, 7; üsty blahachu benedicebant 61, 5. blahoslavenstvie benedictio 20,4. blahoslavie benedictio 36, 26. blahoslaviti benedicere 95, 2. bldzn stultus, blazn 48, 11; 93, 8. bláznivj stultus Deut. 6 a 21. blažiti benedicere 65, 8. blesk splendor Hab. 4. blesket fulgor 17, 13; splendor, w blefketu Hab. 11. bliskanie fulgur 17, 15; coru- scatio 76, 19. bliskota fulgur Deut. 41; 134, 7; coruscatio 143, 6. bliskotina fulgur 96, 4; Puer. 18. bliz prope, bliz jest hospodin 144, 18; bliz bud 118, 115; bliz bojûcich jeho 84, 10; smutek o blyzu jest tribu- latio proxima est 21, 12. bliznÿ srov. bližní. bliźni proximus 11, 3; 37, 12; 94b 10; v žalmu 944 10 je za to hniewiw a v texté lat. offensus; Vulgata má offen- sus, kdežto proximus se éte v Psalterium Romanum, Thalhofer str. 516; na ctení nebo vykladu takovém, pro- ximus místo offensus a zooc- oy0üi£sw — approximare (ad litus appellere, TQO0G À OYÜN), zakládá se také stb. bliza, blizs béchs rodu semu žalm 94, 10, a blizs bófe se tedy neprávé za offensus, není-li pro to dokladu jiného kromé tohoto ; srv.Safarík, Ursprung und Heimath des Glagoliti- smus 41 à Miklosich Lex. bóh deus, u bozie 55, 11. bohatstvie divitiae 36, 3; abun- dantia 118, 14. bohovj deorum, bóh bohowy 83, 8; 49, 1; bohu boho- wemu 135, 2. boj bellum 17, 40; proelium, k boyowy 143, 1. bójeś pugnator Moys 3. bojový belli, v den boyowy in die belli 77, 9; 139, 8. bok latus, boczi pólnoční la- tera aguilonis 47, 3.
214 bázň timor 2, 11; formido Moys. 16. bdieti vigilare, k tobé bdy 62, 2 m. bzi, ZKlem. tamt. bdiu m. bzju; srov. eż sć hiieśna pobzy Pass. 451. bedro n. -a femur, po bedru tvû super femur 44, 4. běh fuga 88, 24; decursus 1, 3. beranovy agnorum, s tukem beranowym cum adipe Deut. 14. bés daemonium 90, 6; 95, 5; 105, 37. bezcéstie invium, u bezczieftyu 106, 40; — 62, 3. bezden abyssus 103, 6; bezden bezedna vzyvá 41, 8; smü- tili jsû sé bezednowe 76, 17; do bezednow 106, 26; klada bezedny abyssos 82, 7 ; bezden welika, fem. chybné podlé lat. abyssus multa 35, 7 a ZBrn. tamt. bezednye abyssus, u bezednyu in abyssis 105, 9. bezvodie inaquosum, u bezwo- dyu in inaquoso 105, 14 a j. bôžčiť currere 49, 18; vzdálil sem sé biezie fugiens 54, 8. bié flagellum 37, 18. bielý, budu snéha bielegy deal- babor 50, 9. blahänie benedictio 20, 7; 83, 8. blahati benedicere, blahayu ho- spodinu benedicam 15, 7; üsty blahachu benedicebant 61, 5. blahoslavenstvie benedictio 20,4. blahoslavie benedictio 36, 26. blahoslaviti benedicere 95, 2. bldzn stultus, blazn 48, 11; 93, 8. bláznivj stultus Deut. 6 a 21. blažiti benedicere 65, 8. blesk splendor Hab. 4. blesket fulgor 17, 13; splendor, w blefketu Hab. 11. bliskanie fulgur 17, 15; coru- scatio 76, 19. bliskota fulgur Deut. 41; 134, 7; coruscatio 143, 6. bliskotina fulgur 96, 4; Puer. 18. bliz prope, bliz jest hospodin 144, 18; bliz bud 118, 115; bliz bojûcich jeho 84, 10; smutek o blyzu jest tribu- latio proxima est 21, 12. bliznÿ srov. bližní. bliźni proximus 11, 3; 37, 12; 94b 10; v žalmu 944 10 je za to hniewiw a v texté lat. offensus; Vulgata má offen- sus, kdežto proximus se éte v Psalterium Romanum, Thalhofer str. 516; na ctení nebo vykladu takovém, pro- ximus místo offensus a zooc- oy0üi£sw — approximare (ad litus appellere, TQO0G À OYÜN), zakládá se také stb. bliza, blizs béchs rodu semu žalm 94, 10, a blizs bófe se tedy neprávé za offensus, není-li pro to dokladu jiného kromé tohoto ; srv.Safarík, Ursprung und Heimath des Glagoliti- smus 41 à Miklosich Lex. bóh deus, u bozie 55, 11. bohatstvie divitiae 36, 3; abun- dantia 118, 14. bohovj deorum, bóh bohowy 83, 8; 49, 1; bohu boho- wemu 135, 2. boj bellum 17, 40; proelium, k boyowy 143, 1. bójeś pugnator Moys 3. bojový belli, v den boyowy in die belli 77, 9; 139, 8. bok latus, boczi pólnoční la- tera aguilonis 47, 3.
Strana 215
bolestný dolens, jáz jsem bo- leftny 68, 30; doloris, již jieste chleb boleftny 126, 2. boleti dolere, vidély té vody i bolely hory Hab. 10. bofenie ruina 143, 14. boiek deus 46, 10. boží dei, město bozie 86, 3; strach bozy timor domini 110, 10. | božský, v sboru bozíkem de- orum 81, 1. brada barba 132, 2. hratrie fratres, pro bratrzy mu 121, 8; bydliti bratrzy v hro- madě (dat. c. inf.) 132, 1. bravóv, přineste syny brawowy arietum 28, 1. bičh portus 106, 30. břězí fetans 77, 70. briem& onus, brziemie těžké 37, 5; ot brziemen 80, 7. břuch venter, brzuch 43, 25; brzyuch 16, 14; brzich Hab. 16; uterus 109, 3. brzký velox, birzky nohy jich 13, 3; vehemens, adv. birz- czie 20, 2, srov. ndhly. brzo velociter, birzo 36, 2. buben tympanum, 80, 3. bud- fieri, esse v. bjt. budáci futurus, 21, 32; ven- turus 70, 18. báfé tempestas 49, 3; procella 148, 8. búřný tempestatis, (v skryfü) burznem ZGloss. 80, 8; v skryti burzem (sic) ZWittb. tamt. bydliti habitare 9, 12; manere 32, 11; 54, 8. bydlny, bidlny jsem jáz incola 118, 19; mésto bidlne ci- vitatem habitationis 106, 36. bydlo habitaculum 68, 26; ' ba- bitatio, z bidl 108, 10. 215 bydlovati habitare, s bidlygi- czymy 82, 8: u město bidli- gyuczie in civitatem habita- tionis (sic) 106, 7. býkový taurorum, sbor bykowy congregatio taurorum 67, 31: 49, 13. bytedlný habitans 119, 5. býti: 1 jes- esse; 3. plur. vedlé jsú, sú také jsWt, süt s koncovkou osobní -č: všic- kni neužiteční učiňení [fut inutiles facti sunt 13, 3; ob- klíčily fut mě bolesti 17, 5; a zmnoženy fut nemoci 15, 4; k tobě sú volali a spa- seni fut 21, 6; nebo v rukü jeho ylut všeho světa kraji 94b 4; zapomanuli fut 105, 13; i poniżeni yfut 105, 43; neyfut utajena üsta 138, 15 marg.; piieliá poé&éeni yfut 138, 17; knieżata sebrala fut sé 46, 10; nebo v rukü jeho yfut vSickni kraji zem&éí 94a 4; zfytieli fut 16, 14; slavná mluvena fut o tobě gloriosa dicta sunt 86, 3; naprizneny fut i myrzczy ućcińeni fut 13, 1; nebo umen- seny [ut pravdy 11, 2; nebo rozsilnili fut sě nade mnů 17, 18; rozpomanuli yfut sé 77, 35; shromazdily fut sé vody Moys. 8; fut zka- zili 10, 4; smüceny fut kofti mé 6, 3; synové ostarali fut sé 17, 46 ; zpirzneny fut césty jeho 9, 5 (26); oni divili [ut sé 47, 6; jichž ústa hořkosti pylna yfut 13, 3; základové hory smáceni fut 17, 8: je&uti mluvili fut 11, 3; — pfémohl fem 12,5; neoftal yfi 9, 11; proć za&el fi daleko 9, 1 (22); ty ude-
bolestný dolens, jáz jsem bo- leftny 68, 30; doloris, již jieste chleb boleftny 126, 2. boleti dolere, vidély té vody i bolely hory Hab. 10. bofenie ruina 143, 14. boiek deus 46, 10. boží dei, město bozie 86, 3; strach bozy timor domini 110, 10. | božský, v sboru bozíkem de- orum 81, 1. brada barba 132, 2. hratrie fratres, pro bratrzy mu 121, 8; bydliti bratrzy v hro- madě (dat. c. inf.) 132, 1. bravóv, přineste syny brawowy arietum 28, 1. bičh portus 106, 30. břězí fetans 77, 70. briem& onus, brziemie těžké 37, 5; ot brziemen 80, 7. břuch venter, brzuch 43, 25; brzyuch 16, 14; brzich Hab. 16; uterus 109, 3. brzký velox, birzky nohy jich 13, 3; vehemens, adv. birz- czie 20, 2, srov. ndhly. brzo velociter, birzo 36, 2. buben tympanum, 80, 3. bud- fieri, esse v. bjt. budáci futurus, 21, 32; ven- turus 70, 18. báfé tempestas 49, 3; procella 148, 8. búřný tempestatis, (v skryfü) burznem ZGloss. 80, 8; v skryti burzem (sic) ZWittb. tamt. bydliti habitare 9, 12; manere 32, 11; 54, 8. bydlny, bidlny jsem jáz incola 118, 19; mésto bidlne ci- vitatem habitationis 106, 36. bydlo habitaculum 68, 26; ' ba- bitatio, z bidl 108, 10. 215 bydlovati habitare, s bidlygi- czymy 82, 8: u město bidli- gyuczie in civitatem habita- tionis (sic) 106, 7. býkový taurorum, sbor bykowy congregatio taurorum 67, 31: 49, 13. bytedlný habitans 119, 5. býti: 1 jes- esse; 3. plur. vedlé jsú, sú také jsWt, süt s koncovkou osobní -č: všic- kni neužiteční učiňení [fut inutiles facti sunt 13, 3; ob- klíčily fut mě bolesti 17, 5; a zmnoženy fut nemoci 15, 4; k tobě sú volali a spa- seni fut 21, 6; nebo v rukü jeho ylut všeho světa kraji 94b 4; zapomanuli fut 105, 13; i poniżeni yfut 105, 43; neyfut utajena üsta 138, 15 marg.; piieliá poé&éeni yfut 138, 17; knieżata sebrala fut sé 46, 10; nebo v rukü jeho yfut vSickni kraji zem&éí 94a 4; zfytieli fut 16, 14; slavná mluvena fut o tobě gloriosa dicta sunt 86, 3; naprizneny fut i myrzczy ućcińeni fut 13, 1; nebo umen- seny [ut pravdy 11, 2; nebo rozsilnili fut sě nade mnů 17, 18; rozpomanuli yfut sé 77, 35; shromazdily fut sé vody Moys. 8; fut zka- zili 10, 4; smüceny fut kofti mé 6, 3; synové ostarali fut sé 17, 46 ; zpirzneny fut césty jeho 9, 5 (26); oni divili [ut sé 47, 6; jichž ústa hořkosti pylna yfut 13, 3; základové hory smáceni fut 17, 8: je&uti mluvili fut 11, 3; — pfémohl fem 12,5; neoftal yfi 9, 11; proć za&el fi daleko 9, 1 (22); ty ude-
Strana 216
216 řil s ny 3, 8; ostfiehala geft dusć mó svédeéstvie tvého 118, 167; nebo ge poznal jmé tvé 90, 14; rozrewnil hofpodina hrie&ník 9, 4 (25) (bez slovesa pomocného), nebo yfta oči moji viděle spasenie Sim. 30; vidéle fta oči moji 138, 16; oči moji mdlele 118, 123; nemohli yfu ostati 128, 2; nebo ne- oftrziehaly zákona tvého 118, 136; — neyfem zapomanul non sum oblitus 118, 83, podlé lat.; neyfu zemdlely stopy mé 17, 37; — 2 bud- fieri, esse: ať bude jako séno fiat 128, 6; Tütostivy bude propitius fiet 77, 38; at budu nepohnuti fiant im- mobiles Moys. 16 ; bud bydlo jich pusto fiat 68, 26; budta usi tvoji poslüchajücí fiant intendentes 199, 2; budte synové jeho sirotci fiant or- phani 108, 9; zažžen bude incenditur 9, 2 (23); chválen bude laudatur 9, 3 (24); bude jako dřčvo erit 1, 3; budûci futurus v. s. v.; — 3 by- fieri, esse: nerodte byty jako kóń a mezk nolite fieri 31, 9; biech pokojen eram 119, 7; — bychomy 8é zpoviedali ut confiteamur 105, 47; ať bi snad neřekli 78, 10; (zlost) pohańena mi byla jest 118, 163; nebily pomneli non fuerunt memo- res 105, 7. — Srov. -t. bytie esse, k bytyu Deut. 35. céniti aestimare 43, 22. cépel furor, cziepet 57, 5. cesta via 5, 9; iter 79, 10. ciesafovstvo imperium 85, 16. cuzí alienus, u boziech czuzich Deut. 16; synóv czyuzich 143, 7; synové czyzy 17, 46; extraneus 68, 9. cuzoložec adulter 49, 18. cuzozemec alienigena 59, 10; 86, 4. čáka exspectatio 38, 8; czaka smrti respectus mortis 72, 4. čakati exspectare 26, 14 à j.: sustinere 24, 3; 32, 20; — &ekati: nebo sem ezekal tebe sustinui 24, 1. carodejnik incantans 57, 6. čas tempus, v czaf podobny tempore opportuno 31, 6; ve vść czafly in omni tem- pore 9, 5 (26). ččivý inanis, nakirmyl duśju czczywu 106, 9, m. iščivý. ce quid, quod; Gen. &o bran za Nom. Akk.: czío rku quid dicam Ezech. 15; kó- zánie, czfoz dal jim quod 98, "7; czío smy slyséli quanta 77, 83; czfo 72, 25; 104, 9; 65, 16; 118, 7; 77, 5; co, czo 38, 5 aj. čekati v. čakati. čeleď familia 21, 28, 106, 41. čer- V. čr-. test honor, we czíty 48, 12; maiestas 79, 19. čestný bóh czeftny deus maie- statis 98, 3. ё& numquid, ezy na véky roz- hnévá sé 84, 6; aut, czy rozprostfe8 hnév svój 84, 6; — 6i-li numquid 40, 9: aut 49, 14. Giest pars 10, 7; cziefti liślie partes vulpium 62, 11. diesè calix 10, 7; czieffyu fpa- fenje 115, 13. ё v. či. čístiů: jemuž neczíte hospodin hfiech imputabit 31, 2.
216 řil s ny 3, 8; ostfiehala geft dusć mó svédeéstvie tvého 118, 167; nebo ge poznal jmé tvé 90, 14; rozrewnil hofpodina hrie&ník 9, 4 (25) (bez slovesa pomocného), nebo yfta oči moji viděle spasenie Sim. 30; vidéle fta oči moji 138, 16; oči moji mdlele 118, 123; nemohli yfu ostati 128, 2; nebo ne- oftrziehaly zákona tvého 118, 136; — neyfem zapomanul non sum oblitus 118, 83, podlé lat.; neyfu zemdlely stopy mé 17, 37; — 2 bud- fieri, esse: ať bude jako séno fiat 128, 6; Tütostivy bude propitius fiet 77, 38; at budu nepohnuti fiant im- mobiles Moys. 16 ; bud bydlo jich pusto fiat 68, 26; budta usi tvoji poslüchajücí fiant intendentes 199, 2; budte synové jeho sirotci fiant or- phani 108, 9; zažžen bude incenditur 9, 2 (23); chválen bude laudatur 9, 3 (24); bude jako dřčvo erit 1, 3; budûci futurus v. s. v.; — 3 by- fieri, esse: nerodte byty jako kóń a mezk nolite fieri 31, 9; biech pokojen eram 119, 7; — bychomy 8é zpoviedali ut confiteamur 105, 47; ať bi snad neřekli 78, 10; (zlost) pohańena mi byla jest 118, 163; nebily pomneli non fuerunt memo- res 105, 7. — Srov. -t. bytie esse, k bytyu Deut. 35. céniti aestimare 43, 22. cépel furor, cziepet 57, 5. cesta via 5, 9; iter 79, 10. ciesafovstvo imperium 85, 16. cuzí alienus, u boziech czuzich Deut. 16; synóv czyuzich 143, 7; synové czyzy 17, 46; extraneus 68, 9. cuzoložec adulter 49, 18. cuzozemec alienigena 59, 10; 86, 4. čáka exspectatio 38, 8; czaka smrti respectus mortis 72, 4. čakati exspectare 26, 14 à j.: sustinere 24, 3; 32, 20; — &ekati: nebo sem ezekal tebe sustinui 24, 1. carodejnik incantans 57, 6. čas tempus, v czaf podobny tempore opportuno 31, 6; ve vść czafly in omni tem- pore 9, 5 (26). ččivý inanis, nakirmyl duśju czczywu 106, 9, m. iščivý. ce quid, quod; Gen. &o bran za Nom. Akk.: czío rku quid dicam Ezech. 15; kó- zánie, czfoz dal jim quod 98, "7; czío smy slyséli quanta 77, 83; czfo 72, 25; 104, 9; 65, 16; 118, 7; 77, 5; co, czo 38, 5 aj. čekati v. čakati. čeleď familia 21, 28, 106, 41. čer- V. čr-. test honor, we czíty 48, 12; maiestas 79, 19. čestný bóh czeftny deus maie- statis 98, 3. ё& numquid, ezy na véky roz- hnévá sé 84, 6; aut, czy rozprostfe8 hnév svój 84, 6; — 6i-li numquid 40, 9: aut 49, 14. Giest pars 10, 7; cziefti liślie partes vulpium 62, 11. diesè calix 10, 7; czieffyu fpa- fenje 115, 13. ё v. či. čístiů: jemuž neczíte hospodin hfiech imputabit 31, 2.
Strana 217
&stiti purgare, stfiebro czi- fezeno 11, 7. érstoj recens, czirftwy prišli Deut. 17. é&rt daemonium, obétovali czyr- tom Deut 17. érv vermis, jáz jsem czyrw 21, 7. črvený ruber, u mořu czirwe- nem 135, 15; 105, 22. čso v. če. éstiti colere, abychom czftyly Athan. 2258. ćuli sentire, czug Athan. 226b. daremnj inanis, nepiátel da- remnych 7, 5. dofiti munerare Athan. 260^, darmo gratis 34, 7 a j.; fru- stra 38, 7. dásné fauces, daínye mé 68, 4; k dafnyem 21, 6; 136, 5; dafnom mym 118, 103. davidóv, nad domem dawido- wem David 121, 5. dci filia 44, 11; 136, 8. détii v. déciti. deč v. dešč. dědičstvie possessio 134, 4. dźdicstvo hereditas 2, 8 marg. dédina hereditas 15, 6 a j. deň dies, toho dne Isa 4; den dny vzříhá slovo 18, 3; ve dne 1, 2; dnowe 72, 10; dny mých 38, 5; dnow mých Ezech. 10, srov. prodlenie dnyow longitudo dierum ZPass. 20, 5; na každé dny 7, 12; ve dnech 36, 19; we dnyech mých 114, 2; od- chylně: vśćcny dnye plur. Akk. 73, 8. dénie, dobré dénie beneficium, dobrého dienye 77, 11. denny, v oblacé dennem diei 77, 14. dešč pluvia 146, 8; we d(czy 217 Deut. 2; -deć: decz 67, 10; 71, 6; 134, 7; polożil de- czie pluvias 104, 32; decz pluvia ZTom. 67, 10. détinny, z ust dyetinych ex ore infantium 8, 3. détsky iuvenis Deut. 25. děvka ancilla Magn. 48; sr. die-. diabel diabolus 108, 6 ; Hab. 5. dielny particeps, dielen jsem 118, 63. diet puer 85, 16; diety vir- gines 44, 15, srov: dietky virgines 148, 12; dietem vranovym pullis 146, 9 ; diety lvovy catuli 103, 21 glossa; Abrahamovi a ditem jeho semini Magnif. 55. dieti dicere, d&ju dicam; die vešken lud dicet 105, 48; diete dicetis. Isa 4; dieyu dicent 51, 8; aé diech si dicebam 72, 15. dietko plur. dietky puer, 112, 1; mladí i dietky iuvenes et virgines 148, 12, srov. dét; virgines 44, 15. dievéi virginis Ambr. 260b; (zhubí jé) détského spolu diewczieho iuvenem simul et virginem Deut. 25. dievka virgo 17, 63; sr. dévka. divný mirabilis, admirabilis 44, 5; 41, 5 aj. dle, toho dle ideo 118, 129. dluh obligatio 124, 5. dlühost longitudo 22, 6; 90, 16. dobrol'ubstvo beneplacitum 149, 4; 146, 11. dobrotivj benignus 50, 20; Gas dobrotywy tempus benepla- citi 68, 14. dobrovolenstvie — beneplacitum 88, 18; 105, 4. dobrovolný voluntarius 118, 108; 53, 8; dobrowolno
&stiti purgare, stfiebro czi- fezeno 11, 7. érstoj recens, czirftwy prišli Deut. 17. é&rt daemonium, obétovali czyr- tom Deut 17. érv vermis, jáz jsem czyrw 21, 7. črvený ruber, u mořu czirwe- nem 135, 15; 105, 22. čso v. če. éstiti colere, abychom czftyly Athan. 2258. ćuli sentire, czug Athan. 226b. daremnj inanis, nepiátel da- remnych 7, 5. dofiti munerare Athan. 260^, darmo gratis 34, 7 a j.; fru- stra 38, 7. dásné fauces, daínye mé 68, 4; k dafnyem 21, 6; 136, 5; dafnom mym 118, 103. davidóv, nad domem dawido- wem David 121, 5. dci filia 44, 11; 136, 8. détii v. déciti. deč v. dešč. dědičstvie possessio 134, 4. dźdicstvo hereditas 2, 8 marg. dédina hereditas 15, 6 a j. deň dies, toho dne Isa 4; den dny vzříhá slovo 18, 3; ve dne 1, 2; dnowe 72, 10; dny mých 38, 5; dnow mých Ezech. 10, srov. prodlenie dnyow longitudo dierum ZPass. 20, 5; na každé dny 7, 12; ve dnech 36, 19; we dnyech mých 114, 2; od- chylně: vśćcny dnye plur. Akk. 73, 8. dénie, dobré dénie beneficium, dobrého dienye 77, 11. denny, v oblacé dennem diei 77, 14. dešč pluvia 146, 8; we d(czy 217 Deut. 2; -deć: decz 67, 10; 71, 6; 134, 7; polożil de- czie pluvias 104, 32; decz pluvia ZTom. 67, 10. détinny, z ust dyetinych ex ore infantium 8, 3. détsky iuvenis Deut. 25. děvka ancilla Magn. 48; sr. die-. diabel diabolus 108, 6 ; Hab. 5. dielny particeps, dielen jsem 118, 63. diet puer 85, 16; diety vir- gines 44, 15, srov: dietky virgines 148, 12; dietem vranovym pullis 146, 9 ; diety lvovy catuli 103, 21 glossa; Abrahamovi a ditem jeho semini Magnif. 55. dieti dicere, d&ju dicam; die vešken lud dicet 105, 48; diete dicetis. Isa 4; dieyu dicent 51, 8; aé diech si dicebam 72, 15. dietko plur. dietky puer, 112, 1; mladí i dietky iuvenes et virgines 148, 12, srov. dét; virgines 44, 15. dievéi virginis Ambr. 260b; (zhubí jé) détského spolu diewczieho iuvenem simul et virginem Deut. 25. dievka virgo 17, 63; sr. dévka. divný mirabilis, admirabilis 44, 5; 41, 5 aj. dle, toho dle ideo 118, 129. dluh obligatio 124, 5. dlühost longitudo 22, 6; 90, 16. dobrol'ubstvo beneplacitum 149, 4; 146, 11. dobrotivj benignus 50, 20; Gas dobrotywy tempus benepla- citi 68, 14. dobrovolenstvie — beneplacitum 88, 18; 105, 4. dobrovolný voluntarius 118, 108; 53, 8; dobrowolno
Strana 218
218 jest bohu beneplacitum 67, 17. dobrozvěstovník 67, 12. dobrý bonus; dobir mi jest zákon 118, 72; dobré děnie v. dénie. dobytek pecunia 14, 5. dociniti efficere, šípy své ho- ruciemi doczynyl ZPod. 7, 14; ŽWittb. má zde omy- lem oczynyl. dojiti, dojuci 25. dokonati finire Ezech. 12, com- plere Deut. 23. dokud, -Ée, -£ usquequo, quo- usque 12, 15; 12, 3; 61, 4 a j.; dokud si, až dokud fy superbi inigue agebant us- gueguague 118, 51. dóm domus; w domu 67, 7; 83, 5; 111, 3; w domye 95, 9; domowy tvému slušie svatost 92, 5; hospodin po- žehnal domowy Israhelovu, požehnal domowy Aaronovu 113, 12 (20). domový, v sienech domowich in atriis domus 133, 1; 134, 2; tváři domowey speciei domus 67, 13. dońadź donec, donadz 56, 2. donikud usquequo 89, 13. dońudź quamdiu, donudz budu 145, 2; donidz jsem 103, 33; dońudź ne- donec, donudz nesmiluje sé 199, 2; do- nydz nezvéstuji 70, 18. dostati, medostati sé deesse 22, 1. dostihnüti comprehendere 17, 38. dovoditi deducere, hospodin dowody do pekla Ann. 6. dovtipovati sé suspicari, jieZ evangelizans lactens Deut. (rühoty) sem sé dowtypowal 118, 39. drázniti provocare, draznyly jeho provocaverunt Deut. 16. dřéve v. dřieve. dřčvěný, w lesé drziewienem in silva lignorum 73, 5. dfévo lignum 1, 3. d¥iemdnie dormitatio 131, 4. diiemati dormitare 75, 7; 120, 4. drFieve, misto diéve, prius: drziewe Ann. 5, Athan. 2268; — dÿieve ne“ prius- quam 38, 14; drziew nez 128, 6. d*ievie ligna; drziewie ovocné ligna fructifera 148, 9. drizètà v. drzéti. drużina consortes, nad dru- zynu tvü prae consortibus 44, 8. dfoi ostium, drzwy 95, 8; 140, 3. drz&ti tenere, aby stolec slávy dirzal Ann. 8; zemdlenie dirzalo mě 118, 53; — jenž drzizieti bude tenebit 136, 9. d&&iti, Afczil osidla pluit la- queos 10, 7; deiti: dezil Jim mannu 77, 24; dezil na ně maso 77, 27. duččič cataracta, v hlasu du- cziegy tvych 41, 8. duch spiritus; otejmeš duch jich 103, 29; ot dýchánie duchu 17, 16; duchu mého Ezech 16; ot udulánie ducha 54, 9; w duchu 47, 8. dunüti flare, dune duch tvój 147, 18. dusé anima, duffye mi 6, 4; neostavís duffye mé 15, 10; duffyu ma 58, 4. duty, v trabach dutych in tubis ductilibus ZPod. 97, 6;
218 jest bohu beneplacitum 67, 17. dobrozvěstovník 67, 12. dobrý bonus; dobir mi jest zákon 118, 72; dobré děnie v. dénie. dobytek pecunia 14, 5. dociniti efficere, šípy své ho- ruciemi doczynyl ZPod. 7, 14; ŽWittb. má zde omy- lem oczynyl. dojiti, dojuci 25. dokonati finire Ezech. 12, com- plere Deut. 23. dokud, -Ée, -£ usquequo, quo- usque 12, 15; 12, 3; 61, 4 a j.; dokud si, až dokud fy superbi inigue agebant us- gueguague 118, 51. dóm domus; w domu 67, 7; 83, 5; 111, 3; w domye 95, 9; domowy tvému slušie svatost 92, 5; hospodin po- žehnal domowy Israhelovu, požehnal domowy Aaronovu 113, 12 (20). domový, v sienech domowich in atriis domus 133, 1; 134, 2; tváři domowey speciei domus 67, 13. dońadź donec, donadz 56, 2. donikud usquequo 89, 13. dońudź quamdiu, donudz budu 145, 2; donidz jsem 103, 33; dońudź ne- donec, donudz nesmiluje sé 199, 2; do- nydz nezvéstuji 70, 18. dostati, medostati sé deesse 22, 1. dostihnüti comprehendere 17, 38. dovoditi deducere, hospodin dowody do pekla Ann. 6. dovtipovati sé suspicari, jieZ evangelizans lactens Deut. (rühoty) sem sé dowtypowal 118, 39. drázniti provocare, draznyly jeho provocaverunt Deut. 16. dřéve v. dřieve. dřčvěný, w lesé drziewienem in silva lignorum 73, 5. dfévo lignum 1, 3. d¥iemdnie dormitatio 131, 4. diiemati dormitare 75, 7; 120, 4. drFieve, misto diéve, prius: drziewe Ann. 5, Athan. 2268; — dÿieve ne“ prius- quam 38, 14; drziew nez 128, 6. d*ievie ligna; drziewie ovocné ligna fructifera 148, 9. drizètà v. drzéti. drużina consortes, nad dru- zynu tvü prae consortibus 44, 8. dfoi ostium, drzwy 95, 8; 140, 3. drz&ti tenere, aby stolec slávy dirzal Ann. 8; zemdlenie dirzalo mě 118, 53; — jenž drzizieti bude tenebit 136, 9. d&&iti, Afczil osidla pluit la- queos 10, 7; deiti: dezil Jim mannu 77, 24; dezil na ně maso 77, 27. duččič cataracta, v hlasu du- cziegy tvych 41, 8. duch spiritus; otejmeš duch jich 103, 29; ot dýchánie duchu 17, 16; duchu mého Ezech 16; ot udulánie ducha 54, 9; w duchu 47, 8. dunüti flare, dune duch tvój 147, 18. dusé anima, duffye mi 6, 4; neostavís duffye mé 15, 10; duffyu ma 58, 4. duty, v trabach dutych in tubis ductilibus ZPod. 97, 6;
Strana 219
ŹWittb. a ŹGloss. maji na tom místě nejasné lutich, ŹKap. litich. dvojduchy, at sè odějú jak w dwoyduchim (sic), sicut diploide 108, 29; ZGloss. dwoiduchem. 2: zanáleZité à pséna v Z Wittb. éastéji litera? neb y ; mnohdy je to snad omylem, ale často má to zajisté příčinu svou ve výslovnosti: obliczig 66, 2; ( obliczigie 1, 4; ot obli- czigie 37, 4; 43, 17; 67, 2; obliczigie tvého 4, 7; obli- czigie jeho 54, 22; na wiky 9, 8; 71, 17; na wyky 14, 5; czlowik 88, 49; rúhota czlo- wyczie 21, 7: wicz mi cau- sam meam 73, 22: k tobi 21, 6; 60, 3; netrziba 15, 2; proftrzid 47, 10; przid nim 49, 3; prziffly transierunt 72, 7; jsi przynefl transtu- listi 79, 9; przy[wiedczi té contestabor te 80, 9; przy- pafal 92, 1; przipafal 17, 40; przipafuge 108, 19; przy- [wietili 96, 4, ZGloss. tamt. prziefwietili; przichodiech perambulabam 100,2; przy- edu pertransibunt 103, 20, Gloss. tamt. prziegdu; ne- nawidil si 5, 7; nadigi 30, 7; 55, 5; nadiegie 70, 5 (opra- vou); profwitte sé 33, 6; na bezcziftyu 62, 3; ve v&éch cziftach 144, 17; przigmyte suscipiant 71, 3; wfydaczie Moys. 1; (myfygyucze Athan. 2952; vtiffytele Ambros. 260b; jeho ditem Magnif. 55; rczite 65, 3; a J. Toteż vyskýtá se také v jiných rukopisech, na př. cineni (mi aestimati sumus ŹGloss. 219 43, 22, przinefeni budte transferantur tamt. 108, 10 à j. — Po souhláskách retnych byvá psáno e m. à: mesiec m. mésiec, viz toto; obet 50, 21; obety 39, 7 a 55, 12; pród (wetlem 126, 2; fwetloft 37, 11; (wedecz(twie 18, 8; 118, 22; aj. Jiné odchylky Zaltáre Wittb. od staročeského pravidla o mék- kém e ač (srov. Listy filol. 1878 185 sl.) jsou nemnohé (asi 90, i když se sem po- čítají patrné omyly jako wie ymye m. ve, 117, 12; mnye 100, 3 a mnie 34, 16 m. mne) a mezi nimi nejčastější ve slabikách je- a j8 (asi 60), yefczer 103, 26, yefut 62, 10, gieho Hab. 2, gielen 103, 18, atp. V celku patří ZWittb. v této příčině ku památkám nejpřísnějším. egypt Aegyptus, bráno za fem. podlé lat., radowala sé jest egypt 104, 38. hadovy Serpentis, podobenstvie hadoweho 57, 5; 139, 4; serpentium Deut 24. haj interj, hay, hay! euge, euge! 34, 21. hanba verecundia 43, 16; con- fusio 34 26 a j. harban corona, poZehná$ har- banu 64, 12, z něm. hár- bant, Haarband (výklad J. Jirečkův). hdzëti sè, haziechu sě v duši ravého captabant 93, 21; Gloss., ZPod. a ZKap. tak- tóż. hej euge, interj., 69, 4. hládati quaerere, firdeze hla- dayuczich hospodina 104, 3; requirere: hladayuczym
ŹWittb. a ŹGloss. maji na tom místě nejasné lutich, ŹKap. litich. dvojduchy, at sè odějú jak w dwoyduchim (sic), sicut diploide 108, 29; ZGloss. dwoiduchem. 2: zanáleZité à pséna v Z Wittb. éastéji litera? neb y ; mnohdy je to snad omylem, ale často má to zajisté příčinu svou ve výslovnosti: obliczig 66, 2; ( obliczigie 1, 4; ot obli- czigie 37, 4; 43, 17; 67, 2; obliczigie tvého 4, 7; obli- czigie jeho 54, 22; na wiky 9, 8; 71, 17; na wyky 14, 5; czlowik 88, 49; rúhota czlo- wyczie 21, 7: wicz mi cau- sam meam 73, 22: k tobi 21, 6; 60, 3; netrziba 15, 2; proftrzid 47, 10; przid nim 49, 3; prziffly transierunt 72, 7; jsi przynefl transtu- listi 79, 9; przy[wiedczi té contestabor te 80, 9; przy- pafal 92, 1; przipafal 17, 40; przipafuge 108, 19; przy- [wietili 96, 4, ZGloss. tamt. prziefwietili; przichodiech perambulabam 100,2; przy- edu pertransibunt 103, 20, Gloss. tamt. prziegdu; ne- nawidil si 5, 7; nadigi 30, 7; 55, 5; nadiegie 70, 5 (opra- vou); profwitte sé 33, 6; na bezcziftyu 62, 3; ve v&éch cziftach 144, 17; przigmyte suscipiant 71, 3; wfydaczie Moys. 1; (myfygyucze Athan. 2952; vtiffytele Ambros. 260b; jeho ditem Magnif. 55; rczite 65, 3; a J. Toteż vyskýtá se také v jiných rukopisech, na př. cineni (mi aestimati sumus ŹGloss. 219 43, 22, przinefeni budte transferantur tamt. 108, 10 à j. — Po souhláskách retnych byvá psáno e m. à: mesiec m. mésiec, viz toto; obet 50, 21; obety 39, 7 a 55, 12; pród (wetlem 126, 2; fwetloft 37, 11; (wedecz(twie 18, 8; 118, 22; aj. Jiné odchylky Zaltáre Wittb. od staročeského pravidla o mék- kém e ač (srov. Listy filol. 1878 185 sl.) jsou nemnohé (asi 90, i když se sem po- čítají patrné omyly jako wie ymye m. ve, 117, 12; mnye 100, 3 a mnie 34, 16 m. mne) a mezi nimi nejčastější ve slabikách je- a j8 (asi 60), yefczer 103, 26, yefut 62, 10, gieho Hab. 2, gielen 103, 18, atp. V celku patří ZWittb. v této příčině ku památkám nejpřísnějším. egypt Aegyptus, bráno za fem. podlé lat., radowala sé jest egypt 104, 38. hadovy Serpentis, podobenstvie hadoweho 57, 5; 139, 4; serpentium Deut 24. haj interj, hay, hay! euge, euge! 34, 21. hanba verecundia 43, 16; con- fusio 34 26 a j. harban corona, poZehná$ har- banu 64, 12, z něm. hár- bant, Haarband (výklad J. Jirečkův). hdzëti sè, haziechu sě v duši ravého captabant 93, 21; Gloss., ZPod. a ZKap. tak- tóż. hej euge, interj., 69, 4. hládati quaerere, firdeze hla- dayuczich hospodina 104, 3; requirere: hladayuczym
Strana 220
220 úpravy jeho 24, 10; vedle toho casteji hledati. hladovitÿ esuriens 106, 5; 116, 36; 83, 11. hladovj, ve dnech hladowych in diebus famis 36, 19. hlahol sermo 138, 4; loquela 18, 4. hloh rhamnus 57, 10. hlib, z hlubi volal sem de profundis 129, 1; 68, 16. hlůbosť profundum 64, 8; 67, 23. hluchý surdus 37, 14; mutus 57, 5. hnévivi] iracundus 17,48; offen- sus 94a 10. hniezditi nidificare 103, 17. hnis v. hnus. hnój putredo, vendi hnoy v kosti mé Hab. 16; stercus 82, 11 a j. hnus, hnis sordes; w, hniffu Deut. 5, w hnuflu ZGloss. tamt. hobezny abundans, hospodin otplatit hobeznye abundan- ter 30, 24; srov. obiźny. hod solemnitas, hodowow (sic) vašich 80, 4. hoj abundantia, hoy milujiu- cim tebe 121, 6; ZGloss. hoy tamtéž; bud pokoj v twey moci a hoy v tvych twirzech 121, 7. hojný abundans, prut vinný hoyny 127, 3; ovcé hoyne 143, 13. hohe v. oheň. hoľubičí columbae, peřie holu- biczie postřiebřené 67, 14, možno však čísti také holu- bicó sing. Gen., pennae co- lumbae deargentatae. honiti persequi, ot honuczich 141, 7. honitva patria, honytwy zwlafty 95, 7 patriae gentium afferte Domino gloriam; ZGloss. honytwi, ZPod. honytwy zwlafty. hořčjní superior, jenž kryjeś horám horzieynye jich su- periora 103, 3; horziey- nie ZGloss. tamt., horzey- nye ZPod. tamt. horný, horne základy montium Deut. 22. hospoda dominus, ustavil jeho hofpotu (sic) domu svého 104, 21. hospodin dominus 1, 6 aj. hospodinóv domini, mluvenie hofpodynowo 11, 7; strach hofpodynow timor Domini: oci hofpodynowye 33, 16; slovem hofpowem (t. j. Ao- spodinovem) nebesa utvrzena jsu 32, 6; — hŁospodinovy dominorum, hospodinu ho- fpodinowemu 135, 3. host, Jakub hoftem byl v zemi accola 104, 23. hrad, yl. hrad& castra 77, 28; 105, 16. hrad grando 148, 8. hřbet v. chřbet. hrdlic& turtur, hirdlyczie 83, 4. hrdlo collum, až do hirdla Hab. 13; guttur 5, 11. hrébsti, hrésti sepelire, nebiese kto hrzeba 78, 3. hrësiti peccare, nerodte hrzie- ffyti 4, 5 ; delinquere, zákon dá hrzielluczym 24, 8. hYiech peccatum 9, 15 (36); delictum 18, 14; tribulatio 24, 22. hrnéiefovy figuli, sud hirnezie- rzowy 2, 9. hrnec olla, hirnecz nadéjé mé 59, 10.
220 úpravy jeho 24, 10; vedle toho casteji hledati. hladovitÿ esuriens 106, 5; 116, 36; 83, 11. hladovj, ve dnech hladowych in diebus famis 36, 19. hlahol sermo 138, 4; loquela 18, 4. hloh rhamnus 57, 10. hlib, z hlubi volal sem de profundis 129, 1; 68, 16. hlůbosť profundum 64, 8; 67, 23. hluchý surdus 37, 14; mutus 57, 5. hnévivi] iracundus 17,48; offen- sus 94a 10. hniezditi nidificare 103, 17. hnis v. hnus. hnój putredo, vendi hnoy v kosti mé Hab. 16; stercus 82, 11 a j. hnus, hnis sordes; w, hniffu Deut. 5, w hnuflu ZGloss. tamt. hobezny abundans, hospodin otplatit hobeznye abundan- ter 30, 24; srov. obiźny. hod solemnitas, hodowow (sic) vašich 80, 4. hoj abundantia, hoy milujiu- cim tebe 121, 6; ZGloss. hoy tamtéž; bud pokoj v twey moci a hoy v tvych twirzech 121, 7. hojný abundans, prut vinný hoyny 127, 3; ovcé hoyne 143, 13. hohe v. oheň. hoľubičí columbae, peřie holu- biczie postřiebřené 67, 14, možno však čísti také holu- bicó sing. Gen., pennae co- lumbae deargentatae. honiti persequi, ot honuczich 141, 7. honitva patria, honytwy zwlafty 95, 7 patriae gentium afferte Domino gloriam; ZGloss. honytwi, ZPod. honytwy zwlafty. hořčjní superior, jenž kryjeś horám horzieynye jich su- periora 103, 3; horziey- nie ZGloss. tamt., horzey- nye ZPod. tamt. horný, horne základy montium Deut. 22. hospoda dominus, ustavil jeho hofpotu (sic) domu svého 104, 21. hospodin dominus 1, 6 aj. hospodinóv domini, mluvenie hofpodynowo 11, 7; strach hofpodynow timor Domini: oci hofpodynowye 33, 16; slovem hofpowem (t. j. Ao- spodinovem) nebesa utvrzena jsu 32, 6; — hŁospodinovy dominorum, hospodinu ho- fpodinowemu 135, 3. host, Jakub hoftem byl v zemi accola 104, 23. hrad, yl. hrad& castra 77, 28; 105, 16. hrad grando 148, 8. hřbet v. chřbet. hrdlic& turtur, hirdlyczie 83, 4. hrdlo collum, až do hirdla Hab. 13; guttur 5, 11. hrébsti, hrésti sepelire, nebiese kto hrzeba 78, 3. hrësiti peccare, nerodte hrzie- ffyti 4, 5 ; delinquere, zákon dá hrzielluczym 24, 8. hYiech peccatum 9, 15 (36); delictum 18, 14; tribulatio 24, 22. hrnéiefovy figuli, sud hirnezie- rzowy 2, 9. hrnec olla, hirnecz nadéjé mé 59, 10.
Strana 221
hromada, w hromadu simul 30, 14; w hromadie simul 27, 3; in unum 132, 1. hróza formido, hroza fmirte- dlna formido mortis 54, 5; učinil hrozy u moři terri- bilia 105, 22. hrozn uva; hrozn pfehofky botri amarissimi Deut. 32. hroznový uvae, krev hroznowu Deut. 14. hrozný terribilis 46, 3; u miesté hroznem terroris Deut. 10. hrían guttur, hirtan 18, 3. hubenstoie miseria 11, 6 a j. hubeny miser, dci hubena 136, 8 ; huben ućińen sem 37, 7. hüsénicé eruca "7, 46. hásli plur., cithara, vstań žal- tari i hufly 56, 9; 107, 3; w huflech 32, 2 a j. 8 hu- flemy 80, 3; povésichom hufle naść organa 136, 2. hi$ condensa; w hufiftiech ZKap. 117, 27; v ZWittb. za to chybnè w hlaffu. hu&éenie condensa, zjéví hufeze- nye 28, 9. hjhati movere, 6soZ só hibe Puer. 79; nehybay mne 35, 12. chlad umbra 16, 8. chlebnj, kirmy chlebnu escam panis 13, 4. chlebový, kirmyu escam panis 52, 5. chod gressus 72, 2 a j.; iter 1, 6. choditi gradi, na césté, júž budeš chodity 31, 8; ince- dere, smuten chozyu incedo 41, 10; chodie procedens 18, 6; chodiecz ambulans 100, 6; véickni chozuczy transeuntes 88, 42 glossa; ot wieczie chodiczie a ne- gotio perambulante 90, 6; chlebovu 221 chod po ñem persequere eum 35, 15. chováme, z chowanye tvého de absconditis 16, 14. chovatedinicë ^ promptuarium 143, 13 marg. chovati servare 11, 8; obser- vare 30, 7; conservare 36, 28: abscondere, chowaly mně osidla 34, 7. chrámový templi, podobenstvie chramowe 143, 12. chřbet tergum, za chrzbet post tergum Ezech. 17; dorsum, na chrzbetie 65, 11; položíš je chrzebetem pones eos dorsum 20,13; grv. w chrfeb- tie ZKlem, 65, 11; krzeb- towe jich ZTom. 68, 24 atp. chriepë, modly.. chrziepi maju a nevzéenichajü nares 113, 6 (14). chronüti fremere, proč sú chro- nuly sborové 2, 1 marg. chrüst bruchus 104, 34. chtieti velle, ktery jest Glovék, že chcze životu vult 33, 13 ; — necheze 5, 5 m. nechtě nos volens, taktéž ŽKlem. Kap. chudina pauperes, súditi bude chudynu ludfku ŹPod. 71, 4; v ŹWittb. za to omylem chudemu ludfku. chutnj suavis 85, 5 marg. chvála laus 21, 4; laudatio 32, 1; carmen 39, 4; hymnus, tobé slusie chwala 64, 2; psalmus, chwalu fku 17, 50; 26, 7; chwaly na&é psalmos Ezech. 20. chválenie laudatio 144, 21; k chwalenu tebe ad confi- tendum te 118, 62. chválenj laudabilis, chwalene jmé 112, 3.
hromada, w hromadu simul 30, 14; w hromadie simul 27, 3; in unum 132, 1. hróza formido, hroza fmirte- dlna formido mortis 54, 5; učinil hrozy u moři terri- bilia 105, 22. hrozn uva; hrozn pfehofky botri amarissimi Deut. 32. hroznový uvae, krev hroznowu Deut. 14. hrozný terribilis 46, 3; u miesté hroznem terroris Deut. 10. hrían guttur, hirtan 18, 3. hubenstoie miseria 11, 6 a j. hubeny miser, dci hubena 136, 8 ; huben ućińen sem 37, 7. hüsénicé eruca "7, 46. hásli plur., cithara, vstań žal- tari i hufly 56, 9; 107, 3; w huflech 32, 2 a j. 8 hu- flemy 80, 3; povésichom hufle naść organa 136, 2. hi$ condensa; w hufiftiech ZKap. 117, 27; v ZWittb. za to chybnè w hlaffu. hu&éenie condensa, zjéví hufeze- nye 28, 9. hjhati movere, 6soZ só hibe Puer. 79; nehybay mne 35, 12. chlad umbra 16, 8. chlebnj, kirmy chlebnu escam panis 13, 4. chlebový, kirmyu escam panis 52, 5. chod gressus 72, 2 a j.; iter 1, 6. choditi gradi, na césté, júž budeš chodity 31, 8; ince- dere, smuten chozyu incedo 41, 10; chodie procedens 18, 6; chodiecz ambulans 100, 6; véickni chozuczy transeuntes 88, 42 glossa; ot wieczie chodiczie a ne- gotio perambulante 90, 6; chlebovu 221 chod po ñem persequere eum 35, 15. chováme, z chowanye tvého de absconditis 16, 14. chovatedinicë ^ promptuarium 143, 13 marg. chovati servare 11, 8; obser- vare 30, 7; conservare 36, 28: abscondere, chowaly mně osidla 34, 7. chrámový templi, podobenstvie chramowe 143, 12. chřbet tergum, za chrzbet post tergum Ezech. 17; dorsum, na chrzbetie 65, 11; položíš je chrzebetem pones eos dorsum 20,13; grv. w chrfeb- tie ZKlem, 65, 11; krzeb- towe jich ZTom. 68, 24 atp. chriepë, modly.. chrziepi maju a nevzéenichajü nares 113, 6 (14). chronüti fremere, proč sú chro- nuly sborové 2, 1 marg. chrüst bruchus 104, 34. chtieti velle, ktery jest Glovék, že chcze životu vult 33, 13 ; — necheze 5, 5 m. nechtě nos volens, taktéž ŽKlem. Kap. chudina pauperes, súditi bude chudynu ludfku ŹPod. 71, 4; v ŹWittb. za to omylem chudemu ludfku. chutnj suavis 85, 5 marg. chvála laus 21, 4; laudatio 32, 1; carmen 39, 4; hymnus, tobé slusie chwala 64, 2; psalmus, chwalu fku 17, 50; 26, 7; chwaly na&é psalmos Ezech. 20. chválenie laudatio 144, 21; k chwalenu tebe ad confi- tendum te 118, 62. chválenj laudabilis, chwalene jmé 112, 3.
Strana 222
222 chváliti laudare 9, 3 (24) ; ma- gnificare Magnif. 46. chvátati festinare Deut. 38. chvátiti rapere 49, 22. chybiti, chibil si sé stezek decli- nasti 43, 19. chy3¢ domicilium, jako sýc w chyffiech in domicilio 101, 7. y i. Za i, psáno v ZWittb. ie, ye, e v těchto případech: pietie potum 79, 6; hledie respicit 103, 32; ftworziel 138, 5; w zyezye in siti 68, 22; u polech in campis 131, 6; w lozech in cubili- bus 149, 5. — Castéji psáno jest za né yu, u: yuz mluvie lez qui loquuntur 5, 7; yuz vstávají na mě, 17, 49; yuz sé otchylijiu qui declinant 118, 21; ve v&iej zemyu Isa. 5; w zemyu egipfkey 77, 51; w zemyu Kamové 105, 22; w zemyu in terra 77, 69; 142, 3; na zemyu in terra 118, 19; slitostiv bude zemu propitius erit terrae Deut. 43; na poftelyu méj 62, 7; kduffyuméj 68,19; v pufezyu in deserto 77, 52; u wlaftyu blazniwey Deut. 21; w na- diegu in spe 77, 53; otezyu nasi patres 105, 7; tuficz pokolenyu 104, 8; fnamenyu svych signorum 104, 27; prawedlenftwyu tvych 118, 112; berani owczyu ovium 64, 14; duch svaty ot otcé 1 syna wychodyczu Athan. 2262; newzwelelyu sé ne- prietel non gaudebit 40, 12; otpuftyu mi remitte 38, 14; obkluczyumy | praeoccupce- mus 94b 2 (není-li to místo obklicjujmy), [lozyu jé de- pone eos 58, 12; vzrzyu vi- deas 197, 6; tulfficz Deut. 30 a j. ; troyuczy Athan. 225a (2krát), 225b. Výklad toho v. v mé rozpravě Uber die weichen a-, o- und u- Silben im Altbôhmischen 52 sl. Z příkladův uvedených ně- které nejsou dosti jisty, ty totiž, kde neukazuje kontext český dosti jasně, jaké jsou formy; tak na př. w zemyu 77, 69 patří sem, je-li to Lokal, jak by podlé lat. in terra býti mělo, ale nepatří sem, je-li to Akkusativ a jestli se zde překladatel český od latiny tak odchýlil, jako 78, 12 w lono in sinu, 79, 6 w myeru in mensura. z et 3, 6 aj., ale častěji je spojka a, kdežto v ŽGloss. vždy jen + se vyskytuje a nikdy a, v ŽPod. opět často byvá a tam, kde ZWittb. má ještě 7. ie zouženo jest v 4 v ŽWittb. v těchto případech: blizny- mu svému 14, 3; 14, 4; roh fpaleny meho, 17, 3; zpo- widayu sě 29, 13; 41, 6; wzpowidayu 17, 50; 41, 12; potupímy wftawayuczy na ny insurgentes 43, 6; neprzi- telfkeho 54, 4; bude naději gmyti 63, 11; dusé zpowie- dayuczi 73, 19; wchwali m. vzchválé 73, 91; w [tynyu 87, 7; zabygich interficie- bam 100, 7; hrziffny 103, 35 ; piéde wífym ludem 115, 14 a 18; w dywych in mirabi- libus 118, 27; ne trzy ne- stvorení ale jeden Athan, 225b; wzprawy narrabunt 144, 5; dywky twé Magni!.
222 chváliti laudare 9, 3 (24) ; ma- gnificare Magnif. 46. chvátati festinare Deut. 38. chvátiti rapere 49, 22. chybiti, chibil si sé stezek decli- nasti 43, 19. chy3¢ domicilium, jako sýc w chyffiech in domicilio 101, 7. y i. Za i, psáno v ZWittb. ie, ye, e v těchto případech: pietie potum 79, 6; hledie respicit 103, 32; ftworziel 138, 5; w zyezye in siti 68, 22; u polech in campis 131, 6; w lozech in cubili- bus 149, 5. — Castéji psáno jest za né yu, u: yuz mluvie lez qui loquuntur 5, 7; yuz vstávají na mě, 17, 49; yuz sé otchylijiu qui declinant 118, 21; ve v&iej zemyu Isa. 5; w zemyu egipfkey 77, 51; w zemyu Kamové 105, 22; w zemyu in terra 77, 69; 142, 3; na zemyu in terra 118, 19; slitostiv bude zemu propitius erit terrae Deut. 43; na poftelyu méj 62, 7; kduffyuméj 68,19; v pufezyu in deserto 77, 52; u wlaftyu blazniwey Deut. 21; w na- diegu in spe 77, 53; otezyu nasi patres 105, 7; tuficz pokolenyu 104, 8; fnamenyu svych signorum 104, 27; prawedlenftwyu tvych 118, 112; berani owczyu ovium 64, 14; duch svaty ot otcé 1 syna wychodyczu Athan. 2262; newzwelelyu sé ne- prietel non gaudebit 40, 12; otpuftyu mi remitte 38, 14; obkluczyumy | praeoccupce- mus 94b 2 (není-li to místo obklicjujmy), [lozyu jé de- pone eos 58, 12; vzrzyu vi- deas 197, 6; tulfficz Deut. 30 a j. ; troyuczy Athan. 225a (2krát), 225b. Výklad toho v. v mé rozpravě Uber die weichen a-, o- und u- Silben im Altbôhmischen 52 sl. Z příkladův uvedených ně- které nejsou dosti jisty, ty totiž, kde neukazuje kontext český dosti jasně, jaké jsou formy; tak na př. w zemyu 77, 69 patří sem, je-li to Lokal, jak by podlé lat. in terra býti mělo, ale nepatří sem, je-li to Akkusativ a jestli se zde překladatel český od latiny tak odchýlil, jako 78, 12 w lono in sinu, 79, 6 w myeru in mensura. z et 3, 6 aj., ale častěji je spojka a, kdežto v ŽGloss. vždy jen + se vyskytuje a nikdy a, v ŽPod. opět často byvá a tam, kde ZWittb. má ještě 7. ie zouženo jest v 4 v ŽWittb. v těchto případech: blizny- mu svému 14, 3; 14, 4; roh fpaleny meho, 17, 3; zpo- widayu sě 29, 13; 41, 6; wzpowidayu 17, 50; 41, 12; potupímy wftawayuczy na ny insurgentes 43, 6; neprzi- telfkeho 54, 4; bude naději gmyti 63, 11; dusé zpowie- dayuczi 73, 19; wchwali m. vzchválé 73, 91; w [tynyu 87, 7; zabygich interficie- bam 100, 7; hrziffny 103, 35 ; piéde wífym ludem 115, 14 a 18; w dywych in mirabi- libus 118, 27; ne trzy ne- stvorení ale jeden Athan, 225b; wzprawy narrabunt 144, 5; dywky twé Magni!.
Strana 223
48; w zyzi in siti 61, 5; fmych 79, 7; fyru 10, 7. Kromě toho vyskýtá se {take v přechodníku přítomném sloves třídy III 2 aIV, ale tu nelze říci, vzniklo-li zou- žením z ie, Ci přehláskou z iu, poněvadž v ŽWittb. tyto pfechodniky mívají vedlé tvaru náleZitého s -?e- také tvar analogicky 8 -iu-; z obojich mohly vzniknouti příklady leticzieho 90, 6; chodiczieho, 90, 6 ; chodiczye 105, 7; duch wychodiczu Athan. 2269 ; newyerzycze 67, 9; bóh spasení czynyczy 67, 21; všém czynyczym 110, 10; czynyczich zlosť 140, 9; s czynyczymy 124, 5; 140, 4; všicci bidliczy Moys. 15; křivdu trpyczym 145, 7. therusalém v. jerusalém. inhed statim 69, 4: mox 86, 20. israhel, izrahel, na ifrahela 77, 21; na ifrahele 124, 5; w yzrahely 80, 5. j několikráte schází v impe- rativech : zpiewate místo zpievajte cantate 95, 1; 46, 8; zpowiedate confiteminí 29, 5; 135, 2 a 3; uffa spe- ret 129, 6; uffate sperate 4, 6; rozumyete intelligite 93, 8; piete psallite 32, 3; 104; 2; neztraczyu 27, 3; neza- traczyu 25, 9; otwraczyu 101, 3; neotwraczyu 50, 13; ni sé vkroczyu 82, 2; nena- wefelyute sé 34, 19. Jabččný, w yabczyenu strazju in pomorum custodiam 78, 1. Jádro medulla, s gadrem pše- ničným Deut. 14; srov. iadry obilnými adipe frumenti 147, 223 14; yadirnoftmi nakirmi tě adipe ŽTom. 62, 6. jahoda, mořsku yahodu moros 77, 47 marg., ŽGloss. ya- hodu. jalové iumentum, yalowata jich 77, 50 ; ZTom. 49, 10. Jalovstvie sterilitas, yalow(twye 34, 12; yadlowftwie (sic) ZBrn. tamt. jalovj sterilis, dohudz yalowa neurodila Ann. 5; 112, 9. jam, quo, yamz pokázju quo ostendam 49, 23. Jdz, jd ego, yaz zabiu a yaz živa ucini Deut. 39; yaz sem spal 3, 6; yaz dnes urodil sem tě 2, 7; chudý sem ya 24, 16; ya jsem po- tuirdil 74, 7; Jiź mütie mye 3, 2; védücích mne scien- tium me 86, 4; jiz jaty vedly ny nos 136, 3; hájie nem prohibemur Athan. 226a. Jazyéng linguosus, muz iaziczny 139, 12. jed venenum; gied aspidovy 13, 3; 139, 4; Deut. 33. jeden unus; wgedno in unum 2,2; inidipsum 33, 4; jedno za lat. nisi, gedno že hospo- din bieSe mezi námi nisi quia erat 123, 2; jedno že nisi quod, nisi quia 118, 92; 93, 17; jednii semel 61, 12; po jedni simul 97, 8. jedeme, k giedenyu ad mandu- candom 77, 24. jedinkj unicus 24, 16. jednomyslé consensus, w gedno- myfly 54, 15. jednomyslny unanimis 54, 14. jednoroźcovy unicornium, syn gednorozczowy filius unicor- nium 28, 6; 21, 22. jednorożec unicornis 77, 69.
48; w zyzi in siti 61, 5; fmych 79, 7; fyru 10, 7. Kromě toho vyskýtá se {take v přechodníku přítomném sloves třídy III 2 aIV, ale tu nelze říci, vzniklo-li zou- žením z ie, Ci přehláskou z iu, poněvadž v ŽWittb. tyto pfechodniky mívají vedlé tvaru náleZitého s -?e- také tvar analogicky 8 -iu-; z obojich mohly vzniknouti příklady leticzieho 90, 6; chodiczieho, 90, 6 ; chodiczye 105, 7; duch wychodiczu Athan. 2269 ; newyerzycze 67, 9; bóh spasení czynyczy 67, 21; všém czynyczym 110, 10; czynyczich zlosť 140, 9; s czynyczymy 124, 5; 140, 4; všicci bidliczy Moys. 15; křivdu trpyczym 145, 7. therusalém v. jerusalém. inhed statim 69, 4: mox 86, 20. israhel, izrahel, na ifrahela 77, 21; na ifrahele 124, 5; w yzrahely 80, 5. j několikráte schází v impe- rativech : zpiewate místo zpievajte cantate 95, 1; 46, 8; zpowiedate confiteminí 29, 5; 135, 2 a 3; uffa spe- ret 129, 6; uffate sperate 4, 6; rozumyete intelligite 93, 8; piete psallite 32, 3; 104; 2; neztraczyu 27, 3; neza- traczyu 25, 9; otwraczyu 101, 3; neotwraczyu 50, 13; ni sé vkroczyu 82, 2; nena- wefelyute sé 34, 19. Jabččný, w yabczyenu strazju in pomorum custodiam 78, 1. Jádro medulla, s gadrem pše- ničným Deut. 14; srov. iadry obilnými adipe frumenti 147, 223 14; yadirnoftmi nakirmi tě adipe ŽTom. 62, 6. jahoda, mořsku yahodu moros 77, 47 marg., ŽGloss. ya- hodu. jalové iumentum, yalowata jich 77, 50 ; ZTom. 49, 10. Jalovstvie sterilitas, yalow(twye 34, 12; yadlowftwie (sic) ZBrn. tamt. jalovj sterilis, dohudz yalowa neurodila Ann. 5; 112, 9. jam, quo, yamz pokázju quo ostendam 49, 23. Jdz, jd ego, yaz zabiu a yaz živa ucini Deut. 39; yaz sem spal 3, 6; yaz dnes urodil sem tě 2, 7; chudý sem ya 24, 16; ya jsem po- tuirdil 74, 7; Jiź mütie mye 3, 2; védücích mne scien- tium me 86, 4; jiz jaty vedly ny nos 136, 3; hájie nem prohibemur Athan. 226a. Jazyéng linguosus, muz iaziczny 139, 12. jed venenum; gied aspidovy 13, 3; 139, 4; Deut. 33. jeden unus; wgedno in unum 2,2; inidipsum 33, 4; jedno za lat. nisi, gedno že hospo- din bieSe mezi námi nisi quia erat 123, 2; jedno že nisi quod, nisi quia 118, 92; 93, 17; jednii semel 61, 12; po jedni simul 97, 8. jedeme, k giedenyu ad mandu- candom 77, 24. jedinkj unicus 24, 16. jednomyslé consensus, w gedno- myfly 54, 15. jednomyslny unanimis 54, 14. jednoroźcovy unicornium, syn gednorozczowy filius unicor- nium 28, 6; 21, 22. jednorożec unicornis 77, 69.
Strana 224
224 jednost unitas, abychom tro- yuczy w gednofty ćstili Athan. 2258. Jjednostajný, myslili gednoftay- nie unanimiter 82, 6. jčdovatý, zirno giedowate uva fellis Deut. 32. jédovec veneficus, hlasu gie- dowczie 57, 6. Jej euge, interj., již mně řie- kajú gey! gey! 39, 16. jeje v. on. jelikoz quantum, yelikoz dalek vzchod ot zépada 102, 12. jen, -Ze, -%, qui; hospodin, gen nedal nás v jétie 123, 6; krále mého, gen jest v sva- tém 67, 25; všicci, gy ufaji ve ň 33, 23; genz bydlí 2, 4; ovcé, giez zahynula quae periit 118, 176; v dól, genz (Akk.) učinil 7, 16; horu, giez dobyla pravicé 77, 54; dne w nemz vyküvil jé t. j. v ňemž 77, 42; hora w niez si bydlil 73, 2; cedry gicz vsadil quos 103, 16; vlasti, giez tebe neznaly quae 78, 6; vlasti, giez si učinil quas 85,9; slubygiez... quos 65, 14; královstvie, giez jmene tvého nevzyvaly quae 78, 6; gichze nenie pamét 87, 6; gichze nećstili Deut. 17; z gichze obétí Deut. 38; gymze sem přísahal 94b 11; genz mütie mne qui, absolutivum m. již 12, 6; v&éch, gefto délají nepravdu qui, absolu- tivum m. jid 5, 7; — ipse, demonstr.; neprátely jeho zobláču hanbü, ale na nemz vzektve svatost má super ipsum autem efflorebit san- ctificatio 131, 18. Jerusalén, w ierufalemy 101, 39; w ieruzalemy 67, 30; yheruzalem, giez ustavena jako město 121, 3, fem. podlé lat. jes- esse, v. byti. Jéskyn£ spelunca, lev w giefky (nedopsáno) 9, 9(30). Jesli praesepe, w giellech in praesepibus Hab. 17. Jestojska esca, geltoy(ky biechu v ústech jich escae 77, 30 glossa; gieftoyfky ZGloss. tamt. jestvie, wvéstvie substantia, z gieftwieotcovaurozenAthan. 226^; z wieftwie materina urozen tamt. jestvo substantia, pohańenim gieítwa confusione substan- tiae Athan. 2278. jetée adhuc 36, 10. jeścer draco 103, 26; 148, T. Ješto v. jenž. jčšuť vanitas, vanum; člověk gieffuty podoben 143, 4; v&écka yeffut 38, 6; w gie- ffutiech Deut. 21. jeiutenstvie vanitas, neuztie gieffyutenstwie 118, 37. jéfutmy vanus, geffutny syni člověčí 61, 10. jétie captivitas, gietie 125, 1; captio, nedal nás w gietie 193, 6. jézdec eques, 8 vozy a giezdczy Moys. 19. jezero lacus, w yezero 87, 5; w ziezero (sic) 97, 1; gie- zerà vodná stagna aquarum 106, 35. Jeźu3, w iezully in Jesu Hab. 18. jho iugum, yhoy jich 2, 3. jiest. manducare, budu gielti 49, 13; jiz giefte chleb t. j. Jjieste 126, 2; jenZz giedieífe edebat 40, 10; capiebat
224 jednost unitas, abychom tro- yuczy w gednofty ćstili Athan. 2258. Jjednostajný, myslili gednoftay- nie unanimiter 82, 6. jčdovatý, zirno giedowate uva fellis Deut. 32. jédovec veneficus, hlasu gie- dowczie 57, 6. Jej euge, interj., již mně řie- kajú gey! gey! 39, 16. jeje v. on. jelikoz quantum, yelikoz dalek vzchod ot zépada 102, 12. jen, -Ze, -%, qui; hospodin, gen nedal nás v jétie 123, 6; krále mého, gen jest v sva- tém 67, 25; všicci, gy ufaji ve ň 33, 23; genz bydlí 2, 4; ovcé, giez zahynula quae periit 118, 176; v dól, genz (Akk.) učinil 7, 16; horu, giez dobyla pravicé 77, 54; dne w nemz vyküvil jé t. j. v ňemž 77, 42; hora w niez si bydlil 73, 2; cedry gicz vsadil quos 103, 16; vlasti, giez tebe neznaly quae 78, 6; vlasti, giez si učinil quas 85,9; slubygiez... quos 65, 14; královstvie, giez jmene tvého nevzyvaly quae 78, 6; gichze nenie pamét 87, 6; gichze nećstili Deut. 17; z gichze obétí Deut. 38; gymze sem přísahal 94b 11; genz mütie mne qui, absolutivum m. již 12, 6; v&éch, gefto délají nepravdu qui, absolu- tivum m. jid 5, 7; — ipse, demonstr.; neprátely jeho zobláču hanbü, ale na nemz vzektve svatost má super ipsum autem efflorebit san- ctificatio 131, 18. Jerusalén, w ierufalemy 101, 39; w ieruzalemy 67, 30; yheruzalem, giez ustavena jako město 121, 3, fem. podlé lat. jes- esse, v. byti. Jéskyn£ spelunca, lev w giefky (nedopsáno) 9, 9(30). Jesli praesepe, w giellech in praesepibus Hab. 17. Jestojska esca, geltoy(ky biechu v ústech jich escae 77, 30 glossa; gieftoyfky ZGloss. tamt. jestvie, wvéstvie substantia, z gieftwieotcovaurozenAthan. 226^; z wieftwie materina urozen tamt. jestvo substantia, pohańenim gieítwa confusione substan- tiae Athan. 2278. jetée adhuc 36, 10. jeścer draco 103, 26; 148, T. Ješto v. jenž. jčšuť vanitas, vanum; člověk gieffuty podoben 143, 4; v&écka yeffut 38, 6; w gie- ffutiech Deut. 21. jeiutenstvie vanitas, neuztie gieffyutenstwie 118, 37. jéfutmy vanus, geffutny syni člověčí 61, 10. jétie captivitas, gietie 125, 1; captio, nedal nás w gietie 193, 6. jézdec eques, 8 vozy a giezdczy Moys. 19. jezero lacus, w yezero 87, 5; w ziezero (sic) 97, 1; gie- zerà vodná stagna aquarum 106, 35. Jeźu3, w iezully in Jesu Hab. 18. jho iugum, yhoy jich 2, 3. jiest. manducare, budu gielti 49, 13; jiz giefte chleb t. j. Jjieste 126, 2; jenZz giedieífe edebat 40, 10; capiebat
Strana 225
cibos 54, 15; geduczieho comedentis 105, 20. jieti capere, giely du&ju mü 58, 4; yaty vedli ny captivos 136, 3; yati budû vsickni comprehenduntur 9, 2(23), nepravidelně m. j&:; proto yala jé pýcha tenuit 72, 6. jiezva cicatrix, giezwy mé 37, 6. JL limus, w gilu 68, 3. jínie pruina, w gynyu 77,47. Jistÿ verus, giftie adv. 57, 2; ien jistÿ idem, ty ten gilti jsi 101, 28. jit ire, gducze ydiechu 125, 6; yda vadens 77, 39; gdu venio 39, 8; kdyz gdielle mimo puséju cum pertrans- ires 67, 8. jmě nomen, ymye tvé 5, 12; ymene tvého 44, 18; gmenu tvému 17, 50; we ymenu tvém 62, 5; nazvali gmena sva 48, 12. jmieli habere; vólu bude gmyety 146, 10; neymagie non habens 37, 15; gmyechu nadéju habebant fiduciam Deut. 37. judin Judae, mésta yudyna 68, 36; dcery iudiny 96, 8. judóv Judae, pokolenie iudowo 77, 68. junosicé adolescentulus, yuno- (fyczie 67, 28; adolescentior 118, 9. jutfni matutinus, yutrznye 129, 6. jutfné subst, matutinum; na yutrzny mysliti budu na té in matutinis 62, 7; tresktá- nie mé v yutrzny in matu- tinis 72, 14; k gytrznyem ad matutinum ZPas. 29, 6; vlásti jimi budu w gytrznye ZPod. 48, 15; do giutrfnie ot sirázé 225 ZKlem. 29, 6; w giutr(niech mysliti budu o tobě tamtéž 62, 7. jutro, k yutru ad matutinum 29, 6; aZ do gitra ad mane Ezech. 13; z yutra in matu- tino; ot yutra až do večera de mane Ezech. 12. jux nunc, a yuz která jest čáka má 38, 8; yuz nechaj sluhy své Sim. 29; yuz vstanu nunc exsurgam 11, 6; — kde juž ubinam, kde yuz jsú Deut. 26. k, ke, ku ad, in; k boyu 17, 40; k prolyty 13,3; k hlaflu 5, 3; prirovnan jest k [kotu 48, 13; jako žádá jelen k (tudnicziem 41, 2; — ke mnye 39, 2; ke wífemu 118, 198; ke wfyem 98, 8; ke wíiey césté 35, 5; ke wzchodu 67, 34; — ku bývá ve staré češtině z pravidla jen před retnicemi (odchylky některé jsou mi známy teprve z konce stol. XIV), nejčastěji před p, v ŽWittb. jen před p a b: ku profbie 16, 1; ku prof- bam 33, 16; ku powiefty 48, 5; ku powieftem 77, 2; ku pomoczi 69, 2; 70, 12; ku pomoczy 69, 2; 37, 23; 39, 14; ku podlazie 118, 25; ku pofluchanyu 102,20; ku poyhra(wan)yu 103, 26; ku pokoyu 121, 6; ku plenu 16, 12; ku biezieny 18, 6; ku boyu 17,35; ku bliznyemu 11, 3; ku brziehu 106, 30. kak, kako quam, kako jest dobro i kak veselo 132, 1; quomodo, kako uéiüeni jsü 79, 19. kalifée lacus, kalifcze oteviél 7, 16. 15
cibos 54, 15; geduczieho comedentis 105, 20. jieti capere, giely du&ju mü 58, 4; yaty vedli ny captivos 136, 3; yati budû vsickni comprehenduntur 9, 2(23), nepravidelně m. j&:; proto yala jé pýcha tenuit 72, 6. jiezva cicatrix, giezwy mé 37, 6. JL limus, w gilu 68, 3. jínie pruina, w gynyu 77,47. Jistÿ verus, giftie adv. 57, 2; ien jistÿ idem, ty ten gilti jsi 101, 28. jit ire, gducze ydiechu 125, 6; yda vadens 77, 39; gdu venio 39, 8; kdyz gdielle mimo puséju cum pertrans- ires 67, 8. jmě nomen, ymye tvé 5, 12; ymene tvého 44, 18; gmenu tvému 17, 50; we ymenu tvém 62, 5; nazvali gmena sva 48, 12. jmieli habere; vólu bude gmyety 146, 10; neymagie non habens 37, 15; gmyechu nadéju habebant fiduciam Deut. 37. judin Judae, mésta yudyna 68, 36; dcery iudiny 96, 8. judóv Judae, pokolenie iudowo 77, 68. junosicé adolescentulus, yuno- (fyczie 67, 28; adolescentior 118, 9. jutfni matutinus, yutrznye 129, 6. jutfné subst, matutinum; na yutrzny mysliti budu na té in matutinis 62, 7; tresktá- nie mé v yutrzny in matu- tinis 72, 14; k gytrznyem ad matutinum ZPas. 29, 6; vlásti jimi budu w gytrznye ZPod. 48, 15; do giutrfnie ot sirázé 225 ZKlem. 29, 6; w giutr(niech mysliti budu o tobě tamtéž 62, 7. jutro, k yutru ad matutinum 29, 6; aZ do gitra ad mane Ezech. 13; z yutra in matu- tino; ot yutra až do večera de mane Ezech. 12. jux nunc, a yuz která jest čáka má 38, 8; yuz nechaj sluhy své Sim. 29; yuz vstanu nunc exsurgam 11, 6; — kde juž ubinam, kde yuz jsú Deut. 26. k, ke, ku ad, in; k boyu 17, 40; k prolyty 13,3; k hlaflu 5, 3; prirovnan jest k [kotu 48, 13; jako žádá jelen k (tudnicziem 41, 2; — ke mnye 39, 2; ke wífemu 118, 198; ke wfyem 98, 8; ke wíiey césté 35, 5; ke wzchodu 67, 34; — ku bývá ve staré češtině z pravidla jen před retnicemi (odchylky některé jsou mi známy teprve z konce stol. XIV), nejčastěji před p, v ŽWittb. jen před p a b: ku profbie 16, 1; ku prof- bam 33, 16; ku powiefty 48, 5; ku powieftem 77, 2; ku pomoczi 69, 2; 70, 12; ku pomoczy 69, 2; 37, 23; 39, 14; ku podlazie 118, 25; ku pofluchanyu 102,20; ku poyhra(wan)yu 103, 26; ku pokoyu 121, 6; ku plenu 16, 12; ku biezieny 18, 6; ku boyu 17,35; ku bliznyemu 11, 3; ku brziehu 106, 30. kak, kako quam, kako jest dobro i kak veselo 132, 1; quomodo, kako uéiüeni jsü 79, 19. kalifée lacus, kalifcze oteviél 7, 16. 15
Strana 226
226 kapdnie stillicidium, w kapanyu 64, 11. kapati stillare, krópé kapuczie 71, 6. kassia cassia, myrra a kassia 44, 9. káti sč, nebude sé katy non paenitebit eum 109, 4; kal sé paenituit eum 105, 45. kázánie mandatum 118, 15; praeceptum 2, 6; testi- monium 118, 99; plur. Gen. ot kazany tvych 118, 110, ale nékolikrát je tu tvar od- chylny: ot kazanich tvych 118, 104; neopustil sem ka- zanich tvych 118, 87; na stezcé kazanych tvych 118, 35 ; neskryvaj kazanych tvych 118, 19; podobne podlé na- lezenych tvych 80, 13; zna- menich našich jsmy nevi- déli 73, 9; céstu prawed- lywenftwich tvych 118, 27; prawedlenstwich tvych ne- zapomanul sem 118, 141; ot kazanich ZGloss. 118, 110; ot miflenich fwich ZKlem. 5, 11, a j. kázati mandare, kaz moci tvéj 67, 29; praedicare, kazye kázánie jeho 2, 6; facere, jenz kaze sé jiej triesti fa- cit eam tremere 103, 32; pré- stati kazyu cessare faciam Deut. 26; zhynüti mi kazala milost tvá tabescere me fecit 118, 139; — castigare, kazie kazal mé hospodin castigans castigavit me 117, 18; cor- ripere, ani v hnévé tvém kaz mi 6, 2; erudire, človék, jehoZ ty kaze(f 93, 19 marg. kázi disciplina, kazn 2, 12; ty jsi nenavidél kazny 49, 17. kazovati, jenż bydliti kazuge habitare facit 119, 9. každý omnis 142, 2; unus- guisgue 11, 3; na kazde dni per singulos dies 7, 12; na kazdu noc per singulas noc- tes 6, 7. kel mola, kiylvové zlámá ho- spodin 57, 7. klécëti claudicare, synové osta- rali sût a klecziely 17, 46. kléti praes. kinu, maledicere, üsty blaháchu a firdezem klnyechu 61, 5; klel si Zezlu jeho Hab. 14; klety male- dicti 118, 21. kletva maledictio 9, 7 (28); 108, 18. kmet senex, kmetie jeho 104, 22. kie sacerdotes, knyezie jich letala 77, 64; w knyezy jeho 98, 6. kn&stvo principatus, kniezftwo 138, 17. kniežč princeps, ustavil jeho kniezietem 104, 21; 25, 7. kniežčcí principum, rady knye- zieczie 32, 10. knihy liber 39, 8; 68, 29; 138, 16. kobylka locusta 77, 46; 104, 34. kochati delectare, kochaly té 44, 9; kochay sé 36, 4; ko- chal sem sé 118, 14; ko- chany jsmy 89, 14. -koli -cungue, w kterýž koly den 101, 3; vlasti, JéZ si koly učinil 85, 9; což koly věk učiní 1, 3. kolik, koliko guantum 70, 20; guot 118, 84. komňata, jako ženich chodě z komnati své de thalamo 18, 6.
226 kapdnie stillicidium, w kapanyu 64, 11. kapati stillare, krópé kapuczie 71, 6. kassia cassia, myrra a kassia 44, 9. káti sč, nebude sé katy non paenitebit eum 109, 4; kal sé paenituit eum 105, 45. kázánie mandatum 118, 15; praeceptum 2, 6; testi- monium 118, 99; plur. Gen. ot kazany tvych 118, 110, ale nékolikrát je tu tvar od- chylny: ot kazanich tvych 118, 104; neopustil sem ka- zanich tvych 118, 87; na stezcé kazanych tvych 118, 35 ; neskryvaj kazanych tvych 118, 19; podobne podlé na- lezenych tvych 80, 13; zna- menich našich jsmy nevi- déli 73, 9; céstu prawed- lywenftwich tvych 118, 27; prawedlenstwich tvych ne- zapomanul sem 118, 141; ot kazanich ZGloss. 118, 110; ot miflenich fwich ZKlem. 5, 11, a j. kázati mandare, kaz moci tvéj 67, 29; praedicare, kazye kázánie jeho 2, 6; facere, jenz kaze sé jiej triesti fa- cit eam tremere 103, 32; pré- stati kazyu cessare faciam Deut. 26; zhynüti mi kazala milost tvá tabescere me fecit 118, 139; — castigare, kazie kazal mé hospodin castigans castigavit me 117, 18; cor- ripere, ani v hnévé tvém kaz mi 6, 2; erudire, človék, jehoZ ty kaze(f 93, 19 marg. kázi disciplina, kazn 2, 12; ty jsi nenavidél kazny 49, 17. kazovati, jenż bydliti kazuge habitare facit 119, 9. každý omnis 142, 2; unus- guisgue 11, 3; na kazde dni per singulos dies 7, 12; na kazdu noc per singulas noc- tes 6, 7. kel mola, kiylvové zlámá ho- spodin 57, 7. klécëti claudicare, synové osta- rali sût a klecziely 17, 46. kléti praes. kinu, maledicere, üsty blaháchu a firdezem klnyechu 61, 5; klel si Zezlu jeho Hab. 14; klety male- dicti 118, 21. kletva maledictio 9, 7 (28); 108, 18. kmet senex, kmetie jeho 104, 22. kie sacerdotes, knyezie jich letala 77, 64; w knyezy jeho 98, 6. kn&stvo principatus, kniezftwo 138, 17. kniežč princeps, ustavil jeho kniezietem 104, 21; 25, 7. kniežčcí principum, rady knye- zieczie 32, 10. knihy liber 39, 8; 68, 29; 138, 16. kobylka locusta 77, 46; 104, 34. kochati delectare, kochaly té 44, 9; kochay sé 36, 4; ko- chal sem sé 118, 14; ko- chany jsmy 89, 14. -koli -cungue, w kterýž koly den 101, 3; vlasti, JéZ si koly učinil 85, 9; což koly věk učiní 1, 3. kolik, koliko guantum 70, 20; guot 118, 84. komňata, jako ženich chodě z komnati své de thalamo 18, 6.
Strana 227
konec finis 9, 7; do konczow pekelných ad inferni novis- sima Deut. 22. koňový egui, v síle konowey 146, 10. kopanicó puteus, 68, 16. kopie hasta, Hab. 11. kór chorus, w korzie 149, 3. koronovati, korunovalt coro- nare, koronowal si jeho 8, 6; jenż korunuge tebe 102, 4. kostel ecclesia, w koftele swa- tych 149, 1. kovati fabricare, na chibetć mém kowaly 128, 3. kozlovy hircorum, krev ko- zlowu 49, 14. kość pelles, kozie Hab. 7. koznik uter, postavil vody jako w kozniku 77, 13; srovn. úsník. kraj finis, kragi zemśćf 91a 4; ot krayow zemskych ab ex- tremo terrae 134, 7. krajina finis, kraginy zemské 21, 28; kragyny zemské termini terrae 97, 3. krdlik aspis 57, 5. krdlikovy aspidum, jéd kraly- kowy 139, 4; Deut. 33. králóv regis, synu králowu 71, 2; králový regum, dcery kra- lowe 44, 10. královna regina 44 11. kräsa palchritudo 44, 5; decor 20, 6; kraly pustenské spe- ciosa 64, 13. Lrdsnost pulchritudo 49, 11. krátký brevis 104, 12; buďte dnové jeho kratczy pauci 108, 8. krev sanguis, cruor; pomsta krewe 78, 10; nehledajé krywe jich 9, 13; k prolití kopaniczie 227 kyrwe 13, 3; ze kirwe zbi- tych Deut. 42; w kirwy mój 29, 10; w kirwiech 105, 38. křídlo ala, (orel) rozloží krzidle svoji Deut. 11. křiesití suscitare Hab. 9; vivi- ficare Ann. 6. křistal, křišťál crystallum 146, 17. kfivda iniquitas 58, 3; mlu- vili jsá krziwdu falsa 57, 4. kfivj iniustus 36, 928; falsus 39, 5; impius 25, 9. krmé esca, aby prosili kirmye 17, 18; cibus, kirmyu chle- bovü 52, 5; kirmie poslal jim cibaria 77, 25. króp£ gutta 44, 9; stilla Deut. 2; kropie kapucie stillicidia stillantia. krápa pl. krápy, grando 17, 30; 77, 41 a 48. krvavntk, muzie kirwawnyezy viri sanguinum 54, 24. kievj quis, qui; adjektivné: kteri müdry quis sapiens 106, 43; kteri jest člověk 24, 12; ktera jest čáka má guae 38, 18; rozpoměň, ktera má podstava 88, 48; — ztídka relativum (ktergż): muž, kteryz ufá veh 33, 9; v den, kterehoz vzvolámy tebe 19, 20. Význam rela- tivní je při tomto slově po- zdější a vyvinul se ze star- šího adjektivního; srov. lat. gualis a z něho vzniklá re- lativa ital. il guale, franc. quel. kuroptva coturnix 104, 40. kvasiti epulari 67, 4; 41, 5. kvasnicó faex 74, 9. kviliti (jindy též stě. kwieliti) lugere, guiluczy lugens 34, 14. 15*
konec finis 9, 7; do konczow pekelných ad inferni novis- sima Deut. 22. koňový egui, v síle konowey 146, 10. kopanicó puteus, 68, 16. kopie hasta, Hab. 11. kór chorus, w korzie 149, 3. koronovati, korunovalt coro- nare, koronowal si jeho 8, 6; jenż korunuge tebe 102, 4. kostel ecclesia, w koftele swa- tych 149, 1. kovati fabricare, na chibetć mém kowaly 128, 3. kozlovy hircorum, krev ko- zlowu 49, 14. kość pelles, kozie Hab. 7. koznik uter, postavil vody jako w kozniku 77, 13; srovn. úsník. kraj finis, kragi zemśćf 91a 4; ot krayow zemskych ab ex- tremo terrae 134, 7. krajina finis, kraginy zemské 21, 28; kragyny zemské termini terrae 97, 3. krdlik aspis 57, 5. krdlikovy aspidum, jéd kraly- kowy 139, 4; Deut. 33. králóv regis, synu králowu 71, 2; králový regum, dcery kra- lowe 44, 10. královna regina 44 11. kräsa palchritudo 44, 5; decor 20, 6; kraly pustenské spe- ciosa 64, 13. Lrdsnost pulchritudo 49, 11. krátký brevis 104, 12; buďte dnové jeho kratczy pauci 108, 8. krev sanguis, cruor; pomsta krewe 78, 10; nehledajé krywe jich 9, 13; k prolití kopaniczie 227 kyrwe 13, 3; ze kirwe zbi- tych Deut. 42; w kirwy mój 29, 10; w kirwiech 105, 38. křídlo ala, (orel) rozloží krzidle svoji Deut. 11. křiesití suscitare Hab. 9; vivi- ficare Ann. 6. křistal, křišťál crystallum 146, 17. kfivda iniquitas 58, 3; mlu- vili jsá krziwdu falsa 57, 4. kfivj iniustus 36, 928; falsus 39, 5; impius 25, 9. krmé esca, aby prosili kirmye 17, 18; cibus, kirmyu chle- bovü 52, 5; kirmie poslal jim cibaria 77, 25. króp£ gutta 44, 9; stilla Deut. 2; kropie kapucie stillicidia stillantia. krápa pl. krápy, grando 17, 30; 77, 41 a 48. krvavntk, muzie kirwawnyezy viri sanguinum 54, 24. kievj quis, qui; adjektivné: kteri müdry quis sapiens 106, 43; kteri jest člověk 24, 12; ktera jest čáka má guae 38, 18; rozpoměň, ktera má podstava 88, 48; — ztídka relativum (ktergż): muž, kteryz ufá veh 33, 9; v den, kterehoz vzvolámy tebe 19, 20. Význam rela- tivní je při tomto slově po- zdější a vyvinul se ze star- šího adjektivního; srov. lat. gualis a z něho vzniklá re- lativa ital. il guale, franc. quel. kuroptva coturnix 104, 40. kvasiti epulari 67, 4; 41, 5. kvasnicó faex 74, 9. kviliti (jindy též stě. kwieliti) lugere, guiluczy lugens 34, 14. 15*
Strana 228
228 I. Za pozdější samohláskové Z bývá psáno v ZWittb. né- kdy 1: všétky wlny 87, 8, někdy ly: naplyn obliééj jich hanbü imple 82, 17; (ot) tkadlyczie a texente Ezech. 12; a obyčejně il, yl: pilna jest zemó plena 47, 11; prziemylknu conti- cescent Ann. 9; povšimnutí zasluhují příklady bez I: prziemikni taceas 27, 1; prziemykl (sem) silui 38, 3; prziemykly siluerunt 106, 29; zmykly jsu dásně mé raucae factae sunt 68, 4. ladnost decor, ladnc (ty obleéen 92, 1. lahvicé uter, lahwyczie 118, 83. lámati confringere, lamagyu sé kosti mé 41, 11. lánie increpatio, ot lanye tvého 17, 16; vituperatio 30, 14. láti, laju increpare 67, 31; ne lay mi ne arguas me 15, 17; layuczy maledicentes , 22. lazuka reptile, vsécky lazuky 68, 35. ledvie renes, ledwie mé změ- ňeny jsú 72, 21; zzi ledwie mé 25, 2; lumbi 37, 8. leptati devorare, jenz lepcze chudého devorat Hab. 14. lesnjj zviefata lefna silvae 103, 20; diievie lefne silvarum 95, 19. lessk) silvae, u polích leffkich 131, 6. lestný dolosus 13, 3. letëtt volare, letiel 17, 11; ca- dere, lety cadet 9, 10 (31), futur.; vy zemřete a.. le- tite cadetis 81, 7; letie vši- cni cadent 21, 30; když lety cum ceciderit; abych letal t. j. lefal ut caderem 117, 13; kněžie letala 77, 64; tu sû letiely véicci 35, 13; v&écky jiz letie qui corruunt 144, 14. letorast palmes, rozlozila leto- rafti své 79, 12. lev leo; potlaëis lewa i zemka 90, 13. lex mendacium ; z nenávidénie & lzy 58, 13; hledáte lzie 4, 3. li, to ly navracujeś haeccine reddis Deut. 6; aby uzfel, jest ly rozumný si est in- tellegens 52, 3; srov. &-h. lice maxilla, lyczy jich stiehni 31, 9. lichva usura 14, 5 a j. liści vulpium, Giesti 62, 11. lodí navis, lodie budü míjéti 103, 26; w lodech 106, 23. loket bracchium, lokte tvého 78, 11; w lokty in bracchio 76, 16 à w loktu 135, 12; lokty má 17, 35. los onager, loffowe 103, 11. łovcovy venantium, z osidla lowczoweho 90, 3. loże lectus 6, 7; cubile 4, 5; w lozech in cubilibus 149, 5; uterus, z lozie ma- tefe 138, 13. lstivy) fallax, 32, 17; dolosus 5, 7. (Abiti, offéry nelubiff holocau- stis non delectaberis, 50, 18. "ibo utinam, lubo Imyflefly utinam saperent Deut. 29; lubo by sé vzvedly césty mé 118, 5. ľúbosť, w luboft firdezyu in affectum 72, 7; srv. lijboft Stit. řeči 1b. lifczie
228 I. Za pozdější samohláskové Z bývá psáno v ZWittb. né- kdy 1: všétky wlny 87, 8, někdy ly: naplyn obliééj jich hanbü imple 82, 17; (ot) tkadlyczie a texente Ezech. 12; a obyčejně il, yl: pilna jest zemó plena 47, 11; prziemylknu conti- cescent Ann. 9; povšimnutí zasluhují příklady bez I: prziemikni taceas 27, 1; prziemykl (sem) silui 38, 3; prziemykly siluerunt 106, 29; zmykly jsu dásně mé raucae factae sunt 68, 4. ladnost decor, ladnc (ty obleéen 92, 1. lahvicé uter, lahwyczie 118, 83. lámati confringere, lamagyu sé kosti mé 41, 11. lánie increpatio, ot lanye tvého 17, 16; vituperatio 30, 14. láti, laju increpare 67, 31; ne lay mi ne arguas me 15, 17; layuczy maledicentes , 22. lazuka reptile, vsécky lazuky 68, 35. ledvie renes, ledwie mé změ- ňeny jsú 72, 21; zzi ledwie mé 25, 2; lumbi 37, 8. leptati devorare, jenz lepcze chudého devorat Hab. 14. lesnjj zviefata lefna silvae 103, 20; diievie lefne silvarum 95, 19. lessk) silvae, u polích leffkich 131, 6. lestný dolosus 13, 3. letëtt volare, letiel 17, 11; ca- dere, lety cadet 9, 10 (31), futur.; vy zemřete a.. le- tite cadetis 81, 7; letie vši- cni cadent 21, 30; když lety cum ceciderit; abych letal t. j. lefal ut caderem 117, 13; kněžie letala 77, 64; tu sû letiely véicci 35, 13; v&écky jiz letie qui corruunt 144, 14. letorast palmes, rozlozila leto- rafti své 79, 12. lev leo; potlaëis lewa i zemka 90, 13. lex mendacium ; z nenávidénie & lzy 58, 13; hledáte lzie 4, 3. li, to ly navracujeś haeccine reddis Deut. 6; aby uzfel, jest ly rozumný si est in- tellegens 52, 3; srov. &-h. lice maxilla, lyczy jich stiehni 31, 9. lichva usura 14, 5 a j. liści vulpium, Giesti 62, 11. lodí navis, lodie budü míjéti 103, 26; w lodech 106, 23. loket bracchium, lokte tvého 78, 11; w lokty in bracchio 76, 16 à w loktu 135, 12; lokty má 17, 35. los onager, loffowe 103, 11. łovcovy venantium, z osidla lowczoweho 90, 3. loże lectus 6, 7; cubile 4, 5; w lozech in cubilibus 149, 5; uterus, z lozie ma- tefe 138, 13. lstivy) fallax, 32, 17; dolosus 5, 7. (Abiti, offéry nelubiff holocau- stis non delectaberis, 50, 18. "ibo utinam, lubo Imyflefly utinam saperent Deut. 29; lubo by sé vzvedly césty mé 118, 5. ľúbosť, w luboft firdezyu in affectum 72, 7; srv. lijboft Stit. řeči 1b. lifczie
Strana 229
lučišče arcus, 15 aj. lučiščný, bézéli ot obliééjé luczifezneho a facie arcus 95, 6. ľud populus; w ludech 43, 15; w lydu 34, 8. l'udskosbor gens 2, 8 marg. ludský hominis, firdeze ludfke 103, 15; hominum, synové ludíczy 4, 3; gentis, vSécky teledi ludfke 21 28; plebis, jaz jsem otwirzek lud(ky abiectio plebis 21, 7; po- puli, z protivenstvie ludfke- ho 17, 44; populorum, knie- Zata ludfka 46, 10; sbor ludfky 7, 8; mezé lud(ke Deut. 8. lüpez masc., spolia, lupez mno- by 118, 162. l’itost miseratio, rozpomëñ lu- tofty tvé 94, 6; benignitas, miloval jsi zlob nad lutoft 51, 5; lytoft 84, 13. l'itostioÿ propitius, ty lutoftiw byl s jim 98, 8; 77, 38. T'tostny. benignus, lutoftne my- lofirdie 68, 17. lvov, lvouÿ leonis, z ust lwo- wych 21, 22; leonum, sèené lwowe 16, 12; śćeńata Iwowy 103, 21; z prostřed ščencóv lwowich 56, 5; kly lwowe zlámá 57, 7. lýtko v. 146, 10. malitký, adv. když biechu ma- litko paucissimi 104, 12. malosť paucitas, malosty dnow mých 101, 24. malúčký parvulus, zetře ma- luczke tvé 136,9; 16, 14; 18, 8; 118 130; 63, 8; pusillus, zvěř maluczky 103, 25; mo- dicus, ot hory maluczke 41, 7; malucko modicum 36, 16. luczilcze. 36, 229 maly, adv. ješče malo adhuc pusillum 36, 10; bez mala pene 72, 2; paulo minus 118, 87; bez male paulo minus 93, 7; pomenšil si jeho ma- Jem méňe ot andělóv paulo minus 8, 6. manna manna, dčil jim mannu k jédeniu 77, 24. máté v. máti. matefin matris, z wieftwie ma- terzina narozen ex substan- tia matris Athan. 2262, mti, máté maler; maty má 26, 10; matie má 50, 7; z lożć materze mé 138, 13; nad materzyu svû 130, 2. mdieti deficere, oëi moji mdle- le 118, 123. nec gladius, framea; ot me- czie zlostného 143, 10; u meczyu 77, 62. mecovy gladii, poddadie Jó v ru- cé meczowey 62, 11. medkj suavis, neboti medky jest 99, 5. medovÿ, pivnik medowy lebes 107, 10; překladatel roz- uměl nádobu na pití medu móch saccus, pródrel si miech mój 29, 12. mení minor, povýšil si jeho málem menie ot andělóv paulo minus 8, 6, t. j. mé- ne; menfle Athan. 2268. měrný v. mierný. mésiec luna, z pravidla mesiec: mefiecz 8, 4; 71, 7; 88, 38; 103, 19; 120, 6; 135, 9; 148, 3; Hab. 11; Puer. 62; pród mefieczem 71, 5. mésti scopere, metiech duch mój 76, 7. město civitas; u myeftye 30, 22; po myeltu 58, 7. metla virga 2, 9.
lučišče arcus, 15 aj. lučiščný, bézéli ot obliééjé luczifezneho a facie arcus 95, 6. ľud populus; w ludech 43, 15; w lydu 34, 8. l'udskosbor gens 2, 8 marg. ludský hominis, firdeze ludfke 103, 15; hominum, synové ludíczy 4, 3; gentis, vSécky teledi ludfke 21 28; plebis, jaz jsem otwirzek lud(ky abiectio plebis 21, 7; po- puli, z protivenstvie ludfke- ho 17, 44; populorum, knie- Zata ludfka 46, 10; sbor ludfky 7, 8; mezé lud(ke Deut. 8. lüpez masc., spolia, lupez mno- by 118, 162. l’itost miseratio, rozpomëñ lu- tofty tvé 94, 6; benignitas, miloval jsi zlob nad lutoft 51, 5; lytoft 84, 13. l'itostioÿ propitius, ty lutoftiw byl s jim 98, 8; 77, 38. T'tostny. benignus, lutoftne my- lofirdie 68, 17. lvov, lvouÿ leonis, z ust lwo- wych 21, 22; leonum, sèené lwowe 16, 12; śćeńata Iwowy 103, 21; z prostřed ščencóv lwowich 56, 5; kly lwowe zlámá 57, 7. lýtko v. 146, 10. malitký, adv. když biechu ma- litko paucissimi 104, 12. malosť paucitas, malosty dnow mých 101, 24. malúčký parvulus, zetře ma- luczke tvé 136,9; 16, 14; 18, 8; 118 130; 63, 8; pusillus, zvěř maluczky 103, 25; mo- dicus, ot hory maluczke 41, 7; malucko modicum 36, 16. luczilcze. 36, 229 maly, adv. ješče malo adhuc pusillum 36, 10; bez mala pene 72, 2; paulo minus 118, 87; bez male paulo minus 93, 7; pomenšil si jeho ma- Jem méňe ot andělóv paulo minus 8, 6. manna manna, dčil jim mannu k jédeniu 77, 24. máté v. máti. matefin matris, z wieftwie ma- terzina narozen ex substan- tia matris Athan. 2262, mti, máté maler; maty má 26, 10; matie má 50, 7; z lożć materze mé 138, 13; nad materzyu svû 130, 2. mdieti deficere, oëi moji mdle- le 118, 123. nec gladius, framea; ot me- czie zlostného 143, 10; u meczyu 77, 62. mecovy gladii, poddadie Jó v ru- cé meczowey 62, 11. medkj suavis, neboti medky jest 99, 5. medovÿ, pivnik medowy lebes 107, 10; překladatel roz- uměl nádobu na pití medu móch saccus, pródrel si miech mój 29, 12. mení minor, povýšil si jeho málem menie ot andělóv paulo minus 8, 6, t. j. mé- ne; menfle Athan. 2268. měrný v. mierný. mésiec luna, z pravidla mesiec: mefiecz 8, 4; 71, 7; 88, 38; 103, 19; 120, 6; 135, 9; 148, 3; Hab. 11; Puer. 62; pród mefieczem 71, 5. mésti scopere, metiech duch mój 76, 7. město civitas; u myeftye 30, 22; po myeltu 58, 7. metla virga 2, 9.
Strana 230
230 mezč terminus; do mezie okola zemského 71, 8; mezyu si položil 108, 8; v&é mezie zemské 73, 17. mezh v. mezk. mezi inter, mezy nepřátely 6, 8; mezi vlastmi 9, 12; — in, mezi nami 123, 2; mezy mocnymi Moys. 11. mezk mulus, nerodte byti jako kóń a mezk 31, 9. miera mensura 79, 6. mierny, w obwirwy myerney in funiculo distributionis 77, 54; tof si myerny postavil dni mé mensurabiles 38, 6. miesiti miscere, pitie s plácem myefiech 101, 10. miesto locus 25, 8; ot toho myefta ex hoc nune 120, 8. mijëh, mijëju pertransire, my- gie člověk 38, 7; lodie budú mygieti 103, 26. milosrdenstvie miseratio 50, 3. milosrdie misericordia, mylo- fyrdye 6, 5; milofirdye 16, 7. milost gratia 44, 3; dilectio 108, 55; misericordia 32, 18; zelus 118, 139; Finees na- lezl myloft placavit 105, 30. milostnik dilectus 95, 7. milovati diligere 10, 6 ; zelare, ani myluy ciniecich nepra- vedlnos£ 36, 1.- mily dilectus 28, 6; aby my- legy byl complacitior 76, 8. mimo, piéSli smy mymo ohen per ignem 62, 12; kdyż jdiese mymo póśćju cum pertrans- ires in deserto 67, 8. minovati praeterire, jiZ myno- wachu 128, 8; transire, vsi- ckni mylugiezy (omylem m. minující) 88, 42. minuti transire 17, 13; 36, 36; mynu u miesto stánku trans- ibo 41, 5; pertransire, duch myne ot ňeho pertransibit; praeterire,dnové mynu143, 4. mir pax ; na césté myra Zn- char. 79; člověk myru mého 40, 9; v miru 28, 11. mirny pacificus, adv. mirnye mluviechu 34, 20. mládec iuvenis, mladezie jich snědl oheň 77, 63. mladicé iuvencula 67, 26. mladost iuventus 42, 4; ot mladofty a iuventute 70, 17; z mladofty a iuventute 128, 1. mladý iuvenis 148, 12; starí s mlazifymy 148, 12; novel- lus, na teleti mladem 68, 3?. iilé&ti tacere, silere; nemilezy ne sileas 27, 1; nemylez &2, 2; 108, 2; neb sú mylcziely 106, 30. mlha nebula 146, 16; caligo 17, 10; 96, 2. mluva eloquium, ohiiová mluva 118, 140. niuvenie eloquium 17, 31. mluviti loqui 14, 3; dicere, slavná mluwena fut o tobě 86, 3. mnieti existimare 72, 16; repu- tare 118, 119. mnohj multus 21, 13; dońndź jalová neurodila mnohich plurimos Ann. 5; vzchoce mnoho volet nimis 111, 1; lópeż mnohy spolia magna 118, 162; — nejasné jest mnozy multiplex 67, 18, voz boží desietmi tuf yezi mnozy, currus decem millibus mul- tiplex, der Wagen Gottes ist zehntaufendfach Thalh.; snad to má byti komparativ mnoZi, stb. mnoZi]; srov. Troj. 137^: právo die, aby nélez zuostal mnozffych.
230 mezč terminus; do mezie okola zemského 71, 8; mezyu si položil 108, 8; v&é mezie zemské 73, 17. mezh v. mezk. mezi inter, mezy nepřátely 6, 8; mezi vlastmi 9, 12; — in, mezi nami 123, 2; mezy mocnymi Moys. 11. mezk mulus, nerodte byti jako kóń a mezk 31, 9. miera mensura 79, 6. mierny, w obwirwy myerney in funiculo distributionis 77, 54; tof si myerny postavil dni mé mensurabiles 38, 6. miesiti miscere, pitie s plácem myefiech 101, 10. miesto locus 25, 8; ot toho myefta ex hoc nune 120, 8. mijëh, mijëju pertransire, my- gie člověk 38, 7; lodie budú mygieti 103, 26. milosrdenstvie miseratio 50, 3. milosrdie misericordia, mylo- fyrdye 6, 5; milofirdye 16, 7. milost gratia 44, 3; dilectio 108, 55; misericordia 32, 18; zelus 118, 139; Finees na- lezl myloft placavit 105, 30. milostnik dilectus 95, 7. milovati diligere 10, 6 ; zelare, ani myluy ciniecich nepra- vedlnos£ 36, 1.- mily dilectus 28, 6; aby my- legy byl complacitior 76, 8. mimo, piéSli smy mymo ohen per ignem 62, 12; kdyż jdiese mymo póśćju cum pertrans- ires in deserto 67, 8. minovati praeterire, jiZ myno- wachu 128, 8; transire, vsi- ckni mylugiezy (omylem m. minující) 88, 42. minuti transire 17, 13; 36, 36; mynu u miesto stánku trans- ibo 41, 5; pertransire, duch myne ot ňeho pertransibit; praeterire,dnové mynu143, 4. mir pax ; na césté myra Zn- char. 79; člověk myru mého 40, 9; v miru 28, 11. mirny pacificus, adv. mirnye mluviechu 34, 20. mládec iuvenis, mladezie jich snědl oheň 77, 63. mladicé iuvencula 67, 26. mladost iuventus 42, 4; ot mladofty a iuventute 70, 17; z mladofty a iuventute 128, 1. mladý iuvenis 148, 12; starí s mlazifymy 148, 12; novel- lus, na teleti mladem 68, 3?. iilé&ti tacere, silere; nemilezy ne sileas 27, 1; nemylez &2, 2; 108, 2; neb sú mylcziely 106, 30. mlha nebula 146, 16; caligo 17, 10; 96, 2. mluva eloquium, ohiiová mluva 118, 140. niuvenie eloquium 17, 31. mluviti loqui 14, 3; dicere, slavná mluwena fut o tobě 86, 3. mnieti existimare 72, 16; repu- tare 118, 119. mnohj multus 21, 13; dońndź jalová neurodila mnohich plurimos Ann. 5; vzchoce mnoho volet nimis 111, 1; lópeż mnohy spolia magna 118, 162; — nejasné jest mnozy multiplex 67, 18, voz boží desietmi tuf yezi mnozy, currus decem millibus mul- tiplex, der Wagen Gottes ist zehntaufendfach Thalh.; snad to má byti komparativ mnoZi, stb. mnoZi]; srov. Troj. 137^: právo die, aby nélez zuostal mnozffych.
Strana 231
množstvie, -stvo (bylo též ve staré češtině) multitudo 146, 4; v mnozftwyu 36, 11; we mnozftwu 68, 14. moc potestas 135, 9; potentia 144, 4; opasan moczu 64, 7; robur, opasali sé moczyu Ann. 4; vis 37, 13; virtus 21, 16; occursus, vstaň v mocz mó 58, 6, chybně; maiestas Ambr. 2604; poten- tatus, w moczych 89, 10. mocny potens 51, 3; robustus Moys. 15; validus, büré moczna 49, 3; fortis, vy- prośćije nestatećnóho z rukń mocznyeyflich 34, 10; król moczny rex virtutum 67, 13. modla simulacrum 113, 4(12). modia oratio, podémy u modlu venite adoremus 94b, 6; srv. slużiti (bohu) postem, trudem, modlu slićuń Kat. 62. - modliti s orare 27, 9; adorare, jiz sé modle rytinám 96, 7; impt. modl së jemu 36, 7; modlme sè 944, 6; modlte sě 28, 2. , modlitva oratio 4, 2. md) meus, rucé mogy 17, 35; oči mogy 12, 4; kosti mogye 81, 3. mokrý aguosus 62, 3. moře mare, morze 95, 11; ot morzie až do morzie 71, 8; vmorzu 135, 15; vmorzyu Moys. 4. mořský maris; ryby morzíke 8, 9; hlübost morzfku 64, 8; 67, 23; vody morzfke 32, 7 a j.; z pravidla -řský, psáno -rzík-, ale na skon- činách moríkych 138, 9. mosazný aereus 17, 35; 106, 16. mozkovÿ medullatus 65, 15. 231 mrlina morticinum, myrtlyny (sic, ZGloss. mir- lini; ZPod. mrlyny) sluh tvych kirmye ptákóm, posue- runt morticina servorum tu- orum escas volatitibus 78, 2. mrtviti mortificare, hospodin myrtwy i křiesí Ann. 6; 48, 22 položili mrtvÿ mortuus, mezi mirtwymy 87, 6; mrtvá země salsugo 106, 24. mrzkost abominatio 87, 9; vmyrzkoftech Deut. 46. mrzkovati exsecrare, slova má myrzkowaly 55, 6. mrzký abominabilis, myrzczy uéiñeni sût 13, 1. i mrzutý abominabilis, myrzuty 52, 2. m&cé cinifes, mílyczie 104, 31. mudite affligere, kdyz muczy mě nepřietel 41, 10. müdrost sapientia 18, 8; pru- dentia 104, 22. müdrÿ sapiens 106, 43; pru- dens 118, 98. mücha v. psí. můřčnín Aethiops, murzieny- nowe 71, 9. mürenskÿ, mürinskÿ, murzen- fka země Aethiopia 67, 32; Iud murzinfky populus Ae- thiopum 86, 4. mutita iribulare, neboti sé muczu 68, 18; nebof sé muezy 30, 10; mutiechu jé neprietelć 105, 42. muž vir, muzye kirwawnyczy viri sanguinum 54, 24; s muzmy 25, 9. muzsky, adv. muzíky čiň viri- liter 26, 14. myrra myrrha 44, 9. mysliti cogitare 2, 1; medi- tari 1, 2.
množstvie, -stvo (bylo též ve staré češtině) multitudo 146, 4; v mnozftwyu 36, 11; we mnozftwu 68, 14. moc potestas 135, 9; potentia 144, 4; opasan moczu 64, 7; robur, opasali sé moczyu Ann. 4; vis 37, 13; virtus 21, 16; occursus, vstaň v mocz mó 58, 6, chybně; maiestas Ambr. 2604; poten- tatus, w moczych 89, 10. mocny potens 51, 3; robustus Moys. 15; validus, büré moczna 49, 3; fortis, vy- prośćije nestatećnóho z rukń mocznyeyflich 34, 10; król moczny rex virtutum 67, 13. modla simulacrum 113, 4(12). modia oratio, podémy u modlu venite adoremus 94b, 6; srv. slużiti (bohu) postem, trudem, modlu slićuń Kat. 62. - modliti s orare 27, 9; adorare, jiz sé modle rytinám 96, 7; impt. modl së jemu 36, 7; modlme sè 944, 6; modlte sě 28, 2. , modlitva oratio 4, 2. md) meus, rucé mogy 17, 35; oči mogy 12, 4; kosti mogye 81, 3. mokrý aguosus 62, 3. moře mare, morze 95, 11; ot morzie až do morzie 71, 8; vmorzu 135, 15; vmorzyu Moys. 4. mořský maris; ryby morzíke 8, 9; hlübost morzfku 64, 8; 67, 23; vody morzfke 32, 7 a j.; z pravidla -řský, psáno -rzík-, ale na skon- činách moríkych 138, 9. mosazný aereus 17, 35; 106, 16. mozkovÿ medullatus 65, 15. 231 mrlina morticinum, myrtlyny (sic, ZGloss. mir- lini; ZPod. mrlyny) sluh tvych kirmye ptákóm, posue- runt morticina servorum tu- orum escas volatitibus 78, 2. mrtviti mortificare, hospodin myrtwy i křiesí Ann. 6; 48, 22 položili mrtvÿ mortuus, mezi mirtwymy 87, 6; mrtvá země salsugo 106, 24. mrzkost abominatio 87, 9; vmyrzkoftech Deut. 46. mrzkovati exsecrare, slova má myrzkowaly 55, 6. mrzký abominabilis, myrzczy uéiñeni sût 13, 1. i mrzutý abominabilis, myrzuty 52, 2. m&cé cinifes, mílyczie 104, 31. mudite affligere, kdyz muczy mě nepřietel 41, 10. müdrost sapientia 18, 8; pru- dentia 104, 22. müdrÿ sapiens 106, 43; pru- dens 118, 98. mücha v. psí. můřčnín Aethiops, murzieny- nowe 71, 9. mürenskÿ, mürinskÿ, murzen- fka země Aethiopia 67, 32; Iud murzinfky populus Ae- thiopum 86, 4. mutita iribulare, neboti sé muczu 68, 18; nebof sé muezy 30, 10; mutiechu jé neprietelć 105, 42. muž vir, muzye kirwawnyczy viri sanguinum 54, 24; s muzmy 25, 9. muzsky, adv. muzíky čiň viri- liter 26, 14. myrra myrrha 44, 9. mysliti cogitare 2, 1; medi- tari 1, 2.
Strana 232
232 myšlenie cogitatio 5, 11 ; medi- tatio 118, 77. mzda pretium 43, 13; 61, 5; merces 126, 3. na super, vsédás na koné Hab. 8; na opocé super petram 39, 8; jenž vzchodí na zá- štie super occasum 67, 5; adversus, již zlobivé mluvie na mě 34, 27; in, na cěstě 1, 1; na pokoju svém 35, 5. ma- ve složeninách za lat. in- a super-, viz doleji. nabojovatı impugnare 55, 2. nacieti, naczielv jsû 105, 28, chybné za lat. initiati sunt. naërieti, haurire,naczrzete vody haurietis Isa. 3. nad, nade super, (práva) žád- néjsie nad zlato i slazšie nad med 18, 11; nade dni královy 60, 7; nade wlfyu zemyu 46, 3; nad ludem 2, 9 ; — prae, (krásny) nad syny člověčími 44, 3. nad- ve složeninách za lat. super-, v. doleji. nádějč spes, nadiegie má 90, 9: u bozé jmám nadiegi, sperare 55, 11; fiducia, jmiechu nadiegu Deut. 37. nadieti sé, sperare, zaslonitel vSéch nadieyuczich sé 17,31 ; nadyegiech sé Ezech. 13. nadjiti supergredi, neprave- dlnosti mé nadefly jsú hlavu mü 37, 5. ňadrasinus, střěd nader 73, 11. nadńifati supersperare 118, 74. nodvihniti superexaltare, nad- wyhniete jeho Puer. 55. madvzdvihnüti, nadzdvihnüti su- perexaltare, nadwzdwihny jeho Puer. 83; superextol- Jere, nadzdwyzen plod jeho 71, 16. náhlost festinatio, s nahloftyu 77, 33; impetus, rzieyczna nahloft 45, 5. ndhly vehemens 47, 8: Moys. 10; adv. ndhle vehementer 6, 11; 46, 10; 104, 24: ve- lociter 44, 2; 142, 7; subito 63, 6. nachjliti inclinare 30, 3. naklomiti inclinare 44, 11; stěně naklonenie parieti in- clinato 61, 4; curvare 37, 7; incurvare 56, 7. nakriviti incurvare, chibet jich nakrzywy impt. 68, 24. nakrmiti cibare, nakirmyll nás chleba 79, 6; satiare 100, 9; saturare 80, 17. nalermovati satiare 147. 14. nalezenie adinventio 98. 8: podlé nalezenych (sic) svých 80, 13, srov. kázáme. nalézti invenire 9, 15 (36) aj.. aor. sil. 1. sing. nalez inveni nebyl, jenž by utěšil, i ne- nalez et non inveni 68, 21; srov. nalez Davida sluhu meho inveni ZPod. 88, 21; nalez kroniku v Boleslavi Dalimil, Uvod 3. naostriti acuere, ać naoltrzy meć mój Deut. 41; nebo jsû naoftrzyly jazyk 63, 4. napieti, napnu intendere, na- pal lučišče 57, 8; napiely lučišče 36, 14. napisali Scribere, bud 101, 19. naplniti implere, adimplere, re- plere; rozšiř ústa tvá i na- pilnyu jé 80, 11; tukem a tučnostiu napiln sě 62, 16; pravicé napilnena jest daróv 25, 10. naplíovati replere, jenž na- pilnige Zádost tvà 102, 5. napiffano
232 myšlenie cogitatio 5, 11 ; medi- tatio 118, 77. mzda pretium 43, 13; 61, 5; merces 126, 3. na super, vsédás na koné Hab. 8; na opocé super petram 39, 8; jenž vzchodí na zá- štie super occasum 67, 5; adversus, již zlobivé mluvie na mě 34, 27; in, na cěstě 1, 1; na pokoju svém 35, 5. ma- ve složeninách za lat. in- a super-, viz doleji. nabojovatı impugnare 55, 2. nacieti, naczielv jsû 105, 28, chybné za lat. initiati sunt. naërieti, haurire,naczrzete vody haurietis Isa. 3. nad, nade super, (práva) žád- néjsie nad zlato i slazšie nad med 18, 11; nade dni královy 60, 7; nade wlfyu zemyu 46, 3; nad ludem 2, 9 ; — prae, (krásny) nad syny člověčími 44, 3. nad- ve složeninách za lat. super-, v. doleji. nádějč spes, nadiegie má 90, 9: u bozé jmám nadiegi, sperare 55, 11; fiducia, jmiechu nadiegu Deut. 37. nadieti sé, sperare, zaslonitel vSéch nadieyuczich sé 17,31 ; nadyegiech sé Ezech. 13. nadjiti supergredi, neprave- dlnosti mé nadefly jsú hlavu mü 37, 5. ňadrasinus, střěd nader 73, 11. nadńifati supersperare 118, 74. nodvihniti superexaltare, nad- wyhniete jeho Puer. 55. madvzdvihnüti, nadzdvihnüti su- perexaltare, nadwzdwihny jeho Puer. 83; superextol- Jere, nadzdwyzen plod jeho 71, 16. náhlost festinatio, s nahloftyu 77, 33; impetus, rzieyczna nahloft 45, 5. ndhly vehemens 47, 8: Moys. 10; adv. ndhle vehementer 6, 11; 46, 10; 104, 24: ve- lociter 44, 2; 142, 7; subito 63, 6. nachjliti inclinare 30, 3. naklomiti inclinare 44, 11; stěně naklonenie parieti in- clinato 61, 4; curvare 37, 7; incurvare 56, 7. nakriviti incurvare, chibet jich nakrzywy impt. 68, 24. nakrmiti cibare, nakirmyll nás chleba 79, 6; satiare 100, 9; saturare 80, 17. nalermovati satiare 147. 14. nalezenie adinventio 98. 8: podlé nalezenych (sic) svých 80, 13, srov. kázáme. nalézti invenire 9, 15 (36) aj.. aor. sil. 1. sing. nalez inveni nebyl, jenž by utěšil, i ne- nalez et non inveni 68, 21; srov. nalez Davida sluhu meho inveni ZPod. 88, 21; nalez kroniku v Boleslavi Dalimil, Uvod 3. naostriti acuere, ać naoltrzy meć mój Deut. 41; nebo jsû naoftrzyly jazyk 63, 4. napieti, napnu intendere, na- pal lučišče 57, 8; napiely lučišče 36, 14. napisali Scribere, bud 101, 19. naplniti implere, adimplere, re- plere; rozšiř ústa tvá i na- pilnyu jé 80, 11; tukem a tučnostiu napiln sě 62, 16; pravicé napilnena jest daróv 25, 10. naplíovati replere, jenž na- pilnige Zádost tvà 102, 5. napiffano
Strana 233
napojiti potare, napogily mé octem 68, 22 ; inebriare, na- pogyu sipy mé kirwe Deut. 42 ; adaquare, prodfél opoku i napogil jé 77, 15. náprava testamentum *3, 20. naprázdno supervacue 30, 7; 34, 7; 24, 4; podlé lat naprziente corruptio, naprznc- nye 15, 10. naprzmiti corrumpere, napriz- neny fut 18, 1. národ germen Deut. 22; gc- neratio 44, 18; natio 72, 15; tribus 121, 4; Hab. 9. národek germinans, v&icci na- rodezy zem&éí universa ger- minantia Puer. 76. náséé ascia, sékyrü i nafieczy 73, 6; msekyrü i nafeczy ZPod. tamt. násilé vis, nafile tirpyu Ezech. 14. násiliti urgere, ani nafil na mé 68, 16. náš noster; [irdcze nalle 32, 21; dusé naflie 32, 20; boha naffeho 17, 82; bohu naffe- mu 39, 4; na chfbeté nal(em 65, 11; na hlavu nallyu 65, 12; obwirw dědiny naflye 104, 11; duśi nalliey 34, 25; v zemy naflicy 84, 10; diela ruka naflyu 89, 17; léta nallie 89, 9; nepřátely naflie 43, 6. natáhnüti intendere, hřiešníci natiehly luciśce 10, 3. nauciti docere, edocere, eru- dire; naučití sč discere; súdóm tvým navcz mě 118, 108; stezek tvých navcz mě 24, 5. navdieviti Y. navščieviti. naveseliti si supergaudere 37, 17. 233 naveselovati si supergaudere, at s6 nenawefelyugi 34, 24. návidéti aemulari, nerod na- widieti jeho noli aemulari in eo, qui 36, 7; 36, 1. navrátiti restituere 15, 5, 34, 17. navX&eviti visitare, Ze naw(czie- will jeho 8, 5; nawficziew vinicé této 79, 15; nawczie- wil (sic) si zemé 64, 10. пагоай vocare, nazwaly jména tvá 48, 12; invocare 13, 5. nazjeati invocare, nazywati budem jmé tvé 74, 2. ne- ve složeninách záporných bývá v ŽWiib. psáno oddě- leně, na př. nicz ne nalezly jsú 75, 6; ne mluvil jsem 76, 5; ne zatrati 77, 38; ne yfu rozpomanuli 77, 42 a j. ne non 1, 4; ne, podlé lat.: ne nyekdy rozhnévá sé ho- spodin ne quando irascatur 2, 12; ne aby nykdi (sic) witirhl dusái má ne quando rapiat 7, 3. nebe caelum; přivolal nebe 49, 4; 8 nebie 52, 3; ot vysokého nebye 18, 7; k ne- byu Deut. 40; na nebyu 118, 89; na nebi 10, 5; ne- befla 18, 2; s nebes 13, 2; nà nebeffiech 2, 4; na ne- belfach 122, 1. nebo aut 87, 11; enim 50, 8; guia, guoniam 3, 6; 8, 6; chybně také za guia m. že: poznal sem, nebo pravda súdové tvoji 118, 75; dobro mi, nebo s' mě pokořil 118, 11; — nebo-ti, nebot etenim, nebothy dědina má přěšle- chetna jest 15, 6; guoniam, nebo ty mně mírně mluvie- chu 34, 20; neboti sé mücu
napojiti potare, napogily mé octem 68, 22 ; inebriare, na- pogyu sipy mé kirwe Deut. 42 ; adaquare, prodfél opoku i napogil jé 77, 15. náprava testamentum *3, 20. naprázdno supervacue 30, 7; 34, 7; 24, 4; podlé lat naprziente corruptio, naprznc- nye 15, 10. naprzmiti corrumpere, napriz- neny fut 18, 1. národ germen Deut. 22; gc- neratio 44, 18; natio 72, 15; tribus 121, 4; Hab. 9. národek germinans, v&icci na- rodezy zem&éí universa ger- minantia Puer. 76. náséé ascia, sékyrü i nafieczy 73, 6; msekyrü i nafeczy ZPod. tamt. násilé vis, nafile tirpyu Ezech. 14. násiliti urgere, ani nafil na mé 68, 16. náš noster; [irdcze nalle 32, 21; dusé naflie 32, 20; boha naffeho 17, 82; bohu naffe- mu 39, 4; na chfbeté nal(em 65, 11; na hlavu nallyu 65, 12; obwirw dědiny naflye 104, 11; duśi nalliey 34, 25; v zemy naflicy 84, 10; diela ruka naflyu 89, 17; léta nallie 89, 9; nepřátely naflie 43, 6. natáhnüti intendere, hřiešníci natiehly luciśce 10, 3. nauciti docere, edocere, eru- dire; naučití sč discere; súdóm tvým navcz mě 118, 108; stezek tvých navcz mě 24, 5. navdieviti Y. navščieviti. naveseliti si supergaudere 37, 17. 233 naveselovati si supergaudere, at s6 nenawefelyugi 34, 24. návidéti aemulari, nerod na- widieti jeho noli aemulari in eo, qui 36, 7; 36, 1. navrátiti restituere 15, 5, 34, 17. navX&eviti visitare, Ze naw(czie- will jeho 8, 5; nawficziew vinicé této 79, 15; nawczie- wil (sic) si zemé 64, 10. пагоай vocare, nazwaly jména tvá 48, 12; invocare 13, 5. nazjeati invocare, nazywati budem jmé tvé 74, 2. ne- ve složeninách záporných bývá v ŽWiib. psáno oddě- leně, na př. nicz ne nalezly jsú 75, 6; ne mluvil jsem 76, 5; ne zatrati 77, 38; ne yfu rozpomanuli 77, 42 a j. ne non 1, 4; ne, podlé lat.: ne nyekdy rozhnévá sé ho- spodin ne quando irascatur 2, 12; ne aby nykdi (sic) witirhl dusái má ne quando rapiat 7, 3. nebe caelum; přivolal nebe 49, 4; 8 nebie 52, 3; ot vysokého nebye 18, 7; k ne- byu Deut. 40; na nebyu 118, 89; na nebi 10, 5; ne- befla 18, 2; s nebes 13, 2; nà nebeffiech 2, 4; na ne- belfach 122, 1. nebo aut 87, 11; enim 50, 8; guia, guoniam 3, 6; 8, 6; chybně také za guia m. že: poznal sem, nebo pravda súdové tvoji 118, 75; dobro mi, nebo s' mě pokořil 118, 11; — nebo-ti, nebot etenim, nebothy dědina má přěšle- chetna jest 15, 6; guoniam, nebo ty mně mírně mluvie- chu 34, 20; neboti sé mücu
Strana 234
234 68, 18; nebot sé müci 30, 10; guia 93, 14. nedostatečný inops, hubenstvie nedoftatecznich 11, 6; ege- nus 69, 6; bohatí byli ne- doftateczny eguerunt 33, 11. nedostatek inopia 87, 10; ne- doftatek mój imperfectum 138, 16. nechati dimittere, już nechay sluhy své Sim. 29; bohatých nechal zhynüti dimisit ina- nes Magnif. 53. nel'ábost indignatio 77, 49 ; 84,4. nel'itos impietas, nad neluto- ftmy nasimi 64, 4; 5, 11. nemáhati infirmari, nemahala jest moc mó 30, 11. neměřičný immensus 2252. nemilost impietas 31, 5; indi- gnatio Hab. 8. nemilostnikovy impiorum, ot oblieziegie nemilostnikowich (Sic) 16. 9. nemalostivy impius 9, 2 (23); 17, 22. nenávidénie exsecratio 58, 13. nenávidéti odisse 32, 22; per- sequi, nenawiduczy mne 118, 150, nenawidieci ZGloss. tamt. nenávist odium 108, 5; zelus 78, 5. nenávistivj, téCiu nenawiítywu odii 108, 3. nenávistnik, odiens 88, 24; persequens 30, 16; 108, 31. swvew Athan. wiftného a facie persequen- tis 43, 17. neposkvrno innocentia, jiź cho- die w nepofquirnye 83, 13. neposkvrñenie innocentia, w ne- pofquirneny firdczie svého 11, 12. nepfátelóv inimici, z ruky ne- przatelovy 105, 10. nepřátelský inimici, v rucěé ne- przatelleziey 77, 61; srov. nepiietelsky. nepravda iniustitia 51, 4: ini- quitas 5, 7. nepravedlnik iniquus 72, 3. nepravedlnost imquitas 7, 4; neprawedlnofti 84, 4; ot ne- prawedlnoíti mé 17, 24. neprávo iniustitia 93, 4; ini- quitas 25, 10; nequitia 72, 8. nepravj iniustus 100, 3; ini- quus 34, 11: nequam 63, 16. meprëstanüci incessabilis Am- bros. 2602. neprietel inimicus; neprzietel 7, 6; aby zkazil neprzietele 8, 3; neprzietele moji 16, 9; neprzatel mych 9, 14; ne- przatelom mym 53, 7; ne- przately nasé 107, 14; po neprzietelech našich 43, 11; mezi neprzately mými 6, 8; atd., velmi často a pravi- delně; odchylky tyto dvě: neprzietele mé inimicos 17, 38; bych byl neprzietel po- nížil 80, 15. nepFietelsky inimici, ot strachu neprzietel(keho 63, 2; srov. nepřátelský. nerodii nolle, nerod návidéti noli aemulari 36, 1; nerodte hiésiti 4, 5; offéré nerodil jsi noluisti 39, 7; renuere, nerodyla sé utésiti dusé ma 76, 3. nesbożie 13, 3. nesmyslný insipiens 13, !. nestuluvny (?) v. neumétedlny. nesytj insatiabilis 100, 5. neumétedlny barbarus, z lidu neumyetedlneho ZPod. 113, infelicitas, nefbozie
234 68, 18; nebot sé müci 30, 10; guia 93, 14. nedostatečný inops, hubenstvie nedoftatecznich 11, 6; ege- nus 69, 6; bohatí byli ne- doftateczny eguerunt 33, 11. nedostatek inopia 87, 10; ne- doftatek mój imperfectum 138, 16. nechati dimittere, już nechay sluhy své Sim. 29; bohatých nechal zhynüti dimisit ina- nes Magnif. 53. nel'ábost indignatio 77, 49 ; 84,4. nel'itos impietas, nad neluto- ftmy nasimi 64, 4; 5, 11. nemáhati infirmari, nemahala jest moc mó 30, 11. neměřičný immensus 2252. nemilost impietas 31, 5; indi- gnatio Hab. 8. nemilostnikovy impiorum, ot oblieziegie nemilostnikowich (Sic) 16. 9. nemalostivy impius 9, 2 (23); 17, 22. nenávidénie exsecratio 58, 13. nenávidéti odisse 32, 22; per- sequi, nenawiduczy mne 118, 150, nenawidieci ZGloss. tamt. nenávist odium 108, 5; zelus 78, 5. nenávistivj, téCiu nenawiítywu odii 108, 3. nenávistnik, odiens 88, 24; persequens 30, 16; 108, 31. swvew Athan. wiftného a facie persequen- tis 43, 17. neposkvrno innocentia, jiź cho- die w nepofquirnye 83, 13. neposkvrñenie innocentia, w ne- pofquirneny firdczie svého 11, 12. nepfátelóv inimici, z ruky ne- przatelovy 105, 10. nepřátelský inimici, v rucěé ne- przatelleziey 77, 61; srov. nepiietelsky. nepravda iniustitia 51, 4: ini- quitas 5, 7. nepravedlnik iniquus 72, 3. nepravedlnost imquitas 7, 4; neprawedlnofti 84, 4; ot ne- prawedlnoíti mé 17, 24. neprávo iniustitia 93, 4; ini- quitas 25, 10; nequitia 72, 8. nepravj iniustus 100, 3; ini- quus 34, 11: nequam 63, 16. meprëstanüci incessabilis Am- bros. 2602. neprietel inimicus; neprzietel 7, 6; aby zkazil neprzietele 8, 3; neprzietele moji 16, 9; neprzatel mych 9, 14; ne- przatelom mym 53, 7; ne- przately nasé 107, 14; po neprzietelech našich 43, 11; mezi neprzately mými 6, 8; atd., velmi často a pravi- delně; odchylky tyto dvě: neprzietele mé inimicos 17, 38; bych byl neprzietel po- nížil 80, 15. nepFietelsky inimici, ot strachu neprzietel(keho 63, 2; srov. nepřátelský. nerodii nolle, nerod návidéti noli aemulari 36, 1; nerodte hiésiti 4, 5; offéré nerodil jsi noluisti 39, 7; renuere, nerodyla sé utésiti dusé ma 76, 3. nesbożie 13, 3. nesmyslný insipiens 13, !. nestuluvny (?) v. neumétedlny. nesytj insatiabilis 100, 5. neumétedlny barbarus, z lidu neumyetedlneho ZPod. 113, infelicitas, nefbozie
Strana 235
1; v ZWitth. a taktéž v ZGloss. čte se na tomto místě neftuluwneho, snad nějakým přepsáním m. ze. umételného. netrpediny intolerabilis 123, 5. nevěra iniustitia 7, 15. nevidky, w newidky budte pré- neseni synové jeho nutantes transferantur filii 108, 10. nevina innocentia 40, 13. nezkalemj immaculatus 100, 2. ni nec 36, 3; non 68, 106. nièso, nièse, nic nihil; nyczíle 14, 4; 58, 9; 55, 8; nyczle 59, 14; nycz 38, 6. mdokudź usquequaque 118, 8. nikto nemo; nykde (sic) 138, 16; ot nikoheho a nullo Athan. 2262. nizina inferiora 62, 10; 138, 15; hospodin na nyzyny hledí humilia respicit 137, 6. noćnś noctis 135, 9. nočný nocturnus, od strachu noczneho 90, 5. noha pes; nohy mé 55, 13; v ZWittb. nikdy dual. nosić lator, zakona noficz legis- lator 83, 8; ustavi hospodin prawa noficzye legislatorem 9, 21. novotny recens 80, 10; novellus 68, 32. nový novu8; novo neomenia, trubte w nowu trübá 80, 4. nrav mos, jedním nravem 67, 7. nynie nunc 19, 7; ot toho nynie ex hoc nunc 113, 18(26); otsowad nynie ex hoc nunc 130, 3. nzieti a mnzielài sé tabescere; nzyech tabescebam 138, 21; duść jich nziele 106, 26; nzieti ZKap. 118, 139; nzieti sć kázals ZKap. 38, 12; 235 na nepiátely nziech sé ZKap. 138, 21. o okolo; aby neobrazil o kó- men nohy tvé 90, 12; smutek o blizu jest 21, 12; žaltář o desieti strun 32, 2. obaky, obake, obak verumtamen 61, 5; 61, 6; 61, 10. obdržčti obtinere, hřiešníci ob- dirziely bohatstvie 72, 12; hereditare, oni obdirzye zemu 36, 9. oběť holocaustum 19, 4; victima Deut. 38; sacrificium 49, 11; oblatio 39,7; votum 55, 12; psáno bez: jotace 50, 21; 55, 12; 39, 7; obét obétovati v. násl. ob&tovati immolare 105, 37; sacrificare 115, 17; obietuy obiet immola sacrificium 49, 14; obietowal sem obiet vo- lánie immolavi hostiam voci- ferationis 26, 7. obezfieti conspicere 94b, 4. obchoditi circumire 26, 7. obilnj frumenti, ot plodu obil- neho 4, 8 glossa. obiznüti abundare, ádolé obrznu (sic) Zitem 64, 14; táZ chyba písafská (r za i) vyskytá se v ZPod.: w obrz(twy 77, 25, zaGeZ má ZW. w obiftwu, ZKlem. w obizenftwi, ZKap. w uobyzftwie ; a kmen obrzny ZPod. 127, 3, začež má zase ZKap. obyzny. obiXenstvie abundantia, vzendü právo a obyzenítwie míra 71, 7; srov. krmě poslal jim w obizenftwi ZKlem. 77, 25; obizenftwie u véZiech tvych 191, 7; pamét obizenstwie ZKlem. 144, 7; w uobizen- ftwy svóm Z Pas. 29, 7.
1; v ZWitth. a taktéž v ZGloss. čte se na tomto místě neftuluwneho, snad nějakým přepsáním m. ze. umételného. netrpediny intolerabilis 123, 5. nevěra iniustitia 7, 15. nevidky, w newidky budte pré- neseni synové jeho nutantes transferantur filii 108, 10. nevina innocentia 40, 13. nezkalemj immaculatus 100, 2. ni nec 36, 3; non 68, 106. nièso, nièse, nic nihil; nyczíle 14, 4; 58, 9; 55, 8; nyczle 59, 14; nycz 38, 6. mdokudź usquequaque 118, 8. nikto nemo; nykde (sic) 138, 16; ot nikoheho a nullo Athan. 2262. nizina inferiora 62, 10; 138, 15; hospodin na nyzyny hledí humilia respicit 137, 6. noćnś noctis 135, 9. nočný nocturnus, od strachu noczneho 90, 5. noha pes; nohy mé 55, 13; v ZWittb. nikdy dual. nosić lator, zakona noficz legis- lator 83, 8; ustavi hospodin prawa noficzye legislatorem 9, 21. novotny recens 80, 10; novellus 68, 32. nový novu8; novo neomenia, trubte w nowu trübá 80, 4. nrav mos, jedním nravem 67, 7. nynie nunc 19, 7; ot toho nynie ex hoc nunc 113, 18(26); otsowad nynie ex hoc nunc 130, 3. nzieti a mnzielài sé tabescere; nzyech tabescebam 138, 21; duść jich nziele 106, 26; nzieti ZKap. 118, 139; nzieti sć kázals ZKap. 38, 12; 235 na nepiátely nziech sé ZKap. 138, 21. o okolo; aby neobrazil o kó- men nohy tvé 90, 12; smutek o blizu jest 21, 12; žaltář o desieti strun 32, 2. obaky, obake, obak verumtamen 61, 5; 61, 6; 61, 10. obdržčti obtinere, hřiešníci ob- dirziely bohatstvie 72, 12; hereditare, oni obdirzye zemu 36, 9. oběť holocaustum 19, 4; victima Deut. 38; sacrificium 49, 11; oblatio 39,7; votum 55, 12; psáno bez: jotace 50, 21; 55, 12; 39, 7; obét obétovati v. násl. ob&tovati immolare 105, 37; sacrificare 115, 17; obietuy obiet immola sacrificium 49, 14; obietowal sem obiet vo- lánie immolavi hostiam voci- ferationis 26, 7. obezfieti conspicere 94b, 4. obchoditi circumire 26, 7. obilnj frumenti, ot plodu obil- neho 4, 8 glossa. obiznüti abundare, ádolé obrznu (sic) Zitem 64, 14; táZ chyba písafská (r za i) vyskytá se v ZPod.: w obrz(twy 77, 25, zaGeZ má ZW. w obiftwu, ZKlem. w obizenftwi, ZKap. w uobyzftwie ; a kmen obrzny ZPod. 127, 3, začež má zase ZKap. obyzny. obiXenstvie abundantia, vzendü právo a obyzenítwie míra 71, 7; srov. krmě poslal jim w obizenftwi ZKlem. 77, 25; obizenftwie u véZiech tvych 191, 7; pamét obizenstwie ZKlem. 144, 7; w uobizen- ftwy svóm Z Pas. 29, 7.
Strana 236
236 obiXiti chybné za lat. abundare 77, 38. obiźnik abundans, obicznycz- nyezi (sic) 72, 12; ZKap. má tamtéž obyznyczy, pak ohyzdy obyznykom tamtéž 122, 4. obifstvo abundantia, w obiftwu 77, 25; srovn. obyzltwo mira ZKap. 71, 7; pamét obvz. ftwa ZKap. 144, 7; w uo- byzftwie ZKap. 77, 25. objieti complecti, obeymyete ji 47, 13. obkřůčití circumdare, sbor lud- ský obkluczy tě 7, 8; srov. ok-luciti. oblakowy, z slipa oblakoweho nubis 98, 7. oblapiti palpare, modly . . rucé majiu a neoblape ZGloss. 113, 7(15); ZWittb. má na témž místě chybné neot- platie. obličěj vultus, facies; oblyczieg 10, 8; ot oblicziegie 95, 6; piéd oblicziegem 82, 4 atd.; — světlost obliczigie (sic) tvého 4, 7; s obliczigie země 1, 4; oblyczie (sic) tvého 20, 10; 30, 21; ot obliczie tvého 138, 7; s uobliczie ZKap. 1, 4. obřubný, dobrovolná úst mých oblubna učin voluntaria . beneplacita fac 118, 108; ZGloss. taktéz. obl'ubovati concupiscere 61, 11: jako bratra .. tak oblyubo- wach sie complacebam 34, 14. obliditi decipere, nejsem oblu- zen 76, 3; frustrari, srovn. pfisáhl hospodin Davidovi pravdu a neobludy jimŻTruh. 131, 11. oblüzenie illusio 37, 8. obmeskati impedire, vzvolencé obmefka 77, 31. olnaziti, obnazu meć mój eva- ginabo Moys. 9. obofovati s& irruere 61, 4. obostfovati exasperare 05, 7; srovn. ostřití. obr gigas, obir 18, 6; 32, 6. obrániti tueri 19, 3; protegere Deut. 38; prohibere 33, 14. obrazimago 72,290 ; simulacrum 134, 15; 96, 7. obraziti offendere, aby neob- razil o kámen nohy tvé 90, 12. obranúti atp. v. obiznúti... nhsiesti possidere, ani jsû ob- fiedly zemju 43, 4; 138, 13; Deut. 6. obtéci (?) vexare; v. 105, 32. obterëiti exacerbare, otbercily (sic) duch jeho 105, 33; ZGloss. tamtéz obtercili, ZPod. otrpezyly; terč- m. trpě-; srov. násl. obírpčětů: exacerbare, svatého obtirpeziely 77, 41; je-li forma ta správně napsána, tedy jest to iterativum, ob- irpéèti, obtrpiźju ..; srovn. násl. a otrpččii: ZPod. má zde obtrpezyly. | obtrpéiti exacerbare ZPod. 77, 40 a 41; srov. předcházející otrpé-. obuza calumnia, ot obuzy l'ud- ské 118, 134. obuznik calumniator 71, 4. obuzovati calumniari 118, 121; neobluzuyte (sic) mne m. neobuzujte 118, 122. obvázati obligare 19, 9 obvetsëtà inveterascere, oLuet- fyel sem 6, 8. obvrv funiculus, obwyrw Deut. 9; 104, 11; w obwirwy
236 obiXiti chybné za lat. abundare 77, 38. obiźnik abundans, obicznycz- nyezi (sic) 72, 12; ZKap. má tamtéž obyznyczy, pak ohyzdy obyznykom tamtéž 122, 4. obifstvo abundantia, w obiftwu 77, 25; srovn. obyzltwo mira ZKap. 71, 7; pamét obvz. ftwa ZKap. 144, 7; w uo- byzftwie ZKap. 77, 25. objieti complecti, obeymyete ji 47, 13. obkřůčití circumdare, sbor lud- ský obkluczy tě 7, 8; srov. ok-luciti. oblakowy, z slipa oblakoweho nubis 98, 7. oblapiti palpare, modly . . rucé majiu a neoblape ZGloss. 113, 7(15); ZWittb. má na témž místě chybné neot- platie. obličěj vultus, facies; oblyczieg 10, 8; ot oblicziegie 95, 6; piéd oblicziegem 82, 4 atd.; — světlost obliczigie (sic) tvého 4, 7; s obliczigie země 1, 4; oblyczie (sic) tvého 20, 10; 30, 21; ot obliczie tvého 138, 7; s uobliczie ZKap. 1, 4. obřubný, dobrovolná úst mých oblubna učin voluntaria . beneplacita fac 118, 108; ZGloss. taktéz. obl'ubovati concupiscere 61, 11: jako bratra .. tak oblyubo- wach sie complacebam 34, 14. obliditi decipere, nejsem oblu- zen 76, 3; frustrari, srovn. pfisáhl hospodin Davidovi pravdu a neobludy jimŻTruh. 131, 11. oblüzenie illusio 37, 8. obmeskati impedire, vzvolencé obmefka 77, 31. olnaziti, obnazu meć mój eva- ginabo Moys. 9. obofovati s& irruere 61, 4. obostfovati exasperare 05, 7; srovn. ostřití. obr gigas, obir 18, 6; 32, 6. obrániti tueri 19, 3; protegere Deut. 38; prohibere 33, 14. obrazimago 72,290 ; simulacrum 134, 15; 96, 7. obraziti offendere, aby neob- razil o kámen nohy tvé 90, 12. obranúti atp. v. obiznúti... nhsiesti possidere, ani jsû ob- fiedly zemju 43, 4; 138, 13; Deut. 6. obtéci (?) vexare; v. 105, 32. obterëiti exacerbare, otbercily (sic) duch jeho 105, 33; ZGloss. tamtéz obtercili, ZPod. otrpezyly; terč- m. trpě-; srov. násl. obírpčětů: exacerbare, svatého obtirpeziely 77, 41; je-li forma ta správně napsána, tedy jest to iterativum, ob- irpéèti, obtrpiźju ..; srovn. násl. a otrpččii: ZPod. má zde obtrpezyly. | obtrpéiti exacerbare ZPod. 77, 40 a 41; srov. předcházející otrpé-. obuza calumnia, ot obuzy l'ud- ské 118, 134. obuznik calumniator 71, 4. obuzovati calumniari 118, 121; neobluzuyte (sic) mne m. neobuzujte 118, 122. obvázati obligare 19, 9 obvetsëtà inveterascere, oLuet- fyel sem 6, 8. obvrv funiculus, obwyrw Deut. 9; 104, 11; w obwirwy
Strana 237
myerney in funiculo distri- butionis 77, 54. obykánie exercitatio 54, 3. obykati exerceri 76, 4; 76, 7; 76, 13.' obživiti vivificare 118, 149; 142, 11 ; Fzech. 16. odiścenie emundatio 88, 45. odénie amictus 103, 6; arma 34,2; 45,10; 56, 5; tegmen 35, 8. odieti operire 108, 29; odyen svétlostí amictus 103, 2. offíra sacrificium, offieruyte offieru 4,6; w ofierzie 49, 5; holocaustum 50, 18; 50,21. offfrovati sacrificare 4, 6. ohava abusio 30, 19. oheň ignis 17, 9; hohen 57, 9; ohnem 11, 7 a j. ohennij, plamen ohenny flamma ignis 28, 7. ohlav camus, w ohlawy 31, 9. ohňov, -ový, uhlé ohnowo car- bones ignis 17, 13; ot obli- ééjé ohnowa a facie ignis 67, 3; ignitus, ohnowa mlu- wa 118, 14; 17, 14; 20, 10. ohradoa maceria 61, 4; 79, 13; 143, 14. ohraditi munire 30, 22 ; miesto ohrazenelocus refugii 70, .3. oklitčiti circumdare, neptietelé dusi mi oklyczyly 16, 9; grov. obkľúčiti. oko oculus 6, 8; oczy jeho zříta 9, 9 (30); oczy jeho zřie 65, 7; w oczyu našiu 117, 23; oczy moji 12, 4. okol orbis; okol země orbis terrarum 97, 7; okol zemský orbis terrae 95, 13; orbis terrarum 71, 8. okolo, o kolo circum, in circuitu; okolo vodil jej circumduxit Deut. 10; okolo nemilostiví 237 chodie in circuitu ambulant 11,9; okolo stolu in circuitu mensae 127, 3; okolo jeho 36, 2; 75, 12; okolo ňeho 17, 12; okolo jie 124, 2. okolostánie circumstantia 40, 3. okovy, pl., vincula 2, 3; w okowach in eompedibus 104, 18; in manicis 149, 8. okovati, okovany vinctus 67, 7; compeditus 78, 11; 101, 21; 145, 7. okrsl, okr&l orbis ; okry(l zemé 97, 9; okryff1 49, 12 ; 95, 10; okirzl 88, 12; okirfl 89, 2 ; okirffl 92, 1. okvihlost orbis 23, 1. okrvaviti, mużie okirwaweni viri sanguinum 138, 19. okusiti gustare 33, 9. okvieliti, dievky jich nejsû okwieleny, chybně za lat. non suntlamentatae 77, 63. oliva oliva 51, 10. olivný, otmladci olywny no- vellae olivarum 127, 3. oltářový altaris, ot rohu olta- rzoweho 117, 27. omastiti impinguere 140, 5. omdleti infirmari Ann. 5; Deut 36. omluv (?), k omluwu omluvy ad excusandas excusationes 140, 4; k omluw ZGloss. tamt.; ZPod. k omluwenye (sic), ZKap. k omluwany; slovo to pro svůj tvar nezdá se dosti jisté. omluva excusatio 140, 4. omluvný obloguens 43, 17. omluvovati detrahere 108, 20 glossa. omrzčti, omyrzala jest jej dé- dina jeho abominatus est hereditatem 105, 40. omżiti (?), aby omzil obličej
myerney in funiculo distri- butionis 77, 54. obykánie exercitatio 54, 3. obykati exerceri 76, 4; 76, 7; 76, 13.' obživiti vivificare 118, 149; 142, 11 ; Fzech. 16. odiścenie emundatio 88, 45. odénie amictus 103, 6; arma 34,2; 45,10; 56, 5; tegmen 35, 8. odieti operire 108, 29; odyen svétlostí amictus 103, 2. offíra sacrificium, offieruyte offieru 4,6; w ofierzie 49, 5; holocaustum 50, 18; 50,21. offfrovati sacrificare 4, 6. ohava abusio 30, 19. oheň ignis 17, 9; hohen 57, 9; ohnem 11, 7 a j. ohennij, plamen ohenny flamma ignis 28, 7. ohlav camus, w ohlawy 31, 9. ohňov, -ový, uhlé ohnowo car- bones ignis 17, 13; ot obli- ééjé ohnowa a facie ignis 67, 3; ignitus, ohnowa mlu- wa 118, 14; 17, 14; 20, 10. ohradoa maceria 61, 4; 79, 13; 143, 14. ohraditi munire 30, 22 ; miesto ohrazenelocus refugii 70, .3. oklitčiti circumdare, neptietelé dusi mi oklyczyly 16, 9; grov. obkľúčiti. oko oculus 6, 8; oczy jeho zříta 9, 9 (30); oczy jeho zřie 65, 7; w oczyu našiu 117, 23; oczy moji 12, 4. okol orbis; okol země orbis terrarum 97, 7; okol zemský orbis terrae 95, 13; orbis terrarum 71, 8. okolo, o kolo circum, in circuitu; okolo vodil jej circumduxit Deut. 10; okolo nemilostiví 237 chodie in circuitu ambulant 11,9; okolo stolu in circuitu mensae 127, 3; okolo jeho 36, 2; 75, 12; okolo ňeho 17, 12; okolo jie 124, 2. okolostánie circumstantia 40, 3. okovy, pl., vincula 2, 3; w okowach in eompedibus 104, 18; in manicis 149, 8. okovati, okovany vinctus 67, 7; compeditus 78, 11; 101, 21; 145, 7. okrsl, okr&l orbis ; okry(l zemé 97, 9; okryff1 49, 12 ; 95, 10; okirzl 88, 12; okirfl 89, 2 ; okirffl 92, 1. okvihlost orbis 23, 1. okrvaviti, mużie okirwaweni viri sanguinum 138, 19. okusiti gustare 33, 9. okvieliti, dievky jich nejsû okwieleny, chybně za lat. non suntlamentatae 77, 63. oliva oliva 51, 10. olivný, otmladci olywny no- vellae olivarum 127, 3. oltářový altaris, ot rohu olta- rzoweho 117, 27. omastiti impinguere 140, 5. omdleti infirmari Ann. 5; Deut 36. omluv (?), k omluwu omluvy ad excusandas excusationes 140, 4; k omluw ZGloss. tamt.; ZPod. k omluwenye (sic), ZKap. k omluwany; slovo to pro svůj tvar nezdá se dosti jisté. omluva excusatio 140, 4. omluvný obloguens 43, 17. omluvovati detrahere 108, 20 glossa. omrzčti, omyrzala jest jej dé- dina jeho abominatus est hereditatem 105, 40. omżiti (?), aby omzil obličej
Strana 238
238 ut exhilaret faciem ; ZKlem. obgiefnyl. on ipse, is, ille; jizto ufají we n 2, 13; pomnís na ni me- mor es ejus 8, 5, t. j. na m (n eum) — srov. vyliu v obezféniu jeho modlitvu m à zámutek mój prfied ny zvégtuju ZKlem. 141,3; chci na ny (t. na Jakubaz 'Crump- syna) lidmi dobrymi doká- zati, Brandl, Knihy Půh. 1, 175; mám na ny (t. na Přibíka z Litovle) dosti do- brých lidí, tamt. 1, 176 aj., častěji v těchto knihách; ; vy- lezeš na ni (t. na strom), v nářečí zlínském, Bartoš, Ze života lidu mor. 37; sednu si na ni (t. na koné) tamt.; staropolské na ny in eum, po ny, v. Kalina v Archivu für slav. Philol. 3, 81; tento Akk. ně jest za Ji, jako Gen. ňeho za jeho atd., a také tvar ji — eum jest 00ER abych ji (Pi- truna) k sobé pustil,.. já pustím ji (téhož), .. ji (téhoz) mâte,... scho- vejtež ji (téhož), . . našel sem ji (téhož), v list. z r. 1485, C. Mat. Mor. 1870, 46—47: staropolské oblekly gy (Kri- sta) w pawloke, Kalina v Archivu fůr slav. Philol. 8, 30; — okolo neho stánek geho 17, 12; gemu 2, 11 k nemu 21, 25; po nem 33, 15; hospodin zamůtí gye i slepce gie eos 20, 10; pro nye 104, 14; rozšiř ústa tvá a napilnyu gie 80, 11; take gie, Již sě ostřie eos, qui 67, T; aby otlûcili gie, již zkušení jsü 67, 31; plod 103, na teď gich,siemě gich 20,11, nikdy Jejich; pÿchy gich, jiz tebe nenávidéli 73, 93; podobni budú gym, již činie to. illis, qui 134, 18; proti gym, Ji£ ... adversus eos, qui 22, 5; 34, 3; — ty 8 [wirchowal gyu eam 67, 10; okolo gye 124, 2; vrata gegie 73, 6; jenž káže sě gyey tliesti 103, 32; na nyey 36, 29; od- chylka v ney 68, 37. opásati accingere, radostiu sě skály opalfyu 64, 13. opatrovati respicere 112, 6. opét, opiet rozkwetlo télo mé refloruit 27, 7. opilj ebrius 106, 27. opíti s& opyw sé ot vína cra- pulatus 77, 65. oplazilj, ohradé oplazile ma- ceriae depulsae 61, 4. opoka petra 108, 18 a j. opé&tva velamentum, zasloñen budu w opietwu krídlü tvü 60, 5; ZPod. tamt. oponv, ZKap. w zakryti; opBtva, *opetva tak utvořeno od pen (odkudž i opona), jako kletva, kletva od klen; tvar správnější byl by ovšem opatva, Dat. opétvé. opovrhati, otpovédé opowyrha- yuczym exprobrantibus 118, 43. opravenie directio 44, 7; 118, 7 ; Zach. 79; correctio 96, 2. opravidlo directio, ty s' upra- vil oprawidla 98, 4 oproviti dirigere 5, 9; corrigere 17, 36. opravovali regere 22, 1; 47, 15; dirigere 27, 9. op¥ieci, meč svój oprzahl vi- brabit (sic) 7, 13. oprzniti profanare 88, 35 a 40.
238 ut exhilaret faciem ; ZKlem. obgiefnyl. on ipse, is, ille; jizto ufají we n 2, 13; pomnís na ni me- mor es ejus 8, 5, t. j. na m (n eum) — srov. vyliu v obezféniu jeho modlitvu m à zámutek mój prfied ny zvégtuju ZKlem. 141,3; chci na ny (t. na Jakubaz 'Crump- syna) lidmi dobrymi doká- zati, Brandl, Knihy Půh. 1, 175; mám na ny (t. na Přibíka z Litovle) dosti do- brých lidí, tamt. 1, 176 aj., častěji v těchto knihách; ; vy- lezeš na ni (t. na strom), v nářečí zlínském, Bartoš, Ze života lidu mor. 37; sednu si na ni (t. na koné) tamt.; staropolské na ny in eum, po ny, v. Kalina v Archivu für slav. Philol. 3, 81; tento Akk. ně jest za Ji, jako Gen. ňeho za jeho atd., a také tvar ji — eum jest 00ER abych ji (Pi- truna) k sobé pustil,.. já pustím ji (téhož), .. ji (téhoz) mâte,... scho- vejtež ji (téhož), . . našel sem ji (téhož), v list. z r. 1485, C. Mat. Mor. 1870, 46—47: staropolské oblekly gy (Kri- sta) w pawloke, Kalina v Archivu fůr slav. Philol. 8, 30; — okolo neho stánek geho 17, 12; gemu 2, 11 k nemu 21, 25; po nem 33, 15; hospodin zamůtí gye i slepce gie eos 20, 10; pro nye 104, 14; rozšiř ústa tvá a napilnyu gie 80, 11; take gie, Již sě ostřie eos, qui 67, T; aby otlûcili gie, již zkušení jsü 67, 31; plod 103, na teď gich,siemě gich 20,11, nikdy Jejich; pÿchy gich, jiz tebe nenávidéli 73, 93; podobni budú gym, již činie to. illis, qui 134, 18; proti gym, Ji£ ... adversus eos, qui 22, 5; 34, 3; — ty 8 [wirchowal gyu eam 67, 10; okolo gye 124, 2; vrata gegie 73, 6; jenž káže sě gyey tliesti 103, 32; na nyey 36, 29; od- chylka v ney 68, 37. opásati accingere, radostiu sě skály opalfyu 64, 13. opatrovati respicere 112, 6. opét, opiet rozkwetlo télo mé refloruit 27, 7. opilj ebrius 106, 27. opíti s& opyw sé ot vína cra- pulatus 77, 65. oplazilj, ohradé oplazile ma- ceriae depulsae 61, 4. opoka petra 108, 18 a j. opé&tva velamentum, zasloñen budu w opietwu krídlü tvü 60, 5; ZPod. tamt. oponv, ZKap. w zakryti; opBtva, *opetva tak utvořeno od pen (odkudž i opona), jako kletva, kletva od klen; tvar správnější byl by ovšem opatva, Dat. opétvé. opovrhati, otpovédé opowyrha- yuczym exprobrantibus 118, 43. opravenie directio 44, 7; 118, 7 ; Zach. 79; correctio 96, 2. opravidlo directio, ty s' upra- vil oprawidla 98, 4 oproviti dirigere 5, 9; corrigere 17, 36. opravovali regere 22, 1; 47, 15; dirigere 27, 9. op¥ieci, meč svój oprzahl vi- brabit (sic) 7, 13. oprzniti profanare 88, 35 a 40.
Strana 239
opychlati delectare, opychles 64, 9. osada plebs 13, 4; 13, 7; 52, 5; 52, 7; 84, 7; 84, 9; 88, 20; a. J. osaditi collocare, aby ofadil jej s knieżaty 112, 8. osadny plebis, v sboru ofadnem 106, 32. osÉnie, vzmnoZi (impt.) offye- nye jeho genimina 64, 11. osidlo, osidlo laqueus 9, 6 a j. ; pro délku slabiky druhé svědčí Stítného řeči: své ofijdlo nosíme 19b, k ofijdlu 19b, diabel ofijdla lécie 19^, nepfietel ofijdla lécie 26, světa tohoto ofijdl plného 444, kakt váznů lidé w ofij- dla 119a; a Solfernus: s tim ofydlem 88. osobstvie Athan. 226%. ostarati së veterascere 48, 15; inveterascere 31, 3; senes- cere 36, 25; ostaralá vetera Ann. 3. ostatek, pl. ostatci reliquiae 36, 88; 75, 11. ostati manere 88, 37; perma- nere 5, 6; subsistere, v hu- benství neoftanu 139, 11; derelinquere, otec mój a máti má oftaly si mne 26, 10; 9, 11; desinere, oftan hněvu a oftan [ye rydánie desine ab ira, derelingue furorem 36, 8. ostávati derelinquere, neoftaway mne 26, 9; 70, 9. ostavek, pl. ostavci reliquiae 16, 14; 36, 37. ostaviti derelinquere, neoftawi (f dusé mé u pekle 15, 10; 9, 14 (35); dimittere, ofta- wyly sü oftawky své dimi- serunt reliquias 16, 14. 239 ostiieci custodire 120, 7; ob- servare 36, 12. ostiehánie custodire 118, 5 a 9. ostFiehati cuostodire, ostrzie- hati budu zákona tvého 118, 44; ty jsi kázal kázánie tvá oftrziehaty 118, 4. ostiiti acuere, oftrzyly jazyky své 139, 4; jiZ sé oftrzie qui exasperant (sic) 67, 7. ostrÿ acutus 51, 4; acerbus, ot slova oftreho 90, 3. osvécovati illuminare, hospo- din ofwieczyge slepé 145, 8. osvěta illuminatio 26, 1. osvietiti luminare Zachar. 79 ; 66, 2; illucescere (intrans.) 76, 19; 117, 27. ot, ote ab; ot wrat 9, 15; ot (myrty 77, 50; ote Iwow 34, 17; ote wzchoda 49, 1; ote wífiech 38, 9; ote mne 21, 12. otázati, praes. otiezu interro- gare, otiez větších tvých Deut. 7. oíidiel portio 141, 6; Deut. 9. otdojiti ablactare 130, 9. otehnáti amovere 65, 20; 118, 29. olemnéti obscurari 73, 20. otevYieti aperire 21, 14 a j. otezvati revocare, neotzowy mne 101, 95. othrnüti amovere, othirni ote mne rány mé 38, 11. otchoditi discedere 21, 12 ; 34, 22. otchovati enutrire 30, 4; 54, 20. otchylovati s& declinare, Ji sé otchylygyu 118, 21. otieti V. ottieti. otiežiti sč gravari, otiezyla sé nade mnü ruka tvá 31, 4; pars
opychlati delectare, opychles 64, 9. osada plebs 13, 4; 13, 7; 52, 5; 52, 7; 84, 7; 84, 9; 88, 20; a. J. osaditi collocare, aby ofadil jej s knieżaty 112, 8. osadny plebis, v sboru ofadnem 106, 32. osÉnie, vzmnoZi (impt.) offye- nye jeho genimina 64, 11. osidlo, osidlo laqueus 9, 6 a j. ; pro délku slabiky druhé svědčí Stítného řeči: své ofijdlo nosíme 19b, k ofijdlu 19b, diabel ofijdla lécie 19^, nepfietel ofijdla lécie 26, světa tohoto ofijdl plného 444, kakt váznů lidé w ofij- dla 119a; a Solfernus: s tim ofydlem 88. osobstvie Athan. 226%. ostarati së veterascere 48, 15; inveterascere 31, 3; senes- cere 36, 25; ostaralá vetera Ann. 3. ostatek, pl. ostatci reliquiae 36, 88; 75, 11. ostati manere 88, 37; perma- nere 5, 6; subsistere, v hu- benství neoftanu 139, 11; derelinquere, otec mój a máti má oftaly si mne 26, 10; 9, 11; desinere, oftan hněvu a oftan [ye rydánie desine ab ira, derelingue furorem 36, 8. ostávati derelinquere, neoftaway mne 26, 9; 70, 9. ostavek, pl. ostavci reliquiae 16, 14; 36, 37. ostaviti derelinquere, neoftawi (f dusé mé u pekle 15, 10; 9, 14 (35); dimittere, ofta- wyly sü oftawky své dimi- serunt reliquias 16, 14. 239 ostiieci custodire 120, 7; ob- servare 36, 12. ostiehánie custodire 118, 5 a 9. ostFiehati cuostodire, ostrzie- hati budu zákona tvého 118, 44; ty jsi kázal kázánie tvá oftrziehaty 118, 4. ostiiti acuere, oftrzyly jazyky své 139, 4; jiZ sé oftrzie qui exasperant (sic) 67, 7. ostrÿ acutus 51, 4; acerbus, ot slova oftreho 90, 3. osvécovati illuminare, hospo- din ofwieczyge slepé 145, 8. osvěta illuminatio 26, 1. osvietiti luminare Zachar. 79 ; 66, 2; illucescere (intrans.) 76, 19; 117, 27. ot, ote ab; ot wrat 9, 15; ot (myrty 77, 50; ote Iwow 34, 17; ote wzchoda 49, 1; ote wífiech 38, 9; ote mne 21, 12. otázati, praes. otiezu interro- gare, otiez větších tvých Deut. 7. oíidiel portio 141, 6; Deut. 9. otdojiti ablactare 130, 9. otehnáti amovere 65, 20; 118, 29. olemnéti obscurari 73, 20. otevYieti aperire 21, 14 a j. otezvati revocare, neotzowy mne 101, 95. othrnüti amovere, othirni ote mne rány mé 38, 11. otchoditi discedere 21, 12 ; 34, 22. otchovati enutrire 30, 4; 54, 20. otchylovati s& declinare, Ji sé otchylygyu 118, 21. otieti V. ottieti. otiežiti sč gravari, otiezyla sé nade mnü ruka tvá 31, 4; pars
Strana 240
240 nepravedlnosti mé otiezyli jsû sé na mé 37, 5. otisiti mitigare 84, 4. otjieli, otniet? auferre 103, 29 aj. otjimati auferre, otgymagie bojé 45, 10. otjiti abire 38, 14; discedere 6, 9; recedere Ann. 3. otkvisti, praes. otektou efflorere, jako kvét polsky, tak ote- tkwe (sic) 102, 15. otl&éiti excludere 67, 31; ali- enare 57, «. otm2ti obscurari, otmyegte oëi jich 68, 24. otmlad propago, rozlożila leto- rasty své a otmladi své 79, 12. otmladek, synové tvoji jako ot- mladezi olivní novellae oli- varum 127, 3. otniet? v. otjieti. otnofovati auferre 9, 5(26). otplatiti retribuere, otplaczyu jim 40, 11; solvere, tribuere 36, 21; reddere 7, 5. otpovédánie contradictio 80, 8. otpustiti dimittere 24, 18; re- mittere, otpuftyu (impt.) mi 38, 14; otpufezeny jsû ne- pravedlnosti 31, 1; parcere 18, 4; 77, 50. otpuzovati repellere, neotpu- fyuy mne 118, 10. otrpé&ti exacerbare, pokuséli i otirpeziely jsû boha 77, 56; ZPod. tamt. odtrpczely (sic); pro iterativni formu otrpééti, praes. -é&u svědčí zde nejen koncovka v ŽWitt. i ZPod., ale také sousední pokůščli, pak tvary obdobné: obtrpèèti (viz nahofe), smrcèti (v. doleji), potvrzètà (nejeden tu komon.. svi podkovu cést potwirzal Alx H. 142, pot- wrzal Alx V.), krščěti (sv. Jan krfezieffe Mat. 36, sotva od krst?); srov. násl. a ob- trpc-. otrpciti exacerbare, otirpczyly mluvenie bozie 106, 11, otrpezyli ZPod. tamt.; ne- otirpezil réëi svÿch 104, 28, neotrpezyl ZPod. tamt. ; ko- likrát otirpezly (sic) js" jeho 77, 40; nebo otrpezyly duch jeho ZPod. 105, 33; srovn. předešlé. otrutiti conturbare, smütil si zemju i otrutil jsi ji 59, 4. otsovad ex hoc nunc 124, 2; otfowad nynye ex hoc nunc 112, 2; 130, 3; ot lowad nine ZGloss. 130, 3. otstüpiti, otltupil boha dereli- quit Deut. 15; nevidél sem pravedlného otítupena dere- lictum 36, 25. otstupovati discedere 79, 19; derelinquere 118, 8. otsuditi damnare 36, 33. ottiet; amputare, otny rühotu mü 118, 39; otetny ZKlem. tamtéž. ottrhovati detrahere, jiż ottir- hugyu mné 108, 29; 70, 13; 100, 55 37, 215; 108, 20. otvléci differe 77, 21; Deut. 27. olvoditi reducere Ann. 6. otvofiti aperire 50, 17; 118, 131; rov otworzeny patens 13, 3; 5, 11. otvrátiti avertere 9, 11(32); s otwraczenym otwraczen budes cum perverso perver- teris 17, 27. otorci proicere, otwirzmy jhoj Jich 2, 3; reprobare 72, 15; despicere 21, 26.
240 nepravedlnosti mé otiezyli jsû sé na mé 37, 5. otisiti mitigare 84, 4. otjieli, otniet? auferre 103, 29 aj. otjimati auferre, otgymagie bojé 45, 10. otjiti abire 38, 14; discedere 6, 9; recedere Ann. 3. otkvisti, praes. otektou efflorere, jako kvét polsky, tak ote- tkwe (sic) 102, 15. otl&éiti excludere 67, 31; ali- enare 57, «. otm2ti obscurari, otmyegte oëi jich 68, 24. otmlad propago, rozlożila leto- rasty své a otmladi své 79, 12. otmladek, synové tvoji jako ot- mladezi olivní novellae oli- varum 127, 3. otniet? v. otjieti. otnofovati auferre 9, 5(26). otplatiti retribuere, otplaczyu jim 40, 11; solvere, tribuere 36, 21; reddere 7, 5. otpovédánie contradictio 80, 8. otpustiti dimittere 24, 18; re- mittere, otpuftyu (impt.) mi 38, 14; otpufezeny jsû ne- pravedlnosti 31, 1; parcere 18, 4; 77, 50. otpuzovati repellere, neotpu- fyuy mne 118, 10. otrpé&ti exacerbare, pokuséli i otirpeziely jsû boha 77, 56; ZPod. tamt. odtrpczely (sic); pro iterativni formu otrpééti, praes. -é&u svědčí zde nejen koncovka v ŽWitt. i ZPod., ale také sousední pokůščli, pak tvary obdobné: obtrpèèti (viz nahofe), smrcèti (v. doleji), potvrzètà (nejeden tu komon.. svi podkovu cést potwirzal Alx H. 142, pot- wrzal Alx V.), krščěti (sv. Jan krfezieffe Mat. 36, sotva od krst?); srov. násl. a ob- trpc-. otrpciti exacerbare, otirpczyly mluvenie bozie 106, 11, otrpezyli ZPod. tamt.; ne- otirpezil réëi svÿch 104, 28, neotrpezyl ZPod. tamt. ; ko- likrát otirpezly (sic) js" jeho 77, 40; nebo otrpezyly duch jeho ZPod. 105, 33; srovn. předešlé. otrutiti conturbare, smütil si zemju i otrutil jsi ji 59, 4. otsovad ex hoc nunc 124, 2; otfowad nynye ex hoc nunc 112, 2; 130, 3; ot lowad nine ZGloss. 130, 3. otstüpiti, otltupil boha dereli- quit Deut. 15; nevidél sem pravedlného otítupena dere- lictum 36, 25. otstupovati discedere 79, 19; derelinquere 118, 8. otsuditi damnare 36, 33. ottiet; amputare, otny rühotu mü 118, 39; otetny ZKlem. tamtéž. ottrhovati detrahere, jiż ottir- hugyu mné 108, 29; 70, 13; 100, 55 37, 215; 108, 20. otvléci differe 77, 21; Deut. 27. olvoditi reducere Ann. 6. otvofiti aperire 50, 17; 118, 131; rov otworzeny patens 13, 3; 5, 11. otvrátiti avertere 9, 11(32); s otwraczenym otwraczen budes cum perverso perver- teris 17, 27. otorci proicere, otwirzmy jhoj Jich 2, 3; reprobare 72, 15; despicere 21, 26.
Strana 241
oterzovati obdurare 94« 8. oterZek abiectio 21, 7. ova ecce, nebo owa hfieśnici natiehli lucisée 10, 3; 50, 7; 5:8; 72, 27; Magnif. 48. ováhat:: ve smyslu tom vzal lat. differe tlumočník ŽPod. a přeložil distulisti Christum tuum 88, 39 owahal fy po- mazance tvého; totéž pře- ložení bylo bezpochyby v předloze ŽA, ze které pi- satel ŽX opsal chybně oma- zal místo owahal; chybné omazal nalézá se v ŽWittb. i ZGloss. a proto dluzno po- ložiti je do společné před- lohy obou ŽX. ovcé ovis 118, 176; wowczie 945,7; mléko otowecz Deut. 14. ovčí ovium, z stád owczich 77, 70; berani owczyu m. ovčí 64, 14. ovodnéti, potoci owodnyely inundaverunt 77, 20. ovšem utigue 57, 2; 57, 12; 54, 18. oźćci urere, slunce ne ozze tebe 120, 6. ożiwiłi vivificare 70, 20. pahrobek collis, hory a pa- hrobezi 148, 9. pak vero, acz ly pak nebudû syti 58, 16; autem, nenie w (myrti, kto by pomněl na tě, a u pekle pak kto sé bude zpoviedati tobě 6, 6. paměť memoria 9, 7; memo- riale 134, 13. pásati accingere, pally (impt.) sé mečem 44, 4. pastevni pascuae, ftewnye 99, 3. pastevny pascuae, na miesté paftewnem 22, 9. ovcé pa- 241 pastjfovj pastorum Ezech. 12. panstvo dominatio, panftwo tvé 144, 13. pak, "pavúk aranea, pauk 89, 9; jako pawuka 38, 12. pazdeřie stipula 82, 14. pazdero stipula Moys 7. pazdneht ungula 68, 32. péčě cura 54, 23. peleš cubile, vpeleffich svych 103, 22. pelikán pelicanus 101, 7. pefie pennae, perzie holubitie 67, 14; 54, 7; 17, 11. pernaty pennatus, ptaćstvo per- naté 77, 27; 148, 10. péti n. pieti cantare 32, 3; psallere, piete jemu psallite 39, 3; 104, 2. picnj Crassus, piczny 143, 14. piesehsk) psalmi, hlafom (sic) piefenfkym voce psalmi 97, 5. piesñ, pieseň canticum, piefn 32, 3; piefen 41, 9; cantio 136, 3; psalmus 60, 9; 65, 2. piesnicó canticum 39, 4. pihva ficus, pihwa ne vzektve Hab. 17; ficulnea 104, 33. pisati Scribere, pifano jest 39, 8; 68, 29; 138, 16; náhle piffayuczieho 44, 2, ZKap. rychle piffagiezieho tamt. písmo scriptura 86, 6; littera- tura 70, 15. piti praes. piu bibere 74, 9; již piechu víno 68, 13; Deut. 38; potare 49, 14. pitie potus 101, 10; 79, 6. pivnicó, pywnyczie jich pilne promptuaria 143, 13. pivnik medový lebes 107, 10. plakati flere, plorare; impt. placziem 94b 6. plece, pleczma (sic) zasloni 16 volové jich pietie
oterzovati obdurare 94« 8. oterZek abiectio 21, 7. ova ecce, nebo owa hfieśnici natiehli lucisée 10, 3; 50, 7; 5:8; 72, 27; Magnif. 48. ováhat:: ve smyslu tom vzal lat. differe tlumočník ŽPod. a přeložil distulisti Christum tuum 88, 39 owahal fy po- mazance tvého; totéž pře- ložení bylo bezpochyby v předloze ŽA, ze které pi- satel ŽX opsal chybně oma- zal místo owahal; chybné omazal nalézá se v ŽWittb. i ZGloss. a proto dluzno po- ložiti je do společné před- lohy obou ŽX. ovcé ovis 118, 176; wowczie 945,7; mléko otowecz Deut. 14. ovčí ovium, z stád owczich 77, 70; berani owczyu m. ovčí 64, 14. ovodnéti, potoci owodnyely inundaverunt 77, 20. ovšem utigue 57, 2; 57, 12; 54, 18. oźćci urere, slunce ne ozze tebe 120, 6. ożiwiłi vivificare 70, 20. pahrobek collis, hory a pa- hrobezi 148, 9. pak vero, acz ly pak nebudû syti 58, 16; autem, nenie w (myrti, kto by pomněl na tě, a u pekle pak kto sé bude zpoviedati tobě 6, 6. paměť memoria 9, 7; memo- riale 134, 13. pásati accingere, pally (impt.) sé mečem 44, 4. pastevni pascuae, ftewnye 99, 3. pastevny pascuae, na miesté paftewnem 22, 9. ovcé pa- 241 pastjfovj pastorum Ezech. 12. panstvo dominatio, panftwo tvé 144, 13. pak, "pavúk aranea, pauk 89, 9; jako pawuka 38, 12. pazdeřie stipula 82, 14. pazdero stipula Moys 7. pazdneht ungula 68, 32. péčě cura 54, 23. peleš cubile, vpeleffich svych 103, 22. pelikán pelicanus 101, 7. pefie pennae, perzie holubitie 67, 14; 54, 7; 17, 11. pernaty pennatus, ptaćstvo per- naté 77, 27; 148, 10. péti n. pieti cantare 32, 3; psallere, piete jemu psallite 39, 3; 104, 2. picnj Crassus, piczny 143, 14. piesehsk) psalmi, hlafom (sic) piefenfkym voce psalmi 97, 5. piesñ, pieseň canticum, piefn 32, 3; piefen 41, 9; cantio 136, 3; psalmus 60, 9; 65, 2. piesnicó canticum 39, 4. pihva ficus, pihwa ne vzektve Hab. 17; ficulnea 104, 33. pisati Scribere, pifano jest 39, 8; 68, 29; 138, 16; náhle piffayuczieho 44, 2, ZKap. rychle piffagiezieho tamt. písmo scriptura 86, 6; littera- tura 70, 15. piti praes. piu bibere 74, 9; již piechu víno 68, 13; Deut. 38; potare 49, 14. pitie potus 101, 10; 79, 6. pivnicó, pywnyczie jich pilne promptuaria 143, 13. pivnik medový lebes 107, 10. plakati flere, plorare; impt. placziem 94b 6. plece, pleczma (sic) zasloni 16 volové jich pietie
Strana 242
242 tebe scapulis 90, 4; ZGloss. tamt. plecoma, ZPod. ple- czoma, ZKlem. plecima. plen praeda 16, 12; spolia 67, 13; Moys. 9. plodiéstvie ubertas, pole na- lena budu plodiczítwi ZKlem. 64, 12; — pochybný jest tvar tyz 51, 10: jako olivaplodiczftwie, sicut oliva fructifera, v ZPod. tamt. oliva plodyezítwie; srov. násl. plodistvý fructifer, zemi plodi- ftwu 106, 34; — srov. dřie- vie plodyftwie (sic) ZTruh. 148, 9 a předešlé. ploditi multiplicare 106, 38; üsta tvä plodyla zlob os abun- davit malitia 49, 19. pláti fiuere, vosk jenž plowe 57, 9. po, prilnula dusé má po tobě post te 62, 9; po chlebé sé usadili pro panibus Ann. 5. pocekat; exspectare 26, 14. poëtsti reputare, poczfteno 105, 31 t. j. poéteno. poćstiti honorificare, poczftyff mé 49, 15; poczíczen jest Moys. 1, t. j. poé&éen; po- ezíczeny 36, 20 ; 138, 17 ; po- czífezeno jmé jich honora- bile 71, 14. pod, pode sub, pod té 44. 6; pod mé 17, 48; pode rty 13, 3. poddati subicere 46, 4; subde- re 36, 7; tradere 62, 11; nepoday mne ne tradas 27, 8. podiviti mirificare, podywy my- lofirdie tvé 16, 7. podjiets tollere, podyal jej z stád ovčích 77, 70; assu- mere, podyal jé i nosil Deut. 11; levare, podeymy rucé tvoji 73, 3. podlé, adv. a praep. juxta, se- cundum, secus; podle jest den ztracenie Deut. 35 ; podle jest hofpodin téch, jiz smut- ného jsú firdezie 33, 19, již podle mne biechu 37, 12; podle pravedlnosti mé a podle viny mé 7, 9; srov. po zisku dle Alx. podnož scabellum 98, 5. podobenstvie similitudo 57, 5. podobny similis 48, 13; v čas podobny tempore opportuno 31, 6. podolé vallis, convallis 83, 7; 103, 10. podolek, vpodolcziech zlatych in fimbriis 44, 14. podpécenie supplantatio 40, 10. podpétiti supplantare, prédejdi jej i podpieti jeho 16, 13; ZPod. tamt. podpyety jeho ; podpiel (tak omylem m. podpétil) si vstávajücie na mé pod mé 17, 40, „Pod. tamt. podpyetyl; nepodpie- czeny budu chodové jeho 36, 31, ZPod. tamt. nebudü podpyeczeny. podstava substantia 38, 6; 68, 3; subsistentia 88, 48 (Vulg. tutéZ substantia). podüti flare, podme duch jeho 146, 18; podul duch tvój Moys. 10. podvoj cardo, podwogi zemśći Ann. 8. pohañenie confusio Athan. 227 à, pohaniti confundere, abych nebyl pohanen 30, 2; poha- neny budte 34, 4. pohatiovati confundere 118, 116. pohnüti movere 16, 6; commo- 109, 1;
242 tebe scapulis 90, 4; ZGloss. tamt. plecoma, ZPod. ple- czoma, ZKlem. plecima. plen praeda 16, 12; spolia 67, 13; Moys. 9. plodiéstvie ubertas, pole na- lena budu plodiczítwi ZKlem. 64, 12; — pochybný jest tvar tyz 51, 10: jako olivaplodiczftwie, sicut oliva fructifera, v ZPod. tamt. oliva plodyezítwie; srov. násl. plodistvý fructifer, zemi plodi- ftwu 106, 34; — srov. dřie- vie plodyftwie (sic) ZTruh. 148, 9 a předešlé. ploditi multiplicare 106, 38; üsta tvä plodyla zlob os abun- davit malitia 49, 19. pláti fiuere, vosk jenž plowe 57, 9. po, prilnula dusé má po tobě post te 62, 9; po chlebé sé usadili pro panibus Ann. 5. pocekat; exspectare 26, 14. poëtsti reputare, poczfteno 105, 31 t. j. poéteno. poćstiti honorificare, poczftyff mé 49, 15; poczíczen jest Moys. 1, t. j. poé&éen; po- ezíczeny 36, 20 ; 138, 17 ; po- czífezeno jmé jich honora- bile 71, 14. pod, pode sub, pod té 44. 6; pod mé 17, 48; pode rty 13, 3. poddati subicere 46, 4; subde- re 36, 7; tradere 62, 11; nepoday mne ne tradas 27, 8. podiviti mirificare, podywy my- lofirdie tvé 16, 7. podjiets tollere, podyal jej z stád ovčích 77, 70; assu- mere, podyal jé i nosil Deut. 11; levare, podeymy rucé tvoji 73, 3. podlé, adv. a praep. juxta, se- cundum, secus; podle jest den ztracenie Deut. 35 ; podle jest hofpodin téch, jiz smut- ného jsú firdezie 33, 19, již podle mne biechu 37, 12; podle pravedlnosti mé a podle viny mé 7, 9; srov. po zisku dle Alx. podnož scabellum 98, 5. podobenstvie similitudo 57, 5. podobny similis 48, 13; v čas podobny tempore opportuno 31, 6. podolé vallis, convallis 83, 7; 103, 10. podolek, vpodolcziech zlatych in fimbriis 44, 14. podpécenie supplantatio 40, 10. podpétiti supplantare, prédejdi jej i podpieti jeho 16, 13; ZPod. tamt. podpyety jeho ; podpiel (tak omylem m. podpétil) si vstávajücie na mé pod mé 17, 40, „Pod. tamt. podpyetyl; nepodpie- czeny budu chodové jeho 36, 31, ZPod. tamt. nebudü podpyeczeny. podstava substantia 38, 6; 68, 3; subsistentia 88, 48 (Vulg. tutéZ substantia). podüti flare, podme duch jeho 146, 18; podul duch tvój Moys. 10. podvoj cardo, podwogi zemśći Ann. 8. pohañenie confusio Athan. 227 à, pohaniti confundere, abych nebyl pohanen 30, 2; poha- neny budte 34, 4. pohatiovati confundere 118, 116. pohnüti movere 16, 6; commo- 109, 1;
Strana 243
vere 37, 17; ať budú nepo- hnuty immobiles Moys. 16; väicci sé pohnuly declina- verunt 52, 4. pohorek colis 113, 4 a 6. pohrüziti, pohfYüziti demergere, ni mé pohrziz büfé 68, 16. pohynutie interitus 9, 16. pójcovati commodare, jenZ sé slutuje i poyczye t. j. pój- éije, 111, 5; pozyczige ŹPod. tamt. pojhrávánie illusio 78, 4; 108, 20. pojśti ire, venire, procedere; impt. podiemy 94b 6; po- diem 945 1; poydiete 45, 9; 05, 5; 65, 16; 82, 5; 94a 6; podte 33, 12. pochopiti comprehendere 9, 16. pochváliti, pochwalen hospodin benedictus 123, 6. pochvátiti comprehendere, po- chwatyly mé neprawedlnosti 39, 13. pokázati ostendere 79, 4; 90, 16: pokázat? sd apparere 17, 16. poklesnütà së labi, at sé po- klefne noha jich Deut. 35; srov. sklefnasvoji rucé Kater. 174. pokoj pax 33, 15; cubile 865, 5. pokon, na pokon in finem, vtirpenye chudych nezhyne na pokon 9, 19. pokofovati humiliare, tak sé pokorzowach ZBrn. 34, 14; v ZWittb. je na témZ místé pokorziewach. pokrm refectio 22, 3. pokusiti tentare 26, 2; exami- nare 17, 31; srov. 117, 22. pokuzèti tentare 77, 18; exa- minare 16, 3. pôl, attrahovéno: vpol tmye 243 in medio umbrae 22, 4; srov. pólnoc. pole campus, 131, 6; polétati volitare, (orel) pole- czuczy rozloži křídle svoji Deut. 11. pólnoc, vpol noczy media nocte 118, 62; ot polnoczy ab aquilone 106, 3. położiii ponere 83, 4; velmi často ponere ve smyslu fa- cere: polozil jsi jako lu- čišče mosazné lokti má 17, 35 aj. polskÿ agri, campi, agrorum ; skot pollky 8, 8; zvierata polfka 103, 11; dfévo polfke 103, 16; ovoce polfke Deut. 13; kvét polfky 102, 15; krâsnost polfka ZTom. 49, 11. polübiti osculari 84, 11. pomazanec Christus 17, 51 a j. pomenšiti minuere 8, 6. pomnieti memorem esse, co jest ćlovćk, że pomnyfl nań 8, 5; pomnyeti budu tebe memor ero 41, 7. pomoci adiuvare, pomoz jim hospodin adiuvabit 36, 40; hospodin pomoze mi adiuvit 93, 17. poně forsitan, schoval bych sé byl ponye 54, 13. pop Sacerdos 109, 4; 131, 9; 131, 16; Deut. 84. popadnüti comprehendere 68, 25; apprehendere 47, 7; arripere Deut. 41. popel cinis 101, 10; pulvis 7, 6; 103, 29. popestitt delinquere 35, 2; abych nepopeftil jazykem 38, 2. popisati conscribere 149, 9. 16* vpolech lesa
vere 37, 17; ať budú nepo- hnuty immobiles Moys. 16; väicci sé pohnuly declina- verunt 52, 4. pohorek colis 113, 4 a 6. pohrüziti, pohfYüziti demergere, ni mé pohrziz büfé 68, 16. pohynutie interitus 9, 16. pójcovati commodare, jenZ sé slutuje i poyczye t. j. pój- éije, 111, 5; pozyczige ŹPod. tamt. pojhrávánie illusio 78, 4; 108, 20. pojśti ire, venire, procedere; impt. podiemy 94b 6; po- diem 945 1; poydiete 45, 9; 05, 5; 65, 16; 82, 5; 94a 6; podte 33, 12. pochopiti comprehendere 9, 16. pochváliti, pochwalen hospodin benedictus 123, 6. pochvátiti comprehendere, po- chwatyly mé neprawedlnosti 39, 13. pokázati ostendere 79, 4; 90, 16: pokázat? sd apparere 17, 16. poklesnütà së labi, at sé po- klefne noha jich Deut. 35; srov. sklefnasvoji rucé Kater. 174. pokoj pax 33, 15; cubile 865, 5. pokon, na pokon in finem, vtirpenye chudych nezhyne na pokon 9, 19. pokofovati humiliare, tak sé pokorzowach ZBrn. 34, 14; v ZWittb. je na témZ místé pokorziewach. pokrm refectio 22, 3. pokusiti tentare 26, 2; exami- nare 17, 31; srov. 117, 22. pokuzèti tentare 77, 18; exa- minare 16, 3. pôl, attrahovéno: vpol tmye 243 in medio umbrae 22, 4; srov. pólnoc. pole campus, 131, 6; polétati volitare, (orel) pole- czuczy rozloži křídle svoji Deut. 11. pólnoc, vpol noczy media nocte 118, 62; ot polnoczy ab aquilone 106, 3. położiii ponere 83, 4; velmi často ponere ve smyslu fa- cere: polozil jsi jako lu- čišče mosazné lokti má 17, 35 aj. polskÿ agri, campi, agrorum ; skot pollky 8, 8; zvierata polfka 103, 11; dfévo polfke 103, 16; ovoce polfke Deut. 13; kvét polfky 102, 15; krâsnost polfka ZTom. 49, 11. polübiti osculari 84, 11. pomazanec Christus 17, 51 a j. pomenšiti minuere 8, 6. pomnieti memorem esse, co jest ćlovćk, że pomnyfl nań 8, 5; pomnyeti budu tebe memor ero 41, 7. pomoci adiuvare, pomoz jim hospodin adiuvabit 36, 40; hospodin pomoze mi adiuvit 93, 17. poně forsitan, schoval bych sé byl ponye 54, 13. pop Sacerdos 109, 4; 131, 9; 131, 16; Deut. 84. popadnüti comprehendere 68, 25; apprehendere 47, 7; arripere Deut. 41. popel cinis 101, 10; pulvis 7, 6; 103, 29. popestitt delinquere 35, 2; abych nepopeftil jazykem 38, 2. popisati conscribere 149, 9. 16* vpolech lesa
Strana 244
244 poplz lapsus, zprostil si nohy mé ot popilzu 55, 13. poplzenie lapsus, vysvobodil nohy mé ot popilzenye 114, 8. poplzka lubricum, bud césta jich tma i popilzka 34, 6. poplznäti, poplzenÿ, zpodjímá vSécny popilzene erigit elisos 144, 14. popravovati corrigere 118, 9. popytati requirere 60, 8. poriuceti commendare, cziegi 30, 6. posaditi plantare Moys. 15; ponere 131, 11; 106, 41. poselkyni ancilla, oéi pofelky- nie 1922, 2. posielati mittere, pofielayucze sémena svá 195, 6. posiliti confortare 26, 14. poskvrna macula, bez polquir- ny 14, 2. poskvrniti contaminare 54, 22 ; maculare 17, 24; mezi ne- pofquirnenimy inter inno- centes 72, 13; na stolici po- fkwirneney in cathedra pe- stilentiae 1, 1. poslati mittere, s Akk. 17, 15; 8 Gen. 77, 45. poslaviti glorificare 90, 15. posledek, udeřil nepřátely své vpofledky in posteriora 77, 66 poru- poslední, pl. poslednie novissi- ma Deut. 20, 138, 5; 72, 17. posmieti sč irridere 2, 4. postaviti ponere Ann. 8; collo- care 22, 2; statuere 17, 34; constituere 17, 44; aedifi- care 88, 5. postelé stratum, vsicku pofteliu mi 40, 4; 6, 7; na poftelyu (sic) méj 62, 7. postüpiti abire, jenZ nepoftupil po radé nemilostivych 1, 1. postydéti sé revereri 34, 26. posüditi iudicare 50, 6. posvécenie sanctificatio 77, 54, sacrificium 105, 98. posvécovati illuminare, po[wie- czige oci 18, 9. posvëdèiti testificari 49, 7. posvietiti illuminare, pofwieti tmy mé 17, 29. potéenie, nedaj vpotezenie nohy tvé 120, 3 chybné za lat. in commotionem. potlaëti supplantare 16, 13; conculcare, potlaczyff leva i zemka 90, 13. potom postea 15, 4; potom jich (t. let) amplius eorum 89, 10. poträba necessitas 30, 8; oppor- tunitas, pomocník vpotrzie- bie in opportunitatibus 9, 10. potrëbenstvie opportunitas,vpo- trziebenftwych in opportuni- tatibus 9, 1 (22). poträbnÿ opportunus, v čas po- trziebny tempore opportunc 144, 15. potresktánie increpatio 149, 7. redargutio 37, 18. potresktati corripere, potrefl- czefl mé Ezech. 16. potriesti contremiscere 17, 8. potupiti despicere 88, 39; spernere 43, 6; contemnere 118, 141. potvrditi confortare 9, 20 ; con- firmare 74, 4. povést parabola, ucihen jsem vpowieft 68, 1; 77, 2. povětřní aeris, nà oblaciech powietrznich 17, 12. povojovati devincere, ty powo- yowal (myrt Ambr. 260^. povolati invocare, powolayu natě 55, 10; když powolach, uslyšal mě bóh 4, 2.
244 poplz lapsus, zprostil si nohy mé ot popilzu 55, 13. poplzenie lapsus, vysvobodil nohy mé ot popilzenye 114, 8. poplzka lubricum, bud césta jich tma i popilzka 34, 6. poplznäti, poplzenÿ, zpodjímá vSécny popilzene erigit elisos 144, 14. popravovati corrigere 118, 9. popytati requirere 60, 8. poriuceti commendare, cziegi 30, 6. posaditi plantare Moys. 15; ponere 131, 11; 106, 41. poselkyni ancilla, oéi pofelky- nie 1922, 2. posielati mittere, pofielayucze sémena svá 195, 6. posiliti confortare 26, 14. poskvrna macula, bez polquir- ny 14, 2. poskvrniti contaminare 54, 22 ; maculare 17, 24; mezi ne- pofquirnenimy inter inno- centes 72, 13; na stolici po- fkwirneney in cathedra pe- stilentiae 1, 1. poslati mittere, s Akk. 17, 15; 8 Gen. 77, 45. poslaviti glorificare 90, 15. posledek, udeřil nepřátely své vpofledky in posteriora 77, 66 poru- poslední, pl. poslednie novissi- ma Deut. 20, 138, 5; 72, 17. posmieti sč irridere 2, 4. postaviti ponere Ann. 8; collo- care 22, 2; statuere 17, 34; constituere 17, 44; aedifi- care 88, 5. postelé stratum, vsicku pofteliu mi 40, 4; 6, 7; na poftelyu (sic) méj 62, 7. postüpiti abire, jenZ nepoftupil po radé nemilostivych 1, 1. postydéti sé revereri 34, 26. posüditi iudicare 50, 6. posvécenie sanctificatio 77, 54, sacrificium 105, 98. posvécovati illuminare, po[wie- czige oci 18, 9. posvëdèiti testificari 49, 7. posvietiti illuminare, pofwieti tmy mé 17, 29. potéenie, nedaj vpotezenie nohy tvé 120, 3 chybné za lat. in commotionem. potlaëti supplantare 16, 13; conculcare, potlaczyff leva i zemka 90, 13. potom postea 15, 4; potom jich (t. let) amplius eorum 89, 10. poträba necessitas 30, 8; oppor- tunitas, pomocník vpotrzie- bie in opportunitatibus 9, 10. potrëbenstvie opportunitas,vpo- trziebenftwych in opportuni- tatibus 9, 1 (22). poträbnÿ opportunus, v čas po- trziebny tempore opportunc 144, 15. potresktánie increpatio 149, 7. redargutio 37, 18. potresktati corripere, potrefl- czefl mé Ezech. 16. potriesti contremiscere 17, 8. potupiti despicere 88, 39; spernere 43, 6; contemnere 118, 141. potvrditi confortare 9, 20 ; con- firmare 74, 4. povést parabola, ucihen jsem vpowieft 68, 1; 77, 2. povětřní aeris, nà oblaciech powietrznich 17, 12. povojovati devincere, ty powo- yowal (myrt Ambr. 260^. povolati invocare, powolayu natě 55, 10; když powolach, uslyšal mě bóh 4, 2.
Strana 245
povrci proicere, powirhíle mó 16, 11. povzdeihovati sf insurgere 3, 2 marg. pozdravenie, pozdrawenye tvé salutare tuum 118, 41 a j. pozdravitel, u pozdrawytely tyćm in salutare tuum 118, 81. pozvati vocare, pozwal hladu na zemi 104, 16. poZdddnie concupiscentia 105, 14. poZehnati benedicere, s Gen. 27, 9; s Dat. 5, 13; s Akk. 108, 28. požičitel faenerator, pozyczytel vesken jeho 108, 11. pożicovati commodare, slituje sé i pozyczyge 36, 26. poźrieti deglutire, země po- zrziela Datana 105, 17; ab- sorbere 57, 10. pracmj egenus, praczny a chudy sem já 108, 22; 34, 10; 40, 2; Ann. 8. pranárod, generatio 44, 18. pravda aequitas 118, 40; iusti- tia 9, 5; 9, 9; 10, 8; 84, 12; veritas 11, 2; 14, 3; 25, 3; iudicium 35, 7. pravedlenstvie iustificatio 118, 23; prawedlenftwich (sic) tvych nezapomanul sem 118, 141; srov. kdzdnie. pravedlivenstvie iustificatio, cé- stu prawedlywenftwich (sic) tvých 118, 27; srov. kdzdnie. pravedlivj aequus 118, 172. pravedinost aequitas 9, 9; 36, 7; 110, 8; iustitia 4, 6; 5, 9; 7, 9; 7, 18; iustificatio 118, 16; 118, 48; veritas 29, 10. pravedlinj iustus 36, 25. prépytaj statek 245 pravidinost iustitia 74, 3. praviti dicere 11, 6; narrare 86, 6; — parare, s prawe- neho pfiebytka zeziél 32, 14. právo lus, prawo pfiseżne Za- char. 73 za lat. ius iuran- dum; iustitia 14, 2 a j.; lex, 39, 9; 70, 4; ustavi hospodin prawa nosićć legis- latorem 9, 21; iudicium 9, 5 (26); meritum 7, 5. pravy rectus 7, 11; iustus 2, 19; 5, 13; 10, 8. prézdnè, Tudé myslili sû prazd- nye meditati sunt inania 2, 1; v ŽWittb. nepodobá se, že by tu bylo ady. místo předmětu, a také nebývá u i-kmenův pl. Akk. -6; proto byl by to ja-kmen, proti i-kmenu prdzdń: póty nepfietel (Gistoty)jest prazdn Štít. učení 45b. prázdniti vacare, przazdniete (sic) a hlédajte 45, 11; prazdnte ZKap. tamt. prázdný liber, (člověk) prazdny 87, 6. přč praep., przie sobü in cou- spectu suo 85, 14; ZGloss. má zde przied fobu, ZPod. przied febu, a podlé toho mohlo by se zde mysliti na chybu písafskou: av&ak nutno to není, jelikož přč m. přčď, stb. pré, vyskytá se také jinde, zejména: voda prze famu komnétu pficházie, Tristram (rkp. Strahovsky, Star. Sklád. 4, 145); jestliZe by mistr s to- varysem svým řečí se po- tekl, toho tovaryše žádný zjevně ani tajné prechovati sméj, dokudZ by o to przie
povrci proicere, powirhíle mó 16, 11. povzdeihovati sf insurgere 3, 2 marg. pozdravenie, pozdrawenye tvé salutare tuum 118, 41 a j. pozdravitel, u pozdrawytely tyćm in salutare tuum 118, 81. pozvati vocare, pozwal hladu na zemi 104, 16. poZdddnie concupiscentia 105, 14. poZehnati benedicere, s Gen. 27, 9; s Dat. 5, 13; s Akk. 108, 28. požičitel faenerator, pozyczytel vesken jeho 108, 11. pożicovati commodare, slituje sé i pozyczyge 36, 26. poźrieti deglutire, země po- zrziela Datana 105, 17; ab- sorbere 57, 10. pracmj egenus, praczny a chudy sem já 108, 22; 34, 10; 40, 2; Ann. 8. pranárod, generatio 44, 18. pravda aequitas 118, 40; iusti- tia 9, 5; 9, 9; 10, 8; 84, 12; veritas 11, 2; 14, 3; 25, 3; iudicium 35, 7. pravedlenstvie iustificatio 118, 23; prawedlenftwich (sic) tvych nezapomanul sem 118, 141; srov. kdzdnie. pravedlivenstvie iustificatio, cé- stu prawedlywenftwich (sic) tvých 118, 27; srov. kdzdnie. pravedlivj aequus 118, 172. pravedinost aequitas 9, 9; 36, 7; 110, 8; iustitia 4, 6; 5, 9; 7, 9; 7, 18; iustificatio 118, 16; 118, 48; veritas 29, 10. pravedlinj iustus 36, 25. prépytaj statek 245 pravidinost iustitia 74, 3. praviti dicere 11, 6; narrare 86, 6; — parare, s prawe- neho pfiebytka zeziél 32, 14. právo lus, prawo pfiseżne Za- char. 73 za lat. ius iuran- dum; iustitia 14, 2 a j.; lex, 39, 9; 70, 4; ustavi hospodin prawa nosićć legis- latorem 9, 21; iudicium 9, 5 (26); meritum 7, 5. pravy rectus 7, 11; iustus 2, 19; 5, 13; 10, 8. prézdnè, Tudé myslili sû prazd- nye meditati sunt inania 2, 1; v ŽWittb. nepodobá se, že by tu bylo ady. místo předmětu, a také nebývá u i-kmenův pl. Akk. -6; proto byl by to ja-kmen, proti i-kmenu prdzdń: póty nepfietel (Gistoty)jest prazdn Štít. učení 45b. prázdniti vacare, przazdniete (sic) a hlédajte 45, 11; prazdnte ZKap. tamt. prázdný liber, (člověk) prazdny 87, 6. přč praep., przie sobü in cou- spectu suo 85, 14; ZGloss. má zde przied fobu, ZPod. przied febu, a podlé toho mohlo by se zde mysliti na chybu písafskou: av&ak nutno to není, jelikož přč m. přčď, stb. pré, vyskytá se také jinde, zejména: voda prze famu komnétu pficházie, Tristram (rkp. Strahovsky, Star. Sklád. 4, 145); jestliZe by mistr s to- varysem svým řečí se po- tekl, toho tovaryše žádný zjevně ani tajné prechovati sméj, dokudZ by o to przie
Strana 246
246 mistry miesta neměl, a jakž je mistři rozdělé, na tom pfestáno bud, Das Buch der Prager Malerzeche 21 a 85 (z r. 1474); pak v hoj- nych slożeninśch, jejichżto člen první přč- má význam jako přčď-, lat. ante-, prae-, pro-, něm. vor-, voraus-, na př. přčchvátiti anticipare, piéjíti praevenire, piévidéti praevidere, préloziti propo- nere, pfémluva a J. v.; srv. Listy filol. 1879, 242. přčě- složeno byvá s adjekti- vem, nékdy i se substan- tivem, pro stupňování vý- znamu na superlativ. přčbyvatelný, | prziebywatelna byla du$é má incola 119, 6. précisti dinumerare, 21, 18; 138, 18. precitati numerare, jenż przie- czita mnoźstvie hvezd 146, 4. přěčstitý, jmě przieczftyto jeho nomen maiestatis 71, 19. pféd, pféde ante, 5, 6; in con- spectu, 9, 20; ante conspec- tum 53, 5. prëdchvdtiti anticipare 78, 8; srov. pYéchvátiti. prédjiti praevenire 16, 13 à j. ; aor. silny 1. sg.: prziedgid v čas zralý praeveni 118, 147; v ZGloss. priedgid tamt.; praeoccupare, przie- deydiem obliééj jeho 942 2; prziedeidiem ZPod. tamt. piédfieti conscindere, przie- drziel si méch mój 29, 19. prédstüpiti, kdyZ prziedftupil cum consisteret 38, 2. p*ichoditi perambulare, již prziechodie stezky 8, 9; per- transire, prziechodil z vlasti do vlasti 104, 13; praeter- gredi, v&icci, jiZ prziechodye 79, 13. préëchvatiti anticipare; srovn. prédchvátiti. přčjíti praevenire 20, 4; trans- ire 65, 12; pertransire 193, 5. pirékázéti nocere 104, 14. p*éloziti proponere 53, 5. piélstiti decipere 36, 14: frau- dare, nejsá prziellczeny 77. 30 piélscovati decipere, jenž pří- sahá i neprzielítyge 14. 4. prélüzenie illudere, ku przie- luzenyu 103, 26 marg. p*Yémindti praeterire 148, 6. piémlknüti conticescere, ta- cere, silere; psśno bez Z a jen samohláskou průvodnou. prziemikni taceas 27, 1. prziemykl (jsem) silui 38, 3; prziemykly wilny jeho silu- erunt 106, 29; sr. zmlknuti. prépasati praecingere 17, 40; 92, 1. prépasovaii praecingere 108, 19. prépèti praecinere, prziepieyte hospodinu 146, 7. prépuséëti, striebro prziepu- fczano probatum 11, 7. pfépytati scrutari 108, 11. préradost, vprzieradofty in iu- bilo 46, 6. préradovati së iubilare 46, 2. prës per, przies den 120, 6; prziel pûséu 135, 16. préstéziti sétransmigrare, przie- ftyez sé v horu 10, 2. prévidéti praevidere, césty mé prziewidiel jsi 138, 4. p*tvysoky altissimus 82, 19. 96, 9; adv. prévysocë 9, 3. pFidati addere 68, 27; adicere
246 mistry miesta neměl, a jakž je mistři rozdělé, na tom pfestáno bud, Das Buch der Prager Malerzeche 21 a 85 (z r. 1474); pak v hoj- nych slożeninśch, jejichżto člen první přč- má význam jako přčď-, lat. ante-, prae-, pro-, něm. vor-, voraus-, na př. přčchvátiti anticipare, piéjíti praevenire, piévidéti praevidere, préloziti propo- nere, pfémluva a J. v.; srv. Listy filol. 1879, 242. přčě- složeno byvá s adjekti- vem, nékdy i se substan- tivem, pro stupňování vý- znamu na superlativ. přčbyvatelný, | prziebywatelna byla du$é má incola 119, 6. précisti dinumerare, 21, 18; 138, 18. precitati numerare, jenż przie- czita mnoźstvie hvezd 146, 4. přěčstitý, jmě przieczftyto jeho nomen maiestatis 71, 19. pféd, pféde ante, 5, 6; in con- spectu, 9, 20; ante conspec- tum 53, 5. prëdchvdtiti anticipare 78, 8; srov. pYéchvátiti. prédjiti praevenire 16, 13 à j. ; aor. silny 1. sg.: prziedgid v čas zralý praeveni 118, 147; v ZGloss. priedgid tamt.; praeoccupare, przie- deydiem obliééj jeho 942 2; prziedeidiem ZPod. tamt. piédfieti conscindere, przie- drziel si méch mój 29, 19. prédstüpiti, kdyZ prziedftupil cum consisteret 38, 2. p*ichoditi perambulare, již prziechodie stezky 8, 9; per- transire, prziechodil z vlasti do vlasti 104, 13; praeter- gredi, v&icci, jiZ prziechodye 79, 13. préëchvatiti anticipare; srovn. prédchvátiti. přčjíti praevenire 20, 4; trans- ire 65, 12; pertransire 193, 5. pirékázéti nocere 104, 14. p*éloziti proponere 53, 5. piélstiti decipere 36, 14: frau- dare, nejsá prziellczeny 77. 30 piélscovati decipere, jenž pří- sahá i neprzielítyge 14. 4. prélüzenie illudere, ku przie- luzenyu 103, 26 marg. p*Yémindti praeterire 148, 6. piémlknüti conticescere, ta- cere, silere; psśno bez Z a jen samohláskou průvodnou. prziemikni taceas 27, 1. prziemykl (jsem) silui 38, 3; prziemykly wilny jeho silu- erunt 106, 29; sr. zmlknuti. prépasati praecingere 17, 40; 92, 1. prépasovaii praecingere 108, 19. prépèti praecinere, prziepieyte hospodinu 146, 7. prépuséëti, striebro prziepu- fczano probatum 11, 7. pfépytati scrutari 108, 11. préradost, vprzieradofty in iu- bilo 46, 6. préradovati së iubilare 46, 2. prës per, przies den 120, 6; prziel pûséu 135, 16. préstéziti sétransmigrare, przie- ftyez sé v horu 10, 2. prévidéti praevidere, césty mé prziewidiel jsi 138, 4. p*tvysoky altissimus 82, 19. 96, 9; adv. prévysocë 9, 3. pFidati addere 68, 27; adicere
Strana 247
60, 7; praestare, przidal si krásé méj moci 29, 8. pridriiti s& adhaerere 72, 28; 118, 31. priebytek habitaculum Moys. 13; habitatio 131, 13; in- colatus 119, 5. pYielaz transitus, przielaz 143, 14. p*ietel amicus, przietele moji 31, 12. pFieval imber Deut. 2; 77, 44; Puer. 64. pfíichoditi venire, neprzichod noha pyśnosti 35, 12; 77, 34, pFichodny advena 38, 13. pKichozi advena 93, 6; 145, 9. pFichyliti inclinare 48, 5; p. sé intendere, przichyly sé ku prosbé méj intende 16, 1. prijètie susceptio 107, 9. prijieti accipere 115, 13 ; per- cipere 16, 1; suscipere 17, 36; apprehendere, przygmy odénie 34, 2; kfiví przy- gmu potupu punientur 36, 28; ti&í v dédinu przigmu zemi hereditabunt 36, 10; p. só adhaerere, neprzygalo mně sě firdcze křivé 100, 3. p*ügiti venire; bóh przide ve- niet 49, 3; prosichu i przy- gide kuroptva 104. 40; przid jemu osidlo veniat 34, 8; affluere, sbożie przide 61, 11. přilnůti adhaerere 21, 16 a j. přiložiti apponere 61, 11; adi- cere, čili, jenž spí, neprzi- lozy, aby vstal 40, 9; srov. 148, 12. primieniti, przymyenen jsem s schozujicimi v jezero aesti- matus 87, 5. pripodobnatt assimilare 27, 1. 247 pripravitel praeparans 64, T. pripusty insidiae, sedi vprzy- puftach 9, 8 (29). prirovnatà comparare 48, 13. priséznÿ, právo przyliezne ius iurandum Zachar. 73. pfisieci iurare 88, 4 a j. pfisvietiti illucescere, przyl wie- tili bliskotiny illuxerunt ful- gura 96, 4; ZPod. przy- fwyetyly ; ZKap. przilwietila blískánie; ZGloss. przie- fwietili. pritéhnäti attrahere ; aor. silny 1. sg.: ústa mó otvofich i przytah duch attraxi spi- ritum 118, 131. přitrhnůtiattrahere, když przy- tirhne jeho 9, 9 (30). prizrieti intendere 34, 23; 68, 19. prné v. prvné. pro propter 5, 9; prae, pro blesket 17, 13; pro zlob a malitia 106, 34. prodliti prolongare 119, 5; 128, 3. prodrieti, dirumpere, ty si prodrziel studnicé 73, 15; interrumpere, prodrziel opo- ku 77, 15. prohlédati providere 15, 8. prochladiti refrigerare, ať sě prochlazyu 38, 14. proměna mutatio 76, 11; im- mutatio 54, 20; varietas (buntes Zeuch, Thalh.) 44, 11 a 44, 15. prorokový prophetarum Ambr. 2602. prosba deprecatio 16, 1; po- stulatio 118, 170, prosby pre- ces 33, 16; petitiones 19,17. prosebný, profeben bud depre- cabilis esto 38, 13. prosit deprecari, kdyZ proffyu
60, 7; praestare, przidal si krásé méj moci 29, 8. pridriiti s& adhaerere 72, 28; 118, 31. priebytek habitaculum Moys. 13; habitatio 131, 13; in- colatus 119, 5. pYielaz transitus, przielaz 143, 14. p*ietel amicus, przietele moji 31, 12. pFieval imber Deut. 2; 77, 44; Puer. 64. pfíichoditi venire, neprzichod noha pyśnosti 35, 12; 77, 34, pFichodny advena 38, 13. pKichozi advena 93, 6; 145, 9. pFichyliti inclinare 48, 5; p. sé intendere, przichyly sé ku prosbé méj intende 16, 1. prijètie susceptio 107, 9. prijieti accipere 115, 13 ; per- cipere 16, 1; suscipere 17, 36; apprehendere, przygmy odénie 34, 2; kfiví przy- gmu potupu punientur 36, 28; ti&í v dédinu przigmu zemi hereditabunt 36, 10; p. só adhaerere, neprzygalo mně sě firdcze křivé 100, 3. p*ügiti venire; bóh przide ve- niet 49, 3; prosichu i przy- gide kuroptva 104. 40; przid jemu osidlo veniat 34, 8; affluere, sbożie przide 61, 11. přilnůti adhaerere 21, 16 a j. přiložiti apponere 61, 11; adi- cere, čili, jenž spí, neprzi- lozy, aby vstal 40, 9; srov. 148, 12. primieniti, przymyenen jsem s schozujicimi v jezero aesti- matus 87, 5. pripodobnatt assimilare 27, 1. 247 pripravitel praeparans 64, T. pripusty insidiae, sedi vprzy- puftach 9, 8 (29). prirovnatà comparare 48, 13. priséznÿ, právo przyliezne ius iurandum Zachar. 73. pfisieci iurare 88, 4 a j. pfisvietiti illucescere, przyl wie- tili bliskotiny illuxerunt ful- gura 96, 4; ZPod. przy- fwyetyly ; ZKap. przilwietila blískánie; ZGloss. przie- fwietili. pritéhnäti attrahere ; aor. silny 1. sg.: ústa mó otvofich i przytah duch attraxi spi- ritum 118, 131. přitrhnůtiattrahere, když przy- tirhne jeho 9, 9 (30). prizrieti intendere 34, 23; 68, 19. prné v. prvné. pro propter 5, 9; prae, pro blesket 17, 13; pro zlob a malitia 106, 34. prodliti prolongare 119, 5; 128, 3. prodrieti, dirumpere, ty si prodrziel studnicé 73, 15; interrumpere, prodrziel opo- ku 77, 15. prohlédati providere 15, 8. prochladiti refrigerare, ať sě prochlazyu 38, 14. proměna mutatio 76, 11; im- mutatio 54, 20; varietas (buntes Zeuch, Thalh.) 44, 11 a 44, 15. prorokový prophetarum Ambr. 2602. prosba deprecatio 16, 1; po- stulatio 118, 170, prosby pre- ces 33, 16; petitiones 19,17. prosebný, profeben bud depre- cabilis esto 38, 13. prosit deprecari, kdyZ proffyu
Strana 248
248 63, 2; petere, aby proffily kirmye 77, 18; postulare, za vzvy&ju neprofil si 39, 7. prospěch, jenž má profpiech gui prosperatur 36, 7. prospěšný prosper, adv. pro- fpiefnye pojdi prospere pro- cede 44, 5; srov. pro- fpiefchny chod prosperum iter ZTom. 67, 90. prospéti prosperari 1, 3. prosvécovati illuminare, ty pro- [wieczigelf sviecen mój 17, 29. prosvéta illuminatio 43, 4. prosviecenie iluminatio 138, 11. prosvietiti illuminare, proswieti oči moji 12, 4; proswitte (sic) sé illuminamini 33, 6; ZPod. profwyette sé tamt.; 138, 12. prolivenstvie contradictio 17, 44 a j. protivu stb. protivg contra, adversus; a toti protywu mné mluviechu 118, 23; 108, 3; protywu duši méj 108, 20; poloZichu nenávist protiwu milosti méj pro di- lectione 108, 5; protywu mné ZTruh. 139, 9. provaz funis 15, 6; 118, 61; 139, 6. provietà ventilare 43, 6. prozfieti prospicere 101, 20; providere Deut. 29. prs uber, ot pirffy matere 21, 10 prst digitus, pirfty mé 143, 1. prut virga 78, 2; prut vinný vitis 127, 3. prvenec primogenitus, jáz pir- wenczem položi jeho 88, 28. prvně primogenitum, zabil vše pirwnye v zemi jich 104, 36; zabil vše pirwenye (sic) 77, 51 m. prvně; jenž po- bil Egypta s pirnaty (sic) cum primogenitis 135, 10; 8 prwnaty ZPod. tamt. první, pirwnye všeho üsilé jich primitias 77, 51, 104, 36. psi, psie múcha coenomyia, prisla plie mucha 104, 31; 71, 45. psóv, ot rukü pfownu canis 21, 21. ptdcé pullus 83, 4; Ezech. 14; Deut. 11. ptaćstvo volatilia 77, 27. pustensky deserti, ztuénéjü kräsy puftenfke 64, 13. pustiti mittere, na rücho mé pultyly jsa vrazi 21, 19; dimittere 80, 13. pustj desertus 74, 7; solitu- dinis, pelikánovi pultemu 101, 7; solitarius, vrabec pufty 101, 8. půščě desertum, jenz piévedl Iud prés pufczu 135, 16; mimo pulczyu 67, 8; soli- tudo 54, 8; eremus 77, 15. púšččiť mittere, napínajíce a pufczieyucze lučišče 77, 9. pütnik peregrinus 38, 13; 68, 9. püzéti fugare, kako ti honiese jeden (Nom.) tuffyez (Akk.) a dva puziezíta (sic) deset tuficzow Deut. 30; ZPod. tamt. puzieffta, ZGloss. pzie- fta (sic); ZKlem. dva pu- zala desét tyuffiucz tamt. pychati superbire 9, 2(23); Deut. 27; delectari 76, 4. pychlati delectare, pravedlní kvaste à pichlete sé delec- tentur 67, 4. pysnik superbus 88, 11. pysnost superbia 35, 12.
248 63, 2; petere, aby proffily kirmye 77, 18; postulare, za vzvy&ju neprofil si 39, 7. prospěch, jenž má profpiech gui prosperatur 36, 7. prospěšný prosper, adv. pro- fpiefnye pojdi prospere pro- cede 44, 5; srov. pro- fpiefchny chod prosperum iter ZTom. 67, 90. prospéti prosperari 1, 3. prosvécovati illuminare, ty pro- [wieczigelf sviecen mój 17, 29. prosvéta illuminatio 43, 4. prosviecenie iluminatio 138, 11. prosvietiti illuminare, proswieti oči moji 12, 4; proswitte (sic) sé illuminamini 33, 6; ZPod. profwyette sé tamt.; 138, 12. prolivenstvie contradictio 17, 44 a j. protivu stb. protivg contra, adversus; a toti protywu mné mluviechu 118, 23; 108, 3; protywu duši méj 108, 20; poloZichu nenávist protiwu milosti méj pro di- lectione 108, 5; protywu mné ZTruh. 139, 9. provaz funis 15, 6; 118, 61; 139, 6. provietà ventilare 43, 6. prozfieti prospicere 101, 20; providere Deut. 29. prs uber, ot pirffy matere 21, 10 prst digitus, pirfty mé 143, 1. prut virga 78, 2; prut vinný vitis 127, 3. prvenec primogenitus, jáz pir- wenczem položi jeho 88, 28. prvně primogenitum, zabil vše pirwnye v zemi jich 104, 36; zabil vše pirwenye (sic) 77, 51 m. prvně; jenž po- bil Egypta s pirnaty (sic) cum primogenitis 135, 10; 8 prwnaty ZPod. tamt. první, pirwnye všeho üsilé jich primitias 77, 51, 104, 36. psi, psie múcha coenomyia, prisla plie mucha 104, 31; 71, 45. psóv, ot rukü pfownu canis 21, 21. ptdcé pullus 83, 4; Ezech. 14; Deut. 11. ptaćstvo volatilia 77, 27. pustensky deserti, ztuénéjü kräsy puftenfke 64, 13. pustiti mittere, na rücho mé pultyly jsa vrazi 21, 19; dimittere 80, 13. pustj desertus 74, 7; solitu- dinis, pelikánovi pultemu 101, 7; solitarius, vrabec pufty 101, 8. půščě desertum, jenz piévedl Iud prés pufczu 135, 16; mimo pulczyu 67, 8; soli- tudo 54, 8; eremus 77, 15. púšččiť mittere, napínajíce a pufczieyucze lučišče 77, 9. pütnik peregrinus 38, 13; 68, 9. püzéti fugare, kako ti honiese jeden (Nom.) tuffyez (Akk.) a dva puziezíta (sic) deset tuficzow Deut. 30; ZPod. tamt. puzieffta, ZGloss. pzie- fta (sic); ZKlem. dva pu- zala desét tyuffiucz tamt. pychati superbire 9, 2(23); Deut. 27; delectari 76, 4. pychlati delectare, pravedlní kvaste à pichlete sé delec- tentur 67, 4. pysnik superbus 88, 11. pysnost superbia 35, 12.
Strana 249
pytati scrutari 63, T. r. Za pozdější samohláskové r psáno v ŽWittb. re: po- msta krewe 78, 105 ry, ri: okryffl 49, 12; okryfl 97, 9; krywe 9, 13; striczenye 51, 6; neprizneny 13, 1; witrichl 21, 10; newzhri- diey 50, 19; nejéastáji yr, ir: (myrt 48, 15; kyrwe 13, 3; kirmye 54, 15; wytirhne 51, 7; obir 18, 6; bratir 48, 8; dobir 118, 72; zřídka r: vtwrzena confirmata 32, 6; naprznenye 15, 10; zvlášť- ního povšimnutí hodno drzi- zieti tenere 136, 9 a vmrzy- lecz mortuus 30, 13. psáno vždy rz; — za né jest r: ale ftworil 945, 6; rozproftriech rucé 87, 10; remeslnyte 57, 3; rozrewnil 9, 4(25) ; naproti tomu prza- zdniete m. prazdnéte 45, 11; ftrzed favus 18, 11; trzefktal 38, 12; trzeflkezy 5, 2 a kerzyz (sic) místo kteryż (t. den, ZKlem. tam- též kterzis, ZPod. kterziz). radost laetitia 29, 6; gaudium 29, 12; exultatio 64, 13; iubilatio 88, 16. idm bracchium 9, 15(36); na SK ramenu svém in humeris Deut. 11. rarohovj horodii, rarohowy dóm 103, 17. féci dicere; rzku dico 44, 2; dicam 26, 7; 41, 105; 56,8; 34, 10 à j. ; impt. rzezy 34,3; rcziete 65, 2; rczyete 95, 10; rziech 39, 8; nerziechu 198, 8; aé by zle rzekl si maledixisset 54, 13. "ać sermo ; w rziecziech tvych 118, 42. 249 řčjčný v. řiečný. femeslniti, remeslniti operari, nepravedlnosti remeflnyte 57, 3. ret, du. ry à pl. rtové labia; rty mó otvof 50, 17; we rtu svû 105, 33; rtowe lstiví 30, 19; na rtech tvych 44, 3; meé w rtiech jich 58, 8; jéd pode rty 18, 3. řiečný fluminis, rzieyczna ná- hlost 45, 5; rzyeczny pród ŻPod. tamt. Fieditt ordinare 49, 5. fíhati eructare, rzychayucze (gie) 143, 13; rzyhayucie Gloss. tamt. roba ancilla 85, 16; 115, 16. rod generatio 21, 32; proge- nies 48, 12. rodiény, bolesti jako rodiczne parturientis 47, 7. rohový corneus, hlas trúby ro- howe 97, 6. rolský agri, krása rolska 49, 11. rösti germinare ‚64, 11. rovný similis 34, 10. rozćisti dinumerare 89, 12. rozdéliti dividere 107, 8; par- tiari 107, 8; dimidiare 54, 24. rozdrdźńenie irritatio, w roz- drazneny 942, 9. rozdráfniti irritare 105, 29 a 32. rozdrieti, dirumpere, rozdrziel opoku 104, 41. rozeskřvělý v. rozeskvřieti. rozeskvrieti, praesens -skvru, -skvřeš, part. -skvrlý a -skvřč- lý, přesmyknutím -skFvëly (jako umrlý a umřěl), ligue- facere, stb. raskvréti; jako vosk rozfquirly cera lique- scens 21, 15; rozelkrzwela jest zemé liquefacta 74, 4;
pytati scrutari 63, T. r. Za pozdější samohláskové r psáno v ŽWittb. re: po- msta krewe 78, 105 ry, ri: okryffl 49, 12; okryfl 97, 9; krywe 9, 13; striczenye 51, 6; neprizneny 13, 1; witrichl 21, 10; newzhri- diey 50, 19; nejéastáji yr, ir: (myrt 48, 15; kyrwe 13, 3; kirmye 54, 15; wytirhne 51, 7; obir 18, 6; bratir 48, 8; dobir 118, 72; zřídka r: vtwrzena confirmata 32, 6; naprznenye 15, 10; zvlášť- ního povšimnutí hodno drzi- zieti tenere 136, 9 a vmrzy- lecz mortuus 30, 13. psáno vždy rz; — za né jest r: ale ftworil 945, 6; rozproftriech rucé 87, 10; remeslnyte 57, 3; rozrewnil 9, 4(25) ; naproti tomu prza- zdniete m. prazdnéte 45, 11; ftrzed favus 18, 11; trzefktal 38, 12; trzeflkezy 5, 2 a kerzyz (sic) místo kteryż (t. den, ZKlem. tam- též kterzis, ZPod. kterziz). radost laetitia 29, 6; gaudium 29, 12; exultatio 64, 13; iubilatio 88, 16. idm bracchium 9, 15(36); na SK ramenu svém in humeris Deut. 11. rarohovj horodii, rarohowy dóm 103, 17. féci dicere; rzku dico 44, 2; dicam 26, 7; 41, 105; 56,8; 34, 10 à j. ; impt. rzezy 34,3; rcziete 65, 2; rczyete 95, 10; rziech 39, 8; nerziechu 198, 8; aé by zle rzekl si maledixisset 54, 13. "ać sermo ; w rziecziech tvych 118, 42. 249 řčjčný v. řiečný. femeslniti, remeslniti operari, nepravedlnosti remeflnyte 57, 3. ret, du. ry à pl. rtové labia; rty mó otvof 50, 17; we rtu svû 105, 33; rtowe lstiví 30, 19; na rtech tvych 44, 3; meé w rtiech jich 58, 8; jéd pode rty 18, 3. řiečný fluminis, rzieyczna ná- hlost 45, 5; rzyeczny pród ŻPod. tamt. Fieditt ordinare 49, 5. fíhati eructare, rzychayucze (gie) 143, 13; rzyhayucie Gloss. tamt. roba ancilla 85, 16; 115, 16. rod generatio 21, 32; proge- nies 48, 12. rodiény, bolesti jako rodiczne parturientis 47, 7. rohový corneus, hlas trúby ro- howe 97, 6. rolský agri, krása rolska 49, 11. rösti germinare ‚64, 11. rovný similis 34, 10. rozćisti dinumerare 89, 12. rozdéliti dividere 107, 8; par- tiari 107, 8; dimidiare 54, 24. rozdrdźńenie irritatio, w roz- drazneny 942, 9. rozdráfniti irritare 105, 29 a 32. rozdrieti, dirumpere, rozdrziel opoku 104, 41. rozeskřvělý v. rozeskvřieti. rozeskvrieti, praesens -skvru, -skvřeš, part. -skvrlý a -skvřč- lý, přesmyknutím -skFvëly (jako umrlý a umřěl), ligue- facere, stb. raskvréti; jako vosk rozfquirly cera lique- scens 21, 15; rozelkrzwela jest zemé liquefacta 74, 4;
Strana 250
250 Z Pod. rozefIkrwyela sé tamt. Strany pfesmyknuti skv?- skře srovnej kivu m. kotu, stvieti 86 m. sutieti sé, vznieti m. zvnietl, d7vi m. dvfi; pfíGina jest fysiologi- cká, souhlásku v mezi ji- nými nesnadno a dílem ne- možno vysloviti, jazyk po- máhá si tedy přesmyknu- tím. rozhněvánie indignatio 101,11; aemulatio 77, 58. rozhorčiti sć inflammari, roz- horczylo sé jest firdcze mé 72, 21; exardescere 88, 47. rozhfóśenie, w rozhrziellenye hiiechóv in remissionem pec- catorum Zachar. 77. vozhrieti sé concalescere, roz- hrzielo sé (irdcze 38, 4. rozkapati, nebesa rozkapala destillaverunt 67, 9. vozkos voluptas 35, 9; deliciae 138, 11; delectatio 15, 11; suavitas 144, 7. rozkośny suavis 144, 9; 134, 3. rozlićny universus, zatrat roz- liczne rty lstivé 11, 4; roz- liczni skot 148, 10 ; adv. roz- licznye multipliciter 62, 2. rozloziti extendere, rozlozyla letorasty své 79, 12; expan- dere, (orel) rozlozy křídle svoji Deut. 11; distinguere 65, 14. vozlüéiti distinguere 105, 33. rozmietati dissipare, bóh roz- myetal kosti jich 52, 6. rozmoci sj roborari Ann. 9. rozmysliti meditari 89, 9. róznmj, n& rozno singillatim Athan. 2255, rozom- V. TOZUM-. rozpomaniti, rozpomanu reco- gitabo Ezech. 15; rozpo- myenefl recordaberis Hab. 2; rozpomanu i obrátie sé reminiscentur 21, 98; roz- pomyen impt. memorare 88, 48; rozpomyen sé memor esto 136, 7; rozpomanulv yfut sé rememorati sunt 77, 35. rozpomínali meminisse, ne- rozpomynay nepravedlnosti starych 78, 8. rozprasovati dissipare, hospo- din rozpralfyge rody 33, 10. rozpraviti narrare, rozprawvly mi básni 118, 85. rozprostfieti extendere 59, 11, 84, 6; rozproftricch rucè moji expandi 87, 10; roz- proftrziech 142, 6; v smutcé rozproftrziel si mé dilatasti 4, 9. rozpustiti liquefacere 147, 13. rozraziti concutere 28, 8. rozńevniti exacerbare, rozrew- nil (sic) hospodina hfieśnik 9, 4 (25). rozsaditi plantare 77, 9 a 10. rozsilniti s6 confortari 17, 18; 68, 5; 138, 17. rozskorły v. rozeskvtieti. rozsuti dispergere; roffuty jsû vsécky kosti mé 21, 15. rozíafenstoie prudentia, rolla- phenftwie 48, 4; rozflafen- ftwye ZPod. tamt. rozśiróti dilatari, roztućnel i ztlustéli rozflyrziel Deut. 15. roziojiti dissolvere, roztagil vlasti Hab. 6. roztlustëti, roztluftiel jest in- crassatus est Deut. 15. roztratiti disperdere 53, 7. rozirhati diripere, roztirhalv jsú jeho 88, 42; dissipare, poslal šípy své a roztrihal jé 17, 15.
250 Z Pod. rozefIkrwyela sé tamt. Strany pfesmyknuti skv?- skře srovnej kivu m. kotu, stvieti 86 m. sutieti sé, vznieti m. zvnietl, d7vi m. dvfi; pfíGina jest fysiologi- cká, souhlásku v mezi ji- nými nesnadno a dílem ne- možno vysloviti, jazyk po- máhá si tedy přesmyknu- tím. rozhněvánie indignatio 101,11; aemulatio 77, 58. rozhorčiti sć inflammari, roz- horczylo sé jest firdcze mé 72, 21; exardescere 88, 47. rozhfóśenie, w rozhrziellenye hiiechóv in remissionem pec- catorum Zachar. 77. vozhrieti sé concalescere, roz- hrzielo sé (irdcze 38, 4. rozkapati, nebesa rozkapala destillaverunt 67, 9. vozkos voluptas 35, 9; deliciae 138, 11; delectatio 15, 11; suavitas 144, 7. rozkośny suavis 144, 9; 134, 3. rozlićny universus, zatrat roz- liczne rty lstivé 11, 4; roz- liczni skot 148, 10 ; adv. roz- licznye multipliciter 62, 2. rozloziti extendere, rozlozyla letorasty své 79, 12; expan- dere, (orel) rozlozy křídle svoji Deut. 11; distinguere 65, 14. vozlüéiti distinguere 105, 33. rozmietati dissipare, bóh roz- myetal kosti jich 52, 6. rozmoci sj roborari Ann. 9. rozmysliti meditari 89, 9. róznmj, n& rozno singillatim Athan. 2255, rozom- V. TOZUM-. rozpomaniti, rozpomanu reco- gitabo Ezech. 15; rozpo- myenefl recordaberis Hab. 2; rozpomanu i obrátie sé reminiscentur 21, 98; roz- pomyen impt. memorare 88, 48; rozpomyen sé memor esto 136, 7; rozpomanulv yfut sé rememorati sunt 77, 35. rozpomínali meminisse, ne- rozpomynay nepravedlnosti starych 78, 8. rozprasovati dissipare, hospo- din rozpralfyge rody 33, 10. rozpraviti narrare, rozprawvly mi básni 118, 85. rozprostfieti extendere 59, 11, 84, 6; rozproftricch rucè moji expandi 87, 10; roz- proftrziech 142, 6; v smutcé rozproftrziel si mé dilatasti 4, 9. rozpustiti liquefacere 147, 13. rozraziti concutere 28, 8. rozńevniti exacerbare, rozrew- nil (sic) hospodina hfieśnik 9, 4 (25). rozsaditi plantare 77, 9 a 10. rozsilniti s6 confortari 17, 18; 68, 5; 138, 17. rozskorły v. rozeskvtieti. rozsuti dispergere; roffuty jsû vsécky kosti mé 21, 15. rozíafenstoie prudentia, rolla- phenftwie 48, 4; rozflafen- ftwye ZPod. tamt. rozśiróti dilatari, roztućnel i ztlustéli rozflyrziel Deut. 15. roziojiti dissolvere, roztagil vlasti Hab. 6. roztlustëti, roztluftiel jest in- crassatus est Deut. 15. roztratiti disperdere 53, 7. rozirhati diripere, roztirhalv jsú jeho 88, 42; dissipare, poslal šípy své a roztrihal jé 17, 15.
Strana 251
rozlučněti impinguari, roztucz- nyel Deut. 15. rozum, rozom intellectus 31, 8; v nichZ nenie rozoma 31, 9. rozuméti, rozomé&tt intellegere ; jenz rozumye vié skutky 32, 15; ktoz rozomye 18, 13; 5, 2; 48, 12; 49, 22. rozumny, rozomny intellegens 52, 3; rozomny 13, 2. rozźćci sb exardescere, když rozze sě hněv jeho 2, 13 t. j. roz-žže. ruh scandalum, střézi mne ot ruhu 140, 9. rithdnie opprobrium 56, 4; sub- sannatio 43, 14 ; improperium 73, 22. rühati s& exprobrare 78, 12; subsannare 34, 16; ruhaly dusju mû 34, 7, podlé lat. ‚Вова opprobrium 30, 12 aj.; improperium 78, 12. růhotný exprobrans 43, 17. ruhovánie subsannatio 34, 16. Fit: rugire, rzugiech ot stoná- nie firdczie mého 37, 9. řváli rugire, jako lev rzewa 21, 4; ščeňata lwowy rze- wucze 103, 21. rydánie furor 2, 5a] rytina sculptile, již dé modlé rytynam 96, 7; 105, 19; 105, 36. s, se cum, f zlatem 104, 37; f zwukem 9, 7; f ftrachem 2, 11; f (czitem 5, 13; de, f nebie 75, 9; f hori 3, 5; f zemye 33, 17; f cziesti 2, 12; [ obliczigie a facie 1, 4; vynecháno před sykavkou: budu přebývati flunczem cum sole 71, 5; ftrziebrem cum argento 104, 37; Swa- tym cum sancto 17, 26; 251 ftirezil moczné ftoliczie de sede Magnif. 52; srov. z. s m. sti, jst v. byti. sabirstvo nequitia, zhyne (a- birftwo hfieśnych 7, 10; Га- birftwo u bydlech jich 54, 16. Safafík ve Starozitno- stech 272—274 mluví o Sa- birech (Zdfetgor), pfibuz- ných s Hunny, a vykládá z jejich jména appellativa sebrs, které kromě významu rusticus podlé Miklosiche (Lex.s. sebrs) klade se také za opak proti početen+; sta- ročeské sabirstvo hlásí ве sem i se stránkou svou hláskovou i významem. sám ipse; v ŽWittb. nevysky- tuje se žádná forma podlé sklonéni zéjmeného, — tak- též ne v ŽPod, ŽKlem., ŽKap.; vůbec pak v żaltó- fich stć. jest jediny tvar takový ve zlomku ŹTruh.: jmě jeho famoho 148, 12. sazenie plantatio 143, 12. sbierati colligere 128, 7 ; vinde- miare 79, 13. sbor congregatio 67, 31; syna- goga, f bor ludfky obklIácí té 7, 8; ecclesia, w (boru osad- ném in ecclesia plebis 106, 32; gens, proč 8ü chronuli fborowe 2, 1 marg.; we fboru in thesauris 32, 7. sbozie possessio, fbozie 2, 8; 77, 48; 104, 21; divitiae 48, 11; 61, 11; (člověk) fbozie shromázdije thesaurizat 38, 7. sbydliti, jenž činí (bydlity in- habitare 67, 7; ŽPod. zby- dlyty tamt. sde hic, (de jest bóh 47, 15; 72, 10.
rozlučněti impinguari, roztucz- nyel Deut. 15. rozum, rozom intellectus 31, 8; v nichZ nenie rozoma 31, 9. rozuméti, rozomé&tt intellegere ; jenz rozumye vié skutky 32, 15; ktoz rozomye 18, 13; 5, 2; 48, 12; 49, 22. rozumny, rozomny intellegens 52, 3; rozomny 13, 2. rozźćci sb exardescere, když rozze sě hněv jeho 2, 13 t. j. roz-žže. ruh scandalum, střézi mne ot ruhu 140, 9. rithdnie opprobrium 56, 4; sub- sannatio 43, 14 ; improperium 73, 22. rühati s& exprobrare 78, 12; subsannare 34, 16; ruhaly dusju mû 34, 7, podlé lat. ‚Вова opprobrium 30, 12 aj.; improperium 78, 12. růhotný exprobrans 43, 17. ruhovánie subsannatio 34, 16. Fit: rugire, rzugiech ot stoná- nie firdczie mého 37, 9. řváli rugire, jako lev rzewa 21, 4; ščeňata lwowy rze- wucze 103, 21. rydánie furor 2, 5a] rytina sculptile, již dé modlé rytynam 96, 7; 105, 19; 105, 36. s, se cum, f zlatem 104, 37; f zwukem 9, 7; f ftrachem 2, 11; f (czitem 5, 13; de, f nebie 75, 9; f hori 3, 5; f zemye 33, 17; f cziesti 2, 12; [ obliczigie a facie 1, 4; vynecháno před sykavkou: budu přebývati flunczem cum sole 71, 5; ftrziebrem cum argento 104, 37; Swa- tym cum sancto 17, 26; 251 ftirezil moczné ftoliczie de sede Magnif. 52; srov. z. s m. sti, jst v. byti. sabirstvo nequitia, zhyne (a- birftwo hfieśnych 7, 10; Га- birftwo u bydlech jich 54, 16. Safafík ve Starozitno- stech 272—274 mluví o Sa- birech (Zdfetgor), pfibuz- ných s Hunny, a vykládá z jejich jména appellativa sebrs, které kromě významu rusticus podlé Miklosiche (Lex.s. sebrs) klade se také za opak proti početen+; sta- ročeské sabirstvo hlásí ве sem i se stránkou svou hláskovou i významem. sám ipse; v ŽWittb. nevysky- tuje se žádná forma podlé sklonéni zéjmeného, — tak- též ne v ŽPod, ŽKlem., ŽKap.; vůbec pak v żaltó- fich stć. jest jediny tvar takový ve zlomku ŹTruh.: jmě jeho famoho 148, 12. sazenie plantatio 143, 12. sbierati colligere 128, 7 ; vinde- miare 79, 13. sbor congregatio 67, 31; syna- goga, f bor ludfky obklIácí té 7, 8; ecclesia, w (boru osad- ném in ecclesia plebis 106, 32; gens, proč 8ü chronuli fborowe 2, 1 marg.; we fboru in thesauris 32, 7. sbozie possessio, fbozie 2, 8; 77, 48; 104, 21; divitiae 48, 11; 61, 11; (člověk) fbozie shromázdije thesaurizat 38, 7. sbydliti, jenž činí (bydlity in- habitare 67, 7; ŽPod. zby- dlyty tamt. sde hic, (de jest bóh 47, 15; 72, 10.
Strana 252
252 sdrzáti continere, pomni ükory, jie£ sem fdirzal 88, 51. sebrati colligere 103, 28; con- gregare, fberzte svaté jeho 49, 5; s. só convenire, kdyZ sé febrachu v hromadu 30, 14. sédati sedere, 1, 1. sčkyra securis 73, 5 a 6. selhati mentiri, aé ľelzy si mentiar 88, 36. selstiti fraudare 20, 3. semëëlà proicere, jakzto prach, jehož femczy wietir s obli- ééjè zemé 1, 4. sen somnus 75, 6; 72, 20. séno faenum 71, 16. seskovy lactens, z ust ffefko- wich 8, 3. seitie interitus, chovali mné feftie 34, 7; 48, 11; uvedeś jé v studnici feftie 54, 24. sezrietà respicere, s nebes fe- zrziel hofpodin 32, 13 ; pro- spicere 52, 3. seźrati devorare, (oheń) [zerze zemju Deut. 22. shladiti delere, jako bláto fhlazy jé 17, 43. shromdzditi congregare, fhro- mazdyu na né zlé Deut. 23; nefhromazdym 15, 4; fhromazdye vody mořské congregans 32, 7; [hroma- zdeny jsü na mé bičové 34, 15 t.j. -Zdeni; fhro- mazdyli fut sé vody Moys. 8; délka v -á- činí se po- dobnou podlé novočeského shromážditi a shromáždění. shromážďenie congregatio, vše fhromazdenye 55, 6. shromażdovati, člověk sbožie fhromazdige thesaurizat 38, 7. somnium schoditi descendere, jiZ fchodie v jezero Ezech 18; mast, jeż [chody na bradu 132, 2; 103, 8; 29, 4. schovati observare, aó zlosti fchowall 129, 3; 17, 24; conservare, schoway mó ho- spodine 15, 1; abscondere 54, 13 a j. schozovati descendere, schozu- gyczymy v jezero t. j. s sch-, cum descendentibus 87, 5. schrána absconditum, w [chra- nye ZPod. 26, 5; ZWittb. má tamt. omylem w chra- mye; abdita, bydle w zchra- nie 16, 12. schyliti inclinare 17, 10. st, 8’ enklit.; až dokud fy superbi inique agebant ns- quequaque 118, 51. stemé semen, všecko fyemyc 21, 24; fyemene jeho 36, 25; Davidovi a [yemeny jeho 17, 51; posielajüce fiemena svá 195, 6. sieň atrium, w fienech 115, 19 aj siera, síra sulphur, oheň a fyru 10, 7. siesti, sedere; sadu, sódeś se- debo, s hfieśnymi neladu 25, 5; synové jich [adu na stoleju tvém 131, 12; když fiedete postquam sederitis , siet seminare, již fieyu ve slzách 125, 5; lyely pole 106, 37. sila fortitudo 30, 4 a J. ; vir- tus, z fyly w fylu de virtute in virtutem 83, 8 a j. silnost fortitudo, vézé (iinofti 60, 4. silny fortis 7, 12; 58, 4. sion Sion, z fyona 19, 3; učinil
252 sdrzáti continere, pomni ükory, jie£ sem fdirzal 88, 51. sebrati colligere 103, 28; con- gregare, fberzte svaté jeho 49, 5; s. só convenire, kdyZ sé febrachu v hromadu 30, 14. sédati sedere, 1, 1. sčkyra securis 73, 5 a 6. selhati mentiri, aé ľelzy si mentiar 88, 36. selstiti fraudare 20, 3. semëëlà proicere, jakzto prach, jehož femczy wietir s obli- ééjè zemé 1, 4. sen somnus 75, 6; 72, 20. séno faenum 71, 16. seskovy lactens, z ust ffefko- wich 8, 3. seitie interitus, chovali mné feftie 34, 7; 48, 11; uvedeś jé v studnici feftie 54, 24. sezrietà respicere, s nebes fe- zrziel hofpodin 32, 13 ; pro- spicere 52, 3. seźrati devorare, (oheń) [zerze zemju Deut. 22. shladiti delere, jako bláto fhlazy jé 17, 43. shromdzditi congregare, fhro- mazdyu na né zlé Deut. 23; nefhromazdym 15, 4; fhromazdye vody mořské congregans 32, 7; [hroma- zdeny jsü na mé bičové 34, 15 t.j. -Zdeni; fhro- mazdyli fut sé vody Moys. 8; délka v -á- činí se po- dobnou podlé novočeského shromážditi a shromáždění. shromážďenie congregatio, vše fhromazdenye 55, 6. shromażdovati, člověk sbožie fhromazdige thesaurizat 38, 7. somnium schoditi descendere, jiZ fchodie v jezero Ezech 18; mast, jeż [chody na bradu 132, 2; 103, 8; 29, 4. schovati observare, aó zlosti fchowall 129, 3; 17, 24; conservare, schoway mó ho- spodine 15, 1; abscondere 54, 13 a j. schozovati descendere, schozu- gyczymy v jezero t. j. s sch-, cum descendentibus 87, 5. schrána absconditum, w [chra- nye ZPod. 26, 5; ZWittb. má tamt. omylem w chra- mye; abdita, bydle w zchra- nie 16, 12. schyliti inclinare 17, 10. st, 8’ enklit.; až dokud fy superbi inique agebant ns- quequaque 118, 51. stemé semen, všecko fyemyc 21, 24; fyemene jeho 36, 25; Davidovi a [yemeny jeho 17, 51; posielajüce fiemena svá 195, 6. sieň atrium, w fienech 115, 19 aj siera, síra sulphur, oheň a fyru 10, 7. siesti, sedere; sadu, sódeś se- debo, s hfieśnymi neladu 25, 5; synové jich [adu na stoleju tvém 131, 12; když fiedete postquam sederitis , siet seminare, již fieyu ve slzách 125, 5; lyely pole 106, 37. sila fortitudo 30, 4 a J. ; vir- tus, z fyly w fylu de virtute in virtutem 83, 8 a j. silnost fortitudo, vézé (iinofti 60, 4. silny fortis 7, 12; 58, 4. sion Sion, z fyona 19, 3; učinil
Strana 253
hofpodin fyona 101, 17; w fyonye 101, 22; nesklo- ňováno: v vratech dcery fyon 9, 15; u vratech dcery fyon ŽKlem. tamt. a ŽKap. tamt, a j.; — bráno za femininum, podlé latiny: obkliéte [yon i obejměte gy, vypravte u véZiech ge- gie 47, 13; vzradovala sé jest Sion 96, 8. sirotét orphanorum, otcové fy- rotezy 67, 6. sjednat? iungere 140, 6. sji- v. sni-. skála saxum, Deut. 13; petra 77, 16; plur. skály colles, hory à fkaly montes et col- les Puer. 75; 71, 3; 64, 13; 71, 58; Hab. 6. skazovati confiteri, té boZe (ka- zugemy Ambr. 2604. skládati concinnare, neprave- dinost fkladayu 57, 3. sklásti concinnare, jazyk tvój (kladl lsti 49, 19; collocare 103, 22. skonánie consummatio 118, 96; novissima, fübo rozuméli a fkonanye proztéli utinam no- vissima providerent Deut. 29. skonèëtà consumi, fkonczieyu hladem Deut. 24. skonëiny, na lkKonczynach moi- ských in extremis maris 138, 9: ZGloss. tamt. na koncinach. skopcový arietum, s tukem fkopczowym Deut. 14. skoť pecora 8, 8; iumenta 49, 10 à j. skotÉ pecus, otfézáno bude z ovéincé fkotie Hab. 17; do fkotiete 134, 8; iumen- tum, jako fkotie ucinen sem 72, 23. 253 skreèenie vociferatio, w fkrzye- czenyu (sic) 32, 3. skfehtónie fremitus Hab. 12. skfehtati frendere, fMkrzehtaly jsú na mě zuby 34, 16. skrinë arca 131, 8. skrovadnik (-ic6?) cymbalum, w [krowadnicziech radost- nych 105, 5; w fkrowadni- ciech ZGloss. tamt.; ZPod. w fkrowadycziech (sic). skrjti abscondere ; stonánie mé ot tebe nenie fkrito 37, 10; 39, 11; 68, 6; 18, 7; z osi- dla, jehož sú skryly mně 80, 5; 9, 16. skrytie absconditum, w [kritu büfném 80, 8; ZPod. tamt. w (kryty; srov. jež si učil w fkrytiu ZTruh. 138, 15. skrzè per, [kirzie 76, 20. skutitel factor Deut. 15. skutiti agere, vérné fkuczy v hem agam 11, 6; 14, 8. skvarek, kosti mé jako [kwar- ky zsechly sicut cremium 101, 4. skýba buccella 147, 17. sladký dulcis 18, 11; suavis 33, 9; 85, 5. sláti mittere, slee (sic) krziftal svój 147, 17. slávota solemnitas, flawoty tvé ZPod. 73, 4; v ZWittb. je na tom místé omylem flowty. sleptati devorare, meč mój flepeze maso Deut. 42; flepzciemy jej 34, 25. slovätnÿ solemnis, den (lowutny 117, 27. sloZenie figmentum, poznal [lo- zenye nade 102, 14; placatio, nedá bohu flozenye svého 48, 8. sloziti deponere 58, 12; fin- gere, jenž slozil firdczye
hofpodin fyona 101, 17; w fyonye 101, 22; nesklo- ňováno: v vratech dcery fyon 9, 15; u vratech dcery fyon ŽKlem. tamt. a ŽKap. tamt, a j.; — bráno za femininum, podlé latiny: obkliéte [yon i obejměte gy, vypravte u véZiech ge- gie 47, 13; vzradovala sé jest Sion 96, 8. sirotét orphanorum, otcové fy- rotezy 67, 6. sjednat? iungere 140, 6. sji- v. sni-. skála saxum, Deut. 13; petra 77, 16; plur. skály colles, hory à fkaly montes et col- les Puer. 75; 71, 3; 64, 13; 71, 58; Hab. 6. skazovati confiteri, té boZe (ka- zugemy Ambr. 2604. skládati concinnare, neprave- dinost fkladayu 57, 3. sklásti concinnare, jazyk tvój (kladl lsti 49, 19; collocare 103, 22. skonánie consummatio 118, 96; novissima, fübo rozuméli a fkonanye proztéli utinam no- vissima providerent Deut. 29. skonèëtà consumi, fkonczieyu hladem Deut. 24. skonëiny, na lkKonczynach moi- ských in extremis maris 138, 9: ZGloss. tamt. na koncinach. skopcový arietum, s tukem fkopczowym Deut. 14. skoť pecora 8, 8; iumenta 49, 10 à j. skotÉ pecus, otfézáno bude z ovéincé fkotie Hab. 17; do fkotiete 134, 8; iumen- tum, jako fkotie ucinen sem 72, 23. 253 skreèenie vociferatio, w fkrzye- czenyu (sic) 32, 3. skfehtónie fremitus Hab. 12. skfehtati frendere, fMkrzehtaly jsú na mě zuby 34, 16. skrinë arca 131, 8. skrovadnik (-ic6?) cymbalum, w [krowadnicziech radost- nych 105, 5; w fkrowadni- ciech ZGloss. tamt.; ZPod. w fkrowadycziech (sic). skrjti abscondere ; stonánie mé ot tebe nenie fkrito 37, 10; 39, 11; 68, 6; 18, 7; z osi- dla, jehož sú skryly mně 80, 5; 9, 16. skrytie absconditum, w [kritu büfném 80, 8; ZPod. tamt. w (kryty; srov. jež si učil w fkrytiu ZTruh. 138, 15. skrzè per, [kirzie 76, 20. skutitel factor Deut. 15. skutiti agere, vérné fkuczy v hem agam 11, 6; 14, 8. skvarek, kosti mé jako [kwar- ky zsechly sicut cremium 101, 4. skýba buccella 147, 17. sladký dulcis 18, 11; suavis 33, 9; 85, 5. sláti mittere, slee (sic) krziftal svój 147, 17. slávota solemnitas, flawoty tvé ZPod. 73, 4; v ZWittb. je na tom místé omylem flowty. sleptati devorare, meč mój flepeze maso Deut. 42; flepzciemy jej 34, 25. slovätnÿ solemnis, den (lowutny 117, 27. sloZenie figmentum, poznal [lo- zenye nade 102, 14; placatio, nedá bohu flozenye svého 48, 8. sloziti deponere 58, 12; fin- gere, jenž slozil firdczye
Strana 254
254 jich 32, 15; (lozyli zlú ra- du malignaverunt consilium 82, 4. slub votum, flubi mé 60, 9; promissio, w flubu tvém 55, 9; pactum, nechovali flybu 77, 57. slübità vovere, slib flubil bohu 131, 2; s. së placere, fluby sé hofpodinu placebo 114, 9. sluch auditus 50, 10; auditio 111, 7; marg. sluha servus; juž nechaj fluhy své Sim. 29; fluhu mého 77, 70; s fluhu tvń 118, 65; s fluhu tvým 142, 2; přisáhl sem fluzie mému 88, 4; blahajte (luhy servi Puer. 85; (Inh tvých 33, 23; fluham tvym 101, 15; w flu- hach svych 134, 14; nad fluhamy 89, 13. slunečný solis, ot fluneczneho vzchodu 106, 3. slip columna 14, 4. sluëti decere, tobé fluffie chwé- la 64, 2. slûti vocari Zachar. 76 slutovánie miseratio 102, 4; propitiatio 129, 4. slutovati sé misereri, jenZ sé flutuge 111, 5; (lytoge 36, 26; propitiari 102, 3. siza (Jednoslabiéné) lacrima 38, 18; vysvobodil oči moji ot flez 114, 8; 83, 7; již sějú we [lzach 125, 5; pitie dáš nám w flzach 79, 6. slzény lacrimarum, nakirmy(l nás chleba flzieneho 79, 6. smésicóá mixtum, (cieść) pilna fmieficzie 74, 9. smPSovati miscere, ani (myfy- gyucze osobé Athan. 2153, smiech subsannatio 78, 4 ; 79, 7. smiesità commiscere 105, 35. smieti së ridere, jemu sč budú fmyeti 51, 8; deridere, v$icci fmyeli sû sé mné 21, 8. smiliti sé placere 55, 13; com- placere 25, 3. smrcëtà mortificare, smrcějůcí mortificator ; (syny) zlmir- cieyucich ZGloss. 78, 11 filios mortificatorum (pfe- kladatel vzal mortificatorum za pl. Gen. od mortificator ; Thalh.: der Getódteten) ; v ZWittb. jest na tom místé (mirtieyuczich, s č místo c; strany formy iterativní viz obdoby uvedené nahoře u otrpén. smrt mors, Imyrt 48, 15. smrtedlny, smrtelnj mortis ; bo- lesti fmyrtedlne 17, 5; ot vrat (myrtedlnich 9, 5; vy- stie (myrtedlne 67, 21; sudy fmyrtelne vasa mortis 7, 14. smücenie tribulatio 19, 2. smucovati conturbare 38, 7; 41, 6; tribulare 118, 157; 59, 14. smutennik tribulans 77, 42. smüliti commovere, (mutil si zemju 59, 4; turbare 2, 5; conturbare 87, 17; tribulare 119, 1; proc fmuczen chozju iristis 42, 2; (muczen jsem afflictus 39, 7. smuin)j commotus, smutna jest země 17, 8; conturbatus 29, 8; tribulatus 38, 19; contri- Status 41, 10. smysliti, smysleti intellegere, jenz fmyfly 40, 2; sentire, ać sem fmiflel 130, 2; ŽGloss. té; sapere, lübo (my(ílely à rozuméli utinam saperent 93, 8; blázni, né- kdy fmyflete fapite 93, 8;
254 jich 32, 15; (lozyli zlú ra- du malignaverunt consilium 82, 4. slub votum, flubi mé 60, 9; promissio, w flubu tvém 55, 9; pactum, nechovali flybu 77, 57. slübità vovere, slib flubil bohu 131, 2; s. së placere, fluby sé hofpodinu placebo 114, 9. sluch auditus 50, 10; auditio 111, 7; marg. sluha servus; juž nechaj fluhy své Sim. 29; fluhu mého 77, 70; s fluhu tvń 118, 65; s fluhu tvým 142, 2; přisáhl sem fluzie mému 88, 4; blahajte (luhy servi Puer. 85; (Inh tvých 33, 23; fluham tvym 101, 15; w flu- hach svych 134, 14; nad fluhamy 89, 13. slunečný solis, ot fluneczneho vzchodu 106, 3. slip columna 14, 4. sluëti decere, tobé fluffie chwé- la 64, 2. slûti vocari Zachar. 76 slutovánie miseratio 102, 4; propitiatio 129, 4. slutovati sé misereri, jenZ sé flutuge 111, 5; (lytoge 36, 26; propitiari 102, 3. siza (Jednoslabiéné) lacrima 38, 18; vysvobodil oči moji ot flez 114, 8; 83, 7; již sějú we [lzach 125, 5; pitie dáš nám w flzach 79, 6. slzény lacrimarum, nakirmy(l nás chleba flzieneho 79, 6. smésicóá mixtum, (cieść) pilna fmieficzie 74, 9. smPSovati miscere, ani (myfy- gyucze osobé Athan. 2153, smiech subsannatio 78, 4 ; 79, 7. smiesità commiscere 105, 35. smieti së ridere, jemu sč budú fmyeti 51, 8; deridere, v$icci fmyeli sû sé mné 21, 8. smiliti sé placere 55, 13; com- placere 25, 3. smrcëtà mortificare, smrcějůcí mortificator ; (syny) zlmir- cieyucich ZGloss. 78, 11 filios mortificatorum (pfe- kladatel vzal mortificatorum za pl. Gen. od mortificator ; Thalh.: der Getódteten) ; v ZWittb. jest na tom místé (mirtieyuczich, s č místo c; strany formy iterativní viz obdoby uvedené nahoře u otrpén. smrt mors, Imyrt 48, 15. smrtedlny, smrtelnj mortis ; bo- lesti fmyrtedlne 17, 5; ot vrat (myrtedlnich 9, 5; vy- stie (myrtedlne 67, 21; sudy fmyrtelne vasa mortis 7, 14. smücenie tribulatio 19, 2. smucovati conturbare 38, 7; 41, 6; tribulare 118, 157; 59, 14. smutennik tribulans 77, 42. smüliti commovere, (mutil si zemju 59, 4; turbare 2, 5; conturbare 87, 17; tribulare 119, 1; proc fmuczen chozju iristis 42, 2; (muczen jsem afflictus 39, 7. smuin)j commotus, smutna jest země 17, 8; conturbatus 29, 8; tribulatus 38, 19; contri- Status 41, 10. smysliti, smysleti intellegere, jenz fmyfly 40, 2; sentire, ać sem fmiflel 130, 2; ŽGloss. té; sapere, lübo (my(ílely à rozuméli utinam saperent 93, 8; blázni, né- kdy fmyflete fapite 93, 8;
Strana 255
poslední dva z těchto tvarů patří snad slovesu smýšleti. sňateček conventiculum 15, 4. sňatek conventus, ot (natka 63, 3; concilium, w fnatku 25, 4. snażiti s& intendere 44, 5. snaznÿ, hospodin (nazen jest mne sollicitus est mei 39, 18. snieh nix, fnyech 148, 8; 147, 16. «niet: iungere, knieZata (nemffe sé (8) zpievajücími iuncti 67, 26. vniménie convenire, we fny- manyu ludí 101, 23. sniti descendere, kdyZ fendu w zpirznenye 29, 10; de- clinare 16, 11; deficere, nebo fefflo svéteu defecit sanctus 11, 2; perire, ne- müdry i blázen [endu 48, 11. :niXiti humiliare 106, 17; viz 43, 3. snovati, když [nowachu mó cum ordirer Ezech. 12. snuzovati coartare, andé] . . (nu- zuge jé ZBrn. 34, 5; ZWittb. má na tom místě omylem fmuczygie. -sovad v. ot sovad. spadenie ruina 105, 29; 109, 6. spasenie salvatio Hab. 8; salus 17, 3; salutare 11, 6. spasitel salvator Isa. 2; salu- tare 9, 16; 12, 6; 20, 2; protector 30, 5. spásti depascere 48, 15. spásti salvare, ludi a skot fpa- {fell 35, 7; meć mój nefpaffe mne 43, 7; impt. [pally mè 21, 22; [paíl jsi dusi mń 30, 8; fpalena mě učin sal- vum me fac 3, 7 a častěji; odtud pak ustrnule a bez kon- 255 gruence syntaktické: ucints (pafena jé salvos facies eos 55, 8, dušé chudých [pafena učiní salvas faciet 71, 13. spáti dormire, (piecze 87, 6. spatriti probare, fpatrzi mě proba me 25, 2. spatrovati scrutari, (patrzygie firdezie 7, 10. spéci sè conglutinari 43, 25. spieti configere 118, 120. splynuti defluere 1, 3. spolu simul 13, 3 a j. spraviti parare 56, 8. srdce cor, (irdcze nase 32, 21; firdczie vaść plur. 47, 14; firdczi vašich 94a 8. ssaditi deponere Moys. 7. ssdti sugere Deut. 13. ssiestt së coagulari, sfiedlo sé jest jako mléko firdeze jich 118, 70; hora (fiedla mons coagulatus 67, 16; hory zfedle ZPod. 67, 17. sstůpati descendere 27, 1. sstpiti descendere, vvirch jeho zlob jeho fftupy 7, 17 ; zftupil 17, 10; ač fftupiu do pekla ZTruh. 138, 8; s jednim (- misto [f-: ftupi jakoZto decz 71, 6; 48, 18; 143, 5; decli- nare 13, 3. sstupovati descendere, JiZ fftu- pugi ZKap. 21, 30; ZWittb. má na tom místé omylem wltupugy; — 142, 7; decli- nare 124, 5. stáhnůti constringere, v úzdě líci jich ftiehny 31, 9. stan tabernaculum 45, 5; (ta- nowy tvému 90, 10; tento- rium Hab. 7. stanovÿ tabernaculorum, po- dole ftanowe ZPod. 59, 8: ZWittb. má tu podolé fta- nowilczie.
poslední dva z těchto tvarů patří snad slovesu smýšleti. sňateček conventiculum 15, 4. sňatek conventus, ot (natka 63, 3; concilium, w fnatku 25, 4. snażiti s& intendere 44, 5. snaznÿ, hospodin (nazen jest mne sollicitus est mei 39, 18. snieh nix, fnyech 148, 8; 147, 16. «niet: iungere, knieZata (nemffe sé (8) zpievajücími iuncti 67, 26. vniménie convenire, we fny- manyu ludí 101, 23. sniti descendere, kdyZ fendu w zpirznenye 29, 10; de- clinare 16, 11; deficere, nebo fefflo svéteu defecit sanctus 11, 2; perire, ne- müdry i blázen [endu 48, 11. :niXiti humiliare 106, 17; viz 43, 3. snovati, když [nowachu mó cum ordirer Ezech. 12. snuzovati coartare, andé] . . (nu- zuge jé ZBrn. 34, 5; ZWittb. má na tom místě omylem fmuczygie. -sovad v. ot sovad. spadenie ruina 105, 29; 109, 6. spasenie salvatio Hab. 8; salus 17, 3; salutare 11, 6. spasitel salvator Isa. 2; salu- tare 9, 16; 12, 6; 20, 2; protector 30, 5. spásti depascere 48, 15. spásti salvare, ludi a skot fpa- {fell 35, 7; meć mój nefpaffe mne 43, 7; impt. [pally mè 21, 22; [paíl jsi dusi mń 30, 8; fpalena mě učin sal- vum me fac 3, 7 a častěji; odtud pak ustrnule a bez kon- 255 gruence syntaktické: ucints (pafena jé salvos facies eos 55, 8, dušé chudých [pafena učiní salvas faciet 71, 13. spáti dormire, (piecze 87, 6. spatriti probare, fpatrzi mě proba me 25, 2. spatrovati scrutari, (patrzygie firdezie 7, 10. spéci sè conglutinari 43, 25. spieti configere 118, 120. splynuti defluere 1, 3. spolu simul 13, 3 a j. spraviti parare 56, 8. srdce cor, (irdcze nase 32, 21; firdczie vaść plur. 47, 14; firdczi vašich 94a 8. ssaditi deponere Moys. 7. ssdti sugere Deut. 13. ssiestt së coagulari, sfiedlo sé jest jako mléko firdeze jich 118, 70; hora (fiedla mons coagulatus 67, 16; hory zfedle ZPod. 67, 17. sstůpati descendere 27, 1. sstpiti descendere, vvirch jeho zlob jeho fftupy 7, 17 ; zftupil 17, 10; ač fftupiu do pekla ZTruh. 138, 8; s jednim (- misto [f-: ftupi jakoZto decz 71, 6; 48, 18; 143, 5; decli- nare 13, 3. sstupovati descendere, JiZ fftu- pugi ZKap. 21, 30; ZWittb. má na tom místé omylem wltupugy; — 142, 7; decli- nare 124, 5. stáhnůti constringere, v úzdě líci jich ftiehny 31, 9. stan tabernaculum 45, 5; (ta- nowy tvému 90, 10; tento- rium Hab. 7. stanovÿ tabernaculorum, po- dole ftanowe ZPod. 59, 8: ZWittb. má tu podolé fta- nowilczie.
Strana 256
256 starosť senectus 70, 9 a 18. statek substantia 108, 11; 135, 15. státi, stanu stare (vlastně con- sistere), diabel [tan na pra- vici jeho 108, 6; vypusceni jst ni mohli ftaty 53. 13; kto (tane 23, 3; astare 44, 11. bożieho 67, 3. stezka semita 8, 9; iter 49, 23. stień umbra, ze tmy a ftienye 106, 14; w ftienu (ímyrte- dlném 106, 10 t. j. v stienu, w ftienyu Zachar. 79 ; w fty- nyu (sic) 87, 7. stiskovati deprimere 88, 43. stlaciti conculcare 55, 2. stól sedes, upraven f(tól tvój 92, 2; thronus, ftoly jeho 88, 30 marg. ; — mensa 22, 5 a j. stolec Sedes, na nebi (tolecz jeho 10, 5; 44, 7; 88, 5; 88, 15; 102, 19; 131, 11; solium Ann. 8; thronus 9, 8; 88, 38; cathedra 106, 32. stolicč gedes 88, 45, cathedra 1, 1, thronus 9, 5. stonánie gemitus 78, 11 a j. strach timor, ftrach hofpodi- nóv 18, 10; terror, ftracho- we tvoji smütili mé 87, 17 ; pavor, spadni na né bâzñ a ftrach Moys. 16. strachovati sč timere 32, 8; ftrachuy(u)ezym tebe timen- tibus te 30, 20. strast aerumna 31, 4; pericu- lum 114, 3. strašidlo formido, položil jsi twirzyu jeho (traffydlem 88, 41 strdviti, bez mála ftrawyly mé consummaverunt 118, 87; prekladatel mysli] na consu- mere. stróż custodia, (trazie 89, 4. stróenie praecipitatio, slova ftriczenye 51, 6. sir&iti deponere, ftirczil moc- né (s).stolicé Magnif. 52. stred, střed favus, nad med i ftrzed 18, 1t. střéd medium, ftrzied sboru in medio ecclesiae 21, 33 aj. stiécha tectum, na (trzieffye 101, 8. strëla sagitta, 119, 4. strépina testa, zsechla jako fkerzipina (sic) moc mó 21, 16 ; ZKlem. trfiepina, ZKlap. trziepyna, ZPod. trzepyna. st¥&¥ny tectorum, séno [trziellne 128, 6. střěvo. střěva viscera, [kirzie ftrziewa Zachar. 78. stféXenie custodire 18, 12. striecà incursus, ot [trzieczye 90, 6. stiieci custodire, at (trziehu kázánie tvého 118, 146; strziezy dušě mé 24, 20; jáz sem ftrziehl cóst 16, 4. strieleti sagittare 10, 3; 63, 5. stFiesti v. triestl a ztfiiesti. stromec, [tromczow(e) jejie ar- busta 79, 11. strpëti sustinere 129, 3. studeń frigus, Puer. 67; pfód obliééjem ftudeny jeho 146, 17. studnicé fons 17, 16 a j.; pu- teus 54, 24. stup-, srov. sstup-. stupeň, nepravedlnost (tupnye mého calcanei 48, 6. stupicë captio, ftupiczie uchvâti jeho 34, 8; ZBrn. tamt. stvofiti formare, 138. 16; ftrziely ostré
256 starosť senectus 70, 9 a 18. statek substantia 108, 11; 135, 15. státi, stanu stare (vlastně con- sistere), diabel [tan na pra- vici jeho 108, 6; vypusceni jst ni mohli ftaty 53. 13; kto (tane 23, 3; astare 44, 11. bożieho 67, 3. stezka semita 8, 9; iter 49, 23. stień umbra, ze tmy a ftienye 106, 14; w ftienu (ímyrte- dlném 106, 10 t. j. v stienu, w ftienyu Zachar. 79 ; w fty- nyu (sic) 87, 7. stiskovati deprimere 88, 43. stlaciti conculcare 55, 2. stól sedes, upraven f(tól tvój 92, 2; thronus, ftoly jeho 88, 30 marg. ; — mensa 22, 5 a j. stolec Sedes, na nebi (tolecz jeho 10, 5; 44, 7; 88, 5; 88, 15; 102, 19; 131, 11; solium Ann. 8; thronus 9, 8; 88, 38; cathedra 106, 32. stolicč gedes 88, 45, cathedra 1, 1, thronus 9, 5. stonánie gemitus 78, 11 a j. strach timor, ftrach hofpodi- nóv 18, 10; terror, ftracho- we tvoji smütili mé 87, 17 ; pavor, spadni na né bâzñ a ftrach Moys. 16. strachovati sč timere 32, 8; ftrachuy(u)ezym tebe timen- tibus te 30, 20. strast aerumna 31, 4; pericu- lum 114, 3. strašidlo formido, položil jsi twirzyu jeho (traffydlem 88, 41 strdviti, bez mála ftrawyly mé consummaverunt 118, 87; prekladatel mysli] na consu- mere. stróż custodia, (trazie 89, 4. stróenie praecipitatio, slova ftriczenye 51, 6. sir&iti deponere, ftirczil moc- né (s).stolicé Magnif. 52. stred, střed favus, nad med i ftrzed 18, 1t. střéd medium, ftrzied sboru in medio ecclesiae 21, 33 aj. stiécha tectum, na (trzieffye 101, 8. strëla sagitta, 119, 4. strépina testa, zsechla jako fkerzipina (sic) moc mó 21, 16 ; ZKlem. trfiepina, ZKlap. trziepyna, ZPod. trzepyna. st¥&¥ny tectorum, séno [trziellne 128, 6. střěvo. střěva viscera, [kirzie ftrziewa Zachar. 78. stféXenie custodire 18, 12. striecà incursus, ot [trzieczye 90, 6. stiieci custodire, at (trziehu kázánie tvého 118, 146; strziezy dušě mé 24, 20; jáz sem ftrziehl cóst 16, 4. strieleti sagittare 10, 3; 63, 5. stFiesti v. triestl a ztfiiesti. stromec, [tromczow(e) jejie ar- busta 79, 11. strpëti sustinere 129, 3. studeń frigus, Puer. 67; pfód obliééjem ftudeny jeho 146, 17. studnicé fons 17, 16 a j.; pu- teus 54, 24. stup-, srov. sstup-. stupeň, nepravedlnost (tupnye mého calcanei 48, 6. stupicë captio, ftupiczie uchvâti jeho 34, 8; ZBrn. tamt. stvofiti formare, 138. 16; ftrziely ostré
Strana 257
plasmare, 73, 17; facere, jenž ny ftworil 94%, 6 ; fabri- cari 73, 16; creare 50, 12; fundare 101, 26. stjskovati sob anxiari, ftifko- waffe sobé firdcze mé 60, 3. sud vas 2, 9 a j. sud iudicium 9, 17 a j. südcé iudex, fudczie 74, 8 a j. suchota aridum 65, 6. súsčd vicinus 43, 14. sûzèti v. Hab. 16; strany tvaru srov. püzéti. svárlivj, u vody fwarliwe ad aquas contradictionis 105, 32. svatost Sanctitas 29, 5; sancti- monia 95, 6; sanctificatio 131, 18. sva/j Sanctus, n& hořé fwatey 14, 1; fwieti tvoji 144, 10; vsiceni fwati 28, 2. svatynà Sanctuarium 82, 13; sanctificium 77, 69; sancta, plur.. 133, 2; sacrificium, 140, 9. svécenina sanctificatio 113, 2. svédéenie testimonium 118, 152. svédecstvie testimonium, fwie- deczítwie jeho 118, 2; fwe- deczftwie (sic) vérné 18, 8; testamentum 131, 12. sveliónj v. Moys. 11. svět orbis Ann. 8; saeculum 72, 12; 89, 8. svéfec sanctus 11, 2. svétlost lumen 4, 7; lux Hab. 4; splendor 89, 17. sviecá lumen, (wieczie na zjé- venie ľudem Sim. 32; jenZ učinil (wieczie veliké lumi- naria 135, 7. sviecen lucerna 17, 29; 131, 17. sviecente illuminatio 77, 14. svietiti lucere, aby fwietil jim 104, 39; illuminare 76, 5. 257 svitdnie, pröd [wytanym ante luciferum 109, 3. svoj Suus; on dá sílu osadě fwiey (sic) 67, 36; tvar ana- logický. svrci deicere, v oheň [wirzell j& 189, 11. svrchovati perficere, je&to s' fwirchowal 10, 4. svykati exerceri, sluha tvój fwykal u pravedlenstvich 118, 23. syc nocticorax 101, 7. syn filius, w fynyech božích 88, 7 Au synovj filiorum, nad syny fy- nowymy 102, 17. szlobiti malignare, na lud tvój fzlobily 82, 4 marg. sžéci comburere, oheň základy fezze Deut. 22; incendere 78, 7. szihati comburere 82, 15. ščeně catulus, fczenye lvové 16, 12; fezenata lwowy 103, 21. cić scutum 5, 13 à J. šíp sagitta 7, 14 a j.; iaculum 54, 2. široký spatiosus 30, 9; vastus Deut. 10; w ffyroczie in la- titudine 117, 5. škařčdstvie faex, z bláta (ka- rziedltwie 39, 3. škodník nocens 26, 2. škv- v. skv-. šlechtic nobilis 149, 8. -t, koncovka 3. osoby Jedn. a množné, udrzelo se vZWittb. velmi casto ve jsut, súč,o čemž viz byjti ; a kromě toho ve pří- kladech následujících: čso zaplacu hospodinu za všecko, čsož zaplatit mně guae retri- buit mibi 115, 12; pravdu vzhledá hospodin a oplatit hobezně retribuet 30, 24; 17
plasmare, 73, 17; facere, jenž ny ftworil 94%, 6 ; fabri- cari 73, 16; creare 50, 12; fundare 101, 26. stjskovati sob anxiari, ftifko- waffe sobé firdcze mé 60, 3. sud vas 2, 9 a j. sud iudicium 9, 17 a j. südcé iudex, fudczie 74, 8 a j. suchota aridum 65, 6. súsčd vicinus 43, 14. sûzèti v. Hab. 16; strany tvaru srov. püzéti. svárlivj, u vody fwarliwe ad aquas contradictionis 105, 32. svatost Sanctitas 29, 5; sancti- monia 95, 6; sanctificatio 131, 18. sva/j Sanctus, n& hořé fwatey 14, 1; fwieti tvoji 144, 10; vsiceni fwati 28, 2. svatynà Sanctuarium 82, 13; sanctificium 77, 69; sancta, plur.. 133, 2; sacrificium, 140, 9. svécenina sanctificatio 113, 2. svédéenie testimonium 118, 152. svédecstvie testimonium, fwie- deczítwie jeho 118, 2; fwe- deczftwie (sic) vérné 18, 8; testamentum 131, 12. sveliónj v. Moys. 11. svět orbis Ann. 8; saeculum 72, 12; 89, 8. svéfec sanctus 11, 2. svétlost lumen 4, 7; lux Hab. 4; splendor 89, 17. sviecá lumen, (wieczie na zjé- venie ľudem Sim. 32; jenZ učinil (wieczie veliké lumi- naria 135, 7. sviecen lucerna 17, 29; 131, 17. sviecente illuminatio 77, 14. svietiti lucere, aby fwietil jim 104, 39; illuminare 76, 5. 257 svitdnie, pröd [wytanym ante luciferum 109, 3. svoj Suus; on dá sílu osadě fwiey (sic) 67, 36; tvar ana- logický. svrci deicere, v oheň [wirzell j& 189, 11. svrchovati perficere, je&to s' fwirchowal 10, 4. svykati exerceri, sluha tvój fwykal u pravedlenstvich 118, 23. syc nocticorax 101, 7. syn filius, w fynyech božích 88, 7 Au synovj filiorum, nad syny fy- nowymy 102, 17. szlobiti malignare, na lud tvój fzlobily 82, 4 marg. sžéci comburere, oheň základy fezze Deut. 22; incendere 78, 7. szihati comburere 82, 15. ščeně catulus, fczenye lvové 16, 12; fezenata lwowy 103, 21. cić scutum 5, 13 à J. šíp sagitta 7, 14 a j.; iaculum 54, 2. široký spatiosus 30, 9; vastus Deut. 10; w ffyroczie in la- titudine 117, 5. škařčdstvie faex, z bláta (ka- rziedltwie 39, 3. škodník nocens 26, 2. škv- v. skv-. šlechtic nobilis 149, 8. -t, koncovka 3. osoby Jedn. a množné, udrzelo se vZWittb. velmi casto ve jsut, súč,o čemž viz byjti ; a kromě toho ve pří- kladech následujících: čso zaplacu hospodinu za všecko, čsož zaplatit mně guae retri- buit mibi 115, 12; pravdu vzhledá hospodin a oplatit hobezně retribuet 30, 24; 17
Strana 258
258 (člověk) newezmet všeho non sumet 48, 17; (nemilostivý) řekl w firdezi svém : newztie- zet non requiret 9, 13 (24), ZPod. tamt. newzhledat; srov. 8 tím oftanet v Evang. sv. Jana, pak v glossách svatofehofskych postydéli sé zut pudore consternati sunt, nudit fe urget, p(résé)- dit praesidet ( ?, ćteni p. A. Patery v COM. 1878, posadit, jest nepodobné), roftekat fa liguet, zplznet ze laberetur, ztanut, uclanaiut ze devi- tant, izbiuachut superabant. Toto -č v glossách svatoře- hořských neznamená enkli- tické -, neboť enklise nemá zde příčiny a bylo by to náhodou podivnou, kdyby to byla enklise, že by byla vždy jen při 3. osobě jed- notné a množné a nikdy jindy. Totéž platí o dotče- ných příkladech s -č v ZWittb. Enklise nemá zde příčiny, ani text latinský jí nežádá, jehož se překladatel český jinak slovo od slova drží, ani kontext ji nečiní potřebnou; kdyby to byla enklise, nevázala by se jen na 3. osobu a zvláště 3. os. množnou slovesa býti; enkli- sebýváv ŽWittb. většinou ve formě plnější či (viz toto) a velmi často s A na zna- mení měkkosti, thi, th, v pří- kladech pak našich nahoře dotčených nenalezá se nic takového. tajenstvie absconditum 43, 22. tajnicó absconditum 30, 21; occultum 9, 8 (29); latibu- lum 17, 12. tajnÿ occultus 50, 8; w taynye in occulto 138, 15; in abs- condito 9, 9 (30). tak, take, -ž sic, jakož smy slyšěli, takez smy viděli 47, 9; 62, 5. tamo, tam ilic, ty tamo jsi 138, 85; 49, 23; illuc, à vedé tamo ruka tvá přivede mě 138, 10; 121, 4. tázati interrogare, hospodin tieze 10, 6; zriedlnici jeho tiezeta synóv élovééích 10, 5; exquirere 77, 7. tbáti reputare 143, 3. t&icé v. t&éicé. telec vitulus, učinili telecz 105, 19; zetre jé jako telczie 28, 6. télo caro 15,9; 27, 7; 72, 26. temnicé tenebrae 87, 7. temný tenebrosus, temna veda 17, 12. ten hic, Deut. 34; iste 103, 26: ipse 104, 26; čen jistý idem 101, 28. teneto retiaculum, w teneto 140, 10; ŹGloss. tamt. w te- nata. tento hic 121, 1; iste Moys. 2; talis Ezech 16. tepčlý, topělý, noha má stala w tepielem in directo 25, 12; ŽBrn. tamt. na topielem; srov. lesové tepilii Troj. 126, těšítí laetificare 18, 9; jiZ sé tieffye zlému qui gratulan- tur malis 34, 26. ti, č, enklit, jáz ty jsem ho- spodin ego enim 80, 11; moj ti jest vedé okryffl zeraé meus est 49, 12; éso ty jest učinil quanta fecit 65, 16; vzbydlé ty inhabitabunt 55, 7; snad ty sé vzvysie ne
258 (člověk) newezmet všeho non sumet 48, 17; (nemilostivý) řekl w firdezi svém : newztie- zet non requiret 9, 13 (24), ZPod. tamt. newzhledat; srov. 8 tím oftanet v Evang. sv. Jana, pak v glossách svatofehofskych postydéli sé zut pudore consternati sunt, nudit fe urget, p(résé)- dit praesidet ( ?, ćteni p. A. Patery v COM. 1878, posadit, jest nepodobné), roftekat fa liguet, zplznet ze laberetur, ztanut, uclanaiut ze devi- tant, izbiuachut superabant. Toto -č v glossách svatoře- hořských neznamená enkli- tické -, neboť enklise nemá zde příčiny a bylo by to náhodou podivnou, kdyby to byla enklise, že by byla vždy jen při 3. osobě jed- notné a množné a nikdy jindy. Totéž platí o dotče- ných příkladech s -č v ZWittb. Enklise nemá zde příčiny, ani text latinský jí nežádá, jehož se překladatel český jinak slovo od slova drží, ani kontext ji nečiní potřebnou; kdyby to byla enklise, nevázala by se jen na 3. osobu a zvláště 3. os. množnou slovesa býti; enkli- sebýváv ŽWittb. většinou ve formě plnější či (viz toto) a velmi často s A na zna- mení měkkosti, thi, th, v pří- kladech pak našich nahoře dotčených nenalezá se nic takového. tajenstvie absconditum 43, 22. tajnicó absconditum 30, 21; occultum 9, 8 (29); latibu- lum 17, 12. tajnÿ occultus 50, 8; w taynye in occulto 138, 15; in abs- condito 9, 9 (30). tak, take, -ž sic, jakož smy slyšěli, takez smy viděli 47, 9; 62, 5. tamo, tam ilic, ty tamo jsi 138, 85; 49, 23; illuc, à vedé tamo ruka tvá přivede mě 138, 10; 121, 4. tázati interrogare, hospodin tieze 10, 6; zriedlnici jeho tiezeta synóv élovééích 10, 5; exquirere 77, 7. tbáti reputare 143, 3. t&icé v. t&éicé. telec vitulus, učinili telecz 105, 19; zetre jé jako telczie 28, 6. télo caro 15,9; 27, 7; 72, 26. temnicé tenebrae 87, 7. temný tenebrosus, temna veda 17, 12. ten hic, Deut. 34; iste 103, 26: ipse 104, 26; čen jistý idem 101, 28. teneto retiaculum, w teneto 140, 10; ŹGloss. tamt. w te- nata. tento hic 121, 1; iste Moys. 2; talis Ezech 16. tepčlý, topělý, noha má stala w tepielem in directo 25, 12; ŽBrn. tamt. na topielem; srov. lesové tepilii Troj. 126, těšítí laetificare 18, 9; jiZ sé tieffye zlému qui gratulan- tur malis 34, 26. ti, č, enklit, jáz ty jsem ho- spodin ego enim 80, 11; moj ti jest vedé okryffl zeraé meus est 49, 12; éso ty jest učinil quanta fecit 65, 16; vzbydlé ty inhabitabunt 55, 7; snad ty sé vzvysie ne
Strana 259
forte exaltentur 139, 9; acz ty zlačněju si esuriam 49, 12; sbožie acz ty příde di- vitiae si affluant 61, 11; ani ty jsû vedé obsódli zemju nec enim possiderunt (enim není zde za ti, nýbrž za vedě) 43, 4; ani ty vedě v lučišče úfati budu nec enim (taktéž) 43, 7; až ty zhynu donec deficiant 17, 38; až ty právo obrátí sě v súd guoadusgue 93, 15; kako ty honieše guomodo persequebatur Deut. 30; kdyZ ty sende cum interierit 48, 18; proé thy zbudil ne- milostivy boha propter quid irritavit 9, 13(34) ; vézte, Ze ty hospodin on jest scitote quoniam 99, 3; Ze t vysoké jest jmé jeho Isa. 4; viz ati, toti, a toti, todretr, ne- bott; o koncovce osobní -/, rozdílné od této enklise, viz nahoře -č. tichost mansuetudo 44, 5; hu- militas Magnif. 48. tichý mitis 85, 5; mansuetus 33, 3; ticho aura 106, 29. tisÿe mille, nad tyfuczie 118, 72; desét tyuficz 90, 7; tu- (icz 89, 4; 104, 8; Deut. 30; tullycz Deut. 30; 67, 18. tit: mitigare 88, 10; humiliare 50, 19. tkadlec, (ot)tkadlyczie a texente Ezech. 12; otkadlice ZGloss. tamt. tlaëitel conculcans 56, 4. tlaciti conculcare 55, 3. tleskati, plaudere, tlefczte ru- kama 46, 2. llustost crassitudo 140, 7. tma tenebrae 54, 6; obscurum 259 10, 3; umbra, u pól tmye 22, 4. točenie circuitus 139, 10. todie, todieti ecce, nebo todie králi sebrali sü sé 47, 5; todiety vedé bóh pomáhá ecce enim 53, 6; srov. a todie —. topazion topazion 118, 127. topëlÿ v. tepély. toti, tot ecce, toty slyséli jsmy 131, 6; toty' élovék 51, 9; toty jdu ecce venio 39, 8; toti dédina hospodinova 126, 3; toth jsi mierny postavil dni mé 38, 6; tot nepiietelé zvucéli S2, 3; a j. tras v. très. tfasa quassatio, prósta trzalia 105, 30. travny herbarum, jakożto ze- leni trawne spadnü olera herbarum 36, 2. trepet furor, trzepet hněvu tvého popadni jé 68, 25; 73, 1. iřěs, třas tremor, mocné z Mo- aba obdirzie (aor. trzies Moys. 15; trzeff (sic) po- padl jé 47, 7; ZKlem. tam- téZ trías jé popadl. tresktánie castigatio 72, 14. tresktati, tYesktati | corripere, jenž trefkcze vlasti 93, 10; trefkczy mé 37, 2; trzefktal si Clovéka 38, 12; arguere, ne v rydání tvém trzelkczy mě 6, 2. ires. calamus, treít pisafova 44, 2; ftreít (sic) 44, 2. trhmäti rapere, tirhnuti chudym 9, 9(30). iřieska tremor, strach a trzie- ska 54, 6. (esti sé tremere, jenž káže sé jiej (zemi) trziefty 103, 17*
forte exaltentur 139, 9; acz ty zlačněju si esuriam 49, 12; sbožie acz ty příde di- vitiae si affluant 61, 11; ani ty jsû vedé obsódli zemju nec enim possiderunt (enim není zde za ti, nýbrž za vedě) 43, 4; ani ty vedě v lučišče úfati budu nec enim (taktéž) 43, 7; až ty zhynu donec deficiant 17, 38; až ty právo obrátí sě v súd guoadusgue 93, 15; kako ty honieše guomodo persequebatur Deut. 30; kdyZ ty sende cum interierit 48, 18; proé thy zbudil ne- milostivy boha propter quid irritavit 9, 13(34) ; vézte, Ze ty hospodin on jest scitote quoniam 99, 3; Ze t vysoké jest jmé jeho Isa. 4; viz ati, toti, a toti, todretr, ne- bott; o koncovce osobní -/, rozdílné od této enklise, viz nahoře -č. tichost mansuetudo 44, 5; hu- militas Magnif. 48. tichý mitis 85, 5; mansuetus 33, 3; ticho aura 106, 29. tisÿe mille, nad tyfuczie 118, 72; desét tyuficz 90, 7; tu- (icz 89, 4; 104, 8; Deut. 30; tullycz Deut. 30; 67, 18. tit: mitigare 88, 10; humiliare 50, 19. tkadlec, (ot)tkadlyczie a texente Ezech. 12; otkadlice ZGloss. tamt. tlaëitel conculcans 56, 4. tlaciti conculcare 55, 3. tleskati, plaudere, tlefczte ru- kama 46, 2. llustost crassitudo 140, 7. tma tenebrae 54, 6; obscurum 259 10, 3; umbra, u pól tmye 22, 4. točenie circuitus 139, 10. todie, todieti ecce, nebo todie králi sebrali sü sé 47, 5; todiety vedé bóh pomáhá ecce enim 53, 6; srov. a todie —. topazion topazion 118, 127. topëlÿ v. tepély. toti, tot ecce, toty slyséli jsmy 131, 6; toty' élovék 51, 9; toty jdu ecce venio 39, 8; toti dédina hospodinova 126, 3; toth jsi mierny postavil dni mé 38, 6; tot nepiietelé zvucéli S2, 3; a j. tras v. très. tfasa quassatio, prósta trzalia 105, 30. travny herbarum, jakożto ze- leni trawne spadnü olera herbarum 36, 2. trepet furor, trzepet hněvu tvého popadni jé 68, 25; 73, 1. iřěs, třas tremor, mocné z Mo- aba obdirzie (aor. trzies Moys. 15; trzeff (sic) po- padl jé 47, 7; ZKlem. tam- téZ trías jé popadl. tresktánie castigatio 72, 14. tresktati, tYesktati | corripere, jenž trefkcze vlasti 93, 10; trefkczy mé 37, 2; trzefktal si Clovéka 38, 12; arguere, ne v rydání tvém trzelkczy mě 6, 2. ires. calamus, treít pisafova 44, 2; ftreít (sic) 44, 2. trhmäti rapere, tirhnuti chudym 9, 9(30). iřieska tremor, strach a trzie- ska 54, 6. (esti sé tremere, jenž káže sé jiej (zemi) trziefty 103, 17*
Strana 260
260 32; země sé trzafla 75, 9; trepidare, trziefly sé stra- chem 13, 5; 52, 6; (trziefty m. tfiesti 26, 1. irm spina, kdyZ bodû tyrnem 31, 4. trnie spinae, tirnye 57, 10; 117, 12. trojicé trinitas, troyuczy Athan. 22524. trpéti pati, nasilé tirpyu Ezech. 14; sustinere, tirpiel sem ukoru 68, 8; netirpiely rady 105, 13; 129, 4; 54, 13. Erstinny arundinis, zviefatóm trstinnym 67, 31. ti ábiti buccinare 80, 4. trubny tubae, v zvucé trubnem 150, 3; 46, 6. trisiti spargere, mlhu jako po- pel trufi 146, 16. isèicé angustia, smutek a tczi- czie (sic) 118, 142. tścivy v. ččivý. tu ibi 47, 7; illic 52, 6. tuénost adeps, z tucznofti Zitné 80, 17; pinguedo, tukem a tucznoftyu napiln sé 62, 6. tuk adeps Deut. 14; tukem Zit- nym adipe frumenti 147, 14. tl pharetra, upravili &ípy v svém tule 10, 3. tlati sf circuire 58, 7. tusic v. tisüc. LüZebenstvie taedium, pro tu- zebenstwie Z Gloss. 118, 28; ZWittb. má tu omylem tu- bezenftwie. tużati, tuzyl jest na m6 anxi- atus est super me 142, 2; tuzyty si učinil duši jeho tabescere 38, 12. tvář forma, krásný twarzyu 44, 3; twarzy tvú a krósń tvü 44, 5; species 46, 5; 49, 2; 67, 13. tvój tuus, usi twogy 129, 2; synové twogi 127, 3; v sie- nech twich 121, 2; omylem: v sienech twis 64, 5. ivořití formare 944, 5. turditi obdurare, nerodte twir- dyti svá l'irdczie; confortare, twird sé firdeze vase 30, 25. tordost firmamentum, diela rukû jeho zvéstuje twirdoft 18, 2 à j. torzë turris, v tvÿch twirzech 121, 7; firmamentum, twir- zyu jeho 88, 41. (y tu, w tie jsû ufali 21, 6; ludie pod tie padnû 44, 6: préd tobu 9, 20; kdyz se hnéváse na wy 123, 3. tytrati (y nejisto) murmurare, tytraly v staniech svych 105, 25; susurrare, proti mné tytrachu 40, 8. u apud 129, 4; uw in (před retnicemi) v. v, ve. ubósti infigere, šípové tvoji vbodeny jsú mně 37, 3. učenie studium 13, 1; doctrina Deut. 2; scientia 138, 6. učiňenie facere, čas uczynenye tempus faciendi 118, 126: factum 142, 5. u&istiti mundare, vezifczi sé ot hfiecha 18, 14. učščenie reverentia, vezfczenve mé 68, 20. udefiti percutere 77, 20; ir- ruere, vderzily na mé silni 58, 4. udiviti mirificare, vdywyl hospodin svého 4, 4. údolé vallis 64, 14. udulánie pusillanimitas, ot vdu- lanye ducha 54, 9. úfati sperare 4, 6; confidere, v hospodina vffayu 10, 2. žeti jest svatého
260 32; země sé trzafla 75, 9; trepidare, trziefly sé stra- chem 13, 5; 52, 6; (trziefty m. tfiesti 26, 1. irm spina, kdyZ bodû tyrnem 31, 4. trnie spinae, tirnye 57, 10; 117, 12. trojicé trinitas, troyuczy Athan. 22524. trpéti pati, nasilé tirpyu Ezech. 14; sustinere, tirpiel sem ukoru 68, 8; netirpiely rady 105, 13; 129, 4; 54, 13. Erstinny arundinis, zviefatóm trstinnym 67, 31. ti ábiti buccinare 80, 4. trubny tubae, v zvucé trubnem 150, 3; 46, 6. trisiti spargere, mlhu jako po- pel trufi 146, 16. isèicé angustia, smutek a tczi- czie (sic) 118, 142. tścivy v. ččivý. tu ibi 47, 7; illic 52, 6. tuénost adeps, z tucznofti Zitné 80, 17; pinguedo, tukem a tucznoftyu napiln sé 62, 6. tuk adeps Deut. 14; tukem Zit- nym adipe frumenti 147, 14. tl pharetra, upravili &ípy v svém tule 10, 3. tlati sf circuire 58, 7. tusic v. tisüc. LüZebenstvie taedium, pro tu- zebenstwie Z Gloss. 118, 28; ZWittb. má tu omylem tu- bezenftwie. tużati, tuzyl jest na m6 anxi- atus est super me 142, 2; tuzyty si učinil duši jeho tabescere 38, 12. tvář forma, krásný twarzyu 44, 3; twarzy tvú a krósń tvü 44, 5; species 46, 5; 49, 2; 67, 13. tvój tuus, usi twogy 129, 2; synové twogi 127, 3; v sie- nech twich 121, 2; omylem: v sienech twis 64, 5. ivořití formare 944, 5. turditi obdurare, nerodte twir- dyti svá l'irdczie; confortare, twird sé firdeze vase 30, 25. tordost firmamentum, diela rukû jeho zvéstuje twirdoft 18, 2 à j. torzë turris, v tvÿch twirzech 121, 7; firmamentum, twir- zyu jeho 88, 41. (y tu, w tie jsû ufali 21, 6; ludie pod tie padnû 44, 6: préd tobu 9, 20; kdyz se hnéváse na wy 123, 3. tytrati (y nejisto) murmurare, tytraly v staniech svych 105, 25; susurrare, proti mné tytrachu 40, 8. u apud 129, 4; uw in (před retnicemi) v. v, ve. ubósti infigere, šípové tvoji vbodeny jsú mně 37, 3. učenie studium 13, 1; doctrina Deut. 2; scientia 138, 6. učiňenie facere, čas uczynenye tempus faciendi 118, 126: factum 142, 5. u&istiti mundare, vezifczi sé ot hfiecha 18, 14. učščenie reverentia, vezfczenve mé 68, 20. udefiti percutere 77, 20; ir- ruere, vderzily na mé silni 58, 4. udiviti mirificare, vdywyl hospodin svého 4, 4. údolé vallis 64, 14. udulánie pusillanimitas, ot vdu- lanye ducha 54, 9. úfati sperare 4, 6; confidere, v hospodina vffayu 10, 2. žeti jest svatého
Strana 261
whañenie confusio, vhanenye přikrylo mě 43, 16. uhaniti confundere, whaneny buďte 39, 15; 13, 6. whlé carbones, vhle ohňovo 17, 13 aj. úhlový anguli, v hlavu w uhlo- wu 117, 22. uhnuti sè declinare 118, 51; 138, 19. uhotovat? parare 131, 17. uhybovati declinare, nevhybuy firdczie mého 140, 4; vhy- buyuczieho nepoznávach100, 4; 26, 9. ucho auris, vffy tvoji 129, 2; wífy jeho t. j. v-u8i in aures 17, 7. uchvátiti apprehendere 34, 8. uchjliti declinare 20, 12. ujednati, proti tobě úpravu vgednaly testamentum po- suerunt 82, 6; vzeštie fird- czu tvému vgednal disposuit 83, 6. ujieti capere 36, 24. ukárati exprobrare 101, 92; improperare 73, 10. икота opprobrium 68, 8 a j. ukrotiti compescere, ni sé vkro- czyu neque compescaris 82,2. ulicónj platearum, bláto vliczne 17, 43. ulożiti disponere, čsož vlozil k Abrahamovi 104, 9. umdliti, vmdleny jsü infirmati sunt 106, 12. uménie scientia 18, 3 a j. um2ti Scire 88, 16. umnità minorare, nevmnyl 106, 38. umnożiti multiplicare 64, 10; 125, 2. umrilec, umrlec mortuus, za- pomanutí dán sem jako vmrzylecz 30, 13. skota jich 261 umrlcový mortuorum, posvé- cenie vmirlczowe 105, 28. upatřití scire, vpatrzie všichni 52, 5; srov. spačřovati scru- tari, spatřití probare. uposlichati attendere 65, 19. uprava testamentum 24, 10 aj. upravenie testamentum 49, 16; ordinatio 118, 91. upustiti immittere, zuby zvie- fócie upufezu v néà Deut. 24; vpultil v ństa mó piesni- ci novü 39, 4. uradovati sé laetari 13, 7. uroditi gignere 2, 7; parere Ann. 5; vw. sà nasci 44, 17. ‘urozumëti, urozomëtiintellegere, vrozumyeyte 2, 10; vrozo- myel sem 118, 99; 27, 5; 48, 21; 100, 2. usilć labor 139, 10; w ufylyu 72, 5. usiliti firmare 104, 24. úsilný molestus 54, 4. usilovati laborare 68, 4. usk ora, na vík rücha jeho in oram vestimenti 132, 2; Gloss. tamt. na uz. usluš v. uslyšéti. uslyščiiť exaudire, víliffal má bóh 4, 2; audire, kto víly- Папу učiní všěé chvály 105, 2; vllu (sic) exaudi 68, 14 srov. S posluš v Tanda- riáši, Star. Sklád. 5. 1 (rym: Artuš). usmrüti mortificare, v(myrtiti 36, 32. úsník uter, uvzniku in utre ŹGloss. 77, 13; ŹWittb. má na tom místě wkozniku; ZPod. vmalfie. ústa os 9, 7 (928); wíta t. j. v ústa 39, 4; wítech t. j. v ústech 33, 2 a j.
whañenie confusio, vhanenye přikrylo mě 43, 16. uhaniti confundere, whaneny buďte 39, 15; 13, 6. whlé carbones, vhle ohňovo 17, 13 aj. úhlový anguli, v hlavu w uhlo- wu 117, 22. uhnuti sè declinare 118, 51; 138, 19. uhotovat? parare 131, 17. uhybovati declinare, nevhybuy firdczie mého 140, 4; vhy- buyuczieho nepoznávach100, 4; 26, 9. ucho auris, vffy tvoji 129, 2; wífy jeho t. j. v-u8i in aures 17, 7. uchvátiti apprehendere 34, 8. uchjliti declinare 20, 12. ujednati, proti tobě úpravu vgednaly testamentum po- suerunt 82, 6; vzeštie fird- czu tvému vgednal disposuit 83, 6. ujieti capere 36, 24. ukárati exprobrare 101, 92; improperare 73, 10. икота opprobrium 68, 8 a j. ukrotiti compescere, ni sé vkro- czyu neque compescaris 82,2. ulicónj platearum, bláto vliczne 17, 43. ulożiti disponere, čsož vlozil k Abrahamovi 104, 9. umdliti, vmdleny jsü infirmati sunt 106, 12. uménie scientia 18, 3 a j. um2ti Scire 88, 16. umnità minorare, nevmnyl 106, 38. umnożiti multiplicare 64, 10; 125, 2. umrilec, umrlec mortuus, za- pomanutí dán sem jako vmrzylecz 30, 13. skota jich 261 umrlcový mortuorum, posvé- cenie vmirlczowe 105, 28. upatřití scire, vpatrzie všichni 52, 5; srov. spačřovati scru- tari, spatřití probare. uposlichati attendere 65, 19. uprava testamentum 24, 10 aj. upravenie testamentum 49, 16; ordinatio 118, 91. upustiti immittere, zuby zvie- fócie upufezu v néà Deut. 24; vpultil v ństa mó piesni- ci novü 39, 4. uradovati sé laetari 13, 7. uroditi gignere 2, 7; parere Ann. 5; vw. sà nasci 44, 17. ‘urozumëti, urozomëtiintellegere, vrozumyeyte 2, 10; vrozo- myel sem 118, 99; 27, 5; 48, 21; 100, 2. usilć labor 139, 10; w ufylyu 72, 5. usiliti firmare 104, 24. úsilný molestus 54, 4. usilovati laborare 68, 4. usk ora, na vík rücha jeho in oram vestimenti 132, 2; Gloss. tamt. na uz. usluš v. uslyšéti. uslyščiiť exaudire, víliffal má bóh 4, 2; audire, kto víly- Папу učiní všěé chvály 105, 2; vllu (sic) exaudi 68, 14 srov. S posluš v Tanda- riáši, Star. Sklád. 5. 1 (rym: Artuš). usmrüti mortificare, v(myrtiti 36, 32. úsník uter, uvzniku in utre ŹGloss. 77, 13; ŹWittb. má na tom místě wkozniku; ZPod. vmalfie. ústa os 9, 7 (928); wíta t. j. v ústa 39, 4; wítech t. j. v ústech 33, 2 a j.
Strana 262
262 ustanoviti stabilire 20, 19. ustati deficere 38, 19. ustávánie deficere 141, 4. ustávati deficere 88, 3. ustavenie testamentum 43, 18 & j.; wftawenyu t. j. v usta- veniu 77, 37. ustavicenstvie stabilitas 103, 5. ustavit statuere 104, 10; con- stituere 9, 21; collocare 106, 36; aedificare 77, 69. ustavovati constituere 139, 3; aedificare 126, 1. ustihati (?) persequi 17, 38. ustr enie scandalum, sta sé jim k uftirezenyu 105, 36; 68, 23. ustYieci custodire 1206, 2. ust*ieleti sagittare 63, 6. ustrniti infigi, vítirnul sem v jílu 68, 3; 9, 16. ustydéti sá crubescere 6, 11. usüditi iudicare 9, 9. usvètiti sanctificare 45, 5. isvić diluculum 62, 2; 118, 148. ulifiti humilare, zradují sé kosti vtiffene 50, 10 srovn. tisiti. utkánie occursus 18, 7. utlaëiti conculcare, tmy vtla- czie mé 138, 11. úločišče refugium 9, 10; wto- czifcze t. j. v ûtoëiste in locum refugii 30, 3. utrhniuti rapere, jehoż sem ne- vtirhl 68, 5. utrpenie patientia, chudych 9, 19. utrpéti sustinere 147, 17. útržek rapina, utirzkow ne- rodte oblibovati 61, 11. utvrditi firmare, vtwirzyw (sic) na tě oči firmabo 31, 8; confirmare, vtwirdil si ruku tvû 37, 3. vtirpenye uvdzati sè veè possidere, vwiez sé v syny 78, 11. woáznuti infigi, zprosti mé z bláta, abych nevwazl 68, 15. uveseliti laetificare. uvésti inducere, 87, 8; dedu- cere 7, 6; 21, 16 ; 54, 24. uvrci deicere, kóh i wfydaczie (sic) vwirhl u mofe Moys. 1; proicere, vojsko jeho vwirchl u może Moys. 4. uvlażiti rigare, slzami posteli mu vwlazy 6, 7. uvykati discere 118, 73; exer- ceri 118, 27. uvyknuti exerceri 118, 15; 118, 48; 118, 78. uzda frenum, wzdie t. j. v uzdé 31, 9. uzdraviti sanare 29, 3; omylem m. vzdradovati sè v. t. uzrènie videre, k uzrzienyu 105, 5. uziieti aspicere, nevzrzyu élo- véka Ezech. 11; videre 25, 10. užitek utilitas 29, 10. v, ve, u in; mluvil jsem w ya- zyku mém 38, 5 ; meć w rtiech jich 58, 8; uéiñen geft w [pa- fenye Isa. 2; w metle 2, 9; w prawedlnofti 5, 9; w wra- tech 9, 15; w flzach 79, 6: w [boru 21, 26; we dnech 36, 19; we díczy Deut. 9; we mnozítwy 5, 8; we mnye 55, 12; we wnutrz 108, 18: we wilem 118, 14; we (lzach 125, 5; we zpowiedy 146, 7; we fborziech 25, 12; we gmenu 88, 13; v miefto t. j. u miesto 41, 5; v mudrofti 104, 22; v bozie 17, 30; v blatie Hab. 15; v poftu 34, 13; v pomocz 93, 12.
262 ustanoviti stabilire 20, 19. ustati deficere 38, 19. ustávánie deficere 141, 4. ustávati deficere 88, 3. ustavenie testamentum 43, 18 & j.; wftawenyu t. j. v usta- veniu 77, 37. ustavicenstvie stabilitas 103, 5. ustavit statuere 104, 10; con- stituere 9, 21; collocare 106, 36; aedificare 77, 69. ustavovati constituere 139, 3; aedificare 126, 1. ustihati (?) persequi 17, 38. ustr enie scandalum, sta sé jim k uftirezenyu 105, 36; 68, 23. ustYieci custodire 1206, 2. ust*ieleti sagittare 63, 6. ustrniti infigi, vítirnul sem v jílu 68, 3; 9, 16. ustydéti sá crubescere 6, 11. usüditi iudicare 9, 9. usvètiti sanctificare 45, 5. isvić diluculum 62, 2; 118, 148. ulifiti humilare, zradují sé kosti vtiffene 50, 10 srovn. tisiti. utkánie occursus 18, 7. utlaëiti conculcare, tmy vtla- czie mé 138, 11. úločišče refugium 9, 10; wto- czifcze t. j. v ûtoëiste in locum refugii 30, 3. utrhniuti rapere, jehoż sem ne- vtirhl 68, 5. utrpenie patientia, chudych 9, 19. utrpéti sustinere 147, 17. útržek rapina, utirzkow ne- rodte oblibovati 61, 11. utvrditi firmare, vtwirzyw (sic) na tě oči firmabo 31, 8; confirmare, vtwirdil si ruku tvû 37, 3. vtirpenye uvdzati sè veè possidere, vwiez sé v syny 78, 11. woáznuti infigi, zprosti mé z bláta, abych nevwazl 68, 15. uveseliti laetificare. uvésti inducere, 87, 8; dedu- cere 7, 6; 21, 16 ; 54, 24. uvrci deicere, kóh i wfydaczie (sic) vwirhl u mofe Moys. 1; proicere, vojsko jeho vwirchl u może Moys. 4. uvlażiti rigare, slzami posteli mu vwlazy 6, 7. uvykati discere 118, 73; exer- ceri 118, 27. uvyknuti exerceri 118, 15; 118, 48; 118, 78. uzda frenum, wzdie t. j. v uzdé 31, 9. uzdraviti sanare 29, 3; omylem m. vzdradovati sè v. t. uzrènie videre, k uzrzienyu 105, 5. uziieti aspicere, nevzrzyu élo- véka Ezech. 11; videre 25, 10. užitek utilitas 29, 10. v, ve, u in; mluvil jsem w ya- zyku mém 38, 5 ; meć w rtiech jich 58, 8; uéiñen geft w [pa- fenye Isa. 2; w metle 2, 9; w prawedlnofti 5, 9; w wra- tech 9, 15; w flzach 79, 6: w [boru 21, 26; we dnech 36, 19; we díczy Deut. 9; we mnozítwy 5, 8; we mnye 55, 12; we wnutrz 108, 18: we wilem 118, 14; we (lzach 125, 5; we zpowiedy 146, 7; we fborziech 25, 12; we gmenu 88, 13; v miefto t. j. u miesto 41, 5; v mudrofti 104, 22; v bozie 17, 30; v blatie Hab. 15; v poftu 34, 13; v pomocz 93, 12.
Strana 263
v wiftyu 104, 38; v wratech 126, 5 atd.; u je v ŹWittb., jako z pravidla v češtině staré, jenom pfed retnicemi ; — wo dom in domum 121, 1; w dom 5, 8; — za ná- slovné v w- psáno éastéji w: wftech t. j. v ustech 49, 5 a j.; podobne za náslovné v o-: wbraziech m. v obra- ziech 96, 7; zřídka za o v- nebo w v-: wyfítiu m. » vy- štiu 67, 28; 113, 1; 143 13. cadnuti tabescere, vidiech i wiednyech 118, 158. váleti smiech subsannare, (mych walechu námi 79, 7. var aestus Puer. 66. varhany organum, v strunách i vwarhaniech 150, 4 váš vester, [irdcze wafle sing. 30, 25; firdczie wallye plur. 47, 14; rucé wally 133, 2. vdéditi hereditare 81, 8. vdiviti magnificare 15, 3. vdovi, sûdeé wdowy iudices viduarum 67, 6. věc res 63, 4; causa 9,5; ne- gotium, ot wieczie (sic) cho- dície 90, 6. vecëti, weczie ait Deut. 20; od- chylné e místo č je v češtině staré pravidlem ; stb. vóstati. veëerajëi hesternus, den we- czeraylly 89, 4. véóny aeternus 76, 6; aeter- nalis 25, 7; hory wieczne montes saeculi Hab. 6; kra- lowal wiecznye a wiecznye in aeternum et ultra Moys. 18. vedé enim, vyvinulo se ze sta- rého vědě scio; čso wedie mné jest quid enim 72, 25; aj. 263 věk saeculum, na wieky 5, 12; zamutte wieky wiekom in saeculum saeculi 82, 18; na wieky wiekoma 36, 29; na wieky y wieky wiekom in aeternum et saeculum sae- culi 9, 6. velebnj, copiosus Z Gloss. 129, 7; ZWittb má zde wely- kebne. velebstvie magnificentia 144, 5. velebstvo magnificentia 110, 3. velel'ubstvo magnificentia 95, 6. veliëiti magnificare 71, 17; 33, 4. veliésky magnificus Isa. 5. veliëstvie magnificentia 144, 12. velikebnÿ v. velebny. velikost magnitudo 8, 2; mag- num 50, 3; magnificentia 28, 4. velryb cetos Puer. 79. vep clamor, nenie wep 143, 14. vëritt credere 26, 13; wierzu- czi credibilis 92, 5. vérnost veritas 85, 11. vérnj fidelis 88, 38; verax 85, 15; vérné fiducialiter 11, 6; za vérné vero, oni zawierne zezréëli jsû 21, 8; 62, 10. vesdy, veśdy semper, weldy 15, 8; welldy 18, 15. veselé laetitia 4, 7; exultatio 41, 5; gaudium, v wefelyu Isa. 3. veseliti laetificare 45, 5; v. sé exultare 2, 11. veselj iucundus 103, 34; 132, 1; 146, 1. veslánie immissio 77, 49. vesno, vesna ver, ty učinil jsi léto i wefno 73, 17; ZKap. tamt. wefnu; ZKlem. wedro omylem m. vesno. véstvie v. jestvie. veídy v. vesdy.
v wiftyu 104, 38; v wratech 126, 5 atd.; u je v ŹWittb., jako z pravidla v češtině staré, jenom pfed retnicemi ; — wo dom in domum 121, 1; w dom 5, 8; — za ná- slovné v w- psáno éastéji w: wftech t. j. v ustech 49, 5 a j.; podobne za náslovné v o-: wbraziech m. v obra- ziech 96, 7; zřídka za o v- nebo w v-: wyfítiu m. » vy- štiu 67, 28; 113, 1; 143 13. cadnuti tabescere, vidiech i wiednyech 118, 158. váleti smiech subsannare, (mych walechu námi 79, 7. var aestus Puer. 66. varhany organum, v strunách i vwarhaniech 150, 4 váš vester, [irdcze wafle sing. 30, 25; firdczie wallye plur. 47, 14; rucé wally 133, 2. vdéditi hereditare 81, 8. vdiviti magnificare 15, 3. vdovi, sûdeé wdowy iudices viduarum 67, 6. věc res 63, 4; causa 9,5; ne- gotium, ot wieczie (sic) cho- dície 90, 6. vecëti, weczie ait Deut. 20; od- chylné e místo č je v češtině staré pravidlem ; stb. vóstati. veëerajëi hesternus, den we- czeraylly 89, 4. véóny aeternus 76, 6; aeter- nalis 25, 7; hory wieczne montes saeculi Hab. 6; kra- lowal wiecznye a wiecznye in aeternum et ultra Moys. 18. vedé enim, vyvinulo se ze sta- rého vědě scio; čso wedie mné jest quid enim 72, 25; aj. 263 věk saeculum, na wieky 5, 12; zamutte wieky wiekom in saeculum saeculi 82, 18; na wieky wiekoma 36, 29; na wieky y wieky wiekom in aeternum et saeculum sae- culi 9, 6. velebnj, copiosus Z Gloss. 129, 7; ZWittb má zde wely- kebne. velebstvie magnificentia 144, 5. velebstvo magnificentia 110, 3. velel'ubstvo magnificentia 95, 6. veliëiti magnificare 71, 17; 33, 4. veliésky magnificus Isa. 5. veliëstvie magnificentia 144, 12. velikebnÿ v. velebny. velikost magnitudo 8, 2; mag- num 50, 3; magnificentia 28, 4. velryb cetos Puer. 79. vep clamor, nenie wep 143, 14. vëritt credere 26, 13; wierzu- czi credibilis 92, 5. vérnost veritas 85, 11. vérnj fidelis 88, 38; verax 85, 15; vérné fiducialiter 11, 6; za vérné vero, oni zawierne zezréëli jsû 21, 8; 62, 10. vesdy, veśdy semper, weldy 15, 8; welldy 18, 15. veselé laetitia 4, 7; exultatio 41, 5; gaudium, v wefelyu Isa. 3. veseliti laetificare 45, 5; v. sé exultare 2, 11. veselj iucundus 103, 34; 132, 1; 146, 1. veslánie immissio 77, 49. vesno, vesna ver, ty učinil jsi léto i wefno 73, 17; ZKap. tamt. wefnu; ZKlem. wedro omylem m. vesno. véstvie v. jestvie. veídy v. vesdy.
Strana 264
264 veštie introitus, weltie tvého 120, 8; ingressus 67, 25. vétrovy, piréd oblicéjem wie- trowym venti 17, 43; na peHu wietrowem ventorum 17, 11. vévoda dux 67, 28; 103, 17. vezdy v. vesdy. vézenie captivitas, 84, 2 à j. vezrietà conspicere 21, 20; re- spicere 24, 19. vdźć turris, wiezie silnosti 60, 4. vchoditi intrare, newchod v sid 142, 2. vice (?) wiczie chrbeta jeho po- steriora dorsi 67, 14 ; ZGloss. tamt. wice, ZPod. wyecze (podlé J. Jireéka snad dual od wieko). vidénie visio 88, 20; conspec- tus, pféd tvé widienie 118, 168 a 169. vidéti videre 9, 14; impt. okuste à wydite 33, 9. viec (nikoli věč), adv. z komp. viece, amplius, ultra; otejdu a wiecz nebudu 38, 14; ne- uzřju člověka wiecz Ezech. 11. viece concilium, ot wieczie ve- likého 39, 11; wiecich (tak omylem m. wviece) zlobivych 21, 17. — V. vicë. vieèce palpebra, wieczczoma myma 131, 4. viera fides 32, 4; veritas 44, 5; 68, 14; 88, 3. vietr ventus 1, 4; turbo Hab. 14; auster 77, 26. vina delictum 24, 7. vinnicó vinea, sadili vinnyczie 106, 37; wyunyczie 77, 47 a j. vinný vini, ot plodu vinneho 4, 8 wiezenye vitéz victor, wytiez Hab. 19. vládánie potestas 61, 12; im- perium Ann. 10. vlasový capilli wirch wia- fouich (sic) 67, 22. vlast gens 2, 1 à j.; opravo- vatel ZWitth. ‘na začátku nesouhlasil s tímto přelo- žením a dal za né 2, 1 fbo- rowe a 2, 8 lidfkofbory, ale dále nechává je bez opravy. vlásti regere 2, 9 marg.; do- minari 9, 10 (31). vlastovièi hirundinis, ptééé wla- stowiczie Ezech. 14. vláščí singularis, wlalczy zvěř 79, 14; adv. zvláščě singula- riter, z wlaffczie sem jáz 140, 10 (Gen. tvaru jmen- ného). vlisiti minuere, hledajücí ne- budú wlyfeny dobrého 33, 11 vina fluctus, zvuk wyln 64,8; vSétky wlny 87, 8; gurges, wylna vodná Hab. 10; pro- cella, duch wilny spiritus procellae 106, 26. vina, lana, wylnu 147, 16. vinoskok fluctuatio 54, 93. vinfnie procella, duch wyl- nyeny 10, 7. vniti introire, jáz wendu 5, 8; ingredi, wendy Hab. 16; ve v&ju zemju wflel zvuk jich exivit 18, 5; — ascendere 17, 9; 77,21; oriri Zachar. 78; srov. vznići. vňutř intus, wnutrz Deut. 25; we wnutrz jeho in interiora eius 108, 18. voda aqua 17, 12 ; undaMoys.8. vódcé dux, wodezie mój 54, 14. vodný aquae, büré wodna 68, 16; aquarum, jezera wodna 106, 35.
264 veštie introitus, weltie tvého 120, 8; ingressus 67, 25. vétrovy, piréd oblicéjem wie- trowym venti 17, 43; na peHu wietrowem ventorum 17, 11. vévoda dux 67, 28; 103, 17. vezdy v. vesdy. vézenie captivitas, 84, 2 à j. vezrietà conspicere 21, 20; re- spicere 24, 19. vdźć turris, wiezie silnosti 60, 4. vchoditi intrare, newchod v sid 142, 2. vice (?) wiczie chrbeta jeho po- steriora dorsi 67, 14 ; ZGloss. tamt. wice, ZPod. wyecze (podlé J. Jireéka snad dual od wieko). vidénie visio 88, 20; conspec- tus, pféd tvé widienie 118, 168 a 169. vidéti videre 9, 14; impt. okuste à wydite 33, 9. viec (nikoli věč), adv. z komp. viece, amplius, ultra; otejdu a wiecz nebudu 38, 14; ne- uzřju člověka wiecz Ezech. 11. viece concilium, ot wieczie ve- likého 39, 11; wiecich (tak omylem m. wviece) zlobivych 21, 17. — V. vicë. vieèce palpebra, wieczczoma myma 131, 4. viera fides 32, 4; veritas 44, 5; 68, 14; 88, 3. vietr ventus 1, 4; turbo Hab. 14; auster 77, 26. vina delictum 24, 7. vinnicó vinea, sadili vinnyczie 106, 37; wyunyczie 77, 47 a j. vinný vini, ot plodu vinneho 4, 8 wiezenye vitéz victor, wytiez Hab. 19. vládánie potestas 61, 12; im- perium Ann. 10. vlasový capilli wirch wia- fouich (sic) 67, 22. vlast gens 2, 1 à j.; opravo- vatel ZWitth. ‘na začátku nesouhlasil s tímto přelo- žením a dal za né 2, 1 fbo- rowe a 2, 8 lidfkofbory, ale dále nechává je bez opravy. vlásti regere 2, 9 marg.; do- minari 9, 10 (31). vlastovièi hirundinis, ptééé wla- stowiczie Ezech. 14. vláščí singularis, wlalczy zvěř 79, 14; adv. zvláščě singula- riter, z wlaffczie sem jáz 140, 10 (Gen. tvaru jmen- ného). vlisiti minuere, hledajücí ne- budú wlyfeny dobrého 33, 11 vina fluctus, zvuk wyln 64,8; vSétky wlny 87, 8; gurges, wylna vodná Hab. 10; pro- cella, duch wilny spiritus procellae 106, 26. vina, lana, wylnu 147, 16. vinoskok fluctuatio 54, 93. vinfnie procella, duch wyl- nyeny 10, 7. vniti introire, jáz wendu 5, 8; ingredi, wendy Hab. 16; ve v&ju zemju wflel zvuk jich exivit 18, 5; — ascendere 17, 9; 77,21; oriri Zachar. 78; srov. vznići. vňutř intus, wnutrz Deut. 25; we wnutrz jeho in interiora eius 108, 18. voda aqua 17, 12 ; undaMoys.8. vódcé dux, wodezie mój 54, 14. vodný aquae, büré wodna 68, 16; aquarum, jezera wodna 106, 35.
Strana 265
vojsko exercitus Moys 4. volánie clamor 17, 7; oběť wo- lanye hostia vociferationis 26, 7. vóle voluntas 1, 2; činíte wo- lyu jeho 102, 21. volný voluntarius 67, 10; liber 98, 1. vóz currus 67, 18; guadriga Hab. 8. vracovati sč redire 77, 39. vranový corvorum, dětem wra- nowym 146, 9. vrah hostis Deut. 27 a 41. vrátiti reddere, wraczu pomstu vràhóm mym Deut. 41; v. sé reverti 103, 29; converti 84, 7; regredi 7, 8. vražda scandalum, ta césta jich wrazda jim 48, 14; srov. vrazë scandalum. vraz¢ sors, clerus; na rücho mé pustili jsú wrazy 21, 19; wrazu rozdělil jim zemju 77, 54; 124, 3; 30, 16; 67, 14; — scandalum, wrazu položili mně 139, 6; 49, 20; srov. vražda. vrbie saliceB, v wirby 136, 2. vrci iacere, wyrzy na hospodina péči tvû 54, 23; proicere 91, 11. vrézdnie sculptile 77, 58. vrch vertex, wirch 67, 22; 7, 17; fwirchu desuper 49, 4. vrchni excelsus 77, 56. vrv zona, jako wirw jíž sě pfépasuje 108, 19. vsaditi plantare 1, 3. vsídaé ascensor, kóň i wfyda- czie (sic) vwirhl u moře Moys. 1. vsädati ascendere Hab. 8. vsiesti ascendere, jiz wfiedly ua koně 75, 7. vslaviti v. vzslaviti. 265 vamieliti s& irridere, hospodin wfmyelly sé jemu 36, 13. vemieti sb deridere, ty wímye- gefl sé jim 58, 9. vamrdéti sé corrumpi, w (myrdieli sû së jiezvy mé 37, 6. vstát: surgere 19, 9; exsurgere 8, 7; resurgere 1, 5; insur- gere 53, 5. všako, však, -Z verumtamen, wilakoz 48, 16; wfakoz ta znamenána jsû nonne haec signata sunt Deut. 34; 61, 2; strany významu všako za nonne viz avšako. vi&ieviti visitare, wleziewil nás Zachar. 78. v¥eliky omnis, wileliky élovék 38, 12; adv. o¥eliky, vdelik utique, strpél byl bych wfe- liky ZKap. 54, 13; (oběť) dalt bych byl wfelik ZKap. 50, 18, v ZWittb. na témž místé omylem wliky. vtipovati s& suspicari 67, 17. vtülati v. vztülati. vybijit: expugnare, často wy- bigiely mé 128, 1. vjbojnik excussor 126, 4. vydrfieti eripere 123, 7; 140, 7. vychoditi egredi 67, 8. vyjiti egredi, newyndelf 59, 12 ; wyndieffe ven 40, 7; exire 108, 7. vykládati proponere 109, 3. vyloženie propositio 48, 5; 77, 2. vyloZiti extendere, wylozilruku svû 64, 21; proponere 136, 6. vjmluva eloquium Deut. 2; 104, 19. vymluviti narrare 21, 23; enar- rare 25, 7; eructare, wy- mluwyta rty má chválu 118, 171. vymluvovati narrare 77, 4.
vojsko exercitus Moys 4. volánie clamor 17, 7; oběť wo- lanye hostia vociferationis 26, 7. vóle voluntas 1, 2; činíte wo- lyu jeho 102, 21. volný voluntarius 67, 10; liber 98, 1. vóz currus 67, 18; guadriga Hab. 8. vracovati sč redire 77, 39. vranový corvorum, dětem wra- nowym 146, 9. vrah hostis Deut. 27 a 41. vrátiti reddere, wraczu pomstu vràhóm mym Deut. 41; v. sé reverti 103, 29; converti 84, 7; regredi 7, 8. vražda scandalum, ta césta jich wrazda jim 48, 14; srov. vrazë scandalum. vraz¢ sors, clerus; na rücho mé pustili jsú wrazy 21, 19; wrazu rozdělil jim zemju 77, 54; 124, 3; 30, 16; 67, 14; — scandalum, wrazu položili mně 139, 6; 49, 20; srov. vražda. vrbie saliceB, v wirby 136, 2. vrci iacere, wyrzy na hospodina péči tvû 54, 23; proicere 91, 11. vrézdnie sculptile 77, 58. vrch vertex, wirch 67, 22; 7, 17; fwirchu desuper 49, 4. vrchni excelsus 77, 56. vrv zona, jako wirw jíž sě pfépasuje 108, 19. vsaditi plantare 1, 3. vsídaé ascensor, kóň i wfyda- czie (sic) vwirhl u moře Moys. 1. vsädati ascendere Hab. 8. vsiesti ascendere, jiz wfiedly ua koně 75, 7. vslaviti v. vzslaviti. 265 vamieliti s& irridere, hospodin wfmyelly sé jemu 36, 13. vemieti sb deridere, ty wímye- gefl sé jim 58, 9. vamrdéti sé corrumpi, w (myrdieli sû së jiezvy mé 37, 6. vstát: surgere 19, 9; exsurgere 8, 7; resurgere 1, 5; insur- gere 53, 5. všako, však, -Z verumtamen, wilakoz 48, 16; wfakoz ta znamenána jsû nonne haec signata sunt Deut. 34; 61, 2; strany významu všako za nonne viz avšako. vi&ieviti visitare, wleziewil nás Zachar. 78. v¥eliky omnis, wileliky élovék 38, 12; adv. o¥eliky, vdelik utique, strpél byl bych wfe- liky ZKap. 54, 13; (oběť) dalt bych byl wfelik ZKap. 50, 18, v ZWittb. na témž místé omylem wliky. vtipovati s& suspicari 67, 17. vtülati v. vztülati. vybijit: expugnare, často wy- bigiely mé 128, 1. vjbojnik excussor 126, 4. vydrfieti eripere 123, 7; 140, 7. vychoditi egredi 67, 8. vyjiti egredi, newyndelf 59, 12 ; wyndieffe ven 40, 7; exire 108, 7. vykládati proponere 109, 3. vyloženie propositio 48, 5; 77, 2. vyloZiti extendere, wylozilruku svû 64, 21; proponere 136, 6. vjmluva eloquium Deut. 2; 104, 19. vymluviti narrare 21, 23; enar- rare 25, 7; eructare, wy- mluwyta rty má chválu 118, 171. vymluvovati narrare 77, 4.
Strana 266
266 vynieli eripere, winmu jeho 90, 15; eruere, aby wynal mé 30, 3; meć wynyely hfiesnici evaginaverunt 36, 4; wynmyete divi tollite 95, 8. vynřieti scatere, winrzy scateat ZGloss. Hab. 16; ZWittb. má zde omylem vmrzy; ŽPod. zhemzy. vyplacenie redemptio Zachar. 68. vyplacovati redimere 102, 4. vyplatiti redimere 33, 28 ; li- berare 141, 7. vypraviti narrare 47, 13; pro- nuntiare 118, 172; effari 93, 4; — eruere 24, 17; evellere 24, 15; eripere 33, 5. vyprostiti eripere 16, 13; libe- rare 81, 4. vypro$éovati eripere, wypro- fezygie nedostatečného 34, 10 vypustiti mittere 134, 9 ; emit- tere 42, 3; wypultie 33, 8 a wypufty ZPod. tamt. im- mittit. vypu&covati emittere, jenz wy- pufezygeff studnicé 103, 10. vyfézovati, na teleti mladém rohy wyrziezuyuczym (sic) super vitulum cornua pro- ducentem 68, 32. vyYihnüti oructare 144, 7 marg. vysielati emittere, jenZ wyfiela ümluvu svü 147, 15. vysocec altissimus 17, 14 a j.; excelsus 81, 6. vysoký altus 7, 18; excelsus 77,35; Isa. 4; 88, 28; sum- mus 18, 7; duchem nay- wiffym spiritu principali ; jenz nad wyfokem postavil mé super excelsa 17, 34; na vystiu na wyfoczie in exitu super summum 73, 5. vÿsost altum 7, 8 à j.; excel- sum 41, 8 à j.; summum 18, 7; altitudo 11, 9; 102, 11. vystëziti sé emigrare 61, 7; 51, 7. 5 výstroj egressio 18, 7; ZPod. wyfczie. vystipenie excessus 30, 23. vysć excelsum, na wylfyu do- vede mě vítěz Hab. 19. vÿsiti exaltare 9, 15; magni- ficare 9, 18 (39). vjstie exitus, wiftie vodné 106, 33; egressus 143, 13; profectio 104, 38; excessus 67, 98. vyláhnüti tendere, lucisce své wytahl 7, 13. vytrhnuti evellere, bóh wy- tirhne té 51, 7; extrahere, jenž jsi witrichl mě 21, 10; rapere 7, 3. vytFiesti, wytrzelf meč effunde frameam 34, 3; vitrzes Gloss. tamt. vyvoditi educere 67, 7; eri gere, z hnojé wywodie chu- dého 112, 7; producere, jenž wywody zelinu 146, 8; 103, 14. vyvrátiti evertere 117, 13; eli- dere 145, 8. vyvrci eicere, wywirchl vlasti 77, 54. vyzvéstovati enuntiare 118, 26; pronuntiare 141, 3. vz- mívá často ten úkol, aby ze slovesa imperfektivního stalo se perfektivní (s význa- mem budoucím při formě praesentní), na př. myšlu meditor a vzmyšlu meditabor, čakaju exspecto a vzčakaju exspectabo, kraluju regno a
266 vynieli eripere, winmu jeho 90, 15; eruere, aby wynal mé 30, 3; meć wynyely hfiesnici evaginaverunt 36, 4; wynmyete divi tollite 95, 8. vynřieti scatere, winrzy scateat ZGloss. Hab. 16; ZWittb. má zde omylem vmrzy; ŽPod. zhemzy. vyplacenie redemptio Zachar. 68. vyplacovati redimere 102, 4. vyplatiti redimere 33, 28 ; li- berare 141, 7. vypraviti narrare 47, 13; pro- nuntiare 118, 172; effari 93, 4; — eruere 24, 17; evellere 24, 15; eripere 33, 5. vyprostiti eripere 16, 13; libe- rare 81, 4. vypro$éovati eripere, wypro- fezygie nedostatečného 34, 10 vypustiti mittere 134, 9 ; emit- tere 42, 3; wypultie 33, 8 a wypufty ZPod. tamt. im- mittit. vypu&covati emittere, jenz wy- pufezygeff studnicé 103, 10. vyfézovati, na teleti mladém rohy wyrziezuyuczym (sic) super vitulum cornua pro- ducentem 68, 32. vyYihnüti oructare 144, 7 marg. vysielati emittere, jenZ wyfiela ümluvu svü 147, 15. vysocec altissimus 17, 14 a j.; excelsus 81, 6. vysoký altus 7, 18; excelsus 77,35; Isa. 4; 88, 28; sum- mus 18, 7; duchem nay- wiffym spiritu principali ; jenz nad wyfokem postavil mé super excelsa 17, 34; na vystiu na wyfoczie in exitu super summum 73, 5. vÿsost altum 7, 8 à j.; excel- sum 41, 8 à j.; summum 18, 7; altitudo 11, 9; 102, 11. vystëziti sé emigrare 61, 7; 51, 7. 5 výstroj egressio 18, 7; ZPod. wyfczie. vystipenie excessus 30, 23. vysć excelsum, na wylfyu do- vede mě vítěz Hab. 19. vÿsiti exaltare 9, 15; magni- ficare 9, 18 (39). vjstie exitus, wiftie vodné 106, 33; egressus 143, 13; profectio 104, 38; excessus 67, 98. vyláhnüti tendere, lucisce své wytahl 7, 13. vytrhnuti evellere, bóh wy- tirhne té 51, 7; extrahere, jenž jsi witrichl mě 21, 10; rapere 7, 3. vytFiesti, wytrzelf meč effunde frameam 34, 3; vitrzes Gloss. tamt. vyvoditi educere 67, 7; eri gere, z hnojé wywodie chu- dého 112, 7; producere, jenž wywody zelinu 146, 8; 103, 14. vyvrátiti evertere 117, 13; eli- dere 145, 8. vyvrci eicere, wywirchl vlasti 77, 54. vyzvéstovati enuntiare 118, 26; pronuntiare 141, 3. vz- mívá často ten úkol, aby ze slovesa imperfektivního stalo se perfektivní (s význa- mem budoucím při formě praesentní), na př. myšlu meditor a vzmyšlu meditabor, čakaju exspecto a vzčakaju exspectabo, kraluju regno a
Strana 267
vzkraluju regnabo atp.; to- též platí o z-, které bývá místo vz-, na př. miluju di- ligo à zmiluju diligam; a totéž platí na mnoze také o složeninách s předložkami jinými. vzbáti sč, newzboyu sě non ti- mebo 3, 7. vzblahati wzblahayu tobé bene- dicam 25, 12; 62, 5; 144, 1. vzbočiti sč recalcitrare Deut. 15. vzbojovati impugnare 119, 7. vzbudati, jaz wzbuzyu je pro- vocabo Deut. 21; excitare 77, 17; concitare Deut. 16; irritare 5, 11. vzbydliti, ktoż wzbidly v stanu tvém habitabit 14, 1; inha- bitare 55, 7; commorari 90, 1; demorari 29, 6. vzcakati wzczakayu jmene tvé- ho exspectabo 51, 11. vzčenichati, chřiepy majú a ne- wzczenychayu non odora- bunt 113, 6(14). vzdobývati, ktož wzdobiwa toho reguiret 43, 22. vzdradovati V. vzradovati. vzdrážditi irritare 105, 7; in- citare 73, 18. vzdrdżźniti irritare Deut. 21; provocare Deut. 19. vzdvi£ holocaustum, tobé obie- tugyu wzdwyzy hostiam 115, 17; 65, 15; 49, 8; w zdwy- zech 65, 13; srov. vzvj&é. vzechtiti velle, jenz wzchocze mnoho volet nimis 111, 1; 36, 3. vzelhati mentiri, wzelzy tobé nepfietelé mentientur 65, 3. vzeitie ascensio, wzeftie 83, 6 ; assumtio 88, 19 (m. vzétie?). 261 vzezpëh cantare, cantabo 107, 2. vzezpievati, chvály na&é wze- zpiewamy cantabimus Ezech. 20; wzezpiewayu tobé psal- lam 107, 4. vzezvali praes. vezovu m. vz- Zovu invocare, jmé hospo- dinovo wzowu invocabo Deut. 3; boha newzezwaly jsû 52, 6. vzhájiti prohibere 118, 101. vzhledati, wzhledayu jmene tvého quaerent 82, 17; re- quirere 26, 8. vzhn&vali s, wzhnyewall sé na ny irasceris 84, 6. vzhorëti s& exardescere, wzho- rziel fie oheñ 105, 18; 117, 12. vzhrdëti, srdce skrûsené .. ne- wzhridiey non despicias 50, 19. vzhrimati intonare 17, 14. vzhroziti comminari 102, 9; newzhrozil jsi dievčí ži- vot non horruisti Ambros. 260^. vzchlubiti st, hiieśnici wzchlu- bie sé gloriabuntur 93, 3. vzchod ascensus 103, 3; ortus 49, 1; oriens 74, 7. vzchoditi ascendere 103, 8; in- gredi 14, 2; nohy majiu a newzchodye non ambulabunt 113, 7(15). vzchovati educare 922, 9. vzchváliti, wzchwalyu jmé tvé laudabo 33, 3; vzch. s& glo- riari 5, 12. vzieti sumere 138, 9; accipere 30, 14; auferre 57, 9. vzímati sumere, oblicéj hries- nych wzymate 81, 2. vzkázati mandare 132, 3. wzezpieyu
vzkraluju regnabo atp.; to- též platí o z-, které bývá místo vz-, na př. miluju di- ligo à zmiluju diligam; a totéž platí na mnoze také o složeninách s předložkami jinými. vzbáti sč, newzboyu sě non ti- mebo 3, 7. vzblahati wzblahayu tobé bene- dicam 25, 12; 62, 5; 144, 1. vzbočiti sč recalcitrare Deut. 15. vzbojovati impugnare 119, 7. vzbudati, jaz wzbuzyu je pro- vocabo Deut. 21; excitare 77, 17; concitare Deut. 16; irritare 5, 11. vzbydliti, ktoż wzbidly v stanu tvém habitabit 14, 1; inha- bitare 55, 7; commorari 90, 1; demorari 29, 6. vzcakati wzczakayu jmene tvé- ho exspectabo 51, 11. vzčenichati, chřiepy majú a ne- wzczenychayu non odora- bunt 113, 6(14). vzdobývati, ktož wzdobiwa toho reguiret 43, 22. vzdradovati V. vzradovati. vzdrážditi irritare 105, 7; in- citare 73, 18. vzdrdżźniti irritare Deut. 21; provocare Deut. 19. vzdvi£ holocaustum, tobé obie- tugyu wzdwyzy hostiam 115, 17; 65, 15; 49, 8; w zdwy- zech 65, 13; srov. vzvj&é. vzechtiti velle, jenz wzchocze mnoho volet nimis 111, 1; 36, 3. vzelhati mentiri, wzelzy tobé nepfietelé mentientur 65, 3. vzeitie ascensio, wzeftie 83, 6 ; assumtio 88, 19 (m. vzétie?). 261 vzezpëh cantare, cantabo 107, 2. vzezpievati, chvály na&é wze- zpiewamy cantabimus Ezech. 20; wzezpiewayu tobé psal- lam 107, 4. vzezvali praes. vezovu m. vz- Zovu invocare, jmé hospo- dinovo wzowu invocabo Deut. 3; boha newzezwaly jsû 52, 6. vzhájiti prohibere 118, 101. vzhledati, wzhledayu jmene tvého quaerent 82, 17; re- quirere 26, 8. vzhn&vali s, wzhnyewall sé na ny irasceris 84, 6. vzhorëti s& exardescere, wzho- rziel fie oheñ 105, 18; 117, 12. vzhrdëti, srdce skrûsené .. ne- wzhridiey non despicias 50, 19. vzhrimati intonare 17, 14. vzhroziti comminari 102, 9; newzhrozil jsi dievčí ži- vot non horruisti Ambros. 260^. vzchlubiti st, hiieśnici wzchlu- bie sé gloriabuntur 93, 3. vzchod ascensus 103, 3; ortus 49, 1; oriens 74, 7. vzchoditi ascendere 103, 8; in- gredi 14, 2; nohy majiu a newzchodye non ambulabunt 113, 7(15). vzchovati educare 922, 9. vzchváliti, wzchwalyu jmé tvé laudabo 33, 3; vzch. s& glo- riari 5, 12. vzieti sumere 138, 9; accipere 30, 14; auferre 57, 9. vzímati sumere, oblicéj hries- nych wzymate 81, 2. vzkázati mandare 132, 3. wzezpieyu
Strana 268
268 vzkléti, wzeklnu oni maledicent 108, 28. vzkochati delectare ; du&é wzko- cha sé delectabitur 34, 9; 36, 11. vzkralovati vzkraluge hospodin regnabit 145, 10. vzkfehtati fremere, hřiešník zuby svými wzkrzehcze fre- met 111, 10; stridere 36, 12. vzkůřitifumigare; (hory) wzku- rzie sé fumigant 103, 32; fumigabunt 143, 5. vzkuifovati probare, wzkulfo- wali i vidéli diela tvá 944, 9. vzkvetnüti florere 89, 6. vzkvisti florere, pihva ne wzektwe florebit Hab. 17; reflorere, wzkwetlo télo mé 27, 7; efflorere, wzektwe svatost má 131, 18. vzláti increpare 9, 6; arguere 49, 91. vzlobiti (m. vz-zlobiti), hfie&nfk wzloby 86 irascetur 111, 10. vzmluviti, jazyk wzmluwi sád loquetur 36, 30; wzmiuwi véécky divy tvé narrabo 9, 2. vzmnoZiii multiplicare 64, 11. vzmodliti, wzmodle sć jemu v&écky éeledi adorabunt 21, 28 vzmrzéti (?), v&icku kirmyu wzmyzala (sic) jest dusé abominata est 106, 18. vzmrzkovati, muzé lstivého wzmyrzkuge hospodin abo- minabitur 5, 7. vzmysliti meditari, wzmiflyu meditabor Ezech. 14. vznésti extollere 133,2; effere, ani sta sé wznefle oëi moji 130, 1. vznieti sonare, v zvoneëkäch wznieczich 150, 5. vznieti së exardescere, wzeyme gé ohen 38, 4; oheň sé wznal 17, 9. vzniti ascendere, kto wzende na horu 23, 3; oriri 71, 7; Srov. onitt. vzobcovati communicare, ne wzobczugyu s vyvolenymi non communicabo 140, 4. vzobëtovati, wzobietugi tobě sacrificabo 53, 8. vzpadati v. 5, 8. vzpěti, tobě wzpieyu psallam 58, 18; wzpiegem cantabi- mus 20, 14; srov. vzezpětí. vzpievati, wzpiewayu cantabo 12, 6; psallam 9, 3; srov. vzezpievati. vzploditi, wzplody(f sílu multi- plicabis 137, 3; augere 104, 24. vzpodvihnüti allevare 144, 14. vzpolehnáti incumbere 104, 38. vzpomanüli recordari, wzpo- manul sé jest 9, 13 (omylem místo rozpomanul?); memi- nisse, wzpomyen na mé ?4; 7; memorem esse wzpomyen rühánie tvého 73, 22; 19, 1. vzpovédéti, wzpowiedie nebesa divy tvé confitebuntur 88, 6. vzpraviti, velikost tvû wzpra- wie narrabunt 144, 6. veprébyvati, wzprziebywas v nich habitabis 5, 12. vzprositi, dcery wzprofie de- precabuntur 44, 13. vzpychati delectare, ni jsi wzpi- chal nepřátel mých 29, 2. vzpychlati delectari, jáz vedě wzpichly delectabor 103, 34. vzpytati, wzpytayu scrutabor 118, 115. vzradovati sé laetari 15, 9 a j.;
268 vzkléti, wzeklnu oni maledicent 108, 28. vzkochati delectare ; du&é wzko- cha sé delectabitur 34, 9; 36, 11. vzkralovati vzkraluge hospodin regnabit 145, 10. vzkfehtati fremere, hřiešník zuby svými wzkrzehcze fre- met 111, 10; stridere 36, 12. vzkůřitifumigare; (hory) wzku- rzie sé fumigant 103, 32; fumigabunt 143, 5. vzkuifovati probare, wzkulfo- wali i vidéli diela tvá 944, 9. vzkvetnüti florere 89, 6. vzkvisti florere, pihva ne wzektwe florebit Hab. 17; reflorere, wzkwetlo télo mé 27, 7; efflorere, wzektwe svatost má 131, 18. vzláti increpare 9, 6; arguere 49, 91. vzlobiti (m. vz-zlobiti), hfie&nfk wzloby 86 irascetur 111, 10. vzmluviti, jazyk wzmluwi sád loquetur 36, 30; wzmiuwi véécky divy tvé narrabo 9, 2. vzmnoZiii multiplicare 64, 11. vzmodliti, wzmodle sć jemu v&écky éeledi adorabunt 21, 28 vzmrzéti (?), v&icku kirmyu wzmyzala (sic) jest dusé abominata est 106, 18. vzmrzkovati, muzé lstivého wzmyrzkuge hospodin abo- minabitur 5, 7. vzmysliti meditari, wzmiflyu meditabor Ezech. 14. vznésti extollere 133,2; effere, ani sta sé wznefle oëi moji 130, 1. vznieti sonare, v zvoneëkäch wznieczich 150, 5. vznieti së exardescere, wzeyme gé ohen 38, 4; oheň sé wznal 17, 9. vzniti ascendere, kto wzende na horu 23, 3; oriri 71, 7; Srov. onitt. vzobcovati communicare, ne wzobczugyu s vyvolenymi non communicabo 140, 4. vzobëtovati, wzobietugi tobě sacrificabo 53, 8. vzpadati v. 5, 8. vzpěti, tobě wzpieyu psallam 58, 18; wzpiegem cantabi- mus 20, 14; srov. vzezpětí. vzpievati, wzpiewayu cantabo 12, 6; psallam 9, 3; srov. vzezpievati. vzploditi, wzplody(f sílu multi- plicabis 137, 3; augere 104, 24. vzpodvihnüti allevare 144, 14. vzpolehnáti incumbere 104, 38. vzpomanüli recordari, wzpo- manul sé jest 9, 13 (omylem místo rozpomanul?); memi- nisse, wzpomyen na mé ?4; 7; memorem esse wzpomyen rühánie tvého 73, 22; 19, 1. vzpovédéti, wzpowiedie nebesa divy tvé confitebuntur 88, 6. vzpraviti, velikost tvû wzpra- wie narrabunt 144, 6. veprébyvati, wzprziebywas v nich habitabis 5, 12. vzprositi, dcery wzprofie de- precabuntur 44, 13. vzpychati delectare, ni jsi wzpi- chal nepřátel mých 29, 2. vzpychlati delectari, jáz vedě wzpichly delectabor 103, 34. vzpytati, wzpytayu scrutabor 118, 115. vzradovati sé laetari 15, 9 a j.;
Strana 269
vzdradovati sé laetari viz 9, 3; 20, 2; 30, 8; 32, 21. vzrieli, pristüpi k tobé, wzrzy videbo 5, 5 t. j. vzti, sotva uzr. vzrihati eructare, den dni wzrzyha slovo 18, 3. vzrozuméti intellegere 118, 95. vzrühati, hospodin wzruha sé jim subsannabit 2, 4; pro- fanare 88, 32; exprobrare 41, 11. vzrjdati sb fremere, proóé Bi sé wzridaly vlasti 2, 1. vzs-: některá ze slov takto se začínajících viz pod vs-. vzslaviti, tento bóh mój i wz(la- wy jej glorificabo Moys. 2. vztáhnüti v. 185, 12. vztdzati, newztiezet non requi- ret 9, 13(34). vzteklstvie insania 39, 5. vztresktati, wztrefkcze mé cor- ripiet 140, 5. vztülati s£, wztulagy sé circu- ibunt ZPod. 58, 15; ZWittb. má zde wtulayu sé. vztytrat: murmurare v. 58, 16 a Srov. tytrati. vavelebità magnificare 38, 4 marg. vævelitétà magnificare 11, 5. vzveliciti magnificare 137, 2 aj. vzveseliti sč, wzwelely sé exul- tabo 9, 16. vzvésti, lábo by sé wzwedly césty mé utinam dirigantur 118, 5. vzvěstovati annuntiare 147, 19. vzvládnüti, bóh wzwladne kra- jinami dominabitur 58, 14. vzvléci induere 34, 13. vzvoditi elevare Ann. 8. vzvolati, kdyZ wzwolayu na té cum clamavero 140, 1; invo- care 49, 16. vzvolenec electus 77, 31. vzvoliti eligere 24, 12. vzvjf holocaustum, za wzwy- ffyu neprosil si 39, 7; srov. vzdwiż. vzvysiti exaltare 9, 12(33); su- perexaltare Puer. 74; ele- vare 25, 7. z, ze ex, de; z nebé de caelo 19, 7; z pekla ex inferno 85, 13; z [kaly 77, 16; z fyona 19, 3; z zemye 9, 16(37); ze (mutka 107, 13; ze ztraty 102, 4; ze kirwe Deut. 42. z-: mnohé složeniny mají z- místo a vedlé wz-; ûkolem složení toho bývá, z imper- fektiva učiniti perfektivum, viz vz-; také se zastupují a střídají složeniny se z- a s s-, na př. zhladiti a shla- diti. za, za li num, numquid ; za li zpoviedati sé bude 29, 10. zab&hnáti fugere, ot láuie tvého zabiehnu 103, 7; 113, 3. zabijśti interficere, zabigieyte 61, 4; occidere, kdyZ zabi- gieffe já 77, 34. zabiti interficere 93, 6; occi- dere, jáz zabyu Deut. 39 t. j. zabiu. zabrániti protegere 90, 14. zábf&zk, zábYózek diluculum, w zabrziezk ZGloss. a Z Pod. 77,34; ŽWittb. tutéž zbrzie- zek (sic); v zabrziezk ŹGloss. ZPod. 107, 3; ZWittb. má zde zabirziek; srov. prvy zabrzezek Exod. 14, 27. zabrëzdenie (ve ti. IL.), zabrèz- děnie (ve tř. III.) diluculum, a6 vezmu pelie w zabrziez- dyenye 188, 9; wzbrziez- denye (sic) 56, 9.
vzdradovati sé laetari viz 9, 3; 20, 2; 30, 8; 32, 21. vzrieli, pristüpi k tobé, wzrzy videbo 5, 5 t. j. vzti, sotva uzr. vzrihati eructare, den dni wzrzyha slovo 18, 3. vzrozuméti intellegere 118, 95. vzrühati, hospodin wzruha sé jim subsannabit 2, 4; pro- fanare 88, 32; exprobrare 41, 11. vzrjdati sb fremere, proóé Bi sé wzridaly vlasti 2, 1. vzs-: některá ze slov takto se začínajících viz pod vs-. vzslaviti, tento bóh mój i wz(la- wy jej glorificabo Moys. 2. vztáhnüti v. 185, 12. vztdzati, newztiezet non requi- ret 9, 13(34). vzteklstvie insania 39, 5. vztresktati, wztrefkcze mé cor- ripiet 140, 5. vztülati s£, wztulagy sé circu- ibunt ZPod. 58, 15; ZWittb. má zde wtulayu sé. vztytrat: murmurare v. 58, 16 a Srov. tytrati. vavelebità magnificare 38, 4 marg. vævelitétà magnificare 11, 5. vzveliciti magnificare 137, 2 aj. vzveseliti sč, wzwelely sé exul- tabo 9, 16. vzvésti, lábo by sé wzwedly césty mé utinam dirigantur 118, 5. vzvěstovati annuntiare 147, 19. vzvládnüti, bóh wzwladne kra- jinami dominabitur 58, 14. vzvléci induere 34, 13. vzvoditi elevare Ann. 8. vzvolati, kdyZ wzwolayu na té cum clamavero 140, 1; invo- care 49, 16. vzvolenec electus 77, 31. vzvoliti eligere 24, 12. vzvjf holocaustum, za wzwy- ffyu neprosil si 39, 7; srov. vzdwiż. vzvysiti exaltare 9, 12(33); su- perexaltare Puer. 74; ele- vare 25, 7. z, ze ex, de; z nebé de caelo 19, 7; z pekla ex inferno 85, 13; z [kaly 77, 16; z fyona 19, 3; z zemye 9, 16(37); ze (mutka 107, 13; ze ztraty 102, 4; ze kirwe Deut. 42. z-: mnohé složeniny mají z- místo a vedlé wz-; ûkolem složení toho bývá, z imper- fektiva učiniti perfektivum, viz vz-; také se zastupují a střídají složeniny se z- a s s-, na př. zhladiti a shla- diti. za, za li num, numquid ; za li zpoviedati sé bude 29, 10. zab&hnáti fugere, ot láuie tvého zabiehnu 103, 7; 113, 3. zabijśti interficere, zabigieyte 61, 4; occidere, kdyZ zabi- gieffe já 77, 34. zabiti interficere 93, 6; occi- dere, jáz zabyu Deut. 39 t. j. zabiu. zabrániti protegere 90, 14. zábf&zk, zábYózek diluculum, w zabrziezk ZGloss. a Z Pod. 77,34; ŽWittb. tutéž zbrzie- zek (sic); v zabrziezk ŹGloss. ZPod. 107, 3; ZWittb. má zde zabirziek; srov. prvy zabrzezek Exod. 14, 27. zabrëzdenie (ve ti. IL.), zabrèz- děnie (ve tř. III.) diluculum, a6 vezmu pelie w zabrziez- dyenye 188, 9; wzbrziez- denye (sic) 56, 9.
Strana 270
270 zaclon- srov. zaslon-. zaclonitel protector 17, 31. zacłoniti protegere 63, 3. zahanbiti confundere 68, 7. zahubenie desolatio 72, 19. zahubiti desolare 78, 7. zajieti mutuari, zayme hfriesny a neotplatí 36, 21. zajiti recedere 9, 1(22). zaklopiti concludere Deut. 30. zákon lex 77, 1; zákona noficz legislator 83, 8. zaléhati insidiari 9, 9(30). zámek sera 147, 13. zamietałi proicere 50, 13. zomraëità obscurare 104, 28. zamiucenie commotio, zamu- czenye hlavy 43, 15; contur- batio 30, 21. zamucovali turbare, zamuczu- geff hlubokost morski 64, 8; conturbare, proć zamu- czyugelf mé 42, 5; 38, 12. zámutek iribulatio 70, 20; 90, 15; 141, 3. zamütiti movere, aó zamuczen budu 12, 6; 14, 5; commo- vere, (zemé) zamuczena jest 59, 4 a j.; turbare, dusć má zamuczena jest 6, 4; zamu- tily sü sé vody 45, 4; 04, 8; Hab. 7 ; conturbare, kosti mé zamuczeny jsû 30, 11; tribulare, v den zamuczeny in die tribulationis Hab. 16 (srov. zapomanuty oblivi- onis). zdmysł adinventio 76, 13. zaplacovati retribuere 37, 21; 34, 12. zaplatiti retribuere, čsož za- platit mi 115, 12. zapojiti inebriare, čiešé má za- poyuczie 22, 5; 64, 10 a 11. zapomandti oblivisci, at zapo- manu 58, 12; či-li zapo- myene bóh 76, 10; zapomyen ludu svého 44, 11; neroď zapomanuti 102, 2; proć za- pomanul jsi mne 41, 10; zapomanuli fut skutków jeho 105, 13; v zemi zapoma- nutey in terra oblivionis 87, 13. zapomanutie oblivio 9, 19. zapomnieti oblivisci Deut. 18; 9, 11 (32). zapuditi repellere 17, 23. zárodek germen Hab. 17. zasë, za së, retro retrorsum; obráceni budte zaffye 34, 4; 9, 4; neoteślo zalie firdeze nase 43, 19. záslon- srov. záclon- záslona protector 17, 19; 26, 1; protectio 17, 36 a jJ. zasloňenie protector 80, 3. zaslonitel protector 17, 3 aj. zasloniti protegere 30, 21; obumbrare 90, 4. zasłieniti obumbrare 139, 8. zástup exercitus Ambros. 2602 ; castra 26, 3. zastydèti sè erubescere, neza- ftyzyu sé 24, 2; revereri 34, 4. zasypovati obdormire, proč za- fipugeff hospodine 43, 23; proé zafypugeff ZPod. ‘tant. zatisknüti obturare 57, 5. zatlaëiti, zatlaczena jsû ústa obstructum 62, 12. zatracovali perdere 25, 9; 21, 3. zatratiti perdere, zatratif( v&éc- ky 5, 7; 33, 17; disperdere, pojdśte i i zatratimy jé impt. 82, 5; 43, 3; a j. zatrůtiti ' trucidare, aby zatru- tily pravé 36, 14. zatvoritià concludere 16, 30, 9. 10;
270 zaclon- srov. zaslon-. zaclonitel protector 17, 31. zacłoniti protegere 63, 3. zahanbiti confundere 68, 7. zahubenie desolatio 72, 19. zahubiti desolare 78, 7. zajieti mutuari, zayme hfriesny a neotplatí 36, 21. zajiti recedere 9, 1(22). zaklopiti concludere Deut. 30. zákon lex 77, 1; zákona noficz legislator 83, 8. zaléhati insidiari 9, 9(30). zámek sera 147, 13. zamietałi proicere 50, 13. zomraëità obscurare 104, 28. zamiucenie commotio, zamu- czenye hlavy 43, 15; contur- batio 30, 21. zamucovali turbare, zamuczu- geff hlubokost morski 64, 8; conturbare, proć zamu- czyugelf mé 42, 5; 38, 12. zámutek iribulatio 70, 20; 90, 15; 141, 3. zamütiti movere, aó zamuczen budu 12, 6; 14, 5; commo- vere, (zemé) zamuczena jest 59, 4 a j.; turbare, dusć má zamuczena jest 6, 4; zamu- tily sü sé vody 45, 4; 04, 8; Hab. 7 ; conturbare, kosti mé zamuczeny jsû 30, 11; tribulare, v den zamuczeny in die tribulationis Hab. 16 (srov. zapomanuty oblivi- onis). zdmysł adinventio 76, 13. zaplacovati retribuere 37, 21; 34, 12. zaplatiti retribuere, čsož za- platit mi 115, 12. zapojiti inebriare, čiešé má za- poyuczie 22, 5; 64, 10 a 11. zapomandti oblivisci, at zapo- manu 58, 12; či-li zapo- myene bóh 76, 10; zapomyen ludu svého 44, 11; neroď zapomanuti 102, 2; proć za- pomanul jsi mne 41, 10; zapomanuli fut skutków jeho 105, 13; v zemi zapoma- nutey in terra oblivionis 87, 13. zapomanutie oblivio 9, 19. zapomnieti oblivisci Deut. 18; 9, 11 (32). zapuditi repellere 17, 23. zárodek germen Hab. 17. zasë, za së, retro retrorsum; obráceni budte zaffye 34, 4; 9, 4; neoteślo zalie firdeze nase 43, 19. záslon- srov. záclon- záslona protector 17, 19; 26, 1; protectio 17, 36 a jJ. zasloňenie protector 80, 3. zaslonitel protector 17, 3 aj. zasloniti protegere 30, 21; obumbrare 90, 4. zasłieniti obumbrare 139, 8. zástup exercitus Ambros. 2602 ; castra 26, 3. zastydèti sè erubescere, neza- ftyzyu sé 24, 2; revereri 34, 4. zasypovati obdormire, proč za- fipugeff hospodine 43, 23; proé zafypugeff ZPod. ‘tant. zatisknüti obturare 57, 5. zatlaëiti, zatlaczena jsû ústa obstructum 62, 12. zatracovali perdere 25, 9; 21, 3. zatratiti perdere, zatratif( v&éc- ky 5, 7; 33, 17; disperdere, pojdśte i i zatratimy jé impt. 82, 5; 43, 3; a j. zatrůtiti ' trucidare, aby zatru- tily pravé 36, 14. zatvoritià concludere 16, 30, 9. 10;
Strana 271
zavěrné adv., v. věrný. záviňenie delictum, zawinenye 58, 13. závinník delinquens, fiech za- winnykom 74, 5. zdoist odium 24, 19; 68, 10. zavrci proicere, zawirhl jsi řěči mé 49, 17; zavrZeny irritus 88, 35. zaviieli concludere 77, 62. za£éci accendere 78, 5; suc- cendere, oheñ zazehl sé jest Deut. 22; uhlé zazhlo sé 17, 9; incendere, zazzen bude chudy 9, 2 (23); zaëéci së exardescere, oheń sě zazze 49, 3. zažženie 140, 2. zbäti s& timere Hab. 2. zbèrovati liberare, zbierowal mé 114, 6; my jsmy zbiero- wany 1283, 7. zbieliti dealbare 67, 15. zbijèti occidere, nezbygiey jich 58, 12. zhojovati, zboyugy (sic) zboyu- czye (sic) mé, t. j. zbojuj zbojujucie, expugna impu- gnantes 34, 1. zbósti compungere 29, 13; 34, 16. zbrèzek a zbřěžďenie v. zábř. — zbyteénj residuus Deut. 36. zcépénàti obrigescere, zczie- pieniely vsicci Moys. 15. zdravie Sanitas 37, 4; salutare 84, 8 glossa. zdrázdit? irritare 105, 16. zdvii v. vzdviż. zeleň olus, jakožto zeleny trav- né olera herbarum spadnû 36, 2. zelina herba 89, 6 a j. zemdlenie defectio 118, 53. zelus incensum, zazzenie 271 zemdleti infirmari, dońudź ne- zemdlegyu 57, 8; deficere, zemdleyte 70, 18. zemdliti infirmare, (dědina) zemdlena jest 67, 10. zemënin terrigena, vselici ze- myene 48, 3; incola, kdyz biechu zemany (pl. Instr.) jejie 104, 12. zemsky terrae; terrarum; tlu- stost zemfka 140, 7; séëno zemfke 71, 16; krajiny zem- [ke 21, 28; "okol zemfky 95, 13: okirzl zemíky 88, 12; světa zemlkeho 18, 5; okola zemfkeho 71, 8; zá- kladi zemfczi 81, 5; podvoji zemíczy Ann. 8; pokolenie zemlka 71, 17; obličěj zem- fky 103, 30. zeschnüti v. zSechnüti. zespati, jaz sem spal i zefpal sem sě soporatus sum 3, 6. zelfónie contritio 13, 3; 59, 4. zetFieti conterere 3, 8; alli- dere, zetrze malüéké 136, 9; collidere; stolici jeho si ze- trziel 88, 45; comminuere, zetru jé jako prach 17, 43. zév- 8rov. zjév-. zezfieti respicere, zezrziel na v&é 32, 14; considerare 21, 18; srov. sezřicít. zhladiti delere, mé zlosti zhladi 50, 11; srov. shladiti. zhnojiti s& putrescere: viz 37, 6 zhubitedinÿ, na stolici zhubi- tedlney pestilentiae 1, 1 glossa. zhubiti vastare Deut. 25; con- sumere Deut. 36; occidere 93, 6. zhubovati, s uhlím zhubuyu- czym cum carbonibus deso- latoriis 119, 4.
zavěrné adv., v. věrný. záviňenie delictum, zawinenye 58, 13. závinník delinquens, fiech za- winnykom 74, 5. zdoist odium 24, 19; 68, 10. zavrci proicere, zawirhl jsi řěči mé 49, 17; zavrZeny irritus 88, 35. zaviieli concludere 77, 62. za£éci accendere 78, 5; suc- cendere, oheñ zazehl sé jest Deut. 22; uhlé zazhlo sé 17, 9; incendere, zazzen bude chudy 9, 2 (23); zaëéci së exardescere, oheń sě zazze 49, 3. zažženie 140, 2. zbäti s& timere Hab. 2. zbèrovati liberare, zbierowal mé 114, 6; my jsmy zbiero- wany 1283, 7. zbieliti dealbare 67, 15. zbijèti occidere, nezbygiey jich 58, 12. zhojovati, zboyugy (sic) zboyu- czye (sic) mé, t. j. zbojuj zbojujucie, expugna impu- gnantes 34, 1. zbósti compungere 29, 13; 34, 16. zbrèzek a zbřěžďenie v. zábř. — zbyteénj residuus Deut. 36. zcépénàti obrigescere, zczie- pieniely vsicci Moys. 15. zdravie Sanitas 37, 4; salutare 84, 8 glossa. zdrázdit? irritare 105, 16. zdvii v. vzdviż. zeleň olus, jakožto zeleny trav- né olera herbarum spadnû 36, 2. zelina herba 89, 6 a j. zemdlenie defectio 118, 53. zelus incensum, zazzenie 271 zemdleti infirmari, dońudź ne- zemdlegyu 57, 8; deficere, zemdleyte 70, 18. zemdliti infirmare, (dědina) zemdlena jest 67, 10. zemënin terrigena, vselici ze- myene 48, 3; incola, kdyz biechu zemany (pl. Instr.) jejie 104, 12. zemsky terrae; terrarum; tlu- stost zemfka 140, 7; séëno zemfke 71, 16; krajiny zem- [ke 21, 28; "okol zemfky 95, 13: okirzl zemíky 88, 12; světa zemlkeho 18, 5; okola zemfkeho 71, 8; zá- kladi zemfczi 81, 5; podvoji zemíczy Ann. 8; pokolenie zemlka 71, 17; obličěj zem- fky 103, 30. zeschnüti v. zSechnüti. zespati, jaz sem spal i zefpal sem sě soporatus sum 3, 6. zelfónie contritio 13, 3; 59, 4. zetFieti conterere 3, 8; alli- dere, zetrze malüéké 136, 9; collidere; stolici jeho si ze- trziel 88, 45; comminuere, zetru jé jako prach 17, 43. zév- 8rov. zjév-. zezfieti respicere, zezrziel na v&é 32, 14; considerare 21, 18; srov. sezřicít. zhladiti delere, mé zlosti zhladi 50, 11; srov. shladiti. zhnojiti s& putrescere: viz 37, 6 zhubitedinÿ, na stolici zhubi- tedlney pestilentiae 1, 1 glossa. zhubiti vastare Deut. 25; con- sumere Deut. 36; occidere 93, 6. zhubovati, s uhlím zhubuyu- czym cum carbonibus deso- latoriis 119, 4.
Strana 272
272 zhynovati deficere, jakož zhy- nuge dým 67, 3; zhynugicze jakožto dým 36, 10; vypra- vil jé z zhynuyuczich (sic) de interitionibus 106, 20. zhynüti deficere 17, 38; ta- bescere, zhynuty mi kázala milost tvá 118, 139; con- sumi 7, 10; perire 40, 6; tehdy snad zhnyech (sic) tunc forte periissem 118, 92. zchrána v. schrâna. ziesti v. zjiesti. z)émati capere, jiZ biechu zge- maly jé 105, 46. zjévny manifestus, 49, 3. zjévenie, zëvenie revelatio, zgie- wenye Sim. 32, declaratio, zeuenie ZGloss. 118, 130, ZWittb. má tutéž omylem zgiewne. zjéviti, zéviti manifestare, zgiew sé 79, 2; revelare, zyewy hofpodin cóstu tvi 36, 5; z. s6 apparere 16, 15; inno- tescere 143, 3. zjiesti, ziesti comedere, (chrüst) zzie ve&ken plod země 104, 35; ŽGloss. též; (chrüst) zziedl vše sěno (dč připsáno později) 104, 35. zkazità destruere 8, 3; exter- minare 79, 14. zkrvavenec, neshromäzdfm sña- teGkóv jich zkirwawenczow non congregabo conventicula eorum de sanguinibus 15, 4. zkrvavy, muzé zkirwaweho vi- rum sanguinum 5, 7. zkusiti tentare 34, 16; probare 16, 3. zkufovati examinare, jako zku- fIygyu stfiebra 65, 10. zlaënëtià ač ti zlacznieyu si esuriam 49, 12. zgiewnye zlémati, zlamayu confringam 74, 11; zlamaymy okovy dirampamus 2, 3. zlatnÿ auri u bledosti zlatney 67, 14 zlisiti frustrare 131, 11. zlizati lingere, neprietelé ze- mju zlyzu lingent 71, 9. zlob iniquitas 7, 17; malitia, miloval jsi zlob 51, 5; zloby nechtél nenévidéti 35, 5. zloba malitia, w zlobé 93, 23. zlobenie malignitas 34, 17. zlobiti s$ malignari 36, 9 ; 73, 8. zlobivnik malignans 93, 16. zlobivj malignus 5, 6; mali- gnans 63, 3; malitiae 110, 4. zloděj fur 49, 18. zlosť iniquitas 50, 3 a j.: w zloftich 105, 43. zlostnÿ malignus 9, 15 (36): iniquus 50, 15; iniquitatis. céstu zloftnu 118, 29. zlbiti concupiscere 118, 20. zmazati unguere 88, 21. zmek draco, potlacis lewa i zemka 90, 13. zmilovati, zmylugi té diligam 11, 9. zmlknüti, zm]kly uciheny sú dásně mé ZPod. 68, 4; v ZWittb. tamt. psáno bez l a jen se samohláskou prů- vodnou: zmykly jsü; srovn. prémlkniüti. | zmodliti, k tobě zmodly sé orabo, 5, 4. zmysliti, jazyk mój zmyfly pravedlnost meditabitur 34, 28. zmjt, zmygi loZe mé lavabo, 6, znamenati signare 5, 7; consi- derare 9, 14 (35) a j. znamenie signum 64, 9; signi-
272 zhynovati deficere, jakož zhy- nuge dým 67, 3; zhynugicze jakožto dým 36, 10; vypra- vil jé z zhynuyuczich (sic) de interitionibus 106, 20. zhynüti deficere 17, 38; ta- bescere, zhynuty mi kázala milost tvá 118, 139; con- sumi 7, 10; perire 40, 6; tehdy snad zhnyech (sic) tunc forte periissem 118, 92. zchrána v. schrâna. ziesti v. zjiesti. z)émati capere, jiZ biechu zge- maly jé 105, 46. zjévny manifestus, 49, 3. zjévenie, zëvenie revelatio, zgie- wenye Sim. 32, declaratio, zeuenie ZGloss. 118, 130, ZWittb. má tutéž omylem zgiewne. zjéviti, zéviti manifestare, zgiew sé 79, 2; revelare, zyewy hofpodin cóstu tvi 36, 5; z. s6 apparere 16, 15; inno- tescere 143, 3. zjiesti, ziesti comedere, (chrüst) zzie ve&ken plod země 104, 35; ŽGloss. též; (chrüst) zziedl vše sěno (dč připsáno později) 104, 35. zkazità destruere 8, 3; exter- minare 79, 14. zkrvavenec, neshromäzdfm sña- teGkóv jich zkirwawenczow non congregabo conventicula eorum de sanguinibus 15, 4. zkrvavy, muzé zkirwaweho vi- rum sanguinum 5, 7. zkusiti tentare 34, 16; probare 16, 3. zkufovati examinare, jako zku- fIygyu stfiebra 65, 10. zlaënëtià ač ti zlacznieyu si esuriam 49, 12. zgiewnye zlémati, zlamayu confringam 74, 11; zlamaymy okovy dirampamus 2, 3. zlatnÿ auri u bledosti zlatney 67, 14 zlisiti frustrare 131, 11. zlizati lingere, neprietelé ze- mju zlyzu lingent 71, 9. zlob iniquitas 7, 17; malitia, miloval jsi zlob 51, 5; zloby nechtél nenévidéti 35, 5. zloba malitia, w zlobé 93, 23. zlobenie malignitas 34, 17. zlobiti s$ malignari 36, 9 ; 73, 8. zlobivnik malignans 93, 16. zlobivj malignus 5, 6; mali- gnans 63, 3; malitiae 110, 4. zloděj fur 49, 18. zlosť iniquitas 50, 3 a j.: w zloftich 105, 43. zlostnÿ malignus 9, 15 (36): iniquus 50, 15; iniquitatis. céstu zloftnu 118, 29. zlbiti concupiscere 118, 20. zmazati unguere 88, 21. zmek draco, potlacis lewa i zemka 90, 13. zmilovati, zmylugi té diligam 11, 9. zmlknüti, zm]kly uciheny sú dásně mé ZPod. 68, 4; v ZWittb. tamt. psáno bez l a jen se samohláskou prů- vodnou: zmykly jsü; srovn. prémlkniüti. | zmodliti, k tobě zmodly sé orabo, 5, 4. zmysliti, jazyk mój zmyfly pravedlnost meditabitur 34, 28. zmjt, zmygi loZe mé lavabo, 6, znamenati signare 5, 7; consi- derare 9, 14 (35) a j. znamenie signum 64, 9; signi-
Strana 273
ficatio 59, 6; 45, 9. znedużnóti languescere 87, 10. znemocnëti, znemocznyegi in- firmabuntur 9, 4. zviut? ab intus, znutrz 44, 14. zmajii, hiieśnik znyge tabescet 111, 10 marg.; viz Hab. 12. zoblaëti, popy jeho zoblaczyu spasenim induam 1831, 16. zodiett circumornare 143, 12. zorë aurora, ty jsi stvořil zorzyu 73, 16; diluculum, réno w zorzie 45, 6 t. j. v Zofé, plur. Akk. jako stb. V5 Zore, préZde zors, zor- jams vxschodestams, Miklo sich Lexicon. zpëdità supplantare, již smy- slili zpieczity chody mó 139, 6. zpëh, zpieyu cantabo 56, 8; srovn. vzp-. zpievanie cantatio 70, 6; can- ticum 97, 1. zpievati, piesñ novû zpiewayu tobě cantabo 143, 9; psal- lere 67, 33; zpiewayucze mně biechu cantabiles 118, 54. zpiti s&, zpygy s6inebriabuntur 35, 9 prodigium , zplameniti, oheń zplameny ne- piately inflammabit 96, 3. zpodjieti levare, zpodyal ruku svû 105, 26; elevare, zpod- yaly féky hlas svój 92, 3. zpodjimati erigere 144, 14. zpohanàti confundere 24, 4. zpomanüti meminisse, aó ne- zpomanu tebe 136, 6; me- morare, nebuď zpomanuto jmě 82, 5; recordari, když zpomieniechom Siona 136, zpovéd confessio 41, b. 273 zpoviedánie confiteri 141, 8. zpoviedati sč confiteri, zpowi- dayu sé tobá confitebor 29, 13; 17, 50; zpowiedati 86 budu 7, 18; 6, 6; — té zpowiedamy te confitemur Ambros. 2608. zprawiti iustificare 18, 10; re- gere 2, 9. zprositi, u boha zprofiyu de- precabor 29, 9. zprostitel liberator 17, 3. zprostiti liberare 7, 2; eripere, tobń zprofczen budu 17, 30; eruere, zprofezyu tá 49, 15. zprostfieti extendere, zpro- ftrziel si ruku 137, 7; ex- pandere, zproftrziel oblak k zásloně jich 104, 39; pro- Sternere, aby zproftrziel jé 105, 26. zproščovati solvere, hospodin fprofezyge okované 145, 7. zprzňenie corruptio, zpirznenye 29, 10. zprzniti inquinare, zpirzneny fut césty jeho 9, 5 (26); corrumpere 52, 2. zpylánie scrutinium 63, 7. zpytati scrutari 63, 7; 118, 34. zpytovati scrutari 118, 2; in- quirere 37, 13. zradovati sł, zradugi sé kosti exultabunt 50, 10. zrénie conspectus 17, 7. zKiedinicé pupilla, ostriehal je- ho jako zrziedlnyczie oka Svého Deut. 10; 16, 8; pal- pebra, zrziedlnyczy jeho tie- Zeta 10, 5. zfieti respicere, oci jeho zrzie 65, 7. 2rno, zirno jédovaté uva fellig Deut. 32. zrozum8ti, zrozométi intellegere, dfieve neZzrozomyelo 87, 10. 18
ficatio 59, 6; 45, 9. znedużnóti languescere 87, 10. znemocnëti, znemocznyegi in- firmabuntur 9, 4. zviut? ab intus, znutrz 44, 14. zmajii, hiieśnik znyge tabescet 111, 10 marg.; viz Hab. 12. zoblaëti, popy jeho zoblaczyu spasenim induam 1831, 16. zodiett circumornare 143, 12. zorë aurora, ty jsi stvořil zorzyu 73, 16; diluculum, réno w zorzie 45, 6 t. j. v Zofé, plur. Akk. jako stb. V5 Zore, préZde zors, zor- jams vxschodestams, Miklo sich Lexicon. zpëdità supplantare, již smy- slili zpieczity chody mó 139, 6. zpëh, zpieyu cantabo 56, 8; srovn. vzp-. zpievanie cantatio 70, 6; can- ticum 97, 1. zpievati, piesñ novû zpiewayu tobě cantabo 143, 9; psal- lere 67, 33; zpiewayucze mně biechu cantabiles 118, 54. zpiti s&, zpygy s6inebriabuntur 35, 9 prodigium , zplameniti, oheń zplameny ne- piately inflammabit 96, 3. zpodjieti levare, zpodyal ruku svû 105, 26; elevare, zpod- yaly féky hlas svój 92, 3. zpodjimati erigere 144, 14. zpohanàti confundere 24, 4. zpomanüti meminisse, aó ne- zpomanu tebe 136, 6; me- morare, nebuď zpomanuto jmě 82, 5; recordari, když zpomieniechom Siona 136, zpovéd confessio 41, b. 273 zpoviedánie confiteri 141, 8. zpoviedati sč confiteri, zpowi- dayu sé tobá confitebor 29, 13; 17, 50; zpowiedati 86 budu 7, 18; 6, 6; — té zpowiedamy te confitemur Ambros. 2608. zprawiti iustificare 18, 10; re- gere 2, 9. zprositi, u boha zprofiyu de- precabor 29, 9. zprostitel liberator 17, 3. zprostiti liberare 7, 2; eripere, tobń zprofczen budu 17, 30; eruere, zprofezyu tá 49, 15. zprostfieti extendere, zpro- ftrziel si ruku 137, 7; ex- pandere, zproftrziel oblak k zásloně jich 104, 39; pro- Sternere, aby zproftrziel jé 105, 26. zproščovati solvere, hospodin fprofezyge okované 145, 7. zprzňenie corruptio, zpirznenye 29, 10. zprzniti inquinare, zpirzneny fut césty jeho 9, 5 (26); corrumpere 52, 2. zpylánie scrutinium 63, 7. zpytati scrutari 63, 7; 118, 34. zpytovati scrutari 118, 2; in- quirere 37, 13. zradovati sł, zradugi sé kosti exultabunt 50, 10. zrénie conspectus 17, 7. zKiedinicé pupilla, ostriehal je- ho jako zrziedlnyczie oka Svého Deut. 10; 16, 8; pal- pebra, zrziedlnyczy jeho tie- Zeta 10, 5. zfieti respicere, oci jeho zrzie 65, 7. 2rno, zirno jédovaté uva fellig Deut. 32. zrozum8ti, zrozométi intellegere, dfieve neZzrozomyelo 87, 10. 18
Strana 274
274 zsaditi plantare, zfadil jsi jé 43, 3; srov. vsaditi. zsechniti, zeschnüti arescere, exarescere; Jako sóno zfech- nu 36, 2; zlechla jest moc má 21, 16; kosti mé zfechly 101, 4; (séno) zfechlo jest 128, 6; zelchny 89, 6. zstâti deficere, nebo jsmy z[ta- ly v hnévé 89, 7; zítaly jsü pytajüce 63, 7. zsuëità siccare, ty jsi zfuflyl réky 73, 15. zsytëh satiari, zfytiegy satia- bor 16, 15; saturari, Jiesti budû i zfytiegy saturabuntur 21, 97; zíytiely fut 16, 14; 71, 99. ztenëëtà aitenuari, ztencziele sta oči moji Ezech. 14. ztepati, s tvary praesentními podlé třídy IL. 4; conterere, ztepel lodie tarské 47, 8; confringere, jako sud hrncie- fovy ztepell jè 2, 9; occi- dere, ac ztepeff hiieśniky 138, 19; interficere, ztepe jé ruka má Moys. 9. zilaciti conculcare 7, 6. ztleskati, Yéky ztlefczy rukü plaudent 97, 8. ztlustéts impinguari, Deut. 15. złoniti submergi Moys. 10. ziracenie perditio 87, 12. ziracovatt perdere, neztraczyu mne ne perdas 27, 3. ziráta interitus 109, 4. ziratiti perdere, aby ztratily má 118, 95; 20, 11; 72, 27: 80, 18; exterminare, budü ztraczeny 36, 9. złFiesti, střiestů conquassare, ztrzielfe hlavy 109, 6; con- tremiscere, ftrziefla jsü sé rty má Hab. 16; ztrzieffeny, ztluftiel jsú ot smutka vexati sunt 106, 39; ZGloss. tamt. ztrzie- feni. zlučněti pinguescere 64, 13. zluéniti impinguare 22, 5. zturd&ti, ztwirdiey a zeschni induret (wird hart, Thalh.) 89, 6. zu&iti erudire, aby zuczil knie- Zata 104, 92. zvër animal, véelikÿ zwierz 144, 16; zwierz malúčký 103, 25; ferus, vláští zwierz 79, 14. zvěren v. 77, 8. zveseliti sč exultare 15, 9. zvěstovati, zwyeftugyu annun- tiabo 88, 2 ; moc tvû zwieftu- gyu pronuntiabunt 144, 4. zvetśćti veterascere, vSickni jako rûcho zwetífiegy 101, 27. zviežčeť bestiarum, zuby zwie- rzieczie Deut. 24. zvierë bestia 78, 2; fera 49, 10. zvláščě v. vláščí. zvolenec electus 105, 5; srov. vzvolenec. zvučětí sonare, nepřietelé zwu- czieli 82, 3. zžéci, zežhu, zežžeš comburere. ścity zezze oheň 45, 10; plamen zzehl hfieśniky 105, 18; srov. sZéci. žádánie desiderium 37, 10. Zádati postulare 2, 8; concu- piscere 118, 40; desiderare 41, 9. Zádnj desiderabilis, (práva) zadnyeyífye nad zlato desi- derabilia 18, 11. žádůcí desiderabilis 105, 24. žalostivý afflictionis 43, 20. Zolosínj molestus (zmatením s maestus), kdyZ mi zaloftny biechu 34, 13; v Z Pod. téZ.
274 zsaditi plantare, zfadil jsi jé 43, 3; srov. vsaditi. zsechniti, zeschnüti arescere, exarescere; Jako sóno zfech- nu 36, 2; zlechla jest moc má 21, 16; kosti mé zfechly 101, 4; (séno) zfechlo jest 128, 6; zelchny 89, 6. zstâti deficere, nebo jsmy z[ta- ly v hnévé 89, 7; zítaly jsü pytajüce 63, 7. zsuëità siccare, ty jsi zfuflyl réky 73, 15. zsytëh satiari, zfytiegy satia- bor 16, 15; saturari, Jiesti budû i zfytiegy saturabuntur 21, 97; zíytiely fut 16, 14; 71, 99. ztenëëtà aitenuari, ztencziele sta oči moji Ezech. 14. ztepati, s tvary praesentními podlé třídy IL. 4; conterere, ztepel lodie tarské 47, 8; confringere, jako sud hrncie- fovy ztepell jè 2, 9; occi- dere, ac ztepeff hiieśniky 138, 19; interficere, ztepe jé ruka má Moys. 9. zilaciti conculcare 7, 6. ztleskati, Yéky ztlefczy rukü plaudent 97, 8. ztlustéts impinguari, Deut. 15. złoniti submergi Moys. 10. ziracenie perditio 87, 12. ziracovatt perdere, neztraczyu mne ne perdas 27, 3. ziráta interitus 109, 4. ziratiti perdere, aby ztratily má 118, 95; 20, 11; 72, 27: 80, 18; exterminare, budü ztraczeny 36, 9. złFiesti, střiestů conquassare, ztrzielfe hlavy 109, 6; con- tremiscere, ftrziefla jsü sé rty má Hab. 16; ztrzieffeny, ztluftiel jsú ot smutka vexati sunt 106, 39; ZGloss. tamt. ztrzie- feni. zlučněti pinguescere 64, 13. zluéniti impinguare 22, 5. zturd&ti, ztwirdiey a zeschni induret (wird hart, Thalh.) 89, 6. zu&iti erudire, aby zuczil knie- Zata 104, 92. zvër animal, véelikÿ zwierz 144, 16; zwierz malúčký 103, 25; ferus, vláští zwierz 79, 14. zvěren v. 77, 8. zveseliti sč exultare 15, 9. zvěstovati, zwyeftugyu annun- tiabo 88, 2 ; moc tvû zwieftu- gyu pronuntiabunt 144, 4. zvetśćti veterascere, vSickni jako rûcho zwetífiegy 101, 27. zviežčeť bestiarum, zuby zwie- rzieczie Deut. 24. zvierë bestia 78, 2; fera 49, 10. zvláščě v. vláščí. zvolenec electus 105, 5; srov. vzvolenec. zvučětí sonare, nepřietelé zwu- czieli 82, 3. zžéci, zežhu, zežžeš comburere. ścity zezze oheň 45, 10; plamen zzehl hfieśniky 105, 18; srov. sZéci. žádánie desiderium 37, 10. Zádati postulare 2, 8; concu- piscere 118, 40; desiderare 41, 9. Zádnj desiderabilis, (práva) zadnyeyífye nad zlato desi- derabilia 18, 11. žádůcí desiderabilis 105, 24. žalostivý afflictionis 43, 20. Zolosínj molestus (zmatením s maestus), kdyZ mi zaloftny biechu 34, 13; v Z Pod. téZ.
Strana 275
275 že, že-ž quod, quoniam, quia; hlédajte, zez jsem já bóh 45, 11. -že, -ž enklit.; nemilcz ze ne sileas 34, 22; gichze nectili Deut. 17; z gichze obětí de quorum victimis Deut. 38; gymze sem přisáhal 94b 11; srov. aže, až, dokudže, dokudž atp. žebráčstvie mendicitas, w ze- braczſtwyu 106, 10. žéci, žhu žžes urere, zzy ledvie mé 25, 2 t. j. žzi, impt.; ohňem zhuczym 103,4; žžený viz 65, 15. žěleti compungi, zieleyte 4, 5. žezl, žezlo sceptrum, klel jsi zezlu jeho Hab. 14. žež v. že. židovina tempus, zydowynam mým 131, 5. židovstvie, židovstvo Judaea 75, 2; 113, 2. žieti metere, u veseliu budú zyety 125, 5; jenž zne metit 128, 7, t. j. žňe. žiezě sitis, w ziezu in sitim 106, 33; w ziezy in siti 103, 11; w zyezye (sic) in siti 68, 22; w zyzi 61, 5. žieziti sě sitire, ziezila sě dušě má 62, 2; bez sě; ziezila dušě má 41, 3; zyezyla duše ZPod. tamt.; zyezyla v tě dušě má ZPod. 62, 2. žiezivý sitiens 106, 5. žíla viz 128, 4. žínice cilicium 34, 13; 68, 11. žíti vivere, zywuczich 55, 13. žitný frumenti, ot plodu zitne- ho 4, 8; 80, 17; 147, 14. žito frumentum 64, 14. život vita 16, 4; uterus Ambros. 260b; vulva 57, 4; viscera 50, 12. životný vitae, cěsty zywotne 15, 11; vivens 68, 29. žizno ubertas, pole tvá napil- nena budú zyznem 64 12; ŽGloss. tamt. ziznem, ŽPod. zyeznem. žiznost ubertas, ot ziznofty domu tvého 35, 9; ZBrn. též; ŽPod. od zyeznoſti domu tvého.
275 že, že-ž quod, quoniam, quia; hlédajte, zez jsem já bóh 45, 11. -že, -ž enklit.; nemilcz ze ne sileas 34, 22; gichze nectili Deut. 17; z gichze obětí de quorum victimis Deut. 38; gymze sem přisáhal 94b 11; srov. aže, až, dokudže, dokudž atp. žebráčstvie mendicitas, w ze- braczſtwyu 106, 10. žéci, žhu žžes urere, zzy ledvie mé 25, 2 t. j. žzi, impt.; ohňem zhuczym 103,4; žžený viz 65, 15. žěleti compungi, zieleyte 4, 5. žezl, žezlo sceptrum, klel jsi zezlu jeho Hab. 14. žež v. že. židovina tempus, zydowynam mým 131, 5. židovstvie, židovstvo Judaea 75, 2; 113, 2. žieti metere, u veseliu budú zyety 125, 5; jenž zne metit 128, 7, t. j. žňe. žiezě sitis, w ziezu in sitim 106, 33; w ziezy in siti 103, 11; w zyezye (sic) in siti 68, 22; w zyzi 61, 5. žieziti sě sitire, ziezila sě dušě má 62, 2; bez sě; ziezila dušě má 41, 3; zyezyla duše ZPod. tamt.; zyezyla v tě dušě má ZPod. 62, 2. žiezivý sitiens 106, 5. žíla viz 128, 4. žínice cilicium 34, 13; 68, 11. žíti vivere, zywuczich 55, 13. žitný frumenti, ot plodu zitne- ho 4, 8; 80, 17; 147, 14. žito frumentum 64, 14. život vita 16, 4; uterus Ambros. 260b; vulva 57, 4; viscera 50, 12. životný vitae, cěsty zywotne 15, 11; vivens 68, 29. žizno ubertas, pole tvá napil- nena budú zyznem 64 12; ŽGloss. tamt. ziznem, ŽPod. zyeznem. žiznost ubertas, ot ziznofty domu tvého 35, 9; ZBrn. též; ŽPod. od zyeznoſti domu tvého.
- I: Array
- V: Array
- 1: Array
- 211: Array