z 178 stránek
Titul
I
II
III
Předmluva
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
Edice
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
Slovník
172
173
174
Obsah
175
Název:
Nová rada, báseň pana Smila Flašky z Pardubic
Autor:
Gebauer, Jan
Rok vydání:
1876
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
178
Počet stran předmluvy plus obsahu:
III+175
Obsah:
- I: Titul
- 1: Předmluva
- 37: Edice
- 172: Slovník
- 175: Obsah
upravit
Strana I
PAMÁTKY STARÉ LITERATURY ČESKÉ. VYDÁVANÉ MATICÍ CESKOU. ČÍSLO I. ŘADA I., ODDÍL 2. SMILA FLAŠKY Z PARDUBIC NOVÁ RADA. V PRAZE 1876. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.
PAMÁTKY STARÉ LITERATURY ČESKÉ. VYDÁVANÉ MATICÍ CESKOU. ČÍSLO I. ŘADA I., ODDÍL 2. SMILA FLAŠKY Z PARDUBIC NOVÁ RADA. V PRAZE 1876. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.
Strana II
NOVÁ RADA. BÁSEŇ PANA SMILA BLAŠKY Z PARDUBIC. K tisku připravil a výklady opatřil DR. JAN GEBAUER. V PRAZE 1876. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.
NOVÁ RADA. BÁSEŇ PANA SMILA BLAŠKY Z PARDUBIC. K tisku připravil a výklady opatřil DR. JAN GEBAUER. V PRAZE 1876. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.
Strana III
Tiskem dra. F. Skrejšovského.
Tiskem dra. F. Skrejšovského.
Strana 1
Smil Flaška a Nová Rada. Pan Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka narodil se v druhé čtvrti a před prostředkem XIV. století a byl synem pana Viléma, bratra Arnoštova († 1364), arcibiskupa Pražského*). Před r. 1367 dosáhl baka- *) V běžných rodokmenech pánů z Pardubic jest od- por. Praotcem jejich byl Arnošt z Hostyně (u Ouval), který okolo r. 1300 výměnou za hrad Wisenburk na Ná- chodsku nabyl Pardubic a odtud z Pardubic jmeno- vati se počal. Tento Arnošt měl dle jednoho udání čtyři, dle druhého však jen tři syny. Byli to dle udání prvého 1. Arnošt, arcibiskup Pražský, 2. Bohuše, probošt Li- toměřický, 3. Smil (I.) a 4. Vilém (otec Smila II., bá- sníka našeho); — naproti tomu dle udání druhého to byli 1. Arnošt arcibiskup, 2. Bohuš a 3. Smil (I.), kdežto Vilém, dle udání prvého syn čtvrtý, za syna Smila I. se klade. Jde tedy o to, byl-li Vilém bratrem anebo synem Smila 1 Za syna Smilova (I ) vydávají jej J. Jireček v Rukověti („Flaška“), A. Šedláček v Na- učném Slov. („Z Pardubic“) a J. E. Wocel (v Č. Č. M. 1855 v rozpravě nadepsané: Význam básní Smila z Par- dubic; odtud přešlo totéž udání do Úvah o N. R. zpo- menutých doleji) a není pochybnosti, že tu nějaký omyl jest, poněvadž jinými zprávami najisto jest postaveno, že arcib. Arnošt měl také bratra Viléma; tak byli Smil a Vilém spolu s „bratrem“ svým Arnoštem zakladateli kláštera v Kladsku (Balbin, Vita Arnesti); Vilém z Par- dubic, první známý držitel panství Rychmburského, jme- novaný okolo r. 1385, založil při universitě Pražské prae- bendu pro mistra a učitele bohosloví spolu s „bratrem" svým arcibiskupem Arnoštem (A. Brychta v Památkách 1854, I. 162, táhna se k Tomkovi v Dějích university Pražské 11); Purkart, purkrabí Magdeburský, Arnošt arcibiskup a „bratri" jeho Bohuše probošt, Smil z Par- dubic a Vilém ze Staré založili r. 1358 oltář sv. Anny v chrámě svatovítském (V . Tomek, v Památkách III. 315).
Smil Flaška a Nová Rada. Pan Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka narodil se v druhé čtvrti a před prostředkem XIV. století a byl synem pana Viléma, bratra Arnoštova († 1364), arcibiskupa Pražského*). Před r. 1367 dosáhl baka- *) V běžných rodokmenech pánů z Pardubic jest od- por. Praotcem jejich byl Arnošt z Hostyně (u Ouval), který okolo r. 1300 výměnou za hrad Wisenburk na Ná- chodsku nabyl Pardubic a odtud z Pardubic jmeno- vati se počal. Tento Arnošt měl dle jednoho udání čtyři, dle druhého však jen tři syny. Byli to dle udání prvého 1. Arnošt, arcibiskup Pražský, 2. Bohuše, probošt Li- toměřický, 3. Smil (I.) a 4. Vilém (otec Smila II., bá- sníka našeho); — naproti tomu dle udání druhého to byli 1. Arnošt arcibiskup, 2. Bohuš a 3. Smil (I.), kdežto Vilém, dle udání prvého syn čtvrtý, za syna Smila I. se klade. Jde tedy o to, byl-li Vilém bratrem anebo synem Smila 1 Za syna Smilova (I ) vydávají jej J. Jireček v Rukověti („Flaška“), A. Šedláček v Na- učném Slov. („Z Pardubic“) a J. E. Wocel (v Č. Č. M. 1855 v rozpravě nadepsané: Význam básní Smila z Par- dubic; odtud přešlo totéž udání do Úvah o N. R. zpo- menutých doleji) a není pochybnosti, že tu nějaký omyl jest, poněvadž jinými zprávami najisto jest postaveno, že arcib. Arnošt měl také bratra Viléma; tak byli Smil a Vilém spolu s „bratrem“ svým Arnoštem zakladateli kláštera v Kladsku (Balbin, Vita Arnesti); Vilém z Par- dubic, první známý držitel panství Rychmburského, jme- novaný okolo r. 1385, založil při universitě Pražské prae- bendu pro mistra a učitele bohosloví spolu s „bratrem" svým arcibiskupem Arnoštem (A. Brychta v Památkách 1854, I. 162, táhna se k Tomkovi v Dějích university Pražské 11); Purkart, purkrabí Magdeburský, Arnošt arcibiskup a „bratri" jeho Bohuše probošt, Smil z Par- dubic a Vilém ze Staré založili r. 1358 oltář sv. Anny v chrámě svatovítském (V . Tomek, v Památkách III. 315).
Strana 2
2 lářské hodnosti v Praze*) a r. 1390 přejal statky po otci (zemřelém r. 1390 nebo 1389), totiž Pardubice. Rychmburk na Chrudimsku a Staré v Bydžovsku: Rychmburk prodal 1392 a brzo po tom i Staré. ale Rychmburk koupil 1398 zase. Zprávy pak listinné o jeho veřejném životě zacho- vané svědčí, že v politických sporech své doby stál nepřátelsky proti králi Václavovi; r. 1395 vstoupil proti němu v jednotu panskou, a podlé smlouvy, kterou král Sigmund r. 1396 mezi Václavem a jednotou spro- středkoval, stal se nejvyšším písařem desk zemských. ve kterémž úřadě (mimo nějakou přestávku r. 1398) Nad to pak i vnitřní důvod proti tomu mluví, že by Vilém byl synem Smila I. Arnošt z Hostyně ustanovil totiž nejstaršího syna svého Arnoš a, aby byl poručníkem nezletilých bratří Bohuše a Smila (I) (Wocel, l. c. 335): Arnošt (arcibiskup) narodil se okolo r. 1300, mladší ne- zletilý bratr jeho Smil (I.) byl redy sotva před r. 1310 narozen; kdyby tento Smil (I.) byl otcem Vilémovým a tedy dědem našeho básníka Smila (II.), nebyl by roz- díl ve stáří mezi dědem a vnukem ani 40 roků, poně- vadž básník Smil, jak z následující poznámky vysvítne, bezpochyby před r. 1350 se narodil. Také asi s chybou jest, když básník náš Smilem Janem Flaškou nazýván bývá. Dle sdělení prof. Tomka nejmenuje se ve zná- mých starých zprávách nikde jedna osoba Smil Jan Flaška, a bylo by takové pojmenování dvěma jmény osobními na onen čas docela neobyčejné; Jan Flaška (připomenutý r. 1436) a Smil Fl. jsou vsoby rozdílné. (Na tyto věci upozornil mne laskavě pan dr. K. V. Seydler, professor v Pardubicích). * Bakalářem pražským nazván je v nápise své sbírky pří- sloví přepsané od kněze Oldřicha Kříže z Telče. V Mo- num. histor. universitatis Prag. jsou všichni bakalariandi počnouc od r. 1367 zaznamenáni, Smil pak v těchto zá- znamech v 1. 1367—1394 není; dosáhl tedy bakalářství bezpochyby již před rokem 1367; a jestli mívali baka- lariandi svého věku něco přes 20 let (jako na př. Hus, narozený 1369, podstoupil bakalářskou zkoušku 1393, tedy ve svém 24tém roce,) tedy by i rok Smilova naro- zení do 2. čtvrti XIV. stol. a zajisté před r. 1350 připadal.
2 lářské hodnosti v Praze*) a r. 1390 přejal statky po otci (zemřelém r. 1390 nebo 1389), totiž Pardubice. Rychmburk na Chrudimsku a Staré v Bydžovsku: Rychmburk prodal 1392 a brzo po tom i Staré. ale Rychmburk koupil 1398 zase. Zprávy pak listinné o jeho veřejném životě zacho- vané svědčí, že v politických sporech své doby stál nepřátelsky proti králi Václavovi; r. 1395 vstoupil proti němu v jednotu panskou, a podlé smlouvy, kterou král Sigmund r. 1396 mezi Václavem a jednotou spro- středkoval, stal se nejvyšším písařem desk zemských. ve kterémž úřadě (mimo nějakou přestávku r. 1398) Nad to pak i vnitřní důvod proti tomu mluví, že by Vilém byl synem Smila I. Arnošt z Hostyně ustanovil totiž nejstaršího syna svého Arnoš a, aby byl poručníkem nezletilých bratří Bohuše a Smila (I) (Wocel, l. c. 335): Arnošt (arcibiskup) narodil se okolo r. 1300, mladší ne- zletilý bratr jeho Smil (I.) byl redy sotva před r. 1310 narozen; kdyby tento Smil (I.) byl otcem Vilémovým a tedy dědem našeho básníka Smila (II.), nebyl by roz- díl ve stáří mezi dědem a vnukem ani 40 roků, poně- vadž básník Smil, jak z následující poznámky vysvítne, bezpochyby před r. 1350 se narodil. Také asi s chybou jest, když básník náš Smilem Janem Flaškou nazýván bývá. Dle sdělení prof. Tomka nejmenuje se ve zná- mých starých zprávách nikde jedna osoba Smil Jan Flaška, a bylo by takové pojmenování dvěma jmény osobními na onen čas docela neobyčejné; Jan Flaška (připomenutý r. 1436) a Smil Fl. jsou vsoby rozdílné. (Na tyto věci upozornil mne laskavě pan dr. K. V. Seydler, professor v Pardubicích). * Bakalářem pražským nazván je v nápise své sbírky pří- sloví přepsané od kněze Oldřicha Kříže z Telče. V Mo- num. histor. universitatis Prag. jsou všichni bakalariandi počnouc od r. 1367 zaznamenáni, Smil pak v těchto zá- znamech v 1. 1367—1394 není; dosáhl tedy bakalářství bezpochyby již před rokem 1367; a jestli mívali baka- lariandi svého věku něco přes 20 let (jako na př. Hus, narozený 1369, podstoupil bakalářskou zkoušku 1393, tedy ve svém 24tém roce,) tedy by i rok Smilova naro- zení do 2. čtvrti XIV. stol. a zajisté před r. 1350 připadal.
Strana 3
až do své smrti setrval; pak se súčastnil snèmu, jejž páni čeští r. 1402 za zajetí Václavova v Praze k tomu cíli drželi aby pořádek a bezpečnost zemi zjednány byly; zajatého krále nejtužeji držela se Kutná Hora. a když proto Smil proti ní 13 srpna 1403 s Čáslav skými jako hejtman válečně vytáhl, zabit jest v půtce mezi Čáslaví a Kutnou Horou*). Smil byl také českým literatem a básníkem. Se jménem jeho jakožto původce svého zachovaly se doposud a jsou známy dvě památky naší literatury staré: Sbírka Přísloví a Nová Rada. I. Sbírka přísloví, přepsaná od kněze Ol- dřicha Kříže z Telče (nadpis: Incipiunt proverbia Flass- konis, generosi domini et baccalarii pragensis) v rukop. z 2. pol. XV. stol., v archivu třeboňském. Obsahuje 239 jadrných přísloví a průpovědí**) II. Nová Rada, již tuto v nově vydáváme.***) * *) Wocel v Č. Č. M. 1. c.; Jireček, Rukovět „Flaška" **) Vyd. Fr. Palacký v Č. Č. Mus. 1827, 62 sl.; odtud ve Výboru I. 841 sl. otištěna a také v Čelakovského Mudro- sloví pojata jsou. Podáváme zde přehled literárních zpráv a úvah o této básni: 1. Viktorin Kornel ze Všehrd dokládá se jí ve svých knihách devaterých o právích země České (1499 a 1508) 2. Jan Dúbravský (Dubravius, biskup Olomúcký a klassicista, † 1553) přebásnil ji po latinsku a nazval Theriobulii (tištěna v Norimb. 1520, v Krak. 1521, ve Vratisl. 1614); 3. Výbor z literatury české přinesl text její dle ruko- pisu, jejž doleji jmenujeme B (Výb. I. 849 — 910: roku 1845); 4. Jos. Wenzig podal o ní stručnou úvahu ve třetí roční zprávě c. k. vyšší realní školy v Praze 1854 ve článku nadepsaném O Nové Radě pana Smila z Par- dubic, zaroveň s ukázkami v překladě německém; — a následujícího roku vydal Der Neue Rath des Herrn Smil Flaška von Pardubic . . . nebst dessen übrigen
až do své smrti setrval; pak se súčastnil snèmu, jejž páni čeští r. 1402 za zajetí Václavova v Praze k tomu cíli drželi aby pořádek a bezpečnost zemi zjednány byly; zajatého krále nejtužeji držela se Kutná Hora. a když proto Smil proti ní 13 srpna 1403 s Čáslav skými jako hejtman válečně vytáhl, zabit jest v půtce mezi Čáslaví a Kutnou Horou*). Smil byl také českým literatem a básníkem. Se jménem jeho jakožto původce svého zachovaly se doposud a jsou známy dvě památky naší literatury staré: Sbírka Přísloví a Nová Rada. I. Sbírka přísloví, přepsaná od kněze Ol- dřicha Kříže z Telče (nadpis: Incipiunt proverbia Flass- konis, generosi domini et baccalarii pragensis) v rukop. z 2. pol. XV. stol., v archivu třeboňském. Obsahuje 239 jadrných přísloví a průpovědí**) II. Nová Rada, již tuto v nově vydáváme.***) * *) Wocel v Č. Č. M. 1. c.; Jireček, Rukovět „Flaška" **) Vyd. Fr. Palacký v Č. Č. Mus. 1827, 62 sl.; odtud ve Výboru I. 841 sl. otištěna a také v Čelakovského Mudro- sloví pojata jsou. Podáváme zde přehled literárních zpráv a úvah o této básni: 1. Viktorin Kornel ze Všehrd dokládá se jí ve svých knihách devaterých o právích země České (1499 a 1508) 2. Jan Dúbravský (Dubravius, biskup Olomúcký a klassicista, † 1553) přebásnil ji po latinsku a nazval Theriobulii (tištěna v Norimb. 1520, v Krak. 1521, ve Vratisl. 1614); 3. Výbor z literatury české přinesl text její dle ruko- pisu, jejž doleji jmenujeme B (Výb. I. 849 — 910: roku 1845); 4. Jos. Wenzig podal o ní stručnou úvahu ve třetí roční zprávě c. k. vyšší realní školy v Praze 1854 ve článku nadepsaném O Nové Radě pana Smila z Par- dubic, zaroveň s ukázkami v překladě německém; — a následujícího roku vydal Der Neue Rath des Herrn Smil Flaška von Pardubic . . . nebst dessen übrigen
Strana 4
4 Jest to báseň didaktická, ve které mladému králi lvovi zvířata rady své přednášejí. Střídají se pták a čtvernožec*) a až na některé výjimky radí každý dle své přirozené povahy, anebo aspoň tak, že rada ne- odporuje hrubě známé povaze jeho; rady pak týkají se řádu, zemského pokoje a toho, což jest ctné královo i jeho poddaných (v. 50 a 51). Poměry lidské vloženy jsou do říše zvířat, a zvířata rozumují a radí o těchto poměrech. Touto vlastností svou souvisí N. R. s bo- hatým okresem báje zvířecké, ale ostatně i planem svým i v jednotlivostech jest to trvám samostatná skladba Smilova; aspoň nenalezlo se dosud nic, co by se za vzor její pokládati mohlo, a nad to vnitřní sestrojení a provedení její takové jest povahy, že na Dichtungen und einer Auswahl aus seiner Sprichwörter- sammlung (Leipzig 1855); 5. J. E. Wocel napsal důkladnou úvahu o N. R: Význam básní Smila z Pardubic a Richenburka (v Č. Č. Mus. 1855, 333—371); 6. V. Štulc v přehledném článku o literatuře české za Karla IV. v programmu Staroměstského gymn. Pražsk. 1856 také N. Rady se dotýká; 7. Jul. Feifalik ve svých Studien zur Geschichte der altböhm. Literatur. III. Herr Smil, genannt Flaška, von Pardubic (v Sitzungsberichte des kais. Akademie der Wiss., phil.-hist. Cl., XXXII, 685—718, 1859) o Nové Radě obšírněji pojednal; dále patří sem 8. Úvahy o Nové Radě pana Smila Flašky z Pardubic a o Radě Zvířat skladatele neznámého, s úvodem o báji zvířecké; seps. dr. J. Gebauer (ve Sborníku věde- ckém Musea krél. Českého, odb. hist. V., 1873, posoudil J. Jireček v Č. Č. Mus. 1873, 100—107), a rozprava 9. O verši a rýmu v Nové Radě; seps. J. Gebauer (v Listech filol. 1876). NB. O zprávě Lupáčově (v Ephemeris 1583, ad XIII. Aug.), která jmenuje Smila skladatelem básně české, nazvané po latinsku Juvenile consilium sive Juvenes consultores, viz doleji pod III, str. 9. Jen jednou jdou dva čtyrnožci hned za sebou: ježek a veverek. *)
4 Jest to báseň didaktická, ve které mladému králi lvovi zvířata rady své přednášejí. Střídají se pták a čtvernožec*) a až na některé výjimky radí každý dle své přirozené povahy, anebo aspoň tak, že rada ne- odporuje hrubě známé povaze jeho; rady pak týkají se řádu, zemského pokoje a toho, což jest ctné královo i jeho poddaných (v. 50 a 51). Poměry lidské vloženy jsou do říše zvířat, a zvířata rozumují a radí o těchto poměrech. Touto vlastností svou souvisí N. R. s bo- hatým okresem báje zvířecké, ale ostatně i planem svým i v jednotlivostech jest to trvám samostatná skladba Smilova; aspoň nenalezlo se dosud nic, co by se za vzor její pokládati mohlo, a nad to vnitřní sestrojení a provedení její takové jest povahy, že na Dichtungen und einer Auswahl aus seiner Sprichwörter- sammlung (Leipzig 1855); 5. J. E. Wocel napsal důkladnou úvahu o N. R: Význam básní Smila z Pardubic a Richenburka (v Č. Č. Mus. 1855, 333—371); 6. V. Štulc v přehledném článku o literatuře české za Karla IV. v programmu Staroměstského gymn. Pražsk. 1856 také N. Rady se dotýká; 7. Jul. Feifalik ve svých Studien zur Geschichte der altböhm. Literatur. III. Herr Smil, genannt Flaška, von Pardubic (v Sitzungsberichte des kais. Akademie der Wiss., phil.-hist. Cl., XXXII, 685—718, 1859) o Nové Radě obšírněji pojednal; dále patří sem 8. Úvahy o Nové Radě pana Smila Flašky z Pardubic a o Radě Zvířat skladatele neznámého, s úvodem o báji zvířecké; seps. dr. J. Gebauer (ve Sborníku věde- ckém Musea krél. Českého, odb. hist. V., 1873, posoudil J. Jireček v Č. Č. Mus. 1873, 100—107), a rozprava 9. O verši a rýmu v Nové Radě; seps. J. Gebauer (v Listech filol. 1876). NB. O zprávě Lupáčově (v Ephemeris 1583, ad XIII. Aug.), která jmenuje Smila skladatelem básně české, nazvané po latinsku Juvenile consilium sive Juvenes consultores, viz doleji pod III, str. 9. Jen jednou jdou dva čtyrnožci hned za sebou: ježek a veverek. *)
Strana 5
5 vzor cizí, nečeský trvám ani mysliti nelze. Domnění Feifalikovo, že by N. R. s některým středověkým fysio- logem*) souvisela, poněvadž prý zde jako v básních fysiology řečených zvířata nejen podlé povahy přirozené, nýbrž také dle vlastností domnělých a symbolizovaných rady dávají, pozbývá vší podobnosti, když se N. R. s fysiology zevrubněji srovná**). Totéž platí o druhém domnění Feifalikově, dle něhož prý Smil k N. Radě použil jakéhosi starodolnoněmeckého Sněmu zvířat†). Feifalik mimo to viděl také stopu cizí a zejména ně- meckou v tom, že se na př. liška jmenuje panna liška (1379, B) podobně jako sluje paní v německém Rein- hartu††); avšak v rukop. A čte se jen liška (1379) a podobně jen čáp (1311) místo čáp bratr a tím mizí i stopy Feifalikovy. Nová Rada je báseň didaktická Nenáleží totiž k tomu druhu básní, který se při původním rázu báje zvířecké zachoval, jako německo-francouzský Reinhart anebo jako mnohé národní bajky a písn솆†), k druhu, v němž povahy, způsoby a skutky zvířat, doplněné appercepcí lidskou, samy jsou předmětem básně, nýbrž složena je proto, aby byla rámcem a nositelem rozlič ných poučení, k poměrům lidským se vztahujících. Nová Rada je dále báseň tendenční obzvláště vzhledem k současným domácím poměrům českým. Mnohé poučení, které se tam čte, jest ovšem povahy *) V Sitzungsberichte.der k. Akad. der Wiss., phil.-hist. СI., 32 (1859), 692—693. **) Viz o tom více v našich Úvahách o N. R. a o Radě Zvířat ve Sborníku věd., odb. hist., V. 30—31. †) Sitzungsber. I. c. 700 sl. a Úvahy, 31—32. Sitzungsber. 1. c. 691. 11/) + † †) Na př. české u Sušila 694 sl., polské u Wojcického pod záhlavím Gadki ludu, ruské u Afanasjeva a j.
5 vzor cizí, nečeský trvám ani mysliti nelze. Domnění Feifalikovo, že by N. R. s některým středověkým fysio- logem*) souvisela, poněvadž prý zde jako v básních fysiology řečených zvířata nejen podlé povahy přirozené, nýbrž také dle vlastností domnělých a symbolizovaných rady dávají, pozbývá vší podobnosti, když se N. R. s fysiology zevrubněji srovná**). Totéž platí o druhém domnění Feifalikově, dle něhož prý Smil k N. Radě použil jakéhosi starodolnoněmeckého Sněmu zvířat†). Feifalik mimo to viděl také stopu cizí a zejména ně- meckou v tom, že se na př. liška jmenuje panna liška (1379, B) podobně jako sluje paní v německém Rein- hartu††); avšak v rukop. A čte se jen liška (1379) a podobně jen čáp (1311) místo čáp bratr a tím mizí i stopy Feifalikovy. Nová Rada je báseň didaktická Nenáleží totiž k tomu druhu básní, který se při původním rázu báje zvířecké zachoval, jako německo-francouzský Reinhart anebo jako mnohé národní bajky a písn솆†), k druhu, v němž povahy, způsoby a skutky zvířat, doplněné appercepcí lidskou, samy jsou předmětem básně, nýbrž složena je proto, aby byla rámcem a nositelem rozlič ných poučení, k poměrům lidským se vztahujících. Nová Rada je dále báseň tendenční obzvláště vzhledem k současným domácím poměrům českým. Mnohé poučení, které se tam čte, jest ovšem povahy *) V Sitzungsberichte.der k. Akad. der Wiss., phil.-hist. СI., 32 (1859), 692—693. **) Viz o tom více v našich Úvahách o N. R. a o Radě Zvířat ve Sborníku věd., odb. hist., V. 30—31. †) Sitzungsber. I. c. 700 sl. a Úvahy, 31—32. Sitzungsber. 1. c. 691. 11/) + † †) Na př. české u Sušila 694 sl., polské u Wojcického pod záhlavím Gadki ludu, ruské u Afanasjeva a j.
Strana 6
6 obecné a na každý vek i na každou zemi by se hodilo, na př. rada, aby král byl spravedliv; ale mnohé naproti tomu jenom na středověk a jenom na Čechy se hodí, na př. rada o turnajích, o deskách a j. Proto celou báseň považujeme za tendenční obzvláště k poměrům českým XIV. věku ano jistou měrou za báseň alle- gorickou, neboť mladý král lev, který zde od podda- ných svých rady přijímá a jejž liška 1382 a opice 1552 jménem královice oslovují, představuje dle úmyslu básní- kova zajisté nastávajícího nebo nastupujícího krále Če- ského *). Za báseň allegorickou považoval Novou Radu biskup J. Dúbravský, když ji v Theriobulii své (1520, v. str. 15) pro krále Ludvíka latinsky přepracoval, dru- hým titulem De regiis praeceptis opatřil a v dedikaci Ludvíka tím králem lvem býti praví, jemuž se rady dávají. Za takovou považoval ji také malíř, který rukopis B (v. doleji) illustroval, anebo vlastněji ten, kdo vy- myslil obraz lva a orla takový, jaký se v řečeném rkp. nalézá: lev je tam totiž docela v podobě heraldického lva v erbu českém, a orel skoro taktéž v heraldické podobè orlice na erbu moravském; myslilo se při tom bezpochyby, že také v textě lvem král Český a orlem zastupitel a panovník Moravský se rozumí. V textu pak orel skutečně jako suzerén se představuje pod suverénem lvem, jako byla Morava pod Čechy. Lev vzkázal pro- své poddané čtyrnožce a pro orla — ne také pro ptáky ostatní, ty vzal s sebou orel jako jejich kníže; oreh také v rkp. B výslovně knížetem se jmenuje (v. 17), jej král při vítání jediného objímá (27), jemu vedlé sebe místo dává (364 B), jej přítelem svým nazývá (82) a jeho poddaného řeřába šlechetným hostem (599), *) Jak Wocel a j. za to mají, snad Václava IV.; viz o tom poznam. na str. 8.
6 obecné a na každý vek i na každou zemi by se hodilo, na př. rada, aby král byl spravedliv; ale mnohé naproti tomu jenom na středověk a jenom na Čechy se hodí, na př. rada o turnajích, o deskách a j. Proto celou báseň považujeme za tendenční obzvláště k poměrům českým XIV. věku ano jistou měrou za báseň alle- gorickou, neboť mladý král lev, který zde od podda- ných svých rady přijímá a jejž liška 1382 a opice 1552 jménem královice oslovují, představuje dle úmyslu básní- kova zajisté nastávajícího nebo nastupujícího krále Če- ského *). Za báseň allegorickou považoval Novou Radu biskup J. Dúbravský, když ji v Theriobulii své (1520, v. str. 15) pro krále Ludvíka latinsky přepracoval, dru- hým titulem De regiis praeceptis opatřil a v dedikaci Ludvíka tím králem lvem býti praví, jemuž se rady dávají. Za takovou považoval ji také malíř, který rukopis B (v. doleji) illustroval, anebo vlastněji ten, kdo vy- myslil obraz lva a orla takový, jaký se v řečeném rkp. nalézá: lev je tam totiž docela v podobě heraldického lva v erbu českém, a orel skoro taktéž v heraldické podobè orlice na erbu moravském; myslilo se při tom bezpochyby, že také v textě lvem král Český a orlem zastupitel a panovník Moravský se rozumí. V textu pak orel skutečně jako suzerén se představuje pod suverénem lvem, jako byla Morava pod Čechy. Lev vzkázal pro- své poddané čtyrnožce a pro orla — ne také pro ptáky ostatní, ty vzal s sebou orel jako jejich kníže; oreh také v rkp. B výslovně knížetem se jmenuje (v. 17), jej král při vítání jediného objímá (27), jemu vedlé sebe místo dává (364 B), jej přítelem svým nazývá (82) a jeho poddaného řeřába šlechetným hostem (599), *) Jak Wocel a j. za to mají, snad Václava IV.; viz o tom poznam. na str. 8.
Strana 7
kdežto poddaný jeho levhart toliko nejprvnějším z rady (375) a sluhou (373, B) se jmenuje. Slovem, jsou mnohé známky dosud patrny, že skladatel, spisovatel, illustrator a překladatel Nové Radě význam allegorický přikládali, a vrstevníci Smilovi, kteří poměry své dobře znali, bezpochyby více těch známek viděli, než my, kterým nedostatečná známost věku Smilova je na závadě. Co se týká názvu Nové Rady, vyslovil již Josef Wenzig*), že těžko vypátrati, proč ji Smil nazval radou novou, má-li to býti rada nová naproti starší Radě Otcově, která se též Smilovi připisuje (v. str. 9), nebo vzhledem k nějaké jiné podobné skladbě cizí, anebo proto, že se tu vůbec něco nového předkládá. Pochá- zíli Rada Otce synovi skutečně od Smila a jeli starší než Nová Rada, tedy by nebylo proč pochybovati o tom, že se při této přívlastkem „Nová“ myslí a naráží na starší Radu Otcovu; ale to je přese všechnu podobnost přece jen domněnka**). Druhým dle Wenziga způsobem vykládal si první část titulu Nové Rady Feifalik***) pokládaje Radu Zvířat za radu starší, proti které by Smilova báseň Radou novou byla, a klada za tou pří- činou Radu Zvířat až do pol. XIV. stol., což jest velmi nepodobne, ana Rada Zvířat dle všeho skladbou XV. stol. jest †). A třetím konečně způsobem vysvětluje titul „Nové“ Rady J. Jireček ††), pravě, že „novým“ v če- štině ode dávna to slove, co před tím nebývalo, vztah k něčemu staršímu nikterak že se tím nenaznačuje, jakož toho jsou příklady starší i novější („kniha v nově *) Der Neue Rath V. **) Uvahy, 34—36. ***) Sitzungsber. 1. c. 696 sl. †) Uvahy 33—34; 48—49. ††) С. Č. Mus. 1873, 102.
kdežto poddaný jeho levhart toliko nejprvnějším z rady (375) a sluhou (373, B) se jmenuje. Slovem, jsou mnohé známky dosud patrny, že skladatel, spisovatel, illustrator a překladatel Nové Radě význam allegorický přikládali, a vrstevníci Smilovi, kteří poměry své dobře znali, bezpochyby více těch známek viděli, než my, kterým nedostatečná známost věku Smilova je na závadě. Co se týká názvu Nové Rady, vyslovil již Josef Wenzig*), že těžko vypátrati, proč ji Smil nazval radou novou, má-li to býti rada nová naproti starší Radě Otcově, která se též Smilovi připisuje (v. str. 9), nebo vzhledem k nějaké jiné podobné skladbě cizí, anebo proto, že se tu vůbec něco nového předkládá. Pochá- zíli Rada Otce synovi skutečně od Smila a jeli starší než Nová Rada, tedy by nebylo proč pochybovati o tom, že se při této přívlastkem „Nová“ myslí a naráží na starší Radu Otcovu; ale to je přese všechnu podobnost přece jen domněnka**). Druhým dle Wenziga způsobem vykládal si první část titulu Nové Rady Feifalik***) pokládaje Radu Zvířat za radu starší, proti které by Smilova báseň Radou novou byla, a klada za tou pří- činou Radu Zvířat až do pol. XIV. stol., což jest velmi nepodobne, ana Rada Zvířat dle všeho skladbou XV. stol. jest †). A třetím konečně způsobem vysvětluje titul „Nové“ Rady J. Jireček ††), pravě, že „novým“ v če- štině ode dávna to slove, co před tím nebývalo, vztah k něčemu staršímu nikterak že se tím nenaznačuje, jakož toho jsou příklady starší i novější („kniha v nově *) Der Neue Rath V. **) Uvahy, 34—36. ***) Sitzungsber. 1. c. 696 sl. †) Uvahy 33—34; 48—49. ††) С. Č. Mus. 1873, 102.
Strana 8
8 vydaná“ „znovu přeložená“, ač to prvé vydání a prvý překlad, „nová píseň“ atp.); kterýžto výklad tím ještě více podobnosti nabývá, že týž způsob také v Němcích a bezpochyby vůbec v západní Evropě oblíben byl*). Co do času praví se v závěrečných verších určitě. kdy Nová Rada složena byla; jen nepatrná jest ne- stejnost v tom, že v jednom rkp. (A) se udává rok 1394. v druhém (B) 1395; na dobu opisu toto vročení vy- kládati, které tak určitě ku složení vztaženo jest a složení samo do starší doby pokládati, jest zajisté proti právu**) III. Kromě Přísloví a Nové rady připisuje se Smilovi také Rada otce synovi, Svár vody s vínem a *) Srov. Soltau, Historische Volkslieder, kdež se začíná č. 23.: Wölt ir hören ein nuwes geticht . . . . . . „ 28.: Welt ihr hören ein neuw gedicht „ 59.: Ein new gedicht will ich heben an . . . a m. j. ** „Skládáno jest toto pravenie“ atd., praví se ve ver- ších závěrných. Do starší doby a to asi k r. 1378 čili do konce vlády Karlovy a začátku Václavovy kladou složení N. Rady Wocel a po něm Feifalik (Sitzungsb. I. c. 695), pak J. Jireček (Rukověť I. 195). Důvodem jest jim allegorická povaha básně, kterou na Václava IV. vykládají a která se r. 1394 nebo 1395 na krále Vá- clava nehodí, ovšem na královice Václava do r. 1378 anebo na krále Václava při samém začátku vlády jeho. Chceme-li však i allegorickou povahu básně uznati i po- sitivního vročení ušetřiti, nezbývá než uchopiti se jedné z těchto dvou doměnek: 1. Smil pojal plán své básně za mladosti Václavovy, utvořil si o Václavu ideal krále, jejž ve králi lvu před- stavuje, a neustupuje od planu svého ani tenkráte, když Václav od něho odpadl, nýbrž složil anebo dokončil („skládáno jest .. . ., stal se konec řeči této“) N Radu r. 1394 nebo 1395; anebo spíše 2. Nová Rada je báseň tendenční a allegorická pro Čechy a českého královice vůbec, a ne pro Václava IV. zvláště, a složena jest od Smila ve starších a zkušeněj- ších letech jeho r. 1394 nebo 1395.
8 vydaná“ „znovu přeložená“, ač to prvé vydání a prvý překlad, „nová píseň“ atp.); kterýžto výklad tím ještě více podobnosti nabývá, že týž způsob také v Němcích a bezpochyby vůbec v západní Evropě oblíben byl*). Co do času praví se v závěrečných verších určitě. kdy Nová Rada složena byla; jen nepatrná jest ne- stejnost v tom, že v jednom rkp. (A) se udává rok 1394. v druhém (B) 1395; na dobu opisu toto vročení vy- kládati, které tak určitě ku složení vztaženo jest a složení samo do starší doby pokládati, jest zajisté proti právu**) III. Kromě Přísloví a Nové rady připisuje se Smilovi také Rada otce synovi, Svár vody s vínem a *) Srov. Soltau, Historische Volkslieder, kdež se začíná č. 23.: Wölt ir hören ein nuwes geticht . . . . . . „ 28.: Welt ihr hören ein neuw gedicht „ 59.: Ein new gedicht will ich heben an . . . a m. j. ** „Skládáno jest toto pravenie“ atd., praví se ve ver- ších závěrných. Do starší doby a to asi k r. 1378 čili do konce vlády Karlovy a začátku Václavovy kladou složení N. Rady Wocel a po něm Feifalik (Sitzungsb. I. c. 695), pak J. Jireček (Rukověť I. 195). Důvodem jest jim allegorická povaha básně, kterou na Václava IV. vykládají a která se r. 1394 nebo 1395 na krále Vá- clava nehodí, ovšem na královice Václava do r. 1378 anebo na krále Václava při samém začátku vlády jeho. Chceme-li však i allegorickou povahu básně uznati i po- sitivního vročení ušetřiti, nezbývá než uchopiti se jedné z těchto dvou doměnek: 1. Smil pojal plán své básně za mladosti Václavovy, utvořil si o Václavu ideal krále, jejž ve králi lvu před- stavuje, a neustupuje od planu svého ani tenkráte, když Václav od něho odpadl, nýbrž složil anebo dokončil („skládáno jest .. . ., stal se konec řeči této“) N Radu r. 1394 nebo 1395; anebo spíše 2. Nová Rada je báseň tendenční a allegorická pro Čechy a českého královice vůbec, a ne pro Václava IV. zvláště, a složena jest od Smila ve starších a zkušeněj- ších letech jeho r. 1394 nebo 1395.
Strana 9
9 Podkoní a žák*). O Radě otce synovi není ne- podobno, že z péra Smilova pochází, hledíme-li jednak k podobám jejím s N. Radou, jednak k tomu, co Lupáč o Smilovi zaznamenal: Composuit populari lingua atque rhytmis librum titulo: Juvenile consilium, sive: Juve- nes consultores, dignum sane lectu, est enim re- fertus pulcherrimis sententiis ac gnomis (quae sunt normae vitae et morum) tum praeceptis piis atque salutaribus. Překládáme-li consultor = radu beroucí, radící se s ně- kým, tedy juvenes consultores = jinochové radu beroucí; a v Radě Otce béře skutečně jinoch rady od otce svého**) a jednotlivé rady jsou skutečně pulcherimae sententiae, praecepta pia atque salutaria atd. Lupáč tu mluví trvám jako znatel dotčené skladby Smilovy a proto sotva lze- připustiti, že by byl snad chybně překládal a slovem juvenile consilium chtěl rozuměti snad novou radu; v tom případě těžko by bylo pochopiti, jak by byl téže skladbě mohl dáti druhý titul („sive“) Juvenes consultores, a bylo by těžko pochopiti, proč by byl nenarazil aspoň slovem na zvláštní povahu N. Rady, kde radí zvířata svému králi, když i o tom mluví, že rady podávané v básni Juvenile consilium jsou „normae vitae et mo- rum“. Dúbravský jmenuje N. Radu přímo „Theoriobulia" a „De regiis praeceptis." — Naproti tomu Svár vody s vínem jakož i Podkoní a žák zcela jiného bá- sníka prozrazují, než jakým Smil v N. Radě se jeví, a zajisté neprávem se mu přikládaly. Byl tedy Smil Flaška český pán, který měl ovšem některé chyby svého stavu a času, ale při tom i vy- *) Výbor I. 909, 927 a 943; Wenzig, der Neue Rath, atd. **) Úvahy, 35.
9 Podkoní a žák*). O Radě otce synovi není ne- podobno, že z péra Smilova pochází, hledíme-li jednak k podobám jejím s N. Radou, jednak k tomu, co Lupáč o Smilovi zaznamenal: Composuit populari lingua atque rhytmis librum titulo: Juvenile consilium, sive: Juve- nes consultores, dignum sane lectu, est enim re- fertus pulcherrimis sententiis ac gnomis (quae sunt normae vitae et morum) tum praeceptis piis atque salutaribus. Překládáme-li consultor = radu beroucí, radící se s ně- kým, tedy juvenes consultores = jinochové radu beroucí; a v Radě Otce béře skutečně jinoch rady od otce svého**) a jednotlivé rady jsou skutečně pulcherimae sententiae, praecepta pia atque salutaria atd. Lupáč tu mluví trvám jako znatel dotčené skladby Smilovy a proto sotva lze- připustiti, že by byl snad chybně překládal a slovem juvenile consilium chtěl rozuměti snad novou radu; v tom případě těžko by bylo pochopiti, jak by byl téže skladbě mohl dáti druhý titul („sive“) Juvenes consultores, a bylo by těžko pochopiti, proč by byl nenarazil aspoň slovem na zvláštní povahu N. Rady, kde radí zvířata svému králi, když i o tom mluví, že rady podávané v básni Juvenile consilium jsou „normae vitae et mo- rum“. Dúbravský jmenuje N. Radu přímo „Theoriobulia" a „De regiis praeceptis." — Naproti tomu Svár vody s vínem jakož i Podkoní a žák zcela jiného bá- sníka prozrazují, než jakým Smil v N. Radě se jeví, a zajisté neprávem se mu přikládaly. Byl tedy Smil Flaška český pán, který měl ovšem některé chyby svého stavu a času, ale při tom i vy- *) Výbor I. 909, 927 a 943; Wenzig, der Neue Rath, atd. **) Úvahy, 35.
Strana 10
10 nikal mnohými přednostmi, jmenovitě zvláštní zna- lostí života, dary duševními a snahou vlasteneckou. Jako chyba mohlo by se mu vytýkati politické stranictví jeho proti králi Václavovi, obzvláště mělo-li základ svůj v nechuti osobní*); neboť vláda Václavova byla práva a spravedlnosti více dbalá, nežli zlá pověsť o Václavovi do nedávna udržovaná připouští. Dále pak mohla by se proti Smilovi uvésti jeho nechuť ku stavu selskému (N. R. 488 sl.). Avšak tyto výtky, jakkoli spravedlivé se stanoviska novovèkého, ztrácejí přec ostro- sti, povážíme-li, že těmto chybám podléhal v Čechách za časů Smilových celý stav panský: Smilovi může se v tom ohledě nanejvýše vytýkati, že nebyl výjimkou z pravidla, že nevynikal nad vrstevníky své v této také věci tak, jako nad ně vyniká mnohými přednostmi ducha a zásluhami o literaturu staročeskou. Tak sebráním přísloví dal na jevo zajisté jemný cit a smysl pro výtvory ducha národního. Známo jest, že tato stránka národní literatury teprv od nedávna ná- ležitě s theoretickým přesvědčením se cení, a pro po- rovnání nebude od místa připomenouti, že první sbírka přísloví německých (s latinskými) povstala teprve na na sklonku XVI. stol. prací Eucharia Eyringa**) V Nové Radě zase dokazuje, jaký ideal krále si utvořil a že se mysl jeho nezanášela věcmi malicher- nými a všedními, nebo dokonce nízkými. Netřeba při- pomínati, že pochvala taková nemnohým staročeským a vůbec středověkým básníkům by slušela. Dal na jevo, že nebyl přítelem cizáctva, jako mnozí páni čeští, an **) *) Následkem totiž sporu o zboží Pardubické, v němž byl Smil odsouzen učiniti Václavovi výplatu; v Jirečk. Ru- kovět I. 194. Koberstein, Gesch. d. dt. Nationallit. 5 395.
10 nikal mnohými přednostmi, jmenovitě zvláštní zna- lostí života, dary duševními a snahou vlasteneckou. Jako chyba mohlo by se mu vytýkati politické stranictví jeho proti králi Václavovi, obzvláště mělo-li základ svůj v nechuti osobní*); neboť vláda Václavova byla práva a spravedlnosti více dbalá, nežli zlá pověsť o Václavovi do nedávna udržovaná připouští. Dále pak mohla by se proti Smilovi uvésti jeho nechuť ku stavu selskému (N. R. 488 sl.). Avšak tyto výtky, jakkoli spravedlivé se stanoviska novovèkého, ztrácejí přec ostro- sti, povážíme-li, že těmto chybám podléhal v Čechách za časů Smilových celý stav panský: Smilovi může se v tom ohledě nanejvýše vytýkati, že nebyl výjimkou z pravidla, že nevynikal nad vrstevníky své v této také věci tak, jako nad ně vyniká mnohými přednostmi ducha a zásluhami o literaturu staročeskou. Tak sebráním přísloví dal na jevo zajisté jemný cit a smysl pro výtvory ducha národního. Známo jest, že tato stránka národní literatury teprv od nedávna ná- ležitě s theoretickým přesvědčením se cení, a pro po- rovnání nebude od místa připomenouti, že první sbírka přísloví německých (s latinskými) povstala teprve na na sklonku XVI. stol. prací Eucharia Eyringa**) V Nové Radě zase dokazuje, jaký ideal krále si utvořil a že se mysl jeho nezanášela věcmi malicher- nými a všedními, nebo dokonce nízkými. Netřeba při- pomínati, že pochvala taková nemnohým staročeským a vůbec středověkým básníkům by slušela. Dal na jevo, že nebyl přítelem cizáctva, jako mnozí páni čeští, an **) *) Následkem totiž sporu o zboží Pardubické, v němž byl Smil odsouzen učiniti Václavovi výplatu; v Jirečk. Ru- kovět I. 194. Koberstein, Gesch. d. dt. Nationallit. 5 395.
Strana 11
11 dává raditi králi, aby do rady své cizozemcův nepři- jímal (487). Ukázal se dále zkušeným znatelem toho, co se na krále sluší, když mu takořka celý pořádek prací denních vykládá (v radě levhartově 373 sl.), před skou- postí jej varuje (340 sl.), nádheru zjevní spojenou s vnitřní vysokostí mysli mu odporoučí (843 sl.) a zvláště na to důraz klade, aby král danému slovu vždy dostál, ježto prý jistější býti má, než kupcova přísaha (527 sl.). Nemenší jeví znalost a zkušenost světa a povah lidských, obzvláště pak poměrů domácích, když králi radí, aby pro zachování svornosti mnoho rádců si nebral (481 sl.), když jej k opatrnosti a prozřetelnosti napomíná (1185 sl.) a náhlého hněvu varuje (1056, sl.) a když mu na srdce klade, aby ani nesliboval ani nepodnikal více, nežli vy- konati může (1764 sl.); když krále ujišťuje, že společ- nost lidská chce pokoji (789, sl.) a když zlořády a ne- plechy v soudnictví odkrývá a v řečech vlkově a supově (699—777 sl.) líčí podlé maximy a jednání těch zlo- synů, kteří z násilnictví a křivdy žijí, předpisy zákona a svědomí za nic považujíce; když kůň (866, sl.) a lu- ňák (1416, sl.) s humorem a říznou ironií o rytířství a zvycích rytířských mluví, když se v řeči opičině (1552, sl.) alchymie a jiné čáry s nerozumným hudla- řením vedlé sebe staví, atd. Proti převrácenosti a ne- spolehlivosti věcí světských a povah lidských radí způ- sobem stoickým a napomíná krále, aby v předsevzetích svých byl rozvážný, neboť prý král celý hluk s sebou strhuje (395, sl.), aby byl vytrvalý (950, sl.) a mysli stálé (1615, sl.) a po bohatství aby se nesháněl, maje dosti na tom, co skrovným potřebám dostačuje (1775, sl.). Ovšem pak i statnické moudrosti v jednotlivých radách Smil dosti na jevo dal; na království má král jako na hospodářství své dohlížeti (1196, sl.), dobrou a věrnou
11 dává raditi králi, aby do rady své cizozemcův nepři- jímal (487). Ukázal se dále zkušeným znatelem toho, co se na krále sluší, když mu takořka celý pořádek prací denních vykládá (v radě levhartově 373 sl.), před skou- postí jej varuje (340 sl.), nádheru zjevní spojenou s vnitřní vysokostí mysli mu odporoučí (843 sl.) a zvláště na to důraz klade, aby král danému slovu vždy dostál, ježto prý jistější býti má, než kupcova přísaha (527 sl.). Nemenší jeví znalost a zkušenost světa a povah lidských, obzvláště pak poměrů domácích, když králi radí, aby pro zachování svornosti mnoho rádců si nebral (481 sl.), když jej k opatrnosti a prozřetelnosti napomíná (1185 sl.) a náhlého hněvu varuje (1056, sl.) a když mu na srdce klade, aby ani nesliboval ani nepodnikal více, nežli vy- konati může (1764 sl.); když krále ujišťuje, že společ- nost lidská chce pokoji (789, sl.) a když zlořády a ne- plechy v soudnictví odkrývá a v řečech vlkově a supově (699—777 sl.) líčí podlé maximy a jednání těch zlo- synů, kteří z násilnictví a křivdy žijí, předpisy zákona a svědomí za nic považujíce; když kůň (866, sl.) a lu- ňák (1416, sl.) s humorem a říznou ironií o rytířství a zvycích rytířských mluví, když se v řeči opičině (1552, sl.) alchymie a jiné čáry s nerozumným hudla- řením vedlé sebe staví, atd. Proti převrácenosti a ne- spolehlivosti věcí světských a povah lidských radí způ- sobem stoickým a napomíná krále, aby v předsevzetích svých byl rozvážný, neboť prý král celý hluk s sebou strhuje (395, sl.), aby byl vytrvalý (950, sl.) a mysli stálé (1615, sl.) a po bohatství aby se nesháněl, maje dosti na tom, co skrovným potřebám dostačuje (1775, sl.). Ovšem pak i statnické moudrosti v jednotlivých radách Smil dosti na jevo dal; na království má král jako na hospodářství své dohlížeti (1196, sl.), dobrou a věrnou
Strana 12
12 radu míti, aby nepřátelům byl silen a pokojně panovati mohl (491, sl.), svým věrným má býti dobrotiv, ale proti násilníkům a odbojcům přísný (551, sl.; 908. sl.), a má míti varující příklad na těch, kteří „dotud sú zlost na zlost kladli,“ až sami upadli a zahynuli (1033). Ukazuje-li Smil v radách tuto právě dotýkaných a mnohými gnomickými průpovědmi hlubokého smyslu proplétaných, jaký byl podlé zkušenosti své a svého přesvědčení, prozrazuje se zase na místech jiných, že vedlé nadání vrozeného a vedlé poučení vzatého ze zku- šenosti a ze života bylo při něm také vzdělání knižné. O tom svědčí ovšem již jeho bakalářství, ale nad to i některé stopy v jeho básni. Tu podobá se především že znal současnou literaturu českou, ježto v. 90 —91 zdali proti slunci sviece jasně kdy muože svietiti zdají se býti reminiscencí z Alexandreidy, kde se čte neb sem před ním*) tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý a před sluncem voštěná sviečka, ** neb před mořem mělká řiečka ano celý odstavec (v. 56—79) Nové Rady, kde Smil nit svého vypravování přetrhuje, aby odpověděl k ná- mítce, dle kteréžby rady a sněmování zvířat věcí ne- možnou byly, upomíná na začáteční verše Alexandreidy a Dalimilovy. Také pro nechuť jeho k cizozemcům a „chlapům“ nalézají se podoby v Alexandreidě a Dali- milu. Kolčava odporoučí králi lidi malé (1666 sl.). ježto prý jsou úkladní a k tomu udatní, a v básni O po- stavách a mravech lidských čte se o lidech krátkých. že jsou dobrého rozumu (Výb. I. 958, 27 sl.). Špaček *) t. skladatel básně před Aristotelem. **) Výbor I. 1091.
12 radu míti, aby nepřátelům byl silen a pokojně panovati mohl (491, sl.), svým věrným má býti dobrotiv, ale proti násilníkům a odbojcům přísný (551, sl.; 908. sl.), a má míti varující příklad na těch, kteří „dotud sú zlost na zlost kladli,“ až sami upadli a zahynuli (1033). Ukazuje-li Smil v radách tuto právě dotýkaných a mnohými gnomickými průpovědmi hlubokého smyslu proplétaných, jaký byl podlé zkušenosti své a svého přesvědčení, prozrazuje se zase na místech jiných, že vedlé nadání vrozeného a vedlé poučení vzatého ze zku- šenosti a ze života bylo při něm také vzdělání knižné. O tom svědčí ovšem již jeho bakalářství, ale nad to i některé stopy v jeho básni. Tu podobá se především že znal současnou literaturu českou, ježto v. 90 —91 zdali proti slunci sviece jasně kdy muože svietiti zdají se býti reminiscencí z Alexandreidy, kde se čte neb sem před ním*) tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý a před sluncem voštěná sviečka, ** neb před mořem mělká řiečka ano celý odstavec (v. 56—79) Nové Rady, kde Smil nit svého vypravování přetrhuje, aby odpověděl k ná- mítce, dle kteréžby rady a sněmování zvířat věcí ne- možnou byly, upomíná na začáteční verše Alexandreidy a Dalimilovy. Také pro nechuť jeho k cizozemcům a „chlapům“ nalézají se podoby v Alexandreidě a Dali- milu. Kolčava odporoučí králi lidi malé (1666 sl.). ježto prý jsou úkladní a k tomu udatní, a v básni O po- stavách a mravech lidských čte se o lidech krátkých. že jsou dobrého rozumu (Výb. I. 958, 27 sl.). Špaček *) t. skladatel básně před Aristotelem. **) Výbor I. 1091.
Strana 13
13 radí králi (1477 sl.), aby rád slyšel „řeči všelikaké v piesních i v každém pravení“; „řečí“ a „pravením“ nazývá se N. Rada v doslově v rukopisech připsaném a není tedy pochyby, že tu Smil odporoučí spisy poučné, jako v radě jelenově odporoučí kroniky o svých před- chůdcích (818 sl.), a odporoučel-li je, tedy je také znal. Ovšem pak znal Smil také svaté písmo, neboť se jím výslovně dokládá (1112 sl., 1235 sl.) a popis po- sledního soudu v řeči labutině také na písmo svaté a kromě toho na velebné zpěvy církevní (Dies illa, dies irae, calamitatis et miseriae, 2061 sl.; Dies irae, dies illa 2076 a 2095) upomíná. V radě slavíkově (1683 sl.) mluví Smil jako znatel umění hudebního. K vylíčení duševních předností Smilových dlužno také o jeho umění básnickém se zmíniti. V tom ohledě jest se v rozpravách o N. Radě*) velmi chvalných posudkův o Smilovi dočísti, a přítomné vydání Nové Rady tuto chrálu nejen ospravedlní, ale cenu Smilovu soudcům literarním bohdá valně zvýší: neboť dosud znala se jeho N. Rada z textu velice znešvařeneho (B), nyní pak tiskem vychází v podobě mnohem čistší a ušlechtilejší, v jaké nám ji s velikou zásluhou o Smila a o básnictví staročeské písař textu jiného (A) zachoval. Se vším tím dobře se srovnává, co starší spiso- vatelé o Smilovi zaznamenali. Viktorin Kornel ze Vše- hrd uvádí některé verše z N. Rady ve svých knihách devaterých 1499**) a praví tam o Smilovi: „To jeden z prvních někdy a v zemi české předních pánóv v svých knihách Nové Rady o zmatcích . . . . k věčné paměti a napomenutí lidí a obyvatelóv země české napsal jest“ *) Vizn. na str. 3. a 4. pozn. **) V kn. V., 18; IX., 1; IX., 2; IX., 10.
13 radí králi (1477 sl.), aby rád slyšel „řeči všelikaké v piesních i v každém pravení“; „řečí“ a „pravením“ nazývá se N. Rada v doslově v rukopisech připsaném a není tedy pochyby, že tu Smil odporoučí spisy poučné, jako v radě jelenově odporoučí kroniky o svých před- chůdcích (818 sl.), a odporoučel-li je, tedy je také znal. Ovšem pak znal Smil také svaté písmo, neboť se jím výslovně dokládá (1112 sl., 1235 sl.) a popis po- sledního soudu v řeči labutině také na písmo svaté a kromě toho na velebné zpěvy církevní (Dies illa, dies irae, calamitatis et miseriae, 2061 sl.; Dies irae, dies illa 2076 a 2095) upomíná. V radě slavíkově (1683 sl.) mluví Smil jako znatel umění hudebního. K vylíčení duševních předností Smilových dlužno také o jeho umění básnickém se zmíniti. V tom ohledě jest se v rozpravách o N. Radě*) velmi chvalných posudkův o Smilovi dočísti, a přítomné vydání Nové Rady tuto chrálu nejen ospravedlní, ale cenu Smilovu soudcům literarním bohdá valně zvýší: neboť dosud znala se jeho N. Rada z textu velice znešvařeneho (B), nyní pak tiskem vychází v podobě mnohem čistší a ušlechtilejší, v jaké nám ji s velikou zásluhou o Smila a o básnictví staročeské písař textu jiného (A) zachoval. Se vším tím dobře se srovnává, co starší spiso- vatelé o Smilovi zaznamenali. Viktorin Kornel ze Vše- hrd uvádí některé verše z N. Rady ve svých knihách devaterých 1499**) a praví tam o Smilovi: „To jeden z prvních někdy a v zemi české předních pánóv v svých knihách Nové Rady o zmatcích . . . . k věčné paměti a napomenutí lidí a obyvatelóv země české napsal jest“ *) Vizn. na str. 3. a 4. pozn. **) V kn. V., 18; IX., 1; IX., 2; IX., 10.
Strana 14
14 (ve vyd. Hank. str. 414, H. Jireček 409); na jiných pak místech zpomenut je tam Smil jakožto pán zname- nitý „rozumem, múdrostí a opatrnú výmluvností“ (Hank. 417, Jireček 411) „šťastný a dobré paměti Čech i pán a s prvními urozený“ (Hank. 422, Jireček 416) a „zna- menitý s prvními v zemi české pán“ (Hank. 440). Lupáč*) zase 1583 napsal o něm, že „in annalibus vetustis commendatur a pietate, probitate atque virtute. quibus apud homines exstitisset gratiosus; improborum autem hominum factione scelerate scribitur fuisse inter- fectus." I. Dubravii Theriobulia. V březnu 1520 vyšla v Norimberce Theriobulia Joannis Dubravii, Jurisconsulti et equitis aurati, de regiis praeceptis (38 listů, 4°). Titul obrouben jest rytinou: svrchu v levo na trůně lev se žezlem a ko- runou, proti němu v pravo orel také s korunou a mezi oběma štítek s velkou literou L a s korunou nad ní: po levé straně vedlé titulu některá zvířata čtvernohá po pravé ptáci, a pod titulem erb Dubrovského: dubová větev se třemi žaludy. Na druhé straně čte se dedikace vydavatelova. Vydavatelem se jmenuje Gilco Dubravius, dedikuje vydání Řezenskému suffraganovi bisk. Petru Crafftovi a praví v dedikaci, že v letě byl na zotavení u svého bratrance Jana Dubravia na Moravě a tu že se mu dostala do rukou tato knížka. Dovoleno mu opsati si *) Ephemeris, ad XIII. Aug.
14 (ve vyd. Hank. str. 414, H. Jireček 409); na jiných pak místech zpomenut je tam Smil jakožto pán zname- nitý „rozumem, múdrostí a opatrnú výmluvností“ (Hank. 417, Jireček 411) „šťastný a dobré paměti Čech i pán a s prvními urozený“ (Hank. 422, Jireček 416) a „zna- menitý s prvními v zemi české pán“ (Hank. 440). Lupáč*) zase 1583 napsal o něm, že „in annalibus vetustis commendatur a pietate, probitate atque virtute. quibus apud homines exstitisset gratiosus; improborum autem hominum factione scelerate scribitur fuisse inter- fectus." I. Dubravii Theriobulia. V březnu 1520 vyšla v Norimberce Theriobulia Joannis Dubravii, Jurisconsulti et equitis aurati, de regiis praeceptis (38 listů, 4°). Titul obrouben jest rytinou: svrchu v levo na trůně lev se žezlem a ko- runou, proti němu v pravo orel také s korunou a mezi oběma štítek s velkou literou L a s korunou nad ní: po levé straně vedlé titulu některá zvířata čtvernohá po pravé ptáci, a pod titulem erb Dubrovského: dubová větev se třemi žaludy. Na druhé straně čte se dedikace vydavatelova. Vydavatelem se jmenuje Gilco Dubravius, dedikuje vydání Řezenskému suffraganovi bisk. Petru Crafftovi a praví v dedikaci, že v letě byl na zotavení u svého bratrance Jana Dubravia na Moravě a tu že se mu dostala do rukou tato knížka. Dovoleno mu opsati si *) Ephemeris, ad XIII. Aug.
Strana 15
15 ji, ale jen pro sebe; čehož on prý poslušen býti ne- moha, vydává ji tiskem*). Po té následuje dedikace básníkova: Invictissimo Principi Ludovico, Dei gratia Pannoniae et Boemiae Regi, Joan. Dubravius. Praví tu Dubravius, že dávno chystal se pro krále něco sepsati, ale dlouho že nenalézal látky, až tu — accidit interea, et quidem opportunissime, ut in manus meas veniret libellus patrio sermone scriptus, titulo et rithmis animalium consilia praeferens, quibus consiliis ipse Leo in usum boni Regis ab avium et quadrupedum genere formabatur. Hoc ego libello atque adeo occasione, quam tam diu quaerebam tempestive, mihi tandem oblata plane miri- fice, sum delectatus, denique delectandi voluptatem ad ineptiam, ut Ausonius dixit, transtuli, poetandi lemma duntaxat secutus: quod nulli aeque alii atque majestati tuae congruere adnotaveram. Tu enim, tu vere Rex ille Leo Boemus es, cui Aquilam Moraviae aliorumque deinde regnorum et provinciarum animantia advigilare et consulere conveniat, sponteque licet currentem hortari, ne a temetipso indoleque prorsus Regia, neve a con- testata majorum tuorum virtute excedere velis, sed ita potius adniti et contendere, ut spem quoque et expec- tationem votaque nostra post te relinquas etc. Dále od 4. strany jde báseň, rozdělená na dvě knihy. Kniha prvá počíná se předložením předmětu (Argumentum), kterak král lev svolati dal své pod- dané i všecko, co bylo pod žezlem orlovým; před shro- mážděné, kteří nevědí, proč byli sezváni, předstoupí *) Potom vyšla Theriobulia opětně tiskem v Krakově 1521 a ve Vratislavi 1614.
15 ji, ale jen pro sebe; čehož on prý poslušen býti ne- moha, vydává ji tiskem*). Po té následuje dedikace básníkova: Invictissimo Principi Ludovico, Dei gratia Pannoniae et Boemiae Regi, Joan. Dubravius. Praví tu Dubravius, že dávno chystal se pro krále něco sepsati, ale dlouho že nenalézal látky, až tu — accidit interea, et quidem opportunissime, ut in manus meas veniret libellus patrio sermone scriptus, titulo et rithmis animalium consilia praeferens, quibus consiliis ipse Leo in usum boni Regis ab avium et quadrupedum genere formabatur. Hoc ego libello atque adeo occasione, quam tam diu quaerebam tempestive, mihi tandem oblata plane miri- fice, sum delectatus, denique delectandi voluptatem ad ineptiam, ut Ausonius dixit, transtuli, poetandi lemma duntaxat secutus: quod nulli aeque alii atque majestati tuae congruere adnotaveram. Tu enim, tu vere Rex ille Leo Boemus es, cui Aquilam Moraviae aliorumque deinde regnorum et provinciarum animantia advigilare et consulere conveniat, sponteque licet currentem hortari, ne a temetipso indoleque prorsus Regia, neve a con- testata majorum tuorum virtute excedere velis, sed ita potius adniti et contendere, ut spem quoque et expec- tationem votaque nostra post te relinquas etc. Dále od 4. strany jde báseň, rozdělená na dvě knihy. Kniha prvá počíná se předložením předmětu (Argumentum), kterak král lev svolati dal své pod- dané i všecko, co bylo pod žezlem orlovým; před shro- mážděné, kteří nevědí, proč byli sezváni, předstoupí *) Potom vyšla Theriobulia opětně tiskem v Krakově 1521 a ve Vratislavi 1614.
Strana 16
16 lev (Leo Rex) a sdělí jim toho příčinu, že jsa mlád chce vzíti od nich rady pro úřad svůj; načež stří- dají se pták a čtyrnožec a nejprv orel (Aquila) radí, aby král boha ctil a jemu se odevzdal (v N. R. rada orlova); levhart odporoučí čtení takových děl, která pří- klady vhodné králi vyličují (z dějin římských a ře- ckých), vybízí k obcování s učenci a varuje před obo- jetností (v N. R. mluví o této a podobné věci jelen a velbloud) ; ibis radí, aby král ani zjevně ani skrytě nehřešil a o věcech nectných ani řeči neměl; tigr napomíná ku pravdě, zejména aby král smluv šetřil a slibům vždy dostál (v N. R. levhart): fenix (phoenix) radí, aby král z rána modlitbu svou vykonal a potom pracím panovničím se oddada radu svolal, do té však aby nebral lidí obojetných, lsti- vých a lakomých, nýbrž věkem zkušené, spavedlivé a roz- vážné; také aby nevolal cizincův a lidí stavů nízkého; rádcův pak aby byl počet určitý a každý aby byl v radě svoboden (N. R. levhart a řeřáb); slon vyzývá krále, aby dbal spravedlivého soudu (N. R. holoubek, řeřáb); sokol ku vlídnosti pobízí, obzvláště když chudý o právo se uchází (N. R. sokol, kohout, velbloud); bůvol (bubalus) odporoučí králi mysl mírnou a mi- lostivou, obzvláště naproti lidem vznešeným a zaslou- žilým; k trestům aby sáhal, kde jinak napravení nadíti se nemůže ; labuť radí, aby byl král štědrým a nečekaje pro- seb dary častěji udílel a jimi vstříc přicházel, jako či- nili Alexander Velký a Alexander Severus (N. R. orel);
16 lev (Leo Rex) a sdělí jim toho příčinu, že jsa mlád chce vzíti od nich rady pro úřad svůj; načež stří- dají se pták a čtyrnožec a nejprv orel (Aquila) radí, aby král boha ctil a jemu se odevzdal (v N. R. rada orlova); levhart odporoučí čtení takových děl, která pří- klady vhodné králi vyličují (z dějin římských a ře- ckých), vybízí k obcování s učenci a varuje před obo- jetností (v N. R. mluví o této a podobné věci jelen a velbloud) ; ibis radí, aby král ani zjevně ani skrytě nehřešil a o věcech nectných ani řeči neměl; tigr napomíná ku pravdě, zejména aby král smluv šetřil a slibům vždy dostál (v N. R. levhart): fenix (phoenix) radí, aby král z rána modlitbu svou vykonal a potom pracím panovničím se oddada radu svolal, do té však aby nebral lidí obojetných, lsti- vých a lakomých, nýbrž věkem zkušené, spavedlivé a roz- vážné; také aby nevolal cizincův a lidí stavů nízkého; rádcův pak aby byl počet určitý a každý aby byl v radě svoboden (N. R. levhart a řeřáb); slon vyzývá krále, aby dbal spravedlivého soudu (N. R. holoubek, řeřáb); sokol ku vlídnosti pobízí, obzvláště když chudý o právo se uchází (N. R. sokol, kohout, velbloud); bůvol (bubalus) odporoučí králi mysl mírnou a mi- lostivou, obzvláště naproti lidem vznešeným a zaslou- žilým; k trestům aby sáhal, kde jinak napravení nadíti se nemůže ; labuť radí, aby byl král štědrým a nečekaje pro- seb dary častěji udílel a jimi vstříc přicházel, jako či- nili Alexander Velký a Alexander Severus (N. R. orel);
Strana 17
17 tele (vitulus) zase pohostinnost odporoučí, jakou král Vladislav, Ludvíkův otec, se vyznamenával; zvláště má se král tak zachovávati k vyslancům národů cizích, třeba nepřátelských (N. R. levhart); datel (picus martius) radí, aby král s leskem a velikolepě si vedl i v činech veřejných, jako král český Karel, který Prahu zdmi obehnal a hrady i chrámy zakládal, i soukromě v domácnosti, jako Alexander Se- verus a jako se nedávno prý ukázal král polský Sigmund (I., ujec Ludvíkův, o svatbě své s Bonnou Sforzovou 1518) (N. R. páv a kůň); veverka před skrblictvím varuje (N. R. orel) ; sup chlubí se, kterak v dědictví po zemřelých se uvazuje, ale králi neradí tak činiti; naopak má král hleděti, aby lidé jeho na cizí majetek rukou nevztaho- vali a zvláště majetek sirotkův aby zůstával ušetřen (N. R. sup, čáp); vlk podobně se přiznává, že je vydírač a loupež- ník, ale lvovi dává z toho naučení, aby své jméno krá- lovské nepoškvrnil způsoby vlčími (N. R. vlk); straka před tajnými donašeči a lichotníky krále varuje (N. R. liška); beránek radí k pokoře a proti pýše a nezřízené ctižádosti (N. R. beránek); drozd odporoučí mírnou shovívavost s těmi, kdo králi chyby vytýkají nebo jej i pomlouvají, a radí, aby král ani příliš nevyzvídal, co se proti němu mluví (N. R. liška); volek (bos) chůzi vážnou a mysl i povahu stálou odporoučí a lstivost i nevěru haní (N. R. volek); holub (columbus) varuje zlosti a náhlosti, ježto prý náhlá zlost králova velké škody přivodí, a radí, aby král ve hněvu zdržel se řeči a zdržel se trestání 2
17 tele (vitulus) zase pohostinnost odporoučí, jakou král Vladislav, Ludvíkův otec, se vyznamenával; zvláště má se král tak zachovávati k vyslancům národů cizích, třeba nepřátelských (N. R. levhart); datel (picus martius) radí, aby král s leskem a velikolepě si vedl i v činech veřejných, jako král český Karel, který Prahu zdmi obehnal a hrady i chrámy zakládal, i soukromě v domácnosti, jako Alexander Se- verus a jako se nedávno prý ukázal král polský Sigmund (I., ujec Ludvíkův, o svatbě své s Bonnou Sforzovou 1518) (N. R. páv a kůň); veverka před skrblictvím varuje (N. R. orel) ; sup chlubí se, kterak v dědictví po zemřelých se uvazuje, ale králi neradí tak činiti; naopak má král hleděti, aby lidé jeho na cizí majetek rukou nevztaho- vali a zvláště majetek sirotkův aby zůstával ušetřen (N. R. sup, čáp); vlk podobně se přiznává, že je vydírač a loupež- ník, ale lvovi dává z toho naučení, aby své jméno krá- lovské nepoškvrnil způsoby vlčími (N. R. vlk); straka před tajnými donašeči a lichotníky krále varuje (N. R. liška); beránek radí k pokoře a proti pýše a nezřízené ctižádosti (N. R. beránek); drozd odporoučí mírnou shovívavost s těmi, kdo králi chyby vytýkají nebo jej i pomlouvají, a radí, aby král ani příliš nevyzvídal, co se proti němu mluví (N. R. liška); volek (bos) chůzi vážnou a mysl i povahu stálou odporoučí a lstivost i nevěru haní (N. R. volek); holub (columbus) varuje zlosti a náhlosti, ježto prý náhlá zlost králova velké škody přivodí, a radí, aby král ve hněvu zdržel se řeči a zdržel se trestání 2
Strana 18
18 a aby nikdy netrestal viny otcův na dětech (N. R. holúbek); ovce (ovicula) odporučuje králi mlčení; jen ve dvou případech má mluviti, když totiž o věci jemu do- konale známé se jedná a když potřeba toho žádá, aby král promluvil; také varuje krále nemravných zásad pa- novnických, jako na př., že by právo porušiti se mělo. aby vláda obstála, nebo že by právo bylo, co králi se zlíbí a p.; bažant (phasiana avis) radí, aby král neobcoval a nedružil se s lidmi pochlebnými a takovými, jejichžto bohem je břicho, neboť hůře jest, když král zlé přátele má, než aby sám byl zlý; liška pak praví, že králi netřeba rady, neboť prý nač by byl králem, kdyby se řídil radami jiných; mnozí pak z těch, kteří králi radí, jeho vlastně okrádají; král hlediž, aby v čas statky z cizích rukou vydobyl (N. R. liška). Po řeči liščině následuje v básni parecbasis a končí se kniha prvá. Lev a sněmovníci odejdou k ho- stině a po té spánku se oddají. Kniha druhá. Z rána pak sejdou se zase a lev zahájí sněm slibem, že pamětliv bude rad včera udělených, a vyzváním, aby dnes sněmovníci ostatní radili; načež papoušek slova se ujme a praví, aby král zrána bohu chválu vzdada a panovničí práce odbuda k hostině skvostné zasedl, v síni prostranné a s hostmi mnohými, maje v tom příkladem krále Matyáše (N. R. levhart); mezek (mula) střízlivost v pití odporoučí; hus radí, aby král ohlédal svá pole a sady a aby hrami gymnastickými se bavil (N. R. hus, kuoň);
18 a aby nikdy netrestal viny otcův na dětech (N. R. holúbek); ovce (ovicula) odporučuje králi mlčení; jen ve dvou případech má mluviti, když totiž o věci jemu do- konale známé se jedná a když potřeba toho žádá, aby král promluvil; také varuje krále nemravných zásad pa- novnických, jako na př., že by právo porušiti se mělo. aby vláda obstála, nebo že by právo bylo, co králi se zlíbí a p.; bažant (phasiana avis) radí, aby král neobcoval a nedružil se s lidmi pochlebnými a takovými, jejichžto bohem je břicho, neboť hůře jest, když král zlé přátele má, než aby sám byl zlý; liška pak praví, že králi netřeba rady, neboť prý nač by byl králem, kdyby se řídil radami jiných; mnozí pak z těch, kteří králi radí, jeho vlastně okrádají; král hlediž, aby v čas statky z cizích rukou vydobyl (N. R. liška). Po řeči liščině následuje v básni parecbasis a končí se kniha prvá. Lev a sněmovníci odejdou k ho- stině a po té spánku se oddají. Kniha druhá. Z rána pak sejdou se zase a lev zahájí sněm slibem, že pamětliv bude rad včera udělených, a vyzváním, aby dnes sněmovníci ostatní radili; načež papoušek slova se ujme a praví, aby král zrána bohu chválu vzdada a panovničí práce odbuda k hostině skvostné zasedl, v síni prostranné a s hostmi mnohými, maje v tom příkladem krále Matyáše (N. R. levhart); mezek (mula) střízlivost v pití odporoučí; hus radí, aby král ohlédal svá pole a sady a aby hrami gymnastickými se bavil (N. R. hus, kuoň);
Strana 19
19 pes odporoučí, aby král na hony jezdil a aby strážce věrného vždycky měl při sobě (N. R. pes): kohout chce, aby král byl bdělý strážce a opa- trovník poddaných svých před nepřáteli (N. R. kokot); medvěd napomíná krále, aby při víně nečinil slibů, jako prý Václav, král český a uherský; hrdlice varuje krále, aby se nepoddával lásce, ukazujíc pro příklad na Alexandra Vel. a Hercula; svině popisuje králi svou nečistotu a jeřáb o rozmařilosti vypravuje; opice radí, aby se u krále vážnost se slušným žertem střídala; páv, aby král s leskem a nádherou vystupoval; osel omlouvá se, že dle rodu svého se nehodí, aby králi radil, ale někdy přece že k tomu bývá pobízen. jakož i dnes; poukazuje, kterak těžká břemena rovnou myslí nosí, a tak aby i král břímě povinností svých nesl; a kterak cestám zlým se vyhýbá, a tak aby i král jednal (N. R. orel); vrána odporoučí králi udatnost a aby o věcech lidských prozřetelně přemýšlel, neboť prý rána před- věděná snáze se snese, nežli náhlá (N. R. vrána); jelen králi pokoj odporoučí a vychvaluje a nesnáze i nejistý konec války na mysl přivádí (N. R. jelen); střízlík (regulus avis) souhlasí s radou jelenovou a radí k tomu, než by se král pro válku krvavou roz- hodl, aby se dříve o narovnání mírné pokoušel; válek pak krvavých by se nepodjímal, leda na prospěch vlasti; kůň zase radí, aby král v dobách pokojných cvičil svůj lid v umění válečném (N. R. kuoň); špaček radí, aby král dbal na kázeň vojenskou (N. R. rys): 2*
19 pes odporoučí, aby král na hony jezdil a aby strážce věrného vždycky měl při sobě (N. R. pes): kohout chce, aby král byl bdělý strážce a opa- trovník poddaných svých před nepřáteli (N. R. kokot); medvěd napomíná krále, aby při víně nečinil slibů, jako prý Václav, král český a uherský; hrdlice varuje krále, aby se nepoddával lásce, ukazujíc pro příklad na Alexandra Vel. a Hercula; svině popisuje králi svou nečistotu a jeřáb o rozmařilosti vypravuje; opice radí, aby se u krále vážnost se slušným žertem střídala; páv, aby král s leskem a nádherou vystupoval; osel omlouvá se, že dle rodu svého se nehodí, aby králi radil, ale někdy přece že k tomu bývá pobízen. jakož i dnes; poukazuje, kterak těžká břemena rovnou myslí nosí, a tak aby i král břímě povinností svých nesl; a kterak cestám zlým se vyhýbá, a tak aby i král jednal (N. R. orel); vrána odporoučí králi udatnost a aby o věcech lidských prozřetelně přemýšlel, neboť prý rána před- věděná snáze se snese, nežli náhlá (N. R. vrána); jelen králi pokoj odporoučí a vychvaluje a nesnáze i nejistý konec války na mysl přivádí (N. R. jelen); střízlík (regulus avis) souhlasí s radou jelenovou a radí k tomu, než by se král pro válku krvavou roz- hodl, aby se dříve o narovnání mírné pokoušel; válek pak krvavých by se nepodjímal, leda na prospěch vlasti; kůň zase radí, aby král v dobách pokojných cvičil svůj lid v umění válečném (N. R. kuoň); špaček radí, aby král dbal na kázeň vojenskou (N. R. rys): 2*
Strana 20
20 velbloud jest tou radou, aby v případě války s cizím nepřítelem domácí strany všecky svorně jednaly, a odporoučí učení Platonovo, že král ne svého, ale svých poddaných prospěchu si hleděti má a že má o celou říši svou pečovati, nekloně se ku straně jed- notlivé (N. R. rys); skorec (cinclus) pak radí, aby král dobuda města některého, nedopouštěl se marného prolévání krve a jiných ukrutností; kočka chce, aby v zemi králově cizí i domácí jist byl před loupeží (N. R. kočka); skřivan touží na to, že v Čechách sekty nábo- ženské se rozšiřují, ustanovení proti tomu vydaná že se ruší a království české že tím hyne, ano báti že se jest, aby rozděleno jsouc v sobě kvapně nezahynulo; zajíc radí, aby král i v soukromí slušnosti a mrav- ných způsobů byl pilen; slepice (attagen), aby král k dvořanům svým byl vlídný, aby více na to dbal, by ho ctili, než by se ho báli; daněk radí, aby král nepropůjčoval se náklon- ností a vlídností svou jen lidem některým; plamenák (phoenicopterus) napomíná, aby král neukládal na sebe více, než síly jeho stačí (N. R. vel- bloud); ostatní pak zvířata přítomná, která dosud ne- radila, vzkládají na tura (urus) úkol, aby jejich radu přednesl: tento pak připomíná, že král v pravdě křesťanský nejen svého, ale obecného dobra má býti pilen, že nemá hleděti, aby se zachoval lidem několika, nýbrž prospívati všem; že nemá zapomínati, že je králem, ani že je člověkem; že má býti bohabojný a nábožný, bez lakoty, v trestání
20 velbloud jest tou radou, aby v případě války s cizím nepřítelem domácí strany všecky svorně jednaly, a odporoučí učení Platonovo, že král ne svého, ale svých poddaných prospěchu si hleděti má a že má o celou říši svou pečovati, nekloně se ku straně jed- notlivé (N. R. rys); skorec (cinclus) pak radí, aby král dobuda města některého, nedopouštěl se marného prolévání krve a jiných ukrutností; kočka chce, aby v zemi králově cizí i domácí jist byl před loupeží (N. R. kočka); skřivan touží na to, že v Čechách sekty nábo- ženské se rozšiřují, ustanovení proti tomu vydaná že se ruší a království české že tím hyne, ano báti že se jest, aby rozděleno jsouc v sobě kvapně nezahynulo; zajíc radí, aby král i v soukromí slušnosti a mrav- ných způsobů byl pilen; slepice (attagen), aby král k dvořanům svým byl vlídný, aby více na to dbal, by ho ctili, než by se ho báli; daněk radí, aby král nepropůjčoval se náklon- ností a vlídností svou jen lidem některým; plamenák (phoenicopterus) napomíná, aby král neukládal na sebe více, než síly jeho stačí (N. R. vel- bloud); ostatní pak zvířata přítomná, která dosud ne- radila, vzkládají na tura (urus) úkol, aby jejich radu přednesl: tento pak připomíná, že král v pravdě křesťanský nejen svého, ale obecného dobra má býti pilen, že nemá hleděti, aby se zachoval lidem několika, nýbrž prospívati všem; že nemá zapomínati, že je králem, ani že je člověkem; že má býti bohabojný a nábožný, bez lakoty, v trestání
Strana 21
21 spravedliv atp; — načež král lev s trůnu svého se zdvihna odejde a čtyrnožci jej k domu jeho doprovodí. „Knížka jazykem národním sepsaná,“ která biskupa Dúbravského, jak se přiznává, k tomu pohnula, aby svou Theriobulii složil, byla Smilova Nová Rada. Du- bravius toho nepraví výslovně a také Smila nejmenuje, snad že mu nebyl povědom; ale celá Theriobulia jeho hlásí se k Nové Radě Smilově jako „volné spracování“ k svému originalu: přijalť Dubravius od Smila i zá- kladní myšlénku básně i přemnoho jednotlivostí. Ovšem je také dosti věcí, kde se od Smila odchyluje a kráčí za básnickým duchem svým, pohříchu o mnoho mdlej- ším, než byl Smilův, a tedy skoro každá odchylka od Nové Rady na škodu Theriobulie vypadá. Tak na př. sup a vlk v N. R. dle násilnické a vydíravé povahy své králi k násilnostem a nepravostem radí, v Therio- bulii však zlodějnou povahu svou ovšem vyličují, ale králi radí, on aby takovým nebyl; v N R. pobízí kočka krále proti zlodějům a mordéřům, aby své špehéřské služby zaroveň nabídnouti mohla, naproti tomu v The- riobulii je táž rada, ale o špehéřských službách ani slova není a rada tedy zcela bez vnitřního motivu zů- stává a nepravdivou se ukazuje v ústech koččiných; atp. Jediné polepšení vidíme v Theriobulii naproti Nové Radě v posledních slovích, jimiž se sněmovníci i báseň zavírá; naproti tomu v N. R. rádcové s labutí sice umlkají, ale nepraví se, jak je král propustil anebo že se také rozešli. Ostatně dlužno ještě připomenouti, že Theriobulia je sepsána rozmanitými metry klassickými a latinou ele- gantní, jaká na klassicistu té doby slušela. Pozamenání. Roku 1814 vyšla po 4té péčí K. Thamovou a s předmluvou J. Dobrovského Rada
21 spravedliv atp; — načež král lev s trůnu svého se zdvihna odejde a čtyrnožci jej k domu jeho doprovodí. „Knížka jazykem národním sepsaná,“ která biskupa Dúbravského, jak se přiznává, k tomu pohnula, aby svou Theriobulii složil, byla Smilova Nová Rada. Du- bravius toho nepraví výslovně a také Smila nejmenuje, snad že mu nebyl povědom; ale celá Theriobulia jeho hlásí se k Nové Radě Smilově jako „volné spracování“ k svému originalu: přijalť Dubravius od Smila i zá- kladní myšlénku básně i přemnoho jednotlivostí. Ovšem je také dosti věcí, kde se od Smila odchyluje a kráčí za básnickým duchem svým, pohříchu o mnoho mdlej- ším, než byl Smilův, a tedy skoro každá odchylka od Nové Rady na škodu Theriobulie vypadá. Tak na př. sup a vlk v N. R. dle násilnické a vydíravé povahy své králi k násilnostem a nepravostem radí, v Therio- bulii však zlodějnou povahu svou ovšem vyličují, ale králi radí, on aby takovým nebyl; v N R. pobízí kočka krále proti zlodějům a mordéřům, aby své špehéřské služby zaroveň nabídnouti mohla, naproti tomu v The- riobulii je táž rada, ale o špehéřských službách ani slova není a rada tedy zcela bez vnitřního motivu zů- stává a nepravdivou se ukazuje v ústech koččiných; atp. Jediné polepšení vidíme v Theriobulii naproti Nové Radě v posledních slovích, jimiž se sněmovníci i báseň zavírá; naproti tomu v N. R. rádcové s labutí sice umlkají, ale nepraví se, jak je král propustil anebo že se také rozešli. Ostatně dlužno ještě připomenouti, že Theriobulia je sepsána rozmanitými metry klassickými a latinou ele- gantní, jaká na klassicistu té doby slušela. Pozamenání. Roku 1814 vyšla po 4té péčí K. Thamovou a s předmluvou J. Dobrovského Rada
Strana 22
22 všelikých zvířat. Dobrovský, jemuž tenkráte Nová Rada Smilova bezpochyby známa nebyla, poznamenal tam na str. VIII., že dotýkaná právě Theriobulia jest přeložení této Rady Zvířat; že je v tom omyl, ukázal teprve J. Wocel (v Č. Č. Mus. 1855, 367 sl.; srov. Uvahy o N R. a R. Zv. 18 a 42). Rukopisy a vydání Nové Rady. Smilova Nová Rada zachovala se ve dvou kvarto- vých kodexech papírových, obou ze stol. XV., chovaných nyní v národním Museu v Praze, sign. 4. D. 4. a 3. F. 18.; mimo to vetkal z ní Všehrd 102 verše do svých knih devaterých. A. Kodex 4. D. 4. patřil druhdy Zebererovi, pak Krtičkovi z Jadenu. Obsahují se v něm tyto kusy: kro- nika česká (Dalimil), Nová Rada. Podkonie a žák, Apollon, Walter a Grizelda, Tandariáš, Žena zlobivá, Kroniky české ode tří set let (letopisy) a Sybillino pro- roctvie. Napsán je v Ledči v 1. 1459— 1461 Janem Pinvičkou z Domažlic, ty časy bezpochyby učitelem v Ledči*). Nová Rada vyplňuje tam 491/2 strany po 26 až 30 řádcích, veskrze psaných. Písmo je zřetelné a oprav v něm nemnoho: porušený pořádek veršů na- praven červenými literami a, b, c,.. .; elidenda jsou červeně přetržena nebo podtržena nebo tečkami zdola poznamenána; atd. Při pozdější prohlídce rukopisu při- činěny jsou místy háčky () nad z (zřídka jinam); lišít se od ostatního písma inkoustem (tu bledším, tu tmav- ším, tu červeným). Nadpis a závěrek a taktéž nápisy *) Palacký, Würdigg 103.; J. Jireček, Rukovět 112.
22 všelikých zvířat. Dobrovský, jemuž tenkráte Nová Rada Smilova bezpochyby známa nebyla, poznamenal tam na str. VIII., že dotýkaná právě Theriobulia jest přeložení této Rady Zvířat; že je v tom omyl, ukázal teprve J. Wocel (v Č. Č. Mus. 1855, 367 sl.; srov. Uvahy o N R. a R. Zv. 18 a 42). Rukopisy a vydání Nové Rady. Smilova Nová Rada zachovala se ve dvou kvarto- vých kodexech papírových, obou ze stol. XV., chovaných nyní v národním Museu v Praze, sign. 4. D. 4. a 3. F. 18.; mimo to vetkal z ní Všehrd 102 verše do svých knih devaterých. A. Kodex 4. D. 4. patřil druhdy Zebererovi, pak Krtičkovi z Jadenu. Obsahují se v něm tyto kusy: kro- nika česká (Dalimil), Nová Rada. Podkonie a žák, Apollon, Walter a Grizelda, Tandariáš, Žena zlobivá, Kroniky české ode tří set let (letopisy) a Sybillino pro- roctvie. Napsán je v Ledči v 1. 1459— 1461 Janem Pinvičkou z Domažlic, ty časy bezpochyby učitelem v Ledči*). Nová Rada vyplňuje tam 491/2 strany po 26 až 30 řádcích, veskrze psaných. Písmo je zřetelné a oprav v něm nemnoho: porušený pořádek veršů na- praven červenými literami a, b, c,.. .; elidenda jsou červeně přetržena nebo podtržena nebo tečkami zdola poznamenána; atd. Při pozdější prohlídce rukopisu při- činěny jsou místy háčky () nad z (zřídka jinam); lišít se od ostatního písma inkoustem (tu bledším, tu tmav- ším, tu červeným). Nadpis a závěrek a taktéž nápisy *) Palacký, Würdigg 103.; J. Jireček, Rukovět 112.
Strana 23
23 jednotlivých rad jsou červené. Začátky veršů skoro vesměs červenou čarou poznamenány jsou, která první literu jejich protrhuje; bývá to skoro vždy litera veliká. Málo- kdy je tak označena prvá litera některého slova uvnitř verše. Na některých stranách jsou i šikmé čáry červené mezi slovy a znamenají tu rozhraní veršův nebo slov, tu interpunkci; ale v celku jen po různu se vyskytují. Obrázků v čele jednotlivých rad ani jinde není a na konci je vročení učiněného opisu 1459. Tento rukopis Nové Rady nazýváme A. B. Kodex 3. F. 18. patřil Fr. Šafaříkovi v Opa- tovicích (u Pardubic), od něho dostal se měšťanu Par- dubickému Benedettimu a od tohoto zase darem Václ Hankovi a pak Museu*). Napsání jeho klade se do 1. pol. XV. stol.**) a byl by tedy o něco málo starší, než kodex předešlý; ale jisto to není. Obsahuje více kusů***). Mezi nimi vřazena jest Nová Rada po Radě otce synovi a před Svárem vody a vína, a vyplňuje 84 strany; každý verš má svůj řádek a strana plná obsahuje jich okolo 28 a 29; v čele jednotlivých rad bývá nápis červený a obrázek zvířete, obé zaujímajíc prostoru až 12 řádků. Tento rkp. Nové Rady jmenu- jeme B. Viktorinu Kornelovi ze Všehrd († 1520) byli Smil i Nová Rada dobře povědomi; jak už nahoře po- věděno, připomíná Smila na několika místech ve svých Knihách devaterých, nazývá jej tam skladatelem Nové Rady a cituje z ní zachoval ve svém díle také některé verše její, totiž: z řeči Supovy Budúli . . . až . . . svého *) Viz naše Úvahy ve Sborníku V. str. 16. poznam. a Star. Sklád. V. 244. **) Viz Výbor 1. 849. ***) Výb.. tamt.
23 jednotlivých rad jsou červené. Začátky veršů skoro vesměs červenou čarou poznamenány jsou, která první literu jejich protrhuje; bývá to skoro vždy litera veliká. Málo- kdy je tak označena prvá litera některého slova uvnitř verše. Na některých stranách jsou i šikmé čáry červené mezi slovy a znamenají tu rozhraní veršův nebo slov, tu interpunkci; ale v celku jen po různu se vyskytují. Obrázků v čele jednotlivých rad ani jinde není a na konci je vročení učiněného opisu 1459. Tento rukopis Nové Rady nazýváme A. B. Kodex 3. F. 18. patřil Fr. Šafaříkovi v Opa- tovicích (u Pardubic), od něho dostal se měšťanu Par- dubickému Benedettimu a od tohoto zase darem Václ Hankovi a pak Museu*). Napsání jeho klade se do 1. pol. XV. stol.**) a byl by tedy o něco málo starší, než kodex předešlý; ale jisto to není. Obsahuje více kusů***). Mezi nimi vřazena jest Nová Rada po Radě otce synovi a před Svárem vody a vína, a vyplňuje 84 strany; každý verš má svůj řádek a strana plná obsahuje jich okolo 28 a 29; v čele jednotlivých rad bývá nápis červený a obrázek zvířete, obé zaujímajíc prostoru až 12 řádků. Tento rkp. Nové Rady jmenu- jeme B. Viktorinu Kornelovi ze Všehrd († 1520) byli Smil i Nová Rada dobře povědomi; jak už nahoře po- věděno, připomíná Smila na několika místech ve svých Knihách devaterých, nazývá jej tam skladatelem Nové Rady a cituje z ní zachoval ve svém díle také některé verše její, totiž: z řeči Supovy Budúli . . . až . . . svého *) Viz naše Úvahy ve Sborníku V. str. 16. poznam. a Star. Sklád. V. 244. **) Viz Výbor 1. 849. ***) Výb.. tamt.
Strana 24
24 krále (v přítomném vydání v. 755—760), z Vlkovy Naleznuť . . . v ruce dostane (715—736) z Řeřábovy Nad to . . . sobě vzieti (637—658) a Co se křirdy . .. neúčasten (661—692) a z Levhartovy Zlato střiebro ... chválu vzdáti (459—478), úhrnem 102 verše, z nichžte čtyři (733—736) v některých rukopisech Knih deva- terých na dvou místech se čtou. K těmto citatům odka- zujeme skratkem Vš. Poznamenání. V předmluvě ku knížce své O napravení padlého, v přípise ku knězi Jírovi, touží Všehrd, že mnozí čeští učenci a spisovatelé jazyka do- mácího zanedbávají a praví mezi jiným: „A budú nás v tom laici domácí múdřejší, kteříž buďto kroniky. buďto svú múdrosť, jako Ptačí radu, i jiné knihy mnohé píšíce, svým jazykem českým, ne cizím sú psáti chtěli atd. (Výb. II. 1047). Že touto Ptačí radou od „laika složenou nerozuměl Všehrd Novou Radu Smilovu, je patrno (H. Jireček, Všehrdovy knihy devatery 514): spíše má se ní rozuměti část Rady Zvířat, která obsa- huje rady drobného ptactva (Uvahy o N. R. a R. Zv.. 47 a 50). Rukopisy A a B povstaly každý o sobě a neod- visle od druhého: A není opisem z B, ježto má verše. kterých tuto není, a naopak. Že však nepředpokládají dvojí rozdílné recense N. Rady, nýbrž že jsou to jen rozdílné (třeba několikáté) opisy z originalu původně téhož, to také ze všeho se vidí a zejména nasvědčují tomu některá nedosti správná nebo nedosti jasná místa. která bezpochyby již ve společné předloze byla a o je- jichž nápravu se opisovatelé někdy nepokusili a někdy pokusili, ale s výsledkem takovým, že se nejasnost přece neodstranila. Tak na př. ve verš. 1454, 1607. 1219, 844, 649, 2035. Totéž platí o citatech Všehrdo- vých: také v nich jeví se týž original, ale opisovatel jiný.
24 krále (v přítomném vydání v. 755—760), z Vlkovy Naleznuť . . . v ruce dostane (715—736) z Řeřábovy Nad to . . . sobě vzieti (637—658) a Co se křirdy . .. neúčasten (661—692) a z Levhartovy Zlato střiebro ... chválu vzdáti (459—478), úhrnem 102 verše, z nichžte čtyři (733—736) v některých rukopisech Knih deva- terých na dvou místech se čtou. K těmto citatům odka- zujeme skratkem Vš. Poznamenání. V předmluvě ku knížce své O napravení padlého, v přípise ku knězi Jírovi, touží Všehrd, že mnozí čeští učenci a spisovatelé jazyka do- mácího zanedbávají a praví mezi jiným: „A budú nás v tom laici domácí múdřejší, kteříž buďto kroniky. buďto svú múdrosť, jako Ptačí radu, i jiné knihy mnohé píšíce, svým jazykem českým, ne cizím sú psáti chtěli atd. (Výb. II. 1047). Že touto Ptačí radou od „laika složenou nerozuměl Všehrd Novou Radu Smilovu, je patrno (H. Jireček, Všehrdovy knihy devatery 514): spíše má se ní rozuměti část Rady Zvířat, která obsa- huje rady drobného ptactva (Uvahy o N. R. a R. Zv.. 47 a 50). Rukopisy A a B povstaly každý o sobě a neod- visle od druhého: A není opisem z B, ježto má verše. kterých tuto není, a naopak. Že však nepředpokládají dvojí rozdílné recense N. Rady, nýbrž že jsou to jen rozdílné (třeba několikáté) opisy z originalu původně téhož, to také ze všeho se vidí a zejména nasvědčují tomu některá nedosti správná nebo nedosti jasná místa. která bezpochyby již ve společné předloze byla a o je- jichž nápravu se opisovatelé někdy nepokusili a někdy pokusili, ale s výsledkem takovým, že se nejasnost přece neodstranila. Tak na př. ve verš. 1454, 1607. 1219, 844, 649, 2035. Totéž platí o citatech Všehrdo- vých: také v nich jeví se týž original, ale opisovatel jiný.
Strana 25
25 Tiskem vydána jest Nová Rada dosud jednou, totiž ve Výboru z literatury české (I., 849—910. roku 1845). a to z rukopisu B. Že by se byl při tom vzal na potaz také rukopis A, nikde se nejeví, jakkoli vybízela přemnohá místa, která v B dobrého smyslu nedávají nebo jinak patrné porušení jeví. Text z tohoto rukopisu vzatý obzvláště v prvé a místy i ve druhé polovici své je vůbec od opisovatele velmi hrubě po- kažen změnami všelijakými a přídavky nemístnými a oby- čejně pleonastickými, jak o tom svědčí míra verše větším dílem porušená a srovnání s textem A, který v tomto ohledě mnohem správnější a zachovalejší jest. Přítomné vydání N. Rady pořízeno z ruko- pisu A. Z B a z citatů Všehrdových vzaty některé opravy a doplňky, které se v poznámkách vykládají a v textě transskribovaném tiskem kursivním (kde je slovo změněno nebo přidáno) a tečkami (kde je něco vyne- cháno) se znamenají. V této pak věci chtěl jsem si vésti co možná střízlivě a dle těchto zásad: 1. Kde se nalézá v A smysl nebo verš patrnè porušený a naproti tomu v B nebo v citatech Všehr- dových správnější, neváhal jsem přijíti změnu do textu a ovšem označiti ji tiskem i poznámkou. 2. Kde však ani z B ani ze Všehrda nic lepšího vybrati nelze (ku chvále rukopisu A budiž připomenuto, že takovýchto případů velmi málo se naskytuje), nechal jsem z pravidla text A nedotknutý a čeho k možným a podobným konjekturám ohledem k obsahu nebo k formě jazykové užiti by se mohlo, položil jsem do poznámek; jen asi na dvou na třech místech, kde byla chyba pa- trna a náprava nutna i na snadè, položil jsem do trans-
25 Tiskem vydána jest Nová Rada dosud jednou, totiž ve Výboru z literatury české (I., 849—910. roku 1845). a to z rukopisu B. Že by se byl při tom vzal na potaz také rukopis A, nikde se nejeví, jakkoli vybízela přemnohá místa, která v B dobrého smyslu nedávají nebo jinak patrné porušení jeví. Text z tohoto rukopisu vzatý obzvláště v prvé a místy i ve druhé polovici své je vůbec od opisovatele velmi hrubě po- kažen změnami všelijakými a přídavky nemístnými a oby- čejně pleonastickými, jak o tom svědčí míra verše větším dílem porušená a srovnání s textem A, který v tomto ohledě mnohem správnější a zachovalejší jest. Přítomné vydání N. Rady pořízeno z ruko- pisu A. Z B a z citatů Všehrdových vzaty některé opravy a doplňky, které se v poznámkách vykládají a v textě transskribovaném tiskem kursivním (kde je slovo změněno nebo přidáno) a tečkami (kde je něco vyne- cháno) se znamenají. V této pak věci chtěl jsem si vésti co možná střízlivě a dle těchto zásad: 1. Kde se nalézá v A smysl nebo verš patrnè porušený a naproti tomu v B nebo v citatech Všehr- dových správnější, neváhal jsem přijíti změnu do textu a ovšem označiti ji tiskem i poznámkou. 2. Kde však ani z B ani ze Všehrda nic lepšího vybrati nelze (ku chvále rukopisu A budiž připomenuto, že takovýchto případů velmi málo se naskytuje), nechal jsem z pravidla text A nedotknutý a čeho k možným a podobným konjekturám ohledem k obsahu nebo k formě jazykové užiti by se mohlo, položil jsem do poznámek; jen asi na dvou na třech místech, kde byla chyba pa- trna a náprava nutna i na snadè, položil jsem do trans-
Strana 26
26 skribovaného textu formu opravenou a poznamenal ji závorkami.*) V tomto spojení prospěly nejen citaty Všehrdovy *) Připomenutí. Texty staré třeba pro běžné čtení transskribovati, t. j. celkem dle zásad pravopisu nového přepsati. Tu pak rozeznávati jest transskripci gramma- tickou a transskripci slovnou. Transskripce gramma- tická řídí se mluvnicí staročeskou a podává formy ta- kové, jaké dle mluvnice býti mají, poopravujíc třebali text rukopisný; na př. dativ psaný nozye, nozie nebo noze přepisuje nozě, poněvadž dle mluvnice je nozě tvar starší a noze tvar mladší. Naproti tomu transskripce slovná nechává zvláštnosti a i nestejnosti toho dialektu, který se jeví v památce rukopisné a podává slovo od slova pokud možná v té formě, k jaké ukazuje rukopis: přepisuje se tedy nozě, je-li psáno nozye nebo nozíe, a naproti tomu noze za psané noze. Ve vydání přítomném transskriboval jsem slovně a celkem podlé zásad, které jsem vyložil ve zvláštní rozpravě o této věci v Listech flologických 1875, 165—180; slabiky cě, zě, sě a cc. ze, se, rozeznávám dle toho, je-li nebo není-li jotace v rkp. znamenána, ale při če, že, še, a (dle výkl. Hattalova) ře- toho rozdílu nečiním, atd. Ježto však transskripce běžné ctení sice usnadňuje, ale pro zevrubné studium jazyka nedostačuje, domáhal a domohl jsem se toho, aby vedlé textu přepsaného i původní text rukopisu A se výtiskl. Velmi pečlivý a spolehlivý opis jeho — jakož i opis z rukop. B — opatřil pan J. Lego, úředník národního musea. — V transskribovaném textě vyznačeny jsou ně- které verše písmem hrubším; jsou to verše obsahu gno- mického. Písmem pak proloženým vyznačena jsou slova, dle nichž obsah jednotlivých rad snadno se pozná. V poznámkách znamená se antikvou text původní a kursi- vou text transskribovaný; číslicemi pak k veršům a jejich notám se ukazuje. Jak rozuměti poznámkám, kterými varianty textové se udávají, netřeba vykládati: na př. ve v. 10 je k „By“ poznámka „Przygel B,“ což znamená. že místo slabiky „By“ textu A druhý text B má slovo „Przygel“; a podobně dle poznámky k v. 24. má B „kral lew" a A jen „kral"; ve v. 31 A: „ſebrali B: „giž ſebrali"; ve v. 198 A: „a k tomu" a B jen „k tomu" ve v. 726 mají A a B „wzdy“ a v citatu Všehrdově toho slova není; ve v 1172 A: „netbay gineho chotie", B: „neptage gine chotie"; ve v. 1738 A: "nezli kdezto", B: „nez kdez“; atp. Poznámek stran míry veršové není při případech jednotlivých, nýbrž celá věc shrnuta do ná- sledujícího úvodního článku O verši N. Rady.
26 skribovaného textu formu opravenou a poznamenal ji závorkami.*) V tomto spojení prospěly nejen citaty Všehrdovy *) Připomenutí. Texty staré třeba pro běžné čtení transskribovati, t. j. celkem dle zásad pravopisu nového přepsati. Tu pak rozeznávati jest transskripci gramma- tickou a transskripci slovnou. Transskripce gramma- tická řídí se mluvnicí staročeskou a podává formy ta- kové, jaké dle mluvnice býti mají, poopravujíc třebali text rukopisný; na př. dativ psaný nozye, nozie nebo noze přepisuje nozě, poněvadž dle mluvnice je nozě tvar starší a noze tvar mladší. Naproti tomu transskripce slovná nechává zvláštnosti a i nestejnosti toho dialektu, který se jeví v památce rukopisné a podává slovo od slova pokud možná v té formě, k jaké ukazuje rukopis: přepisuje se tedy nozě, je-li psáno nozye nebo nozíe, a naproti tomu noze za psané noze. Ve vydání přítomném transskriboval jsem slovně a celkem podlé zásad, které jsem vyložil ve zvláštní rozpravě o této věci v Listech flologických 1875, 165—180; slabiky cě, zě, sě a cc. ze, se, rozeznávám dle toho, je-li nebo není-li jotace v rkp. znamenána, ale při če, že, še, a (dle výkl. Hattalova) ře- toho rozdílu nečiním, atd. Ježto však transskripce běžné ctení sice usnadňuje, ale pro zevrubné studium jazyka nedostačuje, domáhal a domohl jsem se toho, aby vedlé textu přepsaného i původní text rukopisu A se výtiskl. Velmi pečlivý a spolehlivý opis jeho — jakož i opis z rukop. B — opatřil pan J. Lego, úředník národního musea. — V transskribovaném textě vyznačeny jsou ně- které verše písmem hrubším; jsou to verše obsahu gno- mického. Písmem pak proloženým vyznačena jsou slova, dle nichž obsah jednotlivých rad snadno se pozná. V poznámkách znamená se antikvou text původní a kursi- vou text transskribovaný; číslicemi pak k veršům a jejich notám se ukazuje. Jak rozuměti poznámkám, kterými varianty textové se udávají, netřeba vykládati: na př. ve v. 10 je k „By“ poznámka „Przygel B,“ což znamená. že místo slabiky „By“ textu A druhý text B má slovo „Przygel“; a podobně dle poznámky k v. 24. má B „kral lew" a A jen „kral"; ve v. 31 A: „ſebrali B: „giž ſebrali"; ve v. 198 A: „a k tomu" a B jen „k tomu" ve v. 726 mají A a B „wzdy“ a v citatu Všehrdově toho slova není; ve v 1172 A: „netbay gineho chotie", B: „neptage gine chotie"; ve v. 1738 A: "nezli kdezto", B: „nez kdez“; atp. Poznámek stran míry veršové není při případech jednotlivých, nýbrž celá věc shrnuta do ná- sledujícího úvodního článku O verši N. Rady.
Strana 27
27 ale zvláště také rukopis B, jakkoli sám sebou chatrný, jednak k nápravě jednotlivých slov v A, jednak k do- plnění rukopisu tohoto; kromě mnohých slov jednot- livých bylo zapotřebí vzíti z něho 21 celých veršů, které v A nedopatřením jsou vynechány, jakož rým a smysl ukazují. Má ovšem také rkp. B své mezery, které se zase z A doplňují; a tak doplňují se A a B navzájem. Co ve kterém schází nebo zbývá a jak z nich je sestaven text tuto vydaný, ukazuje následující přehled: běžné číslo veršů ve vyd. přitomném VA v B běžné číslo veršů ve vyd. přítomném VA v B 14 1 — 15 16— 92 93— 100 101— 267 268 269— 280 281 291 282— 292 320 293— 325 321— 326— 394 393— 432 395— 433— 434 435— 566 567— 568 612 569— 613 614— 767 768 832 769— 833— 834 900 835— 901 — 902 910 903— 911— 912 913— 975 392 O O O O O O O O O 3 jiné O O 977— 1052 1053—1054 1055—1136 1137—1138 1139—1315 1316 1317—1350 1351—1353 1353—1530 1531 1532 1533—1545 1546 1547—1565 1566 1567—1660 1661—1662 1663—1695 1696 1697—1714 1715—1716 1717—1750 1751—1752 1834 — 1753 1835—1836 1837—1843 1844 1845—1945 1946 1947—2116 O O O O O O O O O O O O jiný O O O 976 O a 4 přidány
27 ale zvláště také rukopis B, jakkoli sám sebou chatrný, jednak k nápravě jednotlivých slov v A, jednak k do- plnění rukopisu tohoto; kromě mnohých slov jednot- livých bylo zapotřebí vzíti z něho 21 celých veršů, které v A nedopatřením jsou vynechány, jakož rým a smysl ukazují. Má ovšem také rkp. B své mezery, které se zase z A doplňují; a tak doplňují se A a B navzájem. Co ve kterém schází nebo zbývá a jak z nich je sestaven text tuto vydaný, ukazuje následující přehled: běžné číslo veršů ve vyd. přitomném VA v B běžné číslo veršů ve vyd. přítomném VA v B 14 1 — 15 16— 92 93— 100 101— 267 268 269— 280 281 291 282— 292 320 293— 325 321— 326— 394 393— 432 395— 433— 434 435— 566 567— 568 612 569— 613 614— 767 768 832 769— 833— 834 900 835— 901 — 902 910 903— 911— 912 913— 975 392 O O O O O O O O O 3 jiné O O 977— 1052 1053—1054 1055—1136 1137—1138 1139—1315 1316 1317—1350 1351—1353 1353—1530 1531 1532 1533—1545 1546 1547—1565 1566 1567—1660 1661—1662 1663—1695 1696 1697—1714 1715—1716 1717—1750 1751—1752 1834 — 1753 1835—1836 1837—1843 1844 1845—1945 1946 1947—2116 O O O O O O O O O O O O jiný O O O 976 O a 4 přidány
Strana 28
28 Verš a rým. Verše N. R. mají míru osmi slabik a rymují se dva a dva, jak za sebou jdou; výjimkou vetkal básník také několik veršů 7slabičných. Ku kvantitě slabik se nehledí a ani stran přízvuku nelze nám pozo- rovati bezpečného pravidla. Rýmy jsou dvojslabičné někde také jednoslabičné, a to nejčastěji, když se rymuje pár veršů sedmislabičných, o čemž doleji promluveno jest. Konec věty připadá větším dílem na konec verše. Byla to míra oblíbená ve starém básnictví českém a ujala se tu zajisté za příkladem podobných veršů německých (kurze Reimpaare), ovšem s pominutím pří- sných pravidel o přízvuku, kterých klassikové němečtí dbali; však i v německém básnictví jeví se úpadek toho směru, že se později slabiky do verše jen počítají a k přízvuku se nehledí, ano že naposled ani na počtu slabik nezáleží a jenom rýmem dva a dva řádky za sebou se spojují. Při počítání slabik pak drželi se veršovníci staro- čeští některých svobod, které jednak z povahy jazyka českého vyplývají, jednak spíše napodobením způsobu cizího jsou. Nová Rada nevyjímá se v tom ohledě z pravidla obecného; svobody odjinud známé nalézají se také zde, zejména ve verších, které ve formě psané mají slabik více než míra žádala. a) Slova jako srdce, mohl, která novočesky vy- slovujeme dvojslabičně, berou se dle potřeby tak, že l, r tu souhláskami zůstávají a slabik netvoří, tu naopak
28 Verš a rým. Verše N. R. mají míru osmi slabik a rymují se dva a dva, jak za sebou jdou; výjimkou vetkal básník také několik veršů 7slabičných. Ku kvantitě slabik se nehledí a ani stran přízvuku nelze nám pozo- rovati bezpečného pravidla. Rýmy jsou dvojslabičné někde také jednoslabičné, a to nejčastěji, když se rymuje pár veršů sedmislabičných, o čemž doleji promluveno jest. Konec věty připadá větším dílem na konec verše. Byla to míra oblíbená ve starém básnictví českém a ujala se tu zajisté za příkladem podobných veršů německých (kurze Reimpaare), ovšem s pominutím pří- sných pravidel o přízvuku, kterých klassikové němečtí dbali; však i v německém básnictví jeví se úpadek toho směru, že se později slabiky do verše jen počítají a k přízvuku se nehledí, ano že naposled ani na počtu slabik nezáleží a jenom rýmem dva a dva řádky za sebou se spojují. Při počítání slabik pak drželi se veršovníci staro- čeští některých svobod, které jednak z povahy jazyka českého vyplývají, jednak spíše napodobením způsobu cizího jsou. Nová Rada nevyjímá se v tom ohledě z pravidla obecného; svobody odjinud známé nalézají se také zde, zejména ve verších, které ve formě psané mají slabik více než míra žádala. a) Slova jako srdce, mohl, která novočesky vy- slovujeme dvojslabičně, berou se dle potřeby tak, že l, r tu souhláskami zůstávají a slabik netvoří, tu naopak
Strana 29
29 za samohlásky platí a své slabiky mají. Tak dlužno čisti srdcem a mohl jednoslabičnè ve verši 453 neb což mluví, to srdcem (nebo to srdcem) miení — a 1498 zda by je mohl postihnúti a naopak dvojslabičně ve v. 222 kto by právě srdcem spatřil — a 1746 aby mohl rozuměti. — A tak podobně krví 391 a 1910, hrdině 721, trvati 801, 912, 1023, 1612. trvalo 1662, netrval 1715, srdečnú 2007, spravedlnosti 1064 a 1067, mysl 1416, mohl 1820. mučedlníci 1961, smrtedlnú 251. Také kázeň m. kázň vzato za jednu slabiku v sedmi- slabičném verši 1143. Ve mnohých z těchto příkladů mohla se také odsutím slabika ušetřiti, na př. četloli se tráti m. trvati, moh' m. mohl, smrtelnú m. smrtedlnú, mučedníci m. mučedlníci; tráti nalézá se často psáno a moh', smrtelnú atd. shoduje se s obecnou výslovností nynější; ve v. 1612 je dokonce i psáno jen trati m. trvati a stranou připsáno červené wa. b) Několikráte je patrno, že básník dvě bezpro- středně sousedící samohlásky do jedné slabiky sráží, buď obě jednou slabikou vyslovuje, buď jednu z nich odsouvaje. Zejména dlužno v N. R. textu A samohlásku i, když jde za samohláskou jinou, několi- kráte čísti jako j; to platí zvláště o spojce i, na př.: — 892 kdežto stojie panny-i-panie a podobně lůky-j-sady 983, rytieři-j-páni 1471, pokus sě-j-o-vše 1560, střihy-j-všecky 1569, jasně-j-vesele 1573, tvrze-j-hrady 1644, čistě-j-krásně 1872. Srovnati s tím jest v R. Kral.
29 za samohlásky platí a své slabiky mají. Tak dlužno čisti srdcem a mohl jednoslabičnè ve verši 453 neb což mluví, to srdcem (nebo to srdcem) miení — a 1498 zda by je mohl postihnúti a naopak dvojslabičně ve v. 222 kto by právě srdcem spatřil — a 1746 aby mohl rozuměti. — A tak podobně krví 391 a 1910, hrdině 721, trvati 801, 912, 1023, 1612. trvalo 1662, netrval 1715, srdečnú 2007, spravedlnosti 1064 a 1067, mysl 1416, mohl 1820. mučedlníci 1961, smrtedlnú 251. Také kázeň m. kázň vzato za jednu slabiku v sedmi- slabičném verši 1143. Ve mnohých z těchto příkladů mohla se také odsutím slabika ušetřiti, na př. četloli se tráti m. trvati, moh' m. mohl, smrtelnú m. smrtedlnú, mučedníci m. mučedlníci; tráti nalézá se často psáno a moh', smrtelnú atd. shoduje se s obecnou výslovností nynější; ve v. 1612 je dokonce i psáno jen trati m. trvati a stranou připsáno červené wa. b) Několikráte je patrno, že básník dvě bezpro- středně sousedící samohlásky do jedné slabiky sráží, buď obě jednou slabikou vyslovuje, buď jednu z nich odsouvaje. Zejména dlužno v N. R. textu A samohlásku i, když jde za samohláskou jinou, několi- kráte čísti jako j; to platí zvláště o spojce i, na př.: — 892 kdežto stojie panny-i-panie a podobně lůky-j-sady 983, rytieři-j-páni 1471, pokus sě-j-o-vše 1560, střihy-j-všecky 1569, jasně-j-vesele 1573, tvrze-j-hrady 1644, čistě-j-krásně 1872. Srovnati s tím jest v R. Kral.
Strana 30
30 v Jar. hrdlo, nadra rozhalena jmieše a Lud. ten imieše dceř jedinu. Že takové čtení není povaze jazyka na odpor. dokazují nářečí česká, kde totéž i v prose se spojkou i se děje (a i = aj), a dokazuje u větší ještě míře maloruština (na př. minula j zima, voni j pišli a p.: srov. též 12slab. verš chorv.: Da smo ga i vidili, nebi ga poznali, Kurelac 61); ale povšimnutí zasluhuje, že text B na těchto místech často spojení asyndetické po- dává a tím míře veršové hoví, na př. 892 panny panie. 983 lúky sady atd. — Zřídka naskýtá se potřeba čísti psané u jako v: vždy v větší 1018, vždy v věrnej 955. Při jiných samohláskách naskýtá se potřeba bud odsutí buď sražení dvou do slabiky jedné (synizesis) na př. ve v. 288 to upřiemo vede k spasení a podobně v svého umučení 315. a úzké 486, a úzkém, 506, po obědě, 514, že užitečno (neb ž užitečno) 618. neutratí (n. n'utratí) 1547. Že jazyk český tomuto způsobu méně přeje, než na př. německý a italianský. jest patrno; ale že by mu byl docela nepřízniv. nelze tvrditi. Všeobecně vyslovujeme doufati třemi slabikami a ne čtyřmi, jak by dle původu slova býti mělo (= do- u-pvati); Komenský béře ve verších i naučí za dvě slabiky (na př. v hexam.: Tvá věcí divných dovodit tě naučí pravice silná); a v nár. písních chorvatských a srbských, které šetřením míry veršové se vyzname- návají, čtou se také obdoby tohoto srážení a odsouvání, a zvoni prenujno na uho dozvanjaju (Kurelac 153. a podobně 6, 7, 27 a j.), slug' uzeše konja Lastovicu (m. sluga, Vuk II. 1845, 54, a podobně 53, 55, 58 a j.).
30 v Jar. hrdlo, nadra rozhalena jmieše a Lud. ten imieše dceř jedinu. Že takové čtení není povaze jazyka na odpor. dokazují nářečí česká, kde totéž i v prose se spojkou i se děje (a i = aj), a dokazuje u větší ještě míře maloruština (na př. minula j zima, voni j pišli a p.: srov. též 12slab. verš chorv.: Da smo ga i vidili, nebi ga poznali, Kurelac 61); ale povšimnutí zasluhuje, že text B na těchto místech často spojení asyndetické po- dává a tím míře veršové hoví, na př. 892 panny panie. 983 lúky sady atd. — Zřídka naskýtá se potřeba čísti psané u jako v: vždy v větší 1018, vždy v věrnej 955. Při jiných samohláskách naskýtá se potřeba bud odsutí buď sražení dvou do slabiky jedné (synizesis) na př. ve v. 288 to upřiemo vede k spasení a podobně v svého umučení 315. a úzké 486, a úzkém, 506, po obědě, 514, že užitečno (neb ž užitečno) 618. neutratí (n. n'utratí) 1547. Že jazyk český tomuto způsobu méně přeje, než na př. německý a italianský. jest patrno; ale že by mu byl docela nepřízniv. nelze tvrditi. Všeobecně vyslovujeme doufati třemi slabikami a ne čtyřmi, jak by dle původu slova býti mělo (= do- u-pvati); Komenský béře ve verších i naučí za dvě slabiky (na př. v hexam.: Tvá věcí divných dovodit tě naučí pravice silná); a v nár. písních chorvatských a srbských, které šetřením míry veršové se vyzname- návají, čtou se také obdoby tohoto srážení a odsouvání, a zvoni prenujno na uho dozvanjaju (Kurelac 153. a podobně 6, 7, 27 a j.), slug' uzeše konja Lastovicu (m. sluga, Vuk II. 1845, 54, a podobně 53, 55, 58 a j.).
Strana 31
31 c) Mnohý verš konečně, který v textě A přes nále- žitý počet slabik napsaných má, napraví se, když i za jiných okolností, nežli jsou v a a b, některé hlásky se odsunou. Zejména zapotřebí často odsunouti samohlásku. třeba by nesousedila se samohláskou jinou, ano třeba by byla mezi dvěma souhláskama; ale ovšem dovoluje se odsouvání takové jen pokud ho jazyk dopouští. Tak na př. dlužno čísti skrze míru veršovou velkého místo velikého ve v. 419 nedrž se velikého spanie — a podobně skrátiti jest při čtení o slabiku a samo- hlásku naznačenou písmem kursivním spojky aby 1432 anebo v témže verši dost m. dosti), ani rozumie 810, oděnie ani meče 1181, v střiebře ani v zlatě 1911. nebo radu 1363, nebo mrazy 1619, že mámy 1104. že tebe 1140, toho žes provinil 2071; předložku ku pokoji 779, ku paměti 1089; příslovce dosti 240 (a snad i 1432), nikakež 954, najposléze 1034 a 1426, lépe 1716, zase 1600; infinitivy slyšeti 263, žalovati 719. bydliti 789, býti 893. Nejčastěji jest takovou nápravu provésti při slovích jeho — j'ho (205, 932, 1755, 1777, 1787 a snad i 432: bez něhož) a jemu — j'mu (928, 1270, 1581, 1784, 1886, 1924, 2030). Tu připome- nouti dlužno, že na těchto místech rkp. B několikráte ho a mu místo jeho a jemu podává a že by se tedy verš v A často tím napravil, kdyby se dle B jen ho a mu četlo; ale rozdílu podstatného v tom není, neboť formy j'ho a j'mu jsou zajisté jen formy přechodné od jeho, jemu k ho, mu. Jindy třeba odsunouti samohlásku i souhlá- sku, aby se slovo dle potřeby verše a ovšem bez po-
31 c) Mnohý verš konečně, který v textě A přes nále- žitý počet slabik napsaných má, napraví se, když i za jiných okolností, nežli jsou v a a b, některé hlásky se odsunou. Zejména zapotřebí často odsunouti samohlásku. třeba by nesousedila se samohláskou jinou, ano třeba by byla mezi dvěma souhláskama; ale ovšem dovoluje se odsouvání takové jen pokud ho jazyk dopouští. Tak na př. dlužno čísti skrze míru veršovou velkého místo velikého ve v. 419 nedrž se velikého spanie — a podobně skrátiti jest při čtení o slabiku a samo- hlásku naznačenou písmem kursivním spojky aby 1432 anebo v témže verši dost m. dosti), ani rozumie 810, oděnie ani meče 1181, v střiebře ani v zlatě 1911. nebo radu 1363, nebo mrazy 1619, že mámy 1104. že tebe 1140, toho žes provinil 2071; předložku ku pokoji 779, ku paměti 1089; příslovce dosti 240 (a snad i 1432), nikakež 954, najposléze 1034 a 1426, lépe 1716, zase 1600; infinitivy slyšeti 263, žalovati 719. bydliti 789, býti 893. Nejčastěji jest takovou nápravu provésti při slovích jeho — j'ho (205, 932, 1755, 1777, 1787 a snad i 432: bez něhož) a jemu — j'mu (928, 1270, 1581, 1784, 1886, 1924, 2030). Tu připome- nouti dlužno, že na těchto místech rkp. B několikráte ho a mu místo jeho a jemu podává a že by se tedy verš v A často tím napravil, kdyby se dle B jen ho a mu četlo; ale rozdílu podstatného v tom není, neboť formy j'ho a j'mu jsou zajisté jen formy přechodné od jeho, jemu k ho, mu. Jindy třeba odsunouti samohlásku i souhlá- sku, aby se slovo dle potřeby verše a ovšem bez po-
Strana 32
32 rušení smyslu o slabiku skrátilo: tak na př. nevrátí m. nenavrátí 814, kak m. kterak 820 (jakož v A často bývá kak a v B kterak), ústavného m. ustavičného 1606 (jako 1591, 1626), vše m. všecky 2031 a p. Anebo konečně třeba odsunouti některé slovo pleo- nastické a zbytečné; tak na př. v desítislabičném verši 918 jest aby na zbyt a opakuje se bezpochyby omylem písařovým z verše předešlého; totéž platí o v tom ve v. 1715; a taktéž nazbyt a přes míru je v tom 368, té 393, jest 1244, právě 1289, mój 1836, jemu 1858. Někdy v jednom verši skrácenin několika a roz- dílného způsobu zapotřebí jest. Na př. v. 149 budet zbožie trvati i čest má míti sedm slabik a dlužno tedy prvé dvě slabiky trva- v jednu stáhnouti a nad to ještě -ti i čest buď změnou i v j (-ti-j-čest) buď odsuvkou (-ť i čest) o jednu slabiku skrátiti a podobně i jinde. Někdy zase jest několikerá pomoc možná, když běží o nápravu verše přesměrného. Tak na př. ušetří se slabika a vyhoví se míře veršové ve v. 41 že vaší radú i pomocí — když se čte buď ž vaší buď radú-j-pomocí; a podobně raditi řka nebo spíše radit a řka 82, j'ho nebo vždy (m. a vždy) 205, j'mu n. radit' 844, kdež s' n. ty a 844, vždy u věrnej nebo spíše vždy v věrnej 955 (1018), vše (místo všecky) nebo nich (m. nichžto) 1473, nena- vrátí n. j'mu nevrátí (m. jemu nenavrátí) 1532, lép' n. jít' anebo k domu (dle B, místo do domu) 1736, vše (m. všecky) n. světské útěchy 1922, neb' nebo vynechá- ním zde 1937, srdečná nebo vynecháním svú (dle B) 2007 a p.
32 rušení smyslu o slabiku skrátilo: tak na př. nevrátí m. nenavrátí 814, kak m. kterak 820 (jakož v A často bývá kak a v B kterak), ústavného m. ustavičného 1606 (jako 1591, 1626), vše m. všecky 2031 a p. Anebo konečně třeba odsunouti některé slovo pleo- nastické a zbytečné; tak na př. v desítislabičném verši 918 jest aby na zbyt a opakuje se bezpochyby omylem písařovým z verše předešlého; totéž platí o v tom ve v. 1715; a taktéž nazbyt a přes míru je v tom 368, té 393, jest 1244, právě 1289, mój 1836, jemu 1858. Někdy v jednom verši skrácenin několika a roz- dílného způsobu zapotřebí jest. Na př. v. 149 budet zbožie trvati i čest má míti sedm slabik a dlužno tedy prvé dvě slabiky trva- v jednu stáhnouti a nad to ještě -ti i čest buď změnou i v j (-ti-j-čest) buď odsuvkou (-ť i čest) o jednu slabiku skrátiti a podobně i jinde. Někdy zase jest několikerá pomoc možná, když běží o nápravu verše přesměrného. Tak na př. ušetří se slabika a vyhoví se míře veršové ve v. 41 že vaší radú i pomocí — když se čte buď ž vaší buď radú-j-pomocí; a podobně raditi řka nebo spíše radit a řka 82, j'ho nebo vždy (m. a vždy) 205, j'mu n. radit' 844, kdež s' n. ty a 844, vždy u věrnej nebo spíše vždy v věrnej 955 (1018), vše (místo všecky) nebo nich (m. nichžto) 1473, nena- vrátí n. j'mu nevrátí (m. jemu nenavrátí) 1532, lép' n. jít' anebo k domu (dle B, místo do domu) 1736, vše (m. všecky) n. světské útěchy 1922, neb' nebo vynechá- ním zde 1937, srdečná nebo vynecháním svú (dle B) 2007 a p.
Strana 33
33 Jdeli však o nápravu verše, který má méně slabik. než by míti měl. nebývá bezpečná pomoc tak na snadě snázeť je poznati, co spisovatel zbytečného do verše při- dal, než co vynechal anebo změnil. Někdy sice i toto snadno jest, jako ve v. 199, kde patrně má býti nebo m. neb, ve v. 155, kde bezpochyby u božie m. v božie, a v. 159, kde buď vezdy m. vždy buď u jeho m. v jeho čísti se má a může; ale větším dílem všeliké doplňo- vání jen na nejistých domněnkách by se zakládalo. V přítomném vydání Nové R. je v textě transskri- bovaném náprava veršův co do počtu slabik jen v těch případech provedena, kde rkp. B cestu k tomu uka- zoval. Zůstalo tedy několik veršů mimo míru osmi slabik a zejména má jich 11 (dle B 10) verš 1986 ; po 9 verše 74. 287, 603, 803 (v B 11), 911, 934 a 1688; po 7 verše 199, 317, 582 (v B též), 960 (v obou rkp.), 1295 (kde drž zajisté činí slabiku; v B 9 slab.) a 1938; a konečně 6 slabik ve v. 321. Mimo to však nalézá se v N. R. několik sedmi- slabičných veršovaných párů, které ne omylem, ale dle úmyslu skladatelova od míry ostatních veršů se od- chylují. Za takové zajisté pokládati sluší ty, které nad to i rýmem jednoslabičným od ostatních se liší, totiž 189: 190, 243: 244, 349: 350. 457: 458, 807: 808, 1017: 1018, 1143: 1144 a bezpochyby také 129: 130 a 149: 150; ale jsou i některé sedmislabičné páry s rý- mem dvojslabičným, totiž 701: 702, 777: 778, 1055: 1056, 1465: 1466, 1563. 1564 a snad také 789: 790 (čteli se bydlit' m. bydliti 790), 893: 894 (býti 893), 903: 904 (tomu okojil 903), 1295: 1296 (čteli se ta- kým m. takovým 1296), 1771: 1772 (lépe 1771). 1963: 1964 (vypraviti 1964). 3
33 Jdeli však o nápravu verše, který má méně slabik. než by míti měl. nebývá bezpečná pomoc tak na snadě snázeť je poznati, co spisovatel zbytečného do verše při- dal, než co vynechal anebo změnil. Někdy sice i toto snadno jest, jako ve v. 199, kde patrně má býti nebo m. neb, ve v. 155, kde bezpochyby u božie m. v božie, a v. 159, kde buď vezdy m. vždy buď u jeho m. v jeho čísti se má a může; ale větším dílem všeliké doplňo- vání jen na nejistých domněnkách by se zakládalo. V přítomném vydání Nové R. je v textě transskri- bovaném náprava veršův co do počtu slabik jen v těch případech provedena, kde rkp. B cestu k tomu uka- zoval. Zůstalo tedy několik veršů mimo míru osmi slabik a zejména má jich 11 (dle B 10) verš 1986 ; po 9 verše 74. 287, 603, 803 (v B 11), 911, 934 a 1688; po 7 verše 199, 317, 582 (v B též), 960 (v obou rkp.), 1295 (kde drž zajisté činí slabiku; v B 9 slab.) a 1938; a konečně 6 slabik ve v. 321. Mimo to však nalézá se v N. R. několik sedmi- slabičných veršovaných párů, které ne omylem, ale dle úmyslu skladatelova od míry ostatních veršů se od- chylují. Za takové zajisté pokládati sluší ty, které nad to i rýmem jednoslabičným od ostatních se liší, totiž 189: 190, 243: 244, 349: 350. 457: 458, 807: 808, 1017: 1018, 1143: 1144 a bezpochyby také 129: 130 a 149: 150; ale jsou i některé sedmislabičné páry s rý- mem dvojslabičným, totiž 701: 702, 777: 778, 1055: 1056, 1465: 1466, 1563. 1564 a snad také 789: 790 (čteli se bydlit' m. bydliti 790), 893: 894 (býti 893), 903: 904 (tomu okojil 903), 1295: 1296 (čteli se ta- kým m. takovým 1296), 1771: 1772 (lépe 1771). 1963: 1964 (vypraviti 1964). 3
Strana 34
34 Rým jest dvouslabičný, až na dotčené právě vý- jimky ve verších sedmislabičných, kdež bývá také o slabice toliko jedné. Jaký měl býti a jest ohledně přízvuku, o tom nelze nám souditi z příčiny známé, — poněvadž totiž o přízvuku staročeském nic jistého nevíme. Pokud se čeština za časů Smilových přízvukem rovnala k češtině nové a pokud tedy rýmy jeho dle přízvuku novočeského posuzovati smíme, tedy ovšem valně takových rýmů se naskytuje, které bychom pro nestejný přízvuk za ne- správné pokládali; na př. stojí: pokoji 49, cěny: pro- mění 811, pilně: nemylně 125 atd. Také kvantita rýmových slabik velmi často ne- stejna bývá, ačkoli přece poznati se dává, že Smil v celku dosti dbal pravidla, aby se rymovaly slabiky stejné kvantity. Upozorňujeme na některé odchylky: ptáky: taký 19; žádá: rada 383, 831, 1119; skříni: neviní 471: sadú: řádu 507; předchozie: bozě 819; krutě: nemútie 827; čáky: taký 1157; myšie: přeslyše 1413; malý: pochváli 1439; těla: dělá 1447; nepřátelé: déle 1495 na ně: slitovánie 1729; leká: člověka 1749; síly: mily 1835; úsilé: píle 1883; súdu: zbudú 2075; pálí: ne- tbali 2085. Co se pak týká kvality hlásek, odchyluje se Smil poměrně zřídka od obecných pravidel o rýmu. Nestejné samohlásky ve slabikách rymovaných nalézáme v pokrmem: rozumem 317, kralovánie: nenie 339, slyše: slušé 441, blučal: mlčal 775, protiviti: trvati 911 a lahodné: odmladne 1691. Jinde je v tomto vzhledě odchylka jen v textě psaném a odstraní se snadno, položíme li za formu, která se podává v textech, formu jinou, grammaticky ovšem odůvodněnou. Tak na př. sebú
34 Rým jest dvouslabičný, až na dotčené právě vý- jimky ve verších sedmislabičných, kdež bývá také o slabice toliko jedné. Jaký měl býti a jest ohledně přízvuku, o tom nelze nám souditi z příčiny známé, — poněvadž totiž o přízvuku staročeském nic jistého nevíme. Pokud se čeština za časů Smilových přízvukem rovnala k češtině nové a pokud tedy rýmy jeho dle přízvuku novočeského posuzovati smíme, tedy ovšem valně takových rýmů se naskytuje, které bychom pro nestejný přízvuk za ne- správné pokládali; na př. stojí: pokoji 49, cěny: pro- mění 811, pilně: nemylně 125 atd. Také kvantita rýmových slabik velmi často ne- stejna bývá, ačkoli přece poznati se dává, že Smil v celku dosti dbal pravidla, aby se rymovaly slabiky stejné kvantity. Upozorňujeme na některé odchylky: ptáky: taký 19; žádá: rada 383, 831, 1119; skříni: neviní 471: sadú: řádu 507; předchozie: bozě 819; krutě: nemútie 827; čáky: taký 1157; myšie: přeslyše 1413; malý: pochváli 1439; těla: dělá 1447; nepřátelé: déle 1495 na ně: slitovánie 1729; leká: člověka 1749; síly: mily 1835; úsilé: píle 1883; súdu: zbudú 2075; pálí: ne- tbali 2085. Co se pak týká kvality hlásek, odchyluje se Smil poměrně zřídka od obecných pravidel o rýmu. Nestejné samohlásky ve slabikách rymovaných nalézáme v pokrmem: rozumem 317, kralovánie: nenie 339, slyše: slušé 441, blučal: mlčal 775, protiviti: trvati 911 a lahodné: odmladne 1691. Jinde je v tomto vzhledě odchylka jen v textě psaném a odstraní se snadno, položíme li za formu, která se podává v textech, formu jinou, grammaticky ovšem odůvodněnou. Tak na př. sebú
Strana 35
35 rymuje se na mdlobu 991 a obú 1601 i jest patrno, že tu Smil napsal původně sobú; ve chtieti: vstúpiti 719, chodie: přihodí 1037 a mieti: býti 1103 dlužno za ie čísti zoužené í, chtíti, chodí, míti; v pečují: učijí 1341 zrušili zase opisovatelé formu pečijí na sklonku XIV. století dosti oblíbenou, ale ve století XV. nezná- mou; a týmž asi způsobem místo rozpomana dostalo se do textu rozpomena: pána 709; za proklatá dostala se do textu méně správná forma prokletá: nestydatá 1133 a rým se tím porušil; dědie: plodie 1607 také sotva od Smila pochází; konečně i a y v rýmech sta- ročeských vůbec za stejné se berou, a tak i v N. R.: orlovi: hotový 29, býti: raditi 99, plyne: jiné 1649, postavy: pravi 1723, mile: chýle 2035 atd. Nestejné souhlásky jen pořídku v rýmech dvou- slabičných, na rozhraní mezi oběma rýmovýma samo- hláskama se vyskytují. Nejčastěji stojí proti sobě takým způsobem n: ň, d: ď, t: ť, na př. nevděčni: věčný 139, věčný: vděčni 291, pány: poznáni 491, přičini: dědiny 139, cěny: promění 811, činí: viny 1099 a 2003, páni: strany 1471, nečrní: poškvrny 1641, smrti: črty 1533 a 1979; vady: chladí 2005 a súdy: blúdí 645. Sou- hlásky z: ž, s: š, sl: šl, c: č stojí proti sobě v rý- mech núzi: túží 273, usazen: snažen 647, obtiežen: přiezeň 973, v núzi: slúží 1229 a 1885, sysel: přišel 1427, dusí: suší 323, mysli: přišli 575, sešli: klesli 1031, ruce: kotúče 897, noci: uočí 1365, znice: krá- loviče 1381, opice: královiče 1551, věci: řeči 1003, 1407, 1557 a 2073. Jiné pak odchylky, které sem sluší, jsou svaté: také 195, do pat: rozpat 247, vede : sebe 401, nevnaď: neklaď 487, škodné: podobné 745, nadme; padne 1223, strašna: nesčastna 2105 a také 3*
35 rymuje se na mdlobu 991 a obú 1601 i jest patrno, že tu Smil napsal původně sobú; ve chtieti: vstúpiti 719, chodie: přihodí 1037 a mieti: býti 1103 dlužno za ie čísti zoužené í, chtíti, chodí, míti; v pečují: učijí 1341 zrušili zase opisovatelé formu pečijí na sklonku XIV. století dosti oblíbenou, ale ve století XV. nezná- mou; a týmž asi způsobem místo rozpomana dostalo se do textu rozpomena: pána 709; za proklatá dostala se do textu méně správná forma prokletá: nestydatá 1133 a rým se tím porušil; dědie: plodie 1607 také sotva od Smila pochází; konečně i a y v rýmech sta- ročeských vůbec za stejné se berou, a tak i v N. R.: orlovi: hotový 29, býti: raditi 99, plyne: jiné 1649, postavy: pravi 1723, mile: chýle 2035 atd. Nestejné souhlásky jen pořídku v rýmech dvou- slabičných, na rozhraní mezi oběma rýmovýma samo- hláskama se vyskytují. Nejčastěji stojí proti sobě takým způsobem n: ň, d: ď, t: ť, na př. nevděčni: věčný 139, věčný: vděčni 291, pány: poznáni 491, přičini: dědiny 139, cěny: promění 811, činí: viny 1099 a 2003, páni: strany 1471, nečrní: poškvrny 1641, smrti: črty 1533 a 1979; vady: chladí 2005 a súdy: blúdí 645. Sou- hlásky z: ž, s: š, sl: šl, c: č stojí proti sobě v rý- mech núzi: túží 273, usazen: snažen 647, obtiežen: přiezeň 973, v núzi: slúží 1229 a 1885, sysel: přišel 1427, dusí: suší 323, mysli: přišli 575, sešli: klesli 1031, ruce: kotúče 897, noci: uočí 1365, znice: krá- loviče 1381, opice: královiče 1551, věci: řeči 1003, 1407, 1557 a 2073. Jiné pak odchylky, které sem sluší, jsou svaté: také 195, do pat: rozpat 247, vede : sebe 401, nevnaď: neklaď 487, škodné: podobné 745, nadme; padne 1223, strašna: nesčastna 2105 a také 3*
Strana 36
36 pótce: poskocě (c: cj) 1179, dlúzě: núze (zj: z) 449 a pod. Naopak přicházejí někdy rýmy slovné. Ve verši 1005 a 1006 rymuje se rady a rady (ve smyslu „sboru rádcův“ a „radění“) a několikráte sloveso býti s některou složeninou svojí, na příklad bude: zbude 1191 (a po- dobně 321, 353, 405, 793, 815, 1437, 1610, 1621, 1777, 1877, 2115).
36 pótce: poskocě (c: cj) 1179, dlúzě: núze (zj: z) 449 a pod. Naopak přicházejí někdy rýmy slovné. Ve verši 1005 a 1006 rymuje se rady a rady (ve smyslu „sboru rádcův“ a „radění“) a několikráte sloveso býti s některou složeninou svojí, na příklad bude: zbude 1191 (a po- dobně 321, 353, 405, 793, 815, 1437, 1610, 1621, 1777, 1877, 2115).
Strana 37
NOVA RADA.
NOVA RADA.
Strana 38
38 Poczinaſe nowa rada. 1) Rkp. str. 1. Kral lew ten czaſſu gednoho Byl rozeſlal poſlow mnoho Powſſech kragich nawſſie ſtrany Poſwa knyezata y pany Pozwierz weliky y mali 3) Aby wſlickny prziednym ſtali Tak ſe bil oto vtazal Ze take orlowy kazal Aby poyma ptacztwo wſſake By 5) vgeho dworu take Neb ho bylo wſſe poſluſſno A to bieſſe dobrzie ſluſſno By ſlyſſely geho ſlowo Neb tehdy panſtwie orlowo Kmoczi krale Iwa ſluſſalo 6) Tiech czaſfow kdyz ſie to dalo Tehdy orel 7) bezmeſſkanie Slyſfew kralowo kazanie Sta przied kralem ſwymy 8) ptaky 20 Ano giz zwierzat hluk taky Any ſe przied kralem brogie Kgeho poſluſſenſtwy ſtogie Czakagicze rozkazanie Tehdy kral9) bezmeſſkanie 25 Pocztiwie awelmi mile 5 10 15 2 1) B má tento nápis: Potom ſe poczyna nowa rada. geſſto pan Smil flaſſka ji ſkladal mnoho wnie rozumneho vſlyſſite, ktoz toto czyfti budu, tot zwie (sic) czot radi. — 27 3) Po zwierzy welike V. 3. a 4. v B pořádkem opáčným. —
38 Poczinaſe nowa rada. 1) Rkp. str. 1. Kral lew ten czaſſu gednoho Byl rozeſlal poſlow mnoho Powſſech kragich nawſſie ſtrany Poſwa knyezata y pany Pozwierz weliky y mali 3) Aby wſlickny prziednym ſtali Tak ſe bil oto vtazal Ze take orlowy kazal Aby poyma ptacztwo wſſake By 5) vgeho dworu take Neb ho bylo wſſe poſluſſno A to bieſſe dobrzie ſluſſno By ſlyſſely geho ſlowo Neb tehdy panſtwie orlowo Kmoczi krale Iwa ſluſſalo 6) Tiech czaſfow kdyz ſie to dalo Tehdy orel 7) bezmeſſkanie Slyſfew kralowo kazanie Sta przied kralem ſwymy 8) ptaky 20 Ano giz zwierzat hluk taky Any ſe przied kralem brogie Kgeho poſluſſenſtwy ſtogie Czakagicze rozkazanie Tehdy kral9) bezmeſſkanie 25 Pocztiwie awelmi mile 5 10 15 2 1) B má tento nápis: Potom ſe poczyna nowa rada. geſſto pan Smil flaſſka ji ſkladal mnoho wnie rozumneho vſlyſſite, ktoz toto czyfti budu, tot zwie (sic) czot radi. — 27 3) Po zwierzy welike V. 3. a 4. v B pořádkem opáčným. —
Strana 39
39 Počíná se Nová Rada. Král lev ten času jednoho byl rozeslal poslóv mnoho. po všech krajích na vše strany. po svá kniežata i pány, po zvěř veliký i malý, aby všickni před ním stali. Tak se byl o to utázal, že také orlovi kázal, aby pojma ptactvo všaké 10 by(l) u jeho dvoru také, neb ho bylo vše poslušno: a to bieše dobře slušno, by slyšeli jeho slovo, neb tehdy panstvie orlovo 15 k moci krále lva slušalo těch časóv, když sě to dálo. Tehdy orel bez meškánie slyšev královo kázanie sta před králem s svými ptáky, ano již zvieřat hluk taký, ani se před králem brojie k jeho poslušenství stojie, čakajíce rozkázanie. Tehdy král lev bez meškánie 25 poctivě a velmi mile 20 5 y take maly B. — 4) stanúti = postaviti se. — 5) Przygel B. — 6) V B je v. 15. vynechán a za to 16. ve dva rozšířen: Bieſſe tiech czafow kdyz ſe toto dalo Nebo toto krale lwa rozkazanie dalo. 7) Tehda knieze orel B. — 8) s ſwymi B. — 9) kral lew B.
39 Počíná se Nová Rada. Král lev ten času jednoho byl rozeslal poslóv mnoho. po všech krajích na vše strany. po svá kniežata i pány, po zvěř veliký i malý, aby všickni před ním stali. Tak se byl o to utázal, že také orlovi kázal, aby pojma ptactvo všaké 10 by(l) u jeho dvoru také, neb ho bylo vše poslušno: a to bieše dobře slušno, by slyšeli jeho slovo, neb tehdy panstvie orlovo 15 k moci krále lva slušalo těch časóv, když sě to dálo. Tehdy orel bez meškánie slyšev královo kázanie sta před králem s svými ptáky, ano již zvieřat hluk taký, ani se před králem brojie k jeho poslušenství stojie, čakajíce rozkázanie. Tehdy král lev bez meškánie 25 poctivě a velmi mile 20 5 y take maly B. — 4) stanúti = postaviti se. — 5) Przygel B. — 6) V B je v. 15. vynechán a za to 16. ve dva rozšířen: Bieſſe tiech czafow kdyz ſe toto dalo Nebo toto krale lwa rozkazanie dalo. 7) Tehda knieze orel B. — 8) s ſwymi B. — 9) kral lew B.
Strana 40
40 30 35 40 45 50 55 Orla prziwita te chwile Seczti gey kſobie prziwynu Popatrziw natu druzinu Diekowa ztoho orlowy Ze geſt kſluzbie tak hotowy Kdyz ſe ſebrali 1) biechu Czoz kral kaze newiediechu Tehdy kral lew ruku kynu Chtie gim zgewiti prziczynu Procz ſe gim ka 2) ſebrati A wſſem wuokol ſebe ſtati Wece ſlyffte mogy mily Wiem ze ſte wzdy wierny byli Otczy memu doſkonczenie Wewffech zemiech tayno nenie Zie waſſy radu ypomoczi Wes ſwiet byl podgeho moczy Tehozt wam take ufagy Iakozt was wtey wierzie 3) znagi Kniezata pany ritierzi Ywſſie obczi yakz wam wierzy Wydite zet gſem kral mlady ptoz proſim waſſie radi Radyz kazdi yakz kto ſtogi Krzadu kzemſkemu pokogy Czoz geſt me cztne take waſſe Orel podle krale ſtaſſe Czoz 4) kral pſi by newahal A raditi neodtahal Neb pto wſſiem biti kazal Snad by rad 5) otazal Rzka kake gt to prawenie Yamnim zeto prawda nenie Any kto mudry vwierzi 60 By mezi ptaky neb zwierzi Yakz ſwiet ſwiete byl ſnyem taky Lecz ma vmiſl niekaky Rkp. str. 2. 1) giz sebrali B. — 2) kazal B; v A jen ka, zajisté ne-
40 30 35 40 45 50 55 Orla prziwita te chwile Seczti gey kſobie prziwynu Popatrziw natu druzinu Diekowa ztoho orlowy Ze geſt kſluzbie tak hotowy Kdyz ſe ſebrali 1) biechu Czoz kral kaze newiediechu Tehdy kral lew ruku kynu Chtie gim zgewiti prziczynu Procz ſe gim ka 2) ſebrati A wſſem wuokol ſebe ſtati Wece ſlyffte mogy mily Wiem ze ſte wzdy wierny byli Otczy memu doſkonczenie Wewffech zemiech tayno nenie Zie waſſy radu ypomoczi Wes ſwiet byl podgeho moczy Tehozt wam take ufagy Iakozt was wtey wierzie 3) znagi Kniezata pany ritierzi Ywſſie obczi yakz wam wierzy Wydite zet gſem kral mlady ptoz proſim waſſie radi Radyz kazdi yakz kto ſtogi Krzadu kzemſkemu pokogy Czoz geſt me cztne take waſſe Orel podle krale ſtaſſe Czoz 4) kral pſi by newahal A raditi neodtahal Neb pto wſſiem biti kazal Snad by rad 5) otazal Rzka kake gt to prawenie Yamnim zeto prawda nenie Any kto mudry vwierzi 60 By mezi ptaky neb zwierzi Yakz ſwiet ſwiete byl ſnyem taky Lecz ma vmiſl niekaky Rkp. str. 2. 1) giz sebrali B. — 2) kazal B; v A jen ka, zajisté ne-
Strana 41
41 orla přivíta té chvíle, se ctí jej k sobě přivinu; popatřiv na tu družinu děkova z toho orlovi, 30 že jest k službě tak hotový. Když se již sebrali biechu, což král káže, nevědiechu. Tehdy král lev rukú kynu, chtě jim zjeviti příčinu, proč se jim kázal sebrati a všem vuokol sebe státi, vece: Slyšte, moji milí! viem, že ste vždy věrni byli otci mému do skončenie. Ve všech zemiech tajno nenie, že vaší radú i pomocí veš svět byl pod jeho mocí. Téhožť vám také ufaji, jakožť vás v tej vieře znaji, kniežata, páni, rytieři, i vše obci, jakž vám věři. Vidíte, žeť jsem král mladý, protož prosím vašie rady; radiž každý, jakž kto stojí, k řádu. k zemskému pokoji, což jest mé ctné, také vaše. Orel podlé krále stáše, což král prosi, by neváhal a raditi neodtáhal, 55 neb proto všem býti kázal. Snad by někto rád otázal řka: Kaké jest to pravenie, já mním, že to pravda nenie, ani kto múdrý uvěří. by mezi ptáky neb zvěří, jakž svět světem, byl sněm taký; leč má úmysl někaký, 50 35 40 45 60 dopatřením písařovým. — 3) mierze B. — 4) což ve smyslu spojky časové. — 5) niekto rad B.
41 orla přivíta té chvíle, se ctí jej k sobě přivinu; popatřiv na tu družinu děkova z toho orlovi, 30 že jest k službě tak hotový. Když se již sebrali biechu, což král káže, nevědiechu. Tehdy král lev rukú kynu, chtě jim zjeviti příčinu, proč se jim kázal sebrati a všem vuokol sebe státi, vece: Slyšte, moji milí! viem, že ste vždy věrni byli otci mému do skončenie. Ve všech zemiech tajno nenie, že vaší radú i pomocí veš svět byl pod jeho mocí. Téhožť vám také ufaji, jakožť vás v tej vieře znaji, kniežata, páni, rytieři, i vše obci, jakž vám věři. Vidíte, žeť jsem král mladý, protož prosím vašie rady; radiž každý, jakž kto stojí, k řádu. k zemskému pokoji, což jest mé ctné, také vaše. Orel podlé krále stáše, což král prosi, by neváhal a raditi neodtáhal, 55 neb proto všem býti kázal. Snad by někto rád otázal řka: Kaké jest to pravenie, já mním, že to pravda nenie, ani kto múdrý uvěří. by mezi ptáky neb zvěří, jakž svět světem, byl sněm taký; leč má úmysl někaký, 50 35 40 45 60 dopatřením písařovým. — 3) mierze B. — 4) což ve smyslu spojky časové. — 5) niekto rad B.
Strana 42
42 70 75 80 85 Chtie nas womil vweſti kraſnie zaprawdu nam prawie baſnie wiernie 1) ze zwierz nerozumie Anyz czo mluwiti vmie Ktoz 2) ſkladal to 3) pwenie Wzdit 4) przidobrem ſmiſlu nenie Snad mny bichom byli dieti Dawam to tobie wiedieti Ktoz koli ma to miſſlenie wiez zet to mudra wiecz nenie Ktoz pwi to toho ptaty Ale czoz prawi, nato dbati 5) Geſtli dobre by ſrozumiel Zleho ſie wyſtrzieczi vmiel Bud ktozkoli netbay nato Geſtlit prawda, przigmi zato Nepleta ſe wdalſſy praczy Gyz ſie k ſwey rzieczi nawraczy Kdezto lew orlowi weli Raditi arzka muoy przietely Nicz to nepodobne nenie 6) Ti poczni rziecz neczyn dlenie Orel ſe odtoho wzdali Skazny 7) arzka mily krali Raczyz mie zbawiti toho Neb maš cztne druzyni mnoho Gieſſtot magi ſmiſla wiecze Zdali pti ſlunczi ſwiecze Yaſnie kdy muozie ſwietiti 8) Takez9) ya malo raditi 65 90 1) wiemet B. První litera ve verši bývá v rkp. z pra- vidla veliká, někdy malá, a někdy nesnadno rozhodnouti, chtěl-li pisař napsati velikou či malou. — 2) ktoz gt B. 3) toto B. — 4) vždyť ve smyslu spojkovém, jako na př. vždyt vím, váp. — 5) dbáti psáno v A častěji tb—, ale někdy též db— (sr. 1181). — 6) nic to nepodobné nenie, totiž aby zví- řata mluvila a rady přednášela; lev tu mluví tak, jako by básníkovo uvažování o podobnosti rady zvířecké na sněmě se bylo dálo a tedy orlovi a všem přítomným zvířatům povědomo — bylo; nepodobné m. nepodobné pravdě nebo víře, sr. 1027.
42 70 75 80 85 Chtie nas womil vweſti kraſnie zaprawdu nam prawie baſnie wiernie 1) ze zwierz nerozumie Anyz czo mluwiti vmie Ktoz 2) ſkladal to 3) pwenie Wzdit 4) przidobrem ſmiſlu nenie Snad mny bichom byli dieti Dawam to tobie wiedieti Ktoz koli ma to miſſlenie wiez zet to mudra wiecz nenie Ktoz pwi to toho ptaty Ale czoz prawi, nato dbati 5) Geſtli dobre by ſrozumiel Zleho ſie wyſtrzieczi vmiel Bud ktozkoli netbay nato Geſtlit prawda, przigmi zato Nepleta ſe wdalſſy praczy Gyz ſie k ſwey rzieczi nawraczy Kdezto lew orlowi weli Raditi arzka muoy przietely Nicz to nepodobne nenie 6) Ti poczni rziecz neczyn dlenie Orel ſe odtoho wzdali Skazny 7) arzka mily krali Raczyz mie zbawiti toho Neb maš cztne druzyni mnoho Gieſſtot magi ſmiſla wiecze Zdali pti ſlunczi ſwiecze Yaſnie kdy muozie ſwietiti 8) Takez9) ya malo raditi 65 90 1) wiemet B. První litera ve verši bývá v rkp. z pra- vidla veliká, někdy malá, a někdy nesnadno rozhodnouti, chtěl-li pisař napsati velikou či malou. — 2) ktoz gt B. 3) toto B. — 4) vždyť ve smyslu spojkovém, jako na př. vždyt vím, váp. — 5) dbáti psáno v A častěji tb—, ale někdy též db— (sr. 1181). — 6) nic to nepodobné nenie, totiž aby zví- řata mluvila a rady přednášela; lev tu mluví tak, jako by básníkovo uvažování o podobnosti rady zvířecké na sněmě se bylo dálo a tedy orlovi a všem přítomným zvířatům povědomo — bylo; nepodobné m. nepodobné pravdě nebo víře, sr. 1027.
Strana 43
43 70 75 80 85 chtě nás v omyl vvésti krásně. za pravdu nám pravě básně; viemeť, že zvěř nerozumie aniž co mluviti umie; ktož skládal toto pravenie, vždyť při dobrém smyslu nenie, snad mní, bychom byli děti. Dávám to tobě věděti, ktožkoli má to myšlenie, věz, žeť to múdrá věc nenie, ktož praví to, toho ptáti, ale což praví, na to dbáti, jestli dobré. by srozuměl, zlého sě vystřieci uměl. Buď ktožkoli, netbaj na to, jestliť pravda, přijmi za to nepleta se v další práci. — Již sě k svej řeči navráci, kdežto lev orlovi velí raditi a řka: Muoj přieteli! nic to nepodobné nenie, ty počni řeč, nečiň dlenie. Orel se od toho vzdáli s kázní a řka: Milý králi! račiž mě zbaviti toho, neb máš ctné družiny mnoho. ježtoť mají smysla viece. Zdali proti slunci sviece jasně kdy muože svietiti? Takež já málo raditi 65 90 7) kázeň = kázanost, mravnost; 1043, 1635, 1843 a j. — 8) V. 90—91 srov. s Alexandreidou: neb sem před ním (t. skla- datel básně před Aristotelem) tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý a před sluncem voštěná sviečka, neb před mořem mělká řiečka (Výbor I. 1091). — 9) takez = takež m. tako-ž, seslabením o v e oblíbeným ve staré češtině v tamo — tame atp.; podobně takež ve v. 1625 a 1780, nikakež m. nikakož ve v. 918, 954, 1046, 1570, ktež místo ktož 1959 a jedne m. jedno 1626.
43 70 75 80 85 chtě nás v omyl vvésti krásně. za pravdu nám pravě básně; viemeť, že zvěř nerozumie aniž co mluviti umie; ktož skládal toto pravenie, vždyť při dobrém smyslu nenie, snad mní, bychom byli děti. Dávám to tobě věděti, ktožkoli má to myšlenie, věz, žeť to múdrá věc nenie, ktož praví to, toho ptáti, ale což praví, na to dbáti, jestli dobré. by srozuměl, zlého sě vystřieci uměl. Buď ktožkoli, netbaj na to, jestliť pravda, přijmi za to nepleta se v další práci. — Již sě k svej řeči navráci, kdežto lev orlovi velí raditi a řka: Muoj přieteli! nic to nepodobné nenie, ty počni řeč, nečiň dlenie. Orel se od toho vzdáli s kázní a řka: Milý králi! račiž mě zbaviti toho, neb máš ctné družiny mnoho. ježtoť mají smysla viece. Zdali proti slunci sviece jasně kdy muože svietiti? Takež já málo raditi 65 90 7) kázeň = kázanost, mravnost; 1043, 1635, 1843 a j. — 8) V. 90—91 srov. s Alexandreidou: neb sem před ním (t. skla- datel básně před Aristotelem) tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý a před sluncem voštěná sviečka, neb před mořem mělká řiečka (Výbor I. 1091). — 9) takez = takež m. tako-ž, seslabením o v e oblíbeným ve staré češtině v tamo — tame atp.; podobně takež ve v. 1625 a 1780, nikakež m. nikakož ve v. 918, 954, 1046, 1570, ktež místo ktož 1959 a jedne m. jedno 1626.
Strana 44
44 100 105 110 115 Tuto vmiegi ktwey cztnoſti 1) Rkp. str. 3. Protoz krali ztwey miloſti Maſs tuto dobrych bez cziſla Geſſtot magi wiecze ſmiſla Kaz gim raditi poczieti Pakly wzdy 2) nebude chtieti Twa miloſt beztoho byti A wzdy mne bude radidi 3) Tut 4) take acz neumiem Wſfak rad powiem czoz rozumiem Neylepffemu twemu cztnemu Kral lew odpowiedie gemu Racz ſie toho nedaliti Oztny orle aracz raditi Czoz wiefs geſftot gt mnie hodne Ywſſiem ſe zda podobne 5) Czoz gich bieſſe przitom hluku 6) Ty wſlichny ktomu ponuku 7) Abi ſe orel nedalil Aradil tobi 8) kazdy chwalil Toho giz nemoha zbyti Orel y gie ſe mluwyti Krali9) takto 10) rzka gemu Ywſliem ktoz biechu prziſnie Ya gſem nato wigel zdomu Yſwe wſſeczky poyal ktomu Abich vezinil twu wuoly Czoz gedno rozkazeſs koly Abych hotuow bil y kſwadie Akdyz potrziebugeſs kradie 95 120 1) V. 93—100 v B nejsou. — 2) vždy ve smyslu přece, 100. — 3) Věta bezpodmětá, podmět věty předešlé (tvá milost) netáhne se k ní; bude mně raditi, praesens: jest mně raditi; vždy jako ve v. 98. — 4) Tut ia take B. — 5) zapodobne B. 6) hluk = zástup, cf. turba; 408, 1367, 1468. — ) po-
44 100 105 110 115 Tuto vmiegi ktwey cztnoſti 1) Rkp. str. 3. Protoz krali ztwey miloſti Maſs tuto dobrych bez cziſla Geſſtot magi wiecze ſmiſla Kaz gim raditi poczieti Pakly wzdy 2) nebude chtieti Twa miloſt beztoho byti A wzdy mne bude radidi 3) Tut 4) take acz neumiem Wſfak rad powiem czoz rozumiem Neylepffemu twemu cztnemu Kral lew odpowiedie gemu Racz ſie toho nedaliti Oztny orle aracz raditi Czoz wiefs geſftot gt mnie hodne Ywſſiem ſe zda podobne 5) Czoz gich bieſſe przitom hluku 6) Ty wſlichny ktomu ponuku 7) Abi ſe orel nedalil Aradil tobi 8) kazdy chwalil Toho giz nemoha zbyti Orel y gie ſe mluwyti Krali9) takto 10) rzka gemu Ywſliem ktoz biechu prziſnie Ya gſem nato wigel zdomu Yſwe wſſeczky poyal ktomu Abich vezinil twu wuoly Czoz gedno rozkazeſs koly Abych hotuow bil y kſwadie Akdyz potrziebugeſs kradie 95 120 1) V. 93—100 v B nejsou. — 2) vždy ve smyslu přece, 100. — 3) Věta bezpodmětá, podmět věty předešlé (tvá milost) netáhne se k ní; bude mně raditi, praesens: jest mně raditi; vždy jako ve v. 98. — 4) Tut ia take B. — 5) zapodobne B. 6) hluk = zástup, cf. turba; 408, 1367, 1468. — ) po-
Strana 45
45 100 tuto uměji k tvej ctnosti. Protož, králi, z tvej milosti máš tuto dobrých bez čísla, ježtoť mají viece smysla; kaž jim raditi počieti; pakli vždy nebude chtieti tvá milost bez toho býti a vždy mně bude raditi, tuť já také, ač neumiem, však rád poviem, což rozumiem. nejlepšému tvému ctnému. Král lev odpovědě jemu: 105 Rač sě toho nedáliti, ctný orle, a rač raditi, což vieš, ježtoť jest mně hodné. I všem se zda za podobné, což jich bieše při tom hluku, 110 ti všichni k tomu ponuku, aby se orel nedálil a radil, to každý chválil. Toho již nemoha zbýti orel i je se mluviti 115 králi a takto řka jemu i všem, ktež biechu při sněmu. Já jsem na to vyjel z domu i své všecky pojal k tomu, abych učinil tvú vuoli, 120 což jedno rozkážeš koli, abych hotuov byl i k svádě, a když potřebuješ. k radě. 95 nuku, aorist jednoduchý, 3. os. množ.; dloužiti koncovky ne- třeba; srov. Šafařík, Sebr. Spisy III. 608. — 8) vedlé tobi červená čára opravná; v B: (111) Aby ſe orel nezdalil nikoli (112) ktomu kazdy rad byl ſwu woli. — 9) K krali B; ve Vý- boru Králi! (vok.). — 10) a takto B.
45 100 tuto uměji k tvej ctnosti. Protož, králi, z tvej milosti máš tuto dobrých bez čísla, ježtoť mají viece smysla; kaž jim raditi počieti; pakli vždy nebude chtieti tvá milost bez toho býti a vždy mně bude raditi, tuť já také, ač neumiem, však rád poviem, což rozumiem. nejlepšému tvému ctnému. Král lev odpovědě jemu: 105 Rač sě toho nedáliti, ctný orle, a rač raditi, což vieš, ježtoť jest mně hodné. I všem se zda za podobné, což jich bieše při tom hluku, 110 ti všichni k tomu ponuku, aby se orel nedálil a radil, to každý chválil. Toho již nemoha zbýti orel i je se mluviti 115 králi a takto řka jemu i všem, ktež biechu při sněmu. Já jsem na to vyjel z domu i své všecky pojal k tomu, abych učinil tvú vuoli, 120 což jedno rozkážeš koli, abych hotuov byl i k svádě, a když potřebuješ. k radě. 95 nuku, aorist jednoduchý, 3. os. množ.; dloužiti koncovky ne- třeba; srov. Šafařík, Sebr. Spisy III. 608. — 8) vedlé tobi červená čára opravná; v B: (111) Aby ſe orel nezdalil nikoli (112) ktomu kazdy rad byl ſwu woli. — 9) K krali B; ve Vý- boru Králi! (vok.). — 10) a takto B.
Strana 46
46 Orel radij 130 135 140 145 150 Ne 1) wtomt nechczi odmluwiti 2) Racziz krali poſluchati Anato miſliti pylnie Aby wtwem ſrdczy nemilnie 3) Miel wzdy napamieti boha, Genz tie wywolil zemnoha A dalt lidi zbozie yezeſt A to wſſie wgeho moczi geſt Prodliti 4) toho y wzieti Tye zywiti y vmorziti Ten genz newymluwne moczy Komuz raczi moz ſpomoczi Y mozt zywot 5) dati Take dopekla poſlati Genzto ſſerednie pwinie A geho wuole neczinie Gſu geho daru newdieczni Tyt poſela wohen wieczny Kdez odpoczinutie nenie Gehoz chwaly wſte ſtworzenie, Toho mieg naſrdczy waznie Awzdy prziemietage ſnaznie Otey drahe welebnoſti Tak naplniſs ſrdce 6) cztnoſti A budeſs cztnie kralowati Budeſly ſye boha bati Budet zbozie trwati y ezeſt Poczatek mudrosti gt Bati ſe boha naywiecze Nageho welebnoſt zrziecze?) Wiezto ze czlok wſſeliky, Bud mali neb 8) welyki Rkp. str. 4. 125 1) ne = než, ale. — 2) odmluwati B. — 3) nemylné v obou rkp.; Výb. neomylně. — 4) prodlíti toho = prodloužiti — 5) wieczny zywot B. — 6) srdcě: nad ce čer- požitek toho.
46 Orel radij 130 135 140 145 150 Ne 1) wtomt nechczi odmluwiti 2) Racziz krali poſluchati Anato miſliti pylnie Aby wtwem ſrdczy nemilnie 3) Miel wzdy napamieti boha, Genz tie wywolil zemnoha A dalt lidi zbozie yezeſt A to wſſie wgeho moczi geſt Prodliti 4) toho y wzieti Tye zywiti y vmorziti Ten genz newymluwne moczy Komuz raczi moz ſpomoczi Y mozt zywot 5) dati Take dopekla poſlati Genzto ſſerednie pwinie A geho wuole neczinie Gſu geho daru newdieczni Tyt poſela wohen wieczny Kdez odpoczinutie nenie Gehoz chwaly wſte ſtworzenie, Toho mieg naſrdczy waznie Awzdy prziemietage ſnaznie Otey drahe welebnoſti Tak naplniſs ſrdce 6) cztnoſti A budeſs cztnie kralowati Budeſly ſye boha bati Budet zbozie trwati y ezeſt Poczatek mudrosti gt Bati ſe boha naywiecze Nageho welebnoſt zrziecze?) Wiezto ze czlok wſſeliky, Bud mali neb 8) welyki Rkp. str. 4. 125 1) ne = než, ale. — 2) odmluwati B. — 3) nemylné v obou rkp.; Výb. neomylně. — 4) prodlíti toho = prodloužiti — 5) wieczny zywot B. — 6) srdcě: nad ce čer- požitek toho.
Strana 47
47 Orel radí. Ne v tomť nechci odmlúvati. Račiž králi poslúchati 125 a na to mysliti pilně, aby v tvém srdci nemylně měl vždy na paměti boha, jenž tě vyvolil ze mnoha a dalt lidi, zbožie i čest. A to vše v jeho moci jest. prodlíti toho i vzieti, tě živiti i umořiti. Ten, jenž nevýmluvné moci, komuž ráčí, móž spomoci i móžť věčný život dáti, také do pekla poslati; jenžto šeredně provinie a jeho vuole nečinie, jsú jeho daru nevděčni, tyť posélá v oheň věčný, kdež odpočinutie nenie. Jehož chválí vše stvořenie. toho měj na srdci vážně a vždy přemietaje snažně o tej drahé velebnosti, tak naplníš srdcě ctností a budeš ctně kralovati. Budeš-li sě boha báti, budet zbožie trvati i čest. Počátek múdrosti jest, báti se boha najviece na jeho velebnost zřiece. Věz to, že člověk všeliký, buď malý nebo veliký, 130 140 135 145 150 vený háček. — 7) zřiece, přechodník ve smyslu absolutiva; sr. 301, 709 a v Radě otce synovi: „k němužto (abys otce přežil) máš čáky viece, na mé i na tvé leta zřiece.“ — 8) nebo B.
47 Orel radí. Ne v tomť nechci odmlúvati. Račiž králi poslúchati 125 a na to mysliti pilně, aby v tvém srdci nemylně měl vždy na paměti boha, jenž tě vyvolil ze mnoha a dalt lidi, zbožie i čest. A to vše v jeho moci jest. prodlíti toho i vzieti, tě živiti i umořiti. Ten, jenž nevýmluvné moci, komuž ráčí, móž spomoci i móžť věčný život dáti, také do pekla poslati; jenžto šeredně provinie a jeho vuole nečinie, jsú jeho daru nevděčni, tyť posélá v oheň věčný, kdež odpočinutie nenie. Jehož chválí vše stvořenie. toho měj na srdci vážně a vždy přemietaje snažně o tej drahé velebnosti, tak naplníš srdcě ctností a budeš ctně kralovati. Budeš-li sě boha báti, budet zbožie trvati i čest. Počátek múdrosti jest, báti se boha najviece na jeho velebnost zřiece. Věz to, že člověk všeliký, buď malý nebo veliký, 130 140 135 145 150 vený háček. — 7) zřiece, přechodník ve smyslu absolutiva; sr. 301, 709 a v Radě otce synovi: „k němužto (abys otce přežil) máš čáky viece, na mé i na tvé leta zřiece.“ — 8) nebo B.
Strana 48
48 155 Ktoz wbozie bazni ſtogi wſſie ſeho ſtworzenie bogi On 1) ſam pak nikoheho Gedno neywiecz boha ſweho Bydle wzdy wgeho bazni Ale netak czinie blazni Genz ſie ſwieta bogie wiecze Gev ſie ſlybiti chtiecze Genzto nemoz dluho ſtati Muſe ſie zlich lidy bati Smrti pekla czerta take yprzihody 2) negednake Agſu wnegednake ſtraſti 3) Zaſagice ſe propaſti Onde 4) gie ſwiedomie wyni Tot mnohy nemudry czini Buozij bazen wſobie ruſſi Pak ſe wſſeho bati muſſy 5) Czoz koli wſwietie ſtworzenie Ani kdy bezpeczen ninye 6) Protoz krali razi tobie Miey bozi bazen prziſobie Nadewſle tot tobie hodno Budet twe ſrdeze ſwobodno Gehoz wſſecko gt poſluſſno Tot gt kraly tobie ſluſſno Tak doydeſs rayſkeho zbozie Staneſſli vbazni bozie Boha ſie gt ſluſſno bati Anadto gey milowati Nadarmo by vſilowal Ktoz by boha nemilowal 160 165 170 175 180 Rkp. str. 5. 185 1) A on B. — 2) i přihody: v A spřeženy jsou prvé dvě litery způsobem neobyčejným a jen z B se vidí, že prvá z nich má býti i; má totiž B k tomu příhody, jako vůbec častěji mívá k tomu, kde v A jen i jest. — 3) strasti v obou rkp.; Výb. starosti. — 4) ano B; v A onde ve smyslu spojkovém, jako ano, ježto a p. 900, 1785. — 5) muší: dle rýmu (ruší, a po- dobně muší: duší 1535) podobá se, že ve výslovnosti jevilo
48 155 Ktoz wbozie bazni ſtogi wſſie ſeho ſtworzenie bogi On 1) ſam pak nikoheho Gedno neywiecz boha ſweho Bydle wzdy wgeho bazni Ale netak czinie blazni Genz ſie ſwieta bogie wiecze Gev ſie ſlybiti chtiecze Genzto nemoz dluho ſtati Muſe ſie zlich lidy bati Smrti pekla czerta take yprzihody 2) negednake Agſu wnegednake ſtraſti 3) Zaſagice ſe propaſti Onde 4) gie ſwiedomie wyni Tot mnohy nemudry czini Buozij bazen wſobie ruſſi Pak ſe wſſeho bati muſſy 5) Czoz koli wſwietie ſtworzenie Ani kdy bezpeczen ninye 6) Protoz krali razi tobie Miey bozi bazen prziſobie Nadewſle tot tobie hodno Budet twe ſrdeze ſwobodno Gehoz wſſecko gt poſluſſno Tot gt kraly tobie ſluſſno Tak doydeſs rayſkeho zbozie Staneſſli vbazni bozie Boha ſie gt ſluſſno bati Anadto gey milowati Nadarmo by vſilowal Ktoz by boha nemilowal 160 165 170 175 180 Rkp. str. 5. 185 1) A on B. — 2) i přihody: v A spřeženy jsou prvé dvě litery způsobem neobyčejným a jen z B se vidí, že prvá z nich má býti i; má totiž B k tomu příhody, jako vůbec častěji mívá k tomu, kde v A jen i jest. — 3) strasti v obou rkp.; Výb. starosti. — 4) ano B; v A onde ve smyslu spojkovém, jako ano, ježto a p. 900, 1785. — 5) muší: dle rýmu (ruší, a po- dobně muší: duší 1535) podobá se, že ve výslovnosti jevilo
Strana 49
49 155 ktož v bežie bázni stojí, vše se ho stvořenie bojí, a on sám pak nikohého, jedno nejviec boha svého bydle vždy v jeho bázni. Ale ne tak činie blázni, jenž sě světa bojie viece jemu sě slíbiti chtiece. jenžto nemóž dlúho státi; musé sě zlých lidí báti, smrti, pekla, čerta také i příhody nejednaké a jsú v nejednaké strasti žasajíce se propasti, onde je svědomie viní. Toť mnohý nemúdrý činí, buoží bázeň v sobě ruší, pak se všeho báti muší, cožkoli v světě stvořenie, ani kdy bezpečen nenie. Protož. králi, razi tobě. měj boží bázeň při sobě, nade vše toť tobě hodno; budeť tvé srdce svobodno, jehož všecko jest poslušno. Toť jest, králi, tobě slušno. Tak dojdeš rajského zbožie, stanešli u bázni božie. Boha sě jest slušno báti a nad to jej milovati. 185 Na darmo by usiloval, kdož by boha nemiloval; 160 165 170 175 180 se měkké s nebo š; ale pevně na to nelze stavěti, neboť se rymují také núzi: túží 273, núzi: slúží 1229 a 1855. dusí: vysuší 323, opice: královiče 1551 a p. 1230, 1437, 1535. — 6) nenie dle rýmu a dle B; ninye v A = nýnie jest forma dialektická, zoužená z nénie m. nenie; taktéž ve v. 745, 1576 a 1801; srov. novoč. dial. nejní (na př. co k libosti nejní Erben. pís. 170).
49 155 ktož v bežie bázni stojí, vše se ho stvořenie bojí, a on sám pak nikohého, jedno nejviec boha svého bydle vždy v jeho bázni. Ale ne tak činie blázni, jenž sě světa bojie viece jemu sě slíbiti chtiece. jenžto nemóž dlúho státi; musé sě zlých lidí báti, smrti, pekla, čerta také i příhody nejednaké a jsú v nejednaké strasti žasajíce se propasti, onde je svědomie viní. Toť mnohý nemúdrý činí, buoží bázeň v sobě ruší, pak se všeho báti muší, cožkoli v světě stvořenie, ani kdy bezpečen nenie. Protož. králi, razi tobě. měj boží bázeň při sobě, nade vše toť tobě hodno; budeť tvé srdce svobodno, jehož všecko jest poslušno. Toť jest, králi, tobě slušno. Tak dojdeš rajského zbožie, stanešli u bázni božie. Boha sě jest slušno báti a nad to jej milovati. 185 Na darmo by usiloval, kdož by boha nemiloval; 160 165 170 175 180 se měkké s nebo š; ale pevně na to nelze stavěti, neboť se rymují také núzi: túží 273, núzi: slúží 1229 a 1855. dusí: vysuší 323, opice: královiče 1551 a p. 1230, 1437, 1535. — 6) nenie dle rýmu a dle B; ninye v A = nýnie jest forma dialektická, zoužená z nénie m. nenie; taktéž ve v. 745, 1576 a 1801; srov. novoč. dial. nejní (na př. co k libosti nejní Erben. pís. 170).
Strana 50
50 215 By naohen dal ſwe tielo Neb dielal naytieſſie dielo Czoz podnebem biti moz zadnemu to nepomoz Nemali miloſti 1) ktomu Racziz rozumieti tomu A ſwu miſl nato dati Geſtit gey procz milowati Jakoz ſwiedczi piſmo ſwate I czlowieczi rozum take Swiedzi ze to ginak nenie Aktov 2) wede prirozenie Bud stary neb bud robie Ktoz pozna przietele ſobie An gey bezelfti miluge Na to ſnaznie vſiluge Aby mu ſie timz oplatil A te miloſti neſtratil Awzdy 3) hleda geho liboſti A geſtli pak ze kto zproſti Koho an prziewelmi ſnuzen Anebo naſmrt odſuzen Nadtot ma gey milowati Atoho zaſluhowati Poniewadz sie wſwietie diege Ze druh druhczi 4) tak 5) prziege Kdyz ſie nadiege odkoho Prziezni wiecz miluge toho Czim pak wiecze milowati Boha ſluſtie znamenati 6) Toho pana laſkaweho Genzto ſlowa7) otcze ſweho K nam nateto ſwiet gt s ſtupil 220 Proto aby nas wykupil Laſkawie ſie kna przibratrzil 200 210 190 195 205 1) milosti = milování boha, sr. v. 184, 194, 265. — 2) k tomu B (bez a). — 3) Wzdy B (bez a). — 4) druzczy B; druhci je bezpochyby dialektické, jako na př. bohstvie u Štít. (Rozbor lit. II. 8); srov. uhersko-chorv. na srdahci m. na
50 215 By naohen dal ſwe tielo Neb dielal naytieſſie dielo Czoz podnebem biti moz zadnemu to nepomoz Nemali miloſti 1) ktomu Racziz rozumieti tomu A ſwu miſl nato dati Geſtit gey procz milowati Jakoz ſwiedczi piſmo ſwate I czlowieczi rozum take Swiedzi ze to ginak nenie Aktov 2) wede prirozenie Bud stary neb bud robie Ktoz pozna przietele ſobie An gey bezelfti miluge Na to ſnaznie vſiluge Aby mu ſie timz oplatil A te miloſti neſtratil Awzdy 3) hleda geho liboſti A geſtli pak ze kto zproſti Koho an prziewelmi ſnuzen Anebo naſmrt odſuzen Nadtot ma gey milowati Atoho zaſluhowati Poniewadz sie wſwietie diege Ze druh druhczi 4) tak 5) prziege Kdyz ſie nadiege odkoho Prziezni wiecz miluge toho Czim pak wiecze milowati Boha ſluſtie znamenati 6) Toho pana laſkaweho Genzto ſlowa7) otcze ſweho K nam nateto ſwiet gt s ſtupil 220 Proto aby nas wykupil Laſkawie ſie kna przibratrzil 200 210 190 195 205 1) milosti = milování boha, sr. v. 184, 194, 265. — 2) k tomu B (bez a). — 3) Wzdy B (bez a). — 4) druzczy B; druhci je bezpochyby dialektické, jako na př. bohstvie u Štít. (Rozbor lit. II. 8); srov. uhersko-chorv. na srdahci m. na
Strana 51
51 190 195 2 15 205 by na oheň dal své tělo, neb dělal najtěžšie dielo, což pod nebem býti móž, žádnému to nepomóž, nemáli milosti k tomu. Račiž rozuměti tomu a svú mysl na to dáti. Jestiť jej proč milovati, jakož svědčí písmo svaté; i člověčí rozum také svědčí, že to jinak nenie. K tomu vede přirozenie. Buď starý neb buď robě, 200 ktož pozná přietele sobě, an jej beze lsti miluje : na to snažně usiluje, aby mu sě týmž oplatil a té milosti neztratil, vždy hledá jeho libosti. A jestli pak že kto sprostí koho, an převelmi snuzen anebo na smrt odsúzen: nad toť má jej milovati a toho zasluhovati. Poněvadž sě v světě děje, že druh druhci takto přeje, když sě naděje od koho přiezni, viec miluje toho: čím pak viece milovati boha slušie, znamenati, toho pána laskavého, jenžto (z) slova otce svého k nám na tento svět jest sstúpil proto, aby nás vykúpil, laskavě sě k nám přibratřil; 210 2.) 220 srdačci (v pís. nár. Kurelc. str. 26, 102, 127, 153). — 5) takto B 6) znamenati, totiž jest. — 7) z slova: v obou rkp. čte se jen slova; předložka z se začátečným s splynula; srov. 19 (A), 402 (A), 515 (A), 730 (A), 1368. 43
51 190 195 2 15 205 by na oheň dal své tělo, neb dělal najtěžšie dielo, což pod nebem býti móž, žádnému to nepomóž, nemáli milosti k tomu. Račiž rozuměti tomu a svú mysl na to dáti. Jestiť jej proč milovati, jakož svědčí písmo svaté; i člověčí rozum také svědčí, že to jinak nenie. K tomu vede přirozenie. Buď starý neb buď robě, 200 ktož pozná přietele sobě, an jej beze lsti miluje : na to snažně usiluje, aby mu sě týmž oplatil a té milosti neztratil, vždy hledá jeho libosti. A jestli pak že kto sprostí koho, an převelmi snuzen anebo na smrt odsúzen: nad toť má jej milovati a toho zasluhovati. Poněvadž sě v světě děje, že druh druhci takto přeje, když sě naděje od koho přiezni, viec miluje toho: čím pak viece milovati boha slušie, znamenati, toho pána laskavého, jenžto (z) slova otce svého k nám na tento svět jest sstúpil proto, aby nás vykúpil, laskavě sě k nám přibratřil; 210 2.) 220 srdačci (v pís. nár. Kurelc. str. 26, 102, 127, 153). — 5) takto B 6) znamenati, totiž jest. — 7) z slova: v obou rkp. čte se jen slova; předložka z se začátečným s splynula; srov. 19 (A), 402 (A), 515 (A), 730 (A), 1368. 43
Strana 52
52 225 230 235 240 245 250 255 Kto by prawie ſrdczem ſpatrzil Ze raczil czlowiekem byti A zdiewki ſie naroditi Tak nam ſie wtiele prziblizil Awtom ſie welmi ponizil Swu dobrotu wtom dal znati Shrzieffnymy chtiel obczowati Aby odhrziechow odwratil Ak miloſti gie nawratil Gich temna ſrdeze oſwietil A kſwey miloſti roznietil Ten prziedobry ſam gedini Dobrowolnie bez ſwe wini Trpiel muky negednake pnaſſie ſpaſenie take Aby nas kbydlu nawratil Geſſto adam byl potratil Trpiel gt ptu prziczinu Aby doſti zanaſſi wynu Bohu otczi tak vczinil Genzto ſam byl nepwinil Ale byl nadewſle czyſt Naſs mily pan gezukryſt Tak ſie obietowal zani A boleſtnie 1) trpiel rany Akrwaw od wrchu do pat A trudnie nakrzizi rozpat Ten gesfto weffken swiet stworzil pnas ſwu ſwatu krew plil2) A ſwu ſmrtedlnu horzkoſti Dobyl nam wieczne radoſti Genz tak proni vſilowal Kto by ho pak nemilowal An nam ſſebu kralowanie Chcze dati pmilowanie 3) Protoz nicz tak pilne nenie Nam nez geho vmuczenie Rkp. str. 6. 1) bolestne B. — 2) V B je jiný verš na tomto místě:
52 225 230 235 240 245 250 255 Kto by prawie ſrdczem ſpatrzil Ze raczil czlowiekem byti A zdiewki ſie naroditi Tak nam ſie wtiele prziblizil Awtom ſie welmi ponizil Swu dobrotu wtom dal znati Shrzieffnymy chtiel obczowati Aby odhrziechow odwratil Ak miloſti gie nawratil Gich temna ſrdeze oſwietil A kſwey miloſti roznietil Ten prziedobry ſam gedini Dobrowolnie bez ſwe wini Trpiel muky negednake pnaſſie ſpaſenie take Aby nas kbydlu nawratil Geſſto adam byl potratil Trpiel gt ptu prziczinu Aby doſti zanaſſi wynu Bohu otczi tak vczinil Genzto ſam byl nepwinil Ale byl nadewſle czyſt Naſs mily pan gezukryſt Tak ſie obietowal zani A boleſtnie 1) trpiel rany Akrwaw od wrchu do pat A trudnie nakrzizi rozpat Ten gesfto weffken swiet stworzil pnas ſwu ſwatu krew plil2) A ſwu ſmrtedlnu horzkoſti Dobyl nam wieczne radoſti Genz tak proni vſilowal Kto by ho pak nemilowal An nam ſſebu kralowanie Chcze dati pmilowanie 3) Protoz nicz tak pilne nenie Nam nez geho vmuczenie Rkp. str. 6. 1) bolestne B. — 2) V B je jiný verš na tomto místě:
Strana 53
53 225 230 235 240 245 250 255 kdo by právě srdcem spatřil, že ráčil člověkem býti a z dievky sě naroditi, tak nám sě v těle přiblížil a v tom sě velmi ponížil; svú dobrotu v tom dal znáti, s hřiešnými chtěl obcovati. aby od hřiechóv odvrátil a k milosti je navrátil, jich temná srdce osvietil a k svej milosti roznietil Ten předobrý sám jediný dobrovolně, bez své viny trpěl muky nejednaké pro naše spasenie také, aby nás k bydlu navrátil, ježto Adam byl potratil, trpěl jest pro tu příčinu, aby dosti za naši vinu bohu otci tak učinil; jenžto sám byl neprovinil, ale byl nade vše čist, náš milý pán Jezukrist, tak sě obětoval za ny a bolestné trpěl rány, a krvav od vrchu do pat a trudně na kříži rozpat, ten, ježto vešken svět stvořil, pro nás svú svatú krev prolil a svú smrtedlnú hořkostí dobyl nám věčné radosti. Jenž tak pro ny usiloval, kto by ho pak nemiloval, an nám s sebú kralovánie chce dáti pro milovánie. Protož nic tak pilné nenie nám, než jeho umučenie Ten vmierage naſſy ſmrt vmorzyl. — 3) pro milovánie = za naši lásku.
53 225 230 235 240 245 250 255 kdo by právě srdcem spatřil, že ráčil člověkem býti a z dievky sě naroditi, tak nám sě v těle přiblížil a v tom sě velmi ponížil; svú dobrotu v tom dal znáti, s hřiešnými chtěl obcovati. aby od hřiechóv odvrátil a k milosti je navrátil, jich temná srdce osvietil a k svej milosti roznietil Ten předobrý sám jediný dobrovolně, bez své viny trpěl muky nejednaké pro naše spasenie také, aby nás k bydlu navrátil, ježto Adam byl potratil, trpěl jest pro tu příčinu, aby dosti za naši vinu bohu otci tak učinil; jenžto sám byl neprovinil, ale byl nade vše čist, náš milý pán Jezukrist, tak sě obětoval za ny a bolestné trpěl rány, a krvav od vrchu do pat a trudně na kříži rozpat, ten, ježto vešken svět stvořil, pro nás svú svatú krev prolil a svú smrtedlnú hořkostí dobyl nám věčné radosti. Jenž tak pro ny usiloval, kto by ho pak nemiloval, an nám s sebú kralovánie chce dáti pro milovánie. Protož nic tak pilné nenie nám, než jeho umučenie Ten vmierage naſſy ſmrt vmorzyl. — 3) pro milovánie = za naši lásku.
Strana 54
54 Naſrdezi wzdy prziemietati A w miloſti ſie kochati Ale gt mi welmi diwno Ze mnohym to tak ptiwno Sliſſeti gez wniem 1) gt ſpaſenie Geziſſowo vmuczenie Genz naywiecz zbudy kmiloſti 2 A wede kwieczne radoſti A wſſeczky nam hrziechy ſhladi Miloſt wawrzinci ſwatemu 270 Ta oſladila roſſt gemu I dnes ktoz gt wtey miloſti Wſfecky prziemoz ptiwnoſti By byl wkake koly nuzi Ktoz gey zakuffy ten tuzy A roſte wmiloſti ſporzie Awyzene wſſeczko horzie Any sie ten kdy zamuti Cziez ſrdcze yeziſs natruti 4) Tu newymluwnu ſladkoſti 280 Ktoz tak prziebywa5) . . . . .. .. wgednom tiele Yefus xs wiezto czele Kdebych ſe ſam rzieczi ſtawil 6) Poniz 7) zadny newyprawil O tey miloſti bezezile Gedno zpominati mile Odrahem Boziem vmuczeni To vprziemo wede kſpaſeni Tot nam ſnyma wſſecky hrziechi 290 Tak duoydem wieczne vtiechy 265 275 285 Rkp. str. 7. 260 1) jenž v něm = co v něm = v němž; wniemzto B. — 2) milost = milováví boha, 191. — 3) V. 268 v A není; v B: Protiwne wieczy nam oſladi. — 4) natrutí = nakrmí; koř. tru, stb. natruti, natroviti i natraviti = nutrire, alere; odtud i tráva, tráviti, potrava, otráviti atd. Ve smyslu pro- tivném zatrutiti = zahubiti (Jakž Durink k němu [Václ. v službu přistúpi, tak jeho zatruti, v písni histor. u Feifa-
54 Naſrdezi wzdy prziemietati A w miloſti ſie kochati Ale gt mi welmi diwno Ze mnohym to tak ptiwno Sliſſeti gez wniem 1) gt ſpaſenie Geziſſowo vmuczenie Genz naywiecz zbudy kmiloſti 2 A wede kwieczne radoſti A wſſeczky nam hrziechy ſhladi Miloſt wawrzinci ſwatemu 270 Ta oſladila roſſt gemu I dnes ktoz gt wtey miloſti Wſfecky prziemoz ptiwnoſti By byl wkake koly nuzi Ktoz gey zakuffy ten tuzy A roſte wmiloſti ſporzie Awyzene wſſeczko horzie Any sie ten kdy zamuti Cziez ſrdcze yeziſs natruti 4) Tu newymluwnu ſladkoſti 280 Ktoz tak prziebywa5) . . . . .. .. wgednom tiele Yefus xs wiezto czele Kdebych ſe ſam rzieczi ſtawil 6) Poniz 7) zadny newyprawil O tey miloſti bezezile Gedno zpominati mile Odrahem Boziem vmuczeni To vprziemo wede kſpaſeni Tot nam ſnyma wſſecky hrziechi 290 Tak duoydem wieczne vtiechy 265 275 285 Rkp. str. 7. 260 1) jenž v něm = co v něm = v němž; wniemzto B. — 2) milost = milováví boha, 191. — 3) V. 268 v A není; v B: Protiwne wieczy nam oſladi. — 4) natrutí = nakrmí; koř. tru, stb. natruti, natroviti i natraviti = nutrire, alere; odtud i tráva, tráviti, potrava, otráviti atd. Ve smyslu pro- tivném zatrutiti = zahubiti (Jakž Durink k němu [Václ. v službu přistúpi, tak jeho zatruti, v písni histor. u Feifa-
Strana 55
55 na srdci vždy přemietati 260 a v milosti sě kochati. Ale jest mi velmi divno. že mnohým to tak protivno. slyšeti, jenž v něm jest spasenie. Ježíšovo umučenie, jenž najviec zbudí k milosti a vede k věčné radosti a všecky nám hřiechy shladí protivné věci . . . osladí. Milost Vavřinci svatému ta osladila rošt jemu. I dnes ktož jest v tej milosti. všecky přemóž protivnosti. by byl v kaké koli núzi; ktož jéj zakusí, ten túží a roste v milosti spoře a vyžene všecko hoře. Ani sě ten kdy zamútí. čiež srdce Ježíš natrutí tú nevýmluvnú sladkostí. Ktož tak přebývá v milosti s tiem přebývá v jednom těle Jesus Kristus, věz to cele. Kde bych se sám řečí stavil. poniž žádný nevypravil o tej milosti bez cíle. Jedno zpomínati mile o drahém božiem umučení, to upřiemo vede k spasení: toť nám snímá všecky hřiechy. 290 tak duojdem věčné útěchy 265 270 280 275 285 lika: Leiche Lieder 637) a otrutiti = omámiti, omráčiti. Jungmann má jen otrutiti a vykládá je chybně = udeřiti, dle — 5) V. 280—281 v A necely; v B: ktoz tak pol. otracić. przebywa w miloſti Stiem przebywa wgednom tiele. — 6) sta- vití se = octnouti se (Jungm. Sl. IV., 297); v. 625. — 7) poníž m. poněž, spojka složená z předložky po, zájmena je a enklit. že, a původem i významem příbuzná s poněvadž a ježto.
55 na srdci vždy přemietati 260 a v milosti sě kochati. Ale jest mi velmi divno. že mnohým to tak protivno. slyšeti, jenž v něm jest spasenie. Ježíšovo umučenie, jenž najviec zbudí k milosti a vede k věčné radosti a všecky nám hřiechy shladí protivné věci . . . osladí. Milost Vavřinci svatému ta osladila rošt jemu. I dnes ktož jest v tej milosti. všecky přemóž protivnosti. by byl v kaké koli núzi; ktož jéj zakusí, ten túží a roste v milosti spoře a vyžene všecko hoře. Ani sě ten kdy zamútí. čiež srdce Ježíš natrutí tú nevýmluvnú sladkostí. Ktož tak přebývá v milosti s tiem přebývá v jednom těle Jesus Kristus, věz to cele. Kde bych se sám řečí stavil. poniž žádný nevypravil o tej milosti bez cíle. Jedno zpomínati mile o drahém božiem umučení, to upřiemo vede k spasení: toť nám snímá všecky hřiechy. 290 tak duojdem věčné útěchy 265 270 280 275 285 lika: Leiche Lieder 637) a otrutiti = omámiti, omráčiti. Jungmann má jen otrutiti a vykládá je chybně = udeřiti, dle — 5) V. 280—281 v A necely; v B: ktoz tak pol. otracić. przebywa w miloſti Stiem przebywa wgednom tiele. — 6) sta- vití se = octnouti se (Jungm. Sl. IV., 297); v. 625. — 7) poníž m. poněž, spojka složená z předložky po, zájmena je a enklit. že, a původem i významem příbuzná s poněvadž a ježto.
Strana 56
56 Sgeziſſem kdez zywot wieczni 1) Daru gymzto nas obdarzil Neſſezaſtni ktoby to zmarzil Nebyl gemu wdieczen ztoho Awzem 2) odnieho tak mnoho Bud ktozkoli wewſlem ſwietie Bud chudy ftary neb diedie Ktoz chcze znamenati toho Kazdy wzal daru przemnoho Wſfeczky pak lidi zrziediecze Tehdy ty krali naywiezce Darowans odboha sweo Czty, zbozim zmiloſti jeho Dary mnohymi bezcziſla Zadny nema tolik ſmiſla By wipwil geho chwalu A ſſtiedroſt geho nemalu Nadtot krali prawi tobie Mieg naſrdezi waznie ſobie Ze gezyſs ſwe ſwate tielo Genz pny tiezcze trpielo Y ſwu krew gt na oſtawil A wſwatey czerkwy oſlawil Napamiet ſweho vmuczenie Aby krali 4) poſylenie Wſſem duſſe ſwim pokrmem Ktoz prziſtupugi ſrozumem Tit ſu wzdi toho bezpeczni 320 Ktoz ſu te miloſti wdieczni Ze gim neubude 6) Miloſti ale przibude Newdiecznoft wffe dobre duffy Yako zli wietr wyſuſſi 295 300 305 310 315 3) Rkp. str. 8. 1) V. 292 v A není; v B: Budemli toho wzdyczky wdieczni. 2) a ve smyslu spojky podřadicí (kdežto, an). — 3) zřiediece: přechodník ve smyslu absolutivním; v. 152; stran významu zřiediti = porovnati sr. stb. izręditi = disponere n. saręditi sę = se conferre. — 4) brali dle smyslu m. krali; v B jest
56 Sgeziſſem kdez zywot wieczni 1) Daru gymzto nas obdarzil Neſſezaſtni ktoby to zmarzil Nebyl gemu wdieczen ztoho Awzem 2) odnieho tak mnoho Bud ktozkoli wewſlem ſwietie Bud chudy ftary neb diedie Ktoz chcze znamenati toho Kazdy wzal daru przemnoho Wſfeczky pak lidi zrziediecze Tehdy ty krali naywiezce Darowans odboha sweo Czty, zbozim zmiloſti jeho Dary mnohymi bezcziſla Zadny nema tolik ſmiſla By wipwil geho chwalu A ſſtiedroſt geho nemalu Nadtot krali prawi tobie Mieg naſrdezi waznie ſobie Ze gezyſs ſwe ſwate tielo Genz pny tiezcze trpielo Y ſwu krew gt na oſtawil A wſwatey czerkwy oſlawil Napamiet ſweho vmuczenie Aby krali 4) poſylenie Wſſem duſſe ſwim pokrmem Ktoz prziſtupugi ſrozumem Tit ſu wzdi toho bezpeczni 320 Ktoz ſu te miloſti wdieczni Ze gim neubude 6) Miloſti ale przibude Newdiecznoft wffe dobre duffy Yako zli wietr wyſuſſi 295 300 305 310 315 3) Rkp. str. 8. 1) V. 292 v A není; v B: Budemli toho wzdyczky wdieczni. 2) a ve smyslu spojky podřadicí (kdežto, an). — 3) zřiediece: přechodník ve smyslu absolutivním; v. 152; stran významu zřiediti = porovnati sr. stb. izręditi = disponere n. saręditi sę = se conferre. — 4) brali dle smyslu m. krali; v B jest
Strana 57
57 295 300 305 s Ježíšem, kdež život věčný, budem-li toho vždycky vděčni daru, jímžto nás obdařil. Neščastný, kto by to zmařil, nebyl jemu vděčen z toho, a vzem od něho tak mnoho! Buď ktožkoli ve všem světě, buď chudý, starý neb dietě, ktož chce znamenati toho, každý vzal daru přemnoho. Všecky pak lidi zřiediece, tehdy ty, králi, najviece darováns od boha svého ctí, zbožím z milosti jeho, dary mnohými bez čísla. Žádný nemá tolik smysla, by vypravil jeho chválu a štědrost jeho nemalú. Nad toť, králi, pravi tobě, 310 měj na srdci vážně sobě, že Ježíš své svaté tělo, jenž pro ny těžce trpělo. i svú krev jest nám ostavil a v svatej cérkvi oslavil 315 na paměť svého umučenie, aby brali posilenie všem dušém svým pokrmem, ktož přistupují s rozumem. Tiť sú vždy toho bezpečni, ktož sú té milosti vděčni, že jim neubude milosti ale přibude. Nevděčnost vše dobré dusí, jako zlý vietr vysuší 320 315: Napamiet swe° vmuczenie twrde° 316. Tiem poſylnienim zbawil nas zleho. — 5) V. 319 a 320 v B pořádkem opáčným. — 6) Za pět veršů 321—325 má B tři jiné: Zet gim toho mily hoſpodin przal ktomu gim ſwu miloſt rozdal Studniczy zgeho miloſti bezelſti.
57 295 300 305 s Ježíšem, kdež život věčný, budem-li toho vždycky vděčni daru, jímžto nás obdařil. Neščastný, kto by to zmařil, nebyl jemu vděčen z toho, a vzem od něho tak mnoho! Buď ktožkoli ve všem světě, buď chudý, starý neb dietě, ktož chce znamenati toho, každý vzal daru přemnoho. Všecky pak lidi zřiediece, tehdy ty, králi, najviece darováns od boha svého ctí, zbožím z milosti jeho, dary mnohými bez čísla. Žádný nemá tolik smysla, by vypravil jeho chválu a štědrost jeho nemalú. Nad toť, králi, pravi tobě, 310 měj na srdci vážně sobě, že Ježíš své svaté tělo, jenž pro ny těžce trpělo. i svú krev jest nám ostavil a v svatej cérkvi oslavil 315 na paměť svého umučenie, aby brali posilenie všem dušém svým pokrmem, ktož přistupují s rozumem. Tiť sú vždy toho bezpečni, ktož sú té milosti vděčni, že jim neubude milosti ale přibude. Nevděčnost vše dobré dusí, jako zlý vietr vysuší 320 315: Napamiet swe° vmuczenie twrde° 316. Tiem poſylnienim zbawil nas zleho. — 5) V. 319 a 320 v B pořádkem opáčným. — 6) Za pět veršů 321—325 má B tři jiné: Zet gim toho mily hoſpodin przal ktomu gim ſwu miloſt rozdal Studniczy zgeho miloſti bezelſti.
Strana 58
58 „325 Studniczi bozie miloſti Genz gde geho ſſlechetnoſti Wiz bit ten wietr nezfuſſil W tobie miloſti nezruſſil Bydliz atak 1) boha chwale Toho naywietczeho krale Nayprw hleday boha ſweho Awſfeczko czin weymie geho Nebudeſs nikdy womilen Budeſſli tak boha pilen Wewſſem ſe ho dokladati Tak budeſs cztnie kralowati Nadliddem poddanym tobie Sam take dobudeſs ſobie Nebeſkeho kralowanie Gemuz nikdy koncze nenie Nebud take ſkup nazbozi Acz chczeſs mieti miloſt bozi Czoz gt buoh dal zbozie tobie Nechowayz ho ſkupie ſobie Podaway ho ſſtiedrzie dale Prziſſlat ohyzda nakrale Kteryz ſkup gt anedarzi Ten chowanim zbozie zmarzi Slowo dobre chwalu yczeſt 2) 350 Dobrzie tobie ſluſſno gt Kdyz przipadne ſbozie tobie Day ſſtiedrzie nechoway ſobie Tudy czti a 3) ſbozie nabudeſs Stokrat bohatiegi budeſs Giz ſem krali prawil mnoho Wyſtrziehay ſe take ztoho Czoz gſem tuto zſwe hlupoſti prawil krali twe miloſti By raczil mile przigieti 360 Amnie zazle 4) nemieti 355 340 345 335 330 Rkp. str. 9. 1) v B takto m. atak. — 2) V. 348—349, smysl: skoupý král lakotou (chováním zboží) zmaří svou chválu (dobré slovo
58 „325 Studniczi bozie miloſti Genz gde geho ſſlechetnoſti Wiz bit ten wietr nezfuſſil W tobie miloſti nezruſſil Bydliz atak 1) boha chwale Toho naywietczeho krale Nayprw hleday boha ſweho Awſfeczko czin weymie geho Nebudeſs nikdy womilen Budeſſli tak boha pilen Wewſſem ſe ho dokladati Tak budeſs cztnie kralowati Nadliddem poddanym tobie Sam take dobudeſs ſobie Nebeſkeho kralowanie Gemuz nikdy koncze nenie Nebud take ſkup nazbozi Acz chczeſs mieti miloſt bozi Czoz gt buoh dal zbozie tobie Nechowayz ho ſkupie ſobie Podaway ho ſſtiedrzie dale Prziſſlat ohyzda nakrale Kteryz ſkup gt anedarzi Ten chowanim zbozie zmarzi Slowo dobre chwalu yczeſt 2) 350 Dobrzie tobie ſluſſno gt Kdyz przipadne ſbozie tobie Day ſſtiedrzie nechoway ſobie Tudy czti a 3) ſbozie nabudeſs Stokrat bohatiegi budeſs Giz ſem krali prawil mnoho Wyſtrziehay ſe take ztoho Czoz gſem tuto zſwe hlupoſti prawil krali twe miloſti By raczil mile przigieti 360 Amnie zazle 4) nemieti 355 340 345 335 330 Rkp. str. 9. 1) v B takto m. atak. — 2) V. 348—349, smysl: skoupý král lakotou (chováním zboží) zmaří svou chválu (dobré slovo
Strana 59
59 325 studnici božie milosti, jenž jde jeho šlechetností. Viz, byť ten vietr nezsušil v tobě milosti nezrušil. Bydliž a tak boha chvále toho najvětšieho krále. Najprv hledaj boha svého a všecko čiň ve jmě jeho. Nebudeš nikdy vomýlen, budešli tak boha pilen, ve všem se ho dokládati. Tak budeš ctně kralovati nad lidem poddaným tobě. Sám také dobudeš sobě nebeského kralovánie, 340 jemuž nikdy konce nenie. Nebuď také skup na zboží, ač chceš mieti milost boží. Což jest buoh dal zbožie tobě nechovajž ho skúpě sobě, podávaj ho štědře dále; přišlať ohyzda na krále, kterýž skup jest a nedaří, ten chováním zbožie zmaří slovo dobré, chválu i česť. Dobře tobě slušno jest, když připadne zbožie tobě. daj štědře, nechovaj sobě; tudy cti, zbožie nabudeš, stokrát bohatějí budeš. Již sem, králi, pravil mnoho. Vystřiehaj se také z toho což jsem tuto z své hlúposti pravil, králi, tvé milosti, by ráčil mile přijieti 360 a mně v tom za zlé nemieti. 330 335 345 355 350 = chvála, viz Jungm. Slov. sub Slovo e.). — 3) v B bez a. 4) wtom zazle B.
59 325 studnici božie milosti, jenž jde jeho šlechetností. Viz, byť ten vietr nezsušil v tobě milosti nezrušil. Bydliž a tak boha chvále toho najvětšieho krále. Najprv hledaj boha svého a všecko čiň ve jmě jeho. Nebudeš nikdy vomýlen, budešli tak boha pilen, ve všem se ho dokládati. Tak budeš ctně kralovati nad lidem poddaným tobě. Sám také dobudeš sobě nebeského kralovánie, 340 jemuž nikdy konce nenie. Nebuď také skup na zboží, ač chceš mieti milost boží. Což jest buoh dal zbožie tobě nechovajž ho skúpě sobě, podávaj ho štědře dále; přišlať ohyzda na krále, kterýž skup jest a nedaří, ten chováním zbožie zmaří slovo dobré, chválu i česť. Dobře tobě slušno jest, když připadne zbožie tobě. daj štědře, nechovaj sobě; tudy cti, zbožie nabudeš, stokrát bohatějí budeš. Již sem, králi, pravil mnoho. Vystřiehaj se také z toho což jsem tuto z své hlúposti pravil, králi, tvé milosti, by ráčil mile přijieti 360 a mně v tom za zlé nemieti. 330 335 345 355 350 = chvála, viz Jungm. Slov. sub Slovo e.). — 3) v B bez a. 4) wtom zazle B.
Strana 60
60 365 370 Kral lew ktomu odpowiedie A na orla mile hledie Netrziebat ſe omluwiti 1) Ale wiernie diekowati Cztny orle chczy tobie wiecznie A tot przigimati wdiecznie Wniczemz ſymie neomilil Boh day by mne wto boh poſylil Czos mi radil abych polozil Awecztnoſti ſe rozmnozil 2) Pamatuge wzdy twa ſlowa Tak kral orlowi diekowa Lewhart rady 375 380 385 390 Po tom wecze lewhartowy 3) Moy wierny awzdy hotowy Tys nayprwnieyſli zme rady Tebud ſem bezpeczen wſſadij Anadginet vffam to wiez Protoz czoz wieſs to mi powiez Lewhart wecze zadny krali Orlowut ya radu chwali Arazit ſie gie drzieti Chczeſſli proſpieſſenſtwie gmieti Gehoz me ſrdcze wzdy zada Ale mat gieſti 4) ſproſtnie 5) rada Wſſak wtom nezdiegi meſſkanie Mat ſie ſtati twe kazanie Czozs rozkazal ktwey libosti Buoh welebni zſwe miloſti Ten tobie poyczil zachwily Swe° lidu mieti pili Genzs geho krwy kupen drazie Doydeſſli ſnim tobie blazie 1) V. 363 a 364 porozšířeny v B takto: Netrzebat ſe omluwati przyli moy Chczyt diekowati podle mne stoy. — 2) V.
60 365 370 Kral lew ktomu odpowiedie A na orla mile hledie Netrziebat ſe omluwiti 1) Ale wiernie diekowati Cztny orle chczy tobie wiecznie A tot przigimati wdiecznie Wniczemz ſymie neomilil Boh day by mne wto boh poſylil Czos mi radil abych polozil Awecztnoſti ſe rozmnozil 2) Pamatuge wzdy twa ſlowa Tak kral orlowi diekowa Lewhart rady 375 380 385 390 Po tom wecze lewhartowy 3) Moy wierny awzdy hotowy Tys nayprwnieyſli zme rady Tebud ſem bezpeczen wſſadij Anadginet vffam to wiez Protoz czoz wieſs to mi powiez Lewhart wecze zadny krali Orlowut ya radu chwali Arazit ſie gie drzieti Chczeſſli proſpieſſenſtwie gmieti Gehoz me ſrdcze wzdy zada Ale mat gieſti 4) ſproſtnie 5) rada Wſſak wtom nezdiegi meſſkanie Mat ſie ſtati twe kazanie Czozs rozkazal ktwey libosti Buoh welebni zſwe miloſti Ten tobie poyczil zachwily Swe° lidu mieti pili Genzs geho krwy kupen drazie Doydeſſli ſnim tobie blazie 1) V. 363 a 364 porozšířeny v B takto: Netrzebat ſe omluwati przyli moy Chczyt diekowati podle mne stoy. — 2) V.
Strana 61
61 365 Král lev k tomu odpovědě a na orla mile hledě: Netřebať se omlúvati, ale věrně děkovati, ctný orle, chci tobě věčně a toť přijímati vděčně. V ničemž si mě neomýlil. Bohdaj by mne v tom bóh posílil. cos mi radil, abych požil, 370 a ve ctnosti se rozmnožil, pamatuje vždy tvá slova. Tak král orlovi děkova. Levhart radí: Po tom vece levhartovi: Mój věrný a vždy hotový, tys najprvnější z mé rady. tebúť jsem bezpečen všady a nad jinéť ufám, to věz, protož což vieš, to mi pověz. Levhart vece: Žádný králi! 380 orlovuť já radu chváli a raziť sè jie držeti, chcešli prospěšenstvie jmieti, jehož mé srdce vždy žádá. Ale máť jest sprostnie rada, však v tom nezději meškánie máť sě státi tvé kázanie, cožs rozkázal k tvej libosti. Buoh velebný z své milosti. ten tobě pójčil za chvíli svého lidu mieti píli, jenž jeho krví kúpen drazě; dojdešli s ním, tobě blazě, tam do nebeské . . radosti, 375 390 385 370 v B: Sluzebniky ſwe rozmnozyl. — 3) ſluze lewhartowi B. 4) geſt B. — 5) ſproſtna B.
61 365 Král lev k tomu odpovědě a na orla mile hledě: Netřebať se omlúvati, ale věrně děkovati, ctný orle, chci tobě věčně a toť přijímati vděčně. V ničemž si mě neomýlil. Bohdaj by mne v tom bóh posílil. cos mi radil, abych požil, 370 a ve ctnosti se rozmnožil, pamatuje vždy tvá slova. Tak král orlovi děkova. Levhart radí: Po tom vece levhartovi: Mój věrný a vždy hotový, tys najprvnější z mé rady. tebúť jsem bezpečen všady a nad jinéť ufám, to věz, protož což vieš, to mi pověz. Levhart vece: Žádný králi! 380 orlovuť já radu chváli a raziť sè jie držeti, chcešli prospěšenstvie jmieti, jehož mé srdce vždy žádá. Ale máť jest sprostnie rada, však v tom nezději meškánie máť sě státi tvé kázanie, cožs rozkázal k tvej libosti. Buoh velebný z své milosti. ten tobě pójčil za chvíli svého lidu mieti píli, jenž jeho krví kúpen drazě; dojdešli s ním, tobě blazě, tam do nebeské . . radosti, 375 390 385 370 v B: Sluzebniky ſwe rozmnozyl. — 3) ſluze lewhartowi B. 4) geſt B. — 5) ſproſtna B.
Strana 62
62 400 405 410 415 420 „ 395 Czehozs ſie koly przichwatiſs 2) Tam mnoho lidu obratiſs Kteruz koli czeſtu poydeſs 3) . . . neb kraſnemu mieſtu 4) Tamt gich puoyde ſtebu mnoho Protoz razi drz ſe toho Czot kwieczne radoſti wede Budeſs mieti radoſt yſde 5) zes prziſſel wnebesku chwalu Rkp. str. 10 A nadto radoſt nemalu Tiech genz twim przikladem zbudu Pekla awzdy ſbohem budu Puogdefſly nazatraczenie Kral nikdy bez hluku 6) nenie Auwech ezo gich tu zatratifs A ſam to horeze zaplatiſs Pro gich zatraczenu 7) prziczinu A ſam take pſwu wynu Protoz moy pane y kraly Ja tie tak welmi chwali8) Lide naſwe9) ſkutky rziecze 10) To pamatug wzdy naywiecze Aby nayprw boha ſweho Hledal nezli czo gineho nedrz ſe welikeho 11) ſpanie A kdyz pak wſtaneſs zaranie Bud toho naywiecze pilen 12) Aby naboznie amile Mſſi ſliſſel aboha chwalil wſſeho ſie gineho wzdalil 425 wponizeni ſrdce ſweho zbuda miſſlenie gineho 1) V. 393 a 394 v A nejsou; v B: Tam do nebeſke te radoſti Prawimt krali twey miloſti. — 2) přichvátíš = při- chytíš. — 3) poydeſs czeſtu B. — 4) V. 398: v A je kousek prázdného místa a potom: neb kraſnemu mieſtu; v B pak: k cžrtu nebo k rayſkev mieſtu. — 5) yſde omylem; v B: ſebe; možno čísti také z sebe (jako z slova 218, s svými 19 A), ale
62 400 405 410 415 420 „ 395 Czehozs ſie koly przichwatiſs 2) Tam mnoho lidu obratiſs Kteruz koli czeſtu poydeſs 3) . . . neb kraſnemu mieſtu 4) Tamt gich puoyde ſtebu mnoho Protoz razi drz ſe toho Czot kwieczne radoſti wede Budeſs mieti radoſt yſde 5) zes prziſſel wnebesku chwalu Rkp. str. 10 A nadto radoſt nemalu Tiech genz twim przikladem zbudu Pekla awzdy ſbohem budu Puogdefſly nazatraczenie Kral nikdy bez hluku 6) nenie Auwech ezo gich tu zatratifs A ſam to horeze zaplatiſs Pro gich zatraczenu 7) prziczinu A ſam take pſwu wynu Protoz moy pane y kraly Ja tie tak welmi chwali8) Lide naſwe9) ſkutky rziecze 10) To pamatug wzdy naywiecze Aby nayprw boha ſweho Hledal nezli czo gineho nedrz ſe welikeho 11) ſpanie A kdyz pak wſtaneſs zaranie Bud toho naywiecze pilen 12) Aby naboznie amile Mſſi ſliſſel aboha chwalil wſſeho ſie gineho wzdalil 425 wponizeni ſrdce ſweho zbuda miſſlenie gineho 1) V. 393 a 394 v A nejsou; v B: Tam do nebeſke te radoſti Prawimt krali twey miloſti. — 2) přichvátíš = při- chytíš. — 3) poydeſs czeſtu B. — 4) V. 398: v A je kousek prázdného místa a potom: neb kraſnemu mieſtu; v B pak: k cžrtu nebo k rayſkev mieſtu. — 5) yſde omylem; v B: ſebe; možno čísti také z sebe (jako z slova 218, s svými 19 A), ale
Strana 63
63 400 405 410 415 420 pravímť, králi, tvej milosti. Čehož sě koli přichvátíš, tam mnoho lidu obrátíš, kterúž koli pójdeš cestu k črtu neb k rajskému městu, tamť jich puojde s tebú mnoho. Protož razi, drž se toho, coť k věčné radosti vede, budeš mieti radost sebe, žes přišel v nebeskú chválu, a nad to radost nemalú těch, jenž tvým příkladem zbudú pekla a vždy s bohem budú. Puojdešli na zatracenie, král nikdy bez hluku nenie; auvech! co jich tu zatratíš a sám to hořce zaplatíš, pro jich zatracenie příčinu a sám také pro svú vinu. Protož, mój pane i králi! ať by dobrý příklad brali lidé na tvé skutky zřiece. To pamatuj vždy najviece, aby najprv boha svého hledal, nežli co jiného. Nedrž se velikého spaní, a když pak vstaneš za ranie, buď toho najviece píle, aby nábožně a mile mši slyšel a boha chválil, všeho sě jiného vzdálil, v ponížení srdce svého zbuda myšlenie jiného 395 425 dáváme tu přednost pouhému genitivu bez předložky, poně- vadž také ve v. 405 radost těch (m. z těch) v obou rukop. 6) hluk v. 109. — 7) zatraczenie B; bez předložky jest. — možná že v A jest attrakce; srov. v. 641. — 8) V. 414 nedává dobrého smyslu; v B: Atby dobry przyklad brali. — 9) natwe B. — 10) zrziecze B; A má rziecze a před tím korrigované rzl. — 11) dluheho B. — 12) pile B (přechodnik).
63 400 405 410 415 420 pravímť, králi, tvej milosti. Čehož sě koli přichvátíš, tam mnoho lidu obrátíš, kterúž koli pójdeš cestu k črtu neb k rajskému městu, tamť jich puojde s tebú mnoho. Protož razi, drž se toho, coť k věčné radosti vede, budeš mieti radost sebe, žes přišel v nebeskú chválu, a nad to radost nemalú těch, jenž tvým příkladem zbudú pekla a vždy s bohem budú. Puojdešli na zatracenie, král nikdy bez hluku nenie; auvech! co jich tu zatratíš a sám to hořce zaplatíš, pro jich zatracenie příčinu a sám také pro svú vinu. Protož, mój pane i králi! ať by dobrý příklad brali lidé na tvé skutky zřiece. To pamatuj vždy najviece, aby najprv boha svého hledal, nežli co jiného. Nedrž se velikého spaní, a když pak vstaneš za ranie, buď toho najviece píle, aby nábožně a mile mši slyšel a boha chválil, všeho sě jiného vzdálil, v ponížení srdce svého zbuda myšlenie jiného 395 425 dáváme tu přednost pouhému genitivu bez předložky, poně- vadž také ve v. 405 radost těch (m. z těch) v obou rukop. 6) hluk v. 109. — 7) zatraczenie B; bez předložky jest. — možná že v A jest attrakce; srov. v. 641. — 8) V. 414 nedává dobrého smyslu; v B: Atby dobry przyklad brali. — 9) natwe B. — 10) zrziecze B; A má rziecze a před tím korrigované rzl. — 11) dluheho B. — 12) pile B (přechodnik).
Strana 64
64 430 435 440 445 450 455 Swe tielo tak ktomu trudil W ſobie nabozenſtwie zbudvl 1) Myſſle napana geziſſe Gehoz wſſie nebeſka rziſſe Chwali y wſſecko ſtworzienie Bezniehoz nicz dobreho nenie Toho vziway wieru czelu 2) Klaniege ſie geho tielu Genz napamiet vmuczeni Dano gt nam kutieſſeni Ktov ſie ſwu miſli blizie Pomny muky geho krzize Tak budeſs wezde3) pſpieſſen wewſſech przihodach vtieffen Mſſy ſwatu nayprwe ſliſſe Apotom ktoz wradu ſluſtě Kaz gim wſſem vſebe byti Trziebat ſie czaſſto raditi Proprzihody negednake Tot ſlufſie wiedieti take By wzdy wierne miel wſwe radie Rkp. str. 11. Pakli by kto radil mladie Nikdy ho netrp nadluzie Acz 4) zbiti chceſs mnohe nuze Akohoz poznaſs wecznoſti Toho przigmi kſwey miloſti Neb czoz mluwy to ſrdczem mieni Proniz5) toho nepmieni Prodary proprziezen zadnu Gienz 6) wieru mocznie wladnu Dobrziet to doſtoyno geſt Czin gim rad nadgine czeſſt Zlato ſtrziebro wieru lomi 7) 460 Czo zleho czinie lakomi 8) Geſſto dary wradu beru 1) V. 427 a 428 v B jiného smyslu: Switiez nad ſwym hrzieſſnym tielem ktov nadzlym diablem neprzytelem — 2) V. 433 a 434 v B nejsou. — 3) vezde = vezdy, vždy; srov. záhy — záhe a vezdejší. — 4) ač = ač jestli; cf. Jarosl.: ač
64 430 435 440 445 450 455 Swe tielo tak ktomu trudil W ſobie nabozenſtwie zbudvl 1) Myſſle napana geziſſe Gehoz wſſie nebeſka rziſſe Chwali y wſſecko ſtworzienie Bezniehoz nicz dobreho nenie Toho vziway wieru czelu 2) Klaniege ſie geho tielu Genz napamiet vmuczeni Dano gt nam kutieſſeni Ktov ſie ſwu miſli blizie Pomny muky geho krzize Tak budeſs wezde3) pſpieſſen wewſſech przihodach vtieffen Mſſy ſwatu nayprwe ſliſſe Apotom ktoz wradu ſluſtě Kaz gim wſſem vſebe byti Trziebat ſie czaſſto raditi Proprzihody negednake Tot ſlufſie wiedieti take By wzdy wierne miel wſwe radie Rkp. str. 11. Pakli by kto radil mladie Nikdy ho netrp nadluzie Acz 4) zbiti chceſs mnohe nuze Akohoz poznaſs wecznoſti Toho przigmi kſwey miloſti Neb czoz mluwy to ſrdczem mieni Proniz5) toho nepmieni Prodary proprziezen zadnu Gienz 6) wieru mocznie wladnu Dobrziet to doſtoyno geſt Czin gim rad nadgine czeſſt Zlato ſtrziebro wieru lomi 7) 460 Czo zleho czinie lakomi 8) Geſſto dary wradu beru 1) V. 427 a 428 v B jiného smyslu: Switiez nad ſwym hrzieſſnym tielem ktov nadzlym diablem neprzytelem — 2) V. 433 a 434 v B nejsou. — 3) vezde = vezdy, vždy; srov. záhy — záhe a vezdejší. — 4) ač = ač jestli; cf. Jarosl.: ač
Strana 65
65 430 435 440 445 450 455 své tělo tak k tomu trudil, v sobě náboženstvie zbudil, mysle na pána Ježíše. jehož vše nebeská říše chválí i všecko stvořenie, bez něhož nic dobrého nenie. Toho vzývaj věrú celú, klaněje sě jeho tělu, jenž na paměť umučení dáno jest nám k utěšení; k tomu sě svú myslí blíže pomni muky jeho kříže; tak budeš vezde prospěšen, ve všech příhodách utěšen, mši svatú najprve slyše. A potom, ktož v radu slušé, kaž jim všem u sebe býti. Třebať sě často raditi pro příhody nejednaké. Toť slušie věděti také, by vždy věrné měl v své radě. Pakli by kto radil mladě, nikdy ho netrp na dlúzě, ač zbýti chceš mnohé núze; a kohož poznáš ve ctnosti, toho přijmi k svej milosti, neb což mluví, to srdcem miení, pro nic toho nepromění, pro dary, pro přiezeň žádnú, ježtoť věrú mocně vládnú. Dobřeť to dóstojno jest, čiň jim rád nad jiné čest. Zlato, střiebro vieru lomí; co zlého, činie lakomí, ježto dary v radu berú! 460 sě hrdinami zváti chcete; srov. v. 478, 682. 691. — 5) pronicz B. — 6) Gefftot B. — 7) V. 459—478 cituje Všehrd ve kn. 8) V. 459 a 460 IX. 1. (ve vyd. H. Jirečkově str. 411). — v B pořádkem opáčným. 5
65 430 435 440 445 450 455 své tělo tak k tomu trudil, v sobě náboženstvie zbudil, mysle na pána Ježíše. jehož vše nebeská říše chválí i všecko stvořenie, bez něhož nic dobrého nenie. Toho vzývaj věrú celú, klaněje sě jeho tělu, jenž na paměť umučení dáno jest nám k utěšení; k tomu sě svú myslí blíže pomni muky jeho kříže; tak budeš vezde prospěšen, ve všech příhodách utěšen, mši svatú najprve slyše. A potom, ktož v radu slušé, kaž jim všem u sebe býti. Třebať sě často raditi pro příhody nejednaké. Toť slušie věděti také, by vždy věrné měl v své radě. Pakli by kto radil mladě, nikdy ho netrp na dlúzě, ač zbýti chceš mnohé núze; a kohož poznáš ve ctnosti, toho přijmi k svej milosti, neb což mluví, to srdcem miení, pro nic toho nepromění, pro dary, pro přiezeň žádnú, ježtoť věrú mocně vládnú. Dobřeť to dóstojno jest, čiň jim rád nad jiné čest. Zlato, střiebro vieru lomí; co zlého, činie lakomí, ježto dary v radu berú! 460 sě hrdinami zváti chcete; srov. v. 478, 682. 691. — 5) pronicz B. — 6) Gefftot B. — 7) V. 459—478 cituje Všehrd ve kn. 8) V. 459 a 460 IX. 1. (ve vyd. H. Jirečkově str. 411). — v B pořádkem opáčným. 5
Strana 66
66 465 470 475 480 485 490 Ty ſwu neſklidnu newieru Obczi wſſie 1) zle prziwodie Tobiet krali nayprw ſſkodie neb ſti hlawa lida ſweho Poziway wtom ſmiſla meho 2) Aby to prawie rozſudil Newierneho zrady pudil Genz tak pokutnie zloſt kutie A czelu zemi zamutie Aby naplnil ſwu ſſkrziny Obecz gich nicz 3) newini Nebt oni 4) toho newiedie Natiet krali wſſeho 5) hledie ptoz ſezrzi pilnie radu Ať natie wyni nekladu Mudry kral ma mudre mieti Wſwey radie acz 6) chce proſpieti Poradie pana poznati Kaku gemu chwalu wzdati Wyſtrziehay ſie take ztoho 7) At gich nenie wradie mnoho We mnozſtwi gt rozbrozenie Wumiſlech ſwornoſti nenie Kral mudri ten ma mir wſſady Sſiroke 8) avzke rady Czizozemczow wradu newnad Awchlapiech nadiege neklad By gie wnadil wpilnu radu9) Neb to neſluſſie 10) twemu rzadu Ale vrozene pany Genz ſu wecznoſti poznani Adobrzie wzchowali wzemi Razit ſie raditi ſtiemi Prawimt zprawe wiery tobie Bodiet 11) ſie obczi iſobie 12) Budyz tey radi wzdi pilen Rkp. str. 12. 495 1) všecko Vš. — 2) tweho B, tvého Vš.; smysl = rozum, rada, v. 96. — 3) wniczemz B, ní v čemž Vš. — 4) oni = obec, v. 472. — 5) všecko Vš. — 6) ač = ač jestli; sr. 450.
66 465 470 475 480 485 490 Ty ſwu neſklidnu newieru Obczi wſſie 1) zle prziwodie Tobiet krali nayprw ſſkodie neb ſti hlawa lida ſweho Poziway wtom ſmiſla meho 2) Aby to prawie rozſudil Newierneho zrady pudil Genz tak pokutnie zloſt kutie A czelu zemi zamutie Aby naplnil ſwu ſſkrziny Obecz gich nicz 3) newini Nebt oni 4) toho newiedie Natiet krali wſſeho 5) hledie ptoz ſezrzi pilnie radu Ať natie wyni nekladu Mudry kral ma mudre mieti Wſwey radie acz 6) chce proſpieti Poradie pana poznati Kaku gemu chwalu wzdati Wyſtrziehay ſie take ztoho 7) At gich nenie wradie mnoho We mnozſtwi gt rozbrozenie Wumiſlech ſwornoſti nenie Kral mudri ten ma mir wſſady Sſiroke 8) avzke rady Czizozemczow wradu newnad Awchlapiech nadiege neklad By gie wnadil wpilnu radu9) Neb to neſluſſie 10) twemu rzadu Ale vrozene pany Genz ſu wecznoſti poznani Adobrzie wzchowali wzemi Razit ſie raditi ſtiemi Prawimt zprawe wiery tobie Bodiet 11) ſie obczi iſobie 12) Budyz tey radi wzdi pilen Rkp. str. 12. 495 1) všecko Vš. — 2) tweho B, tvého Vš.; smysl = rozum, rada, v. 96. — 3) wniczemz B, ní v čemž Vš. — 4) oni = obec, v. 472. — 5) všecko Vš. — 6) ač = ač jestli; sr. 450.
Strana 67
67 465 470 475 480 485 490 Ti svú nesklidnú nevěrú obci všecko zlé přivodie: toběť, králi, najprv škodie, nebs ty hlava lida svého. Požívaj v tom smysla mého, aby to právě rozsúdil, nevěrného z rady pudil, jenž tak pokútně zlost kutie a celú zemi zamútie, aby naplnil svú skříni. Obec jich nic neviní, nebť oni toho nevědie; na těť, králi, všecko hledie. Protož sezři pilně radu, ať na tě viny nekladú. Múdrý král má múdré mieti v svej radě, ač chce prospěti: po radě pána poznati, kakú jemu chválu vzdáti. Vystřiehaj sě také z toho, ať jich nenie v radě mnoho: ve množstvi jest rozbrojenie. v úmyslech svornosti nenie. Král múdrý ten má mír všady, široký kraj a úzké rady. Cizozemcóv v radu nevnad a v chlapiech naděje neklaď. by je vnadil v pilnú radu. neslušieť to tvému řádu; ale urozené pány, jenž sú ve ctnosti poznáni a dobře vzchovalí v zemi, raziť sě raditi s těmi. Pravímť z pravé viery tobě. hodiet sě obci i sobě. Budiž tej rady vždy pilen, 495 s) ſſyroky kray B. — 9) wplnu 7) z toho v obou rkp. ſwu radu B. — 10) Neſluſliet toto B. — 11) bodiet s korrektu- rou prvé litery; hodit B; — 12) sobě v obou rkp. 5*
67 465 470 475 480 485 490 Ti svú nesklidnú nevěrú obci všecko zlé přivodie: toběť, králi, najprv škodie, nebs ty hlava lida svého. Požívaj v tom smysla mého, aby to právě rozsúdil, nevěrného z rady pudil, jenž tak pokútně zlost kutie a celú zemi zamútie, aby naplnil svú skříni. Obec jich nic neviní, nebť oni toho nevědie; na těť, králi, všecko hledie. Protož sezři pilně radu, ať na tě viny nekladú. Múdrý král má múdré mieti v svej radě, ač chce prospěti: po radě pána poznati, kakú jemu chválu vzdáti. Vystřiehaj sě také z toho, ať jich nenie v radě mnoho: ve množstvi jest rozbrojenie. v úmyslech svornosti nenie. Král múdrý ten má mír všady, široký kraj a úzké rady. Cizozemcóv v radu nevnad a v chlapiech naděje neklaď. by je vnadil v pilnú radu. neslušieť to tvému řádu; ale urozené pány, jenž sú ve ctnosti poznáni a dobře vzchovalí v zemi, raziť sě raditi s těmi. Pravímť z pravé viery tobě. hodiet sě obci i sobě. Budiž tej rady vždy pilen, 495 s) ſſyroky kray B. — 9) wplnu 7) z toho v obou rkp. ſwu radu B. — 10) Neſluſliet toto B. — 11) bodiet s korrektu- rou prvé litery; hodit B; — 12) sobě v obou rkp. 5*
Strana 68
68 505 510 515 520 525 530 Neprzatelom budeſs filen Tiem odolaſs mnohe woynie Akraluge wzdy pokoynie Akdyz pak bude po radie Toz po ſwe welebne wnadie Maſs wecznoſti zaſtuol ſieſti Ayakz krali ſluſſie gieſti Kdez ſie mnozſtwie dobrych brogi Newmalem avzkem pokogy Tu take at gini ſadu 1) Kazdi podle ſweho rzadu Yakoz ezeſt nakom przilezi Prelati byſkupi kniezi Ty wzlaffcze wczeft ſluffie mieti Wzdy duchownym ſtuol poczeti Nagich duoftogenftwie hledie Akdyz giz bude po obiedie Bud ochoten ſwu druzinu 2" At ſie ktobie mile winu Trzebali gt ſtebu komu Mluwiti nebud len komu 3) Rzieczi ochotnie przieſliſſe Nehniewiwie ale tiſfe Day odpowied lidu czelu At kazdy ſtwarzi weſelu Odtebe gda byt diekowal Aczoz diefs atby zalowal4) Atbi ti lide nelali Geſſto ſu drziew diekowali Twe ſlowo at gt wzdy cziſte Czoz dieſs to bud welmi giſte Neb wſſelika ſproſtna ſlowa Tat magi byti kralowa Gyfſtieyſſi nez kdyz prziſahu 5) Kupecz ſwu 6) ruku ztaha Giz ſem krali mluwil doſti 500 1) sadú ve v. 1901 sědú, 3. os. množ. k inf. siesti = sed- nouti: sadu, sědeš atd. — 2) V. 515 v B: Bydl ochotnie s ſwu
68 505 510 515 520 525 530 Neprzatelom budeſs filen Tiem odolaſs mnohe woynie Akraluge wzdy pokoynie Akdyz pak bude po radie Toz po ſwe welebne wnadie Maſs wecznoſti zaſtuol ſieſti Ayakz krali ſluſſie gieſti Kdez ſie mnozſtwie dobrych brogi Newmalem avzkem pokogy Tu take at gini ſadu 1) Kazdi podle ſweho rzadu Yakoz ezeſt nakom przilezi Prelati byſkupi kniezi Ty wzlaffcze wczeft ſluffie mieti Wzdy duchownym ſtuol poczeti Nagich duoftogenftwie hledie Akdyz giz bude po obiedie Bud ochoten ſwu druzinu 2" At ſie ktobie mile winu Trzebali gt ſtebu komu Mluwiti nebud len komu 3) Rzieczi ochotnie przieſliſſe Nehniewiwie ale tiſfe Day odpowied lidu czelu At kazdy ſtwarzi weſelu Odtebe gda byt diekowal Aczoz diefs atby zalowal4) Atbi ti lide nelali Geſſto ſu drziew diekowali Twe ſlowo at gt wzdy cziſte Czoz dieſs to bud welmi giſte Neb wſſelika ſproſtna ſlowa Tat magi byti kralowa Gyfſtieyſſi nez kdyz prziſahu 5) Kupecz ſwu 6) ruku ztaha Giz ſem krali mluwil doſti 500 1) sadú ve v. 1901 sědú, 3. os. množ. k inf. siesti = sed- nouti: sadu, sědeš atd. — 2) V. 515 v B: Bydl ochotnie s ſwu
Strana 69
69 505 nepřátelóm budeš silen, tiem odoláš mnohé vojně 500 a kraluje vždy pokojne. A když pak bude po radě. tož po své velebné vnadě máš ve ctnosti za stuol siesti, a jakž králi slušie, jiesti, kdež sě množstvie dobrých brojí, ne v malém a úzkém pokoji. Tu také ať jiní sadú, každý podlé svého řádu, jakož čest na kom příleží. Prelaty, biskupy, kněží, ty zvlášče v čest slušie mieti, vždy duchovním stuol počéti. na jich duostojenstvie hledě A když již bude po obědè, 515 buď ochoten s svú družinú. ať sě k tobě mile vinú. Třebali jest s tebú komu mluviti, nebud len k tomu. řeči ochotně přeslyše, ne hněvivè, ale tiše, daj odpověď lidu celú. ať každý s tváří veselú od tebe jda byť děkoval; a což dieš, ať by zachoval, ať by ti lidé neláli, ježto sú dřiev děkovali. Tvé slovo ať jest vždy čisté, což dieš, to buď velmi jisté, neb všeliká sprostná slova tať mají býti králova jistější, než když přísahá kupec a svú ruku ztahá. Již sem, králi, mluvil dosti; 510 530 520 525 druzynu. — 3) ktomu B. — 4) zachowal B; diefsſs opraweno tečkami pod prvým ſs. — 5) przyſaha B. — 6) a ſwu B.
69 505 nepřátelóm budeš silen, tiem odoláš mnohé vojně 500 a kraluje vždy pokojne. A když pak bude po radě. tož po své velebné vnadě máš ve ctnosti za stuol siesti, a jakž králi slušie, jiesti, kdež sě množstvie dobrých brojí, ne v malém a úzkém pokoji. Tu také ať jiní sadú, každý podlé svého řádu, jakož čest na kom příleží. Prelaty, biskupy, kněží, ty zvlášče v čest slušie mieti, vždy duchovním stuol počéti. na jich duostojenstvie hledě A když již bude po obědè, 515 buď ochoten s svú družinú. ať sě k tobě mile vinú. Třebali jest s tebú komu mluviti, nebud len k tomu. řeči ochotně přeslyše, ne hněvivè, ale tiše, daj odpověď lidu celú. ať každý s tváří veselú od tebe jda byť děkoval; a což dieš, ať by zachoval, ať by ti lidé neláli, ježto sú dřiev děkovali. Tvé slovo ať jest vždy čisté, což dieš, to buď velmi jisté, neb všeliká sprostná slova tať mají býti králova jistější, než když přísahá kupec a svú ruku ztahá. Již sem, králi, mluvil dosti; 510 530 520 525 druzynu. — 3) ktomu B. — 4) zachowal B; diefsſs opraweno tečkami pod prvým ſs. — 5) przyſaha B. — 6) a ſwu B.
Strana 70
70 Maſs mudre ſtateczne hoſti 535 Geſſtot ſu nato przigeli Awewſſem twu woli zdieli Aby gich kazdy powiediel Czoz by naylepſſeho wiediel Sokol radij 560 555 550 545 Sokol ten naibliſſe ſtaſſe 540 Krali ſie podobno zdaſſe By ſe toho neodwlaczil Ygemu radidi raczil Wtom nicz neczinie meſſkanie Sokol vezini kazanie Yge 1) mluwiti ſmiele A rzka krali wiez to czele Weſſ ſwiet muſſi natie zrzieti Budeſſli gedno ſam chtieti Poziwati dobre rady Zwelebyſſ ſwe gmeno wſſady Ti ktoz ſu poddani tobie Miey to nauczenie ſobie By nanie ruky neztahal A nikdy naſilim ſahal Ale wzdi 2) dobrotiwie Branil gich a miloſtiwie At tie milugi achwale Sahay tam przieſmezi 3) dale Ktoz twim naſyle vezini Neb 4) kto ginak pwini Zpurnu miſly a hrdoſti A nechtiecze twe miloſti Swu ſluzbu poddani byti Tiemt ſie ſluſſie ptiwiti A kdyz ſie poddadie tobie Przigmi ginu miſl ſobie Rkp. str. 13. 565 1) gie ſie B. — 2) wzdyczky B — 3) tak v obou rkp.;
70 Maſs mudre ſtateczne hoſti 535 Geſſtot ſu nato przigeli Awewſſem twu woli zdieli Aby gich kazdy powiediel Czoz by naylepſſeho wiediel Sokol radij 560 555 550 545 Sokol ten naibliſſe ſtaſſe 540 Krali ſie podobno zdaſſe By ſe toho neodwlaczil Ygemu radidi raczil Wtom nicz neczinie meſſkanie Sokol vezini kazanie Yge 1) mluwiti ſmiele A rzka krali wiez to czele Weſſ ſwiet muſſi natie zrzieti Budeſſli gedno ſam chtieti Poziwati dobre rady Zwelebyſſ ſwe gmeno wſſady Ti ktoz ſu poddani tobie Miey to nauczenie ſobie By nanie ruky neztahal A nikdy naſilim ſahal Ale wzdi 2) dobrotiwie Branil gich a miloſtiwie At tie milugi achwale Sahay tam przieſmezi 3) dale Ktoz twim naſyle vezini Neb 4) kto ginak pwini Zpurnu miſly a hrdoſti A nechtiecze twe miloſti Swu ſluzbu poddani byti Tiemt ſie ſluſſie ptiwiti A kdyz ſie poddadie tobie Przigmi ginu miſl ſobie Rkp. str. 13. 565 1) gie ſie B. — 2) wzdyczky B — 3) tak v obou rkp.;
Strana 71
71 máš múdré, statečné hosti, 535 ježtoť sú na to přijeli a ve všem tvú vóli sdieli, aby jich každý pověděl, což by najlepšého věděl. Sokol radí. Sokol ten najblíže stáše; 540 králi sě podobno zdáše, by se toho neodvláčil i jemu raditi ráčil. V tom nic nečině meškánie sokol učini kázanie i je sě mluviti směle a řka: Králi, věz to cele, veš svět muší na tě zřieti, budešli jedno sám chtieti požívati dobré rady, zvelebíš své jméno všady. Ty, ktož sú poddáni tobě, měj to naučenie sobě, by na ně ruky neztahal a nikdy násilím sahal, ale vždycky dobrotivě bránil jich a milostivě, ať tě milují a chválé. Sahaj tam přes mezi dále, ktož tvým násilé učiní nebo kto jinak proviní zpurnú myslí a hrdostí a nechtiece tvé milosti svú službú poddáni býti, těmť sě slušie protiviti. A když sě poddadie tobě, přijmi jinú mysl k sobě, 550 560 545 555 565 smysl: vykroč z odporoučené mírnosti; v Jungm. Sl. přes mezí sahatí = cíl přestoupiti. — 4) Nebo B.
71 máš múdré, statečné hosti, 535 ježtoť sú na to přijeli a ve všem tvú vóli sdieli, aby jich každý pověděl, což by najlepšého věděl. Sokol radí. Sokol ten najblíže stáše; 540 králi sě podobno zdáše, by se toho neodvláčil i jemu raditi ráčil. V tom nic nečině meškánie sokol učini kázanie i je sě mluviti směle a řka: Králi, věz to cele, veš svět muší na tě zřieti, budešli jedno sám chtieti požívati dobré rady, zvelebíš své jméno všady. Ty, ktož sú poddáni tobě, měj to naučenie sobě, by na ně ruky neztahal a nikdy násilím sahal, ale vždycky dobrotivě bránil jich a milostivě, ať tě milují a chválé. Sahaj tam přes mezi dále, ktož tvým násilé učiní nebo kto jinak proviní zpurnú myslí a hrdostí a nechtiece tvé milosti svú službú poddáni býti, těmť sě slušie protiviti. A když sě poddadie tobě, přijmi jinú mysl k sobě, 550 560 545 555 565 smysl: vykroč z odporoučené mírnosti; v Jungm. Sl. přes mezí sahatí = cíl přestoupiti. — 4) Nebo B.
Strana 72
72 Aſehny pak opiet dale 570 Tot bidlo ſluſſie na krale Tiem rozſſirziſs ſwoy mecz 2) ſporzie nawſſe ſtrani az domorzie Nedwied radij 575 580 585 590 595 Kdyz ſokol to dopowiedie Kral wecze nuz ty nedwiede Prawo 3) take czeſt 4) geſt namiſli Nato ſme gſem 5) tuto prziſſli Aby kazdi podle rzadu Mnie powiedel ſwogi radu Nedwied wecze totſe stane Poſluchayz moy kraly pane Kazdyt radi czozt ſam czini Wtomt ya gich nicz newini Mluwie podle przirozenie Met tu rady gine nenie Mieg wewffem wzdi 6) ſwu woly Rkp. str. 14. Czozt ſie liby gedno 7) koli Sladke pitie ygedenie Yweſpanie zdyey ſwe chtienie Aktoz czo natom prziekazi Tot ia tobie ſmiele razi Day mu bezmeſſkanie ranu Dokudz neodſtupi wſtranu At ſie twogi tebe bogie Trziefucz ſie przied tebu ſtogie Czoz cziniſs at kazdi chwaly Rzka tot dobrzie mily krali Yhned 8) ponedwiedowi zmluwi takto krzierzabkowy 1) V. 567 a 568 v A nejsou; nutná potřeba jich ovšem není; v B: Wypuſſtie z ſweho ſrdcze zloſti Przygmi gie mile k miloſti. — 2) v A svój meč, v B svú moc; bud jest v A úmyslná metonymie a v B přetlumočení její, nebo spíše je mecz
72 Aſehny pak opiet dale 570 Tot bidlo ſluſſie na krale Tiem rozſſirziſs ſwoy mecz 2) ſporzie nawſſe ſtrani az domorzie Nedwied radij 575 580 585 590 595 Kdyz ſokol to dopowiedie Kral wecze nuz ty nedwiede Prawo 3) take czeſt 4) geſt namiſli Nato ſme gſem 5) tuto prziſſli Aby kazdi podle rzadu Mnie powiedel ſwogi radu Nedwied wecze totſe stane Poſluchayz moy kraly pane Kazdyt radi czozt ſam czini Wtomt ya gich nicz newini Mluwie podle przirozenie Met tu rady gine nenie Mieg wewffem wzdi 6) ſwu woly Rkp. str. 14. Czozt ſie liby gedno 7) koli Sladke pitie ygedenie Yweſpanie zdyey ſwe chtienie Aktoz czo natom prziekazi Tot ia tobie ſmiele razi Day mu bezmeſſkanie ranu Dokudz neodſtupi wſtranu At ſie twogi tebe bogie Trziefucz ſie przied tebu ſtogie Czoz cziniſs at kazdi chwaly Rzka tot dobrzie mily krali Yhned 8) ponedwiedowi zmluwi takto krzierzabkowy 1) V. 567 a 568 v A nejsou; nutná potřeba jich ovšem není; v B: Wypuſſtie z ſweho ſrdcze zloſti Przygmi gie mile k miloſti. — 2) v A svój meč, v B svú moc; bud jest v A úmyslná metonymie a v B přetlumočení její, nebo spíše je mecz
Strana 73
73 570 vypustě z svého srdce zlosti přijmi je mile k milosti. a séhni pak opět dále. Toť bydlo slušie na krále, tiem rozšíříš svú moc spoře na vše strany až do moře. Nedvěd radí. 585 575 Když sokol to dopovědě, král vece: Nuž ty, nedvěde, prav také, což jest na mysli: na to sme sem tuto přišli, aby každý podlé řádu mně pověděl svoji radu. Nedvěd vece: Toť se stane. 580 poslúchajž, mój králi, pane, Každýť radí, cožť sám činí, v tomť já jich nic nevini, mluvie podlé přirozenie. Méť tu rady jiné nenie. Měj ve všem jedno svú vóli, cožť sě jedno líbí koli, sladké pitie i jedenie, i ve spanie sděj své chtěnie; a ktož co na tom překazí, toť já tobě směle razi, daj mu bez meškánie ránu, dokudž neodstúpí v stranu, ať sě tvoji tebe bojie, třesúc sě před tebú stojie, což činíš, ať každý chválí řka: „toť dobře, milý králi. Tehda ihned po nedvědovi zmluvi takto k řeřábkovi 595 590 v A chybou písařskou m. mocz. — 3) Praw B. — 4) czoz B. 5) příslovce sem psáno gſem, poněvadž pomocné sloveso sem také se psávalo s jotací. — — 6) gedno B. *) gedno libi B. 8) Tehda yhned B.
73 570 vypustě z svého srdce zlosti přijmi je mile k milosti. a séhni pak opět dále. Toť bydlo slušie na krále, tiem rozšíříš svú moc spoře na vše strany až do moře. Nedvěd radí. 585 575 Když sokol to dopovědě, král vece: Nuž ty, nedvěde, prav také, což jest na mysli: na to sme sem tuto přišli, aby každý podlé řádu mně pověděl svoji radu. Nedvěd vece: Toť se stane. 580 poslúchajž, mój králi, pane, Každýť radí, cožť sám činí, v tomť já jich nic nevini, mluvie podlé přirozenie. Méť tu rady jiné nenie. Měj ve všem jedno svú vóli, cožť sě jedno líbí koli, sladké pitie i jedenie, i ve spanie sděj své chtěnie; a ktož co na tom překazí, toť já tobě směle razi, daj mu bez meškánie ránu, dokudž neodstúpí v stranu, ať sě tvoji tebe bojie, třesúc sě před tebú stojie, což činíš, ať každý chválí řka: „toť dobře, milý králi. Tehda ihned po nedvědovi zmluvi takto k řeřábkovi 595 590 v A chybou písařskou m. mocz. — 3) Praw B. — 4) czoz B. 5) příslovce sem psáno gſem, poněvadž pomocné sloveso sem také se psávalo s jotací. — — 6) gedno B. *) gedno libi B. 8) Tehda yhned B.
Strana 74
74 Rzerzab radij 605 610 615 620 625 Kral arzka mily 1) hoſti 600 Proſim radiz mi kmey cznoſti Vmieſs radidi to wiedie Pomlczaw rzierzab powiedie Poniewadz neracziſs 2) zbawiti A mne 3) wzdy welyſs prawiti Krali bud hotow k ſliſſeni Ale nekwap 4) kmluweni Mluwenie ezaſſto krat ſſkodi A 5) welmi rziedko ſie przihodi By kdy kto pykal mlezenie Nikdy to ſlichano nenie Kto chcze mluwiti vmieti Naucz ſie take 6) prwe mlczeti Dwie vſſy ma proſlyſſenie A yazik pmluwenie 8) Agedina vſta kto Aby pwie rozumiel tomu Zie gt to nato znamenie Ze vziteczno gt mlczenie Nechat giny kto chcze brebezi Ti mlez aznamenay rzieczi Nebud ſlowi welmi kwapen Aby wrzieczi nebil lapen Neb mnohe kralowo ſlowo poſtu letech bude nowo W deſate ſie zemi ſtawi Mnohyt ho w rzimie poprawi Malo mluw ale czin mnoho Wierniet tie wiſtrzieham toho Bud wtom poſluſſen me rady Rkp. str. 15. 9) 1) ty mily B. — 2) mie neraczyfs B. — 3) mnie B. — 4) nekvap hned B. — 5) v B není. — 6) take podtrženo čer- 7) V. 613 v A není; v B: kazdy podle przyrozenie. veně. —
74 Rzerzab radij 605 610 615 620 625 Kral arzka mily 1) hoſti 600 Proſim radiz mi kmey cznoſti Vmieſs radidi to wiedie Pomlczaw rzierzab powiedie Poniewadz neracziſs 2) zbawiti A mne 3) wzdy welyſs prawiti Krali bud hotow k ſliſſeni Ale nekwap 4) kmluweni Mluwenie ezaſſto krat ſſkodi A 5) welmi rziedko ſie przihodi By kdy kto pykal mlezenie Nikdy to ſlichano nenie Kto chcze mluwiti vmieti Naucz ſie take 6) prwe mlczeti Dwie vſſy ma proſlyſſenie A yazik pmluwenie 8) Agedina vſta kto Aby pwie rozumiel tomu Zie gt to nato znamenie Ze vziteczno gt mlczenie Nechat giny kto chcze brebezi Ti mlez aznamenay rzieczi Nebud ſlowi welmi kwapen Aby wrzieczi nebil lapen Neb mnohe kralowo ſlowo poſtu letech bude nowo W deſate ſie zemi ſtawi Mnohyt ho w rzimie poprawi Malo mluw ale czin mnoho Wierniet tie wiſtrzieham toho Bud wtom poſluſſen me rady Rkp. str. 15. 9) 1) ty mily B. — 2) mie neraczyfs B. — 3) mnie B. — 4) nekvap hned B. — 5) v B není. — 6) take podtrženo čer- 7) V. 613 v A není; v B: kazdy podle przyrozenie. veně. —
Strana 75
Řeřáb radí. král a řka: Ty milý hosti, 600 prosím, radiž mi k mej ctnosti; umieš raditi, to vědě. Pomlčav řeřáb povědě: Poněvadž neráčíš zbaviti a mně vždy velíš praviti, králi, buď hotov k slyšení, ale nekvap hned k mluvení; mluvenie častokrát škodí. Velmi řiedko sě přihodí, by kdy kto pykal mlčenie; nikdy to slýcháno nenie. Kto chce mluviti uměti, nauč sě prve mlčeti. Každý podlé přirozenie dvě uši má pro slyšenie 615 a jediná ústa k tomu, aby právě rozuměl tomu, že jest to na to znamenie, že užitečno jest mlčenie. Nechať jiný kto chce břečí, ty mlč a znamenaj řeči. Nebuď slovy velmi kvapen, aby v řeči nebyl lapen, neb mnohé královo slovo po stu letech bude novo, v desáté sě zemi staví, mnohýť ho v Římě popraví. Málo mluv, ale čiň mnoho, věrněť tě vystřiehám toho. Buď v tom poslušen mé rady, 605 610 625 620 8) A yazik pmluwenie je přívěsek smyslem i veršem ne- vhodný. — 9) brzeczy B.
Řeřáb radí. král a řka: Ty milý hosti, 600 prosím, radiž mi k mej ctnosti; umieš raditi, to vědě. Pomlčav řeřáb povědě: Poněvadž neráčíš zbaviti a mně vždy velíš praviti, králi, buď hotov k slyšení, ale nekvap hned k mluvení; mluvenie častokrát škodí. Velmi řiedko sě přihodí, by kdy kto pykal mlčenie; nikdy to slýcháno nenie. Kto chce mluviti uměti, nauč sě prve mlčeti. Každý podlé přirozenie dvě uši má pro slyšenie 615 a jediná ústa k tomu, aby právě rozuměl tomu, že jest to na to znamenie, že užitečno jest mlčenie. Nechať jiný kto chce břečí, ty mlč a znamenaj řeči. Nebuď slovy velmi kvapen, aby v řeči nebyl lapen, neb mnohé královo slovo po stu letech bude novo, v desáté sě zemi staví, mnohýť ho v Římě popraví. Málo mluv, ale čiň mnoho, věrněť tě vystřiehám toho. Buď v tom poslušen mé rady, 605 610 625 620 8) A yazik pmluwenie je přívěsek smyslem i veršem ne- vhodný. — 9) brzeczy B.
Strana 76
76 630 Pilnye ſhleday ſwe vrzady Genzto wladnu natwem dworzie At ſe mnozi twa czeſt ſporzie Nebudeſs nikdy omilen Widucz aty ſam tak pilen 635 Budet kazdi hotowiegi Ktwemu cztnemu yſnazniegi Nadto ozemſkem vrzadie 1) Nemieg ſe tak ktomu mladie Wiez2) kterak 3) kto twu obecz ſudy At wdowy firotczi chudi Pozlem od ſuzenie 4) ztratie Placzicz 5) netuzie natie Wſſeczka wina natie ſpadne Neb twa miloſt naywiecz wladne Prawem wſſelikim 6) ſudi Mnohi wſudie 7) tiezcze bludi Genz odtebe gt vſazen Wierzie8) aby byl9) ſnazen Prawdy pomoczi 10) kazdemu Bohatemu y chudemu By zaroven prawdu czinil Acz bych ya gich nerad wynil Gyzt gt zgewno wkazdem kragi Zet tu prawdu nagimagi Negeden ſie wurzad wkupil Proto aby lidi lupil Czoz neywiecze moz wydrzieti Przieſna gem chtie ſobie wzeti Anagem panu zaplatil Ktomu tobolku zbohatil Co ſe krziwdy proto ſtane 11) Ach zli anewierny pane 655 650 645 640 660 1) V. 637—658 cituje Všehrd ve kn. IX. 1. (ve vyd. H. Jirečk. str. 409). — 2) Obezrzy B, viz Vš. — 3) kak Vš. — 4) zley odſuzene B, zle odsúzené Vš.; zlá odsúzená ztráta = ztráta, která zlým odsouzením vzešla; čtení Všehrdovo prozrazuje nečeským slovosledem, že povstalo změnou z vazby jiné, nejspíše ze čtení B; v A attrakce by se viděti mohla.
76 630 Pilnye ſhleday ſwe vrzady Genzto wladnu natwem dworzie At ſe mnozi twa czeſt ſporzie Nebudeſs nikdy omilen Widucz aty ſam tak pilen 635 Budet kazdi hotowiegi Ktwemu cztnemu yſnazniegi Nadto ozemſkem vrzadie 1) Nemieg ſe tak ktomu mladie Wiez2) kterak 3) kto twu obecz ſudy At wdowy firotczi chudi Pozlem od ſuzenie 4) ztratie Placzicz 5) netuzie natie Wſſeczka wina natie ſpadne Neb twa miloſt naywiecz wladne Prawem wſſelikim 6) ſudi Mnohi wſudie 7) tiezcze bludi Genz odtebe gt vſazen Wierzie8) aby byl9) ſnazen Prawdy pomoczi 10) kazdemu Bohatemu y chudemu By zaroven prawdu czinil Acz bych ya gich nerad wynil Gyzt gt zgewno wkazdem kragi Zet tu prawdu nagimagi Negeden ſie wurzad wkupil Proto aby lidi lupil Czoz neywiecze moz wydrzieti Przieſna gem chtie ſobie wzeti Anagem panu zaplatil Ktomu tobolku zbohatil Co ſe krziwdy proto ſtane 11) Ach zli anewierny pane 655 650 645 640 660 1) V. 637—658 cituje Všehrd ve kn. IX. 1. (ve vyd. H. Jirečk. str. 409). — 2) Obezrzy B, viz Vš. — 3) kak Vš. — 4) zley odſuzene B, zle odsúzené Vš.; zlá odsúzená ztráta = ztráta, která zlým odsouzením vzešla; čtení Všehrdovo prozrazuje nečeským slovosledem, že povstalo změnou z vazby jiné, nejspíše ze čtení B; v A attrakce by se viděti mohla.
Strana 77
77 635 640 645 650 630 pilně shlédaj své úřady, jenžto vládnú na tvém dvoře, ať se množí tvá čest spoře, nebudeš nikdy omýlen; vidúc, a ty sám tak pilen, budeť každý hotovějí k tvému ctnému i snažnějí. Nadto o zemském úřadě neměj se tak k tomu mladě, viz kak kto tvú obec súdí, ať vdovy, sirotci, chudí po zlej odsúzené ztrátě plačíce netúžie na tě. Všecka vina na tě spadne, neb tvá milost najviec vládne právem, všelikými súdy. Mnohý v súdě těžce blúdí, jenž od tebe jest usazen věře, aby on byl snažen pravdy, pomoci každému, bohatému i chudému by zaroveň pravdu činil. Ač bych já jich nerad vinil, jižť jest zjevno v každém kraji, žeť tu pravdu najímají. Nejeden sě v úřad vkúpil proto, aby lidi lúpil, což nejviece móž vydřieti přes nájem chtě sobě vzéti, a nájem pánu zaplatil 660 k tomu tobolku zbohatil. Co se křivdy pro to stane! Ach zlý a nevěrný pane! 655 5) Placzycze B, plačíce Vš. 6) welikymi B, všelikými Vš. — 7) Mnohym ſrdcze B, Mnohý súdce Vš. — 8) věře, pře- chodník ve smyslu absolutiva, m. od tebe věřícího, aby atd.; Wierze gemu B. — 9) on byl Vš. — 10) pomoczy B, pomocen Vš. — 11) V. 661—692 cituje Všehrd ve kn. IX. 1 (ve vyd. H. Jirečk. str. 410).
77 635 640 645 650 630 pilně shlédaj své úřady, jenžto vládnú na tvém dvoře, ať se množí tvá čest spoře, nebudeš nikdy omýlen; vidúc, a ty sám tak pilen, budeť každý hotovějí k tvému ctnému i snažnějí. Nadto o zemském úřadě neměj se tak k tomu mladě, viz kak kto tvú obec súdí, ať vdovy, sirotci, chudí po zlej odsúzené ztrátě plačíce netúžie na tě. Všecka vina na tě spadne, neb tvá milost najviec vládne právem, všelikými súdy. Mnohý v súdě těžce blúdí, jenž od tebe jest usazen věře, aby on byl snažen pravdy, pomoci každému, bohatému i chudému by zaroveň pravdu činil. Ač bych já jich nerad vinil, jižť jest zjevno v každém kraji, žeť tu pravdu najímají. Nejeden sě v úřad vkúpil proto, aby lidi lúpil, což nejviece móž vydřieti přes nájem chtě sobě vzéti, a nájem pánu zaplatil 660 k tomu tobolku zbohatil. Co se křivdy pro to stane! Ach zlý a nevěrný pane! 655 5) Placzycze B, plačíce Vš. 6) welikymi B, všelikými Vš. — 7) Mnohym ſrdcze B, Mnohý súdce Vš. — 8) věře, pře- chodník ve smyslu absolutiva, m. od tebe věřícího, aby atd.; Wierze gemu B. — 9) on byl Vš. — 10) pomoczy B, pomocen Vš. — 11) V. 661—692 cituje Všehrd ve kn. IX. 1 (ve vyd. H. Jirečk. str. 410).
Strana 78
78 Azda 1) tie czrt na to radil Aby mieſto ſebe ſadil Zpeniez wurzad lakomeho Prawim podle ſmiſla ſweho Kdez ſe ſudeze daru bogi 2) Mnohokrat krziwy3) oſtogi Swu przi wede wedle chtienie Niekdy ſe take dezky zmienie Gedne ſtranie kupomoczi Lakomſtwo gt take moczi Ze prawdu groſſem zaſtieni Aprawo w krziwdu pmieni Tot lakomſtwo mnohe raczi Protoz acz twa miloſt raczi Muoz to dobrzie znamenati A nato ſie dale ptati A to krali twa gt pracze Tobie to razi nakratcze O to gyz nemluwíe mnoho Acz 5) gt wradie 6) czo toho A wzemſkem ſudie nerzadu Gſulit takowy wurzadu Nerod ſie ktomu leniti Ale racz gie wypleniti At ſie gini gimy kazy 7) Awteyz zloſti ſie nezmazi 8) Atiem krali racz nedliti Neday gim w tom dele biti Acz chczeſs biti kbohu ſczaſten A gich zloſti9) neuczaſten Tak rzierzab ſkona ſwa ſlowa Kral lew gemu podiekowa 695 Geho radu welmi chwale 670 675 680 685 690 Rkp. str. 16. 665 1) zdalit jest Vš. (m. A zda tie). — 2) daru kogi B, dary kojí Vš.; kojiti se něčemu m. něčím, sr. v. 903. — 3) krzywda B, křivda Vš. — 4) mraczy B. mračí Vš., = zatemňuje, za- slepuje. — 5) ač = jestli, sr. 450. — 6) w rzadie B, v úřadě Vš. — 7) kázati se = kárati se, výstrahu míti; na př. zlým
78 Azda 1) tie czrt na to radil Aby mieſto ſebe ſadil Zpeniez wurzad lakomeho Prawim podle ſmiſla ſweho Kdez ſe ſudeze daru bogi 2) Mnohokrat krziwy3) oſtogi Swu przi wede wedle chtienie Niekdy ſe take dezky zmienie Gedne ſtranie kupomoczi Lakomſtwo gt take moczi Ze prawdu groſſem zaſtieni Aprawo w krziwdu pmieni Tot lakomſtwo mnohe raczi Protoz acz twa miloſt raczi Muoz to dobrzie znamenati A nato ſie dale ptati A to krali twa gt pracze Tobie to razi nakratcze O to gyz nemluwíe mnoho Acz 5) gt wradie 6) czo toho A wzemſkem ſudie nerzadu Gſulit takowy wurzadu Nerod ſie ktomu leniti Ale racz gie wypleniti At ſie gini gimy kazy 7) Awteyz zloſti ſie nezmazi 8) Atiem krali racz nedliti Neday gim w tom dele biti Acz chczeſs biti kbohu ſczaſten A gich zloſti9) neuczaſten Tak rzierzab ſkona ſwa ſlowa Kral lew gemu podiekowa 695 Geho radu welmi chwale 670 675 680 685 690 Rkp. str. 16. 665 1) zdalit jest Vš. (m. A zda tie). — 2) daru kogi B, dary kojí Vš.; kojiti se něčemu m. něčím, sr. v. 903. — 3) krzywda B, křivda Vš. — 4) mraczy B. mračí Vš., = zatemňuje, za- slepuje. — 5) ač = jestli, sr. 450. — 6) w rzadie B, v úřadě Vš. — 7) kázati se = kárati se, výstrahu míti; na př. zlým
Strana 79
79 670 685 675 A zda tě črt na to radil. aby miesto sebe sadil z peněz v úřad lakomého? Pravím podlé smysla svého, kdež se súdce daru kojí, mnohokrát křivý ostojí, svú při vede vedlé chtènie. Někdy se také dsky změnie jedné straně ku pomoci. Lakomstvo jest také moci, že pravdu grošem zastiení a právo v křivdu promění; toť lakomstvo mnohé mračí Protož, ač tvá milost ráčí, muož to dobře znamenati a na to sě dále ptáti. A to, králi, tvá jest práce, 680 tobě to razi na krátce, o to již nemluvě mnoho, ač jest v úřadě co toho a v zemském súdě neřádu; jsúliť takoví v úřadu, neroď sě k tomu leniti, ale rač je vypleniti, ať sě jiní jimi káží a v tejž zlosti sě nezmaží. A tiem, králi, rač nedlíti, nedaj jim v tom déle býti, ač chceš býti bohu sčasten a jich zlosti neúčasten. Tak řeřáb skona svá slova. Král lev jemu poděkova, 695 jeho radu velmi chvále; 690 665 se dobrý má kázati (Cato, Star. Skl. III. 224; cf. kázeň). 8) nezmaží = nepošpiní, cf. hříchem se zmazati, nešlechet- nostmi se zmazati. Velesl. (Jungm. Sl.); anebo nezmáží = ne- zmáhají, jestli se toto sloveso tak časovalo, jako na př. strou- hati 1. os. strouži (Hatt. ml. §. 330, 3). — 9) zlost = zlý sku- tek, zlé jednání.
79 670 685 675 A zda tě črt na to radil. aby miesto sebe sadil z peněz v úřad lakomého? Pravím podlé smysla svého, kdež se súdce daru kojí, mnohokrát křivý ostojí, svú při vede vedlé chtènie. Někdy se také dsky změnie jedné straně ku pomoci. Lakomstvo jest také moci, že pravdu grošem zastiení a právo v křivdu promění; toť lakomstvo mnohé mračí Protož, ač tvá milost ráčí, muož to dobře znamenati a na to sě dále ptáti. A to, králi, tvá jest práce, 680 tobě to razi na krátce, o to již nemluvě mnoho, ač jest v úřadě co toho a v zemském súdě neřádu; jsúliť takoví v úřadu, neroď sě k tomu leniti, ale rač je vypleniti, ať sě jiní jimi káží a v tejž zlosti sě nezmaží. A tiem, králi, rač nedlíti, nedaj jim v tom déle býti, ač chceš býti bohu sčasten a jich zlosti neúčasten. Tak řeřáb skona svá slova. Král lev jemu poděkova, 695 jeho radu velmi chvále; 690 665 se dobrý má kázati (Cato, Star. Skl. III. 224; cf. kázeň). 8) nezmaží = nepošpiní, cf. hříchem se zmazati, nešlechet- nostmi se zmazati. Velesl. (Jungm. Sl.); anebo nezmáží = ne- zmáhají, jestli se toto sloveso tak časovalo, jako na př. strou- hati 1. os. strouži (Hatt. ml. §. 330, 3). — 9) zlost = zlý sku- tek, zlé jednání.
Strana 80
80 Tak 1) zezrziew nagine dale Malo poſediew amleze Toz pak wecze nucz ty wleže Wlk radij 705 710 715 Rad tako nerod meſſkati Ba krali tot ſie ma ſtati Zgewimt wernie ſwu radu Kde muozeſs netrp hladu Kto chcze gednay rynſke ſkoky 2) Ty wzdy naklad oba boky Tot gt welmi zdrawo tobie Nebot ya hadam ſam 3) poſobie Zſytoſti buoynoſt pochodi Y czo tobie krali ſſkodi Na ſwu mocz ſe rozpomena 4) pana Zie mino 5) tie nenie gineho 6) Muozeſs czoz chczeſs k komu 7) wzeti Pakli mnie racziſs poprzieti Krawy yoweze na dworzie Wydrut czozt gt y wkomorzie Naleznut ya czeſtu ktomu 8) Genz magi potrziebu9) wdo" wedſkach zmietenie prziczini 10) Rkp. str. 17. Vwiezit ſe gim w diedini Budulit zalowati chtieti, 720 Neday gim prziedſe wſtupiti 11) 700 1) Pak B. — 2) rynské skoky: adj. rynský souvisí nej- spíše s německým slovesem reinen, kteréhož se v myslivecké mluvě ve smyslu = klusati o lišce a vlku užívá (Sanders, Wtb.), anebo snad s rynéřem (z něm. Renner, cursor), jehož úřad toho vyžadoval, aby si žaludek („oba boky“) nepřeklá- dal a byl lehký na nohou. Ostatně sluší srovnati toto místo s podobným v Radě Zvířat (vyd. 1814 str. 24), kde však místo rynských skoků jsou rychlé skoky: liška tam žaluje na kmotra vlka, že naklada oba boky tuť pak číní rychlé skoky. Také budiž připomenuto, že ve staré hornoněmč. je reino = hřebec. S frasí skoky rynské jednati srov.: činíť chlap skoky telecie (v potupné písni na sedláky, u Feifalika: Leiche, Lieder und
80 Tak 1) zezrziew nagine dale Malo poſediew amleze Toz pak wecze nucz ty wleže Wlk radij 705 710 715 Rad tako nerod meſſkati Ba krali tot ſie ma ſtati Zgewimt wernie ſwu radu Kde muozeſs netrp hladu Kto chcze gednay rynſke ſkoky 2) Ty wzdy naklad oba boky Tot gt welmi zdrawo tobie Nebot ya hadam ſam 3) poſobie Zſytoſti buoynoſt pochodi Y czo tobie krali ſſkodi Na ſwu mocz ſe rozpomena 4) pana Zie mino 5) tie nenie gineho 6) Muozeſs czoz chczeſs k komu 7) wzeti Pakli mnie racziſs poprzieti Krawy yoweze na dworzie Wydrut czozt gt y wkomorzie Naleznut ya czeſtu ktomu 8) Genz magi potrziebu9) wdo" wedſkach zmietenie prziczini 10) Rkp. str. 17. Vwiezit ſe gim w diedini Budulit zalowati chtieti, 720 Neday gim prziedſe wſtupiti 11) 700 1) Pak B. — 2) rynské skoky: adj. rynský souvisí nej- spíše s německým slovesem reinen, kteréhož se v myslivecké mluvě ve smyslu = klusati o lišce a vlku užívá (Sanders, Wtb.), anebo snad s rynéřem (z něm. Renner, cursor), jehož úřad toho vyžadoval, aby si žaludek („oba boky“) nepřeklá- dal a byl lehký na nohou. Ostatně sluší srovnati toto místo s podobným v Radě Zvířat (vyd. 1814 str. 24), kde však místo rynských skoků jsou rychlé skoky: liška tam žaluje na kmotra vlka, že naklada oba boky tuť pak číní rychlé skoky. Také budiž připomenuto, že ve staré hornoněmč. je reino = hřebec. S frasí skoky rynské jednati srov.: činíť chlap skoky telecie (v potupné písni na sedláky, u Feifalika: Leiche, Lieder und
Strana 81
81 pak zezřev na jiné dále, málo poseděv a mlče tož pak vece: Nuž ty, vlče, Vlk radí. 710 705 715 rad také, nerod meškati. Ba králi, toť sě má státi, zjevímť věrně svú radu. Kde muožeš, netrp hladu; kto chce jednaj rynské skoky, ty vždy naklaď oba boky. Toť jest velmi zdrávo tobě, neboť já hádám . . . po sobě, z sytosti buojnost pochodí; i co tobě, králi, škodí, na svú moc se rozpomena, že mimo tě nenie pána, muožeš což chceš komu vzéti. Pakli mně ráčíš popřieti krávy i ovce na dvoře, vydrnť, cožť jest, i v komoře. Naleznuť já cestu k tomu; jenž mají potřebu v domu, ve dskách změtenie přičini, uviežiť sě jim v dědiny. Budúliť žalovati chtieti, 720 nedaj jim před se vstúpiti. 700 Sprüche 712), — 3) v B není. — 4) rozpomena mají oba rkp.; ale rým žáda rozpomana; přechodník ve významu absolutiva, v. 152. — 5) mimo B. 6) v B není, v A podtrženo červeně. — 7) komu B (bez předložky); Výb. k tomu. — 8) V. 715—736 cituje Všehrd ve kn. IX. 1. (ve vyd. H. Jirečk. str. 409). — 2) potřeba = potřebné řízení (v. Jungm. Sl.). — 10) změ- tenie přičini; v A. psáno zmietenie prziczini, v B zmatene przyczyny; ve Výboru přepsáno dle B zmatené příčiny, ve Všehrdovi (H. Jirečkově vyd.) změtené příčiny; pro změtenie přičini svědčí změtenie v rkp. A (zpátečnou přehláskou a sub- 11) V. stantivní koncovkou změtenie) a dílem také smysl. 719 a 720 v B přesmyknuty. 6
81 pak zezřev na jiné dále, málo poseděv a mlče tož pak vece: Nuž ty, vlče, Vlk radí. 710 705 715 rad také, nerod meškati. Ba králi, toť sě má státi, zjevímť věrně svú radu. Kde muožeš, netrp hladu; kto chce jednaj rynské skoky, ty vždy naklaď oba boky. Toť jest velmi zdrávo tobě, neboť já hádám . . . po sobě, z sytosti buojnost pochodí; i co tobě, králi, škodí, na svú moc se rozpomena, že mimo tě nenie pána, muožeš což chceš komu vzéti. Pakli mně ráčíš popřieti krávy i ovce na dvoře, vydrnť, cožť jest, i v komoře. Naleznuť já cestu k tomu; jenž mají potřebu v domu, ve dskách změtenie přičini, uviežiť sě jim v dědiny. Budúliť žalovati chtieti, 720 nedaj jim před se vstúpiti. 700 Sprüche 712), — 3) v B není. — 4) rozpomena mají oba rkp.; ale rým žáda rozpomana; přechodník ve významu absolutiva, v. 152. — 5) mimo B. 6) v B není, v A podtrženo červeně. — 7) komu B (bez předložky); Výb. k tomu. — 8) V. 715—736 cituje Všehrd ve kn. IX. 1. (ve vyd. H. Jirečk. str. 409). — 2) potřeba = potřebné řízení (v. Jungm. Sl.). — 10) změ- tenie přičini; v A. psáno zmietenie prziczini, v B zmatene przyczyny; ve Výboru přepsáno dle B zmatené příčiny, ve Všehrdovi (H. Jirečkově vyd.) změtené příčiny; pro změtenie přičini svědčí změtenie v rkp. A (zpátečnou přehláskou a sub- 11) V. stantivní koncovkou změtenie) a dílem také smysl. 719 a 720 v B přesmyknuty. 6
Strana 82
82 725 730 735 740 Wierz mu 1) lepe ſwer hrdynie Komuz wzato ten gt vwinie Natohot ſie gt hniewati Chezelit ztoho zalowati Lecz bezwyni lecz bud ſwinu Yat ſie wzdy 2) vwiezi wdiedynu Budut lep tobie 3) ſluziti moczi Wſfudy wuokol bera moczi 4) Kde czo wzieti tu ſe ptage, Zdaruow tebe 5) neupominagie Wdyt hotow budu ſwu6) ſbierzi A czozt nas gt wſſet ſme ſferzi Dywoczet hledime zkukly Nakohoz bychom ſe ſchukli Tohot wiecz buoh zapomane Az 7) ſie na wrucze doſtane Milug ti geſſto tak deru Kozi oweze ſchalup beru Amiewey gey 8) rad wſwey radie Tit ſie dobrzie hodye kſwadie Tudy twa miloſt doliczi Czoz chceſs nechat weſs ſwiet krziczi Sup radij 745 750 Potom ſie ſup wrziecz vwazal Yakz gev kral raditi kazal Rzka krali tot ninie9) ſſkodne Czoz wlk radi gt podobne Tiem krali racz nemeſſkati Naodvmrti ſie ptati kde kto vmrziel wkterem domu Yat ſie dobrzie hodim ktomu Natrzieti zemi ya czigi Kde kto vmrziel yhned zwigi 1) mi B, mně Vš. — 2) u Vš. není. — 3) v B a u Vš. ) V. 727 a 728 v B a u Všehrda přesmyknuty. — není. —
82 725 730 735 740 Wierz mu 1) lepe ſwer hrdynie Komuz wzato ten gt vwinie Natohot ſie gt hniewati Chezelit ztoho zalowati Lecz bezwyni lecz bud ſwinu Yat ſie wzdy 2) vwiezi wdiedynu Budut lep tobie 3) ſluziti moczi Wſfudy wuokol bera moczi 4) Kde czo wzieti tu ſe ptage, Zdaruow tebe 5) neupominagie Wdyt hotow budu ſwu6) ſbierzi A czozt nas gt wſſet ſme ſferzi Dywoczet hledime zkukly Nakohoz bychom ſe ſchukli Tohot wiecz buoh zapomane Az 7) ſie na wrucze doſtane Milug ti geſſto tak deru Kozi oweze ſchalup beru Amiewey gey 8) rad wſwey radie Tit ſie dobrzie hodye kſwadie Tudy twa miloſt doliczi Czoz chceſs nechat weſs ſwiet krziczi Sup radij 745 750 Potom ſie ſup wrziecz vwazal Yakz gev kral raditi kazal Rzka krali tot ninie9) ſſkodne Czoz wlk radi gt podobne Tiem krali racz nemeſſkati Naodvmrti ſie ptati kde kto vmrziel wkterem domu Yat ſie dobrzie hodim ktomu Natrzieti zemi ya czigi Kde kto vmrziel yhned zwigi 1) mi B, mně Vš. — 2) u Vš. není. — 3) v B a u Vš. ) V. 727 a 728 v B a u Všehrda přesmyknuty. — není. —
Strana 83
83 725 730 735 740 Věř mně lépe, svému hrdině, komuž vzato, ten jest v vině, na tohoť sě jest hněvati, chcelit z toho žalovati. Leč bez viny, leč buď s vinú, jáť sě vždy uvieži v dědinu. Všudy vuokol bera mocí buduť lép . . . . slúžiti moci, kde co vzieti, tu se ptaje; z daruov . . . . neupomínaje, vždyť hotov budu s svú sběří. A cožť nás jest, všeť sme šeří, divoceť hledíme z kukly; na kohož bychom se schukli, tohot viec buoh zapomane. až sě nám v ruce dostane. Miluj ty, ježto tak derú, kozy, ovce z chalup berú, a mievej je rád v svej radě; tiť sě dobře hodie k svádě. Tudy tvá milost dolíčí což chceš, nechať veš svět křičí. Sup radí. 745 750 Potom sě sup v řeč uvázal, jakž jemu král raditi kázal řka: Králi, toť nýnie škodné. což vlk radí, jest podobné. Tiem, králi, rač nemeškati, na odúmrti sě ptáti, kde kto umřel v kterém domu. Jáť sě dobře hodím k tomu, na třetí zemi já čiji, kde kto umřel, ihned zvyji 5) není u Vš., wzdy B. — 6) s ſwu B, s svú Vš. — 7) Acz B, ač Vš. — 3) ge B. — 9) nynie v. 174. 6*
83 725 730 735 740 Věř mně lépe, svému hrdině, komuž vzato, ten jest v vině, na tohoť sě jest hněvati, chcelit z toho žalovati. Leč bez viny, leč buď s vinú, jáť sě vždy uvieži v dědinu. Všudy vuokol bera mocí buduť lép . . . . slúžiti moci, kde co vzieti, tu se ptaje; z daruov . . . . neupomínaje, vždyť hotov budu s svú sběří. A cožť nás jest, všeť sme šeří, divoceť hledíme z kukly; na kohož bychom se schukli, tohot viec buoh zapomane. až sě nám v ruce dostane. Miluj ty, ježto tak derú, kozy, ovce z chalup berú, a mievej je rád v svej radě; tiť sě dobře hodie k svádě. Tudy tvá milost dolíčí což chceš, nechať veš svět křičí. Sup radí. 745 750 Potom sě sup v řeč uvázal, jakž jemu král raditi kázal řka: Králi, toť nýnie škodné. což vlk radí, jest podobné. Tiem, králi, rač nemeškati, na odúmrti sě ptáti, kde kto umřel v kterém domu. Jáť sě dobře hodím k tomu, na třetí zemi já čiji, kde kto umřel, ihned zvyji 5) není u Vš., wzdy B. — 6) s ſwu B, s svú Vš. — 7) Acz B, ač Vš. — 3) ge B. — 9) nynie v. 174. 6*
Strana 84
84 755 760 A powiediet ty nowiny zdaby my dal ty dyedyni Budulit ſirotczi kaczi 1) A odczeho 2) ſu wdeſtkach zmatczi Netbage panſkeho ſudu Dogich let drzieti budu Anebo snad geſſtie dale Mage pomocz ſweho krale Hoſpodarzſtwie budu weſti 765 770 775 Rkp. str. 18. ne Weſſ kray moy 3) ſie tiem proweſti4) Ayat porzad z domu klidim Czoz tu prodayneho vidim Nechcze 5) tomu ſhniti dati kazi wſſie porzad pdati Czoz tu koli to wſſe ſchitnu 6) Aby mie potom pomnieli Syrotczi kdizby doſpiely Vdaly ſe gim vmrzieti Tepruw kwas ybudu mieti Wieczniet ya gich zapomanu Amniet diedyni ostanu Gefftiet by bil wieze bluczal Toz kral kynu aby mlezal Gelen radij Toz gelen podgie rzieczi Rzka krali neſtrog ſieczi kdez mozeſs gednay kupokogy 7) 780 Tot tobye przedobrzie ſtogi Aracz zlich nemilowati 1) V. 755—760 cituje Všehrd ve kn. IX. 1. (ve vyd. H. Jirečk. str. 408). — 2) od čeho Vš. (bez a). — 3) moy ſie = moj-sě, dialekticky místo móž sè; v B: moze ſe. Ze dvou skupených sykavek prvá vj se měnívá, na př. bojský m. bož- ský, učej-se m. učeš-se, půjčiti mor. požčiti (příklady jiné stč. v Šafař. Poč: 23, dial.: Kotsmích doudl. 11 a 18, Jireč. mýtsk. Č. Č. M. 1863 336, Kouble krkonoš. Č. Č. M. 1864 52, Hatt
84 755 760 A powiediet ty nowiny zdaby my dal ty dyedyni Budulit ſirotczi kaczi 1) A odczeho 2) ſu wdeſtkach zmatczi Netbage panſkeho ſudu Dogich let drzieti budu Anebo snad geſſtie dale Mage pomocz ſweho krale Hoſpodarzſtwie budu weſti 765 770 775 Rkp. str. 18. ne Weſſ kray moy 3) ſie tiem proweſti4) Ayat porzad z domu klidim Czoz tu prodayneho vidim Nechcze 5) tomu ſhniti dati kazi wſſie porzad pdati Czoz tu koli to wſſe ſchitnu 6) Aby mie potom pomnieli Syrotczi kdizby doſpiely Vdaly ſe gim vmrzieti Tepruw kwas ybudu mieti Wieczniet ya gich zapomanu Amniet diedyni ostanu Gefftiet by bil wieze bluczal Toz kral kynu aby mlezal Gelen radij Toz gelen podgie rzieczi Rzka krali neſtrog ſieczi kdez mozeſs gednay kupokogy 7) 780 Tot tobye przedobrzie ſtogi Aracz zlich nemilowati 1) V. 755—760 cituje Všehrd ve kn. IX. 1. (ve vyd. H. Jirečk. str. 408). — 2) od čeho Vš. (bez a). — 3) moy ſie = moj-sě, dialekticky místo móž sè; v B: moze ſe. Ze dvou skupených sykavek prvá vj se měnívá, na př. bojský m. bož- ský, učej-se m. učeš-se, půjčiti mor. požčiti (příklady jiné stč. v Šafař. Poč: 23, dial.: Kotsmích doudl. 11 a 18, Jireč. mýtsk. Č. Č. M. 1863 336, Kouble krkonoš. Č. Č. M. 1864 52, Hatt
Strana 85
85 a pověděť ti noviny, zda by mi dal ty dèdiny. 755 Budúliť sirotci kací, od čeho sú v deskách zmatci? Netbaje panského súdu. do jich let držeti budu, anebo snad ještě dále, maje pomoc svého krále. hospodářstvie budu vésti. Veš kraj mój-sě tiem pronésti, a jáť pořád z domu klidím. což tu prodajného vidím. nechtě tomu shníti dáti káži vše pořád prodati. což tu koli, to vše schytím, k tomu všecky lesy zmýtím, aby mě potom pomněli sirotci, když by dospěli. Událi se jim umřieti, tepruv kvasy budu mieti; věčnět já jich zapomanu a mněť dědiny ostanú. Ještěť by byl viece blučal, tož král kynu, aby mlčal. 760 765 770 775 Jelen radí. 780 Tož jelen podje řeči řka: Králi, nestroj sěči. kdež móžeš jednaj ku pokoji, toť tobě předobře stojí. A rač zlých nemilovati. mluv. sl. 51, Šembera dialektol. 41 a j., Sušil v pís. 220 727, 749, 750, 752 a j.; podobně v srb. luž., polštině a srb.- chorv.) — 4) pronésti = durchpaschen (Jungm. Sl.) — 5) Ne- chtie B. — 6) V. 768 v A neni; v B: (767) Czoz tu koli to wſſe zchytim (768) ktomu wſlechny leſy ſmytim. — 7) pokoge B (m. ku pokoji).
85 a pověděť ti noviny, zda by mi dal ty dèdiny. 755 Budúliť sirotci kací, od čeho sú v deskách zmatci? Netbaje panského súdu. do jich let držeti budu, anebo snad ještě dále, maje pomoc svého krále. hospodářstvie budu vésti. Veš kraj mój-sě tiem pronésti, a jáť pořád z domu klidím. což tu prodajného vidím. nechtě tomu shníti dáti káži vše pořád prodati. což tu koli, to vše schytím, k tomu všecky lesy zmýtím, aby mě potom pomněli sirotci, když by dospěli. Událi se jim umřieti, tepruv kvasy budu mieti; věčnět já jich zapomanu a mněť dědiny ostanú. Ještěť by byl viece blučal, tož král kynu, aby mlčal. 760 765 770 775 Jelen radí. 780 Tož jelen podje řeči řka: Králi, nestroj sěči. kdež móžeš jednaj ku pokoji, toť tobě předobře stojí. A rač zlých nemilovati. mluv. sl. 51, Šembera dialektol. 41 a j., Sušil v pís. 220 727, 749, 750, 752 a j.; podobně v srb. luž., polštině a srb.- chorv.) — 4) pronésti = durchpaschen (Jungm. Sl.) — 5) Ne- chtie B. — 6) V. 768 v A neni; v B: (767) Czoz tu koli to wſſe zchytim (768) ktomu wſlechny leſy ſmytim. — 7) pokoge B (m. ku pokoji).
Strana 86
86 785 790 795 800 805 810 Nadnimy poprawowati nad newiernimi zlodiegi 1) Zaprawdut to rzieczi ſmiegi Neday cziniti naſile S dobrymi ochotnie mile Prziebyway wyna ge kſobie Tot ia wiernie radim tobie, Weſfken ſwiet 2) otoſtogi Chtie rad bidliti wpokogi Zlodiegij yna filniczi Nato du ywaleczniczi walkami chtiecze dobyti By mohli wpokogi byti Ale to wedu nerzadnie Protoz nedobudu ſnadnie naſilim pokoge ſobie Tot ya krali prawi tobie Ktoz dobiwa ſobie pichu Pokoge myſly netichu Ten pokog nebude trwati Nebezpecznot gt wniem ſpati Zle dobyteho ktoz poziwa Rziedko ten bezpeczen 3) bywa kdyz nemny bude vbuzen 4) Ktoz tak zlim zbozim obluzen 5) Rkp. str. 19. Kazdy rad opokoy ſtoy Tot gt wzdycky ſmiſl moy Mnohy bydlity nemnye 6) Vopokogi 7) ani rozumie Ze drah geſt ani ma czieni Swoy pokoyny ſtaw pmieni Abude potom pykati Awiecz fie ktemuz nenawrati 815 ktoz zleho ſtawu dobude 1) zloděj = zlosyn, zločinec. — 2) ſwiet ten B. — 3) bez- pečen ve smyslu doslovném = kdo je bez péče, srov. 1350, 1768, 1778, 1984. — 4) ubuzen v obou rkp.; ve Výboru chybně ubičen (a následkem toho ve Vysvětlení slov. 1266 ubyčiti tak- 5) oblúzen v obou rkp.; ve Výboru chybně — též chybné).
86 785 790 795 800 805 810 Nadnimy poprawowati nad newiernimi zlodiegi 1) Zaprawdut to rzieczi ſmiegi Neday cziniti naſile S dobrymi ochotnie mile Prziebyway wyna ge kſobie Tot ia wiernie radim tobie, Weſfken ſwiet 2) otoſtogi Chtie rad bidliti wpokogi Zlodiegij yna filniczi Nato du ywaleczniczi walkami chtiecze dobyti By mohli wpokogi byti Ale to wedu nerzadnie Protoz nedobudu ſnadnie naſilim pokoge ſobie Tot ya krali prawi tobie Ktoz dobiwa ſobie pichu Pokoge myſly netichu Ten pokog nebude trwati Nebezpecznot gt wniem ſpati Zle dobyteho ktoz poziwa Rziedko ten bezpeczen 3) bywa kdyz nemny bude vbuzen 4) Ktoz tak zlim zbozim obluzen 5) Rkp. str. 19. Kazdy rad opokoy ſtoy Tot gt wzdycky ſmiſl moy Mnohy bydlity nemnye 6) Vopokogi 7) ani rozumie Ze drah geſt ani ma czieni Swoy pokoyny ſtaw pmieni Abude potom pykati Awiecz fie ktemuz nenawrati 815 ktoz zleho ſtawu dobude 1) zloděj = zlosyn, zločinec. — 2) ſwiet ten B. — 3) bez- pečen ve smyslu doslovném = kdo je bez péče, srov. 1350, 1768, 1778, 1984. — 4) ubuzen v obou rkp.; ve Výboru chybně ubičen (a následkem toho ve Vysvětlení slov. 1266 ubyčiti tak- 5) oblúzen v obou rkp.; ve Výboru chybně — též chybné).
Strana 87
87 800 785 790 805 810 nad nimi popravovati nad nevěrnými zloději; za pravduť to řieci směji, nedaj činiti násilé. S dobrými ochotně, mile přebývaj vina je k sobě, toť já věrně radím tobě. Vešken svět o to stojí, chtě rád bydliti v pokoji. Zloději i násilníci na to jdú, i válečníci. válkami chtiece dobyti, by mohli v pokoji býti; ale to vedú neřádně. protož nedobudú snadně násilím pokoje sobě. Toť, já, králi, pravi tobě, ktož dobývá sobě pýchú pokoje, myslí netichú. ten pokoj nebude trvati. nebezpečnoť jest v něm spáti. Zle dobytého ktož požívá, řiedko ten bezpečen bývá; když nemní, bude ubuzen, ktož tak zlým zbožím oblúzen. Každý rád o pokoj stoj, toť jest vždycky smysl mój. Mnohý bydliti neumie vopokoji ani rozumie, že drah jest ani má cěny; svój pokojný stav promění, a bude potom pykati a viec sě k témuž nenavrátí. 815 Ktož ctného stavu dobude, 795 oblíčen (a následkem toho i ve Vysvětlení slov 1238 chybné 6) nevmie B. — 7) wopokogi B; dle A bylo by obličiti). — uo-pokoji: nejen ve dlouhých, také ve přízvučných slabikách měnívalo se o v uo.
87 800 785 790 805 810 nad nimi popravovati nad nevěrnými zloději; za pravduť to řieci směji, nedaj činiti násilé. S dobrými ochotně, mile přebývaj vina je k sobě, toť já věrně radím tobě. Vešken svět o to stojí, chtě rád bydliti v pokoji. Zloději i násilníci na to jdú, i válečníci. válkami chtiece dobyti, by mohli v pokoji býti; ale to vedú neřádně. protož nedobudú snadně násilím pokoje sobě. Toť, já, králi, pravi tobě, ktož dobývá sobě pýchú pokoje, myslí netichú. ten pokoj nebude trvati. nebezpečnoť jest v něm spáti. Zle dobytého ktož požívá, řiedko ten bezpečen bývá; když nemní, bude ubuzen, ktož tak zlým zbožím oblúzen. Každý rád o pokoj stoj, toť jest vždycky smysl mój. Mnohý bydliti neumie vopokoji ani rozumie, že drah jest ani má cěny; svój pokojný stav promění, a bude potom pykati a viec sě k témuž nenavrátí. 815 Ktož ctného stavu dobude, 795 oblíčen (a následkem toho i ve Vysvětlení slov 1238 chybné 6) nevmie B. — 7) wopokogi B; dle A bylo by obličiti). — uo-pokoji: nejen ve dlouhých, také ve přízvučných slabikách měnívalo se o v uo.
Strana 88
88 820 825 830 Blazen gt acz geho nezbude 1) Dobrowolnie bezprziekazi krali twey miloſti razy Pamatug rad ſwe przedchozie Kterak gſu kralowali wbozie Bohu y lydem gſucz mily Dobru pamiet oſtawili Gych kroniky prziemietage Nadobre ſie ſkutky ptage Tuz ſtopu aby rad chodil Adobrim nikdy neſſkodil Nadzlim poprawug2) krutie At dobrich lidi nemutie Tady 3) doydeſs czti y ſbozie Aktomu miloſti bozie Geſſtot kazdi dobry zada Tot krali tobie ma rada Paw radij 840 835 Toz pak podle tehoz prawa Doſta ſie trzieda 5) napawa Ten radij zumiſla cztneho Rzka yat newiedie gineho Poraditi twe miloſti Nez podle ſwe welebnoſti krali chod wzdy wkraſnem ruſſie Tot tobie dobrzie prziſluſtie Aby wzdi bil wrozeznani 6) kdez gſi ty at twogi 7) poddani 1) V. 815 a 816 v B: Ktož cztneho ſtawu dobude Bla- zen geft acz geho zbude; znění jejich v A jest: ktož zlého stavu dobude, blázen jest, ač jeho nezbude atd. Samy o sobě dávají jiný poněkud, ale rovněž tak dobrý smysl, jako jest v B (A: bláznovství jest, nezbaviti se zlého stavu = B: blá- znovství jest, zbaviti se dobrého stavu; než ohledem k veršům předešlým, kde se mluví o nerozumné proměně stavu pokoj- ného a pak o pykání toho skutku, zasluhuje přednosti čtení
88 820 825 830 Blazen gt acz geho nezbude 1) Dobrowolnie bezprziekazi krali twey miloſti razy Pamatug rad ſwe przedchozie Kterak gſu kralowali wbozie Bohu y lydem gſucz mily Dobru pamiet oſtawili Gych kroniky prziemietage Nadobre ſie ſkutky ptage Tuz ſtopu aby rad chodil Adobrim nikdy neſſkodil Nadzlim poprawug2) krutie At dobrich lidi nemutie Tady 3) doydeſs czti y ſbozie Aktomu miloſti bozie Geſſtot kazdi dobry zada Tot krali tobie ma rada Paw radij 840 835 Toz pak podle tehoz prawa Doſta ſie trzieda 5) napawa Ten radij zumiſla cztneho Rzka yat newiedie gineho Poraditi twe miloſti Nez podle ſwe welebnoſti krali chod wzdy wkraſnem ruſſie Tot tobie dobrzie prziſluſtie Aby wzdi bil wrozeznani 6) kdez gſi ty at twogi 7) poddani 1) V. 815 a 816 v B: Ktož cztneho ſtawu dobude Bla- zen geft acz geho zbude; znění jejich v A jest: ktož zlého stavu dobude, blázen jest, ač jeho nezbude atd. Samy o sobě dávají jiný poněkud, ale rovněž tak dobrý smysl, jako jest v B (A: bláznovství jest, nezbaviti se zlého stavu = B: blá- znovství jest, zbaviti se dobrého stavu; než ohledem k veršům předešlým, kde se mluví o nerozumné proměně stavu pokoj- ného a pak o pykání toho skutku, zasluhuje přednosti čtení
Strana 89
89 blázen jest, ač jeho . . zbude dobrovolně bez přiekazy. Králi, tvej milosti razi. pamatuj rád své předchozie, 820 kterak jsú kralovali v bozě bohu i lidem jsúc mili dobrú paměť ostavili; jich kroniky přemietaje na dobré sě skutky ptaje, túž stopú aby rád chodil a dobrým nikdy neškodil. Nad zlými popravuj krutě. ať dobrých lidí nemútie. Tady dojdeš cti i zbožie a k tomu milosti božie, jéžtot každý dobrý žádá. Toť. králi, tobě má rada. Rytieř páv tudiež stáše na krále svého mile hlédáše 825 830 Páv radí. 835 Tož pak podlé téhož práva dosta sě třieda na páva. Ten radí z úmysla ctného řka: Jáť nevědě jiného poraditi tvé milosti, než podlé své velebnosti, králi, choď vždy v krásném rúše; toť tobě dobře prislušie, aby vždy byl v rozeznání, kdež jsi ty a tvoji poddaní, 840 B. v němž i míra verše 816 správně zachována; — týž pak verš čte se v B opět na místě verše 1612. — 2) Nadzlymi poprawuge B. — 3) tady = tudy, tou cestou, tím způsobem; 4) V. 833 a 834 v A nejsou; v B: — sr. 1052, 1507, 1719. — Rytierz paw tudiez ſtaſſe Nakrale ſweho mile hledaſſe. 5. třieda = řada. — 6) V. 843—844 v B pokaženy: Aby wzdy rozeznany mohl byti kdez ty attwogi poddani mohl giti. — 7) at twogi: v B attwogi.
89 blázen jest, ač jeho . . zbude dobrovolně bez přiekazy. Králi, tvej milosti razi. pamatuj rád své předchozie, 820 kterak jsú kralovali v bozě bohu i lidem jsúc mili dobrú paměť ostavili; jich kroniky přemietaje na dobré sě skutky ptaje, túž stopú aby rád chodil a dobrým nikdy neškodil. Nad zlými popravuj krutě. ať dobrých lidí nemútie. Tady dojdeš cti i zbožie a k tomu milosti božie, jéžtot každý dobrý žádá. Toť. králi, tobě má rada. Rytieř páv tudiež stáše na krále svého mile hlédáše 825 830 Páv radí. 835 Tož pak podlé téhož práva dosta sě třieda na páva. Ten radí z úmysla ctného řka: Jáť nevědě jiného poraditi tvé milosti, než podlé své velebnosti, králi, choď vždy v krásném rúše; toť tobě dobře prislušie, aby vždy byl v rozeznání, kdež jsi ty a tvoji poddaní, 840 B. v němž i míra verše 816 správně zachována; — týž pak verš čte se v B opět na místě verše 1612. — 2) Nadzlymi poprawuge B. — 3) tady = tudy, tou cestou, tím způsobem; 4) V. 833 a 834 v A nejsou; v B: — sr. 1052, 1507, 1719. — Rytierz paw tudiez ſtaſſe Nakrale ſweho mile hledaſſe. 5. třieda = řada. — 6) V. 843—844 v B pokaženy: Aby wzdy rozeznany mohl byti kdez ty attwogi poddani mohl giti. — 7) at twogi: v B attwogi.
Strana 90
90 845 Wkraflie ſe rucha kochage Lyboſt toho wſrdezi mage Zeſs tak powyſſen nadlidi Rkp. str. 20. Kazdit ſie tebe vſtidi Muſfie 1) tie wzdy 2) wczeſt 3) mieti Zdaleka natie hledieti Wyſoko tie vmyſly wazie Yakz twe doſtogenſtwie kaze Prziemietay to vmiſly waznie A o to ſtoy ſrdczem ſnaznie Aby ſe wnie oſwietil 4) eznoſti Yakz podle ſwe doſtoynoſti Gſy kraſnim ruchem ozdoben A tak nebudeſs podoben k hrobu, gez zbielen powrchu 860 Awnitrz ma ſſkaredu mrchu 850 855 Kuon radij 865 870 875 Kuon ten mluwiefſe ſwobodnie Rzka mluwy 5) paw podobnie neb to krali ſluſſie natie Aby chodil wryzem zlatie 6) Nadto tobie prawi czele Mieg sie wzdy rad weſele 7 Tanecz turney czaſte klanie Zzuowa kraſne panny panie At fie tiem twe frdce kogi Kdyz ſie ſgedu pani twogi Prziprawiecz 8) ſie bohatie Mnohy chcze 9) ſhorzieti wzlatie Tahnucz podſwymi kleynoti pak ſie ſilnie zbiehnu roti Tu mnohy nad tom 10) po dkani Letieni ſie neobrani 1) muše dle v. 1535; mieti v čest někoho sr. 1678, 1682. 2) vždy v B. není. — 3) wiecze B. — 4) wnitrz ſwietil B. 5) mluwil gt B. — 6) V. 864 v B není a je za něj před v.
90 845 Wkraflie ſe rucha kochage Lyboſt toho wſrdezi mage Zeſs tak powyſſen nadlidi Rkp. str. 20. Kazdit ſie tebe vſtidi Muſfie 1) tie wzdy 2) wczeſt 3) mieti Zdaleka natie hledieti Wyſoko tie vmyſly wazie Yakz twe doſtogenſtwie kaze Prziemietay to vmiſly waznie A o to ſtoy ſrdczem ſnaznie Aby ſe wnie oſwietil 4) eznoſti Yakz podle ſwe doſtoynoſti Gſy kraſnim ruchem ozdoben A tak nebudeſs podoben k hrobu, gez zbielen powrchu 860 Awnitrz ma ſſkaredu mrchu 850 855 Kuon radij 865 870 875 Kuon ten mluwiefſe ſwobodnie Rzka mluwy 5) paw podobnie neb to krali ſluſſie natie Aby chodil wryzem zlatie 6) Nadto tobie prawi czele Mieg sie wzdy rad weſele 7 Tanecz turney czaſte klanie Zzuowa kraſne panny panie At fie tiem twe frdce kogi Kdyz ſie ſgedu pani twogi Prziprawiecz 8) ſie bohatie Mnohy chcze 9) ſhorzieti wzlatie Tahnucz podſwymi kleynoti pak ſie ſilnie zbiehnu roti Tu mnohy nad tom 10) po dkani Letieni ſie neobrani 1) muše dle v. 1535; mieti v čest někoho sr. 1678, 1682. 2) vždy v B. není. — 3) wiecze B. — 4) wnitrz ſwietil B. 5) mluwil gt B. — 6) V. 864 v B není a je za něj před v.
Strana 91
91 845 v krásě se rúcha kochaje, libost toho v srdci maje, žes tak povýšen nad lidi. Každýť sě tebe ustydí, muše tě vždy v čest mieti, z daleka na tě hleděti, vysoko tě v mysli váže, jakž tvé dóstojenstvie káže. Přemietaj to v mysli vážně a o to stoj srdcem snažně, aby se vnitř svietil ctností, jakž podlé své dóstojnosti jsi krásným rúchem ozdoben; a tak nebudeš podoben k hrobu, jenž zbielen po vrchu, 860 a vnitř má škaredú mrchu. 850 855 Kuoň radí. 865 870 875 Kuoň ten mluvieše svobodně řka: mluvil jest páv podobně, neb to, králi, slušie na tě, aby chodil v ryzém zlatě. Nad to tobě pravi cele, k tomu sě měj vždy .. . vesele tanec, turnej, časté klánie, szuova krásné panny, panie, ať sě tiem tvé srdce kojí, když sě sjedú páni tvoji připraviece sě bohatě; mnohý chce shořeti v zlatě, táhnúc pod svými klejnoty. Pak sě silně sběhnú roty. Tu mnohý na tom potkání letění sě neobrání 863 jiný: Odieway ſe wzdy bohatie. — 7) V. 866 zní v B: ktomu ſe mieg wzdy weſele — 8) Przyprawicze B. — 9) chtie na tom B; podkani: d s dvěma tečkama zdola. B. — 10)
91 845 v krásě se rúcha kochaje, libost toho v srdci maje, žes tak povýšen nad lidi. Každýť sě tebe ustydí, muše tě vždy v čest mieti, z daleka na tě hleděti, vysoko tě v mysli váže, jakž tvé dóstojenstvie káže. Přemietaj to v mysli vážně a o to stoj srdcem snažně, aby se vnitř svietil ctností, jakž podlé své dóstojnosti jsi krásným rúchem ozdoben; a tak nebudeš podoben k hrobu, jenž zbielen po vrchu, 860 a vnitř má škaredú mrchu. 850 855 Kuoň radí. 865 870 875 Kuoň ten mluvieše svobodně řka: mluvil jest páv podobně, neb to, králi, slušie na tě, aby chodil v ryzém zlatě. Nad to tobě pravi cele, k tomu sě měj vždy .. . vesele tanec, turnej, časté klánie, szuova krásné panny, panie, ať sě tiem tvé srdce kojí, když sě sjedú páni tvoji připraviece sě bohatě; mnohý chce shořeti v zlatě, táhnúc pod svými klejnoty. Pak sě silně sběhnú roty. Tu mnohý na tom potkání letění sě neobrání 863 jiný: Odieway ſe wzdy bohatie. — 7) V. 866 zní v B: ktomu ſe mieg wzdy weſele — 8) Przyprawicze B. — 9) chtie na tom B; podkani: d s dvěma tečkama zdola. B. — 10)
Strana 92
92 880 885 890 895 900 A tak tiezcze bude ztlaczen Ty pto nebud rozpaczen kdyz ſie tak rytierzſky ſberu Teput 1) fie ywtwarz ſie zderu Krzicziecz reta reta 2) whluku Ynhed negednoho ztluku Opacziwffe gey 3) na ruby; Mnohemut wytepu zuby Tut mnozi ſwu wuoli zdiegi Wtakem rytierzſkem turnegi Rkp. str. 21. Swych ſrdecz wuoli napaſu ktoz gſu koli przitom czaſu 4) Potom at twe frdce ſtogi Rytierztſwie 5) nechcze pokogi 6) Yhned potom bezmeſſkanie Kdezto ſtogie pany ypanie Bud hotow byti napoli Kdezto rytierzi koli Wſſady ſlyſleti trubacze Mnohyt krziczi nawazacze 7) Aby mu dal drziewo wrucze Saha 8) kboku 9) y bez kotucze Az ſie ſtrach diwati tomu Ondet 10) trzieſka yako zhromu Kdyz ſylna burze zuoblaka 11) Kdez gt rytierzſtwa zbierz 12) taka Aby ſie tomu okogil 13) Wzdy rad weſele ſtrogil 1) Tepucz B. — 2) reta, interjekce z něm. rette! dosud se užívá: v Jungm. Sl. sub ret (slc. rata) a Feifalik, Volks- schauspiele aus Mähren, 11: Píchnu tě a skřikneš retá! — 3) ſe B. — 4) kwaſu B. — 5) twe Rytierzstwo B. — 6) V. 890 srov. 789 a 790. — 7) vazač = zavazovač ran, který službu konal při klání, při turnajích a při sedání či souboji soudním (v. Jos. Jireček, Č. Č. Mus. 1873, 106, a Herm. Jireček: Vše-
92 880 885 890 895 900 A tak tiezcze bude ztlaczen Ty pto nebud rozpaczen kdyz ſie tak rytierzſky ſberu Teput 1) fie ywtwarz ſie zderu Krzicziecz reta reta 2) whluku Ynhed negednoho ztluku Opacziwffe gey 3) na ruby; Mnohemut wytepu zuby Tut mnozi ſwu wuoli zdiegi Wtakem rytierzſkem turnegi Rkp. str. 21. Swych ſrdecz wuoli napaſu ktoz gſu koli przitom czaſu 4) Potom at twe frdce ſtogi Rytierztſwie 5) nechcze pokogi 6) Yhned potom bezmeſſkanie Kdezto ſtogie pany ypanie Bud hotow byti napoli Kdezto rytierzi koli Wſſady ſlyſleti trubacze Mnohyt krziczi nawazacze 7) Aby mu dal drziewo wrucze Saha 8) kboku 9) y bez kotucze Az ſie ſtrach diwati tomu Ondet 10) trzieſka yako zhromu Kdyz ſylna burze zuoblaka 11) Kdez gt rytierzſtwa zbierz 12) taka Aby ſie tomu okogil 13) Wzdy rad weſele ſtrogil 1) Tepucz B. — 2) reta, interjekce z něm. rette! dosud se užívá: v Jungm. Sl. sub ret (slc. rata) a Feifalik, Volks- schauspiele aus Mähren, 11: Píchnu tě a skřikneš retá! — 3) ſe B. — 4) kwaſu B. — 5) twe Rytierzstwo B. — 6) V. 890 srov. 789 a 790. — 7) vazač = zavazovač ran, který službu konal při klání, při turnajích a při sedání či souboji soudním (v. Jos. Jireček, Č. Č. Mus. 1873, 106, a Herm. Jireček: Vše-
Strana 93
93 880 885 890 895 900 a tak těžce bude stlačen. Ty pro to nebuď rozpačen, když sě tak rytieřsky sberú tepúc sě i v tvář sě zderú, křičiec: reta! reta! v hluku; inhed nejednoho stlukú opáčivše jej na ruby, mnohémuť vytepú zuby. Tuť mnozí svú vuoli sdějí v takém rytieřském turneji; svých srdec vuoli napasú, ktož jsú koli při tom kvasu. Po tom ať tvé srdce stojí; rytieřstvie nechce pokoji. Inhed po tom bez meškánie, kdežto stojie panny i panie, buď hotov býti na poli, kdežto rytieři kolí. Všady slyšeti trubače; mnohýť křičí na vazače, aby mu dal dřevo v ruce, sahá kopie bez kotúče; až sě strach dívati tomu. ondeť třieská jako z hromu, když silná búře z uoblaka, kdež jest rytieřstva sběř taká, aby sě tomu okojil, vždy rád veselé strojil. rrdovy knihy devatery, str. 485). — 8) sahati = nach etwas lie Hand ausstrecken; Jgm. Slov.: ustalý rád pitie sahá St. Skl. II. 155. — 9) kopie B. — 10) ondeť v. 169; v B nebo. — 11) V. 901 a 902 v B nejsou. — 12) sběř (se-brati) = shro- 13) okojiti se něčemu m. něčím, srov. — máždění, zástup. verš 667.
93 880 885 890 895 900 a tak těžce bude stlačen. Ty pro to nebuď rozpačen, když sě tak rytieřsky sberú tepúc sě i v tvář sě zderú, křičiec: reta! reta! v hluku; inhed nejednoho stlukú opáčivše jej na ruby, mnohémuť vytepú zuby. Tuť mnozí svú vuoli sdějí v takém rytieřském turneji; svých srdec vuoli napasú, ktož jsú koli při tom kvasu. Po tom ať tvé srdce stojí; rytieřstvie nechce pokoji. Inhed po tom bez meškánie, kdežto stojie panny i panie, buď hotov býti na poli, kdežto rytieři kolí. Všady slyšeti trubače; mnohýť křičí na vazače, aby mu dal dřevo v ruce, sahá kopie bez kotúče; až sě strach dívati tomu. ondeť třieská jako z hromu, když silná búře z uoblaka, kdež jest rytieřstva sběř taká, aby sě tomu okojil, vždy rád veselé strojil. rrdovy knihy devatery, str. 485). — 8) sahati = nach etwas lie Hand ausstrecken; Jgm. Slov.: ustalý rád pitie sahá St. Skl. II. 155. — 9) kopie B. — 10) ondeť v. 169; v B nebo. — 11) V. 901 a 902 v B nejsou. — 12) sběř (se-brati) = shro- 13) okojiti se něčemu m. něčím, srov. — máždění, zástup. verš 667.
Strana 94
94 Kokolt 1) radij 905 Inhed tudiez podle konie Kokot ſtaſſie ſye kabonie Ymluwieſle mudrzie dosti Rzka ya pwim twe miloſti. Bud dobrotiw ſwemu lidu Ale ktoz pak nechcze klidu Atobie ſie chce ptiwiti Nikakz mu neday w tom trwati 2) Aniz day pokoge ſobie Azt ſie geliz3) podda tobie Ohlaſſiz tak ſwu mocz wſſady ptywna mieſta yhrady Pod ſwu mocz aby przinutil Ale nikakez 4) aby nemutil Tiech genz gfu wzdi wtwey pſbie5 Nadtot krali pwim tobie Aby nikdy neſpal mnoho Wierniet tie wiſtrzieham toho Bud wezdi bedliw nad ſebu At zly duch newladne tebu Neb ktoz gt tak dyablem lapen A tiem hrzieſſnim ſnem otrapen Zhrziecha w hrziech gey dyabel wodi An neczige kto 6) czo gemu ſlkodi Rkp. str. 22. Wifudy 7) w tiele hrziechem hyne Zatiem ten drahy czaſs myne Acz 8) gey tak marnie ztrati Wſſak geho wiecznie nenawrati Swe hrozne ſſkody newidie Ani ſie zaſwu hanbu ſtidie 925 Kdyz taky bude pbuzen 910 915 920 925 930 1) kokol: místo obyčejného kokot a snad obdobou se jmény příponou německou -olt opatřenými, o jakých jedná Mi- klosich II 187 a která i ve st. češtině se naskytují: dentides = zubolt, agrestides = pochodolt, monacha = mnicholt (Roz-
94 Kokolt 1) radij 905 Inhed tudiez podle konie Kokot ſtaſſie ſye kabonie Ymluwieſle mudrzie dosti Rzka ya pwim twe miloſti. Bud dobrotiw ſwemu lidu Ale ktoz pak nechcze klidu Atobie ſie chce ptiwiti Nikakz mu neday w tom trwati 2) Aniz day pokoge ſobie Azt ſie geliz3) podda tobie Ohlaſſiz tak ſwu mocz wſſady ptywna mieſta yhrady Pod ſwu mocz aby przinutil Ale nikakez 4) aby nemutil Tiech genz gfu wzdi wtwey pſbie5 Nadtot krali pwim tobie Aby nikdy neſpal mnoho Wierniet tie wiſtrzieham toho Bud wezdi bedliw nad ſebu At zly duch newladne tebu Neb ktoz gt tak dyablem lapen A tiem hrzieſſnim ſnem otrapen Zhrziecha w hrziech gey dyabel wodi An neczige kto 6) czo gemu ſlkodi Rkp. str. 22. Wifudy 7) w tiele hrziechem hyne Zatiem ten drahy czaſs myne Acz 8) gey tak marnie ztrati Wſſak geho wiecznie nenawrati Swe hrozne ſſkody newidie Ani ſie zaſwu hanbu ſtidie 925 Kdyz taky bude pbuzen 910 915 920 925 930 1) kokol: místo obyčejného kokot a snad obdobou se jmény příponou německou -olt opatřenými, o jakých jedná Mi- klosich II 187 a která i ve st. češtině se naskytují: dentides = zubolt, agrestides = pochodolt, monacha = mnicholt (Roz-
Strana 95
95 Kokot radí. 910 915 920 930 925 Inhed tudiež podlé koně kokot stáše sě kaboně i mluvieše múdře dosti řka: Já pravím tvé milosti. buď dobrotiv svému lidu; ale ktož pak nechce klidu a tobě sě chce protiviti, nikakž mu nedaj v tom trvati aniž daj pokoje sobě, ažť sě jeliž poddá tobě. Ohlásiž tak svú moc všady protivná města i hrady pod svú moc aby přinutil, ale nikakež aby nemútil těch, jenž jsú vždy v tvej porobě. Nad toť, králi, pravím tobě, aby nikdy nespal mnoho, věrněť tě vystřiehám toho; buď vezdy bedliv nad sebú, ať zlý duch nevládne tebú. Neb ktož jest tak dáblem lapen a tiem hřiešným snem otrápen, z hřiecha v hřiech jej ďábel vodí. an nečije,... co jemu škodí; v duši, v těle hřiechem hyne, zatiem ten drahý čas mine; ač jej tak marně ztratí, však jeho věčně nenavrátí; své hrozné škody nevidie ani sè za svú hanba stydie. 935 Když taký bude probuzen, 905 kochaný, v. Hanka: Nejdáv. slov. 62 a 65). — 2) V. 911 a 912 v B nejsou. — 3) jeliž = když, 1421. — 4) nikakež v. 92; — 5) porobie B. v B verš jiný: Toho pronicz nepominowal. — 6) v B není. — 7) Wduſfy B. — 8) Ach zet B.
95 Kokot radí. 910 915 920 930 925 Inhed tudiež podlé koně kokot stáše sě kaboně i mluvieše múdře dosti řka: Já pravím tvé milosti. buď dobrotiv svému lidu; ale ktož pak nechce klidu a tobě sě chce protiviti, nikakž mu nedaj v tom trvati aniž daj pokoje sobě, ažť sě jeliž poddá tobě. Ohlásiž tak svú moc všady protivná města i hrady pod svú moc aby přinutil, ale nikakež aby nemútil těch, jenž jsú vždy v tvej porobě. Nad toť, králi, pravím tobě, aby nikdy nespal mnoho, věrněť tě vystřiehám toho; buď vezdy bedliv nad sebú, ať zlý duch nevládne tebú. Neb ktož jest tak dáblem lapen a tiem hřiešným snem otrápen, z hřiecha v hřiech jej ďábel vodí. an nečije,... co jemu škodí; v duši, v těle hřiechem hyne, zatiem ten drahý čas mine; ač jej tak marně ztratí, však jeho věčně nenavrátí; své hrozné škody nevidie ani sè za svú hanba stydie. 935 Když taký bude probuzen, 905 kochaný, v. Hanka: Nejdáv. slov. 62 a 65). — 2) V. 911 a 912 v B nejsou. — 3) jeliž = když, 1421. — 4) nikakež v. 92; — 5) porobie B. v B verš jiný: Toho pronicz nepominowal. — 6) v B není. — 7) Wduſfy B. — 8) Ach zet B.
Strana 96
96 940 945 Tepruw zwie ze bude 1) obluzen Pozna ze ſwa wuole 2) wztekla Prziemo gey wede dopekla Tyem ſnem nerod nikdy ſpati Aracz nato ſnaznie tbati By ſie wdobrych ſkutcziech trudil Ty genzto ſpie k tomu zbudil Cztnymi ſlowy yprzikladi Genz nemagi dobre rady Ktoz gt tak tyezcze zabludil Radimt aby gey vbudil A treftal gie 3) wiernie ztoho kazdi 4) iakz ſluſſie nakoho Wolek radij 965 960 955 Wolek ten zwierne ſproſtnoſti 950 Wecze prawi twe miloſti Czehos ſie dobrzie vradil Na to ſwu miſl vſadyl Nechtie 5) toho prominuti Nedayz ſebu nikakez 6) hnuti wed to wzdy vwierney prziemoſti Ale netwrd ſie wezloſti By wedl zle zamyſſlenie Tut me rady nikakz nenie Ale wdobrem ſkutku ſnaznie Praczuy wzdy yprziewaznie Nenechaway 7) p zle lidy neb buoh twe miſſlenie widi Nayprwe zachoway ſobie Boha tot ya radim tobie Genz proſtu pwdu miluge Nadarmo ten vſiluge Ktoz ſie chcze wſſem zachowati Tot ſie nemoz nikakz ſtati gt B. 1917 a j. — — 2) svá vuole, svévolnost; 1528, 1531, 1542. 3) gey B. — 1) kazni B. — 5) Nechtiey B. —
96 940 945 Tepruw zwie ze bude 1) obluzen Pozna ze ſwa wuole 2) wztekla Prziemo gey wede dopekla Tyem ſnem nerod nikdy ſpati Aracz nato ſnaznie tbati By ſie wdobrych ſkutcziech trudil Ty genzto ſpie k tomu zbudil Cztnymi ſlowy yprzikladi Genz nemagi dobre rady Ktoz gt tak tyezcze zabludil Radimt aby gey vbudil A treftal gie 3) wiernie ztoho kazdi 4) iakz ſluſſie nakoho Wolek radij 965 960 955 Wolek ten zwierne ſproſtnoſti 950 Wecze prawi twe miloſti Czehos ſie dobrzie vradil Na to ſwu miſl vſadyl Nechtie 5) toho prominuti Nedayz ſebu nikakez 6) hnuti wed to wzdy vwierney prziemoſti Ale netwrd ſie wezloſti By wedl zle zamyſſlenie Tut me rady nikakz nenie Ale wdobrem ſkutku ſnaznie Praczuy wzdy yprziewaznie Nenechaway 7) p zle lidy neb buoh twe miſſlenie widi Nayprwe zachoway ſobie Boha tot ya radim tobie Genz proſtu pwdu miluge Nadarmo ten vſiluge Ktoz ſie chcze wſſem zachowati Tot ſie nemoz nikakz ſtati gt B. 1917 a j. — — 2) svá vuole, svévolnost; 1528, 1531, 1542. 3) gey B. — 1) kazni B. — 5) Nechtiey B. —
Strana 97
97 940 945 tepruv zvie, že bude oblúzen, pozná, že svá vuole vzteklá přiemo jej vede do pekla. Tiem snem neroď nikdy spáti, a rač na to snažně tbáti, by sě v dobrých skutciech trudil, ty, jenžto spie, k tomu zbudil ctnými slovy i příklady, jenž nemají dobré rady; ktož jest tak těžce zablúdil, radímť, aby jej ubudil a trestal jej věrně z toho kázní, jakž slušie na koho. Volek radí. Volek ten z věrné sprostnosti 950 vece: Pravi tvé milosti, čehos sě dobře uradil, na to svú mysl usadil, nechtěj toho pominúti, nedajž sebú nikakež hnúti, veď to vždy u věrnej přiemosti. Ale netvrď sě ve zlosti, by vedl zlé zamyšlenie, tuť mé rady nikakž nenie. Ale v dobrém skutku snažně pracuj vždy i převážně; nenechávaj pro zlé lidi, neb buoh tvé myšlenie vidí. Najprve zachovaj sobě boha, toť já radím tobě, jenž prostú pravdu miluje. Nadarmo ten usiluje, ktož sě chce všem zachovati. Toť sě nemóž nikakž státi; 955 960 965 6) Nikakez v. 92; nikamz B. — 7) nenechávaj, totiž dobrého skutku (959).
97 940 945 tepruv zvie, že bude oblúzen, pozná, že svá vuole vzteklá přiemo jej vede do pekla. Tiem snem neroď nikdy spáti, a rač na to snažně tbáti, by sě v dobrých skutciech trudil, ty, jenžto spie, k tomu zbudil ctnými slovy i příklady, jenž nemají dobré rady; ktož jest tak těžce zablúdil, radímť, aby jej ubudil a trestal jej věrně z toho kázní, jakž slušie na koho. Volek radí. Volek ten z věrné sprostnosti 950 vece: Pravi tvé milosti, čehos sě dobře uradil, na to svú mysl usadil, nechtěj toho pominúti, nedajž sebú nikakež hnúti, veď to vždy u věrnej přiemosti. Ale netvrď sě ve zlosti, by vedl zlé zamyšlenie, tuť mé rady nikakž nenie. Ale v dobrém skutku snažně pracuj vždy i převážně; nenechávaj pro zlé lidi, neb buoh tvé myšlenie vidí. Najprve zachovaj sobě boha, toť já radím tobě, jenž prostú pravdu miluje. Nadarmo ten usiluje, ktož sě chce všem zachovati. Toť sě nemóž nikakž státi; 955 960 965 6) Nikakez v. 92; nikamz B. — 7) nenechávaj, totiž dobrého skutku (959).
Strana 98
98 Neb ſie zlim prawda nehody 970 Dobry wzdy rad prawdu plody Rkp. str. 13. Nemilug nikdy zlich lidy Aktoz prawdu nenawidy Zlymi ſkutky gt obtyezen nebo zlich lidy neprziezen 975 Lepſti gt nez laſka kſobie Hus pitoma radij 980 985 990 Hus pitoma znamenaftie 2) Ynhed podle wolka ſtaſſie Mluwiecz iakz nani ſluſſalo Arzkucz ſlyſs mie take malo Krali acz gt tobie pile Progiezdieyſie zkratochwile Ohleduge luky yſady Awtom ſye drz me 3) rady Negezd dale nezly mile Wzdy ſye zaſie khumnom chile Proprzihody negednake Tomieg napamieti take Attebe niekto nezchiti Take przieſchni 4) napyti Netrp 5) pſrdecznu mdlobu Wyna flaſſku mieg wzdy s ſebu 6) Kdyz ſie vda tak odgeti Aby miel ſie ezo napiti Osel radij 995 Oſel ſie ſprwu branieſſe Nikakz radidi nechtieſſe Rzka wiet kazdy ktozt zde ſtogi 1) V. 976 v A není; v B: Za prawdu toto prawim tobie. — 2) znama naſſe B. — 3) wzdy me B. — 4) kdyz ſe zechcze B; v A napsáno przieſchni, zajisté chybou, ale není
98 Neb ſie zlim prawda nehody 970 Dobry wzdy rad prawdu plody Rkp. str. 13. Nemilug nikdy zlich lidy Aktoz prawdu nenawidy Zlymi ſkutky gt obtyezen nebo zlich lidy neprziezen 975 Lepſti gt nez laſka kſobie Hus pitoma radij 980 985 990 Hus pitoma znamenaftie 2) Ynhed podle wolka ſtaſſie Mluwiecz iakz nani ſluſſalo Arzkucz ſlyſs mie take malo Krali acz gt tobie pile Progiezdieyſie zkratochwile Ohleduge luky yſady Awtom ſye drz me 3) rady Negezd dale nezly mile Wzdy ſye zaſie khumnom chile Proprzihody negednake Tomieg napamieti take Attebe niekto nezchiti Take przieſchni 4) napyti Netrp 5) pſrdecznu mdlobu Wyna flaſſku mieg wzdy s ſebu 6) Kdyz ſie vda tak odgeti Aby miel ſie ezo napiti Osel radij 995 Oſel ſie ſprwu branieſſe Nikakz radidi nechtieſſe Rzka wiet kazdy ktozt zde ſtogi 1) V. 976 v A není; v B: Za prawdu toto prawim tobie. — 2) znama naſſe B. — 3) wzdy me B. — 4) kdyz ſe zechcze B; v A napsáno przieſchni, zajisté chybou, ale není
Strana 99
99 neb sě zlým pravda nehodí, 970 dobrý vždy rád pravdu plodí. Nemiluj nikdy zlých lidí a ktož pravdu nenávidí, zlými skutky jest obtiežen; nebo zlých lidí nepřiezeň 975 lepší jest než láska k sobě; za pravdu toto pravím tobě. Hus pitomá radí. 980 985 990 Hus pitomá znamenáše, inhed podlé volka stáše. mluviec, jakž na ni slušalo a řkúc: Slyš mě také málo, králi, ač jest tobě píle, projiežděj sě z kratochvíle ohleduje lúky i sady. A v tom sě drž vždy mé rady: nejezď dále, nežli míle, vždy sě zasě k humnóm chýle pro příhody nejednaké; to měj na paměti také, ať tebe někto nezchytí. Také když se zechce napiti, netrp pro srdečnu mdlobu. vína flašku měj vždy s sebú, když sě udá tak odjeti. aby měl sě co napiti. Osel radí. 995 Osel sě z prvu bránieše, nikakž raditi nechtieše řka: Vieť každý, ktožť zde stojí. patrno, co by správně mělo býti; snad v tom vězí i slovo žlezni (-zieſchni), o které B v násl. verši více má, než A. — 5) Netrp ziezni B. — 6) s sebú v obou rkp.; ale rým žádá s sobú.
99 neb sě zlým pravda nehodí, 970 dobrý vždy rád pravdu plodí. Nemiluj nikdy zlých lidí a ktož pravdu nenávidí, zlými skutky jest obtiežen; nebo zlých lidí nepřiezeň 975 lepší jest než láska k sobě; za pravdu toto pravím tobě. Hus pitomá radí. 980 985 990 Hus pitomá znamenáše, inhed podlé volka stáše. mluviec, jakž na ni slušalo a řkúc: Slyš mě také málo, králi, ač jest tobě píle, projiežděj sě z kratochvíle ohleduje lúky i sady. A v tom sě drž vždy mé rady: nejezď dále, nežli míle, vždy sě zasě k humnóm chýle pro příhody nejednaké; to měj na paměti také, ať tebe někto nezchytí. Také když se zechce napiti, netrp pro srdečnu mdlobu. vína flašku měj vždy s sebú, když sě udá tak odjeti. aby měl sě co napiti. Osel radí. 995 Osel sě z prvu bránieše, nikakž raditi nechtieše řka: Vieť každý, ktožť zde stojí. patrno, co by správně mělo býti; snad v tom vězí i slovo žlezni (-zieſchni), o které B v násl. verši více má, než A. — 5) Netrp ziezni B. — 6) s sebú v obou rkp.; ale rým žádá s sobú.
Strana 100
100 1005 1010 1015 1020 1025 Ze ya ani ſtryczi mogi Nikdy ſmi ktov nezwani Kdez ſie pilnie radie pani Yhned naſs poznagi 1) povſſy Prawdut powiedieti muſſy Yakozto blazny porzieczi Poznagicz ktakowe wieczi Nikdy newolagi wrady 2) Protoz czoz gt dome rady Jat neſu czozt namiezwale Brziemie welke nebo male Nicz oto neſtiſſti ſobie Takez krali pwim tobie Tys wzal naſe brziemie wazne Trziebat w tom pamieti 3) ſnazne Nehowiege przielifs tielu Neſyz 4) ge ſmyſli weſelu kral y knieze pan weliky Byſkup yprelat wſſeliky Czim ma naſwietie 3) wietczi czeſt Tiem wiecze 6) vwiet czy praczi gt Kazdemut pwim nakratcze Zbozie czeſt nenie bezpeze 7) Ale mnohy oto ſtogi Wſbozi weczti chtie pokogi Geſſto nemoz ſpolu trwati Protoz nerod oto ſtati By chtiel kdy ſwemu ziwotu Weczti gſa ydati lhotu 8) 9) Nebot gt to nepodobne Nadto czoz gt tobie ſſkodne Czoz by tie mielo potkati By ſe vmiel wyſtrziehati Wtiech 10) genz gſu naprzied ſeſſli Kak gſu mnozi wzloſti kleſli Rkp. str. 24. 1000 1030 1) poznati B. — 2) radi B (m. v rady); Výbor rádi. 3) paměť = mysl, mysl rozvážná, rozum, duch; srb.-chorv. pamet; sr. 1056, 1098; 1509; — snažný = mocný, silný,
100 1005 1010 1015 1020 1025 Ze ya ani ſtryczi mogi Nikdy ſmi ktov nezwani Kdez ſie pilnie radie pani Yhned naſs poznagi 1) povſſy Prawdut powiedieti muſſy Yakozto blazny porzieczi Poznagicz ktakowe wieczi Nikdy newolagi wrady 2) Protoz czoz gt dome rady Jat neſu czozt namiezwale Brziemie welke nebo male Nicz oto neſtiſſti ſobie Takez krali pwim tobie Tys wzal naſe brziemie wazne Trziebat w tom pamieti 3) ſnazne Nehowiege przielifs tielu Neſyz 4) ge ſmyſli weſelu kral y knieze pan weliky Byſkup yprelat wſſeliky Czim ma naſwietie 3) wietczi czeſt Tiem wiecze 6) vwiet czy praczi gt Kazdemut pwim nakratcze Zbozie czeſt nenie bezpeze 7) Ale mnohy oto ſtogi Wſbozi weczti chtie pokogi Geſſto nemoz ſpolu trwati Protoz nerod oto ſtati By chtiel kdy ſwemu ziwotu Weczti gſa ydati lhotu 8) 9) Nebot gt to nepodobne Nadto czoz gt tobie ſſkodne Czoz by tie mielo potkati By ſe vmiel wyſtrziehati Wtiech 10) genz gſu naprzied ſeſſli Kak gſu mnozi wzloſti kleſli Rkp. str. 24. 1000 1030 1) poznati B. — 2) radi B (m. v rady); Výbor rádi. 3) paměť = mysl, mysl rozvážná, rozum, duch; srb.-chorv. pamet; sr. 1056, 1098; 1509; — snažný = mocný, silný,
Strana 101
101 1005 1010 1015 1020 1025 že já ani strýci moji nikdy smy k tomu nezváni, kdež sě pilně radie páni; ihned nás poznají po uší, pravduť pověděti muši, jakožto blázny po řeči poznajíc k takové věci nikdy nevolají v rady. Protož což jest do mé rady! Ját nesu, cožť na mě zvalé, břiemě velké nebo malé, nic o to nestýšti sobě. Takéž, králi; pravím tobě, tys vzal na se břiemě vážné třebať v tom paměti snažné; nehověje přieliš tělu nesiž je s myslí veselú. Král i knieže, pán veliký, biskup i prelát všeliký, čím má v světě větší čest, tiem vždy u větší práci jest. Každémuť pravím na krátce, zbožie, čest nenie bez práce; ale mnohý o to stojí, v zboží, ve cti chtě pokoji, ježto nemóž spolu trvati. Protož neroď o to státi, by chtěl kdy svému životu ve cti jsa i dáti lhotu; neboť jest to nepodobné. Nadto což jest tobě škodné, což by tě mělo potkati, by se uměl vystřiehati po těch, jenž jsú napřed sešli; kak jsú mnozí v zlosti klesli. 1000 1030 pracný 1448, 1787. — 1) nesíž v obou rkp.; ve Výboru nésti. — 5) wſwietie B. — 6) wzdy B. — 7) V. 1020 = držeti zboží a býti ve cti není bez práce. — 8) lhota = polehčení, sho- věni. — 9) nepodobné v. 83. — 1°) Potiech B.
101 1005 1010 1015 1020 1025 že já ani strýci moji nikdy smy k tomu nezváni, kdež sě pilně radie páni; ihned nás poznají po uší, pravduť pověděti muši, jakožto blázny po řeči poznajíc k takové věci nikdy nevolají v rady. Protož což jest do mé rady! Ját nesu, cožť na mě zvalé, břiemě velké nebo malé, nic o to nestýšti sobě. Takéž, králi; pravím tobě, tys vzal na se břiemě vážné třebať v tom paměti snažné; nehověje přieliš tělu nesiž je s myslí veselú. Král i knieže, pán veliký, biskup i prelát všeliký, čím má v světě větší čest, tiem vždy u větší práci jest. Každémuť pravím na krátce, zbožie, čest nenie bez práce; ale mnohý o to stojí, v zboží, ve cti chtě pokoji, ježto nemóž spolu trvati. Protož neroď o to státi, by chtěl kdy svému životu ve cti jsa i dáti lhotu; neboť jest to nepodobné. Nadto což jest tobě škodné, což by tě mělo potkati, by se uměl vystřiehati po těch, jenž jsú napřed sešli; kak jsú mnozí v zlosti klesli. 1000 1030 pracný 1448, 1787. — 1) nesíž v obou rkp.; ve Výboru nésti. — 5) wſwietie B. — 6) wzdy B. — 7) V. 1020 = držeti zboží a býti ve cti není bez práce. — 8) lhota = polehčení, sho- věni. — 9) nepodobné v. 83. — 1°) Potiech B.
Strana 102
102 1035 1040 1045 1050 Dotud ſu zloſt zazloſt 1) kladli Naypoſleze tak tiezcze padli Weczti wziwotie zhynuly Potom pekla neminuly Ydnes kto tu czeſtu chodie Tez ſe gev to przihody Tu czeſtu ſluſſie minuti A 2) nagynu ſie dobru hnuti Kdezto lide 3) nepadagi Tak prziemo gda doydeſs kragi Kdez gt bydlo bezprziekazi Tot ya tobie krali razi Na oſlat to wiedie wſſadi Zet nikakez 4) neyde tady Kdez widy kleſagicz gine Yhned ſe ſczeſti wywine 5) Mnohy czlowiek tez neczini Wida kdezto padli gini Czti ſie wazi yſpaſenie Tadyz 6) gde nazatraczenie Holub radij 1055 1060 Inhed pak tiem porzadem Holub wecze takym rzadem 7) Kraly ia pwim tobie Mieg wzdy pamiet8) prziſobie Aby nikdy wſwey nahloſti Rkp. str. 25. Nemſtil radimt twe miloſti Acz gt kto pvinil9) A eznemu drzie vezinil 10) zet ſie zda welika wynna Aknahley pomſtie prziczina nad to mieg wzdy rozmiſſlenie Neb tu ſprawedlnoſti nenie 1) nadzloſt B; zlost v. 692. — 2) v B není. — 3) lidé — 5) vy- v obou rkp.; ve Výboru lidi. — 4) nikakež v. 92. vine se = vyhne se v. 1193. — 6) tadyž v. 829. — 7) V. 1053
102 1035 1040 1045 1050 Dotud ſu zloſt zazloſt 1) kladli Naypoſleze tak tiezcze padli Weczti wziwotie zhynuly Potom pekla neminuly Ydnes kto tu czeſtu chodie Tez ſe gev to przihody Tu czeſtu ſluſſie minuti A 2) nagynu ſie dobru hnuti Kdezto lide 3) nepadagi Tak prziemo gda doydeſs kragi Kdez gt bydlo bezprziekazi Tot ya tobie krali razi Na oſlat to wiedie wſſadi Zet nikakez 4) neyde tady Kdez widy kleſagicz gine Yhned ſe ſczeſti wywine 5) Mnohy czlowiek tez neczini Wida kdezto padli gini Czti ſie wazi yſpaſenie Tadyz 6) gde nazatraczenie Holub radij 1055 1060 Inhed pak tiem porzadem Holub wecze takym rzadem 7) Kraly ia pwim tobie Mieg wzdy pamiet8) prziſobie Aby nikdy wſwey nahloſti Rkp. str. 25. Nemſtil radimt twe miloſti Acz gt kto pvinil9) A eznemu drzie vezinil 10) zet ſie zda welika wynna Aknahley pomſtie prziczina nad to mieg wzdy rozmiſſlenie Neb tu ſprawedlnoſti nenie 1) nadzloſt B; zlost v. 692. — 2) v B není. — 3) lidé — 5) vy- v obou rkp.; ve Výboru lidi. — 4) nikakež v. 92. vine se = vyhne se v. 1193. — 6) tadyž v. 829. — 7) V. 1053
Strana 103
103 1035 1040 1045 1050 dotud sú zlost za zlost kladli, najposléze tak těžce padli, ve cti, v životě zhynuli, potom pekla neminuli. I dnes, kto tú cestú chodie, též se jemu to přihodí. Tu cestu slušie minúti na jinú sě dobrú hnúti, kdežto lidé nepadají. Tak přiemo jda dojdeš k ráji. kdež jest bydlo bez přiekazy. Toť já tobě, králi, razi. Na oslať to vědie všady, žeť nikakež nejde tady, kdež vidí klesajíc jiné; ihned se z cesty vyvine. Mnohý člověk též nečiní, vida, kdežto padli jiní. cti sě váží i spasenie, tadyž jde na zatracenie. Holub radí. 1055 1060 Inhed pak tiem pořadem holub vece takým řádem: Králi, já pravím tobě, měj vždy paměť při sobě, aby nikdy v svej náhlosti nemstil, radímť tvé milosti; ač jest pak kto i provinil a co nemúdře učinil, žeť sě zdá veliká vina a k náhlej pomstě příčina: nad to měj vždy rozmyšlenie, neb tu spravedlnosti nenie, 8) paměť v. 1012. — 9) V. 1059 zní a 1054 v B nejsou. — v B: Acz gt pak kto y prowinil. — 10) V. 1060 zní v B : Nebo kdy czo nemudrze vczynil.
103 1035 1040 1045 1050 dotud sú zlost za zlost kladli, najposléze tak těžce padli, ve cti, v životě zhynuli, potom pekla neminuli. I dnes, kto tú cestú chodie, též se jemu to přihodí. Tu cestu slušie minúti na jinú sě dobrú hnúti, kdežto lidé nepadají. Tak přiemo jda dojdeš k ráji. kdež jest bydlo bez přiekazy. Toť já tobě, králi, razi. Na oslať to vědie všady, žeť nikakež nejde tady, kdež vidí klesajíc jiné; ihned se z cesty vyvine. Mnohý člověk též nečiní, vida, kdežto padli jiní. cti sě váží i spasenie, tadyž jde na zatracenie. Holub radí. 1055 1060 Inhed pak tiem pořadem holub vece takým řádem: Králi, já pravím tobě, měj vždy paměť při sobě, aby nikdy v svej náhlosti nemstil, radímť tvé milosti; ač jest pak kto i provinil a co nemúdře učinil, žeť sě zdá veliká vina a k náhlej pomstě příčina: nad to měj vždy rozmyšlenie, neb tu spravedlnosti nenie, 8) paměť v. 1012. — 9) V. 1059 zní a 1054 v B nejsou. — v B: Acz gt pak kto y prowinil. — 10) V. 1060 zní v B : Nebo kdy czo nemudrze vczynil.
Strana 104
104 1070 1065 Kdez ſudcze wſwem hniewu ſudy Tadyt mnohe cěrt przeludi zet odſpwedlnoſti zbludie Whniewiech krziwie zle odſudie Kdezto ſudcze gt hniewiwy Ten czaſto widi 1) ſud krziwy Hnyew ma wſobie tito moczy ktoz ſe gemu da przemoczi zet zmudreho bude blazen Czinie neczeſt anekazen Hnewem wſwem rozumu lapen Nahel kewſſiey zloſti kwapen kohoz naranny 2) hnyew pali Racz to znamenati krali Yakoz ohen drziewim ſwieti Tak ſie hnew rzieczi 3) roznieti Mnohy pprzieliſſne rzieczi Zhniewu przigde kmarney ſieczi ptoz nicz lepſſeho nenie Proti hniewu nezmlczenie Okohoz ſiehniew pokuſy Mlcze gey naydrziew vduſy Tak czinie zbozi pomoczi hniewu odeymeſs wſlecky moczi Pak przida kupamieti zdrawe Krzywe rozeznaſs yprawe Bylolybi 4) fie pez hniewati Tot ſluſſie pamatowati Ze twoy hniew tiezcze vſſkody Amnoho zleho prziwodi Y odwſſelikeho pana komuz mocz nadlidmi dana ptoz odoley wzdy zlobie Mage tu pamiet prziſobie Ziet buoh miloſtiwie czini Neyhned mſty kazde vini Howie trpie naſſie zloſti 1075 1090 1080 1085 1095 Rkp. str. 26. 1100 1) wyda B. — 2) naramny B. — 3) rzecz hniewem B
104 1070 1065 Kdez ſudcze wſwem hniewu ſudy Tadyt mnohe cěrt przeludi zet odſpwedlnoſti zbludie Whniewiech krziwie zle odſudie Kdezto ſudcze gt hniewiwy Ten czaſto widi 1) ſud krziwy Hnyew ma wſobie tito moczy ktoz ſe gemu da przemoczi zet zmudreho bude blazen Czinie neczeſt anekazen Hnewem wſwem rozumu lapen Nahel kewſſiey zloſti kwapen kohoz naranny 2) hnyew pali Racz to znamenati krali Yakoz ohen drziewim ſwieti Tak ſie hnew rzieczi 3) roznieti Mnohy pprzieliſſne rzieczi Zhniewu przigde kmarney ſieczi ptoz nicz lepſſeho nenie Proti hniewu nezmlczenie Okohoz ſiehniew pokuſy Mlcze gey naydrziew vduſy Tak czinie zbozi pomoczi hniewu odeymeſs wſlecky moczi Pak przida kupamieti zdrawe Krzywe rozeznaſs yprawe Bylolybi 4) fie pez hniewati Tot ſluſſie pamatowati Ze twoy hniew tiezcze vſſkody Amnoho zleho prziwodi Y odwſſelikeho pana komuz mocz nadlidmi dana ptoz odoley wzdy zlobie Mage tu pamiet prziſobie Ziet buoh miloſtiwie czini Neyhned mſty kazde vini Howie trpie naſſie zloſti 1075 1090 1080 1085 1095 Rkp. str. 26. 1100 1) wyda B. — 2) naramny B. — 3) rzecz hniewem B
Strana 105
105 1065 kdež súdce v svém hněvu súdí Tadyť mnohé čert přelúdí, žet od spravedlnosti zblúdie, v hněviech křivě, zle odsúdie Kdežto súdce jest hněvivý, ten často vydá súd křivý. Hněv má v sobě tyto moci, ktož se jemu dá přemoci, žeť z múdrého bude blázen čině nečest a nekázeň. Hněvem v svém rozumu lapen, náhel, ke všiej zlosti kvapen, kohož náramný hněv pálí. Rač to znamenati, králi. jakož oheň dřievím svietí, tak sě hněv řečí roznietí. Mnohý pro přielišné řeči z hněvu přijde k marnej sěči. Protož nic lepšého nenie proti hněvu, než mlčenie; o kohož sě hněv pokusí, mlče jej najdřiev udusí. Tak čině s boží pomocí hněvu odejmeš všecky moci; pak přída ku paměti zdravé křivé rozeznáš i pravé, byloli . . sě proč hněvati. Toť slušie pamatovati, že tvój hněv těžce uškodí a mnoho zlého přivodí; i od všelikého pána, komuž moc nad lidmi dána. Protož odolej vždy zlobě maje tu paměť při sobě, žeť buoh milostivě činí, ne ihned mstí každé viny, hově, trpě našie zlosti. 1070 1075 1085 1080 1095 1090 1100 (m. hněv řečí). — 4) Byloli B (m. byloli by).
105 1065 kdež súdce v svém hněvu súdí Tadyť mnohé čert přelúdí, žet od spravedlnosti zblúdie, v hněviech křivě, zle odsúdie Kdežto súdce jest hněvivý, ten často vydá súd křivý. Hněv má v sobě tyto moci, ktož se jemu dá přemoci, žeť z múdrého bude blázen čině nečest a nekázeň. Hněvem v svém rozumu lapen, náhel, ke všiej zlosti kvapen, kohož náramný hněv pálí. Rač to znamenati, králi. jakož oheň dřievím svietí, tak sě hněv řečí roznietí. Mnohý pro přielišné řeči z hněvu přijde k marnej sěči. Protož nic lepšého nenie proti hněvu, než mlčenie; o kohož sě hněv pokusí, mlče jej najdřiev udusí. Tak čině s boží pomocí hněvu odejmeš všecky moci; pak přída ku paměti zdravé křivé rozeznáš i pravé, byloli . . sě proč hněvati. Toť slušie pamatovati, že tvój hněv těžce uškodí a mnoho zlého přivodí; i od všelikého pána, komuž moc nad lidmi dána. Protož odolej vždy zlobě maje tu paměť při sobě, žeť buoh milostivě činí, ne ihned mstí každé viny, hově, trpě našie zlosti. 1070 1075 1085 1080 1095 1090 1100 (m. hněv řečí). — 4) Byloli B (m. byloli by).
Strana 106
106 1105 1110 Chtie nas wratiti kmiloſti Takez odnas chcze buoh mieti Zemamy miloſtiwi byti Geſſtie krali pwim tobie Yakz chczeſs miloſtiwa kſobie Boha mieti kkazdey winie Tak bud miloſtiw chudinie Radimt miloſrdnie fieti Neb tez budeſs 1) zieti Prawimt krali przime wierze Wkterez koli ſmierzie 2) myerzie W tuzmieru bude oddano Yakozt gt weczteni pſano Swynie radij 1125 1115 Pak3) holub konecz vczini Potom ſie doſta na ſwini Paklis 4) weprzie genztu bieſſe Slifſte kakot ten mluwieſſe Rzka tot gt krali ma rada Czoz koli twe tielo zada Day wewffem woli zywotu Netbay nicz nacziſtotu 5) Weſmilftwie 6) ſkutky ſferedne Gednay wnoczi yako wedne Ynechczeſſli7) mieti zamutka 8) Wtakowem necziſtem ſkutku Budelit gey kto widieti Gednoſe nerod ſtidieti Nahrziech ani hanbu tbage Naſtaw manzelſky ſie neptage9) Podle zle wuole zadoſti Zmaz ſie vkalegie ſie wzloſti Tak mluwy ſwinie prokleta 10) 1120 1130 1) zaſe budeſs B. — 2) ſmierzie přetrženo červeně; mierziſs B. — 3) Tak B. — 4) pakliž snad ve smyslu neboliž. 5) naſwu czyſtotu B. — 6) ve smilstvě, dle lakomstvo 672, 675, 1803; B smilství k nom. smilstvie, jaký se i genitivem od
106 1105 1110 Chtie nas wratiti kmiloſti Takez odnas chcze buoh mieti Zemamy miloſtiwi byti Geſſtie krali pwim tobie Yakz chczeſs miloſtiwa kſobie Boha mieti kkazdey winie Tak bud miloſtiw chudinie Radimt miloſrdnie fieti Neb tez budeſs 1) zieti Prawimt krali przime wierze Wkterez koli ſmierzie 2) myerzie W tuzmieru bude oddano Yakozt gt weczteni pſano Swynie radij 1125 1115 Pak3) holub konecz vczini Potom ſie doſta na ſwini Paklis 4) weprzie genztu bieſſe Slifſte kakot ten mluwieſſe Rzka tot gt krali ma rada Czoz koli twe tielo zada Day wewffem woli zywotu Netbay nicz nacziſtotu 5) Weſmilftwie 6) ſkutky ſferedne Gednay wnoczi yako wedne Ynechczeſſli7) mieti zamutka 8) Wtakowem necziſtem ſkutku Budelit gey kto widieti Gednoſe nerod ſtidieti Nahrziech ani hanbu tbage Naſtaw manzelſky ſie neptage9) Podle zle wuole zadoſti Zmaz ſie vkalegie ſie wzloſti Tak mluwy ſwinie prokleta 10) 1120 1130 1) zaſe budeſs B. — 2) ſmierzie přetrženo červeně; mierziſs B. — 3) Tak B. — 4) pakliž snad ve smyslu neboliž. 5) naſwu czyſtotu B. — 6) ve smilstvě, dle lakomstvo 672, 675, 1803; B smilství k nom. smilstvie, jaký se i genitivem od
Strana 107
107 1105 1110 chtě nás vrátiti k milosti; takéž od nás chce buoh mieti, že mámy milostivi býti. Ještě, králi, pravím tobě, jakž chceš milostiva k sobě boha mieti k každej vině, tak buď milostiv chudině; radímť milosrdně sieti, neb též zase budeš žieti. Pravímť, králi, při mé vieře, v kteréž koli méříš mieře, v túž mieru bude oddáno, jakožť jest ve čtení psáno. Svině radí. 1120 1125 1130 Pak holub konec učini. Potom sě dosta na svini, pakliž vepře, jenž tu bieše. Slyšte, kakoť ten mluvieše řka: Toť jest, králi, má rada, což koli tvé tělo žádá, daj ve všem vóli životu, netbaj nic na svú čistotu. Ve smilstvě skutky šeredné jednaj v noci jako ve dne; nechcešli mieti zámutku, v takovém nečistém skutku. budeliť jej kto viděti jedno se neroď styděti, na hřiech ani hanbu tbaje, na stav manželský sě neptaje, podlé své vuole žádosti zmaž sě, vkáleje sě v zlosti. Tak mluvi svině prokletá 1115 smilstvie 1642, lok. v smílství 1750 a p. předpokládá. — 7) Ne- chcefſli B (bez i). — 8) zamutku B. — 9) nicz netbage B (m. 10) prokletá v obou rkp.; gramm. správnější ſie neptage). — forma proklatá snášela by se také s rýmem více.
107 1105 1110 chtě nás vrátiti k milosti; takéž od nás chce buoh mieti, že mámy milostivi býti. Ještě, králi, pravím tobě, jakž chceš milostiva k sobě boha mieti k každej vině, tak buď milostiv chudině; radímť milosrdně sieti, neb též zase budeš žieti. Pravímť, králi, při mé vieře, v kteréž koli méříš mieře, v túž mieru bude oddáno, jakožť jest ve čtení psáno. Svině radí. 1120 1125 1130 Pak holub konec učini. Potom sě dosta na svini, pakliž vepře, jenž tu bieše. Slyšte, kakoť ten mluvieše řka: Toť jest, králi, má rada, což koli tvé tělo žádá, daj ve všem vóli životu, netbaj nic na svú čistotu. Ve smilstvě skutky šeredné jednaj v noci jako ve dne; nechcešli mieti zámutku, v takovém nečistém skutku. budeliť jej kto viděti jedno se neroď styděti, na hřiech ani hanbu tbaje, na stav manželský sě neptaje, podlé své vuole žádosti zmaž sě, vkáleje sě v zlosti. Tak mluvi svině prokletá 1115 smilstvie 1642, lok. v smílství 1750 a p. předpokládá. — 7) Ne- chcefſli B (bez i). — 8) zamutku B. — 9) nicz netbage B (m. 10) prokletá v obou rkp.; gramm. správnější ſie neptage). — forma proklatá snášela by se také s rýmem více.
Strana 108
108 Porzad ſlowa neſtidata 1135 Bylotby mrzko ſliſſeti Protoz ony chzi mlczeti Hrdlicze radij 1140 1145 1160 Pak hrdlycze bezodpory Wecze takto zſwe pokory 1) Krali pomny pilnie toto Ze tebe buoh powyſſil proto Zde nadlydmi mieſto ſebe Wiez zet tomu chcze odtebe Aby plodil kazen yczeſt To wſſe czoz geho wuole gt Duchowny wtom radu mage Nabozy ſie wuoli ptage Dobryt zloſti nenawidi 2) Miey wto prziklad dobrich lidy Kak ti gſucz wtomto zywotie Wrzadu bydlecz ywcziſtotie Wewſſem ſie libily bohu Zagiste to rzieczi mohu Troy ſtaw nam gt zde vkazan Ktoz tiem gedinem3) nenie ſwazan Manzelſkim 4) wdowſtwim cziſtotu nikakz kwiecznemu ziwotu Ani kſpaſeni ma ezaky Ktoz gt koli czlowiek taky Ze tak bidly bezzakona Ten bezzakona zahine Wtom 5) ſwoy ziwot dokona A wiecznie pekla nemine Tot chczi nauczenie dati Racz wtom powolani ſtati 1165 Gfily kmanzenſkemu 6) rzadu 1155 1150 Rkp. str. 27. 1) V. 1137 a 1138 v B nejsou. — 2) v B je tento verš vynechán a za něj položen verš jiný, ale až za následujícím (1148): Nebot kazde' ſrdcze buoh widi. — 3) gednim B.
108 Porzad ſlowa neſtidata 1135 Bylotby mrzko ſliſſeti Protoz ony chzi mlczeti Hrdlicze radij 1140 1145 1160 Pak hrdlycze bezodpory Wecze takto zſwe pokory 1) Krali pomny pilnie toto Ze tebe buoh powyſſil proto Zde nadlydmi mieſto ſebe Wiez zet tomu chcze odtebe Aby plodil kazen yczeſt To wſſe czoz geho wuole gt Duchowny wtom radu mage Nabozy ſie wuoli ptage Dobryt zloſti nenawidi 2) Miey wto prziklad dobrich lidy Kak ti gſucz wtomto zywotie Wrzadu bydlecz ywcziſtotie Wewſſem ſie libily bohu Zagiste to rzieczi mohu Troy ſtaw nam gt zde vkazan Ktoz tiem gedinem3) nenie ſwazan Manzelſkim 4) wdowſtwim cziſtotu nikakz kwiecznemu ziwotu Ani kſpaſeni ma ezaky Ktoz gt koli czlowiek taky Ze tak bidly bezzakona Ten bezzakona zahine Wtom 5) ſwoy ziwot dokona A wiecznie pekla nemine Tot chczi nauczenie dati Racz wtom powolani ſtati 1165 Gfily kmanzenſkemu 6) rzadu 1155 1150 Rkp. str. 27. 1) V. 1137 a 1138 v B nejsou. — 2) v B je tento verš vynechán a za něj položen verš jiný, ale až za následujícím (1148): Nebot kazde' ſrdcze buoh widi. — 3) gednim B.
Strana 109
109 pořád slova nestydatá. 1135 Byloť by mrzko slyšeti, protož o ní chci mlčeti. Hrdlice radí. 1145 1150 1140 1155 Pak hrdlice bez odpory vece takto z své pokory: Králi! pomni pilně toto, že tebe buoh povýšil proto zde nad lidmi miesto sebe, věz, žeť tomu chce od tebe, aby plodil kázeň i česť, to vše, což jeho vuole jest, duchovní v tom radu maje, na boží sě vuoli ptaje. Dobrýť zlosti nenávidí; měj v tom příklad dobrých lidí, kak ti jsúc v tomto životě v řádu bydléc i v čistotě ve všem sě líbili bohu. Za jisté to řieci mohu, trój stav nám jest ukázán; ktož tiem jedním nenie svázán, manželstvím, vdovstvím, čistotú, nikakž k věčnému životu ani k spasení má čáky. Ktož jest koli člověk taký, že tak bydlí bez zákona a v tom svój život dokoná, ten bez zákona zahyne a věčně pekla nemine. Toť chci naučenie dáti, rač v tom povolání státi; 1165 jsili k manželskému řádu 1160 *) Manzelftwim B. — 5) Awtom B. Verše 1160 a 1161 json v A přesmyknuty a oprava naznačena literami červenými ) k Manzelſkemu B. à, b c, d. —
109 pořád slova nestydatá. 1135 Byloť by mrzko slyšeti, protož o ní chci mlčeti. Hrdlice radí. 1145 1150 1140 1155 Pak hrdlice bez odpory vece takto z své pokory: Králi! pomni pilně toto, že tebe buoh povýšil proto zde nad lidmi miesto sebe, věz, žeť tomu chce od tebe, aby plodil kázeň i česť, to vše, což jeho vuole jest, duchovní v tom radu maje, na boží sě vuoli ptaje. Dobrýť zlosti nenávidí; měj v tom příklad dobrých lidí, kak ti jsúc v tomto životě v řádu bydléc i v čistotě ve všem sě líbili bohu. Za jisté to řieci mohu, trój stav nám jest ukázán; ktož tiem jedním nenie svázán, manželstvím, vdovstvím, čistotú, nikakž k věčnému životu ani k spasení má čáky. Ktož jest koli člověk taký, že tak bydlí bez zákona a v tom svój život dokoná, ten bez zákona zahyne a věčně pekla nemine. Toť chci naučenie dáti, rač v tom povolání státi; 1165 jsili k manželskému řádu 1160 *) Manzelftwim B. — 5) Awtom B. Verše 1160 a 1161 json v A přesmyknuty a oprava naznačena literami červenými ) k Manzelſkemu B. à, b c, d. —
Strana 110
110 1170 Powolan mieg wto mu radu Bydliz yakz ten zakon kaze Bozi woli nadſwu wazie Budelito wbozim chtieni Zie twoy ſtaw ginak pmieni Budiz doſmrti weziſtotie Wiecz netbay gineho chotie 1) Wſſeho ſie weſele wzdale Weziſte wdowſtwi boha chwale Zagecz 1175 Zagiecz poſwej wazie plaſſie Take przito ſboru ſtaſſie Rzka: krali miey ſe napeczi Aneſtrog ſe kzadney ſieczi Ale we wſſelike poteze Bud yakozto napoſkoczie Nedbay odienie ani mecze Nebt kazdy ſnazie vtecze Ktoz ſie brani neprzietezi Nerowniet rychlege biezi 1180 Rkp. str. 28. Wrana 1185 Chczeſſli ſie buducze ſſkody wyſtrzieczi y zle przihody Czoz tie ma potkati potom Naprzied rad prziemietag otom 2) Tuto rziecz mluwieſſe wrana Arzkucz ze wſſelika rana Kte az prziedwiediena bude Wzdy gie ſpieſſe ezlok zbude Aniekak ſie ſnaz wywine 3) Aſezlu ſie potku myne 1190 1) neptage gine chotie B. — 2) V. 1187 a 1188 jsou
110 1170 Powolan mieg wto mu radu Bydliz yakz ten zakon kaze Bozi woli nadſwu wazie Budelito wbozim chtieni Zie twoy ſtaw ginak pmieni Budiz doſmrti weziſtotie Wiecz netbay gineho chotie 1) Wſſeho ſie weſele wzdale Weziſte wdowſtwi boha chwale Zagecz 1175 Zagiecz poſwej wazie plaſſie Take przito ſboru ſtaſſie Rzka: krali miey ſe napeczi Aneſtrog ſe kzadney ſieczi Ale we wſſelike poteze Bud yakozto napoſkoczie Nedbay odienie ani mecze Nebt kazdy ſnazie vtecze Ktoz ſie brani neprzietezi Nerowniet rychlege biezi 1180 Rkp. str. 28. Wrana 1185 Chczeſſli ſie buducze ſſkody wyſtrzieczi y zle przihody Czoz tie ma potkati potom Naprzied rad prziemietag otom 2) Tuto rziecz mluwieſſe wrana Arzkucz ze wſſelika rana Kte az prziedwiediena bude Wzdy gie ſpieſſe ezlok zbude Aniekak ſie ſnaz wywine 3) Aſezlu ſie potku myne 1190 1) neptage gine chotie B. — 2) V. 1187 a 1188 jsou
Strana 111
111 1170 povolán. měj v tom mú radu, bydliž, jakž ten zákon káže, boží vóli nad svú váže; budeli to v božím chtění. že tvój stav jinak promění, budiž do smrti v čistotě viec neptaje jiné . . chotě. všeho sě veselé vzdále, v čistém vdovství boha chvále. Zajéc. 1180 Zajiec po svej vázè plaše také při tom sboru stáše řka: Králi, měj se na péči a nestroj se k žádnej sèči. ale ve všeliké pótce buď jakožto na poskocě. Nedbaj oděnie ani meče. nebť každý snázě uteče. ktož sě braní nepřěťéží, nerovněť rychleje běží. 1175 Vrána. 1190 Chcešli sě budúcé škody vystřieci i zlé příhody, což tě má potkati po tom, napřed rád přemietaj o tom. Tuto řeč mluvieše vrána a řkúc, že všeliká rána, kteráž předvěděna bude, vždy jie spieše člověk zbude a někak sě snáz vyvine a se zlú sě pótkú mine, 1185 3) vyvine se = vyhne se, vyplete se; v B přesmyknuty. — v. 1048. Táž průpověď čte se u O. z Dubé (Arch. Č. II. 416).
111 1170 povolán. měj v tom mú radu, bydliž, jakž ten zákon káže, boží vóli nad svú váže; budeli to v božím chtění. že tvój stav jinak promění, budiž do smrti v čistotě viec neptaje jiné . . chotě. všeho sě veselé vzdále, v čistém vdovství boha chvále. Zajéc. 1180 Zajiec po svej vázè plaše také při tom sboru stáše řka: Králi, měj se na péči a nestroj se k žádnej sèči. ale ve všeliké pótce buď jakožto na poskocě. Nedbaj oděnie ani meče. nebť každý snázě uteče. ktož sě braní nepřěťéží, nerovněť rychleje běží. 1175 Vrána. 1190 Chcešli sě budúcé škody vystřieci i zlé příhody, což tě má potkati po tom, napřed rád přemietaj o tom. Tuto řeč mluvieše vrána a řkúc, že všeliká rána, kteráž předvěděna bude, vždy jie spieše člověk zbude a někak sě snáz vyvine a se zlú sě pótkú mine, 1185 3) vyvine se = vyhne se, vyplete se; v B přesmyknuty. — v. 1048. Táž průpověď čte se u O. z Dubé (Arch. Č. II. 416).
Strana 112
112 1205 1200 1210 1195 Naprzied zwieda newty doby Chczefly ty zbyti chudoby Taket ya radu dam kto Nayprw bud opatren wdomu Whoſpodarſtwy ynapoli Czaſſto ſa przihleday kroly Kak twogi ratagi worzi 1) Tak ſe tweho 2) ſbozie prziſporzi Wſlie opuſtie tiefs ſie tomu A negezd daleko zdomu A nadto dozemie gine At hoſpodarztſwie nezhyne Any ſie ptay kam zamorzie Czakay nowin wſwey komorzie Tot ia krali radim tobie Tat ſie rada ſlibi kobie 3) Stracze wrabczi yſtrnadu Wſficzkny chwalechu tu radu Beranek radij 1215 1220 Beranek pokornie tiſſe Krali radi pti pyſſe Rzka mieg ſrdeze wzdy pokorne A wſſecky vmiſli dworne Aby zſebe puſtil zkorzien neb buoh odpichi ſtworzien K tomu 4) odpoczatka byla Pycha ywzdy gt nemila Propichu muſil vpaſti Diabel dowieczne ppaſti 5) Ydnes ktoz ſie pichu nadme Tudiez 6) dopekla vpadne Rkp. str. 29. 1225 Kdez gt placz yoydlo ſtraffne 7) 1) orzy B. — 2) twe B. — 3) koba = krkavec. — 4) tomu, v A Ktomu; v B celé toto místo 1218—1220 na smysle po- roucháno a zní: Nebo buoh proniehoz ſty ſtworzen kteremuz
112 1205 1200 1210 1195 Naprzied zwieda newty doby Chczefly ty zbyti chudoby Taket ya radu dam kto Nayprw bud opatren wdomu Whoſpodarſtwy ynapoli Czaſſto ſa przihleday kroly Kak twogi ratagi worzi 1) Tak ſe tweho 2) ſbozie prziſporzi Wſlie opuſtie tiefs ſie tomu A negezd daleko zdomu A nadto dozemie gine At hoſpodarztſwie nezhyne Any ſie ptay kam zamorzie Czakay nowin wſwey komorzie Tot ia krali radim tobie Tat ſie rada ſlibi kobie 3) Stracze wrabczi yſtrnadu Wſficzkny chwalechu tu radu Beranek radij 1215 1220 Beranek pokornie tiſſe Krali radi pti pyſſe Rzka mieg ſrdeze wzdy pokorne A wſſecky vmiſli dworne Aby zſebe puſtil zkorzien neb buoh odpichi ſtworzien K tomu 4) odpoczatka byla Pycha ywzdy gt nemila Propichu muſil vpaſti Diabel dowieczne ppaſti 5) Ydnes ktoz ſie pichu nadme Tudiez 6) dopekla vpadne Rkp. str. 29. 1225 Kdez gt placz yoydlo ſtraffne 7) 1) orzy B. — 2) twe B. — 3) koba = krkavec. — 4) tomu, v A Ktomu; v B celé toto místo 1218—1220 na smysle po- roucháno a zní: Nebo buoh proniehoz ſty ſtworzen kteremuz
Strana 113
113 1195 napřed zvěda, ne v ty doby. Chcešli ty zbýti chudoby, takéť já radu dám k tomu. Najprv bud opatren v domu, v hospodářství i na poli; často sám přihlédaj k roli, kak tvoji rataji voří. Tak se tvé . . zbožie přispoří. Vše opustě těš sě tomu a nejezd daleko z domu a nadto do země jiné, ať hospodářstvie nezhyne; ani sě ptaj kam za moře, čakaj novin v svej komoře. Toť já, králi, radím tobě. Tať sě rada slíbi kobě, strace, vrabci i strnadu, všickni chváléchu tu radu. 1205 1200 1210 Beránek. Beránek pokorně, tiše králi radi proti pýše 1215 řka: Měj srdce vždy pokorné a všecky úmysly dvorné, aby z sebe pustil z kořen. neb buoh pro něhožs ty stvořen, tomu od počátku byla pýcha i vždy jest nemila. Pro pýchu musil upasti ďábel do věčné propasti. I dnes, ktož sě pýchú nadme, tudiež do pekla upadne, 1225 kdež jest pláč i bydlo strastné; 1220 gt odpoczatku byla nemila Pycha wzdy gt ohyzdna byla . . . 5) V. 1221 a 1222 v B přesmyknuty. — 6) tudiež = podobně, rovněž, taktéž. — 7) ſtraſtne B. 8
113 1195 napřed zvěda, ne v ty doby. Chcešli ty zbýti chudoby, takéť já radu dám k tomu. Najprv bud opatren v domu, v hospodářství i na poli; často sám přihlédaj k roli, kak tvoji rataji voří. Tak se tvé . . zbožie přispoří. Vše opustě těš sě tomu a nejezd daleko z domu a nadto do země jiné, ať hospodářstvie nezhyne; ani sě ptaj kam za moře, čakaj novin v svej komoře. Toť já, králi, radím tobě. Tať sě rada slíbi kobě, strace, vrabci i strnadu, všickni chváléchu tu radu. 1205 1200 1210 Beránek. Beránek pokorně, tiše králi radi proti pýše 1215 řka: Měj srdce vždy pokorné a všecky úmysly dvorné, aby z sebe pustil z kořen. neb buoh pro něhožs ty stvořen, tomu od počátku byla pýcha i vždy jest nemila. Pro pýchu musil upasti ďábel do věčné propasti. I dnes, ktož sě pýchú nadme, tudiež do pekla upadne, 1225 kdež jest pláč i bydlo strastné; 1220 gt odpoczatku byla nemila Pycha wzdy gt ohyzdna byla . . . 5) V. 1221 a 1222 v B přesmyknuty. — 6) tudiež = podobně, rovněž, taktéž. — 7) ſtraſtne B. 8
Strana 114
114 Tu gt pyſlnich bydlo zwlaſtne 1) Ktezto luciper gt yati Propichu wiecznie proklaty Ktoz tak czertu wpyſſe ſluzy Tu kniemu mulli 2) wtuz nuzi Wbiedu wſmutku 3) w wieczne horzie Protoz day ſrdeze pokorzie Nizeſe wſobie nehrdie 4) Pamatuge welmi twrdie Wſrdezi pokornie atiſſe Rzecz ſweho pana geziſſe Ktoz ſie nizy bude zwyſſen Aponizen ktoz gt pyſſen Ta prziedraha geho ſlowa Atwzdy gfu wtwem ſrdczi nowa Buoh gt milownik pokory Anatot gie ſtupil 5) ſhory Moczni buoh geſſto wſlie ſtworzil Znamenay kakt ſie geſt pokorzil Vezil nas a ſam ſie nize Gſa poſluſſen naſmrt krzize Slowy uczil yprziklady Drz mi ſe wto geho rady Pokornu miſli a cziſtu 1250 Tak poydem pogezukriſtu 1240 1245 1235 1230 Czap Czap wecze krali mieg zato Zet gt wierna rada toto 6) Beranek gt radyl pwie Yat gſem mluwil 7) opoprawie Ti geſſtot ſlowu poprawcze A ſkutkem gſu zli bezprawcze Bud tobie naywiecze pile 1) wlaſtne B; stran starého tvaru vlastný m. vlastní v Jungm. Slov. — 2) muší v. 172. — 3) wſmutek B. — 1) ne- 1255
114 Tu gt pyſlnich bydlo zwlaſtne 1) Ktezto luciper gt yati Propichu wiecznie proklaty Ktoz tak czertu wpyſſe ſluzy Tu kniemu mulli 2) wtuz nuzi Wbiedu wſmutku 3) w wieczne horzie Protoz day ſrdeze pokorzie Nizeſe wſobie nehrdie 4) Pamatuge welmi twrdie Wſrdezi pokornie atiſſe Rzecz ſweho pana geziſſe Ktoz ſie nizy bude zwyſſen Aponizen ktoz gt pyſſen Ta prziedraha geho ſlowa Atwzdy gfu wtwem ſrdczi nowa Buoh gt milownik pokory Anatot gie ſtupil 5) ſhory Moczni buoh geſſto wſlie ſtworzil Znamenay kakt ſie geſt pokorzil Vezil nas a ſam ſie nize Gſa poſluſſen naſmrt krzize Slowy uczil yprziklady Drz mi ſe wto geho rady Pokornu miſli a cziſtu 1250 Tak poydem pogezukriſtu 1240 1245 1235 1230 Czap Czap wecze krali mieg zato Zet gt wierna rada toto 6) Beranek gt radyl pwie Yat gſem mluwil 7) opoprawie Ti geſſtot ſlowu poprawcze A ſkutkem gſu zli bezprawcze Bud tobie naywiecze pile 1) wlaſtne B; stran starého tvaru vlastný m. vlastní v Jungm. Slov. — 2) muší v. 172. — 3) wſmutek B. — 1) ne- 1255
Strana 115
115 1230 1235 1240 1245 tu jest pyšných bydlo . vlastné. kdežto luciper jest jatý pro pýchu věčně proklatý. Ktož tak čertu v pýše slúží. tu k němu muší v túž núzi, v biedu, v smutek, v věčné hoře. Protož daj srdce pokoře, níže se v sobě, nehrdě, pamatuje velmi tvrdě v srdci pokorně a tiše řeč svého pána Ježíše: ktož sě níží, bude zvýšen, a ponížen, ktož jest pyšen. Ta předrahá jeho slova ať vždy jsú v tvém srdci nova. Buoh jest milovník pokory a na toť je stúpil s hóry; mocný buoh, ježto vše stvořil, znamenaj. kakť sě jest pokořil: učil nás a sám sě níže. jsa poslušen na smrt kříže. slovy učil i příklady. Držmy se v tom jeho rady pokornú myslí a čistú, 1250 tak pójdem po Jezukristu. Čáp. 1255 Čap vece: Králi měj za to, žeť jest věrna rada tato. beránek jest radil právě. Jáť pak radím o popravě. Ti, ježtoť slovú popravce. a skutkem jsú zlí bezpravce. Buď tobě najviece píle. 5) zſtupil B; stúpil = sstúpil. — hrdě se, přechodník. — 6) tato B. — 7) pak radim B. 8*
115 1230 1235 1240 1245 tu jest pyšných bydlo . vlastné. kdežto luciper jest jatý pro pýchu věčně proklatý. Ktož tak čertu v pýše slúží. tu k němu muší v túž núzi, v biedu, v smutek, v věčné hoře. Protož daj srdce pokoře, níže se v sobě, nehrdě, pamatuje velmi tvrdě v srdci pokorně a tiše řeč svého pána Ježíše: ktož sě níží, bude zvýšen, a ponížen, ktož jest pyšen. Ta předrahá jeho slova ať vždy jsú v tvém srdci nova. Buoh jest milovník pokory a na toť je stúpil s hóry; mocný buoh, ježto vše stvořil, znamenaj. kakť sě jest pokořil: učil nás a sám sě níže. jsa poslušen na smrt kříže. slovy učil i příklady. Držmy se v tom jeho rady pokornú myslí a čistú, 1250 tak pójdem po Jezukristu. Čáp. 1255 Čap vece: Králi měj za to, žeť jest věrna rada tato. beránek jest radil právě. Jáť pak radím o popravě. Ti, ježtoť slovú popravce. a skutkem jsú zlí bezpravce. Buď tobě najviece píle. 5) zſtupil B; stúpil = sstúpil. — hrdě se, přechodník. — 6) tato B. — 7) pak radim B. 8*
Strana 116
116 1265 1270 1275 1280 1285 At fie nediege nafïle Odtiech genz poprawu magi Tak ſie nato pilnie ptagi By mohli omluwu mieti Tu kdez by bylo czo wzieti Nicz ſie ktomu neoblenie Czoz gt wdomu wſle wyplenie Nedopuſtie geho zprawy 1) Dokudz ſtawa ktere krawy Rkp. str. 30. Skladucze nan wynu krziwu neb lziwu Yobylet wſſe wyziwu A kdyz wſſecko vtratie 3) Tepruw ger diedinu wratie Tak wierny bude obluzen 4 Azli ten bude wykupen Gſa ohawne ſmrti hoden Wſlady wlidech gt swoboden Ach zli poprawcze nehodny Wſſiem lidem obczi 5) ſſkodni Wffaks wydan aby zle tupil Ale ſam aby nelupil Snad tomu opak rozumieſs Ale pmalu wiecz vmieſs Prohus kozu nebo krawu Krzieſtiana 6) daſs napoprawu Smalu wynnu wrucze katu Sam ſnad drze ſto kop platu Moczy bezewſſeho prawa Nyniet ſie pohrziechu ſtawa Zie mnohy zyge diediny 7) Naſylim drzie bez wyny 8) Kte ak ten chcze jwie poprawiti Za prawdu to chczi prawiti Ktoz ten gt miel by ſam ſprawnie 1260 1290 1) Nedopustie jeho zprávy; jeho a doleji jemu (v. 1270). rozuměti jest na majetníka domu a dědiny. — 2) neb v rkp. přetrženo; neb lziwu v B není. — 3) gyz vtratie B. — 4) ob- lupen B, což i s rýmem se shoduje i s v. 1278. — 5) y obczy
116 1265 1270 1275 1280 1285 At fie nediege nafïle Odtiech genz poprawu magi Tak ſie nato pilnie ptagi By mohli omluwu mieti Tu kdez by bylo czo wzieti Nicz ſie ktomu neoblenie Czoz gt wdomu wſle wyplenie Nedopuſtie geho zprawy 1) Dokudz ſtawa ktere krawy Rkp. str. 30. Skladucze nan wynu krziwu neb lziwu Yobylet wſſe wyziwu A kdyz wſſecko vtratie 3) Tepruw ger diedinu wratie Tak wierny bude obluzen 4 Azli ten bude wykupen Gſa ohawne ſmrti hoden Wſlady wlidech gt swoboden Ach zli poprawcze nehodny Wſſiem lidem obczi 5) ſſkodni Wffaks wydan aby zle tupil Ale ſam aby nelupil Snad tomu opak rozumieſs Ale pmalu wiecz vmieſs Prohus kozu nebo krawu Krzieſtiana 6) daſs napoprawu Smalu wynnu wrucze katu Sam ſnad drze ſto kop platu Moczy bezewſſeho prawa Nyniet ſie pohrziechu ſtawa Zie mnohy zyge diediny 7) Naſylim drzie bez wyny 8) Kte ak ten chcze jwie poprawiti Za prawdu to chczi prawiti Ktoz ten gt miel by ſam ſprawnie 1260 1290 1) Nedopustie jeho zprávy; jeho a doleji jemu (v. 1270). rozuměti jest na majetníka domu a dědiny. — 2) neb v rkp. přetrženo; neb lziwu v B není. — 3) gyz vtratie B. — 4) ob- lupen B, což i s rýmem se shoduje i s v. 1278. — 5) y obczy
Strana 117
117 1265 1270 1275 1280 1285 ať sě neděje násilé od těch, jenž popravu mají. Tak sě na to pilně ptají, by mohli omluvu mieti tu, kdež by bylo co vzieti: nic sě k tomu neoblenie. což jest v domu, vše vyplenie. nedopustie jeho zprávy, dokudž stává které krávy, skladúce naň vinu křivú .... . . .. i obiléť vše vyživú. A když všecko již utratie, tepruv jemu dědinu vrátie. Tak věrný bude oblúpen, a zlý ten bude vykúpen; jsa ohavné smrti hoden, všady v lidech jest svoboden. Ach zlý popravce, nehodný, všem lidem i obci škodný! Všaks vydán, aby zlé tupil, ale sám aby nelúpil; snad tomu opak rozumieš! Ale pro malú věc umieš, pro hus, kozu nebo krávu křesťana dáš na popravu s malú vinú v ruce katu, sám snad drže sto kop platu mocí, beze všeho práva! Nynieť sě pohřiechu stává. že mnohý žije, dědiny násilím drže, bez viny: kterak ten chce právě popraviti?" Za pravdu to chci praviti, ktož ten jest, měl by sám správně 1260 1290 B. — 6) křesťana, patrně tu rozuměti jest člověka obecného; srov. rus. крестьянинъ = sedlák. — 7) V. 1287 a 1288 v B takto: Zet mnohy gineho diediny Naſylim drzy a bez geho winy. — 8) bez viny, t. j. aniž by proto jako vinník stíhán byl; srov. Brandl, Gloss.: vina = Beschwerdegrund.
117 1265 1270 1275 1280 1285 ať sě neděje násilé od těch, jenž popravu mají. Tak sě na to pilně ptají, by mohli omluvu mieti tu, kdež by bylo co vzieti: nic sě k tomu neoblenie. což jest v domu, vše vyplenie. nedopustie jeho zprávy, dokudž stává které krávy, skladúce naň vinu křivú .... . . .. i obiléť vše vyživú. A když všecko již utratie, tepruv jemu dědinu vrátie. Tak věrný bude oblúpen, a zlý ten bude vykúpen; jsa ohavné smrti hoden, všady v lidech jest svoboden. Ach zlý popravce, nehodný, všem lidem i obci škodný! Všaks vydán, aby zlé tupil, ale sám aby nelúpil; snad tomu opak rozumieš! Ale pro malú věc umieš, pro hus, kozu nebo krávu křesťana dáš na popravu s malú vinú v ruce katu, sám snad drže sto kop platu mocí, beze všeho práva! Nynieť sě pohřiechu stává. že mnohý žije, dědiny násilím drže, bez viny: kterak ten chce právě popraviti?" Za pravdu to chci praviti, ktož ten jest, měl by sám správně 1260 1290 B. — 6) křesťana, patrně tu rozuměti jest člověka obecného; srov. rus. крестьянинъ = sedlák. — 7) V. 1287 a 1288 v B takto: Zet mnohy gineho diediny Naſylim drzy a bez geho winy. — 8) bez viny, t. j. aniž by proto jako vinník stíhán byl; srov. Brandl, Gloss.: vina = Beschwerdegrund.
Strana 118
118 1295 1300 1305 Naywyls wyſeti ohawnic Kak ten pwi ſud vezini Ktoz naſobie ma tez winy Krali 1) drz ſie me rady Daway takowim vrzadi Ktozt wiernie vmiegi wlaſti Neday wlkom owecz 2) paſty Neb to vrzad nenje mali Ktoz gt pak wdobrem poznali Tomu racz poprawi przieti Ktoz ma boha napamieti At huby zharzie morderzie Yktoz naſilniczy berze Genz gſu wzloſti gedowati At porzad wſſeczky vtrati Klige3) yakzto whlawu hada Taka by czapowa rada. Koczka radij Rkp. str. 31. Koczka yhned mluwy potom 1310 Arzkucz przizrzi krali otom Yakz 4) gt czap 5) wiernie radil Aby poprawcze vſadil Nazlodiege y morderze Ktomut gt trzieba ſſpeherzie Geſftot oſtrzie wnoczi widy Nebt 6) . . . ſwu zloſt nezgewnie wedu Potmie wiecz nez wedne gedu Neradit zgewie ſwe moczi Kromie kdez mohu prziemoczi ptoz ktoz ſie nato ſnazi Muſit mieti taynu ſtrazi 1315 1320 1) Krali mily B. — 2) ovec v obou rkp.; Výbor ovce. — 3, klije = kline, klube. — 4) Jakozt B. — 5) Czap bratr B; možná, že zněl verš tento původně jakž jest čáp bratr (jedno-
118 1295 1300 1305 Naywyls wyſeti ohawnic Kak ten pwi ſud vezini Ktoz naſobie ma tez winy Krali 1) drz ſie me rady Daway takowim vrzadi Ktozt wiernie vmiegi wlaſti Neday wlkom owecz 2) paſty Neb to vrzad nenje mali Ktoz gt pak wdobrem poznali Tomu racz poprawi przieti Ktoz ma boha napamieti At huby zharzie morderzie Yktoz naſilniczy berze Genz gſu wzloſti gedowati At porzad wſſeczky vtrati Klige3) yakzto whlawu hada Taka by czapowa rada. Koczka radij Rkp. str. 31. Koczka yhned mluwy potom 1310 Arzkucz przizrzi krali otom Yakz 4) gt czap 5) wiernie radil Aby poprawcze vſadil Nazlodiege y morderze Ktomut gt trzieba ſſpeherzie Geſftot oſtrzie wnoczi widy Nebt 6) . . . ſwu zloſt nezgewnie wedu Potmie wiecz nez wedne gedu Neradit zgewie ſwe moczi Kromie kdez mohu prziemoczi ptoz ktoz ſie nato ſnazi Muſit mieti taynu ſtrazi 1315 1320 1) Krali mily B. — 2) ovec v obou rkp.; Výbor ovce. — 3, klije = kline, klube. — 4) Jakozt B. — 5) Czap bratr B; možná, že zněl verš tento původně jakž jest čáp bratr (jedno-
Strana 119
119 1295 1300 1305 najvýš viseti ohavně. Kak ten pravý súd učiní, ktož na sobě má též viny? Králi, drž sě mé rady, dávaj takovým úřady, ktožť věrně umějí vlásti; nedaj vlkóm ovec pásti, neb to úřad nenie malý. Ktož jest pak v dobrém poznalý, tomu rač popravy přieti, ktož má boha na paměti; ať hubí žháře, mordéře, i ktož na silnici béře, jenž jsu v zlosti jedovatí, ať pořád všecky utratí, klije, jakžto v hlavu hada. Taka by čápova rada. Kočka radí. Kočka ihned mluvi potom 1310 a řkúc: Přizři, králi o tom, jakožť jest čáp věrně radil, aby popravce usadil na zloděje i mordéře. K tomuť jest třeba špehéře, ježtoť ostře v noci vidí, nebť jest obyčej zlých lidí, žeť svú zlost nezjevně vedú, po tmě viec než ve dne jedú; neradit zjevie své moci, kromě kdež mohú přemoci. Protož ktož sě na to snaží, musíť mieti tajnú stráži; 1320 1315 slab.) věrně radil, ale spíše je tu bratr přídavek opisovatelův, jako panna ve v. 1379. — 6) V. 1316 a 1317 jsou v A sko- moleny v jeden; v B: Nebt gt obyczey zlych lidi Zet ſwu zloſt nezgewnie wedu.
119 1295 1300 1305 najvýš viseti ohavně. Kak ten pravý súd učiní, ktož na sobě má též viny? Králi, drž sě mé rady, dávaj takovým úřady, ktožť věrně umějí vlásti; nedaj vlkóm ovec pásti, neb to úřad nenie malý. Ktož jest pak v dobrém poznalý, tomu rač popravy přieti, ktož má boha na paměti; ať hubí žháře, mordéře, i ktož na silnici béře, jenž jsu v zlosti jedovatí, ať pořád všecky utratí, klije, jakžto v hlavu hada. Taka by čápova rada. Kočka radí. Kočka ihned mluvi potom 1310 a řkúc: Přizři, králi o tom, jakožť jest čáp věrně radil, aby popravce usadil na zloděje i mordéře. K tomuť jest třeba špehéře, ježtoť ostře v noci vidí, nebť jest obyčej zlých lidí, žeť svú zlost nezjevně vedú, po tmě viec než ve dne jedú; neradit zjevie své moci, kromě kdež mohú přemoci. Protož ktož sě na to snaží, musíť mieti tajnú stráži; 1320 1315 slab.) věrně radil, ale spíše je tu bratr přídavek opisovatelův, jako panna ve v. 1379. — 6) V. 1316 a 1317 jsou v A sko- moleny v jeden; v B: Nebt gt obyczey zlych lidi Zet ſwu zloſt nezgewnie wedu.
Strana 120
120 Zwieda kde magy ſweſtawy 1) Tak ſpieſs nadnimi popwi Tetrziew radi 1330 1325 Tetrziew podle ſweho rzadu Take wyda krali radu Arzka krali tobie razi Chczeſſli byti bezprziekazi Nebywayz tu kdezt geſt lidno Ale wzdy kdez gt vklidno Wſkaly whorach neupoli Tu budeſs ziw poſwe woli Proſtrzied leſow nenakrag Tut ſie tebe nedoptagi 2 Pes radij 1340 1335 Geden pes tu take bielle Ten wſſech pfow ſlowo mluwieflie A rzka krali radim tobie Miey ſwe wierne wzdy prziſobie Naywiecz kdez gſi pohoſtinu At ſie twogi ktobie wynu Genz otwe dobre peczugy 3) Aczoz koliwiek vezigi Vklad nebo ktery ſkutek Pro nyz 4) by tobie prziſſel ſmutek Swu to 5) ſnaznoſti vhradje 6) Tomut dogiti nedadie 1345 1) stav = staniště. — 2) Podobné k této tetřevově rady dostávají a dávají si ptáci v národních písních moravských: na př.: Žaloval ptaček ptačkovi, socholaček sedlačkovi, že mu mlade vybiraju a hnizdečka popsuvaju. Pravim ja ci polni ptačku, nemivaj ty při chodničku, bo chodniček je svobodny, choďu po nim zli i dobři, a mivaj ty v černym lese atd.; — Žaloval si vrah vrahovi. krahulíček jastřabovi, že mu mladé vyhubili a samičku zastřelili. Krahulíčku pěkný vtáčku, ne-
120 Zwieda kde magy ſweſtawy 1) Tak ſpieſs nadnimi popwi Tetrziew radi 1330 1325 Tetrziew podle ſweho rzadu Take wyda krali radu Arzka krali tobie razi Chczeſſli byti bezprziekazi Nebywayz tu kdezt geſt lidno Ale wzdy kdez gt vklidno Wſkaly whorach neupoli Tu budeſs ziw poſwe woli Proſtrzied leſow nenakrag Tut ſie tebe nedoptagi 2 Pes radij 1340 1335 Geden pes tu take bielle Ten wſſech pfow ſlowo mluwieflie A rzka krali radim tobie Miey ſwe wierne wzdy prziſobie Naywiecz kdez gſi pohoſtinu At ſie twogi ktobie wynu Genz otwe dobre peczugy 3) Aczoz koliwiek vezigi Vklad nebo ktery ſkutek Pro nyz 4) by tobie prziſſel ſmutek Swu to 5) ſnaznoſti vhradje 6) Tomut dogiti nedadie 1345 1) stav = staniště. — 2) Podobné k této tetřevově rady dostávají a dávají si ptáci v národních písních moravských: na př.: Žaloval ptaček ptačkovi, socholaček sedlačkovi, že mu mlade vybiraju a hnizdečka popsuvaju. Pravim ja ci polni ptačku, nemivaj ty při chodničku, bo chodniček je svobodny, choďu po nim zli i dobři, a mivaj ty v černym lese atd.; — Žaloval si vrah vrahovi. krahulíček jastřabovi, že mu mladé vyhubili a samičku zastřelili. Krahulíčku pěkný vtáčku, ne-
Strana 121
121 zvěda, kde mají své stavy, tak spieš nad nimi popravi. Tetřev radí. 1325 1330 Tetřev podlé svého řádu také vyda králi radu a řka: Králi, tobě razi. chcešli býti bez přiekazy, nebývajž tu, kdež jest lidno, ale vždy, kdež jest úklidno; v skalí, v horách, ne u polí, tu budeš živ po své vóli, prostřed lesóv, ne na kraji, tuť sě tebe nedoptají. Pes radí. 1340 1345 Jeden pes tu také bieše. ten všech psóv slovo mluvieše a řka: Králi, radím tobě, měj své věrné vždy při sobě, najviec kdež jsi pohostinu, ať sě tvoji k tobě vinú. jenž o tvé dobré pečují: a cožkolivěk učijí, úklad nebo který skutek. proňž by tobě přišel smutek, svú to snažností uhradie tomuť dojíti nedadie. 1335 rob hnízda při chodníčku; rob hnízdečko při dolině, při zele- nej bukovině, tam sedláček nedojede, tobě mladých nevybere; — Plha, plha, pěkný pták, nerob hnízda při cestách; cestu ide dobrý, zlý, hnízdečko ti pohubí; udělaj si na horách při zbojnických komorách. (Sušil, mor. nár. pís. 698). — 3) pečují: dle rýmu učijí 1342 zdá se, že tu bylo původně pečijí, jakož na sklonku XIV. podobné tvary častěji se čtou. — 4) proňž: v rkp. psáno pronyz a y přetrženo červeně. — 5) tie B. 6) ohradie B.
121 zvěda, kde mají své stavy, tak spieš nad nimi popravi. Tetřev radí. 1325 1330 Tetřev podlé svého řádu také vyda králi radu a řka: Králi, tobě razi. chcešli býti bez přiekazy, nebývajž tu, kdež jest lidno, ale vždy, kdež jest úklidno; v skalí, v horách, ne u polí, tu budeš živ po své vóli, prostřed lesóv, ne na kraji, tuť sě tebe nedoptají. Pes radí. 1340 1345 Jeden pes tu také bieše. ten všech psóv slovo mluvieše a řka: Králi, radím tobě, měj své věrné vždy při sobě, najviec kdež jsi pohostinu, ať sě tvoji k tobě vinú. jenž o tvé dobré pečují: a cožkolivěk učijí, úklad nebo který skutek. proňž by tobě přišel smutek, svú to snažností uhradie tomuť dojíti nedadie. 1335 rob hnízda při chodníčku; rob hnízdečko při dolině, při zele- nej bukovině, tam sedláček nedojede, tobě mladých nevybere; — Plha, plha, pěkný pták, nerob hnízda při cestách; cestu ide dobrý, zlý, hnízdečko ti pohubí; udělaj si na horách při zbojnických komorách. (Sušil, mor. nár. pís. 698). — 3) pečují: dle rýmu učijí 1342 zdá se, že tu bylo původně pečijí, jakož na sklonku XIV. podobné tvary častěji se čtou. — 4) proňž: v rkp. psáno pronyz a y přetrženo červeně. — 5) tie B. 6) ohradie B.
Strana 122
122 1350 1355 Akdyz ſpiſs naſwem pokogy At gſu wierni ſtrazie 1) twogi Rkp. str. 32 Wezdy tudiez wedle tebe Tak budeſs bezpeczen ſebe Taket jwim twe miloſti Wzdy bud pilen myſliwoſti 2) Kewſſelikakemu lowu Mieg ſwu myſl wzdy hotowu Honiz wſſelika zwierzata Hon nenatenata 3) Tak czinie dle kratochwile Pozbudeſs tuzebne chwile Pes dokona a ſowa poczina 1365 1370 1375 Pak 4) pes dokona ſwa ſlowa Yhned poniem mluwy fowa Rzkucz chczeſſli rad pokoy mieti Kaz wſſady pokoy zawrzieti Zamyſle poczet nebo radu Odtoho maſs ſgedi 5) ſzadu 6) Aby doczekage noczi Vkradl ſie gim wſſem zuoczi wezdy ſie odhluka dale Swymi 7) zwlaſtnymi vmale Przitakowem temnem czaſſu Tak poziweſs ſweho kwaſſu Kdyz ſie weſſken ſwiet vklidy Proſtranie bezewſſech lidy Wprziepiti zdiegeſwu woly Potom czozt ſie liby koli Tu wſtie veziniſs bezſtudu Kdyz lide przitom nebudu Syczowa y kaluſowa Tiech wſliech biechu taka ſlowa 1360 1) stráže, masc. (v. Jgm. Sl.); v B ſtrazni. — 2) V. 1351 a 1352 v B nejsou. — 3) Verš 1356 necelý; v B: Naſhon
122 1350 1355 Akdyz ſpiſs naſwem pokogy At gſu wierni ſtrazie 1) twogi Rkp. str. 32 Wezdy tudiez wedle tebe Tak budeſs bezpeczen ſebe Taket jwim twe miloſti Wzdy bud pilen myſliwoſti 2) Kewſſelikakemu lowu Mieg ſwu myſl wzdy hotowu Honiz wſſelika zwierzata Hon nenatenata 3) Tak czinie dle kratochwile Pozbudeſs tuzebne chwile Pes dokona a ſowa poczina 1365 1370 1375 Pak 4) pes dokona ſwa ſlowa Yhned poniem mluwy fowa Rzkucz chczeſſli rad pokoy mieti Kaz wſſady pokoy zawrzieti Zamyſle poczet nebo radu Odtoho maſs ſgedi 5) ſzadu 6) Aby doczekage noczi Vkradl ſie gim wſſem zuoczi wezdy ſie odhluka dale Swymi 7) zwlaſtnymi vmale Przitakowem temnem czaſſu Tak poziweſs ſweho kwaſſu Kdyz ſie weſſken ſwiet vklidy Proſtranie bezewſſech lidy Wprziepiti zdiegeſwu woly Potom czozt ſie liby koli Tu wſtie veziniſs bezſtudu Kdyz lide przitom nebudu Syczowa y kaluſowa Tiech wſliech biechu taka ſlowa 1360 1) stráže, masc. (v. Jgm. Sl.); v B ſtrazni. — 2) V. 1351 a 1352 v B nejsou. — 3) Verš 1356 necelý; v B: Naſhon
Strana 123
123 1350 1355 A když spíš na svém pokoji, ať jsú věrní stráže tvoji vezdy tudiež vedlé tebe; tak budeš bezpečen sebe. Takéť pravím tvé milosti, vždy buď pilen myslivosti, ke všelikakému lovu měj svú mysl vždy hotovu; honiž všeliká zvieřata na shon nebo na tenata. Tak čině dle kratochvíle pozbudeš túžebné chvíle. Pes dokona a sova počíná. Pak pes dokona svá slova. 1360 Ihned po něm mluvi sova řkúc: Chcešli rád pokoj jmieti, kaž všady pokoj zavřieti, zamysle počet nebo radu. Od toho máš sjezdy s zadu, aby dočekaje noci ukradl sě jim všem s uočí, vezdy sě od hluka dále, (s) svými zvláštními u mále při takovém temném času. Tak poživeš svého kvasu, když sě vešken svět uklidí. prostranně beze všech lidí v přepití sděje svú vóli. Potom, cožť sě líbí koli, tu vše učiníš bez studu, když lidé při tom nebudú. Sýcova i kalúsova, těch všech biechu taká slova. 1375 1365 1370 nebo natenata. — 4) tak B. — 5) igezdy B. — 6) ſhradu B. 7) s svými, v obou rkp. jen svými; srov. v. 218.
123 1350 1355 A když spíš na svém pokoji, ať jsú věrní stráže tvoji vezdy tudiež vedlé tebe; tak budeš bezpečen sebe. Takéť pravím tvé milosti, vždy buď pilen myslivosti, ke všelikakému lovu měj svú mysl vždy hotovu; honiž všeliká zvieřata na shon nebo na tenata. Tak čině dle kratochvíle pozbudeš túžebné chvíle. Pes dokona a sova počíná. Pak pes dokona svá slova. 1360 Ihned po něm mluvi sova řkúc: Chcešli rád pokoj jmieti, kaž všady pokoj zavřieti, zamysle počet nebo radu. Od toho máš sjezdy s zadu, aby dočekaje noci ukradl sě jim všem s uočí, vezdy sě od hluka dále, (s) svými zvláštními u mále při takovém temném času. Tak poživeš svého kvasu, když sě vešken svět uklidí. prostranně beze všech lidí v přepití sděje svú vóli. Potom, cožť sě líbí koli, tu vše učiníš bez studu, když lidé při tom nebudú. Sýcova i kalúsova, těch všech biechu taká slova. 1375 1365 1370 nebo natenata. — 4) tak B. — 5) igezdy B. — 6) ſhradu B. 7) s svými, v obou rkp. jen svými; srov. v. 218.
Strana 124
124 Lyſſka radij 1385 1390 1395 1400 Lyſſka 1) podle obyczege Yakzto ſie pochlebnik ſmiege Krziczieſſie 2) hlediecz znicze 3) Wecze zadni kralowicze 4) Wſfak gſty naiwietczie hoſpoda Poſſel zkraloweho rzada5) Prziekraſny amaſs prziedoſti Nadgynes poznany 6) wmudroſty Aniz maſs naſobie wady Protoz czozt gt trzieba radi7) By gim ſie tak chiel poddati Rkp. str. 33. Agych rady poſluchati Neb kniezata moczni pani Geſſtot gſu kradie wydani Czozt nepodobneho zwiedie Ywnoczit 8) prawdu powiedie Vchopiet tie poſwe woli Czehozt ſe vradie koli Chtiecz aby poſluchal rady Atys ezlok bugny mlady Nerod ſie tak zawazati Day ſie gim czozt chtie tazati Aty bud zyw k ſwey liboſti Aktomu9) maſs nas menſtich doſti Geſſto acz czo na tie zwiedie Wnoczit 10) toho nepowiedie Ale czozt zwieme nagine Tot twe miloſti nemine kterez koli budu wieczi 1380 1405 1) Panna liſſka B; srov. 1311. — 2) lyzeczyſe B. — 3) nic stb. nicb = skroušeně sehnut; hlediec z nice tedy = po- hlédajíc z pokorna, anebo po očku, jako stb. iza nica voziraję (Miklosich, Lex.) — 4) žádný = žádoucí, milý v. 379. — krá- loviče: vlastní vokativ je královici; ale v rkp. psáno kralowicze a to sluší čísti královiče (dle otče): Výbor: kralovice. — 5) roda
124 Lyſſka radij 1385 1390 1395 1400 Lyſſka 1) podle obyczege Yakzto ſie pochlebnik ſmiege Krziczieſſie 2) hlediecz znicze 3) Wecze zadni kralowicze 4) Wſfak gſty naiwietczie hoſpoda Poſſel zkraloweho rzada5) Prziekraſny amaſs prziedoſti Nadgynes poznany 6) wmudroſty Aniz maſs naſobie wady Protoz czozt gt trzieba radi7) By gim ſie tak chiel poddati Rkp. str. 33. Agych rady poſluchati Neb kniezata moczni pani Geſſtot gſu kradie wydani Czozt nepodobneho zwiedie Ywnoczit 8) prawdu powiedie Vchopiet tie poſwe woli Czehozt ſe vradie koli Chtiecz aby poſluchal rady Atys ezlok bugny mlady Nerod ſie tak zawazati Day ſie gim czozt chtie tazati Aty bud zyw k ſwey liboſti Aktomu9) maſs nas menſtich doſti Geſſto acz czo na tie zwiedie Wnoczit 10) toho nepowiedie Ale czozt zwieme nagine Tot twe miloſti nemine kterez koli budu wieczi 1380 1405 1) Panna liſſka B; srov. 1311. — 2) lyzeczyſe B. — 3) nic stb. nicb = skroušeně sehnut; hlediec z nice tedy = po- hlédajíc z pokorna, anebo po očku, jako stb. iza nica voziraję (Miklosich, Lex.) — 4) žádný = žádoucí, milý v. 379. — krá- loviče: vlastní vokativ je královici; ale v rkp. psáno kralowicze a to sluší čísti královiče (dle otče): Výbor: kralovice. — 5) roda
Strana 125
125 Liška radí. Liška podlé obyčeje 1380 jakžto sě pochlebník směje, lížéci se, hlediec z nice vece: Žádný královiče! však js' ty najvětšie hospoda, pošel z králového roda, překrásný, a máš předosti, nad jinés poznán . v múdrosti aniž máš na sobě vady! Protož cožť jest třeba rady, by jim sě tak chtěl poddati a jich rady poslúchati?" Neb kniežata, mocní páni, ježtoť jsú k radě vydáni, cožť nepodobného zvědie, i v uočiť pravdu povědie, uchopieť tě po své vóli, čehožt se uradie koli, chtiec, aby poslúchal rady. A tys člověk bujný, mladý, neroď sě tak zavázati, daj sě jim, což chtie, tázati, a ty buď živ k svej libosti. . K tomu máš nás menších dosti, ježto, ač co na tě zvědie, v uočiť toho nepovědie. Ale cožt zvieme na jiné, toť tvé milosti nemine; kteréž koli budú věci 1385 1395 1390 1400 1405 B. — 6) poznan B. 7) rada = sbor rádcův — 8) v uočit = v oči, vůči = zjevně; doklady v. v Jungm. Sl pod oko (2, 914 b); v A psáno wnoczit, v B pak zní ten verš: Tobiet prawdy pronicz nepowiedi; srov. doleji v. 1404 a nahoře v. 1366. 9) k tomu B (bez a). — 10) wnoczit chybou m. v uočiť = zjevně (srov. v. 1394): v B je místo toho Nizadnemu.
125 Liška radí. Liška podlé obyčeje 1380 jakžto sě pochlebník směje, lížéci se, hlediec z nice vece: Žádný královiče! však js' ty najvětšie hospoda, pošel z králového roda, překrásný, a máš předosti, nad jinés poznán . v múdrosti aniž máš na sobě vady! Protož cožť jest třeba rady, by jim sě tak chtěl poddati a jich rady poslúchati?" Neb kniežata, mocní páni, ježtoť jsú k radě vydáni, cožť nepodobného zvědie, i v uočiť pravdu povědie, uchopieť tě po své vóli, čehožt se uradie koli, chtiec, aby poslúchal rady. A tys člověk bujný, mladý, neroď sě tak zavázati, daj sě jim, což chtie, tázati, a ty buď živ k svej libosti. . K tomu máš nás menších dosti, ježto, ač co na tě zvědie, v uočiť toho nepovědie. Ale cožt zvieme na jiné, toť tvé milosti nemine; kteréž koli budú věci 1385 1395 1390 1400 1405 B. — 6) poznan B. 7) rada = sbor rádcův — 8) v uočit = v oči, vůči = zjevně; doklady v. v Jungm. Sl pod oko (2, 914 b); v A psáno wnoczit, v B pak zní ten verš: Tobiet prawdy pronicz nepowiedi; srov. doleji v. 1404 a nahoře v. 1366. 9) k tomu B (bez a). — 10) wnoczit chybou m. v uočiť = zjevně (srov. v. 1394): v B je místo toho Nizadnemu.
Strana 126
126 1410 Stale wſkutku nebo wrzieczi Czoz mi zwieme natwem dworzie Tayniet powyemi wkomorzie Kuna wydra towarziſſka 1) Tez mluwiechu vako liſſ ka Luniak radij? 1415 1420 1425 Lvniak ktomu kanie myſlie Ty kral nakrateze przieſliſſe Tiech biechu takowa ſlowa Rzkucz bud twa miſl wzdy hotowa Krytierzſtwi ykfflechetnoſti A to poczni zſwe mladoſti Wyſoku myſly ahrdie Awtom vmiſle stog twrdie Geliz wſtupiſs wmuzſka leta Toz ſie zlepſſiſs 3) gako ezketa Przigma obyczege gine Nechayzt zbozie yczeſt zhyne Kdyz zoſtanes prziziwotie Naypoſleze ſkonas wtey pſotie Gyezek radij 1430 Gyezek yto zwierzie Syſel Take bieſſe ktor prziſſel Rzka czoz maſs ſwich twrzi wſlady Twrda mieſta ktomu hrady Rkp. str. 34. Dobudyz na nie zaczaſu Aby miel doſti ſoly kmaſtu Aby miel 4) wina ktomu take chleba Tohot gt kazdemu trzieba 1) k tomu ryſſka B. — 2) v nadpise omylem lunik, pot tim opravené luniak. — 3) zlepšíš: ironicky; v B psáno zpie- tifs což (dle J. Jirečka, Č. Č. Mus. 1873, 106) čísti dlužno zšpetiš (zšpetiti se — špatným se státi); dle toho byl by v B výraz vlastní za ironické zlepšíš; ježto však celá rada luňá- kova ironického tonu jest, jest i zlepšíš více na místě, nežli
126 1410 Stale wſkutku nebo wrzieczi Czoz mi zwieme natwem dworzie Tayniet powyemi wkomorzie Kuna wydra towarziſſka 1) Tez mluwiechu vako liſſ ka Luniak radij? 1415 1420 1425 Lvniak ktomu kanie myſlie Ty kral nakrateze przieſliſſe Tiech biechu takowa ſlowa Rzkucz bud twa miſl wzdy hotowa Krytierzſtwi ykfflechetnoſti A to poczni zſwe mladoſti Wyſoku myſly ahrdie Awtom vmiſle stog twrdie Geliz wſtupiſs wmuzſka leta Toz ſie zlepſſiſs 3) gako ezketa Przigma obyczege gine Nechayzt zbozie yczeſt zhyne Kdyz zoſtanes prziziwotie Naypoſleze ſkonas wtey pſotie Gyezek radij 1430 Gyezek yto zwierzie Syſel Take bieſſe ktor prziſſel Rzka czoz maſs ſwich twrzi wſlady Twrda mieſta ktomu hrady Rkp. str. 34. Dobudyz na nie zaczaſu Aby miel doſti ſoly kmaſtu Aby miel 4) wina ktomu take chleba Tohot gt kazdemu trzieba 1) k tomu ryſſka B. — 2) v nadpise omylem lunik, pot tim opravené luniak. — 3) zlepšíš: ironicky; v B psáno zpie- tifs což (dle J. Jirečka, Č. Č. Mus. 1873, 106) čísti dlužno zšpetiš (zšpetiti se — špatným se státi); dle toho byl by v B výraz vlastní za ironické zlepšíš; ježto však celá rada luňá- kova ironického tonu jest, jest i zlepšíš více na místě, nežli
Strana 127
127 stalé, vskutku nebo v řeči, což my zvieme na tvém dvoře, 1410 tajněť poviemy v komoře. Kuna, vydra tovařiška též mluviechu, jako liška. Luňák radí. 1415 1420 1425 Luňák, k tomu káně myšie, ty král na krátce přeslyše. Těch biechu taková slova řkúc: Buď tvá mysl vždy hotova k rytieřství i k šlechetnosti. A to počni z své mladosti vysokú myslí a hrdě: a v tom úmysle stoj tvrdě. jeliž vstúpíš v mužská leta. Tož sè zlepšíš, jako cketa. přijma obyčeje jiné, nechajžť zbožie i čest zhyne; když zóstaneš při životě, najposléze skonáš v tej psotě. Ježek radí. 1430 Ježek i to zvieře sysel také bieše k tomu přišel řka: Což máš svých tvrzí všady tvrdá města, k tomu hrady, dobudiž na ně za času, aby měl dosti soli k masu. vína, k tomu také chleba. tohoť jest každému třeba, zšpetiš. — cketa, psáno czketa; v B ſczeta; jiné tvary šketa a cšketa přivádí Jungm. Slov. pod sketa. Hattala, Poč. skup. české 56, srovnává slovo to se skot; druhotvar ščeta (ſczeta B) snáší se s tím (srov. Matzenauer, Cizí slova 74—75). Roz- kochaný překládá czketa = caballus (Hanka, nejdávn. slov. 67). —4) Aby miel, přetrženo červeně.
127 stalé, vskutku nebo v řeči, což my zvieme na tvém dvoře, 1410 tajněť poviemy v komoře. Kuna, vydra tovařiška též mluviechu, jako liška. Luňák radí. 1415 1420 1425 Luňák, k tomu káně myšie, ty král na krátce přeslyše. Těch biechu taková slova řkúc: Buď tvá mysl vždy hotova k rytieřství i k šlechetnosti. A to počni z své mladosti vysokú myslí a hrdě: a v tom úmysle stoj tvrdě. jeliž vstúpíš v mužská leta. Tož sè zlepšíš, jako cketa. přijma obyčeje jiné, nechajžť zbožie i čest zhyne; když zóstaneš při životě, najposléze skonáš v tej psotě. Ježek radí. 1430 Ježek i to zvieře sysel také bieše k tomu přišel řka: Což máš svých tvrzí všady tvrdá města, k tomu hrady, dobudiž na ně za času, aby měl dosti soli k masu. vína, k tomu také chleba. tohoť jest každému třeba, zšpetiš. — cketa, psáno czketa; v B ſczeta; jiné tvary šketa a cšketa přivádí Jungm. Slov. pod sketa. Hattala, Poč. skup. české 56, srovnává slovo to se skot; druhotvar ščeta (ſczeta B) snáší se s tím (srov. Matzenauer, Cizí slova 74—75). Roz- kochaný překládá czketa = caballus (Hanka, nejdávn. slov. 67). —4) Aby miel, přetrženo červeně.
Strana 128
128 1435 Yrozlicznu ktomu ſpizi Neb kdiz ſie zyma blizi 1) Gyz musiſs 2) otom ziw byti Nebudet wiecz lzie dobyti Wewerek radi3) 1440 1445 1450 1455 Mudry wewerek acz maly Kralowi tiech ſlow pochwali Rzka mudrat gt to rziecz giſtie Ktoz chcze rozumieti cziſtie Krali poſluchay te rady Ahromazd ſobie poklady Mrawencze miey kprzikladu 4) Kakot ten boge ſe hladu Gſa prziemalitkeho tiela Tiezke dielo ſnaznie diela Protoz krali tobie pwy Dokudz gſy wſile awezdrawi 5) Dobyway pokladow 6) ſobie Tot ya wiernie radim tobie Gymz to twa duſſe omladne Atiech zlodieg neukradne Prziedmoly 7) gt bezpeczni Ten nebeſky poklad wiecznie Spaczek radij 1460 Spaczek rozumnymi ſlowy Takto rzka mluwi kralowy Pomny wyſoft ſweho ſtawu Zes lydem wydan zahlawu Nadlydmi mocz tobie dana Aby tie mieli zapana 1) przyblizy B. — 2) musíš, srov. 172. — 3) Všude v N. R. střídají se v radách pták a čivernožec, jen zde dva čtvernožci za sebou jdou; že by bylo od opisovatelů něco vy- necháno, nezdá se, an smysl této rady s předcházejíci dobře
128 1435 Yrozlicznu ktomu ſpizi Neb kdiz ſie zyma blizi 1) Gyz musiſs 2) otom ziw byti Nebudet wiecz lzie dobyti Wewerek radi3) 1440 1445 1450 1455 Mudry wewerek acz maly Kralowi tiech ſlow pochwali Rzka mudrat gt to rziecz giſtie Ktoz chcze rozumieti cziſtie Krali poſluchay te rady Ahromazd ſobie poklady Mrawencze miey kprzikladu 4) Kakot ten boge ſe hladu Gſa prziemalitkeho tiela Tiezke dielo ſnaznie diela Protoz krali tobie pwy Dokudz gſy wſile awezdrawi 5) Dobyway pokladow 6) ſobie Tot ya wiernie radim tobie Gymz to twa duſſe omladne Atiech zlodieg neukradne Prziedmoly 7) gt bezpeczni Ten nebeſky poklad wiecznie Spaczek radij 1460 Spaczek rozumnymi ſlowy Takto rzka mluwi kralowy Pomny wyſoft ſweho ſtawu Zes lydem wydan zahlawu Nadlydmi mocz tobie dana Aby tie mieli zapana 1) przyblizy B. — 2) musíš, srov. 172. — 3) Všude v N. R. střídají se v radách pták a čivernožec, jen zde dva čtvernožci za sebou jdou; že by bylo od opisovatelů něco vy- necháno, nezdá se, an smysl této rady s předcházejíci dobře
Strana 129
129 1435 i rozličnú k tomu špíži, neb když se zima přiblíží, již musíš o tom živ býti, nebudeť viec lzě dobyti. Veverek radí. 1441 1445 1450 1455 Múdrý veverek ač malý královi těch slov pochváli řka: Múdráť jest to řeč jistě, ktož chce rozuměti čistě. Králi, poslúchaj té rady a hromazď sobě poklady; mravence měj ku příkladu. kakoť ten bojé se hladu, jsa přemalitkého těla těžké dielo snažně dělá. Protož, králi, tobě pravi, dokudž jsi v síle a ve zdraví, dobývaj pokladu sobě, toť já věrně radím tobě. jímžto tvá duše omladne. (jehož) zloděj neukradne; před moli jest bezpečný ten nebeský poklad věčný. Špaček radí. 1460 Špaček rozumnými slovy takto řka mluvi královi: Pomni výsost svého stavu. žes lidem vydán za hlavu, nad lidmi moc tobě dána, aby tě měli za pána se pojí. — 4) kuprzykladu B. — 5) awzdravi B. — 6) pokladu B; ve shodě s v. 1453, 1455 a 1456 položeno také ve 1454 *) Przed rezy jehož za a těch (A) a těch jistých (B). a moly B.
129 1435 i rozličnú k tomu špíži, neb když se zima přiblíží, již musíš o tom živ býti, nebudeť viec lzě dobyti. Veverek radí. 1441 1445 1450 1455 Múdrý veverek ač malý královi těch slov pochváli řka: Múdráť jest to řeč jistě, ktož chce rozuměti čistě. Králi, poslúchaj té rady a hromazď sobě poklady; mravence měj ku příkladu. kakoť ten bojé se hladu, jsa přemalitkého těla těžké dielo snažně dělá. Protož, králi, tobě pravi, dokudž jsi v síle a ve zdraví, dobývaj pokladu sobě, toť já věrně radím tobě. jímžto tvá duše omladne. (jehož) zloděj neukradne; před moli jest bezpečný ten nebeský poklad věčný. Špaček radí. 1460 Špaček rozumnými slovy takto řka mluvi královi: Pomni výsost svého stavu. žes lidem vydán za hlavu, nad lidmi moc tobě dána, aby tě měli za pána se pojí. — 4) kuprzykladu B. — 5) awzdravi B. — 6) pokladu B; ve shodě s v. 1453, 1455 a 1456 položeno také ve 1454 *) Przed rezy jehož za a těch (A) a těch jistých (B). a moly B.
Strana 130
130 1465 1470 1475 1480 Nad gine wtomto zywotie ptoz nebud ſam 1) wſamotie Kdezt ſie zda2) biti koli Wdomu 3) nebo napoli Aby wzdy byl ſmocznu ruku Nikdy nebywag bezhluku 4) At ſie twe 5) ſrdcze kogi Kdezto ſie druzina brogi Kniezata rytierzi ypani Wokol 6) nawſſe ſtrani Wnichzto ſwe 7) wſſecky poklady Gimiz mieſta twrde hrady priemozeſs kady potiehneſs Tak czti yzbozie dobudeſs 8) Totot kraly prawim take Slyſs rad rzieczi wſſelikake Wpiefniech ywkazdem praweni Nacz ſie ktere ſlowo mieni Vez ſie tak aby rozumiel Potom tez pwiti vmiel Rkp. str. 35. Ris radij 1485 1490 Ryfowet obyczege9) magi Wſſe wgednu ſtopu ſſlapagi Welmi gſu powolni ſobie Tez ia krali pwim tobie Aby neprzeſfel 10) nikoly Budto kſſturmu neb napoli Tak gednay at lide twogi Kazdy naſwem mieſtie ſtogi Yakzto 11) ſſykowan wſwey rotie Kdyz tak lid maſs wte gednotie Srownym lidem 12) gſa tak pilen 1) rad B. — 2) uda B; ale i ve zdáti se (= s-dáti se) je týž význam jako v udáti se. — 3) W domu w mieſtie B. — 4) hluk = turba, v. 109. — 5) tiem twe B. — 6) wokol tebe B. — 7) miey ſwe B. — 8) dofiehneſs B. — 9) obyczey B. — 10) Aby naprzed neſfel B.; smysl nedosti jasný; snad:
130 1465 1470 1475 1480 Nad gine wtomto zywotie ptoz nebud ſam 1) wſamotie Kdezt ſie zda2) biti koli Wdomu 3) nebo napoli Aby wzdy byl ſmocznu ruku Nikdy nebywag bezhluku 4) At ſie twe 5) ſrdcze kogi Kdezto ſie druzina brogi Kniezata rytierzi ypani Wokol 6) nawſſe ſtrani Wnichzto ſwe 7) wſſecky poklady Gimiz mieſta twrde hrady priemozeſs kady potiehneſs Tak czti yzbozie dobudeſs 8) Totot kraly prawim take Slyſs rad rzieczi wſſelikake Wpiefniech ywkazdem praweni Nacz ſie ktere ſlowo mieni Vez ſie tak aby rozumiel Potom tez pwiti vmiel Rkp. str. 35. Ris radij 1485 1490 Ryfowet obyczege9) magi Wſſe wgednu ſtopu ſſlapagi Welmi gſu powolni ſobie Tez ia krali pwim tobie Aby neprzeſfel 10) nikoly Budto kſſturmu neb napoli Tak gednay at lide twogi Kazdy naſwem mieſtie ſtogi Yakzto 11) ſſykowan wſwey rotie Kdyz tak lid maſs wte gednotie Srownym lidem 12) gſa tak pilen 1) rad B. — 2) uda B; ale i ve zdáti se (= s-dáti se) je týž význam jako v udáti se. — 3) W domu w mieſtie B. — 4) hluk = turba, v. 109. — 5) tiem twe B. — 6) wokol tebe B. — 7) miey ſwe B. — 8) dofiehneſs B. — 9) obyczey B. — 10) Aby naprzed neſfel B.; smysl nedosti jasný; snad:
Strana 131
131 1465 1470 1475 1480 nad jiné v tomto životě. Protož nebuď rád v samotě, kdežť sě zdá býti koli, v domu nebo na poli aby vždy byl s mocnú rukú; nikdy nebývaj bez hluku. Ať sě tiem tvé srdce kojí, kdežto sě družina brojí, kniežata, rytieři i páni vókol tebe na vše strany, v nichžto měj své všecky poklady jimiž města, tvrdé hrady přemóžeš, kady potiehneš; tak cti i zbožie dosiehneš. Totoť, králi, pravím také, slyš rád řeči všelikaké v piesniech i v každém pravení, nač sě které slovo miení, uč sě tak, aby rozuměl, potom též praviti uměl. Rys radí. 1485 1490 Rysovéť obyčej mají, vše v jednu stopu šlapají, velmi jsú povolni sobě. Též já, králi, pravím tobě, aby nepřešel nikoli, bud to k šturmu neb na poli, tak jednaj, at lidé tvoji každý na svém miestě stojí, jakž kto šikován v svej rotě. Když tak lid máš v té jednotě, s rovným lidem jsa tak pilen, pravím tobě, aby nepřešel též (nepřekročil nebo nezanedbal téhož, co o rysích praveno). — 11) Jakz kto B. — 12) s rovným lidem: rovný ve smyslu = stejné platnosti a váhy; srov. rovný k rovnému rád se tovaryší a j. (v Jungm. Sl.). 9*
131 1465 1470 1475 1480 nad jiné v tomto životě. Protož nebuď rád v samotě, kdežť sě zdá býti koli, v domu nebo na poli aby vždy byl s mocnú rukú; nikdy nebývaj bez hluku. Ať sě tiem tvé srdce kojí, kdežto sě družina brojí, kniežata, rytieři i páni vókol tebe na vše strany, v nichžto měj své všecky poklady jimiž města, tvrdé hrady přemóžeš, kady potiehneš; tak cti i zbožie dosiehneš. Totoť, králi, pravím také, slyš rád řeči všelikaké v piesniech i v každém pravení, nač sě které slovo miení, uč sě tak, aby rozuměl, potom též praviti uměl. Rys radí. 1485 1490 Rysovéť obyčej mají, vše v jednu stopu šlapají, velmi jsú povolni sobě. Též já, králi, pravím tobě, aby nepřešel nikoli, bud to k šturmu neb na poli, tak jednaj, at lidé tvoji každý na svém miestě stojí, jakž kto šikován v svej rotě. Když tak lid máš v té jednotě, s rovným lidem jsa tak pilen, pravím tobě, aby nepřešel též (nepřekročil nebo nezanedbal téhož, co o rysích praveno). — 11) Jakz kto B. — 12) s rovným lidem: rovný ve smyslu = stejné platnosti a váhy; srov. rovný k rovnému rád se tovaryší a j. (v Jungm. Sl.). 9*
Strana 132
132 1500 1505 1510 1515 Neprzatelom budeſs ſylen Paklit biezie neprzatele 1) Ty yhned nemeſkay dele Rychle ſie ponich zdwyhnyti 2) Zda by ge mohl poſtihnuti Atak 3) kdez gt wezire poli Doleſſa nehon nikoli Stihag gedno natrzi ſkoky neb wiefs zet gt ſwiet 4) ffiroky W leſe nebo whuſtem twogi 5) Newieſs kdet neprzietele ſtogi Byt ſie nahle newirazil A tweho ſſyku nezkazil ptoz drz ſie wto me rady Aby ſſkody newzal tady 6) Mieg to take napamieti Tomut ſluſtie rozumieti Aby zſweho 7) chtienie Pilnie dielal ſwe ſpaſſenie Puſſtie marnu wſliczku pſotu Chwatay kwiecznemu ziwotu Geſſtot 8) wſlichni wierni ſpiegi Wieru myſli y 9) nadiegi Tiemi czin ſſkody 10) bez zloſti Doſiehneſs bozie miloſti Rkp. str. 36. 1495 Papa ch radij 1520 1525 Potad rys ſwych ſlow vkrati Apapauch 11) rziecz vchwati Rzka tot gſu prziewierna ſlowa Sczaſtny ten ktoz ge zachowa Wſkutku wmiloſti 12) wſwey pamieti Racziz krali rozumieti Ze kbohu nelze nikoli Ktoz chcze zde mieti ſwu woli 1) neprzytele B. — 2) omylem m. zdvihnúti. — 3) A to B. 1) les B. — 5) chwogi B. — 6) Tady, v. 829. — 7) z ſwe° wſſeho
132 1500 1505 1510 1515 Neprzatelom budeſs ſylen Paklit biezie neprzatele 1) Ty yhned nemeſkay dele Rychle ſie ponich zdwyhnyti 2) Zda by ge mohl poſtihnuti Atak 3) kdez gt wezire poli Doleſſa nehon nikoli Stihag gedno natrzi ſkoky neb wiefs zet gt ſwiet 4) ffiroky W leſe nebo whuſtem twogi 5) Newieſs kdet neprzietele ſtogi Byt ſie nahle newirazil A tweho ſſyku nezkazil ptoz drz ſie wto me rady Aby ſſkody newzal tady 6) Mieg to take napamieti Tomut ſluſtie rozumieti Aby zſweho 7) chtienie Pilnie dielal ſwe ſpaſſenie Puſſtie marnu wſliczku pſotu Chwatay kwiecznemu ziwotu Geſſtot 8) wſlichni wierni ſpiegi Wieru myſli y 9) nadiegi Tiemi czin ſſkody 10) bez zloſti Doſiehneſs bozie miloſti Rkp. str. 36. 1495 Papa ch radij 1520 1525 Potad rys ſwych ſlow vkrati Apapauch 11) rziecz vchwati Rzka tot gſu prziewierna ſlowa Sczaſtny ten ktoz ge zachowa Wſkutku wmiloſti 12) wſwey pamieti Racziz krali rozumieti Ze kbohu nelze nikoli Ktoz chcze zde mieti ſwu woli 1) neprzytele B. — 2) omylem m. zdvihnúti. — 3) A to B. 1) les B. — 5) chwogi B. — 6) Tady, v. 829. — 7) z ſwe° wſſeho
Strana 133
133 1515 1505 1500 nepřátelóm budeš silen. 1495 Pakliť běžie nepřátelé, ty ihned nemeškaj déle rychle sě po nich zdvihnúti, zda by je mohl postihnúti, a to kdež jest v čirém poli; do lesa nehoň nikoli, stíhaj jedno na tři skoky, neb vieš, žeť jest les široký, v lese nebo v hustém chvoji nevieš, kdež nepřietel stojí, byť sě náhle nevyrazil a tvého šiku nezkazil. Protož drž sě v tom mé rady, aby škody nevzal tady. Měj to také na paměti, 1510 tomuť slušie rozuměti, aby z svého všeho chtěnie pilně dělal své spasenie; pustě marnú všicku psotu chvátaj k věčnému životu, ježtoť všichni věrní spějí, věrú, milostí, nadějí. Těmi třmi skoky bez zlosti dosiehneš božie milosti. Papauch radí. 1520 1525 Potad rys svých slov ukráti a papúšek řeč uchváti řka: Toť jsú převěrná slova; sčastný ten, ktož je zachová vskutku, v mysli, v svej paměti. Račiž, králi, rozuměti. že k bohu nelze nikoli, ktož chce zde mieti svú vóli. B. — s) kdezto B. — 9) Miloſti B. (m. myſli y) — 10) trzmi ſkoky B. (m. czin ſſkody) — 11) papuſſek B. — 12) wumyſli B.
133 1515 1505 1500 nepřátelóm budeš silen. 1495 Pakliť běžie nepřátelé, ty ihned nemeškaj déle rychle sě po nich zdvihnúti, zda by je mohl postihnúti, a to kdež jest v čirém poli; do lesa nehoň nikoli, stíhaj jedno na tři skoky, neb vieš, žeť jest les široký, v lese nebo v hustém chvoji nevieš, kdež nepřietel stojí, byť sě náhle nevyrazil a tvého šiku nezkazil. Protož drž sě v tom mé rady, aby škody nevzal tady. Měj to také na paměti, 1510 tomuť slušie rozuměti, aby z svého všeho chtěnie pilně dělal své spasenie; pustě marnú všicku psotu chvátaj k věčnému životu, ježtoť všichni věrní spějí, věrú, milostí, nadějí. Těmi třmi skoky bez zlosti dosiehneš božie milosti. Papauch radí. 1520 1525 Potad rys svých slov ukráti a papúšek řeč uchváti řka: Toť jsú převěrná slova; sčastný ten, ktož je zachová vskutku, v mysli, v svej paměti. Račiž, králi, rozuměti. že k bohu nelze nikoli, ktož chce zde mieti svú vóli. B. — s) kdezto B. — 9) Miloſti B. (m. myſli y) — 10) trzmi ſkoky B. (m. czin ſſkody) — 11) papuſſek B. — 12) wumyſli B.
Strana 134
134 Prawim to kazdemu czele Ktoz zde ma ſwu woly wtiele Dokud ziw gt wtomto zdrawi Ten ſwe czaſſi marnie ztrawi 1) Tak ze ſie gemu wiecz nenawrati Akdyz zywot ſkona ſmrti Budet podan mezi czerti 3) Gich woli plniti muſſi Gſa gim poddan ſtielem y 4) ſduſſy Protoz wzday bohu wſſie chtieni Tak nalezneſs ſwe ſpaſſenie Kdyz ty zdaſs ſwu woli ſmiele Kazdemu to prawy czele Ktozby ſbohem byti zadal Aby swe wole oſtawal 5) Ada 6) owſſe 7) woli bohu Zagiſte to rzieczi mohu 8 Aby miel nadiegi . . . . . . . . . . . . , cziſtu . . Buoh gie chowa aneutrati Ktwe9) gi potrziebie wrati Aby gie poziwal wiecznie 1550 Wneby kraluge bezpecznie 1530 1535 1540 1545 2) Opicze radij Potom wſſeteczna opicze Wecze zadni kralowicze 10, Odday ſwu woli ychtienie Izawſſelikake 11) vmienie Czary yzlato dyelati O tot ſluſſie pilnie ſtati 1) V. 1531 v A není; v B: A zde ktov ſwu woli vtrati. 2) V. 1532 v B není. — 3) črty dle rýmu a dle B; A čerty vůbec v tomto a podobných některých slovích (na př. nečerní 1641) mívá B r, A pak er (málokdy též jen r: črt 663). — 4) v B není. Verš 1536 v. rkp. přesmyknut s následujícím 5) ostával a náprava naznačena červenými literami a. b. — 1555 Rkp. str. 37.
134 Prawim to kazdemu czele Ktoz zde ma ſwu woly wtiele Dokud ziw gt wtomto zdrawi Ten ſwe czaſſi marnie ztrawi 1) Tak ze ſie gemu wiecz nenawrati Akdyz zywot ſkona ſmrti Budet podan mezi czerti 3) Gich woli plniti muſſi Gſa gim poddan ſtielem y 4) ſduſſy Protoz wzday bohu wſſie chtieni Tak nalezneſs ſwe ſpaſſenie Kdyz ty zdaſs ſwu woli ſmiele Kazdemu to prawy czele Ktozby ſbohem byti zadal Aby swe wole oſtawal 5) Ada 6) owſſe 7) woli bohu Zagiſte to rzieczi mohu 8 Aby miel nadiegi . . . . . . . . . . . . , cziſtu . . Buoh gie chowa aneutrati Ktwe9) gi potrziebie wrati Aby gie poziwal wiecznie 1550 Wneby kraluge bezpecznie 1530 1535 1540 1545 2) Opicze radij Potom wſſeteczna opicze Wecze zadni kralowicze 10, Odday ſwu woli ychtienie Izawſſelikake 11) vmienie Czary yzlato dyelati O tot ſluſſie pilnie ſtati 1) V. 1531 v A není; v B: A zde ktov ſwu woli vtrati. 2) V. 1532 v B není. — 3) črty dle rýmu a dle B; A čerty vůbec v tomto a podobných některých slovích (na př. nečerní 1641) mívá B r, A pak er (málokdy též jen r: črt 663). — 4) v B není. Verš 1536 v. rkp. přesmyknut s následujícím 5) ostával a náprava naznačena červenými literami a. b. — 1555 Rkp. str. 37.
Strana 135
135 1530 1535 1540 1545 Pravím to každému cele, ktož zde má svú vóli v těle, dokudž živ jest v tomto zdraví. ten své časy marně ztráví a zde . . . . . svú volí utratí, tak že sě jemu viec nenavrátí. A když život skoná smrtí, bude poddán mezi črty, jich vóli plniti muší, jsa jim poddán s tělem, . s duší. Protož vzdaj bohu vše chtěnie, tak nalezneš své spasenie, když ty zdáš svú vóli směle. Každému to pravi cele, ktož by s bohem býti žádal. aby své vóle ostával a dal ovšem vóli bohu. Zajisté to řieci mohu. aby měl naději jistú, že tvú svatú vóli čistú buoh jie chová a neutratí a k tvé ji potřebě vrátí, aby jie požíval věčně. 1550 v nebi kraluje bezpečně. Opice radí. 1555 Potom všetečná opice vece: Žádný královiče, oddaj svú vóli i chtěnie na všelikaké uměnie. čáry i zlato dělati. O toť slušie pilně státi, = zanechával; v B oſtradal. — 6) A dal B. — 7) ovšem = V 1545—1546 jsou v A skomoleny v jeden; zúplna. — v B: Aby miel nadiegi giſtu Že twu ſwatu woli czyſtu. — 9) A k twe B. 10) královiče v. 1382. — 11) Nawſſelikte- — rake B.
135 1530 1535 1540 1545 Pravím to každému cele, ktož zde má svú vóli v těle, dokudž živ jest v tomto zdraví. ten své časy marně ztráví a zde . . . . . svú volí utratí, tak že sě jemu viec nenavrátí. A když život skoná smrtí, bude poddán mezi črty, jich vóli plniti muší, jsa jim poddán s tělem, . s duší. Protož vzdaj bohu vše chtěnie, tak nalezneš své spasenie, když ty zdáš svú vóli směle. Každému to pravi cele, ktož by s bohem býti žádal. aby své vóle ostával a dal ovšem vóli bohu. Zajisté to řieci mohu. aby měl naději jistú, že tvú svatú vóli čistú buoh jie chová a neutratí a k tvé ji potřebě vrátí, aby jie požíval věčně. 1550 v nebi kraluje bezpečně. Opice radí. 1555 Potom všetečná opice vece: Žádný královiče, oddaj svú vóli i chtěnie na všelikaké uměnie. čáry i zlato dělati. O toť slušie pilně státi, = zanechával; v B oſtradal. — 6) A dal B. — 7) ovšem = V 1545—1546 jsou v A skomoleny v jeden; zúplna. — v B: Aby miel nadiegi giſtu Že twu ſwatu woli czyſtu. — 9) A k twe B. 10) královiče v. 1382. — 11) Nawſſelikte- — rake B.
Strana 136
136 1560 1565 1570 Aby zwiediel chitre wieczi Aktomu nezname rzieczi Awſſech ginich zemi heſla Pokuſ ſye y owſſie ržemeſla netbay nato, aczt ſie zkazi Tot ya tobie krali razy Nerod nicz tbati nato Acz wſſichni magi zato Ze ty ktor 1) nerozumieſs 2) Nadto czoz kto kdy vezìni Anebo 3) kte'ak chodie gini Spatrzie ſtryhi y wſſeczki krogie Nemiez 4) nikakez 5) pokoge Az tehoz dobudeſs ſobie Tot ya krali radim tobie Skrzywanecz radij 1575 1580 1585 Skrziwanecz yaſnie y weſele Wecze krali prawim tobie 6) czele Bud wzdy miſli vſtawiczne, Neb zadnemu ninie 7) ſliczne Ktoz tak ſwu miſli newladne, Pro malu wiecz wzaloſt vpadne Prozſtratu nebo rownu8) ſſkodu Aneb 9) Pprotiwnu przihodu Kdyz gemu nenie wſſe powoli Ty toho neczin nikoli Racziſſli 10) prziehowieti Chczit o tom wiecz powiedieti Peklo yakozto ſlychami To vprziemo gt podnami Tam wzdy bez odpoczinutie Trpiecz hroznie ſie mutie 11) 1) k tomu, B tomu; srovn. 1660: k věčnosti rozumějí. 2) V. 1566 v A není; v B: Protoz miey ty zato ze wſſe vmieſs. — 3) Nebo B. — 4) Nemieyz B. — 5) nikakež v. 92. 6) v B není. — 7) nýnie v. 174. — 8) pro rovnú škodu
136 1560 1565 1570 Aby zwiediel chitre wieczi Aktomu nezname rzieczi Awſſech ginich zemi heſla Pokuſ ſye y owſſie ržemeſla netbay nato, aczt ſie zkazi Tot ya tobie krali razy Nerod nicz tbati nato Acz wſſichni magi zato Ze ty ktor 1) nerozumieſs 2) Nadto czoz kto kdy vezìni Anebo 3) kte'ak chodie gini Spatrzie ſtryhi y wſſeczki krogie Nemiez 4) nikakez 5) pokoge Az tehoz dobudeſs ſobie Tot ya krali radim tobie Skrzywanecz radij 1575 1580 1585 Skrziwanecz yaſnie y weſele Wecze krali prawim tobie 6) czele Bud wzdy miſli vſtawiczne, Neb zadnemu ninie 7) ſliczne Ktoz tak ſwu miſli newladne, Pro malu wiecz wzaloſt vpadne Prozſtratu nebo rownu8) ſſkodu Aneb 9) Pprotiwnu przihodu Kdyz gemu nenie wſſe powoli Ty toho neczin nikoli Racziſſli 10) prziehowieti Chczit o tom wiecz powiedieti Peklo yakozto ſlychami To vprziemo gt podnami Tam wzdy bez odpoczinutie Trpiecz hroznie ſie mutie 11) 1) k tomu, B tomu; srovn. 1660: k věčnosti rozumějí. 2) V. 1566 v A není; v B: Protoz miey ty zato ze wſſe vmieſs. — 3) Nebo B. — 4) Nemieyz B. — 5) nikakež v. 92. 6) v B není. — 7) nýnie v. 174. — 8) pro rovnú škodu
Strana 137
137 1560 1565 1570 aby zvěděl chytré věci a k tomu neznámé řeči a všech jiných zemí hesla. Pokus sě i o vše řemesla, netbaj na to, ačť sě zkazí; toť já tobě, králi, razi, nerod nic tbáti na to ač všichni mají za to, že ty k tomu nerozumieš, měj ty za to, že vše umieš. Nad to, což kto kdy učiní, . nebo kterak chodie jiní, spatře střihy i všecky kroje, nemějž nikakež pokoje, až téhož dobudeš sobě. Toť já, králi, radím tobě. Skřivanec radí. 1575 1580 1585 Skřivanec jasně i vesele vece: Králi, pravím . . . . cele, buď vždy mysli ustavičné, neb žádnému nýnie slíčné, ktož tak svú myslí nevládne, pro malú věc v žalost vpadne, pro ztrátu neb rovnú škodu . neb pro protivnú příhodu, když jemu nenie vše po vóli; ty toho nečiň nikoli. Pakli ráčíš přehověti, chciť o tom viec pověděti. Peklo, jakožto slýchámy. to upřiemo jest pod námi. tam vždy bez odpočinutie hřiešní trpie a sě mútie, v obou rkp.; snad chybou m. skrovnú; sotva metonymicky: rovná škoda, t. j. kterou by bylo nésti rovnou myslí. — 9) neb: 11) V. 1588 — v A aneb, v B nebo. — 10) Pakli raczyſs B. v B: Hrzieſni trpie a wzdy ſe mutie.
137 1560 1565 1570 aby zvěděl chytré věci a k tomu neznámé řeči a všech jiných zemí hesla. Pokus sě i o vše řemesla, netbaj na to, ačť sě zkazí; toť já tobě, králi, razi, nerod nic tbáti na to ač všichni mají za to, že ty k tomu nerozumieš, měj ty za to, že vše umieš. Nad to, což kto kdy učiní, . nebo kterak chodie jiní, spatře střihy i všecky kroje, nemějž nikakež pokoje, až téhož dobudeš sobě. Toť já, králi, radím tobě. Skřivanec radí. 1575 1580 1585 Skřivanec jasně i vesele vece: Králi, pravím . . . . cele, buď vždy mysli ustavičné, neb žádnému nýnie slíčné, ktož tak svú myslí nevládne, pro malú věc v žalost vpadne, pro ztrátu neb rovnú škodu . neb pro protivnú příhodu, když jemu nenie vše po vóli; ty toho nečiň nikoli. Pakli ráčíš přehověti, chciť o tom viec pověděti. Peklo, jakožto slýchámy. to upřiemo jest pod námi. tam vždy bez odpočinutie hřiešní trpie a sě mútie, v obou rkp.; snad chybou m. skrovnú; sotva metonymicky: rovná škoda, t. j. kterou by bylo nésti rovnou myslí. — 9) neb: 11) V. 1588 — v A aneb, v B nebo. — 10) Pakli raczyſs B. v B: Hrzieſni trpie a wzdy ſe mutie.
Strana 138
138 1610 1605 Tu zadne nadiege nenie Nez placz azubow 1) ſſkrzipenie Tma vſtawna wieczne horzie Ale naneby nahorzie Tam gt ſwietlo bez przieſtanie W bozſtwy prziedywne kochanie Wzdy gt tam den nykdi noczi 2 Zaloſt nema zadne moczi Any ktery nedoſtatek O niemz moy gt ſmiſl kratek Rkp. str 38. Promeyz 3) pwiti v kraczi 1600 Akſwietu ſie 4) nawraczi Genz gt pſtrzied tu 5) obu Nebo ma peklo prziedſebu Apodnebem gt yakz wiedie Otom wam nieczo powiedie Swiet gt toho zalozenie Wniem nicz vſtawiczneho 7) nenie Tit wiedie kterakt sie diedie 8) Geſſto geho wuoli plodie Ktoz bydle w tomto ziwotie Kak gt poddan mnohe pſotie Acz kto kdy ſſezeſtije nabude Dluho w tom trwati nebude? Acz 10) ſie kamoſi vkradne Neſſezeſtie zaſſe przipadne Swiet gt wſobie prawa woyna Rziedkot wniem chwile pokoyna Yaſny czas apotom mracny 1595 1590 1615 1) zubom B; sr 2087. — 2) noci, v B nenie noczy; v A je noci buď též gent., nebo nom. se zachovanou koncovkou i, jako ve stč. choti, hosti (Šafařík, Poč. 35) a v nár. pis. mor.: potkala ho smrti (Sušil, 10), nadešla ho smrci (tamt. 12), já sem smrti Hospodina (tamt. 16), chodí smrti po předdvoru (tamt. 775). — 3) Protoz B. 4) ſe zaſe B. — 5) napro- — ſtrzedku B. — 6) pod lebu B; ostatně žádá rým starší formy sobú, ač oba rkp. mají sebú. — 7) ustavičného v obou rkp. ale snad má býti ústavného, jako ústavná tma 1591, ústavná 8) V. 1607 a násl. zní v B trochu jinak: Cza- mysl 1626. —
138 1610 1605 Tu zadne nadiege nenie Nez placz azubow 1) ſſkrzipenie Tma vſtawna wieczne horzie Ale naneby nahorzie Tam gt ſwietlo bez przieſtanie W bozſtwy prziedywne kochanie Wzdy gt tam den nykdi noczi 2 Zaloſt nema zadne moczi Any ktery nedoſtatek O niemz moy gt ſmiſl kratek Rkp. str 38. Promeyz 3) pwiti v kraczi 1600 Akſwietu ſie 4) nawraczi Genz gt pſtrzied tu 5) obu Nebo ma peklo prziedſebu Apodnebem gt yakz wiedie Otom wam nieczo powiedie Swiet gt toho zalozenie Wniem nicz vſtawiczneho 7) nenie Tit wiedie kterakt sie diedie 8) Geſſto geho wuoli plodie Ktoz bydle w tomto ziwotie Kak gt poddan mnohe pſotie Acz kto kdy ſſezeſtije nabude Dluho w tom trwati nebude? Acz 10) ſie kamoſi vkradne Neſſezeſtie zaſſe przipadne Swiet gt wſobie prawa woyna Rziedkot wniem chwile pokoyna Yaſny czas apotom mracny 1595 1590 1615 1) zubom B; sr 2087. — 2) noci, v B nenie noczy; v A je noci buď též gent., nebo nom. se zachovanou koncovkou i, jako ve stč. choti, hosti (Šafařík, Poč. 35) a v nár. pis. mor.: potkala ho smrti (Sušil, 10), nadešla ho smrci (tamt. 12), já sem smrti Hospodina (tamt. 16), chodí smrti po předdvoru (tamt. 775). — 3) Protoz B. 4) ſe zaſe B. — 5) napro- — ſtrzedku B. — 6) pod lebu B; ostatně žádá rým starší formy sobú, ač oba rkp. mají sebú. — 7) ustavičného v obou rkp. ale snad má býti ústavného, jako ústavná tma 1591, ústavná 8) V. 1607 a násl. zní v B trochu jinak: Cza- mysl 1626. —
Strana 139
139 1595 1600 1605 1610 tu žádné naděje nenie. než pláč a zubóv skřipenie, tma ústavná, věčné hoře; ale na nebi na hoře. tam jest světlo bez přestánie, v božství předivné kochánie, vždy jest tam den, nikdy noci, žalost nemá žádné moci ani který nedostatek, o němž mój jest smysl krátek. Pro nějž praviti ukráci a k světu sě zase navráci. jenž jest na prostředku obú nebo má peklo pod sebú a pod nebem jest, jakž vědě o tom vám něco povědě. Svět jest toho za loženie, v něm nic ustavičného nenie, tiť vědie, kterak sě dědie. ježto jeho vuoli plodie, ktož bydlé v tomto životě. kak jest poddán mnohé psotě. Ač kto kdy ščestie nabude. dlúho v tom trvati nebude. až sě kamosi ukradne, neščestie zase připadne. Svět jest v sobě pravá vojna, řiedkoť v něm chvíle pokojná, jasný čas, a potom mračný. 1590 1615 fowet se wzdy wniem mienie Tit wiedie kterakowet gt czenie Wtomto ktoz bydli zywotie atd.; také v A poukazuje k něja- kému snad porušení jednak nesprávný rým dědie: plodie, jednak nejasný smysl slova dědie sě; hodil by se sem význam děditi = trvati (v. Jungm. Sl.), ale zvratné sě k významu přechodnému (děditi = získati v dědictví) ukazuje; ve v. 969 a 970 rýmuje se nehodí: plodí, a ježto se rýmy často opa- kují, možno se domnívati, že i zde má býti hodie m. dědie. — 9) B má místo verše 1612 Blazen geſt acz geho zbude, t. j. opakovaný verš 816. — 10) až ve smyslu a už, a hle; v. Jungm. Sl. pod až = a hle, ano. .
139 1595 1600 1605 1610 tu žádné naděje nenie. než pláč a zubóv skřipenie, tma ústavná, věčné hoře; ale na nebi na hoře. tam jest světlo bez přestánie, v božství předivné kochánie, vždy jest tam den, nikdy noci, žalost nemá žádné moci ani který nedostatek, o němž mój jest smysl krátek. Pro nějž praviti ukráci a k světu sě zase navráci. jenž jest na prostředku obú nebo má peklo pod sebú a pod nebem jest, jakž vědě o tom vám něco povědě. Svět jest toho za loženie, v něm nic ustavičného nenie, tiť vědie, kterak sě dědie. ježto jeho vuoli plodie, ktož bydlé v tomto životě. kak jest poddán mnohé psotě. Ač kto kdy ščestie nabude. dlúho v tom trvati nebude. až sě kamosi ukradne, neščestie zase připadne. Svět jest v sobě pravá vojna, řiedkoť v něm chvíle pokojná, jasný čas, a potom mračný. 1590 1615 fowet se wzdy wniem mienie Tit wiedie kterakowet gt czenie Wtomto ktoz bydli zywotie atd.; také v A poukazuje k něja- kému snad porušení jednak nesprávný rým dědie: plodie, jednak nejasný smysl slova dědie sě; hodil by se sem význam děditi = trvati (v. Jungm. Sl.), ale zvratné sě k významu přechodnému (děditi = získati v dědictví) ukazuje; ve v. 969 a 970 rýmuje se nehodí: plodí, a ježto se rýmy často opa- kují, možno se domnívati, že i zde má býti hodie m. dědie. — 9) B má místo verše 1612 Blazen geſt acz geho zbude, t. j. opakovaný verš 816. — 10) až ve smyslu a už, a hle; v. Jungm. Sl. pod až = a hle, ano. .
Strana 140
140 1620 1625 1630 Ty proto nebud rozpaczni By prodeſſt ſlotu nebo mrazy Neb ktere ſwietſke prziekazi Chtiel ſmuten atruchel byti Nelzie gt tiech pmien zbiti Kazdemu 1) zde wtomto tiele Protoz miey ſie wzdy weſele Takez wnoczi yako wedne Bud vſtawne miſly gedne 3) Nechat ſie ſwiet yakz chcze mieni Ty mieg wſwem ſrdecznem chtieni 1) Aby wſſeliku zadoſti Zadal nebeſke radoſti W ſwietie nadiege neklada Tot gt krali nas wſſech rada Bobr radij 1635 1640 1645 Bobr zwierzie nieczo hlupe Wzdy ſe rad vwodie kupe Ten pmluwy krali ſkazni Arzka wzdy ſie rad mey wlazny Wteple wannye fie kochage Wſſeho gineho netbage Tak mieg ſwoy zywot wzdy biele Nadto cziftotu wſwem tiele Rkp. str. 39. Zachoway at ſie neczerni 5) Odſmilſtwie neczne poſſkwrny Poſluchay krali me rady Stawyey ſobie twrze y hrady 6) Wſſie drziewim abez kamenie Netbay aczt ypewno nenie Ato wdole bliz vwody Newaz ſobie nicz te ſſkody 1) každému, v B žádnému; podobné zvláštnosti staro- české negace ve v. 40. ve všech zemiech tajno nenie a 1648. — 2) takež v. všeho jiného netbaje, pak 553, 998, 1157, 1878.
140 1620 1625 1630 Ty proto nebud rozpaczni By prodeſſt ſlotu nebo mrazy Neb ktere ſwietſke prziekazi Chtiel ſmuten atruchel byti Nelzie gt tiech pmien zbiti Kazdemu 1) zde wtomto tiele Protoz miey ſie wzdy weſele Takez wnoczi yako wedne Bud vſtawne miſly gedne 3) Nechat ſie ſwiet yakz chcze mieni Ty mieg wſwem ſrdecznem chtieni 1) Aby wſſeliku zadoſti Zadal nebeſke radoſti W ſwietie nadiege neklada Tot gt krali nas wſſech rada Bobr radij 1635 1640 1645 Bobr zwierzie nieczo hlupe Wzdy ſe rad vwodie kupe Ten pmluwy krali ſkazni Arzka wzdy ſie rad mey wlazny Wteple wannye fie kochage Wſſeho gineho netbage Tak mieg ſwoy zywot wzdy biele Nadto cziftotu wſwem tiele Rkp. str. 39. Zachoway at ſie neczerni 5) Odſmilſtwie neczne poſſkwrny Poſluchay krali me rady Stawyey ſobie twrze y hrady 6) Wſſie drziewim abez kamenie Netbay aczt ypewno nenie Ato wdole bliz vwody Newaz ſobie nicz te ſſkody 1) každému, v B žádnému; podobné zvláštnosti staro- české negace ve v. 40. ve všech zemiech tajno nenie a 1648. — 2) takež v. všeho jiného netbaje, pak 553, 998, 1157, 1878.
Strana 141
141 1620 1625 1630 Ty proto nebuď rozpačný, by pro dešť, slotu nebo mrazy neb které světské přiekazy chtěl smuten a truchel býti; nelzě jest těch proměn zbýti každému zde v tomto těle. Protož měj sě vždy vesele takež v noci, jako ve dne; buď ústavné mysli jedne, nechať sě svět jakž chce mění, ty měj v svém srdečném chtění, aby všelikú žádostí žádal nebeské radosti, v světě naděje neklada. Toť jest, králi, nás všech rada. Bobr radí. 1635 1640 Bobr zvieře něco hlúpé vždy se rád u vodě kúpe. Ten promluvi králi s kázní a řka: Vždy sě rád mej v lázni, v teplé vaně sě kochaje, všeho jiného netbaje. Tak měj svój život vždy biele, nad to čistotu v svém těle zachovaj ať sě nečrní od smilstvie nectné poškvrny. Poslúchaj, králi, mé rady, stavěj sobě tvrze i hrady, 1645 vše dřievím a bez kamenie, netbaj, ačť i pevno nenie, a to v dole, blíž u vody nevaž sobě nic té škody — 12. — 3) jedne v. 92; B: gedine. — 4) wzdy vſtawiczeni B m. v svém srd. cht.). — 5) nezežrni B. — 6) twrde hrady B m. tvrze i h.)
141 1620 1625 1630 Ty proto nebuď rozpačný, by pro dešť, slotu nebo mrazy neb které světské přiekazy chtěl smuten a truchel býti; nelzě jest těch proměn zbýti každému zde v tomto těle. Protož měj sě vždy vesele takež v noci, jako ve dne; buď ústavné mysli jedne, nechať sě svět jakž chce mění, ty měj v svém srdečném chtění, aby všelikú žádostí žádal nebeské radosti, v světě naděje neklada. Toť jest, králi, nás všech rada. Bobr radí. 1635 1640 Bobr zvieře něco hlúpé vždy se rád u vodě kúpe. Ten promluvi králi s kázní a řka: Vždy sě rád mej v lázni, v teplé vaně sě kochaje, všeho jiného netbaje. Tak měj svój život vždy biele, nad to čistotu v svém těle zachovaj ať sě nečrní od smilstvie nectné poškvrny. Poslúchaj, králi, mé rady, stavěj sobě tvrze i hrady, 1645 vše dřievím a bez kamenie, netbaj, ačť i pevno nenie, a to v dole, blíž u vody nevaž sobě nic té škody — 12. — 3) jedne v. 92; B: gedine. — 4) wzdy vſtawiczeni B m. v svém srd. cht.). — 5) nezežrni B. — 6) twrde hrady B m. tvrze i h.)
Strana 142
142 Acz ſie ſruſſy arozpline 1650 Vdielaſs pak opiet gine Wlaſſtowicze radij 1655 1660 Wlafftowicze wecze ktomu Chezeſſli rad pewnemu domu Chezit ſwu radu k tomu dati Racz odrziewie nedielati Ani nabahnie vwodie Acz ſie chczeſs wyſtrzieczi ſſkodie Ale nadobrem zakladu Mage mudrich lydy radu Gieſſtot raditi vmiegi Akwiecznoſti rozumiegi 1) Dielay twrde ſklepy ſobie Acz chczeſs aby trwalo tobie 2) Kolczava radij 1665 1670 1675 Potom ſie doſta kolczawie Ta doſti mudrzie rozprawie Arzkucz pwim giſtie krali Ze czaſtokrat lide mali V mnohych przihodach gſu platni Vkladnit gſu y vdatni Czehoz neprziemohu moczi Smiſl magi kupomoczi Zie tomu wzdy odolagi Caſtot ſilne prziemahagi Mnohyt poznan gt wchytroſti Acz ſie gt opozdil roſti Ale ma odprzirozenie Mudroſt rozum 3) y vmienie ptoz ſluſſie rozumieti Kak kte'ho maſs w ezeſt mieti Neyakz widyſs napoſtawie 1) k věčnosti rozumějí, srov. 1565: že ty k tomu neroz-
142 Acz ſie ſruſſy arozpline 1650 Vdielaſs pak opiet gine Wlaſſtowicze radij 1655 1660 Wlafftowicze wecze ktomu Chezeſſli rad pewnemu domu Chezit ſwu radu k tomu dati Racz odrziewie nedielati Ani nabahnie vwodie Acz ſie chczeſs wyſtrzieczi ſſkodie Ale nadobrem zakladu Mage mudrich lydy radu Gieſſtot raditi vmiegi Akwiecznoſti rozumiegi 1) Dielay twrde ſklepy ſobie Acz chczeſs aby trwalo tobie 2) Kolczava radij 1665 1670 1675 Potom ſie doſta kolczawie Ta doſti mudrzie rozprawie Arzkucz pwim giſtie krali Ze czaſtokrat lide mali V mnohych przihodach gſu platni Vkladnit gſu y vdatni Czehoz neprziemohu moczi Smiſl magi kupomoczi Zie tomu wzdy odolagi Caſtot ſilne prziemahagi Mnohyt poznan gt wchytroſti Acz ſie gt opozdil roſti Ale ma odprzirozenie Mudroſt rozum 3) y vmienie ptoz ſluſſie rozumieti Kak kte'ho maſs w ezeſt mieti Neyakz widyſs napoſtawie 1) k věčnosti rozumějí, srov. 1565: že ty k tomu neroz-
Strana 143
143 ač sě zruší a rozplyne, 1650 uděláš pak opět jiné. Vlašťovice radí. 1655 1660 Vlaštovice vece k tomu: Chcešli rád pevnému domu, chciť svú radu k tomu dáti, rač od dřievie nedělati, ani na bahně u vodě. ač sě chceš vystřieci škodě, ale na dobrém základu, maje múdrých lidí radu, ježtoť raditi umějí a k věčnosti rozumějí; dělaj tvrdé sklepy sobě, ač chceš, aby trvalo tobě. Kolčava radí. 1665 1670 1675 Potom sě dosta kolčavě. Ta dosti múdře rozprávě a řkúc: Pravím jistě, králi, že častokrát lidé malí v mnohých příhodách jsú platni; úkladnit jsú i udatni; čehož nepřemohú mocí, smysl mají ku pomoci. že tomu vždy odolají, častoť silné přemáhají. Mnohýť poznán jest v chytrosti, ač sě jest opozdil rósti, ale má od přirozenie múdrost, rozum i uměnie. Protož slušie rozuměti, kak kterého máš v čest mieti: nejakž vidíš na postavě, umieš. — 2) V. 1661 a 1662 v B nejsou. — 3) chytroſt B.
143 ač sě zruší a rozplyne, 1650 uděláš pak opět jiné. Vlašťovice radí. 1655 1660 Vlaštovice vece k tomu: Chcešli rád pevnému domu, chciť svú radu k tomu dáti, rač od dřievie nedělati, ani na bahně u vodě. ač sě chceš vystřieci škodě, ale na dobrém základu, maje múdrých lidí radu, ježtoť raditi umějí a k věčnosti rozumějí; dělaj tvrdé sklepy sobě, ač chceš, aby trvalo tobě. Kolčava radí. 1665 1670 1675 Potom sě dosta kolčavě. Ta dosti múdře rozprávě a řkúc: Pravím jistě, králi, že častokrát lidé malí v mnohých příhodách jsú platni; úkladnit jsú i udatni; čehož nepřemohú mocí, smysl mají ku pomoci. že tomu vždy odolají, častoť silné přemáhají. Mnohýť poznán jest v chytrosti, ač sě jest opozdil rósti, ale má od přirozenie múdrost, rozum i uměnie. Protož slušie rozuměti, kak kterého máš v čest mieti: nejakž vidíš na postavě, umieš. — 2) V. 1661 a 1662 v B nejsou. — 3) chytroſt B.
Strana 144
144 Rkp. str. 40 1680 Ale vptagie ſie pwie Yakz cztnoſt ymocz zwieſs dokoho Tak giey mieg wezeſt podle toho Slawik radij 1685 1690 1695 1700 1705 Slawik ochotnie a welmi 1) mile Wecze krali bud wzdi pile Aby miel zpiewawe ptaky Ktomu miſterne zpiewaky Mage wtom ſwe vtieſſenie Wrozlicznich hlaſiech 2) pmienienie Kdez kazdy zwlaſſtie ſwu notu Rowna ſie zdruhim wgednotu Sliſs take hlaſy hahodne 3) Gimiz twe ſrdeze odmladne Ytwe wſſeczko przirozenie Nebt gt to zdrawi prodlenie 4) Pyſſeze hudcze ty mieg take Tiem ſie twa hlawa poſili Mage taku kratochwili Od wibornich hudeb 6) hlaſu Naywiecz pod letnieho czaſſu Geſſtot oziwa korzienie Weſeli ſie wſſe ſtworzienie Kdyz giz mag w rozlicznem kwietij Drazie weſſken ſwiet oſwieti Giz powietrzie wſſady hladke Wniemz ſliſſite 7) pienie ſladke Wedne wnoczi ywſwitanie Od ptaczkuow mile zpiewanie Wleſie whagi ynapoli 1710 Wtom mieg vtiechu kſwey woli 1) v B není. — 2) hlafow B; lokal v A možno vyložiti syntaktickou attrakcí, jako na př. Vstavše k svatému Pankráci 3) lahodne hrobu šli (Pass., v. Listy filolol. 1875, 120 sl.) B. — 4) prodleníe = prodloužení; sr. 131. — 5) V. 1696 v A není; v B: Od ſtrun wſſelikterake ſtroge; zde pak dáno
144 Rkp. str. 40 1680 Ale vptagie ſie pwie Yakz cztnoſt ymocz zwieſs dokoho Tak giey mieg wezeſt podle toho Slawik radij 1685 1690 1695 1700 1705 Slawik ochotnie a welmi 1) mile Wecze krali bud wzdi pile Aby miel zpiewawe ptaky Ktomu miſterne zpiewaky Mage wtom ſwe vtieſſenie Wrozlicznich hlaſiech 2) pmienienie Kdez kazdy zwlaſſtie ſwu notu Rowna ſie zdruhim wgednotu Sliſs take hlaſy hahodne 3) Gimiz twe ſrdeze odmladne Ytwe wſſeczko przirozenie Nebt gt to zdrawi prodlenie 4) Pyſſeze hudcze ty mieg take Tiem ſie twa hlawa poſili Mage taku kratochwili Od wibornich hudeb 6) hlaſu Naywiecz pod letnieho czaſſu Geſſtot oziwa korzienie Weſeli ſie wſſe ſtworzienie Kdyz giz mag w rozlicznem kwietij Drazie weſſken ſwiet oſwieti Giz powietrzie wſſady hladke Wniemz ſliſſite 7) pienie ſladke Wedne wnoczi ywſwitanie Od ptaczkuow mile zpiewanie Wleſie whagi ynapoli 1710 Wtom mieg vtiechu kſwey woli 1) v B není. — 2) hlafow B; lokal v A možno vyložiti syntaktickou attrakcí, jako na př. Vstavše k svatému Pankráci 3) lahodne hrobu šli (Pass., v. Listy filolol. 1875, 120 sl.) B. — 4) prodleníe = prodloužení; sr. 131. — 5) V. 1696 v A není; v B: Od ſtrun wſſelikterake ſtroge; zde pak dáno
Strana 145
145 1680 ale uptaje sě právě; jakž ctnost i moc zvieš do koho, tak jej měj v čest podlé toho. Slavík radí. 1685 1690 1695 1700 1705 Slavík ochotně a . . . . . mile vece: Králi, buď vždy píle, aby měl zpěvavé ptáky, k tomu misterné zpěváky, maje v tom své utěšenie, v rozličných hlasiech proměněnie. kdež každý zvláště svú notú rovná sě s druhým v jednotu. Slyš také hlasy lahodné, jimiž tvé srdce odmladne i tvé všecko přirozenie, nebť jest to zdraví prodlenie. Pišťce, hudce ty měj také od strun stroje všelikaké; tiem sě tvá hlava posílí, maje takú kratochvíli od výborných hudeb hlasu, najviec podletnieho času, ježtoť ožívá kořenie, veselí sě vše stvořenie, když již máj v rozličném kvietí drazě vešken svět osvietí, již povětřie všady hladké, v němž slyšeti pěnie sladké, ve dne, v noci i v svítánie, od ptáčkuov milé zpievánie v lesě, v háji i na poli, 1710 v tom měj útěchu k svej vóli všelikaké m. všelikteraké (poněvadž v A často bývá kaké, kde B kteraké mívá), a mimo to přesmyknuta jsou poslední dvě slova, jak toho rým žádal. — 6) hudeb opravou z hudeſb. — 7) ſlyſſeti B. 10
145 1680 ale uptaje sě právě; jakž ctnost i moc zvieš do koho, tak jej měj v čest podlé toho. Slavík radí. 1685 1690 1695 1700 1705 Slavík ochotně a . . . . . mile vece: Králi, buď vždy píle, aby měl zpěvavé ptáky, k tomu misterné zpěváky, maje v tom své utěšenie, v rozličných hlasiech proměněnie. kdež každý zvláště svú notú rovná sě s druhým v jednotu. Slyš také hlasy lahodné, jimiž tvé srdce odmladne i tvé všecko přirozenie, nebť jest to zdraví prodlenie. Pišťce, hudce ty měj také od strun stroje všelikaké; tiem sě tvá hlava posílí, maje takú kratochvíli od výborných hudeb hlasu, najviec podletnieho času, ježtoť ožívá kořenie, veselí sě vše stvořenie, když již máj v rozličném kvietí drazě vešken svět osvietí, již povětřie všady hladké, v němž slyšeti pěnie sladké, ve dne, v noci i v svítánie, od ptáčkuov milé zpievánie v lesě, v háji i na poli, 1710 v tom měj útěchu k svej vóli všelikaké m. všelikteraké (poněvadž v A často bývá kaké, kde B kteraké mívá), a mimo to přesmyknuta jsou poslední dvě slova, jak toho rým žádal. — 6) hudeb opravou z hudeſb. — 7) ſlyſſeti B. 10
Strana 146
146 1715 1720 Ale to czin taku mieru Aby boha ſprawu wieru Chwalil wzdy wgeho ſworzeni Atake wtom vtieſſeni Aby wtom 1) netrwal czele leto Rozumieg lepe rzieczi teto 2) Miey tak kwaſy kratochwilne Ale czoz gt wiecze pilne Toho nezmeſkaway tady 3) Stehlyk pochwali te radi Rkp. str. 41. Yrozliczny ptacy maly Kazdyt z nich tiech ſlow pochwaly Velblud radij 1725 1730 1735 1740 Welblud negſa te poſtawy Wſſak welmi mudru rziecz pwi Rzka przipraw 4) ſwe ſrdeze ktomu Kdez ſie ſtala zaloſt komu Chudey wdowie neb ſirotku Magili ptiwnu puotku Ze kto krziwe ſaha nanie Mieg nadnimy ſlitowanie Nemozeſſli hned pomſtiti Sluſſiet ſnymi zaloſtiti Tieffye gie ochotnie mile Ktozkoli trpie naſyle Neliknug ſie di rad ktomu Neb lepe gt giti do domu Kdezto placzi5) a kwiele Nezli kdezto 6) kwas gt aweſele Mudra ſlowa gſu tak dywna Blaznom ſliſſeti tak ptiwna Tez 7) ſluncze ſowiemu zraku Ty nebyway myſli taku 8) 1) wtom opakuje se pleonasticky z verše předešlého. 2) V. 1715 a 1716 v B nejsou. — 3) tady v. 829. — 4) przyſtaw B. — 5) kdez placzy Ikagi B. — 6) Nez kdez B.
146 1715 1720 Ale to czin taku mieru Aby boha ſprawu wieru Chwalil wzdy wgeho ſworzeni Atake wtom vtieſſeni Aby wtom 1) netrwal czele leto Rozumieg lepe rzieczi teto 2) Miey tak kwaſy kratochwilne Ale czoz gt wiecze pilne Toho nezmeſkaway tady 3) Stehlyk pochwali te radi Rkp. str. 41. Yrozliczny ptacy maly Kazdyt z nich tiech ſlow pochwaly Velblud radij 1725 1730 1735 1740 Welblud negſa te poſtawy Wſſak welmi mudru rziecz pwi Rzka przipraw 4) ſwe ſrdeze ktomu Kdez ſie ſtala zaloſt komu Chudey wdowie neb ſirotku Magili ptiwnu puotku Ze kto krziwe ſaha nanie Mieg nadnimy ſlitowanie Nemozeſſli hned pomſtiti Sluſſiet ſnymi zaloſtiti Tieffye gie ochotnie mile Ktozkoli trpie naſyle Neliknug ſie di rad ktomu Neb lepe gt giti do domu Kdezto placzi5) a kwiele Nezli kdezto 6) kwas gt aweſele Mudra ſlowa gſu tak dywna Blaznom ſliſſeti tak ptiwna Tez 7) ſluncze ſowiemu zraku Ty nebyway myſli taku 8) 1) wtom opakuje se pleonasticky z verše předešlého. 2) V. 1715 a 1716 v B nejsou. — 3) tady v. 829. — 4) przyſtaw B. — 5) kdez placzy Ikagi B. — 6) Nez kdez B.
Strana 147
147 1715 1720 Ale to čiň takú měrú, aby boha s pravú věrú chválil vždy v jeho stvoření, a také v tom utěšení aby v tom netrval celé leto; rozuměj lépe řeči této, měj tak kvasy kratochvilné, ale což jest viece pilné, toho nezmeškávaj tady. Stehlík pochváli té rady i rozliční ptáci malí, každýť z nich těch slov pochváli. Velblúd radí. 1725 Velblúd nejsa té postavy, však velmi múdrú řeč pravi řka: Přistav své srdce k tomu, kdež sě stala žalost komu, chudej vdově neb sirotku; majíli protivnú puotku, že kto křivě sahá na ně, měj nad nimi slitovánie; nemóžešli hned pomstiti, šlušieť s nimi žalostiti těše je ochotně, mile. Kdož koli trpie násilé, neliknuj sě, di rád k tomu; neb lépe jest jíti do domu, kdež . . pláčí, lkají a kvielé, než .. kdež . . kvas jest a veselé. Múdrá slova jsú tak divná, 1740 bláznóm slyšeti tak protivna, jakožto slunce soviemu zraku; ty nebývaj myslí takú, 1730 1735 7) Jakozto B. — 8) myslí takú instrumental attributivní, — místo nynějšího genitivu mysli takové. 10*
147 1715 1720 Ale to čiň takú měrú, aby boha s pravú věrú chválil vždy v jeho stvoření, a také v tom utěšení aby v tom netrval celé leto; rozuměj lépe řeči této, měj tak kvasy kratochvilné, ale což jest viece pilné, toho nezmeškávaj tady. Stehlík pochváli té rady i rozliční ptáci malí, každýť z nich těch slov pochváli. Velblúd radí. 1725 Velblúd nejsa té postavy, však velmi múdrú řeč pravi řka: Přistav své srdce k tomu, kdež sě stala žalost komu, chudej vdově neb sirotku; majíli protivnú puotku, že kto křivě sahá na ně, měj nad nimi slitovánie; nemóžešli hned pomstiti, šlušieť s nimi žalostiti těše je ochotně, mile. Kdož koli trpie násilé, neliknuj sě, di rád k tomu; neb lépe jest jíti do domu, kdež . . pláčí, lkají a kvielé, než .. kdež . . kvas jest a veselé. Múdrá slova jsú tak divná, 1740 bláznóm slyšeti tak protivna, jakožto slunce soviemu zraku; ty nebývaj myslí takú, 1730 1735 7) Jakozto B. — 8) myslí takú instrumental attributivní, — místo nynějšího genitivu mysli takové. 10*
Strana 148
148 1750 1755 1760 1765 1770 Ale ſlyſs rad mudra ſlowa Prziemietag gie ſobie znowa Wzdy prziemietay wſwey pamieti Aby mohl rozumieti Takprzigdu kuzitku tobie Take mieg 1) ſtud prziſobie At ſie wzdy twe ſrdcze leka Wſmilſtwy kazdeho czloka Aby wſſweym ſrdezi byl ſtraſſen Odmrzkeho hrziechu plaſſen 2) Ale mieg wzdy miſl cziſtu Kſwe panu gezukriſtu A ſtid ſiegeho wiecz nez lidy Neb on wſſeczka ſrdcze widi Ytwe naymenftie miſſlenie 3) Tot prziedbohem tayno nenie ptoz pwim krali giſtie Mieg sie we wſfech cziniech cziftie Wkazdu chwily 4) wkazdem mieſtie Tak budeſs naprawe czeſtie Geſſtot prziemo wede wnebe Rkp. str. 42. Take neprzieſahug 5) ſebe Sliſs 6) to czoz mozeſs dati Nerod ſie obtiezowati Slyby any praczi kteru Wſſie czoz cziniſs czyn podmieru Wſkutcziech ktomu ywrzieczi7) Drz pſtrziedek wkazdey wieczi Wſſie whod 8) lepe nezli mnoho Ktoz chcze znamenay9) toho 1745 Sykora radij Pak ſie doſta naſykoru Ta mluwy krali ſpokoru 1) mieway B. — 2) V. 1751 a 1752 v B nejsou. — 3) najmenšie myšlenie v obou rkp. — 4) W kazdu chwily v B není a verš necelý. — 5) přesahovati se = přetěžovati se (Jungm.); v B je místo tohoto verše jiný: Budels gmieti radoſt
148 1750 1755 1760 1765 1770 Ale ſlyſs rad mudra ſlowa Prziemietag gie ſobie znowa Wzdy prziemietay wſwey pamieti Aby mohl rozumieti Takprzigdu kuzitku tobie Take mieg 1) ſtud prziſobie At ſie wzdy twe ſrdcze leka Wſmilſtwy kazdeho czloka Aby wſſweym ſrdezi byl ſtraſſen Odmrzkeho hrziechu plaſſen 2) Ale mieg wzdy miſl cziſtu Kſwe panu gezukriſtu A ſtid ſiegeho wiecz nez lidy Neb on wſſeczka ſrdcze widi Ytwe naymenftie miſſlenie 3) Tot prziedbohem tayno nenie ptoz pwim krali giſtie Mieg sie we wſfech cziniech cziftie Wkazdu chwily 4) wkazdem mieſtie Tak budeſs naprawe czeſtie Geſſtot prziemo wede wnebe Rkp. str. 42. Take neprzieſahug 5) ſebe Sliſs 6) to czoz mozeſs dati Nerod ſie obtiezowati Slyby any praczi kteru Wſſie czoz cziniſs czyn podmieru Wſkutcziech ktomu ywrzieczi7) Drz pſtrziedek wkazdey wieczi Wſſie whod 8) lepe nezli mnoho Ktoz chcze znamenay9) toho 1745 Sykora radij Pak ſie doſta naſykoru Ta mluwy krali ſpokoru 1) mieway B. — 2) V. 1751 a 1752 v B nejsou. — 3) najmenšie myšlenie v obou rkp. — 4) W kazdu chwily v B není a verš necelý. — 5) přesahovati se = přetěžovati se (Jungm.); v B je místo tohoto verše jiný: Budels gmieti radoſt
Strana 149
149 1745 1750 1760 ale slyš rád múdrá slova, přemietaj je sobě z nova, vždy přemietaj v tvej paměti, aby mohl rozuměti, tak přijdú k užitku tobě. Také mievaj stud při sobě, ať sě vždy tvé srdce leká v smilství každého člověka, aby v svejm srdci byl strašen, od mrzkého hřiechu plašen; ale měj vždy mysl čistú k svému pánu Jezukristu, a styď sě jeho viec než lidí, neb on všecka srdce vidí; i tvé najmenšie myšlenie, toť před bohem tajno nenie. Protož pravím, králi, jistě, měj sě ve všech činiech čistě, v každú chvíli, v každém miestě, tak budež na pravé cestě, ježtoť přiemo vede v nebe. Také nepřesahuj sebe, 1765 slibuj to, což móžeš dáti; neroď sě obtěžovati sliby ani prací kterú. Vše, což činíš, čiň pod měrú, v skutciech, k tomu také v řeči, drž prostředek v každej věci; vše vhod lépe, nežli mnoho, kdož chce, znamenaj toho. 1755 1770 Sýkora radí. Pak sě dosta na sýkoru, ta mluvi králi s pokorú — 5) Slibuy B. — 7) take wrzeczy B. — 3) vhod = ſebe. v náležitou míru; srov. přísloví: vše vhod dobro, co příliš nezdrávo. — 9) ten znamenay B.
149 1745 1750 1760 ale slyš rád múdrá slova, přemietaj je sobě z nova, vždy přemietaj v tvej paměti, aby mohl rozuměti, tak přijdú k užitku tobě. Také mievaj stud při sobě, ať sě vždy tvé srdce leká v smilství každého člověka, aby v svejm srdci byl strašen, od mrzkého hřiechu plašen; ale měj vždy mysl čistú k svému pánu Jezukristu, a styď sě jeho viec než lidí, neb on všecka srdce vidí; i tvé najmenšie myšlenie, toť před bohem tajno nenie. Protož pravím, králi, jistě, měj sě ve všech činiech čistě, v každú chvíli, v každém miestě, tak budež na pravé cestě, ježtoť přiemo vede v nebe. Také nepřesahuj sebe, 1765 slibuj to, což móžeš dáti; neroď sě obtěžovati sliby ani prací kterú. Vše, což činíš, čiň pod měrú, v skutciech, k tomu také v řeči, drž prostředek v každej věci; vše vhod lépe, nežli mnoho, kdož chce, znamenaj toho. 1755 1770 Sýkora radí. Pak sě dosta na sýkoru, ta mluvi králi s pokorú — 5) Slibuy B. — 7) take wrzeczy B. — 3) vhod = ſebe. v náležitou míru; srov. přísloví: vše vhod dobro, co příliš nezdrávo. — 9) ten znamenay B.
Strana 150
150 1805 1800 1795 1790 1775 Arzkucz ſbozie ſwieta toho Tak ma wſobie byedy mnoho Czim geho kto wiecze dobude Tiem wiecz nebezpeczen 1) bude Jakoz trnie oſtre hlozie Takez 2) bode wſwietie zbozie Praczi nepokoy prziwody Neb ktoz weczti wſbozi brodi Acz kdy tiele odpoczine Zſrdczet gemu tiezkoſt nemine Ondet 3) peczuge aſrdcze 4) krogi 5) Ktoz pilnie pozbozi ſtogi Ten geho dobywa tak ſnaznie Pracznie robotnie prziewaznie Dobuda drzi gie ſpeczi At otom vkrati 6) rzieczi Ztratit 7) ſhroznu zaloſti Protoz pwim twe miloſti Zie wſſiczkny lakomczi ſkupy Gſu wſwem rozumu tak hlupi Magi wſwem zbozi nadiegi Gimz nawieky nepſpiegi Ale dobrowolnie chudy Tiech rozum nikdy nebludy ptiwna ſſkoda wſſelika Genz ſie ſwietu zda welika Tat gim zawlas ninie 8) ſſkodna Gych miſl tak ſwobodna9) Zadnym lakomſtwem neyata Ta draha chudoba ſwata Ktoz ſu tak ſkrowni wzadoſti Chudy gſucz magi pzriedoſti Gſu bohati ybez zbozie Bydlecz vmiloſti bozie 1785 1780 Rkp. str. 43. 1) nebezpečen = ne bez starosti cf. 804 — 2) takež v. 92. — 3) ondet v. 169; B: Ant (ant). — 4) pecze frdcze B (m. peczuge afrdcze). — 5) srov.: tím by byl větší žalostí její srdce krojil (Jungm.: krojiti). — 6) ukráti: buď je to dialektická forma místo ukráci (jako na př. cítěn, mor. obo-
150 1805 1800 1795 1790 1775 Arzkucz ſbozie ſwieta toho Tak ma wſobie byedy mnoho Czim geho kto wiecze dobude Tiem wiecz nebezpeczen 1) bude Jakoz trnie oſtre hlozie Takez 2) bode wſwietie zbozie Praczi nepokoy prziwody Neb ktoz weczti wſbozi brodi Acz kdy tiele odpoczine Zſrdczet gemu tiezkoſt nemine Ondet 3) peczuge aſrdcze 4) krogi 5) Ktoz pilnie pozbozi ſtogi Ten geho dobywa tak ſnaznie Pracznie robotnie prziewaznie Dobuda drzi gie ſpeczi At otom vkrati 6) rzieczi Ztratit 7) ſhroznu zaloſti Protoz pwim twe miloſti Zie wſſiczkny lakomczi ſkupy Gſu wſwem rozumu tak hlupi Magi wſwem zbozi nadiegi Gimz nawieky nepſpiegi Ale dobrowolnie chudy Tiech rozum nikdy nebludy ptiwna ſſkoda wſſelika Genz ſie ſwietu zda welika Tat gim zawlas ninie 8) ſſkodna Gych miſl tak ſwobodna9) Zadnym lakomſtwem neyata Ta draha chudoba ſwata Ktoz ſu tak ſkrowni wzadoſti Chudy gſucz magi pzriedoſti Gſu bohati ybez zbozie Bydlecz vmiloſti bozie 1785 1780 Rkp. str. 43. 1) nebezpečen = ne bez starosti cf. 804 — 2) takež v. 92. — 3) ondet v. 169; B: Ant (ant). — 4) pecze frdcze B (m. peczuge afrdcze). — 5) srov.: tím by byl větší žalostí její srdce krojil (Jungm.: krojiti). — 6) ukráti: buď je to dialektická forma místo ukráci (jako na př. cítěn, mor. obo-
Strana 151
151 1775 a řkúc: Zbožie světa toho tak má v sobě biedy mnoho, čím jeho kto viece dobude, tiem viec nebezpečen bude. Jakož trnie, ostré hložie, takež bode v světě zbožie, práci, nepokoj přivodí; neb ktož ve cti, v zboží brodí, ač kdy tělem odpočine, z srdceť jemu těžkost nemine. ondeť péče srdce krojí. Ktož pilně po zboží stojí, ten jeho dobývá tak snažně, pracně, robotně, převážně, dobuda drží je s pečí, ať o tom ukráti řeči, ztratíť je s hroznú žalostí. Protož pravím tvé milosti, že všickni lakomci skúpí jsú v svém rozumu tak hlúpi, mají v svém zboží naději, jímž na věky neprospějí; ale dobrovolně chudí, těch rozum nikdy neblúdí, protivná škoda všeliká, jenž sě světu zdá veliká, tať jim za vlas nýnie škodna; jich mysl tak jest svobodna, žádným lakomstvem nejata. ta drahá chudoba svatá! Ktož sú tak skrovni v žádosti, chudi jsúc mají předosti, jsú bohati i bez zbožie, bydléc u milosti božie. 1780 1790 1785 1795 1805 1800 hatěn Šemb. dial. 36 a 39, slc. chytený a imperf. mútiech, vodiech místo žádaného múciech, voziech atp.), anebo spíše chyba písařova, jenž napsal vkrati místo ukráci anebo místo ukrátím. B má: Chczyt wtom vkratiti rzeczy. — 7) Ztratit gie 9) geſt ſwobodna B. — B. — 3) nynie v. 174.
151 1775 a řkúc: Zbožie světa toho tak má v sobě biedy mnoho, čím jeho kto viece dobude, tiem viec nebezpečen bude. Jakož trnie, ostré hložie, takež bode v světě zbožie, práci, nepokoj přivodí; neb ktož ve cti, v zboží brodí, ač kdy tělem odpočine, z srdceť jemu těžkost nemine. ondeť péče srdce krojí. Ktož pilně po zboží stojí, ten jeho dobývá tak snažně, pracně, robotně, převážně, dobuda drží je s pečí, ať o tom ukráti řeči, ztratíť je s hroznú žalostí. Protož pravím tvé milosti, že všickni lakomci skúpí jsú v svém rozumu tak hlúpi, mají v svém zboží naději, jímž na věky neprospějí; ale dobrovolně chudí, těch rozum nikdy neblúdí, protivná škoda všeliká, jenž sě světu zdá veliká, tať jim za vlas nýnie škodna; jich mysl tak jest svobodna, žádným lakomstvem nejata. ta drahá chudoba svatá! Ktož sú tak skrovni v žádosti, chudi jsúc mají předosti, jsú bohati i bez zbožie, bydléc u milosti božie. 1780 1790 1785 1795 1805 1800 hatěn Šemb. dial. 36 a 39, slc. chytený a imperf. mútiech, vodiech místo žádaného múciech, voziech atp.), anebo spíše chyba písařova, jenž napsal vkrati místo ukráci anebo místo ukrátím. B má: Chczyt wtom vkratiti rzeczy. — 7) Ztratit gie 9) geſt ſwobodna B. — B. — 3) nynie v. 174.
Strana 152
152 Przibywali zbozie komu 1810 Neprzikladay ſrdcze ktomu Tak ſykora rziecz 1) ſkona Potom ſie doſta naſlona Slon radij 1815 1820 1825 1830 Genz take ſtaſſie wtom rzadu Ten krali da taku radu Rzka oſtrziehay ſnaznie ſebe Nebt gſu wſſady wuokol tebe Čertie Iſtiwy ynaſilny Tweho zatraczenie pilni Bezprzieſtanie wedne wnoczi Hleday by ge mohl prziemoczi Wzpowiedy mage ſſkruſſenie Tiem gim 2) wſſie vtieſſenie Ruſſyz ywſſeczku radoſt Kdyz ſie nenawratiſs whrziechy wzloft 3) Dawamt to wiedieti czele Tiem 4) ſmutifs neprzietele Bydle wuſtawiczne cztnoſti Tot ya pwim twe miloſti Maſſly wtom ktere prziekazi Ktov tobie takto razy Wezmi ſobie poſilnienie Sgeziſſowa vtieſſenie Pomny nageho krew drahu Mocz oteymeſs ſwemu wrahu 1835 5) 1840 Proti czertu ſwietu tielu Mieg kbohu nadiegi ezelu Czoz ſam odſebe nemozeſs Sgezukriſtem wſſe prziemozeſs Tot take ſluſſie wiedieti 1) ſwu rzecz B. — 2) gegich B. — 3) V. 1823 a 1824 v B: Zruſyſs y wſſichnu vtiechu Když ſe nenawratiſs k hrziechu
152 Przibywali zbozie komu 1810 Neprzikladay ſrdcze ktomu Tak ſykora rziecz 1) ſkona Potom ſie doſta naſlona Slon radij 1815 1820 1825 1830 Genz take ſtaſſie wtom rzadu Ten krali da taku radu Rzka oſtrziehay ſnaznie ſebe Nebt gſu wſſady wuokol tebe Čertie Iſtiwy ynaſilny Tweho zatraczenie pilni Bezprzieſtanie wedne wnoczi Hleday by ge mohl prziemoczi Wzpowiedy mage ſſkruſſenie Tiem gim 2) wſſie vtieſſenie Ruſſyz ywſſeczku radoſt Kdyz ſie nenawratiſs whrziechy wzloft 3) Dawamt to wiedieti czele Tiem 4) ſmutifs neprzietele Bydle wuſtawiczne cztnoſti Tot ya pwim twe miloſti Maſſly wtom ktere prziekazi Ktov tobie takto razy Wezmi ſobie poſilnienie Sgeziſſowa vtieſſenie Pomny nageho krew drahu Mocz oteymeſs ſwemu wrahu 1835 5) 1840 Proti czertu ſwietu tielu Mieg kbohu nadiegi ezelu Czoz ſam odſebe nemozeſs Sgezukriſtem wſſe prziemozeſs Tot take ſluſſie wiedieti 1) ſwu rzecz B. — 2) gegich B. — 3) V. 1823 a 1824 v B: Zruſyſs y wſſichnu vtiechu Když ſe nenawratiſs k hrziechu
Strana 153
153 Přibýváli zbožie komu, 1810 nepřikládaj srdce k tomu. Tak sýkora svú řeč skona. Potom sě dosta na slona, Slon radí. 1820 1815 1825 1830 jenž také stáše v tom řadu; ten králi da takú radu řka: Ostřichaj snažně sebe, nebť jsú všady vuokol tebe čertie lstiví i násilní, tvého zatracenie pilní bez přestánie, ve dne v noci. Hledaj, by je mohl přemoci v zpovědi maje skrúšenie; tiem jejich vše utěšenie zrušíš i všecku útěchu, když sě nenavrátíš k hřiechu.... Dávámť to věděti cele, najviec smútíš nepřietele, bydle v ustavičné ctnosti, toť já pravím tvé milosti; mášli v tom které přiekazy, k tomu tobě takto razi, vezmi sobě posilněnie z Ježíšova utěšenie, pomni na jeho krev drahú, moc otejmež svému vrahu, pak sám nabudeš všie síly, pomniž na to, mój králi milý. Proti čertu, světu, tělu měj k bohu naději celú; což sám od sebe nemóžeš, 1840 s Jezukristem vše přemóžeš. Toť také slušie věděti, 1835 4) Naywiecz B. — 5) V. 1835 a 1836 v A nejsou; v B: Pak ſam nabudeſs wſſie ſyly Pomniz nato moy krali mily.
153 Přibýváli zbožie komu, 1810 nepřikládaj srdce k tomu. Tak sýkora svú řeč skona. Potom sě dosta na slona, Slon radí. 1820 1815 1825 1830 jenž také stáše v tom řadu; ten králi da takú radu řka: Ostřichaj snažně sebe, nebť jsú všady vuokol tebe čertie lstiví i násilní, tvého zatracenie pilní bez přestánie, ve dne v noci. Hledaj, by je mohl přemoci v zpovědi maje skrúšenie; tiem jejich vše utěšenie zrušíš i všecku útěchu, když sě nenavrátíš k hřiechu.... Dávámť to věděti cele, najviec smútíš nepřietele, bydle v ustavičné ctnosti, toť já pravím tvé milosti; mášli v tom které přiekazy, k tomu tobě takto razi, vezmi sobě posilněnie z Ježíšova utěšenie, pomni na jeho krev drahú, moc otejmež svému vrahu, pak sám nabudeš všie síly, pomniž na to, mój králi milý. Proti čertu, světu, tělu měj k bohu naději celú; což sám od sebe nemóžeš, 1840 s Jezukristem vše přemóžeš. Toť také slušie věděti, 1835 4) Naywiecz B. — 5) V. 1835 a 1836 v A nejsou; v B: Pak ſam nabudeſs wſſie ſyly Pomniz nato moy krali mily.
Strana 154
154 Aby pilen byl ſwich dieti At roftu weczti aw . . . . 1) . . . . . . . . . bazni 1845 Ktoz na buoh naczeſt2) tbagi Wtom tie wiernie wyftrziehagi Neb 3) czozt obyknu 4) zmlady Tot czinie naſtaroſt rady Bydle s ſwatym budeſs ſwati 1850 Sproklatim budeſs proklati Noh radij 1855 1860 1865 Noh ten te rzieczi pochvali Rzka 5) kdyz gſu dieti mali Maſs gich owſſem byti pilen Rkp. str. 44. Tak yakz 6) moczen yſilen Kdyz prziemozeſs neprzatele 7) Tat s) ia tobie radim czele Neſmluway ſie ſnim napoli Czoz pwi newierz gemu9) nikoli Wzdy gey nes doſweho domu Anaucz swe dieti tomu Dawage gim ztoho wnadu At tez vmiegi zamladu Tak 10) krali pwim tobie Zlatto wzdi mieway prziſobie Kdyz bydliſs naſwem pokogi At ſie gim twe ſrdcze kogi Hledye nadrahe poklady Tot konecz nohowy rady Gednorozecz radij Když kral ſliſſal rzieczi mnohe 1870 Tehdy zwierzie gedno rohe Take mluwy krali yaſnie 1) V.1843 a 1844 v A omylem jsou skomoleny v jeden; v B: At roftu weczti a wkazni Neday gim bydliti bez bazni. 2) a naczeſt B. 3) Nebo B. — — 4) obwyknu B. — 5) A
154 Aby pilen byl ſwich dieti At roftu weczti aw . . . . 1) . . . . . . . . . bazni 1845 Ktoz na buoh naczeſt2) tbagi Wtom tie wiernie wyftrziehagi Neb 3) czozt obyknu 4) zmlady Tot czinie naſtaroſt rady Bydle s ſwatym budeſs ſwati 1850 Sproklatim budeſs proklati Noh radij 1855 1860 1865 Noh ten te rzieczi pochvali Rzka 5) kdyz gſu dieti mali Maſs gich owſſem byti pilen Rkp. str. 44. Tak yakz 6) moczen yſilen Kdyz prziemozeſs neprzatele 7) Tat s) ia tobie radim czele Neſmluway ſie ſnim napoli Czoz pwi newierz gemu9) nikoli Wzdy gey nes doſweho domu Anaucz swe dieti tomu Dawage gim ztoho wnadu At tez vmiegi zamladu Tak 10) krali pwim tobie Zlatto wzdi mieway prziſobie Kdyz bydliſs naſwem pokogi At ſie gim twe ſrdcze kogi Hledye nadrahe poklady Tot konecz nohowy rady Gednorozecz radij Když kral ſliſſal rzieczi mnohe 1870 Tehdy zwierzie gedno rohe Take mluwy krali yaſnie 1) V.1843 a 1844 v A omylem jsou skomoleny v jeden; v B: At roftu weczti a wkazni Neday gim bydliti bez bazni. 2) a naczeſt B. 3) Nebo B. — — 4) obwyknu B. — 5) A
Strana 155
155 1845 aby pilen byl svých dětí, ať rostú ve cti a v kázni. nedaj jim bydliti bez bázni. Ktož na buoh a na čest tbají, v tom tě věrně vystřiehají; nebo cožť obyknú z mládí, toť činie na starost rádi. Bydle s svatým budeš svatý, 1850 s proklatým budeš proklatý. Noh radí. 1855 1860 Noh ten té řeči pochváli a řka: Když jsú děti maly, máš jich ovšem býti pilen, tak jakožs mocen i silen. Když přemóžeš nepřítele, toť já tobě radím cele, nesmlúvaj sě s ním na poli, což praví, nevěř jemu nikoli. vždy jej nes do svého domu; a nauč své děti tomu dávaje jim z toho vnadu, ať též umějí za mladu. Také, králi, pravím tobě, zlato vždy mievaj při sobě; 1865 když bydlíš na svém pokoji, ať sě jím tvé srdce kojí hledě na drahé poklady. Toť konec nohovy rady. Jednorožec radí. Když král slyšal řeči mnohé, 1870 tehdy zvieře jednorohé také mluvi králi jasně. rzka B. — 6) Jakozs B. — 7) Neprzytele B. — 3) Tot B. — 2) mu B. — 1°) take B.
155 1845 aby pilen byl svých dětí, ať rostú ve cti a v kázni. nedaj jim bydliti bez bázni. Ktož na buoh a na čest tbají, v tom tě věrně vystřiehají; nebo cožť obyknú z mládí, toť činie na starost rádi. Bydle s svatým budeš svatý, 1850 s proklatým budeš proklatý. Noh radí. 1855 1860 Noh ten té řeči pochváli a řka: Když jsú děti maly, máš jich ovšem býti pilen, tak jakožs mocen i silen. Když přemóžeš nepřítele, toť já tobě radím cele, nesmlúvaj sě s ním na poli, což praví, nevěř jemu nikoli. vždy jej nes do svého domu; a nauč své děti tomu dávaje jim z toho vnadu, ať též umějí za mladu. Také, králi, pravím tobě, zlato vždy mievaj při sobě; 1865 když bydlíš na svém pokoji, ať sě jím tvé srdce kojí hledě na drahé poklady. Toť konec nohovy rady. Jednorožec radí. Když král slyšal řeči mnohé, 1870 tehdy zvieře jednorohé také mluvi králi jasně. rzka B. — 6) Jakozs B. — 7) Neprzytele B. — 3) Tot B. — 2) mu B. — 1°) take B.
Strana 156
156 1875 1880 1885 1890 1895 1900 1905 Rzka mieg ſie wzdy cziſtie ykraſnie Wſkutku wmyſli wkazdem diele Zwlafftie cziſtotu natiele Toho draheho poklada Pilnie choway tot ma rada Ktoz panenſtwie gednu zbude Wiecznie geho nenabude Protoz mieg 1) wmiſſli waznie Aſtrziez ſwe cziſtoti ſnaznie Neb ktoz zde drzi czyſtotu Ten andielſkemu zywotu Rowna ſie acz ma vſyle Geziſſowy gt gim pile Genz ſwich neoſtawa wnuzy Ktoz gemu tak weziſtotie ſluzy Tot take pwim zaczelo Kdyz chowaſs cziſtie ſwe tielo Mieyz ymyſl ktomu cziſtu Tak ſie ſlibiſs gezukriſtu Cziſtota wrag nedowody Kte'az zírdcze nepochody ptoz mieg cziſte miſſlenie Ato wiez bez pochlebenie Zie maſs gezyſſe prziſobie Protoz krali pwim tobie Howiey pilnie hofti tomu Rkp. str. 45. Neb yakz wynde ztweho domu Prohrziech nebo zle zadoſti Tak maſs yhned dyabli hoſti Tit mocznie wtwe ſrdcze ſiedu 2) Azhrziechu whrziech tie powedu Nemagicze pwa ktobie Protoz rucze przid ſam kſobie Aby pwemu diediczi Gezukriſtu kralowiczi Dal prziebytek ſweho domu Neb on ſam ma pwo ktor 1) miey ſe B. — 2) wſedu B; srov. 507.
156 1875 1880 1885 1890 1895 1900 1905 Rzka mieg ſie wzdy cziſtie ykraſnie Wſkutku wmyſli wkazdem diele Zwlafftie cziſtotu natiele Toho draheho poklada Pilnie choway tot ma rada Ktoz panenſtwie gednu zbude Wiecznie geho nenabude Protoz mieg 1) wmiſſli waznie Aſtrziez ſwe cziſtoti ſnaznie Neb ktoz zde drzi czyſtotu Ten andielſkemu zywotu Rowna ſie acz ma vſyle Geziſſowy gt gim pile Genz ſwich neoſtawa wnuzy Ktoz gemu tak weziſtotie ſluzy Tot take pwim zaczelo Kdyz chowaſs cziſtie ſwe tielo Mieyz ymyſl ktomu cziſtu Tak ſie ſlibiſs gezukriſtu Cziſtota wrag nedowody Kte'az zírdcze nepochody ptoz mieg cziſte miſſlenie Ato wiez bez pochlebenie Zie maſs gezyſſe prziſobie Protoz krali pwim tobie Howiey pilnie hofti tomu Rkp. str. 45. Neb yakz wynde ztweho domu Prohrziech nebo zle zadoſti Tak maſs yhned dyabli hoſti Tit mocznie wtwe ſrdcze ſiedu 2) Azhrziechu whrziech tie powedu Nemagicze pwa ktobie Protoz rucze przid ſam kſobie Aby pwemu diediczi Gezukriſtu kralowiczi Dal prziebytek ſweho domu Neb on ſam ma pwo ktor 1) miey ſe B. — 2) wſedu B; srov. 507.
Strana 157
157 1875 1880 1885 1890 1895 1900 1905 řka: Měj se vždy čistě i krásně v skutku, v mysli, v každém diele, zvláště čistotú na těle. Toho drahého poklada pilně chovaj, toť má rada; ktož panenstvie jednú zbude, věčně jeho nenabude. Protož měj se v mysli vážně a střez své čistoty snažně, neb ktož zde drží čistotu. ten andělskému životu rovná sě, ač má úsilé; Ježíšovi jest jim píle, jenž svých neostává v núzi, ktož jemu tak v čistotě slúží. Toť také pravím za celo, když chováš čistě své tělo. mejž i mysl k tomu čistú, tak sě slíbíš Jezukristu; čistota v ráj nedovodí, kteráž z srdce nepochodí; protož měj čisté myšlenie, a to věz bez pochlebenie, že máš Ježíše při sobě. Protož, králi, pravím tobě, hověj pilně hosti tomu, neb jakž vynde z tvého domu pro hřiech nebo zlé žádosti, tak máš ihned dábly hosti; tiť mocně v tvé srdce sědú a z hřiechu v hřiech tě povedú, nemajíce práva k tobě. Protož ruče přiď sám k sobě, aby pravému dědici Jezukristu královici dal přiebytek svého domu, neb on sám má právo k tomu;
157 1875 1880 1885 1890 1895 1900 1905 řka: Měj se vždy čistě i krásně v skutku, v mysli, v každém diele, zvláště čistotú na těle. Toho drahého poklada pilně chovaj, toť má rada; ktož panenstvie jednú zbude, věčně jeho nenabude. Protož měj se v mysli vážně a střez své čistoty snažně, neb ktož zde drží čistotu. ten andělskému životu rovná sě, ač má úsilé; Ježíšovi jest jim píle, jenž svých neostává v núzi, ktož jemu tak v čistotě slúží. Toť také pravím za celo, když chováš čistě své tělo. mejž i mysl k tomu čistú, tak sě slíbíš Jezukristu; čistota v ráj nedovodí, kteráž z srdce nepochodí; protož měj čisté myšlenie, a to věz bez pochlebenie, že máš Ježíše při sobě. Protož, králi, pravím tobě, hověj pilně hosti tomu, neb jakž vynde z tvého domu pro hřiech nebo zlé žádosti, tak máš ihned dábly hosti; tiť mocně v tvé srdce sědú a z hřiechu v hřiech tě povedú, nemajíce práva k tobě. Protož ruče přiď sám k sobě, aby pravému dědici Jezukristu královici dal přiebytek svého domu, neb on sám má právo k tomu;
Strana 158
158 1915 1920 1925 On tie ſtworzil protie sſtupil A ſwu drahu krwy wikupil Newſtrziebrzie ani wkterem zlatie 1) Ale horcze vmrziel zatie Czoz ſie tehdy krzywdy ſtane Bohu ktoz ſe zapomene 2) Potak drahem wykupeni Daſwu duſſi kzatraczeni Swu woli 3) miſl 4) pklatu Wrucze pekelnemu katu Pomny krali na to pilnie Aby wecznoſti ſtal ſilnie Nedada nadſebu moczi Diablu neb nemoz prziemoci Ani whrziech vweſti nikoli Gedno ktoz gemu 5) ſam powoli Tohot on mocznie oſiehne Zaſſebu dopekla wtiehne Gehozto pekelne mozi Strziez ſie kazdy wedne wnoczy 1910 Labut radij 1935 1930 Labut wecze radimt tobie Dokudz maſs czas dani ſobie Placziz a kwiel naſwe hrziechy Puſtie wſfeczky ſwietſke vtiechy Blazegi 6) gſu ktoz zde lkagi Neb ti vtiechy czekagi Smuten bud dokudz ſi wtiele Aby pak vmrziel weſele Nebo kto zde rad wſwietie kwaſſi Ten mra horzke ma czaſſy 7) Hled ſwim rozomem ktoz raczy 1940 Wſfeczkot nas ponutie kplaczi Rkp. str. 46. 1) v střiebře, v zlatě je tu protivou proti krví 1910 a hořce umřěl 1912. — 2) zapomane B. — 3) svá vóle = své-
158 1915 1920 1925 On tie ſtworzil protie sſtupil A ſwu drahu krwy wikupil Newſtrziebrzie ani wkterem zlatie 1) Ale horcze vmrziel zatie Czoz ſie tehdy krzywdy ſtane Bohu ktoz ſe zapomene 2) Potak drahem wykupeni Daſwu duſſi kzatraczeni Swu woli 3) miſl 4) pklatu Wrucze pekelnemu katu Pomny krali na to pilnie Aby wecznoſti ſtal ſilnie Nedada nadſebu moczi Diablu neb nemoz prziemoci Ani whrziech vweſti nikoli Gedno ktoz gemu 5) ſam powoli Tohot on mocznie oſiehne Zaſſebu dopekla wtiehne Gehozto pekelne mozi Strziez ſie kazdy wedne wnoczy 1910 Labut radij 1935 1930 Labut wecze radimt tobie Dokudz maſs czas dani ſobie Placziz a kwiel naſwe hrziechy Puſtie wſfeczky ſwietſke vtiechy Blazegi 6) gſu ktoz zde lkagi Neb ti vtiechy czekagi Smuten bud dokudz ſi wtiele Aby pak vmrziel weſele Nebo kto zde rad wſwietie kwaſſi Ten mra horzke ma czaſſy 7) Hled ſwim rozomem ktoz raczy 1940 Wſfeczkot nas ponutie kplaczi Rkp. str. 46. 1) v střiebře, v zlatě je tu protivou proti krví 1910 a hořce umřěl 1912. — 2) zapomane B. — 3) svá vóle = své-
Strana 159
159 on tě stvořil, pro tě sstúpil 1910 a svú drahú krví vykúpil, ne v střiebře, ani v kterém zlatě, ale hořce umřel za tě. Což sě tehdy křivdy stane bohu, ktož se zapomene, po tak drahém vykúpení dá svú duši k zatracení, svú volí, myslí proklatú v ruce pekelnému katu. Pomni, králi, na to pilně, aby ve ctnosti stál silně, nedada nad sebú moci dáblu, neb nemóž přemoci ani v hřiech vvésti nikoli, jedno ktož jemu sám povolí; tohoť on mocně osiehne, za sebú do pekla vtiehne, jehožto pekelné moci střez sě každý ve dne v noci. 1915 1920 1925 Labuť radí. Labuť vece: Radímť tobě, 1930 dokudž máš čas daný sobě, plačiž a kvěl na své hřiechy pustě všecky světské útěchy. Blaženi jsú, ktož zde lkají, neb ti útěchy čekají. Smuten buď, dokud si v těle, aby pak umřel vesele: nebo kto rád v světě kvasí, ten mra hořké má časy. Hleď svým rozomem, ktož ráčí, 1940 všeckoť nás ponutie k pláči. 1935 volnost, v. 937. — 4) myſli B. — 5) mu B. — 6) Blazeni B. 7) Ten mra bude mieti horzke czaſy B. —
159 on tě stvořil, pro tě sstúpil 1910 a svú drahú krví vykúpil, ne v střiebře, ani v kterém zlatě, ale hořce umřel za tě. Což sě tehdy křivdy stane bohu, ktož se zapomene, po tak drahém vykúpení dá svú duši k zatracení, svú volí, myslí proklatú v ruce pekelnému katu. Pomni, králi, na to pilně, aby ve ctnosti stál silně, nedada nad sebú moci dáblu, neb nemóž přemoci ani v hřiech vvésti nikoli, jedno ktož jemu sám povolí; tohoť on mocně osiehne, za sebú do pekla vtiehne, jehožto pekelné moci střez sě každý ve dne v noci. 1915 1920 1925 Labuť radí. Labuť vece: Radímť tobě, 1930 dokudž máš čas daný sobě, plačiž a kvěl na své hřiechy pustě všecky světské útěchy. Blaženi jsú, ktož zde lkají, neb ti útěchy čekají. Smuten buď, dokud si v těle, aby pak umřel vesele: nebo kto rád v světě kvasí, ten mra hořké má časy. Hleď svým rozomem, ktož ráčí, 1940 všeckoť nás ponutie k pláči. 1935 volnost, v. 937. — 4) myſli B. — 5) mu B. — 6) Blazeni B. 7) Ten mra bude mieti horzke czaſy B. —
Strana 160
160 1) 1945 1950 1955 1960 1965 1970 Pohled prziedſe kam ſie ſtieziſs Zze prziebyſtrzie kſmrti byeziſs Zaytra dnes wkteru hodinu Newieſs kdy czaſſowe minu Wzadni czas neyſy gift ſebe Opatrziz ſie take zzadu Kaks ztrawil ſwa leta zmladu Mnohim przieſſerednim dielem Kochagie ſie whrzieſſich tielem Chwili kratie vmalem 3) kwaſſu Auwech czo gſi ztratil 4) czaſſu Gefftot sie wiecz nenawrati ptoz maſs czeho plakati Zweda pak ſwoy rozom zhuoru Ktomu nebeſkemu dworu Tam vzrziſs nebeſkeho 5) krale Snym gſu dobrzi wgeho chwale Ktez 6) gſu gemu zywy bily Atento ſwiet potupili Tut gſu ſwieti mudczedlniczi 7) Apoſſtole zpowiedniczi Panny ytake wdowy Nelzie wipwiti ſlowy Te radoſti geſſtot magi Ty gez ſie wbozie kochagi9) Do toho ſwrchnieho mieſta Geſt gedna 10) vzka czeſta Ktoz krziz wezma ſwyeru cziſtu Neſe gey poyeſukriſtu Zapra ſwe wuole yſebe Ten tu czeſtu puoyde wnebe Poniewaz 11) tam giti zadaſs Czo den odedne otkladaſs 1) stěžiti se = táhnouti se kam, chýliti se, chvátati atp.; srov. Alexd.: Kam tvá králi moc pospiechá, . . . kam tak nevěhlasně béžíš, kamo takú zbrojí stěžíš? Za mníš, by tamo utěžal, za mníš, že by před tobú běžal? Star. Skl. II 214). — 2) V. 1946 v A není; v B: Hotowlis pak otiez ſebe
160 1) 1945 1950 1955 1960 1965 1970 Pohled prziedſe kam ſie ſtieziſs Zze prziebyſtrzie kſmrti byeziſs Zaytra dnes wkteru hodinu Newieſs kdy czaſſowe minu Wzadni czas neyſy gift ſebe Opatrziz ſie take zzadu Kaks ztrawil ſwa leta zmladu Mnohim przieſſerednim dielem Kochagie ſie whrzieſſich tielem Chwili kratie vmalem 3) kwaſſu Auwech czo gſi ztratil 4) czaſſu Gefftot sie wiecz nenawrati ptoz maſs czeho plakati Zweda pak ſwoy rozom zhuoru Ktomu nebeſkemu dworu Tam vzrziſs nebeſkeho 5) krale Snym gſu dobrzi wgeho chwale Ktez 6) gſu gemu zywy bily Atento ſwiet potupili Tut gſu ſwieti mudczedlniczi 7) Apoſſtole zpowiedniczi Panny ytake wdowy Nelzie wipwiti ſlowy Te radoſti geſſtot magi Ty gez ſie wbozie kochagi9) Do toho ſwrchnieho mieſta Geſt gedna 10) vzka czeſta Ktoz krziz wezma ſwyeru cziſtu Neſe gey poyeſukriſtu Zapra ſwe wuole yſebe Ten tu czeſtu puoyde wnebe Poniewaz 11) tam giti zadaſs Czo den odedne otkladaſs 1) stěžiti se = táhnouti se kam, chýliti se, chvátati atp.; srov. Alexd.: Kam tvá králi moc pospiechá, . . . kam tak nevěhlasně béžíš, kamo takú zbrojí stěžíš? Za mníš, by tamo utěžal, za mníš, že by před tobú běžal? Star. Skl. II 214). — 2) V. 1946 v A není; v B: Hotowlis pak otiez ſebe
Strana 161
161 1945 1950 1955 1960 1965 1970 Pohleď před se, kam sě stěžíš, že přebystře k smrti běžíš; zajtra, dnes, v kterú hodinu, nevieš, kdy časové minú, v žádný čas nejsi jist sebe; hotovlis pak, otěž sebe. Opatřiž sě také z zadu, kaks strávil svá leta z mladu mnohým přešeredným dielem, kochaje sě v hřieších tělem, chvíli krátě v marném kvasu; auvech! co jsi ztratil času, ježtoť sě viec nenavrátí, protož máš čeho plakati! — Zveda pak svój rozom zhuoru k tomu nebeskému dvoru, tam uzříš Ježíše krále; s ním jsú dobří v jeho chvále, ktež jsú jemu živi byli a tento svět potupili; tuť jsú světí mučedlníci, apoštolé, zpovědníci, panny, i také vdovy. Nelzě vypraviti slovy té radosti, ježtoť mají ti, jenž sě v bozě kochají. Do toho svrchnieho města jest jedinká úzká cesta; ktož kříž vezma s věrú čistú nese jej po Jezukristu zapra své vóle i sebe, ten tú cestú puojde v nebe. Poněvadž tam jíti žádáš, co den ode dne otkládáš?" — 3) wmarnem B. — 4) ztrawil B. — 5) Gezyſſe B. — 6) ktež v. 92; v B: ktoz. — 7) zbytečné d přetrženo. — 8) Panny take ſwate wdowy B. — 9) V. 1965 a 1966 v B zjinačeny: Te radoſti kterez magi doſti Bydlecz Gezukryſtu k liboſti. 10) gedinka B, — 10) Poniewadz B. 11
161 1945 1950 1955 1960 1965 1970 Pohleď před se, kam sě stěžíš, že přebystře k smrti běžíš; zajtra, dnes, v kterú hodinu, nevieš, kdy časové minú, v žádný čas nejsi jist sebe; hotovlis pak, otěž sebe. Opatřiž sě také z zadu, kaks strávil svá leta z mladu mnohým přešeredným dielem, kochaje sě v hřieších tělem, chvíli krátě v marném kvasu; auvech! co jsi ztratil času, ježtoť sě viec nenavrátí, protož máš čeho plakati! — Zveda pak svój rozom zhuoru k tomu nebeskému dvoru, tam uzříš Ježíše krále; s ním jsú dobří v jeho chvále, ktež jsú jemu živi byli a tento svět potupili; tuť jsú světí mučedlníci, apoštolé, zpovědníci, panny, i také vdovy. Nelzě vypraviti slovy té radosti, ježtoť mají ti, jenž sě v bozě kochají. Do toho svrchnieho města jest jedinká úzká cesta; ktož kříž vezma s věrú čistú nese jej po Jezukristu zapra své vóle i sebe, ten tú cestú puojde v nebe. Poněvadž tam jíti žádáš, co den ode dne otkládáš?" — 3) wmarnem B. — 4) ztrawil B. — 5) Gezyſſe B. — 6) ktež v. 92; v B: ktoz. — 7) zbytečné d přetrženo. — 8) Panny take ſwate wdowy B. — 9) V. 1965 a 1966 v B zjinačeny: Te radoſti kterez magi doſti Bydlecz Gezukryſtu k liboſti. 10) gedinka B, — 10) Poniewadz B. 11
Strana 162
162 2005 2000 1995 1990 1985 1980 1975 Rucze placz zde naſwe hrziechy Tak duoydeſs wieczne vtiechi Hled take podſe dopekla Nalita zwierzata wztekla Nahrozne potworziene czerti 1) Kdez hrzieſſni zadagy ſmrti Ale ſmrt ſie odnich dali Awieczni gie ohen pali Tu placz gt ahorzie wieczne Auwech bydlo nebezpeczne 2) Anebo wtom 3) negſmi giſti Vmiloſtili gſme czili wnenawiſti Nyzadny newie doſebe Peklali hoden gt 4) czi nebe Rkp. str. 47. Protoz mame ſie lekati Aſmilowanie czekati Abychom zbyli plamene Lecz ma kto ſrdcze kamene Tozby fie kuplaczi5) nezbudil Ktoby to pwie rozſudil Taket krali pwim tobie Opatrz ſwe ſwiedomie wſobie Welmi pilnie tot ia razi Tu naydeſs mnohe prziekazi Wſwiedomi zapletenie 6) diwne Swemu ſpaſeni ptiwne Vzrzie ſye ſam tak winneho Nelap 7) poſud 8) gineho Wida doſebe twe9) vini Sſczaſtni ktoz to zahe czini Poznage czo ktomu 10) wnitrz widi 11) Zeſwe hrziechi placzem ſladi 12) Kdyz ſpatrziſs ſwu ſrdecznu ſchranu Wezrziſs 13) pak napwu ſtranu 1) potworne czrty B; srov. v. 1534. — 2) nebezpečné = ne bez péče, cf. v. 804. — 3) Nebo tiemto B. — 4) v B není. 5) aby ſe k placzy B. — 6) zpletene B. — 7) nelap = ne zase, ne dále, již ne, dle stbulh. lapy, laph = iterum, rectius,
162 2005 2000 1995 1990 1985 1980 1975 Rucze placz zde naſwe hrziechy Tak duoydeſs wieczne vtiechi Hled take podſe dopekla Nalita zwierzata wztekla Nahrozne potworziene czerti 1) Kdez hrzieſſni zadagy ſmrti Ale ſmrt ſie odnich dali Awieczni gie ohen pali Tu placz gt ahorzie wieczne Auwech bydlo nebezpeczne 2) Anebo wtom 3) negſmi giſti Vmiloſtili gſme czili wnenawiſti Nyzadny newie doſebe Peklali hoden gt 4) czi nebe Rkp. str. 47. Protoz mame ſie lekati Aſmilowanie czekati Abychom zbyli plamene Lecz ma kto ſrdcze kamene Tozby fie kuplaczi5) nezbudil Ktoby to pwie rozſudil Taket krali pwim tobie Opatrz ſwe ſwiedomie wſobie Welmi pilnie tot ia razi Tu naydeſs mnohe prziekazi Wſwiedomi zapletenie 6) diwne Swemu ſpaſeni ptiwne Vzrzie ſye ſam tak winneho Nelap 7) poſud 8) gineho Wida doſebe twe9) vini Sſczaſtni ktoz to zahe czini Poznage czo ktomu 10) wnitrz widi 11) Zeſwe hrziechi placzem ſladi 12) Kdyz ſpatrziſs ſwu ſrdecznu ſchranu Wezrziſs 13) pak napwu ſtranu 1) potworne czrty B; srov. v. 1534. — 2) nebezpečné = ne bez péče, cf. v. 804. — 3) Nebo tiemto B. — 4) v B není. 5) aby ſe k placzy B. — 6) zpletene B. — 7) nelap = ne zase, ne dále, již ne, dle stbulh. lapy, laph = iterum, rectius,
Strana 163
163 1995 1980 1975 Ruče plač zde na své hřiechy, tak duojdeš věčné útěchy. Hled také pod se do pekla na lítá zvieřata vzteklá, na hrozné potvorné črty. kdež hřiešní žádají smrti, ale smrt sě od nich dálí a věčný je oheň pálí; tu pláč jest a hoře věčné. auvech, bydlo nebezpečné! Nebo tiemto nejsmy jisti, v milostili jsme čili v nenávisti; nižádný nevie do sebe, peklali hoden .... či nebe. Protož máme sě lekati a smilovánie čekati, abychom zbyli plamene: leč má kto srdce kamenné tož by sě k . pláči nezbudil, kto by to právě rozsúdil! Takéť, králi, pravím tobě, opatř své svědomie v sobě velmi pilně, toť já razi. Tu najdeš mnohé přiekazy. v svědomí spletenie divné svému spasení protivné. Uzře sě sám tak vinného nelap posúdíš jiného, vida do sebe ty viny. Ščastný, ktož to záhe činí. poznaje, co má vnitř vady že své hřiechy pláčem shladí! Když spatříš svú srdečnú schranu, vezřiž pak na pravú stranu. 2000 1985 1990 2005 amplius (Miklosich, Lex.). V Živ. sv. Kateř. ve v. 471: jakž já potom nelap tůži týž význam dobře se hodí; Erben vykládá 1°) ma však = nenadarmo. — 8) poſudiſs B. — 9) tyto B. — B. — 11) wady B. — 12) ſhladi B. — 13) Wezrzyz B. 11*
163 1995 1980 1975 Ruče plač zde na své hřiechy, tak duojdeš věčné útěchy. Hled také pod se do pekla na lítá zvieřata vzteklá, na hrozné potvorné črty. kdež hřiešní žádají smrti, ale smrt sě od nich dálí a věčný je oheň pálí; tu pláč jest a hoře věčné. auvech, bydlo nebezpečné! Nebo tiemto nejsmy jisti, v milostili jsme čili v nenávisti; nižádný nevie do sebe, peklali hoden .... či nebe. Protož máme sě lekati a smilovánie čekati, abychom zbyli plamene: leč má kto srdce kamenné tož by sě k . pláči nezbudil, kto by to právě rozsúdil! Takéť, králi, pravím tobě, opatř své svědomie v sobě velmi pilně, toť já razi. Tu najdeš mnohé přiekazy. v svědomí spletenie divné svému spasení protivné. Uzře sě sám tak vinného nelap posúdíš jiného, vida do sebe ty viny. Ščastný, ktož to záhe činí. poznaje, co má vnitř vady že své hřiechy pláčem shladí! Když spatříš svú srdečnú schranu, vezřiž pak na pravú stranu. 2000 1985 1990 2005 amplius (Miklosich, Lex.). V Živ. sv. Kateř. ve v. 471: jakž já potom nelap tůži týž význam dobře se hodí; Erben vykládá 1°) ma však = nenadarmo. — 8) poſudiſs B. — 9) tyto B. — B. — 11) wady B. — 12) ſhladi B. — 13) Wezrzyz B. 11*
Strana 164
164 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Gez ſie mieni ſczeſtie ſwieta Zzes bydlil ſwa wſſeczka leta Wezeſti 1) wzdrawy mage zbozie Darzien gſa zmiloſti bozie Laſku czti wſwietie nemalu Ato wſſe pbozi chwalu Czoz gſi miel naſwietie 2) pſpiechu Tohos pak poziwal whrziechu Plnie whrziechu ſwé zadoſti ptoz maſs tiech przicin doſti pkterezto 3) ſluſſie plakati Aſnaznie ſie hrziechow kati Kdyzs giz hlediel naprawiczi Hledyz take nalewiczi Totiz naneſſezeſtie ſwieta Geſſtot mnohe lidy ſtrzieta 4) Llziwu rzieczi zle prziwodie Odzlich lidi mnoho ſſkodie Nemoz 5) wtiele ztrata wzbozi Tot gſu wſſe poſlowe bozi Tak ſie na zde buoh protiwi Abicho gemu byli zywi Puſſtiecz wſſeczky zemſke zadoſti Tahli knebeſke radoſti Rkp. str. 48. Protot przepuffſtie6) ty puotky Atis ſnad wtom nebyl krotki Neprzigimaſs 7) toho mile Swu ſie woli ginam chile Liboſt ſi miel wſwietſke pſotie Day ſie wniem 8) wſwey ſlepotie Zzès neznal bozie miloſti ptoz te igine zloſti Kay ſie aplacz bezmeſſkanie At czas nemine pokanie Ktoz weſlzach budu fieti Ti magi wradoſti zieti 2010 1) wzczeſti B; v čes i m. ve čsti neb ve cti: srov. ctěte a čestte (Dal. 4, 29). — 2) wſwietie B. — 3) Proniezto B.
164 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Gez ſie mieni ſczeſtie ſwieta Zzes bydlil ſwa wſſeczka leta Wezeſti 1) wzdrawy mage zbozie Darzien gſa zmiloſti bozie Laſku czti wſwietie nemalu Ato wſſe pbozi chwalu Czoz gſi miel naſwietie 2) pſpiechu Tohos pak poziwal whrziechu Plnie whrziechu ſwé zadoſti ptoz maſs tiech przicin doſti pkterezto 3) ſluſſie plakati Aſnaznie ſie hrziechow kati Kdyzs giz hlediel naprawiczi Hledyz take nalewiczi Totiz naneſſezeſtie ſwieta Geſſtot mnohe lidy ſtrzieta 4) Llziwu rzieczi zle prziwodie Odzlich lidi mnoho ſſkodie Nemoz 5) wtiele ztrata wzbozi Tot gſu wſſe poſlowe bozi Tak ſie na zde buoh protiwi Abicho gemu byli zywi Puſſtiecz wſſeczky zemſke zadoſti Tahli knebeſke radoſti Rkp. str. 48. Protot przepuffſtie6) ty puotky Atis ſnad wtom nebyl krotki Neprzigimaſs 7) toho mile Swu ſie woli ginam chile Liboſt ſi miel wſwietſke pſotie Day ſie wniem 8) wſwey ſlepotie Zzès neznal bozie miloſti ptoz te igine zloſti Kay ſie aplacz bezmeſſkanie At czas nemine pokanie Ktoz weſlzach budu fieti Ti magi wradoſti zieti 2010 1) wzczeſti B; v čes i m. ve čsti neb ve cti: srov. ctěte a čestte (Dal. 4, 29). — 2) wſwietie B. — 3) Proniezto B.
Strana 165
165 2015 2020 2025 2030 2035 2040 jenž sě miení sčestie světa, žes bydlil svá všecka leta včesti, v zdraví, maje zbožie. dařen jsa z milosti božie láskú, ctí v světě nemalú, a to vše pro boží chválu, což jsi měl v světě prospěchu; tohos pak požíval v hřiechu. plně v hřiechu své žádosti. Protož máš těch příčin dosti, pro něžto slušie plakati a snažně sě hřiechóv káti. — Kdyžs již hledèl na pravici. hlediž také na levici, totiž na neščestie světa. ježtoť mnohé lidi střetá, lživú řečí zlé přivodie, od zlých lidí mnoho škodie; nemoc v těle, ztráta v zboží, toť jsú vše poslové boží. tak sě nám zde buoh protiví. abychom jemu byli živi, pustiec všecky zemské žádosti táhli k nebeské radosti: protoť přepúštie ty puotky. A tys snad v tom nebyl krotký. nepřijímáš toho mile, svú sě volí jinam chýle libost si měl v světské psotě? Daj se vinen v svej slepotě, žes neznal božie milosti; protož té i jiné zlosti kaj sě a plač bez meškánie, ať čas nemine pokánie. Ktož ve slzách budú sieti, ti mají v radosti žieti. 2010 4) střetá = potkává. — 5) Nemocz B. — 6) přepúštie = do- pouští (Jungm.) — 7) praesens v obou rkp., — 3) winen B
165 2015 2020 2025 2030 2035 2040 jenž sě miení sčestie světa, žes bydlil svá všecka leta včesti, v zdraví, maje zbožie. dařen jsa z milosti božie láskú, ctí v světě nemalú, a to vše pro boží chválu, což jsi měl v světě prospěchu; tohos pak požíval v hřiechu. plně v hřiechu své žádosti. Protož máš těch příčin dosti, pro něžto slušie plakati a snažně sě hřiechóv káti. — Kdyžs již hledèl na pravici. hlediž také na levici, totiž na neščestie světa. ježtoť mnohé lidi střetá, lživú řečí zlé přivodie, od zlých lidí mnoho škodie; nemoc v těle, ztráta v zboží, toť jsú vše poslové boží. tak sě nám zde buoh protiví. abychom jemu byli živi, pustiec všecky zemské žádosti táhli k nebeské radosti: protoť přepúštie ty puotky. A tys snad v tom nebyl krotký. nepřijímáš toho mile, svú sě volí jinam chýle libost si měl v světské psotě? Daj se vinen v svej slepotě, žes neznal božie milosti; protož té i jiné zlosti kaj sě a plač bez meškánie, ať čas nemine pokánie. Ktož ve slzách budú sieti, ti mají v radosti žieti. 2010 4) střetá = potkává. — 5) Nemocz B. — 6) přepúštie = do- pouští (Jungm.) — 7) praesens v obou rkp., — 3) winen B
Strana 166
166 2045 Gyzs ſliffal doſti znamenie Zet zde nenie vtieſſenie Gefltiet wiecz pwiti budu Ohroznem buduczem ſudu Kdyz ſam geziſskral wſſech eztnoſti Przide ſudit wſwey 1) welebnoſti Wuokol nieho ohen zplane Tu dobri vhrzieſſni ſtane Avzrzi gey oko wſſelikake Genz gey vbadalo 3) take Ktoz ſie geziſſem ſtidieli Pokornieho neprzigeli Whrozie gey budu ſliſſeti Budu 4) ſie gimi ſtidieti Geziſs ſpwedlnoſti twrde Setrzie gich vmiſli twrde 5) Ten den hniewu yſuzenie 6 Den teſknoſti yzbuzenie 7) Hubenſtwa horzie wtemnoſti Den mhly wychru ymracznoſti Den hrozne truby agieku Horzie hrziefſnev czlowieku Kdez nema zadne pomoczi Nelzie zbitibozie moczi Bieda hrzieſſnicze neſſczaſtni Kdiz gyz twogi hrzieſli wlaſtni Doliczie toho zeſs pvinil Arzkucz ted8) ſmi tis nas czinil Zewſlech ſkutkow kazde wieczi Daſs poczet yzprazdne rzieczy Tehdy wtom prziehrodem ſudu Sotnie ſwati9) horzie zbudu Rkp. str. 49. Ozlich pak yrzieczi nenie Auwech hrozne rozluczenie Slifſto ktoz gt whrzieſſiech 10) bez ſtudu 2060 2065 2055 2050 2070 2075 2) 1) ſwey v B není. — 2) wſſake B. — 3) ubádati = — 1) budet B. — 5) hrde B. — 6) Srov. zpěv stupň. bodati. cirkevni: Dies illa, dies irae, calamitatis et miseriae atd. — 7) burzenie B. — 8) ted = zde. — 9) v B ſwieti (světi) jako
166 2045 Gyzs ſliffal doſti znamenie Zet zde nenie vtieſſenie Gefltiet wiecz pwiti budu Ohroznem buduczem ſudu Kdyz ſam geziſskral wſſech eztnoſti Przide ſudit wſwey 1) welebnoſti Wuokol nieho ohen zplane Tu dobri vhrzieſſni ſtane Avzrzi gey oko wſſelikake Genz gey vbadalo 3) take Ktoz ſie geziſſem ſtidieli Pokornieho neprzigeli Whrozie gey budu ſliſſeti Budu 4) ſie gimi ſtidieti Geziſs ſpwedlnoſti twrde Setrzie gich vmiſli twrde 5) Ten den hniewu yſuzenie 6 Den teſknoſti yzbuzenie 7) Hubenſtwa horzie wtemnoſti Den mhly wychru ymracznoſti Den hrozne truby agieku Horzie hrziefſnev czlowieku Kdez nema zadne pomoczi Nelzie zbitibozie moczi Bieda hrzieſſnicze neſſczaſtni Kdiz gyz twogi hrzieſli wlaſtni Doliczie toho zeſs pvinil Arzkucz ted8) ſmi tis nas czinil Zewſlech ſkutkow kazde wieczi Daſs poczet yzprazdne rzieczy Tehdy wtom prziehrodem ſudu Sotnie ſwati9) horzie zbudu Rkp. str. 49. Ozlich pak yrzieczi nenie Auwech hrozne rozluczenie Slifſto ktoz gt whrzieſſiech 10) bez ſtudu 2060 2065 2055 2050 2070 2075 2) 1) ſwey v B není. — 2) wſſake B. — 3) ubádati = — 1) budet B. — 5) hrde B. — 6) Srov. zpěv stupň. bodati. cirkevni: Dies illa, dies irae, calamitatis et miseriae atd. — 7) burzenie B. — 8) ted = zde. — 9) v B ſwieti (světi) jako
Strana 167
167 2045 Jižs slyšal dosti znamenie, žet zde nenie utěšenie! Ještěť viec praviti budu o hrozném budúcém súdu, když sám Ježíš, král všech ctností, příde súdit v . . . . velebnosti, vuokol něho oheň zplane; tu dobrý i hřiešný stane a uzří jej oko všaké jenž jej ubádalo také. Ktož sě Ježíšem styděli, pokorně ho nepřijeli, v hrózě jej budú slyšeti, budeť sě jimi styděti, Ježíš spravedlnosti tvrdé setře jich úmysly hrdé. Ten den hněvu i súženie, den tesknosti i búřenie. hubenstva, hoře v temnosti, den mhly, vichru i mračnosti, den hrozné trúby a jeku, hoře hřiešnému člověku, kdež nemá žádné pomoci, nelzě zbýti božie moci! Běda, hřiešniče neščastný, když již tvoji hřieši vlastní dolíčie toho, žes provinil, a řkúc: „Teď smy! tys nás činil!“ Ze všech skutkóv, každé věci dáš počet i z prázdné řeči! Tehdy v tom přehrozném súdu sotně svatí hoře zbudú, o zlých pak i řeči nenie! Auvech! hrozné rozlúčenie ; slyš to, ktož hřeší bez studu, 2050 2055 2060 2070 2065 2075 1961. Srovnej s tímto veršem Dies irae dies illa: Quid sum miser tunc dicturus . . . cum vix justus sit securus! a srov. — 10) hrzeſſy B (m. gt whrzieffiech). též v. 2095.
167 2045 Jižs slyšal dosti znamenie, žet zde nenie utěšenie! Ještěť viec praviti budu o hrozném budúcém súdu, když sám Ježíš, král všech ctností, příde súdit v . . . . velebnosti, vuokol něho oheň zplane; tu dobrý i hřiešný stane a uzří jej oko všaké jenž jej ubádalo také. Ktož sě Ježíšem styděli, pokorně ho nepřijeli, v hrózě jej budú slyšeti, budeť sě jimi styděti, Ježíš spravedlnosti tvrdé setře jich úmysly hrdé. Ten den hněvu i súženie, den tesknosti i búřenie. hubenstva, hoře v temnosti, den mhly, vichru i mračnosti, den hrozné trúby a jeku, hoře hřiešnému člověku, kdež nemá žádné pomoci, nelzě zbýti božie moci! Běda, hřiešniče neščastný, když již tvoji hřieši vlastní dolíčie toho, žes provinil, a řkúc: „Teď smy! tys nás činil!“ Ze všech skutkóv, každé věci dáš počet i z prázdné řeči! Tehdy v tom přehrozném súdu sotně svatí hoře zbudú, o zlých pak i řeči nenie! Auvech! hrozné rozlúčenie ; slyš to, ktož hřeší bez studu, 2050 2055 2060 2070 2065 2075 1961. Srovnej s tímto veršem Dies irae dies illa: Quid sum miser tunc dicturus . . . cum vix justus sit securus! a srov. — 10) hrzeſſy B (m. gt whrzieffiech). též v. 2095.
Strana 168
168 2085 2100 2080 Kak doczekaſs toho ſudu Kdyz wtom poſlednim orteli Buoh zle oddobrich rozdieli Rzka podte mogi zwoleny Azlim diete zlorzieczeni At was wieczni ohen pali Nebſte mne wſwietie netbali Tu placz azubo 1) ſſkrzipenie Wieczne peklo bezſkonczenie Az gt pomiſliti hrozno Hrzieſſnich otdyelenie ruozno Diete podte tie dwie ſlowie Ktoz ma napamieti 2) hotowie Ten necha mnoheho bludu Boge ſe hrozneho ſudu Kdez ſotnie probude3) ſwati Slyſs krzieſtiane hrziechem iati Geſſto ſtrogiſs marne klaſy 4) Arzka nati dluhe czaſſi Az do poſlednieho ſudu Nadluh ia hrzieſliti budu Atak tiem vkornim ſmiechem Krmiſs dyabla wſobie hrziechem Tak twey 5) nadiegi obludne Zapomnis ſwe ſmrti trudne Genz gt hrozna atak ſtraſſna Zlemu krzieſtianu neſczaſtna Neb gey wyda kzatraczeni Sliſs kto ma vſſy kſliſſeni Dielayz kazdy ſwe ſpaſenie Nebt zde naſſeho bydla 6) nenie Chwataymez tam zzadoſti 7) Knaſſie buduczie radoſti Rkp. str. 50. Skutky cziniecz vwierzie cziſte Pomoz drahy geſukriſte 2095 2090 2105 2110 1) poslední litera tohoto slova je v A trochu zalita a nelze rozeznati, bylali m či w; v B zubom; srov. 1570. 2) wpamieti B. 3) probude = štastně obstojí; srov. 2076. —
168 2085 2100 2080 Kak doczekaſs toho ſudu Kdyz wtom poſlednim orteli Buoh zle oddobrich rozdieli Rzka podte mogi zwoleny Azlim diete zlorzieczeni At was wieczni ohen pali Nebſte mne wſwietie netbali Tu placz azubo 1) ſſkrzipenie Wieczne peklo bezſkonczenie Az gt pomiſliti hrozno Hrzieſſnich otdyelenie ruozno Diete podte tie dwie ſlowie Ktoz ma napamieti 2) hotowie Ten necha mnoheho bludu Boge ſe hrozneho ſudu Kdez ſotnie probude3) ſwati Slyſs krzieſtiane hrziechem iati Geſſto ſtrogiſs marne klaſy 4) Arzka nati dluhe czaſſi Az do poſlednieho ſudu Nadluh ia hrzieſliti budu Atak tiem vkornim ſmiechem Krmiſs dyabla wſobie hrziechem Tak twey 5) nadiegi obludne Zapomnis ſwe ſmrti trudne Genz gt hrozna atak ſtraſſna Zlemu krzieſtianu neſczaſtna Neb gey wyda kzatraczeni Sliſs kto ma vſſy kſliſſeni Dielayz kazdy ſwe ſpaſenie Nebt zde naſſeho bydla 6) nenie Chwataymez tam zzadoſti 7) Knaſſie buduczie radoſti Rkp. str. 50. Skutky cziniecz vwierzie cziſte Pomoz drahy geſukriſte 2095 2090 2105 2110 1) poslední litera tohoto slova je v A trochu zalita a nelze rozeznati, bylali m či w; v B zubom; srov. 1570. 2) wpamieti B. 3) probude = štastně obstojí; srov. 2076. —
Strana 169
169 2080 kak dočekáš toho súdu, když v tom posledním orteli buch zlé od dobrých rozdělí řka: „Poďte moji zvolení!“ a zlým: „Děte zlořečení, ať vás věčný oheň pálí, neb ste mne v světě netbali! Tu pláč a zubóm skřipení. věčné peklo bez skončenie, až jest pomysliti hrozno hřiešných otdělenie ruozno! „Děte!“ „Poďte!“ — tě dvě slově, ktož má v paměti hotově, ten nechá mnohého bludu, boje se hrozného súdu, kdež sotně probude svatý. Slyš křesťane, hřiechem jatý. ježto strojíš marné kvasy a řka: „Na ty dlúhé časy až do poslednieho súdu na dluh já hřešiti budu! a tak tiem úkorným smiechem krmíš ďábla v sobě hřiechem: tak v tej naději obludné zapomníš své smrti trudné, jenž jest hrozna a tak strašna. zlému křesťanu nesčastna. neb jej vydá k zatracení! Slyš, kto má uši k slyšení. dělajž každý své spasenie. nebť zde naše . . bydlo nenie; chvátajmež tam vší žádostí k našie budúcie radosti, skutky činiec v vieře čisté. Pomoz. drahý Jesukriste, 2085 2100 2095 2090 2105 2110 4) kwaſy B. — 5) wtey B. — 6) naſſe bydlo. — 7) wſſy — zadoſti B.
169 2080 kak dočekáš toho súdu, když v tom posledním orteli buch zlé od dobrých rozdělí řka: „Poďte moji zvolení!“ a zlým: „Děte zlořečení, ať vás věčný oheň pálí, neb ste mne v světě netbali! Tu pláč a zubóm skřipení. věčné peklo bez skončenie, až jest pomysliti hrozno hřiešných otdělenie ruozno! „Děte!“ „Poďte!“ — tě dvě slově, ktož má v paměti hotově, ten nechá mnohého bludu, boje se hrozného súdu, kdež sotně probude svatý. Slyš křesťane, hřiechem jatý. ježto strojíš marné kvasy a řka: „Na ty dlúhé časy až do poslednieho súdu na dluh já hřešiti budu! a tak tiem úkorným smiechem krmíš ďábla v sobě hřiechem: tak v tej naději obludné zapomníš své smrti trudné, jenž jest hrozna a tak strašna. zlému křesťanu nesčastna. neb jej vydá k zatracení! Slyš, kto má uši k slyšení. dělajž každý své spasenie. nebť zde naše . . bydlo nenie; chvátajmež tam vší žádostí k našie budúcie radosti, skutky činiec v vieře čisté. Pomoz. drahý Jesukriste, 2085 2100 2095 2090 2105 2110 4) kwaſy B. — 5) wtey B. — 6) naſſe bydlo. — 7) wſſy — zadoſti B.
Strana 170
170 2115 Bychom wieczne nuzie zbyli Aſtebu wradoſti byli Am Skladano geft toto prawenie Tyficz let ot narozenie pana boha gezukriſta w tom pocztu kdy pſachu trzi ſta dewadefat cztwrte leto Stal ſie konecz rzieczi teto ktoz tiem kniham mena zada wiez zet ſlowu nowa rada 1) A tak teto rzieczi konec yako bez wlaſow bywa holecz wſobotu przied kwieti prziedpoledne leta 1459 w ledczy „od narozenie boze?" 1) Rkp. B zavírá se dále těmito verši: ktoz komu przege a beze Iſti, pomoz gev pane boze k ſwe miloſti, k tomu gev day zywot wicczny, genz gt v tebe wzdy bezpeczny. amen.
170 2115 Bychom wieczne nuzie zbyli Aſtebu wradoſti byli Am Skladano geft toto prawenie Tyficz let ot narozenie pana boha gezukriſta w tom pocztu kdy pſachu trzi ſta dewadefat cztwrte leto Stal ſie konecz rzieczi teto ktoz tiem kniham mena zada wiez zet ſlowu nowa rada 1) A tak teto rzieczi konec yako bez wlaſow bywa holecz wſobotu przied kwieti prziedpoledne leta 1459 w ledczy „od narozenie boze?" 1) Rkp. B zavírá se dále těmito verši: ktoz komu przege a beze Iſti, pomoz gev pane boze k ſwe miloſti, k tomu gev day zywot wicczny, genz gt v tebe wzdy bezpeczny. amen.
Strana 171
171 2115 bychom věčné núzě zbyli a s tebú v radosti byli. Amen. Skládáno jest toto pravenie tisíc let ot narozenie pána boha Jezukrista, v tom počtu, kdy psáchu tři sta devadesát čtvrté*) leto, stal sě konec řeči této. Ktož těm knihám ména žádá, věz, žeť slovú Nová Rada. A tak této řeči konec. jako bez vlasóv bývá holec V sobotu před květy**) před polednem leta od narozenie božieho 1459 v Ledči. *) ** v B devadesáté páté. tedy 17. března. Slova zde kursivou tištěná jsou pří- davek opisovačův; oba řádky „A tak . . . až .. holec“ čtou se také v B.
171 2115 bychom věčné núzě zbyli a s tebú v radosti byli. Amen. Skládáno jest toto pravenie tisíc let ot narozenie pána boha Jezukrista, v tom počtu, kdy psáchu tři sta devadesát čtvrté*) leto, stal sě konec řeči této. Ktož těm knihám ména žádá, věz, žeť slovú Nová Rada. A tak této řeči konec. jako bez vlasóv bývá holec V sobotu před květy**) před polednem leta od narozenie božieho 1459 v Ledči. *) ** v B devadesáté páté. tedy 17. března. Slova zde kursivou tištěná jsou pří- davek opisovačův; oba řádky „A tak . . . až .. holec“ čtou se také v B.
Strana 172
172 Seznam některých slov. (Číslice ukazují k číslům veršův, kde ta slova se čtou nebo při kterých něco o nich poznamenáno jest.) a ve smyslu spojky odporovací 940, 1256, 1401 a j.; — ve smyslu spojky podřadicí (kdežto, an) 296. ač = jestli 450, 478, 682, 691. až ve smyslu a už, a hle 1613. bezpečný = kdo je bez péče 804, 1350; v. nebezpečný. brojiti se = sem tam běhati 21 a j. celo, za celo 1887. cketa, ščeta, sketa 1422. čest, mieti v čest koho 849, 1678, 1682. děditi 1607. hluk = zástup, turba 109, 408, 1367, 1468. hod, vhod = v náležitou míru 1771. hrditi se = hrdě sobě vésti 1233. jedne = jen 1626; sr. takež, nikakež. jeliž = když 914, 1421. kázati se = kárati se 68 . kázeň = pokárání 948: mravnost 86, 1043, 1635, 1843 a j. klíti = klinouti 1307. koba = krkavec 1210. kojiti se něčemu 667, 903. kokolt, kokot 905 (nadpis). křesťan = člověk obecný 1282. ktež = ktož 1959. lap v. nelap. lhota = shovění 1026. milost = milování boha, láska 191, 265. mračiti = zaslepovati 675. naplniti něčeho i něčím; sr. pravicě naplněna jest daróv Žalt. Klem. 17a) a všecko naplněno dobrým (tamt, 83b). muším a musím 172, 1230, 1437, 1535; 1. os. muši 1002. natrutiti = nakrmiti 278. ne = než, ale 1984. nebezpečný = ne bez péče 1768, 1778, 1984; v. bezpečný. nelap, 2002.
172 Seznam některých slov. (Číslice ukazují k číslům veršův, kde ta slova se čtou nebo při kterých něco o nich poznamenáno jest.) a ve smyslu spojky odporovací 940, 1256, 1401 a j.; — ve smyslu spojky podřadicí (kdežto, an) 296. ač = jestli 450, 478, 682, 691. až ve smyslu a už, a hle 1613. bezpečný = kdo je bez péče 804, 1350; v. nebezpečný. brojiti se = sem tam běhati 21 a j. celo, za celo 1887. cketa, ščeta, sketa 1422. čest, mieti v čest koho 849, 1678, 1682. děditi 1607. hluk = zástup, turba 109, 408, 1367, 1468. hod, vhod = v náležitou míru 1771. hrditi se = hrdě sobě vésti 1233. jedne = jen 1626; sr. takež, nikakež. jeliž = když 914, 1421. kázati se = kárati se 68 . kázeň = pokárání 948: mravnost 86, 1043, 1635, 1843 a j. klíti = klinouti 1307. koba = krkavec 1210. kojiti se něčemu 667, 903. kokolt, kokot 905 (nadpis). křesťan = člověk obecný 1282. ktež = ktož 1959. lap v. nelap. lhota = shovění 1026. milost = milování boha, láska 191, 265. mračiti = zaslepovati 675. naplniti něčeho i něčím; sr. pravicě naplněna jest daróv Žalt. Klem. 17a) a všecko naplněno dobrým (tamt, 83b). muším a musím 172, 1230, 1437, 1535; 1. os. muši 1002. natrutiti = nakrmiti 278. ne = než, ale 1984. nebezpečný = ne bez péče 1768, 1778, 1984; v. bezpečný. nelap, 2002.
Strana 173
173 nepodobné 83, 1027. nikakež m. nikakož 918, 954, 1046, 1570. noc, nom. jedn. noci 1596. nýnie, dialekt. tvar m. nenie, 174, 745, 1576, 1801. okojiti sě čemu 903. onde, ondeť, ve smyslu spojky podřadicí 169, 900, 1785. oko v. vuoči. ostávati = zanechávati 1542. ovšem = zúplna 1543. pakliž 1117. paměť = mysl, rozum, klidná rozvaha 1012, 1056, 1098 1509. péče krojí srdce 1785. podobné v. nepodobné. poniž 284. potřeba = potřebné řízení 716. přepúštěti = dopouštěti 2035. přesahovati se 1764. přichvátiti = přichytiti 395. probýti = dobře obstáti 2095. prodlíti = prodloužiti 131. prodlenie = prodloužení 1694, srov. 131. pronésti 762. reta interj. 881. rovný 1493; —1579. rozuměti k tomu 1565, k věčnosti 1660; tomu 1279. rynské skoky 703. sahati 898, přés mezi 558. sběř shromáždění, zástup 902. siesti 3. plur. sadú 507, sědú 1901. sketa 1422. smysl = rozum, rada 96, 466 a j. snažný = mocný, silný, pracný 1012, 1448, 1787. stanúti = postaviti se, dostaviti se 6. stav = staniště 1323; řád 1153 (cf. 1165) a j. staviti sě = octnouti se 283, 625. stěžiti sě = táhnouti se, chýliti se kam 1941. stráže, mužsk. r., 1348. střetati = potkávati 2024. tady, tadyž = tudy, touž cestou, tou příčinou 829, 1052, 1508, 1719. takež m. takož, 1625, 1780. tbáti, dbáti 74. teď = zde 2072. třieda = řada 836. tudiež = podobně, rovněž, taktéž 1224. ubádati, stupň. z bodati 2054. ústavný = ustavičný, stálý 1591, 1626. vazač = zavazovač ran 896.
173 nepodobné 83, 1027. nikakež m. nikakož 918, 954, 1046, 1570. noc, nom. jedn. noci 1596. nýnie, dialekt. tvar m. nenie, 174, 745, 1576, 1801. okojiti sě čemu 903. onde, ondeť, ve smyslu spojky podřadicí 169, 900, 1785. oko v. vuoči. ostávati = zanechávati 1542. ovšem = zúplna 1543. pakliž 1117. paměť = mysl, rozum, klidná rozvaha 1012, 1056, 1098 1509. péče krojí srdce 1785. podobné v. nepodobné. poniž 284. potřeba = potřebné řízení 716. přepúštěti = dopouštěti 2035. přesahovati se 1764. přichvátiti = přichytiti 395. probýti = dobře obstáti 2095. prodlíti = prodloužiti 131. prodlenie = prodloužení 1694, srov. 131. pronésti 762. reta interj. 881. rovný 1493; —1579. rozuměti k tomu 1565, k věčnosti 1660; tomu 1279. rynské skoky 703. sahati 898, přés mezi 558. sběř shromáždění, zástup 902. siesti 3. plur. sadú 507, sědú 1901. sketa 1422. smysl = rozum, rada 96, 466 a j. snažný = mocný, silný, pracný 1012, 1448, 1787. stanúti = postaviti se, dostaviti se 6. stav = staniště 1323; řád 1153 (cf. 1165) a j. staviti sě = octnouti se 283, 625. stěžiti sě = táhnouti se, chýliti se kam 1941. stráže, mužsk. r., 1348. střetati = potkávati 2024. tady, tadyž = tudy, touž cestou, tou příčinou 829, 1052, 1508, 1719. takež m. takož, 1625, 1780. tbáti, dbáti 74. teď = zde 2072. třieda = řada 836. tudiež = podobně, rovněž, taktéž 1224. ubádati, stupň. z bodati 2054. ústavný = ustavičný, stálý 1591, 1626. vazač = zavazovač ran 896.
Strana 174
174 vezde = vždy 439. vhod v hod. vina = Beschwerdegrund 725, 1283, 1288 a j. vlastný = vlastní, 1226. vóle, svá vóle n. vuole = svévolnost 937, 1528. 1531, 1542 1917 a j. vuoči = zjevně 1394, 1404. vyvinouti se = vyhnouti se, vyplésti se 1048, 1193. vždy, vždyť ve smyslu přece 98, 100; ve smyslu spojk. 68. zdáti se = udáti se 1465. zloděj = zlosyn, zločinec 783. zlost = zlý skutek, zlé jednání 692, 1033, 1147, 2040 a j. změtenie 717. znice 1381. zřiediti = porovnati 301. zvěř, mužsk. r. 5. žádný = žádoucí 379, 1382.
174 vezde = vždy 439. vhod v hod. vina = Beschwerdegrund 725, 1283, 1288 a j. vlastný = vlastní, 1226. vóle, svá vóle n. vuole = svévolnost 937, 1528. 1531, 1542 1917 a j. vuoči = zjevně 1394, 1404. vyvinouti se = vyhnouti se, vyplésti se 1048, 1193. vždy, vždyť ve smyslu přece 98, 100; ve smyslu spojk. 68. zdáti se = udáti se 1465. zloděj = zlosyn, zločinec 783. zlost = zlý skutek, zlé jednání 692, 1033, 1147, 2040 a j. změtenie 717. znice 1381. zřiediti = porovnati 301. zvěř, mužsk. r. 5. žádný = žádoucí 379, 1382.
Strana 175
175 OBSAH. Strana Smil Flaška a Nová Rada J. Dubravii Theriobulia Rukopisy a vydání Nové Rady Verš a rým Nové Rady Text . Orel od verše 123, — levhart 373, — sokol 539 — ned- jelen věd 573, — řeřáb 599, — vlk 699, sup 842 — -75 volek páv 835, — kůň 861, — kokot 905, — 777, — — svině 949, — hus 977, — osel 995, — holub 1053, 1115, — hrdlice 1136, — zajíc 1175, — vrána 1185 — beránek 1213, — čáp 1251, — kočka 1309, — tetřev 1325, — pes 1335, — sova 1359, — liška 1379, — luňák 1413, — ježek 1427, — veverek 1439, — špaček 1457, — rys 1482, — papoušek 1519, — — оpice 1551, — — bobr 1633, skřivanec 1573, vlašťovice 1651, — kolčava 1663, — slavík 1683, — slon 1813, velbloud 1723, — sýkora 1773, noh 1851, — jednorožec 1869, — labut 1929. Seznam některých slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . — 14 22 28 38 . . 172 Pro snažší hledání záhodno jest, aby byl také seznam jednotlivých rad podlé abecedy: Beránek od verše 1213, — bobr 1633, — čáp 1251, — holub 1053, — hrdlička 1136, — hus 977, — jednorožec 1869, jelen 777, — ježek 1427, — kočka 1309, — kokot 905, — kolčava 1662, — kůň 861, — labuť 1929, — levhart 373, — liška 1379, — luňák 1413, — nedvěd 573, — noh 1851, — opice 1551, — orel 123, — osel 995 — pa- poušek 1519, — páv 835, — pes 1335, — řeřáb 599, — rys 1483, — skřivanec 1573, — slavík 1683, — slon 1813, — sokol 539, — sova 1359, — sup 742, — svině 1115, — tetřev 1325, — velbloud sýkora 1773, — špaček 1457, 1723, — veverek 1439, — vlaštovice 1651, — vlk 699, volek 949, — vrána 1185, — zajíc 1175. Opravy: na str. 2 ř. 29 čti osoby m. vsoby; — 4, 31 král m. krél; — 8, 29 domněnek m. doměnek; — 11, 5 zevní m. zjevní; — 13, 5 o předchůdcích m. o svých př.; — 14, 20 Dúbravského m. Dubrovského; — 19, 19, osel m. orel; — 49, 20 a nikdy m. ani kdy; — 89 .28 přislušie m. prislušie; — 115, 27 Čáp m. Čap. — Mezi tiskem z čárky několikráte tečka se udělala, na př. ve v. 122, 1244 a j.
175 OBSAH. Strana Smil Flaška a Nová Rada J. Dubravii Theriobulia Rukopisy a vydání Nové Rady Verš a rým Nové Rady Text . Orel od verše 123, — levhart 373, — sokol 539 — ned- jelen věd 573, — řeřáb 599, — vlk 699, sup 842 — -75 volek páv 835, — kůň 861, — kokot 905, — 777, — — svině 949, — hus 977, — osel 995, — holub 1053, 1115, — hrdlice 1136, — zajíc 1175, — vrána 1185 — beránek 1213, — čáp 1251, — kočka 1309, — tetřev 1325, — pes 1335, — sova 1359, — liška 1379, — luňák 1413, — ježek 1427, — veverek 1439, — špaček 1457, — rys 1482, — papoušek 1519, — — оpice 1551, — — bobr 1633, skřivanec 1573, vlašťovice 1651, — kolčava 1663, — slavík 1683, — slon 1813, velbloud 1723, — sýkora 1773, noh 1851, — jednorožec 1869, — labut 1929. Seznam některých slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . — 14 22 28 38 . . 172 Pro snažší hledání záhodno jest, aby byl také seznam jednotlivých rad podlé abecedy: Beránek od verše 1213, — bobr 1633, — čáp 1251, — holub 1053, — hrdlička 1136, — hus 977, — jednorožec 1869, jelen 777, — ježek 1427, — kočka 1309, — kokot 905, — kolčava 1662, — kůň 861, — labuť 1929, — levhart 373, — liška 1379, — luňák 1413, — nedvěd 573, — noh 1851, — opice 1551, — orel 123, — osel 995 — pa- poušek 1519, — páv 835, — pes 1335, — řeřáb 599, — rys 1483, — skřivanec 1573, — slavík 1683, — slon 1813, — sokol 539, — sova 1359, — sup 742, — svině 1115, — tetřev 1325, — velbloud sýkora 1773, — špaček 1457, 1723, — veverek 1439, — vlaštovice 1651, — vlk 699, volek 949, — vrána 1185, — zajíc 1175. Opravy: na str. 2 ř. 29 čti osoby m. vsoby; — 4, 31 král m. krél; — 8, 29 domněnek m. doměnek; — 11, 5 zevní m. zjevní; — 13, 5 o předchůdcích m. o svých př.; — 14, 20 Dúbravského m. Dubrovského; — 19, 19, osel m. orel; — 49, 20 a nikdy m. ani kdy; — 89 .28 přislušie m. prislušie; — 115, 27 Čáp m. Čap. — Mezi tiskem z čárky několikráte tečka se udělala, na př. ve v. 122, 1244 a j.
- I: Array
- 1: Array
- 37: Array
- 172: Array
- 175: Array