z 447 stránek
Titul
I
II
III
IV
V
VI
Úvod
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
XXXIII
XXXIV
XXXV
XXXVI
XXXVII
XXXVIII
XXXIX
XL
XLI
XLII
XLIII
XLIV
XLV
XLVI
XLVII
XLVIII
XLIX
L
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
Seznam a výklad slov
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
Obsah
397
Název:
Svatovítský rukopis
Autor:
Patera, Adolf
Rok vydání:
1886
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
447
Počet stran předmluvy plus obsahu:
L+397
Obsah:
- I: Titul
- VII: Úvod
- 1: Edice
- 385: Seznam a výklad slov
- 397: Obsah
upravit
Strana I
SVATOVÍTSKY RUKOPIS K VYDÁNÍ UPRAVIL ADOLF PATERA. V PRAZE 1886. NAKLADEM MATICE ČESKE.
SVATOVÍTSKY RUKOPIS K VYDÁNÍ UPRAVIL ADOLF PATERA. V PRAZE 1886. NAKLADEM MATICE ČESKE.
Strana II
Strana III
PAMÁTKY STARÉ LITERATURY ČESKÉ VYDÁVANÉ MATICÍ CESKOU. ČÍSLO IX. ŘADA I.. ODDIL 2. SVATOVITSKÝ RUKOPIS. SPISŮ MUSEJNICH ČISLO 157 V PRAZE 1886. NAKLADEM MATICE CESKE.
PAMÁTKY STARÉ LITERATURY ČESKÉ VYDÁVANÉ MATICÍ CESKOU. ČÍSLO IX. ŘADA I.. ODDIL 2. SVATOVITSKÝ RUKOPIS. SPISŮ MUSEJNICH ČISLO 157 V PRAZE 1886. NAKLADEM MATICE CESKE.
Strana IV
Knihtiskárna: J. Otto v Praze.
Knihtiskárna: J. Otto v Praze.
Strana V
JEHO MILOSTI NEJDŮSTOJNĚJŠÍMU PÁNU PANU AL BERTU KOFEROV NVTŘRÍ ZASKANSVLLY METROPOLITNÍHO CHRÁMU A VŽDY VĚRNÉ KAPITULY U SV. VÍTA V PRAZE INFULOVANÉMU DĚKANU, KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO PRAELATU, JEHO SVATOSTI PAPEŽSKÉ PRAELATU DO- MÁCÍMU, VYSOCE ZASLOUŽILÉMU GENERALNÍMU VIKÁŘI ARCI- DIOECESE PRAŽSKÉ ATD. ATD. ATD. HORLIVÉMU PODPOROVATELI SNAH VĚDECKÝCH, SVÉMU VYSOCE CTĚNÉMU PŘÍZNIVCI KU KNĚŽSKÝM DRUHOTINÁM
JEHO MILOSTI NEJDŮSTOJNĚJŠÍMU PÁNU PANU AL BERTU KOFEROV NVTŘRÍ ZASKANSVLLY METROPOLITNÍHO CHRÁMU A VŽDY VĚRNÉ KAPITULY U SV. VÍTA V PRAZE INFULOVANÉMU DĚKANU, KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO PRAELATU, JEHO SVATOSTI PAPEŽSKÉ PRAELATU DO- MÁCÍMU, VYSOCE ZASLOUŽILÉMU GENERALNÍMU VIKÁŘI ARCI- DIOECESE PRAŽSKÉ ATD. ATD. ATD. HORLIVÉMU PODPOROVATELI SNAH VĚDECKÝCH, SVÉMU VYSOCE CTĚNÉMU PŘÍZNIVCI KU KNĚŽSKÝM DRUHOTINÁM
Strana VI
VĚNUJE. V NEJHLUBŠÍ ÚCTĚ vydavatel.
VĚNUJE. V NEJHLUBŠÍ ÚCTĚ vydavatel.
Strana VII
CCo se nám ze staročeského básnictví až na naše doby zachovalo, za to děkovati jest přede vším horlivé snaze některých našich předků, kteří, sbírajíce staročeské památky, do svých sborníků opisovali aneb dávali si opisovati to, co jim z pří- stupných památek se zalíbilo. Formát nejstarších takých u nás známých sborníků jest obyčejně malý a tím velice příhodný k přenášení a k uscho- vání. Ze světského básnictví směru národního za- choval se nám ze XIV. století pouze jeden sborník a to ještě jen částečně, tak zvaný Královédvorský rukopis, obsahující nejvzácnější památky básnictví staročeského. Z duchovního básnictví směru zá- padního se nám již více sborníků zachovalo, což přičísti možno tomu, že básnictví toto, pěstované hlavně duchovenstvem českým, nalézalo mezi kněž- stvem naším více obliby a tedy též pečlivějšího a bezpečnějšího útulku netoliko ve zdech klášter- ních, ale i v knihovnách a v archivech farních a kapitulních. Zbytky nejstaršího dosud známého sborníku tohoto směru zachovaly se nám na proužcích pergamenových, o kterých byla podána zpráva a které byly otištěny v Časopise Musea
CCo se nám ze staročeského básnictví až na naše doby zachovalo, za to děkovati jest přede vším horlivé snaze některých našich předků, kteří, sbírajíce staročeské památky, do svých sborníků opisovali aneb dávali si opisovati to, co jim z pří- stupných památek se zalíbilo. Formát nejstarších takých u nás známých sborníků jest obyčejně malý a tím velice příhodný k přenášení a k uscho- vání. Ze světského básnictví směru národního za- choval se nám ze XIV. století pouze jeden sborník a to ještě jen částečně, tak zvaný Královédvorský rukopis, obsahující nejvzácnější památky básnictví staročeského. Z duchovního básnictví směru zá- padního se nám již více sborníků zachovalo, což přičísti možno tomu, že básnictví toto, pěstované hlavně duchovenstvem českým, nalézalo mezi kněž- stvem naším více obliby a tedy též pečlivějšího a bezpečnějšího útulku netoliko ve zdech klášter- ních, ale i v knihovnách a v archivech farních a kapitulních. Zbytky nejstaršího dosud známého sborníku tohoto směru zachovaly se nám na proužcích pergamenových, o kterých byla podána zpráva a které byly otištěny v Časopise Musea
Strana VIII
VIII 1880 str. 344—356, 1881 str. 271—282 a 1884 str. 238—249. Druhý sborník tohoto směru jest tak zvaný Hradecký rukopis, který pochází asi z polovice XIV. století a nalézá se nyní v knížecí Lobkovické knihovně v Praze a posledně vyšel ná- kladem Matice české 1881 r. pod číslem VIII. „Památek staré literatury české“. Z druhé polovice XIV. století nejzajímavějším sborníkem jest rukopis kapitulní knihovny v Praze (D. LXXXIV) v malém 44, známý v české lite- ratuře pod jménem Svatovítského rukopisu, jejž tuto tiskem vydáváme. Vazba jeho jest původní: bukové desky jsou potaženy jelení kůží, která jest častým užíváním velmi ošuměla a nějakým ostrým nástrojem pořezána. Přezky jsou zacho- vány, ale kování (mimo dva knoflíky) utrháno. Zevně na přední desce čteme písmem asi XVII. století: „Rhitmi Czeſke — Knihi Czeſke — Rytmi Ceſke“. I na přilepeném lístku na hřbetě byl ná- pis, ale nyní jest písmo jeho skoro úplně se- třeno. Uvnitř na přední desce jest přilepen pa- pírový list z latinského brevíře, psaného asi ke konci XIV. století, a na zadní desce na papíro- vém listě kromě latinského přípisu: Ora pro nobis. quia tu es . . . a několika čmáranin připsáno pí- smem prvé čtvrti XV. století jméno někdejšího snad majitele rukopisu „Liber wenceſſlao de telcz plebano eccleſie pragensis“. Podobné jméno mají „Libri erectionum“ II. pag. 214: "D. Crux capel- lanus de Sedelczano" (1384 r.); lib. IV. pag. 420
VIII 1880 str. 344—356, 1881 str. 271—282 a 1884 str. 238—249. Druhý sborník tohoto směru jest tak zvaný Hradecký rukopis, který pochází asi z polovice XIV. století a nalézá se nyní v knížecí Lobkovické knihovně v Praze a posledně vyšel ná- kladem Matice české 1881 r. pod číslem VIII. „Památek staré literatury české“. Z druhé polovice XIV. století nejzajímavějším sborníkem jest rukopis kapitulní knihovny v Praze (D. LXXXIV) v malém 44, známý v české lite- ratuře pod jménem Svatovítského rukopisu, jejž tuto tiskem vydáváme. Vazba jeho jest původní: bukové desky jsou potaženy jelení kůží, která jest častým užíváním velmi ošuměla a nějakým ostrým nástrojem pořezána. Přezky jsou zacho- vány, ale kování (mimo dva knoflíky) utrháno. Zevně na přední desce čteme písmem asi XVII. století: „Rhitmi Czeſke — Knihi Czeſke — Rytmi Ceſke“. I na přilepeném lístku na hřbetě byl ná- pis, ale nyní jest písmo jeho skoro úplně se- třeno. Uvnitř na přední desce jest přilepen pa- pírový list z latinského brevíře, psaného asi ke konci XIV. století, a na zadní desce na papíro- vém listě kromě latinského přípisu: Ora pro nobis. quia tu es . . . a několika čmáranin připsáno pí- smem prvé čtvrti XV. století jméno někdejšího snad majitele rukopisu „Liber wenceſſlao de telcz plebano eccleſie pragensis“. Podobné jméno mají „Libri erectionum“ II. pag. 214: "D. Crux capel- lanus de Sedelczano" (1384 r.); lib. IV. pag. 420
Strana IX
IX et 421: „D. Crux, presbyter de Telcz“ (1395 r.); taktéž v Tomkových Základech starého místopisu Pražského, v oddílu II. (Nové město) str. 318 čteme: „Crux capellanus altaris s. Mariae Magda- lenae in ecclesia s. Stephani (na Rybníčku v Praze 1419 r.) resignat domum suam Katherinae vir- gini, sorori suae, de Drahkow“. Patří-li však výše uvedená jména jedné a též osobě, a je-li tato osoba totožna s někdejším majetníkem Svatovít- ského rukopisu, na ten čas nám rozhodnouti nelze. Jakou asi cenu měl náš rukopis v oné době (t. j. asi v prvé čtvrti XV. století), toho zajímavý doklad nalézáme na hořejším okraji prvé strany, kde stojí psáno: X g. (= deset grošův), za něž byl nejspíše rukopis koupen. Rukopis obsahuje v sobě nyní 106 listů a na každé straně jest obyčejně 25—30 řádků o jednom sloupci (mimo listy 91a—95b). Výška rukopisu jest 21em. 1mm. šířka 15em.; výška sloupce 14em. 3mm.—15em., šířka jeho 9em. 3mm. Řádky jsou na počátku a na konci obroubeny kolmými a vodorovnými čarami, saha- jícími pokaždé přes celou stranu. Složek v ruko- pise jest devět o 12 listech mimo poslední. Jen čtyři prvé jsou označeny vždy na prvé straně složky číslem. V druhé složce schází poslední, t. j. celého rukopisu 24 list, kterého již nebylo 1818 r., jak z vydání Hankova patrno. Ve složce páté též scházejí dva listy poslední, které však byly nej- spíše prázdny. Papír veskrze jest lněný a až na ne- patrné výjimky stejný; utrpěl částečně vlhkem na
IX et 421: „D. Crux, presbyter de Telcz“ (1395 r.); taktéž v Tomkových Základech starého místopisu Pražského, v oddílu II. (Nové město) str. 318 čteme: „Crux capellanus altaris s. Mariae Magda- lenae in ecclesia s. Stephani (na Rybníčku v Praze 1419 r.) resignat domum suam Katherinae vir- gini, sorori suae, de Drahkow“. Patří-li však výše uvedená jména jedné a též osobě, a je-li tato osoba totožna s někdejším majetníkem Svatovít- ského rukopisu, na ten čas nám rozhodnouti nelze. Jakou asi cenu měl náš rukopis v oné době (t. j. asi v prvé čtvrti XV. století), toho zajímavý doklad nalézáme na hořejším okraji prvé strany, kde stojí psáno: X g. (= deset grošův), za něž byl nejspíše rukopis koupen. Rukopis obsahuje v sobě nyní 106 listů a na každé straně jest obyčejně 25—30 řádků o jednom sloupci (mimo listy 91a—95b). Výška rukopisu jest 21em. 1mm. šířka 15em.; výška sloupce 14em. 3mm.—15em., šířka jeho 9em. 3mm. Řádky jsou na počátku a na konci obroubeny kolmými a vodorovnými čarami, saha- jícími pokaždé přes celou stranu. Složek v ruko- pise jest devět o 12 listech mimo poslední. Jen čtyři prvé jsou označeny vždy na prvé straně složky číslem. V druhé složce schází poslední, t. j. celého rukopisu 24 list, kterého již nebylo 1818 r., jak z vydání Hankova patrno. Ve složce páté též scházejí dva listy poslední, které však byly nej- spíše prázdny. Papír veskrze jest lněný a až na ne- patrné výjimky stejný; utrpěl částečně vlhkem na
Strana X
X hořejším okraji a po straně až do textu. Rukopis psán většinou písmem stejným, dosti pěkným, listy 83a—95b písmem drobnějším asi v l. 1380—1400, listy 69 a 70, potom 1. 102'—106' písmem čtverým, pozdějším v prvé čtvrti XV. st. Množství chyb pí- sařských, vynechaná slova, ano i verše, a některé jazykové a pravopisné zvláštnosti svědčí o tom, že i náš rukopis zajisté jest jen chatrný a nedbalý přepis staršího rukopisu aneb spíše sborník, pře- psaný z různých rukopisů. Vyjma Katona (l. 58.— 82b) nejsou skládání (l. 12—57 , 83a—86°, 885—91a) rozdělena na verše, nýbrž psána in continuo a po- čátečná slova veršů počínají se obyčejně velkými písmeny, kterých užil písař v některých skládáních někdy i při osobních jménech, a konce veršů ozna- čovány tečkou, ačkoliv přepisovač napsal omylem někdy i tam velké písmeno a tečku (zejmena ve skládáních o pěti studniciech a o Anselmovi), kde se verš nepočíná, přepisuje nejspíše z také předlohy, kde rozdělení veršů nebylo dosti patrno. Zejmena v písních Marianských a písni o sv. Dorotě jest označování veršů velmi často opominuto, tak že se to výtečně hodí k obraně rukopisu Králové- dvorského proti Feifalikovi, který se právě nad takým způsobem psaní veršů pozastavuje ve svém spise „Ueber die Königinhofer Handschrift“, Wien 1860 str. 109. Chybným přepisováním a libovolným doplňováním porušil písař často nejhrubším způso- bem nejen rhythmus veršů, než i smysl zvlástě v některých skládáních, jako zejmena v Nanebevzetí
X hořejším okraji a po straně až do textu. Rukopis psán většinou písmem stejným, dosti pěkným, listy 83a—95b písmem drobnějším asi v l. 1380—1400, listy 69 a 70, potom 1. 102'—106' písmem čtverým, pozdějším v prvé čtvrti XV. st. Množství chyb pí- sařských, vynechaná slova, ano i verše, a některé jazykové a pravopisné zvláštnosti svědčí o tom, že i náš rukopis zajisté jest jen chatrný a nedbalý přepis staršího rukopisu aneb spíše sborník, pře- psaný z různých rukopisů. Vyjma Katona (l. 58.— 82b) nejsou skládání (l. 12—57 , 83a—86°, 885—91a) rozdělena na verše, nýbrž psána in continuo a po- čátečná slova veršů počínají se obyčejně velkými písmeny, kterých užil písař v některých skládáních někdy i při osobních jménech, a konce veršů ozna- čovány tečkou, ačkoliv přepisovač napsal omylem někdy i tam velké písmeno a tečku (zejmena ve skládáních o pěti studniciech a o Anselmovi), kde se verš nepočíná, přepisuje nejspíše z také předlohy, kde rozdělení veršů nebylo dosti patrno. Zejmena v písních Marianských a písni o sv. Dorotě jest označování veršů velmi často opominuto, tak že se to výtečně hodí k obraně rukopisu Králové- dvorského proti Feifalikovi, který se právě nad takým způsobem psaní veršů pozastavuje ve svém spise „Ueber die Königinhofer Handschrift“, Wien 1860 str. 109. Chybným přepisováním a libovolným doplňováním porušil písař často nejhrubším způso- bem nejen rhythmus veršů, než i smysl zvlástě v některých skládáních, jako zejmena v Nanebevzetí
Strana XI
XI Panny Marie, o šestmezcitma blázniech, o pěti stu- dniciech hřiechu a o Anselmovi, ačkoliv možno, že přepisovač nalezl tato porušení již ve své předloze. Nalézají-li se při některých skládáních nápisy, psány jsou od rubrikatora rumělkou, jakož i ini- cialky až na ty, které rubrikator opominul ve- psati, ačkoliv jsou mikrograficky písařem ozna- čeny; v našem vydání jsou v závorkách otištěny. Počátky veršů přeškrtl obyčejně rubrikator čer- veně, ale mnohdy toho též neučinil aneb přeškrt červeně i ta slova, kterými se nepočínají verše. Některá písmena malá těžko rozeznati od velkých, zejmena: d, h, k, p, v, w, y, z. Na některých stranách nalézají se pozdější přípisky, ku př. na 1. 57: „Kdo chcze sprawedl- noſt nagiti - Muſy zlatau motykau kopati“, což se opakuje též na 1. 60-, kdež ještě připsán leto- počet 1673. Na 1. 5° čteme: „Swata Panno, procz tak wzdychaff“, a na 1. 922: Cinnamum ſkorzicze. Na 1. 243, 35a, 56b, 573, 633 a 70b jsou nepodařené kresby tužkou. Pravopis našeho rukopisu neliší se sice valně od způsobu tehdáž obvyklého, avšak přece sem tam proklouzly písaři i stopy staršího pravopisu, který byl nalezl ve své předloze a opominul za- měniti obyčejným své doby. Způsob a zvláštnosti pravopisu jsou v krátce následující: I. Sykavky označují se: 1. c obyčejně:
XI Panny Marie, o šestmezcitma blázniech, o pěti stu- dniciech hřiechu a o Anselmovi, ačkoliv možno, že přepisovač nalezl tato porušení již ve své předloze. Nalézají-li se při některých skládáních nápisy, psány jsou od rubrikatora rumělkou, jakož i ini- cialky až na ty, které rubrikator opominul ve- psati, ačkoliv jsou mikrograficky písařem ozna- čeny; v našem vydání jsou v závorkách otištěny. Počátky veršů přeškrtl obyčejně rubrikator čer- veně, ale mnohdy toho též neučinil aneb přeškrt červeně i ta slova, kterými se nepočínají verše. Některá písmena malá těžko rozeznati od velkých, zejmena: d, h, k, p, v, w, y, z. Na některých stranách nalézají se pozdější přípisky, ku př. na 1. 57: „Kdo chcze sprawedl- noſt nagiti - Muſy zlatau motykau kopati“, což se opakuje též na 1. 60-, kdež ještě připsán leto- počet 1673. Na 1. 5° čteme: „Swata Panno, procz tak wzdychaff“, a na 1. 922: Cinnamum ſkorzicze. Na 1. 243, 35a, 56b, 573, 633 a 70b jsou nepodařené kresby tužkou. Pravopis našeho rukopisu neliší se sice valně od způsobu tehdáž obvyklého, avšak přece sem tam proklouzly písaři i stopy staršího pravopisu, který byl nalezl ve své předloze a opominul za- měniti obyčejným své doby. Způsob a zvláštnosti pravopisu jsou v krátce následující: I. Sykavky označují se: 1. c obyčejně:
Strana XII
XII a) spřežkou cz: czna Al.*) 15, cznoft Al. 45. czo Al. 20, czty Al. 69, chczy Al. 75. pomocz Al. 78 atd. b) někdy samým c: Centuryo An. 605 a 607, Cen- turiona An. 654. Cyrcinus Al. 627, dyſcypu- luow SR. 425, mac' (= macer) K. II. úvod, myefyecye MM. 296 ř. 15, ftrzyecy K. IV. úvod. 2. č se označuje: a) skoro vždy spřežkou cz: czaſ K. I. 35, czaſny Al. 1, czloweczymy Al. 50, poczatka Al. 13, ſkonczenye Al. 13, wyeczne Al. 14 atd. b) jednou samým c: Crnobyl V. I. 54. c) v dodatku čz: wymočzeneho M. 333 ř. 9. 3. s se píše: nejčastěji samým ſ: czaſ K. I. 36, czaſny Al. 1, ſama Al. 23, ſlozyl Al. 3 ſmyfla Al. 3 atd.; a na konci slov někdy s: as Al. 25 a 122, czas Al. 618, dnest SR. 705, dnes Al. 1263 a 671, mars Al. 708, was Al. 127 atd., s kte- rýmžto s setkáváme se v dodatcích i na za- čátku slov: síemenem M. 334 ř. 6, slanýn, stred M. 334 ř. 14, sluzyty Ang. 329 ř. 6. b) často II: czaſſu K. 43, krafſnye Al. 366, ne- beſſa Al. 380, ſpaſſenye Al. 1249, weſſela Al. 1250, Sſkrzemenyczye V. I. 44 atd.; c) čtyřikráte z: Zchodyla S. 153, zochy An. 415, zproſyty K. I. 29, ztrafty Vzd. 58; a) *) Objasnění skratků Al. An. SR. atd. viz na str. 385 na počátku seznamu.
XII a) spřežkou cz: czna Al.*) 15, cznoft Al. 45. czo Al. 20, czty Al. 69, chczy Al. 75. pomocz Al. 78 atd. b) někdy samým c: Centuryo An. 605 a 607, Cen- turiona An. 654. Cyrcinus Al. 627, dyſcypu- luow SR. 425, mac' (= macer) K. II. úvod, myefyecye MM. 296 ř. 15, ftrzyecy K. IV. úvod. 2. č se označuje: a) skoro vždy spřežkou cz: czaſ K. I. 35, czaſny Al. 1, czloweczymy Al. 50, poczatka Al. 13, ſkonczenye Al. 13, wyeczne Al. 14 atd. b) jednou samým c: Crnobyl V. I. 54. c) v dodatku čz: wymočzeneho M. 333 ř. 9. 3. s se píše: nejčastěji samým ſ: czaſ K. I. 36, czaſny Al. 1, ſama Al. 23, ſlozyl Al. 3 ſmyfla Al. 3 atd.; a na konci slov někdy s: as Al. 25 a 122, czas Al. 618, dnest SR. 705, dnes Al. 1263 a 671, mars Al. 708, was Al. 127 atd., s kte- rýmžto s setkáváme se v dodatcích i na za- čátku slov: síemenem M. 334 ř. 6, slanýn, stred M. 334 ř. 14, sluzyty Ang. 329 ř. 6. b) často II: czaſſu K. 43, krafſnye Al. 366, ne- beſſa Al. 380, ſpaſſenye Al. 1249, weſſela Al. 1250, Sſkrzemenyczye V. I. 44 atd.; c) čtyřikráte z: Zchodyla S. 153, zochy An. 415, zproſyty K. I. 29, ztrafty Vzd. 58; a) *) Objasnění skratků Al. An. SR. atd. viz na str. 385 na počátku seznamu.
Strana XIII
XIII 4. š se označuje: a) obyčejně ſſ: czynyſſ Al. 1303, maſſ Al. 981, naſſ Al. 1124, ſlyffyefſe Al. 1298, ſtaffe Al. 1161 atd., a v pozdějších přípisech ſs, ſs: maſs K. II. 17, sfaluíe M. 333 ř. 8, sſkwarzenych M. 334 ř. 14; často pouhým ſ: hruſka V. II. 180, nawſczye- wowanye MM. 296 ř. 28, nefczeftye K. II. 27, wyeczſye An. 174, wſtawſy Al. 360 atd.; a na konci někdy s: anzelmus An. 2, Iudas An. 37, Mas SB. 31, wyes Al. 1230 atd.; 5. z se píše: a) skoro vždy samým z: bez Al. 26 a 27, przy- rozeny Al. 4, rozplozen Al. 8, rozumenftwy Al. 2, Swyetoplozye Al. 6, zemye Al. 9 atd.; b) několikráte ſ: ſnyety K. IV. 5, przyeſmylym An. 46, ſtrata PS. 98, Stratyflawem K. IV. 42. ſwyczyeg K. úvod, ſwyky K. úvod, ſwytyezyly Al. 1500. b) c) jednou Sz: Szdrawa NM. 30. 6. ž se označuje: a) nejčastěji samým z: az Al. 29, genz Al. 26, muz Al. 1, ſlozen Al. 7, ſlozyl Al. 3, ſluzbu Al. 22, wylozyl Al. 4 atd. b) několikráte ſ: blyſny V. I. 238, Gefto An. 513, 521, kakſt Al. 92, krzyſem An. 472, muſyczye V. I. 196, naloſek V. I. 362 atd., a na konci slova s: gens Aug. 330 ř. 17.
XIII 4. š se označuje: a) obyčejně ſſ: czynyſſ Al. 1303, maſſ Al. 981, naſſ Al. 1124, ſlyffyefſe Al. 1298, ſtaffe Al. 1161 atd., a v pozdějších přípisech ſs, ſs: maſs K. II. 17, sfaluíe M. 333 ř. 8, sſkwarzenych M. 334 ř. 14; často pouhým ſ: hruſka V. II. 180, nawſczye- wowanye MM. 296 ř. 28, nefczeftye K. II. 27, wyeczſye An. 174, wſtawſy Al. 360 atd.; a na konci někdy s: anzelmus An. 2, Iudas An. 37, Mas SB. 31, wyes Al. 1230 atd.; 5. z se píše: a) skoro vždy samým z: bez Al. 26 a 27, przy- rozeny Al. 4, rozplozen Al. 8, rozumenftwy Al. 2, Swyetoplozye Al. 6, zemye Al. 9 atd.; b) několikráte ſ: ſnyety K. IV. 5, przyeſmylym An. 46, ſtrata PS. 98, Stratyflawem K. IV. 42. ſwyczyeg K. úvod, ſwyky K. úvod, ſwytyezyly Al. 1500. b) c) jednou Sz: Szdrawa NM. 30. 6. ž se označuje: a) nejčastěji samým z: az Al. 29, genz Al. 26, muz Al. 1, ſlozen Al. 7, ſlozyl Al. 3, ſluzbu Al. 22, wylozyl Al. 4 atd. b) několikráte ſ: blyſny V. I. 238, Gefto An. 513, 521, kakſt Al. 92, krzyſem An. 472, muſyczye V. I. 196, naloſek V. I. 362 atd., a na konci slova s: gens Aug. 330 ř. 17.
Strana XIV
XIV c) často ſſ ve slově: Gyefſto SR. 144. S. 160. SB. 150, An. 216, 502, 612, 620 atd., a jed- nou fí ve slově: totyſf Ang. 328 ř. 19. d) v Brigittě zz: bozzich 335 ř. 5, kdyzz 336 ř. 12. Nezz 336 ř. 22, kozzku 336 ř. 25, bozze 337 ř. 7, kdezz 337 ř. 9. II. Měkkosť souhlásek d, t an značí se před c nejčastěji literou y. 1: dyegyechu Al. 46, dve- laty Al. 306, ſedyechu Al. 137, wzwyedyewffy Al. 257. chtyel A. 1020, chtre K. II. 20, gyednotye Al. 272, tyelo Al. 237, Tyelefenstwye Al. 213 hnyew Al. 116, konye Al. 440, fanye Al. 1041, wonyenye Al. 432 atd. Ale často nebývá žádného t, y: andelſkem Al. 950, Siteftye K. I. 18, ffteftye K. IV. 32, stenye V. II. 113, gyefterka V. II. 136, vczynena Al. 1183, zbranewaty Al. 1299, za- wynenye An. 546, pelynek V. I. 55 atd. Taktéž ne- označena měkkosť ve slovech: dyetatko SR. 759. krzeſtana Aug. 326 ř. 16, krzeftanſky Aug. 326 ř. 20. krzeftanftwo SR. 818, rozpaty NM. 150, ftata D. 128 atd. Ve slově: dyabel Al. 890, 920 atd., jest nejspíše latinský způsob psaní (diabolus) za- chován. III. Několikráte přidává se h k t: byth Al. 182, chrzbeth V. I. 145, leth Al. 714, 722, 727, 730 atd., nazaretha An. 537, reth V. I. 86, bez všelikého ohledu k měkkosti, vyjma dva případy u slov: zyeth V. I. 254, lukoth V. II. 240. Taktéž označena měkkosť v Toť K. 24, není-li to zde jen nahodilá aneb později připsaná tečka.
XIV c) často ſſ ve slově: Gyefſto SR. 144. S. 160. SB. 150, An. 216, 502, 612, 620 atd., a jed- nou fí ve slově: totyſf Ang. 328 ř. 19. d) v Brigittě zz: bozzich 335 ř. 5, kdyzz 336 ř. 12. Nezz 336 ř. 22, kozzku 336 ř. 25, bozze 337 ř. 7, kdezz 337 ř. 9. II. Měkkosť souhlásek d, t an značí se před c nejčastěji literou y. 1: dyegyechu Al. 46, dve- laty Al. 306, ſedyechu Al. 137, wzwyedyewffy Al. 257. chtyel A. 1020, chtre K. II. 20, gyednotye Al. 272, tyelo Al. 237, Tyelefenstwye Al. 213 hnyew Al. 116, konye Al. 440, fanye Al. 1041, wonyenye Al. 432 atd. Ale často nebývá žádného t, y: andelſkem Al. 950, Siteftye K. I. 18, ffteftye K. IV. 32, stenye V. II. 113, gyefterka V. II. 136, vczynena Al. 1183, zbranewaty Al. 1299, za- wynenye An. 546, pelynek V. I. 55 atd. Taktéž ne- označena měkkosť ve slovech: dyetatko SR. 759. krzeſtana Aug. 326 ř. 16, krzeftanſky Aug. 326 ř. 20. krzeftanftwo SR. 818, rozpaty NM. 150, ftata D. 128 atd. Ve slově: dyabel Al. 890, 920 atd., jest nejspíše latinský způsob psaní (diabolus) za- chován. III. Několikráte přidává se h k t: byth Al. 182, chrzbeth V. I. 145, leth Al. 714, 722, 727, 730 atd., nazaretha An. 537, reth V. I. 86, bez všelikého ohledu k měkkosti, vyjma dva případy u slov: zyeth V. I. 254, lukoth V. II. 240. Taktéž označena měkkosť v Toť K. 24, není-li to zde jen nahodilá aneb později připsaná tečka.
Strana XV
XV IV. Po retnicích píše se obyčejně je, ve za č: bych Al. 402, byelofty SR. 637, byelotu SR. 640, tobye Al. 250, tobie K. II. 20; opyet Al. 976. pyeſek Al. 372. pyeſf SR. 235, pyety PS. 1; hwyezdy Al. 372, swyet Al. 1016, wydyety Al. 1050, wyeky wyekoma Al. 1125; myegyeffe Al. 37, pamyet Al. 221, ſmyechu Al. 1182, zemye Al. 9 atd. Někdy však nebyvá tu 1, y: trpelywoft Ang. 327 ř. 25, kterekolywek Ang. 329 ř. 13, ktokolywek Aug. 329, ř. 11; ve slově: czlowek S. 49, V. I. 57, czlo- weczeftwye V. I. 58, czlowecze S. 51 atd. objevuje se vždy nezměkčené e, jak to nalézáme též v Hra- deckém rukopise; pouze v dodatku z XV. stol. jest ie: czlowiek K. II. 17, 21. V czyeſta, rzyeka a po- dobných máme ye za dlouhé jat dle pokynutí. obsaženych na straně 58 Přídavku ku I. dílu Zbytků rýmovaných Alexandreid staročeských, vy- šlych 1881 r. Zajímavo, že je několikráte psáno slovo veliký měkkým č: wyelyke SR. 260, SB. 27, wyelyku Al. 520, 1423, SR. 260, wyelykym An. 582 a dvakráte nebye Al. 456, SB. 35. V. Samohlasné I znamená se již nynějším způsobem: naplnyla Al. 882, naplnyty Al. 1384, pln Al. 1424, plna SR. 71, wltawa V. I. 23 atd. VI. Taktéž samohlasné r píše se skoro vždy nynějším způsobem; hrdla Al. 109; Mylofrdenftwye Al. 949, potwrdyw Al. 1386, prwe Al. 902, twrdofty Al. 933 atd.; a jednou ještě vr: tirpyel MM. 293 ř. 6. VII. Měkké ř označuje se:
XV IV. Po retnicích píše se obyčejně je, ve za č: bych Al. 402, byelofty SR. 637, byelotu SR. 640, tobye Al. 250, tobie K. II. 20; opyet Al. 976. pyeſek Al. 372. pyeſf SR. 235, pyety PS. 1; hwyezdy Al. 372, swyet Al. 1016, wydyety Al. 1050, wyeky wyekoma Al. 1125; myegyeffe Al. 37, pamyet Al. 221, ſmyechu Al. 1182, zemye Al. 9 atd. Někdy však nebyvá tu 1, y: trpelywoft Ang. 327 ř. 25, kterekolywek Ang. 329 ř. 13, ktokolywek Aug. 329, ř. 11; ve slově: czlowek S. 49, V. I. 57, czlo- weczeftwye V. I. 58, czlowecze S. 51 atd. objevuje se vždy nezměkčené e, jak to nalézáme též v Hra- deckém rukopise; pouze v dodatku z XV. stol. jest ie: czlowiek K. II. 17, 21. V czyeſta, rzyeka a po- dobných máme ye za dlouhé jat dle pokynutí. obsaženych na straně 58 Přídavku ku I. dílu Zbytků rýmovaných Alexandreid staročeských, vy- šlych 1881 r. Zajímavo, že je několikráte psáno slovo veliký měkkým č: wyelyke SR. 260, SB. 27, wyelyku Al. 520, 1423, SR. 260, wyelykym An. 582 a dvakráte nebye Al. 456, SB. 35. V. Samohlasné I znamená se již nynějším způsobem: naplnyla Al. 882, naplnyty Al. 1384, pln Al. 1424, plna SR. 71, wltawa V. I. 23 atd. VI. Taktéž samohlasné r píše se skoro vždy nynějším způsobem; hrdla Al. 109; Mylofrdenftwye Al. 949, potwrdyw Al. 1386, prwe Al. 902, twrdofty Al. 933 atd.; a jednou ještě vr: tirpyel MM. 293 ř. 6. VII. Měkké ř označuje se:
Strana XVI
XVI a) skoro vždy rz: hrzyechu Al. 27, morzy Al. 12, powyetrzye Al. 10, przyrozeny Al. 4, ſtworzena Al. 16 atd. b) dvakráte ještě r: orech V. II. 186, Reczechu SR. 185. c) v dodatku z XV. století jednou ř: zaſtře M. 333 ř. 16. VIII. i, í píše se: někdy v, i: Budelit K. III. 9, gyſtil K. I. 32, Mir Al. 1331, ouidyus K. II. úvod. pachalr K. I. 16, rozliczne K. II. 24, filen K. I. 37, ſilny K. IV. 12 atd. Tečka nad i objevuje se ještě velmi řídce (kromě posledního listu). nejčastěji y: Donyz Al. 5, myftr Al. 1, morzy Al. 12, plody Al. 12, ftwrdyty Al. 195, vczy- nyla Al. 377 atd. c) V dodatku z XV. století ij = 1: oczij B. 336 ř. 10, nabozenſtwij B. 336 ř. 11. IX. y, ý se označuje: a) nejčastěji samým y: by Al. 26, byl Al. 1, czaſny Al. 1, ſmyſla Al. 3, wyehlaſny Al. 2, wzdy Al. 11 atd. někdy však b. i: bidlo VM. 64. nebil K. IV. 43, Neſtid K. IV. 29, nezbil K. I. 39, ſtari V. I. 245, zufali K. IV. 43 atd. X. j se píše: nejčastěji gy, yg: boyg K. IV. 30, gyeden Al. 108, gyednoho Al. 122, gyedyny Al. 25, gyedno 21. gyeho Al. 3, gyeft Al. 1, 5, 7, 40, 48, ygmyela SR. 55, obyczyeyg PS. 130, MM. 299 ř. 4 atd. a) b) b) a)
XVI a) skoro vždy rz: hrzyechu Al. 27, morzy Al. 12, powyetrzye Al. 10, przyrozeny Al. 4, ſtworzena Al. 16 atd. b) dvakráte ještě r: orech V. II. 186, Reczechu SR. 185. c) v dodatku z XV. století jednou ř: zaſtře M. 333 ř. 16. VIII. i, í píše se: někdy v, i: Budelit K. III. 9, gyſtil K. I. 32, Mir Al. 1331, ouidyus K. II. úvod. pachalr K. I. 16, rozliczne K. II. 24, filen K. I. 37, ſilny K. IV. 12 atd. Tečka nad i objevuje se ještě velmi řídce (kromě posledního listu). nejčastěji y: Donyz Al. 5, myftr Al. 1, morzy Al. 12, plody Al. 12, ftwrdyty Al. 195, vczy- nyla Al. 377 atd. c) V dodatku z XV. století ij = 1: oczij B. 336 ř. 10, nabozenſtwij B. 336 ř. 11. IX. y, ý se označuje: a) nejčastěji samým y: by Al. 26, byl Al. 1, czaſny Al. 1, ſmyſla Al. 3, wyehlaſny Al. 2, wzdy Al. 11 atd. někdy však b. i: bidlo VM. 64. nebil K. IV. 43, Neſtid K. IV. 29, nezbil K. I. 39, ſtari V. I. 245, zufali K. IV. 43 atd. X. j se píše: nejčastěji gy, yg: boyg K. IV. 30, gyeden Al. 108, gyednoho Al. 122, gyedyny Al. 25, gyedno 21. gyeho Al. 3, gyeft Al. 1, 5, 7, 40, 48, ygmyela SR. 55, obyczyeyg PS. 130, MM. 299 ř. 4 atd. a) b) b) a)
Strana XVII
XVII b) často g: genz Al. 26, gyftye Al. 17, gmyegye- chu Al. 45, gmenowano Al. 6, panuge Al. 11, ſnuge Al. 12 atd. častěji y: ay Al. 36, ya Al. 3, yak Al. 18, yako Al. 22, rayſkem Al. 36, ſwuoy Al. 17, tey Al. 37 atd. často též t: Ia SB. 5, Iak SB. 119. Iakoz SR. 381, NM. 164, SB. 135, Ian NM. 70, 98, 234 atd. XI. f označuje se: a) nejčastěji samým f: dovfaymy Aug. 328 ř. 18, fyola SR. 661, yozef SR. 382, An. 665, lu- czyfer Al. 278, 903 atd. b) třikráte ff: effezzye NM. 59, vffa K. II. 25, zuffaty K. II. 25. několikráte ph: yozaphat NM. 197, Iozeph An. 656, 657, yozeph An. 34, kayphaffowy An. 266, feraphym Al. 1012, Theophyllus D. 79, 122. XII. g co souhláska vyskytá se ve vlastních jménech: Auguſtina Aug. 331 ř. 17, Brigida B. 335 ř. 1, gabryela NM. 221, gabryelowy SR. 89, galylee An. 391. Longynus An. 623, magdaleny Vzd. 24. XIII. h a ch označuje se vždy pravidelně h a ch: boha Al. 18, gyeho Al. 3, ohen Al. 10, flawneho Al. 20, toho Al. 7, wyehlaſny Al. 2; hrzyechu Al. 27, hrzyechuom Al. 21, neſwrcho- wano Al. 5, ſwrchowaly Al. 33, ſwrchowaneho Al. 19 atd. c) d) c)
XVII b) často g: genz Al. 26, gyftye Al. 17, gmyegye- chu Al. 45, gmenowano Al. 6, panuge Al. 11, ſnuge Al. 12 atd. častěji y: ay Al. 36, ya Al. 3, yak Al. 18, yako Al. 22, rayſkem Al. 36, ſwuoy Al. 17, tey Al. 37 atd. často též t: Ia SB. 5, Iak SB. 119. Iakoz SR. 381, NM. 164, SB. 135, Ian NM. 70, 98, 234 atd. XI. f označuje se: a) nejčastěji samým f: dovfaymy Aug. 328 ř. 18, fyola SR. 661, yozef SR. 382, An. 665, lu- czyfer Al. 278, 903 atd. b) třikráte ff: effezzye NM. 59, vffa K. II. 25, zuffaty K. II. 25. několikráte ph: yozaphat NM. 197, Iozeph An. 656, 657, yozeph An. 34, kayphaffowy An. 266, feraphym Al. 1012, Theophyllus D. 79, 122. XII. g co souhláska vyskytá se ve vlastních jménech: Auguſtina Aug. 331 ř. 17, Brigida B. 335 ř. 1, gabryela NM. 221, gabryelowy SR. 89, galylee An. 391. Longynus An. 623, magdaleny Vzd. 24. XIII. h a ch označuje se vždy pravidelně h a ch: boha Al. 18, gyeho Al. 3, ohen Al. 10, flawneho Al. 20, toho Al. 7, wyehlaſny Al. 2; hrzyechu Al. 27, hrzyechuom Al. 21, neſwrcho- wano Al. 5, ſwrchowaly Al. 33, ſwrchowaneho Al. 19 atd. c) d) c)
Strana XVIII
XVIII XIV. k se píše: a) nejčastěji samým k: yako Al. 22, poczatka Al. 13, 16, ſkonczenve Al. 13, take Al. 9, treſktaty Al. 23, wſfake Al. 10 atd. několikráte ještě c: africus Al. 624, capuſta V. I. 271, cardynales Al. 630, clamal Aug. 324 ř. 19, collaterales Al. 631, curoptwa V. II. 31, dyaletyca Al. 325, 346, luca V. I. 46, lucan, lucana K. II. úvod, lucaff SB. 25, Mer- curius Al. 688, 704, fcrzynye V. I. 335. XV. u se označuje: a) nejčastěji samým u: mluwyty Al. 161, 362, muz Al. 2, panuge Al. 11, radu Al. 32, ſnuge Al. 12, ſluzbu Al. 22 atd. b) často v: nevſſkody K. II. 13, vkazaty Al. 403, vkroty SR. 811, vſtawen Al. 8 atd. Slovo mlv- wyty (Al. 75, 142 atd.) píše se obyčejně s v. několikráte w: wgyednal SR. 560, MM. 294 ř. 19, wyyty Aug. 330 ř. 3, wlozyff K. úvod, wperzy NM. 323, wtyeffye SR. 537, wwodyla SR. 271, wzrzyechut NM. 289 atd. XVI. v se píše: a) nejčastěji w: neſwrchowano Al. 5, ſwrchowa- neho Al. 19, weywody Al. 11, wftaw Al. 30, wyprawowaty Al. 232, wywolene Al. 76 atd. b) často v: ſprawedlivy Aug. 327 ř. 26, Velykat K. I. 30, Velykeho K. 13, Velyt K. II. úvod, ven An. 241, Vy An. 706, vyny K. III. 7, vynye K. III. 17, vynu VM. 136, vyfoko Al. 712 atd. b) c)
XVIII XIV. k se píše: a) nejčastěji samým k: yako Al. 22, poczatka Al. 13, 16, ſkonczenve Al. 13, take Al. 9, treſktaty Al. 23, wſfake Al. 10 atd. několikráte ještě c: africus Al. 624, capuſta V. I. 271, cardynales Al. 630, clamal Aug. 324 ř. 19, collaterales Al. 631, curoptwa V. II. 31, dyaletyca Al. 325, 346, luca V. I. 46, lucan, lucana K. II. úvod, lucaff SB. 25, Mer- curius Al. 688, 704, fcrzynye V. I. 335. XV. u se označuje: a) nejčastěji samým u: mluwyty Al. 161, 362, muz Al. 2, panuge Al. 11, radu Al. 32, ſnuge Al. 12, ſluzbu Al. 22 atd. b) často v: nevſſkody K. II. 13, vkazaty Al. 403, vkroty SR. 811, vſtawen Al. 8 atd. Slovo mlv- wyty (Al. 75, 142 atd.) píše se obyčejně s v. několikráte w: wgyednal SR. 560, MM. 294 ř. 19, wyyty Aug. 330 ř. 3, wlozyff K. úvod, wperzy NM. 323, wtyeffye SR. 537, wwodyla SR. 271, wzrzyechut NM. 289 atd. XVI. v se píše: a) nejčastěji w: neſwrchowano Al. 5, ſwrchowa- neho Al. 19, weywody Al. 11, wftaw Al. 30, wyprawowaty Al. 232, wywolene Al. 76 atd. b) často v: ſprawedlivy Aug. 327 ř. 26, Velykat K. I. 30, Velykeho K. 13, Velyt K. II. úvod, ven An. 241, Vy An. 706, vyny K. III. 7, vynye K. III. 17, vynu VM. 136, vyfoko Al. 712 atd. b) c)
Strana XIX
XIX c) několikráte ještě u: aquillo Al. 626, blaznou- ftwye Aug. 329 ř. 21, leuiczye V. I. 111, oui- dyus K. II. úvod, pleua V. I. 260, Prue Al. 208, fue VM. 76, Sſaluigye V. I. 278. d) w = uv: wyerzyz K. IV. 5, wyerzyeffe NM. 472, wyezte An. 434. e) w = vu: Przyprawg K. I. 28, wlturnus Al. 622. Dvojení samohlásek vyskytá se třikráte: be- thleemie B. 335 ř. 3, noee Al. 1504, ktereez B. 335 ř. 24. Dvojení souhlásek objevuje se několikráte správně i nesprávně: annas An. 189, myrry SR. 190, newynne An. 211, panna B. 337 ř. 22, pannen MM. 293 ř. 2, pannoffye An. 196, wynna K. II. 21 atd. Skratky nalézáme v rukopise tyto: 1) à, ê, ô, û, y = am, an, em, om, um, ym: hwye- zda Al. 875, pana Al. 202, Râna M. 334 ř. 11, wyně K. IV. 30, poto M. 334 ř. 9, holohüno V. II. 252, czyely Aug. 324 ř. 24, zenyczycz V. I. 219. 2) c' = cer: mac' K. II. úvod. 3) p = pro: pdyewczena V. I. 250, ptwe HM. 10, pwynyl K. IV. 41. 4) 9 = us: Iez9 An. 312, faturn9 Al. 688, Theo- fylg D. 89, zefyer9 Al. 623. 5) thů = 1hefu Aug. 331 ř. 14. 6) e' = emu: ranye" (ranyenemv), zaſtre (zaſtre- lenemu) M. 333 ř. 16. 7) puß = puſſku M. 334 ř. 21.
XIX c) několikráte ještě u: aquillo Al. 626, blaznou- ftwye Aug. 329 ř. 21, leuiczye V. I. 111, oui- dyus K. II. úvod, pleua V. I. 260, Prue Al. 208, fue VM. 76, Sſaluigye V. I. 278. d) w = uv: wyerzyz K. IV. 5, wyerzyeffe NM. 472, wyezte An. 434. e) w = vu: Przyprawg K. I. 28, wlturnus Al. 622. Dvojení samohlásek vyskytá se třikráte: be- thleemie B. 335 ř. 3, noee Al. 1504, ktereez B. 335 ř. 24. Dvojení souhlásek objevuje se několikráte správně i nesprávně: annas An. 189, myrry SR. 190, newynne An. 211, panna B. 337 ř. 22, pannen MM. 293 ř. 2, pannoffye An. 196, wynna K. II. 21 atd. Skratky nalézáme v rukopise tyto: 1) à, ê, ô, û, y = am, an, em, om, um, ym: hwye- zda Al. 875, pana Al. 202, Râna M. 334 ř. 11, wyně K. IV. 30, poto M. 334 ř. 9, holohüno V. II. 252, czyely Aug. 324 ř. 24, zenyczycz V. I. 219. 2) c' = cer: mac' K. II. úvod. 3) p = pro: pdyewczena V. I. 250, ptwe HM. 10, pwynyl K. IV. 41. 4) 9 = us: Iez9 An. 312, faturn9 Al. 688, Theo- fylg D. 89, zefyer9 Al. 623. 5) thů = 1hefu Aug. 331 ř. 14. 6) e' = emu: ranye" (ranyenemv), zaſtre (zaſtre- lenemu) M. 333 ř. 16. 7) puß = puſſku M. 334 ř. 21.
Strana XX
XX Nad některými slovy objevují se skratky které jsou připsány buď z neopatrnosti neb nevědo- mosti písařovy, ku př.: mám Al. 82, nám Al. 490, k memů MM. 293 ř. 13 ka'm D. 81, cur'optwa V. II. 31 atd. Chyb písařských nalézá se v našem rukopise veliká hojnosť; dle možnosti hleděli jsme je opra- viti aneb k nim pozornosť obrátiti v poznámkách. Opravy písařovy jsou obyčejně nadepsány; otiskli jsme je vždy věrně, pokud se to tiskem vy- konati dalo, aneb podali jsme o nich zprávu v po- známkách. Menší prázdná místa na konci řádků vyplňoval písař často buď některou literou aneb nějakým škrtnutím péra, což učinil na l. 16.8 i na počátku řádku. Pod slovy aneb písmeny, která jsou v rukopise přeškrtnuta a což nelze tiskem napodobiti, jsou v našem vydání vytištěny vodo- rovné čáry. Taktéž udělal písař neb rubrikator tečky pod slovy a písmeny, která se nemají čísti, což jsme v tisku napodobili. Na 1. 40 ř. 15 (NM. 431) připsáno nově ke slovu blyz ještě ye. Rasury vyskytují se dosti často, ku př. Al. 310, 360, 484, 488, 566 atd., a připomenuto o nich obyčejně v poznámkách, ačkoliv se mi to nezdálo pokaždé nutným býti. Interpunkce obmezuje se v našem rukopise na tečku, které písař též obyčejně užívá k ozna- čování konce veršův, avšak, jak ostatně již výše řečeno, velmi nedůsledně, a na kolmou nakřivenou
XX Nad některými slovy objevují se skratky které jsou připsány buď z neopatrnosti neb nevědo- mosti písařovy, ku př.: mám Al. 82, nám Al. 490, k memů MM. 293 ř. 13 ka'm D. 81, cur'optwa V. II. 31 atd. Chyb písařských nalézá se v našem rukopise veliká hojnosť; dle možnosti hleděli jsme je opra- viti aneb k nim pozornosť obrátiti v poznámkách. Opravy písařovy jsou obyčejně nadepsány; otiskli jsme je vždy věrně, pokud se to tiskem vy- konati dalo, aneb podali jsme o nich zprávu v po- známkách. Menší prázdná místa na konci řádků vyplňoval písař často buď některou literou aneb nějakým škrtnutím péra, což učinil na l. 16.8 i na počátku řádku. Pod slovy aneb písmeny, která jsou v rukopise přeškrtnuta a což nelze tiskem napodobiti, jsou v našem vydání vytištěny vodo- rovné čáry. Taktéž udělal písař neb rubrikator tečky pod slovy a písmeny, která se nemají čísti, což jsme v tisku napodobili. Na 1. 40 ř. 15 (NM. 431) připsáno nově ke slovu blyz ještě ye. Rasury vyskytují se dosti často, ku př. Al. 310, 360, 484, 488, 566 atd., a připomenuto o nich obyčejně v poznámkách, ačkoliv se mi to nezdálo pokaždé nutným býti. Interpunkce obmezuje se v našem rukopise na tečku, které písař též obyčejně užívá k ozna- čování konce veršův, avšak, jak ostatně již výše řečeno, velmi nedůsledně, a na kolmou nakřivenou
Strana XXI
XXI čárku, která na 1. 83—84, 86—88 připsána nej- spíše o něco později, snad písařem l. 96a—101. kde se též nalézá. Předložky a jiné partikule o jedné slabice psány jsou v rukopise obyčejně dohromady s následujícími slovy, my však jsme je pro pohodlnější čtení a pro snadnější poroz- umění rukopisu oddělili a text opatřili příslušnou interpunkcí. Co se jazyka dotýče, zachovalo se v našem rukopise mnoho archaismů a zajímavých vazeb. Přehláska u v i jest již provedena až na následu- jící výjimky: gyezus PS. 17, An. 41, 227; yezus An. 60, 99, 108, MM. 293 ř. 5; yefuf MM. 295 ř. 6; Iezus An. 100, 118, 130, 191, 200, 231, 351, 359, 399, 440, 444, 537, 560, 582; Iefus An. 95; Iudas An. 37, 90, 96, 116. Že některá skládání našeho rukopisu vznikla ještě v době, kde u ne- bylo ještě přehlasováno, o tom nám svědčí násle- dující rýmy veršův: Al. 1254 a 1255 (lydu — bludu), Al. 1411 a 1412 (ducze — radugycze), SR. 141 a 142 (lydu — bludu), SR. 205 a 206 (ſmutne — negyeffytne), An. 205 a 206 (wytule — koſfyle), K. I. 16 (lydy — bludy). Délka samohlásky o, t. j. dvoj- hláska vo vyskytuje se často i tam, kde nyní pře- stáváme na krátkém o. Jednou vyskytá se ay místo dlouhého ý: Nebayway K. IV. 17, a podle toho také: wayducz S. 253, ačkoliv zde jest místo weyducz; jednou jest též au: wykaupye Al. 541, nemá-li se zde snad čísti wykanpje = wykampye. V An. 689 jest odchylkou vokativ: Iane. Z formál-
XXI čárku, která na 1. 83—84, 86—88 připsána nej- spíše o něco později, snad písařem l. 96a—101. kde se též nalézá. Předložky a jiné partikule o jedné slabice psány jsou v rukopise obyčejně dohromady s následujícími slovy, my však jsme je pro pohodlnější čtení a pro snadnější poroz- umění rukopisu oddělili a text opatřili příslušnou interpunkcí. Co se jazyka dotýče, zachovalo se v našem rukopise mnoho archaismů a zajímavých vazeb. Přehláska u v i jest již provedena až na následu- jící výjimky: gyezus PS. 17, An. 41, 227; yezus An. 60, 99, 108, MM. 293 ř. 5; yefuf MM. 295 ř. 6; Iezus An. 100, 118, 130, 191, 200, 231, 351, 359, 399, 440, 444, 537, 560, 582; Iefus An. 95; Iudas An. 37, 90, 96, 116. Že některá skládání našeho rukopisu vznikla ještě v době, kde u ne- bylo ještě přehlasováno, o tom nám svědčí násle- dující rýmy veršův: Al. 1254 a 1255 (lydu — bludu), Al. 1411 a 1412 (ducze — radugycze), SR. 141 a 142 (lydu — bludu), SR. 205 a 206 (ſmutne — negyeffytne), An. 205 a 206 (wytule — koſfyle), K. I. 16 (lydy — bludy). Délka samohlásky o, t. j. dvoj- hláska vo vyskytuje se často i tam, kde nyní pře- stáváme na krátkém o. Jednou vyskytá se ay místo dlouhého ý: Nebayway K. IV. 17, a podle toho také: wayducz S. 253, ačkoliv zde jest místo weyducz; jednou jest též au: wykaupye Al. 541, nemá-li se zde snad čísti wykanpje = wykampye. V An. 689 jest odchylkou vokativ: Iane. Z formál-
Strana XXII
XXII ných archaismů zasluhuje zvláštní zmínky lokal množ. Polas S. 149, k jehož objasnění nejvíce při- spěl P. J. Šafařík v Čas. Mus. 1847 I. str. 132—136. Vyskytá se též v rukopise Cambridgeském kro- niky Dalimilovy a sice v nápise na str. 212 (dle přepisu musejního): „kako swatopluk vhry pobil a u polas zabyt byl“. Jak důležity jsou ty a po- dobné archaismy ve příčině rukopisu Královédvor- ského vyložil prof. M. Hattala v druhé ze svých ukázek obrany rukopisu tohoto v Národních Li- stech 1885 r. č. 357, 358 a 1886 r. č. 3. 6 a 16. Ze syntaktických zvláštností zmínky zasluhuje ze- jmena to, že se v našem rukopise objevuje ješte dosti čistých pádů tam, kde později předložkami opatřených užíváme, ku př. (kolo) ryzyeho zlata ſkowala Al. 405, Te wſfye radoft gmyegyechu Al. 47, Noczy we ſnye (trpyela) An. 419. Obtíží posky- tují ty pády, které se počínají stejnou souhláskou s patřičnými předložkami, ku př. Wzyechu gy ſwyeta tyeleſnye SR. 768, byezyecz knyezvety ſwemu NM. 293, wedu gey kayphaffowy An. 266, Dnes tye zuowy wyeczny pokoy SR. 683, kdyz gey krztychu wodye SR. 114, Gyefſto padne waffye frdczye SR. 534, ſyn gyegye wyeczne bydlo wſtupy) SR. 572, Ienz kralugeſſ wyecznem ſbozy S. 286, Wyecznem bydle synem byty NM. 25, Byezyetyt gym kaza ſobu NM. 312, Bylalys tehdy ſynem ſwym An. 44 atd. Ostatně mimo jiné památky i ve Zbytcích rýmovaných Alexandreid staročeských objevuje se hojně dokladů této zvláštnosti, na něž
XXII ných archaismů zasluhuje zvláštní zmínky lokal množ. Polas S. 149, k jehož objasnění nejvíce při- spěl P. J. Šafařík v Čas. Mus. 1847 I. str. 132—136. Vyskytá se též v rukopise Cambridgeském kro- niky Dalimilovy a sice v nápise na str. 212 (dle přepisu musejního): „kako swatopluk vhry pobil a u polas zabyt byl“. Jak důležity jsou ty a po- dobné archaismy ve příčině rukopisu Královédvor- ského vyložil prof. M. Hattala v druhé ze svých ukázek obrany rukopisu tohoto v Národních Li- stech 1885 r. č. 357, 358 a 1886 r. č. 3. 6 a 16. Ze syntaktických zvláštností zmínky zasluhuje ze- jmena to, že se v našem rukopise objevuje ješte dosti čistých pádů tam, kde později předložkami opatřených užíváme, ku př. (kolo) ryzyeho zlata ſkowala Al. 405, Te wſfye radoft gmyegyechu Al. 47, Noczy we ſnye (trpyela) An. 419. Obtíží posky- tují ty pády, které se počínají stejnou souhláskou s patřičnými předložkami, ku př. Wzyechu gy ſwyeta tyeleſnye SR. 768, byezyecz knyezvety ſwemu NM. 293, wedu gey kayphaffowy An. 266, Dnes tye zuowy wyeczny pokoy SR. 683, kdyz gey krztychu wodye SR. 114, Gyefſto padne waffye frdczye SR. 534, ſyn gyegye wyeczne bydlo wſtupy) SR. 572, Ienz kralugeſſ wyecznem ſbozy S. 286, Wyecznem bydle synem byty NM. 25, Byezyetyt gym kaza ſobu NM. 312, Bylalys tehdy ſynem ſwym An. 44 atd. Ostatně mimo jiné památky i ve Zbytcích rýmovaných Alexandreid staročeských objevuje se hojně dokladů této zvláštnosti, na něž
Strana XXIII
XXIII již v našem vydání 1881 r. na str. XVII. č. 4 prof. M. Hattala pozornosť filologů obrátil. Obsah rukopisu jest následující: I. N. 1. 13 — 20a ř. 6 nalézá se allegorická báseň Alan aneb o mravném obnovení prvotní do- konalosti člověka, která má sice skrovnou cenu básnickou, ale pro poznání tehdáž panujících mí- nění filosofických a středověké kosmologie jest zajímava. Česky vzdělána jest ve XIV. století a to celkem podle prosaického výtahu (compendium) z velké latinské básně, „Anticlaudianus“ nazvané, složené v hexametrech Alanem z Rysellu, podnětem k čemuž mu byla skladba latinského básníka Cl. Clau- diana (IV. stol. po Kr.) „In Rufinum libri II.“ Ala- nus z Rysselu, města flanderského, žil asi v letech 1114—1203, patřil k nejslavnějším spisovatelům prvé doby scholastické a pro svou učenosť získal si takovou vážnosť, že poctěn byl názvem „doctor universalis“. O něm a latinské jeho básni možno najíti podrobnějších zpráv ve spisech „P. Leyseri, Historia poëtarum et poëmatum medii aevi, Ha- lae Magdeb. MDCCXXI“ strana 1012—1043, kde též prvých 410 veršů z Anticlaudiana otištěno, a „Dr. O. Leist, Der Anticlaudianus, ein lateini- sches Gedicht des XII. Jahrhunderts, und sein Verfafser Alanus ab Insulis, Stendal 1878—1882“. Skladba Alanova těšila se ve středověku veliké oblibě a byla velice rozšířena. Tak na př. nalé- záme jen v Pražské universitní knihovně Anti- claudiana v pěti přepisech a sice v rukopisech
XXIII již v našem vydání 1881 r. na str. XVII. č. 4 prof. M. Hattala pozornosť filologů obrátil. Obsah rukopisu jest následující: I. N. 1. 13 — 20a ř. 6 nalézá se allegorická báseň Alan aneb o mravném obnovení prvotní do- konalosti člověka, která má sice skrovnou cenu básnickou, ale pro poznání tehdáž panujících mí- nění filosofických a středověké kosmologie jest zajímava. Česky vzdělána jest ve XIV. století a to celkem podle prosaického výtahu (compendium) z velké latinské básně, „Anticlaudianus“ nazvané, složené v hexametrech Alanem z Rysellu, podnětem k čemuž mu byla skladba latinského básníka Cl. Clau- diana (IV. stol. po Kr.) „In Rufinum libri II.“ Ala- nus z Rysselu, města flanderského, žil asi v letech 1114—1203, patřil k nejslavnějším spisovatelům prvé doby scholastické a pro svou učenosť získal si takovou vážnosť, že poctěn byl názvem „doctor universalis“. O něm a latinské jeho básni možno najíti podrobnějších zpráv ve spisech „P. Leyseri, Historia poëtarum et poëmatum medii aevi, Ha- lae Magdeb. MDCCXXI“ strana 1012—1043, kde též prvých 410 veršů z Anticlaudiana otištěno, a „Dr. O. Leist, Der Anticlaudianus, ein lateini- sches Gedicht des XII. Jahrhunderts, und sein Verfafser Alanus ab Insulis, Stendal 1878—1882“. Skladba Alanova těšila se ve středověku veliké oblibě a byla velice rozšířena. Tak na př. nalé- záme jen v Pražské universitní knihovně Anti- claudiana v pěti přepisech a sice v rukopisech
Strana XXIV
XXIV IV. F. 26 (z 1367 r.), III. G. 14 a IV. G. 3 (asi z prvé čtvrti XV. století), VIII. G. 14 (z 1426 roku), III. G. 13 (z 1444 roku) a výklad její v rukopise III. C. 18 (z prvé polovice XV. stol.). Pro nás nejzajímavějším z nich jest ovšem rukopis III. G. 13, neb obsahuje meziřádkové souvěké české glossy. Nejlepší vydání latinské básně spořídil Carolus de Visch 1654 r. v Antverpách: Alani Magni de Insulis, sacrae theologiae doctoris cog- nomento universalis Opera (str. 313—420). U nás psal 1868 roku o Alanovi a jeho básni I. Hanuš v „Sitzungsberichte der k. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften in Prag, II. str. 12—17“, hledě dokázati, že český Alan není překladem latinské básně, nýbrž pouze výtah z Anticlaudiana. Výtahu latinského z Alana I. Hanuš nemohl se dopíditi, ačkoliv se nám zachoval i v universitní knihovně v Praze ve dvou rukopisech (VIII. G. 14 fol. 1a— 11b a III. G. 13 fol. 172a—1892). Výtahy aneb compendia z Alanovy básně nalézají se i v jiných knihovnách a různí se mnohdy dosti značně v po- drobnostech svých. Nejstarší nám známý a pří- stupný výtah z Anticlaudiana nalézá se v cís. dvorní knihovně ve Vídni v rukopise č. 1569 v malém 4 na 1. 108a—112a a pochází asi z počátku XIV. stol. Rukopis tento obsahuje kromě toho ještě „Odonis abbatis Morimundani sermones“ ze XIII. století. Poněvadž tedy compendium z Alana bylo hlavním pramenem českému básníku, jak jsme již výše vzpomenuli, otiskli jsme je dle tohoto nejstaršího
XXIV IV. F. 26 (z 1367 r.), III. G. 14 a IV. G. 3 (asi z prvé čtvrti XV. století), VIII. G. 14 (z 1426 roku), III. G. 13 (z 1444 roku) a výklad její v rukopise III. C. 18 (z prvé polovice XV. stol.). Pro nás nejzajímavějším z nich jest ovšem rukopis III. G. 13, neb obsahuje meziřádkové souvěké české glossy. Nejlepší vydání latinské básně spořídil Carolus de Visch 1654 r. v Antverpách: Alani Magni de Insulis, sacrae theologiae doctoris cog- nomento universalis Opera (str. 313—420). U nás psal 1868 roku o Alanovi a jeho básni I. Hanuš v „Sitzungsberichte der k. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften in Prag, II. str. 12—17“, hledě dokázati, že český Alan není překladem latinské básně, nýbrž pouze výtah z Anticlaudiana. Výtahu latinského z Alana I. Hanuš nemohl se dopíditi, ačkoliv se nám zachoval i v universitní knihovně v Praze ve dvou rukopisech (VIII. G. 14 fol. 1a— 11b a III. G. 13 fol. 172a—1892). Výtahy aneb compendia z Alanovy básně nalézají se i v jiných knihovnách a různí se mnohdy dosti značně v po- drobnostech svých. Nejstarší nám známý a pří- stupný výtah z Anticlaudiana nalézá se v cís. dvorní knihovně ve Vídni v rukopise č. 1569 v malém 4 na 1. 108a—112a a pochází asi z počátku XIV. stol. Rukopis tento obsahuje kromě toho ještě „Odonis abbatis Morimundani sermones“ ze XIII. století. Poněvadž tedy compendium z Alana bylo hlavním pramenem českému básníku, jak jsme již výše vzpomenuli, otiskli jsme je dle tohoto nejstaršího
Strana XXV
XXV Vídeňského rukopisu v našem vydání na str. 338- 349, doplnivše v závorkách některé mezery jeho z rukopisu univ. knihovny v Praze (VIII. G. 14). Že náš skladatel, jenž byl ostatně velice skromným (viz v. 857), použil zejmena při líčení cesty a po- bytu Moudrosti v nebesích kromě compendia a svých vědomostí o zjevech přírody ještě i jiných pramenů a též prostonárodního podání, o tom nám sám v některých verších podává zprávu, na př. ve v. 759: „(yakz gſem) w rozlycznem pyſmye wzwye- dyel"; ve v. 851: „Tak wyetczy myſtrzy howorzye“ ve v. 912: „Mnozy myſtrzy chtye pak tomu“; ve v. 927: „Mnozy myſtrzy o tom prawye“; ve v. 859—861: „Toho ſproſtny lyd pak vzywa: Mny, by hwyezdy ſye czyftyly aneb na ſpadeny byly“. V ně- mecké literatuře použil Alanova Anticlaudiana Hein- rich Neustadtský, žijící ke konci XIII. a z po- čátku XIV. století, při skládání své básně „Von Gotes Zuokunft“, z níž Josef Strobl vydal ve Vídni 1875 roku výtah s úvodem, poznámkami a glos- sářem. Ačkoliv se německá báseň na mnoha mí- stech obsahem svým shoduje s českým Alanem, nelze přece tvrditi, soudě totiž dle toho, co byl z ní Josef Strobl uveřejnil, že by byl český bás- ník znal tuto německou skladbu aneb jí použil. V knihovně Musea království Českého nalézají se dva novější přepisy českého Alana a sice: Prvý v 4 patříval Jos. Dobrovskému a nalézá se ve sborníku přepisů (3. I. 1) na 1. 344.—401b, který pochází asi z konce XVIII. století. V něm podává
XXV Vídeňského rukopisu v našem vydání na str. 338- 349, doplnivše v závorkách některé mezery jeho z rukopisu univ. knihovny v Praze (VIII. G. 14). Že náš skladatel, jenž byl ostatně velice skromným (viz v. 857), použil zejmena při líčení cesty a po- bytu Moudrosti v nebesích kromě compendia a svých vědomostí o zjevech přírody ještě i jiných pramenů a též prostonárodního podání, o tom nám sám v některých verších podává zprávu, na př. ve v. 759: „(yakz gſem) w rozlycznem pyſmye wzwye- dyel"; ve v. 851: „Tak wyetczy myſtrzy howorzye“ ve v. 912: „Mnozy myſtrzy chtye pak tomu“; ve v. 927: „Mnozy myſtrzy o tom prawye“; ve v. 859—861: „Toho ſproſtny lyd pak vzywa: Mny, by hwyezdy ſye czyftyly aneb na ſpadeny byly“. V ně- mecké literatuře použil Alanova Anticlaudiana Hein- rich Neustadtský, žijící ke konci XIII. a z po- čátku XIV. století, při skládání své básně „Von Gotes Zuokunft“, z níž Josef Strobl vydal ve Vídni 1875 roku výtah s úvodem, poznámkami a glos- sářem. Ačkoliv se německá báseň na mnoha mí- stech obsahem svým shoduje s českým Alanem, nelze přece tvrditi, soudě totiž dle toho, co byl z ní Josef Strobl uveřejnil, že by byl český bás- ník znal tuto německou skladbu aneb jí použil. V knihovně Musea království Českého nalézají se dva novější přepisy českého Alana a sice: Prvý v 4 patříval Jos. Dobrovskému a nalézá se ve sborníku přepisů (3. I. 1) na 1. 344.—401b, který pochází asi z konce XVIII. století. V něm podává
Strana XXVI
XXVI Dobrovský nejprve zprávu o Svatovítském ruko- pise a pak krátký obsah českého Alana latinsky. Přepis sám počíná se na 1. 3463 a není psán rukou Dobrovského. Druhý přepis v malém 4 pochází teprva z našeho století a přivázán k tisku „F. M. Pelzels akademische Antrittsrede über den Nutzen und Wichtigkeit der böhmischen Sprache, Prag 1793“ (5. I. 24). Patříval kdysi Josefu Rauten- kranzovi a po něm Josefu Devotymu; na konci připsáno „z Manuskryptu starého wypsáno od Atha- nasse Wanky“. Tiskem vyšel celý Alan 1817 roku v Hankových Starobylých skládáních, díl I. str. 140—200; v. 15—457 byly z něho otištěny 1845 r. ve Výboře z literatury české, díl I. sl. 789—804 a ukázky v Jirečkově Anthologii staročeské a v Šemberových Dějinách řeči a literatury české. II. Na 1. 203 ř. 7—312 jest Sedmera radost panny Marie o 912 verších. Po straně na 1. 20" připsáno „De beata virgine“ a na 1. 20' při po- čátku prvé radosti: „De VII gaudiis“. I tato báseň byla snad mimo úvod česky básněna buď dle vzoru některé latinské básně téhož obsahu, jichžto se nám ze středověku veliké množství za- chovalo, aneb český básník, jsa nejspíše knězem, použil svých vědomostí z písma svatého, čerpaje přímo z něho, jak o tom sám praví ve verších 53 a 54: To ya wam z pyſma przyelozy, — Sed- meru radoft wam wylozy. A že se v písmě svatém nevšedně vyznal, to patrno mimo jiné též z veršů .625—630, 638 a 639, jež jsou vzaty ze Šalomou-
XXVI Dobrovský nejprve zprávu o Svatovítském ruko- pise a pak krátký obsah českého Alana latinsky. Přepis sám počíná se na 1. 3463 a není psán rukou Dobrovského. Druhý přepis v malém 4 pochází teprva z našeho století a přivázán k tisku „F. M. Pelzels akademische Antrittsrede über den Nutzen und Wichtigkeit der böhmischen Sprache, Prag 1793“ (5. I. 24). Patříval kdysi Josefu Rauten- kranzovi a po něm Josefu Devotymu; na konci připsáno „z Manuskryptu starého wypsáno od Atha- nasse Wanky“. Tiskem vyšel celý Alan 1817 roku v Hankových Starobylých skládáních, díl I. str. 140—200; v. 15—457 byly z něho otištěny 1845 r. ve Výboře z literatury české, díl I. sl. 789—804 a ukázky v Jirečkově Anthologii staročeské a v Šemberových Dějinách řeči a literatury české. II. Na 1. 203 ř. 7—312 jest Sedmera radost panny Marie o 912 verších. Po straně na 1. 20" připsáno „De beata virgine“ a na 1. 20' při po- čátku prvé radosti: „De VII gaudiis“. I tato báseň byla snad mimo úvod česky básněna buď dle vzoru některé latinské básně téhož obsahu, jichžto se nám ze středověku veliké množství za- chovalo, aneb český básník, jsa nejspíše knězem, použil svých vědomostí z písma svatého, čerpaje přímo z něho, jak o tom sám praví ve verších 53 a 54: To ya wam z pyſma przyelozy, — Sed- meru radoft wam wylozy. A že se v písmě svatém nevšedně vyznal, to patrno mimo jiné též z veršů .625—630, 638 a 639, jež jsou vzaty ze Šalomou-
Strana XXVII
XXVII novy písně IV. 1: "Quam pulchra es; oculi tui columbarum absque eo, quod instrinsecus latet“; a II. 2: „Sicut lilium inter spinas, sic amica mea inter filias.“ Předmět skladby této byl i u nás ve- lice oblíben jak o tom svědčí také báseň „Devatero radostí svaté Mařie“, zachovaná v Hradeckém ruko- pise (1. 61b—74), pak i rozjímání o sedmi rado- stech panny Marie, zachované v rukopisech uni- versitní knihovny v Praze z XV. století (XVII. E. 7 1. 117—122b a XVII. J. 8 1. 93a—95a), a mše o sedmi radostech matky božie (XVII. E. 7 1. 160 - 161°). Bohužel nezachovala se nám báseň naše, o níž je řeč, úplně. Mezi l. 23 a 24 chybí celý list v našem rukopise, následkem čehož jest me- zera asi 80 veršů, kterouž však 1818 r. V. Hanka při vydávání této básně (Starobylá skládánie, díl II. strana 49—91) nepozoroval, otisknuv počátek verše 313, kterým se list 23 končí, s následujícím na listě 24° za jeden verš. III. Na listě 31—35a ř. 3 jest pak báseň o smrtedlnosti o 297 verších. Po straně na 1. 31 připsáno „De memoria mortis“. Vlastně měla by se tato báseň nazvati o smrti, jak též v rukopise (XVII. F. 50) universitní knihovny v Praze na l. 45a ř. 6 zřejmě psáno: „Toto o ſmrti ſklada- nye — Day boh lidem na ſpaſenie“, ale poněvadž název prvý v literatuře české již zobecněl a pod názvem Smrti jest již jiná báseň známa, držíme se též onoho názvu. Prvých 47 veršů srovnává se zcela s počátkem básně o bohatci, jež se nám
XXVII novy písně IV. 1: "Quam pulchra es; oculi tui columbarum absque eo, quod instrinsecus latet“; a II. 2: „Sicut lilium inter spinas, sic amica mea inter filias.“ Předmět skladby této byl i u nás ve- lice oblíben jak o tom svědčí také báseň „Devatero radostí svaté Mařie“, zachovaná v Hradeckém ruko- pise (1. 61b—74), pak i rozjímání o sedmi rado- stech panny Marie, zachované v rukopisech uni- versitní knihovny v Praze z XV. století (XVII. E. 7 1. 117—122b a XVII. J. 8 1. 93a—95a), a mše o sedmi radostech matky božie (XVII. E. 7 1. 160 - 161°). Bohužel nezachovala se nám báseň naše, o níž je řeč, úplně. Mezi l. 23 a 24 chybí celý list v našem rukopise, následkem čehož jest me- zera asi 80 veršů, kterouž však 1818 r. V. Hanka při vydávání této básně (Starobylá skládánie, díl II. strana 49—91) nepozoroval, otisknuv počátek verše 313, kterým se list 23 končí, s následujícím na listě 24° za jeden verš. III. Na listě 31—35a ř. 3 jest pak báseň o smrtedlnosti o 297 verších. Po straně na 1. 31 připsáno „De memoria mortis“. Vlastně měla by se tato báseň nazvati o smrti, jak též v rukopise (XVII. F. 50) universitní knihovny v Praze na l. 45a ř. 6 zřejmě psáno: „Toto o ſmrti ſklada- nye — Day boh lidem na ſpaſenie“, ale poněvadž název prvý v literatuře české již zobecněl a pod názvem Smrti jest již jiná báseň známa, držíme se též onoho názvu. Prvých 47 veršů srovnává se zcela s počátkem básně o bohatci, jež se nám
Strana XXVIII
XXVIII zachovala v Hradeckém rukopise na 1. 138b 13- 146b 19, a obě složeny jsou metrem úplně stejným, t. j. obsahují sloky o 4 řádcích stejného rýmu. Vypisuje se v ní, kterak smrť neznajíc rozdílu mezi lidmi a zeměmi, nemilostně ve světě zuří a řádí. Látka tato byla velice oblíbena ve středo- věku nejen u nás, než i v jiných literaturách evropských. Báseň sama zachovala se nám ještě v jiných dvou rukopisech XV. století a sice: 1) v rukopise papírovém universitní knihovny v Praze v malém 4° (XVII. F. 50 l. 40a—45a) z roku 1409 aneb 1410, a 2) v rukopise taktéž papírovém kapitulní knihovny v Praze v malém 4° (O. 39 1. 94'—99a) z druhé polovice XV. st. s nápisem: „O nebezpecznem czaſu ſmrti“ Varianty z těchto dvou rukopisů, jakož i z Hra- deckého rukopisu (v. 1—47) otiskli jsme pod ča- rou na str. 92—108, užívajíce při tom následují- cích skratků: H = Hradecký, U universitní a K kapitulní rukopis. Novější přepis asi z konce XVIII. století na- lézá se v knihovně musejní v Praze ve sborníku (3. I. 1 1. 51a—62b) a patříval J. Dobrovskému. Tiskem vyšla naše báseň 1817 r. v Hankových Star. skl., díl I. str. 128—140. IV. Na 1. 35a ř. 4—41 ř. 22 nalézá se Na- nebevzetí panny Marie o 563 verších. Po straně na 1. 35° připsáno: de aſfumptione b. virginis.
XXVIII zachovala v Hradeckém rukopise na 1. 138b 13- 146b 19, a obě složeny jsou metrem úplně stejným, t. j. obsahují sloky o 4 řádcích stejného rýmu. Vypisuje se v ní, kterak smrť neznajíc rozdílu mezi lidmi a zeměmi, nemilostně ve světě zuří a řádí. Látka tato byla velice oblíbena ve středo- věku nejen u nás, než i v jiných literaturách evropských. Báseň sama zachovala se nám ještě v jiných dvou rukopisech XV. století a sice: 1) v rukopise papírovém universitní knihovny v Praze v malém 4° (XVII. F. 50 l. 40a—45a) z roku 1409 aneb 1410, a 2) v rukopise taktéž papírovém kapitulní knihovny v Praze v malém 4° (O. 39 1. 94'—99a) z druhé polovice XV. st. s nápisem: „O nebezpecznem czaſu ſmrti“ Varianty z těchto dvou rukopisů, jakož i z Hra- deckého rukopisu (v. 1—47) otiskli jsme pod ča- rou na str. 92—108, užívajíce při tom následují- cích skratků: H = Hradecký, U universitní a K kapitulní rukopis. Novější přepis asi z konce XVIII. století na- lézá se v knihovně musejní v Praze ve sborníku (3. I. 1 1. 51a—62b) a patříval J. Dobrovskému. Tiskem vyšla naše báseň 1817 r. v Hankových Star. skl., díl I. str. 128—140. IV. Na 1. 35a ř. 4—41 ř. 22 nalézá se Na- nebevzetí panny Marie o 563 verších. Po straně na 1. 35° připsáno: de aſfumptione b. virginis.
Strana XXIX
XXIX Vypravování příběhu toho zachovalo se nám i pro- sou v českých passionalech, ku př. v nejstarším musejním passionale (3. F. 16) na str. 437—449. Pramenem všech vypravování středověkých o na- nebevzetí panny Marie je apokryfická kniha „Trans- itus beatae Mariae“, připisována jedněmi sv. Janu apoštolu, druhými opět Melitovi, biskupu Sard- skému, jenž žil v II. století po Kristu; avšak po- chází nejspíše teprva z konce IV. století a byla již na prvém církevním sboru v Římě 494 r. pa- pežem Gelasiem I. za apokryf prohlášena a zapo- vězena. Jest známa v různých zpracováních v řecké, latinské a arabské řeči. Původní latinský text bez pozdějších interpolací a dodatků vydal 1866 v Lipsku K. Tischendorf ve spise „Apocalypses apocryphae Mosis, Esdrae, Pauli, Iohannis, item Mariae dor- mitio, additis evangeliorum et actuum apocrypho- rum supplementis“ na str. 124—136. Tento text otiskli jsme v dodatcích našeho vydání na str. 349—357, doplnivše ho v závorkách, kde se toho potřeba ukázala, ze staršího vydání „S. Melitonis episcopi Sardensis de transitu virginis Mariae liber“ (Maxima bibliotheca veterum patrum et alio- rum scriptorum ecclesiasticorum, Lugduni 1677, tomi II. pars 2. pag. 212—216.). I v staré německé literatuře byla látka tato velice oblíbena. Skládání české jest v našem rukopise již značně porušeno a sice nedbalým písařem, jenž nejen smysl než i me- trum velice pokazil, vymítaje a slučuje slabiky jednotlivé aneb doplňuje svými málo kde podaře-
XXIX Vypravování příběhu toho zachovalo se nám i pro- sou v českých passionalech, ku př. v nejstarším musejním passionale (3. F. 16) na str. 437—449. Pramenem všech vypravování středověkých o na- nebevzetí panny Marie je apokryfická kniha „Trans- itus beatae Mariae“, připisována jedněmi sv. Janu apoštolu, druhými opět Melitovi, biskupu Sard- skému, jenž žil v II. století po Kristu; avšak po- chází nejspíše teprva z konce IV. století a byla již na prvém církevním sboru v Římě 494 r. pa- pežem Gelasiem I. za apokryf prohlášena a zapo- vězena. Jest známa v různých zpracováních v řecké, latinské a arabské řeči. Původní latinský text bez pozdějších interpolací a dodatků vydal 1866 v Lipsku K. Tischendorf ve spise „Apocalypses apocryphae Mosis, Esdrae, Pauli, Iohannis, item Mariae dor- mitio, additis evangeliorum et actuum apocrypho- rum supplementis“ na str. 124—136. Tento text otiskli jsme v dodatcích našeho vydání na str. 349—357, doplnivše ho v závorkách, kde se toho potřeba ukázala, ze staršího vydání „S. Melitonis episcopi Sardensis de transitu virginis Mariae liber“ (Maxima bibliotheca veterum patrum et alio- rum scriptorum ecclesiasticorum, Lugduni 1677, tomi II. pars 2. pag. 212—216.). I v staré německé literatuře byla látka tato velice oblíbena. Skládání české jest v našem rukopise již značně porušeno a sice nedbalým písařem, jenž nejen smysl než i me- trum velice pokazil, vymítaje a slučuje slabiky jednotlivé aneb doplňuje svými málo kde podaře-
Strana XXX
XXX 2) nými přídavky jednotlivé verše. Báseň naše zacho- vala se nám ještě ve dvou jiných rukopisech a to: 1) v rukopise pergamenovém kapitulní knihovny v Praze (A. 161b) z druhé polovice XIV. století, který obsahoval žaltář český, hodinky o panně Marii a na konci též naše skládání pod ná- zvem „Sedm radostí sv. Maří“, avšak v tom způsobě, že prvých šest radostí panny Marie tvoří jen jaksi úvod (v. 1—54) k sedmé ra- dosti, t. j. k Nanebevzetí panny Marie, které je vylíčeno ve verších 155—788 a vydáno 1835 r. v Časopise pro katolické duchoven- stvo, roční běh VIII., str. 641—672. Bohužel byli jsme nuceni podati varianty z tohoto dle všeho nejsprávnějšího rukopisu jen z uvedeného vydání, neb se více let v kapitulní knihovně ne- nalézá a není na ten čas známo, kde jest. Druhý rukopis jest papírový v malém 4 z druhé polovice XV. století a nalézá se v Museu krá- lovství Českého (3. F. 18). Naše báseň se zde čte pod nápisem: „O ſkonanie ſwate kralowny nebeſke" na 1. 137a—145b a její text jest již značně změněn a porouchán. Varianty z obou rukopisů otištěny tuto na str. 109—144 pod čarou s následujícími skratky: K = kapitolní a M = musejní rukopis. Skládání o nanebevzetí otištěno bylo 1818 r. v Star. Skl. díl II. str. 91—117. V. Na 1. 41b ř. 23—44 ř. 4 jest báseň o sedmi- mezcietma blázniech o 167 verších. Po straně na
XXX 2) nými přídavky jednotlivé verše. Báseň naše zacho- vala se nám ještě ve dvou jiných rukopisech a to: 1) v rukopise pergamenovém kapitulní knihovny v Praze (A. 161b) z druhé polovice XIV. století, který obsahoval žaltář český, hodinky o panně Marii a na konci též naše skládání pod ná- zvem „Sedm radostí sv. Maří“, avšak v tom způsobě, že prvých šest radostí panny Marie tvoří jen jaksi úvod (v. 1—54) k sedmé ra- dosti, t. j. k Nanebevzetí panny Marie, které je vylíčeno ve verších 155—788 a vydáno 1835 r. v Časopise pro katolické duchoven- stvo, roční běh VIII., str. 641—672. Bohužel byli jsme nuceni podati varianty z tohoto dle všeho nejsprávnějšího rukopisu jen z uvedeného vydání, neb se více let v kapitulní knihovně ne- nalézá a není na ten čas známo, kde jest. Druhý rukopis jest papírový v malém 4 z druhé polovice XV. století a nalézá se v Museu krá- lovství Českého (3. F. 18). Naše báseň se zde čte pod nápisem: „O ſkonanie ſwate kralowny nebeſke" na 1. 137a—145b a její text jest již značně změněn a porouchán. Varianty z obou rukopisů otištěny tuto na str. 109—144 pod čarou s následujícími skratky: K = kapitolní a M = musejní rukopis. Skládání o nanebevzetí otištěno bylo 1818 r. v Star. Skl. díl II. str. 91—117. V. Na 1. 41b ř. 23—44 ř. 4 jest báseň o sedmi- mezcietma blázniech o 167 verších. Po straně na
Strana XXXI
XXXI počátku připsáno menším písmem: „XXVI. funt ftulti“, nebť již pozdější čtenář pozoroval, že nápis básně jest buď chybný, aneb jest v textu mezera, poněvadž zde jen o šestmecietma blázniech se vypravuje. Skladatel kněz (viz v. 24) kárá různé pošetilosti lidské, ne velmi vtipně, a podává nám některé dobré průpovědi mravné, jež tenkráte v oblibě byly. Celá báseň podobá se vůbec rýmo- vanému kázání s citáty z písma svatého. Novější přepis zachoval se nám taktéž ve sborníku mu- sejním (3. I. 1, 1. 43a—502). Tištěna byla nejprve 1818 r. v Hankových Star. Sklad., díl III. strana 105—113, potom 1845 r. ve Výboře z literatury české, díl I. sl. 833—840. VI. Na 1. 443 ř. 4—46a ř. 11 jest báseň o pěti studniciech (hříchu) o 147 verších. Na po- čátku 1. 44 připsáno asi v XVI. století, kde se nalézají tyto studnice: „corde, diuiciis, paupertate, ſocietate mala, conſuetudine“. I tato mravoučná báseň jest jen chatrná kompilace aneb snad zpra- cování nějakého latinského traktatu, jednajícího o podobném předmětu. Ve verši 100—104 připo- míná skladatel i Katona: „Protoz myſtr Katon prawy: S dobrym wezdy chod - A zlych nykdy ne- dochod; - Byllys drzyewe dobry a czny, - Iakz ſye nahle ke zlym przywyneſf, tak budeſſ neczny. Jest to zcela jiný výklad šesté průpovědi Kato- novy: „Cum bonis ambula“, než jak zní v zná- mých nám rukopisech Katonových: „Drz ſye do- brych, chodye ſ nymy - Zlych ſye choway, myn
XXXI počátku připsáno menším písmem: „XXVI. funt ftulti“, nebť již pozdější čtenář pozoroval, že nápis básně jest buď chybný, aneb jest v textu mezera, poněvadž zde jen o šestmecietma blázniech se vypravuje. Skladatel kněz (viz v. 24) kárá různé pošetilosti lidské, ne velmi vtipně, a podává nám některé dobré průpovědi mravné, jež tenkráte v oblibě byly. Celá báseň podobá se vůbec rýmo- vanému kázání s citáty z písma svatého. Novější přepis zachoval se nám taktéž ve sborníku mu- sejním (3. I. 1, 1. 43a—502). Tištěna byla nejprve 1818 r. v Hankových Star. Sklad., díl III. strana 105—113, potom 1845 r. ve Výboře z literatury české, díl I. sl. 833—840. VI. Na 1. 443 ř. 4—46a ř. 11 jest báseň o pěti studniciech (hříchu) o 147 verších. Na po- čátku 1. 44 připsáno asi v XVI. století, kde se nalézají tyto studnice: „corde, diuiciis, paupertate, ſocietate mala, conſuetudine“. I tato mravoučná báseň jest jen chatrná kompilace aneb snad zpra- cování nějakého latinského traktatu, jednajícího o podobném předmětu. Ve verši 100—104 připo- míná skladatel i Katona: „Protoz myſtr Katon prawy: S dobrym wezdy chod - A zlych nykdy ne- dochod; - Byllys drzyewe dobry a czny, - Iakz ſye nahle ke zlym przywyneſf, tak budeſſ neczny. Jest to zcela jiný výklad šesté průpovědi Kato- novy: „Cum bonis ambula“, než jak zní v zná- mých nám rukopisech Katonových: „Drz ſye do- brych, chodye ſ nymy - Zlych ſye choway, myn
Strana XXXII
XXXII ſye ſ nymy.“ Pochybno, že by náš skladatel byl užil nějakého nám dosud neznámého rukopisu Katona českého, spíše vyložil sám česky latinskou průpověď. Novější přepis zachoval se nám taktéž ve sborníku musejním (3. I. 1, 1. 36°—42b). Tištěna byla 1818 roku v Hankových Star. Skl., díl III. str. 113—120. VII. Na 1. 463 ř. 12—57 ř. 3 jest Anzel- mus, t. j. Rozmluva panny Marie a sv. Anselma o umučení Páně o 719 verších. Česky vzdělána jest dle latinského spisu „Dialogus beatae Mariae et Anselmi de passione Domini“, která se připisuje sv. Anselmu Kanterburskému (1033 † 21. dubna 1109), ačkoliv to nezdá se zakládati na pravdě. Do češtiny byla rozmluva tato přeložena i prosou i veršem. Český básník byl nejspíše knězem a uvědomělým Čechem, který sousedů svých Němců velice nenáviděl, jak na jevo dal ve verších 37— 40: „Iudas byl taky lakomecz, — Nyeterzy tomu chtyely, by byl nyemecz, — Tyech penyez yakz byl zazrzyel, tak gych zadal, — Gynak gych ne- moha myety, ſweho boha za nye prodal“, kdežto latinský original má pouze: „Et nota, quod Iudas ita auarus fuit, quando denarios uidit, quod Chri- ftum pro eis uendidit“. (Ostatně viz o tom ukázku obrany rukopisu Královédvorského, vydanou od M. Hattaly v Osvětě Vlčkově 1885 r. str. 1013—1030 „O národním smýšlení Královédvorských epiků“.) Ačkoliv se skladatel vůbec věrně drží svého pra- mene, dovolil si kromě výše uvedeného místa přece
XXXII ſye ſ nymy.“ Pochybno, že by náš skladatel byl užil nějakého nám dosud neznámého rukopisu Katona českého, spíše vyložil sám česky latinskou průpověď. Novější přepis zachoval se nám taktéž ve sborníku musejním (3. I. 1, 1. 36°—42b). Tištěna byla 1818 roku v Hankových Star. Skl., díl III. str. 113—120. VII. Na 1. 463 ř. 12—57 ř. 3 jest Anzel- mus, t. j. Rozmluva panny Marie a sv. Anselma o umučení Páně o 719 verších. Česky vzdělána jest dle latinského spisu „Dialogus beatae Mariae et Anselmi de passione Domini“, která se připisuje sv. Anselmu Kanterburskému (1033 † 21. dubna 1109), ačkoliv to nezdá se zakládati na pravdě. Do češtiny byla rozmluva tato přeložena i prosou i veršem. Český básník byl nejspíše knězem a uvědomělým Čechem, který sousedů svých Němců velice nenáviděl, jak na jevo dal ve verších 37— 40: „Iudas byl taky lakomecz, — Nyeterzy tomu chtyely, by byl nyemecz, — Tyech penyez yakz byl zazrzyel, tak gych zadal, — Gynak gych ne- moha myety, ſweho boha za nye prodal“, kdežto latinský original má pouze: „Et nota, quod Iudas ita auarus fuit, quando denarios uidit, quod Chri- ftum pro eis uendidit“. (Ostatně viz o tom ukázku obrany rukopisu Královédvorského, vydanou od M. Hattaly v Osvětě Vlčkově 1885 r. str. 1013—1030 „O národním smýšlení Královédvorských epiků“.) Ačkoliv se skladatel vůbec věrně drží svého pra- mene, dovolil si kromě výše uvedeného místa přece
Strana XXXIII
XXXIII ještě dvě odchylky od své předlohy, a sice přidal ve verších 380—385, co se bylo stalo s penězi, které Jidáš Židům vrátil, při čemž nejspíše použil nějaké legendy o Jidášovi, snad ztracené části známé již staročeské legendy (Výbor z literatury české I., 169—174), ve které se snad zpráva tato nalézala. Druhou odchylku od jeho pramene čteme ve ver- ších 479—498, kde se zmiňuje o věčném Ži- dovi, kterážto zmínka podstatně se liší od jiných posud známých pověstí. Jinde zmínky té ve staro české literatuře není. Ostatně jest skladatel nás velice neobratný a nejapný, bez všelikého básni- ckého vzletu a nadání, ačkoliv zajisté mnoho též pokazil písař a snad předělávač, jenž svou ne- dbalostí mnoho veršů zkomolil, slova a i verše některé vynechal a tím smysl i metrum značně porušil. Soudě dle různých příznaků mám za to, že naše skládání vzniklo asi na počátku XIV. sto- letí. Novější opis jeho nalézá se taktéž v musej- ním sborníku (3. I. 1, 1. 1—355). Kromě toho za- chovaly se nám ještě zbytky veršované o Ansel- movi, avšak jiné již redakce a sice z prvé polo- vice XIV. století, které nalezl 1819 r. Josef Ed. Horky v Dačicích ve svazku starých městských účtův a které prý jsou nyní v knihovně Wiesen- berské na Moravě, ačkoliv jich tam na ten čas ne- mohou najíti. Vydány byly 1860 r. J. Feifalikem v "Sitzungsberichte der phil.-hist. Classe der k. Akademie der Wissenschaften in Wien, Band XXXIII. Jänner-Heft p. 219—232“ a odtud zvlášť III
XXXIII ještě dvě odchylky od své předlohy, a sice přidal ve verších 380—385, co se bylo stalo s penězi, které Jidáš Židům vrátil, při čemž nejspíše použil nějaké legendy o Jidášovi, snad ztracené části známé již staročeské legendy (Výbor z literatury české I., 169—174), ve které se snad zpráva tato nalézala. Druhou odchylku od jeho pramene čteme ve ver- ších 479—498, kde se zmiňuje o věčném Ži- dovi, kterážto zmínka podstatně se liší od jiných posud známých pověstí. Jinde zmínky té ve staro české literatuře není. Ostatně jest skladatel nás velice neobratný a nejapný, bez všelikého básni- ckého vzletu a nadání, ačkoliv zajisté mnoho též pokazil písař a snad předělávač, jenž svou ne- dbalostí mnoho veršů zkomolil, slova a i verše některé vynechal a tím smysl i metrum značně porušil. Soudě dle různých příznaků mám za to, že naše skládání vzniklo asi na počátku XIV. sto- letí. Novější opis jeho nalézá se taktéž v musej- ním sborníku (3. I. 1, 1. 1—355). Kromě toho za- chovaly se nám ještě zbytky veršované o Ansel- movi, avšak jiné již redakce a sice z prvé polo- vice XIV. století, které nalezl 1819 r. Josef Ed. Horky v Dačicích ve svazku starých městských účtův a které prý jsou nyní v knihovně Wiesen- berské na Moravě, ačkoliv jich tam na ten čas ne- mohou najíti. Vydány byly 1860 r. J. Feifalikem v "Sitzungsberichte der phil.-hist. Classe der k. Akademie der Wissenschaften in Wien, Band XXXIII. Jänner-Heft p. 219—232“ a odtud zvlášť III
Strana XXXIV
XXXIV otištěny v jeho „Studien zur Geschichte der alt- böhmischen Literatur, IV., pag. 1—16,“ kde též o našem rukopise a jeho obsahu pojednáno. Va- rianty z těchto zbytků otiskli jsme v našem vydání na str. 168—172 pod čarou se skratkem W a la- tinský original na str. 358—369 dle pergame- nového rukopisu universitní knihovny v Praze 29b) z 1319 r., doplnivše v zá- (XII. D 10 1. 15— vorkách, co bylo třeba, dle vydání spisů Ansel- mových z 1721 r. (S. Anselmi ex Beccensi abbate Cantuariensis archiepiscopi opera. Labore ac stu- dio D. G. Gerberon. Secunda editio. Lutetiae Pari- siorum pag. 488—493). Roku 1870 vydal Oskar Schade „Interrogatio sancti Anshelmi de passione domini“ dle rukopisu XV. století. I v německé literatuře byla tato látka oblíbena, jak o tom svědčí „Ancelmus vom Leiden Christi (vydal Aug. Lübben v Bremenách 1869 r.) a Kolínský tisk z 1514 r. „Anselmus boich“, který znova vydal O. Schade 1853 r. ve svých „Geistliche Gedichte des XIV. und XV. Jahrhunderts vom Niederrhein". Rozmluva panny Marie a sv. Anselma v prose zachovala se nám: 1) ve Zbytcích kapitulních asi z počátku XIV. sto- letí, otištěných v Časopise Musea 1880 strana 344—356; 2) v rukopise papírovém v malém 4 v universitní knihovně v Praze (XVII. E. 8) z druhé polo- vice XIV. století na 1. 99°—108"
XXXIV otištěny v jeho „Studien zur Geschichte der alt- böhmischen Literatur, IV., pag. 1—16,“ kde též o našem rukopise a jeho obsahu pojednáno. Va- rianty z těchto zbytků otiskli jsme v našem vydání na str. 168—172 pod čarou se skratkem W a la- tinský original na str. 358—369 dle pergame- nového rukopisu universitní knihovny v Praze 29b) z 1319 r., doplnivše v zá- (XII. D 10 1. 15— vorkách, co bylo třeba, dle vydání spisů Ansel- mových z 1721 r. (S. Anselmi ex Beccensi abbate Cantuariensis archiepiscopi opera. Labore ac stu- dio D. G. Gerberon. Secunda editio. Lutetiae Pari- siorum pag. 488—493). Roku 1870 vydal Oskar Schade „Interrogatio sancti Anshelmi de passione domini“ dle rukopisu XV. století. I v německé literatuře byla tato látka oblíbena, jak o tom svědčí „Ancelmus vom Leiden Christi (vydal Aug. Lübben v Bremenách 1869 r.) a Kolínský tisk z 1514 r. „Anselmus boich“, který znova vydal O. Schade 1853 r. ve svých „Geistliche Gedichte des XIV. und XV. Jahrhunderts vom Niederrhein". Rozmluva panny Marie a sv. Anselma v prose zachovala se nám: 1) ve Zbytcích kapitulních asi z počátku XIV. sto- letí, otištěných v Časopise Musea 1880 strana 344—356; 2) v rukopise papírovém v malém 4 v universitní knihovně v Praze (XVII. E. 8) z druhé polo- vice XIV. století na 1. 99°—108"
Strana XXXV
XXXV 3) v rukopise papírovém v malé 8ce v téže kniho- vně (XVII. H. 28) asi z konce XV. století na 1. 3343—349"; 4) v rukopise pap. v malé 8ee v téže knihovne (XVII. H. 11) asi z konce XV. století na 1. 183a—201b. Anselmus z našeho rukopisu vydán 1818 r. v Hankových Star. skládáních, díl III., str. 128—167. VIII. Na 1. 58a—82b čteme Katonovy mravné průpovědi. Originalem jich jsou tak zvaná „Dio- nysii Catonis Disticha moralia“, která byla velice rozšířena a skoro do všech evropských jazyků překládána a vykládána, a jichž se užívalo po celý středověk při vyučování mládeže ku cvi- čením v počátcích grammatiky, poesie a morálky, a jež bývala ještě dospělým oblíbeným čtením. O tom, kdo byl jich skladatelem, dosud je spor. Nejstarší zmínka o nich nalézá se v listě Vindi- cianově k Valentinianovi († 375), kde již uve- deny pod jménem Katonovým. Bezpochyby po- cházejí ze III. aneb IV. stol. po Kristu. Do če- štiny byly uvedeny asi v prvé polovici XIV. stol. a neznámý český tlumočník vyložil každé latinské distichon šesti verši rýmovanými, zřídka věrně po- dávaje smysl latinského originalu, příčinou čehoz asi mnohdy byla zajisté i nesprávná jeho latinská předloha. J. Dobrovský a po něm někteří jiní naši literární historikové domnívali se, že český Kato vzdělán dle německého zpracování, což se však nezakládá na pravdě. O oblíbenosti Katono-
XXXV 3) v rukopise papírovém v malé 8ce v téže kniho- vně (XVII. H. 28) asi z konce XV. století na 1. 3343—349"; 4) v rukopise pap. v malé 8ee v téže knihovne (XVII. H. 11) asi z konce XV. století na 1. 183a—201b. Anselmus z našeho rukopisu vydán 1818 r. v Hankových Star. skládáních, díl III., str. 128—167. VIII. Na 1. 58a—82b čteme Katonovy mravné průpovědi. Originalem jich jsou tak zvaná „Dio- nysii Catonis Disticha moralia“, která byla velice rozšířena a skoro do všech evropských jazyků překládána a vykládána, a jichž se užívalo po celý středověk při vyučování mládeže ku cvi- čením v počátcích grammatiky, poesie a morálky, a jež bývala ještě dospělým oblíbeným čtením. O tom, kdo byl jich skladatelem, dosud je spor. Nejstarší zmínka o nich nalézá se v listě Vindi- cianově k Valentinianovi († 375), kde již uve- deny pod jménem Katonovým. Bezpochyby po- cházejí ze III. aneb IV. stol. po Kristu. Do če- štiny byly uvedeny asi v prvé polovici XIV. stol. a neznámý český tlumočník vyložil každé latinské distichon šesti verši rýmovanými, zřídka věrně po- dávaje smysl latinského originalu, příčinou čehoz asi mnohdy byla zajisté i nesprávná jeho latinská předloha. J. Dobrovský a po něm někteří jiní naši literární historikové domnívali se, že český Kato vzdělán dle německého zpracování, což se však nezakládá na pravdě. O oblíbenosti Katono-
Strana XXXVI
XXXVI 2) 3) vých průpovědí u nás svědčí to, že se nám za- chovalo více rukopisů. Kromě našeho rukopisu známe ještě následující přepisy: 1) V papírovém rukopise v malém 4 v univer- sitní knihovně v Praze (XVII. F. 50) z 1409 r na 1. 12—18b. Počátek rukopisu tohoto chybí, neb počíná se teprva s K. I. 10: Contra ver- boſos noli contendere verbis. Kdosi v druhé polovici XV. stol. pokoušel se o meziřádkový, doslovný překlad latinských distich a vykonal jej až do 1. 12° (t. j. K. III., 19). V papírovém rukopise ve foliu o dvou sloup- cích v téže knihovně (VIII. B. 11) z prvé čtvrti XV. století na 1. 20' sl. 2—24b sl. 2 a 200' sl. 1—204“ sl. 2. V pergamenovém rukopise v 16e knihovny p. ry- tíře Neuberga v Praze (č. 85) z druhé polovice XV. století na 1. 2a—91°. Rukopis tento psán pěkným písmem a patříval kdysi M. F. Pelz- lovi. Nejprvnější zprávu o něm podal 1774 r. A. Voigt v „Acta litteraria Bohemiae et Mora- viae I. p. 132—153", kde klade rukopis do počátku XIV. století, zaveden jsa v blud po- čtem 1304, který připsán na prvém listě str. 2 a znamená nejspíše číslo místa, které rukopis tento v nějaké knihovně zaujímal. A. Voigt otiskl též některé ukázky z tohoto rukopisu. Větší výňatek z něho otiskl J. Dobrovský v „Sla- vin, Prag 1808 pag. 39—40, 56, 70—72, 88 137—140 et 235—24“ a úplně byl otištěn 1834 r.
XXXVI 2) 3) vých průpovědí u nás svědčí to, že se nám za- chovalo více rukopisů. Kromě našeho rukopisu známe ještě následující přepisy: 1) V papírovém rukopise v malém 4 v univer- sitní knihovně v Praze (XVII. F. 50) z 1409 r na 1. 12—18b. Počátek rukopisu tohoto chybí, neb počíná se teprva s K. I. 10: Contra ver- boſos noli contendere verbis. Kdosi v druhé polovici XV. stol. pokoušel se o meziřádkový, doslovný překlad latinských distich a vykonal jej až do 1. 12° (t. j. K. III., 19). V papírovém rukopise ve foliu o dvou sloup- cích v téže knihovně (VIII. B. 11) z prvé čtvrti XV. století na 1. 20' sl. 2—24b sl. 2 a 200' sl. 1—204“ sl. 2. V pergamenovém rukopise v 16e knihovny p. ry- tíře Neuberga v Praze (č. 85) z druhé polovice XV. století na 1. 2a—91°. Rukopis tento psán pěkným písmem a patříval kdysi M. F. Pelz- lovi. Nejprvnější zprávu o něm podal 1774 r. A. Voigt v „Acta litteraria Bohemiae et Mora- viae I. p. 132—153", kde klade rukopis do počátku XIV. století, zaveden jsa v blud po- čtem 1304, který připsán na prvém listě str. 2 a znamená nejspíše číslo místa, které rukopis tento v nějaké knihovně zaujímal. A. Voigt otiskl též některé ukázky z tohoto rukopisu. Větší výňatek z něho otiskl J. Dobrovský v „Sla- vin, Prag 1808 pag. 39—40, 56, 70—72, 88 137—140 et 235—24“ a úplně byl otištěn 1834 r.
Strana XXXVII
XXXVII co dodatek V. Hankou v druhém vydání Sla- vína na str. 419—469 jakož i zvlášť. Přepis novější z tohoto rukopisu nalézá se v téže knihovně (č. 74). V rukopise papírovém ve foliu o dvou sloup- cích téže knihovny (č. 35) asi z polovice XV. století na 1. 225' sl. 1—233 sl. 1 ř. 10. Tento rukopis se značně liší od ostatních. V papírovém rukopise v malém 4 zemského archivu v Brně (č. 232) asi z konce XV. stol. na 1. 185—26a. Není dopsán, neb se končí po- čátkem knihy druhé: „Si romana cupis et pu- nica nofcere bella.“ Jsou v něm mezery. Varianty z výše vzpomenutých rukopisů otiskli jsme na str. 192—278 pod čarou s následujícími skratky: Rukopis číslo 1 = U1, č. 2 = U2, č. 3 = Nu, č. 4 = N2 a č. 5 = B. J. Dobrovský, „Geschichte der Böhmischen Sprache und ältern Literatur 1818 pag. 151“ při- pomíná ještě text „der am Rande eines lateinischen gedruckten Exemplars der Strahower Bibliothek beigeschrieben ist“, kterého jsme však použiti ne- mohli, poněvadž na ten čas nebyl nalezen. Sluší ještě připomenouti, že se nalézá v ruko- pise papírovém v 8ce kapitulní knihovny v Praze (F. 20) na 1. 189a—230° „Catho moralis cum glos- sula“, kde mezi řádky jsou latinské a české glossy, které pocházejí z prvé polovice XV. století. Máme v české literatuře sice ještě překlady Katonovych průpovídek od Jana Mantuana Plzeň- 4) 5)
XXXVII co dodatek V. Hankou v druhém vydání Sla- vína na str. 419—469 jakož i zvlášť. Přepis novější z tohoto rukopisu nalézá se v téže knihovně (č. 74). V rukopise papírovém ve foliu o dvou sloup- cích téže knihovny (č. 35) asi z polovice XV. století na 1. 225' sl. 1—233 sl. 1 ř. 10. Tento rukopis se značně liší od ostatních. V papírovém rukopise v malém 4 zemského archivu v Brně (č. 232) asi z konce XV. stol. na 1. 185—26a. Není dopsán, neb se končí po- čátkem knihy druhé: „Si romana cupis et pu- nica nofcere bella.“ Jsou v něm mezery. Varianty z výše vzpomenutých rukopisů otiskli jsme na str. 192—278 pod čarou s následujícími skratky: Rukopis číslo 1 = U1, č. 2 = U2, č. 3 = Nu, č. 4 = N2 a č. 5 = B. J. Dobrovský, „Geschichte der Böhmischen Sprache und ältern Literatur 1818 pag. 151“ při- pomíná ještě text „der am Rande eines lateinischen gedruckten Exemplars der Strahower Bibliothek beigeschrieben ist“, kterého jsme však použiti ne- mohli, poněvadž na ten čas nebyl nalezen. Sluší ještě připomenouti, že se nalézá v ruko- pise papírovém v 8ce kapitulní knihovny v Praze (F. 20) na 1. 189a—230° „Catho moralis cum glos- sula“, kde mezi řádky jsou latinské a české glossy, které pocházejí z prvé polovice XV. století. Máme v české literatuře sice ještě překlady Katonovych průpovídek od Jana Mantuana Plzeň- 4) 5)
Strana XXXVIII
XXXVIII ského, Pavla Vorličného a J. A. Komenského, ale poněvadž jsou to již ponejvíce samostatné pře- klady, lišící se zcela od výkladů našeho rukopisu, nemíníme se zde o nich podrobněji zmiňovati. Kato vydán dle našeho rukopisu 1818 roku v Hankových Star. sklad. díl II. str. 174—250. O staročeském Katonovi pojednal 1861 r. J. Feifalik v „Sitzungsberichte d. phil.-hist. Cl. d. k. Akademie d. Wiss. in Wien, Band XXXVI, pag. 211 —219“ což též otištěno v jeho „Studien zur Geschichte der altböhmischen Literatur, VI. pag. 1—11. IX. Na 1. 83a—84b 4 čteme Vzývání panny Marie o 142 verších. Na hořejším okraji 83a psáno v XVI. století: „oracio de beata virgine Maria". Jest to chvalozpěv na pannu Marii, spojeny s pros- bou o přímluvu její a zachoval se nám ještě v šesti rukopisech, což zajisté svědčí o jeho velké oblíbe- nosti, a sice: 1) V rukopise papírovém univ. knihovny v Praze (XVII. F. 30) pod č. CLXVI. na 1. 143a— 145) asi z konce XIV. století, odkudž byl 1882 r. otištěn v K. Konradových Dějinách posvát- ného zpěvu staročeského, díl I., příloha, strana (11)—(15). 2) V rukopise pap. téže knihovny (XVII. E. 8.) asi z konce XIV. století na 1. 11a—13a, odkudž byl částečně otištěn v Jirečkově Anthologii z literatury české, díl I (1879) str. 71—72, jakož i v dřívějších vydáních.
XXXVIII ského, Pavla Vorličného a J. A. Komenského, ale poněvadž jsou to již ponejvíce samostatné pře- klady, lišící se zcela od výkladů našeho rukopisu, nemíníme se zde o nich podrobněji zmiňovati. Kato vydán dle našeho rukopisu 1818 roku v Hankových Star. sklad. díl II. str. 174—250. O staročeském Katonovi pojednal 1861 r. J. Feifalik v „Sitzungsberichte d. phil.-hist. Cl. d. k. Akademie d. Wiss. in Wien, Band XXXVI, pag. 211 —219“ což též otištěno v jeho „Studien zur Geschichte der altböhmischen Literatur, VI. pag. 1—11. IX. Na 1. 83a—84b 4 čteme Vzývání panny Marie o 142 verších. Na hořejším okraji 83a psáno v XVI. století: „oracio de beata virgine Maria". Jest to chvalozpěv na pannu Marii, spojeny s pros- bou o přímluvu její a zachoval se nám ještě v šesti rukopisech, což zajisté svědčí o jeho velké oblíbe- nosti, a sice: 1) V rukopise papírovém univ. knihovny v Praze (XVII. F. 30) pod č. CLXVI. na 1. 143a— 145) asi z konce XIV. století, odkudž byl 1882 r. otištěn v K. Konradových Dějinách posvát- ného zpěvu staročeského, díl I., příloha, strana (11)—(15). 2) V rukopise pap. téže knihovny (XVII. E. 8.) asi z konce XIV. století na 1. 11a—13a, odkudž byl částečně otištěn v Jirečkově Anthologii z literatury české, díl I (1879) str. 71—72, jakož i v dřívějších vydáních.
Strana XXXIX
XXXIX 3) V rukopise pap. téže knihovny (XVII. E. 7) z prvé polovice XV. stol. na 1. 84°—86°. 4) V rukopise pap. téže knihovny (XVII. H. 28) z druhé polovice XV. stol. na 1. 225a—229" 5) V rukopise pap. téže knihovny (XVII. J. 8) z druhé polovice XV. stol. na 1. 48a—54a. 6) V rukopise papírovém Lvovské univ. knihovny (I. E. 21) z prvé polovice XV. stol. na 1. 8a— 133, odkudž 1861 r. otištěn J. F. Holovackým v jeho zprávě „O рукописномъ молитвенникѣ старо- чешскомъ съ XІV.—XV. вѣка, хранящемся въ уни- верситетской библіотекѣ во Львовѣ (Abhandlungen d. k. böhm. Gesell. d. Wiss. V. Folge, 11. Band) na str. 6—8. Varianty z výše uvedenych rukopisů otištěny na str. 279—290 s následujícími skratky: Rukopis číslo 1 = U1, č. 2 = U2, č. 3 = U3, č. 4 = U4, č. 5 = U5, č. 6 = L. Z našeho rukopisu otištěn byl chvalozpěv tento 1818 r. v Hankových Star. sklad., díl III. strana 167—174. X. Na 1. 84 5—17 nalézá se píseň Hvězda mořská o 20 verších ve 5 slokách čtyřveršových. Otištěna byla 1818 r. v Hankových Star. sklad., díl III. str. 121—122. Marianská píseň tato za- chovala se nám ještě ve dvou papírovych ruko- pisech universitní knihovny v Praze a sice: 1) v rukopise v 8° (I. E. 25) asi z počátku XV. st. na 1. 136", odkudž nejprve otišténa P. J. Šafa- říkem v Časopise Musea 1848, II. str. 269, po-
XXXIX 3) V rukopise pap. téže knihovny (XVII. E. 7) z prvé polovice XV. stol. na 1. 84°—86°. 4) V rukopise pap. téže knihovny (XVII. H. 28) z druhé polovice XV. stol. na 1. 225a—229" 5) V rukopise pap. téže knihovny (XVII. J. 8) z druhé polovice XV. stol. na 1. 48a—54a. 6) V rukopise papírovém Lvovské univ. knihovny (I. E. 21) z prvé polovice XV. stol. na 1. 8a— 133, odkudž 1861 r. otištěn J. F. Holovackým v jeho zprávě „O рукописномъ молитвенникѣ старо- чешскомъ съ XІV.—XV. вѣка, хранящемся въ уни- верситетской библіотекѣ во Львовѣ (Abhandlungen d. k. böhm. Gesell. d. Wiss. V. Folge, 11. Band) na str. 6—8. Varianty z výše uvedenych rukopisů otištěny na str. 279—290 s následujícími skratky: Rukopis číslo 1 = U1, č. 2 = U2, č. 3 = U3, č. 4 = U4, č. 5 = U5, č. 6 = L. Z našeho rukopisu otištěn byl chvalozpěv tento 1818 r. v Hankových Star. sklad., díl III. strana 167—174. X. Na 1. 84 5—17 nalézá se píseň Hvězda mořská o 20 verších ve 5 slokách čtyřveršových. Otištěna byla 1818 r. v Hankových Star. sklad., díl III. str. 121—122. Marianská píseň tato za- chovala se nám ještě ve dvou papírovych ruko- pisech universitní knihovny v Praze a sice: 1) v rukopise v 8° (I. E. 25) asi z počátku XV. st. na 1. 136", odkudž nejprve otišténa P. J. Šafa- říkem v Časopise Musea 1848, II. str. 269, po-
Strana XL
XL tom 1863 roku I. Hanušem v Malém výboře. str. 60—61 a konečně 1868 r. ve Výboře z lite- ratury české, díl II. sl. 25—26; 2) v rukopise v malém 4 (X. H. 22) asi z po- čátku XV. století na posledním, t. j. 252" liste. Varianty z těchto dvou rukopisů otiskli jsme pod čarou na str. 291—292 se skratky: č. 1 = U', č. 2 = U2. XI. Na 1. 84 ř. 18—86" ř. 7 čteme Zdrávas Maria o 124 verších. Tato píseň Marianská na lézá se též v Hradeckém rukopise na lístě 120' 4—123a 11, odkudž byla vytištěna 1817 r. v Han- kových Star. sklad., díl I. str. 107—113 a potom 1881 r. v novém vydání rukopisu Hradeckého na str. 356—365, kde byly též otištěny všechny va- rianty z našeho rukopisu. Poněvadž Hradecký rukopis jest starší a správnější, neotiskujeme bá- sně této znova, pokládajíce to již za zbytečné. XII. Na 1. 86a 8—88b 23 nalézá se Modlitba k panně Marii prosou psaná. Jest to překlad la- tinské modlitby, kterou se nám podařilo najíti v pergamenovém rukopise v malém 4i univer- sitní knihovny v Praze (XIII. E. 3) asi z konce XIV. st. na 1. 162b sl. 2—163b sl. 1, a kterou jsme otiskli v dodatcích na str. 369—372. O rozšířenosti a oblibě této modlitby u nás již ve XIV. století svědčí zejmena to, že se nám zachovala ještě ve dvou překladech XIV. století, které se dosti značně různí, tak že jsme pokládali za prospěšno je v do- datcích otisknouti, by tím jasněji vyšlo na jevo,
XL tom 1863 roku I. Hanušem v Malém výboře. str. 60—61 a konečně 1868 r. ve Výboře z lite- ratury české, díl II. sl. 25—26; 2) v rukopise v malém 4 (X. H. 22) asi z po- čátku XV. století na posledním, t. j. 252" liste. Varianty z těchto dvou rukopisů otiskli jsme pod čarou na str. 291—292 se skratky: č. 1 = U', č. 2 = U2. XI. Na 1. 84 ř. 18—86" ř. 7 čteme Zdrávas Maria o 124 verších. Tato píseň Marianská na lézá se též v Hradeckém rukopise na lístě 120' 4—123a 11, odkudž byla vytištěna 1817 r. v Han- kových Star. sklad., díl I. str. 107—113 a potom 1881 r. v novém vydání rukopisu Hradeckého na str. 356—365, kde byly též otištěny všechny va- rianty z našeho rukopisu. Poněvadž Hradecký rukopis jest starší a správnější, neotiskujeme bá- sně této znova, pokládajíce to již za zbytečné. XII. Na 1. 86a 8—88b 23 nalézá se Modlitba k panně Marii prosou psaná. Jest to překlad la- tinské modlitby, kterou se nám podařilo najíti v pergamenovém rukopise v malém 4i univer- sitní knihovny v Praze (XIII. E. 3) asi z konce XIV. st. na 1. 162b sl. 2—163b sl. 1, a kterou jsme otiskli v dodatcích na str. 369—372. O rozšířenosti a oblibě této modlitby u nás již ve XIV. století svědčí zejmena to, že se nám zachovala ještě ve dvou překladech XIV. století, které se dosti značně různí, tak že jsme pokládali za prospěšno je v do- datcích otisknouti, by tím jasněji vyšlo na jevo,
Strana XLI
XLI jak si staročeští překladatelé počínali při svých překladech a jaké obtíže a překážky mívali při své práci. Nalézají se v následujících dvou ruko- pisech universitní knihovny v Praze asi z konce XIV. století: 1) v rukopise (XVII. E. 8) na 1. 38a—40". 2) v rukopise (XVII. F. 30) na 1. 156°—159". a otištěny v dodatcích na str. 372—378. Kromě toho zachovala se nám tato modlitba ještě ve dvou rukopisech prvé polovice XV. stol. a sice v ruko- pise univ. knihovny v Praze (XVII. E. 7 1. 93a 95°) a v rukopise univ. knihovny Lvovské (I. E. 21 l. 49b—55a), a srovnávají se s překladem, který se nám zachoval v rukopise XVII. F. 30. XIII. Na 1. 88b 24—89 14 nalézá se Vzdech- nutí k panně Marii o 71 verši. V této písni obrací se básník skroušeným srdcem k panně Marii a prosí o pomoc a přímluvu u jejího milého syna. Zachovala se nám ještě v rukopise universitní knihovny Lvovské (1. E. 21 l. 30a—312) z prvé polovice XV. století, ale zde jest již značně změ- něna a skrácena, jak z variantů otištěných na str. 300—301 se skratkem L. zcela patrno. Otištěna byla odtud J. F. Holovackým v jeho výše jmeno- vané zprávě „О рукописномъ молитвенникѣ“ na str. 12. Dle našeho rukopisu byla otištěna 1818 r. v Hankových Star. sklad. díl III. str. 265—268. XIV. Na 1. 89° 15—91a 6 čteme píseň o sv. panně Dorotě o 132 verších. Píseň tato jest nej- zdařilejší skladba našeho rukopisu, neb vyniká
XLI jak si staročeští překladatelé počínali při svých překladech a jaké obtíže a překážky mívali při své práci. Nalézají se v následujících dvou ruko- pisech universitní knihovny v Praze asi z konce XIV. století: 1) v rukopise (XVII. E. 8) na 1. 38a—40". 2) v rukopise (XVII. F. 30) na 1. 156°—159". a otištěny v dodatcích na str. 372—378. Kromě toho zachovala se nám tato modlitba ještě ve dvou rukopisech prvé polovice XV. stol. a sice v ruko- pise univ. knihovny v Praze (XVII. E. 7 1. 93a 95°) a v rukopise univ. knihovny Lvovské (I. E. 21 l. 49b—55a), a srovnávají se s překladem, který se nám zachoval v rukopise XVII. F. 30. XIII. Na 1. 88b 24—89 14 nalézá se Vzdech- nutí k panně Marii o 71 verši. V této písni obrací se básník skroušeným srdcem k panně Marii a prosí o pomoc a přímluvu u jejího milého syna. Zachovala se nám ještě v rukopise universitní knihovny Lvovské (1. E. 21 l. 30a—312) z prvé polovice XV. století, ale zde jest již značně změ- něna a skrácena, jak z variantů otištěných na str. 300—301 se skratkem L. zcela patrno. Otištěna byla odtud J. F. Holovackým v jeho výše jmeno- vané zprávě „О рукописномъ молитвенникѣ“ na str. 12. Dle našeho rukopisu byla otištěna 1818 r. v Hankových Star. sklad. díl III. str. 265—268. XIV. Na 1. 89° 15—91a 6 čteme píseň o sv. panně Dorotě o 132 verších. Píseň tato jest nej- zdařilejší skladba našeho rukopisu, neb vyniká
Strana XLII
XLII nejen něžným a prostým líčením víry Dorotiny, než i metrem svým, složena jsouc ve 12 trojčlen- ných strofách o jedenácti verších, při čemž obě štoly předzpěvu mají po čtyřech verších a dopěvy po třech. Před prvou a druhou štolou jest v našem rukopise psáno W' (= Versus) a před třetí R“ (= Repetitio). Pramenem naší písně nejspíše byla latinská píseň aneb legenda o sv. Dorotě, ale ne toho obsahu, jaký se nám zachoval v „Jacobi a Voragine Legenda aurea“ (vydal Dr. Th. Graesse 1846 r. str. 910—912), jak se 1861 r. domníval J. Feifalik v „Sitzungsberichte der phil.-hist. Classe der k. Akademie d. Wiss. in Wien“, Band XXXVII. p. 84 (aneb ve zvláštním otisku „Studien zur Ge- schichte d. altböhm. Literatur VII. p. 31“). Po- dobná latinská píseň o sv. Dorotě nalézá se ku př. v rukopise z polovice XV. st. v archivě Třeboňském (A. 4) a shoduje se svou metrickou vazbou zcela a obsahem v hlavních myšlénkách s naší českou písní a vytištěna na str. 61—62 spisu P. G. M. Drevesa „Cantiones bohemicae. Leiche, Lieder und Rufe des 13., 14. und 15. Jahrhunderts nach Hand- schriften aus Prag, Jistebnicz, Wittingau, Hohen- furt und Tegernsee, Leipzig 1886“, kteryžto se právě tiskne. U našich předků byla píseň tato ve- lice oblíbena, o čemž svědčí zejmena to, že se nám v různých přepisech zachovala a sice: 1) v rukopise pap. universitní knihovny v Praze (XVII. F. 30) asi z konce XIV. stol. aneb po- čátku XV. st. na 1. 178a—179a, odkudž otištěna
XLII nejen něžným a prostým líčením víry Dorotiny, než i metrem svým, složena jsouc ve 12 trojčlen- ných strofách o jedenácti verších, při čemž obě štoly předzpěvu mají po čtyřech verších a dopěvy po třech. Před prvou a druhou štolou jest v našem rukopise psáno W' (= Versus) a před třetí R“ (= Repetitio). Pramenem naší písně nejspíše byla latinská píseň aneb legenda o sv. Dorotě, ale ne toho obsahu, jaký se nám zachoval v „Jacobi a Voragine Legenda aurea“ (vydal Dr. Th. Graesse 1846 r. str. 910—912), jak se 1861 r. domníval J. Feifalik v „Sitzungsberichte der phil.-hist. Classe der k. Akademie d. Wiss. in Wien“, Band XXXVII. p. 84 (aneb ve zvláštním otisku „Studien zur Ge- schichte d. altböhm. Literatur VII. p. 31“). Po- dobná latinská píseň o sv. Dorotě nalézá se ku př. v rukopise z polovice XV. st. v archivě Třeboňském (A. 4) a shoduje se svou metrickou vazbou zcela a obsahem v hlavních myšlénkách s naší českou písní a vytištěna na str. 61—62 spisu P. G. M. Drevesa „Cantiones bohemicae. Leiche, Lieder und Rufe des 13., 14. und 15. Jahrhunderts nach Hand- schriften aus Prag, Jistebnicz, Wittingau, Hohen- furt und Tegernsee, Leipzig 1886“, kteryžto se právě tiskne. U našich předků byla píseň tato ve- lice oblíbena, o čemž svědčí zejmena to, že se nám v různých přepisech zachovala a sice: 1) v rukopise pap. universitní knihovny v Praze (XVII. F. 30) asi z konce XIV. stol. aneb po- čátku XV. st. na 1. 178a—179a, odkudž otištěna
Strana XLIII
XLIII 2) 3) prof. J. Gebauerem 1877 r. v Listech filologi- ckých a paedagogických, roč. IV. str. 216—224, kde též pojednáno o legendovém příběhu sv. Doroty vůbec (na str. 206—215). Uvnitř na přední desce latinského rukopisu ve foliu téže knihovny (III. A. 15) asi z prvé čtvrti XV. st., odkudž otištěna P. J. Šafaříkem v Časopise Musea 1848, II. str. 261—266, I. Ha- nušem v Malém výboře (1863) str. 24—25 a ve Výboře z literatury české, díl II. (1868) sl. 17— 22; úryvek v Jirečkově Anthologii staročeské. V rukopise pap. v malém 4 Vyšňobrodské knihovny (č. 42) na 1. 162b—163 z druhého desítiletí XV. stol., odkudž otištěna Jos. Jire- čkem v Časopise Musea 1885 str. 570—571. Nejdůležitější při této písni jest to, že se nám zde zachoval i nápěv její, kterýžto v trans- skripci*) zní následovně: — — (0) Do - ro - tho, Twe kra - ſy y czy pan - no twe czy - ſto - ſta, ty *) Dovoluji si zde vysloviti nejsrdečnější díky vele- důstojnému p. P. G. M. Drevesu, znamenitému znalci latin- ské a německé hymnologie středověké, který nám trans- skripci tuto s velikou ochotou napsal a vývěsky svého výše uvedeného spisu laskavě zapůjčil. **) V rukopise zřejmě psáno f, což jest nejspíše chybně za e, neb pak by byl zde překročen objem (e—e) frygické toniny, v kterémž se nápěv pohybuje.
XLIII 2) 3) prof. J. Gebauerem 1877 r. v Listech filologi- ckých a paedagogických, roč. IV. str. 216—224, kde též pojednáno o legendovém příběhu sv. Doroty vůbec (na str. 206—215). Uvnitř na přední desce latinského rukopisu ve foliu téže knihovny (III. A. 15) asi z prvé čtvrti XV. st., odkudž otištěna P. J. Šafaříkem v Časopise Musea 1848, II. str. 261—266, I. Ha- nušem v Malém výboře (1863) str. 24—25 a ve Výboře z literatury české, díl II. (1868) sl. 17— 22; úryvek v Jirečkově Anthologii staročeské. V rukopise pap. v malém 4 Vyšňobrodské knihovny (č. 42) na 1. 162b—163 z druhého desítiletí XV. stol., odkudž otištěna Jos. Jire- čkem v Časopise Musea 1885 str. 570—571. Nejdůležitější při této písni jest to, že se nám zde zachoval i nápěv její, kterýžto v trans- skripci*) zní následovně: — — (0) Do - ro - tho, Twe kra - ſy y czy pan - no twe czy - ſto - ſta, ty *) Dovoluji si zde vysloviti nejsrdečnější díky vele- důstojnému p. P. G. M. Drevesu, znamenitému znalci latin- ské a německé hymnologie středověké, který nám trans- skripci tuto s velikou ochotou napsal a vývěsky svého výše uvedeného spisu laskavě zapůjčil. **) V rukopise zřejmě psáno f, což jest nejspíše chybně za e, neb pak by byl zde překročen objem (e—e) frygické toniny, v kterémž se nápěv pohybuje.
Strana XLIV
XLIV 4- twuoy hod ezty czyer-kew ſwa - ta. ne - moz za - dny wy - pſa - ty, ( — E nebs ty dyew-ka wy-bor-na, bo-hem zwo-le - na. gy-myzs ty o zdo-be - na. kri-ſrem ſnu-be- na. ( —— Ra - du - ——— gy - ezy ſye ſ cho - tem ſwym. =— —2- S ſpo - mo-zyz nam tam ſmut - nym 4- —- —S k wyecz-ne ra - do -ſty 4) V rukopise pap. ve foliu kapitulní knihovny v Praze (C. XXXIV.2) na perg. listě za přední deskou z třetího desítiletí XV. stol. V počá- tečné iniciálce D jest miniatura: sv. Dorota sedí na trůně s korunou na hlavě a v zeleny plášť zahalena, v pravé ruce držíc košíček s ovo- cem a v levé keř s květy. Píseň psal knéz Blažek. Varianty z tohoto rukopisu podány 1878 roku v Listech fil. a paed. ročník V. str. 231—232.
XLIV 4- twuoy hod ezty czyer-kew ſwa - ta. ne - moz za - dny wy - pſa - ty, ( — E nebs ty dyew-ka wy-bor-na, bo-hem zwo-le - na. gy-myzs ty o zdo-be - na. kri-ſrem ſnu-be- na. ( —— Ra - du - ——— gy - ezy ſye ſ cho - tem ſwym. =— —2- S ſpo - mo-zyz nam tam ſmut - nym 4- —- —S k wyecz-ne ra - do -ſty 4) V rukopise pap. ve foliu kapitulní knihovny v Praze (C. XXXIV.2) na perg. listě za přední deskou z třetího desítiletí XV. stol. V počá- tečné iniciálce D jest miniatura: sv. Dorota sedí na trůně s korunou na hlavě a v zeleny plášť zahalena, v pravé ruce držíc košíček s ovo- cem a v levé keř s květy. Píseň psal knéz Blažek. Varianty z tohoto rukopisu podány 1878 roku v Listech fil. a paed. ročník V. str. 231—232.
Strana XLV
XLV Varianty z těchto 4 rukopisů otištěny v našem vydání na str. 304—311 s následujícími skratky: U1 = rkp. č. 1, U2 = č. 2, V = č. 3, K = č. 4. Píseň dle našeho rukopisu otištěna 1818 r. v Hankových Star. sklad. díl III., str. 122—128 a varianty z ní 1877 roku v Listech fil. a paed. roč. IV. str. 216—224. XV. Na 1. 91a 7—95b 4 nalézají se dva vo- kabuláře latinsko-české. Podobných vokabulářů ze XIV. a XV. stol. máme v staročeské literatuře více, ku př. v universitní knihovně v Praze v ruko- pisech VIII. G. 29 1. 21—23a a XI. E. 4. 1. 62b— 713 atd., ale skoro všechny liší se jeden od dru- hého buď více, buď méně svým obsahem. Písař našich vokabulářů počínal si při přepisování svém dosti nedbale (slova I. 64—69 napsal opět I. 96— 101) a zvláště latinská slova psal často chybně, tak že se zdá, že ani dobře latinsky neznal. Ně- která slova latinská, která nám nejsou dosti známa a jichž jsme v žádném ze známých a nám pří- stupných středolatinských slovníků nenalezli, ne- mohli jsme, ačkoliv jsou snad chybně napsána, opraviti, kdežto při jiných jsme své opravy v zá- vorkách otiskli. XVI. Na 1. 96°—1012 jest kázání sv. Augustina proti hádání a psáno o něco později písmem větším než předcházející rukopis. Na hořejším okraji listů 96a připsáno v XVI. stol.: „contra sortilegia Augu- stinus“. Kázání samo přeloženo z latiny a ori-
XLV Varianty z těchto 4 rukopisů otištěny v našem vydání na str. 304—311 s následujícími skratky: U1 = rkp. č. 1, U2 = č. 2, V = č. 3, K = č. 4. Píseň dle našeho rukopisu otištěna 1818 r. v Hankových Star. sklad. díl III., str. 122—128 a varianty z ní 1877 roku v Listech fil. a paed. roč. IV. str. 216—224. XV. Na 1. 91a 7—95b 4 nalézají se dva vo- kabuláře latinsko-české. Podobných vokabulářů ze XIV. a XV. stol. máme v staročeské literatuře více, ku př. v universitní knihovně v Praze v ruko- pisech VIII. G. 29 1. 21—23a a XI. E. 4. 1. 62b— 713 atd., ale skoro všechny liší se jeden od dru- hého buď více, buď méně svým obsahem. Písař našich vokabulářů počínal si při přepisování svém dosti nedbale (slova I. 64—69 napsal opět I. 96— 101) a zvláště latinská slova psal často chybně, tak že se zdá, že ani dobře latinsky neznal. Ně- která slova latinská, která nám nejsou dosti známa a jichž jsme v žádném ze známých a nám pří- stupných středolatinských slovníků nenalezli, ne- mohli jsme, ačkoliv jsou snad chybně napsána, opraviti, kdežto při jiných jsme své opravy v zá- vorkách otiskli. XVI. Na 1. 96°—1012 jest kázání sv. Augustina proti hádání a psáno o něco později písmem větším než předcházející rukopis. Na hořejším okraji listů 96a připsáno v XVI. stol.: „contra sortilegia Augu- stinus“. Kázání samo přeloženo z latiny a ori-
Strana XLVI
XLVI ginal jeho připisuje se sv Augustinu. Tak je na- lézáme ku př. ve dvou rukopisech universitní knihovny v Praze (V. E. 6 l. 46b—488 a VI. C. 30 l. 6a—7b), jakož i v tištěných vydáních spisů sv. Augustina, ku př.: „S. Augustini Opera, tomus X. (Parisiis) 1586 pag. 696—697, S. A. Augustini Operum tomus V. (Antwerpiae) 1700, Appendix col. 327—329“; avšak, soudě dle obsahu, nezdá se nám, že by to bylo kázání sv. Augustina, o čemž i Jos. Dobrovský pochyboval, připsav v rukopise novějším, nalézajícím se nyní v českém museu (3. I. 1) na I. 344 k názvu „Contra sortilegia Augustini“: non videtur haec homilia esse Augu- stini. J. Migne, jenž otiskl v díle: „Patres latini. t. XXXIX. pag. 228 sqq.“ taktéž kázání naše, praví zde: „Nomine Augustini citavit olim Bonifatius Maguntinus episc. Germanorum dictus apostolus in ep. ad Zachariam papam. Haud immerito tamen per Lovanienses in appendicem rejectus est, qui notant Lipsium dubitasse, an sit phrasis Severiani Nobis omnino Caesarii esse videtur.“ Sv. Caesarius (nar. 469 † 27. srpna 543) byl biskupem v Arlesu (v jižní Francii). Latinský original otiskli jsme v našem vydání na str. 378—382 dle rukopisu V. E. 6. který jest asi z počátku XV. století a pa- tříval kdysi klášteru Ojvinskému u Žitavy v Horní Lužici a doplnili dle vydání Antverpského. XVII. Na 1. 102b—104 jsou latinské průpo- vědi různých spisovatelů. Jest jich 41. Psány jsou v XV. století.
XLVI ginal jeho připisuje se sv Augustinu. Tak je na- lézáme ku př. ve dvou rukopisech universitní knihovny v Praze (V. E. 6 l. 46b—488 a VI. C. 30 l. 6a—7b), jakož i v tištěných vydáních spisů sv. Augustina, ku př.: „S. Augustini Opera, tomus X. (Parisiis) 1586 pag. 696—697, S. A. Augustini Operum tomus V. (Antwerpiae) 1700, Appendix col. 327—329“; avšak, soudě dle obsahu, nezdá se nám, že by to bylo kázání sv. Augustina, o čemž i Jos. Dobrovský pochyboval, připsav v rukopise novějším, nalézajícím se nyní v českém museu (3. I. 1) na I. 344 k názvu „Contra sortilegia Augustini“: non videtur haec homilia esse Augu- stini. J. Migne, jenž otiskl v díle: „Patres latini. t. XXXIX. pag. 228 sqq.“ taktéž kázání naše, praví zde: „Nomine Augustini citavit olim Bonifatius Maguntinus episc. Germanorum dictus apostolus in ep. ad Zachariam papam. Haud immerito tamen per Lovanienses in appendicem rejectus est, qui notant Lipsium dubitasse, an sit phrasis Severiani Nobis omnino Caesarii esse videtur.“ Sv. Caesarius (nar. 469 † 27. srpna 543) byl biskupem v Arlesu (v jižní Francii). Latinský original otiskli jsme v našem vydání na str. 378—382 dle rukopisu V. E. 6. který jest asi z počátku XV. století a pa- tříval kdysi klášteru Ojvinskému u Žitavy v Horní Lužici a doplnili dle vydání Antverpského. XVII. Na 1. 102b—104 jsou latinské průpo- vědi různých spisovatelů. Jest jich 41. Psány jsou v XV. století.
Strana XLVII
XLVII XVIII. Na 1. 105a—105b psáno o mastech ce- listivých a hojicích, avšak neúplně, neb dokončení textu o sedmé masti chybí, vytržen totiž jeden neb více listů a ze tří vyříznutých mezi l. 105 a 106 zbyly jen tři proužky. Některé z těchto statí o ma- stech nalézají se i v jiných rukopisech XV. a XVI. stol., tak na př. v rukopisech univ. knihovny zdejší: XI. C. 2, XVII. B. 18, XVII. D. 10 a XVII. H. 22. ale jsou již v jiném pořádku psány a částečně obsah změněn. O mastech psáno již v XV. století a do našeho rukopisu přivázáno. XIX. Na 1. 106a—106b nalézá se vidění sv. Brigitty o narození Páně bez ukončení, které jest vytrženo; psáno taktéž již asi v prvé čtvrti XV. stol. a nahodile přivázáno do našeho rukopisu. Jest to počátek 21 kapitoly VII. knihy zjevení sv. Bri- gitty (nar. 1302 r. † 23. čce 1373), kterážto zje- vení byla nejprve sepsána švedsky a potom pře- ložena od zpovědníků sv. Brigitty, cisterciáka Petra z Alvastry a Matěje kanovníka z Linköpinga do latiny. Do Prahy přinesl latinský překlad Matouš z Krakova 1391 r., v kterémžto roce byla Brigitta papežem Bonifaciem IX. za svatou prohlášena. Zje- vení tato stala se oblíbeným čtením a pilně byla přepisována, o čemž svědčí též, že na př. v univ. knihovně v Praze jest v šesti rukopisech latinských (VI. D. 11 z 1393 r., VIII. D. 26 z 1394 r., I. A. 30 z 1403 r., VIII. D. 30 z 1407 r., V. G. 20 a IV. H. 10). I do češtiny byla ještě ke konci XIV. století přeložena, a sice nejspíše samým Tomášem Štít-
XLVII XVIII. Na 1. 105a—105b psáno o mastech ce- listivých a hojicích, avšak neúplně, neb dokončení textu o sedmé masti chybí, vytržen totiž jeden neb více listů a ze tří vyříznutých mezi l. 105 a 106 zbyly jen tři proužky. Některé z těchto statí o ma- stech nalézají se i v jiných rukopisech XV. a XVI. stol., tak na př. v rukopisech univ. knihovny zdejší: XI. C. 2, XVII. B. 18, XVII. D. 10 a XVII. H. 22. ale jsou již v jiném pořádku psány a částečně obsah změněn. O mastech psáno již v XV. století a do našeho rukopisu přivázáno. XIX. Na 1. 106a—106b nalézá se vidění sv. Brigitty o narození Páně bez ukončení, které jest vytrženo; psáno taktéž již asi v prvé čtvrti XV. stol. a nahodile přivázáno do našeho rukopisu. Jest to počátek 21 kapitoly VII. knihy zjevení sv. Bri- gitty (nar. 1302 r. † 23. čce 1373), kterážto zje- vení byla nejprve sepsána švedsky a potom pře- ložena od zpovědníků sv. Brigitty, cisterciáka Petra z Alvastry a Matěje kanovníka z Linköpinga do latiny. Do Prahy přinesl latinský překlad Matouš z Krakova 1391 r., v kterémžto roce byla Brigitta papežem Bonifaciem IX. za svatou prohlášena. Zje- vení tato stala se oblíbeným čtením a pilně byla přepisována, o čemž svědčí též, že na př. v univ. knihovně v Praze jest v šesti rukopisech latinských (VI. D. 11 z 1393 r., VIII. D. 26 z 1394 r., I. A. 30 z 1403 r., VIII. D. 30 z 1407 r., V. G. 20 a IV. H. 10). I do češtiny byla ještě ke konci XIV. století přeložena, a sice nejspíše samým Tomášem Štít-
Strana XLVIII
XLVIII ným, a zachovala se nám v rukopisech universitní knihovny zdejší: XVII. C. 21, XVII. F. 1 z 1453 r. a XVII. F. 17 z 1551 r. (pouze o mukách Páně) o nichž podal zprávu, jakož i vůbec o zjeveních sv. Brigitty I. Hanuš v „Sitzungsberichte d. k. böhm. Gesellschaft d. Wiss. in Prag, Jahrg. 1867 II., p. 41—51“, a v Olomouckém rukopise z 1482 r., o kterémž pojednal 1857 r. Jos. Jireček v Sloven- ských Novinách (Světozor str. 97) a 1885 roku Th. Vodička v Programu slov. gymnasia v Olo- mouci. Jos. Jungmann v druhém vydání Historie literatury české, 1849 str. 113 (č. 904) připomíná ještě dva rukopisy české a sice jeden z 1419 r., který prodal Kramerius do Ruska, a druhy z 1526 r., který nalézal se u Minoritů v Praze. Zjevení o na- rození Páně vyskytuje se též v rukopise zdejší universitní knihovny (XVII. E. 8. list 134°—1355) v přepise z prvé polovice XV. století, ale tento překlad, jakož i nalézající se v rukopise XVII. F. 1, 1. 46b—483 různí se od překladu, ktery se nám v našem rukopise zachoval. Latinský original otiskli jsme na str. 382— 384 dle rukopisu VI. D. 11, 1. 173b—174. O celém rukopise Svatovítském nalézáme zprávy u J. Dobrovského, „Geschichte d. böhm. Sprache und Literatur, Prag 1792, p. 105—109 1818 pag. 149—151“, jakož i v druhých dějinách literatury české, potom v Hankovych Starobylých skládáních, a o některých skládáních v Poutníku od Otavy, roč. II. (1859) č. 6 a 10 a sice v článku
XLVIII ným, a zachovala se nám v rukopisech universitní knihovny zdejší: XVII. C. 21, XVII. F. 1 z 1453 r. a XVII. F. 17 z 1551 r. (pouze o mukách Páně) o nichž podal zprávu, jakož i vůbec o zjeveních sv. Brigitty I. Hanuš v „Sitzungsberichte d. k. böhm. Gesellschaft d. Wiss. in Prag, Jahrg. 1867 II., p. 41—51“, a v Olomouckém rukopise z 1482 r., o kterémž pojednal 1857 r. Jos. Jireček v Sloven- ských Novinách (Světozor str. 97) a 1885 roku Th. Vodička v Programu slov. gymnasia v Olo- mouci. Jos. Jungmann v druhém vydání Historie literatury české, 1849 str. 113 (č. 904) připomíná ještě dva rukopisy české a sice jeden z 1419 r., který prodal Kramerius do Ruska, a druhy z 1526 r., který nalézal se u Minoritů v Praze. Zjevení o na- rození Páně vyskytuje se též v rukopise zdejší universitní knihovny (XVII. E. 8. list 134°—1355) v přepise z prvé polovice XV. století, ale tento překlad, jakož i nalézající se v rukopise XVII. F. 1, 1. 46b—483 různí se od překladu, ktery se nám v našem rukopise zachoval. Latinský original otiskli jsme na str. 382— 384 dle rukopisu VI. D. 11, 1. 173b—174. O celém rukopise Svatovítském nalézáme zprávy u J. Dobrovského, „Geschichte d. böhm. Sprache und Literatur, Prag 1792, p. 105—109 1818 pag. 149—151“, jakož i v druhých dějinách literatury české, potom v Hankovych Starobylých skládáních, a o některých skládáních v Poutníku od Otavy, roč. II. (1859) č. 6 a 10 a sice v článku
Strana XLIX
XLIX K. Ningra: Epické básnictví duchovní v době předhusitské. Text otiskujeme se vší věrností, pokud možno to tiskem vykonati, jakž jsme to byli učinili i při vydání Hradeckého rukopisu.*) Pro větší pohodlí ct. čtenářů rozdělili jsme text na verše, označivše po straně vždy jich počet. Dvě kolmé čárky zna- menají konec stránky v originale a tučnější arab- ské číslo po straně list, a vedle něho prvou, b druhou stranu jeho. V Katonu znamená drobné římské číslo knihu a vedlejší číslo arabské odstavec Poněvadž nám šlo přede vším o věrné otištění českého textu, postavili jsme při latinských prů- povědích opravené znění do závorek, v poznám- kách toho zvláště nepřipomínajíce. I skratky la- tinské otištěny jsou již rozvedeně. Tak se to má i s latinským textem ve vokabulářích. Co se po- známek pod čarou dotýče, v těch jsme hleděli po- dati všude věrně varianty z jiných rukopisů, pokud známy nám byly, a opravy chyb jen v nejnutnějších potřebách, ostatní zůstavujíce budoucím badatelům. Varianty latinských nápisů v Katonu jsme neotiskli. *) V Listech fil. a paed. za rok 1884 str. 412—435 a za r. 1885 str. 287—289 bylo nám vytýkáno, že jsme ně- která místa chybně četli. Vypůjčivše si opět Hradecký ruko- pis prohledli jsme bedlivě ona mista a shledali, že jsme se nemýlili. Kde písmo jest již setřeno aneb kde něco nedo- psáno, tam arci nastává potřeba konjektur a o ty se zde příti nehodláme, poněvadž nám šlo přede vším o věrné oti- štění originalu. IV
XLIX K. Ningra: Epické básnictví duchovní v době předhusitské. Text otiskujeme se vší věrností, pokud možno to tiskem vykonati, jakž jsme to byli učinili i při vydání Hradeckého rukopisu.*) Pro větší pohodlí ct. čtenářů rozdělili jsme text na verše, označivše po straně vždy jich počet. Dvě kolmé čárky zna- menají konec stránky v originale a tučnější arab- ské číslo po straně list, a vedle něho prvou, b druhou stranu jeho. V Katonu znamená drobné římské číslo knihu a vedlejší číslo arabské odstavec Poněvadž nám šlo přede vším o věrné otištění českého textu, postavili jsme při latinských prů- povědích opravené znění do závorek, v poznám- kách toho zvláště nepřipomínajíce. I skratky la- tinské otištěny jsou již rozvedeně. Tak se to má i s latinským textem ve vokabulářích. Co se po- známek pod čarou dotýče, v těch jsme hleděli po- dati všude věrně varianty z jiných rukopisů, pokud známy nám byly, a opravy chyb jen v nejnutnějších potřebách, ostatní zůstavujíce budoucím badatelům. Varianty latinských nápisů v Katonu jsme neotiskli. *) V Listech fil. a paed. za rok 1884 str. 412—435 a za r. 1885 str. 287—289 bylo nám vytýkáno, že jsme ně- která místa chybně četli. Vypůjčivše si opět Hradecký ruko- pis prohledli jsme bedlivě ona mista a shledali, že jsme se nemýlili. Kde písmo jest již setřeno aneb kde něco nedo- psáno, tam arci nastává potřeba konjektur a o ty se zde příti nehodláme, poněvadž nám šlo přede vším o věrné oti- štění originalu. IV
Strana L
L Na posledním listě, t. j. 106a ř. 2, rezem zničeno la, což námi v závorce doplněno. Při sestavení seznamu a výkladu slov na konci našeho vydání měli jsme na zřeteli většinu ct. čtenářstva, objasnivše i taková slova, která jsou odborníkům snad již odjinud známa. Konečně pokládám za svou milou povinnosť vzdáti své nejsrdečnější díky vysoce urozenému p. Janu rytíři z Neuberga, vysoce důstojnému p. kanovníku dr. Kl. Borovému a velectěnému p. archiváři V. Brandlovi za ochotné zapůjčení potřebných rukopisů a velectěným pp. professoru M. Hattalovi, professoru Ant. Truhláři a kustodu musejnímu V. Schulzovi za jich laskavou pomoc. kterouž mi při vydání tohoto rukopisu ochotně poskytnouti ráčili.
L Na posledním listě, t. j. 106a ř. 2, rezem zničeno la, což námi v závorce doplněno. Při sestavení seznamu a výkladu slov na konci našeho vydání měli jsme na zřeteli většinu ct. čtenářstva, objasnivše i taková slova, která jsou odborníkům snad již odjinud známa. Konečně pokládám za svou milou povinnosť vzdáti své nejsrdečnější díky vysoce urozenému p. Janu rytíři z Neuberga, vysoce důstojnému p. kanovníku dr. Kl. Borovému a velectěnému p. archiváři V. Brandlovi za ochotné zapůjčení potřebných rukopisů a velectěným pp. professoru M. Hattalovi, professoru Ant. Truhláři a kustodu musejnímu V. Schulzovi za jich laskavou pomoc. kterouž mi při vydání tohoto rukopisu ochotně poskytnouti ráčili.
Strana 1
10 15 20 ALan gyeft byl myſtr czaſny, w rozumenſtwy muz wyehlaſny, Z gyeho ſmyſla ya gſem ſlozyl, O przyrozeny wylozyl; Donyz gyeft neſwrchowano, Swyetoplozye gmenowano, Neb wes ſwyet gyeſt z toho ſlozen, Przyſſel, vſtawen y rozplozen, W nyemz zemye y woda take, Ohen y powyetrzye wſſake Weywody y wzdy panuge, Rody, plody, morzy, ſnuge Ot poczatka do ſkonczenye. Tot ma wyeczne panowanye. Swyetoplozye, ta czna zena, Boh 1) poczatka ſtworzena, Znamenawffy ſwuoy ftwor gyſtye, yak ot boha poſſla czyſtye, ze nycze ſwrchowaneho Stworzeno ny czo �awneho, Gyedno ze hrzyechuom puoddana A gym yako w ſluzbu dana, 1) Chybně, nejspíše za Bohem z.
10 15 20 ALan gyeft byl myſtr czaſny, w rozumenſtwy muz wyehlaſny, Z gyeho ſmyſla ya gſem ſlozyl, O przyrozeny wylozyl; Donyz gyeft neſwrchowano, Swyetoplozye gmenowano, Neb wes ſwyet gyeſt z toho ſlozen, Przyſſel, vſtawen y rozplozen, W nyemz zemye y woda take, Ohen y powyetrzye wſſake Weywody y wzdy panuge, Rody, plody, morzy, ſnuge Ot poczatka do ſkonczenye. Tot ma wyeczne panowanye. Swyetoplozye, ta czna zena, Boh 1) poczatka ſtworzena, Znamenawffy ſwuoy ftwor gyſtye, yak ot boha poſſla czyſtye, ze nycze ſwrchowaneho Stworzeno ny czo �awneho, Gyedno ze hrzyechuom puoddana A gym yako w ſluzbu dana, 1) Chybně, nejspíše za Bohem z.
Strana 2
2 Alan. 25 30 35 1b 40 45 Poczye ſama ſye treſktaty, mylleczy, poczye zadaty, By as czlowek byl gyedyny Stworzen, genz by byl bez wyny A bez hrzyechu ſwrchowany. Umyſlywſſy toto w ſkorzye, poſlal 1) ſem tam az do morzye I v wſtaw nebeſke cznoſty po wſſye panny, po wſſye cznoſty, By gye k tomu radu daly, Gyegy zadoſt ſwrchowaly. Swyetoplozye, ta czna pany,2) Gyez ſye wes ſwyet klanye, W rayſkem ii bydle ay ſedyefſe, W tey zahradye rozkoſſ myegyeſſe; k nye przydu ty wſſye cznoſty, Panny z nebeſke wyſoſty, Po nyez bylo gyeſt poſlano, Nalýt przyedrazye vſtlano; Andet radoſt na wſſye ſtrany, Po wſſyem ſwyetu ty czne panny kraſu przyedrahu ſwyetyechu, Swrchowanu cznoſt gmyegyechu. prwey pannye myloft 3) Prwey pannye myloft dyegyechu, Te 4) wſfye gyne radoft gmyegyechu. Neb o nye gyeſt takto pſano 1) Snad za poſla. — 2) Za panye. —3) Přeškrtnuto rubri- kátorem aneb pozdějším čtenářem. — 1) Rozuměj: za Z te.
2 Alan. 25 30 35 1b 40 45 Poczye ſama ſye treſktaty, mylleczy, poczye zadaty, By as czlowek byl gyedyny Stworzen, genz by byl bez wyny A bez hrzyechu ſwrchowany. Umyſlywſſy toto w ſkorzye, poſlal 1) ſem tam az do morzye I v wſtaw nebeſke cznoſty po wſſye panny, po wſſye cznoſty, By gye k tomu radu daly, Gyegy zadoſt ſwrchowaly. Swyetoplozye, ta czna pany,2) Gyez ſye wes ſwyet klanye, W rayſkem ii bydle ay ſedyefſe, W tey zahradye rozkoſſ myegyeſſe; k nye przydu ty wſſye cznoſty, Panny z nebeſke wyſoſty, Po nyez bylo gyeſt poſlano, Nalýt przyedrazye vſtlano; Andet radoſt na wſſye ſtrany, Po wſſyem ſwyetu ty czne panny kraſu przyedrahu ſwyetyechu, Swrchowanu cznoſt gmyegyechu. prwey pannye myloft 3) Prwey pannye myloft dyegyechu, Te 4) wſfye gyne radoft gmyegyechu. Neb o nye gyeſt takto pſano 1) Snad za poſla. — 2) Za panye. —3) Přeškrtnuto rubri- kátorem aneb pozdějším čtenářem. — 1) Rozuměj: za Z te.
Strana 3
Alan. 3 55 60 65 2a 2 70 A na pyſmye wykladano: Bych 1) yazyky czloweczymy Mluwyl neb andyelſkymy, Nemamly mylofty k tomu, yakoz zwonowyna w domu Budu, gyeſto welmy hluczy, Aneb truba, gyeſto hluczy. PAk druhe panny puoydu: Wyera, nadyegye przygydu, Sſczedroft, mudroſt y tychota, laſka, ſkrownoſt, ta wſſye rota, I gynych panen mnoho, kraſſye wſſyeho ſwyeta toho. UZrzyewſfy to ſwyetoplozye, Bohem ſtworzena w ſobye, By gye k tomu welmy pyle; Wede gy 3) w ſwuoy duom myle, W tu zahradu przyprawenu, kwyetym, rozy oſlawenu, W nyez pokogy oſlaweny 4) flonowy Byechu, ke wſſye czty hotowy. KDyz gyz ſyedu w tey zahradye, Swyetoplozye w ſwe ohradye Chtyecz ſwuoy rozum powyedyety I kaza gym wſſyem mlczyety. y weczye gym: ſlyffte owa, ktera chczy mlvwyty flowa! Wyzte panny wywolene, 50 75 1) Sv. Pavel v listu I ke Korintským 13 kap. 1 verš. 2) Snad za huczy. — 3) Chybně za gye. — 4) Přeškrtnuto. *
Alan. 3 55 60 65 2a 2 70 A na pyſmye wykladano: Bych 1) yazyky czloweczymy Mluwyl neb andyelſkymy, Nemamly mylofty k tomu, yakoz zwonowyna w domu Budu, gyeſto welmy hluczy, Aneb truba, gyeſto hluczy. PAk druhe panny puoydu: Wyera, nadyegye przygydu, Sſczedroft, mudroſt y tychota, laſka, ſkrownoſt, ta wſſye rota, I gynych panen mnoho, kraſſye wſſyeho ſwyeta toho. UZrzyewſfy to ſwyetoplozye, Bohem ſtworzena w ſobye, By gye k tomu welmy pyle; Wede gy 3) w ſwuoy duom myle, W tu zahradu przyprawenu, kwyetym, rozy oſlawenu, W nyez pokogy oſlaweny 4) flonowy Byechu, ke wſſye czty hotowy. KDyz gyz ſyedu w tey zahradye, Swyetoplozye w ſwe ohradye Chtyecz ſwuoy rozum powyedyety I kaza gym wſſyem mlczyety. y weczye gym: ſlyffte owa, ktera chczy mlvwyty flowa! Wyzte panny wywolene, 50 75 1) Sv. Pavel v listu I ke Korintským 13 kap. 1 verš. 2) Snad za huczy. — 3) Chybně za gye. — 4) Přeškrtnuto. *
Strana 4
4 Alau. 80 85 90 95 100 Samym bohem tak ſtworzene, ze gſte mnye na pomocz dany, Od poczatka przychyſtany; A yat mam ſ waſſy pomoczy wes ſwyet y plodyty ſwu moczy, Neb wſſyeczko mam odchowaty, yakoz wſſyeho ſwyeta maty. Zalugy k wam hrzyecha meho, zet od ſtwora ſwyeta wſſyeho, kdekoly1) ſye ſtawyla, Tu ſem w hrzyeſſye wzdy bydlyla, w neczty, w rozlyczne mrzkoſty wſſyeho ſwyeta, we wſſye zloſty; Nykdyezt hrzyecha nelzye zbyty. Tot gſem chtyela k wam tuzyty, kakſt my k hanbye to przychody, Nad wamyt wyecze weywody ; Neb ſte ſe mnu zawrzyeny A tak welmy potupeny, ze was nykdyez neſychaty, Ny was chtye gyz gmenowaty. kde gyeft myloſt drzyewe byla, Tu nemyloſt gyeſt wſtupyla; kde by wyerzye bylo byty, Tu newyera chcze bydlyty. Sczedroſt take zawrzena, lakota wſſyem oblybena: ze lakomſtwo tak gyeſt wſtalo, 1) Chybí snad ſem.
4 Alau. 80 85 90 95 100 Samym bohem tak ſtworzene, ze gſte mnye na pomocz dany, Od poczatka przychyſtany; A yat mam ſ waſſy pomoczy wes ſwyet y plodyty ſwu moczy, Neb wſſyeczko mam odchowaty, yakoz wſſyeho ſwyeta maty. Zalugy k wam hrzyecha meho, zet od ſtwora ſwyeta wſſyeho, kdekoly1) ſye ſtawyla, Tu ſem w hrzyeſſye wzdy bydlyla, w neczty, w rozlyczne mrzkoſty wſſyeho ſwyeta, we wſſye zloſty; Nykdyezt hrzyecha nelzye zbyty. Tot gſem chtyela k wam tuzyty, kakſt my k hanbye to przychody, Nad wamyt wyecze weywody ; Neb ſte ſe mnu zawrzyeny A tak welmy potupeny, ze was nykdyez neſychaty, Ny was chtye gyz gmenowaty. kde gyeft myloſt drzyewe byla, Tu nemyloſt gyeſt wſtupyla; kde by wyerzye bylo byty, Tu newyera chcze bydlyty. Sczedroſt take zawrzena, lakota wſſyem oblybena: ze lakomſtwo tak gyeſt wſtalo, 1) Chybí snad ſem.
Strana 5
Alan. 5 2° 2b 110 115 120 125 Po wſſyem | ſwyetu ſwu mocz dalo, ze nycz wyecz nekraluge, Nez lakomſtwo ny panuge; Ze by gyeden rad druhemu z hrdla 1) bratru ſwemu. Taket ſmylſtwo wzhuoru wzchody, Mocznyet po ſwyetu weywody ; Pycha ſye take wzkupyla, Swe prameny rozplodyla; Gyz tychoſty neſlychaty, 2) Ny oczyma gye wydyety; hnyew, nenawyſt, ſwa3) neſmyera, Neczyſtota y newyera, Ty gſu ſye gyz rozplodyly A tak welmy vtwrdyly. Nycz dobreho neſlyſſyety! Ach, kam my ſye gyeſt podyety, Bych czloweka as gyednoho mohla ſtworzyty ſlawneho, W nyemz bych waſſy cznoſt ſlozyla A wffye hrzyechy potupyla! protoz gſem po wy poſlala, zda bych ot was radu wzala, kak my gyeſt k tomu przygyty, Bych ſtwor mohla yaz ſtworzyty, By wſſye nebylo zatraczeno 4) Ot poczatka, czoz ſtworzeno; 130 1) Vynecháno snad ſuſto wydral. — 2) Rým žádá wy- daty. — 3) Snad za zla. — 4) Snad za ztraczeno.
Alan. 5 2° 2b 110 115 120 125 Po wſſyem | ſwyetu ſwu mocz dalo, ze nycz wyecz nekraluge, Nez lakomſtwo ny panuge; Ze by gyeden rad druhemu z hrdla 1) bratru ſwemu. Taket ſmylſtwo wzhuoru wzchody, Mocznyet po ſwyetu weywody ; Pycha ſye take wzkupyla, Swe prameny rozplodyla; Gyz tychoſty neſlychaty, 2) Ny oczyma gye wydyety; hnyew, nenawyſt, ſwa3) neſmyera, Neczyſtota y newyera, Ty gſu ſye gyz rozplodyly A tak welmy vtwrdyly. Nycz dobreho neſlyſſyety! Ach, kam my ſye gyeſt podyety, Bych czloweka as gyednoho mohla ſtworzyty ſlawneho, W nyemz bych waſſy cznoſt ſlozyla A wffye hrzyechy potupyla! protoz gſem po wy poſlala, zda bych ot was radu wzala, kak my gyeſt k tomu przygyty, Bych ſtwor mohla yaz ſtworzyty, By wſſye nebylo zatraczeno 4) Ot poczatka, czoz ſtworzeno; 130 1) Vynecháno snad ſuſto wydral. — 2) Rým žádá wy- daty. — 3) Snad za zla. — 4) Snad za ztraczeno.
Strana 6
6 Alan. 135 140 3" 145 150 155 Bych w tom ſtworu ſwe poklady ſklada 1) y wſſye ohrady; Byſſte ſwu eznoſt tu ſchowaly A wes ſwyet obradowaly. Ty wſſye panny, genz tu byechu A w ſſwey okraſye ſedyechu, Gyegye rzyeczy pochwalychu A tey wſſyczkny potwrdychu. Rzkucz: ty owſſem przyeblazena A nade wſfyeczen2) ſtwor oflawena, Blahoflawenyes mlvwyla, Ba kde ſyes tomu nauczyla? Blahoſlaweny twuoy ſmyſl y ten przyedrahy wymyll! Twe wſſye rzyeczy potwrzugem, Neb tezko tobye my zalugem. Pak wyehlaſnoſt, panna kraſna. nad gynymy gſucz wyehlaſna, Nad ſlunczem kraſu ſwyetyeczy A nad hwyezdamy ſtkwyetyeczy, Ot hedwabye rucho magycz, Nade wſſye panny ſmyflem tragyez, 4) Andyeluow..... A ſylu gedeonowu: To na ruſſye byeſſe pſano, Wſſye porzadnye wykladano, 1) Za ſkladala. — 2) Snad za wſſyeczken — 3) Snad za ſtkwyegyeczy. — 4) Zde nejen konec verše vynechán, ale snad i více.
6 Alan. 135 140 3" 145 150 155 Bych w tom ſtworu ſwe poklady ſklada 1) y wſſye ohrady; Byſſte ſwu eznoſt tu ſchowaly A wes ſwyet obradowaly. Ty wſſye panny, genz tu byechu A w ſſwey okraſye ſedyechu, Gyegye rzyeczy pochwalychu A tey wſſyczkny potwrdychu. Rzkucz: ty owſſem przyeblazena A nade wſfyeczen2) ſtwor oflawena, Blahoflawenyes mlvwyla, Ba kde ſyes tomu nauczyla? Blahoſlaweny twuoy ſmyſl y ten przyedrahy wymyll! Twe wſſye rzyeczy potwrzugem, Neb tezko tobye my zalugem. Pak wyehlaſnoſt, panna kraſna. nad gynymy gſucz wyehlaſna, Nad ſlunczem kraſu ſwyetyeczy A nad hwyezdamy ſtkwyetyeczy, Ot hedwabye rucho magycz, Nade wſſye panny ſmyflem tragyez, 4) Andyeluow..... A ſylu gedeonowu: To na ruſſye byeſſe pſano, Wſſye porzadnye wykladano, 1) Za ſkladala. — 2) Snad za wſſyeczken — 3) Snad za ſtkwyegyeczy. — 4) Zde nejen konec verše vynechán, ale snad i více.
Strana 7
Alan. 160 165 170 175 180 36 Mudroſt Salomunowa krale Na tom ruſſye byefſe w tale ; Wſtawffy 1) ſwu rzyecz zgyewyty. Drzyewe nez poczye mluwyty, Myloſt w uſtech ſye gye roſu,2) ke wſſyem cznoſtem tak ſye proſu, ze gym buoh da ſwe zehnanye, nad gynymy panowanye, Rzka: wyehlaſnoſt przyetelnyczye, A mudroft gyeft ma feftrzyczye; ktoz ma mudroſt, wſſyeczko zdyege, W ſczeſty y w ſbozy proſpyege. Tak ta panna ſtogyecz tyſſye, Wſtupy nade wſſye panny wyſſe, Poczye ſwyetoplozy chwalyty, Gyegy ſmyſl przyezlatyty. kazawſſy wſſyem poſluchaty y poczye gym wyprawowaty A rzkucz: ze gyeſt dwuoy byt wſſake: Tyeleſny, duchowny take. Tyeleſny byt gyeft.. ., 3 z nyez gyeft czlowek ſtworzen we ymye: Ta zemye ma w zemy gyty A tam wyeky wyekom byty. Duchow ny byth duſfye fluowe, Neſmrtedln’e tam 4) pluowe; Ta nema nykdy vmrzyety, 1) Vynecháno snad chcze — 2) Za rozſu. — 3) Zde vy- necháno nejspíše: ze zemye. — 4) m se nemá čísti.
Alan. 160 165 170 175 180 36 Mudroſt Salomunowa krale Na tom ruſſye byefſe w tale ; Wſtawffy 1) ſwu rzyecz zgyewyty. Drzyewe nez poczye mluwyty, Myloſt w uſtech ſye gye roſu,2) ke wſſyem cznoſtem tak ſye proſu, ze gym buoh da ſwe zehnanye, nad gynymy panowanye, Rzka: wyehlaſnoſt przyetelnyczye, A mudroft gyeft ma feftrzyczye; ktoz ma mudroſt, wſſyeczko zdyege, W ſczeſty y w ſbozy proſpyege. Tak ta panna ſtogyecz tyſſye, Wſtupy nade wſſye panny wyſſe, Poczye ſwyetoplozy chwalyty, Gyegy ſmyſl przyezlatyty. kazawſſy wſſyem poſluchaty y poczye gym wyprawowaty A rzkucz: ze gyeſt dwuoy byt wſſake: Tyeleſny, duchowny take. Tyeleſny byt gyeft.. ., 3 z nyez gyeft czlowek ſtworzen we ymye: Ta zemye ma w zemy gyty A tam wyeky wyekom byty. Duchow ny byth duſfye fluowe, Neſmrtedln’e tam 4) pluowe; Ta nema nykdy vmrzyety, 1) Vynecháno snad chcze — 2) Za rozſu. — 3) Zde vy- necháno nejspíše: ze zemye. — 4) m se nemá čísti.
Strana 8
8 Alan. 190 195 200 205 Mat ſye dobrzye neb zle myety. k tomu czlowek ma wolenye Podle ſweho zaſluzenye. Swyetoplozye ma mocz taku, Z zemye ſtworzyty y twarz wſſaku; Wſſakz duſſye nemuoz ſtworzyty, Mat 1) v bozíke moczy byty. Protoz to chczy powyedyety. Gymz ſye nebudu ſtydyety: Neſnadno nam wymyſlyty, Neraczyly buoh ſtwrdyty. Myla ma ſeſtro, rozumyey?) Vczyn pro ny, take pro mye, zgyew nam k tomuto ſwe hlaſy, A wylycz nam ſwe wyehlaſſy: Czo nem tomu gyeft zdyty?3) Od koho nam pomocz myety? Wſta rozum, ta pana kraſna, nad gyne panny wychlaſna, Takuz kraſu genz gmyegyeſſe, yakoz wyehlaſnoſt ſwyetyeffe; Trzy zrczadla w ruku magycz, W nych wſſy mudroſt poznawagycz: Prue zrezadlo gyeſt ſtklenne, Druše bylo gyeſt ſtrzyebrne, Trzetye zlate; to znamenye prweho zrczadla gmenye Skryta byla zpuoſobnoſty 185 210 1) Chybí snad to. — 2) Snad za rozume. — 3) Za zdyely
8 Alan. 190 195 200 205 Mat ſye dobrzye neb zle myety. k tomu czlowek ma wolenye Podle ſweho zaſluzenye. Swyetoplozye ma mocz taku, Z zemye ſtworzyty y twarz wſſaku; Wſſakz duſſye nemuoz ſtworzyty, Mat 1) v bozíke moczy byty. Protoz to chczy powyedyety. Gymz ſye nebudu ſtydyety: Neſnadno nam wymyſlyty, Neraczyly buoh ſtwrdyty. Myla ma ſeſtro, rozumyey?) Vczyn pro ny, take pro mye, zgyew nam k tomuto ſwe hlaſy, A wylycz nam ſwe wyehlaſſy: Czo nem tomu gyeft zdyty?3) Od koho nam pomocz myety? Wſta rozum, ta pana kraſna, nad gyne panny wychlaſna, Takuz kraſu genz gmyegyeſſe, yakoz wyehlaſnoſt ſwyetyeffe; Trzy zrczadla w ruku magycz, W nych wſſy mudroſt poznawagycz: Prue zrezadlo gyeſt ſtklenne, Druše bylo gyeſt ſtrzyebrne, Trzetye zlate; to znamenye prweho zrczadla gmenye Skryta byla zpuoſobnoſty 185 210 1) Chybí snad to. — 2) Snad za rozume. — 3) Za zdyely
Strana 9
Alan. 9 215 220 4 225 230 235 Tyeleſenſtwye w uoſobnoſty, W druhem ſkutkowe bez puoſobnoſty, W trzetyem wſſyeczky bozſke cznoſty; Prwe ſluſſye k przyrozeny, Druhe k prawdye rozumyeny, Trzety k nebeſkemu ſtworu. Trzy zrczadla dyete k dworu: W prwem gyeſt proſty ſmyſl, W druhem pamyet a rozmyſl, W trzetyem rozum ſwrcholwany, Genz gyeft ſamym bohem dany. kdyz ta zrczadla pokaza, Wſſyem gynym vſta zawaza. k tomu ſnaznye vczynyla Swyetoplozye, czoz myſlyla; Poczye welmy to chwalyty, By mohl nowy czlowek byty, Genz by ſudczye, zprawczye take Byl przyed hrzyechy. 2) Y poczye wyprawowaty, Dwye zrczadle wykladaty, Rzkucz: w tyech gyeft take znamenye, Wſſyeczko tyeleſne ſtworzenye; W trzetyem boha znamenaty, Genz muoz duſſy w tyelo daty Taku, yakz on z ſwe wyſoſty Raczy podle ſwe myloſty. 240 k tomu mamy ſye vteczy, 1) Za zpuoſobnoſty. — 2) Snad vynecháno: wſſyelykake.
Alan. 9 215 220 4 225 230 235 Tyeleſenſtwye w uoſobnoſty, W druhem ſkutkowe bez puoſobnoſty, W trzetyem wſſyeczky bozſke cznoſty; Prwe ſluſſye k przyrozeny, Druhe k prawdye rozumyeny, Trzety k nebeſkemu ſtworu. Trzy zrczadla dyete k dworu: W prwem gyeſt proſty ſmyſl, W druhem pamyet a rozmyſl, W trzetyem rozum ſwrcholwany, Genz gyeft ſamym bohem dany. kdyz ta zrczadla pokaza, Wſſyem gynym vſta zawaza. k tomu ſnaznye vczynyla Swyetoplozye, czoz myſlyla; Poczye welmy to chwalyty, By mohl nowy czlowek byty, Genz by ſudczye, zprawczye take Byl przyed hrzyechy. 2) Y poczye wyprawowaty, Dwye zrczadle wykladaty, Rzkucz: w tyech gyeft take znamenye, Wſſyeczko tyeleſne ſtworzenye; W trzetyem boha znamenaty, Genz muoz duſſy w tyelo daty Taku, yakz on z ſwe wyſoſty Raczy podle ſwe myloſty. 240 k tomu mamy ſye vteczy, 1) Za zpuoſobnoſty. — 2) Snad vynecháno: wſſyelykake.
Strana 10
10 Alan. 245 250 255 260 4 265 Tot yaz mohu dobrzye rzeczy, By byl ſtworzen czlowek taky, Gyehoz nenye pod uoblaky, W nyemz bychom ſye wſſye rozklady, 1) W tom ſwe bytye ſkladly. Wſſyeczkny toho pochwalychu A wyehlaſnoſt y wolychu, Rzkucz: vmyeſſ czyeſty wſſake Nebeſke y wſſyelykake Po ſwyetu gyet tobye znamo y w nebeſyech ze2) y tamo; Racz to zdyety, tot proſymy, W tom tobye naywyecz proſymy 3) wyerzymy. Wyehlaſnoſt sye wzdalowaty Poczye, otmlvwaty. Gyednota to vſlyſſyewſſy, Ta kraſnyczye to wzwyedyewſſy, Bozſku kraſu w ſobye magycz, Gyedne poſſkwrny neznagycz, w drahem ruſſye welmy ſtaſſe, W gyednoſty ſye znamenaſſe: Yonatas tu by znamenan, Podle nyeho dawyd napſan, An ſwe rucho ſwlekl A dawyda byl oblekl; Wſſye gyednoty na znamenye Bylo na ruſſye napſanye. Poczyet wyehlaſnoſt trefktaty 1) Chybně za rozkladly. — 2) Za ſyem. — 3) Přeškrtnuto
10 Alan. 245 250 255 260 4 265 Tot yaz mohu dobrzye rzeczy, By byl ſtworzen czlowek taky, Gyehoz nenye pod uoblaky, W nyemz bychom ſye wſſye rozklady, 1) W tom ſwe bytye ſkladly. Wſſyeczkny toho pochwalychu A wyehlaſnoſt y wolychu, Rzkucz: vmyeſſ czyeſty wſſake Nebeſke y wſſyelykake Po ſwyetu gyet tobye znamo y w nebeſyech ze2) y tamo; Racz to zdyety, tot proſymy, W tom tobye naywyecz proſymy 3) wyerzymy. Wyehlaſnoſt sye wzdalowaty Poczye, otmlvwaty. Gyednota to vſlyſſyewſſy, Ta kraſnyczye to wzwyedyewſſy, Bozſku kraſu w ſobye magycz, Gyedne poſſkwrny neznagycz, w drahem ruſſye welmy ſtaſſe, W gyednoſty ſye znamenaſſe: Yonatas tu by znamenan, Podle nyeho dawyd napſan, An ſwe rucho ſwlekl A dawyda byl oblekl; Wſſye gyednoty na znamenye Bylo na ruſſye napſanye. Poczyet wyehlaſnoſt trefktaty 1) Chybně za rozkladly. — 2) Za ſyem. — 3) Přeškrtnuto
Strana 11
Alan 11 275 280 285 290 A gye wyprawowaty, Rzkucz: rzyecz tato ſye nehody, Nerodſtwo nam naywyecz ſſkody ; Nebudemyly my w gyednotye, Mnoho potratymy pro tye. Procz gyeſt kayn bratra ſweho, Abela, zahubyl czneho ?" Neb gyednota gyeſt nebyla, Genz by to wſſye wyklydyla. A procz luczyfer y ſwymy Strezen 1) ſ towarzyſſy zlymy? Neb gyednoty gſu nemyely A k tomu pychaty chtyely. Procz nemuoz czloweku ſſkodyty? Neb roznyczye w nyem weywody. By ty elementy cztyrzy3) Byly w gyedne myerzye. Z nychz gyeſt kazdy czlowek ſtworzen, Nykdy by nebyl potworzen, By mu nemocz kdy wadyla, Aneb nemocz vſſkodyla. To wſſye negyednota czyny, kazdehot ſwym prawem wyny ; Protoz nerod ſye branyty, Tobyet poſlem gyeſt wzdy byty. Wyehlaſnoſt to znamenawſſy 295 A ſwu wuoly k tomu dawſſy, 270 1) Za Sſtrczen. — 2) Nejspíše chybně za: Procz nemocz czloweku ſſkody. — 3) Za cztyrzye.
Alan 11 275 280 285 290 A gye wyprawowaty, Rzkucz: rzyecz tato ſye nehody, Nerodſtwo nam naywyecz ſſkody ; Nebudemyly my w gyednotye, Mnoho potratymy pro tye. Procz gyeſt kayn bratra ſweho, Abela, zahubyl czneho ?" Neb gyednota gyeſt nebyla, Genz by to wſſye wyklydyla. A procz luczyfer y ſwymy Strezen 1) ſ towarzyſſy zlymy? Neb gyednoty gſu nemyely A k tomu pychaty chtyely. Procz nemuoz czloweku ſſkodyty? Neb roznyczye w nyem weywody. By ty elementy cztyrzy3) Byly w gyedne myerzye. Z nychz gyeſt kazdy czlowek ſtworzen, Nykdy by nebyl potworzen, By mu nemocz kdy wadyla, Aneb nemocz vſſkodyla. To wſſye negyednota czyny, kazdehot ſwym prawem wyny ; Protoz nerod ſye branyty, Tobyet poſlem gyeſt wzdy byty. Wyehlaſnoſt to znamenawſſy 295 A ſwu wuoly k tomu dawſſy, 270 1) Za Sſtrczen. — 2) Nejspíše chybně za: Procz nemocz czloweku ſſkody. — 3) Za cztyrzye.
Strana 12
12 Alan. 300 5% 305 310 315 Poczye k tomu tak myllyty, kak by mohla tam przygyty Przyſfed 1) ſtworzytele moczneho, krale nad kraly ſwateho. kdyz w tom myſileny byeſſe, Sedm dyewek panen mye gyeffe, Tyem wzkaza ſwe mylowanye, po nye poſla bez meſſkanye. yakz dyewky brzo przygydu, Wſſyeczky w hromadu ſye ſnydu, kaza gym wuoz dyelaty, S mudroſty przyprawowaty, Na nyem by ſye mohla weſty A k tomu a taku czyeſtu ſneſty, Genz by przyeſ ſkale 2) y wody, I przyeſ morze beze wſſye ſſkody, Przyef uohen, oblaky take, Przyeſ nebe wſſyelykake We mzyeny oka hotowye, W ſwey okraſſye, w ſwey obnowy 3) Wezl gy bez pomeſſkanye; To by gyey 4) przykazanye. Ullyſſyewſſe panny toto, Smlvwywfſe ſye rownye o to, Porzad ſye wſſyeczky g 5) zgyednachu A ten wuoz przyprawowachu. 320 1) Chybně za Przyed. — 2) ſ později připsáno a mezi k a a rasura. — 3) Za obnowye. — 1) Za gyegye. — 5) g pře- škrtnuto.
12 Alan. 300 5% 305 310 315 Poczye k tomu tak myllyty, kak by mohla tam przygyty Przyſfed 1) ſtworzytele moczneho, krale nad kraly ſwateho. kdyz w tom myſileny byeſſe, Sedm dyewek panen mye gyeffe, Tyem wzkaza ſwe mylowanye, po nye poſla bez meſſkanye. yakz dyewky brzo przygydu, Wſſyeczky w hromadu ſye ſnydu, kaza gym wuoz dyelaty, S mudroſty przyprawowaty, Na nyem by ſye mohla weſty A k tomu a taku czyeſtu ſneſty, Genz by przyeſ ſkale 2) y wody, I przyeſ morze beze wſſye ſſkody, Przyef uohen, oblaky take, Przyeſ nebe wſſyelykake We mzyeny oka hotowye, W ſwey okraſſye, w ſwey obnowy 3) Wezl gy bez pomeſſkanye; To by gyey 4) przykazanye. Ullyſſyewſſe panny toto, Smlvwywfſe ſye rownye o to, Porzad ſye wſſyeczky g 5) zgyednachu A ten wuoz przyprawowachu. 320 1) Chybně za Przyed. — 2) ſ později připsáno a mezi k a a rasura. — 3) Za obnowye. — 1) Za gyegye. — 5) g pře- škrtnuto.
Strana 13
Alan. 13 325 330 335 5° 340 345 Poczyechut ſye gmenowaty, kazda ſwe gmye wykladaty : Prwe dyechu gramatyka A druhe dyaletyca, 1) Trzetye ſluowe retoryka A cztwrta aryzmetyka; Geometrya gyeft pata, Muzyka ſye ſſeſte chwata, Sedma gyeſt aſtronomya, Genz gyeft wſſyech hwyezd prawa vya.3) Na tyech panen rucho kraſne, z teleczych kozek wyehlaſne, Na nyemz czyſtota gyeſt pſana, Wſfye porzadnye wykladana. Gramatika ay pogyde, W kraſnem ruſſye wynyde, Magycz prut w prawey ru czye, Donat 4) drzyecz w lewey ruczye. Vczyt mlvwyty latynye, 5) Wſfyeczkot pyſmo wylozyty. Tot gyeft take wylyczenye, Wffyech dyetek prwe vczenye. Gyet ſye prwe myftrowaty A owyeczye 6) doſpyewaty. DYaletica pak druha, Genz gyeft gynych panen ſluha, 1) Vždy za dyalektyca. — 2) Psáno vždy za arytme- tyka. — 3) Latinské via. — 4) Donatovu mluvnici latin- skou. — 5) Za latynye mlvwyty. — 6) Za oynyczye.
Alan. 13 325 330 335 5° 340 345 Poczyechut ſye gmenowaty, kazda ſwe gmye wykladaty : Prwe dyechu gramatyka A druhe dyaletyca, 1) Trzetye ſluowe retoryka A cztwrta aryzmetyka; Geometrya gyeft pata, Muzyka ſye ſſeſte chwata, Sedma gyeſt aſtronomya, Genz gyeft wſſyech hwyezd prawa vya.3) Na tyech panen rucho kraſne, z teleczych kozek wyehlaſne, Na nyemz czyſtota gyeſt pſana, Wſfye porzadnye wykladana. Gramatika ay pogyde, W kraſnem ruſſye wynyde, Magycz prut w prawey ru czye, Donat 4) drzyecz w lewey ruczye. Vczyt mlvwyty latynye, 5) Wſfyeczkot pyſmo wylozyty. Tot gyeft take wylyczenye, Wffyech dyetek prwe vczenye. Gyet ſye prwe myftrowaty A owyeczye 6) doſpyewaty. DYaletica pak druha, Genz gyeft gynych panen ſluha, 1) Vždy za dyalektyca. — 2) Psáno vždy za arytme- tyka. — 3) Latinské via. — 4) Donatovu mluvnici latin- skou. — 5) Za latynye mlvwyty. — 6) Za oynyczye.
Strana 14
14 Alan 355 360 365 370 Churawa a k tomu bleda, wſfak welmy oſtrzye hleda. Roztratywſfy ſwogye wlaſy, Magycz nad gynymy wyehlaſy, Tak pogyde welmy hrdye, Poſtawugycz ſwu rzyecz twrdy. 1) V prawey ruczye holub gmyegyeffe, W lewey ruczye had drzyefſe: To gyeſt bylo na znamenye, prawdu ſ krzywdu vliczenye. poczyet ſye k tomu oſtrzyty, Chtyecz klanyczy vczynyty. REtoryka trzetye wſtawſy 2) A ſye prawye ohledawſſy, Poczyet kraſnye mluwyty, Chtyecz wſſye rzyeczy oflawyty. Tat ſwym rozumem onyczy, 3) okraſny y take klanyczy, Ze byſſta tak kraſſnye w ſobye, Mehodyek1) retorika tobye. CZtwrta pak aryzmetyka, yakoz v wodye gye ſſczyka, Ze wſſye brzyehy rucze zbyeha; Takez ona z ſweho byeha wſſye hwyezdy y pyeſek morzſky, Blyz y w dalnoſt wes lyſt horzſky Rucze przyeczte, bez meſſkanye, 350 1) Chybně za twrdye. — 2) Před y vyškrábáno t. — 3) Za oynyczy — 1) Za Mychodyek. — 5) Za horſky.
14 Alan 355 360 365 370 Churawa a k tomu bleda, wſfak welmy oſtrzye hleda. Roztratywſfy ſwogye wlaſy, Magycz nad gynymy wyehlaſy, Tak pogyde welmy hrdye, Poſtawugycz ſwu rzyecz twrdy. 1) V prawey ruczye holub gmyegyeffe, W lewey ruczye had drzyefſe: To gyeſt bylo na znamenye, prawdu ſ krzywdu vliczenye. poczyet ſye k tomu oſtrzyty, Chtyecz klanyczy vczynyty. REtoryka trzetye wſtawſy 2) A ſye prawye ohledawſſy, Poczyet kraſnye mluwyty, Chtyecz wſſye rzyeczy oflawyty. Tat ſwym rozumem onyczy, 3) okraſny y take klanyczy, Ze byſſta tak kraſſnye w ſobye, Mehodyek1) retorika tobye. CZtwrta pak aryzmetyka, yakoz v wodye gye ſſczyka, Ze wſſye brzyehy rucze zbyeha; Takez ona z ſweho byeha wſſye hwyezdy y pyeſek morzſky, Blyz y w dalnoſt wes lyſt horzſky Rucze przyeczte, bez meſſkanye, 350 1) Chybně za twrdye. — 2) Před y vyškrábáno t. — 3) Za oynyczy — 1) Za Mychodyek. — 5) Za horſky.
Strana 15
Alan. 15 380 385 390 395 Tot gyeft gyegye vkaznye: 1) prwet 2) przyprawyla, z mramora gye vczynyla. GEometrya gyeft pata, Te ſye wſſeczka myera chwata; Ta zemy, nebeſſa wſſake, Sſyrokoſt, dalekoſt take Vmye rucze przyemyerzyty, W ktere myerzye czo ma byty. Tak 3) druhe kolo ſtworzyla, z uoczyely gye vprawyla. Sſeſta muzyka pogyde, S hrdu myfly tam pogyde, w prawey ruczye ſtruny magycz, W lewey ruczye krzydlem hragycz; Vmyet wſſyech hlafuow promyeny, Nyzke, rowne, wſſye myeny ; Po wſſyech hlaſyech vmye gyty, Wſſyeczkny pyeſnye otworzyty: Tat gyeft trzetye kolo flyla, z uolowa gye vſtawyla. Aſtronomya pak byeſſe, Sedma panna ta flowyeſſe, Zlate kolo w ruku magycz A w tom wſſyeczky hwyezdy znagycz, Myeſyecz, fluncze y planety, W kterem czaſu neb podlety Swuoy byeh magy ſkonawaty, 375 6a 100 1) Za vkazanye. — 2) Vynecháno: kolo. — 3) Za Tat.
Alan. 15 380 385 390 395 Tot gyeft gyegye vkaznye: 1) prwet 2) przyprawyla, z mramora gye vczynyla. GEometrya gyeft pata, Te ſye wſſeczka myera chwata; Ta zemy, nebeſſa wſſake, Sſyrokoſt, dalekoſt take Vmye rucze przyemyerzyty, W ktere myerzye czo ma byty. Tak 3) druhe kolo ſtworzyla, z uoczyely gye vprawyla. Sſeſta muzyka pogyde, S hrdu myfly tam pogyde, w prawey ruczye ſtruny magycz, W lewey ruczye krzydlem hragycz; Vmyet wſſyech hlafuow promyeny, Nyzke, rowne, wſſye myeny ; Po wſſyech hlaſyech vmye gyty, Wſſyeczkny pyeſnye otworzyty: Tat gyeft trzetye kolo flyla, z uolowa gye vſtawyla. Aſtronomya pak byeſſe, Sedma panna ta flowyeſſe, Zlate kolo w ruku magycz A w tom wſſyeczky hwyezdy znagycz, Myeſyecz, fluncze y planety, W kterem czaſu neb podlety Swuoy byeh magy ſkonawaty, 375 6a 100 1) Za vkazanye. — 2) Vynecháno: kolo. — 3) Za Tat.
Strana 16
16 Alan. 410 6 420 425 Tot wſfye vmye vkazaty: Cztwrte kolo oſnowala, ryzyeho 1) zlata ſkowala. KDyz gyz wſſye hotowo byeſſe, Czoz k tomu wozu �uſſyeſſe, Gyednota przygyde czaſnye y ſpogy ten wuoz wyehlafnye, Iakz mu byty gyeš vczyny; Rozum ſye k tomu przyczyny, Przywede pyet ruczych kony, Genz ny wrany any brony Byechu, w ſwem ſtworu nenowy, k tolmu wozu przyehotowy. 2) prwy kuon wydyenye fluowe, Ten prudkoſty yako pluowe przyeſ morze y take ſkale, Trzyebaly tyſycz myl wzdale; Nykdyez nohy neomoczy, Anyt trawy kde potlaczy ; Byezyt yako ptak letagye, Nevſtanet, czyeſtu hragye. k tomut ſye ten wozu hody, Praczewanyet mu neſſkody. Druhy kuon to gyeft flyffyenye, Toho woza oſlawenye, Tent ma take ruczeſt mnohu, neomoczyt nykdyez nohu, lecz przyeſ morze, lecz przyeſ wody, 405 430 1) Rozuměj: za z ryzyeho. — 2) Za przyhotowy.
16 Alan. 410 6 420 425 Tot wſfye vmye vkazaty: Cztwrte kolo oſnowala, ryzyeho 1) zlata ſkowala. KDyz gyz wſſye hotowo byeſſe, Czoz k tomu wozu �uſſyeſſe, Gyednota przygyde czaſnye y ſpogy ten wuoz wyehlafnye, Iakz mu byty gyeš vczyny; Rozum ſye k tomu przyczyny, Przywede pyet ruczych kony, Genz ny wrany any brony Byechu, w ſwem ſtworu nenowy, k tolmu wozu przyehotowy. 2) prwy kuon wydyenye fluowe, Ten prudkoſty yako pluowe przyeſ morze y take ſkale, Trzyebaly tyſycz myl wzdale; Nykdyez nohy neomoczy, Anyt trawy kde potlaczy ; Byezyt yako ptak letagye, Nevſtanet, czyeſtu hragye. k tomut ſye ten wozu hody, Praczewanyet mu neſſkody. Druhy kuon to gyeft flyffyenye, Toho woza oſlawenye, Tent ma take ruczeſt mnohu, neomoczyt nykdyez nohu, lecz przyeſ morze, lecz przyeſ wody, 405 430 1) Rozuměj: za z ryzyeho. — 2) Za przyhotowy.
Strana 17
Alan. 17 435 440 445 450 7 k tomut wozu ſye przyhody. Trzety kuon tot gyeft wonyenye, Cztwrty fluowe pokuſſenye, paty kuon tot gyeft dotczenye, Toho oza 1) oblybenye. Tot wſfye ruczy kony byechu, k tomu wozu ſye hodyechu. KDyz tu wſſye hotowo byeſſe, rozum gſa podkonye, chtyeſſe konye v woz zaprzahaty; Poczyechut gye ay zehnaty Wſſyeczky cznofty, genz tu byechu, A wehlaftònoft 2) powyedyechu A rzkucz: hoſpodyn tye zehnay! Twu czyeſtu ſyem tam pozehna, By ſye po twey woly zdalo ; Czoz zadamy, byt ſye ſtalo. Druha druhu ſye wzlybachu A wſfyeczky gy pozehnachu. Wyehlaſnoſt ſye na wuoz mrſſczy, Rozum pak kony pomrſſczy, Ruczet ot gych oczy zplanu, Magycz czyeftu i ay proſtranu. W tey ruczefty kdyz pogyde, Wyhlaſnoft 4) pak odtad gyde, Prweho nebye dogyde, 455 1) Chybně za woza. — 2) Za wychlaſnoſty; to a nade- psáno n přeškrtnuto. — 3) Za pozehnay. — 4) Za wyehlaſ- nost. 2
Alan. 17 435 440 445 450 7 k tomut wozu ſye przyhody. Trzety kuon tot gyeft wonyenye, Cztwrty fluowe pokuſſenye, paty kuon tot gyeft dotczenye, Toho oza 1) oblybenye. Tot wſfye ruczy kony byechu, k tomu wozu ſye hodyechu. KDyz tu wſſye hotowo byeſſe, rozum gſa podkonye, chtyeſſe konye v woz zaprzahaty; Poczyechut gye ay zehnaty Wſſyeczky cznofty, genz tu byechu, A wehlaftònoft 2) powyedyechu A rzkucz: hoſpodyn tye zehnay! Twu czyeſtu ſyem tam pozehna, By ſye po twey woly zdalo ; Czoz zadamy, byt ſye ſtalo. Druha druhu ſye wzlybachu A wſfyeczky gy pozehnachu. Wyehlaſnoſt ſye na wuoz mrſſczy, Rozum pak kony pomrſſczy, Ruczet ot gych oczy zplanu, Magycz czyeftu i ay proſtranu. W tey ruczefty kdyz pogyde, Wyhlaſnoft 4) pak odtad gyde, Prweho nebye dogyde, 455 1) Chybně za woza. — 2) Za wychlaſnoſty; to a nade- psáno n přeškrtnuto. — 3) Za pozehnay. — 4) Za wyehlaſ- nost. 2
Strana 18
18 Alan. 460 465 470 475 486 Genz powyetrzne ſluowe nebe, S uohnywym nebe 1) blyz ſebe. Tut rozlyczne zwydye 2) wyeczy, Genz chczy nynye powyedyety. Zwyedye, kto wyetry vtworzyl, kto wody w uoblaczyech ſtworzyl, kto deſcz czyny, kto ſnyeh ſtworzy, kak ſye zyma z leta tworzy. O tom yaz chczy powyedyety, ktoz chcze tomu rozmyety. Ot zemye az do myeſyeczye, Any dale any wyecze, Zly duchowe przyebywagy, lydy fylnye tak3) lakagy. procz to czynye, to zwyeftugy. podle pyſma wyprawugy: Yakz ſye czlowek kdy narody. Tak ſye d 4) dyabel mu przyhody Genz ho ma przyprawowaty k hrzyechu, wezdy lakaty. kteryz dyabel kdy ktereho Neprzyelſty czloweka ſweho, ſam w peklo muſy gyty A tam wyeky wyekom byty; Protoz nechtye tam ſam gyty, 5) hlada czlowa przyelſty. 1) Chybně za nebem. — 2) Za zwyedye. — 3) Snad za tam. — *) Opomenul písař neb rubrikator přeškrtnouti d. — 5) Chybně za czloweka przyelſtyty.
18 Alan. 460 465 470 475 486 Genz powyetrzne ſluowe nebe, S uohnywym nebe 1) blyz ſebe. Tut rozlyczne zwydye 2) wyeczy, Genz chczy nynye powyedyety. Zwyedye, kto wyetry vtworzyl, kto wody w uoblaczyech ſtworzyl, kto deſcz czyny, kto ſnyeh ſtworzy, kak ſye zyma z leta tworzy. O tom yaz chczy powyedyety, ktoz chcze tomu rozmyety. Ot zemye az do myeſyeczye, Any dale any wyecze, Zly duchowe przyebywagy, lydy fylnye tak3) lakagy. procz to czynye, to zwyeftugy. podle pyſma wyprawugy: Yakz ſye czlowek kdy narody. Tak ſye d 4) dyabel mu przyhody Genz ho ma przyprawowaty k hrzyechu, wezdy lakaty. kteryz dyabel kdy ktereho Neprzyelſty czloweka ſweho, ſam w peklo muſy gyty A tam wyeky wyekom byty; Protoz nechtye tam ſam gyty, 5) hlada czlowa przyelſty. 1) Chybně za nebem. — 2) Za zwyedye. — 3) Snad za tam. — *) Opomenul písař neb rubrikator přeškrtnouti d. — 5) Chybně za czloweka przyelſtyty.
Strana 19
Alan. 19 485 490 495 500 505 Zwyedye take, procz vbywa Dne k zymye A k letu przybywa; 1) Nebo fluncze, kdyz ſye wzdaly Ot nas, ze wyſoko paly, Tehdy nam tak dne vbywa, kdyz ſye blyzy k nam, przybywa;2) Neb gyelykoz fluncze ſwyety, Tolykoz nam gyeſt dne gmyety. Den gyeft powyetrzye zwolene A ot flunczye ofwyeczene. DEfſcz ſye czyny z take wyeczy, yakz chczy nynye powyedyety: kdyztot myeſyecz byehu ſweho Przyde k hwyezdye, genz wlazneho przyrozenye, tak tu moczy W uoblaky y ſwu pomoczy Z potokuow y z gyezer take Wztyehne wody wſyelykake; Ty ſye pak powyetrzym roſpu 3) A zemy wyehlaſnye oſpu Moczy krale nebeſkeho, Genz gym dal czaſu prweho. SNyeh ſye, Hyffte, takto czyny, At mne nykdyez nevwyny: V powyetrzy gyeſt gyedna zyma, genz w uoblak wodu przygyma Ot dymu az do powyetrzye 1) Za a rasura: vyškrabáno y. — 2) Za a rasura: y vy- škrabáno. — 3) Za rozſpu.
Alan. 19 485 490 495 500 505 Zwyedye take, procz vbywa Dne k zymye A k letu przybywa; 1) Nebo fluncze, kdyz ſye wzdaly Ot nas, ze wyſoko paly, Tehdy nam tak dne vbywa, kdyz ſye blyzy k nam, przybywa;2) Neb gyelykoz fluncze ſwyety, Tolykoz nam gyeſt dne gmyety. Den gyeft powyetrzye zwolene A ot flunczye ofwyeczene. DEfſcz ſye czyny z take wyeczy, yakz chczy nynye powyedyety: kdyztot myeſyecz byehu ſweho Przyde k hwyezdye, genz wlazneho przyrozenye, tak tu moczy W uoblaky y ſwu pomoczy Z potokuow y z gyezer take Wztyehne wody wſyelykake; Ty ſye pak powyetrzym roſpu 3) A zemy wyehlaſnye oſpu Moczy krale nebeſkeho, Genz gym dal czaſu prweho. SNyeh ſye, Hyffte, takto czyny, At mne nykdyez nevwyny: V powyetrzy gyeſt gyedna zyma, genz w uoblak wodu przygyma Ot dymu az do powyetrzye 1) Za a rasura: vyškrabáno y. — 2) Za a rasura: y vy- škrabáno. — 3) Za rozſpu.
Strana 20
20 Alan. 515 520 525 87 530 y wzdrzy tu wodu chytrzye, ze ſye tu muſy ſmrznuty A pak na zemy padnuty. zemye gfucz pak ſtwor ſtudeny, Studenoſty ſwu vczyny, ze ſye ſnyeh nemuoz rozpluty, Slunczem ma 1) tepruw ma zhynuty. krupy lety2) procz bywagy? Zymye rzyedko gye wydagy. letye fluncze z ſweho zwyku Ma horkoſt y mocz wyelyku,3) Ze mlhu wodnu, wlahu take, Wlaſnoſt y powyetrzye wſfake. 4) Neb zemye ma duſſnoſt w ſobye, Protoz fluncze w tey porobye k ſobye letytye 5) wſyeczko tyehne, Mlhu y wlaznoſt k ſobye przytyehne, Ze ſye z toho krupy czynye, Tyt ſwu moczy i leto wynye ; nebo ſye mlha czyny z wody, kdyz gye horkoſt flunczem ſſkody. Roſſa a ſtudenoſt, wſſake Gynye, mraz y zyma take, Tot od zemye ma przygyty, w ſtudenoſty wſſye wynyty. O hromowy chczy zwyeſtowaty A to tak wyprawyty: Cztyrzye wyetrowe zwoleny, 510 535 1) Přeškrtnuto. — 2) Za letye. — 3) Za welyku. — 1) Za tímto veršem zdá se býti mezera. — 3) Snad za letye.
20 Alan. 515 520 525 87 530 y wzdrzy tu wodu chytrzye, ze ſye tu muſy ſmrznuty A pak na zemy padnuty. zemye gfucz pak ſtwor ſtudeny, Studenoſty ſwu vczyny, ze ſye ſnyeh nemuoz rozpluty, Slunczem ma 1) tepruw ma zhynuty. krupy lety2) procz bywagy? Zymye rzyedko gye wydagy. letye fluncze z ſweho zwyku Ma horkoſt y mocz wyelyku,3) Ze mlhu wodnu, wlahu take, Wlaſnoſt y powyetrzye wſfake. 4) Neb zemye ma duſſnoſt w ſobye, Protoz fluncze w tey porobye k ſobye letytye 5) wſyeczko tyehne, Mlhu y wlaznoſt k ſobye przytyehne, Ze ſye z toho krupy czynye, Tyt ſwu moczy i leto wynye ; nebo ſye mlha czyny z wody, kdyz gye horkoſt flunczem ſſkody. Roſſa a ſtudenoſt, wſſake Gynye, mraz y zyma take, Tot od zemye ma przygyty, w ſtudenoſty wſſye wynyty. O hromowy chczy zwyeſtowaty A to tak wyprawyty: Cztyrzye wyetrowe zwoleny, 510 535 1) Přeškrtnuto. — 2) Za letye. — 3) Za welyku. — 1) Za tímto veršem zdá se býti mezera. — 3) Snad za letye.
Strana 21
Alan. 21 540 545 550 555 560 We cztyrzech morzyech ſtworzeny, Na cztwero ſwyeta tohoto, — Tot chczy powyedyety proto, kdyz ſye z morzye ty wykaupye,1) ze mocznye w uoblaky wſtupye, Tut ſye v powyetrzye zdwyhnu; kdyz powyetrzye k uohny zdwyhnu, zet ſye ohen a powyetrzye W hromadu tu ſylnye wzwyetrzye, Tut ſye hrozna rana ſtane, Nyekdy dluho neprzyeſtane A k tomu ſye oblak wlazny przyczyny, ne owſſem wlazny Bude yako przylewaty; Tudyt gyeft hrom znamenaty. kdyz ſy powyetrzye pak drzyety, poczne przyed ohnem byezyety, Tot gyeft blſket aneb blyſkanye, Tot ma take oſnowanye : kdyz ſye tento ohen zgyewy, ſkrzye powyetrzye pogyewy, Od powyetrzye barwu ffyeru Ma blyſkanye ſwu rozmyeru. kdyztot blyſkanye to bywa, Mnohyt gyeho zle vzywa; Neb zly duchowe czakagy, ot powyetrzye ho zadagy, 565 Ze, wſtupyecze w to blyſkanye, 1) Možno čísti též wykanpye.
Alan. 21 540 545 550 555 560 We cztyrzech morzyech ſtworzeny, Na cztwero ſwyeta tohoto, — Tot chczy powyedyety proto, kdyz ſye z morzye ty wykaupye,1) ze mocznye w uoblaky wſtupye, Tut ſye v powyetrzye zdwyhnu; kdyz powyetrzye k uohny zdwyhnu, zet ſye ohen a powyetrzye W hromadu tu ſylnye wzwyetrzye, Tut ſye hrozna rana ſtane, Nyekdy dluho neprzyeſtane A k tomu ſye oblak wlazny przyczyny, ne owſſem wlazny Bude yako przylewaty; Tudyt gyeft hrom znamenaty. kdyz ſy powyetrzye pak drzyety, poczne przyed ohnem byezyety, Tot gyeft blſket aneb blyſkanye, Tot ma take oſnowanye : kdyz ſye tento ohen zgyewy, ſkrzye powyetrzye pogyewy, Od powyetrzye barwu ffyeru Ma blyſkanye ſwu rozmyeru. kdyztot blyſkanye to bywa, Mnohyt gyeho zle vzywa; Neb zly duchowe czakagy, ot powyetrzye ho zadagy, 565 Ze, wſtupyecze w to blyſkanye, 1) Možno čísti též wykanpye.
Strana 22
22 Alan. 570 575 580 585 500 Mnohu 1) ji wyecz na ſwyetye ranye. kdez buoh raczy przyepuſtyty, Muſyt zle mnohu przygyty ; Tut ſy 2) ſluſſye zehnaty, ſwatym krzyzem znamenaty. Take czlowek czaſto hlada, Ze kamenye ſ deſſczem ſpada; O tom yaz chczy powyedyety, ktoz rady chtye ſlyſſyety: kdyz na zemy horkoft wznyma, ze letye bude welyka zyma, Tehdy v powyetrzy zyma ſwu naywyetſſy mocz przygyma. kdyz ta horkoft wzhuoru puoyde A prwe powyetrzye duoyde, Tehdy duſſnoſt a mlha ſpolu S ny ſye zdwyhnu z ſweho dolu. Tu ſye v powyetrzye ſmyeſye, Pak ſye wyetrowe przymyeſye. Ze wlahy, czo gye tu bude, kamenye w te zymye bude. kdyz pak wyetrowe pomynu, Tut powyetrzye z ſweho czynu Nemoz kamenye zwyknuty, Muſyt doluow wſſye ſpadnuty. Mraz take ſye czyny z wody, kdyz fluncze daleko chody. Leto nam z uohnye przychody, 8b 1) yt vyškrábáno a za y psáno u. — 2) Chybně za /ye.
22 Alan. 570 575 580 585 500 Mnohu 1) ji wyecz na ſwyetye ranye. kdez buoh raczy przyepuſtyty, Muſyt zle mnohu przygyty ; Tut ſy 2) ſluſſye zehnaty, ſwatym krzyzem znamenaty. Take czlowek czaſto hlada, Ze kamenye ſ deſſczem ſpada; O tom yaz chczy powyedyety, ktoz rady chtye ſlyſſyety: kdyz na zemy horkoft wznyma, ze letye bude welyka zyma, Tehdy v powyetrzy zyma ſwu naywyetſſy mocz przygyma. kdyz ta horkoft wzhuoru puoyde A prwe powyetrzye duoyde, Tehdy duſſnoſt a mlha ſpolu S ny ſye zdwyhnu z ſweho dolu. Tu ſye v powyetrzye ſmyeſye, Pak ſye wyetrowe przymyeſye. Ze wlahy, czo gye tu bude, kamenye w te zymye bude. kdyz pak wyetrowe pomynu, Tut powyetrzye z ſweho czynu Nemoz kamenye zwyknuty, Muſyt doluow wſſye ſpadnuty. Mraz take ſye czyny z wody, kdyz fluncze daleko chody. Leto nam z uohnye przychody, 8b 1) yt vyškrábáno a za y psáno u. — 2) Chybně za /ye.
Strana 23
Alan. 23 kdyz nam blyzko ſluncze zchody. ktere leto zymy 1) hrzyma, Tot leto wſſye wyetry wznyma, Zet wyetffy mocz budu myety Wyetrowe a wyecze wyety. duha nam take przychody, Ot horkofty zemye wzchody, ze mnohe ſtudnyczye wlaha W uoblaky ſwu moczy ſaha; ku powyetrzy kdyz pak przyde, Tehdy ſkrzye oblak , wyde, A yakz fluncze gy obeyde, ze wſſye 2) wyſſe oblakuow wzeyde. Ten oblak wſſye brawy3) myety, ze cztyrz elementuow ma wzyety: zelenoſt tu ma ot wody, Ot powyetrzye modroſt wzchody, Czrwenoft ot ohnye wzyma, Temnoft ot zemye przygyma. zgyewyly ſye o poledny, Mnoho wody znamena dny; pakly weczer duha bude, Tychy deſez czaſem przybude; Pakly rano kdy ſye zgyewy, kraſny czas toho dne zgyewy. TAke dwanaſt dny 5) wyetruow wzwyedye, 620 Tyt porzadnye yaz powyedye: 4) 600 9a 605 610 615 595 1) Za zymye. — 2) Přeškrtnuto. — 3) Za barwy. — 4) *) Tento verš v rukopise dvakráte psán, aniž byl jednou přeškrtnut a tečkami dole opatřen. — 5) Nepřeškrtnuto.
Alan. 23 kdyz nam blyzko ſluncze zchody. ktere leto zymy 1) hrzyma, Tot leto wſſye wyetry wznyma, Zet wyetffy mocz budu myety Wyetrowe a wyecze wyety. duha nam take przychody, Ot horkofty zemye wzchody, ze mnohe ſtudnyczye wlaha W uoblaky ſwu moczy ſaha; ku powyetrzy kdyz pak przyde, Tehdy ſkrzye oblak , wyde, A yakz fluncze gy obeyde, ze wſſye 2) wyſſe oblakuow wzeyde. Ten oblak wſſye brawy3) myety, ze cztyrz elementuow ma wzyety: zelenoſt tu ma ot wody, Ot powyetrzye modroſt wzchody, Czrwenoft ot ohnye wzyma, Temnoft ot zemye przygyma. zgyewyly ſye o poledny, Mnoho wody znamena dny; pakly weczer duha bude, Tychy deſez czaſem przybude; Pakly rano kdy ſye zgyewy, kraſny czas toho dne zgyewy. TAke dwanaſt dny 5) wyetruow wzwyedye, 620 Tyt porzadnye yaz powyedye: 4) 600 9a 605 610 615 595 1) Za zymye. — 2) Přeškrtnuto. — 3) Za barwy. — 4) *) Tento verš v rukopise dvakráte psán, aniž byl jednou přeškrtnut a tečkami dole opatřen. — 5) Nepřeškrtnuto.
Strana 24
24 Alan. 625 630 635 640 9b Na wzchod ſlunczye ſubſolanus. k tomu eurus a wlturnus, 1) Odpad flunczye gyeft zefyera, Na poledne gyeft africus ; podle toho aufter, notus, Na puol noczy gyeft aquillo, Cyrcinus, boreas, ftylo. Takze cztyrzye gmenowany A oſm obapol dany: Cztyrzye flowu cardynales A ofm collaterales ; Tyt gſu v morzy ſtworzeny A na cztwero rozdyeleny. kdyz ſye ty z morzye poberu A v powyetrzye ſye ſberu, Dywnyet ſye welmy obrzazye,") A kdyz3) ſye w gyeſkynye wrazye, Tut ſy 4) pocznu dywnye myefty, Az ſy 5) zemye muſy trzyeſty. Odtud przychody trzyefenye podle bozyelho wolenye. kdyz wyetr ot wzchod flunczye wyege, Ten ma tu mocz, ze to zdyege: Deſcz v powyetrzy otwody, Awſſak defſczy przyelyſf neſſkody. A kdyz od poledne przyde, ze ſwu moczy ſylnye przyde, 645 1) w = vu. — 2) Za obrazye. — 3) y nemá se čísti, proto nadepsáno za ně e. — 4) Chybně za ſye. — 5) Totéž.
24 Alan. 625 630 635 640 9b Na wzchod ſlunczye ſubſolanus. k tomu eurus a wlturnus, 1) Odpad flunczye gyeft zefyera, Na poledne gyeft africus ; podle toho aufter, notus, Na puol noczy gyeft aquillo, Cyrcinus, boreas, ftylo. Takze cztyrzye gmenowany A oſm obapol dany: Cztyrzye flowu cardynales A ofm collaterales ; Tyt gſu v morzy ſtworzeny A na cztwero rozdyeleny. kdyz ſye ty z morzye poberu A v powyetrzye ſye ſberu, Dywnyet ſye welmy obrzazye,") A kdyz3) ſye w gyeſkynye wrazye, Tut ſy 4) pocznu dywnye myefty, Az ſy 5) zemye muſy trzyeſty. Odtud przychody trzyefenye podle bozyelho wolenye. kdyz wyetr ot wzchod flunczye wyege, Ten ma tu mocz, ze to zdyege: Deſcz v powyetrzy otwody, Awſſak defſczy przyelyſf neſſkody. A kdyz od poledne przyde, ze ſwu moczy ſylnye przyde, 645 1) w = vu. — 2) Za obrazye. — 3) y nemá se čísti, proto nadepsáno za ně e. — 4) Chybně za ſye. — 5) Totéž.
Strana 25
Alan. 25 650 655 660 665 670 Tehdy neduh w lydu zbluzuge, 1) Swu moczy mnohe zmuczuge. A kdyz ot zapada wzchody, Totot ſwu moczy przywody : defſcz w uoblaky przyprawuge A gym wes ſwyet oflawuge. kdyz pak ot puol noczy pluowe, Ten wyetr aquillo fluowe : Ten deffcz ot nas otwraczuge, ſwu ſylu mnoho zwrazuge2) A powyetrzye czyfty take, Czyny dywy negyednake. Podle tyech ofm wyetrowe, Genz gfu menowany w nowye, Tyechto moczy take wyegy, yakoz ony, takez ty zdyegy; Wſſakz menſſy mocz magy myety, Nemohu tak ſylnye wyety. kazdy wyetr dwa dny wyety Muoz a w tyech ſwu woly wzdyety, Przyczynyecz ſfeſt hodyn k tomu; Pak ſye wraty k ſwemu domu, kromye acz mu hwyezda zkazy W ten czas, ze mu przyekazy, Ze bude wyeczſy mocz myety, Tyem ſpyeſſe konecz wzyety. Tuz moczy muoze dele traty; 1) Předěláno ze zbluczuge za zbuzuge. — 2) Chybně za zwraczuge.
Alan. 25 650 655 660 665 670 Tehdy neduh w lydu zbluzuge, 1) Swu moczy mnohe zmuczuge. A kdyz ot zapada wzchody, Totot ſwu moczy przywody : defſcz w uoblaky przyprawuge A gym wes ſwyet oflawuge. kdyz pak ot puol noczy pluowe, Ten wyetr aquillo fluowe : Ten deffcz ot nas otwraczuge, ſwu ſylu mnoho zwrazuge2) A powyetrzye czyfty take, Czyny dywy negyednake. Podle tyech ofm wyetrowe, Genz gfu menowany w nowye, Tyechto moczy take wyegy, yakoz ony, takez ty zdyegy; Wſſakz menſſy mocz magy myety, Nemohu tak ſylnye wyety. kazdy wyetr dwa dny wyety Muoz a w tyech ſwu woly wzdyety, Przyczynyecz ſfeſt hodyn k tomu; Pak ſye wraty k ſwemu domu, kromye acz mu hwyezda zkazy W ten czas, ze mu przyekazy, Ze bude wyeczſy mocz myety, Tyem ſpyeſſe konecz wzyety. Tuz moczy muoze dele traty; 1) Předěláno ze zbluczuge za zbuzuge. — 2) Chybně za zwraczuge.
Strana 26
26 Alan. 103 685 690 695 Tot gyeft rzyedko znamenaty. Wffyech dwanafte wyetruow dano, yakz gyeſt porzad gmenowano. W tom neby, kdyz to wſſye wzwyedye, Ottud pak wyſſe pogyde. SEdm neby vzrzye potom; Tot chczy powyedyety o tom, W nychz ſedm planet przyebywa, kazdy ſwym czaſem otbywa. Tyech dwa czeſky gmena magyta 1) A pyet czeſky gmen nemata: Myeſyecz, �uncze, tak dwa ſlowu, Wenus, Mars, tat po nych plowu ; Mercurius, faturno, k tomu Yupyter, kazdy w ſwem domu y w ſwem " domu 2) ma oblaſnoſt, Rozlycznych neby wyehlaſnoſt. W tom neby, kdez lluncze bywa, Zwyedyew, ze neotpoczywa, ze wzdy okolnoſty byezy, Neotpoczyna ny lezy, Gyednot zywy, morzy, rody, obnowuge, ze wyſſye wzchody ; Tatot mocz gyeft flunczy dana, Tyem mocz gyeho ſwrchowana. 13) Myeſyeczy take wzwyedye: 675 700 1) gy přeškrtnuto, má se tedy čísti: mata. — 2) Za domu má se čísti: neby, kteréžto slovo po straně připsáno a k němuž poukazují čárky . — 3) Chybně za O.
26 Alan. 103 685 690 695 Tot gyeft rzyedko znamenaty. Wffyech dwanafte wyetruow dano, yakz gyeſt porzad gmenowano. W tom neby, kdyz to wſſye wzwyedye, Ottud pak wyſſe pogyde. SEdm neby vzrzye potom; Tot chczy powyedyety o tom, W nychz ſedm planet przyebywa, kazdy ſwym czaſem otbywa. Tyech dwa czeſky gmena magyta 1) A pyet czeſky gmen nemata: Myeſyecz, �uncze, tak dwa ſlowu, Wenus, Mars, tat po nych plowu ; Mercurius, faturno, k tomu Yupyter, kazdy w ſwem domu y w ſwem " domu 2) ma oblaſnoſt, Rozlycznych neby wyehlaſnoſt. W tom neby, kdez lluncze bywa, Zwyedyew, ze neotpoczywa, ze wzdy okolnoſty byezy, Neotpoczyna ny lezy, Gyednot zywy, morzy, rody, obnowuge, ze wyſſye wzchody ; Tatot mocz gyeft flunczy dana, Tyem mocz gyeho ſwrchowana. 13) Myeſyeczy take wzwyedye: 675 700 1) gy přeškrtnuto, má se tedy čísti: mata. — 2) Za domu má se čísti: neby, kteréžto slovo po straně připsáno a k němuž poukazují čárky . — 3) Chybně za O.
Strana 27
Alan. 27 705 710 715 720 10% kdyz przybywa, tot powyedye, Tehdy morzye tak przybywa, A kdyz ſchody, tehdy vbywa. MErcurius, venus take, Ta dwa mata byehy take : Gyeden przyed flunczem wzdy bywa, druhy za ſlunczem ſye ſkrywa. lvpiter, mars tu mocz mata, hlad czynyta, lydem ztrata. Saturnus, ten ma byeh taky: Tworzyt mraz y pod uoblaky. Saturnus vyſoko wzchody, Nade wſſye wyſofty weywody ; T 1) Trzydczyet leth ſwuoy byeh ſkonawa, S gynymy ſye neſrownawa, ſtudene a ſuche take, Tot ma przyrozenye wſſake. UEnus dwye letye weywody, horkoſt a wlaznoſt mu ſſkody ; Gyedno leto zwyerzydlnyczye, Druhe leto gyeft dennyczye. Mars patnadczyete 2) leth przyebywa, W tyech leth 3) hladu vzywa, Gyeſt horek a ſuch w ſwem domu A byezyt przyd 4) flunczem k tomu. Merkuryus w ſwey wlaſtnofty ſedm leth przyebywa w cznoſty 725 1) T přeškrtnuto. — 2) Za patnadczte. — 3) Chybně za letech. — 1) Za przyed.
Alan. 27 705 710 715 720 10% kdyz przybywa, tot powyedye, Tehdy morzye tak przybywa, A kdyz ſchody, tehdy vbywa. MErcurius, venus take, Ta dwa mata byehy take : Gyeden przyed flunczem wzdy bywa, druhy za ſlunczem ſye ſkrywa. lvpiter, mars tu mocz mata, hlad czynyta, lydem ztrata. Saturnus, ten ma byeh taky: Tworzyt mraz y pod uoblaky. Saturnus vyſoko wzchody, Nade wſſye wyſofty weywody ; T 1) Trzydczyet leth ſwuoy byeh ſkonawa, S gynymy ſye neſrownawa, ſtudene a ſuche take, Tot ma przyrozenye wſſake. UEnus dwye letye weywody, horkoſt a wlaznoſt mu ſſkody ; Gyedno leto zwyerzydlnyczye, Druhe leto gyeft dennyczye. Mars patnadczyete 2) leth przyebywa, W tyech leth 3) hladu vzywa, Gyeſt horek a ſuch w ſwem domu A byezyt przyd 4) flunczem k tomu. Merkuryus w ſwey wlaſtnofty ſedm leth przyebywa w cznoſty 725 1) T přeškrtnuto. — 2) Za patnadczte. — 3) Chybně za letech. — 1) Za przyed.
Strana 28
28 Alan. 730 735 740 745 750 A gyeſt ſtuden a ſuch k tomu, kupczuom hody ſye w ſwem domu. Ivpyter dwanaft leth bywa. W tyech panſtwye ſweho vzywa: Mat horkoft a wlaznoft w ſobye, Gyeftyt yako prawye1) robye. Sluncze dwadczyet bez gyednoho leta ma byehu przyemneho:2) horko, ſucho, gyeft w ſwey moczy, w tey przyebywa bez pomoczy. MYeſyecz oſm leth przyechody. ſtudenoſt a wlahu rody ; Tot powyedye, czo3) procz przybywa. procz mu ſwyetloſty vbywa: kolo wlaſſczye k ſwemu byehu Na neby ma y rozbyehu, k tomu ma przyrozenye; ſwyetloſt nyema 4) z przyrozenye, Gyedno ot fluncze gy berze. kdyz ſye k nyemu blyz przyberze, Tehdy ſwyetloft bude myety, Iakz ſye nam vda wydyety; Blyzez, blyzez kdyz przywyewa, Tehdy wyczczy ſwyetloft myewa. Yakz ſye poczne wzdalowaty, Tak ſwyetloſty ma zbywaty; A yakz konecz kola bude, 1) Za prawe. — 2) Za przyemnoho. — 3) czo přeškrt- nuto. — 4) Za neyma.
28 Alan. 730 735 740 745 750 A gyeſt ſtuden a ſuch k tomu, kupczuom hody ſye w ſwem domu. Ivpyter dwanaft leth bywa. W tyech panſtwye ſweho vzywa: Mat horkoft a wlaznoft w ſobye, Gyeftyt yako prawye1) robye. Sluncze dwadczyet bez gyednoho leta ma byehu przyemneho:2) horko, ſucho, gyeft w ſwey moczy, w tey przyebywa bez pomoczy. MYeſyecz oſm leth przyechody. ſtudenoſt a wlahu rody ; Tot powyedye, czo3) procz przybywa. procz mu ſwyetloſty vbywa: kolo wlaſſczye k ſwemu byehu Na neby ma y rozbyehu, k tomu ma przyrozenye; ſwyetloſt nyema 4) z przyrozenye, Gyedno ot fluncze gy berze. kdyz ſye k nyemu blyz przyberze, Tehdy ſwyetloft bude myety, Iakz ſye nam vda wydyety; Blyzez, blyzez kdyz przywyewa, Tehdy wyczczy ſwyetloft myewa. Yakz ſye poczne wzdalowaty, Tak ſwyetloſty ma zbywaty; A yakz konecz kola bude, 1) Za prawe. — 2) Za przyemnoho. — 3) czo přeškrt- nuto. — 4) Za neyma.
Strana 29
Alan. 29 755 Tudy wſſyeho ſwyetla zbude; yakz ſye poczne wraczewaty, Tak ſwyetloſt poczne wzymaty. Ot flunczye yakz gſem powyedyel 11° A w rozlycznem pyſmye I wzwyedyel : pod flunczem ſye zlato rody, Pod myeſyeczem ſtrzyebro wzchody; Merkurius rtut przywody, Mars z ſwe moczy czyſtecz plody; wenus myed czyny ne nowu, Saturnus plody olowo ; Iupyter w zelezye brody, A tak druh druhu nevſſkody. CZo gyeft pak, to chczy tazaty A rozumnye vkazaty: Czoz gyeſt czrneho, gyeſto bywa, W myeſyeczy ſye pokrywa, Tot ſye to tak znamenawa, ſtudenoſt a wlaznoſt z prawa, Genz z ſweho ma przyrozenye. Wſſakz kazda wyecz, czo ma myety, Z przyrozenye ma przygyety; O nyemz ya chczy powyedyety, Muoz to kazdy rad zwyedyety. Czoz gyeſt hodyn rok od roka, Yakz buoh ſtworzyl gyeſt z wyſoka, kazdy czaſek y hodyna, Wlaſſczy hwyezdu ſweho czyna Ma myety, genz tu weywody, Druha druhe nycz neſkody. 760 765 770 775 780
Alan. 29 755 Tudy wſſyeho ſwyetla zbude; yakz ſye poczne wraczewaty, Tak ſwyetloſt poczne wzymaty. Ot flunczye yakz gſem powyedyel 11° A w rozlycznem pyſmye I wzwyedyel : pod flunczem ſye zlato rody, Pod myeſyeczem ſtrzyebro wzchody; Merkurius rtut przywody, Mars z ſwe moczy czyſtecz plody; wenus myed czyny ne nowu, Saturnus plody olowo ; Iupyter w zelezye brody, A tak druh druhu nevſſkody. CZo gyeft pak, to chczy tazaty A rozumnye vkazaty: Czoz gyeſt czrneho, gyeſto bywa, W myeſyeczy ſye pokrywa, Tot ſye to tak znamenawa, ſtudenoſt a wlaznoſt z prawa, Genz z ſweho ma przyrozenye. Wſſakz kazda wyecz, czo ma myety, Z przyrozenye ma przygyety; O nyemz ya chczy powyedyety, Muoz to kazdy rad zwyedyety. Czoz gyeſt hodyn rok od roka, Yakz buoh ſtworzyl gyeſt z wyſoka, kazdy czaſek y hodyna, Wlaſſczy hwyezdu ſweho czyna Ma myety, genz tu weywody, Druha druhe nycz neſkody. 760 765 770 775 780
Strana 30
30 Alan. 790 795 113 800 805 Ty hwyezdy, yakz gych gyeſt mnoho, Wſſak kazda vzywa toho, Ze ma wlaſſczye przyrozenye, ſwyedczyt naſſye narozenye. kazdat take to zprawuge, ſwe rzemeſlo oprawuge; ktoz pak na gyne vpadne Rzemeſlo, ze pak zwlacze ſpadne. Nez hwyezda, pod nyz ſſye rodyl. Tent ſobye vſſkodyl; Tomut nelzye nykdy wznyty, Muſyt wyecznye we pſy byty. KAk gyeſt pak ſtworzeno nebe, Tot zwye dyety chczy otobye 1) od tebe : Gyeft ſtworzeno w uokruhlofty A z wyſoke okolnoſty A wzdy opak ſwyeta byezy A ſwoy firmament tak ſtyezy, ze myefyecz y lluncze take, k tomu ſwyedczy2) hwyezdy wſyelykake powſlun flunczye byehagy, proty neby walkur3) magy. tot gyeſt proto vczyneno, Bozy woly wymyſileno, By toho takto nebylo, ze by ſye neprotywylo, Muſylo by ſye d 4) zdrzyſkaty, 785 810 1) Přeškrtnuto. — 2) Nemá se čísti. — 3) v přeškrt- nuto. — 4) d přeškrtnuto.
30 Alan. 790 795 113 800 805 Ty hwyezdy, yakz gych gyeſt mnoho, Wſſak kazda vzywa toho, Ze ma wlaſſczye przyrozenye, ſwyedczyt naſſye narozenye. kazdat take to zprawuge, ſwe rzemeſlo oprawuge; ktoz pak na gyne vpadne Rzemeſlo, ze pak zwlacze ſpadne. Nez hwyezda, pod nyz ſſye rodyl. Tent ſobye vſſkodyl; Tomut nelzye nykdy wznyty, Muſyt wyecznye we pſy byty. KAk gyeſt pak ſtworzeno nebe, Tot zwye dyety chczy otobye 1) od tebe : Gyeft ſtworzeno w uokruhlofty A z wyſoke okolnoſty A wzdy opak ſwyeta byezy A ſwoy firmament tak ſtyezy, ze myefyecz y lluncze take, k tomu ſwyedczy2) hwyezdy wſyelykake powſlun flunczye byehagy, proty neby walkur3) magy. tot gyeſt proto vczyneno, Bozy woly wymyſileno, By toho takto nebylo, ze by ſye neprotywylo, Muſylo by ſye d 4) zdrzyſkaty, 785 810 1) Přeškrtnuto. — 2) Nemá se čísti. — 3) v přeškrt- nuto. — 4) d přeškrtnuto.
Strana 31
Alan. 31 815 820 825 830 835 Nebe y wſyeczko zlamaty Pro tu prudkoſt, genz ma w ſobye. 1) protoz neyma nycz rozwlaku, Wezdyt byezy bez rozpaku, Ot myeſyeczye wſfye zrzyecze, kdyz ot ohnye prawa ſtrzyeczye hwyezda gyeft, genz ether fluowe, Tut mocz andyeluow pluowe, Genz gſu k tomu vſazeny A nam na pomocz ſtworzeny, Ze ny magy zprawowaty, Oted2) dyabla oſtrzyehaty. Tyech wſſyech wyeczy menowanych, Swyetu na rozdyel otdanych, kdyz gyz zwyedye, tehdy tyſſye Na nebe pogyde wyſſe. dogyde nebe oſmeho, firmamenta przyetwrdeho ; Tu vzrzye hwyezdu yades A k tomu dywnu plyades ; Zodyaka take wzwyedye, Czo ſye znamena, powyedye: Dwanaft hwyezd tot gyeft puol kola, Genz ſ wrchu y take z dola Magy wyeczy mocz nez gyne y zadna tyech neodpoczyne. Tut dwanafte gyeft zameny, 1) Za tím snad mezera. — 2) Snad za Ote. — 3) Za znameny.
Alan. 31 815 820 825 830 835 Nebe y wſyeczko zlamaty Pro tu prudkoſt, genz ma w ſobye. 1) protoz neyma nycz rozwlaku, Wezdyt byezy bez rozpaku, Ot myeſyeczye wſfye zrzyecze, kdyz ot ohnye prawa ſtrzyeczye hwyezda gyeft, genz ether fluowe, Tut mocz andyeluow pluowe, Genz gſu k tomu vſazeny A nam na pomocz ſtworzeny, Ze ny magy zprawowaty, Oted2) dyabla oſtrzyehaty. Tyech wſſyech wyeczy menowanych, Swyetu na rozdyel otdanych, kdyz gyz zwyedye, tehdy tyſſye Na nebe pogyde wyſſe. dogyde nebe oſmeho, firmamenta przyetwrdeho ; Tu vzrzye hwyezdu yades A k tomu dywnu plyades ; Zodyaka take wzwyedye, Czo ſye znamena, powyedye: Dwanaft hwyezd tot gyeft puol kola, Genz ſ wrchu y take z dola Magy wyeczy mocz nez gyne y zadna tyech neodpoczyne. Tut dwanafte gyeft zameny, 1) Za tím snad mezera. — 2) Snad za Ote. — 3) Za znameny.
Strana 32
32 Alan. 845 850 855 860 Genz ſwyetu czynye promyeny ; Gynych hwyezd | take vzrzye y znamenye wſſake. lecz z gytra, lecz od weczera, kazda hwyezda ſwe znamenye ma, Ma y wlaſczye przyrozenye. 1) O wſfyech nelzye wyprawyty, ktoz chcze welykoſt zwyedyety Wſfyech hwyezd, to chczy powyedyety : kazda hwyezda yakz wynyka z ſweho byehu, gyeſt welyka yakoz wes ſwyet kromye morzye ; Tak wyetczy myſtrzy howorzye. Procz gyeft to tak, ſproſtny magy, ze ſye hwyezdy drobny zdagy, Tot czyny hrozna wyſokoſt, Ot nas welyka dalekoſt; kteraz wyſſe znamena ſye, Tat nam ſproſtnym menſſye zda ſye. Gyedna dywna wyecz pak bywa, Toho ſpoſtny 2) lyd pak vzywa: Mny, by hwyezdy ſye czyſtyly Aneb na ſpadeny byly. O tom yakz 3) chczy powyedyety, Yakaz 4) my ſye dalo zwyedyety: kdyz na zemy tycho bywa, Toho powyetrzye vzywa, 12 865 1) Nejspíše následující verš vynechán. — 2) r nade- psáno. — 3) Snad za takz. — *) Nejspíše za yakz.
32 Alan. 845 850 855 860 Genz ſwyetu czynye promyeny ; Gynych hwyezd | take vzrzye y znamenye wſſake. lecz z gytra, lecz od weczera, kazda hwyezda ſwe znamenye ma, Ma y wlaſczye przyrozenye. 1) O wſfyech nelzye wyprawyty, ktoz chcze welykoſt zwyedyety Wſfyech hwyezd, to chczy powyedyety : kazda hwyezda yakz wynyka z ſweho byehu, gyeſt welyka yakoz wes ſwyet kromye morzye ; Tak wyetczy myſtrzy howorzye. Procz gyeft to tak, ſproſtny magy, ze ſye hwyezdy drobny zdagy, Tot czyny hrozna wyſokoſt, Ot nas welyka dalekoſt; kteraz wyſſe znamena ſye, Tat nam ſproſtnym menſſye zda ſye. Gyedna dywna wyecz pak bywa, Toho ſpoſtny 2) lyd pak vzywa: Mny, by hwyezdy ſye czyſtyly Aneb na ſpadeny byly. O tom yakz 3) chczy powyedyety, Yakaz 4) my ſye dalo zwyedyety: kdyz na zemy tycho bywa, Toho powyetrzye vzywa, 12 865 1) Nejspíše následující verš vynechán. — 2) r nade- psáno. — 3) Snad za takz. — *) Nejspíše za yakz.
Strana 33
Alan. 33 870 875 880 12 885 ze ſye zdwyhne pod voblaky, S uohnem vczyny boy taky, Ze ſye ohen gyeho hody, doluow ſtrzyele, mu neſkody ; Mymo hwyezdy prycz ſye berze A ku powyetrzy ſye derze Y vczyny ſwyetloſt taku, Genz wydymy w tom oblaku; Tot ta ſwyetloft ſwyeczye fluowe, Genz ot uohnye k hwyezda pluowe. PAk zwyedye, kde adam ſtworzen, Genz byl nykdy nepotworzen: Ebron gyedno myefto fluowe, z nyehoz zdrawye potok pluowe, Tut gyeft adam ſtworzen gyſtye A na 1) A na temz pohrzeben myeſtye. Proto by ſye naplnyla zemye, wſſyeczka czyela byla, kdyz tyelo gyeſt ſtworzeno, Tehdy do ragye neſeno; Tut powyem nowynu gyſtu, zet buo 2) wlyl wen d 3) duſfy czyftu. Potom buoh czaſu maleho ſtworzyl ewu z rzebra gyeho. kdyz pak dyabel ewu ſelſtyl, Ze ſ ny y adama przyelſtyl, Tu z ragye oba wyhnaly, 890 1) Dvakráte psáno, aniž bylo jednou přeškrtnuto. — 2) Chybně za buoh. — 3) d nepřeškrtnuto, ač jest zbytečno. 3
Alan. 33 870 875 880 12 885 ze ſye zdwyhne pod voblaky, S uohnem vczyny boy taky, Ze ſye ohen gyeho hody, doluow ſtrzyele, mu neſkody ; Mymo hwyezdy prycz ſye berze A ku powyetrzy ſye derze Y vczyny ſwyetloſt taku, Genz wydymy w tom oblaku; Tot ta ſwyetloft ſwyeczye fluowe, Genz ot uohnye k hwyezda pluowe. PAk zwyedye, kde adam ſtworzen, Genz byl nykdy nepotworzen: Ebron gyedno myefto fluowe, z nyehoz zdrawye potok pluowe, Tut gyeft adam ſtworzen gyſtye A na 1) A na temz pohrzeben myeſtye. Proto by ſye naplnyla zemye, wſſyeczka czyela byla, kdyz tyelo gyeſt ſtworzeno, Tehdy do ragye neſeno; Tut powyem nowynu gyſtu, zet buo 2) wlyl wen d 3) duſfy czyftu. Potom buoh czaſu maleho ſtworzyl ewu z rzebra gyeho. kdyz pak dyabel ewu ſelſtyl, Ze ſ ny y adama przyelſtyl, Tu z ragye oba wyhnaly, 890 1) Dvakráte psáno, aniž bylo jednou přeškrtnuto. — 2) Chybně za buoh. — 3) d nepřeškrtnuto, ač jest zbytečno. 3
Strana 34
34 Alan. 895 900 905 910 915 Neb gſu boha rozhnyewaly, Geho kazanye zruſſyly, kdyz owoczye okuſyly. ſedm hodyn w ragy byly a nyez wyecze neprzyebyly, Od trzetye az do dewate, Yakz v pyſmye pſano mate. Tvt wzwyedye take ſedyenye, luczyferowo ſtworzenye, prwe natael gmye gmyegyeffe, Potom luczyfer flowyeffe, kde gyeft sedyel, kde gyeft ſtworzen A potom welmy potworzen. Stworzen byl w nebeſkem ragy, Puol hodyny byl w tom kragy ; kdyz ſye poczal protywyty, Tut gey buoh kazal ſtrczyty Do bydla wyecz buduczyeho A do pekla horuczyeho. Mnozy myſtrzy chtye pak k 2) tomu, W tom ſtrczeny 3) y w tom lonu 4) Czeſt kazdeho kuoru ſpadla, I luczyferem gyeſt vpadla. O Pekle chczy malo rzeczy, kdy ſtworzeno, powyedyety: W ty czaſy peklo ſtworzeno, Bozſku moczy wymyſſleno, 1) Za ſſtrczyty. — 2) Nemá se čísti. — 3) Za ſſtrcze- ny. — 1) Snad za lomu.
34 Alan. 895 900 905 910 915 Neb gſu boha rozhnyewaly, Geho kazanye zruſſyly, kdyz owoczye okuſyly. ſedm hodyn w ragy byly a nyez wyecze neprzyebyly, Od trzetye az do dewate, Yakz v pyſmye pſano mate. Tvt wzwyedye take ſedyenye, luczyferowo ſtworzenye, prwe natael gmye gmyegyeffe, Potom luczyfer flowyeffe, kde gyeft sedyel, kde gyeft ſtworzen A potom welmy potworzen. Stworzen byl w nebeſkem ragy, Puol hodyny byl w tom kragy ; kdyz ſye poczal protywyty, Tut gey buoh kazal ſtrczyty Do bydla wyecz buduczyeho A do pekla horuczyeho. Mnozy myſtrzy chtye pak k 2) tomu, W tom ſtrczeny 3) y w tom lonu 4) Czeſt kazdeho kuoru ſpadla, I luczyferem gyeſt vpadla. O Pekle chczy malo rzeczy, kdy ſtworzeno, powyedyety: W ty czaſy peklo ſtworzeno, Bozſku moczy wymyſſleno, 1) Za ſſtrczyty. — 2) Nemá se čísti. — 3) Za ſſtrcze- ny. — 1) Snad za lomu.
Strana 35
Alan. 35 133 925 930 935 940 920 kdyz ſye dyabel protywyty chtyel a bohu rowen byty. konecz ſwyeta gyeſt ſtworzeno, Na wſſyem ſwyetye vſtaweno, S wr chut welmy gyeft ſuzeno A wnytrzs welmy rozſſyrzeno; A dna nema, yakoz ſlawye 1) Mnozy myſtrzy o tom prawye. kdyz buoh ſtrczyl2) dyabla toho, 3) Andyely, genz gfu oſtaly A w nebeſyech chwalu wzyely, Ty ſye tepruw vtwrdyly, v bozſku mocz vwyerzyly. Nebylo by te twrdofty, By dyabel nemyel te zloſty y toho pychanye zleo, 4) czoz ſtworzyl czaſu prweho; protoz gyey z ragye wyhnaly a do pekla vkazaly, W nyemz ma wyeczne przyebywanye, Wffye muky y tuhy lkanye. TO wzwyedyewſfy, dale chtyefſe, Tut nykame nemozyeſſe. Ay poczyet ſobye ſtyſkaty A k bohu ſnaznye wzdychaty; Nebt dale nevmyegyeſſe A pro blyſket5) nycz newydyeſle. 945 1) Snad za ſlawnye. — 2) Za ſſtrczyl. — 3) Za tím chybí nejspíše verš. — 4) Chybně za zleho. — 5) Snad za blſket.
Alan. 35 133 925 930 935 940 920 kdyz ſye dyabel protywyty chtyel a bohu rowen byty. konecz ſwyeta gyeſt ſtworzeno, Na wſſyem ſwyetye vſtaweno, S wr chut welmy gyeft ſuzeno A wnytrzs welmy rozſſyrzeno; A dna nema, yakoz ſlawye 1) Mnozy myſtrzy o tom prawye. kdyz buoh ſtrczyl2) dyabla toho, 3) Andyely, genz gfu oſtaly A w nebeſyech chwalu wzyely, Ty ſye tepruw vtwrdyly, v bozſku mocz vwyerzyly. Nebylo by te twrdofty, By dyabel nemyel te zloſty y toho pychanye zleo, 4) czoz ſtworzyl czaſu prweho; protoz gyey z ragye wyhnaly a do pekla vkazaly, W nyemz ma wyeczne przyebywanye, Wffye muky y tuhy lkanye. TO wzwyedyewſfy, dale chtyefſe, Tut nykame nemozyeſſe. Ay poczyet ſobye ſtyſkaty A k bohu ſnaznye wzdychaty; Nebt dale nevmyegyeſſe A pro blyſket5) nycz newydyeſle. 945 1) Snad za ſlawnye. — 2) Za ſſtrczyl. — 3) Za tím chybí nejspíše verš. — 4) Chybně za zleho. — 5) Snad za blſket.
Strana 36
36 Alan. 950 955 960 965 13 970 Nevgydet mala chwyle, pogydet kralewna w czyle, Mylofrdenſtwye ſlowyeſſe, tat w andelſkem 1) ruſfye chodyeffe : Wytay, „ wyeczczye wyehlaſnofty, „weczye, 2) kdes ſye wzala zadna hoſty? Znamenawſfy twe bluzenye, Sſla gſem k tobye bez meſſkanye. Obgyeſſta ſye welmy myle, neb gym toho b 3) byeſſe pyle: Czo tye, weczye, przyprawylo, Czoly k tomu tye zbudylo, ze gſy tak daleko gyela A ze ſy ſyem gyety ſmyela ? Wyehlaſnoft gye odpowyedye, Rzkucz: tot tobye yaz powyedye. Y poczyet wyprawowaty, Procz muſyla praczowaty; Wyprawywſfy to porzadnye, Poczye proſyty ll te zadnye, by gy raczyla zprawyty A tam wyſſe prowodyty Przyed tworczye, krale ſylneho, nad wſſym ſtworzenym moczneho. MIlofrdenſtwye to zwyedye, ynhed tomu odpowyedye : Tot chczy rada vczynyty 1) Za w andyelſkem. — 2) „ „ znamená, že se má weczye čísti za wyeczczye. — 3) Nepřeškrtnuto, ačkoliv jest zbytečno.
36 Alan. 950 955 960 965 13 970 Nevgydet mala chwyle, pogydet kralewna w czyle, Mylofrdenſtwye ſlowyeſſe, tat w andelſkem 1) ruſfye chodyeffe : Wytay, „ wyeczczye wyehlaſnofty, „weczye, 2) kdes ſye wzala zadna hoſty? Znamenawſfy twe bluzenye, Sſla gſem k tobye bez meſſkanye. Obgyeſſta ſye welmy myle, neb gym toho b 3) byeſſe pyle: Czo tye, weczye, przyprawylo, Czoly k tomu tye zbudylo, ze gſy tak daleko gyela A ze ſy ſyem gyety ſmyela ? Wyehlaſnoft gye odpowyedye, Rzkucz: tot tobye yaz powyedye. Y poczyet wyprawowaty, Procz muſyla praczowaty; Wyprawywſfy to porzadnye, Poczye proſyty ll te zadnye, by gy raczyla zprawyty A tam wyſſe prowodyty Przyed tworczye, krale ſylneho, nad wſſym ſtworzenym moczneho. MIlofrdenſtwye to zwyedye, ynhed tomu odpowyedye : Tot chczy rada vczynyty 1) Za w andyelſkem. — 2) „ „ znamená, že se má weczye čísti za wyeczczye. — 3) Nepřeškrtnuto, ačkoliv jest zbytečno.
Strana 37
Alan. 37 980 985 990 995 A twu wuoly naplnyty. Yaz tye tam ynhed dowedu A zaſſye opyet powedu ; A chczyt ſnaznye pomahaty, podle tebe praczewaty, Zda ny raczy buoh przygyety, tye y ſe mnu vſlyſſyety. kony ſ wozem maſſ otgyty, Tyem tye dale nelzye gyty. Oſtaw przy nych ſwe podkonye A to vczyn naywyecz pro mye, By ſye w nebeſyech nezbludyly Any f myeſta pochybyly; Nebot nebe byezy ſylnye. Protoz kaz gym welmy pylnye, Byt ſye ſ myeſta nehybaly, At gych nebe nepowaly. kazyz ſebe doczakaty. Dyz 2) po mnye, nerod meſſkaty. kdyz w hromadu pogydeſta, Dywnut oſobnoſt wziyefſta, 3) Czoz buoh vczynyl ſtworzenye, Swey chwale na oflawenye, Dewyet kuoruow andyelowych, k bozye ſlawye wzdy hotowych. Ty vzrzyeſta wſſym porzadem, W kterey cznoſty, kterym rzadem Ot poczatka gſu ſtworzeny, Samym bohem zpoſobeny. 975 1000 1) Snad za nye. — 2) Za Ydyz. — 3) Za vzrzyeſta.
Alan. 37 980 985 990 995 A twu wuoly naplnyty. Yaz tye tam ynhed dowedu A zaſſye opyet powedu ; A chczyt ſnaznye pomahaty, podle tebe praczewaty, Zda ny raczy buoh przygyety, tye y ſe mnu vſlyſſyety. kony ſ wozem maſſ otgyty, Tyem tye dale nelzye gyty. Oſtaw przy nych ſwe podkonye A to vczyn naywyecz pro mye, By ſye w nebeſyech nezbludyly Any f myeſta pochybyly; Nebot nebe byezy ſylnye. Protoz kaz gym welmy pylnye, Byt ſye ſ myeſta nehybaly, At gych nebe nepowaly. kazyz ſebe doczakaty. Dyz 2) po mnye, nerod meſſkaty. kdyz w hromadu pogydeſta, Dywnut oſobnoſt wziyefſta, 3) Czoz buoh vczynyl ſtworzenye, Swey chwale na oflawenye, Dewyet kuoruow andyelowych, k bozye ſlawye wzdy hotowych. Ty vzrzyeſta wſſym porzadem, W kterey cznoſty, kterym rzadem Ot poczatka gſu ſtworzeny, Samym bohem zpoſobeny. 975 1000 1) Snad za nye. — 2) Za Ydyz. — 3) Za vzrzyeſta.
Strana 38
38 Alan. 1005 14. 1010 1015 1020 1025 W prwem kuorzye andyelowe, W druhem gfu archandyelowe ; W trzetyem kuorzye gſu cznoſty, poteſtat w cztwrtey wyſoſty ; W patem kuorzye flowu knyezſtwye A w ſfeſtem kuorzye gyeft panſtwye; W ſedmem kuorzye gſu truonowe, Genz czeſky flowu tramowe; W uoſmem kuorzye gyeft cherubym A w gyedenaftem 1) gyeft feraphym. Ty kuory wſſyeczky proſfedſſe, yakz ſtworzenye to wzwyedyewſle, Puoydu, kdez ſam buoh w ſwem bozſtwy, kdez wes ſwyet rzyedy. 2) Zwyedye, czo gyeſt buoh ktereho Dne ſtworzyl czaſu prweho, kdy bez toho nechtyel byty, ze gyeft wes ſwyet chtyel ftworzyty W nedyely ſwyetloft vtworzy, 3) k tomu ſwyetoplozy ſtworzyl, Andyely a nebe wyſſe, Wodu, zemy, tot gyeft nyze. Powyetrzye take vlozyl, Toho dne ſedmero v 4) ſlozyl. W puondyely gyeft nyzffye nebe Stworzyl, netrudye nycz ſebe. W vtery gyeft morze ſtworzyl, 1) Snad za dewatem. — 2) Zde chybí konec verše. — 3) Snad za vtworzyl. — 4) Přeškrtnuto.
38 Alan. 1005 14. 1010 1015 1020 1025 W prwem kuorzye andyelowe, W druhem gfu archandyelowe ; W trzetyem kuorzye gſu cznoſty, poteſtat w cztwrtey wyſoſty ; W patem kuorzye flowu knyezſtwye A w ſfeſtem kuorzye gyeft panſtwye; W ſedmem kuorzye gſu truonowe, Genz czeſky flowu tramowe; W uoſmem kuorzye gyeft cherubym A w gyedenaftem 1) gyeft feraphym. Ty kuory wſſyeczky proſfedſſe, yakz ſtworzenye to wzwyedyewſle, Puoydu, kdez ſam buoh w ſwem bozſtwy, kdez wes ſwyet rzyedy. 2) Zwyedye, czo gyeſt buoh ktereho Dne ſtworzyl czaſu prweho, kdy bez toho nechtyel byty, ze gyeft wes ſwyet chtyel ftworzyty W nedyely ſwyetloft vtworzy, 3) k tomu ſwyetoplozy ſtworzyl, Andyely a nebe wyſſe, Wodu, zemy, tot gyeft nyze. Powyetrzye take vlozyl, Toho dne ſedmero v 4) ſlozyl. W puondyely gyeft nyzffye nebe Stworzyl, netrudye nycz ſebe. W vtery gyeft morze ſtworzyl, 1) Snad za dewatem. — 2) Zde chybí konec verše. — 3) Snad za vtworzyl. — 4) Přeškrtnuto.
Strana 39
Alan. 39 1035 1040 1045 14 1050 Na cztwero ſwyeta rozlozyl, A k tomu wſſyeczka ſmyena, Iehoz y dnes nenye promyena. W ſtrzedu fluncze y myeſyeczem, Genz gſu wſſyeho ſwyetoſwyeczem, Stworzyl, wſſyeczky hwyezdy take, Dal gym mocz 2) negyednake. W cztwrtek ryby y wſſye wody Stworzyl, wſſyemu ſwyetu hodne, Take ptaczſtwye podle toho Stworzyl wſſyemu ſwyetu mnoho. W patek ſtworzyl cztyrzy ſanye, wſſyeho ſwyeta na proſtranye, Zwyerz y czoz na zemy chody, Czoz ſye take w zemy rody; A czloweka ſtworzyl k tomu, Dal mu bydlo w rayſkem domu. Ten vzrzyew myeſyecz prweho dne, Nalyt4) ſtworzen trzetyeho y wyecz I prwy den swyety. Protoz nam nelzye wydyety prweho dne, kdyz ſye ſtane A myeſyecz prwe naſtane, Ale trzety den vzrzymy; Tyem my adama wynymy. 1055 Nyekto drobnoſty gyey wyny, 1030 1) Za ſ myeſyeczem. — 2) Chybně za moczy. — 3) Rým žádá hody, a proto později po straně připsáno y za ne a toto podškrtnuto. — 4) Psáno velkým písmenem co počátek verše; nepochybně tu mezera.
Alan. 39 1035 1040 1045 14 1050 Na cztwero ſwyeta rozlozyl, A k tomu wſſyeczka ſmyena, Iehoz y dnes nenye promyena. W ſtrzedu fluncze y myeſyeczem, Genz gſu wſſyeho ſwyetoſwyeczem, Stworzyl, wſſyeczky hwyezdy take, Dal gym mocz 2) negyednake. W cztwrtek ryby y wſſye wody Stworzyl, wſſyemu ſwyetu hodne, Take ptaczſtwye podle toho Stworzyl wſſyemu ſwyetu mnoho. W patek ſtworzyl cztyrzy ſanye, wſſyeho ſwyeta na proſtranye, Zwyerz y czoz na zemy chody, Czoz ſye take w zemy rody; A czloweka ſtworzyl k tomu, Dal mu bydlo w rayſkem domu. Ten vzrzyew myeſyecz prweho dne, Nalyt4) ſtworzen trzetyeho y wyecz I prwy den swyety. Protoz nam nelzye wydyety prweho dne, kdyz ſye ſtane A myeſyecz prwe naſtane, Ale trzety den vzrzymy; Tyem my adama wynymy. 1055 Nyekto drobnoſty gyey wyny, 1030 1) Za ſ myeſyeczem. — 2) Chybně za moczy. — 3) Rým žádá hody, a proto později po straně připsáno y za ne a toto podškrtnuto. — 4) Psáno velkým písmenem co počátek verše; nepochybně tu mezera.
Strana 40
40 Alan. 1060 1065 1070 1075 Neb ſye dalek od nas czyny ; Bez male to podobnyeyffye, k prawey prawdye rozumnyeyſfy. 1) W ſobotu buoh odpoczynul A wes ftwor w ſu 2) mocz przywynul. Wyehlaſnoſt kdyz dale gyde, Hrozna ſwyetloſt gy obgyde Z bozſke moczy, z te ſwyetloſty, Z te oſobne bozſke moczy 3) cznoſty, Genz gy byeſſe obrazyla, ze malem ſmyſla nezbyla. M 4) MIlofrdenstwye...,5) Na wyehlaſnoſt prawye hledyecz, yakz gy byeſſe prowodyla, Takez gyey na pomocz byla. Y poczyet gyey pomahaty, ſeſtry k tomu ſwe wolaty, Genz gyeſt wyera gmenowana, ſamym bohem ſwrchowana. 6 W bozſkem ruſſye ta wnyde; k wyehlaſnoſty kdyz przygyde, Tu gye zrczadlo pokaza, ſkrzye nyez bozyeho obraza Myela prawe rozeznanye, kak ma wyera oſlawenye, Ze w trogyczy gyeſt buoh gyeden, 1080 1) Rým žádá rozumnycyſſye. — 2) Za w ſwu. — 3) Pře- škrtnuto. — 4) Přeškrtnuto. — 3) Vynecháno snad: to vzrzyecz. — 6) Za wynyde.
40 Alan. 1060 1065 1070 1075 Neb ſye dalek od nas czyny ; Bez male to podobnyeyffye, k prawey prawdye rozumnyeyſfy. 1) W ſobotu buoh odpoczynul A wes ftwor w ſu 2) mocz przywynul. Wyehlaſnoſt kdyz dale gyde, Hrozna ſwyetloſt gy obgyde Z bozſke moczy, z te ſwyetloſty, Z te oſobne bozſke moczy 3) cznoſty, Genz gy byeſſe obrazyla, ze malem ſmyſla nezbyla. M 4) MIlofrdenstwye...,5) Na wyehlaſnoſt prawye hledyecz, yakz gy byeſſe prowodyla, Takez gyey na pomocz byla. Y poczyet gyey pomahaty, ſeſtry k tomu ſwe wolaty, Genz gyeſt wyera gmenowana, ſamym bohem ſwrchowana. 6 W bozſkem ruſſye ta wnyde; k wyehlaſnoſty kdyz przygyde, Tu gye zrczadlo pokaza, ſkrzye nyez bozyeho obraza Myela prawe rozeznanye, kak ma wyera oſlawenye, Ze w trogyczy gyeſt buoh gyeden, 1080 1) Rým žádá rozumnycyſſye. — 2) Za w ſwu. — 3) Pře- škrtnuto. — 4) Přeškrtnuto. — 3) Vynecháno snad: to vzrzyecz. — 6) Za wynyde.
Strana 41
Alan. 41 1085 153 1095 1100 1105 Genz w gyednotye gyeft przyweden. Gyeft w gyednotye trogye gyedna 1) rota A w trogyczy gyeft gyednota: W uotczy gyeft mocz napſana, Synu mudroſt gyeſt oddana, W duchu ſwatem myloſt byla, Tat gyeft bozſtwye potwrdyla. kak ſu trzy tu mena byla,2) Tyem gyeft bozſtwye vtwr zeno A „gyednotye3) oflaweno. Tak pozna boha praweho, Genz mſty wſſyeho ſkutka zleho A dobrym otplatu dawa, Wſſyeczka ſrdczye rozeznawa. Poznawſſy to, pade nyczye Wyehlaſnoſt, ta rozumyczye, Przyed bohem, ſwym ſtworzytelem, Wffyech ſmutnych vtyeffytelem, Y poczye orudowaty A przyed bohem zalowaty, Rzkucz: Zalugy twey myloſty, k tobyet poſlaly mye cznoſty, Ze ſmy we wſfyech cznoftech4) wlaftech pſany, Ote wſfyech wypowyedany, Ze nas lyde gyz neznagy, Gyedno na neczeſt ſye ptagy, Na lakomſtwo, na newyeru, 1) Nemá se čísti. — 2) Za tím nejspíše verš vyne- chán. — 3) w nadepsáno a opatřeno „, jakož i g. — 4) Nemá se čísti.
Alan. 41 1085 153 1095 1100 1105 Genz w gyednotye gyeft przyweden. Gyeft w gyednotye trogye gyedna 1) rota A w trogyczy gyeft gyednota: W uotczy gyeft mocz napſana, Synu mudroſt gyeſt oddana, W duchu ſwatem myloſt byla, Tat gyeft bozſtwye potwrdyla. kak ſu trzy tu mena byla,2) Tyem gyeft bozſtwye vtwr zeno A „gyednotye3) oflaweno. Tak pozna boha praweho, Genz mſty wſſyeho ſkutka zleho A dobrym otplatu dawa, Wſſyeczka ſrdczye rozeznawa. Poznawſſy to, pade nyczye Wyehlaſnoſt, ta rozumyczye, Przyed bohem, ſwym ſtworzytelem, Wffyech ſmutnych vtyeffytelem, Y poczye orudowaty A przyed bohem zalowaty, Rzkucz: Zalugy twey myloſty, k tobyet poſlaly mye cznoſty, Ze ſmy we wſfyech cznoftech4) wlaftech pſany, Ote wſfyech wypowyedany, Ze nas lyde gyz neznagy, Gyedno na neczeſt ſye ptagy, Na lakomſtwo, na newyeru, 1) Nemá se čísti. — 2) Za tím nejspíše verš vyne- chán. — 3) w nadepsáno a opatřeno „, jakož i g. — 4) Nemá se čísti.
Strana 42
42 Alan 1115 1120 1125 1130 15 Na ſmylſtwo a na neſmyeru. W tomt ma wes ſwyet ſwe promyeny A my wſſyeczky zawrzyeny; Newyemy gyz, kde gſu cznoſty, Nebudely twe mylofty. protoz racz ſye ſmylowaty A wes ſwyet obradowaty, Racz ſwu myloſt otworzyty, Nowe tyelo nam ſtworzyty, W nyemz bychom ſye rozplodyly A wſſye cznoſty rozlozyly, By byl czrwek 1) ſwrchowany, Wſſyemu ſwyetu na ſpas dany, Bychomy, ſucz twe ſtworzenye, Tudy myely oflawenye. Otecz, buoh naſſ wſſyemohuczy, Wyeky wyekoma buduczy, Drzyewe nezly otpowye, 2) ſwym dczeram tu rzyecz powyedve Cztirzy dezery kraſne myegyeſſe: prwa myloſrdnoſt byeſſe, Wyera druha, prawda trzetye, Cztwrta myr, te wſſyeczky ſwyetye. 3) Kdyz ty cztyrzy przyed nym ſtachu, Geho pylnye poſluchachu, Poczyet ſ nymy ſye radyty, porzad wſſyczku rzyecz plo 4) lyczyty. 1110 1135 1) Snad za czlowek. — 2) Snad za otpowyedye. — 3) Po- slední e nemá se čísti. — 1) Přeškrtnuto.
42 Alan 1115 1120 1125 1130 15 Na ſmylſtwo a na neſmyeru. W tomt ma wes ſwyet ſwe promyeny A my wſſyeczky zawrzyeny; Newyemy gyz, kde gſu cznoſty, Nebudely twe mylofty. protoz racz ſye ſmylowaty A wes ſwyet obradowaty, Racz ſwu myloſt otworzyty, Nowe tyelo nam ſtworzyty, W nyemz bychom ſye rozplodyly A wſſye cznoſty rozlozyly, By byl czrwek 1) ſwrchowany, Wſſyemu ſwyetu na ſpas dany, Bychomy, ſucz twe ſtworzenye, Tudy myely oflawenye. Otecz, buoh naſſ wſſyemohuczy, Wyeky wyekoma buduczy, Drzyewe nezly otpowye, 2) ſwym dczeram tu rzyecz powyedve Cztirzy dezery kraſne myegyeſſe: prwa myloſrdnoſt byeſſe, Wyera druha, prawda trzetye, Cztwrta myr, te wſſyeczky ſwyetye. 3) Kdyz ty cztyrzy przyed nym ſtachu, Geho pylnye poſluchachu, Poczyet ſ nymy ſye radyty, porzad wſſyczku rzyecz plo 4) lyczyty. 1110 1135 1) Snad za czlowek. — 2) Snad za otpowyedye. — 3) Po- slední e nemá se čísti. — 1) Přeškrtnuto.
Strana 43
Alan. 43 1140 1145 1150 1155 1160 MYlofrdenftwye wyftupy, prwe bozſku mocz obſtupy, poczye1) vpomynaty, mylofty na nyem zadaty A rzkucz: ze gyeſt adam doſty Wyezal, hrzyeſſnyk, w tey zaloſty. Y poczye za to proſyty, By gyey raczyl wyproſyty:?) Cztyrzy tyſyczye trzy ſta leth k tomu bez gyednoho w tom ohromu byl adam, twe pokolenye, Genz gyeft twe prwe ftworzenye ; Protoz racz mye vſlyffyety A z te muky gey wynyety. WYera k tomu ſye przyczyny, z toho hroznu rzyecz vczyny, A rzkucz: boze wſſyemohuczy, bez poczatka, wzdy buduczy, Wſſak wyeſf, ze gſem twa dczy wyera, Mnu potupena gyeſt newyera. Zda neponnyſſ3) ſlybu ſweho, Czos ſybyl czaſu prweho k adamowy, k ſtworu ſwemu, Tehdy czloweku prwemu, kdyz drzyewo vkazowaſſe ſ uowoczem, genz w ragy ſtaſſe, By gyeho neokuſyly, A yakz by to przyeſtupyly, 1) Vynecháno snad gey. — 2) Snad za wyproſtyty. — 3) Za nepomnyſſ.
Alan. 43 1140 1145 1150 1155 1160 MYlofrdenftwye wyftupy, prwe bozſku mocz obſtupy, poczye1) vpomynaty, mylofty na nyem zadaty A rzkucz: ze gyeſt adam doſty Wyezal, hrzyeſſnyk, w tey zaloſty. Y poczye za to proſyty, By gyey raczyl wyproſyty:?) Cztyrzy tyſyczye trzy ſta leth k tomu bez gyednoho w tom ohromu byl adam, twe pokolenye, Genz gyeft twe prwe ftworzenye ; Protoz racz mye vſlyffyety A z te muky gey wynyety. WYera k tomu ſye przyczyny, z toho hroznu rzyecz vczyny, A rzkucz: boze wſſyemohuczy, bez poczatka, wzdy buduczy, Wſſak wyeſf, ze gſem twa dczy wyera, Mnu potupena gyeſt newyera. Zda neponnyſſ3) ſlybu ſweho, Czos ſybyl czaſu prweho k adamowy, k ſtworu ſwemu, Tehdy czloweku prwemu, kdyz drzyewo vkazowaſſe ſ uowoczem, genz w ragy ſtaſſe, By gyeho neokuſyly, A yakz by to przyeſtupyly, 1) Vynecháno snad gey. — 2) Snad za wyproſtyty. — 3) Za nepomnyſſ.
Strana 44
44 Alan. 1170 16 2 1180 1185 1190 Ze ſmrty muſye vmrzyety, Proto wyecznu zaloſt myety; A kdy ſu newyerny byly, Ze twe ſlowo przyeſtupyly, Ze ſmrty muſye vmrzyety? Nechayz wyecznu tuhu lkagy A twu wyeru w tom poznagy, Ze gſy wyerny bez poczatka A twa wyera nema zmatka. MYloſrdenſtwye tu ſtaſſe, tu ſye rzyeczy ſmuczowaſſe, poczye boha zprawowaty, Tu rzyeczy vpomynaty: Wyez, zet gſem przyed peklem byla. k adamowy tam chodyla, Ant neboztyk gyeft w zalofty A lezyt w hrozney temnoſty. Lymbus te temnoſty dyechu, Gyez ſye wſſyczkny czrtye ſmyechu: Tat przyed pekly vczynena A twu moczy wymyſlena. Tut adam, tyfyczuow mnoho pozywagy bydla toho ; Protoz racz ſye ſmylowaty, mylofrdnoſt vkazaty. Wſfak wyeſſ, ze prorokowano A w zaltarzy to gyeſt pſano, ze ny ſmrt ny peklo take, Any muky wſfyelykake Tebe nebudu chwalyty. 1165
44 Alan. 1170 16 2 1180 1185 1190 Ze ſmrty muſye vmrzyety, Proto wyecznu zaloſt myety; A kdy ſu newyerny byly, Ze twe ſlowo przyeſtupyly, Ze ſmrty muſye vmrzyety? Nechayz wyecznu tuhu lkagy A twu wyeru w tom poznagy, Ze gſy wyerny bez poczatka A twa wyera nema zmatka. MYloſrdenſtwye tu ſtaſſe, tu ſye rzyeczy ſmuczowaſſe, poczye boha zprawowaty, Tu rzyeczy vpomynaty: Wyez, zet gſem przyed peklem byla. k adamowy tam chodyla, Ant neboztyk gyeft w zalofty A lezyt w hrozney temnoſty. Lymbus te temnoſty dyechu, Gyez ſye wſſyczkny czrtye ſmyechu: Tat przyed pekly vczynena A twu moczy wymyſlena. Tut adam, tyfyczuow mnoho pozywagy bydla toho ; Protoz racz ſye ſmylowaty, mylofrdnoſt vkazaty. Wſfak wyeſſ, ze prorokowano A w zaltarzy to gyeſt pſano, ze ny ſmrt ny peklo take, Any muky wſfyelykake Tebe nebudu chwalyty. 1165
Strana 45
Alan. 45 1200 1205 1210 1215 165 Protoz racz ſye rozmyſlyty, By nebylo wſſye ztraczeno; Tyemt chwaly obak vbude, Acz gych wyecze v pekle bude. Protolys gye chtyel ftworzyty A chtye wſfyeczky zatratyty? K tomu prawda ſye wykupy, Trzetye dczy przyed boha wſtupy, Poczye boha ta wolaty A ſwu prawdu zprawowaty, rzkucz: yaz prawda gſem nazwana A prawdat gyeſt mnye poddana; prawdat muſy przyed ſye gyty A wzdy wyecznye gyey byty. Wſſyemt ſye prawda muſy ſtaty, Neday tworcze gyey . . ., 2) Neb gyeſt prawda ke mnye przyſſla. poſluchay ty meho ſmyſla, poraz wſſyeczko pokolenye S adamem y wſfye ſtworzenye. Pomny, tworcze, czos zalibyl, kteraks czloweku byl ſlybyl; ktoz twych ſlow I nechcze plnyty, Chtyey gye wffyeczky zatratyty. Wſfaks kazdemu dal pyet ſmyfluow,3) k tomu rozlyczne vmyeny; zle ſ dobrym vmyegy znaty, 1195 1220 1) Za tím mezera. — 2) Chybí snad slovo: przye, taty. — 3) Za tím mezera.
Alan. 45 1200 1205 1210 1215 165 Protoz racz ſye rozmyſlyty, By nebylo wſſye ztraczeno; Tyemt chwaly obak vbude, Acz gych wyecze v pekle bude. Protolys gye chtyel ftworzyty A chtye wſfyeczky zatratyty? K tomu prawda ſye wykupy, Trzetye dczy przyed boha wſtupy, Poczye boha ta wolaty A ſwu prawdu zprawowaty, rzkucz: yaz prawda gſem nazwana A prawdat gyeſt mnye poddana; prawdat muſy przyed ſye gyty A wzdy wyecznye gyey byty. Wſſyemt ſye prawda muſy ſtaty, Neday tworcze gyey . . ., 2) Neb gyeſt prawda ke mnye przyſſla. poſluchay ty meho ſmyſla, poraz wſſyeczko pokolenye S adamem y wſfye ſtworzenye. Pomny, tworcze, czos zalibyl, kteraks czloweku byl ſlybyl; ktoz twych ſlow I nechcze plnyty, Chtyey gye wffyeczky zatratyty. Wſfaks kazdemu dal pyet ſmyfluow,3) k tomu rozlyczne vmyeny; zle ſ dobrym vmyegy znaty, 1195 1220 1) Za tím mezera. — 2) Chybí snad slovo: przye, taty. — 3) Za tím mezera.
Strana 46
46 Alan. 1225 1230 1235 1240 ktere lepſſye rozeznaty. Prawdus k dobremu przychylyl A krzywdu ku zlemu pochylyl; Protoz magycz rozeznanye, zle ſ dobrym prawe porznanye. 1 Nechtyel 2) po prawdye gyty, Racz gye wſſyeczky zahladyty, At twa prawda naprzyed ſtane, Wyeky wyekoma oſtane. Wſſak wyes, ze gye mnoho pſano a o prawdye wykladano. Buoh prawy wſfye prawye czynye,3) Nykdyez krzywdy nevczynye; Protoz racz to obmyſlyty, Neday ſye gye przyemluwyty. MYlofrdenftwye fye ſmuty, Tu rzyeczy welmy zamuty, Poczye przyeſnaznye myſlyty, kak by mohla obmyekczyty boha, ſtworzytele ſweho, Wy ducz tak myloſtyweho. W tom myſſleny kdyz tu ſtaſſe, Na tworczye ſnaznye hledaſſe, Tut ſye gyey vda wydyety, ſchylywſſy ſye, to vzrzyety, ze buoh w ſwey ſwatey trogyczy ſ lydmy myloſt vczynyty 1245 1) r nemá se čísti než nadepsané z. — 2) Chybně za Nechtyeli. — 3) e přeškrtnuto.
46 Alan. 1225 1230 1235 1240 ktere lepſſye rozeznaty. Prawdus k dobremu przychylyl A krzywdu ku zlemu pochylyl; Protoz magycz rozeznanye, zle ſ dobrym prawe porznanye. 1 Nechtyel 2) po prawdye gyty, Racz gye wſſyeczky zahladyty, At twa prawda naprzyed ſtane, Wyeky wyekoma oſtane. Wſſak wyes, ze gye mnoho pſano a o prawdye wykladano. Buoh prawy wſfye prawye czynye,3) Nykdyez krzywdy nevczynye; Protoz racz to obmyſlyty, Neday ſye gye przyemluwyty. MYlofrdenftwye fye ſmuty, Tu rzyeczy welmy zamuty, Poczye przyeſnaznye myſlyty, kak by mohla obmyekczyty boha, ſtworzytele ſweho, Wy ducz tak myloſtyweho. W tom myſſleny kdyz tu ſtaſſe, Na tworczye ſnaznye hledaſſe, Tut ſye gyey vda wydyety, ſchylywſſy ſye, to vzrzyety, ze buoh w ſwey ſwatey trogyczy ſ lydmy myloſt vczynyty 1245 1) r nemá se čísti než nadepsané z. — 2) Chybně za Nechtyeli. — 3) e přeškrtnuto.
Strana 47
Alan. 47 1250 1255 17. 1265 1270 chcze, ze bude oflawenye, Wſſyemu ſwyetu na ſpaſſenye. Vzrzyewſy to, by weſſela, Tepruw mlvwyty ſmyela, Rzkucz: muoy myly hoſpodyne, vczyn, at tye twuoy hnyew myne, Vkaz myloſt k ſwemu lydu, by, zbuducze wſſyeho bludu, Tobye wſſyczkny ſye doſtaly, ſ namy tuto przyebywaly. Tworcze zadny, czot ſpomaha, ze twa myloſt k nym ſaha? Wſſak wyeff, ze tye kazdy czlowek przyſſed tobye yako czrwek, Genz moczy nemuoze myety, Raczycz 1) ſye dnes nan ozrzyety, By tomu czrwku malemu, Tobu, tworcze, ſtworzenemu, Pokrm poſlal z ſwe wyſoſty; 2) Neb by byla hanba tobye, ſtworzyw gyey podobna k ſobye, Y chczefſ, by byl ztraczen owa. Pomny tworcze „flowa „ona, 3) Czoz gyeft ezechyel zwyedyel A twey mylofty powyedyel: Nechczy ſmrty yaz hrzyeſſneho, Czloweka podbludyleho, 1) Druhé cz nemá se čísti než nadepsané z. — 2) Za tím nejspíše verš vynechán. — 3) „ „ znamená, že má se čísti: ona flowa, avšak „ „ zdají se nově připsány.
Alan. 47 1250 1255 17. 1265 1270 chcze, ze bude oflawenye, Wſſyemu ſwyetu na ſpaſſenye. Vzrzyewſy to, by weſſela, Tepruw mlvwyty ſmyela, Rzkucz: muoy myly hoſpodyne, vczyn, at tye twuoy hnyew myne, Vkaz myloſt k ſwemu lydu, by, zbuducze wſſyeho bludu, Tobye wſſyczkny ſye doſtaly, ſ namy tuto przyebywaly. Tworcze zadny, czot ſpomaha, ze twa myloſt k nym ſaha? Wſſak wyeff, ze tye kazdy czlowek przyſſed tobye yako czrwek, Genz moczy nemuoze myety, Raczycz 1) ſye dnes nan ozrzyety, By tomu czrwku malemu, Tobu, tworcze, ſtworzenemu, Pokrm poſlal z ſwe wyſoſty; 2) Neb by byla hanba tobye, ſtworzyw gyey podobna k ſobye, Y chczefſ, by byl ztraczen owa. Pomny tworcze „flowa „ona, 3) Czoz gyeft ezechyel zwyedyel A twey mylofty powyedyel: Nechczy ſmrty yaz hrzyeſſneho, Czloweka podbludyleho, 1) Druhé cz nemá se čísti než nadepsané z. — 2) Za tím nejspíše verš vynechán. — 3) „ „ znamená, že má se čísti: ona flowa, avšak „ „ zdají se nově připsány.
Strana 48
48 Alan. 1280 1285 1290 1295 Ale wyecze, by vkratyl Swych hrzyechuow a ſye obratyl A byl zyw; tot gyeho ſlowa, Tak powyedyel gyeft ne z nowa. Wſſak wyeff, ze gſem wſſye !) gynych Stworzena, wſſyech feſtr 2) mich, Prawda w uoblaczyech ſlozena, Yaz nad nebeſem ſem ſtworzena. Prawdy nemaſſ poſluchaty, Mnye maſſ myloſt . . . 3) Prawda poczye wzdy .. .4) Boha ot nye wzdalowaty; Myloſrdnoſt ſye branyefſe, ſ ny ſye przyewelmy ſwarzyefſe, Rzkucz: zda buoh nechcze ponnyety5) A zdaly chcze zapomnyety, Mylofrdenftwye netbagye, Neb w ſwem hnyewye gye vtagye? Nevczynyt to nykoly. Nebudet po waffye woly ; Muſſyt myloſrden byty, Toho dele netagyty. Myr, genz cztwrta dczy byeffe, A ten 6) ſwar ot nych flyffyeffe, Poczye toho zbranewaty,7) 1300 Awffaks za ſye poſtupaty. 1275 1) Za wyſſye. — 2) Za ſeſter. — 3) Nejspíše vynecháno: plnu daty. — *) Nejspíše vynecháno: vzdychaty. — 5) Za pomnyety. — 6) z nemá se čísti. — 7) Za zbranyewaty.
48 Alan. 1280 1285 1290 1295 Ale wyecze, by vkratyl Swych hrzyechuow a ſye obratyl A byl zyw; tot gyeho ſlowa, Tak powyedyel gyeft ne z nowa. Wſſak wyeff, ze gſem wſſye !) gynych Stworzena, wſſyech feſtr 2) mich, Prawda w uoblaczyech ſlozena, Yaz nad nebeſem ſem ſtworzena. Prawdy nemaſſ poſluchaty, Mnye maſſ myloſt . . . 3) Prawda poczye wzdy .. .4) Boha ot nye wzdalowaty; Myloſrdnoſt ſye branyefſe, ſ ny ſye przyewelmy ſwarzyefſe, Rzkucz: zda buoh nechcze ponnyety5) A zdaly chcze zapomnyety, Mylofrdenftwye netbagye, Neb w ſwem hnyewye gye vtagye? Nevczynyt to nykoly. Nebudet po waffye woly ; Muſſyt myloſrden byty, Toho dele netagyty. Myr, genz cztwrta dczy byeffe, A ten 6) ſwar ot nych flyffyeffe, Poczye toho zbranewaty,7) 1300 Awffaks za ſye poſtupaty. 1275 1) Za wyſſye. — 2) Za ſeſter. — 3) Nejspíše vynecháno: plnu daty. — *) Nejspíše vynecháno: vzdychaty. — 5) Za pomnyety. — 6) z nemá se čísti. — 7) Za zbranyewaty.
Strana 49
Alan. 49 177 1305 1310 1315 1320 Pak ſye wraty k bohu ſwemu bratru, hoſpodynu 1) A rzkucz: tworcze, ba il ba 2) czo czynyſſ, Ze ſye k tomu neprzyczynyſſ? Neday ſye gym tak ſwarzyty, racz gye pro buoh ſam ſmyrzyty. Wſſak wſſye mudroſt tobye pſana, Neb ty wſſyeczko maſſ ſmyrzyty 4) y adama wykupyty Z gyeho bydla, z te temnoſty, y wes ſwyet ze wffye zalofty. Po tey rzyeczy poſtupychu5) y kralewe6) ſwyeta ſyeho, genz gfu zprawczye wſſyeho. ktera to knyezata byly, genz ſye byly tu ſmluwyly? Tot gyeft otecz, ſyn, duch ſwaty, genz trogyczy gyeft obyaty; W uoſobnofty gyeden fluowe, Wſſak z trogyczye oſoba pluowe. gyeſt gyednota w tey oſobye Bez ſlewanye, prawy tobye. Takt ſye ſta ſlawne ſmlvwenye, Wffyemu ſwyetu na ſpaſenye. ZAtyem buoh otěcz 7) gyedyny 1325 1) Vynecháno slovo; snad cznemu. — 2) ba opominul pí- sař jednou přeškrtnouti. — 3) Za tím nejspíše vynechán verš.— 4) Prvé y předěláno z u. — 5) Za tím nejspíše opět verš vynechán. — 6) T. j. kralowe. — 7) Nadepsané litery b a značí, že se má čísti: otecz buoh.
Alan. 49 177 1305 1310 1315 1320 Pak ſye wraty k bohu ſwemu bratru, hoſpodynu 1) A rzkucz: tworcze, ba il ba 2) czo czynyſſ, Ze ſye k tomu neprzyczynyſſ? Neday ſye gym tak ſwarzyty, racz gye pro buoh ſam ſmyrzyty. Wſſak wſſye mudroſt tobye pſana, Neb ty wſſyeczko maſſ ſmyrzyty 4) y adama wykupyty Z gyeho bydla, z te temnoſty, y wes ſwyet ze wffye zalofty. Po tey rzyeczy poſtupychu5) y kralewe6) ſwyeta ſyeho, genz gfu zprawczye wſſyeho. ktera to knyezata byly, genz ſye byly tu ſmluwyly? Tot gyeft otecz, ſyn, duch ſwaty, genz trogyczy gyeft obyaty; W uoſobnofty gyeden fluowe, Wſſak z trogyczye oſoba pluowe. gyeſt gyednota w tey oſobye Bez ſlewanye, prawy tobye. Takt ſye ſta ſlawne ſmlvwenye, Wffyemu ſwyetu na ſpaſenye. ZAtyem buoh otěcz 7) gyedyny 1325 1) Vynecháno slovo; snad cznemu. — 2) ba opominul pí- sař jednou přeškrtnouti. — 3) Za tím nejspíše vynechán verš.— 4) Prvé y předěláno z u. — 5) Za tím nejspíše opět verš vynechán. — 6) T. j. kralowe. — 7) Nadepsané litery b a značí, že se má čísti: otecz buoh.
Strana 50
50 Alan. 1330 1335 1340 1345 18. 1350 chtye ſhladyty naſſye wyny, Po myloſrdenſtwy wſtupy, po gyegye rzyeczy poſtupy; Chtye ſwu myloſt vkazaty, poczye dczery ſmyrzowaty. Mir a prawda ſy 1) zlybachu, Wſſye ſye ſpolu obgymachu. Tut gye ſmyrzyw wſſye w hromadu, poczye braty ot nych radu: koho poſſly, kto nam puoyde A kto nam na zemy proyde, Genz by to chtyel vczynyty A adama wykupyty A ſ nym gyeho pokolenye y wſſyeczko po nyem ſtworzenye? K tomu pozwa ſweho ſyna, ſtworzytele, hoſpodyna, rzka: moy myly, zadny ſynu! przygmy adamowu wynu Na ſye y wſſyeho ſtworzenye, Czoz gyeſt po nyem pokolenye. Wypraw czloweka prweho, k naſſye twarzy podobneho. Czoz gyeſt proty mnye vczynyl, Nepoſluſſenſtwym prowynyly,2) Gyzt gyeft trpyel za to doſty A myel przyemnoho zaloſty. Pomſtyl ſem ſye nad nym z toho, 1) Chybně za ſye. — 2) Poslední y přeškrtnuto.
50 Alan. 1330 1335 1340 1345 18. 1350 chtye ſhladyty naſſye wyny, Po myloſrdenſtwy wſtupy, po gyegye rzyeczy poſtupy; Chtye ſwu myloſt vkazaty, poczye dczery ſmyrzowaty. Mir a prawda ſy 1) zlybachu, Wſſye ſye ſpolu obgymachu. Tut gye ſmyrzyw wſſye w hromadu, poczye braty ot nych radu: koho poſſly, kto nam puoyde A kto nam na zemy proyde, Genz by to chtyel vczynyty A adama wykupyty A ſ nym gyeho pokolenye y wſſyeczko po nyem ſtworzenye? K tomu pozwa ſweho ſyna, ſtworzytele, hoſpodyna, rzka: moy myly, zadny ſynu! przygmy adamowu wynu Na ſye y wſſyeho ſtworzenye, Czoz gyeſt po nyem pokolenye. Wypraw czloweka prweho, k naſſye twarzy podobneho. Czoz gyeſt proty mnye vczynyl, Nepoſluſſenſtwym prowynyly,2) Gyzt gyeft trpyel za to doſty A myel przyemnoho zaloſty. Pomſtyl ſem ſye nad nym z toho, 1) Chybně za ſye. — 2) Poslední y přeškrtnuto.
Strana 51
Alan. 51 1360 1365 1370 1375 k tomu gynych tyfycz mnoho. Pomſtyl ſem ſye gyz nad nymy, Nad dobrymy y nad zlymy; Take ze gſu ſye nekaly, ſ luczyferem bydlo wzaly, S nymz magy wyeczne wolanye Ach a byeda bez przyeſtanye. Tohot wyecz chczy neczynyty, Tobye wſfye chczy poruczyty. Protoz myly, zadny ſynu, Racz ſhladyty gyeho . . ., 1) By ten czlowek byl neztraczen A k ragy opyet nawraczen Y ſ nym gyeho pokolenye. Wlozyz, ktere chczeſſ ſtworzenye, Raczyz ſye w nye ponyzyty, Tudy wes ſwyet wykupyty. Otpowyedye ten zaduczy, bez poczatka wzdy buduczy, rzka: muoy otcze, nepros dele! Wyzy, zet ſye krupnye mele Wſfyemu ſwyetu, wſfyemu ſtworu, Wſfak chczy gyety k tomu dworu. kak gyeft welmy przyenſnadno,2) memu bozſtwy neporzadno, Wſfak ſye rad chczy ponyzyty, 1380 Tudy wes ſwyet wykupyty 1355 1) Vynecháno slovo wynu. — 2) Chybně za przyene- ſnadno.
Alan. 51 1360 1365 1370 1375 k tomu gynych tyfycz mnoho. Pomſtyl ſem ſye gyz nad nymy, Nad dobrymy y nad zlymy; Take ze gſu ſye nekaly, ſ luczyferem bydlo wzaly, S nymz magy wyeczne wolanye Ach a byeda bez przyeſtanye. Tohot wyecz chczy neczynyty, Tobye wſfye chczy poruczyty. Protoz myly, zadny ſynu, Racz ſhladyty gyeho . . ., 1) By ten czlowek byl neztraczen A k ragy opyet nawraczen Y ſ nym gyeho pokolenye. Wlozyz, ktere chczeſſ ſtworzenye, Raczyz ſye w nye ponyzyty, Tudy wes ſwyet wykupyty. Otpowyedye ten zaduczy, bez poczatka wzdy buduczy, rzka: muoy otcze, nepros dele! Wyzy, zet ſye krupnye mele Wſfyemu ſwyetu, wſfyemu ſtworu, Wſfak chczy gyety k tomu dworu. kak gyeft welmy przyenſnadno,2) memu bozſtwy neporzadno, Wſfak ſye rad chczy ponyzyty, 1380 Tudy wes ſwyet wykupyty 1355 1) Vynecháno slovo wynu. — 2) Chybně za przyene- ſnadno.
Strana 52
52 Alan. 1385 1390 185 1395 1400 Ot pekla, ot gyeho moczy, Odtud yaz gym chczy pomoczy. Delet netrzyeba proſyty, Twu wuoly chczy naplnyty. OTecz buoh vſlyſſaw toto A ſ ſynem potwrdyw o to, Odpowyedye z ſwe myloſty Tey czne pannye, wyehlaſnoſty, Rzka: yaz myſlyl gſem myſſlenye Wſſyemu ſwyetu na ſpaſenye. Czoz proſyff, dawno cem 1) myſlyl, Waſſy Il proſbu gſem obmyſlyl. Wratyz ſye tam na ſwe czyny, Zwyeſtuy ſeſtram ty nowyny. Naleznyetez tyelo hodne, Nad wſſym ſtworzenym podobne A yaz duſſy chczy w nye wlyty A tak wyehlaſnye ſtworzyty, Ze mu taku mocz chczy daty, Gyez ſye wes ſwyet radowaty Bude wyeczney radofty, gyz wes ſwyet zbude zalofty. Wyehlafnoft w tey chwale Stogyecz2) a tworczye ſye ſweho bogyecz, Swe wſſye proſby magycz chtyenye, Wzemſſy odtud odpuſſczenye. A kdyz odtud chtyeſſe gyty, 1405 1) Za ſem. — 2) Písař připsal slovo toto již na počátek následujícího verše.
52 Alan. 1385 1390 185 1395 1400 Ot pekla, ot gyeho moczy, Odtud yaz gym chczy pomoczy. Delet netrzyeba proſyty, Twu wuoly chczy naplnyty. OTecz buoh vſlyſſaw toto A ſ ſynem potwrdyw o to, Odpowyedye z ſwe myloſty Tey czne pannye, wyehlaſnoſty, Rzka: yaz myſlyl gſem myſſlenye Wſſyemu ſwyetu na ſpaſenye. Czoz proſyff, dawno cem 1) myſlyl, Waſſy Il proſbu gſem obmyſlyl. Wratyz ſye tam na ſwe czyny, Zwyeſtuy ſeſtram ty nowyny. Naleznyetez tyelo hodne, Nad wſſym ſtworzenym podobne A yaz duſſy chczy w nye wlyty A tak wyehlaſnye ſtworzyty, Ze mu taku mocz chczy daty, Gyez ſye wes ſwyet radowaty Bude wyeczney radofty, gyz wes ſwyet zbude zalofty. Wyehlafnoft w tey chwale Stogyecz2) a tworczye ſye ſweho bogyecz, Swe wſſye proſby magycz chtyenye, Wzemſſy odtud odpuſſczenye. A kdyz odtud chtyeſſe gyty, 1405 1) Za ſem. — 2) Písař připsal slovo toto již na počátek následujícího verše.
Strana 53
Alan. 53 1410 1415 1420 1425 1430 Mylofrdnoſt prowodyty Poczyet gy ; tut przyed ſy 1) gyde A, kdyz k ſwym ſeſtram pogyde, potkachu gy, wſſyeczky ducze2) A zdrawy ſye radugycze. Tut gym poczye zwyeftowaty, ſwe poſelſtwye zgyewowaty, y kaza wſſem cznoſtem byty, k gyednomu ſye czaſu ſnyty. Kdyz ſye wſſyeczky ſnyely byechu, Slawnut welmy radu wzyechu. Wolychu gyeden ftwor gyfty, W nyemz ſwu mocz . . . 3) To by pro taku ohradu, 4) ze buoh otecz z ſwe wyſoſty y z ſwe wyelyke 5) myloſty, Sweho ſlybu chtye pln byty, Czoz gyeſt raczyl promlvwyty Skrzye proroka mnoheho, Duchem ſwatym rozumneho, W ten ſtwor poſlal duſſy ſwatu, Bozſku myloſty obyatu, S nyz tu wſſyeczky moczy byechu. W nye ſye ſylnye rozplodychu. Potom czaſu pak gyednoho, Neugyde leth any mnoho, 1) Chybně za ſye. — 2) Za gducze. — 3) Něco vyne- cháno, snad: dobrze pogyſty. — 4) Zde buď předcházející neb následující verš vynechán. — 5) Za welyke.
Alan. 53 1410 1415 1420 1425 1430 Mylofrdnoſt prowodyty Poczyet gy ; tut przyed ſy 1) gyde A, kdyz k ſwym ſeſtram pogyde, potkachu gy, wſſyeczky ducze2) A zdrawy ſye radugycze. Tut gym poczye zwyeftowaty, ſwe poſelſtwye zgyewowaty, y kaza wſſem cznoſtem byty, k gyednomu ſye czaſu ſnyty. Kdyz ſye wſſyeczky ſnyely byechu, Slawnut welmy radu wzyechu. Wolychu gyeden ftwor gyfty, W nyemz ſwu mocz . . . 3) To by pro taku ohradu, 4) ze buoh otecz z ſwe wyſoſty y z ſwe wyelyke 5) myloſty, Sweho ſlybu chtye pln byty, Czoz gyeſt raczyl promlvwyty Skrzye proroka mnoheho, Duchem ſwatym rozumneho, W ten ſtwor poſlal duſſy ſwatu, Bozſku myloſty obyatu, S nyz tu wſſyeczky moczy byechu. W nye ſye ſylnye rozplodychu. Potom czaſu pak gyednoho, Neugyde leth any mnoho, 1) Chybně za ſye. — 2) Za gducze. — 3) Něco vyne- cháno, snad: dobrze pogyſty. — 4) Zde buď předcházející neb následující verš vynechán. — 5) Za welyke.
Strana 54
54 Alan. 1440 1445 1450 1455 Otecz buoh, yakz gyſt byl ſlybyl A to ſtworzenye oblybyl, W to ſtworzenye ſweho ſyna, yezu kryſta hoſpodyna Seſlal ſkrzye zwyeſtowanye Angyela bez pomeſſkanye. Tehdy archangyel gy vzdrawyl, kdyz gye z nebes gyeſt pozdrawyl, Rzka: zdrawa plna myloſty! buoh ſ tobu," 1) bez zaloſty. Tudy ynhed obtyezena, Swatym duchem obklyczena, Poczye ſynem w te radoſty, Narody gyey bez boleſty. Ten poczen na ſwyetye byty, Chtye pak wes ſwyet wykupyty, Na ſmrt 2) ſwe tyelo obraty, Tyem dyablowu mocz vkraty, ze, czoz dyabelſku chytrofty przyelſtyl, buoh to ſwu13) mudrofty Nawratyl, wykupyl take, ze ſtworzenye wſſyelykake Tudy pekla gyeſt zbaweno A ot dyabla oczyſſczeno. Pak chczy powyedyety na to O tom drzyewye, kde gyeſt wzato, 1460 Na nyemz buoh wes ſwyet wykupyl, 19 1) ty o něco později nadepsáno. — 2) ſmrt předěláno z čehosi. — 3) v přeškrtnuto.
54 Alan. 1440 1445 1450 1455 Otecz buoh, yakz gyſt byl ſlybyl A to ſtworzenye oblybyl, W to ſtworzenye ſweho ſyna, yezu kryſta hoſpodyna Seſlal ſkrzye zwyeſtowanye Angyela bez pomeſſkanye. Tehdy archangyel gy vzdrawyl, kdyz gye z nebes gyeſt pozdrawyl, Rzka: zdrawa plna myloſty! buoh ſ tobu," 1) bez zaloſty. Tudy ynhed obtyezena, Swatym duchem obklyczena, Poczye ſynem w te radoſty, Narody gyey bez boleſty. Ten poczen na ſwyetye byty, Chtye pak wes ſwyet wykupyty, Na ſmrt 2) ſwe tyelo obraty, Tyem dyablowu mocz vkraty, ze, czoz dyabelſku chytrofty przyelſtyl, buoh to ſwu13) mudrofty Nawratyl, wykupyl take, ze ſtworzenye wſſyelykake Tudy pekla gyeſt zbaweno A ot dyabla oczyſſczeno. Pak chczy powyedyety na to O tom drzyewye, kde gyeſt wzato, 1460 Na nyemz buoh wes ſwyet wykupyl, 19 1) ty o něco později nadepsáno. — 2) ſmrt předěláno z čehosi. — 3) v přeškrtnuto.
Strana 55
Alan. 55 1465 1470 1475 19" 1480 Tudy dyabla pak oblupyl. Na trzy hrana gyeſt ſtworzeno A tak z ragye wyneſeno ; Cztwrte ſwrchu przyczyneno, Ot pylata vczyneno. kazdy roh drzyewa toho,1) hadagyt ſye myſtrzy o to, W uoblafſtnoſty rozeznanye, Ma oblaſſcze ſwe znamenye. CEdrus podnoz drzyewa podnoz2) byeſſe, Czyprzyſſ dluhoſt drzyefſe, Palma w ſſyrzy oblybena, Olywa ſ wrchu potczena. Czedrus w ſkalu gyeſt vſtaweno, proto to gyeſt vczyneno, Geſty Geſty3) welyke wyfofty, Nykdy nepozna hnyloſty Any w zemy ny wodye ; Protoz chtyecze gyeho ſſkodye, Tyem konczem, kdyz w ſkalu wtyely, Mnyecze, by ho wyecz neſnyely, S toho drzyewa krale czneho, yezu kryſta laſkaweho. Czyprzyſſ drzyewo gyeſt krzywene A nade wſſyeczko drzyewye wone," z nyeho dluhoft vczynyly, 1485 1) Za tohoto. — 2) podnoz nepřeškrtnuto, ačkoliv jest dvakráte zbytečno. — 3) Geſty dvakráte psáno, aniž jednou přeškrtnuto. — 4) Za wonne.
Alan. 55 1465 1470 1475 19" 1480 Tudy dyabla pak oblupyl. Na trzy hrana gyeſt ſtworzeno A tak z ragye wyneſeno ; Cztwrte ſwrchu przyczyneno, Ot pylata vczyneno. kazdy roh drzyewa toho,1) hadagyt ſye myſtrzy o to, W uoblafſtnoſty rozeznanye, Ma oblaſſcze ſwe znamenye. CEdrus podnoz drzyewa podnoz2) byeſſe, Czyprzyſſ dluhoſt drzyefſe, Palma w ſſyrzy oblybena, Olywa ſ wrchu potczena. Czedrus w ſkalu gyeſt vſtaweno, proto to gyeſt vczyneno, Geſty Geſty3) welyke wyfofty, Nykdy nepozna hnyloſty Any w zemy ny wodye ; Protoz chtyecze gyeho ſſkodye, Tyem konczem, kdyz w ſkalu wtyely, Mnyecze, by ho wyecz neſnyely, S toho drzyewa krale czneho, yezu kryſta laſkaweho. Czyprzyſſ drzyewo gyeſt krzywene A nade wſſyeczko drzyewye wone," z nyeho dluhoft vczynyly, 1485 1) Za tohoto. — 2) podnoz nepřeškrtnuto, ačkoliv jest dvakráte zbytečno. — 3) Geſty dvakráte psáno, aniž jednou přeškrtnuto. — 4) Za wonne.
Strana 56
56 Alan. 1490 1495 1500 1505 1510 Odtud ſmradu by neczyly; Zda by ſye tyelo wſmrdyelo, by to drzyewo ſmrad odyalo. Palma toho drzyewa w ſfyrzye, Mnyecze, by wzdy byly v myrzye. Na tom ruczye mu rozpyely, by wzdy myely pokoy, mnyely; Neb to bylo oſlawenye, W ſtarem zakonye znamenye: kto ſwytyezyl nad gynymy, Nad neprzately ſwymy, Tomu palma w ruku dana, Tyem ta ſmyeloſt oſnowana. Tak zyde, by ſwytyezyly, Mnyecze, tez gſu vczynyly. Olywa nam znamenawa Myr a pokoy z ſweho prawa. kdyz noee w korabye byeſſe A na ſwyet wyſlaty chtyefſe, By powoden ohledaly, kak gyeſt, kak gyeſt, 1) by mu zwyeſtowaly, Wyſla holubka wyerneho, by ſye wzeptal toho wſſyeho ; Ten mu olywu przyneſe. Yakz gy do korabu wneſe, Poznawſſe wody przyeſtanye, Myrne bozye ſmylowanye. Tez pylat, chtye zwyeſtowaty, 1) Dvakráte psáno, aniž bylo jednou přeškrtnuto.
56 Alan. 1490 1495 1500 1505 1510 Odtud ſmradu by neczyly; Zda by ſye tyelo wſmrdyelo, by to drzyewo ſmrad odyalo. Palma toho drzyewa w ſfyrzye, Mnyecze, by wzdy byly v myrzye. Na tom ruczye mu rozpyely, by wzdy myely pokoy, mnyely; Neb to bylo oſlawenye, W ſtarem zakonye znamenye: kto ſwytyezyl nad gynymy, Nad neprzately ſwymy, Tomu palma w ruku dana, Tyem ta ſmyeloſt oſnowana. Tak zyde, by ſwytyezyly, Mnyecze, tez gſu vczynyly. Olywa nam znamenawa Myr a pokoy z ſweho prawa. kdyz noee w korabye byeſſe A na ſwyet wyſlaty chtyefſe, By powoden ohledaly, kak gyeſt, kak gyeſt, 1) by mu zwyeſtowaly, Wyſla holubka wyerneho, by ſye wzeptal toho wſſyeho ; Ten mu olywu przyneſe. Yakz gy do korabu wneſe, Poznawſſe wody przyeſtanye, Myrne bozye ſmylowanye. Tez pylat, chtye zwyeſtowaty, 1) Dvakráte psáno, aniž bylo jednou přeškrtnuto.
Strana 57
Alan. 57 20a 1525 Myr a pokoy vkazaty, kaza olywu wſadyty, Napſaw, gyemuz bylo byty, Yakz w paſſygy gyeſt pſano A ſwatym 1) wykladano. TOho drzyewa rozy cztyrzye, Tyt nas ſ bohem naywyecz myrzye: Swrchny roh do nebe ſaha, Druhemu w pekle draha, Trzety wſſye wyerne przygyma, Cztwrty pyſſnym mocz otgyma; Tak yakz to cztwrte znamenye Wſſyeho ſwyeta gyeſt ſpaſenye. 1515 Amen. —. 1) Snad za ſwatymy.
Alan. 57 20a 1525 Myr a pokoy vkazaty, kaza olywu wſadyty, Napſaw, gyemuz bylo byty, Yakz w paſſygy gyeſt pſano A ſwatym 1) wykladano. TOho drzyewa rozy cztyrzye, Tyt nas ſ bohem naywyecz myrzye: Swrchny roh do nebe ſaha, Druhemu w pekle draha, Trzety wſſye wyerne przygyma, Cztwrty pyſſnym mocz otgyma; Tak yakz to cztwrte znamenye Wſſyeho ſwyeta gyeſt ſpaſenye. 1515 Amen. —. 1) Snad za ſwatymy.
Strana 58
58 Sedmerá radost panny Marie. 10 15 Chczy na to ſwuo 1) ſmyſl ſlozyty, Zda bych mohl nyeczo ſlozyty Na czeſt kralewnye nebeſke, Nadyegy wſſyech hrzyeſſnych y me. Meho ſmyſla gyeſt v male K takey przyewelykey chwale, Kdyz wſſczkny2) proroczy ſwateho ducha pomoczy Tey chwale nycz nedoſtaly, Ny gye w pyſmye dokonaly. Nebylo gyeſt nykdy doſty Chwaly o gyegye mylofty, Any bude nykdy po nye Ot poczatka do ſkonczenye. Czoz gſu tehdaz ſwyetye I wſſychny lyde na ſwyetye, Czo gſu knyezye y pyſarzy Pyely, pſaly ſwyety3) marzy Na chwalu y na czeſt gyegye, Z tyſycz czeſtnyeyſſye y gyedna nenye Swyeta od poczatka wſſye, 4) 20 1) Chybně za ſwuoy. — 2) Za wſſyczkny. — 3) Snad za ſwyetyc aneb ſwyetyey. — 4) Za wſſyeho.
58 Sedmerá radost panny Marie. 10 15 Chczy na to ſwuo 1) ſmyſl ſlozyty, Zda bych mohl nyeczo ſlozyty Na czeſt kralewnye nebeſke, Nadyegy wſſyech hrzyeſſnych y me. Meho ſmyſla gyeſt v male K takey przyewelykey chwale, Kdyz wſſczkny2) proroczy ſwateho ducha pomoczy Tey chwale nycz nedoſtaly, Ny gye w pyſmye dokonaly. Nebylo gyeſt nykdy doſty Chwaly o gyegye mylofty, Any bude nykdy po nye Ot poczatka do ſkonczenye. Czoz gſu tehdaz ſwyetye I wſſychny lyde na ſwyetye, Czo gſu knyezye y pyſarzy Pyely, pſaly ſwyety3) marzy Na chwalu y na czeſt gyegye, Z tyſycz czeſtnyeyſſye y gyedna nenye Swyeta od poczatka wſſye, 4) 20 1) Chybně za ſwuoy. — 2) Za wſſyczkny. — 3) Snad za ſwyetyc aneb ſwyetyey. — 4) Za wſſyeho.
Strana 59
Sedmerá radosť panny Marie. 59 25 30 20 35 40 45 Tez y do dne ſudneho. czoz gyeſt lydu bylo koly, Ymagycz ſwe ſrdcze w tey woly, Nade wſſyechno gy chwalecze, Gyedyneho boha wyecze, Wſſak nebylo lzye toho, Wſſychny ty, acz by y mnoho ſlozyly chwaly od te ruozye, Ot marye, matky bozye. Yaz pak, czlowek nedomylny, W tey zadney chwale neſmyſlny, W tu ſem ſye w praczy vwazal, gyehoz bych pyſmem dokazal, acz nemnoho, ale malo. Ach boze, by ſye to ſtalo, Bych mohl to ſlowcze wymyſlyty, yenz by ſye mohlo ſlybyty Tobye, tworcze, y twe matczye, Racz ſe mnu byty na poczatczye. Geſcze gyne chczy rzeczy: Wzdechny ſrdcze, wzplaczta oczy, Rucze ſepnyeta ſye wzhuoru, Gdyeta nozye v pokoru; Myſl ſye nawrat k ſwemu ſpaſu, Vſta mlvwte w kazdem czaſu Ot marzye, 1) matky bozye. Ta gyeſt nas wſſyech chudych ſbozye. Iazyk, taczy 2) ſmyſly mogy, 1) z přeškrtnuto. — 2) Snad za yaczy aneb wlyczy.
Sedmerá radosť panny Marie. 59 25 30 20 35 40 45 Tez y do dne ſudneho. czoz gyeſt lydu bylo koly, Ymagycz ſwe ſrdcze w tey woly, Nade wſſyechno gy chwalecze, Gyedyneho boha wyecze, Wſſak nebylo lzye toho, Wſſychny ty, acz by y mnoho ſlozyly chwaly od te ruozye, Ot marye, matky bozye. Yaz pak, czlowek nedomylny, W tey zadney chwale neſmyſlny, W tu ſem ſye w praczy vwazal, gyehoz bych pyſmem dokazal, acz nemnoho, ale malo. Ach boze, by ſye to ſtalo, Bych mohl to ſlowcze wymyſlyty, yenz by ſye mohlo ſlybyty Tobye, tworcze, y twe matczye, Racz ſe mnu byty na poczatczye. Geſcze gyne chczy rzeczy: Wzdechny ſrdcze, wzplaczta oczy, Rucze ſepnyeta ſye wzhuoru, Gdyeta nozye v pokoru; Myſl ſye nawrat k ſwemu ſpaſu, Vſta mlvwte w kazdem czaſu Ot marzye, 1) matky bozye. Ta gyeſt nas wſſyech chudych ſbozye. Iazyk, taczy 2) ſmyſly mogy, 1) z přeškrtnuto. — 2) Snad za yaczy aneb wlyczy.
Strana 60
60 Sedmerá radosť panny Marie. 55 60 65 70 21" 75 Zgyewtez nynye mudroft ſwogy. Acz ne owſſem dobrzye dyeta, Awſfakz rzczyeta, yakz vmyeta. To ya wam z pyſma przyelozy, Sedmeru radoſt wam wylozy, Gyzto gyeſt ot boha ygmyela Marya, kdyz zde w ſwyetye byla. PRwnye byla gyegye radoft, kdyz to buoh pro ſwu myloſt Poſlal andyela ſ wyſoſty, We wſſye nebeſkey ſwyetloſty, Rozkazaw mu tato ſlowa: Rzczy gyey, at bude hotowa Przygyety gyey w ſwuoy zywotek. Tut gſem zwolyl ſwuoy przyebytek. Inhed andyel w gyednom flowye Gyde tam welmy hotowye, kdezto marigy wydyeſſe. Vzrzyewſfy gyey, truchla byeſſe. Weczye: ſlyff doſtoyna dyewko! Na lyſtyech gyeſt pſano takto: Zdrawa marya, plna myloſty, Przyebywa buoh ſ tobu w radoſty; Mezy zenamys li blahoſlawena, Swatyms duchem oflawena; Blazeny plod zywota tweho, kryſtus, ſyn krale nebeſkeho. kdyz andyel ſwu rzyecz dokona, Otpowyedye gyemu ona: kako by ſye ta wyecz ſtala, 50
60 Sedmerá radosť panny Marie. 55 60 65 70 21" 75 Zgyewtez nynye mudroft ſwogy. Acz ne owſſem dobrzye dyeta, Awſfakz rzczyeta, yakz vmyeta. To ya wam z pyſma przyelozy, Sedmeru radoſt wam wylozy, Gyzto gyeſt ot boha ygmyela Marya, kdyz zde w ſwyetye byla. PRwnye byla gyegye radoft, kdyz to buoh pro ſwu myloſt Poſlal andyela ſ wyſoſty, We wſſye nebeſkey ſwyetloſty, Rozkazaw mu tato ſlowa: Rzczy gyey, at bude hotowa Przygyety gyey w ſwuoy zywotek. Tut gſem zwolyl ſwuoy przyebytek. Inhed andyel w gyednom flowye Gyde tam welmy hotowye, kdezto marigy wydyeſſe. Vzrzyewſfy gyey, truchla byeſſe. Weczye: ſlyff doſtoyna dyewko! Na lyſtyech gyeſt pſano takto: Zdrawa marya, plna myloſty, Przyebywa buoh ſ tobu w radoſty; Mezy zenamys li blahoſlawena, Swatyms duchem oflawena; Blazeny plod zywota tweho, kryſtus, ſyn krale nebeſkeho. kdyz andyel ſwu rzyecz dokona, Otpowyedye gyemu ona: kako by ſye ta wyecz ſtala, 50
Strana 61
Sedmerá radosť panny Marie. 61 85 90 95 100 A ya gſem muzye nemyela? Andyel gye da toto wydyety, Odkud gye byeſſe poczyety: Duch ſwaty przyſtupy k tobye, Poczne ſye ſynaczek w tobye ; Skrzye tweho vcha ſlyſſyenye, Bozſtwy bude ſwrchowanye. Yakz marya tato ſlowa vſlyſſye, tak by hotowa . . .,2) Weczye poſlu, gabryelowy: Powyez tam ſwemu kralewy, Owa, yat gſem twogye roba, Vczynym wſſye, czoz twa doba; Stan 3) ſye twa wuole nade mnu, Racz byty twa myloſt ſe mnu. Tu ſye ynhed wſfyech ſwatych zadoft Poczala, wſſyechna radoſt, kterzyz byechu prorokowaly a toho mnoho leth zadaly, By tworzecz w dyewyczy wſtupyl A wſſyechny z norzye wykupyl. Tot gyeft prwnye radowanye ymyela ſkrzye zwyeſtowanye Swata marya na ſwyetye, kdyz poczala take dyetye. DRuhu radoſt tehdy ymyela, kdyz gyeſt ſyna porodyla 80 105 1) Za wyedyety. — 2) Za tím něco vynecháno. — 3) v přeškrtnuto.
Sedmerá radosť panny Marie. 61 85 90 95 100 A ya gſem muzye nemyela? Andyel gye da toto wydyety, Odkud gye byeſſe poczyety: Duch ſwaty przyſtupy k tobye, Poczne ſye ſynaczek w tobye ; Skrzye tweho vcha ſlyſſyenye, Bozſtwy bude ſwrchowanye. Yakz marya tato ſlowa vſlyſſye, tak by hotowa . . .,2) Weczye poſlu, gabryelowy: Powyez tam ſwemu kralewy, Owa, yat gſem twogye roba, Vczynym wſſye, czoz twa doba; Stan 3) ſye twa wuole nade mnu, Racz byty twa myloſt ſe mnu. Tu ſye ynhed wſfyech ſwatych zadoft Poczala, wſſyechna radoſt, kterzyz byechu prorokowaly a toho mnoho leth zadaly, By tworzecz w dyewyczy wſtupyl A wſſyechny z norzye wykupyl. Tot gyeft prwnye radowanye ymyela ſkrzye zwyeſtowanye Swata marya na ſwyetye, kdyz poczala take dyetye. DRuhu radoſt tehdy ymyela, kdyz gyeſt ſyna porodyla 80 105 1) Za wyedyety. — 2) Za tím něco vynecháno. — 3) v přeškrtnuto.
Strana 62
62 Sedmerá radosť panny Marie. 110 215 115 120 125 130 A ſwe czyſtoty nezbyla, Any gye czo poſſkwrnyla. Sluchem gyeſt byla poczala, Czyſtu portu dokonala; Byla gye ta myloſt przyſíla, Pro nyz radoſty bez czyſla Ymyela na gyeho po rodye Tehdy, kdyz gey krztychu wodye. poſſel gye z gyegye zywota. Oſtala przy nye czyſtota I wſlye zadne duoftogenftwye ; koruna gyegye dyewoystwye S gyegy hlawy gyeft neſnata, Yakz vſtawena z ryzyeho zlata. Byla drzyewe gyeho dezerzy A gyz gyeſt gyeho materzy, A ktokoly w to newyerzy, bytyt gyemu w tyezkem horzy. Nemyl ſye o to krzeſtane, Nebylot gyeſt tu nycz gyne Gyedno bu�h 1) a ſwata trogyczye Na porodye y na poczatczye. Porodyl ſye kwyet taky, O nyemz nelzye mnye obaky Powyedyety tak, yakz ſlufſye, Ponadz w mem tyele duſſye. Smutek byeſſe na wſſyem ſwyetye, Donowadz to zadne dyetye 1) o nadepsáno.
62 Sedmerá radosť panny Marie. 110 215 115 120 125 130 A ſwe czyſtoty nezbyla, Any gye czo poſſkwrnyla. Sluchem gyeſt byla poczala, Czyſtu portu dokonala; Byla gye ta myloſt przyſíla, Pro nyz radoſty bez czyſla Ymyela na gyeho po rodye Tehdy, kdyz gey krztychu wodye. poſſel gye z gyegye zywota. Oſtala przy nye czyſtota I wſlye zadne duoftogenftwye ; koruna gyegye dyewoystwye S gyegy hlawy gyeft neſnata, Yakz vſtawena z ryzyeho zlata. Byla drzyewe gyeho dezerzy A gyz gyeſt gyeho materzy, A ktokoly w to newyerzy, bytyt gyemu w tyezkem horzy. Nemyl ſye o to krzeſtane, Nebylot gyeſt tu nycz gyne Gyedno bu�h 1) a ſwata trogyczye Na porodye y na poczatczye. Porodyl ſye kwyet taky, O nyemz nelzye mnye obaky Powyedyety tak, yakz ſlufſye, Ponadz w mem tyele duſſye. Smutek byeſſe na wſſyem ſwyetye, Donowadz to zadne dyetye 1) o nadepsáno.
Strana 63
Sedmerá radosť panny Marie. 63 140 145 150 22 22a 155 Nebyeſſe na ſwyet poſlano, O nyemzto gyeſt takto pſano: zet gyeft ſkrzye zlata wratczy 1) Przyſlo to dyetye zaduczye Ot boha, ot ſweho otczye, Na radoſt ſwey myley matczye, Podle toho wſſyemu lydu, Genz przyebywagy w bludu. Nyekterzy w hrzyefſyech lezyechu, Gyeffto przyed nym praczny byechu. Tehdy wes ſwyet radoſty mnoho ymye a naywyecz matko2) gyeho, Marya, nas wſſyech vtyecha. Pro nyz nam zbyty wſſyem hrzyecha. Trzetye ſye gyeſt radoſt ſtala, kdyz byeſſe toho dozdala, Ze przyed gyegye mlade dyetye Wyeczſy kraly, nez kde w ſwyetye, Przygyedu we wſſye pokorzye, Mnohem dale nez ot morzye. Gyely gſu na mezkach v male, Ne w tohoto ſwyeta chwale, Hledagycze toho krale, Gyehoz wſſychny ſbozny chwale ; Pro gyehozto narozenye Stalo ſye dywne znamenye: Stkwuczye ſye hwyezda zgyewyla Tak, yakz wes ſwyet oſwyetyla. 135 160 1) Snad za wratczye. — 2) Za matka.
Sedmerá radosť panny Marie. 63 140 145 150 22 22a 155 Nebyeſſe na ſwyet poſlano, O nyemzto gyeſt takto pſano: zet gyeft ſkrzye zlata wratczy 1) Przyſlo to dyetye zaduczye Ot boha, ot ſweho otczye, Na radoſt ſwey myley matczye, Podle toho wſſyemu lydu, Genz przyebywagy w bludu. Nyekterzy w hrzyefſyech lezyechu, Gyeffto przyed nym praczny byechu. Tehdy wes ſwyet radoſty mnoho ymye a naywyecz matko2) gyeho, Marya, nas wſſyech vtyecha. Pro nyz nam zbyty wſſyem hrzyecha. Trzetye ſye gyeſt radoſt ſtala, kdyz byeſſe toho dozdala, Ze przyed gyegye mlade dyetye Wyeczſy kraly, nez kde w ſwyetye, Przygyedu we wſſye pokorzye, Mnohem dale nez ot morzye. Gyely gſu na mezkach v male, Ne w tohoto ſwyeta chwale, Hledagycze toho krale, Gyehoz wſſychny ſbozny chwale ; Pro gyehozto narozenye Stalo ſye dywne znamenye: Stkwuczye ſye hwyezda zgyewyla Tak, yakz wes ſwyet oſwyetyla. 135 160 1) Snad za wratczye. — 2) Za matka.
Strana 64
64 Sedmerá radosť panny Marie. 165 170 175 180 185 kral herodes to vſlyſſaw, kazal gym, poſly k nym poſlalw. 1) Aby nykâm2) neodgyely drzyewe, nezly by przyed nym byly, Rzka gym vſty myloſtywye, Ale frdezem myenye Iftywye, Rzka: proſſy was, kdyz doydete toho dywnoho 3) dyetyete, Dayte geho mnye vzrzyety, Chczyt ſye gyemu rad modlyty. Ty kraly ſ bozy pomoczy Gyely k nyemu dnem y noczy; Ta gye hwyezda wedla k tomu, W nyemzto dyetye byeſſe domu. kdyz gye tu przyprowodyla, S myeſta ſye hnuty nechtyela, Dawagycz gym to na znamenye, Ze gyeft dyetye tu w tom myeftye, O nyemz ſmy wſſye dobre ſlychaly, k nyemu ſye gyty nelenowaly. kdyz doygdu domu toho, W nyemz byeſſe radoſty mnoho, Reczechu famy k ſobye, ſtogyecze: Naſſye czyeſty bylo gyeft wyecz4) A kdyz ſmy przygyely v male, Nawſſczyewugycz naſſyeho krale, Dobudmy mu zlata w dary, 1) l nemá se čísti. — 2) Nad a bez příčiny skratka. — 3) Za dywneho. — 4) Za wyecze.
64 Sedmerá radosť panny Marie. 165 170 175 180 185 kral herodes to vſlyſſaw, kazal gym, poſly k nym poſlalw. 1) Aby nykâm2) neodgyely drzyewe, nezly by przyed nym byly, Rzka gym vſty myloſtywye, Ale frdezem myenye Iftywye, Rzka: proſſy was, kdyz doydete toho dywnoho 3) dyetyete, Dayte geho mnye vzrzyety, Chczyt ſye gyemu rad modlyty. Ty kraly ſ bozy pomoczy Gyely k nyemu dnem y noczy; Ta gye hwyezda wedla k tomu, W nyemzto dyetye byeſſe domu. kdyz gye tu przyprowodyla, S myeſta ſye hnuty nechtyela, Dawagycz gym to na znamenye, Ze gyeft dyetye tu w tom myeftye, O nyemz ſmy wſſye dobre ſlychaly, k nyemu ſye gyty nelenowaly. kdyz doygdu domu toho, W nyemz byeſſe radoſty mnoho, Reczechu famy k ſobye, ſtogyecze: Naſſye czyeſty bylo gyeft wyecz4) A kdyz ſmy przygyely v male, Nawſſczyewugycz naſſyeho krale, Dobudmy mu zlata w dary, 1) l nemá se čísti. — 2) Nad a bez příčiny skratka. — 3) Za dywneho. — 4) Za wyecze.
Strana 65
Sedmerá radosť panny Marie. 65 195 200 205 210 215 kadydla a k tomu myrry; Tot gſu dary gyeho doba, Gynych mu nycz nenye trzyeba. W tom ſu darzye znamenaly, Zet to bude kral nad kraly: kdyz gſu przyeden zlato daly, Ot nyeho ſye dyetye wzdaly Druhy dar kadydlo wzdaly,1) To gyeſt na ten przyklad bylo, Ze on bude knyez we wſſyem knyezſtwy, Wſſyech naywyeczffy w duoſtogenſtwy. Dana myrra na znamenye gyeho ſwateho pochowanye. kdyz gyeſt marya wydyela Od tyech kralew taka dyela, Obweſely ſrdcze ſmutne pro ty dary negyeſfytne. CZtwrtu radoft myegyeſſe, kdyzto ſ nym k uwodu gdyeſſe, We wſſye radoſty pokornye Nefucz hrdlyczatczye onye, gyeſſto ſye wylehu w hagy, Nebt w ſobye czyſtotu magy. Byechu tu y holubatka Na znamenye, genz bozve matka Zadala gyeft te obyety, By nam byla na pamyety. Nayprwe ſem na poczatczye Poymenowal tye ptaczatczye, 190 22 22 ) Za wzdaly kadydlo. 5
Sedmerá radosť panny Marie. 65 195 200 205 210 215 kadydla a k tomu myrry; Tot gſu dary gyeho doba, Gynych mu nycz nenye trzyeba. W tom ſu darzye znamenaly, Zet to bude kral nad kraly: kdyz gſu przyeden zlato daly, Ot nyeho ſye dyetye wzdaly Druhy dar kadydlo wzdaly,1) To gyeſt na ten przyklad bylo, Ze on bude knyez we wſſyem knyezſtwy, Wſſyech naywyeczffy w duoſtogenſtwy. Dana myrra na znamenye gyeho ſwateho pochowanye. kdyz gyeſt marya wydyela Od tyech kralew taka dyela, Obweſely ſrdcze ſmutne pro ty dary negyeſfytne. CZtwrtu radoft myegyeſſe, kdyzto ſ nym k uwodu gdyeſſe, We wſſye radoſty pokornye Nefucz hrdlyczatczye onye, gyeſſto ſye wylehu w hagy, Nebt w ſobye czyſtotu magy. Byechu tu y holubatka Na znamenye, genz bozve matka Zadala gyeft te obyety, By nam byla na pamyety. Nayprwe ſem na poczatczye Poymenowal tye ptaczatczye, 190 22 22 ) Za wzdaly kadydlo. 5
Strana 66
66 Sedmerá radosf panny Marie. 225 230 23* 235 210 yeſſto byeſſe ſwata marzy Polozyla na oltarzy; Skrzye tye nam znaty dala, Zet gyeſt v czyſtotye oſtala, Poczeſſy 1) ſynem w duoſtogenſtwy Porodyla przy dyewoyſtwy, Oſtala gyeſt bozye matka, W to my wyerzymy, nebozatka. Danye ſta dwye holubatczye, Powyedye wam to na kratczye: Tye ſproftenſtwye znaty dale Na boha, moczneho krale; Skrzye tye ſye znamenalo To, czoz ſye gyeſt wſſyechno u ſtalo. ze wſſyeho ſwyeta mocznyeyſſy, Vezynyl ſye wſſyech ſproſtnyeyſſy. Pyell chodyl pro naſſye hrzvechy. hledagye naſſye vtyechy; Byl gyeſt w gyedyne ſuknyczy, Ande gyeho obye lyczy Zbledyely pro to myſſlenve, Pro nyehozto my ſpaſenye Wuobecz wſſychny y budemy myery. Acz budem tomu famy chtyety. Toho wam chczy vkratyty, Na gyne ſye nawratyty: Byl gyeft ſymeon leth mnoho Przyed tyem a zadagye toho, By gyey bozve narozenye 220 245 1) Za Poczenſly.
66 Sedmerá radosf panny Marie. 225 230 23* 235 210 yeſſto byeſſe ſwata marzy Polozyla na oltarzy; Skrzye tye nam znaty dala, Zet gyeſt v czyſtotye oſtala, Poczeſſy 1) ſynem w duoſtogenſtwy Porodyla przy dyewoyſtwy, Oſtala gyeſt bozye matka, W to my wyerzymy, nebozatka. Danye ſta dwye holubatczye, Powyedye wam to na kratczye: Tye ſproftenſtwye znaty dale Na boha, moczneho krale; Skrzye tye ſye znamenalo To, czoz ſye gyeſt wſſyechno u ſtalo. ze wſſyeho ſwyeta mocznyeyſſy, Vezynyl ſye wſſyech ſproſtnyeyſſy. Pyell chodyl pro naſſye hrzvechy. hledagye naſſye vtyechy; Byl gyeſt w gyedyne ſuknyczy, Ande gyeho obye lyczy Zbledyely pro to myſſlenve, Pro nyehozto my ſpaſenye Wuobecz wſſychny y budemy myery. Acz budem tomu famy chtyety. Toho wam chczy vkratyty, Na gyne ſye nawratyty: Byl gyeft ſymeon leth mnoho Przyed tyem a zadagye toho, By gyey bozve narozenye 220 245 1) Za Poczenſly.
Strana 67
Sedmerá radosť panny Marie. 67 255 260 265 270 23 Zaſtalo drzyewe ſkonczenye. W tey zadofty myloſtywye Rzyekaſſe y zaloſtywye : Ach by vzrzyelo me oczko To przyenaykraſſye ſluneczko, Skrzye nyezto oſwyeczenu Byty ſwyetu y wykupenu: Nedozdu toho nykoly, Neſtane ſye po me woly, Bych mohl dotud nevmrzyety, Az bych gey mohl obezrzyety. Dal mu buoh pro gyeho zadoſt W tu dobu wyelyku 1) radoſt, ze mu ſkrzye ſen nawyeſtye Dal ſwaty duch, takto zwyeftye, Rzka: tobye chczy ten dar daty. ze gyey budeſf pyeftowaty. Ten ſye gyemu ſen zraczyl, kdyz gyey buoh zwolyty raczyl Sobye za pyeſtuna czneho, Od dawnych leth za wyerneho. Tu gſu myely wſſye weſele, W tom gyſtem, ſwatem koſtele, W nyemzto ſye gyeſt wwodyla?) Marya, dyewyczye myla. W tom chramye ftogye ſymeon, Wſſyem nad hlas powyedyel on : Gyz myey, tworcze, ſluhu ſweho. 250 275 1) Za welyku. — 2) Za vwodyla.
Sedmerá radosť panny Marie. 67 255 260 265 270 23 Zaſtalo drzyewe ſkonczenye. W tey zadofty myloſtywye Rzyekaſſe y zaloſtywye : Ach by vzrzyelo me oczko To przyenaykraſſye ſluneczko, Skrzye nyezto oſwyeczenu Byty ſwyetu y wykupenu: Nedozdu toho nykoly, Neſtane ſye po me woly, Bych mohl dotud nevmrzyety, Az bych gey mohl obezrzyety. Dal mu buoh pro gyeho zadoſt W tu dobu wyelyku 1) radoſt, ze mu ſkrzye ſen nawyeſtye Dal ſwaty duch, takto zwyeftye, Rzka: tobye chczy ten dar daty. ze gyey budeſf pyeftowaty. Ten ſye gyemu ſen zraczyl, kdyz gyey buoh zwolyty raczyl Sobye za pyeſtuna czneho, Od dawnych leth za wyerneho. Tu gſu myely wſſye weſele, W tom gyſtem, ſwatem koſtele, W nyemzto ſye gyeſt wwodyla?) Marya, dyewyczye myla. W tom chramye ftogye ſymeon, Wſſyem nad hlas powyedyel on : Gyz myey, tworcze, ſluhu ſweho. 250 275 1) Za welyku. — 2) Za vwodyla.
Strana 68
68 Sedmerá radost panny Marie. 280 285 290 295 300 Dowed pokogyka meho, Nebo yſta oczy mogy Wydyely wſſy radoſt ſwogy, yefftos byl drzyewe vſtawyl. Naczs lydſky oblyczyeyg zgyewyl, Swyetloſt lydem na znamenye, Wſſyemu ſwyetu na oſlawenye. Marya, kdyz to vſlyſſye, Sama k ſobye weczye tyſſye: Tato ſlowa gſu neznama, Mnohym na vtyechu dana; Doſtane ſye tyechto flowecz Wſſyem ſboznym krzeſtanuom wuobecz, kterzyz budu poſluchaty A wſſyech ſye hrzyechuow chowaty, Ze gych hrzyechy y gych wyny Budu czyele odpufſczeny. Dayz nam, boze, te radoſty Doczekaty y ſwe myloſty, Bychom tye mylugycze, Nez ſamy ſye ſtokrat wyecze, Wyernye tye w ſrdczy chowaly, Potom ſye tobye doſtaly. yaz pro mu welyku ſproſtnoſt y pro ſweho ſrdczye 1) hlupoſt Nemohu tak wyprawyty, yakz bych ſye mohl neſtydyety, A ty wſſyechny vtyeſſyty, kterzyz raczye vſlyſſyety. e připsáno později.
68 Sedmerá radost panny Marie. 280 285 290 295 300 Dowed pokogyka meho, Nebo yſta oczy mogy Wydyely wſſy radoſt ſwogy, yefftos byl drzyewe vſtawyl. Naczs lydſky oblyczyeyg zgyewyl, Swyetloſt lydem na znamenye, Wſſyemu ſwyetu na oſlawenye. Marya, kdyz to vſlyſſye, Sama k ſobye weczye tyſſye: Tato ſlowa gſu neznama, Mnohym na vtyechu dana; Doſtane ſye tyechto flowecz Wſſyem ſboznym krzeſtanuom wuobecz, kterzyz budu poſluchaty A wſſyech ſye hrzyechuow chowaty, Ze gych hrzyechy y gych wyny Budu czyele odpufſczeny. Dayz nam, boze, te radoſty Doczekaty y ſwe myloſty, Bychom tye mylugycze, Nez ſamy ſye ſtokrat wyecze, Wyernye tye w ſrdczy chowaly, Potom ſye tobye doſtaly. yaz pro mu welyku ſproſtnoſt y pro ſweho ſrdczye 1) hlupoſt Nemohu tak wyprawyty, yakz bych ſye mohl neſtydyety, A ty wſſyechny vtyeſſyty, kterzyz raczye vſlyſſyety. e připsáno později.
Strana 69
Sedmerá radosť panny Marie. 69 310 24 315 320 325 PAtu radoſt ſwate marzye chczy wam powyedyety w ſkorzye: Poſluchaty nam wſſyem ſluſſye Tyech radoſty pro ſwe duſſye Myloſrdne vtyeſſenye A pro hrzyechuow vmenſſenye. przyed tuto radoſty patu Smutyl gyeft byli1) matku ſwatu Buoh, kdyz2) li . . Zatyem zyde przyſkoczychu, Nelytugycz gyey, chopychu Naſſyeho zadneho tworczye Mezy ſwogy kletye ruczye, Na ſwaty krzyz gye3) pogyechu, Waſfy 4) zaduczy vtyechu. Roztyehſſe gyeho ruczye, Neoſtawywſſe nozyczye, Hrzyebymy ſkrzye probychu, Srdcze “ hrzyebym 5) proſtrczychu. Weczye buoh, na krzyzy ſtogye: Gyene, bud to matka twogye! A ty mogye matko myla, Aby gyey za ſyna myela! Nerodyz ſobye ſtyſkaty, Any mne welmy pykaty; . kopym 305 1) Za byl. — 2) Mezera jednoho listu aneb asi 80 ver- šů. — 3) Snad za gyey. — 1) Snad za Naſſy. — 5) Nemá se čísti, a znaménko „ značí, že se má čísti po straně při- psané slovo: kopym.
Sedmerá radosť panny Marie. 69 310 24 315 320 325 PAtu radoſt ſwate marzye chczy wam powyedyety w ſkorzye: Poſluchaty nam wſſyem ſluſſye Tyech radoſty pro ſwe duſſye Myloſrdne vtyeſſenye A pro hrzyechuow vmenſſenye. przyed tuto radoſty patu Smutyl gyeft byli1) matku ſwatu Buoh, kdyz2) li . . Zatyem zyde przyſkoczychu, Nelytugycz gyey, chopychu Naſſyeho zadneho tworczye Mezy ſwogy kletye ruczye, Na ſwaty krzyz gye3) pogyechu, Waſfy 4) zaduczy vtyechu. Roztyehſſe gyeho ruczye, Neoſtawywſſe nozyczye, Hrzyebymy ſkrzye probychu, Srdcze “ hrzyebym 5) proſtrczychu. Weczye buoh, na krzyzy ſtogye: Gyene, bud to matka twogye! A ty mogye matko myla, Aby gyey za ſyna myela! Nerodyz ſobye ſtyſkaty, Any mne welmy pykaty; . kopym 305 1) Za byl. — 2) Mezera jednoho listu aneb asi 80 ver- šů. — 3) Snad za gyey. — 1) Snad za Naſſy. — 5) Nemá se čísti, a znaménko „ značí, že se má čísti po straně při- psané slovo: kopym.
Strana 70
70 Sedmerá radosť panny Marie. 335 340 Nemyey w ſrdczy toho ſmutka. Nehub ſebe, myla matka! yat ſye k tobye wraczy w ſkorzye, Pomahay wſfyem nuznym z horzye. Czoz drzyewe zlodyegye mlvwyeſſta, Przy nuzy tez obnowyſſta. Weczye prwy zlodyeyg, stogye : Ach, kaka to z'loſt 1) mogye, kdyz my to nad nym przyezrzvety. Ze gyemu bez wyny vmrzyetv ! Pomoczy my nelzye tobye, neb mam tuz muku na ſobye ; Ale proſymt twe mylofty, kdyzto budeſſ w ſwe radolty, veſſtot nykda neponyka, Wzpomyen na mye, na neboztyka2) na hrzyeſſ- nyka. 330 345 350 355 Ynhed gyey buoh obweſely, Rzka: ſtanet ſye po twey woly; Doydeſſ ſe mnu dnes do ragye, Swym zywotkem dokonagye. Druhy zlodyey rzyeczy Iſtywu Mluwyeſſe mu na protywu, Rzka: na czem by on to trpyel, By nad nymy kteru mocz myel; Dokladaſſ ſye wezdy toho, yenz takez pomaha mnoho, yako mnye plana trnka z horzye 1) a nadepsáno. — 2) Přeškrtnuto.
70 Sedmerá radosť panny Marie. 335 340 Nemyey w ſrdczy toho ſmutka. Nehub ſebe, myla matka! yat ſye k tobye wraczy w ſkorzye, Pomahay wſfyem nuznym z horzye. Czoz drzyewe zlodyegye mlvwyeſſta, Przy nuzy tez obnowyſſta. Weczye prwy zlodyeyg, stogye : Ach, kaka to z'loſt 1) mogye, kdyz my to nad nym przyezrzvety. Ze gyemu bez wyny vmrzyetv ! Pomoczy my nelzye tobye, neb mam tuz muku na ſobye ; Ale proſymt twe mylofty, kdyzto budeſſ w ſwe radolty, veſſtot nykda neponyka, Wzpomyen na mye, na neboztyka2) na hrzyeſſ- nyka. 330 345 350 355 Ynhed gyey buoh obweſely, Rzka: ſtanet ſye po twey woly; Doydeſſ ſe mnu dnes do ragye, Swym zywotkem dokonagye. Druhy zlodyey rzyeczy Iſtywu Mluwyeſſe mu na protywu, Rzka: na czem by on to trpyel, By nad nymy kteru mocz myel; Dokladaſſ ſye wezdy toho, yenz takez pomaha mnoho, yako mnye plana trnka z horzye 1) a nadepsáno. — 2) Přeškrtnuto.
Strana 71
Sedmerá radosť panny Marie. 71 24 Neb malytka krupye z morzye. Ten ſye lotr zleho doſwarzy S bohem, ze ſwu duſſy zmarzy; Pro ſwe ſrdcze zabludyle weyde v bydlo nemyle. Newladna nycz tworzecz ſobu Tak pro welyku mdlobu. Awffak pozada napytye. Dachu mu zluczy w lytem ocztye, yehoz okuſy myloftywye, wzdechna ſrdczem zaloftywye; Pak naklony ſwu hlawyczy, Puſty ſwu ſwatu duſſyczy. zmarzy ſwe ſrdcze zabludyle. Potrzyeſe ſye zemye z korzen, zpuka ſye wſſye ſkale horzem, We tmu ſye obraty ſwyetloft Pro taku welyku zaloſt, Ze buoh wypuſtyl ſwu duſſy Pro welyku wynu naſſy. Tehdy wſſyechna rzyfſye ſwata poſſla przyed krale pylata, Proſyecz gyeho welmy za to, By to tyelo bylo ſnato Doluow ſ uodpuſſczenym ; Iakoz pylat odpuſty gym. A kdyz yozef, zdaw poſelſtwye. Podyekowa myloſtywye, 375 360 365 370 380 1) Verš tento přeškrtnut.
Sedmerá radosť panny Marie. 71 24 Neb malytka krupye z morzye. Ten ſye lotr zleho doſwarzy S bohem, ze ſwu duſſy zmarzy; Pro ſwe ſrdcze zabludyle weyde v bydlo nemyle. Newladna nycz tworzecz ſobu Tak pro welyku mdlobu. Awffak pozada napytye. Dachu mu zluczy w lytem ocztye, yehoz okuſy myloftywye, wzdechna ſrdczem zaloftywye; Pak naklony ſwu hlawyczy, Puſty ſwu ſwatu duſſyczy. zmarzy ſwe ſrdcze zabludyle. Potrzyeſe ſye zemye z korzen, zpuka ſye wſſye ſkale horzem, We tmu ſye obraty ſwyetloft Pro taku welyku zaloſt, Ze buoh wypuſtyl ſwu duſſy Pro welyku wynu naſſy. Tehdy wſſyechna rzyfſye ſwata poſſla przyed krale pylata, Proſyecz gyeho welmy za to, By to tyelo bylo ſnato Doluow ſ uodpuſſczenym ; Iakoz pylat odpuſty gym. A kdyz yozef, zdaw poſelſtwye. Podyekowa myloſtywye, 375 360 365 370 380 1) Verš tento přeškrtnut.
Strana 72
72 Sedmerá radosť panny Marie 390 395 25" 400 405 Gyde brzo k tuowarzyſfuom. Prawye gym ty nowyny wſſvem. ze byſkup pylat w dobrey woly Odpuſtyl, bychom gyey ſnyely A, ſeymucze, pochowaly, Gynam nykame nedyely. Tehdy tyelo ſkrzye ſye 1) ſnyemſſe. S placzem gey mezy2) wzemſſe. Neſu, kdez byeſſe duol hotowy, Z mramora vczyneny nowy, Obynuwſſe w ruchu czyſtye, Swate to tyelo gyftye, Zaloſtywye a krzyczyecze A newynne krwe placzycze; krzyczyecze rozlycznymy hlaſy, pyczycz gyeho ſwate kraſy, ze mu gyeft w zemy lezyety, Take w zemy pohrzyeb ymyety. Tu ſye przyemnoho mutyechu, Potom dale odſtupychu. Zatyem, czo ſye ſtalo wýecze, Samy ſobye newyerzyecze: zyde nan wzwalychu ſkale3) Swe wzdy zlofty na pochwalu, Hrob odyenczy oblozychu, Toho ſye welmy bogyechu, By ho nevkradly w noczy 385 410 1) Za ſ krzyzye. — 2) Snad za mezy ſye. — 1) Chybně za ſkalu.
72 Sedmerá radosť panny Marie 390 395 25" 400 405 Gyde brzo k tuowarzyſfuom. Prawye gym ty nowyny wſſvem. ze byſkup pylat w dobrey woly Odpuſtyl, bychom gyey ſnyely A, ſeymucze, pochowaly, Gynam nykame nedyely. Tehdy tyelo ſkrzye ſye 1) ſnyemſſe. S placzem gey mezy2) wzemſſe. Neſu, kdez byeſſe duol hotowy, Z mramora vczyneny nowy, Obynuwſſe w ruchu czyſtye, Swate to tyelo gyftye, Zaloſtywye a krzyczyecze A newynne krwe placzycze; krzyczyecze rozlycznymy hlaſy, pyczycz gyeho ſwate kraſy, ze mu gyeft w zemy lezyety, Take w zemy pohrzyeb ymyety. Tu ſye przyemnoho mutyechu, Potom dale odſtupychu. Zatyem, czo ſye ſtalo wýecze, Samy ſobye newyerzyecze: zyde nan wzwalychu ſkale3) Swe wzdy zlofty na pochwalu, Hrob odyenczy oblozychu, Toho ſye welmy bogyechu, By ho nevkradly w noczy 385 410 1) Za ſ krzyzye. — 2) Snad za mezy ſye. — 1) Chybně za ſkalu.
Strana 73
Sedmerá radosť panny Marie. 73 415 420 425 430 I nerzekly: wſtal ſwu moczy. Matka ſwata w ſmutczye byefſe, ze ſynaczka newyedyefſe; Chodyefſe, tuhu lkagyczy a rukama wzdy lomyeczy. Trzy dny gyeft w zalofty .. ., 1) Potom toho wſſyeho zbyla. kdyzto buoh z hrobu wyſtupyl. Wſſyeczka ot dyabla wykupyl. Pokaza ſye gyedney zenye, Swatey marzy magdalenye. Wydyew tu rozlyczne ſmutky, Vczynyl przyedywne ſkutky; Nawſſczyewyl ſwych apoſſtoluow, Potom gynych dyſcypuluow. Doneſe ſye matky bozye, Te naykraffye z kwyetye ruozye. Ze gyegy ſyn, zdraw gſa, chody A nade wſſyemy weywody. Tu gyegy ſmutek pohynu; Kdyz wezrzye, weczye ſwemu ſynu Y da gyemu myle wytanye, Wytay ſrdeczna radoſty2 Rzkucz: wytay me vtyeffenye, Wytay ſrdeczna radoſty, Wytay ma zadna myloſty; Wytay muoy zmylytky i hofty, 435 253 1) Za tím vynecháno: byla. — 2) Písař opominul tento verš přeškrtnouti.
Sedmerá radosť panny Marie. 73 415 420 425 430 I nerzekly: wſtal ſwu moczy. Matka ſwata w ſmutczye byefſe, ze ſynaczka newyedyefſe; Chodyefſe, tuhu lkagyczy a rukama wzdy lomyeczy. Trzy dny gyeft w zalofty .. ., 1) Potom toho wſſyeho zbyla. kdyzto buoh z hrobu wyſtupyl. Wſſyeczka ot dyabla wykupyl. Pokaza ſye gyedney zenye, Swatey marzy magdalenye. Wydyew tu rozlyczne ſmutky, Vczynyl przyedywne ſkutky; Nawſſczyewyl ſwych apoſſtoluow, Potom gynych dyſcypuluow. Doneſe ſye matky bozye, Te naykraffye z kwyetye ruozye. Ze gyegy ſyn, zdraw gſa, chody A nade wſſyemy weywody. Tu gyegy ſmutek pohynu; Kdyz wezrzye, weczye ſwemu ſynu Y da gyemu myle wytanye, Wytay ſrdeczna radoſty2 Rzkucz: wytay me vtyeffenye, Wytay ſrdeczna radoſty, Wytay ma zadna myloſty; Wytay muoy zmylytky i hofty, 435 253 1) Za tím vynecháno: byla. — 2) Písař opominul tento verš přeškrtnouti.
Strana 74
74 Sedmerá radosť panny Marie. Wytay wſſyeho ſwyeta cznoſty, Wytay moy myly ſynaczku, Wytay muoy przyezadny ptaczku, Wytay ke mnye, k ſwey matyczczye, Wytay ke mnye, k nebozyczczye. Wytay muoy przyetely wyerny, Wytay muoy ſynu pokorny, Wytay muoy przyezadny kwyetku, Mnye na radoſt y wſſyemu ſwyetku Blazye gyeft myma oczyma, Ze tye, muoy ſynu, wyzy gyma. Tot gyeft pate radowanye ymyela na gyeho wzkrzyeſſenye Swata maria myloſtywa, Wſſyech hrzyeſſnych pomocz nelſtywa. Skrzye tuto radoſt patu, wzpomyenmy matku ſwatu, By nam raczyla pomoczy Tehdy, kdyz przydu naſſy roczy, kdyzt ſye duſſye ſ tyelem rozdyely, Bychom gy przy ſobye ymyely, Aby ona za ny ſtala, Ze wſfye nuzye pomahala. Slyffte wſſychny tuto ſſeſtu radoſt, Gyz ymyela tuto myloſt Marya, kdyz ſweho ſyna, Wſſyemohuczyeho hoſpodyna, 1) 465 kdyzto buoh po wſſyem 2) wzkrzyeſſenve — 445 450 155 460 440 1) Za tim mezera. — 2) Za ſwem.
74 Sedmerá radosť panny Marie. Wytay wſſyeho ſwyeta cznoſty, Wytay moy myly ſynaczku, Wytay muoy przyezadny ptaczku, Wytay ke mnye, k ſwey matyczczye, Wytay ke mnye, k nebozyczczye. Wytay muoy przyetely wyerny, Wytay muoy ſynu pokorny, Wytay muoy przyezadny kwyetku, Mnye na radoſt y wſſyemu ſwyetku Blazye gyeft myma oczyma, Ze tye, muoy ſynu, wyzy gyma. Tot gyeft pate radowanye ymyela na gyeho wzkrzyeſſenye Swata maria myloſtywa, Wſſyech hrzyeſſnych pomocz nelſtywa. Skrzye tuto radoſt patu, wzpomyenmy matku ſwatu, By nam raczyla pomoczy Tehdy, kdyz przydu naſſy roczy, kdyzt ſye duſſye ſ tyelem rozdyely, Bychom gy przy ſobye ymyely, Aby ona za ny ſtala, Ze wſfye nuzye pomahala. Slyffte wſſychny tuto ſſeſtu radoſt, Gyz ymyela tuto myloſt Marya, kdyz ſweho ſyna, Wſſyemohuczyeho hoſpodyna, 1) 465 kdyzto buoh po wſſyem 2) wzkrzyeſſenve — 445 450 155 460 440 1) Za tim mezera. — 2) Za ſwem.
Strana 75
Sedmerá radosť panny Marie. 75 170 26% 80 485 490 Vtyeffye ſwyet w prawey wyerzye, By wyeczneho zbyly horzye. Vczyl k tomu apoſſtoly, By ſſly przyeſ hory, przyeſ doly, We wſſye myeſta, we wſſye hrady, Kazycz prawu wyeru wſſady, Pro nyz by doſſly pokogye A zbyly wyeczneho znogye. kazal gym to nam prawyty A na pyſmye polozyty, Ze ktoz v buoh wyerzy ſnaznye, Swaty krzeſt przygma i doſtoynye, Naleznu taku odplatu, yenz drazy odola zlatu. Mnoho gym dobreho prawyl, Ieſtot gyeſt pro ny vſtawyl, hotugye ny wſſyechny ſobye : yako ſtareho tak robye, yakz krale y moczne pany, Wſſye wladyky y myeſſczany, yakz ſedlaky y paſtuchy, knyezy, zaky y wſſye mnychy, Chtye wſfye ot horzye otwefty A k ſobye w radoſt przyweſty Mnoho gym prawvl dobreho, Genz flychal ot otczye ſweho S nebes, od ducha ſwateho, Wſfyech kralew krale moczneho. kazal gym, by ny vczyly, w prawey wyerzye obruczyly, 495
Sedmerá radosť panny Marie. 75 170 26% 80 485 490 Vtyeffye ſwyet w prawey wyerzye, By wyeczneho zbyly horzye. Vczyl k tomu apoſſtoly, By ſſly przyeſ hory, przyeſ doly, We wſſye myeſta, we wſſye hrady, Kazycz prawu wyeru wſſady, Pro nyz by doſſly pokogye A zbyly wyeczneho znogye. kazal gym to nam prawyty A na pyſmye polozyty, Ze ktoz v buoh wyerzy ſnaznye, Swaty krzeſt przygma i doſtoynye, Naleznu taku odplatu, yenz drazy odola zlatu. Mnoho gym dobreho prawyl, Ieſtot gyeſt pro ny vſtawyl, hotugye ny wſſyechny ſobye : yako ſtareho tak robye, yakz krale y moczne pany, Wſſye wladyky y myeſſczany, yakz ſedlaky y paſtuchy, knyezy, zaky y wſſye mnychy, Chtye wſfye ot horzye otwefty A k ſobye w radoſt przyweſty Mnoho gym prawvl dobreho, Genz flychal ot otczye ſweho S nebes, od ducha ſwateho, Wſfyech kralew krale moczneho. kazal gym, by ny vczyly, w prawey wyerzye obruczyly, 495
Strana 76
76 Sedmerá radosť panny Marie. 500 505 510 515 26 520 Gyez bychom wyecz neoſtaly, Potom ſye gyemu doſtaly. Tu gym gyeſt wſſyechno rozkladal To, czoz mu otecz wykladal: Potom proſyl ſweho otczve Pokornye y welmy krotezve. Rzka: proſym tebe „ myly „ oteze,1) Wyeczny, buduczy, wzdy byly, Racz mye w tomto vſlyſſyety, za nyez tebe chczy proſyty. W tom zadagy mylofty twe. Aby wyernye krzyeſtany ſwe Ote wſſyeho zleho ſchowal. Swatym duchem w nych oblowal, Chowal gych od neprzyetele, Genz w duſſy y na tyele laka, hleda bez przyeſtanye, chtye wffye wefty we ztraczenye. Twe oczko wſſychnu wyecz wydy, wzhleday czaſto na ſwe lydy, kterymzt gſem yaz twym poſlanym Dyably otyal y twym kazanym. Swemu otczy tu, proſbu wzdaw, Mezy apoſtoly tu poſtaw, Poczye braty odpuſſczenye, Dawagye gym odtuſfenye : Nerodte ſobye ſtyſkaty, 2) ) „ „ znamená, že se má čísti: otcze myly. — 2) Snad za obczowal.
76 Sedmerá radosť panny Marie. 500 505 510 515 26 520 Gyez bychom wyecz neoſtaly, Potom ſye gyemu doſtaly. Tu gym gyeſt wſſyechno rozkladal To, czoz mu otecz wykladal: Potom proſyl ſweho otczve Pokornye y welmy krotezve. Rzka: proſym tebe „ myly „ oteze,1) Wyeczny, buduczy, wzdy byly, Racz mye w tomto vſlyſſyety, za nyez tebe chczy proſyty. W tom zadagy mylofty twe. Aby wyernye krzyeſtany ſwe Ote wſſyeho zleho ſchowal. Swatym duchem w nych oblowal, Chowal gych od neprzyetele, Genz w duſſy y na tyele laka, hleda bez przyeſtanye, chtye wffye wefty we ztraczenye. Twe oczko wſſychnu wyecz wydy, wzhleday czaſto na ſwe lydy, kterymzt gſem yaz twym poſlanym Dyably otyal y twym kazanym. Swemu otczy tu, proſbu wzdaw, Mezy apoſtoly tu poſtaw, Poczye braty odpuſſczenye, Dawagye gym odtuſfenye : Nerodte ſobye ſtyſkaty, 2) ) „ „ znamená, že se má čísti: otcze myly. — 2) Snad za obczowal.
Strana 77
Sedmerá radost panny Marie. 77 525 530 535 540 545 Any mne welmy pykaty; Srdczye nerodte mutyty, Zet chczy 1) odſtupyty Nepoddanych w ludbu yaz was, we dne w noczy budu przy was. Neberzte w ſrdcze zamutka, Puoydu wam chyſtat przyebytka Toho, w nyemzto wyecznye budem, yehoz na wyeky z2) nezbudem. Puſte wſſy zaloſt mymo ſye, Tyefſte ſye nebeſkey roſye, Gyefſto padne waſſye ſrdczye, Pro nyez budete wyeczne ſudczye. Apofſtoly tak cznu rzyeczy wtyeffye,3) gye vbezpeczy ; Potom ſwey myle matczye Owſſem zadna flowa weczye: Ma zadna matyczko myla, proſym, by ſye nevmdlyla; yaz, twuoy ſyn, twe podkolenye, Beru od tebe odpuſſczenye, Zet chczy na nebeſſa gyty, Tam kdez tobye ſe mnu byty, Se wſſyemy ſboznymy wyecznye, Wyeky wyekuom ygſuczy4) wdyecznye. Dokonaw hlaholek taky, Wſtupyw w uohenne oblaky, 1) Zde chybí něco. — 2) Nemá se čísti. — 3) w = u. — 4) Wyeky wyekuom ygſuczy psáno dvakráte, aniž bylo jed- nou přeškrtnuto.
Sedmerá radost panny Marie. 77 525 530 535 540 545 Any mne welmy pykaty; Srdczye nerodte mutyty, Zet chczy 1) odſtupyty Nepoddanych w ludbu yaz was, we dne w noczy budu przy was. Neberzte w ſrdcze zamutka, Puoydu wam chyſtat przyebytka Toho, w nyemzto wyecznye budem, yehoz na wyeky z2) nezbudem. Puſte wſſy zaloſt mymo ſye, Tyefſte ſye nebeſkey roſye, Gyefſto padne waſſye ſrdczye, Pro nyez budete wyeczne ſudczye. Apofſtoly tak cznu rzyeczy wtyeffye,3) gye vbezpeczy ; Potom ſwey myle matczye Owſſem zadna flowa weczye: Ma zadna matyczko myla, proſym, by ſye nevmdlyla; yaz, twuoy ſyn, twe podkolenye, Beru od tebe odpuſſczenye, Zet chczy na nebeſſa gyty, Tam kdez tobye ſe mnu byty, Se wſſyemy ſboznymy wyecznye, Wyeky wyekuom ygſuczy4) wdyecznye. Dokonaw hlaholek taky, Wſtupyw w uohenne oblaky, 1) Zde chybí něco. — 2) Nemá se čísti. — 3) w = u. — 4) Wyeky wyekuom ygſuczy psáno dvakráte, aniž bylo jed- nou přeškrtnuto.
Strana 78
78 Sedmerá radosť panny Marie 555 27 565 570 Z nychz andyely wyſtupychu, Sweho krale cznye przygvechu. S te woyny, na nyez obdrzal Swyet y peklo poboyowal, Ide k bohu, ſwemu otczy. I ſyede mu na prawyczy. O nyemz ſwaty dawyd ſwyedczy Podobnu, gyſtu rzyeczy: Rzekl pan tak panu memu, Nebeſky kral ſynu ſwemu: Gyzs wgyednal 1) wſſyeczky wyeczy. Sedyz v mne na prawyczy, Donyzt neprzatel neſlozy Twym noham myeſto podnyzye.2) Tu ſye naplny proroczſtwye, kdyz buoh wſtupy w ſwe kralewſtwye. potupyw wſſye neprzately, Zbawyw gye wſſye pochwaly. Swata marzye myloſtywa Wyducz we czty ſweho . . ..3) Dywnu radoſt w ſrdcze wzala, kdyz ſye gyey ta czeſt ſtala, ze ſyn gyegye wyeczne bydlo wſtupyl, ſnyem ſ lydy oſydlo, W nyemz byefſe wſſyem lydem zwaznuty. krzeſtanſtwy y pohynuty. Chwalmyz gyegye zraky ſwata. 550 575 Za vygednal. — 2) Za podnozye. — 3) Chybí slovo: ſyna.
78 Sedmerá radosť panny Marie 555 27 565 570 Z nychz andyely wyſtupychu, Sweho krale cznye przygvechu. S te woyny, na nyez obdrzal Swyet y peklo poboyowal, Ide k bohu, ſwemu otczy. I ſyede mu na prawyczy. O nyemz ſwaty dawyd ſwyedczy Podobnu, gyſtu rzyeczy: Rzekl pan tak panu memu, Nebeſky kral ſynu ſwemu: Gyzs wgyednal 1) wſſyeczky wyeczy. Sedyz v mne na prawyczy, Donyzt neprzatel neſlozy Twym noham myeſto podnyzye.2) Tu ſye naplny proroczſtwye, kdyz buoh wſtupy w ſwe kralewſtwye. potupyw wſſye neprzately, Zbawyw gye wſſye pochwaly. Swata marzye myloſtywa Wyducz we czty ſweho . . ..3) Dywnu radoſt w ſrdcze wzala, kdyz ſye gyey ta czeſt ſtala, ze ſyn gyegye wyeczne bydlo wſtupyl, ſnyem ſ lydy oſydlo, W nyemz byefſe wſſyem lydem zwaznuty. krzeſtanſtwy y pohynuty. Chwalmyz gyegye zraky ſwata. 550 575 Za vygednal. — 2) Za podnozye. — 3) Chybí slovo: ſyna.
Strana 79
Sedmerá radosť panny Marie. 79 580 585 590 595 27 600 Gymaz wydy nebeſka wrata. W nye ſweho ſyna weducze A andyely po nyem yducze; Nez kto muoz poczyſty zywy. Tak gych mnozſtwye byefſe w dywy. Te vtyechy y radoſty Mnohem wyecze nezly dofty ymyela ſwata marzy 1) moczna, Wſſyem hrzyeſſnym z nuzye ſpomoczna. Napomyenmyz ſwatu marzy, Takez mlady yako ſtarzy, At ny pro ſwu radoſt ſfeſtu Nawedu2) na prawu czyeſtu. Po nyezto bychom chodyecze, Bohu y gyey czeſt plodyecze, Nykdy w hrzyechy newſtupyly, Ale w bozye ſye kochaly, Zpowyedagycz ſye, hrzvechuow kaly, Potom ſye gynych chowaly A, po zpowyedy pokanye Przygmucze za ſwe ſhrzyeſſenye, Doſtoynye wſſye wyplnyly Tak, yakz bychom hrzyechuow ii zbyly: Swe ſmrty weſele wzdaly, zatraczenye ſye nebaly. Pro twu, matko, ſſeſtu . . .,3) Naplnyz w tom naſſy zadoſt. 1) e nadepsáno. — 2) Snad za Nawede. — 3) Vyne- cháno: radoſt.
Sedmerá radosť panny Marie. 79 580 585 590 595 27 600 Gymaz wydy nebeſka wrata. W nye ſweho ſyna weducze A andyely po nyem yducze; Nez kto muoz poczyſty zywy. Tak gych mnozſtwye byefſe w dywy. Te vtyechy y radoſty Mnohem wyecze nezly dofty ymyela ſwata marzy 1) moczna, Wſſyem hrzyeſſnym z nuzye ſpomoczna. Napomyenmyz ſwatu marzy, Takez mlady yako ſtarzy, At ny pro ſwu radoſt ſfeſtu Nawedu2) na prawu czyeſtu. Po nyezto bychom chodyecze, Bohu y gyey czeſt plodyecze, Nykdy w hrzyechy newſtupyly, Ale w bozye ſye kochaly, Zpowyedagycz ſye, hrzvechuow kaly, Potom ſye gynych chowaly A, po zpowyedy pokanye Przygmucze za ſwe ſhrzyeſſenye, Doſtoynye wſſye wyplnyly Tak, yakz bychom hrzyechuow ii zbyly: Swe ſmrty weſele wzdaly, zatraczenye ſye nebaly. Pro twu, matko, ſſeſtu . . .,3) Naplnyz w tom naſſy zadoſt. 1) e nadepsáno. — 2) Snad za Nawede. — 3) Vyne- cháno: radoſt.
Strana 80
80 Sedmerá radosť panny Marie. 610 615 620 625 Swata panno, matko bozye, Pomoz nam z wyeczneho horzye. Bychom po dobrem ſkonczeny, Przyſſly k temuz radowany, W nyemzto ſbozny przyebywagy A bohu chwalu wzdawagy. SEdma radoſt byeſſe na ſwyetye Swate marzye, kdyz wſſye ſwyetye po nye ſye ſ nebe wyſtrzyechu, Chtyecz gy wzyety pod wyecznu ſtrzyechu. Rozlyczny zaſtupy ydyechu A wſſyechno gye na vtyechu Pyegycz nebeſkymy hlaſy, Chwale myloftywye gyegye .. . Prawyecz przyklady rozlyczne, Owſſem ſprawedlne y flyczne. Mnoho hlaſuow welmy wznyefſe, Mnohy yazyczek brnyefſe, Yako w ſladkoſty ſtredowey, Na czeſt te kralewnye zadney. Nayprwe gyegy ſynaczek Vczyny chwale poczatek Y weczye: owa, kako gſy ty kraſna, Mogye przyetelnyczye yaſſna; Twogye zraky holubkowa, Iaſnu tychoſt ona w ſobye chowa. Yako lylye przyeſtkwuczye, Neb z hluozye ruozye zaduczve, 605 630 1) Chybí snad czaſy.
80 Sedmerá radosť panny Marie. 610 615 620 625 Swata panno, matko bozye, Pomoz nam z wyeczneho horzye. Bychom po dobrem ſkonczeny, Przyſſly k temuz radowany, W nyemzto ſbozny przyebywagy A bohu chwalu wzdawagy. SEdma radoſt byeſſe na ſwyetye Swate marzye, kdyz wſſye ſwyetye po nye ſye ſ nebe wyſtrzyechu, Chtyecz gy wzyety pod wyecznu ſtrzyechu. Rozlyczny zaſtupy ydyechu A wſſyechno gye na vtyechu Pyegycz nebeſkymy hlaſy, Chwale myloftywye gyegye .. . Prawyecz przyklady rozlyczne, Owſſem ſprawedlne y flyczne. Mnoho hlaſuow welmy wznyefſe, Mnohy yazyczek brnyefſe, Yako w ſladkoſty ſtredowey, Na czeſt te kralewnye zadney. Nayprwe gyegy ſynaczek Vczyny chwale poczatek Y weczye: owa, kako gſy ty kraſna, Mogye przyetelnyczye yaſſna; Twogye zraky holubkowa, Iaſnu tychoſt ona w ſobye chowa. Yako lylye przyeſtkwuczye, Neb z hluozye ruozye zaduczve, 605 630 1) Chybí snad czaſy.
Strana 81
Sedmerá radosť panny Marie. 81 635 28a 640 645 650 655 Swym doſtogenſtwym y kraſu Ta gyeſt kraſna w kazdem czaſu, Wſfyech pany y czoz kdy panen Przyeſſlo y bude kralowen, yako ruozye czrwenoſty Nebo lylyum w byeloſty Gyne I wſſyeczko kwyetye hanye, Tak wſſye panny y 1) panye Przyedeſſlas ſwogy byelotu, Wes ſwyet tyeffyff ſwu dobrotu. Tys ma dczy y ma newyeſta, Mehos bozſtwye na ſwyet czyeſta, Od tebe ſem wzal czloweczſtwye, Gymz gſem oſlawyl me bozſtwye; Ty ma matka przyezmylela, Syn gſem tweho ſwateho tyela, Ty gfy wſſyech nebes oſwyeta, Ty cznoſt ſwatych y wſſyeho ſwyeta. Tys wſfyech andyeluow hoſpoda, Tys wſſye dobroty rozploda, Ty gſy ma matka wybrana, Gyzt gyeſt ſtolyczye wychyſtana, Na nyez ty budeſſ ſedyety, Swemu radyeczy dyetyety. Podyz ke mny2) w utyeſſenye, Myle mogye vſmyeſſenye, Myla mogye przyetelnyczye, Mogye myla holubyczye; 1) Vynecháno nejspíše wſſye. — 2) Za ke mnye. 6
Sedmerá radosť panny Marie. 81 635 28a 640 645 650 655 Swym doſtogenſtwym y kraſu Ta gyeſt kraſna w kazdem czaſu, Wſfyech pany y czoz kdy panen Przyeſſlo y bude kralowen, yako ruozye czrwenoſty Nebo lylyum w byeloſty Gyne I wſſyeczko kwyetye hanye, Tak wſſye panny y 1) panye Przyedeſſlas ſwogy byelotu, Wes ſwyet tyeffyff ſwu dobrotu. Tys ma dczy y ma newyeſta, Mehos bozſtwye na ſwyet czyeſta, Od tebe ſem wzal czloweczſtwye, Gymz gſem oſlawyl me bozſtwye; Ty ma matka przyezmylela, Syn gſem tweho ſwateho tyela, Ty gfy wſſyech nebes oſwyeta, Ty cznoſt ſwatych y wſſyeho ſwyeta. Tys wſfyech andyeluow hoſpoda, Tys wſſye dobroty rozploda, Ty gſy ma matka wybrana, Gyzt gyeſt ſtolyczye wychyſtana, Na nyez ty budeſſ ſedyety, Swemu radyeczy dyetyety. Podyz ke mny2) w utyeſſenye, Myle mogye vſmyeſſenye, Myla mogye przyetelnyczye, Mogye myla holubyczye; 1) Vynecháno nejspíše wſſye. — 2) Za ke mnye. 6
Strana 82
82 Sedmerá radosť panny Marie. 665 670 28 675 680 Poſpyeſſ ke mnye, mogye myla, 1) zadna maty, Gyz ſye ſ prawem gyeſt kochaty. Trawa wzeffla y fyola, Naſſye ſye zemye otworzyla, przyemnoho kwyetye ſtworzyla, ſtworzywſfy, kraſnye ſzorizyla.? Radoft wzeſſla w nalſye wlaſty, Myloftne wonye przyedofty Naſſlo gye3) gyeft w naſſy zemy; *) Huſty yſu myrru ſ kadydlem Po wſſyech mych ſſlepyegyech I ſledyech y po wſfyech kurzyech. Zahradky wonnye ſye wzplodyly, Sczepowe ſye obrodyly, Oſtalo ii Oſtalo 5) nam czne weſſele Y mylofrdne pochwyle. Rozkoff gyeſt po mych wyhledech, Rucha przyelyſ na wſfyech mych lydech Ot naſyeczy y ot nachu, Welyke drahoſty ſtachu. Ot zlata y ot hedwabye, Nachyſtal gſem mnoho tobye, Mogye matko myloſrdna. Poyd w nowa bydla twrdna. Dnes tye zuowy wyeczny k6) pokoy, Nebs ty naywyczy przyetel muoy. 660 1) Nejspíše vzato omylem z verše předešlého — 2) Za ſzorzyla. — 3) Za ſye. — 1) Za tím mezera. — 5) Ač dva- kráte psáno, nepřeškrtnuto. — 6) k nepřeškrtnuto, ač zbytečno.
82 Sedmerá radosť panny Marie. 665 670 28 675 680 Poſpyeſſ ke mnye, mogye myla, 1) zadna maty, Gyz ſye ſ prawem gyeſt kochaty. Trawa wzeffla y fyola, Naſſye ſye zemye otworzyla, przyemnoho kwyetye ſtworzyla, ſtworzywſfy, kraſnye ſzorizyla.? Radoft wzeſſla w nalſye wlaſty, Myloftne wonye przyedofty Naſſlo gye3) gyeft w naſſy zemy; *) Huſty yſu myrru ſ kadydlem Po wſſyech mych ſſlepyegyech I ſledyech y po wſfyech kurzyech. Zahradky wonnye ſye wzplodyly, Sczepowe ſye obrodyly, Oſtalo ii Oſtalo 5) nam czne weſſele Y mylofrdne pochwyle. Rozkoff gyeſt po mych wyhledech, Rucha przyelyſ na wſfyech mych lydech Ot naſyeczy y ot nachu, Welyke drahoſty ſtachu. Ot zlata y ot hedwabye, Nachyſtal gſem mnoho tobye, Mogye matko myloſrdna. Poyd w nowa bydla twrdna. Dnes tye zuowy wyeczny k6) pokoy, Nebs ty naywyczy przyetel muoy. 660 1) Nejspíše vzato omylem z verše předešlého — 2) Za ſzorzyla. — 3) Za ſye. — 1) Za tím mezera. — 5) Ač dva- kráte psáno, nepřeškrtnuto. — 6) k nepřeškrtnuto, ač zbytečno.
Strana 83
Sedmerá radosť panny Marie. 83 690 695 700 705 Podyz ke mnye, nemeſſkagycz, W zlate ſye rucho odyewagycz, Okraſſly ſye zaponamy, Zlatem ryzym y perlamy; Prſteny ozdob ruczyczy, Swoy oblyczyey y hlawyczy Okraſil ſwu drahu korunu. Poyd ke mnye do meho domu, Podyz ke mnye, matko, ſpyeſſe, Me weſfele, moy wes ſmyeffe ; Gyzs zabyla moczy byefſa 1). Tak buoh, kwyet wyroſtly z kwyetka, Zawſſye2) gye ſ tohoto ſwyeta,3) Myloſtnye gye k ſobye proſye, pro ny y ſam take pro ſye;4 Chtye ſ ny myle przyebywaty. potom wſſye andyely ſpolu Vczynychu gyey czeſt, chwalu, Swe hoſpodye, ſwatey marzye, Tey przyemyloſtywey twarzy, Rzkucz: dnest ydem po tye doluow, Chtyecz tye wzyety do tyech kuoruow, W nychz ſkrzye tye radoſt ymamy, Blazye nam, ze budeſſ ſ namy, Nebs ty wſſye myloſty plna, Ty gfy wſſyech nebes doſtoyna, Pekelnas wrata zatworzyla A nebeſas otworzyla; 685 710 29 29a 1) Za tím mezera. — 2) Snad za Wzawſſye. — 3) Snad za ſwyetka. — 1) Za tím mezera. *
Sedmerá radosť panny Marie. 83 690 695 700 705 Podyz ke mnye, nemeſſkagycz, W zlate ſye rucho odyewagycz, Okraſſly ſye zaponamy, Zlatem ryzym y perlamy; Prſteny ozdob ruczyczy, Swoy oblyczyey y hlawyczy Okraſil ſwu drahu korunu. Poyd ke mnye do meho domu, Podyz ke mnye, matko, ſpyeſſe, Me weſfele, moy wes ſmyeffe ; Gyzs zabyla moczy byefſa 1). Tak buoh, kwyet wyroſtly z kwyetka, Zawſſye2) gye ſ tohoto ſwyeta,3) Myloſtnye gye k ſobye proſye, pro ny y ſam take pro ſye;4 Chtye ſ ny myle przyebywaty. potom wſſye andyely ſpolu Vczynychu gyey czeſt, chwalu, Swe hoſpodye, ſwatey marzye, Tey przyemyloſtywey twarzy, Rzkucz: dnest ydem po tye doluow, Chtyecz tye wzyety do tyech kuoruow, W nychz ſkrzye tye radoſt ymamy, Blazye nam, ze budeſſ ſ namy, Nebs ty wſſye myloſty plna, Ty gfy wſſyech nebes doſtoyna, Pekelnas wrata zatworzyla A nebeſas otworzyla; 685 710 29 29a 1) Za tím mezera. — 2) Snad za Wzawſſye. — 3) Snad za ſwyetka. — 1) Za tím mezera. *
Strana 84
84 Sedmerá radosť panny Marie. 720 725 730 735 Tys czne owocze ſtworzyla, Myloſtywyes gye ſzorzyla, Stworzywſſy wſſyem na vzytek, Dalas y na czny pozytek. Tys to wzplodyla owocze, Yehoz ktere lydſke ſrdcze, Acz tak doſtoynye okuſy, Iakz gyeſt ſ prawem y yakz muſy. To owoczye gyey vzdrawy Y wyeczne nemoczy zbawy. Tys naſſye matka y pany, My ſmy pro tye dnes ſellany, Bychom tobye dnes 1) zdyely, Cznye ty2) na nebeſa wzyely. Snaznye ſmy to vczynyly, Nebs my3) tebe cznye vzyly, Ze naſſyeho wſſyeho dworu Wyemy plnoſt pro twu pokoru, Opyet ſpolu, kdez andyely Byechu, tu y archandyely. Weſelet ſye wſſychny kuorzy Pro tye, zadna, ſwata marzy, ze gym tye bude chowaty, Swu czyefarzowu poznaty: S prawem ſye mamy radowaty. Neb ty maſí ny bohatyty. Ty nam daſſ naſſyeho krale I tyem wſſyem, gyefſto gyey chwale : 715 740 1) Chybí snad czeſt. — 1) Za tye. — 3) Za Neb ſmy.
84 Sedmerá radosť panny Marie. 720 725 730 735 Tys czne owocze ſtworzyla, Myloſtywyes gye ſzorzyla, Stworzywſſy wſſyem na vzytek, Dalas y na czny pozytek. Tys to wzplodyla owocze, Yehoz ktere lydſke ſrdcze, Acz tak doſtoynye okuſy, Iakz gyeſt ſ prawem y yakz muſy. To owoczye gyey vzdrawy Y wyeczne nemoczy zbawy. Tys naſſye matka y pany, My ſmy pro tye dnes ſellany, Bychom tobye dnes 1) zdyely, Cznye ty2) na nebeſa wzyely. Snaznye ſmy to vczynyly, Nebs my3) tebe cznye vzyly, Ze naſſyeho wſſyeho dworu Wyemy plnoſt pro twu pokoru, Opyet ſpolu, kdez andyely Byechu, tu y archandyely. Weſelet ſye wſſychny kuorzy Pro tye, zadna, ſwata marzy, ze gym tye bude chowaty, Swu czyefarzowu poznaty: S prawem ſye mamy radowaty. Neb ty maſí ny bohatyty. Ty nam daſſ naſſyeho krale I tyem wſſyem, gyefſto gyey chwale : 715 740 1) Chybí snad czeſt. — 1) Za tye. — 3) Za Neb ſmy.
Strana 85
Sedmerá radosť panny Marie. 85 745 750 )Ob Z9 755 760 765 Tys nam czny fbor przychylyla krzeſtanſky a otchylyla Ot wyeczneho zatraczenye A przyemnoho radowanye Gyeft w nebeſkych kuorzyech nynye. Weydyz pany nado 1) wſfye panye. hodynat gyeft 2) powſtany, Spyey k wyecznemu radowany; Podyz myle w ſwe kralewſtwo Y tweho ſyna rytyerzſtwo. Dneſt gyeſt poddano wſſye w twu mocz, Sluncze, myeſyecz, den, temna nocz, Tmv,3) ſwyetloſt, oblaky, hwyezdy, Gych wſſyech rozlyczne gyezdy. Raczyz gyty na ſwe ſyeny, Wſfyech hrzyefſnych przyeſtwuczy ſtyeny: Nawſſczyew ſweho ſyna y otczye, Wffyegyedne ſwate trogyczye. Nawſſczyew, opatrzyz ſwe dyetatko, Przyezmylela bozye matko. Poydy, nawſſczyew gyeho, Sweho ſynaczka myleho; Zadat oblyczyegye tweho Wydyety, przyedoſtoyneho Chramu wſſyeho ſwyetu 4) bozſtwye, W nyemzto wzwlekl na ſſye tyeleſenſtwye. Andyely pyegycz tak kraſnye y hlaſnye, Wzyechu gy ſwyeta tyeleſnye 1) Za nade. 4) Za ſwyeta. — 2) Snad za gyeſty. — 3) Za Tma. —
Sedmerá radosť panny Marie. 85 745 750 )Ob Z9 755 760 765 Tys nam czny fbor przychylyla krzeſtanſky a otchylyla Ot wyeczneho zatraczenye A przyemnoho radowanye Gyeft w nebeſkych kuorzyech nynye. Weydyz pany nado 1) wſfye panye. hodynat gyeft 2) powſtany, Spyey k wyecznemu radowany; Podyz myle w ſwe kralewſtwo Y tweho ſyna rytyerzſtwo. Dneſt gyeſt poddano wſſye w twu mocz, Sluncze, myeſyecz, den, temna nocz, Tmv,3) ſwyetloſt, oblaky, hwyezdy, Gych wſſyech rozlyczne gyezdy. Raczyz gyty na ſwe ſyeny, Wſfyech hrzyefſnych przyeſtwuczy ſtyeny: Nawſſczyew ſweho ſyna y otczye, Wffyegyedne ſwate trogyczye. Nawſſczyew, opatrzyz ſwe dyetatko, Przyezmylela bozye matko. Poydy, nawſſczyew gyeho, Sweho ſynaczka myleho; Zadat oblyczyegye tweho Wydyety, przyedoſtoyneho Chramu wſſyeho ſwyetu 4) bozſtwye, W nyemzto wzwlekl na ſſye tyeleſenſtwye. Andyely pyegycz tak kraſnye y hlaſnye, Wzyechu gy ſwyeta tyeleſnye 1) Za nade. 4) Za ſwyeta. — 2) Snad za gyeſty. — 3) Za Tma. —
Strana 86
86 Sedmerá radosť panny Marie. 775 780 785 790 36" Y neſu gy k gyegyemu ſynu, Na nebeſa k hoſpodynu. Tu yſu take apoſſtoly S gynymy ſwatymy byly A wſſyeczko pro vtyeſſenye Y pro gyegye powyſſenye. Tudyez y proroczy ſwyety Poczyechu gye na czeſt pyety, k mnohe wyeczy przyrownagycz Gy, ſymeonem wzywagycz. Prwy nazwal ſwatu marzy Dywnye ſwyeta mocznu zarzy, Yenzto po noczney tmye wzchody. W dywney ſwyetlofty weywody ; Potom ſkrzye ſwyetloſt ſwogy, Puſſczye ſluncze na prawem znogy. Gymzto ſwyet tepl bude A tma wſſye ſwe moczy zbude. Tomu wſſychny rozumyeyte A ſmyſl prawy w ſrdczy ymyeyte, Procz gy gyeſt k zarzy przyrownal, Nebo procz gy tyem ymenem wolal. Snadno tomu rozumyety Muozem, budemly 1) chtye. 2) hodny kazdy ſam po ſobye, Ienz ymyewal nemocz na ſobye, Ze ſye wzdy na nocz obtyezy, Se wſſyech ſtran ſye k ſrdczy ſtyezy. 770 795 1) Za budemy-ly. — 2) Později nadepsáno i, za chtyety.
86 Sedmerá radosť panny Marie. 775 780 785 790 36" Y neſu gy k gyegyemu ſynu, Na nebeſa k hoſpodynu. Tu yſu take apoſſtoly S gynymy ſwatymy byly A wſſyeczko pro vtyeſſenye Y pro gyegye powyſſenye. Tudyez y proroczy ſwyety Poczyechu gye na czeſt pyety, k mnohe wyeczy przyrownagycz Gy, ſymeonem wzywagycz. Prwy nazwal ſwatu marzy Dywnye ſwyeta mocznu zarzy, Yenzto po noczney tmye wzchody. W dywney ſwyetlofty weywody ; Potom ſkrzye ſwyetloſt ſwogy, Puſſczye ſluncze na prawem znogy. Gymzto ſwyet tepl bude A tma wſſye ſwe moczy zbude. Tomu wſſychny rozumyeyte A ſmyſl prawy w ſrdczy ymyeyte, Procz gy gyeſt k zarzy przyrownal, Nebo procz gy tyem ymenem wolal. Snadno tomu rozumyety Muozem, budemly 1) chtye. 2) hodny kazdy ſam po ſobye, Ienz ymyewal nemocz na ſobye, Ze ſye wzdy na nocz obtyezy, Se wſſyech ſtran ſye k ſrdczy ſtyezy. 770 795 1) Za budemy-ly. — 2) Později nadepsáno i, za chtyety.
Strana 87
Sedmerá radosť panny Marie. 87 800 805 810 815 820 Donowadz nocz neprzyſpyege, Dotud lehkofty poymyege, A yakoz poczne mrkaty, Tak mu bude przybywaty Yeho wſſyech 1) ſtran boleſty y mnohe tyezke pakoſty; Wſſaka boleſt ſwu mocz wyda, Nechtyecz daty w noczy klyda, Byeha ſudy y onudy, Muczyecz tyezczye wſſyechny vdy A kdyz zuorzye we wſſye kraſye Wſſyem lydem wydyety da ſye, ynhed lyda wſſyelykeho Sſtrat2) odpudy nemoczneho. kazdy ſye praczny vkroty A nyektery ſye vpoty ; Tak zbude te wſſye nemoczy, S nymzto gyeſt byl w horzy w noczy. Nocz temna3) znamenawaſſe Ewa, prwnye maty naſſye, Genz byeſſe pro ſwe lakomſtwo, Porobyla wſfye krzeſtanſtwo. Pro ny ſye byeſſe ta wyecz ſtala, hrozna tma w ſwyetye poſtala,4) Ze gyeden tako ſbozny nebyeſſe Ny tak doſtoyny .. . . .5) Acz gye y byl bozy ſluhu, 1) Snad za ſe wſſyech. — 2) Za S/traſt. — 3) Za tem- nu. — 4) Za powſtala. — 5) Vynecháno snad: byt mozeſje.
Sedmerá radosť panny Marie. 87 800 805 810 815 820 Donowadz nocz neprzyſpyege, Dotud lehkofty poymyege, A yakoz poczne mrkaty, Tak mu bude przybywaty Yeho wſſyech 1) ſtran boleſty y mnohe tyezke pakoſty; Wſſaka boleſt ſwu mocz wyda, Nechtyecz daty w noczy klyda, Byeha ſudy y onudy, Muczyecz tyezczye wſſyechny vdy A kdyz zuorzye we wſſye kraſye Wſſyem lydem wydyety da ſye, ynhed lyda wſſyelykeho Sſtrat2) odpudy nemoczneho. kazdy ſye praczny vkroty A nyektery ſye vpoty ; Tak zbude te wſſye nemoczy, S nymzto gyeſt byl w horzy w noczy. Nocz temna3) znamenawaſſe Ewa, prwnye maty naſſye, Genz byeſſe pro ſwe lakomſtwo, Porobyla wſfye krzeſtanſtwo. Pro ny ſye byeſſe ta wyecz ſtala, hrozna tma w ſwyetye poſtala,4) Ze gyeden tako ſbozny nebyeſſe Ny tak doſtoyny .. . . .5) Acz gye y byl bozy ſluhu, 1) Snad za ſe wſſyech. — 2) Za S/traſt. — 3) Za tem- nu. — 4) Za powſtala. — 5) Vynecháno snad: byt mozeſje.
Strana 88
88 Sedmerá radosť panny Marie. 830 30" 835 840 845 By neſſel v przvedpekle w tuhu: Iedno wſſychny ſproſtnye ſpolu. ydyechu do toho okolu, W nyemz welyku ſtraſt ygmyegyechu Y tyezke muky trpyechu. Ty wſſychny, genz tu wyezyechu, By gye gyz nebylo wyecze, Den rady wydyety chtyecze, Wzdychachu, zadagycz ſwyetloſt zuornye : Neb wyerzyechu, te ſwyetloſty 2) Ze by byly ynhed proſty, Yakz by ſye zuorzye zgyewyla A ſluneczny blyſket ſtworzyla. Byeſſe w ſwyetye ſmutek v tuha. kdyz ta nocz temna y dluha Byla weſſken ſwyet zatmyla, Swu tmu wſſy temnoſt3) zetmyla. Ta nocz przyemnoho leth ſtala, Ne tak yakz nynye gyeſt mala, Pro nyz ſye nelzye zeſpaty, Az ynhed bude ſwytaty ; Ale one gyfte noczy Byly gſu przyedluzy roczy: Mnoho tyſycz leth pocztucze, yakz ſlyſſymy pyſmo ſwyedczvecze. Te noczy w huſte temnoſty ymyely wſlychny tuhy doſty, Ande gych duffye w bolefty 825 850 1) Za tím mezera. — 2) Snad za temnoſty. — 3) Snad ſwyetloſt.
88 Sedmerá radosť panny Marie. 830 30" 835 840 845 By neſſel v przvedpekle w tuhu: Iedno wſſychny ſproſtnye ſpolu. ydyechu do toho okolu, W nyemz welyku ſtraſt ygmyegyechu Y tyezke muky trpyechu. Ty wſſychny, genz tu wyezyechu, By gye gyz nebylo wyecze, Den rady wydyety chtyecze, Wzdychachu, zadagycz ſwyetloſt zuornye : Neb wyerzyechu, te ſwyetloſty 2) Ze by byly ynhed proſty, Yakz by ſye zuorzye zgyewyla A ſluneczny blyſket ſtworzyla. Byeſſe w ſwyetye ſmutek v tuha. kdyz ta nocz temna y dluha Byla weſſken ſwyet zatmyla, Swu tmu wſſy temnoſt3) zetmyla. Ta nocz przyemnoho leth ſtala, Ne tak yakz nynye gyeſt mala, Pro nyz ſye nelzye zeſpaty, Az ynhed bude ſwytaty ; Ale one gyfte noczy Byly gſu przyedluzy roczy: Mnoho tyſycz leth pocztucze, yakz ſlyſſymy pyſmo ſwyedczvecze. Te noczy w huſte temnoſty ymyely wſlychny tuhy doſty, Ande gych duffye w bolefty 825 850 1) Za tím mezera. — 2) Snad za temnoſty. — 3) Snad ſwyetloſt.
Strana 89
Sedmerá radosť panny Marie. 89 855 860 865 870 31% 875 Tyezczye drzye bez myloſty; Wffyech gych vſt nebylo tuha, Rzkucz: ach noczy, kaks nem dluha! Tyemy 1) tyezczye obklyczyla A ſwyetloſty rozluczyla; Tys ny w ſtraſt, w horze wludyla, Tys nam wſſyech ſmutkuow dobyla, Wſſyechno naffye vtyefſenye tys nam zatratyla nynye. A 2) wſſyech przyemyloſtna zuorzye, Przynes ſtraſtnym vzdrawenye, zgyew naſſych okow zbawenye; progyew ſye zadna ſwyetloſty, Zbaw ny tuzebne temnoſty, Ze wſſye tmy nas, proſymy, wymoz, A nam z naſſye nuzye pomoz; Zgyew ſye przyeſtkwuczy oblaczku, At bude czaka k ſluneczku, Gymz nam byty oſwyeczenu A z wyezenye wyprajwenu. Zgyew ſwe ſmutnym vtyeſſenye, Zbaw ny horzye, w nyemz gſmy nynye. Day boleſtem polehczenye, Zbaw ny toho porobenye. Tak wolachu mnozy ſwyety I mnozy lyde na ſwyetye k ſwyetye marzy, dyewczye czyſte, By zgyewyla ſwyetloſty ſwe. 1) Snad za Tys ny. — 2) Snad za Ach.
Sedmerá radosť panny Marie. 89 855 860 865 870 31% 875 Tyezczye drzye bez myloſty; Wffyech gych vſt nebylo tuha, Rzkucz: ach noczy, kaks nem dluha! Tyemy 1) tyezczye obklyczyla A ſwyetloſty rozluczyla; Tys ny w ſtraſt, w horze wludyla, Tys nam wſſyech ſmutkuow dobyla, Wſſyechno naffye vtyefſenye tys nam zatratyla nynye. A 2) wſſyech przyemyloſtna zuorzye, Przynes ſtraſtnym vzdrawenye, zgyew naſſych okow zbawenye; progyew ſye zadna ſwyetloſty, Zbaw ny tuzebne temnoſty, Ze wſſye tmy nas, proſymy, wymoz, A nam z naſſye nuzye pomoz; Zgyew ſye przyeſtkwuczy oblaczku, At bude czaka k ſluneczku, Gymz nam byty oſwyeczenu A z wyezenye wyprajwenu. Zgyew ſwe ſmutnym vtyeſſenye, Zbaw ny horzye, w nyemz gſmy nynye. Day boleſtem polehczenye, Zbaw ny toho porobenye. Tak wolachu mnozy ſwyety I mnozy lyde na ſwyetye k ſwyetye marzy, dyewczye czyſte, By zgyewyla ſwyetloſty ſwe. 1) Snad za Tys ny. — 2) Snad za Ach.
Strana 90
90 Sedmerá radosť panny Marie. 885 890 895 900 A kdyz ta zuorzye przyekraſna, dywnye ſtkwuczye, dywnye yaſna Wznyde lydu na oſwyetu, Na wykupenye wſſyemu ſwyetu ; Wſſyem ſye ſtalo vtyeſſenye, Nemocznym pro oſwyeczenye. To znamenye czyſte zuorzye. Czna czyſtota ſwate marzye. Ta gyeſt wſſye tmy zatratyla, lyd duchowny, take ſwyeczky A mnohy take pohanſky. A protoz gye ten dobrzye zdyel, kteryz gye gyeft zuorzye przyezdyel Nebo ſkrzye gyegy myloſt, Nawratyla ſye nam ſwyetloſt. Gyz nam nynye ſwyetlu byty A tmy owffem wyecznye zbyty. Ta zuorzye pro gyedno flowcze, zgyewyla nem ſtkwuczye fluncze: Boha ſyna . . . . . ..2) Yenz naſſye gyeſt ſwyetloft gyſta: On gyeft pro ny na ſwyet wſtupyl,3) On ny gye z horzye wykupyl, On nam nawratyl ſpaſſenye, Zbawyl wyeczneho ztraczenye. Ta nam zuorzye ſluncze dala, Boha, gyemuz wezdy chwala, 880 905 1) Za tím mezera. — 2) Nejspíše vynecháno: lezu kryſta. — 2) w nemá se čísti.
90 Sedmerá radosť panny Marie. 885 890 895 900 A kdyz ta zuorzye przyekraſna, dywnye ſtkwuczye, dywnye yaſna Wznyde lydu na oſwyetu, Na wykupenye wſſyemu ſwyetu ; Wſſyem ſye ſtalo vtyeſſenye, Nemocznym pro oſwyeczenye. To znamenye czyſte zuorzye. Czna czyſtota ſwate marzye. Ta gyeſt wſſye tmy zatratyla, lyd duchowny, take ſwyeczky A mnohy take pohanſky. A protoz gye ten dobrzye zdyel, kteryz gye gyeft zuorzye przyezdyel Nebo ſkrzye gyegy myloſt, Nawratyla ſye nam ſwyetloſt. Gyz nam nynye ſwyetlu byty A tmy owffem wyecznye zbyty. Ta zuorzye pro gyedno flowcze, zgyewyla nem ſtkwuczye fluncze: Boha ſyna . . . . . ..2) Yenz naſſye gyeſt ſwyetloft gyſta: On gyeft pro ny na ſwyet wſtupyl,3) On ny gye z horzye wykupyl, On nam nawratyl ſpaſſenye, Zbawyl wyeczneho ztraczenye. Ta nam zuorzye ſluncze dala, Boha, gyemuz wezdy chwala, 880 905 1) Za tím mezera. — 2) Nejspíše vynecháno: lezu kryſta. — 2) w nemá se čísti.
Strana 91
Sedmerá radosť panny Marie. 91 910 Po wſſye czaſy bez przyeſtanye, Do ſudneho dne y nynye. Wzdechnyemz wſſychny k tomu ſluneczku, At raczy w naſſyem ſrdeczku Zazeczy ſwyetloſt obogy, zaduczye zuorzye y ſwogy. —
Sedmerá radosť panny Marie. 91 910 Po wſſye czaſy bez przyeſtanye, Do ſudneho dne y nynye. Wzdechnyemz wſſychny k tomu ſluneczku, At raczy w naſſyem ſrdeczku Zazeczy ſwyetloſt obogy, zaduczye zuorzye y ſwogy. —
Strana 92
92 O smrtedlnosti. 5 10 15 Izte ſwyeta obludneho, Nenyet 1) na nyem nycz gyſteho.") Nemoz3) by4) czo5) takeho. Aby 6) bylo czo wyerneho:?) vzrzyſſ czloweka zdraweho, Welmy S) weſeleho ; Yakz ſmrt przyde, wrah kazdeho, Gyednot9) dyegy, nenyet 11) gyeho. Tot 11) gyeft bozye vſtawenye. ze czloweczy przyrozenye Sweho newye nycz ſkonczenye; Tak 12) nam ſwyedczy ſwate cztenye. Protoz 13) lydem gyeft wyedyety y 14) wzdy na to peczy 15) gmyety, Aby ſtarzy yako 16) dyety wzdy 17) ſmrt myely na pamyety. Nebo czlowek, zdraw gſa, y 18) chody 31" 1) Nenye U. a K. — 2) gineho K. — 3) Nemozt U. — 1) Za byty. — 5) nicz U.; nicz takoweho K. — °) yenz by H. Bi U. — 7) wieczneho H. a K.; kde wieczneho U. — 8) Vynecháno nejspíše owſſem aneb dobrzye; welmy dobrzie H. a U. Welmi owffem K. — 3) rednozt H.; gednoz K. — 10) nenye H. — 11) To K. — 12) tott K. — 13) Neb to U.; Proto K. — 14) a K. — 15) pamiet K. — 16) y wſſe K. — 17) wzda H. — 18) Vynecháno v H., U. a K.
92 O smrtedlnosti. 5 10 15 Izte ſwyeta obludneho, Nenyet 1) na nyem nycz gyſteho.") Nemoz3) by4) czo5) takeho. Aby 6) bylo czo wyerneho:?) vzrzyſſ czloweka zdraweho, Welmy S) weſeleho ; Yakz ſmrt przyde, wrah kazdeho, Gyednot9) dyegy, nenyet 11) gyeho. Tot 11) gyeft bozye vſtawenye. ze czloweczy przyrozenye Sweho newye nycz ſkonczenye; Tak 12) nam ſwyedczy ſwate cztenye. Protoz 13) lydem gyeft wyedyety y 14) wzdy na to peczy 15) gmyety, Aby ſtarzy yako 16) dyety wzdy 17) ſmrt myely na pamyety. Nebo czlowek, zdraw gſa, y 18) chody 31" 1) Nenye U. a K. — 2) gineho K. — 3) Nemozt U. — 1) Za byty. — 5) nicz U.; nicz takoweho K. — °) yenz by H. Bi U. — 7) wieczneho H. a K.; kde wieczneho U. — 8) Vynecháno nejspíše owſſem aneb dobrzye; welmy dobrzie H. a U. Welmi owffem K. — 3) rednozt H.; gednoz K. — 10) nenye H. — 11) To K. — 12) tott K. — 13) Neb to U.; Proto K. — 14) a K. — 15) pamiet K. — 16) y wſſe K. — 17) wzda H. — 18) Vynecháno v H., U. a K.
Strana 93
O smrtedlnosti. 93 20 25 30 35 A kdyz gyemu nycz neſſkody, Na to 1) pomnyety nerody, Nalyt ſye mu2) ſmrt nahody. A kdyz gyemu dotkne3) roha, Vzaſna ſye1) hrzyechuow mnoha, Wzpomynaty bude boha,5) Czoz6) neczynyl, dobrzye moha.7) kdyzt gyz bude w boku 8) klanye A u ſrdczye wzpodpyeranye,2) Rad by plnyl ſwe 10) pokanye, Kdyzt 11) gyz bude ne 12) do ſpanye. Pomny na buoh przy twem 13) zdrawy, po prawdye d 15) tye buoh oprawy, Na wſſyem 16) ſwyetye peczye zbawy I w twey 17) duſſy blahoflawy. 18) Buoh czloweka ſprawedlneho, Ktoz wen wyerzy, y kazdeho 20) yako oka ſtrzyeze ſweho, Nezahuby ny ktereho.21) Za zywota za zdraweho 19) 14) 1) na ſmrt K. — 2) gemu H. a U.; nali ſe gemu K. 3) dozze H.; dogde U. — 1) vzaſne ſe K. — 5) Tento a ná- sledující verš v U. vynechán. — 6) Ze K. — 7) a moha K. — 8) Kehdyz bude z boku H. Kdyzto bude w boku U. a K. 9) a o ſirrdczy zpodpieraníe H. A pod ſrdczem wpozdwiha- nye U.; podgimanie K. — 10) trpiel wſſe U. — 11) kdiz H. a U. — 12) nebude K. — 13) ſwem K. — 14) kdyz ſi w zdrawie U. — 15) d nemá se čísti. — 16) Na ſſem H. Na tom U. — 17) I twu U. — 18) y twu duſſi zblahoflawij K. — 19) ſpra- wedliweho K. — 20) wſelikeho H.; kazdeho (bez y) U. — 21) nykdy ieho H. a K. Nezahanbi nykdý geho U.
O smrtedlnosti. 93 20 25 30 35 A kdyz gyemu nycz neſſkody, Na to 1) pomnyety nerody, Nalyt ſye mu2) ſmrt nahody. A kdyz gyemu dotkne3) roha, Vzaſna ſye1) hrzyechuow mnoha, Wzpomynaty bude boha,5) Czoz6) neczynyl, dobrzye moha.7) kdyzt gyz bude w boku 8) klanye A u ſrdczye wzpodpyeranye,2) Rad by plnyl ſwe 10) pokanye, Kdyzt 11) gyz bude ne 12) do ſpanye. Pomny na buoh przy twem 13) zdrawy, po prawdye d 15) tye buoh oprawy, Na wſſyem 16) ſwyetye peczye zbawy I w twey 17) duſſy blahoflawy. 18) Buoh czloweka ſprawedlneho, Ktoz wen wyerzy, y kazdeho 20) yako oka ſtrzyeze ſweho, Nezahuby ny ktereho.21) Za zywota za zdraweho 19) 14) 1) na ſmrt K. — 2) gemu H. a U.; nali ſe gemu K. 3) dozze H.; dogde U. — 1) vzaſne ſe K. — 5) Tento a ná- sledující verš v U. vynechán. — 6) Ze K. — 7) a moha K. — 8) Kehdyz bude z boku H. Kdyzto bude w boku U. a K. 9) a o ſirrdczy zpodpieraníe H. A pod ſrdczem wpozdwiha- nye U.; podgimanie K. — 10) trpiel wſſe U. — 11) kdiz H. a U. — 12) nebude K. — 13) ſwem K. — 14) kdyz ſi w zdrawie U. — 15) d nemá se čísti. — 16) Na ſſem H. Na tom U. — 17) I twu U. — 18) y twu duſſi zblahoflawij K. — 19) ſpra- wedliweho K. — 20) wſelikeho H.; kazdeho (bez y) U. — 21) nykdy ieho H. a K. Nezahanbi nykdý geho U.
Strana 94
94 O smrtedlnosti. 32" 45 50 Ktoz pomny na tworczye 1) ſweho, Bude gmyety myloft gyeho, Oſtrzyeze ho 2) wſſyeho zleho. Procz, czlowecze, pyſſen3) chodyfl. Proty bohu pychu Ii plodyſſ? Tyem ſwe 1) duſſy welmy5) ſſkodyſi, Na ſmrt") pomnvety nerodyſſ. Procz na pychoſt7) tolyk wzkladaſ! A o duſſy nycz nehladaſſ?S) 10 Wezdy") chwaly ſwyeczke zadaſſ To by byla lepſſye rada, Czoz na pychoſt! 1) czlowek wzklada.1:) Byl by lepy, 13) pro buoh dada. O czlowecze, pomny na to, yenzto 14) lepaſſ na ſy 15) zlato, A tye opyet wlozye w blato, Czos vczynyl, 16) ſtanet za to. Tam pychofty 17) wſſyem 18) vkratye. Przyed buoh nelzye gyty w zlatye; 55 1) na boha U. — 2) geho U. — 3) piſſnye U. a K. 4) ſwey H. a U. — 5) mnoho K. — 6) na buoh H. — 7) na pichu U. a K. — 3) a boha ſye nedokladas H., U. a K. — 9) wzdy K. — 10) hledaſf U. Za tím následuje v H. a K. verš, který v našem rukopise již výše se nalézá: a o duſſy nycz nehladaſs, a v U. verš: A na duſhi nicz netbaſſ. Vyne- chán tu verš: „a boha ſye nedokladaſſ“, jak psáno v H., U. a K. — 11) na pichu U. a K. — 12) wklada U. Za tím vynechán verš, který v U. a K. zní: Pro nyz biwa duſſy wada. — 13) Lepe bi bil U.; byl by lepe K. — 10) Genz U. Ze ty K. — 15) Chybně za na ſye. — 16) Czoz vtiezyſf U. — 17) pychy K. — 18) wiſie U. a K.
94 O smrtedlnosti. 32" 45 50 Ktoz pomny na tworczye 1) ſweho, Bude gmyety myloft gyeho, Oſtrzyeze ho 2) wſſyeho zleho. Procz, czlowecze, pyſſen3) chodyfl. Proty bohu pychu Ii plodyſſ? Tyem ſwe 1) duſſy welmy5) ſſkodyſi, Na ſmrt") pomnvety nerodyſſ. Procz na pychoſt7) tolyk wzkladaſ! A o duſſy nycz nehladaſſ?S) 10 Wezdy") chwaly ſwyeczke zadaſſ To by byla lepſſye rada, Czoz na pychoſt! 1) czlowek wzklada.1:) Byl by lepy, 13) pro buoh dada. O czlowecze, pomny na to, yenzto 14) lepaſſ na ſy 15) zlato, A tye opyet wlozye w blato, Czos vczynyl, 16) ſtanet za to. Tam pychofty 17) wſſyem 18) vkratye. Przyed buoh nelzye gyty w zlatye; 55 1) na boha U. — 2) geho U. — 3) piſſnye U. a K. 4) ſwey H. a U. — 5) mnoho K. — 6) na buoh H. — 7) na pichu U. a K. — 3) a boha ſye nedokladas H., U. a K. — 9) wzdy K. — 10) hledaſf U. Za tím následuje v H. a K. verš, který v našem rukopise již výše se nalézá: a o duſſy nycz nehladaſs, a v U. verš: A na duſhi nicz netbaſſ. Vyne- chán tu verš: „a boha ſye nedokladaſſ“, jak psáno v H., U. a K. — 11) na pichu U. a K. — 12) wklada U. Za tím vynechán verš, který v U. a K. zní: Pro nyz biwa duſſy wada. — 13) Lepe bi bil U.; byl by lepe K. — 10) Genz U. Ze ty K. — 15) Chybně za na ſye. — 16) Czoz vtiezyſf U. — 17) pychy K. — 18) wiſie U. a K.
Strana 95
O smrtedlnosti. 95 60 65 70 Podle gynych lehneſſ 1) v blatye, Ande zadny ) netba na tye. Proty bohu procz ſye wznymaſſ? Na wſſye3) hrzyechy 4) ſam 5) poczynaſſ. Czyzye ſbozye ze otgymaſſ, 6) Czo dle na ſmrt newzpomynaſſ?" Bywſſe zywu y vmrzyety,7) od ſmrty ſye newydrzyety.S) W to ne kazdy czlowek wyerzy, Snad lakomy gſu nyekterzy; Donyz raczyff, czyzye berzy,9) To 10) wſfye gyeden den odmyerzy. Smrt wzdy ſtogy v podwogye,11) Gy z 12) newydyff, tudyez ſtogye; Znamenawa ſkutky twogye, Newydeſf 13) ſ ny nykdy bogye. Smrt, wzdy chodyecz, 11) vpomyna, 15) bozyeho proſte ſyna, Rzkucz: By wam 16) ſeſſla waſſye wyna, Nynye gyeſt toho hodyna. 75 1) lezeſs K. — 2) Ano nykde U.; anot nizadny K. — 3) Snad za na ſwe, jak jest v U. a K. — 4) horze K. 5) nezpomynaſl U. — 6) Acz fie zbozie neotgymaſ U. Lepší pořádek v K., kde následuje verš 60 za 61. — 7) y nebiti U. — 3) nelze wydrzieti K.; za tímto zde chybějí dva verše, jak čteme v U. a K.: Muſi (muſyt K.) tamo kazdy giti - Se wíſeho ſwieta newidieti (na tom fwietie ne wzdy byti K.). — 3) brati čzizle ſbozie K. — 10) Tot U. a K. — 11) Tento a následující tři verše vynechány v U. — 12) e nadepsáno. — 13) Lépe: nevgdeſs K. — 14) Smrt chodieczy U. a K. — 15) A rzkucz U. — 16) wem U.
O smrtedlnosti. 95 60 65 70 Podle gynych lehneſſ 1) v blatye, Ande zadny ) netba na tye. Proty bohu procz ſye wznymaſſ? Na wſſye3) hrzyechy 4) ſam 5) poczynaſſ. Czyzye ſbozye ze otgymaſſ, 6) Czo dle na ſmrt newzpomynaſſ?" Bywſſe zywu y vmrzyety,7) od ſmrty ſye newydrzyety.S) W to ne kazdy czlowek wyerzy, Snad lakomy gſu nyekterzy; Donyz raczyff, czyzye berzy,9) To 10) wſfye gyeden den odmyerzy. Smrt wzdy ſtogy v podwogye,11) Gy z 12) newydyff, tudyez ſtogye; Znamenawa ſkutky twogye, Newydeſf 13) ſ ny nykdy bogye. Smrt, wzdy chodyecz, 11) vpomyna, 15) bozyeho proſte ſyna, Rzkucz: By wam 16) ſeſſla waſſye wyna, Nynye gyeſt toho hodyna. 75 1) lezeſs K. — 2) Ano nykde U.; anot nizadny K. — 3) Snad za na ſwe, jak jest v U. a K. — 4) horze K. 5) nezpomynaſl U. — 6) Acz fie zbozie neotgymaſ U. Lepší pořádek v K., kde následuje verš 60 za 61. — 7) y nebiti U. — 3) nelze wydrzieti K.; za tímto zde chybějí dva verše, jak čteme v U. a K.: Muſi (muſyt K.) tamo kazdy giti - Se wíſeho ſwieta newidieti (na tom fwietie ne wzdy byti K.). — 3) brati čzizle ſbozie K. — 10) Tot U. a K. — 11) Tento a následující tři verše vynechány v U. — 12) e nadepsáno. — 13) Lépe: nevgdeſs K. — 14) Smrt chodieczy U. a K. — 15) A rzkucz U. — 16) wem U.
Strana 96
96 O smrtedlnosti. 80 32 85 90 95 Nynye ymate ſwyet po woly ; Lecz bud doma lecz na poly, pomny na ſmrt, kdez gly koly, Acz ſyt 1) tebe y 2) neboly. Smrty nenye czeho3) ſlyty, Kohoz ona gme4) ſye5) ſnubyty, Bud ne muſſy6) gyty, Nemu'z7) ſye gye odmlvwyty.) Zlo ſye ſ ny9) obyeraty, 11) kohoz 10) ona gyednu chwaty, I gyeden ſye zyw 12) newraty, Neb kazdemu 13) tam oſtaty. kdyz 14) czyzyeho nenawratyſſ, 15) Bozy myloſt pro to 16) ztratyſſ, Sweho ſſczeſtye tyem 17) vkratyſſ A ſwu duſſy wzdy 18) zaplatyfſ. O hrzyeſſnycze, ſ kym ſye radyſſ, Nemudrzye ſye ſ bohem wadyſſ. wſſyeho ſwyeta nezahladyſſ, Any 19) boha ſ nebe ſadyſſ. 20) Wydyſf, czo ſye gynym dyege, ze21) kazdemu ſmrt neprzyege; 1) Snad za ſycz. — 2) Acz tebe nicz U. a K. — 3) Wiez ſ ſmrti nenve czo U.; Smrtit nenie nicz K. — 1) Za gmye. 5) poczne K. — 6) Za neprazden muſſy, jak v U. a K. — 7) nelze K. — s) Nelzie ſre geſt gie kde ſkriti U. — 9) Za ge ſ ny, jak K. — 10) Kohozt U. a K. — 11) lapi U. — 12) Ge- den fie od nye U. — 13) Y knyezatom U.; kazdemut geſt K. — 14) A kdyz K. — 15) newratiſs K. — 16) wiernye U. — 17) hned U.; ſkutka w tom K. — 18) wſſe U. — 19) aniz K. — 20) Za ſſadyll, jak v U. a K. — 21) I v U. a K.
96 O smrtedlnosti. 80 32 85 90 95 Nynye ymate ſwyet po woly ; Lecz bud doma lecz na poly, pomny na ſmrt, kdez gly koly, Acz ſyt 1) tebe y 2) neboly. Smrty nenye czeho3) ſlyty, Kohoz ona gme4) ſye5) ſnubyty, Bud ne muſſy6) gyty, Nemu'z7) ſye gye odmlvwyty.) Zlo ſye ſ ny9) obyeraty, 11) kohoz 10) ona gyednu chwaty, I gyeden ſye zyw 12) newraty, Neb kazdemu 13) tam oſtaty. kdyz 14) czyzyeho nenawratyſſ, 15) Bozy myloſt pro to 16) ztratyſſ, Sweho ſſczeſtye tyem 17) vkratyſſ A ſwu duſſy wzdy 18) zaplatyfſ. O hrzyeſſnycze, ſ kym ſye radyſſ, Nemudrzye ſye ſ bohem wadyſſ. wſſyeho ſwyeta nezahladyſſ, Any 19) boha ſ nebe ſadyſſ. 20) Wydyſf, czo ſye gynym dyege, ze21) kazdemu ſmrt neprzyege; 1) Snad za ſycz. — 2) Acz tebe nicz U. a K. — 3) Wiez ſ ſmrti nenve czo U.; Smrtit nenie nicz K. — 1) Za gmye. 5) poczne K. — 6) Za neprazden muſſy, jak v U. a K. — 7) nelze K. — s) Nelzie ſre geſt gie kde ſkriti U. — 9) Za ge ſ ny, jak K. — 10) Kohozt U. a K. — 11) lapi U. — 12) Ge- den fie od nye U. — 13) Y knyezatom U.; kazdemut geſt K. — 14) A kdyz K. — 15) newratiſs K. — 16) wiernye U. — 17) hned U.; ſkutka w tom K. — 18) wſſe U. — 19) aniz K. — 20) Za ſſadyll, jak v U. a K. — 21) I v U. a K.
Strana 97
O smrtedlnosti. 97 105 110 115 Kdyzt ſye kto lepſſy 1) nadyege, Nalyt gyemu ſmrt przyſpyege." Wzpomyen otcze3) y na dyeda, poſtyhla gye ſmrtna4) byeda, ſnad 5) Snad gyeſt gych truchla") beſſyeda. Procz zle czynyff, a to wyeda? Tez ſamemu tobye bude; Nykdy?) ſwyeta neprzyebude, Ze8) kazdeho ſmrt dobude. Zaloftywye wſſyem nam bude." kakozkoly tyffye 10) chody, Wſſak kazdemu 11) ſylnye ſſkody, Wezda 12) lydem zaloft plody, Za oboyek wes ſwyet wody. Smrt gyeft welmy chytra knyeny, Nerada ſye dluoho czyeny, 14) Gyedno wſſyechny, 15) kterez myeny, Y z wyſokych wydrze ſyeny. Dluhych 16) rokuow nycz nedawa, To ſye gyegy moczy 18) ſtawa, 13) 100 7) 1) kdyz ſie kto lepſſieho U.; kdy ſe lepſne kto K 2) den przigede U.; den priſpiege K. — 3) Zpomyen na otcze U. a K. — 1) ſmrtedlna U., ſylna K. — 5) ſnad nepřeškrt- nuto, ačkoliv jest zbytečno. — 6) f ſmrti gich U. — 7) Chybně za: Nykdo; Zadny U.; nizadny K. — 8) Ach U.; y K. — 9) ſhude U. a K. — 10) yakoz tiſſe welmi K. — 11) Kazde- muty U.; a kazdemu K. — 12) wzdy K. — 13) nynye U.; ticha welmi knieni K. — 14) dluho czienye U.; mnoho cze- nij K. — 15) Gednot wſſe U. — 16) delfſich K. — 17) Del- ſſich rokow neodklada U. — 18) w gegrem prawie U.
O smrtedlnosti. 97 105 110 115 Kdyzt ſye kto lepſſy 1) nadyege, Nalyt gyemu ſmrt przyſpyege." Wzpomyen otcze3) y na dyeda, poſtyhla gye ſmrtna4) byeda, ſnad 5) Snad gyeſt gych truchla") beſſyeda. Procz zle czynyff, a to wyeda? Tez ſamemu tobye bude; Nykdy?) ſwyeta neprzyebude, Ze8) kazdeho ſmrt dobude. Zaloftywye wſſyem nam bude." kakozkoly tyffye 10) chody, Wſſak kazdemu 11) ſylnye ſſkody, Wezda 12) lydem zaloft plody, Za oboyek wes ſwyet wody. Smrt gyeft welmy chytra knyeny, Nerada ſye dluoho czyeny, 14) Gyedno wſſyechny, 15) kterez myeny, Y z wyſokych wydrze ſyeny. Dluhych 16) rokuow nycz nedawa, To ſye gyegy moczy 18) ſtawa, 13) 100 7) 1) kdyz ſie kto lepſſieho U.; kdy ſe lepſne kto K 2) den przigede U.; den priſpiege K. — 3) Zpomyen na otcze U. a K. — 1) ſmrtedlna U., ſylna K. — 5) ſnad nepřeškrt- nuto, ačkoliv jest zbytečno. — 6) f ſmrti gich U. — 7) Chybně za: Nykdo; Zadny U.; nizadny K. — 8) Ach U.; y K. — 9) ſhude U. a K. — 10) yakoz tiſſe welmi K. — 11) Kazde- muty U.; a kazdemu K. — 12) wzdy K. — 13) nynye U.; ticha welmi knieni K. — 14) dluho czienye U.; mnoho cze- nij K. — 15) Gednot wſſe U. — 16) delfſich K. — 17) Del- ſſich rokow neodklada U. — 18) w gegrem prawie U.
Strana 98
98 O smrtedlnosti. 33" 130 135 Ze wytyezuom 1) odolawa, A to czyny podle prawa. Kde 2) ſye chcze ten wytyez wzyety, by ſye mohl ſmrty wydrzyety, 4) Nebo ſ ny5) walku ymyety, kdyz buoh nechcze6) komu przyety? Wſfye ſllechtyczye y wſſye krale, Bud za morzem nebo 7) dale, Sama chodyecz,8) welmy v male") Po wſſyem ſwyetu 10) wſſye przyewale. 11) Zywe bozye wſſye ſtworzenye Podle knyezneho ſtworzenye 12) k ſmrty nema zadneho 13) korzenye. Y 14) w zahradach gyeho nenye. Protozt 15) razy, oſtrzyehay ſye, 16) Wſlyech twych hrzyechuow wyernye kay ſye, 18) potom gynych choway ſye. 19 Po wſſye czaſy „ ſtrzyez ſye „ſmrty, Muſyſſ ſ ny 20) w horzy byty, 7 129 1) ginochom K. Tento verš vynechán v U. — 2) kdez U.; y kde K. — 3) wzycty vynecháno v U., jakož i následující tři verše. — 1) otgieti K. — 5) neb ſ nij kteru K. — 6) ne- chcze vynecháno v K. — 7) aneb U. — 3) chodij K — 9) wale U.; w male K. — 10) ſwietle U. — 11) Prawe bozie vſtawenye U. — 12) Snad za ſwyedczenye, jak jest v U. a K. — 13) Proti ſmrti nicz U.; k ſmrti neme nicz K. — 14) ni K. — 15) Protoz K. — 16) Za tím verš vynechán, který zní v U. a K.: Czos (Czo K.) zle czynyl (cziniſs K.) zpowieday ſie. — 17) Z twich wſſiech hrziechow pokay fie U. — 18) Za vchoway ſve, jak v U. a K. — 9) „ „ znamená, že se má čísti: ſmrty ſtrzyez ſye, ačkoliv rým tomu se příčí. — 20) Vynecháno neb; Neb ſ ny mufiff U. a K.
98 O smrtedlnosti. 33" 130 135 Ze wytyezuom 1) odolawa, A to czyny podle prawa. Kde 2) ſye chcze ten wytyez wzyety, by ſye mohl ſmrty wydrzyety, 4) Nebo ſ ny5) walku ymyety, kdyz buoh nechcze6) komu przyety? Wſfye ſllechtyczye y wſſye krale, Bud za morzem nebo 7) dale, Sama chodyecz,8) welmy v male") Po wſſyem ſwyetu 10) wſſye przyewale. 11) Zywe bozye wſſye ſtworzenye Podle knyezneho ſtworzenye 12) k ſmrty nema zadneho 13) korzenye. Y 14) w zahradach gyeho nenye. Protozt 15) razy, oſtrzyehay ſye, 16) Wſlyech twych hrzyechuow wyernye kay ſye, 18) potom gynych choway ſye. 19 Po wſſye czaſy „ ſtrzyez ſye „ſmrty, Muſyſſ ſ ny 20) w horzy byty, 7 129 1) ginochom K. Tento verš vynechán v U. — 2) kdez U.; y kde K. — 3) wzycty vynecháno v U., jakož i následující tři verše. — 1) otgieti K. — 5) neb ſ nij kteru K. — 6) ne- chcze vynecháno v K. — 7) aneb U. — 3) chodij K — 9) wale U.; w male K. — 10) ſwietle U. — 11) Prawe bozie vſtawenye U. — 12) Snad za ſwyedczenye, jak jest v U. a K. — 13) Proti ſmrti nicz U.; k ſmrti neme nicz K. — 14) ni K. — 15) Protoz K. — 16) Za tím verš vynechán, který zní v U. a K.: Czos (Czo K.) zle czynyl (cziniſs K.) zpowieday ſie. — 17) Z twich wſſiech hrziechow pokay fie U. — 18) Za vchoway ſve, jak v U. a K. — 9) „ „ znamená, že se má čísti: ſmrty ſtrzyez ſye, ačkoliv rým tomu se příčí. — 20) Vynecháno neb; Neb ſ ny mufiff U. a K.
Strana 99
O smrtedlnosti. 99 Zadnemu gye nezbyty, 1) Any ſye gye kde lzye2) ſkryty Wye wſfye zemye y wſfye wlafty. Wye wſſye leſy y wſſye chraſty," Nykomu 4) gye nelzye zkraſty: Kdez5) przyemuoze, neklad maſty. wye wſſye myeſta y wſſye hrady, 145 Wffye 6) klaſftery y oſady; vteczy gye nelzye kady, Dobrzye gye7) gyeſt8) znamo wſſady. W uhrzyech, w nyemczych, v morawye,2) W czechach, v polas, w ſwytawye, 10) Obeczno gye gyeſt wſfye 11) prawye, kdez 12) zawyta, nelzye zdrawye. 13) Po wſſyech zemyech mezy myefty Zchodyla gyeſt wſlyechny 15) czyefty, I wſfye ſtezky 16) fu gye 17) zwyefty ; 155 Tak gyeſt 18) chytra, ſam to wyez ty. 19) Zakon, 20) ſye gye oſtrzyehaty, 14) 140 150 9 1) Snad za nelzye zbyty; Nykomemu (nizadnemu K.) gie nelzye zbity U. a K. — 2) moz U.; muoz K. — 3) Tento a následující verš vynechán v U. — 4) nízadnemu K. — 5) Czoz K. — 6) wie wſſe K. — 7) giei U. — 3) vteczy gie K. — 9) v wlaſfiech y w morawie U. a K. — 10) W nyem- czich w czechach y w kralowie U.; w niemczych w polfſtie y w zitawie K. — 11) grey wſſudi U.; gie wſſady K. — 12) kdyz U. — 13) Za tím následují v U. verše 211—266. — 14) Verš 152 v U. vynechán. — 15) wſſeczky K.; Smrt geft zchodila wſſe U. — 16) ſkaly K. — 17) grey U. — 18) Kak ge U.; tak ge K. — 19) to wyez ty vynecháno v U.; ſami wiezte K. Za tím verš v U.: Ny zadnemu nechcze przyety. — 20) Razyt U.
O smrtedlnosti. 99 Zadnemu gye nezbyty, 1) Any ſye gye kde lzye2) ſkryty Wye wſfye zemye y wſfye wlafty. Wye wſſye leſy y wſſye chraſty," Nykomu 4) gye nelzye zkraſty: Kdez5) przyemuoze, neklad maſty. wye wſſye myeſta y wſſye hrady, 145 Wffye 6) klaſftery y oſady; vteczy gye nelzye kady, Dobrzye gye7) gyeſt8) znamo wſſady. W uhrzyech, w nyemczych, v morawye,2) W czechach, v polas, w ſwytawye, 10) Obeczno gye gyeſt wſfye 11) prawye, kdez 12) zawyta, nelzye zdrawye. 13) Po wſſyech zemyech mezy myefty Zchodyla gyeſt wſlyechny 15) czyefty, I wſfye ſtezky 16) fu gye 17) zwyefty ; 155 Tak gyeſt 18) chytra, ſam to wyez ty. 19) Zakon, 20) ſye gye oſtrzyehaty, 14) 140 150 9 1) Snad za nelzye zbyty; Nykomemu (nizadnemu K.) gie nelzye zbity U. a K. — 2) moz U.; muoz K. — 3) Tento a následující verš vynechán v U. — 4) nízadnemu K. — 5) Czoz K. — 6) wie wſſe K. — 7) giei U. — 3) vteczy gie K. — 9) v wlaſfiech y w morawie U. a K. — 10) W nyem- czich w czechach y w kralowie U.; w niemczych w polfſtie y w zitawie K. — 11) grey wſſudi U.; gie wſſady K. — 12) kdyz U. — 13) Za tím následují v U. verše 211—266. — 14) Verš 152 v U. vynechán. — 15) wſſeczky K.; Smrt geft zchodila wſſe U. — 16) ſkaly K. — 17) grey U. — 18) Kak ge U.; tak ge K. — 19) to wyez ty vynecháno v U.; ſami wiezte K. Za tím verš v U.: Ny zadnemu nechcze przyety. — 20) Razyt U.
Strana 100
100 O smrtedlnosti. 160 165 23 33 170 175 Sweho, czoz muoz, 1) pro buoh daty, Czyzyeho nycz nezadaty, Wſſyeho zleho ſye2) oſtaty. Gyeſſto czyzye beru rady, lecz bud ſtary nebo3) mlady, Gymzto dyabel na to rady, Mrzye bohu yako hady. Muſyſf, 4) czyzyeho lehko zbuda, To wyeſſ5) gyſtye bez obluda, Az bo zyeho doydeſſ ſuda, Wzdat odplatu 6) tweho truda.") Czoz na duſſy zyſſczeſſ8) ſbozye. S tobut gyeho nycz9) newlozye, Ny matrafuow ny rohozye, Nycz newezmeſſ kromye kuozye. 10 hrzyeffye 11) we dne, take 12) w noczy. I newyerzyff bozye 13) moczy, By tye kehdy 14) mohl przyemoczy, Awſfak przydu twogy roczy.15) Aze 16) lezeſf, ſtrachy hledye. Ano twarz twogye wſſye 17) bledye, 1) muozeſs K. — 2) geft U. a K. — 5) lecz bud U. . K. — 1) Nejspíše za Mnyz, jak má M; Mnyfl K. —3) Snad za wyez; To wyez czyele U.; to wiez dobrze K. — 6) wzdyt odplatij K. — 7) Gedno v pekle lozie U. — °) Any ſtrziebra any U. — 9) S tebu geho w row U. — 1°) Tento verš vy- nechán v U. — 11) Hrzieſſiſi U. — 12) yako U.; takmierz K. — 13) bozrei U. — 14) kde U.; By tre Buoh mohl kdy K. — 15) czaſy U. — 16) Az U.; Az ty K. — 13) twarz wſſeczkna U.; a twarz na tobie wſſeczka zbledie K.
100 O smrtedlnosti. 160 165 23 33 170 175 Sweho, czoz muoz, 1) pro buoh daty, Czyzyeho nycz nezadaty, Wſſyeho zleho ſye2) oſtaty. Gyeſſto czyzye beru rady, lecz bud ſtary nebo3) mlady, Gymzto dyabel na to rady, Mrzye bohu yako hady. Muſyſf, 4) czyzyeho lehko zbuda, To wyeſſ5) gyſtye bez obluda, Az bo zyeho doydeſſ ſuda, Wzdat odplatu 6) tweho truda.") Czoz na duſſy zyſſczeſſ8) ſbozye. S tobut gyeho nycz9) newlozye, Ny matrafuow ny rohozye, Nycz newezmeſſ kromye kuozye. 10 hrzyeffye 11) we dne, take 12) w noczy. I newyerzyff bozye 13) moczy, By tye kehdy 14) mohl przyemoczy, Awſfak przydu twogy roczy.15) Aze 16) lezeſf, ſtrachy hledye. Ano twarz twogye wſſye 17) bledye, 1) muozeſs K. — 2) geft U. a K. — 5) lecz bud U. . K. — 1) Nejspíše za Mnyz, jak má M; Mnyfl K. —3) Snad za wyez; To wyez czyele U.; to wiez dobrze K. — 6) wzdyt odplatij K. — 7) Gedno v pekle lozie U. — °) Any ſtrziebra any U. — 9) S tebu geho w row U. — 1°) Tento verš vy- nechán v U. — 11) Hrzieſſiſi U. — 12) yako U.; takmierz K. — 13) bozrei U. — 14) kde U.; By tre Buoh mohl kdy K. — 15) czaſy U. — 16) Az U.; Az ty K. — 13) twarz wſſeczkna U.; a twarz na tobie wſſeczka zbledie K.
Strana 101
O smrtedlnosti. 101 180 185 190 Ande 1) k tobye knyezye ſledye,2) Tu wſſye horze po nas gde.3) O hrzyefſnycze, 1) czo dyeſſ tomu. Az tye gyz5) poneſu6) z domu, Rad by ſweho przydal k tomu, Acz ſy kdy czo odyal7) komu. Ale nebude kde8) wzyety Any v koho zagyety, Zaſtawyl by wſſye9) ſwe dyety, By ſye mohl z horzye 10) wydrzyety. Tam przyetele neſpomohu, Acz by rady, 11) y nemohu, Iakz tam gyednu wſtupyſſ 12) nohu, 13) Nez ſye gyedno ... . Tamot nykto neſpomoze kromye tebe, ſwrchny boze A marya, ſwyetla rozye, 15) 195 komuz raczy . . . . . 14) 1) Ano U. — 2) tobie to mluwim v prawdie K. — 3) Snad za poznaſſ wyedye; Tu ſwe hrziechi poznaſſ cziele U; tu ſwe horze poznaſs wiedie K. — 4) O hrzieſſnyku U. — 5) gyz vynecháno v K. — 6) Kdyz tie poneſu wen U. — 7) ſy tehdy ſſkodil K. — 8) I nebude kde czo U.; Ano nebude kde czo K. — 9) raad K. — 10) z tuhi U. — 11) Acz bi chtiely U. — 12) ſtupiſf U. a K. — 13) Chybí nejspíše: modli bohu, jak se čte v K. V U. zni tento verš takto: Toz vczygeli tuhu mnohu. — 11) Tamt zadny nepomoze U.; Tamtt y zadny neſpomuoze K. — 15) Verš nedopsán a ko- nec jeho zní dle U. takto: ta ſpomoze a dle K: ta po- mucze.
O smrtedlnosti. 101 180 185 190 Ande 1) k tobye knyezye ſledye,2) Tu wſſye horze po nas gde.3) O hrzyefſnycze, 1) czo dyeſſ tomu. Az tye gyz5) poneſu6) z domu, Rad by ſweho przydal k tomu, Acz ſy kdy czo odyal7) komu. Ale nebude kde8) wzyety Any v koho zagyety, Zaſtawyl by wſſye9) ſwe dyety, By ſye mohl z horzye 10) wydrzyety. Tam przyetele neſpomohu, Acz by rady, 11) y nemohu, Iakz tam gyednu wſtupyſſ 12) nohu, 13) Nez ſye gyedno ... . Tamot nykto neſpomoze kromye tebe, ſwrchny boze A marya, ſwyetla rozye, 15) 195 komuz raczy . . . . . 14) 1) Ano U. — 2) tobie to mluwim v prawdie K. — 3) Snad za poznaſſ wyedye; Tu ſwe hrziechi poznaſſ cziele U; tu ſwe horze poznaſs wiedie K. — 4) O hrzieſſnyku U. — 5) gyz vynecháno v K. — 6) Kdyz tie poneſu wen U. — 7) ſy tehdy ſſkodil K. — 8) I nebude kde czo U.; Ano nebude kde czo K. — 9) raad K. — 10) z tuhi U. — 11) Acz bi chtiely U. — 12) ſtupiſf U. a K. — 13) Chybí nejspíše: modli bohu, jak se čte v K. V U. zni tento verš takto: Toz vczygeli tuhu mnohu. — 11) Tamt zadny nepomoze U.; Tamtt y zadny neſpomuoze K. — 15) Verš nedopsán a ko- nec jeho zní dle U. takto: ta ſpomoze a dle K: ta po- mucze.
Strana 102
102 O smrtedlnosti. 200 205 34% lepſſye rady 1) nemuoz byty.2 Muſyſſ ſye hrzyechuow omyty ; bezpecznye 3) doydeſſ ſmrty. Ktoz vhlawne hrzyechy ymagy, procz o ſoby4) nehledagy,b) Dobre bydlo zatratye6) w ragy, Acz ſye hrzyechuow nepokagy. Protoz7) razy, ſtrzyez ſye hrzyecha, Nebot nebude do ſmyecha,") Az tye poneſu yako myecha, Tut9) twa ſtane wſſye vtyecha. Stanut twogye 10) wſſye chytrofty, Budeff ymyety horzye 11) doſty, Anot zaby lomye koſty, hlozy cze gye 12) bez myloſty. To wyez, kraly y ty pane. Myeflczenyne y kaplane, 14) kazdemu 15) ſye tez 16) ſtane. ze 17) ſmrt przyde, kdez zamyene. 18) 13 1) nadrege U.; lepffiet rada K. — 2) Za tím vynechán verš, který zní v U.: A chezefili ti horzie zbity; a v K.: chczeſili trezkeho horze zbyti. — 3) Nejspíše za Tak bez- pecznye, jak v U. a K. — 1) Za o ſobye, jak v U. a K. — 5) nepodbagij K. — 6) Za ztratye. — 7) Proto U.; Protoztt K. — 8) bude ne do ſmvecha U.: nebude to do ſmiecha K. — 9) Tu U. a K. — 10) Stanu tu twe U.; Stanu twoge wſſe ra doſti K. — 11) tuhy K. — 12) tre U. — 13) Tento verš vynechán v U. — 14) Mieſſczene kniezie y kaplane U. — 15) Nejspíše za Y kazdemu, jak v U. a K. — 16) to K. — 17) Kdyz U. — 18) kdyz zamane U. a K. Za tím v Ú. jsou tyto dva verše: Przed ſmrti niez neoſtane - Wſleczko yako w ohny ſplane.
102 O smrtedlnosti. 200 205 34% lepſſye rady 1) nemuoz byty.2 Muſyſſ ſye hrzyechuow omyty ; bezpecznye 3) doydeſſ ſmrty. Ktoz vhlawne hrzyechy ymagy, procz o ſoby4) nehledagy,b) Dobre bydlo zatratye6) w ragy, Acz ſye hrzyechuow nepokagy. Protoz7) razy, ſtrzyez ſye hrzyecha, Nebot nebude do ſmyecha,") Az tye poneſu yako myecha, Tut9) twa ſtane wſſye vtyecha. Stanut twogye 10) wſſye chytrofty, Budeff ymyety horzye 11) doſty, Anot zaby lomye koſty, hlozy cze gye 12) bez myloſty. To wyez, kraly y ty pane. Myeflczenyne y kaplane, 14) kazdemu 15) ſye tez 16) ſtane. ze 17) ſmrt przyde, kdez zamyene. 18) 13 1) nadrege U.; lepffiet rada K. — 2) Za tím vynechán verš, který zní v U.: A chezefili ti horzie zbity; a v K.: chczeſili trezkeho horze zbyti. — 3) Nejspíše za Tak bez- pecznye, jak v U. a K. — 1) Za o ſobye, jak v U. a K. — 5) nepodbagij K. — 6) Za ztratye. — 7) Proto U.; Protoztt K. — 8) bude ne do ſmvecha U.: nebude to do ſmiecha K. — 9) Tu U. a K. — 10) Stanu tu twe U.; Stanu twoge wſſe ra doſti K. — 11) tuhy K. — 12) tre U. — 13) Tento verš vynechán v U. — 14) Mieſſczene kniezie y kaplane U. — 15) Nejspíše za Y kazdemu, jak v U. a K. — 16) to K. — 17) Kdyz U. — 18) kdyz zamane U. a K. Za tím v Ú. jsou tyto dva verše: Przed ſmrti niez neoſtane - Wſleczko yako w ohny ſplane.
Strana 103
O smrtedlnosti. 103 220 225 kdyz gyeſt 1) papez, otecz ſwaty, Z ſmrtne2) moczy newynaty,3) Czo 4) chczeſſ rzeczy za wſſye za ty, Gymzto ſtogy ſmrt przyed wraty? Wyez, opate y ty5) knyeze, Yako zlodyey ſmrt nas ſtrzyeze; A kdyz koho doſyehne, 6) kazdeho przyeſylnye") ſtyehne. Takez 8) wyezte wſſychny mnyſly,9) Wy bradaczy y 10) konwrſſy, ktoz ſte koly w teto 11) rzyſſy. I gyednoho ſmrt neſlyſſy. 12) Day gye 13) kury 14) nebo huſy, kazdy ſ ny 15) w horzy byty muſy, Po nenahlu wſſyech podbruſy. 16) Czoz 17) chczeſſ tomu horzy rzeczy? 18) 215 230 1) gie U. a K. — 2) ſmrtedlnee K. — 3) Smrtedlnich hrziechow nemynati (!) U. Za tím na místo následujících dvou veršů nalézá se v U.: Nemoz ſie giey obraniti — komuz geſt gyz giſtu biti - Muſymy tam wſſiczkny giti - Nelzie ſie gie nykdyez ſkrity. — 4) Y czo K. — 5) ſwieczki U. — 6) Před tím vynecháno nejspíše ona; kohot ona gednu ſehne U.; kohoz kdy ſmrt doſieze K. — 7) Tot kazdeho ſilnie U.; y kazdeho twrdie ſwieze K. — 8) Take K. — 9) Tento a následující tři verše vynechány v U. — 10) wíſe bradati K. — 11) kde gſte koli w waſſie K. — 12) Za tím verš vynechán, který zní v U. a K.: O kazdeho (kazdehot) ſie pokuſi. — 13) grey U. — 14) kur K. — 15) ſ ny vynecháno v U. - 16) wſſeczkny zkuſi U.; poznenahlu wſſeczky nas zbruſy K. — 17, Czo U. a K. — 18) Za tím vynechán verš, který zní v U.: Sie ſ hori na hori meczy; a v K: chczeſſli ſe przes hory meczy.
O smrtedlnosti. 103 220 225 kdyz gyeſt 1) papez, otecz ſwaty, Z ſmrtne2) moczy newynaty,3) Czo 4) chczeſſ rzeczy za wſſye za ty, Gymzto ſtogy ſmrt przyed wraty? Wyez, opate y ty5) knyeze, Yako zlodyey ſmrt nas ſtrzyeze; A kdyz koho doſyehne, 6) kazdeho przyeſylnye") ſtyehne. Takez 8) wyezte wſſychny mnyſly,9) Wy bradaczy y 10) konwrſſy, ktoz ſte koly w teto 11) rzyſſy. I gyednoho ſmrt neſlyſſy. 12) Day gye 13) kury 14) nebo huſy, kazdy ſ ny 15) w horzy byty muſy, Po nenahlu wſſyech podbruſy. 16) Czoz 17) chczeſſ tomu horzy rzeczy? 18) 215 230 1) gie U. a K. — 2) ſmrtedlnee K. — 3) Smrtedlnich hrziechow nemynati (!) U. Za tím na místo následujících dvou veršů nalézá se v U.: Nemoz ſie giey obraniti — komuz geſt gyz giſtu biti - Muſymy tam wſſiczkny giti - Nelzie ſie gie nykdyez ſkrity. — 4) Y czo K. — 5) ſwieczki U. — 6) Před tím vynecháno nejspíše ona; kohot ona gednu ſehne U.; kohoz kdy ſmrt doſieze K. — 7) Tot kazdeho ſilnie U.; y kazdeho twrdie ſwieze K. — 8) Take K. — 9) Tento a následující tři verše vynechány v U. — 10) wíſe bradati K. — 11) kde gſte koli w waſſie K. — 12) Za tím verš vynechán, který zní v U. a K.: O kazdeho (kazdehot) ſie pokuſi. — 13) grey U. — 14) kur K. — 15) ſ ny vynecháno v U. - 16) wſſeczkny zkuſi U.; poznenahlu wſſeczky nas zbruſy K. — 17, Czo U. a K. — 18) Za tím vynechán verš, který zní v U.: Sie ſ hori na hori meczy; a v K: chczeſſli ſe przes hory meczy.
Strana 104
104 O smrtedlnosti. 255 240 245 Nebo 1) zamaz ſve v peczy: Wffakt gyeft2) ſmrty nevteczy. Smrt ma welmy oſtra zraky. Wydy gyma3) pod uoblaky, Shrabe 4) pyſſne wſſye dworzaky, Wſſyechny5) knyezye y wſſye zaky. Smrt 6) neodpuſty nykomu,7) Ny ſtaremu ny mlademu, Bohatemu ny chudemu, Mudremu ny ſproſtnemu.9) Wſſye myeſſczany2) y ſedlaky, Wſſye mlynarzye y rybaky Wylowy 10) gye 11) yako raky, 12) Nawyeze 13) nas plny traky. za 14) dyeff: na ſmrty nycz nedam, 15) kdyz gyeſt vmrzyel za ny buoh 16) ſam, Zywu nelzye gyeft 17) byty nam. gyedno kazdy chyſtay ſye tam. Wyda 18) dobrzye 19) kazdy czlowek, 250 ze ma ſobye20) nevſtawyczny wyek. 1 Anebo U. — 2) Wſſak tre U.; wſſak ſmrti nelze vteczy K. — 3) Gymaz hledy U.; gimi K. — 4) Swabi U. — 5) I wilie U.; wſſeczky knezij take zaky K. — 6) Smrt - vynecháno v K. 7) Rým žádá nykomemu, jak v U. a K. 8) Před mudremu vynecháno nejspíše ny; Ny piſſnemu ny tichemu U.; nezbytitt geſt zde lichev K. — 9) mieſſczaki U. — 10) Wylowitt K. — 11) ny U. — 12) ptaky U. — 13) na- wrezet K. — 14) Zda U.; vynecháno v K. — 15) na ſmrt nicz netbam K. — 16) Boh geſt vmrziel pro ny U. — 17) gyeſt vynecháno v U. a K — 15) wieda K. — 19) to U. — 20) ſobye vynecháno v U. a K.
104 O smrtedlnosti. 255 240 245 Nebo 1) zamaz ſve v peczy: Wffakt gyeft2) ſmrty nevteczy. Smrt ma welmy oſtra zraky. Wydy gyma3) pod uoblaky, Shrabe 4) pyſſne wſſye dworzaky, Wſſyechny5) knyezye y wſſye zaky. Smrt 6) neodpuſty nykomu,7) Ny ſtaremu ny mlademu, Bohatemu ny chudemu, Mudremu ny ſproſtnemu.9) Wſſye myeſſczany2) y ſedlaky, Wſſye mlynarzye y rybaky Wylowy 10) gye 11) yako raky, 12) Nawyeze 13) nas plny traky. za 14) dyeff: na ſmrty nycz nedam, 15) kdyz gyeſt vmrzyel za ny buoh 16) ſam, Zywu nelzye gyeft 17) byty nam. gyedno kazdy chyſtay ſye tam. Wyda 18) dobrzye 19) kazdy czlowek, 250 ze ma ſobye20) nevſtawyczny wyek. 1 Anebo U. — 2) Wſſak tre U.; wſſak ſmrti nelze vteczy K. — 3) Gymaz hledy U.; gimi K. — 4) Swabi U. — 5) I wilie U.; wſſeczky knezij take zaky K. — 6) Smrt - vynecháno v K. 7) Rým žádá nykomemu, jak v U. a K. 8) Před mudremu vynecháno nejspíše ny; Ny piſſnemu ny tichemu U.; nezbytitt geſt zde lichev K. — 9) mieſſczaki U. — 10) Wylowitt K. — 11) ny U. — 12) ptaky U. — 13) na- wrezet K. — 14) Zda U.; vynecháno v K. — 15) na ſmrt nicz netbam K. — 16) Boh geſt vmrziel pro ny U. — 17) gyeſt vynecháno v U. a K — 15) wieda K. — 19) to U. — 20) ſobye vynecháno v U. a K.
Strana 105
O smrtedlnosti. 105 34 255 260 265 Czynyz dobrzye, gyefſtot gyeft 1) w dyek, To czoz2) nenye duſſy na przyek. Nebo duſſye, wayducz3) z tyela, kdyz obezrzy wſſye 1) ſwa5) dyela, Bude rzeczy: zle 6) zdyela, ze gſem na buoh ?) nepomnyela. By my bylo zywye8) byty A toho9) horzye zbyty, Orzyechy bych chtyela zyty 10) ryty, Nezadagycz czyzyeho zyty. i1) 13) kaz ſye kazd 12) mnu, nebohu, Shrzyeſſyla 14) gſem proty bohu, Przyetele 15) my 16) neſpomohu, Acz by rady,17) y nemohu. By pomoczy mohly dyety, Z toho horzye ſye 18) wydrzyety, Dobrzye bych ſye y mohla 19) myety, 21) By 20) buoh toho raczyl przyety. Yaz 22) neboha nycz newynna, 270 W tyelo dana 23) yako gyna; 1) dobrzie grey U.; doniz ge Bohu K. — 2) Geſſto U.: gefftott K. — 3) wynducz U. a K. — 4) wſſye vynecháno v U. a K. — 5) ſwoge K. — 6) Za zle ſem, jak v U. a K. — 7) na ſmrt U. — 8) zywu U. a K. — 9) Snad za tohoto, jak v U. — 10) Nemá se čísti. — 11) gine ſyti K. — 12) Za kazdy. — 13) Razy kazdy kaz ſie mu nehodu U. — 14) Shrze- ffilatt K. — 15) przietelet K. — 16) y předěláno z u. — 17) by chtieli a U. — 18) Z tohoto horzye mye U. — 19) y snad přesmyknuto z ymyety; Mohla bich ſie dobrzye U. a K. — 20) By mi K. — 21) Verše 268—294 v U. vynechány. — 22) Ya K. — 23) ſem dana K.
O smrtedlnosti. 105 34 255 260 265 Czynyz dobrzye, gyefſtot gyeft 1) w dyek, To czoz2) nenye duſſy na przyek. Nebo duſſye, wayducz3) z tyela, kdyz obezrzy wſſye 1) ſwa5) dyela, Bude rzeczy: zle 6) zdyela, ze gſem na buoh ?) nepomnyela. By my bylo zywye8) byty A toho9) horzye zbyty, Orzyechy bych chtyela zyty 10) ryty, Nezadagycz czyzyeho zyty. i1) 13) kaz ſye kazd 12) mnu, nebohu, Shrzyeſſyla 14) gſem proty bohu, Przyetele 15) my 16) neſpomohu, Acz by rady,17) y nemohu. By pomoczy mohly dyety, Z toho horzye ſye 18) wydrzyety, Dobrzye bych ſye y mohla 19) myety, 21) By 20) buoh toho raczyl przyety. Yaz 22) neboha nycz newynna, 270 W tyelo dana 23) yako gyna; 1) dobrzie grey U.; doniz ge Bohu K. — 2) Geſſto U.: gefftott K. — 3) wynducz U. a K. — 4) wſſye vynecháno v U. a K. — 5) ſwoge K. — 6) Za zle ſem, jak v U. a K. — 7) na ſmrt U. — 8) zywu U. a K. — 9) Snad za tohoto, jak v U. — 10) Nemá se čísti. — 11) gine ſyti K. — 12) Za kazdy. — 13) Razy kazdy kaz ſie mu nehodu U. — 14) Shrze- ffilatt K. — 15) przietelet K. — 16) y předěláno z u. — 17) by chtieli a U. — 18) Z tohoto horzye mye U. — 19) y snad přesmyknuto z ymyety; Mohla bich ſie dobrzye U. a K. — 20) By mi K. — 21) Verše 268—294 v U. vynechány. — 22) Ya K. — 23) ſem dana K.
Strana 106
106 O smrtedlnosti. Przyſla my gyeſt zla hodyna.1) Spadla na mye wſſyechna 2) wyna. kdyz gſem w tyele przyebywala, Na dobre ſem ymu radyla Y wyernye ſem gyemu ſluzyla, Wſſak gſem ſluzby zle vzyla. Dowedlo mye horzye tyelo, Ze czyzyemu wezdy3) chtyelo, Nykdy na ſmrt nepomnyelo, Wezdyt) zywo byty mnyelo. A kde ſye to muoze ſtaty, By kto mohl ſmrty oſtaty, ymaſſ czyzyeho nahle wratyty, ) Nebo muſyſſ6) kozy daty. Racz flyſſyety*) ſynu bozy, Ienz kralugeſſ wyecznem ſbozy, Nenyely9) toho, byeda kozy. O gyezyſſy 11) myloſtywy, yenz welyke czynyſſ dywy, Neday na ny te 11) odywy, By ny przyemohl 12) dyabel Iftywy. Pro twu chwalu, tworcze ſwaty, 35° Racz pomnyety na w ſſye na ty, 275 280 285 290 *) 1) Spadlatt mi geſt zla nowina K. — 2) wſſeczka K. — 3) wzdyczky K. — 1) wzdyczky K. — 5) Nejspíše za Maſſli czo czyzyeho wraty, jak se čte v K.: Maſili czo czyzieho nahle wrati — 6) neb mulyſs za to K. — 7) Vſlyſs mie K. — 8) Za tím vynechán verš, jak svědčí K: Smilug ſe Synu Bozij. — 9) nebudeli K. — 10) O gezu kryſte K. — 11) zlee K. — 12) nas neprzemohl K.
106 O smrtedlnosti. Przyſla my gyeſt zla hodyna.1) Spadla na mye wſſyechna 2) wyna. kdyz gſem w tyele przyebywala, Na dobre ſem ymu radyla Y wyernye ſem gyemu ſluzyla, Wſſak gſem ſluzby zle vzyla. Dowedlo mye horzye tyelo, Ze czyzyemu wezdy3) chtyelo, Nykdy na ſmrt nepomnyelo, Wezdyt) zywo byty mnyelo. A kde ſye to muoze ſtaty, By kto mohl ſmrty oſtaty, ymaſſ czyzyeho nahle wratyty, ) Nebo muſyſſ6) kozy daty. Racz flyſſyety*) ſynu bozy, Ienz kralugeſſ wyecznem ſbozy, Nenyely9) toho, byeda kozy. O gyezyſſy 11) myloſtywy, yenz welyke czynyſſ dywy, Neday na ny te 11) odywy, By ny przyemohl 12) dyabel Iftywy. Pro twu chwalu, tworcze ſwaty, 35° Racz pomnyety na w ſſye na ty, 275 280 285 290 *) 1) Spadlatt mi geſt zla nowina K. — 2) wſſeczka K. — 3) wzdyczky K. — 1) wzdyczky K. — 5) Nejspíše za Maſſli czo czyzyeho wraty, jak se čte v K.: Maſili czo czyzieho nahle wrati — 6) neb mulyſs za to K. — 7) Vſlyſs mie K. — 8) Za tím vynechán verš, jak svědčí K: Smilug ſe Synu Bozij. — 9) nebudeli K. — 10) O gezu kryſte K. — 11) zlee K. — 12) nas neprzemohl K.
Strana 107
O smrtedlnosti. 107 pro nyez gſy byl nyekdy yaty 295 I na krzyzy byl 1) rozpaty, Bychom byly wſſyczkny ſpaſſeny A wyeczneho hozye 2) zbaweny. AMEN. 1) byl ſy K. — 2) Za horzye. — 3) Za poslední dva verše přidány v U. a K. následující a sice v K.: „racz pomnieti na wſſe na ny, - na welmi hrzieſſnee krzeſtiany - Pro niez gſy miel bok proklany - y zaloftiwies trpiel rany - racz pomnieti ſlowa ſweho, — rzekl gſy ze czlowieka hrziefſneho - nechezy ſmrti niktereho - kdyby kal ſe hrziecha ſweho - Stworziteh dne y noczy - racziſs hrziefſnym nam pomoczy - kdyzto przigdu naſli roczy - neday nas diablom przemoczy“. Za tím nalézají se i v K. následující verše, které jsou v U. již za veršem 268 a znějí: „Shrzieſſili ſmy przielyſſ doſty - Proto (Protoz K.) proſymy twe miloſty — Odpuſt wyny naſſie zloſty - Ot dyablow nas wſliech wyprofty (wſſeczky zproſti K.), - Podle knyezſkeho ſwiedczenye - Tweyt (twe K.) miloſti koncze nenye — Racz pomnyety na (na ſwe K.) ſtworzenve - Neda- way (neday K.) nas na zatraczenye - Neday dyablom te po- chwaly - Bi (aby K.) ſie duſſie gim doſtaly - Pro nyez gſi gmyel boy nemali - Duffie bi (aby K.) ſ tebu oſtali — Kdyz gſi peklo poboyowal - Nade wſſiemy (wſſemis K.) wytrez ſi oſtal - Twe wytrezſtwie kazdi poznal - Kdyz (Genz K.) gſi duſſze z pekla poyal - O wytyezy wſſemohuczy - My gſmi twoy lid ftraduczy (tento verš vynechán v K.) - Day nam tworczie prziezaduczy - By nas nezehl ohen horuczy.“ Za tím následují v K. verše, které jsou v U. vynechány: „Ohnie toho tak horkeho — podle ſmilowanie tweho — Oſtrzez Tworcze nas kazdeho - wſſeho lidu krzeſtianſkeho.“ Potom čteme ještě tyto verše v U. a K.: „Nam nadrege nenye gyne - kro- mye tebe (gedno w tobie K.) hoſpodyne — kdyz ti racziſſ zle ny (nas K.) myne — Zbozni ſie k tobie przywyne - Racz ny
O smrtedlnosti. 107 pro nyez gſy byl nyekdy yaty 295 I na krzyzy byl 1) rozpaty, Bychom byly wſſyczkny ſpaſſeny A wyeczneho hozye 2) zbaweny. AMEN. 1) byl ſy K. — 2) Za horzye. — 3) Za poslední dva verše přidány v U. a K. následující a sice v K.: „racz pomnieti na wſſe na ny, - na welmi hrzieſſnee krzeſtiany - Pro niez gſy miel bok proklany - y zaloftiwies trpiel rany - racz pomnieti ſlowa ſweho, — rzekl gſy ze czlowieka hrziefſneho - nechezy ſmrti niktereho - kdyby kal ſe hrziecha ſweho - Stworziteh dne y noczy - racziſs hrziefſnym nam pomoczy - kdyzto przigdu naſli roczy - neday nas diablom przemoczy“. Za tím nalézají se i v K. následující verše, které jsou v U. již za veršem 268 a znějí: „Shrzieſſili ſmy przielyſſ doſty - Proto (Protoz K.) proſymy twe miloſty — Odpuſt wyny naſſie zloſty - Ot dyablow nas wſliech wyprofty (wſſeczky zproſti K.), - Podle knyezſkeho ſwiedczenye - Tweyt (twe K.) miloſti koncze nenye — Racz pomnyety na (na ſwe K.) ſtworzenve - Neda- way (neday K.) nas na zatraczenye - Neday dyablom te po- chwaly - Bi (aby K.) ſie duſſie gim doſtaly - Pro nyez gſi gmyel boy nemali - Duffie bi (aby K.) ſ tebu oſtali — Kdyz gſi peklo poboyowal - Nade wſſiemy (wſſemis K.) wytrez ſi oſtal - Twe wytrezſtwie kazdi poznal - Kdyz (Genz K.) gſi duſſze z pekla poyal - O wytyezy wſſemohuczy - My gſmi twoy lid ftraduczy (tento verš vynechán v K.) - Day nam tworczie prziezaduczy - By nas nezehl ohen horuczy.“ Za tím následují v K. verše, které jsou v U. vynechány: „Ohnie toho tak horkeho — podle ſmilowanie tweho — Oſtrzez Tworcze nas kazdeho - wſſeho lidu krzeſtianſkeho.“ Potom čteme ještě tyto verše v U. a K.: „Nam nadrege nenye gyne - kro- mye tebe (gedno w tobie K.) hoſpodyne — kdyz ti racziſſ zle ny (nas K.) myne — Zbozni ſie k tobie przywyne - Racz ny
Strana 108
108 O smrtedlnosti. k ſobie przywynuty - Neday duſfem zahynuty - Kdyzto przi- dem (puovdem K.) z teto puti (puſty K.) - Przieg ſie nam w ragi ſhrnuty — Toto (To K.) o ſmrti ſkladanye (rozpra- wenie K.) - Day boh lidem na ſpaſenie — Bi krzieſtranſke pokolenve - W ragi gmyelo vtieffenye — Bi ti genz (Y ti wilichni ktoz K.) gſu poſluchali - Swich ne (By ſe ſwých K.) hrziechow wſfichny kali (pokali K.) - Potom (Aby K.) bohn fie y ſe mnu (vynecháno v K.) doſtali - A ſ nym wiecznye kralowali (przebywali K.) - Tomu take genz (ktoz K.) geſt ſkladal - Day mu bozie (tworcze K.) czoz bi (geſt K.) za- dal - Bi (aby K.) w twem bozltwi na tie hledal — A twe mi- loſti neſtradal — Bi ſie to mohlo ſtaty (tento verš vynechán v K.) - Iezu criſte racz to daty (nam przieti K.) - S tebu wyecznye prziebrwati (Bychom tie mohli widreti - w twem kralowſtwij radoft gmieti K.) - Kdezto (gelſto K.) bidle wſſichny ſwiety Amen.“ (Místo Amen v K. ještě přidáno: „aby ſe to mohlo ſtati — Gezu kryſte racz to dati - Matko Bozie wſſichm ſwietij - raczte toho pomahati — gehozto mnie racz dopoma- hati hoſpodin ſam. Amen.“) —
108 O smrtedlnosti. k ſobie przywynuty - Neday duſfem zahynuty - Kdyzto przi- dem (puovdem K.) z teto puti (puſty K.) - Przieg ſie nam w ragi ſhrnuty — Toto (To K.) o ſmrti ſkladanye (rozpra- wenie K.) - Day boh lidem na ſpaſenie — Bi krzieſtranſke pokolenve - W ragi gmyelo vtieffenye — Bi ti genz (Y ti wilichni ktoz K.) gſu poſluchali - Swich ne (By ſe ſwých K.) hrziechow wſfichny kali (pokali K.) - Potom (Aby K.) bohn fie y ſe mnu (vynecháno v K.) doſtali - A ſ nym wiecznye kralowali (przebywali K.) - Tomu take genz (ktoz K.) geſt ſkladal - Day mu bozie (tworcze K.) czoz bi (geſt K.) za- dal - Bi (aby K.) w twem bozltwi na tie hledal — A twe mi- loſti neſtradal — Bi ſie to mohlo ſtaty (tento verš vynechán v K.) - Iezu criſte racz to daty (nam przieti K.) - S tebu wyecznye prziebrwati (Bychom tie mohli widreti - w twem kralowſtwij radoft gmieti K.) - Kdezto (gelſto K.) bidle wſſichny ſwiety Amen.“ (Místo Amen v K. ještě přidáno: „aby ſe to mohlo ſtati — Gezu kryſte racz to dati - Matko Bozie wſſichm ſwietij - raczte toho pomahati — gehozto mnie racz dopoma- hati hoſpodin ſam. Amen.“) —
Strana 109
Nanebevzetí panny Marie. 109 10 RAczte 1) wſſychny znamenaty," teto rzveczy poſluchaty,3) Powyedyet 4) wam na kratczye5) o rozkoffne bozye6) matczye, kak 7) gyeſt myela ſedmu radoſt, kak buoh plnyl wzdy2) gyegy zadoſt. A kdyz tak ſtara 11) byeſſe, Sedmdefat leth a dwye ſobye gmyegyeffe, Tyem ſwuoy zywotek muczyeffe, 13) Na kazdy den ſye poſtyla, 14) Na ta myeſta wzdy 15) chodyla, Tu 16) kdez ſyn gyegy 17) vmrzyel byeſſe; Do poledne to zchodyeſſe, 18) 19) Odtad przyducz, pogyedyeſſe, 10) 12) 1) Račtež K. a M. — 2) giz poſluchati M. — 3) Protoz teyto rzeczy znamenati M. — 4) Nejspíše za Powyedyet ya; povědě K.; powiemt M. — 5) velmi krátce K.; nynie kratcze M. — 6) o rozkošnej božiej K.; O rozkoffney bozij mile M. — 7) kterak M. — s) ſedm radoſti M. — 9) wzdy vynecháno v K. — 1°) Nebo kterak gegi ſyn plnil gegi za- losti M. — 11) Když giž dobře stára K.; Kdyz gyz dobrze letna M. — 12) Tento verš jest lichý a zdá se býti přesmyk- — nut aneb jest to dodatek přepisovačův; vynechán v K. a M 13) veděše K.; zywot przemahaſſe M. — 14) gt poſtila M. — 15) A rada wzdy na ta mieſta M. — 16) Tu není v K. 17) Kdez gegi ſyn mily M. — 18) To wſſe do poledne ſcho- diffe M. — 19) Verš 14 a 15 vynechán v M.
Nanebevzetí panny Marie. 109 10 RAczte 1) wſſychny znamenaty," teto rzveczy poſluchaty,3) Powyedyet 4) wam na kratczye5) o rozkoffne bozye6) matczye, kak 7) gyeſt myela ſedmu radoſt, kak buoh plnyl wzdy2) gyegy zadoſt. A kdyz tak ſtara 11) byeſſe, Sedmdefat leth a dwye ſobye gmyegyeffe, Tyem ſwuoy zywotek muczyeffe, 13) Na kazdy den ſye poſtyla, 14) Na ta myeſta wzdy 15) chodyla, Tu 16) kdez ſyn gyegy 17) vmrzyel byeſſe; Do poledne to zchodyeſſe, 18) 19) Odtad przyducz, pogyedyeſſe, 10) 12) 1) Račtež K. a M. — 2) giz poſluchati M. — 3) Protoz teyto rzeczy znamenati M. — 4) Nejspíše za Powyedyet ya; povědě K.; powiemt M. — 5) velmi krátce K.; nynie kratcze M. — 6) o rozkošnej božiej K.; O rozkoffney bozij mile M. — 7) kterak M. — s) ſedm radoſti M. — 9) wzdy vynecháno v K. — 1°) Nebo kterak gegi ſyn plnil gegi za- losti M. — 11) Když giž dobře stára K.; Kdyz gyz dobrze letna M. — 12) Tento verš jest lichý a zdá se býti přesmyk- — nut aneb jest to dodatek přepisovačův; vynechán v K. a M 13) veděše K.; zywot przemahaſſe M. — 14) gt poſtila M. — 15) A rada wzdy na ta mieſta M. — 16) Tu není v K. 17) Kdez gegi ſyn mily M. — 18) To wſſe do poledne ſcho- diffe M. — 19) Verš 14 a 15 vynechán v M.
Strana 110
110 Nanebevzetí panny Marie. 20 A pu 1) obyedye wzdy przyeydyeſſe. 2) Nykdyť3) prazdna nebo4) nepobyla,“ Aneb przadla aneb 6) chwalyla Iezu kryſta, ſyna ſweho, 7) hoſpodyna nebeſkeho.9) Przyed2) myeſtem w gyeruſalemye, Tu 1") gyeſſto fluowe!1) ſwata zemye. Przyed myeſtem tyem tu 12) duom gmye- 13) 15 gyeffe, 25 V przyedmyeſty tu ſedyeſle. 14) A 15) kdyz zadaſſe gyz vmrzyety, Wyecznem (f)16) bydle fynem byty, 17) Klekſſy, wzdwyhſfy 18) wz huoru 19) oczy, Andyel 20) w gyegy ſyen kroczy 21) I powyedye gyey 22) welmy tyffye, Iakz marya to “ vſlyſſye : Szdrawa matko, dyewko 24) czyſta, rada 23) 30 1) Chybně za po. — 2) Za przyedyeſſe; a jakž ot stola vstaněše K. — 3) nikdy K. — 3) nebo přeškrtnuto. — 5) Ni- kdy gt prazdna nebyla M. — 6) neb přadla nebo K.; Nebo przedla nebo M. — 7) Pana boha ſweho ſyna M. — S) je- diného K. ; Wifech korow ſwatych hoſpodina M. — 2) Przed trem M. — 10) Tu není v K. — 11) Gefftot flowe gyz M. — 12) tu není v K. — 13) Nebo przed trem Mieſtem domek miela M. — 14) Protoz v przedmieſti gt ſediela M. — 13) A není v K.; Po chwili M. — 16) (f) částečně vyškrabáno. — 17) Wiecznie s ſwym ſynem przebywati M. — 18) zdviže K. — 19) zdwihla ſwogi M. — 20) A anděl K. — 21) vkroči K.; domek wkroczy M. — 22) i wece jej K.; Powredret gi mile a M. — 23) „ „ značí, že se má čísti: to rada; rada vy- necháno v K. Iakoz ona toto dobrze ſlyflyſſe M. — 24) Zdrawa wecze gi diewko ſwata a M.
110 Nanebevzetí panny Marie. 20 A pu 1) obyedye wzdy przyeydyeſſe. 2) Nykdyť3) prazdna nebo4) nepobyla,“ Aneb przadla aneb 6) chwalyla Iezu kryſta, ſyna ſweho, 7) hoſpodyna nebeſkeho.9) Przyed2) myeſtem w gyeruſalemye, Tu 1") gyeſſto fluowe!1) ſwata zemye. Przyed myeſtem tyem tu 12) duom gmye- 13) 15 gyeffe, 25 V przyedmyeſty tu ſedyeſle. 14) A 15) kdyz zadaſſe gyz vmrzyety, Wyecznem (f)16) bydle fynem byty, 17) Klekſſy, wzdwyhſfy 18) wz huoru 19) oczy, Andyel 20) w gyegy ſyen kroczy 21) I powyedye gyey 22) welmy tyffye, Iakz marya to “ vſlyſſye : Szdrawa matko, dyewko 24) czyſta, rada 23) 30 1) Chybně za po. — 2) Za przyedyeſſe; a jakž ot stola vstaněše K. — 3) nikdy K. — 3) nebo přeškrtnuto. — 5) Ni- kdy gt prazdna nebyla M. — 6) neb přadla nebo K.; Nebo przedla nebo M. — 7) Pana boha ſweho ſyna M. — S) je- diného K. ; Wifech korow ſwatych hoſpodina M. — 2) Przed trem M. — 10) Tu není v K. — 11) Gefftot flowe gyz M. — 12) tu není v K. — 13) Nebo przed trem Mieſtem domek miela M. — 14) Protoz v przedmieſti gt ſediela M. — 13) A není v K.; Po chwili M. — 16) (f) částečně vyškrabáno. — 17) Wiecznie s ſwym ſynem przebywati M. — 18) zdviže K. — 19) zdwihla ſwogi M. — 20) A anděl K. — 21) vkroči K.; domek wkroczy M. — 22) i wece jej K.; Powredret gi mile a M. — 23) „ „ značí, že se má čísti: to rada; rada vy- necháno v K. Iakoz ona toto dobrze ſlyflyſſe M. — 24) Zdrawa wecze gi diewko ſwata a M.
Strana 111
Nanebevzetí panny Marie. 111 35 35 40 45 Czoz ty zadaſſ, 1) tyem bud 2) gyſra. Dnes trzety den ſwyeta3) ſnyty A tomut 4) gyeft czyele byty.5) Wytay 6) poſle bozy ſ nebe, Gyeffczyet wyecze proffy tebe : Chtyela 7) bych to rada gmyety. Acz my ſyn muoy toho raczys) przyety, By zde apoſſtoly9) byly. Mye 10) na onen 11) ſwyet prowodyly, 13) A ſyn muoy 12) raczyl przygyty. Take przy mey ſmrty byty; Bych to take obdrzala, 14) W ten czas dyabla newydyela. 13) Tak gyey andyel od . . . . . : 16) Marya, wyernyet 17) powyedye. Dnes tobye dam 18) wyedyety, Apoſſtoly 19) budeſſ gmyety 1) prosíš K. — 2) jsi K.; Czozs zadala trem gſy gyz M. 3) Nejspíše za ymaſs trzety den ſ ſwyeta, jak se čte v K.: Maſs trzetie den z ſwieta M. — 4) a tomu K. — 5) Protoz tov, czele geſtit byti M. Za tím jsou v M. tyto dva verše, které jsou v našem rukopisu snad vynechány: Panna odpowiedie tomu Poſla przywita s radosti k tomu. — 6) Rzkucz witay M. — 7) Chtielat M. — 8) mój bude K.; Raczyli mi toho moy mily ſyn M. — 9) Byt zde geho apo- fítole gyz M. — 10) Take mne M. — 11) mě na 'nen K. — 12) K to7 moy mily fyn M. — 13) sěm ráčil příti K. — 14) At bych mohla gyz obdrzeti M. — 15) Na ſkonczeni drabla ne- widieti M. — 16) Nedopsáno slovo: odpowyedye. Potom gre angel odpowiedie M. — 17) Maria Matko bozij wieczet M. — 18) dám to K. Dnes po obiedie damt tobie M. — 19) wſſechny Apoſſtoly M.
Nanebevzetí panny Marie. 111 35 35 40 45 Czoz ty zadaſſ, 1) tyem bud 2) gyſra. Dnes trzety den ſwyeta3) ſnyty A tomut 4) gyeft czyele byty.5) Wytay 6) poſle bozy ſ nebe, Gyeffczyet wyecze proffy tebe : Chtyela 7) bych to rada gmyety. Acz my ſyn muoy toho raczys) przyety, By zde apoſſtoly9) byly. Mye 10) na onen 11) ſwyet prowodyly, 13) A ſyn muoy 12) raczyl przygyty. Take przy mey ſmrty byty; Bych to take obdrzala, 14) W ten czas dyabla newydyela. 13) Tak gyey andyel od . . . . . : 16) Marya, wyernyet 17) powyedye. Dnes tobye dam 18) wyedyety, Apoſſtoly 19) budeſſ gmyety 1) prosíš K. — 2) jsi K.; Czozs zadala trem gſy gyz M. 3) Nejspíše za ymaſs trzety den ſ ſwyeta, jak se čte v K.: Maſs trzetie den z ſwieta M. — 4) a tomu K. — 5) Protoz tov, czele geſtit byti M. Za tím jsou v M. tyto dva verše, které jsou v našem rukopisu snad vynechány: Panna odpowiedie tomu Poſla przywita s radosti k tomu. — 6) Rzkucz witay M. — 7) Chtielat M. — 8) mój bude K.; Raczyli mi toho moy mily ſyn M. — 9) Byt zde geho apo- fítole gyz M. — 10) Take mne M. — 11) mě na 'nen K. — 12) K to7 moy mily fyn M. — 13) sěm ráčil příti K. — 14) At bych mohla gyz obdrzeti M. — 15) Na ſkonczeni drabla ne- widieti M. — 16) Nedopsáno slovo: odpowyedye. Potom gre angel odpowiedie M. — 17) Maria Matko bozij wieczet M. — 18) dám to K. Dnes po obiedie damt tobie M. — 19) wſſechny Apoſſtoly M.
Strana 112
112 Nanebevzetí panny Marie. 50 55 60 A ſyn twuoy przyde take.1) Gehoz ty zadaſſ na wſſake. 2) Trzetyemut ſye nelzye ſtaty, Tohot neyglem moczen daty : by5) dyabla newydyela, 6) Neb nema zyſku v ſwateho tyela. Popros 7) ſama ſyna ſweho, Iakz 8) nayprwe9) vzrzyſſ gyeho. Tak ſ ny mlvwye, ſ uoczy gye 10) ſwanu I gydet 12) k ſwatemu Ianu. A yan w gyedne 13) zemy byeffe, Tey gmye effezzye byefſe, 11) Tut 15) na kazany ſtaſſe, O bozych mukach kazaſſe. Moczy 16) nebebeſkeho 17) pana 4 115 1) syn tvój přída s nimi také K. Syn twoy gediny pan naſs M. — 2) Przydet k tobie gehoz widieti zadaſs M. — 3) Take wiecze prawim tobie — Gehoz zadaſs na niem ſobre M. — 1) Tohot la moczen negſem dati - O przeczyſta mila bozij Mati M. — 3) Verš 52 a 53 vynechán v K. a M. — 6) Snad za nevwydyela — 7) Pros M. — 8) Kdyz M. — 2) když nejdříve K. — 1u) Tu s ní mluviv s očí K. — 11) Verše 56 — 63 znějí v ruk. M.: Pak Angel k ſwate" Ianu ſe bral — Tehdaz on v Effezu bozie ſlowo kazal - Kdyz gyz tu na kazani ſtaſſe — O bozijeh mukach tu kazaſſe — Protoz hrzie- chom na vmenſſenie - k tov hrzieſſnem duſſem na ſpaſenie — Tehda z bozijm to zpoſobenim - Swati Ian ſwym newiedo- mim - Wzat od oblaka bozim chtienim - Poſtawen przed Geruſalemem bozim przykazani. — 12) i jide K. — 13) v jed- nej K. — 14) jenž Efezo tak slověše K. — 15) Chybí snad: on; v ten čas K. — 16) Hned moc K. — 17) Chybně za ne- beſkeho.
112 Nanebevzetí panny Marie. 50 55 60 A ſyn twuoy przyde take.1) Gehoz ty zadaſſ na wſſake. 2) Trzetyemut ſye nelzye ſtaty, Tohot neyglem moczen daty : by5) dyabla newydyela, 6) Neb nema zyſku v ſwateho tyela. Popros 7) ſama ſyna ſweho, Iakz 8) nayprwe9) vzrzyſſ gyeho. Tak ſ ny mlvwye, ſ uoczy gye 10) ſwanu I gydet 12) k ſwatemu Ianu. A yan w gyedne 13) zemy byeffe, Tey gmye effezzye byefſe, 11) Tut 15) na kazany ſtaſſe, O bozych mukach kazaſſe. Moczy 16) nebebeſkeho 17) pana 4 115 1) syn tvój přída s nimi také K. Syn twoy gediny pan naſs M. — 2) Przydet k tobie gehoz widieti zadaſs M. — 3) Take wiecze prawim tobie — Gehoz zadaſs na niem ſobre M. — 1) Tohot la moczen negſem dati - O przeczyſta mila bozij Mati M. — 3) Verš 52 a 53 vynechán v K. a M. — 6) Snad za nevwydyela — 7) Pros M. — 8) Kdyz M. — 2) když nejdříve K. — 1u) Tu s ní mluviv s očí K. — 11) Verše 56 — 63 znějí v ruk. M.: Pak Angel k ſwate" Ianu ſe bral — Tehdaz on v Effezu bozie ſlowo kazal - Kdyz gyz tu na kazani ſtaſſe — O bozijeh mukach tu kazaſſe — Protoz hrzie- chom na vmenſſenie - k tov hrzieſſnem duſſem na ſpaſenie — Tehda z bozijm to zpoſobenim - Swati Ian ſwym newiedo- mim - Wzat od oblaka bozim chtienim - Poſtawen przed Geruſalemem bozim przykazani. — 12) i jide K. — 13) v jed- nej K. — 14) jenž Efezo tak slověše K. — 15) Chybí snad: on; v ten čas K. — 16) Hned moc K. — 17) Chybně za ne- beſkeho.
Strana 113
Nanebevzetí panny Marie. 113 We mzyeny 1) oka przymczye k nye2) yana, A yakz brzo yan3) przygyde, 5 Ynhed 4) k bozye matczye wnyde. Weczye: czo ſye chcze zde 6) ſtaty? Odpowyedyet7) gyemu *) bozye maty: Newyeſf, ze my ſwyeta ſnyty9) A tobyet gyeſt 10) przy tom byty? Ian 115 Swaty k nyey An opyet weczye: Iaz newyedye tomu gyftoty any lyczye, 12) kak 11) famemu prowod 14) pyety, 16) kdyz nemohu ſwe 15) bratrzye gmyety. Slybyl my to poſel bozy, 17) Ze 18) dnes budu przy mem 19) luozy. A ty bvechu po wſſyech zemyech 20) 22 Roze�any w bozſkych21) dywyech, 36° Ze ſye gych 23) kazdy przybra,24) 65 70 75 1) mženie K. — 2) k nye zdá se býti přídavek přepiso- vačův; není v K. — 3) Iakz brzo do mieſta M. — 4) Tak yhned M. — 5) jide K. a M. — 6) K tomu wecze czozt ſe ma M. — 7) Odpovědě K. a M. — 8) gyemu nevyskytuje se v K. — 9) Zda newieſs zet mi gyz z ſwieta sgiti M. — 10) Tobre s ginymi apolſtoly M. — 11) Swaty Ian k nie odpowiedie - k tomu k nie takto powiedie M. — 12) Verš zdá se býti zkomolen; vědě, že mi nenie lehce K A yat newiem tov kterak byti M. — 13) tak K. — 14) Ktozt ſe mnu prowod bude tobie M. — 15) przy tom M.; jiných jměti K. — 16) Za tím mezera; v M. čte se: Maria k tomu od- powiedie tak. — 17) anděl boží K. Angel wffak. Za tím ještě verš v M.: Genzt gt byl poſel bozij. — 18) Zet M. — 19) tvém K. — 20) Genzt gfu byli rozeſlani M. — 21) v božiech K. — 22) kazdy po ſwey zemi pſani M. — 23) Vynecháno snad: tu, jak v K. — 21) kdyzto ſe gyz z nich kazdy przybraſſe M. 8
Nanebevzetí panny Marie. 113 We mzyeny 1) oka przymczye k nye2) yana, A yakz brzo yan3) przygyde, 5 Ynhed 4) k bozye matczye wnyde. Weczye: czo ſye chcze zde 6) ſtaty? Odpowyedyet7) gyemu *) bozye maty: Newyeſf, ze my ſwyeta ſnyty9) A tobyet gyeſt 10) przy tom byty? Ian 115 Swaty k nyey An opyet weczye: Iaz newyedye tomu gyftoty any lyczye, 12) kak 11) famemu prowod 14) pyety, 16) kdyz nemohu ſwe 15) bratrzye gmyety. Slybyl my to poſel bozy, 17) Ze 18) dnes budu przy mem 19) luozy. A ty bvechu po wſſyech zemyech 20) 22 Roze�any w bozſkych21) dywyech, 36° Ze ſye gych 23) kazdy przybra,24) 65 70 75 1) mženie K. — 2) k nye zdá se býti přídavek přepiso- vačův; není v K. — 3) Iakz brzo do mieſta M. — 4) Tak yhned M. — 5) jide K. a M. — 6) K tomu wecze czozt ſe ma M. — 7) Odpovědě K. a M. — 8) gyemu nevyskytuje se v K. — 9) Zda newieſs zet mi gyz z ſwieta sgiti M. — 10) Tobre s ginymi apolſtoly M. — 11) Swaty Ian k nie odpowiedie - k tomu k nie takto powiedie M. — 12) Verš zdá se býti zkomolen; vědě, že mi nenie lehce K A yat newiem tov kterak byti M. — 13) tak K. — 14) Ktozt ſe mnu prowod bude tobie M. — 15) przy tom M.; jiných jměti K. — 16) Za tím mezera; v M. čte se: Maria k tomu od- powiedie tak. — 17) anděl boží K. Angel wffak. Za tím ještě verš v M.: Genzt gt byl poſel bozij. — 18) Zet M. — 19) tvém K. — 20) Genzt gfu byli rozeſlani M. — 21) v božiech K. — 22) kazdy po ſwey zemi pſani M. — 23) Vynecháno snad: tu, jak v K. — 21) kdyzto ſe gyz z nich kazdy przybraſſe M. 8
Strana 114
114 Nanebevzetí panny Marie. 80 85 90 Bozye gye mocz tu 1) dywnye ſebra.2) A kdyz3) vzrzyechu ſye przyed ſyeny, Weczyechu : 5) czo buoh tyemto“) myeny, 7) ze gſmy ſyem dywnye 8) ſebrany A newyemy, procz gſmy ſyem9) zwany? 10) Petr ſwatemu 11) pawlu dyefſe: Popros, 12) pawle, 13) boha ſpyeſſe, 14) Neb tobye to buoh vkaze, Czo czynyty zde kaze. 15) Pawel weczye : ſwaty petrze, 16) Ty ſam popros za to, weczye, Nebſ ty 17) knyezye apoſſtolſke, Ale bohu tve gyeſt w dyek ſkruſſenye. Ale wzezrzyecz wſſyczkny !9) wz huoru, — 1) tu vynecháno v K. — 2) Nebo gie bozij mocz wſſechny ſebraſſe M. — 3) Když K. — 4) kdyz ſe vzrzechu welmi mile- Neboť gim toho bieſſe welmi pile M. — 5) i řechú K. — 6) co bóh tiem K. — 7) Poczechut z ſebe mluwiti - Czuzt buoh chcze z toho vczyniti M. — 8) wſſichni M. - 9) poč(!) jsmy K. — 10) Newſeme ... tuto pozwani. Za tím v M. ru- mělkou nadpis: Tuto apoſſtole radu ſpolu brali - kterak by hoſpodinu ſwek chwalu wzdali. — 11) k svatému K. — 12) Rzka popros M. — 13) vece K. — 11) Zatím chybí dva verše: Ať nám ráčí to (toto M.) zjeviti - Proč (Proczt M.) nám kázal sěm přijíti K. a M. — 15) Vynecháno zde nej- spíše nam; anebo nám to ukáže K. Nebo at nam po ſwem poſlu wzkaze - Czo nam zde czyniti rozkaze (káže K) M. — 16) Popros ty ſam mily Bratrze M. — 17) Nebo gſy ty M. — 18) Tento verš zdá se býti zkomolen; Bohu geftit (jest K. w diek ſkrulfenie twe M. a K. — 19) vezřiec všichni K. Protoz wezrzecze wſſichni M.
114 Nanebevzetí panny Marie. 80 85 90 Bozye gye mocz tu 1) dywnye ſebra.2) A kdyz3) vzrzyechu ſye przyed ſyeny, Weczyechu : 5) czo buoh tyemto“) myeny, 7) ze gſmy ſyem dywnye 8) ſebrany A newyemy, procz gſmy ſyem9) zwany? 10) Petr ſwatemu 11) pawlu dyefſe: Popros, 12) pawle, 13) boha ſpyeſſe, 14) Neb tobye to buoh vkaze, Czo czynyty zde kaze. 15) Pawel weczye : ſwaty petrze, 16) Ty ſam popros za to, weczye, Nebſ ty 17) knyezye apoſſtolſke, Ale bohu tve gyeſt w dyek ſkruſſenye. Ale wzezrzyecz wſſyczkny !9) wz huoru, — 1) tu vynecháno v K. — 2) Nebo gie bozij mocz wſſechny ſebraſſe M. — 3) Když K. — 4) kdyz ſe vzrzechu welmi mile- Neboť gim toho bieſſe welmi pile M. — 5) i řechú K. — 6) co bóh tiem K. — 7) Poczechut z ſebe mluwiti - Czuzt buoh chcze z toho vczyniti M. — 8) wſſichni M. - 9) poč(!) jsmy K. — 10) Newſeme ... tuto pozwani. Za tím v M. ru- mělkou nadpis: Tuto apoſſtole radu ſpolu brali - kterak by hoſpodinu ſwek chwalu wzdali. — 11) k svatému K. — 12) Rzka popros M. — 13) vece K. — 11) Zatím chybí dva verše: Ať nám ráčí to (toto M.) zjeviti - Proč (Proczt M.) nám kázal sěm přijíti K. a M. — 15) Vynecháno zde nej- spíše nam; anebo nám to ukáže K. Nebo at nam po ſwem poſlu wzkaze - Czo nam zde czyniti rozkaze (káže K) M. — 16) Popros ty ſam mily Bratrze M. — 17) Nebo gſy ty M. — 18) Tento verš zdá se býti zkomolen; Bohu geftit (jest K. w diek ſkrulfenie twe M. a K. — 19) vezřiec všichni K. Protoz wezrzecze wſſichni M.
Strana 115
Nanebevzetí panny Marie. 115 95 100 105 Poproſmyz1) boha w gyegyeho2) kuoru, Procz*) ny tuto dywnye4) ſebral, By czakaty5) dele nedal. A kdyz bohu chwalu wzdachu, Swu modlytwu dokonachu, Tehdy 6) ſwaty Ian wen 7) wynyde, Przyed wraty 8) ſye ſ nymy ſnyde. Petr ſwateho9) Iana otazal: Procz 10) nam buoh przygyty 11) kazal?12) Drahu radoſt wam 13) powyedye, 14) To czoz od boha wyedye: Marya nam chcze vmrzyety, Przy tom nam buoh 15) kazal byty, A trzety 16) den ſam ſyem przyde. Rzek tak, tam w duom ſ nymy gyde. 17) Marya gye rada vzrzye y 18) radoftnye nye 19) na nye wzezrzye; A kdyz ſpolu tu 21) ſedyechu, 20) 110 1) prosmyž boha w geho K. — 2) Chybně za gyeho. 3) poč(!) K. — 4) Nebot nas tuto ſobie M. — 5) At by cze- kati nam M. — 6) Tehda M. — 7) wen není v K. a M .— 8) dveřmi K. — 9) svatý Petr K. Tehda ſwaty petr M. — 10) poč(!) K. — 11) sěm příti K. — 12) Procz by gim buoh ſpolu byti przikazal - Swaty Ian gev (mu K.) odpowiedie M. — 13) gemu M. — 14) Tohoto verše není v K. a M. Po- czoz chybí snad ſam. — 15) mily buoh M. — 16) Trzeti M. — 17) Tak rzka (řek K.) ſ nimi tam (tam v dóm K.) wnide M. a K. Místo následujících čtyř veršů jsou v M. tyto dva: Protoz wſichni dobrze radiechu — Przed bozij matku ſtogiechu. — 18) a K. — 19) Nepřeškrtnuto, ač zbytečno. — 20) vezře K. — 21) již K.
Nanebevzetí panny Marie. 115 95 100 105 Poproſmyz1) boha w gyegyeho2) kuoru, Procz*) ny tuto dywnye4) ſebral, By czakaty5) dele nedal. A kdyz bohu chwalu wzdachu, Swu modlytwu dokonachu, Tehdy 6) ſwaty Ian wen 7) wynyde, Przyed wraty 8) ſye ſ nymy ſnyde. Petr ſwateho9) Iana otazal: Procz 10) nam buoh przygyty 11) kazal?12) Drahu radoſt wam 13) powyedye, 14) To czoz od boha wyedye: Marya nam chcze vmrzyety, Przy tom nam buoh 15) kazal byty, A trzety 16) den ſam ſyem przyde. Rzek tak, tam w duom ſ nymy gyde. 17) Marya gye rada vzrzye y 18) radoftnye nye 19) na nye wzezrzye; A kdyz ſpolu tu 21) ſedyechu, 20) 110 1) prosmyž boha w geho K. — 2) Chybně za gyeho. 3) poč(!) K. — 4) Nebot nas tuto ſobie M. — 5) At by cze- kati nam M. — 6) Tehda M. — 7) wen není v K. a M .— 8) dveřmi K. — 9) svatý Petr K. Tehda ſwaty petr M. — 10) poč(!) K. — 11) sěm příti K. — 12) Procz by gim buoh ſpolu byti przikazal - Swaty Ian gev (mu K.) odpowiedie M. — 13) gemu M. — 14) Tohoto verše není v K. a M. Po- czoz chybí snad ſam. — 15) mily buoh M. — 16) Trzeti M. — 17) Tak rzka (řek K.) ſ nimi tam (tam v dóm K.) wnide M. a K. Místo následujících čtyř veršů jsou v M. tyto dva: Protoz wſichni dobrze radiechu — Przed bozij matku ſtogiechu. — 18) a K. — 19) Nepřeškrtnuto, ač zbytečno. — 20) vezře K. — 21) již K.
Strana 116
116 Nanebevzetí panny Marie. 115 36" 125 wſſyczkny1) przyed bozy matku byechu, Tehdy poczye ſ nymy2) mlvwyty, Rzkuczy:3) kak by bylo tomu byty,1) Zet5) gſu zyde to o mnye6) mlvwyly,3) Ieſto 8) o tom gſu w radye byly,") Chtyecz me tyelo 10) zatratyty Rady welmy po mey ſmrty. 11) Swaty yan gyey odpowyedye A ſ pokoru 12) na ny hledye, Rzka: poruczymy 13) to hoſpodynu, Yezu kryſtu, twemu 14) ſynu; Ten to wſſyeczko 15) dobrzye zpoſoby 17) Y mrtwu 16) tye . . . . A kdyz 18) o bozye tak 19) mlvwyechu, Wydyetyt 20) gyey rady 21) chtyechu ; Gyz22) trzety den tomu byeffe,23) Yakz 24) ſ ny andyel mlvwyl byeſſe. — 1) a K. — 2) poča s nimi to K. S nimi pocze tu M. 3) Rzkuczy nevyskytuje se taktéž v K. — 4) k tomu o to radu brati - kterak by to mohlo byti M. — 5) že K. — 6) o mnye nevyskytuje se taktéž v K. — 7) Ze zydee o to ſ pilnoſti mluwiechu M. — 8) i K. — 9) A k tomu radu weſpolek brachu M. — 10) tyelo wzdy M. — 11) Jan jej otpovědě sedě K. K tomu ſwaty Ian odpowiedre ſedie M. 12) Welmi pokornie M. — 13) Protoz poruczmez M. (Rzka není ani v K. ani v M.); poručmy K. — 11) Twemu milemu gedinev M. — 15) wſſechno M.; vše K. — 16) ſmrti M. — 1) Chybí nejspíše: hanby zbawy, jak v K. a M.; Po ſmrti tie teyto M. — 18) A nevyskytuje se v K. — 19) Protoz o bozle tak ſpolu M. — 20) viděti K. — 21) Nebot geho radi widieti M. — 22) Nebot gyz M. — 23) jdéše K. — 24) Iakoz M.
116 Nanebevzetí panny Marie. 115 36" 125 wſſyczkny1) przyed bozy matku byechu, Tehdy poczye ſ nymy2) mlvwyty, Rzkuczy:3) kak by bylo tomu byty,1) Zet5) gſu zyde to o mnye6) mlvwyly,3) Ieſto 8) o tom gſu w radye byly,") Chtyecz me tyelo 10) zatratyty Rady welmy po mey ſmrty. 11) Swaty yan gyey odpowyedye A ſ pokoru 12) na ny hledye, Rzka: poruczymy 13) to hoſpodynu, Yezu kryſtu, twemu 14) ſynu; Ten to wſſyeczko 15) dobrzye zpoſoby 17) Y mrtwu 16) tye . . . . A kdyz 18) o bozye tak 19) mlvwyechu, Wydyetyt 20) gyey rady 21) chtyechu ; Gyz22) trzety den tomu byeffe,23) Yakz 24) ſ ny andyel mlvwyl byeſſe. — 1) a K. — 2) poča s nimi to K. S nimi pocze tu M. 3) Rzkuczy nevyskytuje se taktéž v K. — 4) k tomu o to radu brati - kterak by to mohlo byti M. — 5) že K. — 6) o mnye nevyskytuje se taktéž v K. — 7) Ze zydee o to ſ pilnoſti mluwiechu M. — 8) i K. — 9) A k tomu radu weſpolek brachu M. — 10) tyelo wzdy M. — 11) Jan jej otpovědě sedě K. K tomu ſwaty Ian odpowiedre ſedie M. 12) Welmi pokornie M. — 13) Protoz poruczmez M. (Rzka není ani v K. ani v M.); poručmy K. — 11) Twemu milemu gedinev M. — 15) wſſechno M.; vše K. — 16) ſmrti M. — 1) Chybí nejspíše: hanby zbawy, jak v K. a M.; Po ſmrti tie teyto M. — 18) A nevyskytuje se v K. — 19) Protoz o bozle tak ſpolu M. — 20) viděti K. — 21) Nebot geho radi widieti M. — 22) Nebot gyz M. — 23) jdéše K. — 24) Iakoz M.
Strana 117
Nanebevzetí panny Marie. 117 130 135 140 Iednot ſam hoſpodyn ſnyde, 1) A yakz brzo tam 2) przygyde, Weczye: pokoy bud w tom4) domu, ktoz w nyem bydle take k 5) tomu. kdyz6) marya vzrzye ſweho7) Syna, boha gyedyneho,8) Wzchopywſſy9) ſye proty nyemu, Da 10) wytanye myle gyemu, Rzkucz: 11) wytay ſynu muoy zaduczy, Wytay ſynu, 12) boze wſſyemohuczy; Y poczyet ho ynhed 13) proſyty, By 14) to raczyl vczynyty: Neday 15) my dyabla wydyety, Na ſkonczeny przy mnye gyemu 16) byty; 17) kak 18) gſem neduoſtoyna byla, Wſſak 19) gſem tye w ſwem brzyſfye20) noſyla Racz mye,21) ſwu matku, vtyeſſyty, 145 Neday gyemu przy tom byty. 1) Jednoť bóh tam sám pojide K.; Tehda brzo hned przygide M. — 2) k nim K. — 3) Kdyz gyz brzo tam dogide M. — 1) těm všem spolu K.; tomuto M. — 5) k vynecháno v M. — 6) Tehda. — 7) ſyna ſweho M. — 8) Gezu kryſta nebeſkeho M. — 9) pozdvihši K.; Wzpozdwihſſy M. — 10) Dat M. — 11) Rzkucz nevyskytuje se ani v K. ani v M. — 12) ſynu vzato snad omylem z předešlého verše, neb v K. se nenalézá; pane M. — 13) i poče inhed K.; Protoz yhned pocze geho M. — 14) Byt M. — 15) Mozeli to byti neday M. — 16) gyemu nejspíše přídavek; není v K. — 17) przy mey ſmrti M. — 18) kakžť K.; Iakoz M. — 19) Wſfakt M. — 20) však v životě tě K.; zywotie M. — 21) mye ne- vyskytuje se taktéž v K.; gyz M.
Nanebevzetí panny Marie. 117 130 135 140 Iednot ſam hoſpodyn ſnyde, 1) A yakz brzo tam 2) przygyde, Weczye: pokoy bud w tom4) domu, ktoz w nyem bydle take k 5) tomu. kdyz6) marya vzrzye ſweho7) Syna, boha gyedyneho,8) Wzchopywſſy9) ſye proty nyemu, Da 10) wytanye myle gyemu, Rzkucz: 11) wytay ſynu muoy zaduczy, Wytay ſynu, 12) boze wſſyemohuczy; Y poczyet ho ynhed 13) proſyty, By 14) to raczyl vczynyty: Neday 15) my dyabla wydyety, Na ſkonczeny przy mnye gyemu 16) byty; 17) kak 18) gſem neduoſtoyna byla, Wſſak 19) gſem tye w ſwem brzyſfye20) noſyla Racz mye,21) ſwu matku, vtyeſſyty, 145 Neday gyemu przy tom byty. 1) Jednoť bóh tam sám pojide K.; Tehda brzo hned przygide M. — 2) k nim K. — 3) Kdyz gyz brzo tam dogide M. — 1) těm všem spolu K.; tomuto M. — 5) k vynecháno v M. — 6) Tehda. — 7) ſyna ſweho M. — 8) Gezu kryſta nebeſkeho M. — 9) pozdvihši K.; Wzpozdwihſſy M. — 10) Dat M. — 11) Rzkucz nevyskytuje se ani v K. ani v M. — 12) ſynu vzato snad omylem z předešlého verše, neb v K. se nenalézá; pane M. — 13) i poče inhed K.; Protoz yhned pocze geho M. — 14) Byt M. — 15) Mozeli to byti neday M. — 16) gyemu nejspíše přídavek; není v K. — 17) przy mey ſmrti M. — 18) kakžť K.; Iakoz M. — 19) Wſfakt M. — 20) však v životě tě K.; zywotie M. — 21) mye ne- vyskytuje se taktéž v K.; gyz M.
Strana 118
118 Nanebevzetí panny Marie. 110 155 37 Synaczek gye1) odpowyedye, Na ſwu matku myle hledye : Y pomnyſſly 2) matyczko,3) Przyenaydrazſfye ma zlatyczko, Kdyz na krzyzy ſtach4) rozpaty, Za wſſye hrzyeſſne lydy5) yaty, Przy mey ſmrty tu dyabel6) ſedyeſſe, 7) By czo zyſka, czyelet8) mnyeſſe; Taket9) przy twey ſmrty bude. Wyecznet ſmrty pro to wyecz 10) nezbude; Muozet 1) radyegy 12) w pekle byty, 14) Nez na twe ſkonczenye 13) przygyty. Ale wyecze: proſſy pro mye, 15) ſynu, Wſſyem kagyczyem odpuſt 16) wynu, 18 ktozt mye na ſwey myſly 17) gmyety 20) Budu, we ymye me czo 19) czynyty, 1) gej K.; Hoſpodin gegi ſyn mily M. — 2) Vynecháno snad: ma. — 3) i vece jej: ma matičko K. Misto tohoto a následujícího verše čteme v M.: Knieze y kral wſſeho ſwieta — Ote mne mrka y take ſwita - A rzka Matko ma mila za- duczy - Ma mila gedina przeſtraduczy. — 1) ſtach ia M. — 5) Za wſſechny lidi hrziechem M. — 6) dyabel nevyskytuje se taktéž v K. — 7) Místo tohoto a následujících tří veršů čteme v M.: Przy mey ſmrti gt fmiel byti - Protoz mu nelze muky zbyti. — 8) získal, také K. — 3) také K. — 10) věčné núze nic K. — 11) móžť K. — 12) radieyfly M. — 13) Nezli k twe ſkonczeni M. — 14) skonánie příti K. — 15) Ale pro- sím viece K.; Proſym tebe mily M. — 16) Odpuift wſfem hrzieſſnym M. — 17) Ktoz mie koli na myſli budu M. — 18) jmají K. — 19) Nebo kteru mi czeſt budu M. — 20) čest mi činié, mne žádají K.
118 Nanebevzetí panny Marie. 110 155 37 Synaczek gye1) odpowyedye, Na ſwu matku myle hledye : Y pomnyſſly 2) matyczko,3) Przyenaydrazſfye ma zlatyczko, Kdyz na krzyzy ſtach4) rozpaty, Za wſſye hrzyeſſne lydy5) yaty, Przy mey ſmrty tu dyabel6) ſedyeſſe, 7) By czo zyſka, czyelet8) mnyeſſe; Taket9) przy twey ſmrty bude. Wyecznet ſmrty pro to wyecz 10) nezbude; Muozet 1) radyegy 12) w pekle byty, 14) Nez na twe ſkonczenye 13) przygyty. Ale wyecze: proſſy pro mye, 15) ſynu, Wſſyem kagyczyem odpuſt 16) wynu, 18 ktozt mye na ſwey myſly 17) gmyety 20) Budu, we ymye me czo 19) czynyty, 1) gej K.; Hoſpodin gegi ſyn mily M. — 2) Vynecháno snad: ma. — 3) i vece jej: ma matičko K. Misto tohoto a následujícího verše čteme v M.: Knieze y kral wſſeho ſwieta — Ote mne mrka y take ſwita - A rzka Matko ma mila za- duczy - Ma mila gedina przeſtraduczy. — 1) ſtach ia M. — 5) Za wſſechny lidi hrziechem M. — 6) dyabel nevyskytuje se taktéž v K. — 7) Místo tohoto a následujících tří veršů čteme v M.: Przy mey ſmrti gt fmiel byti - Protoz mu nelze muky zbyti. — 8) získal, také K. — 3) také K. — 10) věčné núze nic K. — 11) móžť K. — 12) radieyfly M. — 13) Nezli k twe ſkonczeni M. — 14) skonánie příti K. — 15) Ale pro- sím viece K.; Proſym tebe mily M. — 16) Odpuift wſfem hrzieſſnym M. — 17) Ktoz mie koli na myſli budu M. — 18) jmají K. — 19) Nebo kteru mi czeſt budu M. — 20) čest mi činié, mne žádají K.
Strana 119
Nanebevzetí panny Marie. 119 165 170 175 Day, bych gye tak obdrzala, 1 Sama przy gych ſmrty byla," Iakoz ty mye, ſynu myly,3) Obdarowals y gyedyny, 4) Aby5) prawdu twu wezmucze A w tobye wzdy myſly gſucze, Neodluczyl7) gych od ſebe; Za tot, ſynu, proſſy 8) tebe. Matko, chczy tye9) darowaty, Gyeffczet wyecze chczy 10) gym daty, ktoz tye myety 11) na pamyety 12) Neb budu 13) we ymye 14) twe czo czynyty ; Nahlet 15) ſmrty czyele zbudu, ktoz wyernye 16) ſluzyty tobye 17) budu. Czoz poproſyſf, gyehoz 15) hladaſſ, 19) Matko, myey, czoz pozadaſſ. 6) 1) tam obdařila K.; Bych gich mohla obrancze byti M. — 2) byti M. — 3) jakožs ty mě mój jediny K.; gſy ty mie moy gedinky M. — 4) obdaroval, ſynu milý K.; Obra- dowal ſynu zmilitky M. — 5) At by M. — 6) pak na myſli tie gmagicze M. — 7) Neodluczuy nikda M. — 8) mily pro- ſym M. — 9) chcuť je K.; mila chczyt M. — 10) Gefitie wiecze chczyt M. — 11) jmajíc K. — 12) budu na pamieti gmieti M. — 13) Neb budu zdá se býti přidavek, není v K. — 11) Nebo we gmeno M. — 15) Nahle M. — 16) ſ ſwieru M. 17) tobye nevyskytuje se taktéž v K. — 18) což ty prosíš, což požádáš K.; proſyſs nebo czo M. — 19) Snad za czehoz p.; jměj vše, jehož žádáš K.; miey to wſſechno czehoz zadaſs M. Za tím následují v M. ještě tyto verše: Maria gev odpowiedie mile — Rzkucz mily ſynu twe vſyle — Geſſtos pro hrzieſſneho czlowieka miel - Kdyz gſy to na ſwatem krzyzy pniel.
Nanebevzetí panny Marie. 119 165 170 175 Day, bych gye tak obdrzala, 1 Sama przy gych ſmrty byla," Iakoz ty mye, ſynu myly,3) Obdarowals y gyedyny, 4) Aby5) prawdu twu wezmucze A w tobye wzdy myſly gſucze, Neodluczyl7) gych od ſebe; Za tot, ſynu, proſſy 8) tebe. Matko, chczy tye9) darowaty, Gyeffczet wyecze chczy 10) gym daty, ktoz tye myety 11) na pamyety 12) Neb budu 13) we ymye 14) twe czo czynyty ; Nahlet 15) ſmrty czyele zbudu, ktoz wyernye 16) ſluzyty tobye 17) budu. Czoz poproſyſf, gyehoz 15) hladaſſ, 19) Matko, myey, czoz pozadaſſ. 6) 1) tam obdařila K.; Bych gich mohla obrancze byti M. — 2) byti M. — 3) jakožs ty mě mój jediny K.; gſy ty mie moy gedinky M. — 4) obdaroval, ſynu milý K.; Obra- dowal ſynu zmilitky M. — 5) At by M. — 6) pak na myſli tie gmagicze M. — 7) Neodluczuy nikda M. — 8) mily pro- ſym M. — 9) chcuť je K.; mila chczyt M. — 10) Gefitie wiecze chczyt M. — 11) jmajíc K. — 12) budu na pamieti gmieti M. — 13) Neb budu zdá se býti přidavek, není v K. — 11) Nebo we gmeno M. — 15) Nahle M. — 16) ſ ſwieru M. 17) tobye nevyskytuje se taktéž v K. — 18) což ty prosíš, což požádáš K.; proſyſs nebo czo M. — 19) Snad za czehoz p.; jměj vše, jehož žádáš K.; miey to wſſechno czehoz zadaſs M. Za tím následují v M. ještě tyto verše: Maria gev odpowiedie mile — Rzkucz mily ſynu twe vſyle — Geſſtos pro hrzieſſneho czlowieka miel - Kdyz gſy to na ſwatem krzyzy pniel.
Strana 120
120 Nanebevzetí panny Marie. 180 190 Dyekugyt, muoy1) ſynaczku, Moy gyedyny2) gyedynaczku, Zeſ my to dal obdrzyety,3) Mye w twey proſbye4) vſlyſſyety ; Tyemt weffelegy 5) chczy 6) vmrzyety, kdyzs my toho raczyl przyety. Y kdyz gye7) byeſſe vmrzyety. poſlednye ſ gyegym ſynem gyeys) mlvwyty, Weczye:9) tobye 10) w ruczye, ſynu bozy, Ienz przyebywaſf w rayſkem ſbozy, Myey mu duſſy 11) poruczenu, Nebeſku gyey 12) day dyedynu. A to byeſſe w trzety hodynu. 13) Tak ſ nym mlvwyecz 14) duſſy puſty, Sam hoſpodyn gye nepuſty, 15) Gym 16) poruczy ſwu matyczku, Y kaza gym 17) pohrzeſty. Do gyednoho dolu neſty: Tomu dolu tak gmye 18) byelle, 19) 195 1) milý K.; tobie moy M. — 2) gedinky M. — 4) Zes mie gyz raczyl tiem obdarziti M. — 1) Za w mey, jak v K. V mych mie proſbach M. — 5) e později nadepsáno. — 6) tiem vesela chci K.; chczyt M. — 7) Když již běše jej skončiti K.; Protoz kdyz gie gyz M. — 8) posledně je sě K. a M. — 9) Weczye nevyskytuje se taktéž v K. — 19) W to- bie M. — 11) duſſy gyz M. — 12) gi M. — 13) Zde zdá se býti mezera. Tento verš v K. a M. vynechán. — 11) Tak mluwieczy M. a K. — 15) Za tím vynechán verš, který zní v M. a K.: Kdyz (není v K) w ſwogi rucze wze duſficzku. — 16) Apofftolom M. — 17) Vynecháno snad gy; i přikáza ji K.; K tomu gi kazal M. — 18) dolu jméno K. — 19) Tento a následující verš vynechán v M.
120 Nanebevzetí panny Marie. 180 190 Dyekugyt, muoy1) ſynaczku, Moy gyedyny2) gyedynaczku, Zeſ my to dal obdrzyety,3) Mye w twey proſbye4) vſlyſſyety ; Tyemt weffelegy 5) chczy 6) vmrzyety, kdyzs my toho raczyl przyety. Y kdyz gye7) byeſſe vmrzyety. poſlednye ſ gyegym ſynem gyeys) mlvwyty, Weczye:9) tobye 10) w ruczye, ſynu bozy, Ienz przyebywaſf w rayſkem ſbozy, Myey mu duſſy 11) poruczenu, Nebeſku gyey 12) day dyedynu. A to byeſſe w trzety hodynu. 13) Tak ſ nym mlvwyecz 14) duſſy puſty, Sam hoſpodyn gye nepuſty, 15) Gym 16) poruczy ſwu matyczku, Y kaza gym 17) pohrzeſty. Do gyednoho dolu neſty: Tomu dolu tak gmye 18) byelle, 19) 195 1) milý K.; tobie moy M. — 2) gedinky M. — 4) Zes mie gyz raczyl tiem obdarziti M. — 1) Za w mey, jak v K. V mych mie proſbach M. — 5) e později nadepsáno. — 6) tiem vesela chci K.; chczyt M. — 7) Když již běše jej skončiti K.; Protoz kdyz gie gyz M. — 8) posledně je sě K. a M. — 9) Weczye nevyskytuje se taktéž v K. — 19) W to- bie M. — 11) duſſy gyz M. — 12) gi M. — 13) Zde zdá se býti mezera. Tento verš v K. a M. vynechán. — 11) Tak mluwieczy M. a K. — 15) Za tím vynechán verš, který zní v M. a K.: Kdyz (není v K) w ſwogi rucze wze duſficzku. — 16) Apofftolom M. — 17) Vynecháno snad gy; i přikáza ji K.; K tomu gi kazal M. — 18) dolu jméno K. — 19) Tento a následující verš vynechán v M.
Strana 121
Nanebevzetí panny Marie. 121 200 37 205 210 yozaphat gmenem flowyeſſe. kdyz1) przydete k tomu dolu, oſtantez tu wſſyczkny 2) ſpolu; Naleznete tu row3) nowy, Wydyelan, tak 4) hotowy, W tom rowu gy5) pochowayte, Mne trzety den tu 6) doczakayte,) Syem wam8) poſſly palmu z ragye, vlomye gy9) z ſweho magye. 10) W zydowſkem 11) prawye gmyegyechu, Ze mrtwe tyelo mygyechu. 13) Chtyecz tyem prawo 14) naplnyty, kazachut gye take vmyty; 15) A 16) kdyz to tyelo mygyechu, Takyt hrozny blyſket 17) wydyechu, 12) 1) Y kdyz M. — 2) wſſichni M. a K. — 3) Nebo tudiez naleznete hrob M. — 1) Lépe v K.: vydèlaný tak; Wydie- lany takto M. — 5) W tom hrobie tielo M. — 6) tu nevysky- tuje se taktéž v K. — 7) Do trzetieho dne mne czekayte M. — 8) Protoz ſem k wam M. — 9) Chczyt gi vlomiti M. — 10) Za tímto veršem čteme následujících šest v M. a K.: Protoz gym wſliczko (A když všechno již K.) roz- kaza - Tehda gim tuto oſtati (a ostati jim tu K) kaza — Pak ſam pogide (jide K.) na nebeſſa — Milu (a K.) duſſiczku s ſebu neſa — Wſak roſtu rozkoffne drziewie (avšak s ni dřiev poby K.) w ragi - W nichzto (ježto K.) zbozni ſwu czaku (radost K.) magi. — 11) Protoz w zydowſkem M. — 12) to právě jměchu K. — 13) mrtvé tělo hned myjechu K.; Zydowſka tiela mrtwa vmywachu M. — 11) To prawo chtiecz M. a K. — 15) zmýti K. — 16) Potom M. — 17) Snad za blſket; silný blsket velmi K.; Tak ſylny bleſkod boha M.
Nanebevzetí panny Marie. 121 200 37 205 210 yozaphat gmenem flowyeſſe. kdyz1) przydete k tomu dolu, oſtantez tu wſſyczkny 2) ſpolu; Naleznete tu row3) nowy, Wydyelan, tak 4) hotowy, W tom rowu gy5) pochowayte, Mne trzety den tu 6) doczakayte,) Syem wam8) poſſly palmu z ragye, vlomye gy9) z ſweho magye. 10) W zydowſkem 11) prawye gmyegyechu, Ze mrtwe tyelo mygyechu. 13) Chtyecz tyem prawo 14) naplnyty, kazachut gye take vmyty; 15) A 16) kdyz to tyelo mygyechu, Takyt hrozny blyſket 17) wydyechu, 12) 1) Y kdyz M. — 2) wſſichni M. a K. — 3) Nebo tudiez naleznete hrob M. — 1) Lépe v K.: vydèlaný tak; Wydie- lany takto M. — 5) W tom hrobie tielo M. — 6) tu nevysky- tuje se taktéž v K. — 7) Do trzetieho dne mne czekayte M. — 8) Protoz ſem k wam M. — 9) Chczyt gi vlomiti M. — 10) Za tímto veršem čteme následujících šest v M. a K.: Protoz gym wſliczko (A když všechno již K.) roz- kaza - Tehda gim tuto oſtati (a ostati jim tu K) kaza — Pak ſam pogide (jide K.) na nebeſſa — Milu (a K.) duſſiczku s ſebu neſa — Wſak roſtu rozkoffne drziewie (avšak s ni dřiev poby K.) w ragi - W nichzto (ježto K.) zbozni ſwu czaku (radost K.) magi. — 11) Protoz w zydowſkem M. — 12) to právě jměchu K. — 13) mrtvé tělo hned myjechu K.; Zydowſka tiela mrtwa vmywachu M. — 11) To prawo chtiecz M. a K. — 15) zmýti K. — 16) Potom M. — 17) Snad za blſket; silný blsket velmi K.; Tak ſylny bleſkod boha M.
Strana 122
122 Nanebevzetí panny Marie. 215 220 225 Tak welyku ſwyetloſt myegyefſe, 1) Stokrat kraffy fluncze byeſſe.2) W nyemz vmrzyela, rucho ſwleku, Zmywſſe tyelo, w rucho gy 4) obleku; A to rucho byele byeſſe, To ſchowala k tomu byeſſe. 5) A kdyzt gyz wſſyeczko 6) doſpyechu A gy k rowu2) neſty chtvechu, W ten czas poſlals) buoh andyela Gmenem ſweho gabryela:9) Ten gym dal palmu w gych ruczye, 11 ynhed zazrzyechu ho 10) w hluczye. A kdyz tu palmu przygyechu, 12) Slyff, kakut pohadku gmyegyechu:13) Petr ſwatemu yanu 14) dyefſe: 1) jměše K.; Nebo to welika ſwietloft bielſe M. — 2) Sto- krat wiecze nez Hluncze ſtkwieſſe M. — 3) Místo tohoto a následujících tří veršů čteme v M. pouze tento: Kdyz ſwate tielo obleczechu. — 3) růcho nejspíše přídavek; není v K. a za gy čte se i. — 3) neb schováno k tomu jměše K. — 6) A když všechno již K.; A wſſichno gyz w tom M. — 7) Pak gi k hrobu M. — 8) přisla K; Tehda w ten czas M. — 9) Nejspiš za ſweho, gmenem. Gabriele Archangela M. — 10) Tut ho poſla a gim palmu w rucze dal M.; hned ho neuzřechú K. — 11) A ſwe poſelftwie od boha wzdal M. — 12) ot anděla palmu vzěchú K.; Tehda kdyz brzo palmu wzechu M. — 13) Hned o to pohádku jměchu K.: Slyfs kterakut oni pohadku gmiechu M. Za tím následuje v M. červeně psaný nádpis: Tuto apofítole magi pohadku o tom - kto by miel neſti palmu przy tom. — 14) Swaty petr k Janovi M.
122 Nanebevzetí panny Marie. 215 220 225 Tak welyku ſwyetloſt myegyefſe, 1) Stokrat kraffy fluncze byeſſe.2) W nyemz vmrzyela, rucho ſwleku, Zmywſſe tyelo, w rucho gy 4) obleku; A to rucho byele byeſſe, To ſchowala k tomu byeſſe. 5) A kdyzt gyz wſſyeczko 6) doſpyechu A gy k rowu2) neſty chtvechu, W ten czas poſlals) buoh andyela Gmenem ſweho gabryela:9) Ten gym dal palmu w gych ruczye, 11 ynhed zazrzyechu ho 10) w hluczye. A kdyz tu palmu przygyechu, 12) Slyff, kakut pohadku gmyegyechu:13) Petr ſwatemu yanu 14) dyefſe: 1) jměše K.; Nebo to welika ſwietloft bielſe M. — 2) Sto- krat wiecze nez Hluncze ſtkwieſſe M. — 3) Místo tohoto a následujících tří veršů čteme v M. pouze tento: Kdyz ſwate tielo obleczechu. — 3) růcho nejspíše přídavek; není v K. a za gy čte se i. — 3) neb schováno k tomu jměše K. — 6) A když všechno již K.; A wſſichno gyz w tom M. — 7) Pak gi k hrobu M. — 8) přisla K; Tehda w ten czas M. — 9) Nejspiš za ſweho, gmenem. Gabriele Archangela M. — 10) Tut ho poſla a gim palmu w rucze dal M.; hned ho neuzřechú K. — 11) A ſwe poſelftwie od boha wzdal M. — 12) ot anděla palmu vzěchú K.; Tehda kdyz brzo palmu wzechu M. — 13) Hned o to pohádku jměchu K.: Slyfs kterakut oni pohadku gmiechu M. Za tím následuje v M. červeně psaný nádpis: Tuto apofítole magi pohadku o tom - kto by miel neſti palmu przy tom. — 14) Swaty petr k Janovi M.
Strana 123
Nanebevzetí panny Marie. 123 230 235 240 38" raczyz palmu wzyety 1) ſpyeſſe; Tobyet nam gyeſt2) czyeftu weſty, Przyed noſydly palmu3) neſty, Nebs doſtoyny 4) w ſwey czyſtotye, Any cznyeyffys w naſfye6) rotye ; yat8) poneſu ſwate tyelo,9) Gyefftot w kraſye lezy byelo. 10) Swaty Ian gyemu 11) odpowyedye : Petrze, tobyet yaz wyernye 12) powyedye, 14) Nayprwnyeyffys 13) w ſwatey wyerzye, Welmys 15) cznyeyffy, przy me wyerzye ; Nedoſtogent gſem gyey przygyety 17) raczyz ty 18) gy, petrze, wzyety. Wſſychny przyemluwychu yana, ze 19) gyemu by 20) palma dana. A kdyz kazdy 21) ! od ſebe czeſt czpaſſe. Druh druhu 22) gye podawaſſe. Dobrzye pyſmo gſu 23) plnyly, 16) 1) rač palmu přijeti K.; Rzka wezmi ty tuto palmu M. — 2) Nebo nas dnes maſs M. — 3) tobie palmu M. — 4) dó- — stojen K. — 5) Proto nebo ty ſe w czyſtotie maſs M. b) Snad za cznyeyſſy; najčsnější jsi v našej K. — 7) Potom nas w tom poznals M. — 8) Jázť K. — 9) Pak na toto ſwate tielo poneſu M. — 10) Gehozt nikdy doſtogen negſu M. — 11) mu K. a M. — 12) wyernye přídavek; není v K. a M. — 13) najprvní jsi K. — 14) Tys nayſtarſſie w teto mirze M. 15) velims K. — 16) Take prwni ſy w ſwaty wirze M. 17) je jměti K.; Nedoſtogen gſem ia gre neſti M. — 18) Racz ty ſam M. a K. — 19) ež K. — 20) Zet gemu breſſe ta M. — 21) Kdyz gyz M.; Každý K. — 22) družci K. — 23) Protoz dobrze piſmo M.
Nanebevzetí panny Marie. 123 230 235 240 38" raczyz palmu wzyety 1) ſpyeſſe; Tobyet nam gyeſt2) czyeftu weſty, Przyed noſydly palmu3) neſty, Nebs doſtoyny 4) w ſwey czyſtotye, Any cznyeyffys w naſfye6) rotye ; yat8) poneſu ſwate tyelo,9) Gyefftot w kraſye lezy byelo. 10) Swaty Ian gyemu 11) odpowyedye : Petrze, tobyet yaz wyernye 12) powyedye, 14) Nayprwnyeyffys 13) w ſwatey wyerzye, Welmys 15) cznyeyffy, przy me wyerzye ; Nedoſtogent gſem gyey przygyety 17) raczyz ty 18) gy, petrze, wzyety. Wſſychny przyemluwychu yana, ze 19) gyemu by 20) palma dana. A kdyz kazdy 21) ! od ſebe czeſt czpaſſe. Druh druhu 22) gye podawaſſe. Dobrzye pyſmo gſu 23) plnyly, 16) 1) rač palmu přijeti K.; Rzka wezmi ty tuto palmu M. — 2) Nebo nas dnes maſs M. — 3) tobie palmu M. — 4) dó- — stojen K. — 5) Proto nebo ty ſe w czyſtotie maſs M. b) Snad za cznyeyſſy; najčsnější jsi v našej K. — 7) Potom nas w tom poznals M. — 8) Jázť K. — 9) Pak na toto ſwate tielo poneſu M. — 10) Gehozt nikdy doſtogen negſu M. — 11) mu K. a M. — 12) wyernye přídavek; není v K. a M. — 13) najprvní jsi K. — 14) Tys nayſtarſſie w teto mirze M. 15) velims K. — 16) Take prwni ſy w ſwaty wirze M. 17) je jměti K.; Nedoſtogen gſem ia gre neſti M. — 18) Racz ty ſam M. a K. — 19) ež K. — 20) Zet gemu breſſe ta M. — 21) Kdyz gyz M.; Každý K. — 22) družci K. — 23) Protoz dobrze piſmo M.
Strana 124
124 Nanebevzetí panny Marie. 245 Druzczy 1) yako ſobye przyely; Neb 2) ktoz ſye ſam wz huoru3) wyſſy, 4) A buoh gyey pak doluow nyzy; A ktoz ſebe ponyzuge, 5) A buoh gyeho powyſluge.“) A kdyz gyz dyechu7) ſ tyelem 8) zpyewagycze, Andyele9) letagycze, Teyt 10) ſye ſmrty radowachu A 11) zpyewaty pomahachu. A 12) to w noczy ſye dyegyefſe, Ot 13) puol noczy dobrzye byefſe; Protot 14) noczy doczakachu, Neb 15) ſye zyduow 16) bachu, Neſmyegycze 17) we dne gyty 18) A chtyecz ſ ny taynye przy gyty, Neb 20) gſu zyde to 21) mlvwyly Y o tom gſu plnu radu22) gmyely, Rzkucz:23) kdyz by ſeſla ta21) dyewyczye, 19) 250 255 260 1) Aby gedni druhe" M. — 2) Nebo M. — 3) wz huoru vynecháno v M. — 4) Pak buoh geho wzdy ponizy M. — 5) Verš 248 a 249 chybí v M. — 6) ho pak povyšije K. — 7) Za gdyechu. — 3) A (a) ſ tyelem přídavek; Když již jděchú K. a M. — 9) Vynecháno snad: tu; tudž anděli K.; pak angele ſ nimi letiecze M. — 10) tej K. ; Tey ſe ſmrti oni M. — 11) k tomu gim M. — 12) Protoz M. — 13) O K. a M. — 14) Proto K.; Protoz noczy oni M. — 15) Nebo M. — 16) Vy- necháno welmy, jak v K a M. — 17) nesměchu s ní K. — 18) Neſmiegichut gi we dne neſti M. — 19) velmi (welmre M.) tajně chtiec projíti (proneſti M.) K. a M. — 20) Nebot M. — 21) o to M. — 22) pilnú radu o to K. Plnu radu o tom vczynili M. — 23) Rzkucz nevyskytuje se ani v K. ani v M. — 24) Za ta vyškrabáno m. — bieſſe wzata ta M.
124 Nanebevzetí panny Marie. 245 Druzczy 1) yako ſobye przyely; Neb 2) ktoz ſye ſam wz huoru3) wyſſy, 4) A buoh gyey pak doluow nyzy; A ktoz ſebe ponyzuge, 5) A buoh gyeho powyſluge.“) A kdyz gyz dyechu7) ſ tyelem 8) zpyewagycze, Andyele9) letagycze, Teyt 10) ſye ſmrty radowachu A 11) zpyewaty pomahachu. A 12) to w noczy ſye dyegyefſe, Ot 13) puol noczy dobrzye byefſe; Protot 14) noczy doczakachu, Neb 15) ſye zyduow 16) bachu, Neſmyegycze 17) we dne gyty 18) A chtyecz ſ ny taynye przy gyty, Neb 20) gſu zyde to 21) mlvwyly Y o tom gſu plnu radu22) gmyely, Rzkucz:23) kdyz by ſeſla ta21) dyewyczye, 19) 250 255 260 1) Aby gedni druhe" M. — 2) Nebo M. — 3) wz huoru vynecháno v M. — 4) Pak buoh geho wzdy ponizy M. — 5) Verš 248 a 249 chybí v M. — 6) ho pak povyšije K. — 7) Za gdyechu. — 3) A (a) ſ tyelem přídavek; Když již jděchú K. a M. — 9) Vynecháno snad: tu; tudž anděli K.; pak angele ſ nimi letiecze M. — 10) tej K. ; Tey ſe ſmrti oni M. — 11) k tomu gim M. — 12) Protoz M. — 13) O K. a M. — 14) Proto K.; Protoz noczy oni M. — 15) Nebo M. — 16) Vy- necháno welmy, jak v K a M. — 17) nesměchu s ní K. — 18) Neſmiegichut gi we dne neſti M. — 19) velmi (welmre M.) tajně chtiec projíti (proneſti M.) K. a M. — 20) Nebot M. — 21) o to M. — 22) pilnú radu o to K. Plnu radu o tom vczynili M. — 23) Rzkucz nevyskytuje se ani v K. ani v M. — 24) Za ta vyškrabáno m. — bieſſe wzata ta M.
Strana 125
Nanebevzetí panny Marie. 125 265 270 275 Sweho ſyna 1) zwolenyczye, Poſlednyt2) zyd to mlvwyeſſe, 3) ze to tyelo ſzeczy chtyechu; 4) Chtyecz tyem tyelo5) zatratyty, Gyemuz byefle nelzye6) byty. Tot 7) vczyny bozye myloſt,8) Obklyczyt gye9) taka ſwyetloſt, 10) takat 11) radoft ſye dyegyeffe, Po wſſyem myeſtu ſwyetloſt byeſſe, Yako by zazehl 13) ſwyecznykuow, trzy tyſfyczye poſtawnykuow; Neb 14) gych byefle tady 15) czyeſta, Blyz od te 16) zdy 17) toho myeſta, Przyed nymz boha vmuczyly, 18) W hlawu rugycz, w lycze 19) byly. Kdyz w 20) myeſtye to vzrzyechu, 12 21) 1) Sweho mileho ſyna M. — 2) Nebo poſledni M. — 3) vezmúc s nosidly užieci K. — 4) Rým žádá chtyeffe; ne- dadúc jim s ní uteci K.; Gegi tielo wzdy ſpaliti chtieſſe M. — 5) paměť K.; Chtie tu pamiet M. — 6) Nebo bez toho nelze gt M. — 7) To K. — 8) Tento verš vynechán v M. — 2) obklíči ji K. — 10) Kdyz to tielo obkliczyla bieſſe bozij miloſt M. — 11) taka K.; tento verš vynechán v M. — 12) Po tom po wſſem mieſtie ſwietloft M. — 13) v niž by zažehl jich K. Tento a následující (i v K) verš vynechán v M. — 14) a K.; Nebot M. — 15) tehdaz M. — 16) Za ote, jak v K. — 17) Blize od Gerufalema M. — 18) W niemzto biechu boha muczyli M. — 19) w hlawu w rucze w twarz geho M. — 20) w = u, jak v K. a M. — 21) Za tím vynechán verš, který zní v K.: a zpievánie uslyšechú; a v M.: A to kraſne zpie- wanie ſlyſfrechu.
Nanebevzetí panny Marie. 125 265 270 275 Sweho ſyna 1) zwolenyczye, Poſlednyt2) zyd to mlvwyeſſe, 3) ze to tyelo ſzeczy chtyechu; 4) Chtyecz tyem tyelo5) zatratyty, Gyemuz byefle nelzye6) byty. Tot 7) vczyny bozye myloſt,8) Obklyczyt gye9) taka ſwyetloſt, 10) takat 11) radoft ſye dyegyeffe, Po wſſyem myeſtu ſwyetloſt byeſſe, Yako by zazehl 13) ſwyecznykuow, trzy tyſfyczye poſtawnykuow; Neb 14) gych byefle tady 15) czyeſta, Blyz od te 16) zdy 17) toho myeſta, Przyed nymz boha vmuczyly, 18) W hlawu rugycz, w lycze 19) byly. Kdyz w 20) myeſtye to vzrzyechu, 12 21) 1) Sweho mileho ſyna M. — 2) Nebo poſledni M. — 3) vezmúc s nosidly užieci K. — 4) Rým žádá chtyeffe; ne- dadúc jim s ní uteci K.; Gegi tielo wzdy ſpaliti chtieſſe M. — 5) paměť K.; Chtie tu pamiet M. — 6) Nebo bez toho nelze gt M. — 7) To K. — 8) Tento verš vynechán v M. — 2) obklíči ji K. — 10) Kdyz to tielo obkliczyla bieſſe bozij miloſt M. — 11) taka K.; tento verš vynechán v M. — 12) Po tom po wſſem mieſtie ſwietloft M. — 13) v niž by zažehl jich K. Tento a následující (i v K) verš vynechán v M. — 14) a K.; Nebot M. — 15) tehdaz M. — 16) Za ote, jak v K. — 17) Blize od Gerufalema M. — 18) W niemzto biechu boha muczyli M. — 19) w hlawu w rucze w twarz geho M. — 20) w = u, jak v K. a M. — 21) Za tím vynechán verš, který zní v K.: a zpievánie uslyšechú; a v M.: A to kraſne zpie- wanie ſlyſfrechu.
Strana 126
126 Nanebevzetí panny Marie. 385 290 295 Po wſſyech domyech ſye wzchapachu, 1) yako wſtekly tak byehachu. 2) y poczyechut ſye fylnye3) baty, A rzkucz:4) czo ſye nam chcze ſtaty? Kdyz otrapa gych5) pomynu A vzyeſt gym z gych ſrdczye6) mynu, Rad zwyedyety kazdy8) chtyefſe, Czo9) przyed myeſtem ſve dyegyeſſe; Druh przyed druhem na zed byezyeſſe. To wydyety kazdy 11) chtyeſſe. Wzrzyechut 12) take dywy, Gychz newydal y gyeden 13) zywy ; Mezy 14) ſobu to mlvwyechu, Czo by bylo, 15) newyedyechu. Rucze byezyecz knyezyety 16) ſwemu. y 17) vkazachu ten 18) dyw gyemu. Vzrzyew 19) ſwyetloft gych knyezatke, przyenemudre nebozatko, 20) W nyczemz ſye boha nebogye,21) 10 280 1) wzchopichu M. — 2) Iako bez ſmyſla ta doby brechu M. — 3) Počechú sě velmi K.; welmi M. — 1) řkůce K.; Rzkucz czot ſe nam chcze toto M. — 5) kdyz gie ta otrapa M. — °) A gich ſrdcze zaloft M. — 7) jim srdce zhynu K. — 8) to kazdy M. — 9) Czoz M. — 12) jděše K.; na poſprech brezyſſe M. — 11) Nebo kazdy toto rad wredleti M. — 12) Vynecháno nejspíše: tu: tu viděchu K.; Protoz vzrzechu M. — 13) žádný K.: Genz gich newidiel zadny M. — 11) Protoz mezy M. — 15) Czoz by bylo toto toho M. — 16) Lépe v K.: k knězi; Rychle brezycz k kniezy M. — 17) y nevyskytuje se v K. a M. — 1s) tento M. — 19) Tehda vzrzew M. — lu) gich nebozatko M. — 21) nechtie bati M. Za tím v M. verš: Ani czo na tu ſwietloli tbati.
126 Nanebevzetí panny Marie. 385 290 295 Po wſſyech domyech ſye wzchapachu, 1) yako wſtekly tak byehachu. 2) y poczyechut ſye fylnye3) baty, A rzkucz:4) czo ſye nam chcze ſtaty? Kdyz otrapa gych5) pomynu A vzyeſt gym z gych ſrdczye6) mynu, Rad zwyedyety kazdy8) chtyefſe, Czo9) przyed myeſtem ſve dyegyeſſe; Druh przyed druhem na zed byezyeſſe. To wydyety kazdy 11) chtyeſſe. Wzrzyechut 12) take dywy, Gychz newydal y gyeden 13) zywy ; Mezy 14) ſobu to mlvwyechu, Czo by bylo, 15) newyedyechu. Rucze byezyecz knyezyety 16) ſwemu. y 17) vkazachu ten 18) dyw gyemu. Vzrzyew 19) ſwyetloft gych knyezatke, przyenemudre nebozatko, 20) W nyczemz ſye boha nebogye,21) 10 280 1) wzchopichu M. — 2) Iako bez ſmyſla ta doby brechu M. — 3) Počechú sě velmi K.; welmi M. — 1) řkůce K.; Rzkucz czot ſe nam chcze toto M. — 5) kdyz gie ta otrapa M. — °) A gich ſrdcze zaloft M. — 7) jim srdce zhynu K. — 8) to kazdy M. — 9) Czoz M. — 12) jděše K.; na poſprech brezyſſe M. — 11) Nebo kazdy toto rad wredleti M. — 12) Vynecháno nejspíše: tu: tu viděchu K.; Protoz vzrzechu M. — 13) žádný K.: Genz gich newidiel zadny M. — 11) Protoz mezy M. — 15) Czoz by bylo toto toho M. — 16) Lépe v K.: k knězi; Rychle brezycz k kniezy M. — 17) y nevyskytuje se v K. a M. — 1s) tento M. — 19) Tehda vzrzew M. — lu) gich nebozatko M. — 21) nechtie bati M. Za tím v M. verš: Ani czo na tu ſwietloli tbati.
Strana 127
Nanebevzetí panny Marie. 127 300 305 310 Y powyedye k 1) k nym tak2) ſtogye : Chtyel 3) bych na tom ſlygy daty, kdezto 1) nenye toho 5) maty, Genzto6) bohem ſye czynyeſſe, Zruffytyt 7) nam wyeru 8) chtyeffe. Przy myloſtyt9) gym przykaza, Poſlednyemut z myeſta 10) kaza, Rzka: przyed branu gych doczakamy 11) A na noſydlach 12) roztrhamy; Sezhucz 13) tyelo, zatratymy 14) A 15) po wodye precz puſtymy. Mylo gyemu 17) byefle k tomu. Prwyt 18) doſpye z ſweho domu; Wykrzyczet gye wen 19) za ſobu. 20 Byezyetyt 20) gym kaza ſobu.21) 22) rucze tam 23) byezyeffe, Welmyt 16) 1) k nepřeškrtnuto, ač zbytečno. — 2) tu K.; Powiediet gim takto M. — 3) Slyfftez wy tato flowa moge - Chtielt M. — 1) Geſtlit zet to M. — 5) božie K. a M. — 6) Geſſtot gegi ſyn M. — 7) zrušiti K. a M. — 8) naſly wieru M. 2) milosti K.; Pod miloſti M. — 10) z města posledniemu K.; Posledniemu przed mieſto M. — 11) gych nevyskytuje se v K.: ho doczekavte M. — 12) nosidla K.; A yhned noſydla roztrhavte M. — 14) Potom ſpalecz M. — 13) preč pustíme K. — 15) Pak M. — 16) z před p vyškrábáno: u vodě je zatratíme K. Za tím vynechány dva verše, které zní v K.: Nejudatnější z všech běše, - tak sě jemu to viděše. — 17) Vdatnieyffy M. — 18) prvý K.; Prwni wybrze M. 19) vybřiče jiné K.; Powolaw gich wíſech M. — 20) běžeti K. — 21) Kazat gim brezeti z ſebu M. — 22) welmi K. — 23) Kdyz tam s rychloſti M.
Nanebevzetí panny Marie. 127 300 305 310 Y powyedye k 1) k nym tak2) ſtogye : Chtyel 3) bych na tom ſlygy daty, kdezto 1) nenye toho 5) maty, Genzto6) bohem ſye czynyeſſe, Zruffytyt 7) nam wyeru 8) chtyeffe. Przy myloſtyt9) gym przykaza, Poſlednyemut z myeſta 10) kaza, Rzka: przyed branu gych doczakamy 11) A na noſydlach 12) roztrhamy; Sezhucz 13) tyelo, zatratymy 14) A 15) po wodye precz puſtymy. Mylo gyemu 17) byefle k tomu. Prwyt 18) doſpye z ſweho domu; Wykrzyczet gye wen 19) za ſobu. 20 Byezyetyt 20) gym kaza ſobu.21) 22) rucze tam 23) byezyeffe, Welmyt 16) 1) k nepřeškrtnuto, ač zbytečno. — 2) tu K.; Powiediet gim takto M. — 3) Slyfftez wy tato flowa moge - Chtielt M. — 1) Geſtlit zet to M. — 5) božie K. a M. — 6) Geſſtot gegi ſyn M. — 7) zrušiti K. a M. — 8) naſly wieru M. 2) milosti K.; Pod miloſti M. — 10) z města posledniemu K.; Posledniemu przed mieſto M. — 11) gych nevyskytuje se v K.: ho doczekavte M. — 12) nosidla K.; A yhned noſydla roztrhavte M. — 14) Potom ſpalecz M. — 13) preč pustíme K. — 15) Pak M. — 16) z před p vyškrábáno: u vodě je zatratíme K. Za tím vynechány dva verše, které zní v K.: Nejudatnější z všech běše, - tak sě jemu to viděše. — 17) Vdatnieyffy M. — 18) prvý K.; Prwni wybrze M. 19) vybřiče jiné K.; Powolaw gich wíſech M. — 20) běžeti K. — 21) Kazat gim brezeti z ſebu M. — 22) welmi K. — 23) Kdyz tam s rychloſti M.
Strana 128
128 Nanebevzetí panny Marie. 315 320 325 39" Hroznyt 1) zaſtup za nym gdyeſſe; Nayſnaznyeyſſy z nych ſam 3) byeſſe, Wzdyt 1) nayprwny byty chtyefſe. 3) A yakz6) brzo noſydl zazrzye, na zydy ſye za ſye7) ozrzye, Rzka: nedaymy tomu 8) byty, 10) Byt9) ſ ny mohly kam vgyty. 12) A yakz 11) brzo tam przybyeze, Na noſydla ruku ſveze 13) I wperzy 11) obye ruczye, Inhed 15) peklo gey zazze w uobye ruczye. Chtyeffet ruczye 17) prycz ſtrhnuty y nemozet 18) gyma hnuty, Neb 19) k noſydluom przyl nul byeſle 20) A 21) ohen gyey fylnye22) zzyeſſe. 23) Takut zaloſt tu zyde24) gmyegyechu: 1ti) 25) 1) hrozný K. a M. — 2) brezreſſe M. — 3) ze všech K. — *) vždy K. — 5) Verš 315 a 316 vynechán v M. — 6) Kdyz gyz M. — 7) Tak ſe yhned na zvdy M. — 8) tomuto M. — 9) by K. — 10) Za tím nalezají se v M. tyto dva verše: Nay- mocznieyſſy ſam z nich bieſſe - Wzdyt nayprwni byti chtreſſe. — 11) Kdyz gyz M. — 12) pobreze M. Pak následuje v M. tento verš: To gich zydowſke knieze. — 13) ztěže K. Tento a ná- sledující verš vztažen v M. v jeden verš a zní: Na noſydla wlozyt obie rucze. — 13) w = u, jak v K. — 15) Hned K.; Tehdy M. — 16) Snad za wruczye jak i v K.; zazzie rucze M. — 13) chtěše brzo K.; Chtieſſe rukama prycz ſehnuti M. — 18) nemože K.; Protoz nemoha odwaditi M. — 19. Nebo M. — 20) byl M. — 21) Pak M. — 22) welmi K. a M. — 23) palil M. — 21) zyde vynecháno v M. — 25) Takéf mnozí bolest jměchú K.
128 Nanebevzetí panny Marie. 315 320 325 39" Hroznyt 1) zaſtup za nym gdyeſſe; Nayſnaznyeyſſy z nych ſam 3) byeſſe, Wzdyt 1) nayprwny byty chtyefſe. 3) A yakz6) brzo noſydl zazrzye, na zydy ſye za ſye7) ozrzye, Rzka: nedaymy tomu 8) byty, 10) Byt9) ſ ny mohly kam vgyty. 12) A yakz 11) brzo tam przybyeze, Na noſydla ruku ſveze 13) I wperzy 11) obye ruczye, Inhed 15) peklo gey zazze w uobye ruczye. Chtyeffet ruczye 17) prycz ſtrhnuty y nemozet 18) gyma hnuty, Neb 19) k noſydluom przyl nul byeſle 20) A 21) ohen gyey fylnye22) zzyeſſe. 23) Takut zaloſt tu zyde24) gmyegyechu: 1ti) 25) 1) hrozný K. a M. — 2) brezreſſe M. — 3) ze všech K. — *) vždy K. — 5) Verš 315 a 316 vynechán v M. — 6) Kdyz gyz M. — 7) Tak ſe yhned na zvdy M. — 8) tomuto M. — 9) by K. — 10) Za tím nalezají se v M. tyto dva verše: Nay- mocznieyſſy ſam z nich bieſſe - Wzdyt nayprwni byti chtreſſe. — 11) Kdyz gyz M. — 12) pobreze M. Pak následuje v M. tento verš: To gich zydowſke knieze. — 13) ztěže K. Tento a ná- sledující verš vztažen v M. v jeden verš a zní: Na noſydla wlozyt obie rucze. — 13) w = u, jak v K. — 15) Hned K.; Tehdy M. — 16) Snad za wruczye jak i v K.; zazzie rucze M. — 13) chtěše brzo K.; Chtieſſe rukama prycz ſehnuti M. — 18) nemože K.; Protoz nemoha odwaditi M. — 19. Nebo M. — 20) byl M. — 21) Pak M. — 22) welmi K. a M. — 23) palil M. — 21) zyde vynecháno v M. — 25) Takéf mnozí bolest jměchú K.
Strana 129
Nanebevzetí panny Marie. 129 335 340 330 Chromyt, nyemy, ſlepy ſye wydyechu. 1) Takyt2) placz po myeſtye dyeſſe3) Y neſlychanet horze byeffe. 4) A kdyz5) ſtaſſe w tey zaloſty, Poznat 6) petra w tey 7) boleſty Y poczyet8) nan fylnye9) wolaty, Rzka: 10) petrze, 11) racz my ſpomahaty! 12) Rozpomyen 13) ſye ſam w ſobye, 14) Zet gſem pomohl take tobye. kdyzto zyduow ſye bogyeſſe A v wohnye ſye hrzyegyeſſe; 15) Tut byeſſe w dyek pomocz mogye. 16) kdyz 17) przyeſſe ſweho 18) myſtra, ſtogye. Taket proſym twe pomoczy,20) Racz mye zbawyty teto 21) nemoczy. 22) Swatyt petr 23) weczye k nyemu, 24) ſtogye : knyezye,25) nenyet to mocz mogye, 19) 345 1) němi, slepi, chromi běchu K.; Slepi chromi zdrawi brechu M. — 2) taký K. a M. — 3) Za gdyeſſe; bieſſe M. — 4) žádný předeň nesměješe K.; Swaty petr tomu ſe ſmiegiſſe M. — 5) Kdyz gyz M. — 6) pozna K. Pozna ſwateho M. — 7) v svej K. — 8) poče K. — 9) Poczet ſylnie na nieho M. — 10) Rzka nevyskytuje se v K. — 11) ſwaty petrze M. — 12) pomáhati K. a M. — 13) rozpomena K. — 14) Rozpomen ſe nynie na to fam M. Za tím následující dva verše chybí v M. — 15) Geſſtos byl przyſſel k ohni k nam M. — 16) Nebo ſem Ia tobie w diek vczynil M. — 17) kdyžto K. — 18) ſweho nevyskytuje se v K. — 19) Protoz bych toho take rad vzyl M. — 20) Twey ſpomoczy nynie proſym M. — 21) teto není v K. — 22) At tento ohen gyz vdufym M. — 23) Petr svatý K. — 24) mu K.; gemu M. — 25) Rzka knieze M. 9
Nanebevzetí panny Marie. 129 335 340 330 Chromyt, nyemy, ſlepy ſye wydyechu. 1) Takyt2) placz po myeſtye dyeſſe3) Y neſlychanet horze byeffe. 4) A kdyz5) ſtaſſe w tey zaloſty, Poznat 6) petra w tey 7) boleſty Y poczyet8) nan fylnye9) wolaty, Rzka: 10) petrze, 11) racz my ſpomahaty! 12) Rozpomyen 13) ſye ſam w ſobye, 14) Zet gſem pomohl take tobye. kdyzto zyduow ſye bogyeſſe A v wohnye ſye hrzyegyeſſe; 15) Tut byeſſe w dyek pomocz mogye. 16) kdyz 17) przyeſſe ſweho 18) myſtra, ſtogye. Taket proſym twe pomoczy,20) Racz mye zbawyty teto 21) nemoczy. 22) Swatyt petr 23) weczye k nyemu, 24) ſtogye : knyezye,25) nenyet to mocz mogye, 19) 345 1) němi, slepi, chromi běchu K.; Slepi chromi zdrawi brechu M. — 2) taký K. a M. — 3) Za gdyeſſe; bieſſe M. — 4) žádný předeň nesměješe K.; Swaty petr tomu ſe ſmiegiſſe M. — 5) Kdyz gyz M. — 6) pozna K. Pozna ſwateho M. — 7) v svej K. — 8) poče K. — 9) Poczet ſylnie na nieho M. — 10) Rzka nevyskytuje se v K. — 11) ſwaty petrze M. — 12) pomáhati K. a M. — 13) rozpomena K. — 14) Rozpomen ſe nynie na to fam M. Za tím následující dva verše chybí v M. — 15) Geſſtos byl przyſſel k ohni k nam M. — 16) Nebo ſem Ia tobie w diek vczynil M. — 17) kdyžto K. — 18) ſweho nevyskytuje se v K. — 19) Protoz bych toho take rad vzyl M. — 20) Twey ſpomoczy nynie proſym M. — 21) teto není v K. — 22) At tento ohen gyz vdufym M. — 23) Petr svatý K. — 24) mu K.; gemu M. — 25) Rzka knieze M. 9
Strana 130
130 Nanebevzetí panny Marie. 350 355 360 Ale 1) buoh gyeft te mylofty, zet2) tye zbawy twe3) truchlofty. Budefſly ſam tomu chtyety, Weczye. 4) budeſſ gyeho myloſt gmyety ; Poznagye*) dnes boha ſweho. Yezu kryſta nebeſkeho, 6) Odpowyez ſye bludu ſweho, 7) Wyerzyz wen z ſrdczye2) wſſyeho. Genz ſye poczal w tey9) dyewyczy, Sedyt 10) f uotczem 11) na prawyczy, 13) Narodyl ſye z gyegyeho 12) tyela, Neb mu w dyek byla gyegye czna 14) dyela: O nyeyzt zyde nechtye 15) tbaty, Tot gyeft czyele 16) bozye 17) maty. 19) On weczye: 18) y czyt tomu newyerzymy, Gyedno 20) zet w tom, chtyecz,21) bludymy; Mamyt w knyhach wſſyechno 22) pſano, 1) Protoz M. — 2) že K. — 3) te K.; tey M. — 4) Weczye nečte se v K. a M. — 5) Protoz poznay M. — 6) Swate Marzye ſyna gedinkeho M. — 7) tweho M. — 8) Za ze ſrdczye; uvěřiž ze srdce K.: Wierz w nieho z ſrdcze praweho M. — 9) Genzt ſe gt poczal w teyto M. — 10) sedi K. — 11) Gyzt ſedi v ſweho otcze M. — 12) za z gyegye, jak v K. — 13) ſwa- teho tiela M. — 11) i vděk byla jeje K.; W drek gie brechu geho M. — 15) O tomt zydee nechtre nicz M. — 16) věrně K. — 17) czele geho ſwata M. — 18) On weczye nevysky- tuje se v K. — 19) Procz tomu ty nechczeſs wierzyti M. — 20) Za tím t vyškrábáno. — 21) jedno chtiece v tom K.; Gedno ze w tom chczeſs bluditi M. — 22) vše to K.; Gmamet gyz wſſichno popſano M.
130 Nanebevzetí panny Marie. 350 355 360 Ale 1) buoh gyeft te mylofty, zet2) tye zbawy twe3) truchlofty. Budefſly ſam tomu chtyety, Weczye. 4) budeſſ gyeho myloſt gmyety ; Poznagye*) dnes boha ſweho. Yezu kryſta nebeſkeho, 6) Odpowyez ſye bludu ſweho, 7) Wyerzyz wen z ſrdczye2) wſſyeho. Genz ſye poczal w tey9) dyewyczy, Sedyt 10) f uotczem 11) na prawyczy, 13) Narodyl ſye z gyegyeho 12) tyela, Neb mu w dyek byla gyegye czna 14) dyela: O nyeyzt zyde nechtye 15) tbaty, Tot gyeft czyele 16) bozye 17) maty. 19) On weczye: 18) y czyt tomu newyerzymy, Gyedno 20) zet w tom, chtyecz,21) bludymy; Mamyt w knyhach wſſyechno 22) pſano, 1) Protoz M. — 2) že K. — 3) te K.; tey M. — 4) Weczye nečte se v K. a M. — 5) Protoz poznay M. — 6) Swate Marzye ſyna gedinkeho M. — 7) tweho M. — 8) Za ze ſrdczye; uvěřiž ze srdce K.: Wierz w nieho z ſrdcze praweho M. — 9) Genzt ſe gt poczal w teyto M. — 10) sedi K. — 11) Gyzt ſedi v ſweho otcze M. — 12) za z gyegye, jak v K. — 13) ſwa- teho tiela M. — 11) i vděk byla jeje K.; W drek gie brechu geho M. — 15) O tomt zydee nechtre nicz M. — 16) věrně K. — 17) czele geho ſwata M. — 18) On weczye nevysky- tuje se v K. — 19) Procz tomu ty nechczeſs wierzyti M. — 20) Za tím t vyškrábáno. — 21) jedno chtiece v tom K.; Gedno ze w tom chczeſs bluditi M. — 22) vše to K.; Gmamet gyz wſſichno popſano M.
Strana 131
Nanebevzetí panny Marie. 131 365 39" 370 Czot gyeſt 1) o nyem prorokowano. Ale ze gſmy to 2) mlvwyly, W tom gſmy 3) nayhorze4) vczynyly : 5) Bud krew li gyeho na wſſye na ny, 6) Na knyezata y na pany. Swaty petr opyet gyemu7) odpowyedye:) vedno bud na ty9) krew gyeho, ktoz 10) newyerzye w tworczye 11) ſweho ; yedno zna gy 12) ſye wen wyerzyty, 13) Genz tye muoze 14) vzdrawyty. 1) co K.; Czozt gt M. Za tímto veršem nalézají se v M. ještě následující: Tak toto knieze ſwatemu petru wecze - Rzka ſwaty petrze mily Bratrze - Czoz ty koli wluwiſs o tom - Wſſakt me ſrdeze ſtogi po tom. — 2) Protoz tot gſme zle M. — 3) Take w tom M. — 4) najhóř K. — 5) Za tímto veršem nalézají se v M. tyto ještě: Kdyz gt na krzyzy wiſel nan wolachu - Rzkucz pomoz ſobie ſkrzyze mily brachu — Slepe chrome vzdrawiti mozeſs - Kez ſam ſobie s krzyze pomo- zeſs - W tom gſme geho chtieli pokuſiti - Nechtrecze gemu vplnie wierziti - Byt byl ſyn boha zyweho - Protoz yat mocznie wierzym w nieho - Take kdyz wolachme ſtogiecze - hlafem welikym tak mluwiecze - Protoz wolachu wobecz na pilata. — 6) Za tento a následující verš čte se v M.: Bud tato krev ge na nas y na kniezatha. — 7) Petr mu opět K. Tehda ſwaty petr gev M. — 8) Za tím vynechán verš, který zní v K. a M.: poslúchaj mne, coť povědě. — 9) gednot gt na tyto M. — 10) ktozt M. — 11) w ftworzytele M. — 12) y nadepsáno a gy nemá se čísti. — 13) snaž sě tvrdě uvěřiti K.; Protoz ſluſſie ſnadnie w nieho wierziti M. — 14) veň, jenž tě móž K.; Genzt muoze dobrze kazdeho M. Za tím se nalézají v M. tyto verše: K tomu wieczny zywot dati — Genz mu moze vproſyti ge' tato mati — Pakli kto gyz wier- ziti nebude - Pekla wieczneho muky nezbude - Protoz czoz *
Nanebevzetí panny Marie. 131 365 39" 370 Czot gyeſt 1) o nyem prorokowano. Ale ze gſmy to 2) mlvwyly, W tom gſmy 3) nayhorze4) vczynyly : 5) Bud krew li gyeho na wſſye na ny, 6) Na knyezata y na pany. Swaty petr opyet gyemu7) odpowyedye:) vedno bud na ty9) krew gyeho, ktoz 10) newyerzye w tworczye 11) ſweho ; yedno zna gy 12) ſye wen wyerzyty, 13) Genz tye muoze 14) vzdrawyty. 1) co K.; Czozt gt M. Za tímto veršem nalézají se v M. ještě následující: Tak toto knieze ſwatemu petru wecze - Rzka ſwaty petrze mily Bratrze - Czoz ty koli wluwiſs o tom - Wſſakt me ſrdeze ſtogi po tom. — 2) Protoz tot gſme zle M. — 3) Take w tom M. — 4) najhóř K. — 5) Za tímto veršem nalézají se v M. tyto ještě: Kdyz gt na krzyzy wiſel nan wolachu - Rzkucz pomoz ſobie ſkrzyze mily brachu — Slepe chrome vzdrawiti mozeſs - Kez ſam ſobie s krzyze pomo- zeſs - W tom gſme geho chtieli pokuſiti - Nechtrecze gemu vplnie wierziti - Byt byl ſyn boha zyweho - Protoz yat mocznie wierzym w nieho - Take kdyz wolachme ſtogiecze - hlafem welikym tak mluwiecze - Protoz wolachu wobecz na pilata. — 6) Za tento a následující verš čte se v M.: Bud tato krev ge na nas y na kniezatha. — 7) Petr mu opět K. Tehda ſwaty petr gev M. — 8) Za tím vynechán verš, který zní v K. a M.: poslúchaj mne, coť povědě. — 9) gednot gt na tyto M. — 10) ktozt M. — 11) w ftworzytele M. — 12) y nadepsáno a gy nemá se čísti. — 13) snaž sě tvrdě uvěřiti K.; Protoz ſluſſie ſnadnie w nieho wierziti M. — 14) veň, jenž tě móž K.; Genzt muoze dobrze kazdeho M. Za tím se nalézají v M. tyto verše: K tomu wieczny zywot dati — Genz mu moze vproſyti ge' tato mati — Pakli kto gyz wier- ziti nebude - Pekla wieczneho muky nezbude - Protoz czoz *
Strana 132
132 Nanebevzetí panny Marie. 375 380 knveze weczye:1) pro nyz2) petrze hlawu tru- dyſſ? We wſſyemt wyerzym,3) czo ty mlvwyſſ: Yzayaſſ gyeſt 4) prorokowal,5) Taket wyerzy w gyeho 6) ſlowa, 7) Zet 9) ſye z dyewky buoh9) narodyl, Gegyey czyſtotye nepoſſkodyl. 10) Rzczyz po mnye take tuto 11) wyeru naſſy A, potupye zaloſt 12) a newyeru 13) waſſy, Wyerzyz v buoh, tu v noſydl ſedye, 14) otczye, ſyna — ty tuto muky maſs — To wſſe na piſmie ohledaſs - Tiet nynie oben pekelni pali — Protoz kdyz by byl w pekle w tali - Teprw by w hroznych mukach byl - Genzto by gich wiecz nezbyl — Tot by ſe pro waſſe newierzenie ſtalo - Protoz knieze by ty wieru znalo - Tret by pekelni ohen puſtil — K tomu tobie twych muk oblechczyl. — 1) Není v K. Tehda toto knieze odpowiedie — Iaſnym okem na petra hledie M. — 1) Za nyez; Ponež (!) K.; proniez ſwaty M. — 3) silněť věři K. ; Wffemut wierzym M. — 1) gyeſt není v K. — 5) prorokova K. Tento verš vynechán v M. — 6) Taket chczy wierzyt w bozie M. — 7) Před tímto veršem zdá se býti mezera. Za tím v M. následují tyto verše: Nebot gſu mi teprw na myſli nowa - Czoz gt nam w ſſkolach buoh kazal — Wſlychnot ſem toto na myli bral. — 8) že K. — 9) K tomu ze gt ſe z panny M. — 10) Nejspíše za nevſſkodyl; děvce v děvství neuškodil K.; A gegie czyſtotie nicz nevſſkodil M. Za tím následují v M. tyto dva verše: Swaty Petr mu od- powiedre mile - Yhned ochotnie za tey chwile. — 11) Tento a následující dva verše porouchány; Rciž tak po mně K.; Rzczyz pak po mnie naſſy wieru M. — 12) Nejspíše za zloſt; 13) a potupě vši zlost K.; Chezyt potupiti walſy zloft y newieru M. — 14) Věři u bóh, v K.; Rzka wierzy w boha otcze y ſyna M.
132 Nanebevzetí panny Marie. 375 380 knveze weczye:1) pro nyz2) petrze hlawu tru- dyſſ? We wſſyemt wyerzym,3) czo ty mlvwyſſ: Yzayaſſ gyeſt 4) prorokowal,5) Taket wyerzy w gyeho 6) ſlowa, 7) Zet 9) ſye z dyewky buoh9) narodyl, Gegyey czyſtotye nepoſſkodyl. 10) Rzczyz po mnye take tuto 11) wyeru naſſy A, potupye zaloſt 12) a newyeru 13) waſſy, Wyerzyz v buoh, tu v noſydl ſedye, 14) otczye, ſyna — ty tuto muky maſs — To wſſe na piſmie ohledaſs - Tiet nynie oben pekelni pali — Protoz kdyz by byl w pekle w tali - Teprw by w hroznych mukach byl - Genzto by gich wiecz nezbyl — Tot by ſe pro waſſe newierzenie ſtalo - Protoz knieze by ty wieru znalo - Tret by pekelni ohen puſtil — K tomu tobie twych muk oblechczyl. — 1) Není v K. Tehda toto knieze odpowiedie — Iaſnym okem na petra hledie M. — 1) Za nyez; Ponež (!) K.; proniez ſwaty M. — 3) silněť věři K. ; Wffemut wierzym M. — 1) gyeſt není v K. — 5) prorokova K. Tento verš vynechán v M. — 6) Taket chczy wierzyt w bozie M. — 7) Před tímto veršem zdá se býti mezera. Za tím v M. následují tyto verše: Nebot gſu mi teprw na myſli nowa - Czoz gt nam w ſſkolach buoh kazal — Wſlychnot ſem toto na myli bral. — 8) že K. — 9) K tomu ze gt ſe z panny M. — 10) Nejspíše za nevſſkodyl; děvce v děvství neuškodil K.; A gegie czyſtotie nicz nevſſkodil M. Za tím následují v M. tyto dva verše: Swaty Petr mu od- powiedre mile - Yhned ochotnie za tey chwile. — 11) Tento a následující dva verše porouchány; Rciž tak po mně K.; Rzczyz pak po mnie naſſy wieru M. — 12) Nejspíše za zloſt; 13) a potupě vši zlost K.; Chezyt potupiti walſy zloft y newieru M. — 14) Věři u bóh, v K.; Rzka wierzy w boha otcze y ſyna M.
Strana 133
Nanebevzetí panny Marie. 133 385 390 395 Nebot nenye 1) wyera gyna, Y 2) w gyeho ducha ſwateho. hoſpodyna gyedyneho, Gychoz3) dyewka porodyla. Porodywſfy, dyewku byla; y gyeft toto 5) bozye maty, Gyez ty 6) noſydl neprzyewraty. Wſtupyl7) na krzyz y 8) vmrzyel ...,2) Wen wyerzyecze wſfyczkny 19) krzeſtany. Zet 11) vczynyl dyablu wzdoru. Trzety den wſtal z mrtwych wz huoru, Potom 12) k utczy 13) w nebe gyde, Sudyt zywych y 11) mrtwych przyde. kdyz wyrzyeka to 15) po nyem hrdye A vwyerzy w buoh twrdye, y poczyet nan fylnye wolaty, 16) 1) Protoz neniet o tom M. — 2) a K. Tento a následující verš ztažen v M. v jeden, jen y a gyedyneho vynecháno. — 3) Gehozto gt M. — 1) czyſtu pannu zoſtala M. — 5) Protoz gt toto giftie M. — 6) Snad za tyech. Gyz 1a trechto M. — 7) Buoh wſtupil M. — 8) y není v K. a M. — 9) Vynecháno: za ny, jak se čte v K. a M. — 10) vše K.; Prolil ſwu krew za M. — 11) šed (!) K. Místo tohoto verše jsou v M. tyto dva: Potom diabla w pekle ſwazal - Gemu tam wiecznie byti kazal. — 12) Místo tohoto a následujících tří veršů čteme v M. tyto: K tomu nebeſke? geho kuoru — Pak ſedi v otcze ſweho na prawiczy - Budet potom ſuditi hrzieſſne na le- wiczy - Kdyz gyz ſwaty petr wieru ſkonaw - knieze ge podiekowaw. — 13) Za k uotczy. — 14) y nevyskytuje se v K. — 15) není v K. — 16) Před tímto veršem zdá se býti mezera, jak svědčí K. a M., kdež čteme: hned (yhned ſwyma M.) rukama poče vlásti, - jimaž dřieve (gymizto M.)
Nanebevzetí panny Marie. 133 385 390 395 Nebot nenye 1) wyera gyna, Y 2) w gyeho ducha ſwateho. hoſpodyna gyedyneho, Gychoz3) dyewka porodyla. Porodywſfy, dyewku byla; y gyeft toto 5) bozye maty, Gyez ty 6) noſydl neprzyewraty. Wſtupyl7) na krzyz y 8) vmrzyel ...,2) Wen wyerzyecze wſfyczkny 19) krzeſtany. Zet 11) vczynyl dyablu wzdoru. Trzety den wſtal z mrtwych wz huoru, Potom 12) k utczy 13) w nebe gyde, Sudyt zywych y 11) mrtwych przyde. kdyz wyrzyeka to 15) po nyem hrdye A vwyerzy w buoh twrdye, y poczyet nan fylnye wolaty, 16) 1) Protoz neniet o tom M. — 2) a K. Tento a následující verš ztažen v M. v jeden, jen y a gyedyneho vynecháno. — 3) Gehozto gt M. — 1) czyſtu pannu zoſtala M. — 5) Protoz gt toto giftie M. — 6) Snad za tyech. Gyz 1a trechto M. — 7) Buoh wſtupil M. — 8) y není v K. a M. — 9) Vynecháno: za ny, jak se čte v K. a M. — 10) vše K.; Prolil ſwu krew za M. — 11) šed (!) K. Místo tohoto verše jsou v M. tyto dva: Potom diabla w pekle ſwazal - Gemu tam wiecznie byti kazal. — 12) Místo tohoto a následujících tří veršů čteme v M. tyto: K tomu nebeſke? geho kuoru — Pak ſedi v otcze ſweho na prawiczy - Budet potom ſuditi hrzieſſne na le- wiczy - Kdyz gyz ſwaty petr wieru ſkonaw - knieze ge podiekowaw. — 13) Za k uotczy. — 14) y nevyskytuje se v K. — 15) není v K. — 16) Před tímto veršem zdá se býti mezera, jak svědčí K. a M., kdež čteme: hned (yhned ſwyma M.) rukama poče vlásti, - jimaž dřieve (gymizto M.)
Strana 134
134 Nanebevzetí panny Marie. 400 405 40° 410 Rzka: 1) petrze, racz my ſpomahaty, Bolegyt mye gyefſcze hnaty,2) Dobrzyet proſba twa mnye3) ſpomaha. popros za mye gyeſſcze boha,*) At vzdrawy mye neboha,5) At 6) mye raczy vzdrawyty, *) Wſſye nemoczy mye zbawyty. Wezma petr palmu v Iana,2) y pozehna toho 10) pana; Netahne 11) ho pozehnaty, Az ſye wſfye 12) zdrawye wen nawraty. 13) Petr weczye: 14) wezma tuto palmu w ruku, drzyz 16) do myeſta k ſwemu 17) hluku, Tut 18) gfu chromy, nyemy, ſlepy, 15) běše v (w hrozne M.) strusti, - jakž (kdyz M.) k nosidlóm přilnul běše - (Za tím ještě dva verše v M.: Spomoczy lobie nicz nemozieſſe - Wplnie w Gezukryſta wierzyffe) - Ješče v sobě oheň (boleſt M.) jměše (miegiſſe M.), - proto Petru tak povědě - a welmi naň (Welmi na nieho M.) snažně hledě. — 1) Rzka není v K. — 2) mogi hnati M. Za tím vy- nechán verš, který zní v K. a M.: ješčet plamen mě ožáhá (ozyha M.). — 3) mnye není v K.; kazde" M. — 4) mile° boha M. — 5) gyz neboha M. — 6) Protoz M. — 7) utěšiti K. a M. — 6) bolesti mě zprostiti K. a M. — 9) Tehda wzem petr tu palmu pozehna M. — 10) Toho kniezete zydowſkeho M. — 11) Netaže K.; Netahl toho ge vczyniti M. — 12) wſſye není v K. — 13) na později podškrtnuto. Yhned ſe zaſe w nieho zdrawie nawrati M. Za tím čte se v M.: Potom wecze k nemu druhe — Gdiz do mieſta mezy gine. — 14) Petr weczye není v K. a M. — 15) Wezma palmu gyz w ſwu ruku M. — 16) Za Gdyz, jak v K. — 17) Berz ſe rychle k tomu M. — 18) tiť K.
134 Nanebevzetí panny Marie. 400 405 40° 410 Rzka: 1) petrze, racz my ſpomahaty, Bolegyt mye gyefſcze hnaty,2) Dobrzyet proſba twa mnye3) ſpomaha. popros za mye gyeſſcze boha,*) At vzdrawy mye neboha,5) At 6) mye raczy vzdrawyty, *) Wſſye nemoczy mye zbawyty. Wezma petr palmu v Iana,2) y pozehna toho 10) pana; Netahne 11) ho pozehnaty, Az ſye wſfye 12) zdrawye wen nawraty. 13) Petr weczye: 14) wezma tuto palmu w ruku, drzyz 16) do myeſta k ſwemu 17) hluku, Tut 18) gfu chromy, nyemy, ſlepy, 15) běše v (w hrozne M.) strusti, - jakž (kdyz M.) k nosidlóm přilnul běše - (Za tím ještě dva verše v M.: Spomoczy lobie nicz nemozieſſe - Wplnie w Gezukryſta wierzyffe) - Ješče v sobě oheň (boleſt M.) jměše (miegiſſe M.), - proto Petru tak povědě - a welmi naň (Welmi na nieho M.) snažně hledě. — 1) Rzka není v K. — 2) mogi hnati M. Za tím vy- nechán verš, který zní v K. a M.: ješčet plamen mě ožáhá (ozyha M.). — 3) mnye není v K.; kazde" M. — 4) mile° boha M. — 5) gyz neboha M. — 6) Protoz M. — 7) utěšiti K. a M. — 6) bolesti mě zprostiti K. a M. — 9) Tehda wzem petr tu palmu pozehna M. — 10) Toho kniezete zydowſkeho M. — 11) Netaže K.; Netahl toho ge vczyniti M. — 12) wſſye není v K. — 13) na později podškrtnuto. Yhned ſe zaſe w nieho zdrawie nawrati M. Za tím čte se v M.: Potom wecze k nemu druhe — Gdiz do mieſta mezy gine. — 14) Petr weczye není v K. a M. — 15) Wezma palmu gyz w ſwu ruku M. — 16) Za Gdyz, jak v K. — 17) Berz ſe rychle k tomu M. — 18) tiť K.
Strana 135
Nanebevzetí panny Marie. 135 415 120 425 Nycz gſu gym nezadny 1) ſbozym ſklepy. Vtwrdye ſye w ſwatey wyerzye A nad 2) zlym dyablem ſwytyezye, Sed, kazyz gym o myloſty, At wypuſtye z ſrdczye zlofty. 3) kohoz tuto 4) palmu pozehnaſſ, W tom ynhed 5) bozy mocz poznaſſ: Wſfyech boleſty 6) ynhed zbudu, ?) ktoz w buoh wyerzyty budu,8) A ktoz nebudu9) wyerzyty, Tyt we ffyem 10) huorzy muſye byty ;11) A myt tebe doczakamy, 12) 14) Na tomt myeſte 13) zde pozdamy. Deſyet zyduow vſlyſſyewſſe, 15) 1) Tento verš, nevyskytá se v K.; zaň a čtyři násle- dující čteme v M.: Proti wierze k bohu ſkupi — Geſſtot na boha nicz netbagi - Protoz we wſſech nemoczech ſtogi — Ktoz bude w buoh z nich wierziti - Muozeſs gey nemoczy geho zbawiti. — 2) nade K. — 3) Za tímto veršem vyne- chány ještě tyto dva, jež čteme v K.: i uvěřie v tvorce svého, - žeť jest toto matka jeho. — 4) kohož palmú tú K.; Take kohoz ty tu M. — 5) yhned M. — 6) nemocí K. — 7) zbude K.; Proto nebot zbude wſſie nuze M. — 8) bude K.; Zdrawiet mu bude na dluze M. Za tím následují v M. ještě tyto dva verše: Budet wieczny zywot mieti - Budelit kto tebe poſluchati chtieti. — 9) nebude K.; Pakli kto wierziti nebude M. — 10) Snad za w ſyem. — 11) u bolesti musí sníti K.; Wiecznych muk on nikda nezbude M. — 12) poče- kámy K.; Myt tebe gyz zde doczekame M. — 13) Za mye- ſtye. — 14) Do mieſta teyto palmy dodame M. — 15) Mnoho židóv to slyšeše K.; Tehda deſet zydow to ſlyſſewſſe M.
Nanebevzetí panny Marie. 135 415 120 425 Nycz gſu gym nezadny 1) ſbozym ſklepy. Vtwrdye ſye w ſwatey wyerzye A nad 2) zlym dyablem ſwytyezye, Sed, kazyz gym o myloſty, At wypuſtye z ſrdczye zlofty. 3) kohoz tuto 4) palmu pozehnaſſ, W tom ynhed 5) bozy mocz poznaſſ: Wſfyech boleſty 6) ynhed zbudu, ?) ktoz w buoh wyerzyty budu,8) A ktoz nebudu9) wyerzyty, Tyt we ffyem 10) huorzy muſye byty ;11) A myt tebe doczakamy, 12) 14) Na tomt myeſte 13) zde pozdamy. Deſyet zyduow vſlyſſyewſſe, 15) 1) Tento verš, nevyskytá se v K.; zaň a čtyři násle- dující čteme v M.: Proti wierze k bohu ſkupi — Geſſtot na boha nicz netbagi - Protoz we wſſech nemoczech ſtogi — Ktoz bude w buoh z nich wierziti - Muozeſs gey nemoczy geho zbawiti. — 2) nade K. — 3) Za tímto veršem vyne- chány ještě tyto dva, jež čteme v K.: i uvěřie v tvorce svého, - žeť jest toto matka jeho. — 4) kohož palmú tú K.; Take kohoz ty tu M. — 5) yhned M. — 6) nemocí K. — 7) zbude K.; Proto nebot zbude wſſie nuze M. — 8) bude K.; Zdrawiet mu bude na dluze M. Za tím následují v M. ještě tyto dva verše: Budet wieczny zywot mieti - Budelit kto tebe poſluchati chtieti. — 9) nebude K.; Pakli kto wierziti nebude M. — 10) Snad za w ſyem. — 11) u bolesti musí sníti K.; Wiecznych muk on nikda nezbude M. — 12) poče- kámy K.; Myt tebe gyz zde doczekame M. — 13) Za mye- ſtye. — 14) Do mieſta teyto palmy dodame M. — 15) Mnoho židóv to slyšeše K.; Tehda deſet zydow to ſlyſſewſſe M.
Strana 136
136 Nanebevzeti panny Marie. 430 435 ze ſwaty petr tak 1) mlvwyefſe. Ze gych 2) knyezye gyeft te3) moczy. ktoz mu wyerzy, moze4) ſpomoczy. Ty knyezye z czeledy5) byechu A, kakz blyz(ye)6) za nym byechu," hoſpodynu 8) chwalu wzdachu A we9) zlych czynech ſye poznachu: Y poczyechut nan fylnye 10) wolaty, 11, rzkucz: 12) knyezye, 13) racz nam ſpomahaty, Dotyczet nas 15) bozye ruka. Welykat gyeft naffye 16) muka. By buoh raczyl to 17) vczynyty, 19 Wſlye 18) bolefty ny zproftyty, W nyez tak2") trudnye przyebywamy 14) 440 1) to M. — 2) gegich M. — 3) teyto M. — 1) Snad za ktoz vwyerzy muoz, jak v K.; Ktoz wierzy w buoh moze ge M. — 5) Již s čeledí knězié K.; Yhned oni k niemu po- ſpieſlichu M. — 6) Za blyz později připsáno je: blyzyc. — ) protož za ním tak blíž jděchú K.; po wzdal za nim giti chtrechu M. — 3) také bohu K.; potom mile hledicz na ſe - w ſwych winach bohu dawachu ſe M. — 9) v K. a M. — 10) ſylnye není v K. — 11) Welicze k kniezeti tomu wo- lachu M. — 12) rzkucz nečte se v K. — 13) gyz M. — 14) Za tím následuji v M. tyto verše: Tot gt giſtre bozie mati — Wierzyme vplnie w Gezu kryſta - Gehoz gt miela tato panna czyſta - W ſwe czyſtotie geſt neporuſſena - Od ducha ſwa- teho matku zwolena — Dnes my przygimame wieru ſwatu — Wzdawame gyz drabelſku proklatu. — 15) Dotklat gt nas gyz M. — 16) Palit nas naſſe wina M. — 17) to nevyskytuje se v K. a M.; Byt mily buoh raczyl M. — 13) té K.; Teyto M. — 19) zbawiti K.; nas zproſtiti M. — 20) W niezto gyz M.
136 Nanebevzeti panny Marie. 430 435 ze ſwaty petr tak 1) mlvwyefſe. Ze gych 2) knyezye gyeft te3) moczy. ktoz mu wyerzy, moze4) ſpomoczy. Ty knyezye z czeledy5) byechu A, kakz blyz(ye)6) za nym byechu," hoſpodynu 8) chwalu wzdachu A we9) zlych czynech ſye poznachu: Y poczyechut nan fylnye 10) wolaty, 11, rzkucz: 12) knyezye, 13) racz nam ſpomahaty, Dotyczet nas 15) bozye ruka. Welykat gyeft naffye 16) muka. By buoh raczyl to 17) vczynyty, 19 Wſlye 18) bolefty ny zproftyty, W nyez tak2") trudnye przyebywamy 14) 440 1) to M. — 2) gegich M. — 3) teyto M. — 1) Snad za ktoz vwyerzy muoz, jak v K.; Ktoz wierzy w buoh moze ge M. — 5) Již s čeledí knězié K.; Yhned oni k niemu po- ſpieſlichu M. — 6) Za blyz později připsáno je: blyzyc. — ) protož za ním tak blíž jděchú K.; po wzdal za nim giti chtrechu M. — 3) také bohu K.; potom mile hledicz na ſe - w ſwych winach bohu dawachu ſe M. — 9) v K. a M. — 10) ſylnye není v K. — 11) Welicze k kniezeti tomu wo- lachu M. — 12) rzkucz nečte se v K. — 13) gyz M. — 14) Za tím následuji v M. tyto verše: Tot gt giſtre bozie mati — Wierzyme vplnie w Gezu kryſta - Gehoz gt miela tato panna czyſta - W ſwe czyſtotie geſt neporuſſena - Od ducha ſwa- teho matku zwolena — Dnes my przygimame wieru ſwatu — Wzdawame gyz drabelſku proklatu. — 15) Dotklat gt nas gyz M. — 16) Palit nas naſſe wina M. — 17) to nevyskytuje se v K. a M.; Byt mily buoh raczyl M. — 13) té K.; Teyto M. — 19) zbawiti K.; nas zproſtiti M. — 20) W niezto gyz M.
Strana 137
Nanebevzetí panny Marie. 137 445 40" 450 455 A to pro tye wſſyczko 1) mamy. knyez2) tu palmu gych pozehna.3) Tak,4) yako by okem mehna, Buoh boleſty gych vkraty5) A zdrawye gym gych nawraty.6) Vzrzyew knyez?) ten dyw od boha, Klek v noſydl y8) podyekowa,9) Rzka: chwala tobye bud, l boze, 16) Wyzyt, zet twa11) mocz dobrzye ſpomuoze. Wſtaw y gyde tam do 13) myeſta. By petrowa rzyecz gyemu gyſta. 14) Przyſſed y 15) poczye gym 16) kazaty, k bohu ſwym 17) ſrdczem plakaty, By buoh 18) ſeſlal ducha ſwateho, By wyerzyly flowuom 19) gyeho. Ty, gyz gyey kazycz 20) ſlyſſyechu, 22 Wſſycznyt21) ſye tomu dywyechu, Ze tak zyda vdatneho 23) 12) 1) a tef všechno po(!) tě K.; Tot wſſe pro tie knieze M. — 2) Knieze gich M. — 3) pozehnati raczy M. — 4) pak K.; Tak pekelni ohni od nich odſkaczy M. — 5) uzdravil K. — 6) a zdravie dřievnie upravil K.; Ducha ſwateho za- pali w nich M. — 7) knieze M. — 8) y nevyskytuje se v K. — 9) Gehoz gt newidal zadny yak zyw M. — 10) Giet ſe bohu diekowati z daru M. — 11) t nadepsáno. — 12) moc vše móže K.; Oſta bludu wſſeho ſwaru M. — 13) Yhned po- ſpieſſy do toho M. — 14) mu zvěsta K; Rzecz petrowa bieſſe giſta M. — 15) y nečte se v K. — 16) do mieſta gie ſe M. — 13) vším K. — 18) jim K.; Byt gim M. — 19) At by wierzyli w ſlawu M. — 20) Protoz ktoz to M.— 21) všichni K. a M. — 22) diwiti poczechu M. — 23) vdatneho toho M.
Nanebevzetí panny Marie. 137 445 40" 450 455 A to pro tye wſſyczko 1) mamy. knyez2) tu palmu gych pozehna.3) Tak,4) yako by okem mehna, Buoh boleſty gych vkraty5) A zdrawye gym gych nawraty.6) Vzrzyew knyez?) ten dyw od boha, Klek v noſydl y8) podyekowa,9) Rzka: chwala tobye bud, l boze, 16) Wyzyt, zet twa11) mocz dobrzye ſpomuoze. Wſtaw y gyde tam do 13) myeſta. By petrowa rzyecz gyemu gyſta. 14) Przyſſed y 15) poczye gym 16) kazaty, k bohu ſwym 17) ſrdczem plakaty, By buoh 18) ſeſlal ducha ſwateho, By wyerzyly flowuom 19) gyeho. Ty, gyz gyey kazycz 20) ſlyſſyechu, 22 Wſſycznyt21) ſye tomu dywyechu, Ze tak zyda vdatneho 23) 12) 1) a tef všechno po(!) tě K.; Tot wſſe pro tie knieze M. — 2) Knieze gich M. — 3) pozehnati raczy M. — 4) pak K.; Tak pekelni ohni od nich odſkaczy M. — 5) uzdravil K. — 6) a zdravie dřievnie upravil K.; Ducha ſwateho za- pali w nich M. — 7) knieze M. — 8) y nevyskytuje se v K. — 9) Gehoz gt newidal zadny yak zyw M. — 10) Giet ſe bohu diekowati z daru M. — 11) t nadepsáno. — 12) moc vše móže K.; Oſta bludu wſſeho ſwaru M. — 13) Yhned po- ſpieſſy do toho M. — 14) mu zvěsta K; Rzecz petrowa bieſſe giſta M. — 15) y nečte se v K. — 16) do mieſta gie ſe M. — 13) vším K. — 18) jim K.; Byt gim M. — 19) At by wierzyli w ſlawu M. — 20) Protoz ktoz to M.— 21) všichni K. a M. — 22) diwiti poczechu M. — 23) vdatneho toho M.
Strana 138
138 Nanebevzetí panny Marie. 460 465 470 A krzeſtanom y ſylneho, 1) I gyezyfſye 2) ſye bogy A 3) po gyeho wyerzye ſtogy. 4) y poczyechut ſye ſylnye baty, Rzkucz: by nam 6) buoh raczyl daty Gyeho wyeru przygyety?) A gy take8) twrdye gmyety,9) Iako knyez, genzto byl drzyewe 10) zydem. Bozy wyeru gyz11) kaze lydem. Mnozſtwye lyda ſye obraty 12) A ot 13) zydowſke wyery ſye otwraty. knyez palmu gych pozehnawa, 15) hoſpodynu chwalu wzdawa. 16) kterzyt17) buoh wyerzyeffe, 18) Wffyet bolefty ynhed zbudyeffe, 19) 14) 1) Za vſylneho, jak čteme v K.; Vezynil krzeſtiana welmi cztneho M. — 2) Snad za že Ježíše tak, jak čteme v K.; Protoz takto Gezyſſe M. — 3) A vynecháno v M. — 4) fylnie ſtogie M. — 5) Počechú to na mysl bráti K. a M. — b) to K.; byt nam toto M. — 7) Vynecháno nejspíše nam. jak čteme v K.; nam take przieti M. — 8) takéž K. — 9) Giftie wiernie gyz w tey byti M. — 10) ješto byl K.; Nebo gt knieze naſſe byl M. — 11) gyz není v K. — 12) Mnozy zyde ſe obrati k kryſtu M. — 13) s K. — 14) svráti K.; Przygmu wieru krzeſtianſku czyftu M. Za tím následují v M. tyto verše: Oſm tiſicz krzeſt przygechu — Bohu czeſt y chwalu wzdachu - Po rozhicznych ſe zemiech brachu — Wiſak v wierze wzdy ſkonachu. — 15) Knieze gich tuto palmu pozehna M. — 16) a hospodin zdravie dáva K.; yhned gim hoſpodin zdrawie da M.— 17) Za kteryzt v. — 18) w = uv: uvyerzyeſſe; a kteříž v bóh uvěřichú K. Tento a následující tři verše vynechány v M. — 19) zbychů K.
138 Nanebevzetí panny Marie. 460 465 470 A krzeſtanom y ſylneho, 1) I gyezyfſye 2) ſye bogy A 3) po gyeho wyerzye ſtogy. 4) y poczyechut ſye ſylnye baty, Rzkucz: by nam 6) buoh raczyl daty Gyeho wyeru przygyety?) A gy take8) twrdye gmyety,9) Iako knyez, genzto byl drzyewe 10) zydem. Bozy wyeru gyz11) kaze lydem. Mnozſtwye lyda ſye obraty 12) A ot 13) zydowſke wyery ſye otwraty. knyez palmu gych pozehnawa, 15) hoſpodynu chwalu wzdawa. 16) kterzyt17) buoh wyerzyeffe, 18) Wffyet bolefty ynhed zbudyeffe, 19) 14) 1) Za vſylneho, jak čteme v K.; Vezynil krzeſtiana welmi cztneho M. — 2) Snad za že Ježíše tak, jak čteme v K.; Protoz takto Gezyſſe M. — 3) A vynecháno v M. — 4) fylnie ſtogie M. — 5) Počechú to na mysl bráti K. a M. — b) to K.; byt nam toto M. — 7) Vynecháno nejspíše nam. jak čteme v K.; nam take przieti M. — 8) takéž K. — 9) Giftie wiernie gyz w tey byti M. — 10) ješto byl K.; Nebo gt knieze naſſe byl M. — 11) gyz není v K. — 12) Mnozy zyde ſe obrati k kryſtu M. — 13) s K. — 14) svráti K.; Przygmu wieru krzeſtianſku czyftu M. Za tím následují v M. tyto verše: Oſm tiſicz krzeſt przygechu — Bohu czeſt y chwalu wzdachu - Po rozhicznych ſe zemiech brachu — Wiſak v wierze wzdy ſkonachu. — 15) Knieze gich tuto palmu pozehna M. — 16) a hospodin zdravie dáva K.; yhned gim hoſpodin zdrawie da M.— 17) Za kteryzt v. — 18) w = uv: uvyerzyeſſe; a kteříž v bóh uvěřichú K. Tento a následující tři verše vynechány v M. — 19) zbychů K.
Strana 139
Nanebevzetí panny Marie. 139 475 480 485 A kteryzt 1) nechtyel vwyerzyty, Ten w ſwem horzy muſyl byty. A 2) kdyz gyz wſſyczkny3) zdrawy byechu, kterzyt4) prawu wyeru myegyechu,5) Chromy, ſlepy, nyemy wydyechu,6) To gym wſſyeczko?) ſ myſly ſnyde, Vtyeſſena gym 8) radoſt wznyde. knyez k apoſſtoluom .. .,9) Palmu gym zaſye 10) nawraty; Petr yanowy11) kaza gy wzyety, Gemuz gy drzyewe byeffe 12) gmyety. Swaty yan wzye palmu zaſſye, 13) 14) na ſſye; Petr ſ pawlem noſydla wzye 15) Druzyt obapol gych dyechu, take 16) noſydl ſye drzyechu A, w 17) bozye ſye radugycze, 1) a ktož K. — 2) A není v K. a M. — 3) wſſichni M. — 4) kteříž K. a M. — 5) jměchú K.; gmiegichu M. Za tím ná- sledují v K. verše: „i jeden přátel neželeše, - ktož zúfaný umřel běše. - Jak dřiev smutek v městě jměchú“, které, jak scházející rým svědčí, jsou nejspíše v našem rukopise vynechány. — 6) běchú K. Tento verš vynechán v M. — 7) všechno K.; Potom mnohym s myli ſefílo M. — 8) utě- šenie K.; Pak gich wieczne peklo doſílo M. — 9) Konec verše tohoto vynechán a zní dle K.: sě vráti; Potom knieze ſe k apoſſtolom wrati M. — 10) a palmu jich jim K. — 11) Janu K.; Swaty petr Ianowi kaza wzieti M. — 12) dřiev bylo K.; Nebo gi gemu drziewe bylo M. — 13) na ſe zaſe M. — 11) wzye nevyskytuje se v K. a M. — 15) Za gdyechu; druzí obapola jděchú K.; wzdy drechu M. — 16) Spolu M. — 17) A není v K. a M.; u K.; Milemu bohu M.
Nanebevzetí panny Marie. 139 475 480 485 A kteryzt 1) nechtyel vwyerzyty, Ten w ſwem horzy muſyl byty. A 2) kdyz gyz wſſyczkny3) zdrawy byechu, kterzyt4) prawu wyeru myegyechu,5) Chromy, ſlepy, nyemy wydyechu,6) To gym wſſyeczko?) ſ myſly ſnyde, Vtyeſſena gym 8) radoſt wznyde. knyez k apoſſtoluom .. .,9) Palmu gym zaſye 10) nawraty; Petr yanowy11) kaza gy wzyety, Gemuz gy drzyewe byeffe 12) gmyety. Swaty yan wzye palmu zaſſye, 13) 14) na ſſye; Petr ſ pawlem noſydla wzye 15) Druzyt obapol gych dyechu, take 16) noſydl ſye drzyechu A, w 17) bozye ſye radugycze, 1) a ktož K. — 2) A není v K. a M. — 3) wſſichni M. — 4) kteříž K. a M. — 5) jměchú K.; gmiegichu M. Za tím ná- sledují v K. verše: „i jeden přátel neželeše, - ktož zúfaný umřel běše. - Jak dřiev smutek v městě jměchú“, které, jak scházející rým svědčí, jsou nejspíše v našem rukopise vynechány. — 6) běchú K. Tento verš vynechán v M. — 7) všechno K.; Potom mnohym s myli ſefílo M. — 8) utě- šenie K.; Pak gich wieczne peklo doſílo M. — 9) Konec verše tohoto vynechán a zní dle K.: sě vráti; Potom knieze ſe k apoſſtolom wrati M. — 10) a palmu jich jim K. — 11) Janu K.; Swaty petr Ianowi kaza wzieti M. — 12) dřiev bylo K.; Nebo gi gemu drziewe bylo M. — 13) na ſe zaſe M. — 11) wzye nevyskytuje se v K. a M. — 15) Za gdyechu; druzí obapola jděchú K.; wzdy drechu M. — 16) Spolu M. — 17) A není v K. a M.; u K.; Milemu bohu M.
Strana 140
140 Nanebevzetí panny Marie. 495 500 505 Dyechut 1) li ſ tyelem, zpyewagycze. Andyele tu take leczycze,2) Tet ſye ſmrty radowachu A zpyewatyt pomahachu. Swatyt 3) yan wzdy naprzyed dyelfe, 4 Wzdy za gyedno ſwyetloſt przy nych 5) byeſſe. S mnozſtwym 6) lydu knyez tu oſta. w7) przyedmyeſty, blyz v myeſta,8) Oczyma gye prowodychu.9) 11) Yamz naydale 10) wydyechu ; kterzyt 12) gye zpyewagycz ſlyffyechu, 13) 14 Dywnut radoft w ſrdczy gmyegyechu. kdyzt przygdu 15) k tomu dolu, Gydechut tam wſſyczkny 16) ſpolu, Nalezechut tu 17) potrzyebu. Czoz ſluffye 18) ku pohrzyebu: Row, w nyemzto gy polozyty, kamen ſ wrchu polozyty. 20) 215 A kdyz okolo rowu ſtachu 19 ) 41° 1) Za gdyechut; jděchú K.; Poygdu ſwatym M. — 2) Zdá se tu býti mezera. Tento a následující dva verše vynechány v K. a M. — 3) Svatý K. a M. — 4) Za gdyeſſe. — 5) světlo K. Za verše 495—563 nalézáme v M. jiné 33. — 6) S množ- stvem K. — 7) w = u, jak v K. — 8) u mosta K. — 2) Za prowodyechu; povoděchú(!) K. — 10) jenž najdále je K. — 11) w = uv. — 12) Ktož K. — 13) slyšeše K. — 14) jměše K. — 15) Za przygydu, jak se čte v K. — 16) k němuž jděchú všichni K. — 17) nalezechú vši K. — 18) Snad za ſluſsyeſſe, jak čteme v K. — 19) položichú K. — 20) Snad za przylozyty; přiložichú K. — 21) Když ji pochovati chtěchú, - všichni boží moc viděchú K.
140 Nanebevzetí panny Marie. 495 500 505 Dyechut 1) li ſ tyelem, zpyewagycze. Andyele tu take leczycze,2) Tet ſye ſmrty radowachu A zpyewatyt pomahachu. Swatyt 3) yan wzdy naprzyed dyelfe, 4 Wzdy za gyedno ſwyetloſt przy nych 5) byeſſe. S mnozſtwym 6) lydu knyez tu oſta. w7) przyedmyeſty, blyz v myeſta,8) Oczyma gye prowodychu.9) 11) Yamz naydale 10) wydyechu ; kterzyt 12) gye zpyewagycz ſlyffyechu, 13) 14 Dywnut radoft w ſrdczy gmyegyechu. kdyzt przygdu 15) k tomu dolu, Gydechut tam wſſyczkny 16) ſpolu, Nalezechut tu 17) potrzyebu. Czoz ſluffye 18) ku pohrzyebu: Row, w nyemzto gy polozyty, kamen ſ wrchu polozyty. 20) 215 A kdyz okolo rowu ſtachu 19 ) 41° 1) Za gdyechut; jděchú K.; Poygdu ſwatym M. — 2) Zdá se tu býti mezera. Tento a následující dva verše vynechány v K. a M. — 3) Svatý K. a M. — 4) Za gdyeſſe. — 5) světlo K. Za verše 495—563 nalézáme v M. jiné 33. — 6) S množ- stvem K. — 7) w = u, jak v K. — 8) u mosta K. — 2) Za prowodyechu; povoděchú(!) K. — 10) jenž najdále je K. — 11) w = uv. — 12) Ktož K. — 13) slyšeše K. — 14) jměše K. — 15) Za przygydu, jak se čte v K. — 16) k němuž jděchú všichni K. — 17) nalezechú vši K. — 18) Snad za ſluſsyeſſe, jak čteme v K. — 19) položichú K. — 20) Snad za przylozyty; přiložichú K. — 21) Když ji pochovati chtěchú, - všichni boží moc viděchú K.
Strana 141
Nanebevzetí panny Marie. 141 515 320 525 A ſ nandyely 1) tu zpyewachu, k bohu w nebe tam 2) hledachu A nebeſat, ſye otewrzyewſſe, radowachu. 3) Tyelo ſwate w row wlozychu, kamen ſ wrchu polozychu; 4) Andyel kazdeho tyeſſyeſſe, bozyet mocz gye tu 5) krmyeſſe, Neb tu do trzetyeho dne ſtachu,6) hoſpodyna tu 7) doczakachu. kdyz 8) z huory fluncze ſye wykupy, Sam hoſpodym,9) k nym doluow 10) ſtupy, Sfed y poczyet gych tazaty: Dluholy 12) wam mne bylo zde 13) zdaty? Mluwyw ſ nymy welmy mnoho y potazat na nych mnoho 11) toho, Czym ſwu matku vtyeſſyty, Czoly gyeſt k nyey 15) vczynyty; Chczyt w tom waſſy radu myety, kazdehot 16) was rzyecz flyſfyety. kazdyt weczye: yazt newyedye. ſwaty petr gyemu 17) odpowyedye : 41 580 hoſpodyne, gyehoz hladaſſ, 11) 510 1) n nemá se čísti; že anděli K. — 2) v nebesa K. — 3) Tento verš nevyskytuje se v K. — 4) a kamenem při- ložichú K. — 5) božie milost je K. — 6) Neb třetieho dne tu ždachú K. — 7) tu nevyskytuje se v K. — 8) kdyz ne- vyskytuje se v K. — 9) 1 nemá se čísti. — 10) a hospodin sám k nim K. — 11) Za ſſtupy. — 12) dlúhol K. — 13) zde nevyskytuje se v K. — 11) Nemá se čísti. — 15) k nie. K. 16) t předěláno z 8 — 17) a svatý Petr K.
Nanebevzetí panny Marie. 141 515 320 525 A ſ nandyely 1) tu zpyewachu, k bohu w nebe tam 2) hledachu A nebeſat, ſye otewrzyewſſe, radowachu. 3) Tyelo ſwate w row wlozychu, kamen ſ wrchu polozychu; 4) Andyel kazdeho tyeſſyeſſe, bozyet mocz gye tu 5) krmyeſſe, Neb tu do trzetyeho dne ſtachu,6) hoſpodyna tu 7) doczakachu. kdyz 8) z huory fluncze ſye wykupy, Sam hoſpodym,9) k nym doluow 10) ſtupy, Sfed y poczyet gych tazaty: Dluholy 12) wam mne bylo zde 13) zdaty? Mluwyw ſ nymy welmy mnoho y potazat na nych mnoho 11) toho, Czym ſwu matku vtyeſſyty, Czoly gyeſt k nyey 15) vczynyty; Chczyt w tom waſſy radu myety, kazdehot 16) was rzyecz flyſfyety. kazdyt weczye: yazt newyedye. ſwaty petr gyemu 17) odpowyedye : 41 580 hoſpodyne, gyehoz hladaſſ, 11) 510 1) n nemá se čísti; že anděli K. — 2) v nebesa K. — 3) Tento verš nevyskytuje se v K. — 4) a kamenem při- ložichú K. — 5) božie milost je K. — 6) Neb třetieho dne tu ždachú K. — 7) tu nevyskytuje se v K. — 8) kdyz ne- vyskytuje se v K. — 9) 1 nemá se čísti. — 10) a hospodin sám k nim K. — 11) Za ſſtupy. — 12) dlúhol K. — 13) zde nevyskytuje se v K. — 11) Nemá se čísti. — 15) k nie. K. 16) t předěláno z 8 — 17) a svatý Petr K.
Strana 142
142 Nanebevzetí panny Marie. 535 540 545 550 Naſſye rady ſye dokladaſſ. Raczyz, boze, poſluchaty: Nemuozt 1) ſye lepe ſtaty, Nez racz týlu2) duſſy daty, kazyz3) matczye wz huoru wſtaty; Poymyz matku na nebeſa, A 4) w ſwa bydla gy przyneſa, Poſadyz gy na ſtolyczy V 5) ſweho otczye na prawyczy, At tye tam w twem hnyewye kogy, Za wſſye hrzyeſſne lydy ſtogy. Hoſpodyn to wſſye dobrzye6) wyedyeſſe, Awſfak7) petrowu rzyecz dard*) flyffyefſe, A9) kdyz gyz wſſyeho na nych wztaza, kamen ſ rowu ſnyety kaza Y powyedyet k matczye, ſtogye : Wſtan, ſrdeczna matko mogye, Wſtan, ma ze wſſyech wywolena, W ſwyetyet nenye wyeczczye 10) gyna, 11) Wſtan, naykrafſye mogye matyczko, Meho ſrdczye zmylelyczko! 12) W tyelot kaza duſſy wnyty, 1) Lépe: nemóžeť K. — 2) e nadepsáno. — 3) a kaž K. — 4) buď K. — 5) V není v K. — 6) Hospodin vše sám K. Za tímto veršem vynechány nejspíše čtyři verše, které zněji v K.: co svej matce sdieti chtěše, - jedno ež milost k nim ukáza, - proto jich toho potáza: - kakžkolivěk vše věděše. — 7) Awſfak nevyskytuje se v K. — 8) Za rad. — 9) A nevyskytuje se v K. — 10) kraššié K. — 11) vstaň má milá holubičko K. — 12) vstaniž vzhóru má matičko K.
142 Nanebevzetí panny Marie. 535 540 545 550 Naſſye rady ſye dokladaſſ. Raczyz, boze, poſluchaty: Nemuozt 1) ſye lepe ſtaty, Nez racz týlu2) duſſy daty, kazyz3) matczye wz huoru wſtaty; Poymyz matku na nebeſa, A 4) w ſwa bydla gy przyneſa, Poſadyz gy na ſtolyczy V 5) ſweho otczye na prawyczy, At tye tam w twem hnyewye kogy, Za wſſye hrzyeſſne lydy ſtogy. Hoſpodyn to wſſye dobrzye6) wyedyeſſe, Awſfak7) petrowu rzyecz dard*) flyffyefſe, A9) kdyz gyz wſſyeho na nych wztaza, kamen ſ rowu ſnyety kaza Y powyedyet k matczye, ſtogye : Wſtan, ſrdeczna matko mogye, Wſtan, ma ze wſſyech wywolena, W ſwyetyet nenye wyeczczye 10) gyna, 11) Wſtan, naykrafſye mogye matyczko, Meho ſrdczye zmylelyczko! 12) W tyelot kaza duſſy wnyty, 1) Lépe: nemóžeť K. — 2) e nadepsáno. — 3) a kaž K. — 4) buď K. — 5) V není v K. — 6) Hospodin vše sám K. Za tímto veršem vynechány nejspíše čtyři verše, které zněji v K.: co svej matce sdieti chtěše, - jedno ež milost k nim ukáza, - proto jich toho potáza: - kakžkolivěk vše věděše. — 7) Awſfak nevyskytuje se v K. — 8) Za rad. — 9) A nevyskytuje se v K. — 10) kraššié K. — 11) vstaň má milá holubičko K. — 12) vstaniž vzhóru má matičko K.
Strana 143
Nanebevzetí panny Marie. 143 555 560 yakz gye gyeſt nelzye vmrzyety. 1) kdyz wſta z mrtwych matka bozye, Wzye gy ſ ſobu wyeczne2) ſbozye. Przyed nyt ſyn3) wſtupy . . . 4) poſadyt ſobu 5) w kuoru. By w nebeſyech radoft nowa, Syn ſwu matku korunowa, Tam kralugye6) bez ſkonczenye, Gych 7) kralewſtwy nenye konczye, Gehoz mnye y wam racz dopomahaty otecz ſam. 1) a svej matce ven vyjíti K. — 2) u věčné K. — 3) před nimi s ní K. — 4) Vynecháno: vz huoru, jak v K. jest. — 5) Vynecháno gy; posadi ji s sobú K. — 6) tamžť kralije K. — 7) kdež K. — 8) Za konczye nenye. — 9) Místo veršů 495—563 nalézáme v M. jiné a sice následující: „Swaty pawel za nim ſpreſſe — Potom Angele poczechu zprewati — A oni ſe k hrobu przyblizowati — Kdyz gyz blizko v hroba blechu - Swate tielo w zemi wlozyti chtiechu - Przygide w oblaku gezukryſt ſam - Wecze Apoſſtolom pokoy bud wam - Chczyt wam gedno powiedieti — Muozete tomu wſſichni radi byti - Chczyt wzieti s ſebu ſwu Maticzku - Mu gedinu ze wſſech zwoleniczku - Nebot hodno nenie toto tielo - Byt s ginymi w zemi hnilo - Nebot gt mie ona noſyla - A mnoho gt protiwenſtwie trpiela — Apoſſtole toto vſlyſſechu — Wſſichni k tomu powolichu — Tehda to ſwate tielo ſwati Angeli — S ſebu do nebeſke radoſti wzeli — Hoſpodin naſs mily w tu dobu - Poſadil ſwu Matku milu s ſebu - Daw gie ſrdeczne witanie — K tomu wieczne korunowanie — Potom gie ſlibil to wſſechno dati - Czozt na niem moze pozadati - Toho nam pomahay otecz ſyn duch ſwaty — Przy tom brechu ſwata dwa Ewagelifty - Swaty Mathuſs a ſwaty Ian k tomu —
Nanebevzetí panny Marie. 143 555 560 yakz gye gyeſt nelzye vmrzyety. 1) kdyz wſta z mrtwych matka bozye, Wzye gy ſ ſobu wyeczne2) ſbozye. Przyed nyt ſyn3) wſtupy . . . 4) poſadyt ſobu 5) w kuoru. By w nebeſyech radoft nowa, Syn ſwu matku korunowa, Tam kralugye6) bez ſkonczenye, Gych 7) kralewſtwy nenye konczye, Gehoz mnye y wam racz dopomahaty otecz ſam. 1) a svej matce ven vyjíti K. — 2) u věčné K. — 3) před nimi s ní K. — 4) Vynecháno: vz huoru, jak v K. jest. — 5) Vynecháno gy; posadi ji s sobú K. — 6) tamžť kralije K. — 7) kdež K. — 8) Za konczye nenye. — 9) Místo veršů 495—563 nalézáme v M. jiné a sice následující: „Swaty pawel za nim ſpreſſe — Potom Angele poczechu zprewati — A oni ſe k hrobu przyblizowati — Kdyz gyz blizko v hroba blechu - Swate tielo w zemi wlozyti chtiechu - Przygide w oblaku gezukryſt ſam - Wecze Apoſſtolom pokoy bud wam - Chczyt wam gedno powiedieti — Muozete tomu wſſichni radi byti - Chczyt wzieti s ſebu ſwu Maticzku - Mu gedinu ze wſſech zwoleniczku - Nebot hodno nenie toto tielo - Byt s ginymi w zemi hnilo - Nebot gt mie ona noſyla - A mnoho gt protiwenſtwie trpiela — Apoſſtole toto vſlyſſechu — Wſſichni k tomu powolichu — Tehda to ſwate tielo ſwati Angeli — S ſebu do nebeſke radoſti wzeli — Hoſpodin naſs mily w tu dobu - Poſadil ſwu Matku milu s ſebu - Daw gie ſrdeczne witanie — K tomu wieczne korunowanie — Potom gie ſlibil to wſſechno dati - Czozt na niem moze pozadati - Toho nam pomahay otecz ſyn duch ſwaty — Przy tom brechu ſwata dwa Ewagelifty - Swaty Mathuſs a ſwaty Ian k tomu —
Strana 144
144 Nanebevzetí panny Marie. Protoz geſt gyz konecz tomu - Geſſtot nam oni toto pokla dagi - W prawe wierze nas potwrzugi - Skonawa ſe rzecz o ſmrti Matky bozie - dayz to bychom ſ ni tam byli mily bože. — V K. nalézají se místo posledních dvou veršů tyto 52: „Kto by to mohl vypraviti, - anebo to vymluviti, - co radosti, utěšenie - má v nebesiech s synem nynie. - Pro všeliké tvé radosti, - matko prosím tvé milosti, - ktož jest tobě na čest složil, - radostnú tvú smrť vyložil, - navrať zdravie sluzě tvému, - daj ve zdraví ščestie jemu, ať vždy slúží synu tvému, - Iesuchristu laskavému. - Rač Maria mně popřieti - tam býti, kdež všichni světi, - bych vyslúžil to na tobě, - tě matičko jměl při sobě, - na rozdiele mého těla, - by tvá pomoc mně prospěla: - tehdy když mi jest skončeti, - daj obličej svój viděti, - nebs utěcha hřiešných jista, — milostaná dievka čista. — Prošiť tebe všemohúci — skrze matku tvú žádúcí, - v ten čas trudný dielu mého, - nejměj ke mně hněvu svého; - daj naději tvrdú jmieti, — když ven bude duše chtieti: — pravú vieru, milosť jistu, daj mi jmieti zpověď čistu: - pošli v srdce mé skrúšenie, a na mé hřiechy plakánie: - daj skončenie dobré jmieti, všichnu boží pravdu vzjeti: - to tvé tělo, tvú krev píti, olej svatý, hřiechóv zbýti; - by krev tvého umučenie - mně nebyla na ztracenie: - smyslem mluviec, daj umřieti, - rač- Maria duši vzjeti: - dadúc hřiechóv otpuščenie, - a dušičce oslavenie; — provodiž ji k synu svému, - dajž ji v ruce bohu mému. - A ktož také poslúchají, - a snažně tě v srdci jmají, přivinúc je pod své křídle, - daj jim pokoj v rájském bydle. - A ktož jest to také skládal, - dajž mu bóh, co by požádal: - amen amen rač to dáti, - milostivá božie máti. —
144 Nanebevzetí panny Marie. Protoz geſt gyz konecz tomu - Geſſtot nam oni toto pokla dagi - W prawe wierze nas potwrzugi - Skonawa ſe rzecz o ſmrti Matky bozie - dayz to bychom ſ ni tam byli mily bože. — V K. nalézají se místo posledních dvou veršů tyto 52: „Kto by to mohl vypraviti, - anebo to vymluviti, - co radosti, utěšenie - má v nebesiech s synem nynie. - Pro všeliké tvé radosti, - matko prosím tvé milosti, - ktož jest tobě na čest složil, - radostnú tvú smrť vyložil, - navrať zdravie sluzě tvému, - daj ve zdraví ščestie jemu, ať vždy slúží synu tvému, - Iesuchristu laskavému. - Rač Maria mně popřieti - tam býti, kdež všichni světi, - bych vyslúžil to na tobě, - tě matičko jměl při sobě, - na rozdiele mého těla, - by tvá pomoc mně prospěla: - tehdy když mi jest skončeti, - daj obličej svój viděti, - nebs utěcha hřiešných jista, — milostaná dievka čista. — Prošiť tebe všemohúci — skrze matku tvú žádúcí, - v ten čas trudný dielu mého, - nejměj ke mně hněvu svého; - daj naději tvrdú jmieti, — když ven bude duše chtieti: — pravú vieru, milosť jistu, daj mi jmieti zpověď čistu: - pošli v srdce mé skrúšenie, a na mé hřiechy plakánie: - daj skončenie dobré jmieti, všichnu boží pravdu vzjeti: - to tvé tělo, tvú krev píti, olej svatý, hřiechóv zbýti; - by krev tvého umučenie - mně nebyla na ztracenie: - smyslem mluviec, daj umřieti, - rač- Maria duši vzjeti: - dadúc hřiechóv otpuščenie, - a dušičce oslavenie; — provodiž ji k synu svému, - dajž ji v ruce bohu mému. - A ktož také poslúchají, - a snažně tě v srdci jmají, přivinúc je pod své křídle, - daj jim pokoj v rájském bydle. - A ktož jest to také skládal, - dajž mu bóh, co by požádal: - amen amen rač to dáti, - milostivá božie máti. —
Strana 145
O sedmimezcietma blázniech. 145 5 42" a 10 15 20 Slyffal gſem o pyety blaznyech mlvwyecze, Ano gych gyeſt po hrzyechu wyecze; Ienz gych gyeft pyet powyedyel, ten gyeſt pyſma neprawye wyedyel. Ia chczy o tom mlvwyty, toho l pyſmem dolyczyty. Sfalomun gyeft powyedyel, Ten gyeft to dobrzye wyedyel, Gemuz na ſwyetye rownye nenye: 1) Wyecze blaznuow poznawamy, Nezly mudrych nalezamy, Gyz po tom mudre znagy, genz ſbozye wyecze magy, A ktoz gyz gyeſt bohatyeyſſy, Ten gyeft czlowek naymudrzyeyffy. Wyzte, kak wes ſwyet bludy, Genz bohate za mudre magy lydy ; Ano to gye naymudrzyeyſfy, ktoz ma peczy o ſwe duſſy. Prwy blazen gyeft bohaty ; Ten chody wezdy yako yaty, Acz kudy na ſwych nohach chody, Srdcze gyeho w ſbozy brody, ze dyefſ: knyeze, to nam vkaz, 1) Za tím chybí nejspíše verš. 10
O sedmimezcietma blázniech. 145 5 42" a 10 15 20 Slyffal gſem o pyety blaznyech mlvwyecze, Ano gych gyeſt po hrzyechu wyecze; Ienz gych gyeft pyet powyedyel, ten gyeſt pyſma neprawye wyedyel. Ia chczy o tom mlvwyty, toho l pyſmem dolyczyty. Sfalomun gyeft powyedyel, Ten gyeft to dobrzye wyedyel, Gemuz na ſwyetye rownye nenye: 1) Wyecze blaznuow poznawamy, Nezly mudrych nalezamy, Gyz po tom mudre znagy, genz ſbozye wyecze magy, A ktoz gyz gyeſt bohatyeyſſy, Ten gyeft czlowek naymudrzyeyffy. Wyzte, kak wes ſwyet bludy, Genz bohate za mudre magy lydy ; Ano to gye naymudrzyeyſfy, ktoz ma peczy o ſwe duſſy. Prwy blazen gyeft bohaty ; Ten chody wezdy yako yaty, Acz kudy na ſwych nohach chody, Srdcze gyeho w ſbozy brody, ze dyefſ: knyeze, to nam vkaz, 1) Za tím chybí nejspíše verš. 10
Strana 146
146 O sedmimezcietma blázniech. 30 35 40 45 42° 25 Yakz nem ſwyedczy ſwaty lucaſſ, Genz gyeden bohatecz byeffe, ten wyelyke ſbozye myegyefſe ; Ten ſam k ſobye powyedye : Gyez a py a kochay ſye, ſ pokogem ſedye; Nerod ſye gyz trudyty, Mas doſty az do ſwe ſmrty. Tyelo, ſbozye mylowaſſe A na duſſy nycz netbaſſe; Prwe noczy, kdyz lezyeſſe, S nebye hlas k nyemu mlvwyeſſe: Blazne, ſwu (1) duſſy noczy wzdaſf, to, czos nachowal, komu to wzdaſſ2) ? Inhed czrtye przyſpyechu, Duſſy ſ tyelem rozluczychu A do pekla gy ſtyezychu. Sbozye duſſy newady, Acz gye maſſ, yako ſwaty dawyd rady : Czyzyeho nycz nepozywaty, k ſbozy ſrdczye neprzykladaty, Zakon ſbozye pozywaty,3. Swym 4) ſyrotkuom pomahaty, deſatku5) czeſt bohu daty, A chude mylowaty Kazdy pyſſny, druhy blazen; 50 Buoh tomu nykdy nenyc wzaczen, 1) Nepřeškrtnuto, ačkoliv jest zbytečno. — 2) Snad za daſſ. Za tim chybí nejspíše verš aneb i více. — 3) Snad za bozye oſtrzyehaty. — 1) Snad za wſſyem. — 5) Snad za de- ſatky, t. j. odváděním desátků.
146 O sedmimezcietma blázniech. 30 35 40 45 42° 25 Yakz nem ſwyedczy ſwaty lucaſſ, Genz gyeden bohatecz byeffe, ten wyelyke ſbozye myegyefſe ; Ten ſam k ſobye powyedye : Gyez a py a kochay ſye, ſ pokogem ſedye; Nerod ſye gyz trudyty, Mas doſty az do ſwe ſmrty. Tyelo, ſbozye mylowaſſe A na duſſy nycz netbaſſe; Prwe noczy, kdyz lezyeſſe, S nebye hlas k nyemu mlvwyeſſe: Blazne, ſwu (1) duſſy noczy wzdaſf, to, czos nachowal, komu to wzdaſſ2) ? Inhed czrtye przyſpyechu, Duſſy ſ tyelem rozluczychu A do pekla gy ſtyezychu. Sbozye duſſy newady, Acz gye maſſ, yako ſwaty dawyd rady : Czyzyeho nycz nepozywaty, k ſbozy ſrdczye neprzykladaty, Zakon ſbozye pozywaty,3. Swym 4) ſyrotkuom pomahaty, deſatku5) czeſt bohu daty, A chude mylowaty Kazdy pyſſny, druhy blazen; 50 Buoh tomu nykdy nenyc wzaczen, 1) Nepřeškrtnuto, ačkoliv jest zbytečno. — 2) Snad za daſſ. Za tim chybí nejspíše verš aneb i více. — 3) Snad za bozye oſtrzyehaty. — 1) Snad za wſſyem. — 5) Snad za de- ſatky, t. j. odváděním desátků.
Strana 147
O sedmimezcietma blázniech. 147 55 60 65 70 Nade wſfyemy ten chcze byty, W nyczemz ſye nechcze nyzyty. Pycha ſ nebe gyeſt ſtrczena, 1) W2) peklo gyeſt pohrzyzena. Pyſſny bozy neprzyetele, Wyerzmy tomu kazdy czyele. Nemlvwym toho z meho ſmyſla, Ale z dawydowa pyſma. Trzety blazen boha wyny A ſam ſye wynna newyny.3) Cztwrty na ſkonczenye newzdyſſe, O tom nem moyzyeſſ pyſſe. Paty, genz ſye druzczem poſmyewa, A w tom ſweho boha hnyewa. Czoz ſye mezy lydmy dyege,4) Seſty wzdy ſye tomu ſmyege Sedmy wzdy chcze weſel byty, Opye ſye y chcze wſſye zbyty. Oſmy, ten rad mnoho mlvwy, czo kto poczne, to on prwy. DEwaty gyeft welmy dywny, ten gyeſt yako hrnecz pywny: Omlczyety nycz neſtrpy, yako hrnecz, genz rad kypy. DEſaty, to wyernye wyez, nevſtawyczny yako penyez: ten gyeſt mnoho myſly dobyl, 75 1) Za ſſtrczena. — 2) w = u. — 3) Snad za neczyny. — *) Verš tento nejspíše přesmyknut. *
O sedmimezcietma blázniech. 147 55 60 65 70 Nade wſfyemy ten chcze byty, W nyczemz ſye nechcze nyzyty. Pycha ſ nebe gyeſt ſtrczena, 1) W2) peklo gyeſt pohrzyzena. Pyſſny bozy neprzyetele, Wyerzmy tomu kazdy czyele. Nemlvwym toho z meho ſmyſla, Ale z dawydowa pyſma. Trzety blazen boha wyny A ſam ſye wynna newyny.3) Cztwrty na ſkonczenye newzdyſſe, O tom nem moyzyeſſ pyſſe. Paty, genz ſye druzczem poſmyewa, A w tom ſweho boha hnyewa. Czoz ſye mezy lydmy dyege,4) Seſty wzdy ſye tomu ſmyege Sedmy wzdy chcze weſel byty, Opye ſye y chcze wſſye zbyty. Oſmy, ten rad mnoho mlvwy, czo kto poczne, to on prwy. DEwaty gyeft welmy dywny, ten gyeſt yako hrnecz pywny: Omlczyety nycz neſtrpy, yako hrnecz, genz rad kypy. DEſaty, to wyernye wyez, nevſtawyczny yako penyez: ten gyeſt mnoho myſly dobyl, 75 1) Za ſſtrczena. — 2) w = u. — 3) Snad za neczyny. — *) Verš tento nejspíše přesmyknut. *
Strana 148
148 O sedmimezcietma blázniech. 80 85 90 43 95 100 We wſſyech kragych rad by pobyl. Gyedenafty, genz rzyecz ruſſy. 1) Druhynaſty gyeſt nayhorſſy, genz bozych ſlow nerad ſyſſy: Nebo, by gych rad poſluchal, mnoho by dobreho ſlyſſal,2) Skrzen by mudroſt proſſel3) A tady by k bohu doſſel. Trzetynaſty przyelyſf dworny, Smyeſſny a nepokorny, ten ſye ſam tyem ſkutkem wyny, kteryz ſye ſam blaznem czyny; Wzdy nemudroſt kazdy wyla Mny, aby to mudroſt 4) byla. Wſſyeczkny czaſy ſwuoy czas magy, Toho blazny nycz netbagy; Neygſu czaſy wſſyczny w gyedno, Protot gyeſt w czas wſſye dobro. Chczefſly nebywaty wazan, Byway nyekdy, blazne, kazan. Kteryz wede ſwu wyecz plaſſye, ten my cztwrtynaſte zda ſye. Mudry nelap koho ſlowem wyny, Wſſyeczky ſkutky z tycha czyny. PAtynaſty ſam ſebe nekaze, gelyz gyey nyekto dubczem vkaze. 1) Za tím nejspíše chybí verš. — 2) Snad za ſlychal. — 3) Nejspíše za mudroſty doffel a v následujícím verši: k bohu proſſel. — 4) Za tím jest rasura, vyškrábáno 2.
148 O sedmimezcietma blázniech. 80 85 90 43 95 100 We wſſyech kragych rad by pobyl. Gyedenafty, genz rzyecz ruſſy. 1) Druhynaſty gyeſt nayhorſſy, genz bozych ſlow nerad ſyſſy: Nebo, by gych rad poſluchal, mnoho by dobreho ſlyſſal,2) Skrzen by mudroſt proſſel3) A tady by k bohu doſſel. Trzetynaſty przyelyſf dworny, Smyeſſny a nepokorny, ten ſye ſam tyem ſkutkem wyny, kteryz ſye ſam blaznem czyny; Wzdy nemudroſt kazdy wyla Mny, aby to mudroſt 4) byla. Wſſyeczkny czaſy ſwuoy czas magy, Toho blazny nycz netbagy; Neygſu czaſy wſſyczny w gyedno, Protot gyeſt w czas wſſye dobro. Chczefſly nebywaty wazan, Byway nyekdy, blazne, kazan. Kteryz wede ſwu wyecz plaſſye, ten my cztwrtynaſte zda ſye. Mudry nelap koho ſlowem wyny, Wſſyeczky ſkutky z tycha czyny. PAtynaſty ſam ſebe nekaze, gelyz gyey nyekto dubczem vkaze. 1) Za tím nejspíše chybí verš. — 2) Snad za ſlychal. — 3) Nejspíše za mudroſty doffel a v následujícím verši: k bohu proſſel. — 4) Za tím jest rasura, vyškrábáno 2.
Strana 149
O sedmimezcietma blázniech. 149 110 115 120 125 Sfeftynafte ſye raduge, kdyz gyey kto ſlybem daruge; Protoz mudrzy gſu powyedyely: Slybem gſu blazny weſely. SEdmynafte te, 1) ten ſye rad hnyewa, ſweho hnyewa rad pomſtyewa. Mudry ſwuoy hnyew odlozy, az gyey z ſweho ſrdczye ſlozy. Czaſto czlowek z ſwe nahloſty dochody welyke necznoſty. Oſmynaſte myluge prza2) prazdnoſt, k tomu gyey przywody . . . 3) ny w drahem ruſſye odchody; lenoſt k ſſybenyczy przywody, S moſſnu podle dworuow chody. Iak nam Sſalomun zprawuge, Blazen gyeft, ktoz lenoſt myluge. DEwatynaſte pobyehne bydla dobreho, Czaſto nenaleza takeho: kamen ſye mchem neobaly, genz ſye czaſto ſ myeſta waly. DEſatynaſte ſye boha nebogy, ten na ſhnylem moſtye ſtogy; yakz moſ 4) ſhnyly nebezpeczny, Tak ten czlowek nenye wyeczny. Wffye mudrofty gyeft poczatek 105 1) Nepřeškrtnuto, ačkoli zbytečno. — 2) Nemá se čísti. — 3) Vynecháno nejspíše lenoſt; potom chybí nejspíše verš, snad: ta ſye nyczemu nehody. — 1) Za moſt.
O sedmimezcietma blázniech. 149 110 115 120 125 Sfeftynafte ſye raduge, kdyz gyey kto ſlybem daruge; Protoz mudrzy gſu powyedyely: Slybem gſu blazny weſely. SEdmynafte te, 1) ten ſye rad hnyewa, ſweho hnyewa rad pomſtyewa. Mudry ſwuoy hnyew odlozy, az gyey z ſweho ſrdczye ſlozy. Czaſto czlowek z ſwe nahloſty dochody welyke necznoſty. Oſmynaſte myluge prza2) prazdnoſt, k tomu gyey przywody . . . 3) ny w drahem ruſſye odchody; lenoſt k ſſybenyczy przywody, S moſſnu podle dworuow chody. Iak nam Sſalomun zprawuge, Blazen gyeft, ktoz lenoſt myluge. DEwatynaſte pobyehne bydla dobreho, Czaſto nenaleza takeho: kamen ſye mchem neobaly, genz ſye czaſto ſ myeſta waly. DEſatynaſte ſye boha nebogy, ten na ſhnylem moſtye ſtogy; yakz moſ 4) ſhnyly nebezpeczny, Tak ten czlowek nenye wyeczny. Wffye mudrofty gyeft poczatek 105 1) Nepřeškrtnuto, ačkoli zbytečno. — 2) Nemá se čísti. — 3) Vynecháno nejspíše lenoſt; potom chybí nejspíše verš, snad: ta ſye nyczemu nehody. — 1) Za moſt.
Strana 150
150 O sedmimezcietma blázniech. 43 Boha ſy 1) baty, gyeſt ſtatek. Prwymezczyetma, kohoz buoh powyſſy, An, ſam ſebe neznagye, genz ſye wyfſe wylſy; ktoz wyſoko lazy, ten ſye czaſto vrazy, Iakoz prawy ſwaty pawel: kdyz mnyſſ, by twrdye ſtal, Waruy ſye, aby nevpadl, Geſſto by wyecz ne- wſtal. Swaty dawyd prawy: Czlowek, kdyz we czty byl, nerozumyel, A yakz k ſkotu przyrownan byl, tak vroz- umyel. Druhymezczyetmy nerad ſlyſfy lanye any trefktanye ; ten w rawu3) gyeft wlafſczye pychy pramen, kazdemu pyſſnemu oftawen; lepe by zdyel, byl4) nrawem tyem nepychal A knyh o mudroſty poſluchal, W nychzto mamy pſano y kazdemu na vtyechu dano: Genz lepſſe gſu od przyetele rany, Nez Iſtywe polybenye A 5) ſlyſſyety pany. Trzetymezczyetmy, yakz nem pyſmo prawy, 150 Czlowek ſtary, gyeſſto dyetyne ma nrawy; 135 140 145 2) 1) Za ſye. — 2) Verš porouchaný; snad: An, ſam ſebe neznagye, ſye wyſſy. — 3) Snad za w nrawu. — 4) Snad za by. — 5) A psáno písařem velké a rubrikatorem ozna- čeno červeně, jakoby to byl počátek nového verše.
150 O sedmimezcietma blázniech. 43 Boha ſy 1) baty, gyeſt ſtatek. Prwymezczyetma, kohoz buoh powyſſy, An, ſam ſebe neznagye, genz ſye wyfſe wylſy; ktoz wyſoko lazy, ten ſye czaſto vrazy, Iakoz prawy ſwaty pawel: kdyz mnyſſ, by twrdye ſtal, Waruy ſye, aby nevpadl, Geſſto by wyecz ne- wſtal. Swaty dawyd prawy: Czlowek, kdyz we czty byl, nerozumyel, A yakz k ſkotu przyrownan byl, tak vroz- umyel. Druhymezczyetmy nerad ſlyſfy lanye any trefktanye ; ten w rawu3) gyeft wlafſczye pychy pramen, kazdemu pyſſnemu oftawen; lepe by zdyel, byl4) nrawem tyem nepychal A knyh o mudroſty poſluchal, W nychzto mamy pſano y kazdemu na vtyechu dano: Genz lepſſe gſu od przyetele rany, Nez Iſtywe polybenye A 5) ſlyſſyety pany. Trzetymezczyetmy, yakz nem pyſmo prawy, 150 Czlowek ſtary, gyeſſto dyetyne ma nrawy; 135 140 145 2) 1) Za ſye. — 2) Verš porouchaný; snad: An, ſam ſebe neznagye, ſye wyſſy. — 3) Snad za w nrawu. — 4) Snad za by. — 5) A psáno písařem velké a rubrikatorem ozna- čeno červeně, jakoby to byl počátek nového verše.
Strana 151
O sedmimezcietma blázniech. 151 155 zlorzyeczeny ſtary, gyeſſto ma dyetyne nrawy. 1) Cztwrtymezczyetmy Newede ſye k dobremu Any ſye wyne k towarzyffy cznemu. Patymezczyetmy nemudry trawczye, ten y potom bywa ſam ſwuoy hanczye ; donyz ma czo trawyty, Gyeho czeſt daleko pluowe, yakz nycz nebude myety, tak ynhed blaznem ſluowe, 160 44 165 Chody yako vbozye, ztratyw nemudrzye ſwe ſbozye. Trawyz proto, rozhledagye, Na chudobu wzpomynagye, Acz nechczeſſ zahynuty Any blaznem ſluty. Seſtymezczyetmy, genz nemudrzye myluge A taynu myloſt pronoſſuge: ktoz rad myloſt pronoſy, Ten ſam na ſſye ſwuoy mecz noſy. Tuto ſye ſkonawa o ſedmymezczyetma blaz- nyech. 1) Celé toto místo poroucháno, verše zdají se býti pře- smyknuty. 8
O sedmimezcietma blázniech. 151 155 zlorzyeczeny ſtary, gyeſſto ma dyetyne nrawy. 1) Cztwrtymezczyetmy Newede ſye k dobremu Any ſye wyne k towarzyffy cznemu. Patymezczyetmy nemudry trawczye, ten y potom bywa ſam ſwuoy hanczye ; donyz ma czo trawyty, Gyeho czeſt daleko pluowe, yakz nycz nebude myety, tak ynhed blaznem ſluowe, 160 44 165 Chody yako vbozye, ztratyw nemudrzye ſwe ſbozye. Trawyz proto, rozhledagye, Na chudobu wzpomynagye, Acz nechczeſſ zahynuty Any blaznem ſluty. Seſtymezczyetmy, genz nemudrzye myluge A taynu myloſt pronoſſuge: ktoz rad myloſt pronoſy, Ten ſam na ſſye ſwuoy mecz noſy. Tuto ſye ſkonawa o ſedmymezczyetma blaz- nyech. 1) Celé toto místo poroucháno, verše zdají se býti pře- smyknuty. 8
Strana 152
152 O pěti studniciech. tuto ſye poczyna o pyety ſtudnyczyech. 10 15 20 vto chczy mlvwyty o pyety ſtudnyczyech, Z nychzto wychody mnohy hrzyech ; proto ſtudnyczye ſlowu, Neb od nych mnozy hrzyeſſy plowu. Aby v 1) ſobu vmyel kazdy wlaſty, Iaz chczy proto klaſty: Prwa ſtudnyczye, czloweczye ſrdcze, Odtud wychodye ſmrduty potoczy Naywyecze; zle ſrdcze gyeho, yako propaſt welyka, z nyeho wychody burzye wſſyelyka. Tu propaſt ſluſſye czaſto czyſtyty Skruſſenu zpowvedy a pokanym A naywyecze hrzyecha vchowanym, Aby ſmradu tu nebylo, Ale wezdy wonno bylo. kazdy hrzyech drzyewe nez ſye ſkona, Nayprwe w ſrdczy zaklad gma. To gyeſt gyezus dobrzye wyedyel, Protoz we czteny powyedyel: Z ſrdczye wychody czyzolozſtwo, Wrazda y take zlodyeyſtwo. Swaty dawyd to wyedyeffe, Na2) toz boha wzdy proſyeſſe: 1) v přeškrtnuto. — 2) Nejspíše za obyčejnější Za.
152 O pěti studniciech. tuto ſye poczyna o pyety ſtudnyczyech. 10 15 20 vto chczy mlvwyty o pyety ſtudnyczyech, Z nychzto wychody mnohy hrzyech ; proto ſtudnyczye ſlowu, Neb od nych mnozy hrzyeſſy plowu. Aby v 1) ſobu vmyel kazdy wlaſty, Iaz chczy proto klaſty: Prwa ſtudnyczye, czloweczye ſrdcze, Odtud wychodye ſmrduty potoczy Naywyecze; zle ſrdcze gyeho, yako propaſt welyka, z nyeho wychody burzye wſſyelyka. Tu propaſt ſluſſye czaſto czyſtyty Skruſſenu zpowvedy a pokanym A naywyecze hrzyecha vchowanym, Aby ſmradu tu nebylo, Ale wezdy wonno bylo. kazdy hrzyech drzyewe nez ſye ſkona, Nayprwe w ſrdczy zaklad gma. To gyeſt gyezus dobrzye wyedyel, Protoz we czteny powyedyel: Z ſrdczye wychody czyzolozſtwo, Wrazda y take zlodyeyſtwo. Swaty dawyd to wyedyeffe, Na2) toz boha wzdy proſyeſſe: 1) v přeškrtnuto. — 2) Nejspíše za obyčejnější Za.
Strana 153
O pěti studniciech. 153 25 44 30 35 40 45 ſrdcze czyſte ſtworzy we mnye A ducha ſwateho newzdalug ote mne. DRuha ſtudnyczye gyeft bohaczftwye, a to dobrzye kazdy wye, Genz kazdy bohatecz zly Vczyny, czoz zamy�ly. Bohaty, kdyz chcze, li walku zbudy A kdyz chcze, tehdy gy vklydy: Bohaty manzolftwo lame, A to wſſyczkny dobrzye znamy;1 Bohaty, kteryz2) ſwu kraſu nedovde, ten 3) ſwymy kroſſy doyde; Bohaty mnoho w zemy wlozy, Neb to wſſye 1) penyezy vlozy ; Bohaty mnohey panye czeſt ruſſye. kak my to mlvwyty neſluſſye. Ale wſſak toho mnoho ſlycham5) A to czaſto nalezamy, Genz mnoha pany z ſwey cznoſty newyſtupy,“) A yakz gye mnoho zlata podadve, tak przye- ſtupye ; W takych nenye cznoſt przyrozena, Ale yako poyczena. W ktere cznoſt gyeſt przyrôzena,7) Ta by newzala zlatych ſwyetuow ſſfeft, Aby kdy przyeruſſyla ſwu czeſt.8) 1) Rým vyžaduje zname. — 2) Rozuměj: kterez zeny. — 3) Nejspíše za tey. — 4) w přeškrtnuto. — 5) Za ſlychamy. 6) Rým žádá newyſtupye. — 7) Nadepsané b a a znamenají, že se má čísti: przyrozena gyeſt. — 8) Za tím chybí asi verš.
O pěti studniciech. 153 25 44 30 35 40 45 ſrdcze czyſte ſtworzy we mnye A ducha ſwateho newzdalug ote mne. DRuha ſtudnyczye gyeft bohaczftwye, a to dobrzye kazdy wye, Genz kazdy bohatecz zly Vczyny, czoz zamy�ly. Bohaty, kdyz chcze, li walku zbudy A kdyz chcze, tehdy gy vklydy: Bohaty manzolftwo lame, A to wſſyczkny dobrzye znamy;1 Bohaty, kteryz2) ſwu kraſu nedovde, ten 3) ſwymy kroſſy doyde; Bohaty mnoho w zemy wlozy, Neb to wſſye 1) penyezy vlozy ; Bohaty mnohey panye czeſt ruſſye. kak my to mlvwyty neſluſſye. Ale wſſak toho mnoho ſlycham5) A to czaſto nalezamy, Genz mnoha pany z ſwey cznoſty newyſtupy,“) A yakz gye mnoho zlata podadve, tak przye- ſtupye ; W takych nenye cznoſt przyrozena, Ale yako poyczena. W ktere cznoſt gyeſt przyrôzena,7) Ta by newzala zlatych ſwyetuow ſſfeft, Aby kdy przyeruſſyla ſwu czeſt.8) 1) Rým vyžaduje zname. — 2) Rozuměj: kterez zeny. — 3) Nejspíše za tey. — 4) w přeškrtnuto. — 5) Za ſlychamy. 6) Rým žádá newyſtupye. — 7) Nadepsané b a a znamenají, že se má čísti: przyrozena gyeſt. — 8) Za tím chybí asi verš.
Strana 154
154 O pěti studniciech. 50 55 60 65 38 70 Trzetye ſtudnyczye gyeſt chudoba. 1) Ach, kako gyeſt h 2) toho horka doba, A wſſyem welyka doba3) mdloba, Ze z te ſtudnyczye mnozy potoczy wychodye, Swe prameny ſyroko plodye. Chudoba nauczy kraſty, Chudoba wely lhaty, Chudoba knyezy4) k hrzyechu przywody pro penyezye. Chudoba neſtogy w ſwey wyerzye, k tomu przypuzye ſedlaka y rytyerzye; Chudoba wſſye zle rady, muzye ſ zenu czaſto wady; Chudoba y zle y dobre rada truty, Syna ſ uotczem rada luczy; Chudoba czyefty przyebygye, Ny mnycha ny knyezye mygye; Chudoba lychwyty wely A czaſto neymyewa maſſa w zely; Chudoba promyenuge twarzy, Neb czaſto yalowy hrach warzy ; Chudoba gyeſt horſſy wraha, Neobrany ho 5) holomucz ny praha; Chudoba ſve rady zlyty, Chudoba muzye ſ zenu byty, 6) Chudoba ſye rady zlyty,6) 1) Za tím chybí nejspíše verš.— 2) h nemá se čísti. — 3) Přeškrtnuto. — 1) Snad za knyczye. — 5) ho zdá se býti omylem nepřeškrtnuto. — 6) Tento verš nepřeškrtnut, ač jest zbytečný.
154 O pěti studniciech. 50 55 60 65 38 70 Trzetye ſtudnyczye gyeſt chudoba. 1) Ach, kako gyeſt h 2) toho horka doba, A wſſyem welyka doba3) mdloba, Ze z te ſtudnyczye mnozy potoczy wychodye, Swe prameny ſyroko plodye. Chudoba nauczy kraſty, Chudoba wely lhaty, Chudoba knyezy4) k hrzyechu przywody pro penyezye. Chudoba neſtogy w ſwey wyerzye, k tomu przypuzye ſedlaka y rytyerzye; Chudoba wſſye zle rady, muzye ſ zenu czaſto wady; Chudoba y zle y dobre rada truty, Syna ſ uotczem rada luczy; Chudoba czyefty przyebygye, Ny mnycha ny knyezye mygye; Chudoba lychwyty wely A czaſto neymyewa maſſa w zely; Chudoba promyenuge twarzy, Neb czaſto yalowy hrach warzy ; Chudoba gyeſt horſſy wraha, Neobrany ho 5) holomucz ny praha; Chudoba ſve rady zlyty, Chudoba muzye ſ zenu byty, 6) Chudoba ſye rady zlyty,6) 1) Za tím chybí nejspíše verš.— 2) h nemá se čísti. — 3) Přeškrtnuto. — 1) Snad za knyczye. — 5) ho zdá se býti omylem nepřeškrtnuto. — 6) Tento verš nepřeškrtnut, ač jest zbytečný.
Strana 155
O pěti studniciech. 155 Chudoba manzolſtwo, wdowſtwo, dyewoyſtwo ruſſy, 75 kakz my to zle mlvwyty ſluſſye. Mnoho bych muſyl mlvwyty, Ale na kratczye mlvwyecz 1) Chudoba czyny zleho naywyecze; Acz tomu chczeſſ rozumyety, Chczyt toho dolyczyty: Chudoba ny wdowam ny ſyrotkuom odpuſczye, A bez czyſla ſwatokradſtwa dopuſſczye. To ſmy od ſwych ſtaroſt ſlychaly, Ze gſu ſye mnozy pro chudobu obyeſſowaly A czrtu ſye poruczowaly. 2) A to za prawdu mamy, Neb to w dywyech y v przykladyech nalezamy. Chudoba ſmrtedlne rany, Chudoba ſſlechtu hanye. Chudobu vczyl buoh drzyety, Blahoflawen, ktoz muoz gy trpyety; Wſſak chczy tobye powyedyety, Mudry ffalomun nechtyel gye myety; Wydyel, ze z chudoby a z bohatſtwye hrzyecha doyde nayſpyeſſe, Protoz boha y proſveſſe: Bohatſtwye a chudoby neday my, boze, gmyety, Gedno potrzyebu memu zywotu racz daty. Cztwrta, ſoba zla a towarzyfſtwo neczne. 80 85 90 95 1) Za mlvwyecze aneb přesmyknutím za mlvwyecz na kratczye. — 2) Před tím aneb za tím chybí nejspíše verš.
O pěti studniciech. 155 Chudoba manzolſtwo, wdowſtwo, dyewoyſtwo ruſſy, 75 kakz my to zle mlvwyty ſluſſye. Mnoho bych muſyl mlvwyty, Ale na kratczye mlvwyecz 1) Chudoba czyny zleho naywyecze; Acz tomu chczeſſ rozumyety, Chczyt toho dolyczyty: Chudoba ny wdowam ny ſyrotkuom odpuſczye, A bez czyſla ſwatokradſtwa dopuſſczye. To ſmy od ſwych ſtaroſt ſlychaly, Ze gſu ſye mnozy pro chudobu obyeſſowaly A czrtu ſye poruczowaly. 2) A to za prawdu mamy, Neb to w dywyech y v przykladyech nalezamy. Chudoba ſmrtedlne rany, Chudoba ſſlechtu hanye. Chudobu vczyl buoh drzyety, Blahoflawen, ktoz muoz gy trpyety; Wſſak chczy tobye powyedyety, Mudry ffalomun nechtyel gye myety; Wydyel, ze z chudoby a z bohatſtwye hrzyecha doyde nayſpyeſſe, Protoz boha y proſveſſe: Bohatſtwye a chudoby neday my, boze, gmyety, Gedno potrzyebu memu zywotu racz daty. Cztwrta, ſoba zla a towarzyfſtwo neczne. 80 85 90 95 1) Za mlvwyecze aneb přesmyknutím za mlvwyecz na kratczye. — 2) Před tím aneb za tím chybí nejspíše verš.
Strana 156
156 O pěti studniciech. 45" to gyeſt dobreho myenye 1) ſtrata, potupenye wyeczne ; 105 110 115 To kazdemu cznemu wady, Protoz myſtr katon prawy: S dobrym wezdy chod A zlych nykdy nedochod; Byllys drzyewe dobry a czny, Iakz ſye nahle ke zlym przywyneſſ, tak bu- deſſ neczny. To kazdemu mudremu za prawdu zda ſve. Tez nem ſwaty dawyd pyſſe w zaltarzy:2) Swatym Swaty budeſſ A ſe zlym przyewraczenye nezbudeſſ. Powyedyel gyeſt mudry: czaſto ezaſto 3) zlo- dyegye oby ſſugy, Acz gyſtyny przy nyem nenalezugy. Gyeft przyflowye ftare a nemylne: Rowny k rownemu yako lne. Gyeft obyczyey y gyeft wezda, kazdy podobneho ſobye hleda; Iakz ſye dobry mezy zle wmyeſy, tez ſkutky czynyty muſy; Takez kdyz zlym nazywagy,4) Przyſlowym ſye omywagy 5) omlvwaty ſye 6) chtye A na druhe przyſlowye pomnyety nechtye: 100 1) Za mnyenye. — 2) Za w zaltarzy pyſſe. — 3) Ne- přeškrtnuto, ač podruhé zbytečno. — 4) Za tím veršem nej- spíše mezera. — 5) Nemá se čísti. — 6) ſye zbytečno.
156 O pěti studniciech. 45" to gyeſt dobreho myenye 1) ſtrata, potupenye wyeczne ; 105 110 115 To kazdemu cznemu wady, Protoz myſtr katon prawy: S dobrym wezdy chod A zlych nykdy nedochod; Byllys drzyewe dobry a czny, Iakz ſye nahle ke zlym przywyneſſ, tak bu- deſſ neczny. To kazdemu mudremu za prawdu zda ſve. Tez nem ſwaty dawyd pyſſe w zaltarzy:2) Swatym Swaty budeſſ A ſe zlym przyewraczenye nezbudeſſ. Powyedyel gyeſt mudry: czaſto ezaſto 3) zlo- dyegye oby ſſugy, Acz gyſtyny przy nyem nenalezugy. Gyeft przyflowye ftare a nemylne: Rowny k rownemu yako lne. Gyeft obyczyey y gyeft wezda, kazdy podobneho ſobye hleda; Iakz ſye dobry mezy zle wmyeſy, tez ſkutky czynyty muſy; Takez kdyz zlym nazywagy,4) Przyſlowym ſye omywagy 5) omlvwaty ſye 6) chtye A na druhe przyſlowye pomnyety nechtye: 100 1) Za mnyenye. — 2) Za w zaltarzy pyſſe. — 3) Ne- přeškrtnuto, ač podruhé zbytečno. — 4) Za tím veršem nej- spíše mezera. — 5) Nemá se čísti. — 6) ſye zbytečno.
Strana 157
O pěti studniciech. 157 125 130 46" 135 140 Wlk dotad noſy, Az ſam poneſen byty muſy; Dotud zly zle czyny, Az doyde odplaty za wſſye wyny. 1) Mnozy za ſwe zawynenye, 2) Acz na tomto ſwyetye drzyewe nycz ſſybenycz nezbudu.3) Pata gyeſt horſſy oſtreho meczye, Ta az do ſameho pekla tecze. Chczeſfly tomu wyerzyty, Obyczyeyg dyegy te ſtudnyczy: W te ktoz ſye poczne myty, Myge ſye w nye az do ſmrty. Ktoz obyczyegy z mladu neodola, Na ſtaroſt gyemu wyekem odola; ktere wyeczy hrnecz za nowa nayde, Tuz wony w nyem na ſtaroſt nayde; kteryz hrzyech czlowek obykne, toho na ſtaroſt neodwyk.4) Tez ſwyedczy nam ten ſwaty muz, Gemuzto dyegy gyeronymus : Iakoz murzyenyn nemuoz ſwe kuozye pro- myenyty, takez y wy, kdyz ſye navczyte zle czynyty. proto czloweku chczy radyty, kteryz chcze k bohu dogyty: 120 1) Druhé y předěláno z u. — 2) Za zawynyenye. Za tím nejspíše mezera. — 3) Verše porouchány, snad chybí něco. — 4) Nedopsáno, za neodwykne.
O pěti studniciech. 157 125 130 46" 135 140 Wlk dotad noſy, Az ſam poneſen byty muſy; Dotud zly zle czyny, Az doyde odplaty za wſſye wyny. 1) Mnozy za ſwe zawynenye, 2) Acz na tomto ſwyetye drzyewe nycz ſſybenycz nezbudu.3) Pata gyeſt horſſy oſtreho meczye, Ta az do ſameho pekla tecze. Chczeſfly tomu wyerzyty, Obyczyeyg dyegy te ſtudnyczy: W te ktoz ſye poczne myty, Myge ſye w nye az do ſmrty. Ktoz obyczyegy z mladu neodola, Na ſtaroſt gyemu wyekem odola; ktere wyeczy hrnecz za nowa nayde, Tuz wony w nyem na ſtaroſt nayde; kteryz hrzyech czlowek obykne, toho na ſtaroſt neodwyk.4) Tez ſwyedczy nam ten ſwaty muz, Gemuzto dyegy gyeronymus : Iakoz murzyenyn nemuoz ſwe kuozye pro- myenyty, takez y wy, kdyz ſye navczyte zle czynyty. proto czloweku chczy radyty, kteryz chcze k bohu dogyty: 120 1) Druhé y předěláno z u. — 2) Za zawynyenye. Za tím nejspíše mezera. — 3) Verše porouchány, snad chybí něco. — 4) Nedopsáno, za neodwykne.
Strana 158
158 O pěti studniciech. 145 Skryz ſye tyechto ſtudnycz y wſſelykeho po- toka, Genz od nych wychody y wyplawa, 1) Neb czaſto potok horſſy ſwe ſtudnyczye bywa. 1) Snad za wyplywa. ——
158 O pěti studniciech. 145 Skryz ſye tyechto ſtudnycz y wſſelykeho po- toka, Genz od nych wychody y wyplawa, 1) Neb czaſto potok horſſy ſwe ſtudnyczye bywa. 1) Snad za wyplywa. ——
Strana 159
Anzelmus 159 Tuto ſy poczyna anzelmus, gyefto tazal matky bozye, kterak buoh vmuczen. 10 15 46% BIl gyeft gyeden ſwaty muz, gyemu gmye anzelmus ; Mnoho czaſuow ſe ſlzamy. Poſtem, Bdyenym, modlytbamy Swate marzye, naſſye panye, Wzdy proſyeſſe bez przyeftanye, By gyemu ſweho ſyna zgyewyla vmuczenye. gyehoz zadal, to wſſye zwyedye. Zgyewywſfy ſye, gyemu powyedye : Mnoho muoy ſyn trpyel zleho, Na tomto ſwyetye protywneho ; ktoz naboznye wzpomyene1) Srdcze gyeho horzye2) wzplane, Any kto muoz vklady,3) by nemuſyl plakaty: Ale gy� gſem oſlawena. andyely 4) powyſſena, Dyekugyczy memu ſynu, bohu, Gycz 5) wycz plakaty nemohu. 1) Rým žádá wzpomane. — 2) Snad za horzyem. 3) d nemá se čisti, ale nadepsané t. Snad za wykladaty, jak v latinském originale: exprimere. — 4) Za Nad an- dyely. — 5) Snad za Gyez = že, a následující wycz za wyecz.
Anzelmus 159 Tuto ſy poczyna anzelmus, gyefto tazal matky bozye, kterak buoh vmuczen. 10 15 46% BIl gyeft gyeden ſwaty muz, gyemu gmye anzelmus ; Mnoho czaſuow ſe ſlzamy. Poſtem, Bdyenym, modlytbamy Swate marzye, naſſye panye, Wzdy proſyeſſe bez przyeftanye, By gyemu ſweho ſyna zgyewyla vmuczenye. gyehoz zadal, to wſſye zwyedye. Zgyewywſfy ſye, gyemu powyedye : Mnoho muoy ſyn trpyel zleho, Na tomto ſwyetye protywneho ; ktoz naboznye wzpomyene1) Srdcze gyeho horzye2) wzplane, Any kto muoz vklady,3) by nemuſyl plakaty: Ale gy� gſem oſlawena. andyely 4) powyſſena, Dyekugyczy memu ſynu, bohu, Gycz 5) wycz plakaty nemohu. 1) Rým žádá wzpomane. — 2) Snad za horzyem. 3) d nemá se čisti, ale nadepsané t. Snad za wykladaty, jak v latinském originale: exprimere. — 4) Za Nad an- dyely. — 5) Snad za Gyez = že, a následující wycz za wyecz.
Strana 160
160 Anzelmus. Pro twe mnohe vtrpenye Meho ſyna vmuczenye Ia chezy toby zgyewyty. 1) Anzelmus: Mnye poczatek vmuczenye powyez, myla pany, nyny.2) 25 Marya: kdyzto muoy ſyn ſ apoſſtoly weczerzyeſſe po ſwey wuoly, ynhed gydaſſ tanye 3) ſam gyde k zydowſkym ſtaroſtam, Proda gey za trzydczyety penyez, Gyeden gyemu da zydowſky knyez. Anzelmus: Marya, powyez, kaczy to byly pe- nyezy? Marya gyemu odpowyedye: Z yzmahelyczſke ſu byly zemye, Za nyez byl prodan yozeph przyſſed cztyr- mydczat4) leth we ymye ; Tak byl kazdy drahy gych, yako“ gynych “deſyet gych.5) Iudas byl taky lakomecz, Nyeterzy tomu chtyely, by byl nyemecz, Tyech penyez yakz byl zazrzyel, tak gych zadal, Gynak gych nemoha myety, ſweho ſyna") boha za nye prodal. Czaſto gyey gyezus z toho kazal, 30 35 40 20 1) toby za tobye. Nejspíše vynechán za tím verš. — 2) Rým žádá nynye. — 3) Za taynye. — 1) Za przyed cztyrmy ty- ſyczy. — 5) " " znamená, že se má čísti: deſyet gynych; gych nemá se čísti. — 6) Přeškrtnuto.
160 Anzelmus. Pro twe mnohe vtrpenye Meho ſyna vmuczenye Ia chezy toby zgyewyty. 1) Anzelmus: Mnye poczatek vmuczenye powyez, myla pany, nyny.2) 25 Marya: kdyzto muoy ſyn ſ apoſſtoly weczerzyeſſe po ſwey wuoly, ynhed gydaſſ tanye 3) ſam gyde k zydowſkym ſtaroſtam, Proda gey za trzydczyety penyez, Gyeden gyemu da zydowſky knyez. Anzelmus: Marya, powyez, kaczy to byly pe- nyezy? Marya gyemu odpowyedye: Z yzmahelyczſke ſu byly zemye, Za nyez byl prodan yozeph przyſſed cztyr- mydczat4) leth we ymye ; Tak byl kazdy drahy gych, yako“ gynych “deſyet gych.5) Iudas byl taky lakomecz, Nyeterzy tomu chtyely, by byl nyemecz, Tyech penyez yakz byl zazrzyel, tak gych zadal, Gynak gych nemoha myety, ſweho ſyna") boha za nye prodal. Czaſto gyey gyezus z toho kazal, 30 35 40 20 1) toby za tobye. Nejspíše vynechán za tím verš. — 2) Rým žádá nynye. — 3) Za taynye. — 1) Za przyed cztyrmy ty- ſyczy. — 5) " " znamená, že se má čísti: deſyet gynych; gych nemá se čísti. — 6) Přeškrtnuto.
Strana 161
Anzelmus. 161 50 47 55 Awſfak nykdy zleho nezkazal. Anzelmus: Tyezy tebe ſe ſnazenſtwy 1) Bylalys tehdy ſynem ſwym ? 45 Marya: Tu gſem nebyla ſ mym ſynaczkem, S tyem przyeſmylym .. . ., 2) Ale to ya rzeczy ſmyegy, O tom ya wyernye powyedyety vmyegy: S apoſſtoly kdyz weczerzal, ſwe tyelo gyeſty a ſwu krew pyty gym dal, yal ſye gym o pokorzye kazaty, A potom, zmyw gych nohy, yal ſye gych vtyeraty." Potom gyde ſ nymy na horu, 4) gyeffto ſlowe olywetu ; Odſſed od nych, yakz by mohl kamenem dowrczy, Poczye ſye otczy bohu ſ welyku pokoru modlyty,5) rzka: otcze, muozly ſye podobno zdyety," Duſfye gyeft hotowa z tyela wyſtupyty, Ale tyelo gyeſt mdlo muku trpyety. 60 Anzelmus: Marya, powyez my, czemu gyeſt yezus ſmutek plodyl, proczly gye ſye otczy modlyl? ) Za ſnazenſtwym. — 2) Vynecháno nejspíše: gedy- naczkem. — 3) Za tím nejspíše mezera, jak latinský original svědčí. — 4) Vynecháno snad tu. — 5) V tomto verši nej- spíše slova přesmyknuta, na konec verše by se hodilo: bohu otczy. — 6) Za tím nejspíše verš vynechán, který asi zněl: raczyz tento kalych ode mne wzyety. 11
Anzelmus. 161 50 47 55 Awſfak nykdy zleho nezkazal. Anzelmus: Tyezy tebe ſe ſnazenſtwy 1) Bylalys tehdy ſynem ſwym ? 45 Marya: Tu gſem nebyla ſ mym ſynaczkem, S tyem przyeſmylym .. . ., 2) Ale to ya rzeczy ſmyegy, O tom ya wyernye powyedyety vmyegy: S apoſſtoly kdyz weczerzal, ſwe tyelo gyeſty a ſwu krew pyty gym dal, yal ſye gym o pokorzye kazaty, A potom, zmyw gych nohy, yal ſye gych vtyeraty." Potom gyde ſ nymy na horu, 4) gyeffto ſlowe olywetu ; Odſſed od nych, yakz by mohl kamenem dowrczy, Poczye ſye otczy bohu ſ welyku pokoru modlyty,5) rzka: otcze, muozly ſye podobno zdyety," Duſfye gyeft hotowa z tyela wyſtupyty, Ale tyelo gyeſt mdlo muku trpyety. 60 Anzelmus: Marya, powyez my, czemu gyeſt yezus ſmutek plodyl, proczly gye ſye otczy modlyl? ) Za ſnazenſtwym. — 2) Vynecháno nejspíše: gedy- naczkem. — 3) Za tím nejspíše mezera, jak latinský original svědčí. — 4) Vynecháno snad tu. — 5) V tomto verši nej- spíše slova přesmyknuta, na konec verše by se hodilo: bohu otczy. — 6) Za tím nejspíše verš vynechán, který asi zněl: raczyz tento kalych ode mne wzyety. 11
Strana 162
162 Anzelmus. 65 70 Marya: Sweho bozſtwye w tom nevmenyl, Pro trogy wyecz gyelt to vczynyl: Prwe, genz rozkoſſneho gyeft wzchowanye A kraleweho vrozenye; Neb ſilechtyczye wyecz mala ranka ſada, Nez ſproſtnyeho dyelaczyeho pot ſada. Druhe, taky gyey byl ſmutek nadſſel, Genz ſ nyeho krwawy pot po wſfyem zywo- tye ſel. A ten pot krwawy znamenawa ſye, 1) genz gyeft byl buoh prawy. Trzetie, 2) wyedyel gyeft, genz gyey zyde zabygy 75 80 47 A nad nym 3) ſye neſmylugy. hrozna muka muſſy byty, komuz gyeſt od ſweho ſnyty. kdyz ſye modleſſe otczy, wz huoru hledye, Andyel ſye gyemu zgyewyw, powyedye Neſmuczug ſye, myly boze, Tot gynak byty nemoze; Z twe myloſty na krzyz wſtupyſ, Wſfyeczken lyd ſwu krwy wykupyſſ. Tehdy ſye ynhed k apoſſtoluom wraty, any byechu poczyely ſpaty; Wzezrzyew, any ſpye twrdye, Tato flowa gym powyedye : 85 1) Snad za znamenawa ſye krwawy. Zde snad mezera, neb latinský text jest mnohem obšírnější. — 2) i na ra- suře. — 3) Na konci vyškrábáno y.
162 Anzelmus. 65 70 Marya: Sweho bozſtwye w tom nevmenyl, Pro trogy wyecz gyelt to vczynyl: Prwe, genz rozkoſſneho gyeft wzchowanye A kraleweho vrozenye; Neb ſilechtyczye wyecz mala ranka ſada, Nez ſproſtnyeho dyelaczyeho pot ſada. Druhe, taky gyey byl ſmutek nadſſel, Genz ſ nyeho krwawy pot po wſfyem zywo- tye ſel. A ten pot krwawy znamenawa ſye, 1) genz gyeft byl buoh prawy. Trzetie, 2) wyedyel gyeft, genz gyey zyde zabygy 75 80 47 A nad nym 3) ſye neſmylugy. hrozna muka muſſy byty, komuz gyeſt od ſweho ſnyty. kdyz ſye modleſſe otczy, wz huoru hledye, Andyel ſye gyemu zgyewyw, powyedye Neſmuczug ſye, myly boze, Tot gynak byty nemoze; Z twe myloſty na krzyz wſtupyſ, Wſfyeczken lyd ſwu krwy wykupyſſ. Tehdy ſye ynhed k apoſſtoluom wraty, any byechu poczyely ſpaty; Wzezrzyew, any ſpye twrdye, Tato flowa gym powyedye : 85 1) Snad za znamenawa ſye krwawy. Zde snad mezera, neb latinský text jest mnohem obšírnější. — 2) i na ra- suře. — 3) Na konci vyškrábáno y.
Strana 163
Anzelmus. 163 90 95 100 Nemohly ſte gyedne chwyle ſe mnu bdyety, Ano mye chtye zyde gyety? Wftante, drzte sye bdyenye A newſtupyte we zle pokuſſenye. An gyefſeze ſ nymy mlvwy, Iudas w tu dobu pogyde:1) Dwat gſta podobna k ſobye, 2) Tat ya dobrzye wyedye. To wam dawam na znamenye: komuzt ya dam polybenye, Tent gyeft Iefus, toho wedte na wyezenye. Iudas ſ zaſtupem przyblyzy.3) Na koho ſte ſ meczy a ſ kygy wyſſly? Zyde gyemu odpowyedyechu: to tobye po- wyedamy, ze toho, gyemuz dyegy yezus, hledamy. Iezus gym odpowyedye: acz gyezyfſye hle- date, yat gſſem, zde mye mate. A kdyz zallyffyechu gyeho hlaſu, wſſyczkny na zemy padnu, tak ſye zzaſſnu ; To ſye po dwakrat ſta, A 5) tu pokornye ſta. Tu ſwu pokaza mocz a tak gye vkroty, 4) 105 1) Zde mezera; dle latinského textu asi vynecháno: Aſ nym welky zaſtup zyduow przygyde. - Iudas weczye: 2) t. j. Ježíš a Jakub. — 3) Za ſye przyblyzy. Za tím jest mezera, jak z latinského originalu patrno. — 4) Za zzaſſu. — 5) Snad za An.
Anzelmus. 163 90 95 100 Nemohly ſte gyedne chwyle ſe mnu bdyety, Ano mye chtye zyde gyety? Wftante, drzte sye bdyenye A newſtupyte we zle pokuſſenye. An gyefſeze ſ nymy mlvwy, Iudas w tu dobu pogyde:1) Dwat gſta podobna k ſobye, 2) Tat ya dobrzye wyedye. To wam dawam na znamenye: komuzt ya dam polybenye, Tent gyeft Iefus, toho wedte na wyezenye. Iudas ſ zaſtupem przyblyzy.3) Na koho ſte ſ meczy a ſ kygy wyſſly? Zyde gyemu odpowyedyechu: to tobye po- wyedamy, ze toho, gyemuz dyegy yezus, hledamy. Iezus gym odpowyedye: acz gyezyfſye hle- date, yat gſſem, zde mye mate. A kdyz zallyffyechu gyeho hlaſu, wſſyczkny na zemy padnu, tak ſye zzaſſnu ; To ſye po dwakrat ſta, A 5) tu pokornye ſta. Tu ſwu pokaza mocz a tak gye vkroty, 4) 105 1) Zde mezera; dle latinského textu asi vynecháno: Aſ nym welky zaſtup zyduow przygyde. - Iudas weczye: 2) t. j. Ježíš a Jakub. — 3) Za ſye przyblyzy. Za tím jest mezera, jak z latinského originalu patrno. — 4) Za zzaſſu. — 5) Snad za An.
Strana 164
164 Anzelmus. 110 115 48 120 125 Ze w ſwem oruzy y w uodyeny negmye- gyechu y gyedne moczy. W tu dobu yezus zydowſtwu powyedye: S meczy a ſ kygy wyſíly ſte na mye yako na zlodyegye, Ano my ſye do was nezdalo, By na mye ſye na gvednoho tolyko ſye- bralo. 1) Procz ſye toho neſtydyte?" Toho wy newyete, Bych k memu otczy gyedyne ſlowo poſlal, Genz by my na pomocz wyecz nez dwanaſte zaſtupuow andyelſkych poſlal. Iudas, oblgem gyezyffye czloweka,2) A prſtem nan zyduom vkaza. Iezus gyemu odpowyedye: To ya, gydaſſy, dobrzye wyedye, Na ſrdczy mne nemylugeſſ, polybenym mye porazugeſſ 3) Tu gyezyffye zyde gyechu, ſwe nan meczye wytrhachu ; 4) Tu ſwaty petr, yako wyerny panoſſye, wytrh mecz, vtye malchowy vcho Prawye, 5) az ſye nycz nepodrzye, V ſame hlawy yako gyemu vſtrzyze. Otaza anzelmus, podywyw ſye:6) 1) Za ſebralo. — 2) Zde opět bez pochyby mezera, chybí snad: wzkaza: Zdraw bud myſtrze. — 3) Za prorazugeſſ. 4) Rým žádá: wytrzyechu. — 5) Snad za prawe. — 6) Rým žádá: ſye podywyw.
164 Anzelmus. 110 115 48 120 125 Ze w ſwem oruzy y w uodyeny negmye- gyechu y gyedne moczy. W tu dobu yezus zydowſtwu powyedye: S meczy a ſ kygy wyſíly ſte na mye yako na zlodyegye, Ano my ſye do was nezdalo, By na mye ſye na gvednoho tolyko ſye- bralo. 1) Procz ſye toho neſtydyte?" Toho wy newyete, Bych k memu otczy gyedyne ſlowo poſlal, Genz by my na pomocz wyecz nez dwanaſte zaſtupuow andyelſkych poſlal. Iudas, oblgem gyezyffye czloweka,2) A prſtem nan zyduom vkaza. Iezus gyemu odpowyedye: To ya, gydaſſy, dobrzye wyedye, Na ſrdczy mne nemylugeſſ, polybenym mye porazugeſſ 3) Tu gyezyffye zyde gyechu, ſwe nan meczye wytrhachu ; 4) Tu ſwaty petr, yako wyerny panoſſye, wytrh mecz, vtye malchowy vcho Prawye, 5) az ſye nycz nepodrzye, V ſame hlawy yako gyemu vſtrzyze. Otaza anzelmus, podywyw ſye:6) 1) Za ſebralo. — 2) Zde opět bez pochyby mezera, chybí snad: wzkaza: Zdraw bud myſtrze. — 3) Za prorazugeſſ. 4) Rým žádá: wytrzyechu. — 5) Snad za prawe. — 6) Rým žádá: ſye podywyw.
Strana 165
Anzelmus. 165 130 135 140 ſtaly ſye tu ktery dyw? Marýa gyemu odpowyedye: Aby gyey za prawy buoh myely, Iezus mal- chowy vcho przylepy A tak powyedye petrowy: Petrze, wdyey ſwoy mecz w noznyczye, yakz nayſpyeſſe muozeſſ, Obak my nycz neſpomuozeſſ. Wſſyczkny, ktoz meczem bez potrzyeby bo- yugy, wſſyczkny od meczye ſchozugy; ktoz na druzczye 1) mecz bez wyny wynyma, Ten rad od meczye ſmrt wzyma. Bych chtyel ya, beze wſſyeho roka Pomſtyl bych ſebe we mzyeny oka. Apofftoly byechu plny ſtrachu,2) Tu ſwe wyery neſchowachu, ynhed ſye na byeh oddachu. Anzelmus gye otaza: Bylalys, myla pany, przy teyr3) przyhodye? 145 48 Marya: Nebyla gſem. Anzelmus: Procz? Marya odpowyedye: Nebylo podobno k tomu, Bych w noczy byla kromye domu, Nebo ſye to w noczy dalo, Ny by my ſye to podobno zdalo, By ktera w noczy czna zena 1) Prvé z předěláno z c. — 2) Zdá se, že tu chybí verš. — 3) Předěláno z przytom, v nemá se čísti.
Anzelmus. 165 130 135 140 ſtaly ſye tu ktery dyw? Marýa gyemu odpowyedye: Aby gyey za prawy buoh myely, Iezus mal- chowy vcho przylepy A tak powyedye petrowy: Petrze, wdyey ſwoy mecz w noznyczye, yakz nayſpyeſſe muozeſſ, Obak my nycz neſpomuozeſſ. Wſſyczkny, ktoz meczem bez potrzyeby bo- yugy, wſſyczkny od meczye ſchozugy; ktoz na druzczye 1) mecz bez wyny wynyma, Ten rad od meczye ſmrt wzyma. Bych chtyel ya, beze wſſyeho roka Pomſtyl bych ſebe we mzyeny oka. Apofftoly byechu plny ſtrachu,2) Tu ſwe wyery neſchowachu, ynhed ſye na byeh oddachu. Anzelmus gye otaza: Bylalys, myla pany, przy teyr3) przyhodye? 145 48 Marya: Nebyla gſem. Anzelmus: Procz? Marya odpowyedye: Nebylo podobno k tomu, Bych w noczy byla kromye domu, Nebo ſye to w noczy dalo, Ny by my ſye to podobno zdalo, By ktera w noczy czna zena 1) Prvé z předěláno z c. — 2) Zdá se, že tu chybí verš. — 3) Předěláno z przytom, v nemá se čísti.
Strana 166
166 Anzelmus. 155 Byla na myeſtye nalezena. Anzelmus: Aby my to powyedyela, kde gſy tu w tu dobu byla? Marya: Byla gſem tehdy na mem pokogy, Genz gyeft duom gyfty Me ſeſtry a take materze ſwateho yana evwangelyfty. 160 165 Anzelmus gye otaza: kto tobye ty nowyny prwe wzkaza? Marya: Pomny ſlowa nelſtywa, A owſfemt gſu zaloftywa: Przybyezechu apofſtoly, gyechu ſye, pla- czycze, wolaty, Az by gym mohl kamen odplakaty: Avwech, naſfye pany myla, naſſye vtyecho y wſſye ſyla ! Naſſ myſtr myly a twuoy ſyn gyedyny Gyeft yat beze wſfye wyny ; Zywly gyeft czyly vmorzen, my newyemy ; kamoly gyeſt weden, powyedyety tobye ne- vmyemy. 170 To my byeſſe owſſem zla nowyna, ztratywſſe gyedyneho ſyna. Anzelmus: Pany, nebud ty trudno tazanye meho, plakalalys tehdy ſyna tweho? Marya: kakoz gſem wvedyela, ze gyeho ſmrty wſſyemu ſwyetu wykupenu byty, Wſſak gſem ſye nemohla1) vkogyty. 1) e předěláno z u.
166 Anzelmus. 155 Byla na myeſtye nalezena. Anzelmus: Aby my to powyedyela, kde gſy tu w tu dobu byla? Marya: Byla gſem tehdy na mem pokogy, Genz gyeft duom gyfty Me ſeſtry a take materze ſwateho yana evwangelyfty. 160 165 Anzelmus gye otaza: kto tobye ty nowyny prwe wzkaza? Marya: Pomny ſlowa nelſtywa, A owſfemt gſu zaloftywa: Przybyezechu apofſtoly, gyechu ſye, pla- czycze, wolaty, Az by gym mohl kamen odplakaty: Avwech, naſfye pany myla, naſſye vtyecho y wſſye ſyla ! Naſſ myſtr myly a twuoy ſyn gyedyny Gyeft yat beze wſfye wyny ; Zywly gyeft czyly vmorzen, my newyemy ; kamoly gyeſt weden, powyedyety tobye ne- vmyemy. 170 To my byeſſe owſſem zla nowyna, ztratywſſe gyedyneho ſyna. Anzelmus: Pany, nebud ty trudno tazanye meho, plakalalys tehdy ſyna tweho? Marya: kakoz gſem wvedyela, ze gyeho ſmrty wſſyemu ſwyetu wykupenu byty, Wſſak gſem ſye nemohla1) vkogyty. 1) e předěláno z u.
Strana 167
Anzelmus. 167 175 A kteraz muoz byty zaloſt 1) wyeczſye po- wlaczka, Gyedno kdyz ktera maty ztraty gyedyneho ſynaczka? Memu ſmutku nebylo czyſla, mecz, O nyemzto ſymeon prorokowal, Ten my mu duſſy, ma trzyeſla wſſyeczka proklal. 49a 180 185 190 Anzelmus: Marya, bozye maty, to my racz po wyedyety, kdyz gſu, gemſſe, gey gyz gmyely, kam gſu gyey wedly neb podyely? (Marya):2) Bywſſe gyz w nemyerne3) radye, gyechu gyey w gyedney zahradve. Srzekſſe ſye wſſyczkny gyednyczy, Wedechu gey tu vlyczy, W nyezto proroczy a myſtrzy byechu, W nyez byſkupy a wyborny lyde ſedyechu; A moy ſyn pokornyegye nez y gyedna panna. Obratychu gye 4) w gyednoho byſkupa duom, gemuz dyechu annas; Ten gye ſye gyeho z pyſma mnoho tazaty, Iezus nechtye gyemu odpowyedyty,5) Rzka: ya gſem vczyl zgyewnye, na pro- ſtranye, A nykdy gſem nemlvwyl nycz taynye; 1) Snad za zaloſty. — 2) Vynecháno v rukopise. 3) Snad za w newyerne. — 4) Za gyey. — 5) Rým žádá odpowyedaty.
Anzelmus. 167 175 A kteraz muoz byty zaloſt 1) wyeczſye po- wlaczka, Gyedno kdyz ktera maty ztraty gyedyneho ſynaczka? Memu ſmutku nebylo czyſla, mecz, O nyemzto ſymeon prorokowal, Ten my mu duſſy, ma trzyeſla wſſyeczka proklal. 49a 180 185 190 Anzelmus: Marya, bozye maty, to my racz po wyedyety, kdyz gſu, gemſſe, gey gyz gmyely, kam gſu gyey wedly neb podyely? (Marya):2) Bywſſe gyz w nemyerne3) radye, gyechu gyey w gyedney zahradve. Srzekſſe ſye wſſyczkny gyednyczy, Wedechu gey tu vlyczy, W nyezto proroczy a myſtrzy byechu, W nyez byſkupy a wyborny lyde ſedyechu; A moy ſyn pokornyegye nez y gyedna panna. Obratychu gye 4) w gyednoho byſkupa duom, gemuz dyechu annas; Ten gye ſye gyeho z pyſma mnoho tazaty, Iezus nechtye gyemu odpowyedyty,5) Rzka: ya gſem vczyl zgyewnye, na pro- ſtranye, A nykdy gſem nemlvwyl nycz taynye; 1) Snad za zaloſty. — 2) Vynecháno v rukopise. 3) Snad za w newyerne. — 4) Za gyey. — 5) Rým žádá odpowyedaty.
Strana 168
168 Anzelmus. 195 200 205 49" Czo mne tyefſ, 1) tyez tyech, gyeſſtot gſu ſlyſfyely me kazanye, kazyz gym, at by gye tobye zgyewyly. W tu dobu gyeden pannoſſye ze wſſyech wyſkoczy y da gyemu polyczek, az ſye potoczy, I proſu ſye nan tyemyto ſlowy: Procz tak odpowyedaſſ byſkupowy? Iezus gyemu odpowyedye:2) Acz gſem ya3) powyedyel Aprawye, Dolycz toho, ſwyedky poſtawye; Pakly czem3) prawdu powyedyel. Procz mye tepe, 6) czlolyt 7) gſem tobye zdyel? Opyet ten zya ze wſfyech ſye wytule, Wydrzyew klyn z ſwe koſſyle,8) oczy zawaza Iezyſſowy,9) yako gynemu 10) zlodyeyowy. Tu gyemu poſſygky dawaly A mezy gyelio oczy plwaly, me myle dyete 11) newynne tepucze, Czyelu nocz ſlyſſyeczy wodyecze, Mezy ſobu gym trhagycze, yako blaznem ſye poſmyewagycze. 1) Za tyezeſſ. — 2) Za tím mezera; ve zbytcích Wiesen- berských se tu čte takto: czo ſem za wy mluwyl wiako. (!) — 3) nepowyedyel prawie W. — 4) ſtawie W. — 5) Za ſem, jak se čte v W.: Paklyt ſem. — 6) Za tepeſſ. — 7) Za czolyt. — 3) Rým žádá nepřehlasené u. — 9) Swaza oczy ihufowy (!) W. — 10) yakzto prawye W. — 11) Za dyetye.
168 Anzelmus. 195 200 205 49" Czo mne tyefſ, 1) tyez tyech, gyeſſtot gſu ſlyſfyely me kazanye, kazyz gym, at by gye tobye zgyewyly. W tu dobu gyeden pannoſſye ze wſſyech wyſkoczy y da gyemu polyczek, az ſye potoczy, I proſu ſye nan tyemyto ſlowy: Procz tak odpowyedaſſ byſkupowy? Iezus gyemu odpowyedye:2) Acz gſem ya3) powyedyel Aprawye, Dolycz toho, ſwyedky poſtawye; Pakly czem3) prawdu powyedyel. Procz mye tepe, 6) czlolyt 7) gſem tobye zdyel? Opyet ten zya ze wſfyech ſye wytule, Wydrzyew klyn z ſwe koſſyle,8) oczy zawaza Iezyſſowy,9) yako gynemu 10) zlodyeyowy. Tu gyemu poſſygky dawaly A mezy gyelio oczy plwaly, me myle dyete 11) newynne tepucze, Czyelu nocz ſlyſſyeczy wodyecze, Mezy ſobu gym trhagycze, yako blaznem ſye poſmyewagycze. 1) Za tyezeſſ. — 2) Za tím mezera; ve zbytcích Wiesen- berských se tu čte takto: czo ſem za wy mluwyl wiako. (!) — 3) nepowyedyel prawie W. — 4) ſtawie W. — 5) Za ſem, jak se čte v W.: Paklyt ſem. — 6) Za tepeſſ. — 7) Za czolyt. — 3) Rým žádá nepřehlasené u. — 9) Swaza oczy ihufowy (!) W. — 10) yakzto prawye W. — 11) Za dyetye.
Strana 169
Anzelmus. 169 215 Anzelmus weczye: Bylly ktery apoſſtol ſ nym, Geſſto tu obydu czynyly nad nym? Marya: Przy tom byl yan gyedyny ſam, Nebo ten byl tomu byſkupu znam. Tu petra byl vwedl w tu ſyen, aby taynye Stal, v wohnye ſye hrzyegye; 1) Proto wydyel, czo ſye nad gyezyfſem dyege. Petra poczna2) toho domu poſelnyczye,3) Ta byeſſe te ſyeny klycznyczye, Ta petrowy powyedye : Tys gyeden z apo- ſſtoluow geho. Petr gyey odpowyedye: Neznam, ktery gye to czlowek, ny ſyem kdy chodyl podle nyeho. Drzyewe nez kokot zapyege, ſedye na patrzye, Az trzykrat petr ſweho pana zaprzye. To gyeſt gyezus dobrzye wyedyel, Protoz gemu byl powyedyel: Petrze, drzyewe nez kokot zapyege, trzykrat ſye mne czynyſſ 4) neznagye; A kdyz Iezus na petra wzezrzye, Tehdy ſye petr ſezrzye A na geho ſlowa wzpamu;5 Wyffed, poczye trpczye plakaty, vſtupyw na ſtranu. 235 Anzelmus 6) gye otaza: A kdeſ ty w tu dobu byla, 220 225 230 " " 1) Srov. W. (A, 1, P.) — 2) Chybně za pozna. — 3) Srov. W. (a, 1, B.) — 1) Za ſye vczynyſí mne. — 5) Za wzpo- manu. — 6) Po straně od rubrikatora připsáno a známkami poznamenáno, kam patří.
Anzelmus. 169 215 Anzelmus weczye: Bylly ktery apoſſtol ſ nym, Geſſto tu obydu czynyly nad nym? Marya: Przy tom byl yan gyedyny ſam, Nebo ten byl tomu byſkupu znam. Tu petra byl vwedl w tu ſyen, aby taynye Stal, v wohnye ſye hrzyegye; 1) Proto wydyel, czo ſye nad gyezyfſem dyege. Petra poczna2) toho domu poſelnyczye,3) Ta byeſſe te ſyeny klycznyczye, Ta petrowy powyedye : Tys gyeden z apo- ſſtoluow geho. Petr gyey odpowyedye: Neznam, ktery gye to czlowek, ny ſyem kdy chodyl podle nyeho. Drzyewe nez kokot zapyege, ſedye na patrzye, Az trzykrat petr ſweho pana zaprzye. To gyeſt gyezus dobrzye wyedyel, Protoz gemu byl powyedyel: Petrze, drzyewe nez kokot zapyege, trzykrat ſye mne czynyſſ 4) neznagye; A kdyz Iezus na petra wzezrzye, Tehdy ſye petr ſezrzye A na geho ſlowa wzpamu;5 Wyffed, poczye trpczye plakaty, vſtupyw na ſtranu. 235 Anzelmus 6) gye otaza: A kdeſ ty w tu dobu byla, 220 225 230 " " 1) Srov. W. (A, 1, P.) — 2) Chybně za pozna. — 3) Srov. W. (a, 1, B.) — 1) Za ſye vczynyſí mne. — 5) Za wzpo- manu. — 6) Po straně od rubrikatora připsáno a známkami poznamenáno, kam patří.
Strana 170
170 Anzelmus. 50* 245 250 255 Czolys w tu dobu czynyla? Marya: Ia 1) gſem od apoſtoluow wzwyedyela, tam ſem ſ mandalenu byezala. mn W duom chtyech gyty, nepuſtychu mne,2) Tyem i my ſmutka przyczynychu. Petr ſ placzem ven wynyde, Tu mye przyed domem nadgyde; zaloſtywye na mye hledye, ledwa ſ placzem my powyedye : Zlut 3) nowynu prawym, pany, Wyem, zet twe ſrdcze rany. ktera gyeho neb twa wyna? gyz gſmy bez tweho myleho ſyna; Takt gemu mnoho zleho czynye, Nemohut pro placz wyprawyty nynye. Tu gſem ſtala a placzyczy A przyelyſſnye wolagyczy : Auwech, muoy przyetyezky hrzyefſe ! 4) A w tu chwyly welmy temnu mandalena byeſſe ſe mnu, Byehagyczy nahledaſſe, Czo ſye tam nad mym ſynem pachaſſe. Petra by wydyety na male, Zabyeh, ſkry ſye w gyedne ſkale, a odtud wyecz newynyde, Az gyelyz, 5) ſyn muoy, na krzyzy ſnyde. 260 1) Snad za Iakz. — 2) Přeškrtnuto. — 3) l nadepsáno. — 4) Zde mezera, jak svědčí latinský original. — 5) Nejspíše za gyezyſſ.
170 Anzelmus. 50* 245 250 255 Czolys w tu dobu czynyla? Marya: Ia 1) gſem od apoſtoluow wzwyedyela, tam ſem ſ mandalenu byezala. mn W duom chtyech gyty, nepuſtychu mne,2) Tyem i my ſmutka przyczynychu. Petr ſ placzem ven wynyde, Tu mye przyed domem nadgyde; zaloſtywye na mye hledye, ledwa ſ placzem my powyedye : Zlut 3) nowynu prawym, pany, Wyem, zet twe ſrdcze rany. ktera gyeho neb twa wyna? gyz gſmy bez tweho myleho ſyna; Takt gemu mnoho zleho czynye, Nemohut pro placz wyprawyty nynye. Tu gſem ſtala a placzyczy A przyelyſſnye wolagyczy : Auwech, muoy przyetyezky hrzyefſe ! 4) A w tu chwyly welmy temnu mandalena byeſſe ſe mnu, Byehagyczy nahledaſſe, Czo ſye tam nad mym ſynem pachaſſe. Petra by wydyety na male, Zabyeh, ſkry ſye w gyedne ſkale, a odtud wyecz newynyde, Az gyelyz, 5) ſyn muoy, na krzyzy ſnyde. 260 1) Snad za Iakz. — 2) Přeškrtnuto. — 3) l nadepsáno. — 4) Zde mezera, jak svědčí latinský original. — 5) Nejspíše za gyezyſſ.
Strana 171
Anzelmus. 171 Anzelmus Marye otaza: Hoſpodynu newyn- nemu, 265 270 50" 280 czo ſye ſtalo potom gyemu?" Marya: kdyz by na zaytrzye rano, Wedechu gey, yakz bylo kazano; y wedu gey kayphaſfowy, k zydowſſkemu byſkupowy. yakz byl yat, od toho czaſu Tu gſem nayprwe wydyela mu gyedynu kraſu, A yakz zazrzyech gyeho lyczye, 1) Byezala gſem yako lwyczye, kdyzto ſwuoy plod potratyty. Zwyedyech, ze gey zydowſky lyd zatraty, A wzezrzyech nalyt, welmy opſowan 3) yakz byl, ſlynamy vpilwan ; yakz gſu gyey czyelu nocz rwaly, tak gyeſſcze byechu na nyem wlaſſy wſtaly ; Geho lyczko owſſem ſtwuczye, Myle, zadne, przyezaduczye, tak ſye bylo promyenylo, Nemnyech, aby to kdy bylo. Chtyech gyey rada obzywyty,4) Nedachu my ſye gyeho dotknuty. Placzyczy welmy wolach, vboha zena: Ach, ſynu muoy, kako tye wyzy welmy hubena! 285 1) Srov. W. (A, 2, a) — 2) Za potraty. — 3) Tento a následující verš porouchán, snad za yakz byl opſowan, wel- my ſlynamy vplwan. Srov. W. (B, 1, B.) — 4) Nejspíše za obwynuty.
Anzelmus. 171 Anzelmus Marye otaza: Hoſpodynu newyn- nemu, 265 270 50" 280 czo ſye ſtalo potom gyemu?" Marya: kdyz by na zaytrzye rano, Wedechu gey, yakz bylo kazano; y wedu gey kayphaſfowy, k zydowſſkemu byſkupowy. yakz byl yat, od toho czaſu Tu gſem nayprwe wydyela mu gyedynu kraſu, A yakz zazrzyech gyeho lyczye, 1) Byezala gſem yako lwyczye, kdyzto ſwuoy plod potratyty. Zwyedyech, ze gey zydowſky lyd zatraty, A wzezrzyech nalyt, welmy opſowan 3) yakz byl, ſlynamy vpilwan ; yakz gſu gyey czyelu nocz rwaly, tak gyeſſcze byechu na nyem wlaſſy wſtaly ; Geho lyczko owſſem ſtwuczye, Myle, zadne, przyezaduczye, tak ſye bylo promyenylo, Nemnyech, aby to kdy bylo. Chtyech gyey rada obzywyty,4) Nedachu my ſye gyeho dotknuty. Placzyczy welmy wolach, vboha zena: Ach, ſynu muoy, kako tye wyzy welmy hubena! 285 1) Srov. W. (A, 2, a) — 2) Za potraty. — 3) Tento a následující verš porouchán, snad za yakz byl opſowan, wel- my ſlynamy vplwan. Srov. W. (B, 1, B.) — 4) Nejspíše za obwynuty.
Strana 172
172 Anzelmus. Auwech, bych byla drzyewe vmrzyela, 1) Nez gſem tu ohyzdu wydyela, Ano ſye okolo tebe brogye, yako kdyz wyezye zlodygye.2) 290 Anzelmus: Gyefſczely tebe tazaty ſmyegy, By gyey byly puſtyly, myelalys kteru na- dyegy? (Marya):3) Wyerzyla gſem tomu prawye, kdyz by gyey byly poſtawyly na prawye, Pro geho myle promlvwenye y gyeho zadne wyerzenye, 5) za to ſem mnyela czyele, genz by gey byly puſtyly. 6) A kdyz ſye gyemu byeſſe omlvwyty, ſta przyed nymy yako owczye, A nepromlvwye y flowczye ; Dwa krzywa ſwyedky nam7) poſtawychu A tu nan 8) wynu wymyſlychu: Nowy zakon wymy�luge, f wyery lydy wywraczuge. Czoz gſmy �lyſfyely, toho nemlczymy, Aby to kazdy was wyedyel, Swymy vſty to powyedyel: Mohu chram bozy oborzyty?) 295 300 305 1) Srov. W. (A, 2, B.) — 2) Za zlodyegye. — 3) Vyne- cháno v rukopise. — 3) Srov. W. (B, 2, a.) — 5) Snad za wzezrzyenye. — 6) Zde nejspíše mezera asi dvou veršů, jak i latinský original nasvědčuje. — 7) Za nan. — 8) Písař za- počal již psáti m, ale vzpomněv, že nesprávně píše, opravil započaté m v n. — 9) Srov. W. (B, 2, ß.)
172 Anzelmus. Auwech, bych byla drzyewe vmrzyela, 1) Nez gſem tu ohyzdu wydyela, Ano ſye okolo tebe brogye, yako kdyz wyezye zlodygye.2) 290 Anzelmus: Gyefſczely tebe tazaty ſmyegy, By gyey byly puſtyly, myelalys kteru na- dyegy? (Marya):3) Wyerzyla gſem tomu prawye, kdyz by gyey byly poſtawyly na prawye, Pro geho myle promlvwenye y gyeho zadne wyerzenye, 5) za to ſem mnyela czyele, genz by gey byly puſtyly. 6) A kdyz ſye gyemu byeſſe omlvwyty, ſta przyed nymy yako owczye, A nepromlvwye y flowczye ; Dwa krzywa ſwyedky nam7) poſtawychu A tu nan 8) wynu wymyſlychu: Nowy zakon wymy�luge, f wyery lydy wywraczuge. Czoz gſmy �lyſfyely, toho nemlczymy, Aby to kazdy was wyedyel, Swymy vſty to powyedyel: Mohu chram bozy oborzyty?) 295 300 305 1) Srov. W. (A, 2, B.) — 2) Za zlodyegye. — 3) Vyne- cháno v rukopise. — 3) Srov. W. (B, 2, a.) — 5) Snad za wzezrzyenye. — 6) Zde nejspíše mezera asi dvou veršů, jak i latinský original nasvědčuje. — 7) Za nan. — 8) Písař za- počal již psáti m, ale vzpomněv, že nesprávně píše, opravil započaté m v n. — 9) Srov. W. (B, 2, ß.)
Strana 173
Anzelmus. 173 513 310 315 320 A trzety den chczy gey opyet vſtawyty. Tehdy kayfas, mezy wſſyemy ſedye, Tato I ſlowa gyemu powyedye : Powyez nam, tylys ſyn bozy, Genz wladneſf w duſſyech y w ſbozy? Iezo gemu odpowyedye: Bych wam mnoho prawyl, obak my newyerzyte, Pakly was otyezy, nycz my neodpowyete, Anyz mne proto puſtyte. Wyernye wam dawam wyedyety : budete mye v otczye na prawyczy wydyety, Na nebeſyech ſ nym ſedyecze, A zywe y mrtwe fudyecz.1) Wſſychny zwolachu gyednyczy, rzkucz: tento wynen gyeft smrty. Netrzyeba nam wyecze ſwyedkuow nan z nowa, Samy ſte ſlyffyely gyeho ſlowa. Inhed krzyk o nyem pogyde. Tehdy mecz horuczy me ſrdcze progyde. 325 Anzelmus otaza: kam gey potom obratychu, kdyzto gey tu odſudychu? Marya: ynhed by o tom rada wzata; Wedechu gey przyed pylata. Anzelmus: Nadalalys ſye, pany, by byl puſſczen, Neb kralem pylatem toho zproſſczen?2) (Marya) :3) Donydz ſem zywa wydyela, 330 1) Za ſudyecze. — 2) Původně psáno: zproſſczem. — 3) Vynecháno v rukopise.
Anzelmus. 173 513 310 315 320 A trzety den chczy gey opyet vſtawyty. Tehdy kayfas, mezy wſſyemy ſedye, Tato I ſlowa gyemu powyedye : Powyez nam, tylys ſyn bozy, Genz wladneſf w duſſyech y w ſbozy? Iezo gemu odpowyedye: Bych wam mnoho prawyl, obak my newyerzyte, Pakly was otyezy, nycz my neodpowyete, Anyz mne proto puſtyte. Wyernye wam dawam wyedyety : budete mye v otczye na prawyczy wydyety, Na nebeſyech ſ nym ſedyecze, A zywe y mrtwe fudyecz.1) Wſſychny zwolachu gyednyczy, rzkucz: tento wynen gyeft smrty. Netrzyeba nam wyecze ſwyedkuow nan z nowa, Samy ſte ſlyffyely gyeho ſlowa. Inhed krzyk o nyem pogyde. Tehdy mecz horuczy me ſrdcze progyde. 325 Anzelmus otaza: kam gey potom obratychu, kdyzto gey tu odſudychu? Marya: ynhed by o tom rada wzata; Wedechu gey przyed pylata. Anzelmus: Nadalalys ſye, pany, by byl puſſczen, Neb kralem pylatem toho zproſſczen?2) (Marya) :3) Donydz ſem zywa wydyela, 330 1) Za ſudyecze. — 2) Původně psáno: zproſſczem. — 3) Vynecháno v rukopise.
Strana 174
174 Anzelmus. 335 310 515 345 350 Wezdy gſem nadyegy myela, wydyela 1) Za by kto zan vſylowal Z tyech, gyeſſto gye vzdrawowal, Neb gymzto ſladczye kazal, Neb kto by ſye wen wazal; An mohl proto byty wſſyem myl, Neb toho czaſu z pyety chlebuow A ze dwu rybu pyet tyſſyczuow lydu nakrmyl. kazdy ſ prawey czyeſty bludyl, Neby toho, genz by prawdu ſudyl; kazdy nan vſylowal, by gey pylat vkrzyzowal. Tu ſye opyet !i potazachu A tu wynu nan wzlozychu:2) Rowna ſye bozyemu ſynowy A zapowyeda plat czyefarzowy. Pylat gyezyffye otaza: tylys kral zydowſky? — toho ztaza ; Ty ſye kralem nazywaſſ, powyez my, kde ſwe kralewſtwye gmaſſ? Iezus gyemu odpowyedye: Slyſſ dobrzye, pylate, ſedye; by zde bylo me kralowſtwo, bylo by ſye pro mye panoſſy mnozſtwo, Ale nenye me kralewſtwo na tomto ſwyetye, Protoz mye ſudyte, yakz chczete. Proto gſem tohoto ſwyeta nawſſczyewyl, 355 1) Přeškrtnuto. — 2) Rým žádá vzkladachu. — 3) o pře- děláno z n.
174 Anzelmus. 335 310 515 345 350 Wezdy gſem nadyegy myela, wydyela 1) Za by kto zan vſylowal Z tyech, gyeſſto gye vzdrawowal, Neb gymzto ſladczye kazal, Neb kto by ſye wen wazal; An mohl proto byty wſſyem myl, Neb toho czaſu z pyety chlebuow A ze dwu rybu pyet tyſſyczuow lydu nakrmyl. kazdy ſ prawey czyeſty bludyl, Neby toho, genz by prawdu ſudyl; kazdy nan vſylowal, by gey pylat vkrzyzowal. Tu ſye opyet !i potazachu A tu wynu nan wzlozychu:2) Rowna ſye bozyemu ſynowy A zapowyeda plat czyefarzowy. Pylat gyezyffye otaza: tylys kral zydowſky? — toho ztaza ; Ty ſye kralem nazywaſſ, powyez my, kde ſwe kralewſtwye gmaſſ? Iezus gyemu odpowyedye: Slyſſ dobrzye, pylate, ſedye; by zde bylo me kralowſtwo, bylo by ſye pro mye panoſſy mnozſtwo, Ale nenye me kralewſtwo na tomto ſwyetye, Protoz mye ſudyte, yakz chczete. Proto gſem tohoto ſwyeta nawſſczyewyl, 355 1) Přeškrtnuto. — 2) Rým žádá vzkladachu. — 3) o pře- děláno z n.
Strana 175
Anzelmus. 175 360 Aby ſwe dyetynftwye 1) prawdye zgyewyl. Pylat gyeho otaza: Czo gyeſt prawda? Iezus gyemu nycz neodpowyedye, Sta tyfſye a w nebeſſa hledye. Pylat, ſye podywyw, ſedye ; By gyemu tu byl odpowyedyel, Byl by gey wyezenye zbawyl A tady by lydſky narod dyablowy moczy nezbyl. 370 375 52" Potom gydaff weczye ſtogye: Auwech na narozenye mogye! ya ze wſſyech mam wyeczy wynu, proradyl gſem krew newynnu; Wyecz hrzyechu nezbudu meho, prodal gſem czloweka newynneho. Zyde gyemu odpowyedyechu: czo nam gyeſt do toho, ty wyz, kako zbudeſſ hrzyecha toho. gydaſſ gym odpowyedye: kakoz ſye mohu toho pokaty, Swu hoſpodu ſmyew prodaty? yakz takz przyfſel gyz muoy den, Zywot my gyz nenye zaden. Tehdy j ty penyezye, za nyez byl buoh prodan, Wrze gye gydaſſ zyduom w chram, Byezaw y obyeſy ſye ſam. Potom ty gyfte penyezye 365 380 1) Za Abych ſwyedeczſtwye.
Anzelmus. 175 360 Aby ſwe dyetynftwye 1) prawdye zgyewyl. Pylat gyeho otaza: Czo gyeſt prawda? Iezus gyemu nycz neodpowyedye, Sta tyfſye a w nebeſſa hledye. Pylat, ſye podywyw, ſedye ; By gyemu tu byl odpowyedyel, Byl by gey wyezenye zbawyl A tady by lydſky narod dyablowy moczy nezbyl. 370 375 52" Potom gydaff weczye ſtogye: Auwech na narozenye mogye! ya ze wſſyech mam wyeczy wynu, proradyl gſem krew newynnu; Wyecz hrzyechu nezbudu meho, prodal gſem czloweka newynneho. Zyde gyemu odpowyedyechu: czo nam gyeſt do toho, ty wyz, kako zbudeſſ hrzyecha toho. gydaſſ gym odpowyedye: kakoz ſye mohu toho pokaty, Swu hoſpodu ſmyew prodaty? yakz takz przyfſel gyz muoy den, Zywot my gyz nenye zaden. Tehdy j ty penyezye, za nyez byl buoh prodan, Wrze gye gydaſſ zyduom w chram, Byezaw y obyeſy ſye ſam. Potom ty gyfte penyezye 365 380 1) Za Abych ſwyedeczſtwye.
Strana 176
176 Anzelmus. 385 Wza gyedno zydowſke knyez'e, 1) Rzka: nelzye gych obratyty na vzytek, Nebo to gyeſt krewny vtyezek. To zydowſke ſtaroſty naradychu, Pole, na nyemz by putnyky hrzebly, Za nye kupychu. 390 395 Pylat, ſedye, to weczye : Yaz wyny nenalezagy w tomto czloweczye. Opyet zyde zawolachu A tu wynu gyemu dachu: Owſſem zly ſkutek ſkutyl, Weſſczek lyd z galylee az ſyem ſmutyl. A yakz ta rzyecz pylata byeſſe doſſla, Inhed gyezyffye k erodowy poſla. vzrzyew herodes gyezyffye, ynhed poczye weſel byty ; Otaza: tenly, " gyeſto 2) muoz mrtwe krzye- geft ſyty? “ Gye ſye gyeho proſyty, Aby nyektery dyw raczyl przyed nym vczy- nyty, 400 A. chcze gey wyezenye zbawyty. Iezus tu nerody nycz mlvwyty. herodes ſye poczye tomu dywyty, kaza korunu nowu zwyty A na geho hlawu wſtawyty, A kaza gyey w drahe rucho odyety, 1) y nadepsáno. — 2) ““ znamená, že se má čísti: gest gyesto.
176 Anzelmus. 385 Wza gyedno zydowſke knyez'e, 1) Rzka: nelzye gych obratyty na vzytek, Nebo to gyeſt krewny vtyezek. To zydowſke ſtaroſty naradychu, Pole, na nyemz by putnyky hrzebly, Za nye kupychu. 390 395 Pylat, ſedye, to weczye : Yaz wyny nenalezagy w tomto czloweczye. Opyet zyde zawolachu A tu wynu gyemu dachu: Owſſem zly ſkutek ſkutyl, Weſſczek lyd z galylee az ſyem ſmutyl. A yakz ta rzyecz pylata byeſſe doſſla, Inhed gyezyffye k erodowy poſla. vzrzyew herodes gyezyffye, ynhed poczye weſel byty ; Otaza: tenly, " gyeſto 2) muoz mrtwe krzye- geft ſyty? “ Gye ſye gyeho proſyty, Aby nyektery dyw raczyl przyed nym vczy- nyty, 400 A. chcze gey wyezenye zbawyty. Iezus tu nerody nycz mlvwyty. herodes ſye poczye tomu dywyty, kaza korunu nowu zwyty A na geho hlawu wſtawyty, A kaza gyey w drahe rucho odyety, 1) y nadepsáno. — 2) ““ znamená, že se má čísti: gest gyesto.
Strana 177
Anzelmus. 177 410 52" 415 420 425 I poſla gey ku pylatowy, k ſwemu neprzyetelowy. Inhed ſye toho dne ſmyrzyfſta, Nebo przyed tyem neprzyetele byeſſta. Tehdy pylat chtyefſe gyezyfſye puſtyty ; zyde wzdy proſyechu, aby gyey dal muczyty. Pylat gym odpowyedye: Czo gyeft vczynyl zleho ? yat gyey I w kazn wſadye a potom puſſczy gyeho ; Any wzdy wolachu, Aby gym dal gyeho, zkucz: 1) vty2) vczynylt gyeſt mnoho zleho. Tehdy gyey pylat kaza obnazyty y kaza v zochy Byczy a metlamy byty. poſla k nyemu zena gyeho, rzkucz: nemyey nycze3) zleho Do toho czloweka newynneho ; Noczy we ſnye pro nyeho trpyela gſem mnoho dywneho. Pylat, gyezyſſye byczowaw, oblecze gyey w zlatohlaw A wſtawy nan korunu 4) y da gyemu w ruku treſt nowu; wywed gyey, przyed obczy ſyede A tak gym powyedye: Ten czlowek gyeft przyed wamy, 405 ) Za rzkucz. — 2) Přeškrtnuto. — 3) Předěláno z mrcze. — 4) Za tím vynecháno: trnowu, jak svědčí la- tinský originál. 12
Anzelmus. 177 410 52" 415 420 425 I poſla gey ku pylatowy, k ſwemu neprzyetelowy. Inhed ſye toho dne ſmyrzyfſta, Nebo przyed tyem neprzyetele byeſſta. Tehdy pylat chtyefſe gyezyfſye puſtyty ; zyde wzdy proſyechu, aby gyey dal muczyty. Pylat gym odpowyedye: Czo gyeft vczynyl zleho ? yat gyey I w kazn wſadye a potom puſſczy gyeho ; Any wzdy wolachu, Aby gym dal gyeho, zkucz: 1) vty2) vczynylt gyeſt mnoho zleho. Tehdy gyey pylat kaza obnazyty y kaza v zochy Byczy a metlamy byty. poſla k nyemu zena gyeho, rzkucz: nemyey nycze3) zleho Do toho czloweka newynneho ; Noczy we ſnye pro nyeho trpyela gſem mnoho dywneho. Pylat, gyezyſſye byczowaw, oblecze gyey w zlatohlaw A wſtawy nan korunu 4) y da gyemu w ruku treſt nowu; wywed gyey, przyed obczy ſyede A tak gym powyedye: Ten czlowek gyeft przyed wamy, 405 ) Za rzkucz. — 2) Přeškrtnuto. — 3) Předěláno z mrcze. — 4) Za tím vynecháno: trnowu, jak svědčí la- tinský originál. 12
Strana 178
178 Anzelmus. 430 435 Gyehozto ſte, gemſſe, y daly my, 1) Abyffte ſve wen vwazaly ſamy. zyde nycz nepomeſſkachu, ſylnye na nyeho wzwolachu A rzkucz: vkrzyzug, vkrzyzug, vkrzyzug czloweka toho, Genz ſwody ſ prawe czyeſty dobrych lydy mnoho. Pylat gym odpowyedye: Wyezte 2) ſye ſamy w nyeho, Sudtez gyey podle zakona ſweho. Zyde gyemu odpowyedyechu: My zakon ſwudy dobrzye znamy; ktoz ſye ſynem bozym czyny, toho podle zakona muczyty mamy. Uſlyſfaw to pylat, ze gyey obecz ſynem bozym myeny, Otaza gyeho, odkud by byl, vwed gyey3) do ſyeny. 53 445 Iezus gyemu nycz neweczye; pylat, rozhnyewaw ſye, weczye : Czy newyeſf, genz mam mocz tye puſtyty A take ty 4) mohu muczyty? Iezus gyemu: negmyel by moczy y gyedne nade mnu, By tobye ſ wrchu nebyla dana5) mym otczem a mnu. 1) Za tím nejspíše mezera. — 2) w = uv. — 3) Za gyey nalézá se nedopsané d. — 1) Za tye. — 5) ne nadepsáno, ačkoliv se tam nehodí. 440
178 Anzelmus. 430 435 Gyehozto ſte, gemſſe, y daly my, 1) Abyffte ſve wen vwazaly ſamy. zyde nycz nepomeſſkachu, ſylnye na nyeho wzwolachu A rzkucz: vkrzyzug, vkrzyzug, vkrzyzug czloweka toho, Genz ſwody ſ prawe czyeſty dobrych lydy mnoho. Pylat gym odpowyedye: Wyezte 2) ſye ſamy w nyeho, Sudtez gyey podle zakona ſweho. Zyde gyemu odpowyedyechu: My zakon ſwudy dobrzye znamy; ktoz ſye ſynem bozym czyny, toho podle zakona muczyty mamy. Uſlyſfaw to pylat, ze gyey obecz ſynem bozym myeny, Otaza gyeho, odkud by byl, vwed gyey3) do ſyeny. 53 445 Iezus gyemu nycz neweczye; pylat, rozhnyewaw ſye, weczye : Czy newyeſf, genz mam mocz tye puſtyty A take ty 4) mohu muczyty? Iezus gyemu: negmyel by moczy y gyedne nade mnu, By tobye ſ wrchu nebyla dana5) mym otczem a mnu. 1) Za tím nejspíše mezera. — 2) w = uv. — 3) Za gyey nalézá se nedopsané d. — 1) Za tye. — 5) ne nadepsáno, ačkoliv se tam nehodí. 440
Strana 179
Anzelmus. 179 Pylat gyezyeffye “ chtyefſe, 1) “ puſtyty Ale pro obecz neſmyegyeſſe, geſto nan krzyczyeffe, Rzkucz: acz toho puſtyſſ, k czyeſfarzowy ſye neprzyezny dopuſtyſſ; kazdy, ktoz ſye kralem wzpowyeda, czyefarzuowy odpowyeda. pylat ſobye wodu kaza daty, poczye ruczye vmywaty, Rzka: w tomto v prawem czloweczye ne- chczy odpowyedyety, 2) wy wyezte, kak ho chczete odbywaty. Nemeſſkachu zyde odpowyedyety: krew gyeho na ny y na naſſye dyety. Anzelmus: Myla pany, czo ſye gyeft potom ſtalo? 460 Marya: Zyde krzyz na gyeho pleczy dachu,3) Nemozyefſe gyeho neſty na malu chwyly Nebo byeſſe welyky na dwanaſte noh wz dely. (Anzelmus):4) Czo vczynychu potom tworczy memu? Anzelmus: czo gym potom vczynychu?5) Marya: Slyff, anzelme, zaloſtywe powyeſty, ktere chczy tobye nynye proneſty: kdyz muoy ſynaczek pogyde Ieroſolymſku 450 455 465 branu, znamenají, že se má čísti: puſtyty chtyeſje. 2) Za odpowyedaty. — 3) Zde opět mezera, jak nasvědčuje latinský text. — 4) Vynecháno v rukopise. — 5) Opakováno zbytečně od rubrikatora. 1) " "
Anzelmus. 179 Pylat gyezyeffye “ chtyefſe, 1) “ puſtyty Ale pro obecz neſmyegyeſſe, geſto nan krzyczyeffe, Rzkucz: acz toho puſtyſſ, k czyeſfarzowy ſye neprzyezny dopuſtyſſ; kazdy, ktoz ſye kralem wzpowyeda, czyefarzuowy odpowyeda. pylat ſobye wodu kaza daty, poczye ruczye vmywaty, Rzka: w tomto v prawem czloweczye ne- chczy odpowyedyety, 2) wy wyezte, kak ho chczete odbywaty. Nemeſſkachu zyde odpowyedyety: krew gyeho na ny y na naſſye dyety. Anzelmus: Myla pany, czo ſye gyeft potom ſtalo? 460 Marya: Zyde krzyz na gyeho pleczy dachu,3) Nemozyefſe gyeho neſty na malu chwyly Nebo byeſſe welyky na dwanaſte noh wz dely. (Anzelmus):4) Czo vczynychu potom tworczy memu? Anzelmus: czo gym potom vczynychu?5) Marya: Slyff, anzelme, zaloſtywe powyeſty, ktere chczy tobye nynye proneſty: kdyz muoy ſynaczek pogyde Ieroſolymſku 450 455 465 branu, znamenají, že se má čísti: puſtyty chtyeſje. 2) Za odpowyedaty. — 3) Zde opět mezera, jak nasvědčuje latinský text. — 4) Vynecháno v rukopise. — 5) Opakováno zbytečně od rubrikatora. 1) " "
Strana 180
180 Anzelmus. 470 53" 475 480 485 Vſtrzyetech gyey ſ mandalenu; Vſlyſſaw naſſ hlas y kwyelenye, ſmutyw ſye, wyecz nevczyny poſtupenye. Tehdy gyeden zyd, yako opyczye, Vderzy gyey w gyeho lycze; ynhed ſye pod krzyſem ſwynu. Tehdy I gyeden 1) ya, byezawſfy, chtyech pomoczy gyemu, Memu ſynu gyedynemu. Ach ma przyewelyka zaloſty Oſtrzyechu mye bez myloſty zlymy flowy y take ranu; Nebylo toho, genz by ſye ſmylowal nade mnu. Tehdy gyeden rytyerz yan, tyem gmenem byeffe gmenowan, — Zdwyze gyey z toho horzye, tato ſlowa gyemu tworzye, Dy: czlowecze, kamos poſſel?2) Tehdy muoy ſynaczek, obratyw ſye, weczye : Gyz puoydu od was, Ale ty mne zde poczakaſſ; kdyz przydu ku poſlednyemu ſudu, Tu wſſyeczkny lydy ſudyty budu ; To ſwyedeczſtwye poznaſſ kazdemu, Czoz gſu mnye czynyly newynnemu. Raczte to wſſyczkny wydyety,3) 490 1) Přeškrtnuto a tečkami dole opatřeno. — 2) Nejspíše za: kamos poſſel czlowecze? — 3) Snad za wyedyety. Za tím nejspíše mezera.
180 Anzelmus. 470 53" 475 480 485 Vſtrzyetech gyey ſ mandalenu; Vſlyſſaw naſſ hlas y kwyelenye, ſmutyw ſye, wyecz nevczyny poſtupenye. Tehdy gyeden zyd, yako opyczye, Vderzy gyey w gyeho lycze; ynhed ſye pod krzyſem ſwynu. Tehdy I gyeden 1) ya, byezawſfy, chtyech pomoczy gyemu, Memu ſynu gyedynemu. Ach ma przyewelyka zaloſty Oſtrzyechu mye bez myloſty zlymy flowy y take ranu; Nebylo toho, genz by ſye ſmylowal nade mnu. Tehdy gyeden rytyerz yan, tyem gmenem byeffe gmenowan, — Zdwyze gyey z toho horzye, tato ſlowa gyemu tworzye, Dy: czlowecze, kamos poſſel?2) Tehdy muoy ſynaczek, obratyw ſye, weczye : Gyz puoydu od was, Ale ty mne zde poczakaſſ; kdyz przydu ku poſlednyemu ſudu, Tu wſſyeczkny lydy ſudyty budu ; To ſwyedeczſtwye poznaſſ kazdemu, Czoz gſu mnye czynyly newynnemu. Raczte to wſſyczkny wydyety,3) 490 1) Přeškrtnuto a tečkami dole opatřeno. — 2) Nejspíše za: kamos poſſel czlowecze? — 3) Snad za wyedyety. Za tím nejspíše mezera.
Strana 181
Anzelmus. 181 Dyegy gemu yan wyduczy, Neb gyeſt wydyel boha ſweho muky, 1) Spaſytele krzeſtanſkeho, A ten gyeft dnes zyw y bude do dne ſudneho ; w gyerufalemye gyeſt przyebytek gyeho: Tu gſa, any gyedenye any pytye pozywa, Gedno na kazdu ſobotu tyelo bozye przy- gyma. Anzelmus: Myla pany, racz powyedyety wye- cze,2) kam potom podyechu twe dyety?3) Marya: kdyz vzrzyechu, genz nemuoz krzy- zye neſte, 4) kazachu ſymonowy, geſſto gdyeſſe ze wſſy,5) na ſwogy pleczy wzyety, Ne proto meho ſyna lytugycze, Ale zez 6) gyey byechu vmdlyly, byczugycze. 54° Anzelmus: Geſſcze my to powyez o nyem, Gdyechuly kterzy po nyem? Marya: Iakz kdyzto zlodyegye wyeſſye, tak ſye po nyem brachu, gducze za nym, kamenym nan metachu, A mnohe czne zeny plakachu. A muoy ſyn, zeny placzycze wydye, Obratyw ſye, gym powyedye : wy wſſyeczky dczery, placzte ſamy na ſye A na ſwe dyety naywyecze, 495 500 510 1) Nejspíše za: muky boha ſweho. — 2) Přesmyknuto snad, za wyecze powyedyety. — 3) Za dyetye. — 4) Za ne- ſty. — 5) Za tím rasura. — 6) Snad za zet.
Anzelmus. 181 Dyegy gemu yan wyduczy, Neb gyeſt wydyel boha ſweho muky, 1) Spaſytele krzeſtanſkeho, A ten gyeft dnes zyw y bude do dne ſudneho ; w gyerufalemye gyeſt przyebytek gyeho: Tu gſa, any gyedenye any pytye pozywa, Gedno na kazdu ſobotu tyelo bozye przy- gyma. Anzelmus: Myla pany, racz powyedyety wye- cze,2) kam potom podyechu twe dyety?3) Marya: kdyz vzrzyechu, genz nemuoz krzy- zye neſte, 4) kazachu ſymonowy, geſſto gdyeſſe ze wſſy,5) na ſwogy pleczy wzyety, Ne proto meho ſyna lytugycze, Ale zez 6) gyey byechu vmdlyly, byczugycze. 54° Anzelmus: Geſſcze my to powyez o nyem, Gdyechuly kterzy po nyem? Marya: Iakz kdyzto zlodyegye wyeſſye, tak ſye po nyem brachu, gducze za nym, kamenym nan metachu, A mnohe czne zeny plakachu. A muoy ſyn, zeny placzycze wydye, Obratyw ſye, gym powyedye : wy wſſyeczky dczery, placzte ſamy na ſye A na ſwe dyety naywyecze, 495 500 510 1) Nejspíše za: muky boha ſweho. — 2) Přesmyknuto snad, za wyecze powyedyety. — 3) Za dyetye. — 4) Za ne- ſty. — 5) Za tím rasura. — 6) Snad za zet.
Strana 182
182 Anzelmus. 515 520 525 530 geſto na mye kamenym a blatem meczy, newyeducze, czo czynyecze. 1) S nym dwa zlodyegye wedyechu A to gyemu wſſye na hanbu czynyechu. Anzelmus otaza: co gyemu potom vczynychu? Marya: Slyſf, anzelme, Owſſem zaloſtywye2) A take pamyetywye, Tohot y gyeden e wangelyfta3) nepyffe. kdyz przygydechu na to myeſto, geſto gyemu muczeno 1) byty, ſwleczechu gyey czyſtowa nyty.5) Tehdy ya doſyezech ſ hlawky rubka meho I obwazach bedry gyeho. krzyz na zemy polozychu A gyey na krzyz w znak wzlozychu: Nayprwe ruczye przybychu A potom nohy probychu. Tu ſye ladny zywot zkazy, roztahugycze gyey prowazy; Tu ſye rany otworzychu, krew ſwatu z ſebe wylychu.6) Anzelmus: Pany, czo gyemu potom vczynychu? Marya: Rucho gyeho rozdyelychu. 1) Za tím nejspíše mezera. — 2) Dle latinského textu vynecháno na počátku verše snad: geſtot powyedye. — 3) v nadepsáno. Poslední dvě slova v tomto verši zdají se býti přesmyknuta, za: nepyſſe ewangelyſta, a v následujícím má se snad čisti: na ta myeſta. — 1) Snad za gdeſto gyemu muczenu. — 5) Snad za obyčejnější czyſta nyty. — 6) Za tím zdá se býti větší mezera, jak latinský text nasvědčuje.
182 Anzelmus. 515 520 525 530 geſto na mye kamenym a blatem meczy, newyeducze, czo czynyecze. 1) S nym dwa zlodyegye wedyechu A to gyemu wſſye na hanbu czynyechu. Anzelmus otaza: co gyemu potom vczynychu? Marya: Slyſf, anzelme, Owſſem zaloſtywye2) A take pamyetywye, Tohot y gyeden e wangelyfta3) nepyffe. kdyz przygydechu na to myeſto, geſto gyemu muczeno 1) byty, ſwleczechu gyey czyſtowa nyty.5) Tehdy ya doſyezech ſ hlawky rubka meho I obwazach bedry gyeho. krzyz na zemy polozychu A gyey na krzyz w znak wzlozychu: Nayprwe ruczye przybychu A potom nohy probychu. Tu ſye ladny zywot zkazy, roztahugycze gyey prowazy; Tu ſye rany otworzychu, krew ſwatu z ſebe wylychu.6) Anzelmus: Pany, czo gyemu potom vczynychu? Marya: Rucho gyeho rozdyelychu. 1) Za tím nejspíše mezera. — 2) Dle latinského textu vynecháno na počátku verše snad: geſtot powyedye. — 3) v nadepsáno. Poslední dvě slova v tomto verši zdají se býti přesmyknuta, za: nepyſſe ewangelyſta, a v následujícím má se snad čisti: na ta myeſta. — 1) Snad za gdeſto gyemu muczenu. — 5) Snad za obyčejnější czyſta nyty. — 6) Za tím zdá se býti větší mezera, jak latinský text nasvědčuje.
Strana 183
Anzelmus. 183 54% 540 545 550 555 Pylat, gemu rad gſa, wynu gyeho nad nym napſa: Iezus z nazaretha, kral zydowſky.1) A kterzyz my mon dyechu,2) Wſſyczkny z nyeho ſmyech czynyechu: tento flybowal, gyehoz toho 3) nemuoz byty, Chtyel chram bozy rozborzyty A we trzech dnech opyet vſtawyty. Gſyly prawy bozy ſyn, vzdraw ſye nynye, a chczem w tye wyerzyty. Anzelmus gyey powyedye: Czo proty tomu ſyn twuoy odpowyedye? Marya: Otcze, odpuſt gym gych zawynenye," Nebot newyedye, czo czynye. A pro wyeczczy hanbu gyeho, Obyeſychu dwa lotry obapol gyeho ; Genz na lewyczy wyſyefſe, Iezyſſowy tak mlvwyeſſe: Gſyly ſyn bozy, genzs ſtupyl ſ nebe, Vzdraw ſam ſye nynye a ny podle ſebe. Towarzyſſ gyemu odpowyedye: kako ſye boha nebogyſſ, genz gyefſcze w ſwey zlobye ſtogyſſ? Nas ſprawnye poſtyhagy naſſye czyny, Ale tohoto gmucze beze wſſye wyny. Proſym, hoſpodyne, wzpomyen na mye, kdyz budeſſ w rayſke dyedynye. 535 1) I zde zdá se býti mezera. — 2) Za Gdyechu. — 3) toho nejspíše vsuto od přepisovače. — 4) Za zawynyenye.
Anzelmus. 183 54% 540 545 550 555 Pylat, gemu rad gſa, wynu gyeho nad nym napſa: Iezus z nazaretha, kral zydowſky.1) A kterzyz my mon dyechu,2) Wſſyczkny z nyeho ſmyech czynyechu: tento flybowal, gyehoz toho 3) nemuoz byty, Chtyel chram bozy rozborzyty A we trzech dnech opyet vſtawyty. Gſyly prawy bozy ſyn, vzdraw ſye nynye, a chczem w tye wyerzyty. Anzelmus gyey powyedye: Czo proty tomu ſyn twuoy odpowyedye? Marya: Otcze, odpuſt gym gych zawynenye," Nebot newyedye, czo czynye. A pro wyeczczy hanbu gyeho, Obyeſychu dwa lotry obapol gyeho ; Genz na lewyczy wyſyefſe, Iezyſſowy tak mlvwyeſſe: Gſyly ſyn bozy, genzs ſtupyl ſ nebe, Vzdraw ſam ſye nynye a ny podle ſebe. Towarzyſſ gyemu odpowyedye: kako ſye boha nebogyſſ, genz gyefſcze w ſwey zlobye ſtogyſſ? Nas ſprawnye poſtyhagy naſſye czyny, Ale tohoto gmucze beze wſſye wyny. Proſym, hoſpodyne, wzpomyen na mye, kdyz budeſſ w rayſke dyedynye. 535 1) I zde zdá se býti mezera. — 2) Za Gdyechu. — 3) toho nejspíše vsuto od přepisovače. — 4) Za zawynyenye.
Strana 184
184 Anzelmus. 565 55" 575 580 Iezus gyemu odpowyedye: Wyernye tobye prawy, nycz netagye, Dnes budeſſ ſe mnu proſtrzyed ragye. Iezus tohoto ragem podarzy A onoho peklem obdarzy. Gyednomu 1) byefſe dyzmas A druhemu dyechu gezmas: Gezmas gyeſt do pekla ſeſlan A dyzmas gyeſt do ragye poſlan. Gyeden ſye znamenawa 12) kazdy czlowek kagyczy, Druhy ſye znamenawa czlowek nekagyczy; kagyczym gye do ra"gye gyty A nekagyczym wſſyem w peklo ſnyty. (Anzelmus) :3) To my powyez, pany myla, Czo gſy ty tehdy czynyla? Marya: S yanem a ſeſtru mandalenu plna zaloſty y boleſty pod krzyzem ſtogyech, Genz gyemu ſpomoczy nemozyech; kdyz mye vzrzyeſſta gyeho oczy, Mye yanowy a yana maye 4) poruczy. Ot ſſeſte hodyny toho dne Bylo mrklo do poledne, A kdyz by polednym czaſem, Zt.3) Iezus zwola wyelykym hlaſem: Otcze, boze muoy! 560 1) Vynecháno nejspíše: gmye. — 2) Aby vyplnil na konci řádku mezeru, připsal písař toto l. — 1) Vynecháno v rukopise. — 1) n nadepsáno. — 5) Zt přeškrtnuto.
184 Anzelmus. 565 55" 575 580 Iezus gyemu odpowyedye: Wyernye tobye prawy, nycz netagye, Dnes budeſſ ſe mnu proſtrzyed ragye. Iezus tohoto ragem podarzy A onoho peklem obdarzy. Gyednomu 1) byefſe dyzmas A druhemu dyechu gezmas: Gezmas gyeſt do pekla ſeſlan A dyzmas gyeſt do ragye poſlan. Gyeden ſye znamenawa 12) kazdy czlowek kagyczy, Druhy ſye znamenawa czlowek nekagyczy; kagyczym gye do ra"gye gyty A nekagyczym wſſyem w peklo ſnyty. (Anzelmus) :3) To my powyez, pany myla, Czo gſy ty tehdy czynyla? Marya: S yanem a ſeſtru mandalenu plna zaloſty y boleſty pod krzyzem ſtogyech, Genz gyemu ſpomoczy nemozyech; kdyz mye vzrzyeſſta gyeho oczy, Mye yanowy a yana maye 4) poruczy. Ot ſſeſte hodyny toho dne Bylo mrklo do poledne, A kdyz by polednym czaſem, Zt.3) Iezus zwola wyelykym hlaſem: Otcze, boze muoy! 560 1) Vynecháno nejspíše: gmye. — 2) Aby vyplnil na konci řádku mezeru, připsal písař toto l. — 1) Vynecháno v rukopise. — 1) n nadepsáno. — 5) Zt přeškrtnuto.
Strana 185
Anzelmus. 185 585 590 proczs mne oſtupyl?1) Wſſak wyefſ, zet gſem ſyn twoy. Wyda gyezyff, ze gyz wſſye ſkonano, Czoz bylo v pyſmye o nyem pſano, Chtye gyz ſ toho ſwyeta ſnyty, Weczye: chcze my ſye pyty. Tehdy zyde, naplnywſſe hubu zluczy A ocztem, wzdyewſſe na treſt, y podachu k gyeho vſtuom. 595 600 55 ledwa muoze promlvwyty: ſkonano gyeſt; y nerody pyty, y powyedye : gyz my gye ſnyty W teyto muczye, Otcze, racz mu duſſy przygyety w ſwogy ruczye! ſwyeſyw ſmutnye hlawu na prawu ſtranu, puſty duſſy na ſpaſenye kazdemu krzeſtanu. Sweho tworczye vmuczenye zelelo gyeft wſfye ſtworzenye: zemye, ta ſye gyeſt trzaſla z korzen Proto, genz bez wyny buoh vmorzen; Skaly ty ſye ſyedaly; Sluncze, myeſyecz, hwyezdy ſwyetlofty ne- daly; Swyety mnozy li z mrtwych wſtaly, Sſedſſe do yeruſalema, mnohym ſye vka- zowaly. 1) Snad za otſtupyl.
Anzelmus. 185 585 590 proczs mne oſtupyl?1) Wſſak wyefſ, zet gſem ſyn twoy. Wyda gyezyff, ze gyz wſſye ſkonano, Czoz bylo v pyſmye o nyem pſano, Chtye gyz ſ toho ſwyeta ſnyty, Weczye: chcze my ſye pyty. Tehdy zyde, naplnywſſe hubu zluczy A ocztem, wzdyewſſe na treſt, y podachu k gyeho vſtuom. 595 600 55 ledwa muoze promlvwyty: ſkonano gyeſt; y nerody pyty, y powyedye : gyz my gye ſnyty W teyto muczye, Otcze, racz mu duſſy przygyety w ſwogy ruczye! ſwyeſyw ſmutnye hlawu na prawu ſtranu, puſty duſſy na ſpaſenye kazdemu krzeſtanu. Sweho tworczye vmuczenye zelelo gyeft wſfye ſtworzenye: zemye, ta ſye gyeſt trzaſla z korzen Proto, genz bez wyny buoh vmorzen; Skaly ty ſye ſyedaly; Sluncze, myeſyecz, hwyezdy ſwyetlofty ne- daly; Swyety mnozy li z mrtwych wſtaly, Sſedſſe do yeruſalema, mnohym ſye vka- zowaly. 1) Snad za otſtupyl.
Strana 186
186 Anzelmus. 605 610 615 Centuryo, wladyka dobry, moczny, ſ gynymy gyezyffye ſtirzyechu, 1) tu ſtachu; Wyducze ty welyke dywy, Byechu plny ſtrachu ; Centuryo, tu ſtogye, powyedye : Wyeru, tento byl bozy ſyn, to gyftye wyedye. Anzelmus: Powyez, pany, z twe mylofty, Gyzly byl konecz twey zalofty? Marya: Neb 2) gyefſcze ſye ten hlas neſkonal, Gyefſto gyeſt o mnye ſymeon prorokowal. Zydowſkeho zakona obyczyey byla, Aby w zadny welyky ſwatek tyela na krzyzy neoſtawala: Tehdy zyde proſyechu pylata, by gym toho przyel, by w kazdem koſty I3) zlamaly, Aby ſpyeſſe vmrzyely.) 620 Pro tak ſlawne czaſy vſlyſſaw 5) pylat gych hlaſy. zyde, wratywſſe ſye, bez myloſty zlamachu w tu dwu zlodyegy, gyeſſto obapol wyſyechu, koſty. Memu ſynu tez vczynyty chtyechu, Ale to ſye neſta; gey vmrla wydyechu. Longynus, rytyerz ſlepy, po wuodczy pod krzyz przygyde, 1) Nejspíše za ſtrzychucz; i nemá se čísti. — 2) Dle la- tinského textu vynecháno nejspíše: Ne. — 3) l nepřeškrt- nuto, ačkoliv jest zbytečno. — 4) Za vmrzyel. — 5) Snad za vſlyſſal.
186 Anzelmus. 605 610 615 Centuryo, wladyka dobry, moczny, ſ gynymy gyezyffye ſtirzyechu, 1) tu ſtachu; Wyducze ty welyke dywy, Byechu plny ſtrachu ; Centuryo, tu ſtogye, powyedye : Wyeru, tento byl bozy ſyn, to gyftye wyedye. Anzelmus: Powyez, pany, z twe mylofty, Gyzly byl konecz twey zalofty? Marya: Neb 2) gyefſcze ſye ten hlas neſkonal, Gyefſto gyeſt o mnye ſymeon prorokowal. Zydowſkeho zakona obyczyey byla, Aby w zadny welyky ſwatek tyela na krzyzy neoſtawala: Tehdy zyde proſyechu pylata, by gym toho przyel, by w kazdem koſty I3) zlamaly, Aby ſpyeſſe vmrzyely.) 620 Pro tak ſlawne czaſy vſlyſſaw 5) pylat gych hlaſy. zyde, wratywſſe ſye, bez myloſty zlamachu w tu dwu zlodyegy, gyeſſto obapol wyſyechu, koſty. Memu ſynu tez vczynyty chtyechu, Ale to ſye neſta; gey vmrla wydyechu. Longynus, rytyerz ſlepy, po wuodczy pod krzyz przygyde, 1) Nejspíše za ſtrzychucz; i nemá se čísti. — 2) Dle la- tinského textu vynecháno nejspíše: Ne. — 3) l nepřeškrt- nuto, ačkoliv jest zbytečno. — 4) Za vmrzyel. — 5) Snad za vſlyſſal.
Strana 187
Anzelmus. 187 563 635 640 645 kopym prokla bok ſwaty: krew a woda z nyeho pogyde. krew ſwata z nyeho gyeſt wyſla Wſſyemu lydu na ſpaſenye, A woda ſwateho krzſta na vſtawenye. krew po kopy plowyeſſe, 1) A yakz ſye ten rytyerz ry dotcze, gyeho ſye zrak ynhed nawraty; A ten ſye f mnohymy k bohu obſraty. Tehdy ya, wyducz tu zaloſt A welyku nemyloſt, geſſto nad nym czynyechu, Ano gyz byeſſe z nyeho duſſye wyſſla, Byla gſem vmrla y ze wſſyeho ſmyſla wyſſla. Tu gyeſt bylo tepruw ſkonano, Czoz o nyem 2) bylo prorokowano. plakaty malo mozyech, neb flez gyz w uoczy neygmyegyech; Gyedno wolach a vpyech, Yakz naywyecz mozyech: Auwech, kto by my mohl tohoto przyety, Bych mohla za meho ſyna vmrzyety! kto by my to mohl daty, Wolyla bych za ſyna ſkonaty. Anzelmus: czo ſye potom ſtalo? Marya: Iozef, tayny ſluha bozy, Gyde przyed pylata, chtye czeſt wzyety W nebeſkem ſbozy: 625 1) Zde se zdá býti mezera, chybí snad ruczye. — 2) Snad za o mnye.
Anzelmus. 187 563 635 640 645 kopym prokla bok ſwaty: krew a woda z nyeho pogyde. krew ſwata z nyeho gyeſt wyſla Wſſyemu lydu na ſpaſenye, A woda ſwateho krzſta na vſtawenye. krew po kopy plowyeſſe, 1) A yakz ſye ten rytyerz ry dotcze, gyeho ſye zrak ynhed nawraty; A ten ſye f mnohymy k bohu obſraty. Tehdy ya, wyducz tu zaloſt A welyku nemyloſt, geſſto nad nym czynyechu, Ano gyz byeſſe z nyeho duſſye wyſſla, Byla gſem vmrla y ze wſſyeho ſmyſla wyſſla. Tu gyeſt bylo tepruw ſkonano, Czoz o nyem 2) bylo prorokowano. plakaty malo mozyech, neb flez gyz w uoczy neygmyegyech; Gyedno wolach a vpyech, Yakz naywyecz mozyech: Auwech, kto by my mohl tohoto przyety, Bych mohla za meho ſyna vmrzyety! kto by my to mohl daty, Wolyla bych za ſyna ſkonaty. Anzelmus: czo ſye potom ſtalo? Marya: Iozef, tayny ſluha bozy, Gyde przyed pylata, chtye czeſt wzyety W nebeſkem ſbozy: 625 1) Zde se zdá býti mezera, chybí snad ruczye. — 2) Snad za o mnye.
Strana 188
188 Anzelmus. 650 655 56% Kraly pylate, racz ſlyſlyety, Czot mlvwyty budu ſmyety ; Acz nem poprzyegeſſ, 1) bychom to ſwate tyelo ſnaly, Zatratymy tak kraſnu pany, yak ſmy gy kdy znaly; Syla gyegye gyz gy mygye Pro ſyna, genz gyey vmuczen, welmy ſye vbygye. Pozwaw pylat rytyerzye Centuriona, weczye : Gyeftlyt vmrzyel ten czlowel,2) zwyez to czvele. 3) Iozeph tyelo kdyz ſnymaſſe, — 1) kdyz yozeph tyelo ſ krzyzye ſlozy, Na zemy gye cznye polozy, Yan ewangelyſta I gynymy plakachu, Nad nym ſye brogyecze, Ale wſſyelyk mandalena ze wſſyech nay- wvecze. Buoh ſwey myley matczye y apofftoluom na vtyeſſenye A ſweho ſwateho tyela na oſlawenve, Aby gyeſſcze k nyemu nadyegy myely, kromye pyety otworzenych wſſyeczky na ſobye rany �czyely. 5) Nykodemus drahe maſty, yozef nowe platno przyneſe, 665 1) Dle latinského textu za nepoprzyegeſſ. — 2) Chybně za czlowek. — 3) Za tímto veršem mezera. — 1) Patrno, opět mezera. — 5) Prvé z nadepsáno.
188 Anzelmus. 650 655 56% Kraly pylate, racz ſlyſlyety, Czot mlvwyty budu ſmyety ; Acz nem poprzyegeſſ, 1) bychom to ſwate tyelo ſnaly, Zatratymy tak kraſnu pany, yak ſmy gy kdy znaly; Syla gyegye gyz gy mygye Pro ſyna, genz gyey vmuczen, welmy ſye vbygye. Pozwaw pylat rytyerzye Centuriona, weczye : Gyeftlyt vmrzyel ten czlowel,2) zwyez to czvele. 3) Iozeph tyelo kdyz ſnymaſſe, — 1) kdyz yozeph tyelo ſ krzyzye ſlozy, Na zemy gye cznye polozy, Yan ewangelyſta I gynymy plakachu, Nad nym ſye brogyecze, Ale wſſyelyk mandalena ze wſſyech nay- wvecze. Buoh ſwey myley matczye y apofftoluom na vtyeſſenye A ſweho ſwateho tyela na oſlawenve, Aby gyeſſcze k nyemu nadyegy myely, kromye pyety otworzenych wſſyeczky na ſobye rany �czyely. 5) Nykodemus drahe maſty, yozef nowe platno przyneſe, 665 1) Dle latinského textu za nepoprzyegeſſ. — 2) Chybně za czlowek. — 3) Za tímto veršem mezera. — 1) Patrno, opět mezera. — 5) Prvé z nadepsáno.
Strana 189
Anzelmus. 189 670 Neb tak po zydowſku obyczyey byeſſe: Maſtmy tyelo obmazachu, “platnem Potom “ tyelo 1) obwazachu. Apoſſtolſky ſbor tyelo w row wlozyty chtyeſſe ; Matka, fylnye drzyeczy, nepuſtyeſſe, A tak mlvwyeczy, proſyeſſe: kdyz gſem nemohla ſynaczka gmyety zy- weho, 675 680 685 Nechate my azda mrtweho; Pakly ſye to nemuoz gynak ſneſty, Przyeyte my ſye ſ nym pohrzeſty. yan evwangelyſta odpowyedye: Nerod, pany, zywota hubyty, Wſfak wyeſf, ze tak czloweczyemu narodu wykupenu byty. kdyz gyey w rowye polozychu, Matka chtyeſſe ſye tam k nyemu vpuſtyty, Apofftoly nechtyechu dopuſtyty; Protahſfy ſye ſylnye nad rowem, poczye plakaty, Az gye poczye ſrdcze vſyedaty. A kdyz by ten ſwaty pohrzeb ſkonan, Powyedye gyey ſwaty Ian : Myla pany, nerod dele zywota hubyty, to gyz gynak nemuoz byty, Racz gyz na pokoy gyty. chtyefſe gy za ruku ſ zemye podgyety, 1) Za tyelo má se čísti platnem.
Anzelmus. 189 670 Neb tak po zydowſku obyczyey byeſſe: Maſtmy tyelo obmazachu, “platnem Potom “ tyelo 1) obwazachu. Apoſſtolſky ſbor tyelo w row wlozyty chtyeſſe ; Matka, fylnye drzyeczy, nepuſtyeſſe, A tak mlvwyeczy, proſyeſſe: kdyz gſem nemohla ſynaczka gmyety zy- weho, 675 680 685 Nechate my azda mrtweho; Pakly ſye to nemuoz gynak ſneſty, Przyeyte my ſye ſ nym pohrzeſty. yan evwangelyſta odpowyedye: Nerod, pany, zywota hubyty, Wſfak wyeſf, ze tak czloweczyemu narodu wykupenu byty. kdyz gyey w rowye polozychu, Matka chtyeſſe ſye tam k nyemu vpuſtyty, Apofftoly nechtyechu dopuſtyty; Protahſfy ſye ſylnye nad rowem, poczye plakaty, Az gye poczye ſrdcze vſyedaty. A kdyz by ten ſwaty pohrzeb ſkonan, Powyedye gyey ſwaty Ian : Myla pany, nerod dele zywota hubyty, to gyz gynak nemuoz byty, Racz gyz na pokoy gyty. chtyefſe gy za ruku ſ zemye podgyety, 1) Za tyelo má se čísti platnem.
Strana 190
190 Anzelmus. 690 695 700 705 Neda ſebe nykakz vgyety A tak gyemu odpowyedye : Iane, muoy myly przyetely, neczyn my naſyle toho; wydyff, zet mam ſmutka mnoho, Tot ſye gynak nemuoz zdyety, Tutot my gyeft obak vmrzyety; Ztratylat gſem me wſſye weſele, Czemu my byty zywu dele, komu ſye ya gyz przywynu? Wyecz take vtyechy nenaleznu, yakuz gſem myela na mem mylem ſynu. Kamozly my gye ſye wrczy, Tutot chczy czakaty ſmrty. yan, yako bez gyegye wuole zpodgem gy ſ toho myeſta, y wede gy do gyeruſalema, do myeſta; Ana na ſobye krwawe rucho myegyeſſe, yak pod krzyzem zkropeno byeſſe. Wyducze gy, wſſyczkny obecznye mlvwyechu: kako welyke bezprawye y hrozna zaloſt yako z ſmyechu nad tuto kraſnu pany Stala ſye gyeſt dnes po hrzyechu. Vy wſſyczkny, gyeſſto tyechto ſlow poſluchate, kterzyz myloſt k ſwate marzy mate, Ty 1) wſſyczkny raczte pykaty gyegyeho ſmutka y zaloſty Gyeſſtot ma nad ſwym mylym ſynem 573 710 1) Nejspíše za Vy.
190 Anzelmus. 690 695 700 705 Neda ſebe nykakz vgyety A tak gyemu odpowyedye : Iane, muoy myly przyetely, neczyn my naſyle toho; wydyff, zet mam ſmutka mnoho, Tot ſye gynak nemuoz zdyety, Tutot my gyeft obak vmrzyety; Ztratylat gſem me wſſye weſele, Czemu my byty zywu dele, komu ſye ya gyz przywynu? Wyecz take vtyechy nenaleznu, yakuz gſem myela na mem mylem ſynu. Kamozly my gye ſye wrczy, Tutot chczy czakaty ſmrty. yan, yako bez gyegye wuole zpodgem gy ſ toho myeſta, y wede gy do gyeruſalema, do myeſta; Ana na ſobye krwawe rucho myegyeſſe, yak pod krzyzem zkropeno byeſſe. Wyducze gy, wſſyczkny obecznye mlvwyechu: kako welyke bezprawye y hrozna zaloſt yako z ſmyechu nad tuto kraſnu pany Stala ſye gyeſt dnes po hrzyechu. Vy wſſyczkny, gyeſſto tyechto ſlow poſluchate, kterzyz myloſt k ſwate marzy mate, Ty 1) wſſyczkny raczte pykaty gyegyeho ſmutka y zaloſty Gyeſſtot ma nad ſwym mylym ſynem 573 710 1) Nejspíše za Vy.
Strana 191
Anzelmus. 191 715 57 Bez gygye 1) wſſye wyny.2) Na gyeho horzku ſmrt zpomanucze, prawe ſkruſſenye wezmucze, Proſmyz ſwate marzye myloſty, By nam pomohla k tey radoſty, kdezto ſwym ſynem przyebywa, Gehoz kralewſtwye konczye ne nye.3) k tomu nam pomoz ten troyny plamen. Rzczyetez wſſyczny ſbozny: Amen. Tuto ſye ſkonawa anzelmus. 1) Za gyegye. — 2) Zde nejspíše slovo vynecháno. — 3) Snad za nema.
Anzelmus. 191 715 57 Bez gygye 1) wſſye wyny.2) Na gyeho horzku ſmrt zpomanucze, prawe ſkruſſenye wezmucze, Proſmyz ſwate marzye myloſty, By nam pomohla k tey radoſty, kdezto ſwym ſynem przyebywa, Gehoz kralewſtwye konczye ne nye.3) k tomu nam pomoz ten troyny plamen. Rzczyetez wſſyczny ſbozny: Amen. Tuto ſye ſkonawa anzelmus. 1) Za gyegye. — 2) Zde nejspíše slovo vynecháno. — 3) Snad za nema.
Strana 192
192 Kato. 58a KAto 1) myſtr byl welyky,2) Wyda hlupych lydy ſwyky, 3) Czyny, nrawy, marnoſt 4) take, Nefſlechetenſtwye 5) negyednake, Miſlyl na to tak 6) oſobnye, Chtye gye treſktaty podobnye, Gych nrawy8) y czyny hlupe," Promluwenye, 10) ſkutky krupe, 1) Chtye 12) w czeſt obratyty flycznye, 13) 1) Catho U2. a N°. — 2) Katho mudrzecz miſtr veliký N°: Catho Mudrzecz weliky B. — 3) lid wſtelky N°. — 4) Ctne mrauy marnoſti NI.; I gich marne mrawy wſſake (v slově mrawy n předěláno později v m) N2.; mrawy mor- noſt B. 5) — Neſhezenſtuie N°, Neſlusfenstwie N°. — 6) take o tho B. — 7) tak podobnye U2. — 8) Za nrawy vyskytá se v NI. a B. již vždy mrawy. — 9) Pro gich mnohe czzyny hlupe N°. — 10) Promluwene B. — 11) Pro gich promluwenye krupe N°. Za tímto veršem vyskytují se v N2. místo násle- dujících dvou veršů tyto: Mylil na to dnem y noczi - A rzka bozze racž ſpomoczi - Mnye na tomto ſkladany - Bych každemu k pozzadany - mohl lozziti knyžky tyto - Pro nyeż my nenye pracze lito - Wylozziti kdyż mam twu po- mocz - Na to chci myſliti den y nocz - kak bych marne lidſke czzyny - Treſktal ſluſſnye bez gich wyny - Poſluchayte ſtarzi mladi — Czo wam miſtr katho prawi — Rzka razit to chudemu - vmyeti y bohatemu. — 12) Chtie ge B. — 13) ſluznye U2.
192 Kato. 58a KAto 1) myſtr byl welyky,2) Wyda hlupych lydy ſwyky, 3) Czyny, nrawy, marnoſt 4) take, Nefſlechetenſtwye 5) negyednake, Miſlyl na to tak 6) oſobnye, Chtye gye treſktaty podobnye, Gych nrawy8) y czyny hlupe," Promluwenye, 10) ſkutky krupe, 1) Chtye 12) w czeſt obratyty flycznye, 13) 1) Catho U2. a N°. — 2) Katho mudrzecz miſtr veliký N°: Catho Mudrzecz weliky B. — 3) lid wſtelky N°. — 4) Ctne mrauy marnoſti NI.; I gich marne mrawy wſſake (v slově mrawy n předěláno později v m) N2.; mrawy mor- noſt B. 5) — Neſhezenſtuie N°, Neſlusfenstwie N°. — 6) take o tho B. — 7) tak podobnye U2. — 8) Za nrawy vyskytá se v NI. a B. již vždy mrawy. — 9) Pro gich mnohe czzyny hlupe N°. — 10) Promluwene B. — 11) Pro gich promluwenye krupe N°. Za tímto veršem vyskytují se v N2. místo násle- dujících dvou veršů tyto: Mylil na to dnem y noczi - A rzka bozze racž ſpomoczi - Mnye na tomto ſkladany - Bych každemu k pozzadany - mohl lozziti knyžky tyto - Pro nyeż my nenye pracze lito - Wylozziti kdyż mam twu po- mocz - Na to chci myſliti den y nocz - kak bych marne lidſke czzyny - Treſktal ſluſſnye bez gich wyny - Poſluchayte ſtarzi mladi — Czo wam miſtr katho prawi — Rzka razit to chudemu - vmyeti y bohatemu. — 12) Chtie ge B. — 13) ſluznye U2.
Strana 193
Kato. 193 To 1) porzadnye a tak2) klycznye.3) Na to mluwy, vczy, prawy, 4) Aby czeft a5) dobre nrawy Kazdy drzal y 6) ſtal o to 7) A znamenal ſlowo toto : Ktoz ma czeſt, ten ma ſpaſſenye,8) Beze czty ny9) ſpaſno 10) nenye. Ze czty 11) dobrzy nrawy poſíly, Pro nyz 12) mnozy gſu gſu 13) czty doſſly; Y dneſſny den wzdy 14) przychodye, 15) Ktoz czeſt a 16) dobre nrawy plodye. Ten myftr 17) to znamenagye, Nrawy ſe czty frownagye, 18) Dal ſye byl 19) na to myſſlenye, Aby rozlyczne prawenye Vczyl toto 20) kratkym czyſlem; Tot 21) gyeft dowedl 22) ſwym ſmyflem. 1) Tak U2. — 2) y tak U2. a N°. — 3) Snad za lycznye, jak se čte v B.; klyznye U2. — 4) O nyemžto ya nynye prawi N2. — 5) y N2. — 6) a B. — 7) po to U2. Následující verš vynechán v B. — 8) Iako prawi ſwate czztenye - ktož ma czzeſt ma y zbozzie N°.; tent ma y ſpaſenije B. — 9) Za nycz, jak se čte v U2., B., N°. a N°. — 10) dobre N°.; ſpaſeno B. — 11) Lecž ti, N°. — 12) Za nyez, jak se čte v N. a N2. Tento verš vynechán v B. — 13) Nepřeškrtnuto, ačkoli zbytečno podruhé. — 14) Wdy U2.; vynecháno v B. — 15) A dneſníj den wždý dochodíe N. — 16) a vynecháno v U2., N°. a B. — 17) Katho miſtr NI.; Miſtr katho N2. 18) Za ſrownawagye, jak se čte v U2., N2. a B.; poznauage N°. — 19) Dal byl N°. — 20) Snad za tuto, jak se čte v U2., N°. a B.; Ucžíníl to N°. — 21) To U2.; Czożtí NI. — 22) A to dowedl N°. 13
Kato. 193 To 1) porzadnye a tak2) klycznye.3) Na to mluwy, vczy, prawy, 4) Aby czeft a5) dobre nrawy Kazdy drzal y 6) ſtal o to 7) A znamenal ſlowo toto : Ktoz ma czeſt, ten ma ſpaſſenye,8) Beze czty ny9) ſpaſno 10) nenye. Ze czty 11) dobrzy nrawy poſíly, Pro nyz 12) mnozy gſu gſu 13) czty doſſly; Y dneſſny den wzdy 14) przychodye, 15) Ktoz czeſt a 16) dobre nrawy plodye. Ten myftr 17) to znamenagye, Nrawy ſe czty frownagye, 18) Dal ſye byl 19) na to myſſlenye, Aby rozlyczne prawenye Vczyl toto 20) kratkym czyſlem; Tot 21) gyeft dowedl 22) ſwym ſmyflem. 1) Tak U2. — 2) y tak U2. a N°. — 3) Snad za lycznye, jak se čte v B.; klyznye U2. — 4) O nyemžto ya nynye prawi N2. — 5) y N2. — 6) a B. — 7) po to U2. Následující verš vynechán v B. — 8) Iako prawi ſwate czztenye - ktož ma czzeſt ma y zbozzie N°.; tent ma y ſpaſenije B. — 9) Za nycz, jak se čte v U2., B., N°. a N°. — 10) dobre N°.; ſpaſeno B. — 11) Lecž ti, N°. — 12) Za nyez, jak se čte v N. a N2. Tento verš vynechán v B. — 13) Nepřeškrtnuto, ačkoli zbytečno podruhé. — 14) Wdy U2.; vynecháno v B. — 15) A dneſníj den wždý dochodíe N. — 16) a vynecháno v U2., N°. a B. — 17) Katho miſtr NI.; Miſtr katho N2. 18) Za ſrownawagye, jak se čte v U2., N2. a B.; poznauage N°. — 19) Dal byl N°. — 20) Snad za tuto, jak se čte v U2., N°. a B.; Ucžíníl to N°. — 21) To U2.; Czożtí NI. — 22) A to dowedl N°. 13
Strana 194
194 Kato. 58" Na poczatczye chczy prawyty, Gyeho ſmyſly 1) wylyczyty, 2) Iakz3) latynye myſtr wyprawyl,4) A tyto knyhy vſtawyl5) A 6) promlvwyl7) ſlowo toto: Cvm an(im)aduerterem, (q)uam plurimos homines gra- uiter errare in via morum, (e)xiftimaui (s)uccurrendum et confulendum (e)orum opinioni, s) maxime9) viuerent gloriofe et honore(m) contingerent. 10) Kdyz ſem wnytrznye 11) yaz 12) pomyflyl, Lydſke nrawy tak obmyſlyl, 13) Wyda hlupoſt, ſwyczyeg gyny, Marnoſt y nepodobne 14) czyny, Myel 15) ſem peczy y myſſlenye, Chtye ftawyty gych bluzenye, 17) Naywyecze by 16) czeſt plodyly, 1) A ge° myſl NI. — 2) I geho ſmyſl wyprawiti N2. — 3) Iakož N2. Tento verš a následující vynechán v B. — 4) ten miftr prauíl N°. — 5) Kdyzz tyto knyhy ſlozzil N°. (Za tím dva následující verše v N2. chybějí.) — 5) Předchá- zejíci verš vynechán a zní dle U2.: „Sam geſt k ſobye rzekl o to“; Sam (Samt B.) geſt k ſobie myſlil o to Nl. a B. — 7) A prawil U2.; Byt promluuil NI.; Aby promluwil B. — 8) Vynecháno fore; fore exiſtimaui NI. — 9) Vynecháno ut, jak se čte v NI. a B. — 1°) Text latinský chybí v rukopise U2.; v N2. jest pouze „Cum animaduerterem“ a rovněž i v následujících nadpisech vždy jen počátek latinského textu. — 11) Wnytrz U2. — 12) ya N2. a B. — 12) mezi nymy N°.; ſwietſkych lidij B. — 11) nezdobne U2., NI. a B. — 15) Gmyel N2. a B. (jakož i vždy jinde). — 16) Naywiecz aby NI.; Naywiece aby N2. — 17) Tento verš vynechán v B.
194 Kato. 58" Na poczatczye chczy prawyty, Gyeho ſmyſly 1) wylyczyty, 2) Iakz3) latynye myſtr wyprawyl,4) A tyto knyhy vſtawyl5) A 6) promlvwyl7) ſlowo toto: Cvm an(im)aduerterem, (q)uam plurimos homines gra- uiter errare in via morum, (e)xiftimaui (s)uccurrendum et confulendum (e)orum opinioni, s) maxime9) viuerent gloriofe et honore(m) contingerent. 10) Kdyz ſem wnytrznye 11) yaz 12) pomyflyl, Lydſke nrawy tak obmyſlyl, 13) Wyda hlupoſt, ſwyczyeg gyny, Marnoſt y nepodobne 14) czyny, Myel 15) ſem peczy y myſſlenye, Chtye ftawyty gych bluzenye, 17) Naywyecze by 16) czeſt plodyly, 1) A ge° myſl NI. — 2) I geho ſmyſl wyprawiti N2. — 3) Iakož N2. Tento verš a následující vynechán v B. — 4) ten miftr prauíl N°. — 5) Kdyzz tyto knyhy ſlozzil N°. (Za tím dva následující verše v N2. chybějí.) — 5) Předchá- zejíci verš vynechán a zní dle U2.: „Sam geſt k ſobye rzekl o to“; Sam (Samt B.) geſt k ſobie myſlil o to Nl. a B. — 7) A prawil U2.; Byt promluuil NI.; Aby promluwil B. — 8) Vynecháno fore; fore exiſtimaui NI. — 9) Vynecháno ut, jak se čte v NI. a B. — 1°) Text latinský chybí v rukopise U2.; v N2. jest pouze „Cum animaduerterem“ a rovněž i v následujících nadpisech vždy jen počátek latinského textu. — 11) Wnytrz U2. — 12) ya N2. a B. — 12) mezi nymy N°.; ſwietſkych lidij B. — 11) nezdobne U2., NI. a B. — 15) Gmyel N2. a B. (jakož i vždy jinde). — 16) Naywiecz aby NI.; Naywiece aby N2. — 17) Tento verš vynechán v B.
Strana 195
Kato. 195 Nrawy ſe czty poſobyly. 1) Ktoz czty nema, nrawy ſſkodye,2) Pro czeſt3) chudy czty dochodye. Nunc te, fili (c)ariſſime, docebo, quo pacto a 1) mores animi tui componas.5) Igitur precepta mea ita legito, ut intelligas: legere enim et non intelligere, eft negligere.6) 59" Gyz tye, muoy7) ſynu zmylely, Chczeſſly8) myety ſmyſl doſpyely, Nauczym ya tye,9) kterym 10) ſklędem, 12) Poſobenſtwym 11) neb porzadem Sweho vmu 13) nrawy ſlozyſf, 14) Kterak ſwuoy ſmyſl wlozyſſ. 15) Drzyz, 16) ſynu, nrawy 17) take, A czty 18) pyſmo wſſyelykake. Malo czty a pomny na to, S poſluffenſtwym 19) zanamenay 21) to, Nebo 21) czyfty a nevmyety 22) 1) ſpuoſobilij B. — 2) ſchodij B. — 3) nraw U2. — 4) a chybně vsuto. — 5) conpones B. — 6) Z textu latinského jest v rukopise U2.: „Nunc ... docebo“, v N°.: „Nunc... componas".; conpones B. — 7) ty ſynu muoy N°. — 8) Aczz chcefs N2. — 9) t. j. yat; tye chybí v U2. a NI. — 10) kte- rymžto NI.; Nauczim tye kteraky N°. — 11) Podobenſtwím N°., N2. a B. — 12) y przikladem N2. — 13) vmu předěláno později v NI. v vmyſlu; vmienij B. — 14) Wſwu myll dobre nrawy wloziſs N2. — 15) t. j. ulozyſs; A kterak ſwoy ſmyſl vlozyſſ U2. a B.; Kakli ſwoi ſmyſl kde vložíš NI.; A ne- fluffne wen wylozzifs N°. — 16) Držíš NI.; Drz B. — 17) Drzz wżdy ſynu czzyny N°. — 18) Czzti rad N2.; Cztij piſmo wſſelyiake B. — 19) Poſluſenstwím N°. — 20) Za znamenay. — 21) Neb N°. a B. — 22) Snad za negmyety, jak se čte v U2. *
Kato. 195 Nrawy ſe czty poſobyly. 1) Ktoz czty nema, nrawy ſſkodye,2) Pro czeſt3) chudy czty dochodye. Nunc te, fili (c)ariſſime, docebo, quo pacto a 1) mores animi tui componas.5) Igitur precepta mea ita legito, ut intelligas: legere enim et non intelligere, eft negligere.6) 59" Gyz tye, muoy7) ſynu zmylely, Chczeſſly8) myety ſmyſl doſpyely, Nauczym ya tye,9) kterym 10) ſklędem, 12) Poſobenſtwym 11) neb porzadem Sweho vmu 13) nrawy ſlozyſf, 14) Kterak ſwuoy ſmyſl wlozyſſ. 15) Drzyz, 16) ſynu, nrawy 17) take, A czty 18) pyſmo wſſyelykake. Malo czty a pomny na to, S poſluffenſtwym 19) zanamenay 21) to, Nebo 21) czyfty a nevmyety 22) 1) ſpuoſobilij B. — 2) ſchodij B. — 3) nraw U2. — 4) a chybně vsuto. — 5) conpones B. — 6) Z textu latinského jest v rukopise U2.: „Nunc ... docebo“, v N°.: „Nunc... componas".; conpones B. — 7) ty ſynu muoy N°. — 8) Aczz chcefs N2. — 9) t. j. yat; tye chybí v U2. a NI. — 10) kte- rymžto NI.; Nauczim tye kteraky N°. — 11) Podobenſtwím N°., N2. a B. — 12) y przikladem N2. — 13) vmu předěláno později v NI. v vmyſlu; vmienij B. — 14) Wſwu myll dobre nrawy wloziſs N2. — 15) t. j. ulozyſs; A kterak ſwoy ſmyſl vlozyſſ U2. a B.; Kakli ſwoi ſmyſl kde vložíš NI.; A ne- fluffne wen wylozzifs N°. — 16) Držíš NI.; Drz B. — 17) Drzz wżdy ſynu czzyny N°. — 18) Czzti rad N2.; Cztij piſmo wſſelyiake B. — 19) Poſluſenstwím N°. — 20) Za znamenay. — 21) Neb N°. a B. — 22) Snad za negmyety, jak se čte v U2. *
Strana 196
196 Kato. Rozum 1) any zwyedyety Gyeft2) kazdeho zameſkanye, Tot3) wſſye 1) hlupym ſtaro5) nenye. 1. Itaque deo ſupplica. Tento myſtr to6) na kratczye Vezy, wely?) na poczatczye, Bychom ſye bohu modlyly, To wzdy8) nayprwe9) czynyly, Nebot 1°) pyſmo 11) gyeſt ſkonczenye, Yakoz 13) prawy ſwate cztenye: Ktoz 14) prwe 15) myloſtyweho Naſleduge 16) boha ſweho, Tomut ſſczeſtye wzdy 17) przychody, Nycz mu 18) zleho newzchody. 19) 12 ) 2. Cognatos cole.20) Myluy take ſwe przately, S nymy ſye ſwym ſbozym ſdyeluyg. 21) 1) Za rozumu; Rozumu ani wzwiedieti; NI. Anij roz- umu B.; Rozumu any czo zwiedieti N°.— 2) Tot gest N°. — 3) To U2. — 1) wſſem N°. — 5) ſtare B. — 6) Katho miſtr toto NI.; Miſtr katho to dye N°. — 7) Weli y vezzi N°. — 5) wſſe B. — 9) nayprw N°. — 10) Nebo N°. a N°. — 11) Snad za pyſma, jak se čte v U2. a N2. — 12) ſuíedcženie N°; ſwiedczenij B.; swiedeczstwie N2. — 12) Iako N°. — 14) Kto U2. a N°. — 15) naiprw NI. a N°. — 16) Naſledugij pana buoha B. — 17) ſe cztý wdy U2. — 18) Snad za gyemu, jak se čte v B. — 19) nevſkody U2., N., N2. a B. — 20) Patří teprv za následující odstavec, jak se i v N. správně na- lézá. — 21) zdreli N. a N°.; zdreluoij B.; rým ukazuje, že v prvém verši myluy přesmyknuto a patří na konec verše.
196 Kato. Rozum 1) any zwyedyety Gyeft2) kazdeho zameſkanye, Tot3) wſſye 1) hlupym ſtaro5) nenye. 1. Itaque deo ſupplica. Tento myſtr to6) na kratczye Vezy, wely?) na poczatczye, Bychom ſye bohu modlyly, To wzdy8) nayprwe9) czynyly, Nebot 1°) pyſmo 11) gyeſt ſkonczenye, Yakoz 13) prawy ſwate cztenye: Ktoz 14) prwe 15) myloſtyweho Naſleduge 16) boha ſweho, Tomut ſſczeſtye wzdy 17) przychody, Nycz mu 18) zleho newzchody. 19) 12 ) 2. Cognatos cole.20) Myluy take ſwe przately, S nymy ſye ſwym ſbozym ſdyeluyg. 21) 1) Za rozumu; Rozumu ani wzwiedieti; NI. Anij roz- umu B.; Rozumu any czo zwiedieti N°.— 2) Tot gest N°. — 3) To U2. — 1) wſſem N°. — 5) ſtare B. — 6) Katho miſtr toto NI.; Miſtr katho to dye N°. — 7) Weli y vezzi N°. — 5) wſſe B. — 9) nayprw N°. — 10) Nebo N°. a N°. — 11) Snad za pyſma, jak se čte v U2. a N2. — 12) ſuíedcženie N°; ſwiedczenij B.; swiedeczstwie N2. — 12) Iako N°. — 14) Kto U2. a N°. — 15) naiprw NI. a N°. — 16) Naſledugij pana buoha B. — 17) ſe cztý wdy U2. — 18) Snad za gyemu, jak se čte v B. — 19) nevſkody U2., N., N2. a B. — 20) Patří teprv za následující odstavec, jak se i v N. správně na- lézá. — 21) zdreli N. a N°.; zdreluoij B.; rým ukazuje, že v prvém verši myluy přesmyknuto a patří na konec verše.
Strana 197
Kato. 197 3. Parentes ama. 1) Swyedczy2) pyſmo negyednake: Czty otczye y materz take. 4. Datum ſerua. Czozt gyeſt dano,3) dobrzye ſchoway, Nycze5) marnye nerodaway.6) *) 5. Foro te para.7) 59 Przyprawug ſye k trhu take pro nowyny wſſyelykake.8) 6. Cum bonis ambula.") Drz ſye dobrych, chodye 10) ſ nymy, Zlych ſye choway, 11) myn ſye ſ nymy. 7. Ad confilium ne accefferis, antequam uoceris. Nechod tam, kdez rady 12) magy, Donyz 13) tebe nezwolagy. 14) 8. Mundus 15) efto. 16) Bud czyſt ode wſſyeho zleho, Strzyez ſye ſkutka poſſkwrnyeneho. 17) 1) Tento odstavec vynechán v rukopise N°.— 2) Swyedczyt U2., NI. a B. — 3) Czoſſt gt daneho B. — 4) choway U2., NI. a N°. — 5) nicz B.: Niczehuož NI.; A nycz darmo ne- daway N2. — 6) Za nerozdaway, jak se čte v B.; nevdaway U2. a NI. — 7) Po straně připsáno. — 8) negednake N2.; wſſelyiake B. — 9) V B. přidáno: bene tibi erit. — 10) chod rad NI.; chod N2.; a chod B. — 11) waruy B. — 12) radu U2., N°. a B.; kdet radu N2. — 13) Donydz U2. — 14) ne- zawolagy U2.; Gednee lecž tie zauolagij NI.; tye nezawo- lagi N°.; neprziwolagij B. — 15) Laudandus B. — 16) Vy- necháno v N . — 17) neſlicžneho N°.; protywneho N°.
Kato. 197 3. Parentes ama. 1) Swyedczy2) pyſmo negyednake: Czty otczye y materz take. 4. Datum ſerua. Czozt gyeſt dano,3) dobrzye ſchoway, Nycze5) marnye nerodaway.6) *) 5. Foro te para.7) 59 Przyprawug ſye k trhu take pro nowyny wſſyelykake.8) 6. Cum bonis ambula.") Drz ſye dobrych, chodye 10) ſ nymy, Zlych ſye choway, 11) myn ſye ſ nymy. 7. Ad confilium ne accefferis, antequam uoceris. Nechod tam, kdez rady 12) magy, Donyz 13) tebe nezwolagy. 14) 8. Mundus 15) efto. 16) Bud czyſt ode wſſyeho zleho, Strzyez ſye ſkutka poſſkwrnyeneho. 17) 1) Tento odstavec vynechán v rukopise N°.— 2) Swyedczyt U2., NI. a B. — 3) Czoſſt gt daneho B. — 4) choway U2., NI. a N°. — 5) nicz B.: Niczehuož NI.; A nycz darmo ne- daway N2. — 6) Za nerozdaway, jak se čte v B.; nevdaway U2. a NI. — 7) Po straně připsáno. — 8) negednake N2.; wſſelyiake B. — 9) V B. přidáno: bene tibi erit. — 10) chod rad NI.; chod N2.; a chod B. — 11) waruy B. — 12) radu U2., N°. a B.; kdet radu N2. — 13) Donydz U2. — 14) ne- zawolagy U2.; Gednee lecž tie zauolagij NI.; tye nezawo- lagi N°.; neprziwolagij B. — 15) Laudandus B. — 16) Vy- necháno v N . — 17) neſlicžneho N°.; protywneho N°.
Strana 198
198 Kato. 9. Saluta libenter. Tak 1) kazdemu prawy2) ſmyele: 3) Kdez gde,4) pozdrawug weſſele.") 10. Maiori cede.") Poſtupug a czty wyeczyeho 7) A nepotupug 8) menſlyeho. 11. Magiſtrum metue.") Czty 10) a boy ſye myſtra ſweho, Ktoz 11) tye vczy czo dobreho. 12. Verecundiam ſerua. Chczeſſly myety pamyet ſobye, Myey ſtud, kdez budeſſ, przy ſobye. 13. Rem tuam cuftod(i). 12) Choway dobrzye ſbozye ſweho, Velykeho lecz 13) maleho. 14. Diligenciam adhibe. Czyn ſnaznye, czoz 14) chczeſf 15) czynyty, 17) 60° Acz chczefſ ſobye czty 16) dobyty. 1) Tot U2., NI. a B.; To N°. — 2) razi NI.; prawim B. — 3) czele N°. — 4) Za gdeſſ, jak se čte v Nr. a N2.; deſſ B. — 5) ſmyele N°. — 6) V češtině vyjádřena tu ještě jedna pro- povídka: „Minori parce“, jak se čte v N°. a B. — 7) Po- ſtupay czty wyetczieho U2.; Poſtupage czti... N°.; Poſtup mieſta czti .. . N2.; Poſluchay v ty wietſſyho B. — 3) kdezz možeſs netup N°. — 9) Tento odstavec vynechán v B. — 10) Czſty U2. — 11) Genž N°. — 12) V B. přidáno: „alienam tangere noli“. — 13) neb B. — 11) czo U2. — 15) maš N1. — 16) czti zbozzím N2. — 17) V N2. přidány ještě dva verše: „Neb geſt lep' nepoczzeti - Nechceſſhi do koncze doſpreti."
198 Kato. 9. Saluta libenter. Tak 1) kazdemu prawy2) ſmyele: 3) Kdez gde,4) pozdrawug weſſele.") 10. Maiori cede.") Poſtupug a czty wyeczyeho 7) A nepotupug 8) menſlyeho. 11. Magiſtrum metue.") Czty 10) a boy ſye myſtra ſweho, Ktoz 11) tye vczy czo dobreho. 12. Verecundiam ſerua. Chczeſſly myety pamyet ſobye, Myey ſtud, kdez budeſſ, przy ſobye. 13. Rem tuam cuftod(i). 12) Choway dobrzye ſbozye ſweho, Velykeho lecz 13) maleho. 14. Diligenciam adhibe. Czyn ſnaznye, czoz 14) chczeſf 15) czynyty, 17) 60° Acz chczefſ ſobye czty 16) dobyty. 1) Tot U2., NI. a B.; To N°. — 2) razi NI.; prawim B. — 3) czele N°. — 4) Za gdeſſ, jak se čte v Nr. a N2.; deſſ B. — 5) ſmyele N°. — 6) V češtině vyjádřena tu ještě jedna pro- povídka: „Minori parce“, jak se čte v N°. a B. — 7) Po- ſtupay czty wyetczieho U2.; Poſtupage czti... N°.; Poſtup mieſta czti .. . N2.; Poſluchay v ty wietſſyho B. — 3) kdezz možeſs netup N°. — 9) Tento odstavec vynechán v B. — 10) Czſty U2. — 11) Genž N°. — 12) V B. přidáno: „alienam tangere noli“. — 13) neb B. — 11) czo U2. — 15) maš N1. — 16) czti zbozzím N2. — 17) V N2. přidány ještě dva verše: „Neb geſt lep' nepoczzeti - Nechceſſhi do koncze doſpreti."
Strana 199
Kato. 199 15. Familiam cura.1) Myeyg peczy o ſwe2) czeledy, Czoz3) kto czyny, 4) na to hledy. 16. Libros lege.5) 6) Czty knyhy, rozlyczne pſanye, Myeyg ſ pamyety rozeznanye. 7) 17. Liberos erud(i). Vcz, kaz, treſkczy wzdy8) ſwe dyety, Acz chczeſſ do nich ſtatek myety. 18. Blandus efto. Kdez vczynyſſ ſwe ſedyenye, Bud przyſtupneho mlvwenye. 19. Neminem irrideas.9) Zadnemu 10) ſye nepoſmyeway, Lecz bud ſproſtny, to znamenay. 20. Ad pretorium ſtato. Stuoyg 11) przy ſudye, 12) znamenagye, A pomoz 13) prawym, zlych nechagye. 14) 1) Odtud počínaje jsou až do 42. buď prvá slova la- tinská aneb celé věty od rubrikatora po straně připsána. — 2) o ſwey U2. a Nl.; k ſwe B. — 3) Czo U2. a N°. — 1) czim ma B. — 5) Přidána i tu v češtině ještě jedna pro- povídka: „Que legeris, memento“, jak se čte v Nl. a B. — 6) knich (!) piſmo wſelikake NI. — 7) pamiet y znaníe take N°. — 8) wzdy chybí v N°. — 9) irriferis U2., N., N2. a B. — 10) Y zadnemu U2.; Y žadneho nepoſmieuai Nl.; Nizadne" B.— 11) Stoy U2. a N2. — 12) w ſudye N2. — 13) A nadbytečno; Spomoz U2., NI. a B.; Pomoz N°. — 14) netbagye U2. a N.
Kato. 199 15. Familiam cura.1) Myeyg peczy o ſwe2) czeledy, Czoz3) kto czyny, 4) na to hledy. 16. Libros lege.5) 6) Czty knyhy, rozlyczne pſanye, Myeyg ſ pamyety rozeznanye. 7) 17. Liberos erud(i). Vcz, kaz, treſkczy wzdy8) ſwe dyety, Acz chczeſſ do nich ſtatek myety. 18. Blandus efto. Kdez vczynyſſ ſwe ſedyenye, Bud przyſtupneho mlvwenye. 19. Neminem irrideas.9) Zadnemu 10) ſye nepoſmyeway, Lecz bud ſproſtny, to znamenay. 20. Ad pretorium ſtato. Stuoyg 11) przy ſudye, 12) znamenagye, A pomoz 13) prawym, zlych nechagye. 14) 1) Odtud počínaje jsou až do 42. buď prvá slova la- tinská aneb celé věty od rubrikatora po straně připsána. — 2) o ſwey U2. a Nl.; k ſwe B. — 3) Czo U2. a N°. — 1) czim ma B. — 5) Přidána i tu v češtině ještě jedna pro- povídka: „Que legeris, memento“, jak se čte v Nl. a B. — 6) knich (!) piſmo wſelikake NI. — 7) pamiet y znaníe take N°. — 8) wzdy chybí v N°. — 9) irriferis U2., N., N2. a B. — 10) Y zadnemu U2.; Y žadneho nepoſmieuai Nl.; Nizadne" B.— 11) Stoy U2. a N2. — 12) w ſudye N2. — 13) A nadbytečno; Spomoz U2., NI. a B.; Pomoz N°. — 14) netbagye U2. a N.
Strana 200
200 Kato. 21. Mutuum da. 1) Ktoz2) czo poyczy,3) czyn promyenu, 4) Czty gyey take, vczyn ſmyenu:5) Awſfak hleday, rozeznagye,“) Ktoz duoſtogen,") znamenagye.8) 60° 22. Conuiua9) raro. Czyn ſobye proſtrzyednye 10) kwaſy Pro zdrawye y take 11) czaſy. 23. Quod ſatis eſt, dormi. Spy we ſmyeru, nelez dluho, 12) Acz chczefl zdrawye myety dluho. 13) 24. Jusiurandum ſerua. Drz twrdye przyſyezne prawo, Tot gyeft duſſy y tyelu 11) zdrawo. 25. Vino te tempera. Vinem ſye neopygyey! 15) Vina nepy welmy 16) mnoho, Pro ſwe zdrawye drz ſye toho. 17) 1) Vynecháno tu: „Cui des, videto", jak se čte v Nl- N°. a B. — 2) Ktozt U2. — 3) tie pocztij NI., N°. a B. — 1) odplat gemu N°. — 5) czyn promyenu U2. — 6) rozeznanyc N°. a B. — 7) dostogen U2.; Ktot geft hoden N°. — 8) Geftit proſtrzedny doftogen vezztyenye N°. — 9) Za conuiuare. — 10) U2.; porziedku N°.; rzedko N°.; porzadku B. — 11) Zbudefs peczze po wſſe N°. — 12) neſpi mnoho N°. — 13) Chcefli zdrauíe míetí mnoho N°. a N°.; mnoho B. — 14) tielu duſfi N°.; duſſi tielu N°. — 15) Tento verš přidán a nenalézá se v rukopisech U2., N°., N°. a B. — 16) przielis N ., N°.; przilyffs B. — 17) Za tímto odstavcem čte se v U2.: Temperanciam retine. Wſſe whod geſt dobro - A wſie przyeliſne ſkodno.
200 Kato. 21. Mutuum da. 1) Ktoz2) czo poyczy,3) czyn promyenu, 4) Czty gyey take, vczyn ſmyenu:5) Awſfak hleday, rozeznagye,“) Ktoz duoſtogen,") znamenagye.8) 60° 22. Conuiua9) raro. Czyn ſobye proſtrzyednye 10) kwaſy Pro zdrawye y take 11) czaſy. 23. Quod ſatis eſt, dormi. Spy we ſmyeru, nelez dluho, 12) Acz chczefl zdrawye myety dluho. 13) 24. Jusiurandum ſerua. Drz twrdye przyſyezne prawo, Tot gyeft duſſy y tyelu 11) zdrawo. 25. Vino te tempera. Vinem ſye neopygyey! 15) Vina nepy welmy 16) mnoho, Pro ſwe zdrawye drz ſye toho. 17) 1) Vynecháno tu: „Cui des, videto", jak se čte v Nl- N°. a B. — 2) Ktozt U2. — 3) tie pocztij NI., N°. a B. — 1) odplat gemu N°. — 5) czyn promyenu U2. — 6) rozeznanyc N°. a B. — 7) dostogen U2.; Ktot geft hoden N°. — 8) Geftit proſtrzedny doftogen vezztyenye N°. — 9) Za conuiuare. — 10) U2.; porziedku N°.; rzedko N°.; porzadku B. — 11) Zbudefs peczze po wſſe N°. — 12) neſpi mnoho N°. — 13) Chcefli zdrauíe míetí mnoho N°. a N°.; mnoho B. — 14) tielu duſfi N°.; duſſi tielu N°. — 15) Tento verš přidán a nenalézá se v rukopisech U2., N°., N°. a B. — 16) przielis N ., N°.; przilyffs B. — 17) Za tímto odstavcem čte se v U2.: Temperanciam retine. Wſſe whod geſt dobro - A wſie przyeliſne ſkodno.
Strana 201
Kato. 201 26. Pugna pro patr(i)a. Stuoy 1) w zemy za2) chudynu, Pro gych ſbozye y dyedynu. 27. Nil temere vxori. 3) Newyerz wzdorny,4) czoz vſlyffyſſ, Donydz5) dobrzye nepokuſyſſ. 6) 28. Tu te conſule. Nelzye7) nycz lepſſyeho byty, Ktoz8) ſam ſobye muoz radyty. 29. Meretricem fuge. Oſtrzyehay ſye wzdy zle9) zeny, Acz nechczeſſ myety 10) promyeny. 30. Nil mentire. 11) Nenye 12) ſſkodnyeyſſye neſmyery, Ktoz rad lze, neplnye wyery. 13) 1) Boguy U2., NI. a N°.; Buoyug B. — 2) pro NI. a N°. — 3) Za credideris, jak se čte v U2. a NI.; crederis N2. a B. — 4) Za wzdornye, jak se čte v U2. a NI.; wſſemu N2.; wſſetecznie B. — 5) donyz U2., N2. a B. — 6) Za tím nalézá se v U2.: „Newierz oklaman nebudeſſ - A tak hanby y ſkody zbudeſſ“; a v N2.: „Nebot geſt czti hrožna ſſkoda — ktozz czo giſti prawie newieda". — 7) Nelziet Nr. a N2.; Nelzet B. — 8) Nezz ktozz ... vmye .. . N2. — 9) zley B.— 10) Aež chceš nemíetí NI. a N2. — 11) Přidáno v B.: „no- cet“. Kromě průpovídky nadepsané vyjádřena tu ještě jedna: „Maledicus ne eſto“, jak se čte v U2., N°., N°. a B. — 12) V NI. zní tento odstavec takto: Uaruí ſie lży novin take — Drž ſie pwdy wſelikake. — 13) nenij prawey wiry B.
Kato. 201 26. Pugna pro patr(i)a. Stuoy 1) w zemy za2) chudynu, Pro gych ſbozye y dyedynu. 27. Nil temere vxori. 3) Newyerz wzdorny,4) czoz vſlyffyſſ, Donydz5) dobrzye nepokuſyſſ. 6) 28. Tu te conſule. Nelzye7) nycz lepſſyeho byty, Ktoz8) ſam ſobye muoz radyty. 29. Meretricem fuge. Oſtrzyehay ſye wzdy zle9) zeny, Acz nechczeſſ myety 10) promyeny. 30. Nil mentire. 11) Nenye 12) ſſkodnyeyſſye neſmyery, Ktoz rad lze, neplnye wyery. 13) 1) Boguy U2., NI. a N°.; Buoyug B. — 2) pro NI. a N°. — 3) Za credideris, jak se čte v U2. a NI.; crederis N2. a B. — 4) Za wzdornye, jak se čte v U2. a NI.; wſſemu N2.; wſſetecznie B. — 5) donyz U2., N2. a B. — 6) Za tím nalézá se v U2.: „Newierz oklaman nebudeſſ - A tak hanby y ſkody zbudeſſ“; a v N2.: „Nebot geſt czti hrožna ſſkoda — ktozz czo giſti prawie newieda". — 7) Nelziet Nr. a N2.; Nelzet B. — 8) Nezz ktozz ... vmye .. . N2. — 9) zley B.— 10) Aež chceš nemíetí NI. a N2. — 11) Přidáno v B.: „no- cet“. Kromě průpovídky nadepsané vyjádřena tu ještě jedna: „Maledicus ne eſto“, jak se čte v U2., N°., N°. a B. — 12) V NI. zní tento odstavec takto: Uaruí ſie lży novin take — Drž ſie pwdy wſelikake. — 13) nenij prawey wiry B.
Strana 202
202 Kato. Nebud czlowek zlorzyeczeny, Acz chczeſſ byty bohem czteny.1) 31. Exiftimacionem. 2) Myey do kazdeho domnyenye, Zle y dobre vczynenye.3) 32. Eq(u)um iudica. Podle prawdy4) any5) zloſty Neſud, gyedno 6) po myloſty. 61* 33. Confultus esto. Vmyeyg kazdemu radyty, Ktoz tebe bude proſyty. 34. Virtutibus 7) utere. Myeyg czeſt, nrawy8) wzdy przy ſobye, Acz chczeff czty dobyty ſobye. 35. Tro(c)o lude, aleam fuge. Ktoz chcze, chwyly kratye,9) hraty, vez ſye ſſemrhu 11) metaty. 10) 1) Za cztyeny, jak se čte v U2., Nr., N2. a B. — 2) Vy- necháno „retine“, jak se čte v U2., Nr., N2. a B. — 3) Za vczynyenye. V N2. následují ještě dva verše: „Neb newiefs geho myſſlenye - Zlehi czzili dobre ma ſwiedomye“. — 4) Uedle praua NI.; Podle prawa N2. — 5) Snad za a ne; a ne podle B. — 6) ale U2.; gedne N2.; gednoho B. — 7) Virtute U2., NI. a N2. — 3) cztne mrawy N2.; wdy, jakož často i jinde v U2.; wzdy vynecháno v B. — 9) kratye vy- necháno v B. — 10) chwile kratye ghraty U2.; Chceſſh chwili kratiti N2. — 11) ſſemirhu U2.; ſſamrhu N2. a B.
202 Kato. Nebud czlowek zlorzyeczeny, Acz chczeſſ byty bohem czteny.1) 31. Exiftimacionem. 2) Myey do kazdeho domnyenye, Zle y dobre vczynenye.3) 32. Eq(u)um iudica. Podle prawdy4) any5) zloſty Neſud, gyedno 6) po myloſty. 61* 33. Confultus esto. Vmyeyg kazdemu radyty, Ktoz tebe bude proſyty. 34. Virtutibus 7) utere. Myeyg czeſt, nrawy8) wzdy przy ſobye, Acz chczeff czty dobyty ſobye. 35. Tro(c)o lude, aleam fuge. Ktoz chcze, chwyly kratye,9) hraty, vez ſye ſſemrhu 11) metaty. 10) 1) Za cztyeny, jak se čte v U2., Nr., N2. a B. — 2) Vy- necháno „retine“, jak se čte v U2., Nr., N2. a B. — 3) Za vczynyenye. V N2. následují ještě dva verše: „Neb newiefs geho myſſlenye - Zlehi czzili dobre ma ſwiedomye“. — 4) Uedle praua NI.; Podle prawa N2. — 5) Snad za a ne; a ne podle B. — 6) ale U2.; gedne N2.; gednoho B. — 7) Virtute U2., NI. a N2. — 3) cztne mrawy N2.; wdy, jakož často i jinde v U2.; wzdy vynecháno v B. — 9) kratye vy- necháno v B. — 10) chwile kratye ghraty U2.; Chceſſh chwili kratiti N2. — 11) ſſemirhu U2.; ſſamrhu N2. a B.
Strana 203
Kato. 203 Koſtek, wrchczabuow 1) choway ſye Y 2) kazde hry3) oſtrzyehay ſye. 36. Iracundiam tempera. Vdalyt ſye 4) rozhnyewaty,5) Obmyekczy ſye, tot dam 6) znaty. 7) 37. Nil arbitrio virium feceris. Do ſbozye, do 8) ſwe ſyly Nevfay, tot9) czynye wyly. 38. Patere legem. 10) 11) Acz gſy ſam komu czo vczynyl, Trp prawo, genz 12) gſy ſam zwolyl. 39. Accepti beneficii memor efto. Ktoz 13) vczyny czo dobreho, Myey wzdy na pamyety gyeho. 1) a wrczabow N°. — 2) A B. — 3) ghry U2.; Y gynych ſye her oſtrziehay N2. — 4) ſye koho B. — 5) Místo násle- dujícího verše čteme v N°.: „Neb neſluſſnye komu lati — Razit ſwoy hnyew chutnye obmyekczi - Neb ſe zlich ſlow dogdeſs ſeczzi". — 6) Za day ; day to U2.; obmiekcze... dawam B. — 7) Obmíekež vmyfl nerod latí N°. — 8) Za a do, jak se čte v U2„ NI. a B.; Dobrzie a do N2. — 9) Kazzdy neufay to N2.; Nevffay nizadne chwily B. — 10) Tu vynechán do- datek: „quam ipſe tuleris“, jak se čte v NI. a B.— 11) Acz ſy komu ſam vſkodil U2. a B.; Acž ſy komu czo vſkodil N°.; Gſſili komu ſam vſſkodil N2. — 12) gež NI.; nebs ho ſam dobyl N°. — 13) Ktot Nl.; Ktožt N°.; Kdofft B.
Kato. 203 Koſtek, wrchczabuow 1) choway ſye Y 2) kazde hry3) oſtrzyehay ſye. 36. Iracundiam tempera. Vdalyt ſye 4) rozhnyewaty,5) Obmyekczy ſye, tot dam 6) znaty. 7) 37. Nil arbitrio virium feceris. Do ſbozye, do 8) ſwe ſyly Nevfay, tot9) czynye wyly. 38. Patere legem. 10) 11) Acz gſy ſam komu czo vczynyl, Trp prawo, genz 12) gſy ſam zwolyl. 39. Accepti beneficii memor efto. Ktoz 13) vczyny czo dobreho, Myey wzdy na pamyety gyeho. 1) a wrczabow N°. — 2) A B. — 3) ghry U2.; Y gynych ſye her oſtrziehay N2. — 4) ſye koho B. — 5) Místo násle- dujícího verše čteme v N°.: „Neb neſluſſnye komu lati — Razit ſwoy hnyew chutnye obmyekczi - Neb ſe zlich ſlow dogdeſs ſeczzi". — 6) Za day ; day to U2.; obmiekcze... dawam B. — 7) Obmíekež vmyfl nerod latí N°. — 8) Za a do, jak se čte v U2„ NI. a B.; Dobrzie a do N2. — 9) Kazzdy neufay to N2.; Nevffay nizadne chwily B. — 10) Tu vynechán do- datek: „quam ipſe tuleris“, jak se čte v NI. a B.— 11) Acz ſy komu ſam vſkodil U2. a B.; Acž ſy komu czo vſkodil N°.; Gſſili komu ſam vſſkodil N2. — 12) gež NI.; nebs ho ſam dobyl N°. — 13) Ktot Nl.; Ktožt N°.; Kdofft B.
Strana 204
204 Kato. 40. Minime 1) iudica. Neſud ezaſto, totye 2) znamenye Twey 3) duſſy na4) zatraczenye. 41. Aliena noli concupiſcere. Czyzyeho ſbozye6) nezaday,7) Anyz gyneho 8) ſſkody hleday. 61° 42. Coniugem ama.3) Myluy wyernye zenu ſwogy, Acz chczeſ byty przy 10) pokogy. 43. Pauca in conuiuio loquere. Prawyt: 11) wſſyelykeho czaſſu Mluw 12) malo przy kazdem kwaſſu. 44. Iſtud 13) ftude agere, quod iuftum eft.11) Vez ſye prawye wzdy prawyty, 15) 16) Acz chczeff duffye nezczrnyty. 1) Neminem U2. — 2) tot U2.; Neſud tot B. — 3) Twe B. — 1) Twe duſſy zatraczenye U2. — 5) Verše tohoto od- stavce znějí v N. takto: „Nepoſuzug y žadneho - Ni do- breho ní hrzieſne"“, a v N2.: „Zbaw ſye ſudu kudy možeſs - Tady ſwe duſſi ſpomožeſs“. — 6) ſobye U2. — 7) nehledai NI. — 3) Any gyne U2.; Ni gineho N°. a N°.; geho fſkody zaday B. — 9) Tento odstavec vynechán v B. — 10) v NI. — 11) Prawimt B. — 12) Mluwyz U2. — 13) Illud N. a N°.; Iftud ftudere age B. — 14) Tu opět v češtině vyjádřena ještě jedna propovídka: „libenter amorem ferto", jak se čte v U2., Nr., N2. a B. — 15) wdy czynyty U2.; wždý cžíníti Nr, N2. a B. — 16) nezatratiti N2.; Acz chczefſe nezatratytij B.; Za tím jsou v U2. následující verše: „Neb chczeſly mudrym muzem ſluty - Day mnohe rzeczy mymo ſye pluty - Newyera wyeru klama - Wſak wyera newyeru lama".
204 Kato. 40. Minime 1) iudica. Neſud ezaſto, totye 2) znamenye Twey 3) duſſy na4) zatraczenye. 41. Aliena noli concupiſcere. Czyzyeho ſbozye6) nezaday,7) Anyz gyneho 8) ſſkody hleday. 61° 42. Coniugem ama.3) Myluy wyernye zenu ſwogy, Acz chczeſ byty przy 10) pokogy. 43. Pauca in conuiuio loquere. Prawyt: 11) wſſyelykeho czaſſu Mluw 12) malo przy kazdem kwaſſu. 44. Iſtud 13) ftude agere, quod iuftum eft.11) Vez ſye prawye wzdy prawyty, 15) 16) Acz chczeff duffye nezczrnyty. 1) Neminem U2. — 2) tot U2.; Neſud tot B. — 3) Twe B. — 1) Twe duſſy zatraczenye U2. — 5) Verše tohoto od- stavce znějí v N. takto: „Nepoſuzug y žadneho - Ni do- breho ní hrzieſne"“, a v N2.: „Zbaw ſye ſudu kudy možeſs - Tady ſwe duſſi ſpomožeſs“. — 6) ſobye U2. — 7) nehledai NI. — 3) Any gyne U2.; Ni gineho N°. a N°.; geho fſkody zaday B. — 9) Tento odstavec vynechán v B. — 10) v NI. — 11) Prawimt B. — 12) Mluwyz U2. — 13) Illud N. a N°.; Iftud ftudere age B. — 14) Tu opět v češtině vyjádřena ještě jedna propovídka: „libenter amorem ferto", jak se čte v U2., Nr., N2. a B. — 15) wdy czynyty U2.; wždý cžíníti Nr, N2. a B. — 16) nezatratiti N2.; Acz chczefſe nezatratytij B.; Za tím jsou v U2. následující verše: „Neb chczeſly mudrym muzem ſluty - Day mnohe rzeczy mymo ſye pluty - Newyera wyeru klama - Wſak wyera newyeru lama".
Strana 205
Kato. 205 Mylug rad, ktoz 1) tye myluge, Tebe we wſſyem 2) naſleduge.3) (Liber I.)3) (Religio.) 5) 1 SI deus eft animus, nobis ut carmina dicunt, Hic tibi precipue fit pura mente colendus. Ponowadz 6) gyeft wſſyemohuczy Buoh na wyeky wzdy buduczy, Yakz nam pyſma7) wſſyelykake Swyedczy, vczy k tomu 8) take, Toho ſluſſye naprzyed cztyty, Gyſtu 10) myſly wzdy chwalyty. I, Temperancia. 1. 2 Plus (v)igila ſemper: ne ſompno deditus eſto; Nam diuturna quies viciis alimenta miniſtrat. Bdy wzdy wyecze, 11) ſtrzyez ſye ſpanye, Drz ſye raneho wſtawanye, 1) kto U2.; toho ktož N°.; toho rad ktoz B. — 2) ve cztnem N°. — 3) Zbaw ſye toho ktož tie zprawuge N°. — 1) Vynecháno; Capitolum II. NI. — 5) Vynecháno a doplněno dle U2. a N°. — 6) Ponyewadz U2., NI., N°. a B. — 7) Za piſmo, jak se čte v U2., N2. a B.; Iakoz piſmo N . — 8) Suiedcžíj k tomu rozumu Nl.; rozum k tomu N°. — 9) Za následující dva verše jsou v N2. tyto: „Tomu ſye mame naiprw modliti — Drzewe neżli budem czo czziniti - Czziſtu proſbu wzdawa- gice - Gey nade wſſe mylugieze - Potom miluy bližnyeho ſweho - Tak ſprawnye yako ſye ſameho.“ — 10) Za czyſtu, jak se čte v NI. a B.; S czyſtu U2. — 11) wyecze vynecháno v U2. a vzdy v B.
Kato. 205 Mylug rad, ktoz 1) tye myluge, Tebe we wſſyem 2) naſleduge.3) (Liber I.)3) (Religio.) 5) 1 SI deus eft animus, nobis ut carmina dicunt, Hic tibi precipue fit pura mente colendus. Ponowadz 6) gyeft wſſyemohuczy Buoh na wyeky wzdy buduczy, Yakz nam pyſma7) wſſyelykake Swyedczy, vczy k tomu 8) take, Toho ſluſſye naprzyed cztyty, Gyſtu 10) myſly wzdy chwalyty. I, Temperancia. 1. 2 Plus (v)igila ſemper: ne ſompno deditus eſto; Nam diuturna quies viciis alimenta miniſtrat. Bdy wzdy wyecze, 11) ſtrzyez ſye ſpanye, Drz ſye raneho wſtawanye, 1) kto U2.; toho ktož N°.; toho rad ktoz B. — 2) ve cztnem N°. — 3) Zbaw ſye toho ktož tie zprawuge N°. — 1) Vynecháno; Capitolum II. NI. — 5) Vynecháno a doplněno dle U2. a N°. — 6) Ponyewadz U2., NI., N°. a B. — 7) Za piſmo, jak se čte v U2., N2. a B.; Iakoz piſmo N . — 8) Suiedcžíj k tomu rozumu Nl.; rozum k tomu N°. — 9) Za následující dva verše jsou v N2. tyto: „Tomu ſye mame naiprw modliti — Drzewe neżli budem czo czziniti - Czziſtu proſbu wzdawa- gice - Gey nade wſſe mylugieze - Potom miluy bližnyeho ſweho - Tak ſprawnye yako ſye ſameho.“ — 10) Za czyſtu, jak se čte v NI. a B.; S czyſtu U2. — 11) wyecze vynecháno v U2. a vzdy v B.
Strana 206
206 Kato. Acz chczeſſ myety zywot zdrawy, Nebot 1) myſtr katho 2) prawy: Ktoz ſye wſtaty oblenuge, Krmye hrzyechuom3) przyprawugye. Ktoz ſye chcze pamatowaty.4) 62 Prudencia. 1. 3 Virtutem primam puto 5) effe, compeſcere linguam: Proximus ille deo eft 6), qui feit racione tacere. Ktoz ſye chcze pamatowaty, Ze 7) ſwoy yazyk vkazaty 8) Ten9) ma przyemnoho 19) cznoſty, Dobrych 11) nrawuow przyelyff doſty. Nayblyzy 12) ten bohu bywa, Ktoz, przyemlczy, 13) czty dobywa. Fortitudo. 1. 4 Sperne repugnando tibi tu contrarius effe: Conueniet nulli, qui ſecum diffidet ipfe. Nebud nykdy proty 11) ſobye, Myeyg my�l 15) gyednu 16) wzdy przy ſobye, 17) 1) Neb NI.; Nebt N°. — 2) takto U2.; katho takto N°. a N°.; katho tak B. — 3) Krmi hrziechuow B. — 4) Pře- pisovačem tento verš chybně dvakráte psán; patří teprv do následujícího odstavce. — 5) Za eſse puta. — 6) Vynecháno „eft“ v U2. a N°. — 7) A N°., N°. a B. — 3) vkrotiti N°. a B. — 9) Snad za Muoz, ten; Moz ten U2.; Tent B. — 10) prziels mnoho NI.; Ten myewa wždy mnoho N°. — 11) y dobrich N°.; przilyſs mrawuow mno° doſtij B. — 12) Naibližfíj N°.; Nayblizſſi bohu N°. — 13) Za przyemlczye, jak se čte v N°. a N°.; przemlezy a B. — 11) ſam proti B. — 13) ſmyſl B. — 16) dobru N°. — 17) Tot ya wiernye razi tobye N°.
206 Kato. Acz chczeſſ myety zywot zdrawy, Nebot 1) myſtr katho 2) prawy: Ktoz ſye wſtaty oblenuge, Krmye hrzyechuom3) przyprawugye. Ktoz ſye chcze pamatowaty.4) 62 Prudencia. 1. 3 Virtutem primam puto 5) effe, compeſcere linguam: Proximus ille deo eft 6), qui feit racione tacere. Ktoz ſye chcze pamatowaty, Ze 7) ſwoy yazyk vkazaty 8) Ten9) ma przyemnoho 19) cznoſty, Dobrych 11) nrawuow przyelyff doſty. Nayblyzy 12) ten bohu bywa, Ktoz, przyemlczy, 13) czty dobywa. Fortitudo. 1. 4 Sperne repugnando tibi tu contrarius effe: Conueniet nulli, qui ſecum diffidet ipfe. Nebud nykdy proty 11) ſobye, Myeyg my�l 15) gyednu 16) wzdy przy ſobye, 17) 1) Neb NI.; Nebt N°. — 2) takto U2.; katho takto N°. a N°.; katho tak B. — 3) Krmi hrziechuow B. — 4) Pře- pisovačem tento verš chybně dvakráte psán; patří teprv do následujícího odstavce. — 5) Za eſse puta. — 6) Vynecháno „eft“ v U2. a N°. — 7) A N°., N°. a B. — 3) vkrotiti N°. a B. — 9) Snad za Muoz, ten; Moz ten U2.; Tent B. — 10) prziels mnoho NI.; Ten myewa wždy mnoho N°. — 11) y dobrich N°.; przilyſs mrawuow mno° doſtij B. — 12) Naibližfíj N°.; Nayblizſſi bohu N°. — 13) Za przyemlczye, jak se čte v N°. a N°.; przemlezy a B. — 11) ſam proti B. — 13) ſmyſl B. — 16) dobru N°. — 17) Tot ya wiernye razi tobye N°.
Strana 207
Kato. 207 Nebot ſye ten nykomemu 1) Nehody czlowek2) gynemu, Ktoz ſwu myſly3) ſyem y tam toczy; 4) Spyeſſet zle nez dobrzye kroczy.5) 4) Providencia. 1, 5 Si vitam inſpicias hominum, fi denique mores, Cum culpas alios: nemo fine crimine viuit. Vdalit ſye znamenaty, Czyzye hrzyechy zprawowaty, Y 6) gych nrawy, kto czo czyny, Wyz7) to, ze8) tye twuoy hrzyech wyny ; Budet podobne9) to k ſmyechu, Neb 10) nenye nykto 11) bez hrzyechu. Prudencia. 1, 6 Que nocitura tenes, quamuis fit 12) cara, relinque; Vtilitas opibus preponi tempore debet. Maſſly w domu laſkaweho 13) Nebo 14) gynde czo myleho, 1) Nebo .. . nikomu B. — 2) czlowyeku U2., N2. a B. — 3) myſl B. — 4) czoczy U2.; ſem tam toczij N°. — 5) Spieſt ve zlee než w dobre wkroczij NI.; Spyeſſe ... N°.; Spiſſe we zle nezly v dobre kroczij B. — 6) A B. — 7) Wyez U2.; Viez to NI. a N2. — 8) zet U2. a N2.; Wiez ziet B. — 9) po- dobno U2., NI. a B. — 10) Nebt U2., Nr. a N2.; Nebot B. — 11) žadný NI.; nyktozz N2.; nizadny B. — 12) Za fint, jak se čte v U2, N. a B. — 13) czo laſkaweho N2. Před tímto veršem čte se v B. šest jiných, které byly již výše: „Ktoz ſie chcze pamatowati - - ktoz przemlczi a czti dobywa." — 14) Neb N°.
Kato. 207 Nebot ſye ten nykomemu 1) Nehody czlowek2) gynemu, Ktoz ſwu myſly3) ſyem y tam toczy; 4) Spyeſſet zle nez dobrzye kroczy.5) 4) Providencia. 1, 5 Si vitam inſpicias hominum, fi denique mores, Cum culpas alios: nemo fine crimine viuit. Vdalit ſye znamenaty, Czyzye hrzyechy zprawowaty, Y 6) gych nrawy, kto czo czyny, Wyz7) to, ze8) tye twuoy hrzyech wyny ; Budet podobne9) to k ſmyechu, Neb 10) nenye nykto 11) bez hrzyechu. Prudencia. 1, 6 Que nocitura tenes, quamuis fit 12) cara, relinque; Vtilitas opibus preponi tempore debet. Maſſly w domu laſkaweho 13) Nebo 14) gynde czo myleho, 1) Nebo .. . nikomu B. — 2) czlowyeku U2., N2. a B. — 3) myſl B. — 4) czoczy U2.; ſem tam toczij N°. — 5) Spieſt ve zlee než w dobre wkroczij NI.; Spyeſſe ... N°.; Spiſſe we zle nezly v dobre kroczij B. — 6) A B. — 7) Wyez U2.; Viez to NI. a N2. — 8) zet U2. a N2.; Wiez ziet B. — 9) po- dobno U2., NI. a B. — 10) Nebt U2., Nr. a N2.; Nebot B. — 11) žadný NI.; nyktozz N2.; nizadny B. — 12) Za fint, jak se čte v U2, N. a B. — 13) czo laſkaweho N2. Před tímto veršem čte se v B. šest jiných, které byly již výše: „Ktoz ſie chcze pamatowati - - ktoz przemlczi a czti dobywa." — 14) Neb N°.
Strana 208
208 Kato. Puſt od toho, gyeſtlyt 1) ſſkodno A twey 2) duſſy neprzyhodno : Sluſſyet wezdy3) mymo 4) ſbozye Hledaty5) myloſty bozye. 62 Fortitudo. 1, 7 Conftans et lenis, ut res expoftulat, efto: Temporibus mores fapiens fine crimine mutat. Vſtawyczen, myekek take Bud, yakz 6) wely pyſmo wſſake, Neb mudri nepuſty?) hlaſu Naprazdno, awſſak przy czaſu Promyen 8) bez hrzyechu nrawy; Blazye mudrym,9) tot 10) va prawy. 11) Prudencia. 1, s Nil temere vxori de feruis crede querenti: Sepe etenim mulier, quem coniunx diligit, odit. Chczeſíly mudrym 12) muzem byty, Nerod zenye w tom 13) wyerzyty, Aczt 14) na ſluhy zalowaty Bude, chczefílý znamenaty, Zet na toho zena ſuge 15) Czaſto, kohoz muz myluge. 1) nebtie N°. — 2) twe U2., N°.. N°. a B. — 3) wzdyczky B. — 1) Nebt ſluſfie mymo wife N°. — 5) Hleday N°. — 6) yakzt N2. a B. — 7) newypuſti B. — 8) Za Promyeny, jak se čte v U2. a N°.; Promienij N°. — 9) mudremu N°. — 10) to U2.; tu yakzz prawi N°. — 11) giſtre prawim B. — 2) prawym U2. a N2.; pvym N . a B. — 13) w tom vyne- cháno v B. — 14) Acz U2., N°., N°. a B. — 15) fwuge U2.; Zet žena tomu neprzege N°.; Zzet zzena na to wzzdy ſnuge N°.; ziet ſie na to zena ſmiege B.
208 Kato. Puſt od toho, gyeſtlyt 1) ſſkodno A twey 2) duſſy neprzyhodno : Sluſſyet wezdy3) mymo 4) ſbozye Hledaty5) myloſty bozye. 62 Fortitudo. 1, 7 Conftans et lenis, ut res expoftulat, efto: Temporibus mores fapiens fine crimine mutat. Vſtawyczen, myekek take Bud, yakz 6) wely pyſmo wſſake, Neb mudri nepuſty?) hlaſu Naprazdno, awſſak przy czaſu Promyen 8) bez hrzyechu nrawy; Blazye mudrym,9) tot 10) va prawy. 11) Prudencia. 1, s Nil temere vxori de feruis crede querenti: Sepe etenim mulier, quem coniunx diligit, odit. Chczeſíly mudrym 12) muzem byty, Nerod zenye w tom 13) wyerzyty, Aczt 14) na ſluhy zalowaty Bude, chczefílý znamenaty, Zet na toho zena ſuge 15) Czaſto, kohoz muz myluge. 1) nebtie N°. — 2) twe U2., N°.. N°. a B. — 3) wzdyczky B. — 1) Nebt ſluſfie mymo wife N°. — 5) Hleday N°. — 6) yakzt N2. a B. — 7) newypuſti B. — 8) Za Promyeny, jak se čte v U2. a N°.; Promienij N°. — 9) mudremu N°. — 10) to U2.; tu yakzz prawi N°. — 11) giſtre prawim B. — 2) prawym U2. a N2.; pvym N . a B. — 13) w tom vyne- cháno v B. — 14) Acz U2., N°., N°. a B. — 15) fwuge U2.; Zet žena tomu neprzege N°.; Zzet zzena na to wzzdy ſnuge N°.; ziet ſie na to zena ſmiege B.
Strana 209
Kato. 209 Perleuerancia. 1, 9 Cumque mones aliquem, nec fe velit ille 1) moneri, Si tibi lit carus, noli defiftere ceptis. Kdyz treſkczeſſ przyetele ſweho Z uczynka nepodobneho, Ant 2) ſye nechcze ſam treſktaty Anyz 3) tebe 4) poſluchaty, Gyeftly5) przyetel, znamenaway, 6) Treſkczy gyey wzdy,7) neprzyeſtaway. (Prudencia.)8) I. 10 Contra verboſos noli contendere verbis: Sermo datur cunctis, animi fapiencia paucis.9) Proty blekotnemu 10) twrdye 11) Drz ſye, nemluw 12) mnoho hrdye, Acz on mlvwy czo 13) blaznywye, 14) Mlczye, drz ſye 15) wzdy w hotowye ; 16) 18) Kazdemu gyeſt 17) rzyecz poddana, Nekazdemu mudroſt dana. 19) *) ipſe U2. a B. — 2) An N°., N°. a B. — 3) Any U2., N°., N°. a B. — 4) take B. — 5) Geftht U2., Nl. a B. — 6) znamenaí Nr. a N2. — 7) Za wzdy jest a v NI; wzdy vynecháno v N2.; Trzeſczyz gey wzdy a B. — 8) Vynecháno a doplněno dle Ul. a U2. — 9) Tyto dva verše připsány po straně rubrikatorem. — 10) klewetnikom U1., U2., Ni. a N2.; klewetnym B. — 11) drzz ſye twrdie N2. — 12) Any proti ny mluw N°. — 13) Acz oni mluwi B. — 14) blaznouie NI. — 15) Stoy mlczze N°. — 16) Tento verš vynechán v B. — 17) ge U l. a U2. — 18) Každemut..... dana N°.; neb mno- hym gt rzecz podobna B. — 19) Nekaždemut gt mudroſt poddana N°.; Ale rzidkym mudroſt dana B. 14
Kato. 209 Perleuerancia. 1, 9 Cumque mones aliquem, nec fe velit ille 1) moneri, Si tibi lit carus, noli defiftere ceptis. Kdyz treſkczeſſ przyetele ſweho Z uczynka nepodobneho, Ant 2) ſye nechcze ſam treſktaty Anyz 3) tebe 4) poſluchaty, Gyeftly5) przyetel, znamenaway, 6) Treſkczy gyey wzdy,7) neprzyeſtaway. (Prudencia.)8) I. 10 Contra verboſos noli contendere verbis: Sermo datur cunctis, animi fapiencia paucis.9) Proty blekotnemu 10) twrdye 11) Drz ſye, nemluw 12) mnoho hrdye, Acz on mlvwy czo 13) blaznywye, 14) Mlczye, drz ſye 15) wzdy w hotowye ; 16) 18) Kazdemu gyeſt 17) rzyecz poddana, Nekazdemu mudroſt dana. 19) *) ipſe U2. a B. — 2) An N°., N°. a B. — 3) Any U2., N°., N°. a B. — 4) take B. — 5) Geftht U2., Nl. a B. — 6) znamenaí Nr. a N2. — 7) Za wzdy jest a v NI; wzdy vynecháno v N2.; Trzeſczyz gey wzdy a B. — 8) Vynecháno a doplněno dle Ul. a U2. — 9) Tyto dva verše připsány po straně rubrikatorem. — 10) klewetnikom U1., U2., Ni. a N2.; klewetnym B. — 11) drzz ſye twrdie N2. — 12) Any proti ny mluw N°. — 13) Acz oni mluwi B. — 14) blaznouie NI. — 15) Stoy mlczze N°. — 16) Tento verš vynechán v B. — 17) ge U l. a U2. — 18) Každemut..... dana N°.; neb mno- hym gt rzecz podobna B. — 19) Nekaždemut gt mudroſt poddana N°.; Ale rzidkym mudroſt dana B. 14
Strana 210
210 Kato. P(i)etas. 1, 11 Dilige fic alios, ut fis tibi carus amicus: Sic bonus eſto bonis, ne te mala dampna ſequantur. 63" Myluyg czloweka gyneho Sebe 1) wyſſe nykoheho, Nade wſſye bud przyetel 2) ſobye. At neprzyde ſſkoda tobye, Nebt3) ktoz wyſſe czo4) myluge, Czaſto5) gyey ſſkoda zbuzuge. Prudencia. 1. 12 Rumores fuge, ne incipias nouus auctor haberi ; Nam nulli tacuiffe nocet, nocet elfe 7) locutum. Strzyez ſye baſny, rzyeczy8) nowych. K tomu nowyn nepodobnych: Nykomemu neb mlczenye, 10) Sſkody czaſte 11) promlvwenye. 13) Ktoz nowyny czaſte prawy, Czaſto na lzy ſye 14) oſtawy. 12) 1) Ale ſebe N°. — 2) przyetl U2. Nejen zde, ale stále v nom. sing. psáno przyetl v U2. — 3) Neb U°., U°., N°.. N°. a B. — 4) koho B. — 5) Czaſtot U2. a N°. — 6) wzbu- zuge U., U2. a N°.; ſmuczuge NI. a B. — 7) eſſe po straně připsáno. — 3) hrzyeczy U2.; y rzieczzy N2. — 9) rzeczy blazniwych B. — 10) Snad za Neb nykomemu; mlczety U. a U2.; Nebt mlczzenye nenye ſſkoda N°. — 11) yako czaſte B. — 12) czaſto promluwiti U. a U2.; Ale z mluwenye bywa ſwada N°. — 13) cžaſto prawíj N; A take kto mnoho nowin prawi N°.; Ten ktoz rad nowiny prawij B.— 14) Czaltot ſre we lzy B.
210 Kato. P(i)etas. 1, 11 Dilige fic alios, ut fis tibi carus amicus: Sic bonus eſto bonis, ne te mala dampna ſequantur. 63" Myluyg czloweka gyneho Sebe 1) wyſſe nykoheho, Nade wſſye bud przyetel 2) ſobye. At neprzyde ſſkoda tobye, Nebt3) ktoz wyſſe czo4) myluge, Czaſto5) gyey ſſkoda zbuzuge. Prudencia. 1. 12 Rumores fuge, ne incipias nouus auctor haberi ; Nam nulli tacuiffe nocet, nocet elfe 7) locutum. Strzyez ſye baſny, rzyeczy8) nowych. K tomu nowyn nepodobnych: Nykomemu neb mlczenye, 10) Sſkody czaſte 11) promlvwenye. 13) Ktoz nowyny czaſte prawy, Czaſto na lzy ſye 14) oſtawy. 12) 1) Ale ſebe N°. — 2) przyetl U2. Nejen zde, ale stále v nom. sing. psáno przyetl v U2. — 3) Neb U°., U°., N°.. N°. a B. — 4) koho B. — 5) Czaſtot U2. a N°. — 6) wzbu- zuge U., U2. a N°.; ſmuczuge NI. a B. — 7) eſſe po straně připsáno. — 3) hrzyeczy U2.; y rzieczzy N2. — 9) rzeczy blazniwych B. — 10) Snad za Neb nykomemu; mlczety U. a U2.; Nebt mlczzenye nenye ſſkoda N°. — 11) yako czaſte B. — 12) czaſto promluwiti U. a U2.; Ale z mluwenye bywa ſwada N°. — 13) cžaſto prawíj N; A take kto mnoho nowin prawi N°.; Ten ktoz rad nowiny prawij B.— 14) Czaltot ſre we lzy B.
Strana 211
Kato. 211 Memoria. 1, 13 Rem tibi promiſſam certam 1) promittere noli: Raro 2) fides ideo eft, quia multi multa lo(qu)untur. Czo3) ktery4) ſlyby kteremu,5) Neſlybuyg toho gynemu, 6) Donydz") nemaſſ gyſtye w ruku; Choway ſye Izyweho kluku,s) Nebt9) mnohy ſlybuge 10) mnoho, Czrt gyey vdaw,11) ſtrzyez ſye toho. Intelligencia. I, 14. Cum te aliquis laudat, iudex tuus elfe memento: Plus aliis de te, quam tu tibi credere noli. Znamenay, kdyz tye kto ch aly, Bud ſam ſebe 12) ſudczy 13) w taly, Nebt 15) to przyeczaſto bywa, Tohot hlupy zle vzywa; Wyerz lepe ſobye nez 16) zlemu 17) Pochlebnyku wſſyelykemu. 18) 14 1) cetera B. — 2) Za Rara, jak se čte v U., U2., N°. a B. — 3) Czoz U2., N1. a N2. — 4) kto N2. — 5) Slybenu wiecz maſſly mieti B. — 6) Gyſtu by gmiel nerod mietj B. — 7) Donyzd U2.; Donyż N2. a B. — 8) Za hluku, jak v N°.; krzyweho hluku N2. a B. — 9) Neb U., U2. a N°. — 10) Nebot mnozy ſlibugij B. — 11) Nechce dati N2.; Buoh ho polepſſs B. — 12) ſobie N., B. a N2. — 13) fudczie Ul., U2., N°., N°. a B. — 14) mily N°. — 15) Za Nebot, jak se čte v U., NI. a N°.; Nebo U2.; Neb B. — 16) lep ſobie nezli N°. — 17) gynemu N°.; nezly ginev B. — 18) nevier- nemu N°. a B.
Kato. 211 Memoria. 1, 13 Rem tibi promiſſam certam 1) promittere noli: Raro 2) fides ideo eft, quia multi multa lo(qu)untur. Czo3) ktery4) ſlyby kteremu,5) Neſlybuyg toho gynemu, 6) Donydz") nemaſſ gyſtye w ruku; Choway ſye Izyweho kluku,s) Nebt9) mnohy ſlybuge 10) mnoho, Czrt gyey vdaw,11) ſtrzyez ſye toho. Intelligencia. I, 14. Cum te aliquis laudat, iudex tuus elfe memento: Plus aliis de te, quam tu tibi credere noli. Znamenay, kdyz tye kto ch aly, Bud ſam ſebe 12) ſudczy 13) w taly, Nebt 15) to przyeczaſto bywa, Tohot hlupy zle vzywa; Wyerz lepe ſobye nez 16) zlemu 17) Pochlebnyku wſſyelykemu. 18) 14 1) cetera B. — 2) Za Rara, jak se čte v U., U2., N°. a B. — 3) Czoz U2., N1. a N2. — 4) kto N2. — 5) Slybenu wiecz maſſly mieti B. — 6) Gyſtu by gmiel nerod mietj B. — 7) Donyzd U2.; Donyż N2. a B. — 8) Za hluku, jak v N°.; krzyweho hluku N2. a B. — 9) Neb U., U2. a N°. — 10) Nebot mnozy ſlibugij B. — 11) Nechce dati N2.; Buoh ho polepſſs B. — 12) ſobie N., B. a N2. — 13) fudczie Ul., U2., N°., N°. a B. — 14) mily N°. — 15) Za Nebot, jak se čte v U., NI. a N°.; Nebo U2.; Neb B. — 16) lep ſobie nezli N°. — 17) gynemu N°.; nezly ginev B. — 18) nevier- nemu N°. a B.
Strana 212
212 Kato. Veritas. 1, 15 Officium alterius multis narrare memento, Atque, aliis 1) cum tu benefeceris ipfe, fileto. 63" Pomny wzdy chwalyty toho, Ktoz2) zgyewuge przyezny mnoho; Pakly vczynyſſ gynemu3) Czo dobreho kteremu, 4) Nerod toho zprawowaty, Anyz5) o tom chlubnye baty. Memoria. 1. 16 Multorum cum facta fenex et dicta recenfes, Fac tibi ſuccurrant, iuuenis que feceris ipfe. Dywy 6) ſye do ſtarych lydy, Kakt7) gych ſmyſls) na tom bludy, Mladych ſkutky zet zprawugy A gych czyny obnowugy,9) A na to nechtye 10) pomnyety, Czo 11) pachali, bywffe dyety. Kdez taynye ſfepczy netbay 13) 1) aliis de te U. a U2. — 2) Ktožt N°.; Ktot B. — 3) A pakli czzaſu ktereho N2.; bliznimu B. Počínaje tímto veršem vynecháno vše v rukopise B. až do druhého verše od- stavce 30.: "Turpe eft doctori, cum culpa redarguit ipsum.“— *) Za nyekteremu, jak se čte v N°.; Vezziniſs komu czo do- breho N2. — 5) Any Ul. a U2. — 6) Dywim Ul., U2., N°. a N2. — 7) Kterak Ul., NI. a N°.; Kterakt U2. — s) myſl N2. — 9) Za tím v N2. verš přidán: A ſamy przi ſobie gie magi. — 10) Na to nechtie nicz N°. — 11) Czo gſu N2. — 12) Psáno chybně zde, neb patří do následujícího odstavce.
212 Kato. Veritas. 1, 15 Officium alterius multis narrare memento, Atque, aliis 1) cum tu benefeceris ipfe, fileto. 63" Pomny wzdy chwalyty toho, Ktoz2) zgyewuge przyezny mnoho; Pakly vczynyſſ gynemu3) Czo dobreho kteremu, 4) Nerod toho zprawowaty, Anyz5) o tom chlubnye baty. Memoria. 1. 16 Multorum cum facta fenex et dicta recenfes, Fac tibi ſuccurrant, iuuenis que feceris ipfe. Dywy 6) ſye do ſtarych lydy, Kakt7) gych ſmyſls) na tom bludy, Mladych ſkutky zet zprawugy A gych czyny obnowugy,9) A na to nechtye 10) pomnyety, Czo 11) pachali, bywffe dyety. Kdez taynye ſfepczy netbay 13) 1) aliis de te U. a U2. — 2) Ktožt N°.; Ktot B. — 3) A pakli czzaſu ktereho N2.; bliznimu B. Počínaje tímto veršem vynecháno vše v rukopise B. až do druhého verše od- stavce 30.: "Turpe eft doctori, cum culpa redarguit ipsum.“— *) Za nyekteremu, jak se čte v N°.; Vezziniſs komu czo do- breho N2. — 5) Any Ul. a U2. — 6) Dywim Ul., U2., N°. a N2. — 7) Kterak Ul., NI. a N°.; Kterakt U2. — s) myſl N2. — 9) Za tím v N2. verš přidán: A ſamy przi ſobie gie magi. — 10) Na to nechtie nicz N°. — 11) Czo gſu N2. — 12) Psáno chybně zde, neb patří do následujícího odstavce.
Strana 213
Kato. 213 Prudencia. I, 17 Ne cures, fi quis tacito fermone loquatur: Conſcius ipſe ſibi 1) de ſe putat omnia dici. Kdez 2) taynye ſfepczy, netbay Any ſye na to welmy ptay. Wynny mny, by gyey myenyly3) A o nyem, ſſepczycz, mlvwyly; Lecz 4) krzyw, lecz praw wzdal ſye toho, Nehled na ſſeptaky mnoho. Providencia. I, 18 Cum fueris felix, que funt aduerfa, caueto; Non eodem curfu reſpondent vltima primis. Kdyz budeſf naywyecze myety Sfteftye, zet buoh bude przyety, Strzyez ſye czaſu neſſczaſtneho, Swemu ſſczeſty protywneho ; Nebot5) nelzye prwe wyeczy 6) S poſledny7) wzdy rownye8) teczy.9) 64" Memoria. 1, 19 Cum dubia et fragilis vita fit nobis 10) tributa, In mortem alterius ſpem tu tibi ponere noli. Ponowadz 11) gyeſt prokni 12) czlowek Smrtedlny, 13) yakz 14) ſwyedczy 15) wyek, 1) ſui NI. — 2) Za Kdezto, jak se čte v Ul., U2., N°. a N°. — 3) byt gei vinili NI. — 4) Aczzś N°. — 5) Neb U. a U2.; Nebo N2. — 6) wyety U1. a U2. — 7) S poledne Ul. a U2. — 8) za gedno NI. — 9) koty Ul. a U2. — 10) Správně: ſit nobis vita. — 11) Ponyewadz Ul., U2., NI. a N2. — 12) prekny U2.; krzehek NI.; krziehek wſſeliky N2. — 13) Smrtedlen Ul. a U2. — 14) Snad za Iakoz; yakzto Ul.; yakozto U2. — 15) Iakož [Iakzto N2.] ſuiedcžíj nam tento N°.
Kato. 213 Prudencia. I, 17 Ne cures, fi quis tacito fermone loquatur: Conſcius ipſe ſibi 1) de ſe putat omnia dici. Kdez 2) taynye ſfepczy, netbay Any ſye na to welmy ptay. Wynny mny, by gyey myenyly3) A o nyem, ſſepczycz, mlvwyly; Lecz 4) krzyw, lecz praw wzdal ſye toho, Nehled na ſſeptaky mnoho. Providencia. I, 18 Cum fueris felix, que funt aduerfa, caueto; Non eodem curfu reſpondent vltima primis. Kdyz budeſf naywyecze myety Sfteftye, zet buoh bude przyety, Strzyez ſye czaſu neſſczaſtneho, Swemu ſſczeſty protywneho ; Nebot5) nelzye prwe wyeczy 6) S poſledny7) wzdy rownye8) teczy.9) 64" Memoria. 1, 19 Cum dubia et fragilis vita fit nobis 10) tributa, In mortem alterius ſpem tu tibi ponere noli. Ponowadz 11) gyeſt prokni 12) czlowek Smrtedlny, 13) yakz 14) ſwyedczy 15) wyek, 1) ſui NI. — 2) Za Kdezto, jak se čte v Ul., U2., N°. a N°. — 3) byt gei vinili NI. — 4) Aczzś N°. — 5) Neb U. a U2.; Nebo N2. — 6) wyety U1. a U2. — 7) S poledne Ul. a U2. — 8) za gedno NI. — 9) koty Ul. a U2. — 10) Správně: ſit nobis vita. — 11) Ponyewadz Ul., U2., NI. a N2. — 12) prekny U2.; krzehek NI.; krziehek wſſeliky N2. — 13) Smrtedlen Ul. a U2. — 14) Snad za Iakoz; yakzto Ul.; yakozto U2. — 15) Iakož [Iakzto N2.] ſuiedcžíj nam tento N°.
Strana 214
214 Kato. Nerod nadyegye czynyty, By 1) gyneho 2) ſbozye zyty Chtyel; to moze kazdy3) znaty, Y zadnemu 4) ſmrt nenye5) maty. Gracia. 1, 20 Exiguum munus cum dat tibi pauper amicus, Accipito placi(d)e pleneque 6) laudare memento.3) Kdyz tye ſproſtny8) chudy przyetel ſproſtnym Obdarzy darem myſtnym,2) Przyetele 10) neotluczuge, Przygmy myle a, dyekugye, Chwal wzdy, czoz muoz byty, toho, Nez ot gynych 11) przyelyſſ mnoho. Paciencia. 1. 21 Infantem nudum cum te natura creauit, Paupertatis (o)nus pacienter ferre memento. Kdyz gyeſt tak 12) od przyrozenye A ot naſfyeho 13) ſtworzenye, 14) Ze ſye czlowek nah narody, Acz 15) kdy chudoba vſſkody, 1) Ní NI. a N°. — 2) cizeho N°. — 3) Ktož chce každy može NI.; Neb to mož kazzdy N2. — 4) Kazdemu N! — 5) Zze ſmrt nenye každemu N°. — 6) Za plene et. — 7) Toto slovo vynecháno v U2. — 3) Rubrikatorem přeškrtnuto. — 9) Za myloſtnym, jak se čte v U°. a U2.; darkem miloſtnym NI.; miloftywym N°. — 10) Przietelcze U, U2. a N°. — 11) gineho N°. — 12) to N°. a N°. — 13) bozieho N°.; A do- breho N°. — 14) vrody N°. — 15) Acżt N°.
214 Kato. Nerod nadyegye czynyty, By 1) gyneho 2) ſbozye zyty Chtyel; to moze kazdy3) znaty, Y zadnemu 4) ſmrt nenye5) maty. Gracia. 1, 20 Exiguum munus cum dat tibi pauper amicus, Accipito placi(d)e pleneque 6) laudare memento.3) Kdyz tye ſproſtny8) chudy przyetel ſproſtnym Obdarzy darem myſtnym,2) Przyetele 10) neotluczuge, Przygmy myle a, dyekugye, Chwal wzdy, czoz muoz byty, toho, Nez ot gynych 11) przyelyſſ mnoho. Paciencia. 1. 21 Infantem nudum cum te natura creauit, Paupertatis (o)nus pacienter ferre memento. Kdyz gyeſt tak 12) od przyrozenye A ot naſfyeho 13) ſtworzenye, 14) Ze ſye czlowek nah narody, Acz 15) kdy chudoba vſſkody, 1) Ní NI. a N°. — 2) cizeho N°. — 3) Ktož chce každy može NI.; Neb to mož kazzdy N2. — 4) Kazdemu N! — 5) Zze ſmrt nenye každemu N°. — 6) Za plene et. — 7) Toto slovo vynecháno v U2. — 3) Rubrikatorem přeškrtnuto. — 9) Za myloſtnym, jak se čte v U°. a U2.; darkem miloſtnym NI.; miloftywym N°. — 10) Przietelcze U, U2. a N°. — 11) gineho N°. — 12) to N°. a N°. — 13) bozieho N°.; A do- breho N°. — 14) vrody N°. — 15) Acżt N°.
Strana 215
Kato. 215 Trp myle chudobu taku, Myey ſtraſt 1) pokornye gyednaku.2) Fortitudo. 1, 22 Ne timeas illam, que vite eft vltima finis; Qui mortem metuit, amittit gaudia uite. 64 Nerodte3) ſye ſmrty baty, Genz ſye ſ bohem chcze4) kochaty. Zlyt5) ſye ſmrty wzdy6) bogye, Nebot ſye w hrzyeſfye wzdy kogye; 7) Ktoz8) dobrzye bude czynyty, Smrt mu nemuoz vſſkodyty. Clemencia. 1 23 Si tibi pro meritis 9) nemo reſpondet amicus, Incufare deum noli, fed te ipfe 10) coerce. Maſſly neſſtyeſtye to 11) k ſobye, Zet nyetery 12) przyetel tobye Z dobrych ſkutkuow nedyekugye A tye k tomu wzdy ſmuczuge, W tom boha nerod hnyewaty 14) Vmyey 13) ſam ſye vkazaty. 1) ſtaroſt N2. — 2) genaku Ul. — 3) Snad za Nerod ten; Nerod Ul. a N2. — 4) chezte N°.; Ach ſye z bohem chcefs N°. — 5) Zlíj NI. — 6) Za wezdy, jak se čte v U2. a Nl.; Neb ſye zly wzzdy ſmrti N°.; wezdy vynecháno v U1. — 7) Nebo .. . . bogie Ul.; Proto zze wždy w hrze- ſſiech ſtogi N2. — 8) A ktož N2. — 9) promittis N°.— 10) ipſum Ul., U2. a N°. — 11) Snad za kto, jak se čte v U1. — 12) ny- kteri U. a U2.; y žadný N.; nyekteryž N2. — 13) Wmey U2. — 14) vkaraty N°.
Kato. 215 Trp myle chudobu taku, Myey ſtraſt 1) pokornye gyednaku.2) Fortitudo. 1, 22 Ne timeas illam, que vite eft vltima finis; Qui mortem metuit, amittit gaudia uite. 64 Nerodte3) ſye ſmrty baty, Genz ſye ſ bohem chcze4) kochaty. Zlyt5) ſye ſmrty wzdy6) bogye, Nebot ſye w hrzyeſfye wzdy kogye; 7) Ktoz8) dobrzye bude czynyty, Smrt mu nemuoz vſſkodyty. Clemencia. 1 23 Si tibi pro meritis 9) nemo reſpondet amicus, Incufare deum noli, fed te ipfe 10) coerce. Maſſly neſſtyeſtye to 11) k ſobye, Zet nyetery 12) przyetel tobye Z dobrych ſkutkuow nedyekugye A tye k tomu wzdy ſmuczuge, W tom boha nerod hnyewaty 14) Vmyey 13) ſam ſye vkazaty. 1) ſtaroſt N2. — 2) genaku Ul. — 3) Snad za Nerod ten; Nerod Ul. a N2. — 4) chezte N°.; Ach ſye z bohem chcefs N°. — 5) Zlíj NI. — 6) Za wezdy, jak se čte v U2. a Nl.; Neb ſye zly wzzdy ſmrti N°.; wezdy vynecháno v U1. — 7) Nebo .. . . bogie Ul.; Proto zze wždy w hrze- ſſiech ſtogi N2. — 8) A ktož N2. — 9) promittis N°.— 10) ipſum Ul., U2. a N°. — 11) Snad za kto, jak se čte v U1. — 12) ny- kteri U. a U2.; y žadný N.; nyekteryž N2. — 13) Wmey U2. — 14) vkaraty N°.
Strana 216
216 Kato. Providencia. 1, 24 Si 5) tibi quid defit, quefitis vtere parce: Idque,2) quod eft, ferues, femper tibi deeffe putato. To czozs 3) dobyl przyeneſnadnye, Nerod zmrhaty tak 4) ſnadnye; Wzdy mny, byt ſye nedoſtalo, Lecz myey mnoho, lecz myey5) malo; Budelit kdy trzyeba czeho, By netulal vako 6) pes7) wſſyeho. To czoz muozeſſ komu daty8) Fortitudo. I, 25 Quod preſtare potes, ne bis promiſeris vlli: Ne fis ventofus, dum vis bonus efe 2) videri. To czoz muozeſſ komu daty, Nerod dwakrat 10) ſlybowaty. 11) Aby myel w ſobye vſtawycznoſt, Krzywdy nechal, drzal ſprawnoſt; Acz chczeff wezde 12) dobrym ſulty, Nelzyet nykdy zahynuty. 13) 1) Za Ne, jak se čte v U , U2., NI. a N°. — 2) Za Utque. — 3) czos Ul. a NI.; czoz U2. — 4) hanebníe N°. — 5) nebo Ul. a U2.; Lecž mnoho bud nebo N°. — 6) rakž NI. — 7) bez U. — 8) Tento verš chybně dvakráte psán, neb patří do následujího odstavce. Byl kýmsi (snad rubri- katorem) již škrábán. — 9) ipſe U . a U2. — 10) dwiema N°. — 11) Nejspíše za vſtawnoſt, jak se čte v N°. — 12) weżdy N°. — 13) Za ſluty, jak se čte v Ul., U2., Nr. a N°.
216 Kato. Providencia. 1, 24 Si 5) tibi quid defit, quefitis vtere parce: Idque,2) quod eft, ferues, femper tibi deeffe putato. To czozs 3) dobyl przyeneſnadnye, Nerod zmrhaty tak 4) ſnadnye; Wzdy mny, byt ſye nedoſtalo, Lecz myey mnoho, lecz myey5) malo; Budelit kdy trzyeba czeho, By netulal vako 6) pes7) wſſyeho. To czoz muozeſſ komu daty8) Fortitudo. I, 25 Quod preſtare potes, ne bis promiſeris vlli: Ne fis ventofus, dum vis bonus efe 2) videri. To czoz muozeſſ komu daty, Nerod dwakrat 10) ſlybowaty. 11) Aby myel w ſobye vſtawycznoſt, Krzywdy nechal, drzal ſprawnoſt; Acz chczeff wezde 12) dobrym ſulty, Nelzyet nykdy zahynuty. 13) 1) Za Ne, jak se čte v U , U2., NI. a N°. — 2) Za Utque. — 3) czos Ul. a NI.; czoz U2. — 4) hanebníe N°. — 5) nebo Ul. a U2.; Lecž mnoho bud nebo N°. — 6) rakž NI. — 7) bez U. — 8) Tento verš chybně dvakráte psán, neb patří do následujího odstavce. Byl kýmsi (snad rubri- katorem) již škrábán. — 9) ipſe U . a U2. — 10) dwiema N°. — 11) Nejspíše za vſtawnoſt, jak se čte v N°. — 12) weżdy N°. — 13) Za ſluty, jak se čte v Ul., U2., Nr. a N°.
Strana 217
Kato. 217 653 Prudencia. I, 26 Qui fimilat 1) verbis, nec corde eft fidus amicus, Tu quoque fac fimile,2) fic ars deluditur arte. Ktoz, ſye tagye, mluwy ſladczye, Komuz3) gynak myeny ſrdcze, Przyczyn k tomu 4) ſmyſla ſweho, Znamenay chytroſty 5) gyeho, Vczynyz6) prawye tak?) twa mudroſt, Przyelfty8) gyeho chytroſt y zloſt.2) Prudencia. 1, 27 Noli homines blando nimium fermone probare : 10) Fiftula dulce canit, volucrem dum decipit. Neymeyg obyczyegye toho, By chtyel ſladku rzyeczy koho Pokuſyty, 11) gyey 12) prochodye, Yako ptacznyk ptakuom 13) ſſkodye: Pyfftyelku ten 14) fladczye zpyege, 15) Kdez ſye ptaczkuom 16) wſfyech nadyege. 17) 1) T. j. ſimulat, jak se čte v U ., U2., N°. a N2. — 2) Jiné čtení: fimules. — 3) Komu U2.; Toho N2. — 4) k tomu není v Ul.; Protož prziczzin N°. — 5) chitroft U1., U2. a N°. — 6) Snad za vczyn, jak se čte v N°. — 7) Vezynyſſ prawie tot Ul. a U2.; Vezzin k tomu tak N2. — 8) Przielſtyz Ul.; Przyelſtyſſ geho mudroſt U2. — 9) mocz y chítroſt N; zloft y chitroft N2. — 10) Vynecháno: auceps, jak se čte správně v Ul., U2. a NI. — 11) Pokufeti NI. — 12) geho N2. — 13) ptaczkom U., U2., Nr. a N°. — 14) W piſſtyalku N°. — 15) tak fladce wzpiege NI. — 16) Za ptaczkuow, jak se čte v U1. — 17) ptaczkuow wſtrhna zdyegye U2.; Tu kdež ſie ptaczkom nadiege Nr. a N2. Za tím přidány v N2. tyto dva verše: Dotud ſem y tam w leſe chody - Azz ty ptaczzky y prziludy.
Kato. 217 653 Prudencia. I, 26 Qui fimilat 1) verbis, nec corde eft fidus amicus, Tu quoque fac fimile,2) fic ars deluditur arte. Ktoz, ſye tagye, mluwy ſladczye, Komuz3) gynak myeny ſrdcze, Przyczyn k tomu 4) ſmyſla ſweho, Znamenay chytroſty 5) gyeho, Vczynyz6) prawye tak?) twa mudroſt, Przyelfty8) gyeho chytroſt y zloſt.2) Prudencia. 1, 27 Noli homines blando nimium fermone probare : 10) Fiftula dulce canit, volucrem dum decipit. Neymeyg obyczyegye toho, By chtyel ſladku rzyeczy koho Pokuſyty, 11) gyey 12) prochodye, Yako ptacznyk ptakuom 13) ſſkodye: Pyfftyelku ten 14) fladczye zpyege, 15) Kdez ſye ptaczkuom 16) wſfyech nadyege. 17) 1) T. j. ſimulat, jak se čte v U ., U2., N°. a N2. — 2) Jiné čtení: fimules. — 3) Komu U2.; Toho N2. — 4) k tomu není v Ul.; Protož prziczzin N°. — 5) chitroft U1., U2. a N°. — 6) Snad za vczyn, jak se čte v N°. — 7) Vezynyſſ prawie tot Ul. a U2.; Vezzin k tomu tak N2. — 8) Przielſtyz Ul.; Przyelſtyſſ geho mudroſt U2. — 9) mocz y chítroſt N; zloft y chitroft N2. — 10) Vynecháno: auceps, jak se čte správně v Ul., U2. a NI. — 11) Pokufeti NI. — 12) geho N2. — 13) ptaczkom U., U2., Nr. a N°. — 14) W piſſtyalku N°. — 15) tak fladce wzpiege NI. — 16) Za ptaczkuow, jak se čte v U1. — 17) ptaczkuow wſtrhna zdyegye U2.; Tu kdež ſie ptaczkom nadiege Nr. a N2. Za tím přidány v N2. tyto dva verše: Dotud ſem y tam w leſe chody - Azz ty ptaczzky y prziludy.
Strana 218
218 Kato. Prudencia. 1, 28 Cum tibi fint nati, nec opes, tunc artibus illos Inftrue, qu(o) poſfis 1) inopem defendere vitam Maſſly dyetky przy chudobye, Myey 2) tento ſmyſl 3) przy ſobye: Przyprawg 4) gye, kudyz3) muozeſſ, K rzemeſlu, tu 6) gym ſpomuozeſſ, Ze gye odwedeff zebranye, A chudobyet ſye obranye. Temperancia. I, 29 Quod vile eft, carum, quod carum, uile putato: Sie tibi nec") cupidus, nec auarus noſceris vlli. Przyetel zprofýly czo 8) tebe, Aczt 9) gyeft mylo, 10) day od ſebe, Paklyt kto da nyeczo 11) marneho, Mny, zet gyeft nyeczo myleho; Tak zawyty 12) nelzye myety, Anyz gynemu lzye 13) przyety. 1) Za poſfint, jak se čte v U. a U2.; ut poſfint Nl. — 2) Mieiż wżdy NI. — 3) ten ſmyll wżdy N2.— 4) w = vu. — 5) kdyz U2. — 6) tak N°.; tyem N°. — 7) Si tibi ſit U. a U2. — 8) czo profili N°. — 9) Acz U°. — 10) czo milo N°. — 11) Za czo, jak se čte v Ul., U2. a N°.; czo maleho N°. — 12) Za zawyſty, jak se čte v Ul. a U2.; Takt zauiſti N°.; Take zawiſti N2. — 13) Any gynemu zle Ul. a U2.; Aní mu czo zleho N°. a N°.
218 Kato. Prudencia. 1, 28 Cum tibi fint nati, nec opes, tunc artibus illos Inftrue, qu(o) poſfis 1) inopem defendere vitam Maſſly dyetky przy chudobye, Myey 2) tento ſmyſl 3) przy ſobye: Przyprawg 4) gye, kudyz3) muozeſſ, K rzemeſlu, tu 6) gym ſpomuozeſſ, Ze gye odwedeff zebranye, A chudobyet ſye obranye. Temperancia. I, 29 Quod vile eft, carum, quod carum, uile putato: Sie tibi nec") cupidus, nec auarus noſceris vlli. Przyetel zprofýly czo 8) tebe, Aczt 9) gyeft mylo, 10) day od ſebe, Paklyt kto da nyeczo 11) marneho, Mny, zet gyeft nyeczo myleho; Tak zawyty 12) nelzye myety, Anyz gynemu lzye 13) przyety. 1) Za poſfint, jak se čte v U. a U2.; ut poſfint Nl. — 2) Mieiż wżdy NI. — 3) ten ſmyll wżdy N2.— 4) w = vu. — 5) kdyz U2. — 6) tak N°.; tyem N°. — 7) Si tibi ſit U. a U2. — 8) czo profili N°. — 9) Acz U°. — 10) czo milo N°. — 11) Za czo, jak se čte v Ul., U2. a N°.; czo maleho N°. — 12) Za zawyſty, jak se čte v Ul. a U2.; Takt zauiſti N°.; Take zawiſti N2. — 13) Any gynemu zle Ul. a U2.; Aní mu czo zleho N°. a N°.
Strana 219
Kato. 219 Prudencia. I, 30 Que culpare foles, ea tu ne feceris ipfe: 65b Turpe eft doctori, cum 1) culpa redarguit ipſum. Czoz ſy przywykl hadyty,2) Nerod tehoz3) ſam czynyty, Velykat mu hanba bywa, Ktoz 4) ſye yako 5) mudrym wzywa, Ze 7) gyne bude8) treſktaty, 10) Sam tehoz nechtye9) oſtaty. 6) Iufticia. 1, 31 Quod iuftum eft, petito, uel quod videatur honeſtum: Nam ſtultum eſt petere, quod poſſet 11) iure negari. Genz ſte przywykly proſyty, Proſte, czoz muoz ſe czty 12) byty, Czoz 13) ſluſſno muoz byty k dany, Tak was nykto 11) neuhany; Iakz kto proſye, takez 15) y 16) zdyegy 17) A blaznuom ſye wzdy naſmyegy. 18) 1) nec B. — 2) wynyty Ul.; hanyety U2. a B.; gfi ty ... vínnítí N.; Czos kolywiek przywikl winiti N2. — 3) toho Nr. a B. — 1) Ktot Ul. a U2. — 5) yako vynecháno v B. — 6) naziwa Ul. a B. — 7) ne B. — 8) Y bude gyne NI. — 9) nechcze Ul., U2. a N2. — 10) nechatí N .; A fam tehoz nechcze nechati B. — 11) Za poſſit, jak se čte v Ul., U2., Nr. a B. — 12) ſe czſty U1. a U2.; czožt mozze cztneho N2. — 13) Czo Ul.; Czo ſluzno U2 ; A czož N°. — 14) Takt vas niktuož NI.; nyktozz N2.; zadny B. — 15) Iakzto kto profie zdyege U1.; gemu Nl.; tak mu B. — 16) y vynecháno v Ul., U2., NI., N°. a B. — 17) zdiegye N2. — 18) naſmýege Ul.; Blaznom ſye wzdy každy ſmyege N2.
Kato. 219 Prudencia. I, 30 Que culpare foles, ea tu ne feceris ipfe: 65b Turpe eft doctori, cum 1) culpa redarguit ipſum. Czoz ſy przywykl hadyty,2) Nerod tehoz3) ſam czynyty, Velykat mu hanba bywa, Ktoz 4) ſye yako 5) mudrym wzywa, Ze 7) gyne bude8) treſktaty, 10) Sam tehoz nechtye9) oſtaty. 6) Iufticia. 1, 31 Quod iuftum eft, petito, uel quod videatur honeſtum: Nam ſtultum eſt petere, quod poſſet 11) iure negari. Genz ſte przywykly proſyty, Proſte, czoz muoz ſe czty 12) byty, Czoz 13) ſluſſno muoz byty k dany, Tak was nykto 11) neuhany; Iakz kto proſye, takez 15) y 16) zdyegy 17) A blaznuom ſye wzdy naſmyegy. 18) 1) nec B. — 2) wynyty Ul.; hanyety U2. a B.; gfi ty ... vínnítí N.; Czos kolywiek przywikl winiti N2. — 3) toho Nr. a B. — 1) Ktot Ul. a U2. — 5) yako vynecháno v B. — 6) naziwa Ul. a B. — 7) ne B. — 8) Y bude gyne NI. — 9) nechcze Ul., U2. a N2. — 10) nechatí N .; A fam tehoz nechcze nechati B. — 11) Za poſſit, jak se čte v Ul., U2., Nr. a B. — 12) ſe czſty U1. a U2.; czožt mozze cztneho N2. — 13) Czo Ul.; Czo ſluzno U2 ; A czož N°. — 14) Takt vas niktuož NI.; nyktozz N2.; zadny B. — 15) Iakzto kto profie zdyege U1.; gemu Nl.; tak mu B. — 16) y vynecháno v Ul., U2., NI., N°. a B. — 17) zdiegye N2. — 18) naſmýege Ul.; Blaznom ſye wzdy každy ſmyege N2.
Strana 220
220 Kato. Intelligencia. 1 32 Ignotum tibi tu noli preponere notis; C(o)gnita iudicio constant, inc(o)gnita caſu. Oſtrzyehay ſye, by kdy ſudyl Przyed znamymy1) any2) mlvwyl Toho, czoz 3) newyeff czyele, By to tak kdy 1) gyſtil ſmyele ; 5) Znama wyecz ſye ſama ſudy, Przyhodnye 6) neznama nebludy.3) Gracia a deo. I, 33 Cum dubia in certis uerfetur 8) uita periclis, Pro lucro tibi pone diem, quemeumque2) laboras. Ponowadz 10) naſſye zdrawye kratke, W negiftofty gyeft 11) y wratke, 12) Ty genz tyezczye 13) ze mzdy ſluzyſf, Robotnye ſwe tyelo nuzyſſ, 15) Vgyſt ſobye dnek 16) gyedyny, Aby z 17) nezyl 18) twe mzdy gyny. 14) 1) przied zadnymy U. — 2) by any U2.; znamym any N°. — 3) Za gehoz, jak se čte v Ul., U2., N°., N°. a B. — 4) By ty pak N2.; kdy vynecháno v B. — 5) Tento verš vy- nechán v Ul. a U2. — 6) Przychodnye U2. — 7) Má se čísti: bludy. — 8) verfatur B. — 9) Chybně za quocunque. — 10) Ponadz Ul.; Ponydz U2., N°.; Poniewazdt B.; Pronyež N°. — 11) gesti wratkee NI; W negiftotie gest N2.; w ne- gyſtno" gt B. — 12) kratke U2.; welmi w'tke B. — 13) treſkeze U2. — 16) Ty genzs tyezzcze fluzzil N°.; Ty gens ze mzdy dluho ſluzyl B. — 15) nuzil N°.; mutil B. — 16) den N°. a B.— 17) z nemá se čísti. — 13) At by nezzil N2.; Aby tweý mzdy vzyl giny B.
220 Kato. Intelligencia. 1 32 Ignotum tibi tu noli preponere notis; C(o)gnita iudicio constant, inc(o)gnita caſu. Oſtrzyehay ſye, by kdy ſudyl Przyed znamymy1) any2) mlvwyl Toho, czoz 3) newyeff czyele, By to tak kdy 1) gyſtil ſmyele ; 5) Znama wyecz ſye ſama ſudy, Przyhodnye 6) neznama nebludy.3) Gracia a deo. I, 33 Cum dubia in certis uerfetur 8) uita periclis, Pro lucro tibi pone diem, quemeumque2) laboras. Ponowadz 10) naſſye zdrawye kratke, W negiftofty gyeft 11) y wratke, 12) Ty genz tyezczye 13) ze mzdy ſluzyſf, Robotnye ſwe tyelo nuzyſſ, 15) Vgyſt ſobye dnek 16) gyedyny, Aby z 17) nezyl 18) twe mzdy gyny. 14) 1) przied zadnymy U. — 2) by any U2.; znamym any N°. — 3) Za gehoz, jak se čte v Ul., U2., N°., N°. a B. — 4) By ty pak N2.; kdy vynecháno v B. — 5) Tento verš vy- nechán v Ul. a U2. — 6) Przychodnye U2. — 7) Má se čísti: bludy. — 8) verfatur B. — 9) Chybně za quocunque. — 10) Ponadz Ul.; Ponydz U2., N°.; Poniewazdt B.; Pronyež N°. — 11) gesti wratkee NI; W negiftotie gest N2.; w ne- gyſtno" gt B. — 12) kratke U2.; welmi w'tke B. — 13) treſkeze U2. — 16) Ty genzs tyezzcze fluzzil N°.; Ty gens ze mzdy dluho ſluzyl B. — 15) nuzil N°.; mutil B. — 16) den N°. a B.— 17) z nemá se čísti. — 13) At by nezzil N2.; Aby tweý mzdy vzyl giny B.
Strana 221
Kato. 221 Obſeruancia. 1, 34 Ne dubites, cum 1) magna petes, 2) impendere parua: Hiis etenim rebus coniungit gracia caros. Ktoz3) rad berze v gineho Nebo proſy wſſyelykeho, 4) Vez ſye take rad darzyty, Na tom nerod nycz bludyty,5) Tak ſbudeſſ6) w przyezny ſwymy, 7) Y ſ przately y ſ8) gynymy. 66 Prudencia. 1, 35 L(i)tem inferre caue, cum quo tibi gracia iuncta eft: Ira odium generat, concordia nutrit amorem. Razyt9) ſ tyem nebogowaty,10) S kym maſſ v prawey 11) przyezny 12) ſtaty, Nebot 13) hnyew nenawyft plody, Genz ſye pochlebnykuom hody; 14) Gyednota 15) ſ przately 16) “ ſtogy, “ ſ my- lofty 17) Zle, ktoz 18) ſ przately ſye dwogy. 1) nec B. — 2) Za petis, jak se čte v U2. a N°.; petas UP. — 3) Kto Ul. a U2. — 4) v wſſelike° B. — 5) Sprawnye to maſs vczzynyti N2. — 6) budeſl Ul.; zbudel2. — 7) ſ nymy U1. a U2.; Acz chcefs v prziezny byti s ſwymy N°. — 8) S przately y ſe wſſemi B. — 9) Radimt B. — 10) Waruy ſye ſ tyem boyowati N2. — 11) w prawe U2. — 12) S kymż maš v praue vierze Nl.; S kymž maſs v prziezny N°.; S kymz maſs w pwe wirze B. — 13) Nebo B. — 14) Tento verš vy- nechán v Ul. a U2. — 15) Zle gednota N2. — 16) Slovo ſ przately vzato z verše následujícího a není v Nr., N2. a B. — 17) “ “ znamenají, že se má čísti: ſ myloſty ſtogy; w myloſty U2.; miloſti buozy B.; v Ul. vynecháno. — 18) kto U1. a U2.; Ktož ſye cžaſto N°.; Zie ktoz ſie przately B.
Kato. 221 Obſeruancia. 1, 34 Ne dubites, cum 1) magna petes, 2) impendere parua: Hiis etenim rebus coniungit gracia caros. Ktoz3) rad berze v gineho Nebo proſy wſſyelykeho, 4) Vez ſye take rad darzyty, Na tom nerod nycz bludyty,5) Tak ſbudeſſ6) w przyezny ſwymy, 7) Y ſ przately y ſ8) gynymy. 66 Prudencia. 1, 35 L(i)tem inferre caue, cum quo tibi gracia iuncta eft: Ira odium generat, concordia nutrit amorem. Razyt9) ſ tyem nebogowaty,10) S kym maſſ v prawey 11) przyezny 12) ſtaty, Nebot 13) hnyew nenawyft plody, Genz ſye pochlebnykuom hody; 14) Gyednota 15) ſ przately 16) “ ſtogy, “ ſ my- lofty 17) Zle, ktoz 18) ſ przately ſye dwogy. 1) nec B. — 2) Za petis, jak se čte v U2. a N°.; petas UP. — 3) Kto Ul. a U2. — 4) v wſſelike° B. — 5) Sprawnye to maſs vczzynyti N2. — 6) budeſl Ul.; zbudel2. — 7) ſ nymy U1. a U2.; Acz chcefs v prziezny byti s ſwymy N°. — 8) S przately y ſe wſſemi B. — 9) Radimt B. — 10) Waruy ſye ſ tyem boyowati N2. — 11) w prawe U2. — 12) S kymż maš v praue vierze Nl.; S kymž maſs v prziezny N°.; S kymz maſs w pwe wirze B. — 13) Nebo B. — 14) Tento verš vy- nechán v Ul. a U2. — 15) Zle gednota N2. — 16) Slovo ſ przately vzato z verše následujícího a není v Nr., N2. a B. — 17) “ “ znamenají, že se má čísti: ſ myloſty ſtogy; w myloſty U2.; miloſti buozy B.; v Ul. vynecháno. — 18) kto U1. a U2.; Ktož ſye cžaſto N°.; Zie ktoz ſie przately B.
Strana 222
222 Kato. Modeſtia. I. 36 Seruorum ob culpam cum te dolor vrget in iram. Ipſe tibi moderare, 1) tuis ut parcere poſſiſ. Kdyz tye twuoy ſluha nyektery Rozhnyewa, ze ſmutek ktery Na ſwe2) myſly ze3) budeſf myety, Vmyeyg k tomu takto dyety:4) Dobud ſobye ſam pokory, Neczyn gyemu w ten czaſ wzduory. Paciencia. I. 37 Quem 5) ſuperare potes, interdum vince ferendo; Maxima etenim 6) morum eft ſemper paciencia virtus. Gyemuz7) mozeſſ ſilen byty, Nad nym ſwlaſty y ſwytyezyty, 8) Wſſak nyekdy przyehowyey gemu, Budet9) na przyklad gynemu. Tot pokorne 10) gyeft znamenye, mymo to wyeczye czty 11) nenye. 66 Paciencia. 1. 38 Vincere eum poſſis, interdum cede ſodali; Obſequio dulces quoniam retinentur 12) amici. Vdalyt ſye gmyety ſweho Yako w taly 13) kdy rowneho, 1) moderate Ul. — 2) ſwey U. a N. — 3) ze nepře- škrtnuto, ačkoliv zbytečno; není v U., U2., N°., N2. a B. — 4) tomu takto zdreti N°., N°., a B. — 5) Que U2. — 5) Za enim — 7) Komuz U2. — 8) zwlaſeže ſwitezití Nr. a B.; zwlafftie y ſwitreziti N°. — 9) nebud B. — 10) pokory B. — 11) cztí vietežie N°.; tee czti wietffy B.; wſfie czti N°. — 12) repu- tantur Ul. a U2. — 13) Touarziſe NI.; Towaryffe rowneho B.
222 Kato. Modeſtia. I. 36 Seruorum ob culpam cum te dolor vrget in iram. Ipſe tibi moderare, 1) tuis ut parcere poſſiſ. Kdyz tye twuoy ſluha nyektery Rozhnyewa, ze ſmutek ktery Na ſwe2) myſly ze3) budeſf myety, Vmyeyg k tomu takto dyety:4) Dobud ſobye ſam pokory, Neczyn gyemu w ten czaſ wzduory. Paciencia. I. 37 Quem 5) ſuperare potes, interdum vince ferendo; Maxima etenim 6) morum eft ſemper paciencia virtus. Gyemuz7) mozeſſ ſilen byty, Nad nym ſwlaſty y ſwytyezyty, 8) Wſſak nyekdy przyehowyey gemu, Budet9) na przyklad gynemu. Tot pokorne 10) gyeft znamenye, mymo to wyeczye czty 11) nenye. 66 Paciencia. 1. 38 Vincere eum poſſis, interdum cede ſodali; Obſequio dulces quoniam retinentur 12) amici. Vdalyt ſye gmyety ſweho Yako w taly 13) kdy rowneho, 1) moderate Ul. — 2) ſwey U. a N. — 3) ze nepře- škrtnuto, ačkoliv zbytečno; není v U., U2., N°., N2. a B. — 4) tomu takto zdreti N°., N°., a B. — 5) Que U2. — 5) Za enim — 7) Komuz U2. — 8) zwlaſeže ſwitezití Nr. a B.; zwlafftie y ſwitreziti N°. — 9) nebud B. — 10) pokory B. — 11) cztí vietežie N°.; tee czti wietffy B.; wſfie czti N°. — 12) repu- tantur Ul. a U2. — 13) Touarziſe NI.; Towaryffe rowneho B.
Strana 223
Kato. 223 By 1) gyey mohl zahubyty, Razyt gyemu poſluzyty,2) 4 At ſye o toho 3) gyny ſwodye, Mudrzy 5) tak czty 6) dochodye. Temperancia. I, 39 Conferua pocius, que funt iam parta labore: Cum labor in dampno, 7) crefcit mortalis eieftas. s) Czoz9) ſy robotnye kde 10) dobyl, Choway, by toho 11) marnye zl 12) nezbil; Ztraty, genz z uſyle vygde, 13) 14) Zet chudoba tudy przyde, Smrtedlnu ſſkodu 15) neſe, Chudobu 16) y ſtraft 17) przyneſe. Juſticia. 1. 40 Dapfilis interdum 18) notis et caris 19) amicis, Cum fueris felix, ſemper tibi proximus efto. Kdyz buoh vtyeſly ſbozym 20) koho. Ze mu w ruczye puoyde mnoho, 1) Ze by Ul., U2., Nr. a B.; By ty N2. — 2) Chtreí mu radiegíj ſlužiti NI.; chtiel mu radiegij ſluzyti B.; Razit toho neczzynyty N°. — 3) o to N°. a B. — 4) Snad za o to ſwade; Nechayt ſye gyny o to ſwarzye N2. — 5) Mudrzit U1. a U2. — 6) Snad za takto czty; prziezny Ul., U2., Nr. a B.; Mudryt tak przezny dochazye N2. — 7) Vynecháno eſt. — 8) t. j. egeſtas. — 2) Czo U1. — 10) kdy N2. a B. — 11) aby Nl. a B.; Wiz by toho N2. — 12) Přeškrtnuto. — 13) Ztrata .. . wigde Ul. a U2.; Ztrata .. . z vſilee NI.; Kdyzt ztrata po vſili wygde N2. — 14) Taket chudoba k tobie przigde N2. — 15) A ſſkodu ſmrtedlnu NI. a B.; Genz s ſebu trežke brzemye N2. — 16) Chudobut N°. — 17) Chudobu ſtraſt ſſkodu N2. — 18) inter- dum fis Ul. a N°. — 19) Za carus. — 20) Utieſili kdy buoh N°.; Vtieſſyly kdy pan buoh B.
Kato. 223 By 1) gyey mohl zahubyty, Razyt gyemu poſluzyty,2) 4 At ſye o toho 3) gyny ſwodye, Mudrzy 5) tak czty 6) dochodye. Temperancia. I, 39 Conferua pocius, que funt iam parta labore: Cum labor in dampno, 7) crefcit mortalis eieftas. s) Czoz9) ſy robotnye kde 10) dobyl, Choway, by toho 11) marnye zl 12) nezbil; Ztraty, genz z uſyle vygde, 13) 14) Zet chudoba tudy przyde, Smrtedlnu ſſkodu 15) neſe, Chudobu 16) y ſtraft 17) przyneſe. Juſticia. 1. 40 Dapfilis interdum 18) notis et caris 19) amicis, Cum fueris felix, ſemper tibi proximus efto. Kdyz buoh vtyeſly ſbozym 20) koho. Ze mu w ruczye puoyde mnoho, 1) Ze by Ul., U2., Nr. a B.; By ty N2. — 2) Chtreí mu radiegíj ſlužiti NI.; chtiel mu radiegij ſluzyti B.; Razit toho neczzynyty N°. — 3) o to N°. a B. — 4) Snad za o to ſwade; Nechayt ſye gyny o to ſwarzye N2. — 5) Mudrzit U1. a U2. — 6) Snad za takto czty; prziezny Ul., U2., Nr. a B.; Mudryt tak przezny dochazye N2. — 7) Vynecháno eſt. — 8) t. j. egeſtas. — 2) Czo U1. — 10) kdy N2. a B. — 11) aby Nl. a B.; Wiz by toho N2. — 12) Přeškrtnuto. — 13) Ztrata .. . wigde Ul. a U2.; Ztrata .. . z vſilee NI.; Kdyzt ztrata po vſili wygde N2. — 14) Taket chudoba k tobie przigde N2. — 15) A ſſkodu ſmrtedlnu NI. a B.; Genz s ſebu trežke brzemye N2. — 16) Chudobut N°. — 17) Chudobu ſtraſt ſſkodu N2. — 18) inter- dum fis Ul. a N°. — 19) Za carus. — 20) Utieſili kdy buoh N°.; Vtieſſyly kdy pan buoh B.
Strana 224
224 Kato. Ma 1) przately y2) zname cztyty,3) Sczedrofti 4) zwlafſczy5) gym zgyewyty.*) Neczyn ſye wſſak gynych nyzy,7) Bud ſam ſobye wzdy8) nayblyzy. (Liber II.)9) 677 TElluris fi forte velis cognofcere cultos, 10) Virgilium legito; quod fi mage noſce 11) laboras Herbarum vires, Macer tibi carmina dicunt, 12) Si romana cupis et punica noſcere bella, 13) Lucanum queras, que 14) Martis prelia dicet. Si quid amare libet uel difcere amare 15) legendo,† Na(ſ)onem petito ; fin autem cura tibi hec eſt, vt fapiens viuas, audi, que diſcere poffis, Per quem 16) femotum viciis deducitur evum. Ergo ades: et que fit fapiencia, difce legendo. Virgilius vkazuge, Oraka roly 17) zprawuge, 18) 1) Gmat N°.; Materz B. — 2) y vynecháno v N°. a B. — 3) znamenie czty B.; Ma przatelom ezzeſt czzynyti N2. 1) Za Sczedroſt, jak se čte v U., U2., N°., a N2.; A ſſezedroft B. — 5) zwlafftny Ul. a N°.; zwlaffcze B. — 6) czinity Ul., U2. a N°.— 7) neczyn ſie p(ro)to gynym lepſſy B. — 8) wzdy vynecháno v B. — 9) Nadpis vynechán; Capitolum III. N°. — 10) Za cultus. — 11) Za noſſe. — 12) Za carmine dicet; car- mina dicent Ul., U2., N°. a B. Za tím vynechán verš: Hu- manos ſi forte velis depellere morbos. — 13) Timto slovem končí se rukopis B. — 1) Za qui, jak se čte v U., U2. a N°. — 15) amari diſce U2. a N °.; Tento verš vynechán v Ul. — 16) Za que. — 17) Stroi rolee zemſkei N°. — 18) Tyto dva verše znějí v N2.: Kterak ſye role zprawuge - To virgilius vkazuge.
224 Kato. Ma 1) przately y2) zname cztyty,3) Sczedrofti 4) zwlafſczy5) gym zgyewyty.*) Neczyn ſye wſſak gynych nyzy,7) Bud ſam ſobye wzdy8) nayblyzy. (Liber II.)9) 677 TElluris fi forte velis cognofcere cultos, 10) Virgilium legito; quod fi mage noſce 11) laboras Herbarum vires, Macer tibi carmina dicunt, 12) Si romana cupis et punica noſcere bella, 13) Lucanum queras, que 14) Martis prelia dicet. Si quid amare libet uel difcere amare 15) legendo,† Na(ſ)onem petito ; fin autem cura tibi hec eſt, vt fapiens viuas, audi, que diſcere poffis, Per quem 16) femotum viciis deducitur evum. Ergo ades: et que fit fapiencia, difce legendo. Virgilius vkazuge, Oraka roly 17) zprawuge, 18) 1) Gmat N°.; Materz B. — 2) y vynecháno v N°. a B. — 3) znamenie czty B.; Ma przatelom ezzeſt czzynyti N2. 1) Za Sczedroſt, jak se čte v U., U2., N°., a N2.; A ſſezedroft B. — 5) zwlafftny Ul. a N°.; zwlaffcze B. — 6) czinity Ul., U2. a N°.— 7) neczyn ſie p(ro)to gynym lepſſy B. — 8) wzdy vynecháno v B. — 9) Nadpis vynechán; Capitolum III. N°. — 10) Za cultus. — 11) Za noſſe. — 12) Za carmine dicet; car- mina dicent Ul., U2., N°. a B. Za tím vynechán verš: Hu- manos ſi forte velis depellere morbos. — 13) Timto slovem končí se rukopis B. — 1) Za qui, jak se čte v U., U2. a N°. — 15) amari diſce U2. a N °.; Tento verš vynechán v Ul. — 16) Za que. — 17) Stroi rolee zemſkei N°. — 18) Tyto dva verše znějí v N2.: Kterak ſye role zprawuge - To virgilius vkazuge.
Strana 225
Kato. 225 Chczeſſly pak korzenye znaty, Tot ma mac' 1) vkazaty;2) Pakly bogye znaty take3) Rzymſke chczeſſ y 4) wſſyelykake, Hleday knyh myſtra 5) lucana, W nychz gyeſt boyowa rzyecz pſana; A chczelyz 6) kto 7) mylowaty, Myloſt w uſtawnoſty8) poznaty, Knyhy,9) genz ouidyus 10) flowu, Mat11) ſye na nye 12) ptaty z nowu. Tento ſmyll wyprawyty 13) 14) Chczy a cztwer lyd wylyczyty, Genz tu cztweru wyecz 15) zadagy 17 A tyem 16) do ſkonczenye tragy: Prwy, genz ſbozye mylugy, To przyelyfſnye oblybugy, Ty ſy 18) magy na to ptaty, Role, dyedyn dobywaty. Druzy, genz ſye na to ptagy, Zdrawye nade wſſye zadagy, Rozlyczneho ty korzenye 1) mac' = macer. — 2) To da antidoraz poznati N°. — *) chceſſli znati boge wſſake N°. — 4) . . . y gyne N°. — ) Czti miſtra knyhy N°. — 6) A chczeli Ul. a U2. — 7) A pakli chceš N°.; Pakli kto chce N°. — 8) Snad za w tay- noſty, jak v Ul. a U2.; w tayníci NI. a N°. — 9) Knyh Ul., U2. a N°. — 10) Genzto Onorius N°. — 11) Ma Ul. a U2.; Maš NI. — 12) Knyhy na ty ſye N°. — 13) chci vyprauítí N . a — 15) Genž N°. — 14) A czztwer lid wam wyloziti N°. czztwery wieci N°. — 16) A f tiem Nr. a N2. — 17) trwagi N°. — 18) Za ſye, jak se čte v Ul., U2. a N°.; Tu ſye N°. 15
Kato. 225 Chczeſſly pak korzenye znaty, Tot ma mac' 1) vkazaty;2) Pakly bogye znaty take3) Rzymſke chczeſſ y 4) wſſyelykake, Hleday knyh myſtra 5) lucana, W nychz gyeſt boyowa rzyecz pſana; A chczelyz 6) kto 7) mylowaty, Myloſt w uſtawnoſty8) poznaty, Knyhy,9) genz ouidyus 10) flowu, Mat11) ſye na nye 12) ptaty z nowu. Tento ſmyll wyprawyty 13) 14) Chczy a cztwer lyd wylyczyty, Genz tu cztweru wyecz 15) zadagy 17 A tyem 16) do ſkonczenye tragy: Prwy, genz ſbozye mylugy, To przyelyfſnye oblybugy, Ty ſy 18) magy na to ptaty, Role, dyedyn dobywaty. Druzy, genz ſye na to ptagy, Zdrawye nade wſſye zadagy, Rozlyczneho ty korzenye 1) mac' = macer. — 2) To da antidoraz poznati N°. — *) chceſſli znati boge wſſake N°. — 4) . . . y gyne N°. — ) Czti miſtra knyhy N°. — 6) A chczeli Ul. a U2. — 7) A pakli chceš N°.; Pakli kto chce N°. — 8) Snad za w tay- noſty, jak v Ul. a U2.; w tayníci NI. a N°. — 9) Knyh Ul., U2. a N°. — 10) Genzto Onorius N°. — 11) Ma Ul. a U2.; Maš NI. — 12) Knyhy na ty ſye N°. — 13) chci vyprauítí N . a — 15) Genž N°. — 14) A czztwer lid wam wyloziti N°. czztwery wieci N°. — 16) A f tiem Nr. a N2. — 17) trwagi N°. — 18) Za ſye, jak se čte v Ul., U2. a N°.; Tu ſye N°. 15
Strana 226
226 Kato. 67" Magy gmyety rozeznanye: Tot vzdrawuge 1) wſſelykeh) Czloweka neduzyweho.“) Trzety3) ſu, genz po czty ſtogye, W tom ſwu zadoſt wezdy4) kogye, Zet turnegyew, bogyew,5) klanye 6) Hledagy wzdy bez meſſkanye. O nychz 7) myſtr lucan flawys) 9) A o rzymſkych bogych prawy; Protoz, ktoz 10) chtye 11) po czty ſtaty, Magy 12) ſye na bogye ptaty. Cztwrty gfu, genz 13) takto prawye: Ktoz chcze 14) myety dluhe zdrawye, Aby zwlaſty woly z�aly, 15) Myloſt prawye rozeznaly: 16) Nebo 17) ktoz ſye drzye myloſty. Magy zwlaffczye 18) wuole dofty. Chtyelyz 19) myloft prawye 20) znaty. Magyt ſye na 21) owydya ptaty 1) Za vzdrawy, jak se čte v Nl.; To vzdrawi N°. — 2) Bohateho y chudeho N2. — 3) Trzetre tit Ul.; Trzyetyt U2. — 4) wzdy N2. — 5) turnegow bogow Ul. a U2.: zze turnyeyow boyow N°. — 6) Genz turneiow nebo klaníe NI. — 7) O nych Ul. a U2.; O nichžto NI. a N°. — 8) prawi N2. — 9) O rozheżnych bogich flawi N2. — 10) kto Ul. a U2. 11) chce N2. — 12) Magit NI.; Magi ſve wždy N°. — 13) toto N°. — 14) chtie U1., U2 a NI. — 15) A w laſce woli poznatí N°; Ten ma wlaſtny woli znati N°. — 16) rozeznati Nl. a N°. — 17) Neb U1., U2., NI. a N2. — 18) Gmagit w lafce N°.: wlaftnye N°. — 19) Chtieli Ul. a U2.: Chtielit N°. — 2°) Protoż chceſſli miloft N2. — 21) Magi Ul. a U2.; Magit NI.; Maſs ſye na N°.
226 Kato. 67" Magy gmyety rozeznanye: Tot vzdrawuge 1) wſſelykeh) Czloweka neduzyweho.“) Trzety3) ſu, genz po czty ſtogye, W tom ſwu zadoſt wezdy4) kogye, Zet turnegyew, bogyew,5) klanye 6) Hledagy wzdy bez meſſkanye. O nychz 7) myſtr lucan flawys) 9) A o rzymſkych bogych prawy; Protoz, ktoz 10) chtye 11) po czty ſtaty, Magy 12) ſye na bogye ptaty. Cztwrty gfu, genz 13) takto prawye: Ktoz chcze 14) myety dluhe zdrawye, Aby zwlaſty woly z�aly, 15) Myloſt prawye rozeznaly: 16) Nebo 17) ktoz ſye drzye myloſty. Magy zwlaffczye 18) wuole dofty. Chtyelyz 19) myloft prawye 20) znaty. Magyt ſye na 21) owydya ptaty 1) Za vzdrawy, jak se čte v Nl.; To vzdrawi N°. — 2) Bohateho y chudeho N2. — 3) Trzetre tit Ul.; Trzyetyt U2. — 4) wzdy N2. — 5) turnegow bogow Ul. a U2.: zze turnyeyow boyow N°. — 6) Genz turneiow nebo klaníe NI. — 7) O nych Ul. a U2.; O nichžto NI. a N°. — 8) prawi N2. — 9) O rozheżnych bogich flawi N2. — 10) kto Ul. a U2. 11) chce N2. — 12) Magit NI.; Magi ſve wždy N°. — 13) toto N°. — 14) chtie U1., U2 a NI. — 15) A w laſce woli poznatí N°; Ten ma wlaſtny woli znati N°. — 16) rozeznati Nl. a N°. — 17) Neb U1., U2., NI. a N2. — 18) Gmagit w lafce N°.: wlaftnye N°. — 19) Chtieli Ul. a U2.: Chtielit N°. — 2°) Protoż chceſſli miloft N2. — 21) Magi Ul. a U2.; Magit NI.; Maſs ſye na N°.
Strana 227
Kato. 227 Awſſak 1) ſmyſl wſſye2) przyemaha,3 genz 4) ſye ſ mudrofty obchody, Sam ſye y ſwe dyetky 5) wzplody ; Proto� chczy 7) nawratyty, Czoz S) myſtr wely vczyty.9) Gyeftlyz 10) ktery peczy magye A na mudroft 11) welmy 12) ptagye. Poſluchay, czo 13) znamenaty Muozeſf 14) a prawye 15) Xſtaty, Tudy ſwuoy wyek y ſkonczenye Otluczy 16) ot poſſkwrnyenye. Velyt myſtr ſynu doſty: 17) Vez ſye a ſtuoy po mudroſty. 18) Pietas. 68" 11, 1 Si potes, ignotis eciam prodeſſe memento: Vtilius eft regno, 19) meritis acquirere amicos. Prwu mudroſt wylyczuge Myſtr a tak 20) wyprawuge, 1) Awffakz Ul. a U2. — 2) wſeczko N1. — 3) Verš za tím chybí, kterýž zní v Ul., U2. a N°.: Genz ſye ſ mudroſti frow- nawa; Genž... sgednawa N°. — 4) Ktoz Ul., U2. a N.; Neb ktož N2. — 5) drety Ul., U2. aNI. — 6) zplodíj NI.; Tit gye dobrzie vzzywagi N2. — 7) chezy fie U., U2. a N°.; chczit ſye N2. — 8) Czo U1. a U2. — 9) Za vczynyty, jak se čte v U1., U2., NI. a N2. — 10) Geſtli U1., U2., N°. a N°. — 11) Na mudroſt ſie U1., U2. a NI. — 12) pilnie NI.; ſye welmi N°. — 13) czoż NI.; czo maſs N°. — 14) Moze Ul. a U2. — 15) Možeſſh prawie toho N2. — 16) Za Otluczyff jak v N°. a N°. — 17) z mladoſti NI ; Weli miftr aby z mladofti N°. — 18) Vezzil ſve a ſtal po cztnoſti N2. — 19) Za regno eſt. — 20) a takto NI.; genž tak N°.
Kato. 227 Awſſak 1) ſmyſl wſſye2) przyemaha,3 genz 4) ſye ſ mudrofty obchody, Sam ſye y ſwe dyetky 5) wzplody ; Proto� chczy 7) nawratyty, Czoz S) myſtr wely vczyty.9) Gyeftlyz 10) ktery peczy magye A na mudroft 11) welmy 12) ptagye. Poſluchay, czo 13) znamenaty Muozeſf 14) a prawye 15) Xſtaty, Tudy ſwuoy wyek y ſkonczenye Otluczy 16) ot poſſkwrnyenye. Velyt myſtr ſynu doſty: 17) Vez ſye a ſtuoy po mudroſty. 18) Pietas. 68" 11, 1 Si potes, ignotis eciam prodeſſe memento: Vtilius eft regno, 19) meritis acquirere amicos. Prwu mudroſt wylyczuge Myſtr a tak 20) wyprawuge, 1) Awffakz Ul. a U2. — 2) wſeczko N1. — 3) Verš za tím chybí, kterýž zní v Ul., U2. a N°.: Genz ſye ſ mudroſti frow- nawa; Genž... sgednawa N°. — 4) Ktoz Ul., U2. a N.; Neb ktož N2. — 5) drety Ul., U2. aNI. — 6) zplodíj NI.; Tit gye dobrzie vzzywagi N2. — 7) chezy fie U., U2. a N°.; chczit ſye N2. — 8) Czo U1. a U2. — 9) Za vczynyty, jak se čte v U1., U2., NI. a N2. — 10) Geſtli U1., U2., N°. a N°. — 11) Na mudroſt ſie U1., U2. a NI. — 12) pilnie NI.; ſye welmi N°. — 13) czoż NI.; czo maſs N°. — 14) Moze Ul. a U2. — 15) Možeſſh prawie toho N2. — 16) Za Otluczyff jak v N°. a N°. — 17) z mladoſti NI ; Weli miftr aby z mladofti N°. — 18) Vezzil ſve a ſtal po cztnoſti N2. — 19) Za regno eſt. — 20) a takto NI.; genž tak N°.
Strana 228
228 Kato. By ſbozye neznamym dawal, 1) Acz muozeſſ, a gym2) ſpomahal; Lepe 3) ſbozym dobywaty Przatel, nez1) kralewaty, Anot 5) kral za nycz neſtogy, Genz 7) lydy ſbozym nekogy. 6 Iuſticia. II. 2 Mitte archana dei, celum3) inquirere quid fit: Cum fis mortalis, que funt mo(r)talia, cura. Netyez ſye na tu9) taynyczy, 12) Czoz 10) ma nebe ktere 11) wyeczy, Sluncze, myeſyecz, hwyezdy 13) take Y planety wſſyelykake ; Smrtedlny 14) zprawowaty Ma ſwyeczku wyecz a to 15) znaty. Fortitudo. II, 3 Linque metum leti, nam ftultum eft tempore in 13) omni: Qui mortem metuit, amittit gaudia uite. Nerod na ſmrt mnoho tbaty Anyz 17) ſye gye18) welmy baty ; 1) By zbožny przatel dobywal N°. — 2) a gynym Ul.; A czoz muožeś gim N.; y gynym N°. — 3) Lepe geft N°. — 1) Za geſt nez, jak se čte v U°., U2. a NI.; nežli N°. — 5) Ano Ul. a N'.; Any U2.; Neb N°. — 6) za nycze ſtogi Ul. a U2. — 7) Když zbožím lidíj N.; Když N°. — 8) Za celum- que. — 9) obogi N°. — 10) Czo U1., U2. a N°. — 11) nebo ktery Ul. — 12) moci NI.; kterich wieczi N2. — 13) Vynecháno v N°. — 14) Smrtedlnu viecz Nr. a N°. — 15) a tu Ul. a U2.: A fuieczſke viecí maš NI.; A ſwietſku tye dwie maſs N°. — 16) Vynecháno v UP., U2. N°. — 17) Any U°., U2., N°. a N°. 18) gye vynecháno v N.
228 Kato. By ſbozye neznamym dawal, 1) Acz muozeſſ, a gym2) ſpomahal; Lepe 3) ſbozym dobywaty Przatel, nez1) kralewaty, Anot 5) kral za nycz neſtogy, Genz 7) lydy ſbozym nekogy. 6 Iuſticia. II. 2 Mitte archana dei, celum3) inquirere quid fit: Cum fis mortalis, que funt mo(r)talia, cura. Netyez ſye na tu9) taynyczy, 12) Czoz 10) ma nebe ktere 11) wyeczy, Sluncze, myeſyecz, hwyezdy 13) take Y planety wſſyelykake ; Smrtedlny 14) zprawowaty Ma ſwyeczku wyecz a to 15) znaty. Fortitudo. II, 3 Linque metum leti, nam ftultum eft tempore in 13) omni: Qui mortem metuit, amittit gaudia uite. Nerod na ſmrt mnoho tbaty Anyz 17) ſye gye18) welmy baty ; 1) By zbožny przatel dobywal N°. — 2) a gynym Ul.; A czoz muožeś gim N.; y gynym N°. — 3) Lepe geft N°. — 1) Za geſt nez, jak se čte v U°., U2. a NI.; nežli N°. — 5) Ano Ul. a N'.; Any U2.; Neb N°. — 6) za nycze ſtogi Ul. a U2. — 7) Když zbožím lidíj N.; Když N°. — 8) Za celum- que. — 9) obogi N°. — 10) Czo U1., U2. a N°. — 11) nebo ktery Ul. — 12) moci NI.; kterich wieczi N2. — 13) Vynecháno v N°. — 14) Smrtedlnu viecz Nr. a N°. — 15) a tu Ul. a U2.: A fuieczſke viecí maš NI.; A ſwietſku tye dwie maſs N°. — 16) Vynecháno v UP., U2. N°. — 17) Any U°., U2., N°. a N°. 18) gye vynecháno v N.
Strana 229
Kato. 229 Tent 1) gyeft 2) blazen gmenowany A hrzyechy obznamenany,3) Ztraty wyecznu radoſt ſwogy, 4) Ktoz5) ſye ſmrty na czem bogy. Prudencia. 1I. 4 (Iratus 7) de re incerta contendere noli: Impedit ira animum, ne poſfit cernere verum.) Vdalyt ſye rozhnyewaty A 8) negyſtoſt zprawowaty, Nerod ſye o to ſwarzyty, Acz mne chczeſſ9) poſluſſen byty; Hnyew w nahloſty bywa, 10) Tohot prawa 11) zle vzywa. Temperancia. II, 5 Fac ſumptum propere, cum 12) res defiderat ipſa; 68 Datum 13) etenim eft aliquid, dum 14) tempus poſtulat aut res. Sczedroſt vkaz ſweho kwaſu, Acz maſſ doſty 15) przy tom czaſu; 1) Ten U1., NI. a N2 — 2) ge Ul. — 3) welmi obtrezzeny N°. — 4) Ztrati radoft wiecžneho zzywota N°. — 5) Ktozt U2. — 6) Nebo ſmrtedlna hroza ta N2. — 7) Verše tyto la- tinské vynechány v originale a doplněny z Ul., U2. a NI. — 8) Neb N°. — 9) Acž chcefs mne w tom N°. — 10) Snad za zel bywa, jak jest v Ul. a U2.; czaſto byua N°. a N2. — 11) prawi U1. a U2.; prawda Nl.; Gehoż prawda N°. — 12) dum Ul., U2. a Ni. — 13) Za Dandum, jak se čte v U1., U2. a N°. — 11) tempus expoſtulat U2. — 15) Za hoſti, jak se čte v NI.; hoſtie Ul. a U2.; Aczz hoſti budeſs myeti N°.
Kato. 229 Tent 1) gyeft 2) blazen gmenowany A hrzyechy obznamenany,3) Ztraty wyecznu radoſt ſwogy, 4) Ktoz5) ſye ſmrty na czem bogy. Prudencia. 1I. 4 (Iratus 7) de re incerta contendere noli: Impedit ira animum, ne poſfit cernere verum.) Vdalyt ſye rozhnyewaty A 8) negyſtoſt zprawowaty, Nerod ſye o to ſwarzyty, Acz mne chczeſſ9) poſluſſen byty; Hnyew w nahloſty bywa, 10) Tohot prawa 11) zle vzywa. Temperancia. II, 5 Fac ſumptum propere, cum 12) res defiderat ipſa; 68 Datum 13) etenim eft aliquid, dum 14) tempus poſtulat aut res. Sczedroſt vkaz ſweho kwaſu, Acz maſſ doſty 15) przy tom czaſu; 1) Ten U1., NI. a N2 — 2) ge Ul. — 3) welmi obtrezzeny N°. — 4) Ztrati radoft wiecžneho zzywota N°. — 5) Ktozt U2. — 6) Nebo ſmrtedlna hroza ta N2. — 7) Verše tyto la- tinské vynechány v originale a doplněny z Ul., U2. a NI. — 8) Neb N°. — 9) Acž chcefs mne w tom N°. — 10) Snad za zel bywa, jak jest v Ul. a U2.; czaſto byua N°. a N2. — 11) prawi U1. a U2.; prawda Nl.; Gehoż prawda N°. — 12) dum Ul., U2. a Ni. — 13) Za Dandum, jak se čte v U1., U2. a N°. — 11) tempus expoſtulat U2. — 15) Za hoſti, jak se čte v NI.; hoſtie Ul. a U2.; Aczz hoſti budeſs myeti N°.
Strana 230
230 Kato. W ty czaſy 1) ſluſſye darzyty A dobreho gmene2) dobyty. 3) Kdyzt 4) gyeſt czas a maſſ weſele, Maſſ ſluhy darzyty ſmyele. Temperancia. 11, 6 Quod nimium eft, fugito, paruo*) gaudere memento: Tuta mage (eft) 5) puppis, modico que flumine fertur. Strzyez ſye wyeczy wſſyelykake, Vyſoke y hrde take, Drz ſye, czoz rowneho ?) byty Muoz a ſobye8) neuſſkodyty;") Bezpecznyegy 10) czlowek bywa W rzyeczye, nez genz11) w morzy plywa. Prouidencia. 11, 7 Quod pudeat queri, 2) focio 13) prudens celare memento, ) Ne plures culpent id, quod tib(i) diſplicet vni. Czoz 15) przyetely vſſkodyty 16) 18 Muoz, to 17) vmyeyg vtagyty, 1) Maſs neb tu N°.— 2) Snad za Dobreho gmene; gmye Ul. a U2.; Dobreho gmena Nr. a N°. — 3) chowaty U2. — 4) Kdyz UP., U2., NI. a N2. — 5) paruoque Ul. a U2. — 6) Vynecháno eſt, které se čte v Ul., U2. a N°. — 7) czoz muož rowne N°.; czo rowneho N2. — 8) Za tobye, jak se čte v U2. — 2) Tobre twe czti neſkoditi NI.; Moz a tobie neſſkodity U1. a N2. 10) Bezpecznyegie U1. — 11) kdyz Ul.; kdy U2.; genz vyne- cháno v N2. — 12) Přidáno queri; verš by měl 7 stop. — 13) Za ſocios, jak se čte v U., U2., Nr. a N°. — 11) Za tím vytržen v U1. list a jest v něm tedy mezera, počínající veršem následujícím a končící latinským textem odstavce II., 14. — 15) Czożt N2. — 16) Czožt muož przieteli ſkodití N°. — 17) To wżdy N°. — 18) to tagiti N°.
230 Kato. W ty czaſy 1) ſluſſye darzyty A dobreho gmene2) dobyty. 3) Kdyzt 4) gyeſt czas a maſſ weſele, Maſſ ſluhy darzyty ſmyele. Temperancia. 11, 6 Quod nimium eft, fugito, paruo*) gaudere memento: Tuta mage (eft) 5) puppis, modico que flumine fertur. Strzyez ſye wyeczy wſſyelykake, Vyſoke y hrde take, Drz ſye, czoz rowneho ?) byty Muoz a ſobye8) neuſſkodyty;") Bezpecznyegy 10) czlowek bywa W rzyeczye, nez genz11) w morzy plywa. Prouidencia. 11, 7 Quod pudeat queri, 2) focio 13) prudens celare memento, ) Ne plures culpent id, quod tib(i) diſplicet vni. Czoz 15) przyetely vſſkodyty 16) 18 Muoz, to 17) vmyeyg vtagyty, 1) Maſs neb tu N°.— 2) Snad za Dobreho gmene; gmye Ul. a U2.; Dobreho gmena Nr. a N°. — 3) chowaty U2. — 4) Kdyz UP., U2., NI. a N2. — 5) paruoque Ul. a U2. — 6) Vynecháno eſt, které se čte v Ul., U2. a N°. — 7) czoz muož rowne N°.; czo rowneho N2. — 8) Za tobye, jak se čte v U2. — 2) Tobre twe czti neſkoditi NI.; Moz a tobie neſſkodity U1. a N2. 10) Bezpecznyegie U1. — 11) kdyz Ul.; kdy U2.; genz vyne- cháno v N2. — 12) Přidáno queri; verš by měl 7 stop. — 13) Za ſocios, jak se čte v U., U2., Nr. a N°. — 11) Za tím vytržen v U1. list a jest v něm tedy mezera, počínající veršem následujícím a končící latinským textem odstavce II., 14. — 15) Czożt N2. — 16) Czožt muož przieteli ſkodití N°. — 17) To wżdy N°. — 18) to tagiti N°.
Strana 231
Kato. 231 By toho 1) gyny nezprawyly 2) A, czoz 3) ſam nelybyſf, mlvwyly. 4 Tak3) ſmylla przybude tobye A przyetele ſk6) ſchowaſſ7) ſobye. Memoria. 1I. s Nolo putes pra(v)os homines peccata lucrari: Temporibus peccata latent, s) et 9) tempore pate nt. 10 Nechczy, by 11) na myſl wzywal, By wzdy czlowek hrzyechy myewal: Hrzyech ſye kazdy czaſem tagy, 12) Wſſak 13) ſye14) pod czaſem vtagy 15) po- znagy; 16) Dobry dobru ma odplatu, Zly pro hrzyech ma wyecznu 17) ztratu. 71“ Prudencia. II. 9 Corporis exigui uires contempnere noli: Confilio pollet, cui vim natura negauit. Syly czloweka maleho 18) Nerod tupyty mnoheho, 1) to U2. — 2) At toho nevínníj mnozíj N .; At toho newiedie mnozi N°. — 3) Snad za Czoz, jak jest v U2. — 4) Czożt [Czot N2.] tobíe famemu mrzij Ni. a N2. — 5) Takt N°. — 6) Přeškrtnuto. — 7) A przetelcze zachowaſs N°. — 8) patent U2. — 9) ſe N°. — 10) latent U2. — 11) by to U2. a N°.; by kto N°. — 12) Hrzrecht ſye czzaſem každy ſkrywa N°. — 13) Wſfakz gey U2. — 14) gei NI. — 15) Přeškrtnuto. 16) A pod cžaſem ſye odkrywa N°. — 17) Zli po hrziechu wezmu N°. — 18) Kdyż widiſs czlowieka mladeho N2.
Kato. 231 By toho 1) gyny nezprawyly 2) A, czoz 3) ſam nelybyſf, mlvwyly. 4 Tak3) ſmylla przybude tobye A przyetele ſk6) ſchowaſſ7) ſobye. Memoria. 1I. s Nolo putes pra(v)os homines peccata lucrari: Temporibus peccata latent, s) et 9) tempore pate nt. 10 Nechczy, by 11) na myſl wzywal, By wzdy czlowek hrzyechy myewal: Hrzyech ſye kazdy czaſem tagy, 12) Wſſak 13) ſye14) pod czaſem vtagy 15) po- znagy; 16) Dobry dobru ma odplatu, Zly pro hrzyech ma wyecznu 17) ztratu. 71“ Prudencia. II. 9 Corporis exigui uires contempnere noli: Confilio pollet, cui vim natura negauit. Syly czloweka maleho 18) Nerod tupyty mnoheho, 1) to U2. — 2) At toho nevínníj mnozíj N .; At toho newiedie mnozi N°. — 3) Snad za Czoz, jak jest v U2. — 4) Czożt [Czot N2.] tobíe famemu mrzij Ni. a N2. — 5) Takt N°. — 6) Přeškrtnuto. — 7) A przetelcze zachowaſs N°. — 8) patent U2. — 9) ſe N°. — 10) latent U2. — 11) by to U2. a N°.; by kto N°. — 12) Hrzrecht ſye czzaſem každy ſkrywa N°. — 13) Wſfakz gey U2. — 14) gei NI. — 15) Přeškrtnuto. 16) A pod cžaſem ſye odkrywa N°. — 17) Zli po hrziechu wezmu N°. — 18) Kdyż widiſs czlowieka mladeho N2.
Strana 232
232 Kato. Czaſtot 1) radny czlowek bywa. Gemuzt welykofty2) vbywa : Tot wſſye przyrozenye czyny. Wſſak drobnoſt ſmylla newyny (Providencia)) II, 10 Quem fcieris non effe parem tibi, tempore cede: Vietorem a uicto ſepe ſ(u)perari 5) videmus. Kterehoz wyeſſ nerowneho k ſobye anyz6) podobneho. Przyehuowyeyg") mu, razyt tobye, Na czas myey8) ſmyll przy ſobye; Wſſak ſem wydyel, ze ſem "9) ſchody! “ Wytyez, genz drzyewe weywodyl. 10) gyeft (Modeſtia.) II, 11 b Lis minimis verbis interdum maxima creſcit. 1) Adverſus notum noli contendere verbis. Razyt wyernye, neczyn toho, By ſye f12) znamym ſwarzyl 13) mnoho, 1) Czaſtokrat U2. — 2) Gemuz welikoft U2., N . a N°. — 3) Wſfakt... nepleny N2. — ) Vynecháno a doplněno z U jak i následující nadpis. — 5) Za ſuperari ſepe. — 6) Any k ſobie N2. — 7) Przyehowey U2.; Houiei gemu N°. — s) Mage wżdýczky N°.; Gmyey wżdy N°. — 9)"“ znamenají, že se má čísti: „gyeſt ſchodyl“. ſem přeškrtnuto. Wifakt ... zet ge ſtratil U2.; Nebt ſem widal zzet gest ſſkodil N°.— 10) we- wodil U2. a NI.; wywodil N2. — 11) Před tímto veršem stojí b a před následujícím a, což znamená, že se má pořádek veršů změniti a čísti nejdříve verš: Adversus etc. a pak: Lis etc. — 12) ſ vynecháno v U2. — 13) S znamými neſwarz fie N°.
232 Kato. Czaſtot 1) radny czlowek bywa. Gemuzt welykofty2) vbywa : Tot wſſye przyrozenye czyny. Wſſak drobnoſt ſmylla newyny (Providencia)) II, 10 Quem fcieris non effe parem tibi, tempore cede: Vietorem a uicto ſepe ſ(u)perari 5) videmus. Kterehoz wyeſſ nerowneho k ſobye anyz6) podobneho. Przyehuowyeyg") mu, razyt tobye, Na czas myey8) ſmyll przy ſobye; Wſſak ſem wydyel, ze ſem "9) ſchody! “ Wytyez, genz drzyewe weywodyl. 10) gyeft (Modeſtia.) II, 11 b Lis minimis verbis interdum maxima creſcit. 1) Adverſus notum noli contendere verbis. Razyt wyernye, neczyn toho, By ſye f12) znamym ſwarzyl 13) mnoho, 1) Czaſtokrat U2. — 2) Gemuz welikoft U2., N . a N°. — 3) Wſfakt... nepleny N2. — ) Vynecháno a doplněno z U jak i následující nadpis. — 5) Za ſuperari ſepe. — 6) Any k ſobie N2. — 7) Przyehowey U2.; Houiei gemu N°. — s) Mage wżdýczky N°.; Gmyey wżdy N°. — 9)"“ znamenají, že se má čísti: „gyeſt ſchodyl“. ſem přeškrtnuto. Wifakt ... zet ge ſtratil U2.; Nebt ſem widal zzet gest ſſkodil N°.— 10) we- wodil U2. a NI.; wywodil N2. — 11) Před tímto veršem stojí b a před následujícím a, což znamená, že se má pořádek veršů změniti a čísti nejdříve verš: Adversus etc. a pak: Lis etc. — 12) ſ vynecháno v U2. — 13) S znamými neſwarz fie N°.
Strana 233
Kato. 233 Nebot z rzyeczy ſwar pochody, 1) genz yazyku mnoho ſſkody, Ot nyehoz 2) ſyedanye bywa, Gyehoz3) nahly zle vzywa. Iufticia. 11, 12 Quid 4) deus intendat, noli perquirere forte: Quod ſtatuit de te, fine te deliberat ipfe. 715 Nerod na to peczye myety,5 By6) buduczy wyecz wyedyety Skrzye loſy neb ?) hadanye Chtyel, neb 8) ktere czarowanye ; Czoz buoh vſtawyl o tobye,9) Dobrzyet 10) rozwazy bez tebe. Fortitudo. II, 13 Invidiam nimio cultu uitare memento: Que ſi non ledit, tamen hanc fufferre moleftum eft. Nenawyfty oſtrzyehay ſye, ſye ; Ze wſſye ſyly 11) choway 12) Aczt 13) gynemu nevſſkody, Tobyet naywyecz ſmutek zplody; 14) 1) przychazy U2.; Nebo ... przíchodíj NI. — 2) Od nyeho U2. — 3) Tohot U2. a N°.; Toho NI. — 4) Quod Nr. a N°. — 5) Nerod ſye proto truditi N°. — 6) By chtiel N2. — 7) nebo U2. — 8) Nebo N°. — 9) Nebo boh genž ſtworzil zemi y nebe N°. — 10) Tent wflie N°. — 11) ſwe fily N°. — 12) Snad za gye choway, jak se čte v NI.; vchoway U2. — 13) Neb aczz N2. — 14) wzplody U2.
Kato. 233 Nebot z rzyeczy ſwar pochody, 1) genz yazyku mnoho ſſkody, Ot nyehoz 2) ſyedanye bywa, Gyehoz3) nahly zle vzywa. Iufticia. 11, 12 Quid 4) deus intendat, noli perquirere forte: Quod ſtatuit de te, fine te deliberat ipfe. 715 Nerod na to peczye myety,5 By6) buduczy wyecz wyedyety Skrzye loſy neb ?) hadanye Chtyel, neb 8) ktere czarowanye ; Czoz buoh vſtawyl o tobye,9) Dobrzyet 10) rozwazy bez tebe. Fortitudo. II, 13 Invidiam nimio cultu uitare memento: Que ſi non ledit, tamen hanc fufferre moleftum eft. Nenawyfty oſtrzyehay ſye, ſye ; Ze wſſye ſyly 11) choway 12) Aczt 13) gynemu nevſſkody, Tobyet naywyecz ſmutek zplody; 14) 1) przychazy U2.; Nebo ... przíchodíj NI. — 2) Od nyeho U2. — 3) Tohot U2. a N°.; Toho NI. — 4) Quod Nr. a N°. — 5) Nerod ſye proto truditi N°. — 6) By chtiel N2. — 7) nebo U2. — 8) Nebo N°. — 9) Nebo boh genž ſtworzil zemi y nebe N°. — 10) Tent wflie N°. — 11) ſwe fily N°. — 12) Snad za gye choway, jak se čte v NI.; vchoway U2. — 13) Neb aczz N2. — 14) wzplody U2.
Strana 234
234 Kato. Nebt w ſtran czyeſty 1) oko 2) hledy, kedz3) nenawyſt ſtolczem *) ſedy. Fortitudo. II, 14 Forti animo eſto, 5) dum 6) fis dampnatus inique: Nemo diu gaudet, qui indice vincit iniquo. Budeſſly k ſudu przypuzen. Ze7) potupnye budeſſs) ſuzen. Vſtawyczen bud, ſ pokoru, Neczyn ſam na ſobye9) wzdoru; Dluhot 10) w radofty ten bludy, 11) kohot!2) rychtarz krzywye ſudy. 13) Modeſtia. HI. 15 L(i)tis preterite nol(i) maledicta inferre: 14) Poſt inimicicias iram meminiſſe malorum elt. Budefily ſ kym walku myety A, ſmyrzye ſye, chczet 15) rad przyety, Nerod toho rozzyelyty 16, Anyz gyeho 17) zpomynagye, 18) mſtyty; 19) 1) w ftranu cieft NI: w ftranu ceſty N°. — 1) okolo N°. — 3) Za Kdez. jak se čte v U2. a N°.; Kdežt N°. — 4) ſtolem N°. — 5) Za Eſto forti animo. — 6) cum U2. a N°. — ) A NI. — 8) Bez wynny potupnye N2. — 9) nad ſebu NI.; Ny ſobre ſtyſſt pro tu N°. — 10) Dluho N. a N°. — 11) Snad za nebludy; Dluhot radoſten nechody Ul. a U2. — 12) Kohoż N°. a N° — 13) Genz krzywim ſudczy wewody Ul. a U2. — 11) Za referre, jak v U1, U2. a N°. — 15) chcze Ul.; chceš N°.; Genž ſmyrzenye chce rad przigieti N°. — 16) rozzelety U. a NI.; Nerod ſve nan hnyewati N2.— 17) Snad za Anyz (bez gyeho;) Am NV. — 18) Any wzpomynage U. a U2. — 19) ruſſity U2.; Wiecz any mu to wzpominati N°.
234 Kato. Nebt w ſtran czyeſty 1) oko 2) hledy, kedz3) nenawyſt ſtolczem *) ſedy. Fortitudo. II, 14 Forti animo eſto, 5) dum 6) fis dampnatus inique: Nemo diu gaudet, qui indice vincit iniquo. Budeſſly k ſudu przypuzen. Ze7) potupnye budeſſs) ſuzen. Vſtawyczen bud, ſ pokoru, Neczyn ſam na ſobye9) wzdoru; Dluhot 10) w radofty ten bludy, 11) kohot!2) rychtarz krzywye ſudy. 13) Modeſtia. HI. 15 L(i)tis preterite nol(i) maledicta inferre: 14) Poſt inimicicias iram meminiſſe malorum elt. Budefily ſ kym walku myety A, ſmyrzye ſye, chczet 15) rad przyety, Nerod toho rozzyelyty 16, Anyz gyeho 17) zpomynagye, 18) mſtyty; 19) 1) w ftranu cieft NI: w ftranu ceſty N°. — 1) okolo N°. — 3) Za Kdez. jak se čte v U2. a N°.; Kdežt N°. — 4) ſtolem N°. — 5) Za Eſto forti animo. — 6) cum U2. a N°. — ) A NI. — 8) Bez wynny potupnye N2. — 9) nad ſebu NI.; Ny ſobre ſtyſſt pro tu N°. — 10) Dluho N. a N°. — 11) Snad za nebludy; Dluhot radoſten nechody Ul. a U2. — 12) Kohoż N°. a N° — 13) Genz krzywim ſudczy wewody Ul. a U2. — 11) Za referre, jak v U1, U2. a N°. — 15) chcze Ul.; chceš N°.; Genž ſmyrzenye chce rad przigieti N°. — 16) rozzelety U. a NI.; Nerod ſve nan hnyewati N2.— 17) Snad za Anyz (bez gyeho;) Am NV. — 18) Any wzpomynage U. a U2. — 19) ruſſity U2.; Wiecz any mu to wzpominati N°.
Strana 235
Kato. 235 Tyemt 1) ſye krzywy ſamy wynye, Zet, ſmyrzyecze ſye,2) walky czynye. Perſeuerancia. 1, 16 Nec te co(l)laudes, nec te culpaueris ipfe ; 3) Hoc faciunt ftulti, quos gloria uexat inanis. 69" Nerod ſebe 4) ſam chwalyty Anyz3) take 6) potupyty; Kazdyt7) blazen ſam ſye chwaly, 9 Nebt8) ſuſyeduow nema w taly; Tot gyeſna 10) chwala, Genz wzdy blaznvom 11) geſt przyſtala. 703 (Temperancia.) 12) 11I, 17 Vtere quefitis opibus; 13) cum 14) fumptus habundat, Labitur exiguo, quod partum eft tempore longo. Tyezcze dobiteho rownye 15) Pozyway, nes ztrawu 16) ſkrownye;17) 1) Tiem NI. — 2) Ze ſmyrziecz ſye Ul., U2. a NI.; Smyrziecz ſye opiet walku N°. — 3) ipfum U°., U2. a NI. — 6 hie Ul. a U2. — 5) Any Ul. a U2. — 6) Ani ſie ſam N°.; Ny ſebe ſam N°. — 7) Kazdy Ul., N. a N°. — 8) Neb Ul., Nr. a N2. — 9) Následující dva verše se nenalézají ani na konci listu 71b ani na počátku listu 72a, nýbrž čtou se na konci listu 69b, kterýžto psán jest teprva v prvé polovici XV. století a obsahem svým souhlasí s listem 71 až na po- slední dva verše. I list 70 jest pozdějším písmem psán. — 10) Za Tot ſlowe geſſitna, jak se čte v U ., U2., NI. a N2. 11) Genz v blaznow Ul. a U2. — 12) Vynecháno a doplněno dle U2., jakož i při následujících odstavcích až do II., 24. — 13) modice Ul., U2. a Ni. — 11) dum Ul., U2. a Nl. — 15) ſkrowníe NI. — 16) a traw N2. — 17) rownie N .
Kato. 235 Tyemt 1) ſye krzywy ſamy wynye, Zet, ſmyrzyecze ſye,2) walky czynye. Perſeuerancia. 1, 16 Nec te co(l)laudes, nec te culpaueris ipfe ; 3) Hoc faciunt ftulti, quos gloria uexat inanis. 69" Nerod ſebe 4) ſam chwalyty Anyz3) take 6) potupyty; Kazdyt7) blazen ſam ſye chwaly, 9 Nebt8) ſuſyeduow nema w taly; Tot gyeſna 10) chwala, Genz wzdy blaznvom 11) geſt przyſtala. 703 (Temperancia.) 12) 11I, 17 Vtere quefitis opibus; 13) cum 14) fumptus habundat, Labitur exiguo, quod partum eft tempore longo. Tyezcze dobiteho rownye 15) Pozyway, nes ztrawu 16) ſkrownye;17) 1) Tiem NI. — 2) Ze ſmyrziecz ſye Ul., U2. a NI.; Smyrziecz ſye opiet walku N°. — 3) ipfum U°., U2. a NI. — 6 hie Ul. a U2. — 5) Any Ul. a U2. — 6) Ani ſie ſam N°.; Ny ſebe ſam N°. — 7) Kazdy Ul., N. a N°. — 8) Neb Ul., Nr. a N2. — 9) Následující dva verše se nenalézají ani na konci listu 71b ani na počátku listu 72a, nýbrž čtou se na konci listu 69b, kterýžto psán jest teprva v prvé polovici XV. století a obsahem svým souhlasí s listem 71 až na po- slední dva verše. I list 70 jest pozdějším písmem psán. — 10) Za Tot ſlowe geſſitna, jak se čte v U ., U2., NI. a N2. 11) Genz v blaznow Ul. a U2. — 12) Vynecháno a doplněno dle U2., jakož i při následujících odstavcích až do II., 24. — 13) modice Ul., U2. a Ni. — 11) dum Ul., U2. a Nl. — 15) ſkrowníe NI. — 16) a traw N2. — 17) rownie N .
Strana 236
236 Kato. Acz maſs doſty, choway toho, 1) Nerod 2) zmrhaty3) mnoho : Czoz czlowiek 4) tyezcze dobude. Chlubnye trawye, brzo zbude. (Prudencia.) 1I, 18 Infipiens efto, cum 5) tempus pofcit 1) aut res: Stulticiam, finge ") loco, prudencia ſumma eft. Vczyn ſye blaznem8) przy czaſu, Przy weſſely neb9) przy kwaſu. Czyn ſye blaznem, 10) plod weſele, 12) Tay 11) ſye, vczyn to ſmyele; Welykat to mudroft bywa, Ktoz 13) ſye blaznem w czas nazywa. (Temperancia.) II, 19 Luxuriam fugito, fimul et 15) vitare memento 16 Crimen auaricie; nam funt contraria fame. Strziez ſye ſmylſtwa neczyſteho Y 17) lakomſtwa ſſkaredeho : 18) 1) chwaly z toho N2. — 2) Snad za Nerodyž jak v N°. — 3) zmrhawaty U2. — 4) kolywiek N°. — 5) dum Ul., UP. a N°. — 6) Za poſtulat, jak v U1., U2. a N°. — 7) Za ſimulare, jak jest v U., U2. a N°. — 8) blazen U2., Nr. a N°. — 9) nebo N°. — 10) blazen N . a N2. — 11) Za Tagye, jak jest v Ul. U2. a N°; Tak gye vezzin N°. — 12) weſfiele U. a U2. — 13) Ktozt U1. — 14) na cžas blaznem wzíwa NI. — 15) que Ul. a U2. — 16) vite Ul., U2. a N°. — 17) A N2. — 18) ſſeredneho N°.
236 Kato. Acz maſs doſty, choway toho, 1) Nerod 2) zmrhaty3) mnoho : Czoz czlowiek 4) tyezcze dobude. Chlubnye trawye, brzo zbude. (Prudencia.) 1I, 18 Infipiens efto, cum 5) tempus pofcit 1) aut res: Stulticiam, finge ") loco, prudencia ſumma eft. Vczyn ſye blaznem8) przy czaſu, Przy weſſely neb9) przy kwaſu. Czyn ſye blaznem, 10) plod weſele, 12) Tay 11) ſye, vczyn to ſmyele; Welykat to mudroft bywa, Ktoz 13) ſye blaznem w czas nazywa. (Temperancia.) II, 19 Luxuriam fugito, fimul et 15) vitare memento 16 Crimen auaricie; nam funt contraria fame. Strziez ſye ſmylſtwa neczyſteho Y 17) lakomſtwa ſſkaredeho : 18) 1) chwaly z toho N2. — 2) Snad za Nerodyž jak v N°. — 3) zmrhawaty U2. — 4) kolywiek N°. — 5) dum Ul., UP. a N°. — 6) Za poſtulat, jak v U1., U2. a N°. — 7) Za ſimulare, jak jest v U., U2. a N°. — 8) blazen U2., Nr. a N°. — 9) nebo N°. — 10) blazen N . a N2. — 11) Za Tagye, jak jest v Ul. U2. a N°; Tak gye vezzin N°. — 12) weſfiele U. a U2. — 13) Ktozt U1. — 14) na cžas blaznem wzíwa NI. — 15) que Ul. a U2. — 16) vite Ul., U2. a N°. — 17) A N2. — 18) ſſeredneho N°.
Strana 237
Kato. 237 Obzerſtwe 1) lakomſtwo 2) plody, Tot 3) wynnykom welmy 4) ſſkody ; Ktoz5) ſwe tyelo tyemy krogye, Ztraty gmye y duſſy 7) ſwogy. (Prudencia.) II, 20 Noli tu quedam referenti credere ſemper: Exigua eft tribuenda fides, quia multi multas) lo- (qu)untur. 70" Nerod kazdemu wyerzyty, Ktoz9) tobie bude mluwyty, Tot 10) ſu naywyeczy 11) pochlebnyczy, Genz chtie wlaſty nebo zyty; Mnohyt gye, 12) genz 13) mluwy mnoho, Strzyez ſye yako dyabla 14) toho. (Temperancia.) 1I 21 Que potu peccas, ignoſcere tu tibi nol(i); Nam nullum crimen vini eſt, ſed culpa bibentis. Vdalyt ſye kdy zapyty, Nerod wyna trem wynnyty ; Tot czlowiek nemudry czyny, Ktoz 15) wyno opylſtwem 16) wyny 1) Za obzerſtwie; Obzerſtwo Ul., U2. a N°. — 2) lakom- frwie Ul.; Ktoż obzzerſtwo za lakostwo N2. — 3) Smilſtwo U aU2. — 1) vílníko mnoho NI.; mnoho ſmilnikom N2. — * Kto U 1. a U2. — 6) Za kogy; welmy kogi U .; tyem kogy U2. a N2.; kogij NI. — 7) duſſy tiem U1. — 8) Za quia multa. — 9) kto U1. — 10) Tyt U1. a U2. — 11) Snad za naywyecz; zloſtnij NI.; Sladcze tot gfu N°. — 12) Mnohy geft Ul., U2. a N — 13) Neb tiech kazzdy N°. — 14) hada N°. — 15) kto Ul. a U2. — 16) Ktoż pitie w opilſtwy N°.
Kato. 237 Obzerſtwe 1) lakomſtwo 2) plody, Tot 3) wynnykom welmy 4) ſſkody ; Ktoz5) ſwe tyelo tyemy krogye, Ztraty gmye y duſſy 7) ſwogy. (Prudencia.) II, 20 Noli tu quedam referenti credere ſemper: Exigua eft tribuenda fides, quia multi multas) lo- (qu)untur. 70" Nerod kazdemu wyerzyty, Ktoz9) tobie bude mluwyty, Tot 10) ſu naywyeczy 11) pochlebnyczy, Genz chtie wlaſty nebo zyty; Mnohyt gye, 12) genz 13) mluwy mnoho, Strzyez ſye yako dyabla 14) toho. (Temperancia.) 1I 21 Que potu peccas, ignoſcere tu tibi nol(i); Nam nullum crimen vini eſt, ſed culpa bibentis. Vdalyt ſye kdy zapyty, Nerod wyna trem wynnyty ; Tot czlowiek nemudry czyny, Ktoz 15) wyno opylſtwem 16) wyny 1) Za obzerſtwie; Obzerſtwo Ul., U2. a N°. — 2) lakom- frwie Ul.; Ktoż obzzerſtwo za lakostwo N2. — 3) Smilſtwo U aU2. — 1) vílníko mnoho NI.; mnoho ſmilnikom N2. — * Kto U 1. a U2. — 6) Za kogy; welmy kogi U .; tyem kogy U2. a N2.; kogij NI. — 7) duſſy tiem U1. — 8) Za quia multa. — 9) kto U1. — 10) Tyt U1. a U2. — 11) Snad za naywyecz; zloſtnij NI.; Sladcze tot gfu N°. — 12) Mnohy geft Ul., U2. a N — 13) Neb tiech kazzdy N°. — 14) hada N°. — 15) kto Ul. a U2. — 16) Ktoż pitie w opilſtwy N°.
Strana 238
238 Kato. Nebo pytye 1) wſſelykake; Twat 2) geſt wynna wyeczy3) wſſake. (Prudencia.) II, 22 Confilium archanum tacito committe ſodali: Corporis auxilium medico committe fideli. Maſſly kteru taynoſt w ſobye, Tot ya wyernye razy5) tobye. Nezgewuyg toho gynemu. Kromye przyetely mylemu; 6) Paklyt7) ſſkody czo zywotu. Porucz lekarzy tu rotu.8) (Iufticia.) II, 23 Succeſſos indignos tu noli ferre2) moleſte: Indulget fortuna malis, nec 10) ledere poſsit. Kdyz 11) ſye ſczeſtye protywyty 12) Bude, nerod 13) ſmuten byty; Zly 14) czaſto 15) przyeczaſto 15) ſczeftye gmagy. Wſſak ſmyſlem nerozeznagy; Protot ſczeſtye zlym przychody. Zet gym na wyely 17) vſſkody. 1) Any gyne N°. — 2) Twa U°., U2. a N° — 3) wyecze U2. — 4) víez to take Nr. a N2. — 5) prawim N°. — 6) wier- nemu U1, U2., N°. a N°. — 7) Pakly Ul. — 5) znamotu U. a U2.; tu notu NI.; tu pſotu N°. — 9) Za Noli ſucceſſus in- — dignos ferre; fuferre U2. — 1°) Za ut, jak v U, U°. a N°. 11) Kdýžt N°. — 12) chce protiwiti N°. — 13) Nerodyż w tem N°. — 11) Zlyt N°. — 15) Přeškrtnuto. — 16) przeſczaſte U. — 17) Za na wyeky, jak se čte v U, U°., N. a N°.
238 Kato. Nebo pytye 1) wſſelykake; Twat 2) geſt wynna wyeczy3) wſſake. (Prudencia.) II, 22 Confilium archanum tacito committe ſodali: Corporis auxilium medico committe fideli. Maſſly kteru taynoſt w ſobye, Tot ya wyernye razy5) tobye. Nezgewuyg toho gynemu. Kromye przyetely mylemu; 6) Paklyt7) ſſkody czo zywotu. Porucz lekarzy tu rotu.8) (Iufticia.) II, 23 Succeſſos indignos tu noli ferre2) moleſte: Indulget fortuna malis, nec 10) ledere poſsit. Kdyz 11) ſye ſczeſtye protywyty 12) Bude, nerod 13) ſmuten byty; Zly 14) czaſto 15) przyeczaſto 15) ſczeftye gmagy. Wſſak ſmyſlem nerozeznagy; Protot ſczeſtye zlym przychody. Zet gym na wyely 17) vſſkody. 1) Any gyne N°. — 2) Twa U°., U2. a N° — 3) wyecze U2. — 4) víez to take Nr. a N2. — 5) prawim N°. — 6) wier- nemu U1, U2., N°. a N°. — 7) Pakly Ul. — 5) znamotu U. a U2.; tu notu NI.; tu pſotu N°. — 9) Za Noli ſucceſſus in- — dignos ferre; fuferre U2. — 1°) Za ut, jak v U, U°. a N°. 11) Kdýžt N°. — 12) chce protiwiti N°. — 13) Nerodyż w tem N°. — 11) Zlyt N°. — 15) Přeškrtnuto. — 16) przeſczaſte U. — 17) Za na wyeky, jak se čte v U, U°., N. a N°.
Strana 239
Kato. 239 Sluſſye czlowyeku kazdemu. (Prouidencia.) 72 11. 24 Proſpice, qui veniunt, hos caſus (effe) 2) ferendos: Nam leuius ledit, quicquid preuidimus ante. Sluffye3) czlowyeku kazdemu Obmyſyty ſſtyeſty ſwemu Przyhody, rozliczne wyeczy, 4) Acz kto na to chcze pomnyety. Zet5) przyhoda obmyſlena Mene6) ſſkody, nez ſuzena. 7) Fortitudo. II. 25 Rebus in aduerfis animum fubmittere noli: Spem retine; ſpes vna hominem in s) morte relinquit. Budelit ſye ſſczeftve9) protywyty, 10) Zet bude kdy 11) ſſkodyty, 12) Nerod zuffaty nykoly, 13) Myey nadyegy, czaku. woly; 14) 1) Chybně vepsáno, neb patří do následujícího odstavce. Později červenou tužkou přeškrtnuto. — 2) Vynecháno v rukopise. — 3) Sluffiet N2. — 4) rozlcžných vrecíj N.: A przihody .. . wiedieti N2. — 5) Ze Ul., U2. a NI. — 6) Za Menye, jak se čte v Ul., U2., N. a N2. — 7) nezli gyna N°. — 8) Za nec: non in U1 a NI. — 9) ſſczeſtye nejspíše přesmyknuto z následujícího verše, jak se čte i v Ul. a U2. — 1°) Y geden w protiwne vieci NI. a N°. — 11) kdy vynecháno Ul. a U2. — 12) Nerod zamutku (ſmutku N°.) podlecí Nr. a N2. — 13) Neb (Nebt N2.) nadrege to przi- uede Ni. a N°. — 11) Ze z ſmrtí (Z ſmrti tie N2.) czaſto vyuede N°.
Kato. 239 Sluſſye czlowyeku kazdemu. (Prouidencia.) 72 11. 24 Proſpice, qui veniunt, hos caſus (effe) 2) ferendos: Nam leuius ledit, quicquid preuidimus ante. Sluffye3) czlowyeku kazdemu Obmyſyty ſſtyeſty ſwemu Przyhody, rozliczne wyeczy, 4) Acz kto na to chcze pomnyety. Zet5) przyhoda obmyſlena Mene6) ſſkody, nez ſuzena. 7) Fortitudo. II. 25 Rebus in aduerfis animum fubmittere noli: Spem retine; ſpes vna hominem in s) morte relinquit. Budelit ſye ſſczeftve9) protywyty, 10) Zet bude kdy 11) ſſkodyty, 12) Nerod zuffaty nykoly, 13) Myey nadyegy, czaku. woly; 14) 1) Chybně vepsáno, neb patří do následujícího odstavce. Později červenou tužkou přeškrtnuto. — 2) Vynecháno v rukopise. — 3) Sluffiet N2. — 4) rozlcžných vrecíj N.: A przihody .. . wiedieti N2. — 5) Ze Ul., U2. a NI. — 6) Za Menye, jak se čte v Ul., U2., N. a N2. — 7) nezli gyna N°. — 8) Za nec: non in U1 a NI. — 9) ſſczeſtye nejspíše přesmyknuto z následujícího verše, jak se čte i v Ul. a U2. — 1°) Y geden w protiwne vieci NI. a N°. — 11) kdy vynecháno Ul. a U2. — 12) Nerod zamutku (ſmutku N°.) podlecí Nr. a N2. — 13) Neb (Nebt N2.) nadrege to przi- uede Ni. a N°. — 11) Ze z ſmrtí (Z ſmrti tie N2.) czaſto vyuede N°.
Strana 240
240 Kato. Ktoz vffa dobre nadyegye, 1) Do ſmrty2) mu dobrzve zdyege.3) Coz wyeſſ ſobye przyhodneho.4) Prouidencia. II. 26 Rem, tibi quam noſeis 5) aptam, dimittere noli; Fronte capillata, poft hec occafio calua. Czoz wyeſſ ſobye przyhodneho, Zet ſye ſtane czo ſſezaſtneho, Nerod od toho puſtyty, vmyey przyhodu 6) ſudyty: Czelemt obroftylym7) proſwyety, 8) 1 ) Potomt9) ſye 10) lyſynu ſwyety. Providencia. II, 27 Quod ſequitur, ſpecta, quod imminet, ante videto: Illum imitare deum, qui partem ſpectat vtramque. Buduczy wyecz, genz ma byty, Znamenay, czo ma 12) przygyty; Nalledug, ktoz ſyem tam 13) ſledy, Yako 14) przyed ſye, tak 15) za ſye hledy; 1) Ktož pozna (Neb ktož ma N°.) nadregí w boze N°. — 2) ſmrtit Ul. a U2. — 3) Tomu ſmrt geft takž podnožíe NI.; Tomut gt y ſmrt podnoze N°. — 4) Chybně vepsáno neb patří do následujícího odstavce. Přeškrtnuto později červenou tužkou. — 5) noſti Ul., U°., N. a N°. — 6) przíhody NI. — 7) Za obroſtlym, jak se čte v Ul., U2. a N°: Cželem obroftlym N. — s) poſwietij NI: poſnyeti N° — 9) Potom U1. — 1°) Potom ſwu N°. — 11) ſwu lyſynu poſwieti N° — 12) neb naprzied U , U2. a N°.; Znamenai naprzed N°. — 13) fiem y tam Ul. a U2.: Naſleduy tohot kozz N°. — 14) Za — 15) tak y N°. Yakz, jak v U ., U2., N°. a N°.
240 Kato. Ktoz vffa dobre nadyegye, 1) Do ſmrty2) mu dobrzve zdyege.3) Coz wyeſſ ſobye przyhodneho.4) Prouidencia. II. 26 Rem, tibi quam noſeis 5) aptam, dimittere noli; Fronte capillata, poft hec occafio calua. Czoz wyeſſ ſobye przyhodneho, Zet ſye ſtane czo ſſezaſtneho, Nerod od toho puſtyty, vmyey przyhodu 6) ſudyty: Czelemt obroftylym7) proſwyety, 8) 1 ) Potomt9) ſye 10) lyſynu ſwyety. Providencia. II, 27 Quod ſequitur, ſpecta, quod imminet, ante videto: Illum imitare deum, qui partem ſpectat vtramque. Buduczy wyecz, genz ma byty, Znamenay, czo ma 12) przygyty; Nalledug, ktoz ſyem tam 13) ſledy, Yako 14) przyed ſye, tak 15) za ſye hledy; 1) Ktož pozna (Neb ktož ma N°.) nadregí w boze N°. — 2) ſmrtit Ul. a U2. — 3) Tomu ſmrt geft takž podnožíe NI.; Tomut gt y ſmrt podnoze N°. — 4) Chybně vepsáno neb patří do následujícího odstavce. Přeškrtnuto později červenou tužkou. — 5) noſti Ul., U°., N. a N°. — 6) przíhody NI. — 7) Za obroſtlym, jak se čte v Ul., U2. a N°: Cželem obroftlym N. — s) poſwietij NI: poſnyeti N° — 9) Potom U1. — 1°) Potom ſwu N°. — 11) ſwu lyſynu poſwieti N° — 12) neb naprzied U , U2. a N°.; Znamenai naprzed N°. — 13) fiem y tam Ul. a U2.: Naſleduy tohot kozz N°. — 14) Za — 15) tak y N°. Yakz, jak v U ., U2., N°. a N°.
Strana 241
Kato. 241 Nebt 1) ſſczeſtye2) po neſſczeſty3) Bywa, neſczeſtye po ſſczeſty. †) Modeſtia. 72 11 28 Fortior ut valeas, interdum parcior efto : Pauca voluptat(i) debentur, plura faluti Chczeſſly ſylen ſbozym 5) byty, Nerod przyelyffnye trawyty, Strzyez ſye rozkofſy tyeleſne,6 Przydrz ſye rozkoſſy7) czaſne; Oftrzyehays) ſye tak wylenye, By9) neztratil ſweho 10) ſpaſenye. Iufticia. 11, 29 Iudicium populi nunquam contempferis vnus, Ne nulli placeas, dum vis contempnere multos. Czoz wſſyeczka obecz vſudy 11) Neb vczyny 12) neb odſudy, Proty tomu nerod byty Anyz ſ uobczy 13) ſye ſudyty; Nemuozt ſam 14) na dluzye traty, Ktozt 15) chcze obecz15) zamyetaty. 1) Za Nebot, jak se čte v Ul., U2. a NI. — 2) ne- ſczieſtie U1. — 3) [Tezz N2.] neſczeſtye po ſezyeſtye U2., N°. a N2. — 4) zczieſtre po neſczyefty Ul., U2., Ni. a N2. — w zbozzí ty N°. — 6) Tento a následující verš chybí v N2. — 7) Snad za ſczedroſty, jak se čte v Ul., U2. a N1. — 8) Strziež N°. — 9) Abý NI. — 10) ſwe U2; vynecháno v NI. 11) Czožt wſſelika obecz ſudi N°. — 12) czzyny N2. — 13) Proti obczy Ul. a U2.; Ani obcí ſíe ſtuditi N°.; Anyž k obczi ſye wynuti N2. — 11) fam vynecháno v N2. — 15) Kto Ul.; Ktoz U2., N°. a N2. — 16) przikazanye N°. 16
Kato. 241 Nebt 1) ſſczeſtye2) po neſſczeſty3) Bywa, neſczeſtye po ſſczeſty. †) Modeſtia. 72 11 28 Fortior ut valeas, interdum parcior efto : Pauca voluptat(i) debentur, plura faluti Chczeſſly ſylen ſbozym 5) byty, Nerod przyelyffnye trawyty, Strzyez ſye rozkofſy tyeleſne,6 Przydrz ſye rozkoſſy7) czaſne; Oftrzyehays) ſye tak wylenye, By9) neztratil ſweho 10) ſpaſenye. Iufticia. 11, 29 Iudicium populi nunquam contempferis vnus, Ne nulli placeas, dum vis contempnere multos. Czoz wſſyeczka obecz vſudy 11) Neb vczyny 12) neb odſudy, Proty tomu nerod byty Anyz ſ uobczy 13) ſye ſudyty; Nemuozt ſam 14) na dluzye traty, Ktozt 15) chcze obecz15) zamyetaty. 1) Za Nebot, jak se čte v Ul., U2. a NI. — 2) ne- ſczieſtie U1. — 3) [Tezz N2.] neſczeſtye po ſezyeſtye U2., N°. a N2. — 4) zczieſtre po neſczyefty Ul., U2., Ni. a N2. — w zbozzí ty N°. — 6) Tento a následující verš chybí v N2. — 7) Snad za ſczedroſty, jak se čte v Ul., U2. a N1. — 8) Strziež N°. — 9) Abý NI. — 10) ſwe U2; vynecháno v NI. 11) Czožt wſſelika obecz ſudi N°. — 12) czzyny N2. — 13) Proti obczy Ul. a U2.; Ani obcí ſíe ſtuditi N°.; Anyž k obczi ſye wynuti N2. — 11) fam vynecháno v N2. — 15) Kto Ul.; Ktoz U2., N°. a N2. — 16) przikazanye N°. 16
Strana 242
242 Kato. Prudencia. 1I, 30 Sit tibi precipue, quod primum eft, cura falutis: Tempora ne culpes, cum fit 1) tibi cauſa doloris. Nemyeyg ſmyfla 2) wyeczyeho, Hleday naprzyed 3) zdrawye ſweho ; Paklyt ſye czaſſem przyhody, Zet w zywotye czo vſſkody, Nerod czaſuow tyem wynyty, Sams tyem wynen, ſam maſſ zyty. 4) Memoria. II, 31 Sompnia ne cures; nam mens humana quod optat. Dum vigilat, ſperat, per fompnum cernit id ipfum. 73 We ſny newyerz, netbay5) na nye, Nebot6) to przychody ze ſpanye, Czoz8) czlowek myſly neb czyny 13) wyny ; l Tot ezloweka we ſnye Protoz nerod wyerzyty,11) Acz chczefſ duffye nezczrnyty. 12) 1) Za ſis, jak se čte v U2.; fint Nl. — 2) Snad za my- ſſlenye, jak se čte v Ul., U2. a NI.; myfllenye wſſetecžneho N°. — 3) nayprw N2. — 4) Any maſs tyem ſam winen byti N2. — 5) ny tbay Ul., U2. a N.; any dbay na to N2. — 6) Nebt NI.; Neb N°. — 7) z ſpanye Ul.; ſpanye U2.; ze ſpanye proto N°. — 3) Czo U2. — 9) neodczzyny N2. — 10) Tot geho y we ſnye Ul. a U2. — 11) Snad za ſnom wyerzyty, jak se čte v NI.; w to wierziti N°. — 12) neczer- nyty Ul.; neztratiti N2.
242 Kato. Prudencia. 1I, 30 Sit tibi precipue, quod primum eft, cura falutis: Tempora ne culpes, cum fit 1) tibi cauſa doloris. Nemyeyg ſmyfla 2) wyeczyeho, Hleday naprzyed 3) zdrawye ſweho ; Paklyt ſye czaſſem przyhody, Zet w zywotye czo vſſkody, Nerod czaſuow tyem wynyty, Sams tyem wynen, ſam maſſ zyty. 4) Memoria. II, 31 Sompnia ne cures; nam mens humana quod optat. Dum vigilat, ſperat, per fompnum cernit id ipfum. 73 We ſny newyerz, netbay5) na nye, Nebot6) to przychody ze ſpanye, Czoz8) czlowek myſly neb czyny 13) wyny ; l Tot ezloweka we ſnye Protoz nerod wyerzyty,11) Acz chczefſ duffye nezczrnyty. 12) 1) Za ſis, jak se čte v U2.; fint Nl. — 2) Snad za my- ſſlenye, jak se čte v Ul., U2. a NI.; myfllenye wſſetecžneho N°. — 3) nayprw N2. — 4) Any maſs tyem ſam winen byti N2. — 5) ny tbay Ul., U2. a N.; any dbay na to N2. — 6) Nebt NI.; Neb N°. — 7) z ſpanye Ul.; ſpanye U2.; ze ſpanye proto N°. — 3) Czo U2. — 9) neodczzyny N2. — 10) Tot geho y we ſnye Ul. a U2. — 11) Snad za ſnom wyerzyty, jak se čte v NI.; w to wierziti N°. — 12) neczer- nyty Ul.; neztratiti N2.
Strana 243
Kato. 243 (Liber III.)1) Obſeruancia. HOc quicumque cupis carmen cognoſcere, lector, Hec precepta feras, que funt gratiffima uite. Ktoz chcze toto 2) pyſmo znaty, Mne3) pro mudroſt poſluchaty, Ten ſye meho przykazanye Ma drzyety y prawenye; To 4) ſpomuoze zdrawy gyeho,5 Bydla przyprawy6) wyeczneho. Obſeruancia.7) III, Inftrue, 3) quod poſfis,9) animum, ne diſcere ceſfes: Nam ſine doctrina uita eſt quaſi mortis ymago. Vcz ſye wzdy, 10) neprzyeſtaway, 11) Anyz vczenye oſtaway, 12) Nebot 13) czlowek nevczeny bywa 14) yako obraz gyny Proty czloweku gynemu, 15; Yakz 16) blazen proty mudremu. 1) Vynechán nadpis; Capitolum IIII. NI. — 2) to N2. — 3) A mne N°. — 4) Tot Ul., U2., Nr. a N2. — 5) tweho Ul.; vynecháno v U2. — 6) doprauíj N.; A dopomož bidla N2 — 7) Odstavec tento přesmyknut a patří teprva za následu- jící. — 8) Inftrue preceptis Ul., U2., N. a N2. — 9) Vyne- cháno v Ul., U2. a NI. — 10) Snad za wezdy, jak se čte v NI.; Vezzyzz ſye wzzdy N2. — 11) neprzeſtawage N°. — 12) Any ... oftawage N°. — 13) Nebo Ul. a NI.; Neb N°. 14) Geft prawie N°. — 15) Snad za zywemu, jak se čte v Ul., U2. a N°. — 16) Iako U . a U2.; Tak NI.; Tezz N°.
Kato. 243 (Liber III.)1) Obſeruancia. HOc quicumque cupis carmen cognoſcere, lector, Hec precepta feras, que funt gratiffima uite. Ktoz chcze toto 2) pyſmo znaty, Mne3) pro mudroſt poſluchaty, Ten ſye meho przykazanye Ma drzyety y prawenye; To 4) ſpomuoze zdrawy gyeho,5 Bydla przyprawy6) wyeczneho. Obſeruancia.7) III, Inftrue, 3) quod poſfis,9) animum, ne diſcere ceſfes: Nam ſine doctrina uita eſt quaſi mortis ymago. Vcz ſye wzdy, 10) neprzyeſtaway, 11) Anyz vczenye oſtaway, 12) Nebot 13) czlowek nevczeny bywa 14) yako obraz gyny Proty czloweku gynemu, 15; Yakz 16) blazen proty mudremu. 1) Vynechán nadpis; Capitolum IIII. NI. — 2) to N2. — 3) A mne N°. — 4) Tot Ul., U2., Nr. a N2. — 5) tweho Ul.; vynecháno v U2. — 6) doprauíj N.; A dopomož bidla N2 — 7) Odstavec tento přesmyknut a patří teprva za následu- jící. — 8) Inftrue preceptis Ul., U2., N. a N2. — 9) Vyne- cháno v Ul., U2. a NI. — 10) Snad za wezdy, jak se čte v NI.; Vezzyzz ſye wzzdy N2. — 11) neprzeſtawage N°. — 12) Any ... oftawage N°. — 13) Nebo Ul. a NI.; Neb N°. 14) Geft prawie N°. — 15) Snad za zywemu, jak se čte v Ul., U2. a N°. — 16) Iako U . a U2.; Tak NI.; Tezz N°.
Strana 244
244 Kato. Intelligencia. Commoda multa feres ; 1) fin autem ſpreueris illud, Non me doctorem, ſed te neglexeris 2) ipſum. Ktoz mne bude poſluchaty, Ma3) pokogye vzywaty; Pakly ſye kudy 4) promyeny, Ze ſye vczyty oblewy,5) Ten mnye wyny nemuoz daty, Sam ſwe zameſſka poſtaty.6) Modeltia. III. 2 Cum recte viuas, ne cures verba malorum, Arbitrii noſtri non eft, quod 7) quifque loquatur. 73 Gſyly czlowek wyerny, prawy, Myey przy ſobye take nrawy, Netbay yazykuow zlych lydy, Zet 8) o tobye kto “ ſudye; " zle9) Nemuoz 10) nykto 11) toho 12) ſtawyty, Ktoz 13) o kom czo chcze14) mluwyty. 1) feras U2. a N°. — 2) culpaueris U2. — 3) Mat NI. a N°. — 4) chudý N°.; Paklit ſye chudy N°. — 5) Za obleny, jak se čte v Ul, U2., N°. a N°. — 6) Samt ſie zmeſka y czeſt ztratij Nr. a N°. — 7) Za quid. — 8) Ze Ul. a U2.; Acž NI.; Acit ... mluwi N°. — 9) " u Značí, že se má čísti: zle ſudye. — 10) Nemozt U1. a U2. — 11) nykde Ul. — 12) to Ul. a U2.; Nemucžt niktuož to N.; Nemuožt nyktož toho N°. — 13) Ktot Ul. a U2.; Ktożt N2. — 14) cheze zle NI.; czo vynecháno v N2.
244 Kato. Intelligencia. Commoda multa feres ; 1) fin autem ſpreueris illud, Non me doctorem, ſed te neglexeris 2) ipſum. Ktoz mne bude poſluchaty, Ma3) pokogye vzywaty; Pakly ſye kudy 4) promyeny, Ze ſye vczyty oblewy,5) Ten mnye wyny nemuoz daty, Sam ſwe zameſſka poſtaty.6) Modeltia. III. 2 Cum recte viuas, ne cures verba malorum, Arbitrii noſtri non eft, quod 7) quifque loquatur. 73 Gſyly czlowek wyerny, prawy, Myey przy ſobye take nrawy, Netbay yazykuow zlych lydy, Zet 8) o tobye kto “ ſudye; " zle9) Nemuoz 10) nykto 11) toho 12) ſtawyty, Ktoz 13) o kom czo chcze14) mluwyty. 1) feras U2. a N°. — 2) culpaueris U2. — 3) Mat NI. a N°. — 4) chudý N°.; Paklit ſye chudy N°. — 5) Za obleny, jak se čte v Ul, U2., N°. a N°. — 6) Samt ſie zmeſka y czeſt ztratij Nr. a N°. — 7) Za quid. — 8) Ze Ul. a U2.; Acž NI.; Acit ... mluwi N°. — 9) " u Značí, že se má čísti: zle ſudye. — 10) Nemozt U1. a U2. — 11) nykde Ul. — 12) to Ul. a U2.; Nemucžt niktuož to N.; Nemuožt nyktož toho N°. — 13) Ktot Ul. a U2.; Ktożt N2. — 14) cheze zle NI.; czo vynecháno v N2.
Strana 245
Kato. 245 Veritas. 1. 3 Productus teftis faluo tamen ante pudore, Quantumcumque poteft, 1) celato crimen amici. Vdalit ſye ſwyedkem byty, Nerod przyetele wynyty, Tay wzdy ſkutka2) przyetelſkeho. Tbay wzdy mene3) na gyneho; Awſſak wyz, 4) by toho doſtal. By w hanbye pro lez5) neoſtal. Prouidencia. III 4 Sermones blandos ble(s)osque vitare memento: Simplicitas veri fama eſt, fraus victa") loquendi. Strzyez ſye nade wſſye?) zagyekawych.8) K tomu rzyeczy hladyhlawych;") Sproſtnoſt yazyka praweho 10) Gyeft y 11) czeft y chwala gyeho, 12) Ale rzyeczy 13) kraſnorzyekeho 14) Geft leſt ſkladena 15) krzyweho. 1) Za potes, jak se čte v Ul., U2. a N°. — 2) ſkutku N2. — 3) menye Ul. a U2; Tay wždý míenie NI.; A dbay menye N2. — 4) wzzdy N°. — 5) potom N2. — 6) Za ficta. — 7) razít NI. a N2. — 3) Rzieczy ſtrziez ſie hladihlawich Ul. a U2. — 9) A nade wſſie zagiekawich Ul. a U2.; lahodliuych N°.; hladkich hlawich N2. — 10) kazzdeho N2. — 11) y ne- vyskytuje se v U1., U2., Nr. a N2. — 12) kazdeho Nl.; pra- weho N2. — 13) Za rzvecz, jak se čte v U1., U2. a Ni. — 14) kraforzecžneho N2. — 15) Geſt rzieczz ſkladanye od N2.
Kato. 245 Veritas. 1. 3 Productus teftis faluo tamen ante pudore, Quantumcumque poteft, 1) celato crimen amici. Vdalit ſye ſwyedkem byty, Nerod przyetele wynyty, Tay wzdy ſkutka2) przyetelſkeho. Tbay wzdy mene3) na gyneho; Awſſak wyz, 4) by toho doſtal. By w hanbye pro lez5) neoſtal. Prouidencia. III 4 Sermones blandos ble(s)osque vitare memento: Simplicitas veri fama eſt, fraus victa") loquendi. Strzyez ſye nade wſſye?) zagyekawych.8) K tomu rzyeczy hladyhlawych;") Sproſtnoſt yazyka praweho 10) Gyeft y 11) czeft y chwala gyeho, 12) Ale rzyeczy 13) kraſnorzyekeho 14) Geft leſt ſkladena 15) krzyweho. 1) Za potes, jak se čte v Ul., U2. a N°. — 2) ſkutku N2. — 3) menye Ul. a U2; Tay wždý míenie NI.; A dbay menye N2. — 4) wzzdy N°. — 5) potom N2. — 6) Za ficta. — 7) razít NI. a N2. — 3) Rzieczy ſtrziez ſie hladihlawich Ul. a U2. — 9) A nade wſſie zagiekawich Ul. a U2.; lahodliuych N°.; hladkich hlawich N2. — 10) kazzdeho N2. — 11) y ne- vyskytuje se v U1., U2., Nr. a N2. — 12) kazdeho Nl.; pra- weho N2. — 13) Za rzvecz, jak se čte v U1., U2. a Ni. — 14) kraforzecžneho N2. — 15) Geſt rzieczz ſkladanye od N2.
Strana 246
246 Kato. Temperancia. III. 5 Segniciem fugito, que vite igna(v)ia fertur; Nam cum animus lang(u)et, confumit inercia corpus. Oſtrzyehay ſye wzdy lenoſty, Genz gyeſt tweho zdrawye hoſty, Kdez twuoy vim 1) ma nemozenyc. Tyelot vmndly nevmyenye; Wſſak2) czaſto toho vzywa, Zet3) leny przy ſmyſle bywa.4) 74 Temperancia. III, 6 Interpone tuis interdum gaudia curis, Vt poſſis animo quemuis sufferre laborem Nerod tyelu naprzyed daty. By chtyel wzdy5) praczowaty. Czyn ſobye na czas weſele, Acz zyw myſlyſſ byty dele; Takt6) vſvle neuſſkody, Tot ſye twemu zdrawy hody. Prudencia. III, 7 Alterius dictum uel ") factum ne carpferis s) umquam: Exemplo fimili ne te derideat alter. Nezprawug czloweka gyneho9) Skutkuow 10) any rzyeczy gyeho; 1) vd N2. — 2) Wffakz Ul. a U2.; Tento a následující verš chybí v N2. — 3) Ze Ul. a U2. — 4) Za tímto veršem přidány v NI. a N2. tyto verše: „Uiez [Wſfak wieſs N2.] žet wlk leže netyge. — Protož lénij w pſotie wyge. [Czzaſto p(ro) nedoſtatky lowie wyge N°.]“ — 5) Za wezdy, jak se čte v U ., U2. a N°.; wzzdrczky N°. — 6) Tak U. a U2. — 7) Za aut. — 3) contempſeris Ul. a U2. — 9) zzadneho N°. — 10) Skutku N2.
246 Kato. Temperancia. III. 5 Segniciem fugito, que vite igna(v)ia fertur; Nam cum animus lang(u)et, confumit inercia corpus. Oſtrzyehay ſye wzdy lenoſty, Genz gyeſt tweho zdrawye hoſty, Kdez twuoy vim 1) ma nemozenyc. Tyelot vmndly nevmyenye; Wſſak2) czaſto toho vzywa, Zet3) leny przy ſmyſle bywa.4) 74 Temperancia. III, 6 Interpone tuis interdum gaudia curis, Vt poſſis animo quemuis sufferre laborem Nerod tyelu naprzyed daty. By chtyel wzdy5) praczowaty. Czyn ſobye na czas weſele, Acz zyw myſlyſſ byty dele; Takt6) vſvle neuſſkody, Tot ſye twemu zdrawy hody. Prudencia. III, 7 Alterius dictum uel ") factum ne carpferis s) umquam: Exemplo fimili ne te derideat alter. Nezprawug czloweka gyneho9) Skutkuow 10) any rzyeczy gyeho; 1) vd N2. — 2) Wffakz Ul. a U2.; Tento a následující verš chybí v N2. — 3) Ze Ul. a U2. — 4) Za tímto veršem přidány v NI. a N2. tyto verše: „Uiez [Wſfak wieſs N2.] žet wlk leže netyge. — Protož lénij w pſotie wyge. [Czzaſto p(ro) nedoſtatky lowie wyge N°.]“ — 5) Za wezdy, jak se čte v U ., U2. a N°.; wzzdrczky N°. — 6) Tak U. a U2. — 7) Za aut. — 3) contempſeris Ul. a U2. — 9) zzadneho N°. — 10) Skutku N2.
Strana 247
Kato. 247 W tom wzdy1) kazdy marnye czyny, Tyem ſye ſam 2) przykladem vyny: Ktoz druhymy3) ſmyech powale, Strzyez ſye, nebt 1) gyey takez chavale.5) Prudencia. III. 8 Quod tibi fors dederit, tabulis ſupre(m)a notato, Augendo ferua, ne fis, quem fama loquatur. Ktoz po czyeg ſmrty dobude6) Sbozye, ze tak ſſtaſten bude, Vczyn wyecznu pamyet ſobye, Wloz to w ſrdcze, razy7) tobye; Choway,8) przyczynyegye k tomu, By hoſt nebyl ſwemu domu. Iuſticia. III. 9 Cum tibi diuicie ſuperant in fine fenectus, Munificus facito viuas, non 9) parcus, amicis. Budelit ſbozye zbywaty A k 11) ſtaroſty przybywaty,12) 10) 1) Neb w tom N°. — 2) Genz ſye ſam tyem N°. 3) Neb ktoz druhym N°.; Ktož gim ſmyech rad wale N2. — 4) neb U1. — 5) Za chwale; neb ho ſnad nechualee NI.; at tymzz neodwale N2 — 6) Tento odstavec zcela změněn v NI. a N2. a zni: „Czožt gt zbožíe s zčeſtim dano - To bud na twem (Bud wſfe w twem N2) ſrdci pſano (zapſano N2.) - Chouaí przicžinuge (prziczynyeti N2.) k tomu - By nebyl hoſt ſwemu domu (Aby pak hoftem nebil w domu N2.) — Cżaſtot gim w ocži karagij (trem oczzi wy karagi) Genž miewſſe doſt (doſti N°.) y nemagíj.“ — 7) razit U1. a U2. — s) Cho- wayz Ul. a U2. — 9) ut U1. — 10) amicus U2. — 11) k vy- necháno v U1. — 12) ho przibywati N°.
Kato. 247 W tom wzdy1) kazdy marnye czyny, Tyem ſye ſam 2) przykladem vyny: Ktoz druhymy3) ſmyech powale, Strzyez ſye, nebt 1) gyey takez chavale.5) Prudencia. III. 8 Quod tibi fors dederit, tabulis ſupre(m)a notato, Augendo ferua, ne fis, quem fama loquatur. Ktoz po czyeg ſmrty dobude6) Sbozye, ze tak ſſtaſten bude, Vczyn wyecznu pamyet ſobye, Wloz to w ſrdcze, razy7) tobye; Choway,8) przyczynyegye k tomu, By hoſt nebyl ſwemu domu. Iuſticia. III. 9 Cum tibi diuicie ſuperant in fine fenectus, Munificus facito viuas, non 9) parcus, amicis. Budelit ſbozye zbywaty A k 11) ſtaroſty przybywaty,12) 10) 1) Neb w tom N°. — 2) Genz ſye ſam tyem N°. 3) Neb ktoz druhym N°.; Ktož gim ſmyech rad wale N2. — 4) neb U1. — 5) Za chwale; neb ho ſnad nechualee NI.; at tymzz neodwale N2 — 6) Tento odstavec zcela změněn v NI. a N2. a zni: „Czožt gt zbožíe s zčeſtim dano - To bud na twem (Bud wſfe w twem N2) ſrdci pſano (zapſano N2.) - Chouaí przicžinuge (prziczynyeti N2.) k tomu - By nebyl hoſt ſwemu domu (Aby pak hoftem nebil w domu N2.) — Cżaſtot gim w ocži karagij (trem oczzi wy karagi) Genž miewſſe doſt (doſti N°.) y nemagíj.“ — 7) razit U1. a U2. — s) Cho- wayz Ul. a U2. — 9) ut U1. — 10) amicus U2. — 11) k vy- necháno v U1. — 12) ho przibywati N°.
Strana 248
248 Kato. 74 Vkaz 1) przyetely mylemu Sczedroft zwlaſſczy, hotowe mu 2) Lecz penyezye,3) lecz dyedyny, By twe ſbozye 3) nezyl gyny. Prudencia. III, 10 Vtile confilium dominus ne deſpice ferui: Nullius ſenſum, si prodeſ(t), tempſeris 6) vnquam. Kazdy pan poſluchay7) ſweho Rady panoſſye wyerneho ; Aczt gyeſt ſluha, wſfakt8) vzywa,2) 11) Zet 10) dobreho ſmyſla bywa: ktoz gyedno rady, vmyety 12) Ktoz gvedno vmye radyty, Muoz kazdy ſ nym rad 13) mluwyty. Budelyt ſbozye 14) Modeſtia. III, 11 Rebus et 15) in cenfi(u)s 16) fi non eft, quod fuit ante. Fac viuas contentus eo, quod tempora prebent. Budelit ſbozye ſchodyty, 17) Ze, yakz bylo, nemuoz byty, 18) 1) Vkaž ſye N2. — 2) zwlaſtny hotowu ge N°. — 1) pe- niezy Ul. a U2.; Daí peníeze N°. a N°. — ) neb diedinu — N2. Za tím přidáno v N°.: „Vkazz gemu mnoho przezny.“ 5) Aby twe° NI. ; At by tweho N°. — 6) prodeft contempſeris Hr., U2. a N°. — 7) poſſlucha U2. — s) wſak N€.; zzet N°. — 9) Acz ge ſluha wſlak ſye ſtawa Ul. a U2. — 10) Ze U1., U2. a N2. — 11) zbywa N2. — 12) Přeškrtnuto později červenou tu- žkou. — 13) rad newyskytuje se v Ul. — 1) Přeškrtnuto po- zději červenou tužkou. — 15) et vynecháno v U2. — 16) Za in cenſu, jak v N'.; nceſſu U 1. a N2.; in exceffu U2. — 17) choditi N2. — 18) Za tím v N2. verš: Czzin ſobie ztrawu w ſkroweſtwi."
248 Kato. 74 Vkaz 1) przyetely mylemu Sczedroft zwlaſſczy, hotowe mu 2) Lecz penyezye,3) lecz dyedyny, By twe ſbozye 3) nezyl gyny. Prudencia. III, 10 Vtile confilium dominus ne deſpice ferui: Nullius ſenſum, si prodeſ(t), tempſeris 6) vnquam. Kazdy pan poſluchay7) ſweho Rady panoſſye wyerneho ; Aczt gyeſt ſluha, wſfakt8) vzywa,2) 11) Zet 10) dobreho ſmyſla bywa: ktoz gyedno rady, vmyety 12) Ktoz gvedno vmye radyty, Muoz kazdy ſ nym rad 13) mluwyty. Budelyt ſbozye 14) Modeſtia. III, 11 Rebus et 15) in cenfi(u)s 16) fi non eft, quod fuit ante. Fac viuas contentus eo, quod tempora prebent. Budelit ſbozye ſchodyty, 17) Ze, yakz bylo, nemuoz byty, 18) 1) Vkaž ſye N2. — 2) zwlaſtny hotowu ge N°. — 1) pe- niezy Ul. a U2.; Daí peníeze N°. a N°. — ) neb diedinu — N2. Za tím přidáno v N°.: „Vkazz gemu mnoho przezny.“ 5) Aby twe° NI. ; At by tweho N°. — 6) prodeft contempſeris Hr., U2. a N°. — 7) poſſlucha U2. — s) wſak N€.; zzet N°. — 9) Acz ge ſluha wſlak ſye ſtawa Ul. a U2. — 10) Ze U1., U2. a N2. — 11) zbywa N2. — 12) Přeškrtnuto později červenou tu- žkou. — 13) rad newyskytuje se v Ul. — 1) Přeškrtnuto po- zději červenou tužkou. — 15) et vynecháno v U2. — 16) Za in cenſu, jak v N'.; nceſſu U 1. a N2.; in exceffu U2. — 17) choditi N2. — 18) Za tím v N2. verš: Czzin ſobie ztrawu w ſkroweſtwi."
Strana 249
Kato. 249 Nes ztrawu, yakz czas przychody, At chudoba neweywody; 1) Budeſfly chud a myew doſty, Przydet zloſt 2) k twe3) ſtaroſty. Providencia. III 12 Vxorem (fuge) 1) ne ducas ſub nomine dotis, Nec retinere velis, fi ceperit (eſſe) 5) molefta. Nerod ſye, razyt, zenyty Pro ſbozye, chczeſſly mudry 6) byty; Tot manzolftwo 7) nenye prawe Anyz twey 8) duſſy9) zdrawe; Vczynylyt czo wzdorneho, 10) Tak nezdrzyſſ 11) ſlybu ſweho. Intelligencia. III 13 Multorum diſce exempla, 2) que facta fequaris, Quod 13) fugias: vita eſt nobis aliena magiſtra. Znamenay przychod 14) dobreho, 15) Vez ſye ſkutkuom wzdy ot nyeho, 16) 75* 1) newewody Ul. a U2.; neuſkodíj Nr. a N2. — 2) Snad za zaloſt, jak se čte v U1., U2., NI. a N2. — 3) k twey Ul. — 4) Vynecháno; fugito N°. — 5) Vynecháno. — 6) acž chceš mudr NI.; acž chceſs mudroft mieti N2. — 7) manzelftwo Ul., U2. a NI.; manzzelftwie N°. — 8) Any twey Ul.; Any twe U2. a N2.; Aníž twe N°. — 9) Snad za duſſyczy, jak se čte v U1. a NI. — 10) dworneho Ul.; wdorneho U2. — 11) ne- ſdržuí NI.; Nedrzz gi take N2. — 12) Za exemplo. — 13) Za Que, jak v U1., U2. a NI. — 14) Nejspíše za przyklad, jak v Ul., U2., NI. a N2. — 15) mnoheho Ul. a U2.; druheho N°. a N°. — 16) od dobreho Ul. a U2.; ot mudreho Ni. a N°.
Kato. 249 Nes ztrawu, yakz czas przychody, At chudoba neweywody; 1) Budeſfly chud a myew doſty, Przydet zloſt 2) k twe3) ſtaroſty. Providencia. III 12 Vxorem (fuge) 1) ne ducas ſub nomine dotis, Nec retinere velis, fi ceperit (eſſe) 5) molefta. Nerod ſye, razyt, zenyty Pro ſbozye, chczeſſly mudry 6) byty; Tot manzolftwo 7) nenye prawe Anyz twey 8) duſſy9) zdrawe; Vczynylyt czo wzdorneho, 10) Tak nezdrzyſſ 11) ſlybu ſweho. Intelligencia. III 13 Multorum diſce exempla, 2) que facta fequaris, Quod 13) fugias: vita eſt nobis aliena magiſtra. Znamenay przychod 14) dobreho, 15) Vez ſye ſkutkuom wzdy ot nyeho, 16) 75* 1) newewody Ul. a U2.; neuſkodíj Nr. a N2. — 2) Snad za zaloſt, jak se čte v U1., U2., NI. a N2. — 3) k twey Ul. — 4) Vynecháno; fugito N°. — 5) Vynecháno. — 6) acž chceš mudr NI.; acž chceſs mudroft mieti N2. — 7) manzelftwo Ul., U2. a NI.; manzzelftwie N°. — 8) Any twey Ul.; Any twe U2. a N2.; Aníž twe N°. — 9) Snad za duſſyczy, jak se čte v U1. a NI. — 10) dworneho Ul.; wdorneho U2. — 11) ne- ſdržuí NI.; Nedrzz gi take N2. — 12) Za exemplo. — 13) Za Que, jak v U1., U2. a NI. — 14) Nejspíše za przyklad, jak v Ul., U2., NI. a N2. — 15) mnoheho Ul. a U2.; druheho N°. a N°. — 16) od dobreho Ul. a U2.; ot mudreho Ni. a N°.
Strana 250
250 Kato. Oſtrzyehay ſye zlorzyeczenych Przykladuow y ſkutkuow gynych; 1) Zlymt 2) ſye dobry3) ma kazaty A tak ſmyſla dobywaty. 1) Modeltia. III, 14 Quod pote(s), id tempta, operis ne pondere preſfus Succumbat labor et fruftra temptata relinquas. Sluffye czloweku peczyty, 4) Czo 5) muoz prawye doſkonczyty, Aby wyeczyeho vſyle ?) Nemyel any ſmutka w czyle;8) Tak9) nemudry vpaduge W nahloſt, 10) potom gyey 11) ſmuczuge. 6 Prudencia. III, 15 Quod noſti factum non 12) rect(e), nolito filere, Ne uideare 13) malos imitar(i) uelle tacendo. Czoz wyeſ czynem 14) nepraweho, Proty ſwyedomy krzyweho, Nerod naſledownykem 15) byty, By to myllyl 16) zatagyty; 1) gich N2. — 2) Zlym Ul. — 3) Zly fie dobrym N°.; Zly ma ſye dobrim N2. — 4) Za poczyety, jak se čte v U a N .; peczety U2. a N°. — 5) Czož N°. a N°. — 6) dokon- czity Ul.; dokonati N°. — 7) Aby darmo nepraczoual N°. — 8) wele Ul. a U2.; ſkutka dele N2.; Když bý pocžna nedo- konal NI. — 9) Tady N2. — 10) W radoft NI. — 11) gie Ul. a U2.; od nyež ſye N°. — 12) uel U2. — 13) videant U2. — 13) ſkutka NI. a N2. — 15) Snad za naſledownyk, jak se čte v UP., U2., N°. a N°. — 16) musil N2.
250 Kato. Oſtrzyehay ſye zlorzyeczenych Przykladuow y ſkutkuow gynych; 1) Zlymt 2) ſye dobry3) ma kazaty A tak ſmyſla dobywaty. 1) Modeltia. III, 14 Quod pote(s), id tempta, operis ne pondere preſfus Succumbat labor et fruftra temptata relinquas. Sluffye czloweku peczyty, 4) Czo 5) muoz prawye doſkonczyty, Aby wyeczyeho vſyle ?) Nemyel any ſmutka w czyle;8) Tak9) nemudry vpaduge W nahloſt, 10) potom gyey 11) ſmuczuge. 6 Prudencia. III, 15 Quod noſti factum non 12) rect(e), nolito filere, Ne uideare 13) malos imitar(i) uelle tacendo. Czoz wyeſ czynem 14) nepraweho, Proty ſwyedomy krzyweho, Nerod naſledownykem 15) byty, By to myllyl 16) zatagyty; 1) gich N2. — 2) Zlym Ul. — 3) Zly fie dobrym N°.; Zly ma ſye dobrim N2. — 4) Za poczyety, jak se čte v U a N .; peczety U2. a N°. — 5) Czož N°. a N°. — 6) dokon- czity Ul.; dokonati N°. — 7) Aby darmo nepraczoual N°. — 8) wele Ul. a U2.; ſkutka dele N2.; Když bý pocžna nedo- konal NI. — 9) Tady N2. — 10) W radoft NI. — 11) gie Ul. a U2.; od nyež ſye N°. — 12) uel U2. — 13) videant U2. — 13) ſkutka NI. a N2. — 15) Snad za naſledownyk, jak se čte v UP., U2., N°. a N°. — 16) musil N2.
Strana 251
Kato. 251 Ktoz 1) zatagy czo krzyweho, Tent 2) gyeft naſledownyk zleho. Prouidencia. III, 16 Iudicis auxilium ſub iniqua lege 3) rogato: Ipfe eciam 1) leges cupiunt, ut iure r(e)gantur. 5) Maſſly w ſudye czo czynyty, Ze chczeſſ ſudem czo dobyty, Rychtarzowy pros pomoczy A neufay 7) do ſwe moczy,s) Nebot prawo chcze proſſenye A ot richtarzye zprawenye ; 10) Takt9) mudry zleho otwlecze: S pomoczyt 11) y rzyeka tecze. 75 Paciencia. III. 17 Quod merito pateris, pacienter ferre memento, Cumque reus tibi fis, ipfum te iudice dampna. Vczynyſfly kdy czo wzdornye, Czo 12) tye potka, trp pokornye, Ponyz 13) zawynyſſ ſam k ſobye, 14) Bud w ſwey 15) vynye ſudczye ſobye ; 1) Ktot Ul. U2.; Kto N2. — 2) Ten Ul. a NI. — 3) ini- quo tefte Ul.; iniquo iure U2. — 4) etenim Ul., U2. a NI. — 5) rogentur Ul., U2. a N°. — 6) dobywati N2. — 7) A nevfaſili Ul. a U2. — 3) moczy vynecháno v U2. — 9) Tak Nl.; Takt ſye N°. — 10) vtecže NI.; zwleczze N°. — 11) ſ pomoczy U2.; Neb y ſ pomoczi rzieka N°. — 12) Czot U2.; Czoż NI. — 13) Ponídž N°. — 14) Tento verš vynechán v U1. a U2. a v N2. zni: "Zleho ſkutka nepuſt k ſobye. — 15) w ſwe U2. a Nr. ſam ſwoy ſudeze przi ſobie N°.
Kato. 251 Ktoz 1) zatagy czo krzyweho, Tent 2) gyeft naſledownyk zleho. Prouidencia. III, 16 Iudicis auxilium ſub iniqua lege 3) rogato: Ipfe eciam 1) leges cupiunt, ut iure r(e)gantur. 5) Maſſly w ſudye czo czynyty, Ze chczeſſ ſudem czo dobyty, Rychtarzowy pros pomoczy A neufay 7) do ſwe moczy,s) Nebot prawo chcze proſſenye A ot richtarzye zprawenye ; 10) Takt9) mudry zleho otwlecze: S pomoczyt 11) y rzyeka tecze. 75 Paciencia. III. 17 Quod merito pateris, pacienter ferre memento, Cumque reus tibi fis, ipfum te iudice dampna. Vczynyſfly kdy czo wzdornye, Czo 12) tye potka, trp pokornye, Ponyz 13) zawynyſſ ſam k ſobye, 14) Bud w ſwey 15) vynye ſudczye ſobye ; 1) Ktot Ul. U2.; Kto N2. — 2) Ten Ul. a NI. — 3) ini- quo tefte Ul.; iniquo iure U2. — 4) etenim Ul., U2. a NI. — 5) rogentur Ul., U2. a N°. — 6) dobywati N2. — 7) A nevfaſili Ul. a U2. — 3) moczy vynecháno v U2. — 9) Tak Nl.; Takt ſye N°. — 10) vtecže NI.; zwleczze N°. — 11) ſ pomoczy U2.; Neb y ſ pomoczi rzieka N°. — 12) Czot U2.; Czoż NI. — 13) Ponídž N°. — 14) Tento verš vynechán v U1. a U2. a v N2. zni: "Zleho ſkutka nepuſt k ſobye. — 15) w ſwe U2. a Nr. ſam ſwoy ſudeze przi ſobie N°.
Strana 252
252 Kato. Pakly toho neuczynyſſ, Na wyeky ſwu duſſy wynyſſ. 1) Perfeuerancia. III, 18 Multa legas facito, perlectis perlege 2) multa: Nam miranda canunt, ſed non credenda poete. Sluſfyet wſſake 3) pyſſmo czyſty. Zda4) by ſye mohl3) doczyſty, Prawe ſ krzywym rozeznaty, Proty krzywdye bogowaty; Nebot mnoho gyeſt dywneho 7) Pſano,8) awſſak nepraweho. Modeltia. III, 19 Inter conuiuas fac fis fermone modeftus. Ne dicare loquax, dum vis vrbanus haberi. Vdalyt ſye kde9) kwaſyty, Sluſſyet nemnoho mluwyty, By ot mnohych 10) klewetnykem Nebyl nazwan, hoftykem ; 11) Mat ſwuoy 12) yazyk vkazaty, Ktoz chcze przy ſwey 13) czty oftaty. 1) vnyzyſſ Ul. — 2) Za neglige; perlego Ul. — 3) každe NI. — 4) Zdali N2. — 5) vmyel Ul. a U2. — 6) Zdali by mohl dogiſtití N°. — 7) dworneho N°. — 3) Piſma N°. — 9) kdy N2. — 10) Aby neſlul N2. — 11) Za ny hoſtykem, jak se čte v U1. a U2.; ní zloftníke Ni.; Aneb chytrym promlu- wnykem N°. — 12) Neb ma N°. — 13) przi ſwe N.; Aby chtiel przi czti N°.
252 Kato. Pakly toho neuczynyſſ, Na wyeky ſwu duſſy wynyſſ. 1) Perfeuerancia. III, 18 Multa legas facito, perlectis perlege 2) multa: Nam miranda canunt, ſed non credenda poete. Sluſfyet wſſake 3) pyſſmo czyſty. Zda4) by ſye mohl3) doczyſty, Prawe ſ krzywym rozeznaty, Proty krzywdye bogowaty; Nebot mnoho gyeſt dywneho 7) Pſano,8) awſſak nepraweho. Modeltia. III, 19 Inter conuiuas fac fis fermone modeftus. Ne dicare loquax, dum vis vrbanus haberi. Vdalyt ſye kde9) kwaſyty, Sluſſyet nemnoho mluwyty, By ot mnohych 10) klewetnykem Nebyl nazwan, hoftykem ; 11) Mat ſwuoy 12) yazyk vkazaty, Ktoz chcze przy ſwey 13) czty oftaty. 1) vnyzyſſ Ul. — 2) Za neglige; perlego Ul. — 3) každe NI. — 4) Zdali N2. — 5) vmyel Ul. a U2. — 6) Zdali by mohl dogiſtití N°. — 7) dworneho N°. — 3) Piſma N°. — 9) kdy N2. — 10) Aby neſlul N2. — 11) Za ny hoſtykem, jak se čte v U1. a U2.; ní zloftníke Ni.; Aneb chytrym promlu- wnykem N°. — 12) Neb ma N°. — 13) przi ſwe N.; Aby chtiel przi czti N°.
Strana 253
Kato. 253 Fortitudo. III, 20 Coniugis irate nol(i) tu verba timere; Nam ſtruit infidias lacrimis, dum femina plorat. 763 Swe ſye zeny nerod baty, Na gyegy placz anyz1) tbaty. Tudyt hleda ofydlenye 2) Nebo 3) nyekakeho przyelſſczenye; Kdyz 4) ſye zena gme plakaty, Tudýt5) tye6) chcze oklamaty. Temperancia. III. 21 Vtere quefitis, ſed ne v(i)dearis abut(i): Qui fua confumit, 7) dum deeft, 3) aliena ſequuntur. Pozyway tak ſbozye ſweho, 10) Yakz by9) netulal gyneho; 1? A 11) ktoz ſwe ſbozye zle ztraty, Tak 13) ſye k czyzyemu przyprawy; 15 A yakz 14) ſye czyzyeho chwatyſf, Tak ſwu czeft y zywot ztratyſf. 16) 1) any UP. a U2. ; Any na gegi placzz N2. — 2) ofidlanye N°. — 3) Neb U1., U2., Nr. a N2. — 4) kdy U2.; Kdyt Nl.; Kdyžt N°. — 5) Tudy U1. — 6) tye vynecháno v Ul. a U2. — 7) Za conſumunt. — s) defunt U1., U2. a N°. — 9) Abi Ul., U2., NI. a N°. — 10) cízíeho Nl. a N°. — 11) Neb Ul., U2., NI. a N°. — 12) Snad za ztrawy, jak se čte v NI. a N°. — 13) Ten N°. — 14) Iakż N2. — 15) chwati U1. a U2. — 16) ztrati U2. a U2.; Sweho zzywota vkratiſs N2.
Kato. 253 Fortitudo. III, 20 Coniugis irate nol(i) tu verba timere; Nam ſtruit infidias lacrimis, dum femina plorat. 763 Swe ſye zeny nerod baty, Na gyegy placz anyz1) tbaty. Tudyt hleda ofydlenye 2) Nebo 3) nyekakeho przyelſſczenye; Kdyz 4) ſye zena gme plakaty, Tudýt5) tye6) chcze oklamaty. Temperancia. III. 21 Vtere quefitis, ſed ne v(i)dearis abut(i): Qui fua confumit, 7) dum deeft, 3) aliena ſequuntur. Pozyway tak ſbozye ſweho, 10) Yakz by9) netulal gyneho; 1? A 11) ktoz ſwe ſbozye zle ztraty, Tak 13) ſye k czyzyemu przyprawy; 15 A yakz 14) ſye czyzyeho chwatyſf, Tak ſwu czeft y zywot ztratyſf. 16) 1) any UP. a U2. ; Any na gegi placzz N2. — 2) ofidlanye N°. — 3) Neb U1., U2., Nr. a N2. — 4) kdy U2.; Kdyt Nl.; Kdyžt N°. — 5) Tudy U1. — 6) tye vynecháno v Ul. a U2. — 7) Za conſumunt. — s) defunt U1., U2. a N°. — 9) Abi Ul., U2., NI. a N°. — 10) cízíeho Nl. a N°. — 11) Neb Ul., U2., NI. a N°. — 12) Snad za ztrawy, jak se čte v NI. a N°. — 13) Ten N°. — 14) Iakż N2. — 15) chwati U1. a U2. — 16) ztrati U2. a U2.; Sweho zzywota vkratiſs N2.
Strana 254
254 Kato. Iufticia. III, 22 Fac tibi pr(o)ponas, mortem non effe timendam: Que bona ſi non eft, finis tamen illa malorum eft. Vloz ſobye ſmyſl 1) taky,2) Tent 3) ma tak4) myety czlowek wſſaky: Smrty ſye ſluffye nebaty,5) Kakzt 6) ſye w dobrem neda znaty; Wſfakt7) gyeſt zlych 8) horzke ſkonczenye. Blazye gym, ktoz9) na to pomnye. Memoria. III, 23 Vxoris ling(u)am, fi frui 10) eft, ferre memento; Namque 11) malum eft, non 12) velle pat(i) nec poſſe tacere. Malyt rozum obmyſſleny, 14) razyt, poſluchay 13) zeny; Awſfakt 13) gyeft 16) to 17) nahly ſmyſl I kazdeho 18) nedomyll, Ktoz 19) ſwe 20) zenye przyemlczyety 21) Nemuoz na czas, ny 22) ſhowyety. 23) 1) vmyfl Nr. a N2. — 2) Před tímto veršem nalézá se v N°.: Wezmy ſobie ſmyſl gednaky. — 3) Ten N°. — 1) tak nevyskytuje se v Ul., U2., Nr. a N°. — 5) neſluffye baty U2.. Smrti ſluſfie netbati N°. — 6) Kakt NI.; Kakž N°. — 7) Wſfak Ul., U2. a N2. — 3) dobrich N°. — 9) kto U2. — 10) t. j. frugi. — 11) Nam NI. — 12) nil N°. —. 13) bud po- fluſfen Ul., U2. a N°.; budizz poſluffen N°. — 14) Snad za swe zeny. — 15) Awffak Ul., U2. a N°. — 16) geftit NI. — 17) to vynecháno v N2. — 13) Y wſelikého NI.; V každeho N°. — 19) Kto Ul. a U2. — 2°) ſwey Ul., U2. a N°.; muož N°. — 21) przehowieti N2. — 22) v NI. — 23) Nemozze lepe vczziniti N2.
254 Kato. Iufticia. III, 22 Fac tibi pr(o)ponas, mortem non effe timendam: Que bona ſi non eft, finis tamen illa malorum eft. Vloz ſobye ſmyſl 1) taky,2) Tent 3) ma tak4) myety czlowek wſſaky: Smrty ſye ſluffye nebaty,5) Kakzt 6) ſye w dobrem neda znaty; Wſfakt7) gyeſt zlych 8) horzke ſkonczenye. Blazye gym, ktoz9) na to pomnye. Memoria. III, 23 Vxoris ling(u)am, fi frui 10) eft, ferre memento; Namque 11) malum eft, non 12) velle pat(i) nec poſſe tacere. Malyt rozum obmyſſleny, 14) razyt, poſluchay 13) zeny; Awſfakt 13) gyeft 16) to 17) nahly ſmyſl I kazdeho 18) nedomyll, Ktoz 19) ſwe 20) zenye przyemlczyety 21) Nemuoz na czas, ny 22) ſhowyety. 23) 1) vmyfl Nr. a N2. — 2) Před tímto veršem nalézá se v N°.: Wezmy ſobie ſmyſl gednaky. — 3) Ten N°. — 1) tak nevyskytuje se v Ul., U2., Nr. a N°. — 5) neſluffye baty U2.. Smrti ſluſfie netbati N°. — 6) Kakt NI.; Kakž N°. — 7) Wſfak Ul., U2. a N2. — 3) dobrich N°. — 9) kto U2. — 10) t. j. frugi. — 11) Nam NI. — 12) nil N°. —. 13) bud po- fluſfen Ul., U2. a N°.; budizz poſluffen N°. — 14) Snad za swe zeny. — 15) Awffak Ul., U2. a N°. — 16) geftit NI. — 17) to vynecháno v N2. — 13) Y wſelikého NI.; V každeho N°. — 19) Kto Ul. a U2. — 2°) ſwey Ul., U2. a N°.; muož N°. — 21) przehowieti N2. — 22) v NI. — 23) Nemozze lepe vczziniti N2.
Strana 255
Kato. 255 76 Pietas. III, 24 Dilige non egra caros p(i)etate parentes, Nec matrem offendas, dum vis bonus effe parenti. Mylug otczye y 1) materz take Nad 2) ſtworzenye wſfyelykake, 3) To wzdy vkaz okoczywye,3) Myluyg oba myloſtywye ;" Nerod materze hnyewaty, Acz chczeſſ otczy myl bywaty.) (Liber IV.)6) Temperancia.7) SEcuram quicumque cupis deducere uitam, Nec viciis inhereres) animum, que moribus obfunt. 10) myety Ktoz9) zdrawye bezpecznye Chcze, ten 11) ſye ma hrzyechu 12) ſtrzyecy Hrzyech ſye wzdy nrawuom protywy, 13) Gyehoz 14) lacze dyabel 15) lftywy, 1) 1) y nevyskytuje se v U., U2., Nr. a N2. — 2) A N2. 3) ochotnywye Ul. a U2.; miloftiuie NI. Tento a následující verš vynechán v N2. — 4) ochotíuie NI. — 5) bity Ul., U2. a N°.; oſtati NI. — 6) Vynechán nadpis; Capitulum V. N°. — 7) Vynecháno. — 8) Za herere. — 9) Kto U1. a U2. — 10) bez- peczne U1. a U2.; chce bezpecżny zzywot N2. — 11) Ten N2. — 12) hrziecha Ul. a U2.; hrzechow warowati N°. — 13) Tento a následující verš vynechán v N2. — 14) Gehozt Ul. a U2. — 15) dyabl Ul. a U2.
Kato. 255 76 Pietas. III, 24 Dilige non egra caros p(i)etate parentes, Nec matrem offendas, dum vis bonus effe parenti. Mylug otczye y 1) materz take Nad 2) ſtworzenye wſfyelykake, 3) To wzdy vkaz okoczywye,3) Myluyg oba myloſtywye ;" Nerod materze hnyewaty, Acz chczeſſ otczy myl bywaty.) (Liber IV.)6) Temperancia.7) SEcuram quicumque cupis deducere uitam, Nec viciis inhereres) animum, que moribus obfunt. 10) myety Ktoz9) zdrawye bezpecznye Chcze, ten 11) ſye ma hrzyechu 12) ſtrzyecy Hrzyech ſye wzdy nrawuom protywy, 13) Gyehoz 14) lacze dyabel 15) lftywy, 1) 1) y nevyskytuje se v U., U2., Nr. a N2. — 2) A N2. 3) ochotnywye Ul. a U2.; miloftiuie NI. Tento a následující verš vynechán v N2. — 4) ochotíuie NI. — 5) bity Ul., U2. a N°.; oſtati NI. — 6) Vynechán nadpis; Capitulum V. N°. — 7) Vynecháno. — 8) Za herere. — 9) Kto U1. a U2. — 10) bez- peczne U1. a U2.; chce bezpecżny zzywot N2. — 11) Ten N2. — 12) hrziecha Ul. a U2.; hrzechow warowati N°. — 13) Tento a následující verš vynechán v N2. — 14) Gehozt Ul. a U2. — 15) dyabl Ul. a U2.
Strana 256
256 Kato. Nebot nrawuom y czty ſſkody, 1) Ktoz hrzyech nad hrzyechy wzdy2) plody. Perfeuerancia. Hec precepta tibi ſemper relegenda memento: Czoz ſy ſlyſſal3) do ſye doby, K tomu twuoy 4) ſmyſl ſobye Aby wſſyeczko 6) me vezenye Inueniens 3) aliquid, qu(o) te (n)itare magiftro.3) Nebo czozs 10) ſlyſſal, nyeczo take, 11) 12) Nemyey k tomu myſly wſſake. Fortitudo. IV. 1 Deſpice diuicias, ſi vis (animo) 13) effe beatus: Quas qui fufcipiunt, mendicant femper auari. Bud hrd, 11) nemyluyg 15) ſbozye, Acz zadaſſ myloſty bozye. Tot gſu 16) lakomczy prawy, 12) Gymzt 18) ſbozye nade wſſye ſlawy; 1) Tento verš vynechán v Ul. a U2. a v N2. zní: „Tot dobrim nrawom ſſkodi“. — 2) wzdy vynecháno v Ul.; hrziecbí nad hrrechi NI.; Neb ktož myſli w hrzeſhech brody N°. — 3) ſlychal N°. — 1) ſwoy Ul., U2., Nr. a N°. — 5) Snad za zpuoſoby; vſobyg Ul. a U2.; tak zpoſobi NI.; vpokogi N°. — b) wſſeczkno Ul. a U2. — 7) Verš následující vynechán a zní dle Ul., U2., N°. a N°. takto: „Obnowowal bez meſſkanye." — 8) Za invenies. — 9) Patří hned za „Hec precepta etc.“ 10) Neb czos Ul. a U2.; Nebos N°. — 11) Neb tu ſhledaš mudree rady N°. — 12) Gímíž vgdeš cžaſto vadý NI. — 13) Vy- necháno. — 11) Snad za chud, jak v Ni. a N°. — 15) Snad za nemylugye, jak v Ul. a U.: a nemiluy N°. — 16) Snad za Tytot gſu; gfu to Ul., U2. a NI. — 17) Glut lakomczi zzet wżdy hltagi N°. — 18) Gymz Ul. a U2.; Gez N°. Tento verš není v N°.
256 Kato. Nebot nrawuom y czty ſſkody, 1) Ktoz hrzyech nad hrzyechy wzdy2) plody. Perfeuerancia. Hec precepta tibi ſemper relegenda memento: Czoz ſy ſlyſſal3) do ſye doby, K tomu twuoy 4) ſmyſl ſobye Aby wſſyeczko 6) me vezenye Inueniens 3) aliquid, qu(o) te (n)itare magiftro.3) Nebo czozs 10) ſlyſſal, nyeczo take, 11) 12) Nemyey k tomu myſly wſſake. Fortitudo. IV. 1 Deſpice diuicias, ſi vis (animo) 13) effe beatus: Quas qui fufcipiunt, mendicant femper auari. Bud hrd, 11) nemyluyg 15) ſbozye, Acz zadaſſ myloſty bozye. Tot gſu 16) lakomczy prawy, 12) Gymzt 18) ſbozye nade wſſye ſlawy; 1) Tento verš vynechán v Ul. a U2. a v N2. zní: „Tot dobrim nrawom ſſkodi“. — 2) wzdy vynecháno v Ul.; hrziecbí nad hrrechi NI.; Neb ktož myſli w hrzeſhech brody N°. — 3) ſlychal N°. — 1) ſwoy Ul., U2., Nr. a N°. — 5) Snad za zpuoſoby; vſobyg Ul. a U2.; tak zpoſobi NI.; vpokogi N°. — b) wſſeczkno Ul. a U2. — 7) Verš následující vynechán a zní dle Ul., U2., N°. a N°. takto: „Obnowowal bez meſſkanye." — 8) Za invenies. — 9) Patří hned za „Hec precepta etc.“ 10) Neb czos Ul. a U2.; Nebos N°. — 11) Neb tu ſhledaš mudree rady N°. — 12) Gímíž vgdeš cžaſto vadý NI. — 13) Vy- necháno. — 11) Snad za chud, jak v Ni. a N°. — 15) Snad za nemylugye, jak v Ul. a U.: a nemiluy N°. — 16) Snad za Tytot gſu; gfu to Ul., U2. a NI. — 17) Glut lakomczi zzet wżdy hltagi N°. — 18) Gymz Ul. a U2.; Gez N°. Tento verš není v N°.
Strana 257
Kato. 257 773 Ty zebraczſku 1) wnadu gmagy. Magycz doſty, wzdy neygmagy. Continencia. IV. 2 Commoda nature nullo 3) tibi tempore deerunt, Si contentus eo fueris, quod poftulat vfus. 1) Wyerzyz przyrozeny5) ſwemu, Tobyet prawy y gynemu, Budeff myety k ſweyg 6) dyedynye Potrzyebu wzdy do ſkonczenye, Acz chczeff za dobre przygyety To, czoz muozeſſ czaſſem myety. Memoria. IV. 3 Cum fis incautus, nec rem racione gubernes, Noli fortunam, que non eft, dicere cecam. Nemaſſly ſſczeſtye dobreho, K tomu ſmyſla obeſſleho,7) Myew malo neb take8) mnoho, To zmrhagye, nerczy9) toho, By czo 10) neſſczeſtye czynylo, Aneb ſſczeſtye ſlepo bylo. 1) zebraczy Ul. a U2.; A zzebraczi N2. — 2) Za tento verš jsou v rukopise N°. tyto verše: „Aczz zzebrak gizz ſam lit bude - Ale moſſnyet nycz nebude.“ — 3) ullo U2. — 4) quod tempora prebent N°. — 5) Wezrzyž k przirozeny N°. — 6) k ſwe U2., N°. a N°. — 7) obecžneho N°. — 8) take vynecháno v Ul.; Myey malo nebo N°. — 9) nerzczy U2. — 10) Byt czo U2.; By to N°. a N°. 17
Kato. 257 773 Ty zebraczſku 1) wnadu gmagy. Magycz doſty, wzdy neygmagy. Continencia. IV. 2 Commoda nature nullo 3) tibi tempore deerunt, Si contentus eo fueris, quod poftulat vfus. 1) Wyerzyz przyrozeny5) ſwemu, Tobyet prawy y gynemu, Budeff myety k ſweyg 6) dyedynye Potrzyebu wzdy do ſkonczenye, Acz chczeff za dobre przygyety To, czoz muozeſſ czaſſem myety. Memoria. IV. 3 Cum fis incautus, nec rem racione gubernes, Noli fortunam, que non eft, dicere cecam. Nemaſſly ſſczeſtye dobreho, K tomu ſmyſla obeſſleho,7) Myew malo neb take8) mnoho, To zmrhagye, nerczy9) toho, By czo 10) neſſczeſtye czynylo, Aneb ſſczeſtye ſlepo bylo. 1) zebraczy Ul. a U2.; A zzebraczi N2. — 2) Za tento verš jsou v rukopise N°. tyto verše: „Aczz zzebrak gizz ſam lit bude - Ale moſſnyet nycz nebude.“ — 3) ullo U2. — 4) quod tempora prebent N°. — 5) Wezrzyž k przirozeny N°. — 6) k ſwe U2., N°. a N°. — 7) obecžneho N°. — 8) take vynecháno v Ul.; Myey malo nebo N°. — 9) nerzczy U2. — 10) Byt czo U2.; By to N°. a N°. 17
Strana 258
258 Kato. Modeſtia. IV 4 Dilige denarium, ſed parce dilige formam. Qu(a)m nemo fanctus nec honeftus eaptat habere. Mylug penyez mylly taku. pro potrzyebu wſſvelykaku: Skupye mylug poklad klaty, Gyehoz kazdy czlowek ſwaty Bludnye nykdy nemylowal. Protoz gyeſt ſwu duſſy ſchowal. !) Intelligencia. IV. 5 Cum fueris locuples, corpus curare memento: Eger diues habet nummum, fed non habet ipfum. Budelit buoh toho 2) przyety, Ze przyedoſty budeſſ myty,3) Bud 4) weſel, na tyelo pomnye: Kdez 3) zameſſkalf, wyerzyz6) mnve. Acz 7) ſye w tobye nemoczS) ſnyety. Magye y nebudeſſ myety. 77 Perſeuerancia. IV, 6 Verbera cum tuleris dicens ") aliquando magiſtri. Fer patris imperium, cum verbo 12) exit in iram. Ktoz ſye vczy v gyneho.11) Ze trpy rany ot nyeho, 12) 1) Ani po niem ſwu myllij Ital N.: chowal N°. — 2) toho vynecháno v Ul. — 3) Za myety, jak se čte v UL. U. a N°. — 1) Budefs N°. — 5) Kdyż N°. a N°. — ") w = ur: vwierzilf U°., U°. a NI.; wierzifs N°. — 6) Aż N°. — *) ne- muož N°.- 9) Za diſcens. — 1") Za verbis, jak se čte v Ul. U2. a NI. — 11) Ktož tre vežij czo dobreho N°.: czo dobreho N°. — 12) Trpie (Trp N°.) rany miſtra ſweho N. a N°.
258 Kato. Modeſtia. IV 4 Dilige denarium, ſed parce dilige formam. Qu(a)m nemo fanctus nec honeftus eaptat habere. Mylug penyez mylly taku. pro potrzyebu wſſvelykaku: Skupye mylug poklad klaty, Gyehoz kazdy czlowek ſwaty Bludnye nykdy nemylowal. Protoz gyeſt ſwu duſſy ſchowal. !) Intelligencia. IV. 5 Cum fueris locuples, corpus curare memento: Eger diues habet nummum, fed non habet ipfum. Budelit buoh toho 2) przyety, Ze przyedoſty budeſſ myty,3) Bud 4) weſel, na tyelo pomnye: Kdez 3) zameſſkalf, wyerzyz6) mnve. Acz 7) ſye w tobye nemoczS) ſnyety. Magye y nebudeſſ myety. 77 Perſeuerancia. IV, 6 Verbera cum tuleris dicens ") aliquando magiſtri. Fer patris imperium, cum verbo 12) exit in iram. Ktoz ſye vczy v gyneho.11) Ze trpy rany ot nyeho, 12) 1) Ani po niem ſwu myllij Ital N.: chowal N°. — 2) toho vynecháno v Ul. — 3) Za myety, jak se čte v UL. U. a N°. — 1) Budefs N°. — 5) Kdyż N°. a N°. — ") w = ur: vwierzilf U°., U°. a NI.; wierzifs N°. — 6) Aż N°. — *) ne- muož N°.- 9) Za diſcens. — 1") Za verbis, jak se čte v Ul. U2. a NI. — 11) Ktož tre vežij czo dobreho N°.: czo dobreho N°. — 12) Trpie (Trp N°.) rany miſtra ſweho N. a N°.
Strana 259
Kato. 259 Trp take otczye 1) ſweho, 2) Oſtrzyehay ſye hnyewu gyeho :3) Myloſtywyeyffyet otczowa 4) bywa rana, nez ſſtyrkowa.5 Prudencia. IV, 7 Res age, que profunt: rurfus vitare memento, In quibus error ineft, nec fpes eft 6) certa laboris. Czyn a drz ſye gyſte wyeczy, 7) Nebayways) yako dyety. Buduczye9) wyeczy ſye oſtrzyehay 11 A nad gyne ſye gye 10) choway : Dyelo, negmagye odplaty, Doprawy czloweka ztraty. Gracia. IV. 8 Quod preſtare !1) potes, gratis concede rogant(i); Nam bene 13) feciffe bonis in parte lucrofum eft. Day, czoz muozes zdarma daty. Na tom rerod 14) nycz meſſkaty; 1) Za ot otczye, jak se čte v NI. — 2) Tento verš vy- nechán v N°. — 3) ſweho U2. — 4) od otce N.; Neb od nyeho wiecż maſs N° — 5) neſkrowna Ul.; ſtrkowa U2. ; krom otce N .; Než ote wſſech ginich poznaſs N2. — 6) nec NI. — 7) Prvé 4 verše tohoto odstavce znějí v NI. a N2. takto: „Dielai czot (czoż N2.) gt ſtatecžneho - Tobie a twym proſpreſneho - Ale czot ſie zda (Pamatug czo N°.) bludneho - By netulal (nedielal N°.) negíſteho.“ — 8) Vy- necháno snad vzdy, které se čte v Ul. a U2. — 9) Snad za Bludne, jak se čte v U2.; Bludnve Ul. — 10) A ne nad gyne fie Ul. a U2. — 11) chowa U2. — 12) donare N . a N°. — 13) Za recte, jak jest v Ul., UP. a NI. — 14) Za ne- rod, jak se čte v U., U2., N°. a N°.
Kato. 259 Trp take otczye 1) ſweho, 2) Oſtrzyehay ſye hnyewu gyeho :3) Myloſtywyeyffyet otczowa 4) bywa rana, nez ſſtyrkowa.5 Prudencia. IV, 7 Res age, que profunt: rurfus vitare memento, In quibus error ineft, nec fpes eft 6) certa laboris. Czyn a drz ſye gyſte wyeczy, 7) Nebayways) yako dyety. Buduczye9) wyeczy ſye oſtrzyehay 11 A nad gyne ſye gye 10) choway : Dyelo, negmagye odplaty, Doprawy czloweka ztraty. Gracia. IV. 8 Quod preſtare !1) potes, gratis concede rogant(i); Nam bene 13) feciffe bonis in parte lucrofum eft. Day, czoz muozes zdarma daty. Na tom rerod 14) nycz meſſkaty; 1) Za ot otczye, jak se čte v NI. — 2) Tento verš vy- nechán v N°. — 3) ſweho U2. — 4) od otce N.; Neb od nyeho wiecż maſs N° — 5) neſkrowna Ul.; ſtrkowa U2. ; krom otce N .; Než ote wſſech ginich poznaſs N2. — 6) nec NI. — 7) Prvé 4 verše tohoto odstavce znějí v NI. a N2. takto: „Dielai czot (czoż N2.) gt ſtatecžneho - Tobie a twym proſpreſneho - Ale czot ſie zda (Pamatug czo N°.) bludneho - By netulal (nedielal N°.) negíſteho.“ — 8) Vy- necháno snad vzdy, které se čte v Ul. a U2. — 9) Snad za Bludne, jak se čte v U2.; Bludnve Ul. — 10) A ne nad gyne fie Ul. a U2. — 11) chowa U2. — 12) donare N . a N°. — 13) Za recte, jak jest v Ul., UP. a NI. — 14) Za ne- rod, jak se čte v U., U2., N°. a N°.
Strana 260
260 Kato. Tomu, genz tebe czo proſy, Dar 1) zyſk,2) odplatu 3) przynoſy; Ma 4) zyſk zwlaſtny, czo 5) kteremu 6) Dobrzye vczyny dobremu. Prudencia. IV. 9 Quod tibi ſuſpectum eft,7) confeſtim diſcute, quid ſit: Namque folent, primo que funt neglecta, nocere. O czem8) maſſ ktere domnyenye, Obmyſlyz2) to bez meſſkanye. Czo 10) ma byty, by 11) myllywye Rozhodyl a rozwazywye; 12) Czaſtot 13) gmu to 14) potom ſſkody, Ktoz prwe 15) czo nerozhody. 783 Continencia. IV, 10. Cum te detineat Veneris dampnosa uoluptas, Indulgere gule nol(i), que amica ventris 16) eft. Maſſly zadoſt tyeleſenſtwye, 17) take to oſobenſtwye, 18) Myeyg Neday lakotye rozpranye, 19) Genz czyny dyablu pokanye;20) 1) Ten N°. — 2) Darzik Ul. —3) Ziſk oplatny dar N°. — 4) Mat Ul. a U2.; Gmat Nl. — 5) zwlaffty kto Ul. a U°.: w laſce kto N°. — 6) Mat czzeſt zwlafſtny k tomu N°. — 7) e/t vynecháno v Ul. a U2. — 8) O czemz Ul., U2., Nr. a N°. — 2) Obmyſli NI. — 10) Czoż N°. a N°. — 11) by vynecháno v Ul. a U2. — 12) to rozważliuie N°. a N°. — 13) Czaſto U2 a NI. — 11) to vynecháno v N°. — 15) prawie N2. — 15) Za ventris amica. — 17) Mreyż N°. — 18) Myeyż take obmyſſlen- stwie N°. — 19) rozprawnye Ul. — 20) Gež ... kochanye N°.
260 Kato. Tomu, genz tebe czo proſy, Dar 1) zyſk,2) odplatu 3) przynoſy; Ma 4) zyſk zwlaſtny, czo 5) kteremu 6) Dobrzye vczyny dobremu. Prudencia. IV. 9 Quod tibi ſuſpectum eft,7) confeſtim diſcute, quid ſit: Namque folent, primo que funt neglecta, nocere. O czem8) maſſ ktere domnyenye, Obmyſlyz2) to bez meſſkanye. Czo 10) ma byty, by 11) myllywye Rozhodyl a rozwazywye; 12) Czaſtot 13) gmu to 14) potom ſſkody, Ktoz prwe 15) czo nerozhody. 783 Continencia. IV, 10. Cum te detineat Veneris dampnosa uoluptas, Indulgere gule nol(i), que amica ventris 16) eft. Maſſly zadoſt tyeleſenſtwye, 17) take to oſobenſtwye, 18) Myeyg Neday lakotye rozpranye, 19) Genz czyny dyablu pokanye;20) 1) Ten N°. — 2) Darzik Ul. —3) Ziſk oplatny dar N°. — 4) Mat Ul. a U2.; Gmat Nl. — 5) zwlaffty kto Ul. a U°.: w laſce kto N°. — 6) Mat czzeſt zwlafſtny k tomu N°. — 7) e/t vynecháno v Ul. a U2. — 8) O czemz Ul., U2., Nr. a N°. — 2) Obmyſli NI. — 10) Czoż N°. a N°. — 11) by vynecháno v Ul. a U2. — 12) to rozważliuie N°. a N°. — 13) Czaſto U2 a NI. — 11) to vynecháno v N°. — 15) prawie N2. — 15) Za ventris amica. — 17) Mreyż N°. — 18) Myeyż take obmyſſlen- stwie N°. — 19) rozprawnye Ul. — 20) Gež ... kochanye N°.
Strana 261
Kato. 261 Lakotat 1) gyeſt neſmyerneho Sſkodny przyetel brzycha tweho tweho Maſſly ta 2) Fortitudo. IV. 11 Cum tibi proponas animalia cuncta timere, Vnum precip(io), hominem plus effe timendum. Maſfly take 3) vlozenye, 4) Ze wſſelykeho ſtworzenye Chczeſſ ſye baty, razyt na wſſye, Boy ſye czloweka nade wſſye, Mat chytrofty,5) krzywdy doſty,6) Nade wſſye ſtworzenye przyedoſty. Fortitudo. IV, 12 Cum tibi preualide fuerint in corpore vires, Fac ſapias animo: poteris vir 8) fortis haberi. Syly czlowek filny, ſtatny,2) Myeyg 10) k tomu ſmyſl nematny; Ktoz ſye chcze muzſtwye 11) drzyety, Sluffyet 12) mudroft k muzſtwy 13) myety ; 14) 15) Proty ſyle mudroſt wztaha, Mudry ſylneho przyemaha. Budeffly kteru praczy gmyety 16) 78 1) Lakota Ul., U2. a N°. — 2) Přeškrtnuto písařem a též rubrikatorem. — 3) kake N2. — 4) wlozenye U1. — 5) chitroft N2. — 6) Snad za zloſty, jak se čte v U1., U2., N°. a N2. — 7) doſti Nr. a N2. — s) ſic vir Ul. a U2. — 9) a ſtatecžny N°. — 10) Mieí wżdy N°. — 11) muzſky N2. — 12) Mufit N°. — 13) gemu Ul. a U2. — 14) byti N2. — 15) muzſtwie wſtawa N2. — 16) Chybně zde psáno, neb patří tento verš do ná- sledujícího odstavce.
Kato. 261 Lakotat 1) gyeſt neſmyerneho Sſkodny przyetel brzycha tweho tweho Maſſly ta 2) Fortitudo. IV. 11 Cum tibi proponas animalia cuncta timere, Vnum precip(io), hominem plus effe timendum. Maſfly take 3) vlozenye, 4) Ze wſſelykeho ſtworzenye Chczeſſ ſye baty, razyt na wſſye, Boy ſye czloweka nade wſſye, Mat chytrofty,5) krzywdy doſty,6) Nade wſſye ſtworzenye przyedoſty. Fortitudo. IV, 12 Cum tibi preualide fuerint in corpore vires, Fac ſapias animo: poteris vir 8) fortis haberi. Syly czlowek filny, ſtatny,2) Myeyg 10) k tomu ſmyſl nematny; Ktoz ſye chcze muzſtwye 11) drzyety, Sluffyet 12) mudroft k muzſtwy 13) myety ; 14) 15) Proty ſyle mudroſt wztaha, Mudry ſylneho przyemaha. Budeffly kteru praczy gmyety 16) 78 1) Lakota Ul., U2. a N°. — 2) Přeškrtnuto písařem a též rubrikatorem. — 3) kake N2. — 4) wlozenye U1. — 5) chitroft N2. — 6) Snad za zloſty, jak se čte v U1., U2., N°. a N2. — 7) doſti Nr. a N2. — s) ſic vir Ul. a U2. — 9) a ſtatecžny N°. — 10) Mieí wżdy N°. — 11) muzſky N2. — 12) Mufit N°. — 13) gemu Ul. a U2. — 14) byti N2. — 15) muzſtwie wſtawa N2. — 16) Chybně zde psáno, neb patří tento verš do ná- sledujícího odstavce.
Strana 262
262 Kato. Prudencia. IV. 13 Auxilium a notis petito, ſi forte laboras: Nec quiſquam melior medicus, quam fidus amieus. Budeſly kteru 1) praczy gmyety.2 Neznamým nedav ſye ſmyety, ) kdy N. — 2) Tento a následující verš chybí v Ul. a U2. — 3) Za tímto veršem chybějí 4 verše a 8 celých odstavců. které znějí dle rukopisů Nr. a N°. takto: „Hledai ot zna- mych pomocí, — Tot ſu wždy nailepſij ſkoci; - Neníet lekarze lepfieho - Než przietel ní viernicíieho (Kromye przetele wierneho N°.). — IV, 14. Religio. Cum fis ipſe nocens, mo- ritur eur victima pro te? - Stulticia eft in morte alterius ſperare falutem. Když ktere hříechi vežíníš, - Proti bohu že provinníš, (A proti bohu ſye protywifs N°.) - Berankow a telat (nerod N°.) biti, - Nerod (Any N°.) tee obreti cžiniti; Nemieí do beranka čžaký, - By tie kdy (vynecháno N°.) wnefl nad oblaky. (Pak přidáno v N°.: Neb obret neprobywa Ktoż w hrzieffiech almużnu dawa) — IV, 15. Ueritas et ho- neſtas. Cum tibi uel focium vel fidum queris amicum, - Non tibi fortuna hominis ſed vita petenda eft. Hledafli touarziſkeho (Když hledaſs towaryffneho N°.) - Nebo przietelevierneho, — Nerod po zežeſtie [czzeſti N°.] hledati, - Maš ſie, kdež prauy gt (na ſprawedlyweho N°.), ptati; — Zezaſtnemu zbožie (fſtieftie N°.) vbyua, - Prawy ſwe prawdy vžina. — IV, 16. Largitas. Utere quesitis opibus: ſed fuge nomen auari; Quid tibi di- uicie profunt, ſi pauper habundas? Czož maš zbožíe doby- teho, — Vžiuaí s ſtiedroſtij (Pozzyway w ſſtiedroſti N2.) geho, — Strziez ſie take prziehiſnoſtí, - W lakomſtwit (W lakomſtwi N°.) ma zauiſt (zawiſti N2.) doftí; - Nepomahat ſbožíe tomu, Ktožt (Ktozz N2.) chudie przebyna w domu. — IV, 17. Ho- neſtas et contemptus. Si famam feruare cupis, dum viuis, honeſtam.- Fac fugias animo, que funt mala gaudia vite. Ktož ſie zleho gmena ſtrzieci - Chce a (vynecháno v N°.)
262 Kato. Prudencia. IV. 13 Auxilium a notis petito, ſi forte laboras: Nec quiſquam melior medicus, quam fidus amieus. Budeſly kteru 1) praczy gmyety.2 Neznamým nedav ſye ſmyety, ) kdy N. — 2) Tento a následující verš chybí v Ul. a U2. — 3) Za tímto veršem chybějí 4 verše a 8 celých odstavců. které znějí dle rukopisů Nr. a N°. takto: „Hledai ot zna- mych pomocí, — Tot ſu wždy nailepſij ſkoci; - Neníet lekarze lepfieho - Než przietel ní viernicíieho (Kromye przetele wierneho N°.). — IV, 14. Religio. Cum fis ipſe nocens, mo- ritur eur victima pro te? - Stulticia eft in morte alterius ſperare falutem. Když ktere hříechi vežíníš, - Proti bohu že provinníš, (A proti bohu ſye protywifs N°.) - Berankow a telat (nerod N°.) biti, - Nerod (Any N°.) tee obreti cžiniti; Nemieí do beranka čžaký, - By tie kdy (vynecháno N°.) wnefl nad oblaky. (Pak přidáno v N°.: Neb obret neprobywa Ktoż w hrzieffiech almużnu dawa) — IV, 15. Ueritas et ho- neſtas. Cum tibi uel focium vel fidum queris amicum, - Non tibi fortuna hominis ſed vita petenda eft. Hledafli touarziſkeho (Když hledaſs towaryffneho N°.) - Nebo przietelevierneho, — Nerod po zežeſtie [czzeſti N°.] hledati, - Maš ſie, kdež prauy gt (na ſprawedlyweho N°.), ptati; — Zezaſtnemu zbožie (fſtieftie N°.) vbyua, - Prawy ſwe prawdy vžina. — IV, 16. Largitas. Utere quesitis opibus: ſed fuge nomen auari; Quid tibi di- uicie profunt, ſi pauper habundas? Czož maš zbožíe doby- teho, — Vžiuaí s ſtiedroſtij (Pozzyway w ſſtiedroſti N2.) geho, — Strziez ſie take prziehiſnoſtí, - W lakomſtwit (W lakomſtwi N°.) ma zauiſt (zawiſti N2.) doftí; - Nepomahat ſbožíe tomu, Ktožt (Ktozz N2.) chudie przebyna w domu. — IV, 17. Ho- neſtas et contemptus. Si famam feruare cupis, dum viuis, honeſtam.- Fac fugias animo, que funt mala gaudia vite. Ktož ſie zleho gmena ſtrzieci - Chce a (vynecháno v N°.)
Strana 263
Kato. 263 (Fiducia.) IV 22 Multum venturi ne cures tempora fati: Non metuit mortem, qui fcit contempnere vitam. 1) Neboy ſye ſmrti buduczye. weżdy dobre (wzdy dobrzie N2.) mieti, - Strziez ſie radouanie zleho, - Gínym (S gynym N2.) w ſmutce protíwneho; — Když ſie ſmutek komu (k tomu N°.) ſtane, - Neradní ſie božíe ra- nie. — IV, 18. Honor et reuerencia. Cum fapias animo, noli irridere fenectam ; - Nam quocumque fene, fenfus puerilis in illo eſt. Chceſli dobrí, cztný (není v N2.) ſmyfl mieti, - Stare ne nerod ſmietí, - Tot (Wed tak N2.) ſtaremu wezdy (wždy N°.) byua, - Zet on ſmyll dretinſký (Zzet dyetyny ſmyfl N°.) mieua; - Urez, že nelzie gt každemu (Rzekay dwakrat ſta- remu N2.) - Dwakrat ſmyſleti staremu. (Zzet neſmyſleti každe- mu N°.) — IV, 19. Intelligencia. Diſce aliquid; nam, cum fubito fortuna recedit, - Ars remanet vitam(que) hominis non deferit umquam. Uež ſie nieczo, tot neſkodíj, — Nebot zežeſtre brzo ſchodíj, (Nebt... chodi N2.) - Rzemeſlo tot wždy oſtane, - Tebe nikdy neoſtane; — Ktož czo (Czo kto N2.) vmíe ten przihodnie, - Oſtaní (Oflawi N2.) ſie wždý neſkodníe. — IV, 20. Prouidencia. Proſpicito (Proſpicias N°.) cuncta, ta- citus quod quiſque loquatur, - Sermo hominum mores celat et indicat idem. Gmieí taketo obmýllenie: — Kdež budeš, drž ne mleženíe, (myſſlenye N2.) - Znamenage (Znamenay N2.) rzecž každeho, - Tat (Takt N2.) vkaže wſelikeho; - Rzecž vtagíj (Prawdu a chitroft N2.) mrauy wſakee, - Tat zgeuíj (Zgewit nyekdy N2.) nemudroft take. — IV, 21. Perseuerancia. Exerce (Exercere N2.) ftudium, quamuis perceperis artem ; — Vt cura ingenium, fic et manus adiuuat vfum. Slufiet k rze- meſlu každemu — Y k vmieníj wſelikev - Mieti (Myey N2.) ſnažnoſt przí žadoſtí — A obycžeí przi miloſti; (mudroſti N2.) - Iakz pecze ſmyſlu (myſli N°.) pomaha, - Takt (Tak N2.) ruka w obyčeí ſaha.“ (V rukopisech Ul. a U2. jsou pouze latinské nadpisy těchto odstavců.) — 1) Za tím prvý český verš vy-
Kato. 263 (Fiducia.) IV 22 Multum venturi ne cures tempora fati: Non metuit mortem, qui fcit contempnere vitam. 1) Neboy ſye ſmrti buduczye. weżdy dobre (wzdy dobrzie N2.) mieti, - Strziez ſie radouanie zleho, - Gínym (S gynym N2.) w ſmutce protíwneho; — Když ſie ſmutek komu (k tomu N°.) ſtane, - Neradní ſie božíe ra- nie. — IV, 18. Honor et reuerencia. Cum fapias animo, noli irridere fenectam ; - Nam quocumque fene, fenfus puerilis in illo eſt. Chceſli dobrí, cztný (není v N2.) ſmyfl mieti, - Stare ne nerod ſmietí, - Tot (Wed tak N2.) ſtaremu wezdy (wždy N°.) byua, - Zet on ſmyll dretinſký (Zzet dyetyny ſmyfl N°.) mieua; - Urez, že nelzie gt každemu (Rzekay dwakrat ſta- remu N2.) - Dwakrat ſmyſleti staremu. (Zzet neſmyſleti každe- mu N°.) — IV, 19. Intelligencia. Diſce aliquid; nam, cum fubito fortuna recedit, - Ars remanet vitam(que) hominis non deferit umquam. Uež ſie nieczo, tot neſkodíj, — Nebot zežeſtre brzo ſchodíj, (Nebt... chodi N2.) - Rzemeſlo tot wždy oſtane, - Tebe nikdy neoſtane; — Ktož czo (Czo kto N2.) vmíe ten przihodnie, - Oſtaní (Oflawi N2.) ſie wždý neſkodníe. — IV, 20. Prouidencia. Proſpicito (Proſpicias N°.) cuncta, ta- citus quod quiſque loquatur, - Sermo hominum mores celat et indicat idem. Gmieí taketo obmýllenie: — Kdež budeš, drž ne mleženíe, (myſſlenye N2.) - Znamenage (Znamenay N2.) rzecž každeho, - Tat (Takt N2.) vkaže wſelikeho; - Rzecž vtagíj (Prawdu a chitroft N2.) mrauy wſakee, - Tat zgeuíj (Zgewit nyekdy N2.) nemudroft take. — IV, 21. Perseuerancia. Exerce (Exercere N2.) ftudium, quamuis perceperis artem ; — Vt cura ingenium, fic et manus adiuuat vfum. Slufiet k rze- meſlu každemu — Y k vmieníj wſelikev - Mieti (Myey N2.) ſnažnoſt przí žadoſtí — A obycžeí przi miloſti; (mudroſti N2.) - Iakz pecze ſmyſlu (myſli N°.) pomaha, - Takt (Tak N2.) ruka w obyčeí ſaha.“ (V rukopisech Ul. a U2. jsou pouze latinské nadpisy těchto odstavců.) — 1) Za tím prvý český verš vy-
Strana 264
264 Kato. Nebudet 1) ſye ſmrty baty, Ktoz 2) na tyelo nechcze tbaty; Smrt gyeſt kazdemu hotowa. Zlemut3) bude zla obnowa." Intelligencia. IV, 23 Diſce, fed a doctis; indoctos ipſe doceto: Propaganda etenim rerum eſt doctrina bonarum. Vez ſye dobrzye5) wzdy, 6) czoz muoz byty, A gyne pomny vczyty; Sluffyet dobre?) zgyewowaty) A famemu2) ſye na mudroſt ptaty ; Samt 10) ſye vczy, kto 11) gyneho przyvczy 12) czo dobreho. Temperancia. IV. 24 Hoe bibe, quod poſfis, fi tu vis viuere fanus: Morbi 13) cauſa mal(i) (nimia) eft quecumque voluptas. Py, czoz muozeſf, nepy mnoho Wyna any pytye toho, nechán a zní dle U1. a U2. takto: „Miloſt k bohu maſili horuczy“, a dle Nr. a N2.: „Chceſli mietí bydlo ſtkwucíe (žaducze N2.)“. — 1) Budeſſh N°. — 2) Kto U2. a N°.: Ktot U1. — 3) Zlemu NI.; Zlymt N°. — 1) obnowena U. a U2.: odplata N°. — 3) Vynecháno právem v Ul., U2., Nr. a N°. — 6) Za wezdy, jak jest v Ul., U2. a N°. — 7) dobrzie Ul.; A gyny mudroſt N°. — s) zgyezowaty (sic) U2. — 9) Snad za A ſam, jak se čte v Ul. a U2.; Samu NI.; A ſam ſye take N°. — 1°) Sam N°. a N°. — 11) ktož NI. a N2. — 12) Snad za Przyvczuge, jak se čte Ul., U2., N°. a N°. — 13) Morbi namque U ., U2. a N°.
264 Kato. Nebudet 1) ſye ſmrty baty, Ktoz 2) na tyelo nechcze tbaty; Smrt gyeſt kazdemu hotowa. Zlemut3) bude zla obnowa." Intelligencia. IV, 23 Diſce, fed a doctis; indoctos ipſe doceto: Propaganda etenim rerum eſt doctrina bonarum. Vez ſye dobrzye5) wzdy, 6) czoz muoz byty, A gyne pomny vczyty; Sluffyet dobre?) zgyewowaty) A famemu2) ſye na mudroſt ptaty ; Samt 10) ſye vczy, kto 11) gyneho przyvczy 12) czo dobreho. Temperancia. IV. 24 Hoe bibe, quod poſfis, fi tu vis viuere fanus: Morbi 13) cauſa mal(i) (nimia) eft quecumque voluptas. Py, czoz muozeſf, nepy mnoho Wyna any pytye toho, nechán a zní dle U1. a U2. takto: „Miloſt k bohu maſili horuczy“, a dle Nr. a N2.: „Chceſli mietí bydlo ſtkwucíe (žaducze N2.)“. — 1) Budeſſh N°. — 2) Kto U2. a N°.: Ktot U1. — 3) Zlemu NI.; Zlymt N°. — 1) obnowena U. a U2.: odplata N°. — 3) Vynecháno právem v Ul., U2., Nr. a N°. — 6) Za wezdy, jak jest v Ul., U2. a N°. — 7) dobrzie Ul.; A gyny mudroſt N°. — s) zgyezowaty (sic) U2. — 9) Snad za A ſam, jak se čte v Ul. a U2.; Samu NI.; A ſam ſye take N°. — 1°) Sam N°. a N°. — 11) ktož NI. a N2. — 12) Snad za Przyvczuge, jak se čte Ul., U2., N°. a N°. — 13) Morbi namque U ., U2. a N°.
Strana 265
Kato. 265 Gymz ſye czlowek moz opyty, 1) Acz chczeſſ przy ſwem zdrawy byty; Zadoſt czloweka kazdeho Przyprawy k nemoczy2) gyeho. Obſeruancia. IV. 25 Laudaris qu(od)cumque 3) palam, qu(od)cumque 4) pro- baris, 79° Hoc caue,5) ne rurfus leuitatis crimine dampnes. Ze to zgyewnye chczeff 6) chwality. Czoz chczefſ ſobye oblybyty. Chwal to takymto vmyflem ?) A k tomu ſ uobeſſlym ſmyſlem.) By potom nehadyl9) toho. Czozs 10) drzyewe chwalyl przyemnoho. Fortitudo. IV, 26 Tranquillis rebus, 11) que funt 12) aduerfa, caueto: Rebus 13) in aduerfis melius ſperare memento. 11) Vzyway 15) ſſczeſtye czneho, Strzyez ſye czaſu protywneho; 1) Gymzto bi ſie mohl zpity (zapyty U2.) Ul. a U2.; za- pítí Nr. a N°. — 2) Prziprauíj k nezdrauíj N.; K nezdrawi prziprawuge N°. — 3) quecumque U1., U2., N°. a N°. — 4) qui- cumque U .; quecumque U2. a N°. — 5) vide Ul. a Nl.; vive U2. — 6) chce N2. Pořádek veršů převrácen, tento verš patří za následující, jak se čte i v Ul., U2., Nr. a N2. — 7) To ty chual takym domyflem N .; ſ takym domyflem N2. — 8) K tomu obely rozmylem NI. — 9) nehanyel Ul.; nehanil U2.; nezhyzdil NI.; nehizdil N2. — 1°) Czos Ul.; Czoz U2.; To czož . . . mnoho N2. — 11) in rebus NI. a N°. — 12) ſem- per U1. a U2. — 13) Rurfus N°. — 14) falutem N°. — 15) Snad za Vzywaye; Užíuaí rad N°.
Kato. 265 Gymz ſye czlowek moz opyty, 1) Acz chczeſſ przy ſwem zdrawy byty; Zadoſt czloweka kazdeho Przyprawy k nemoczy2) gyeho. Obſeruancia. IV. 25 Laudaris qu(od)cumque 3) palam, qu(od)cumque 4) pro- baris, 79° Hoc caue,5) ne rurfus leuitatis crimine dampnes. Ze to zgyewnye chczeff 6) chwality. Czoz chczefſ ſobye oblybyty. Chwal to takymto vmyflem ?) A k tomu ſ uobeſſlym ſmyſlem.) By potom nehadyl9) toho. Czozs 10) drzyewe chwalyl przyemnoho. Fortitudo. IV, 26 Tranquillis rebus, 11) que funt 12) aduerfa, caueto: Rebus 13) in aduerfis melius ſperare memento. 11) Vzyway 15) ſſczeſtye czneho, Strzyez ſye czaſu protywneho; 1) Gymzto bi ſie mohl zpity (zapyty U2.) Ul. a U2.; za- pítí Nr. a N°. — 2) Prziprauíj k nezdrauíj N.; K nezdrawi prziprawuge N°. — 3) quecumque U1., U2., N°. a N°. — 4) qui- cumque U .; quecumque U2. a N°. — 5) vide Ul. a Nl.; vive U2. — 6) chce N2. Pořádek veršů převrácen, tento verš patří za následující, jak se čte i v Ul., U2., Nr. a N2. — 7) To ty chual takym domyflem N .; ſ takym domyflem N2. — 8) K tomu obely rozmylem NI. — 9) nehanyel Ul.; nehanil U2.; nezhyzdil NI.; nehizdil N2. — 1°) Czos Ul.; Czoz U2.; To czož . . . mnoho N2. — 11) in rebus NI. a N°. — 12) ſem- per U1. a U2. — 13) Rurfus N°. — 14) falutem N°. — 15) Snad za Vzywaye; Užíuaí rad N°.
Strana 266
266 Kato. Tuz 1) nadyegy2) wzyety, Kdyz neſſczeſtye3) budeſſ myety; Po neſſczyeſty 4) dobrzye5) bywa. Blazye gyemu,6) ktoz ho vzywa.7) Perſeuerancia. IN. 27 Difcere ne cefles: tamen s) fapiencia crefcit, Raro datur longa") prudencia temporis vſu. Vez ſye wzdy, 10) neprzyeſtawagyc, Mudroft ſmyſlem znamenagye, Mudrofty peczy 11) przybywa, Ktozt gye 12) obecznye 13) vzywa; 14) Mudroſt dluho nemuoz traty, Ktoz chcze na ny lenye tbaty. Modeſtia. IV. 28 Parce laudato; nam quem tu ſepe probaris, Vna dies, qualis fuerit, monftrabit 15) amicus. 10) 79" Nerod przyelyfſnye chwalyty Nykoheho, acz chczeſí byty 17 Czlowek ſmyſla doſtoyneho; Nechwal ny przyetele ſweho ; 1) W tuż N°. — 2) Za nadyegy pomny, jak se čte v Ul., U2.. N°. a N2. — 3) nadregi N°. — 1) Po zezelti N°. — 5) dobre Ul.; zczeſtie N°. — 6) Za mu, jak se čte v Ul., U2., NI. a N°. — 7) pozzywa N°. — 8) Za tandem; cura Ul., U3. a NI. — 9) Za Rara datur longo, jak se čte v Ul.: U .; longo NI. — 10) wezdy U°. — 11) pecze U°., U2., N°. a N°. — 12) Ktoz ſie Ul.; ktoz gyey U2.: Ktož gie N°. — 1) eztnie ſlawnie NI. — 14) Ktozz ſye vſtawicznye dobywa N°. — 15) oftendet Ul. a U2. — 16) amicum U1 — 17) doſpieleho N'
266 Kato. Tuz 1) nadyegy2) wzyety, Kdyz neſſczeſtye3) budeſſ myety; Po neſſczyeſty 4) dobrzye5) bywa. Blazye gyemu,6) ktoz ho vzywa.7) Perſeuerancia. IN. 27 Difcere ne cefles: tamen s) fapiencia crefcit, Raro datur longa") prudencia temporis vſu. Vez ſye wzdy, 10) neprzyeſtawagyc, Mudroft ſmyſlem znamenagye, Mudrofty peczy 11) przybywa, Ktozt gye 12) obecznye 13) vzywa; 14) Mudroſt dluho nemuoz traty, Ktoz chcze na ny lenye tbaty. Modeſtia. IV. 28 Parce laudato; nam quem tu ſepe probaris, Vna dies, qualis fuerit, monftrabit 15) amicus. 10) 79" Nerod przyelyfſnye chwalyty Nykoheho, acz chczeſí byty 17 Czlowek ſmyſla doſtoyneho; Nechwal ny przyetele ſweho ; 1) W tuż N°. — 2) Za nadyegy pomny, jak se čte v Ul., U2.. N°. a N2. — 3) nadregi N°. — 1) Po zezelti N°. — 5) dobre Ul.; zczeſtie N°. — 6) Za mu, jak se čte v Ul., U2., NI. a N°. — 7) pozzywa N°. — 8) Za tandem; cura Ul., U3. a NI. — 9) Za Rara datur longo, jak se čte v Ul.: U .; longo NI. — 10) wezdy U°. — 11) pecze U°., U2., N°. a N°. — 12) Ktoz ſie Ul.; ktoz gyey U2.: Ktož gie N°. — 1) eztnie ſlawnie NI. — 14) Ktozz ſye vſtawicznye dobywa N°. — 15) oftendet Ul. a U2. — 16) amicum U1 — 17) doſpieleho N'
Strana 267
Kato. 267 Bywat1) ten den, zet2) vczyny Przyetel hu"rze, nezly 3) gyny. Intelligencia. IV, 29 Ne pudea(t), que neſcieris, te uelle doceri: Seire aliquid laus eft, pudor (eft), *) nil difcere velle. Neſtid ſye nykdy vczyty, Czoz newyeſf, 5) by chtyel tagyty ; Ktoz czo vmye, toho chwala Mymo gyne gyeft potkala,6) A ktozt7) ſye nechcze vczyty, Hanbats) gey bude9) wynyty. Temperancia. IV. 30 Cum Venere et Bacho lis eft, coniuncta voluptas: Quod lautum eft, animo complectere, 10) fed fuge lites. Smylſtwo ſ wyne ſye zrownawa, S nymzt 11) zadoſt v boyg wſtawa; Tot kazdy muoz znamenaty, Ktoz 12) pye wyno, da 13) ſye znaty; Drz ſye pytye ſkrownye wſſeho 14) 15) ſye bogye takeho. A ſtrzyez 1) Biwa Ul. a U2. — 2) zzet ten N°. — 3) Przi te hroze — nezz N°. — 4) eft vynecháno. — 5) Czo nemny'fs N2. *) podkala U1. a U2. — 7) A ktož N°. a N°. — 8) Hanba Ul., U2. a N2. — 9) y fſkoda bude gey N°. — 10) vynecháno v NI. — 11) Snad za S nymzto, jak se čte v N.; S nymyzt Ul. a U2.; S nymž N2 — 12) ktot Ul. a U2. — 13) dat Ul., U2. a N°. — 14) ſweho N a N°. — 15) Oſtrziez NI.
Kato. 267 Bywat1) ten den, zet2) vczyny Przyetel hu"rze, nezly 3) gyny. Intelligencia. IV, 29 Ne pudea(t), que neſcieris, te uelle doceri: Seire aliquid laus eft, pudor (eft), *) nil difcere velle. Neſtid ſye nykdy vczyty, Czoz newyeſf, 5) by chtyel tagyty ; Ktoz czo vmye, toho chwala Mymo gyne gyeft potkala,6) A ktozt7) ſye nechcze vczyty, Hanbats) gey bude9) wynyty. Temperancia. IV. 30 Cum Venere et Bacho lis eft, coniuncta voluptas: Quod lautum eft, animo complectere, 10) fed fuge lites. Smylſtwo ſ wyne ſye zrownawa, S nymzt 11) zadoſt v boyg wſtawa; Tot kazdy muoz znamenaty, Ktoz 12) pye wyno, da 13) ſye znaty; Drz ſye pytye ſkrownye wſſeho 14) 15) ſye bogye takeho. A ſtrzyez 1) Biwa Ul. a U2. — 2) zzet ten N°. — 3) Przi te hroze — nezz N°. — 4) eft vynecháno. — 5) Czo nemny'fs N2. *) podkala U1. a U2. — 7) A ktož N°. a N°. — 8) Hanba Ul., U2. a N2. — 9) y fſkoda bude gey N°. — 10) vynecháno v NI. — 11) Snad za S nymzto, jak se čte v N.; S nymyzt Ul. a U2.; S nymž N2 — 12) ktot Ul. a U2. — 13) dat Ul., U2. a N°. — 14) ſweho N a N°. — 15) Oſtrziez NI.
Strana 268
268 Kato. Memoria. IV, 31 Dimiſſos animo (ac) tacitos 1) vitare memento: Quod flumen placidum (eft), 2) forfan latet alcior vnda. Strzyez ſye lydy mlczyelywych,3) Tychych a przyelyſſ przykrych," Tadyt5) ſtud bez ſtudu magy: O nych 6) przyſlowye7) rzyekagy, Zet 9) voda tycha podrywa9) Brzychy, 10) nebo 11) hlubſſy bywa. 12. 80" Paciencia. IV, 32 Cum tibi diſpliceat rerum fortuna tuarum. Intelligencia. Alterius ſpecta, quo fis difcrimine peior. Budelyt 13) ſye nelybyty Swe 14) fftyeftye, ze gye hadyty Budeſf, znamenaty 16) gyneho 17 ſſteſtye taynye wſſelykeho : 13 1) tacitosque Ul., U2. a N°. — 2) eft placitum Ul., U2. a N°. — 3) mlezedliwich U°., U2. Nr. a N°. — 1) Snad za pokry- tych; Genz gfu tiffy apokrity Ut. a U2.; Chítrích a przieliš pokrítých NI.; A k tomu przeliſs pokritich N2. — 3) Snad za Taczyt, jak se čte v NI.; Tudit Ul. a U2.; Neb ti N°. — 6) O nychz Ul., U2., Nr. a N°. — 7) w przyflowy U2. — 8) Ze Ul. a U2. — 9) Ticha wuoda hlubſfi bywa N°. — 10) Brzieh Ul. a U2. — 11) nebot N°. — 12) Neb ta wuoda brzeh pod- rywa N°. — 13) Bydelyt U2. — 14) Twe Ul. a U2. — 15) Ze ſwe zežeſtie chceš hanieti N.; Zze budeſs ſwe zczeſſtre ho- diti N2. — 16) Za znamenay; Znamenai pak wždý N.; Zna- menay eżlowieka N°. — 17) každeho N°.
268 Kato. Memoria. IV, 31 Dimiſſos animo (ac) tacitos 1) vitare memento: Quod flumen placidum (eft), 2) forfan latet alcior vnda. Strzyez ſye lydy mlczyelywych,3) Tychych a przyelyſſ przykrych," Tadyt5) ſtud bez ſtudu magy: O nych 6) przyſlowye7) rzyekagy, Zet 9) voda tycha podrywa9) Brzychy, 10) nebo 11) hlubſſy bywa. 12. 80" Paciencia. IV, 32 Cum tibi diſpliceat rerum fortuna tuarum. Intelligencia. Alterius ſpecta, quo fis difcrimine peior. Budelyt 13) ſye nelybyty Swe 14) fftyeftye, ze gye hadyty Budeſf, znamenaty 16) gyneho 17 ſſteſtye taynye wſſelykeho : 13 1) tacitosque Ul., U2. a N°. — 2) eft placitum Ul., U2. a N°. — 3) mlezedliwich U°., U2. Nr. a N°. — 1) Snad za pokry- tych; Genz gfu tiffy apokrity Ut. a U2.; Chítrích a przieliš pokrítých NI.; A k tomu przeliſs pokritich N2. — 3) Snad za Taczyt, jak se čte v NI.; Tudit Ul. a U2.; Neb ti N°. — 6) O nychz Ul., U2., Nr. a N°. — 7) w przyflowy U2. — 8) Ze Ul. a U2. — 9) Ticha wuoda hlubſfi bywa N°. — 10) Brzieh Ul. a U2. — 11) nebot N°. — 12) Neb ta wuoda brzeh pod- rywa N°. — 13) Bydelyt U2. — 14) Twe Ul. a U2. — 15) Ze ſwe zežeſtie chceš hanieti N.; Zze budeſs ſwe zczeſſtre ho- diti N2. — 16) Za znamenay; Znamenai pak wždý N.; Zna- menay eżlowieka N°. — 17) každeho N°.
Strana 269
Kato. 269 Czym ſy horzy, 1) ze 2) to bywa lepſſy, tebe horſſy myewa. Paciencia. IV. 33 Quod potes, id tempta; nam litus carpere remis 3) Tucius eft multo, 4) quam velum tendere in altum. Hleday, czoz5) muoz ſe czty6) byty, Rownoſty maſſ wzdy vzyty; Lepet7) ſye gyeſt s) brzyehu9) drzyecze 12) kupaty 11) nezly w rzyeczye Pluty, a rzyerzab 13) zdwyhnucze, Kak ſye ſtane, 14) newyeducze 10) Iufticia. IV. 34 Contra hominem iuftum noli contendere praue ; Semper enim 15) deus iniuftas vlcifcitur iras. Proty czloweku prawemu Nenye ſwarzyty ſye czemu, 16) By 17) bez wyny gyemu laty Chtyel nebo 18) proty nyemu wſtaty ; 19) 1) Snad za horſſy, jak se čte v Ni. a N2. — 2) žet N°. a N°. — 3) remus U2. — 1) multum Ul. a U2. — 5) czożt N°. — 6) ſczieſti Ul. a U2. — 7) Lepe U1. — 8) Vsuto snad přepisovačem, nevyskytuje se v U1, U2. a NI. — 9) brzieha N°. — 10) drziety U1. a U2. — 11) Kupati gt Nl.; Kupati lye N2. — 12) A kupati nezly w rzieczie pluty Ul. a U2. — 13) A rzierzab Ul.; A hrzyehrab U2. — 14) zdiege Ul. a U2.; zwede NI.; diege N°. — 15) Sepe [Semper U2. a NI.] etenim Ul., U2. a NI. — 16) czſnemu Ul. a U2.; gemu N°. — 17) A N°.; Ny N2. — 18) neb Ul. a U2.; By chtiel NI.; Ny ſwadu N°. — 19) ftati Nr. a N°.
Kato. 269 Czym ſy horzy, 1) ze 2) to bywa lepſſy, tebe horſſy myewa. Paciencia. IV. 33 Quod potes, id tempta; nam litus carpere remis 3) Tucius eft multo, 4) quam velum tendere in altum. Hleday, czoz5) muoz ſe czty6) byty, Rownoſty maſſ wzdy vzyty; Lepet7) ſye gyeſt s) brzyehu9) drzyecze 12) kupaty 11) nezly w rzyeczye Pluty, a rzyerzab 13) zdwyhnucze, Kak ſye ſtane, 14) newyeducze 10) Iufticia. IV. 34 Contra hominem iuftum noli contendere praue ; Semper enim 15) deus iniuftas vlcifcitur iras. Proty czloweku prawemu Nenye ſwarzyty ſye czemu, 16) By 17) bez wyny gyemu laty Chtyel nebo 18) proty nyemu wſtaty ; 19) 1) Snad za horſſy, jak se čte v Ni. a N2. — 2) žet N°. a N°. — 3) remus U2. — 1) multum Ul. a U2. — 5) czożt N°. — 6) ſczieſti Ul. a U2. — 7) Lepe U1. — 8) Vsuto snad přepisovačem, nevyskytuje se v U1, U2. a NI. — 9) brzieha N°. — 10) drziety U1. a U2. — 11) Kupati gt Nl.; Kupati lye N2. — 12) A kupati nezly w rzieczie pluty Ul. a U2. — 13) A rzierzab Ul.; A hrzyehrab U2. — 14) zdiege Ul. a U2.; zwede NI.; diege N°. — 15) Sepe [Semper U2. a NI.] etenim Ul., U2. a NI. — 16) czſnemu Ul. a U2.; gemu N°. — 17) A N°.; Ny N2. — 18) neb Ul. a U2.; By chtiel NI.; Ny ſwadu N°. — 19) ftati Nr. a N°.
Strana 270
270 Kato. Nebot buoh hnyew 1) krzyweho wezdy pomſty wſſelykeho. (Fortitudo.):) IV, 35 (Er)eptis opibus nol(i) mierere dolendo,3) Sed pocius gaudere, tibi fi 5) contingat habere. Ztratyffly ſwe ſbozye kudy. 3) Ze toho kazdy poſudy, Sluffyet po nyem neplakaty; Maſſ ſye wyecze radowaty, Ze gſy 6) gmyel a budeſſ myety, Kdyz") buoh gyefſtye 8) raczy przyety.") 80b Paciencia. 1V, 36 Eft iactura grauis, que funt, amittere dampnis: Sunt quedam, que ferre decent 10) pacienter amicum. Tyezkat 11) ſſkoda tomu bywa, Ktozt 12) ztraty', ſſkody vzywa, Ze 13) pro malo ztraty mnoho; Przyewoznyk 14) vzywa toho; 1) Za hnyewu, jak se čte v UP., U. NI. a N°. — 2) Vy- necháno a dle Ul. a N. doplněno. — 3) gaudere malorum Ul. a U2. — 4) ſi te U“ U2. a N°. — 3) Za prvé tři verše tohoto odstavce nalézá se v N°. tento verš: „Když zbozzie ztratiſs, nerod plakati.“ — 6) Zes gie NI. — 7) Kdyzt U N°. a N2. — 8) toho N2. — 9) Za tímto veršem přidáno v N°.: „Tak dnow tobre v przibude - A zzywa hlawa ko- bluka dobude, - Nerod ſobie odkladati; - By chtiel dluho zzyw byti, - Lecž ſtar lecž mlad tak každeho - Naleznet tie ſmrt y gyneho." — 1°) decet U., U2. a N°. — 11) Tiežka NI. a N°. — 12) Ktoz U2.. Nr. a N°. — 13) Zzet N°. 16) Prziewaznik U. a N°.
270 Kato. Nebot buoh hnyew 1) krzyweho wezdy pomſty wſſelykeho. (Fortitudo.):) IV, 35 (Er)eptis opibus nol(i) mierere dolendo,3) Sed pocius gaudere, tibi fi 5) contingat habere. Ztratyffly ſwe ſbozye kudy. 3) Ze toho kazdy poſudy, Sluffyet po nyem neplakaty; Maſſ ſye wyecze radowaty, Ze gſy 6) gmyel a budeſſ myety, Kdyz") buoh gyefſtye 8) raczy przyety.") 80b Paciencia. 1V, 36 Eft iactura grauis, que funt, amittere dampnis: Sunt quedam, que ferre decent 10) pacienter amicum. Tyezkat 11) ſſkoda tomu bywa, Ktozt 12) ztraty', ſſkody vzywa, Ze 13) pro malo ztraty mnoho; Przyewoznyk 14) vzywa toho; 1) Za hnyewu, jak se čte v UP., U. NI. a N°. — 2) Vy- necháno a dle Ul. a N. doplněno. — 3) gaudere malorum Ul. a U2. — 4) ſi te U“ U2. a N°. — 3) Za prvé tři verše tohoto odstavce nalézá se v N°. tento verš: „Když zbozzie ztratiſs, nerod plakati.“ — 6) Zes gie NI. — 7) Kdyzt U N°. a N2. — 8) toho N2. — 9) Za tímto veršem přidáno v N°.: „Tak dnow tobre v przibude - A zzywa hlawa ko- bluka dobude, - Nerod ſobie odkladati; - By chtiel dluho zzyw byti, - Lecž ſtar lecž mlad tak každeho - Naleznet tie ſmrt y gyneho." — 1°) decet U., U2. a N°. — 11) Tiežka NI. a N°. — 12) Ktoz U2.. Nr. a N°. — 13) Zzet N°. 16) Prziewaznik U. a N°.
Strana 271
Kato. 271 Wſſak pokornye ma 1) trpyety, Pro przyetele ſſkodu wzyety. Prouidencia. IV, 37 Tempora longa tue noli promittere uite: Quocumque2) ingrederis, ſequitur mors, corporis vmbra.) Scire deum placa: uitulum fine crefcat aratro. 4) Nerod ſobye odkladaty, By chtyel dluho zyw oſtaty. Wezde ſmrt chuloſtyweho 6 Naſledugye ſtyenu 5) tweho ; Lecz ſtar, lecz mlad, tot7) kazdeho Nalezuge8) ſmrt w dobu9) gyeho. Religio. IV. 38 Ture deum placa: uitulum fine crefcat aratro: Ne credas placare deum, dum cede litatur. Boha 10) obmyekczy 11) kadydlem, Puſt tele k pluhu oſydlem;12) kadydlot 13) gyeft nabozenſtwye, Bohu to czyn poſluſfenſtwye; 14) 1) maſs N2. — 2) Nam quocumque Ul., U2. a N°. — 3) vmbram N°. 1) Tento verš chybně sem vepsán, neb patři do následujícího odstavce. — 5) ſtíenie NI. a N2. — 6) geho U2.; ſweho N°. — 7) tak Ul., U2. a N°.; tat N°. — 8) Za Nalezne, jak jest v Ul., U2. N°. a N°. — 9) wſady N°. a N2. — 10) Bohu U2. — 11) obmiekcžuí NI; obmyekežifs N°. — 12) ſ oſidlem N°. — 13) kadidlo ge U°. a U2. (gest). 14) tot czzyny obietenstwie N°. —
Kato. 271 Wſſak pokornye ma 1) trpyety, Pro przyetele ſſkodu wzyety. Prouidencia. IV, 37 Tempora longa tue noli promittere uite: Quocumque2) ingrederis, ſequitur mors, corporis vmbra.) Scire deum placa: uitulum fine crefcat aratro. 4) Nerod ſobye odkladaty, By chtyel dluho zyw oſtaty. Wezde ſmrt chuloſtyweho 6 Naſledugye ſtyenu 5) tweho ; Lecz ſtar, lecz mlad, tot7) kazdeho Nalezuge8) ſmrt w dobu9) gyeho. Religio. IV. 38 Ture deum placa: uitulum fine crefcat aratro: Ne credas placare deum, dum cede litatur. Boha 10) obmyekczy 11) kadydlem, Puſt tele k pluhu oſydlem;12) kadydlot 13) gyeft nabozenſtwye, Bohu to czyn poſluſfenſtwye; 14) 1) maſs N2. — 2) Nam quocumque Ul., U2. a N°. — 3) vmbram N°. 1) Tento verš chybně sem vepsán, neb patři do následujícího odstavce. — 5) ſtíenie NI. a N2. — 6) geho U2.; ſweho N°. — 7) tak Ul., U2. a N°.; tat N°. — 8) Za Nalezne, jak jest v Ul., U2. N°. a N°. — 9) wſady N°. a N2. — 10) Bohu U2. — 11) obmiekcžuí NI; obmyekežifs N°. — 12) ſ oſidlem N°. — 13) kadidlo ge U°. a U2. (gest). 14) tot czzyny obietenstwie N°. —
Strana 272
272 Kato. 813 Tudi hrzyechuow neobmygeſl. Acz mu tele obyetugeſſ. Providencia. IV. 39 Cede locum 2) lefus fortune, cede 3) potent(i): Ledere qui potuit, aliquando prodeffe 1) ualebit. Strzyez ſye, ktoz5) muoz vrazyty Neb 6) tebe mocznyegy byty, vrazylyt, muozt7) zyewyty,8) Zet muoz dobrzye odczynyty; ) Takt 1°) menſſy przyed wytſſym 11) ſtromy: Zet mocz y zelezo 12) lomy. Religio. IV, 40 Cum quid peccares, 13) caftiga te ipſe 1) fubinde: V(u)lnera dum fanas, dolor eft medicina doloris. Kdyz ſhrzyeſſyſſ, pokay ſye toho, Myeyg ſkruſſenye ſobye 15) z toho. Iakz leczyſf rany boleſty, Boleſt ma lekarzſtwye neſty; Tak iakz duſſy ſmyeſſ ranyty, Maſſ ſam gyegy lekarz byty. 16) 1) neodmigeff Ul. a U2.; neomýgeš NI.; neodſmygeſs N°. — 2) loco Ul., U2., Ni. a N°. — 3) cede fortuna Ul. — 1) Za prodeſſe aliquando — 5) ktozt Ul., U2., N. a N2. 6) Nebo Ul. a U2. — 7) moz Ul. — 8) Tento verš vynechán v N°. — 9) vezziniti N2. — 10) Tam Ul. — 11) Za wyetſſym, jak se čte v Ul. a U2.; Tak vietežíj przed menſím N°.; Taket wieci przed meſſymy ſt(r)omy N°. — 12) Nebot mocz železo NI.; Neb mecž y zzelezo N2. — 13) Za peccaris, jak se čte v Ul. a U2; peccaueris NI. a N2. — 15) ipfum U°., U2. a NI. — 15) w ſobie Ul. a U2. — 16) k tomu mnoho N°.
272 Kato. 813 Tudi hrzyechuow neobmygeſl. Acz mu tele obyetugeſſ. Providencia. IV. 39 Cede locum 2) lefus fortune, cede 3) potent(i): Ledere qui potuit, aliquando prodeffe 1) ualebit. Strzyez ſye, ktoz5) muoz vrazyty Neb 6) tebe mocznyegy byty, vrazylyt, muozt7) zyewyty,8) Zet muoz dobrzye odczynyty; ) Takt 1°) menſſy przyed wytſſym 11) ſtromy: Zet mocz y zelezo 12) lomy. Religio. IV, 40 Cum quid peccares, 13) caftiga te ipſe 1) fubinde: V(u)lnera dum fanas, dolor eft medicina doloris. Kdyz ſhrzyeſſyſſ, pokay ſye toho, Myeyg ſkruſſenye ſobye 15) z toho. Iakz leczyſf rany boleſty, Boleſt ma lekarzſtwye neſty; Tak iakz duſſy ſmyeſſ ranyty, Maſſ ſam gyegy lekarz byty. 16) 1) neodmigeff Ul. a U2.; neomýgeš NI.; neodſmygeſs N°. — 2) loco Ul., U2., Ni. a N°. — 3) cede fortuna Ul. — 1) Za prodeſſe aliquando — 5) ktozt Ul., U2., N. a N2. 6) Nebo Ul. a U2. — 7) moz Ul. — 8) Tento verš vynechán v N°. — 9) vezziniti N2. — 10) Tam Ul. — 11) Za wyetſſym, jak se čte v Ul. a U2.; Tak vietežíj przed menſím N°.; Taket wieci przed meſſymy ſt(r)omy N°. — 12) Nebot mocz železo NI.; Neb mecž y zzelezo N2. — 13) Za peccaris, jak se čte v Ul. a U2; peccaueris NI. a N2. — 15) ipfum U°., U2. a NI. — 15) w ſobie Ul. a U2. — 16) k tomu mnoho N°.
Strana 273
Kato. 273 Prouidencia. IV, 41. Dampnaris numquam 1) poft longum tempus amicum: Mutauit 2) mores, ſed pignora prima memento. Nerod przyetele tupyty3) 5) Po czaſu anyz4) wynyty, Aczt 6) on nrawy proty ſobye pwynyl 7) gyeft, fluffye s) tobye Na przyrozenye9) pomnyety A pro przyezen przyehowyety; 10) Gracia. 81 5 IV, 42 Gracior officio, 11) quo fis mage carior, efto, Ne nomen ſubeas, quod dicitur officiperdi. Czym w urzadyech 12) gſy wzacznyegy, Zet vrzady tak 13) proſpyegy, Czyn1 14) fye 15) mylegy 16) kazdemu, Naywyecz ktozt 17) pomohl k czemu, Stratyflawem by 19) nazwany 21) Neby, 20) ztratye yako zwany. S) — 1) Dampnabis vmquam Ul., U2. a N°.; Dampna que N°. 2) Mutabit Ul. a U2. — 3) vínnítí NI. — 4) any Ul., U2. a N°. — 5) tupítí NI. — 6) Acz Ul., U2., Nr. a N2. — 7) Za Promyenyl, jak v U1., U2., N°. a N2. — 8) ſluzie Ul., U2. a N2. — 9) Maſs na przirod wždy N2. — 10) gemu przieti N°. — 11) officiis Ul. a U2. — 12) w uhrzadye U2. — 13) take N°. — 14) I (nemá se čísti); Vezzin N2. — 15) fr U1. — 16) myl N2. — 17) Naywiecze kto Ul. a U2. — 18) geſt pomohl k tomu NI.; ktotye . . . k tomu N2. — 19) Aby ztracenym NI.; Choway by nebyl zwany N°. — 20) Za Nebrl, jak se čte v Ul. a U2.; Nebýl k ztratíe N. — 21) Yako ztratiſla- wem nazwany N°. 18
Kato. 273 Prouidencia. IV, 41. Dampnaris numquam 1) poft longum tempus amicum: Mutauit 2) mores, ſed pignora prima memento. Nerod przyetele tupyty3) 5) Po czaſu anyz4) wynyty, Aczt 6) on nrawy proty ſobye pwynyl 7) gyeft, fluffye s) tobye Na przyrozenye9) pomnyety A pro przyezen przyehowyety; 10) Gracia. 81 5 IV, 42 Gracior officio, 11) quo fis mage carior, efto, Ne nomen ſubeas, quod dicitur officiperdi. Czym w urzadyech 12) gſy wzacznyegy, Zet vrzady tak 13) proſpyegy, Czyn1 14) fye 15) mylegy 16) kazdemu, Naywyecz ktozt 17) pomohl k czemu, Stratyflawem by 19) nazwany 21) Neby, 20) ztratye yako zwany. S) — 1) Dampnabis vmquam Ul., U2. a N°.; Dampna que N°. 2) Mutabit Ul. a U2. — 3) vínnítí NI. — 4) any Ul., U2. a N°. — 5) tupítí NI. — 6) Acz Ul., U2., Nr. a N2. — 7) Za Promyenyl, jak v U1., U2., N°. a N2. — 8) ſluzie Ul., U2. a N2. — 9) Maſs na przirod wždy N2. — 10) gemu przieti N°. — 11) officiis Ul. a U2. — 12) w uhrzadye U2. — 13) take N°. — 14) I (nemá se čísti); Vezzin N2. — 15) fr U1. — 16) myl N2. — 17) Naywiecze kto Ul. a U2. — 18) geſt pomohl k tomu NI.; ktotye . . . k tomu N2. — 19) Aby ztracenym NI.; Choway by nebyl zwany N°. — 20) Za Nebrl, jak se čte v Ul. a U2.; Nebýl k ztratíe N. — 21) Yako ztratiſla- wem nazwany N°. 18
Strana 274
274 Kato (Fortitudo.) IV. 43 (Sufpectus caueas, ne fis mifer omnibus horis; 1) Nam timidis et ſuſpectis aptiſſima mors eſt.) Strzyez ſye, by nebil zufali Any k hubenſtwy 2) przyſtaly, Kteryz3) ezlowek gyeſt neſmyely. Tent k muzſtwy nenye doſpyely: Neſmyelym, mudrym 5) take Gyeſt ſmrt yako w nadrzyech wſſake. Pietas. IV, 14. Cum feruos proprios fueris mercatus in vſus, Hos famulos dicas, homines tamen effe memento. Kdyz nachlebnye budeff6) myety Pacholky,7) vmyeyg wyedyety, 8) Zet gſu lyde rownye2) ſlaty, Nerod ſkotu 10) gych rownaty; Pomny, zet gyeft wſſyem vmrzyety, Maſſ gym malem 11) nyze przyety. Czoz tye potka wſſyel 12) 1) Nadpis a latinské verše vynechány a dle rukopisu Ul., U2. a N°. doplněny. — 2) ku hubenſtwy U2. — 3) kterí Ul., U2. a N°. — 1) nenye ſmyely N°. — 5) Snad za zufalym, jak se čte v Ul., U2. a Ni; y zufalym N2. — 6) Nachlebníe budeſli NI.; nachlebne budeſs N°. — 7) Sluhy N2. — 8) wi. dieti Ut. a U2. — 9) rowny Ul. ; hdre gedne N°.; Gfulit lide rowne ſtati N°. — 10) Za k ſkotu, jak se čte v Ul., U2., NI. a N2. — 11) malo U1. — 12) Chybně zde psáno, patří do následujícího odstavce.
274 Kato (Fortitudo.) IV. 43 (Sufpectus caueas, ne fis mifer omnibus horis; 1) Nam timidis et ſuſpectis aptiſſima mors eſt.) Strzyez ſye, by nebil zufali Any k hubenſtwy 2) przyſtaly, Kteryz3) ezlowek gyeſt neſmyely. Tent k muzſtwy nenye doſpyely: Neſmyelym, mudrym 5) take Gyeſt ſmrt yako w nadrzyech wſſake. Pietas. IV, 14. Cum feruos proprios fueris mercatus in vſus, Hos famulos dicas, homines tamen effe memento. Kdyz nachlebnye budeff6) myety Pacholky,7) vmyeyg wyedyety, 8) Zet gſu lyde rownye2) ſlaty, Nerod ſkotu 10) gych rownaty; Pomny, zet gyeft wſſyem vmrzyety, Maſſ gym malem 11) nyze przyety. Czoz tye potka wſſyel 12) 1) Nadpis a latinské verše vynechány a dle rukopisu Ul., U2. a N°. doplněny. — 2) ku hubenſtwy U2. — 3) kterí Ul., U2. a N°. — 1) nenye ſmyely N°. — 5) Snad za zufalym, jak se čte v Ul., U2. a Ni; y zufalym N2. — 6) Nachlebníe budeſli NI.; nachlebne budeſs N°. — 7) Sluhy N2. — 8) wi. dieti Ut. a U2. — 9) rowny Ul. ; hdre gedne N°.; Gfulit lide rowne ſtati N°. — 10) Za k ſkotu, jak se čte v Ul., U2., NI. a N2. — 11) malo U1. — 12) Chybně zde psáno, patří do následujícího odstavce.
Strana 275
Kato. 275 Providencia. IV, 45 Quam primum rapienda tibi 1) occaſio prior 2) eft, Ne rurfus, que nefcieris, 3) neglexeris ante. Czoz 4) tye potka5) wſſyelykeho Brzo nayprwe6) dobreho, Drz ſye, nemeſſkagye, toho, Nebt 7) to bywa przyemnoho, 8) Ze czlowek bude hledaty, Na nyez9) drzyewe nechtyel tbaty ; 10) Iakz kto puſtye rohuow 11) zbude, Za oczas lapaty bude, Iakz kto 12) rohuow ſye 13) nechwaty, Za oczas nerod lapaty. 2 82" Prudencia. IV 46 Morte repentina nol(i) gaudere malorum: Felices obeunt, quorum fine crimine 14) vita eft. Kdez zly nahlu ſmrty ſkonczy, Neradug ſye toho 15) przyſſczy, Sboznit 16) take ma vmrzyety, Nelzyet 17) ſye ſmrty oſtrzyeczy; 18) *) Za tibi eſt. — 2) prima U1., U2. a NI. — 3) queras quod [que N°.] iam Ul., U2. a N°. — 4) Czot Ul. a U2. ; Czo N°. — 5) Vynecháno v U1. — 6) cztneho a N .: a nayprw N°. — 7) Za Nebot, jak se čte v U1., U2. a Nl.; Neb toho N°. — 8) toho býua mnoho NI. — 9) Na nyž N2. — 10) Ná- sledující čtyři verše vynechány v Ul. a U2. — 11) za rohy N°. — 12) Awſak ktož NI.; A ktož N2. — 13) ſye vynecháno v NI. — 14) crimina Ul. — 15) geho N2. — 16) Zbotnyt U2.; Zbożny NI. — 17) Nelzie N. — 18) vydrzieti Nl.; ſkryti N°. *
Kato. 275 Providencia. IV, 45 Quam primum rapienda tibi 1) occaſio prior 2) eft, Ne rurfus, que nefcieris, 3) neglexeris ante. Czoz 4) tye potka5) wſſyelykeho Brzo nayprwe6) dobreho, Drz ſye, nemeſſkagye, toho, Nebt 7) to bywa przyemnoho, 8) Ze czlowek bude hledaty, Na nyez9) drzyewe nechtyel tbaty ; 10) Iakz kto puſtye rohuow 11) zbude, Za oczas lapaty bude, Iakz kto 12) rohuow ſye 13) nechwaty, Za oczas nerod lapaty. 2 82" Prudencia. IV 46 Morte repentina nol(i) gaudere malorum: Felices obeunt, quorum fine crimine 14) vita eft. Kdez zly nahlu ſmrty ſkonczy, Neradug ſye toho 15) przyſſczy, Sboznit 16) take ma vmrzyety, Nelzyet 17) ſye ſmrty oſtrzyeczy; 18) *) Za tibi eſt. — 2) prima U1., U2. a NI. — 3) queras quod [que N°.] iam Ul., U2. a N°. — 4) Czot Ul. a U2. ; Czo N°. — 5) Vynecháno v U1. — 6) cztneho a N .: a nayprw N°. — 7) Za Nebot, jak se čte v U1., U2. a Nl.; Neb toho N°. — 8) toho býua mnoho NI. — 9) Na nyž N2. — 10) Ná- sledující čtyři verše vynechány v Ul. a U2. — 11) za rohy N°. — 12) Awſak ktož NI.; A ktož N2. — 13) ſye vynecháno v NI. — 14) crimina Ul. — 15) geho N2. — 16) Zbotnyt U2.; Zbożny NI. — 17) Nelzie N. — 18) vydrzieti Nl.; ſkryti N°. *
Strana 276
276 Kato Kazdyt 1) pyl lytkup gyednaky. Mat vmrzyety wſyelykaky.2) Fortitudo. IV, 47 Cum tibi fit coniunx, ut 3) res et *) fama laboret, 5) Vitandum ducas inimicum nomen amici. Maſſly zenu taku ſobye,“) Pro nyz ſbozye ſchody*) tobye A na ſlowye ze gyeſt8) k tomu, Nerod vwyerzyty2) tomu, By ſye 10) ſ przyetelem zlyty 11) A neprzyezny gyey chtyel 12) wynyty. Perſeuerancia. IV, 48 Cum tibi contingat, ſtudio cognoſcere multa, Fac diſcas multa, uita neſcire doceri. 13) Kdyz budeſſ ſkrzye vczenye Myety mnoho 14) rozeznanye, Vcz ſye, wyecze neprzyeſtaway Any 15) vczenye oſtaway; Styd 16) ſye, nechtye ſye 17) vczyty, 18 Acz chczefſ nad gyne przygyty. 1) Kazdi Ul.: Každy ſ ny N°. — 2) Zberzet pany y zze- braky N2. — 3) Za et. — 1) nec res nec Ul., U2. a Ni. — 5) laborat Ul., U2. a N°. — 6) k ſobie N°. — 2) ſkody U2. — 8) Paklit na flowie N°. — 9) wierziti Ul.; Nerodíž vierzíti N°. — 10) Za By ſve chtyel, jak v N°. a N°. — 11) ſ przye- telym zlaty U2.; ſ przetelem biti N°. — 12) Chtiel a neprziezny gey Ul. a U2; chtyel přesmyknuto z předcházejícího verše a nevyskytuje se zde v NI. a N°. — 13) uita nil diſcere velle- Ul., U2. a NV. — 11) mnoha N°. — 15) Anyz Ul., UP. a NI. — 16) Stidi Ul. — 17) Myey ftud kdyż ſye budeſs N°. — 18) gine przedgiti U.
276 Kato Kazdyt 1) pyl lytkup gyednaky. Mat vmrzyety wſyelykaky.2) Fortitudo. IV, 47 Cum tibi fit coniunx, ut 3) res et *) fama laboret, 5) Vitandum ducas inimicum nomen amici. Maſſly zenu taku ſobye,“) Pro nyz ſbozye ſchody*) tobye A na ſlowye ze gyeſt8) k tomu, Nerod vwyerzyty2) tomu, By ſye 10) ſ przyetelem zlyty 11) A neprzyezny gyey chtyel 12) wynyty. Perſeuerancia. IV, 48 Cum tibi contingat, ſtudio cognoſcere multa, Fac diſcas multa, uita neſcire doceri. 13) Kdyz budeſſ ſkrzye vczenye Myety mnoho 14) rozeznanye, Vcz ſye, wyecze neprzyeſtaway Any 15) vczenye oſtaway; Styd 16) ſye, nechtye ſye 17) vczyty, 18 Acz chczefſ nad gyne przygyty. 1) Kazdi Ul.: Každy ſ ny N°. — 2) Zberzet pany y zze- braky N2. — 3) Za et. — 1) nec res nec Ul., U2. a Ni. — 5) laborat Ul., U2. a N°. — 6) k ſobie N°. — 2) ſkody U2. — 8) Paklit na flowie N°. — 9) wierziti Ul.; Nerodíž vierzíti N°. — 10) Za By ſve chtyel, jak v N°. a N°. — 11) ſ przye- telym zlaty U2.; ſ przetelem biti N°. — 12) Chtiel a neprziezny gey Ul. a U2; chtyel přesmyknuto z předcházejícího verše a nevyskytuje se zde v NI. a N°. — 13) uita nil diſcere velle- Ul., U2. a NV. — 11) mnoha N°. — 15) Anyz Ul., UP. a NI. — 16) Stidi Ul. — 17) Myey ftud kdyż ſye budeſs N°. — 18) gine przedgiti U.
Strana 277
Kato. 277 82 Miraris, nudis verbis me fcribere uerfus? 1) Hos breuitas fecit (fenfus) 2) coniungere binos. Dyw3) ſye kazdy ſlowuom 4) ſproſtnym, Kakt6) ſem doſud7) ſmyſlem proſtym8) We dwu werffy") gyeden ſmyfl, Napſal tyechto knyh 10) rozmyſl; Tomut gyeft 11) take znamenye, Meho ſmyſla vkraczenye, Ze 12) ſmyſla ya 13) marneho y promlvwenye krupeho, Trzy ſem ze dwu werſfy 14) czynyl, Tyem ſem czeſku rzyecz wynyl, 15) Ze 16) gſem z latynſkeho ſmyſla Prodlyl czeſkeho vmyſla. Gyeftly 17) nyeczo przyczynyeno 1) K tomu napis v NI. Concluſio. — 2) Vynecháno, ale čte se v Ul. a NI. — 3) Prvých 10 veršů tohoto odstavce není v N2. a za ně nalézáme v něm těchto 14 veršů: Ktozz ty knyhy budu czziſti — Zawierne tyem gye vgiſti - By chtieli gich prawie poſluchati - A z nych mudroft zname- nati — Budu dobre ſlowo myeti — Poto s bohem ſye widreti — W nychž gt pſana wſſecka cžeſt - Czož cżlowieku trzeba geſt - Kterak ma bydliti na ſwietie - Takezz ſtary yako dyetie - Zpomen kazzdy na to ſlowo - zze dobregmye gt wždy nowo - Draziſe zlata y kamenye - Blaze tiem ktož na to pomnye. — 4) flowem U1. — 5) proftym N°. — 6) Kak U1. — 7) doſel N°. — 8) ſproſtnym Ul. a NI. — 9) verfíku Nl. — 10) Pſal ſem tiechto knížek NI. — 11) ge Ul. a U2. — 12) Za a Ze ze. — 13) Ze z ſmiſla ya Ul.; Ale 1a zſmyſla N°. 14) werſly vynecháno v NI. — 15) w = uv jak se čte v Ul., U2. a N1 — 16) Ya N°. — 17) Geftit N .; Geft N2.
Kato. 277 82 Miraris, nudis verbis me fcribere uerfus? 1) Hos breuitas fecit (fenfus) 2) coniungere binos. Dyw3) ſye kazdy ſlowuom 4) ſproſtnym, Kakt6) ſem doſud7) ſmyſlem proſtym8) We dwu werffy") gyeden ſmyfl, Napſal tyechto knyh 10) rozmyſl; Tomut gyeft 11) take znamenye, Meho ſmyſla vkraczenye, Ze 12) ſmyſla ya 13) marneho y promlvwenye krupeho, Trzy ſem ze dwu werſfy 14) czynyl, Tyem ſem czeſku rzyecz wynyl, 15) Ze 16) gſem z latynſkeho ſmyſla Prodlyl czeſkeho vmyſla. Gyeftly 17) nyeczo przyczynyeno 1) K tomu napis v NI. Concluſio. — 2) Vynecháno, ale čte se v Ul. a NI. — 3) Prvých 10 veršů tohoto odstavce není v N2. a za ně nalézáme v něm těchto 14 veršů: Ktozz ty knyhy budu czziſti — Zawierne tyem gye vgiſti - By chtieli gich prawie poſluchati - A z nych mudroft zname- nati — Budu dobre ſlowo myeti — Poto s bohem ſye widreti — W nychž gt pſana wſſecka cžeſt - Czož cżlowieku trzeba geſt - Kterak ma bydliti na ſwietie - Takezz ſtary yako dyetie - Zpomen kazzdy na to ſlowo - zze dobregmye gt wždy nowo - Draziſe zlata y kamenye - Blaze tiem ktož na to pomnye. — 4) flowem U1. — 5) proftym N°. — 6) Kak U1. — 7) doſel N°. — 8) ſproſtnym Ul. a NI. — 9) verfíku Nl. — 10) Pſal ſem tiechto knížek NI. — 11) ge Ul. a U2. — 12) Za a Ze ze. — 13) Ze z ſmiſla ya Ul.; Ale 1a zſmyſla N°. 14) werſly vynecháno v NI. — 15) w = uv jak se čte v Ul., U2. a N1 — 16) Ya N°. — 17) Geftit N .; Geft N2.
Strana 278
278 Kato A take 1) nyekde2) vmenſſeno, ) Wſfak gyeft4) malo promyenyeno,3) Yakz 6) latynye, vczynyeno; Pakly7) kto moy ſmyſl hanye, 8 Ze promyeny me ſkladanye, Muozly lepe oprawyty,9) Chezy gyey nad ſye rad chwalyty. Explicit katho per manus finitus 11) in vigilia petri et pauli. 10) 1) Take U2. — 2) nyeczo N°. — 3) níeczo vmníeno N°. — *) ge Ul. a U2. — 5) Awſfak ... ſchybeno N°. — 6) Iakoż N°. — 7) A pakli NI. a N°. — 8) Pro nyektere obmeſſkanve N°. — 9) Ma [Mat N°.] ſam lepe wyprawiti Ul. a U2.: Raczz ſam lepe wyprawiti N2. — 10) Chezi nad ſre rad pochwaliti Ul. a U2.; Chezit tye rad nad ſye chwaliti a nebo myetí N°. — 11) Rukopis UI. končí se takto: Explicit Katho Anno Do- mini Milleſimo Quadringenteſimo nono ſabbato poſt feſtum Priſce virginis glorioſe.; U2.: Explicit katho et cetera a ti gez mlato; NI. et cetera. Amen dicant omnia; a N°.: „et cetera. Chwala bohu. Amen myly pane hoſpodynye.“ -o1o
278 Kato A take 1) nyekde2) vmenſſeno, ) Wſfak gyeft4) malo promyenyeno,3) Yakz 6) latynye, vczynyeno; Pakly7) kto moy ſmyſl hanye, 8 Ze promyeny me ſkladanye, Muozly lepe oprawyty,9) Chezy gyey nad ſye rad chwalyty. Explicit katho per manus finitus 11) in vigilia petri et pauli. 10) 1) Take U2. — 2) nyeczo N°. — 3) níeczo vmníeno N°. — *) ge Ul. a U2. — 5) Awſfak ... ſchybeno N°. — 6) Iakoż N°. — 7) A pakli NI. a N°. — 8) Pro nyektere obmeſſkanve N°. — 9) Ma [Mat N°.] ſam lepe wyprawiti Ul. a U2.: Raczz ſam lepe wyprawiti N2. — 10) Chezi nad ſre rad pochwaliti Ul. a U2.; Chezit tye rad nad ſye chwaliti a nebo myetí N°. — 11) Rukopis UI. končí se takto: Explicit Katho Anno Do- mini Milleſimo Quadringenteſimo nono ſabbato poſt feſtum Priſce virginis glorioſe.; U2.: Explicit katho et cetera a ti gez mlato; NI. et cetera. Amen dicant omnia; a N°.: „et cetera. Chwala bohu. Amen myly pane hoſpodynye.“ -o1o
Strana 279
Vzývání panny Marie. 279 5 10 (A)ch1) przyeſlawna matko bozye, nebeſka czty,2) rayſke ſbozye. O doſtoyna ſwatych 3) chwalo ! Tobye 4) ſye dywnye doſtalo Noſyty w ſwem5) ſwatem tyele6) wſſyeho ſwyeta ſtworzytele;" gyemuz wes 8) ſwyet9) nemyel ſchrany, Tomuſ tý 11) pokogyk 12) proſtrany dala proſtrzyed ſweho 13) brzycha Mylofty 14) ſwateho ducha; neboſ 15) ty gedna 16) zaſluzyla, gfuczy 17) dyewku, matku 18) byla Syna 19) krale nebeſkeho; 10) 83" 1) A nebylo rubrikatorem vepsáno, ale pouze malým a od písaře naznačeno; O U°., U2., U3., UJ. a U5. — 2) ſczeſczy L. — 3) wſfyech ſwatych Ul. a U3. — 4) tobiet U5. — 5) w twem U°., U2., U3.. Us. a L. — 6) brzyfſe U2. — 7) Za tím přidán v U2. verš: y krale wſſye nebeſſke rzyſſye U2. — 8) wefſken Ut. a U5. — 9) ſwyet vynecháno v L. — 10) ſkrany L. — 11) Tomu gſy U3. — 12) Snad za pokoy, jak se čte v Ul., U3., U4., Ub. a L.; dala pokoy U2. — 13) Profſtrzed tweho U2. — 14) Snad za Z myloſty, jak se čte v Ul., U2., U3., U".; ſ miloſtij U5. a L. — 15) Snad za Nebs, jak se čte v UP., U2., U3., U5. a L; Neb gſy U°. — 16) gedyna U2., U3. a L.; gedina ſama U4.; ſama Us. — 17) Bywffy Ul., U2. a U3.; by ſucz L. — 13) matka Ul. a L.; matku gfy U2. a Ud.; matkus U5. — 19) Poczala Ul., U3. a L.
Vzývání panny Marie. 279 5 10 (A)ch1) przyeſlawna matko bozye, nebeſka czty,2) rayſke ſbozye. O doſtoyna ſwatych 3) chwalo ! Tobye 4) ſye dywnye doſtalo Noſyty w ſwem5) ſwatem tyele6) wſſyeho ſwyeta ſtworzytele;" gyemuz wes 8) ſwyet9) nemyel ſchrany, Tomuſ tý 11) pokogyk 12) proſtrany dala proſtrzyed ſweho 13) brzycha Mylofty 14) ſwateho ducha; neboſ 15) ty gedna 16) zaſluzyla, gfuczy 17) dyewku, matku 18) byla Syna 19) krale nebeſkeho; 10) 83" 1) A nebylo rubrikatorem vepsáno, ale pouze malým a od písaře naznačeno; O U°., U2., U3., UJ. a U5. — 2) ſczeſczy L. — 3) wſfyech ſwatych Ul. a U3. — 4) tobiet U5. — 5) w twem U°., U2., U3.. Us. a L. — 6) brzyfſe U2. — 7) Za tím přidán v U2. verš: y krale wſſye nebeſſke rzyſſye U2. — 8) wefſken Ut. a U5. — 9) ſwyet vynecháno v L. — 10) ſkrany L. — 11) Tomu gſy U3. — 12) Snad za pokoy, jak se čte v Ul., U3., U4., Ub. a L.; dala pokoy U2. — 13) Profſtrzed tweho U2. — 14) Snad za Z myloſty, jak se čte v Ul., U2., U3., U".; ſ miloſtij U5. a L. — 15) Snad za Nebs, jak se čte v UP., U2., U3., U5. a L; Neb gſy U°. — 16) gedyna U2., U3. a L.; gedina ſama U4.; ſama Us. — 17) Bywffy Ul., U2. a U3.; by ſucz L. — 13) matka Ul. a L.; matku gfy U2. a Ud.; matkus U5. — 19) Poczala Ul., U3. a L.
Strana 280
280 Vzývání panny Marie. 15 20 25 Bez zaſtupenye 1) muzſkeho, Nezbywſſy dyewczyeho gmena,2) porodylas 3) ſwateho kmena1) Syna, ſ nymztos 5) wezdy 6) byla, gemus7) ke wſſyemu radyla 8) drzyewe, nez9) ſwyet myel zyednanye. Tys drzyewe wſſyeho ſtworzenye S nym w ragy wzdy 10) byla ſpolu 11) w ſwatey trogyczy w kuoru, 12) Drzyewe nebe 13) ſye poczenſſy, 14) wſſye dyela 15) ſ nym ſpolu zdyewſſy. 16) 18) Wzkwetlas 17) na vtyechu ruozye wſſyemu ſwyetu, matko bozye, 20) genzs 19) ſwateho korzene; 1) doſtupenye Ul. a L.; dopuftyenye U2., U3., U°. a Us. 2) gmene UP., U2. a U3. — 3) porodila ſy U°. — 1) z ſwateho kmene Ul., U2. a U3.; z ſwateho kmena U5. — 5) ſ nymzſtos U. ; ſ nymzs to U3. a Ul.; ſ nyſto L. — 6) wzdy Ul.; wzdiezky U5. — 7) A gyemu U2.; Gemuzs U3.; gemu Us. — 8) radyla wzdy UP.; Gemuz gſy radila U°. — 9) Drziewa nezli U°. — 16) Snad za hragycz wzdys, jak v UP. a U3.; hragycz wezdy U2.; hragiczy wzdys UC.; hragiczi U5. — 11) ſ nym kralugyczy wzdy poſpolu L. — 12) Swate [w ſwate Ut. a U5.] trogyczye koru UP., U3., Ut. a U5.; Swatey troyczy w kolu U2.; ſwatey trogycze w uocolu L — 13) Drzyewe nez ſwyet Ul, U2.. U ., U5. a L. — 14) poczewſſi U°.; poczemffi Us.; Drziewe nezs ty ſie poczala U.; poczyſe L. — 15) Wſfe dyelo U°., U2., U3. a U5.; a zſwe dyelo L. — 16) ſnemſſy Ul. a U3.; ſwedſſy U2. a U5.; Zes drziwe dielo ſ niem dokonala Ul.; ſ nym wydyſe L. — 17) Zkwetlas Ul., U3. a U.; Wznyklaſf U2. ; kwetlas U3. — 18) na wſeczku rozy L. — 19) Snad Z geſſe, jak v U ., U2. a U2.; zes Ul.; genz ſi z Ub.; yeſſe L. — 20) korzieni Us. a L.
280 Vzývání panny Marie. 15 20 25 Bez zaſtupenye 1) muzſkeho, Nezbywſſy dyewczyeho gmena,2) porodylas 3) ſwateho kmena1) Syna, ſ nymztos 5) wezdy 6) byla, gemus7) ke wſſyemu radyla 8) drzyewe, nez9) ſwyet myel zyednanye. Tys drzyewe wſſyeho ſtworzenye S nym w ragy wzdy 10) byla ſpolu 11) w ſwatey trogyczy w kuoru, 12) Drzyewe nebe 13) ſye poczenſſy, 14) wſſye dyela 15) ſ nym ſpolu zdyewſſy. 16) 18) Wzkwetlas 17) na vtyechu ruozye wſſyemu ſwyetu, matko bozye, 20) genzs 19) ſwateho korzene; 1) doſtupenye Ul. a L.; dopuftyenye U2., U3., U°. a Us. 2) gmene UP., U2. a U3. — 3) porodila ſy U°. — 1) z ſwateho kmene Ul., U2. a U3.; z ſwateho kmena U5. — 5) ſ nymzſtos U. ; ſ nymzs to U3. a Ul.; ſ nyſto L. — 6) wzdy Ul.; wzdiezky U5. — 7) A gyemu U2.; Gemuzs U3.; gemu Us. — 8) radyla wzdy UP.; Gemuz gſy radila U°. — 9) Drziewa nezli U°. — 16) Snad za hragycz wzdys, jak v UP. a U3.; hragycz wezdy U2.; hragiczy wzdys UC.; hragiczi U5. — 11) ſ nym kralugyczy wzdy poſpolu L. — 12) Swate [w ſwate Ut. a U5.] trogyczye koru UP., U3., Ut. a U5.; Swatey troyczy w kolu U2.; ſwatey trogycze w uocolu L — 13) Drzyewe nez ſwyet Ul, U2.. U ., U5. a L. — 14) poczewſſi U°.; poczemffi Us.; Drziewe nezs ty ſie poczala U.; poczyſe L. — 15) Wſfe dyelo U°., U2., U3. a U5.; a zſwe dyelo L. — 16) ſnemſſy Ul. a U3.; ſwedſſy U2. a U5.; Zes drziwe dielo ſ niem dokonala Ul.; ſ nym wydyſe L. — 17) Zkwetlas Ul., U3. a U.; Wznyklaſf U2. ; kwetlas U3. — 18) na wſeczku rozy L. — 19) Snad Z geſſe, jak v U ., U2. a U2.; zes Ul.; genz ſi z Ub.; yeſſe L. — 20) korzieni Us. a L.
Strana 281
Vzývání panny Marie. 281 30 35 40 Marya 1) ſlawna ze ygmene, Naſſye nadyegye przyemyla, Tys nebeſka wſſyeczka2) ſyla. Tys rozkoſſ bydla rayſkeho, 3) Tys 1) chram krale nebeſkeho, Tys5) ſ poczatka przychyſtana 6) 9) Syen 7) ſwate 8) trogyczye, ſkala; Tys 10) kralewna ſwych 11) ſluh ſprawna, 14) 13) kwyet czyftoty panenſke, Tys Tys 15) wſfye 16) weffele nebeſke, Tys rozkoff 17) angyelſkych 18) kuoruow, Tys weſfele 19) nebeſkych ſboruow, Tys vtyecha wſſyeho ſwyeta,2") 22 Tys rozkoff 21) rayſkeho kwyeta, Tys zplodyla wſſye 23) ſtworzenye, 12) 1) O maría U5. Za tento a následující verš čteme v U.: marya ſlawna nadiege prziemila. — 2) wſſychna U4. — 3) Za tento verš čteme v L.: Ty ſy wſeczka radoſt geho. — 4) y U5. — 5) y L. Před tímto veršem vynechán verš, jenž zní dle Ul., U2., U3., UJ., U5. a L.: Tys ſwateho ducha ſchrana. — 6) przye- czyſczena U1., U3. a U5.; oczyſtyena U2.; poczatku przie- czyſta Ul.; przytyſczena L. — 7) ſymie Ua. — 8) Swatey L. — 9) Snad za ſlawna, jak se čte v U1., U3., U°., U5. a L.; Tyff ſwatey trogycze flawa U2. — 10) y L. — 11) kralowa twych U°.; wſyech ſwych L. — 12) zprawa L. — 13) Ty gſy U4. — 11) panenſkey U2. a L. — 15) y U5. a L. — 16) wſſye vyne- cháno v U4. — 17) radoft U1., U2., U3., U5. a L. — 18) an- dyelſkych Ul., U2., U3. a U5. — 19) Nejspíše za ſwatoſt, jak se čte v U1, U2., U3. a U4.; y ſwatoſt Us. a L. — 20) ſtwo- rzenye Ul., U2., U3. a L. Tento a následující tři verše chybějí v Uč. — 21) ruoze U. — 22) Tento a následující verš chybí v U ., U2., U3. a L. — 23) Tys plodna wſſeho U.
Vzývání panny Marie. 281 30 35 40 Marya 1) ſlawna ze ygmene, Naſſye nadyegye przyemyla, Tys nebeſka wſſyeczka2) ſyla. Tys rozkoſſ bydla rayſkeho, 3) Tys 1) chram krale nebeſkeho, Tys5) ſ poczatka przychyſtana 6) 9) Syen 7) ſwate 8) trogyczye, ſkala; Tys 10) kralewna ſwych 11) ſluh ſprawna, 14) 13) kwyet czyftoty panenſke, Tys Tys 15) wſfye 16) weffele nebeſke, Tys rozkoff 17) angyelſkych 18) kuoruow, Tys weſfele 19) nebeſkych ſboruow, Tys vtyecha wſſyeho ſwyeta,2") 22 Tys rozkoff 21) rayſkeho kwyeta, Tys zplodyla wſſye 23) ſtworzenye, 12) 1) O maría U5. Za tento a následující verš čteme v U.: marya ſlawna nadiege prziemila. — 2) wſſychna U4. — 3) Za tento verš čteme v L.: Ty ſy wſeczka radoſt geho. — 4) y U5. — 5) y L. Před tímto veršem vynechán verš, jenž zní dle Ul., U2., U3., UJ., U5. a L.: Tys ſwateho ducha ſchrana. — 6) przye- czyſczena U1., U3. a U5.; oczyſtyena U2.; poczatku przie- czyſta Ul.; przytyſczena L. — 7) ſymie Ua. — 8) Swatey L. — 9) Snad za ſlawna, jak se čte v U1., U3., U°., U5. a L.; Tyff ſwatey trogycze flawa U2. — 10) y L. — 11) kralowa twych U°.; wſyech ſwych L. — 12) zprawa L. — 13) Ty gſy U4. — 11) panenſkey U2. a L. — 15) y U5. a L. — 16) wſſye vyne- cháno v U4. — 17) radoft U1., U2., U3., U5. a L. — 18) an- dyelſkych Ul., U2., U3. a U5. — 19) Nejspíše za ſwatoſt, jak se čte v U1, U2., U3. a U4.; y ſwatoſt Us. a L. — 20) ſtwo- rzenye Ul., U2., U3. a L. Tento a následující tři verše chybějí v Uč. — 21) ruoze U. — 22) Tento a následující verš chybí v U ., U2., U3. a L. — 23) Tys plodna wſſeho U.
Strana 282
282 Vzývání panny Marie. 83 50 Tys 1) wſſyech ſmutnych 2) vtyeſſenye. Tys 3) pracznych 4) z nuzye wyprawenye,* Tys 6) wſfyech chudych ſczedra dar czye : Tys nematna 8) czyefta bludnych, Tys9) zdrawye wſſyech lydy 10) trudnych, Tys vſtalych mocz 11) y ſyla, 12) “ 14) myla, “ Tys 13) zufalych mycz myloſt Tys ſwych 15) ſluh myloſtywa 16) matka, Ty zproftyff ny, 17) nebozatka, Tys hrzyefſnych 18) nadyegye prawa, Tys ſklep czyſtoty a 19) czneho nrawa, Tys czyſtoty 21) prawy korzen. Tebu 22) nam ray wſſyem otowrzyen. 231 20 55 1) ty gſy U“. — 2) y ſmutnych ſy L. — 3) Tys vyne- cháno v U4. — 4) zpracznych U3. — 5) Za wyprawczye, jak se čte v Ul., U3. a U5.; pomocznicze U3.; Ty gfi praczných wſech wyprawcze L. — 6) Ty fy UC.; y U5. a L. — ) Za tímto veršem přidán v U2. verš: Tyſſ wſſech ſmutnych zprawcze. — 8) nemarna U‘. — 9) Ty ſy Ul.; y Us. — 10) Gyfczye gſy zdrawye wſech L. — 11) mylo(ft) L. — 12) filna U3. — 13) y Uš a L. — 14) " “ znamenají, že se má za přeškrtnuté mycz čísti mylost; myloſczy L. — 15) twych U2.; wſech L. — 16) Za myloſtna, jak se čte v Ul., U2., U3. a L. — 17) Ty zplozygeff Ul., U2. a U3.; Zpomanucz na Ul.; ty ny zplozu- geſs U5.; proſczyge L. — 13) Tyff wſſech hrzyeſnych U2. — 19) Snad za ſklep czyſty czneho; a nevyskytuje se v U. a U3.; Tyſſ ſtek czſtneho U2.; czífty ſklep U5. — 20) týs ſklep ſſlechtom mrawa U.; y wſech nrawuow czyſtych Tys flawna L. — 21) Ty sy czty prwny Ul. a U3.; prawey U.; wſye prawy L. — 22) Tebut U5. — 23) Za otworzen, jak se čte v Ul., U2., U2., U°. a U5.; Tobu hrz(ye)ſnym ray otworzen L.
282 Vzývání panny Marie. 83 50 Tys 1) wſſyech ſmutnych 2) vtyeſſenye. Tys 3) pracznych 4) z nuzye wyprawenye,* Tys 6) wſfyech chudych ſczedra dar czye : Tys nematna 8) czyefta bludnych, Tys9) zdrawye wſſyech lydy 10) trudnych, Tys vſtalych mocz 11) y ſyla, 12) “ 14) myla, “ Tys 13) zufalych mycz myloſt Tys ſwych 15) ſluh myloſtywa 16) matka, Ty zproftyff ny, 17) nebozatka, Tys hrzyefſnych 18) nadyegye prawa, Tys ſklep czyſtoty a 19) czneho nrawa, Tys czyſtoty 21) prawy korzen. Tebu 22) nam ray wſſyem otowrzyen. 231 20 55 1) ty gſy U“. — 2) y ſmutnych ſy L. — 3) Tys vyne- cháno v U4. — 4) zpracznych U3. — 5) Za wyprawczye, jak se čte v Ul., U3. a U5.; pomocznicze U3.; Ty gfi praczných wſech wyprawcze L. — 6) Ty fy UC.; y U5. a L. — ) Za tímto veršem přidán v U2. verš: Tyſſ wſſech ſmutnych zprawcze. — 8) nemarna U‘. — 9) Ty ſy Ul.; y Us. — 10) Gyfczye gſy zdrawye wſech L. — 11) mylo(ft) L. — 12) filna U3. — 13) y Uš a L. — 14) " “ znamenají, že se má za přeškrtnuté mycz čísti mylost; myloſczy L. — 15) twych U2.; wſech L. — 16) Za myloſtna, jak se čte v Ul., U2., U3. a L. — 17) Ty zplozygeff Ul., U2. a U3.; Zpomanucz na Ul.; ty ny zplozu- geſs U5.; proſczyge L. — 13) Tyff wſſech hrzyeſnych U2. — 19) Snad za ſklep czyſty czneho; a nevyskytuje se v U. a U3.; Tyſſ ſtek czſtneho U2.; czífty ſklep U5. — 20) týs ſklep ſſlechtom mrawa U.; y wſech nrawuow czyſtych Tys flawna L. — 21) Ty sy czty prwny Ul. a U3.; prawey U.; wſye prawy L. — 22) Tebut U5. — 23) Za otworzen, jak se čte v Ul., U2., U2., U°. a U5.; Tobu hrz(ye)ſnym ray otworzen L.
Strana 283
Vzývání panny Marie. 283 60 65 Tebu nam wſſyczka 1) ſmrt ſnata, Tebu dyablu3) mocz otyata.1) Tys weſſken ſwyet ozywyla,5) Gyenz ewa byeſſe6) vmorzyla; Tys 7) hrzyefſnych orudownyczye, Tys 9) nelenye9) ſpomocznyczye. k tyem 10) wſſyem, gyeſto 11) ſluzye tobye, k tyem ty 12) krzyczyſf, 13) zowyczy 14) gye k ſobye W ſwu rozkoff, w ſwe ſlawne 15) bidlo, Pod ſwu pazdy, 16) pod ſwe 17) krzydlo; A nebſ ty 18) myloſty plna, Marya 19) myloſrdna. O bozyeho 20) ſyna matko, 2) 21) 1) Snad za wyeczna, jak se čte v U1., Ul. a U5.; wſſeczkna U3.: Tobu nam wſechna L. — 2) odyata Ud. Tento verš vy- nechán v U2. — 3) Tebu diabelſka U5.; Dyablu wſeck(a) L. — 4) Tebu nam diablowa mocz ſniata Ud. — 5) obzywyla Ul., U3., UJ. a U5. — 6) geyz byla Ewa U3.; byſfa L. — 7) Ty ſy L. — 3) A Ul., U3. a L.; y U5. — 3) A nemocznych U2.; neleniwa Ut. — 10) Tyem Ul., U3., UJ. a Ub.; Tym wſym L. — 11) ktoz Ul., U3. a U5.; genz U4.; Tyem wſyem geſſto wyernye U2. — 12) ty nevyskytuje se v U2. — 13) K tyem wolaff Ul. a U3. — 14) Snad za zowucz, jak jest v Ul.; Krzicziefs zowucz U.; krzícziſs wolagicz U5.; K nym krzyczys a zowczy L. — 15) a w ſwe Ul. a Us. ; y w ſwe ſlawne U4.; y w ſwe U5.; k tomu w ſye L.; W twu rozkoff y w twe U2. — 16) d později nadepsáno; Pod twu pazdy U2. — 17) pod twe U2.; y pod ſwey U4. — 18) Nebo ſy ty Ul.; Neb gſy ty U2.; Nebo ty gfy Us.; aneb gfy U.; aneb gfi ty U5.; Ne- bos ty L. — 19) Za O maria, jak jest v U°., U2., U3., Ut., U5. a L. — 20) Bozieho U5. — 21) myla matka L.
Vzývání panny Marie. 283 60 65 Tebu nam wſſyczka 1) ſmrt ſnata, Tebu dyablu3) mocz otyata.1) Tys weſſken ſwyet ozywyla,5) Gyenz ewa byeſſe6) vmorzyla; Tys 7) hrzyefſnych orudownyczye, Tys 9) nelenye9) ſpomocznyczye. k tyem 10) wſſyem, gyeſto 11) ſluzye tobye, k tyem ty 12) krzyczyſf, 13) zowyczy 14) gye k ſobye W ſwu rozkoff, w ſwe ſlawne 15) bidlo, Pod ſwu pazdy, 16) pod ſwe 17) krzydlo; A nebſ ty 18) myloſty plna, Marya 19) myloſrdna. O bozyeho 20) ſyna matko, 2) 21) 1) Snad za wyeczna, jak se čte v U1., Ul. a U5.; wſſeczkna U3.: Tobu nam wſechna L. — 2) odyata Ud. Tento verš vy- nechán v U2. — 3) Tebu diabelſka U5.; Dyablu wſeck(a) L. — 4) Tebu nam diablowa mocz ſniata Ud. — 5) obzywyla Ul., U3., UJ. a U5. — 6) geyz byla Ewa U3.; byſfa L. — 7) Ty ſy L. — 3) A Ul., U3. a L.; y U5. — 3) A nemocznych U2.; neleniwa Ut. — 10) Tyem Ul., U3., UJ. a Ub.; Tym wſym L. — 11) ktoz Ul., U3. a U5.; genz U4.; Tyem wſyem geſſto wyernye U2. — 12) ty nevyskytuje se v U2. — 13) K tyem wolaff Ul. a U3. — 14) Snad za zowucz, jak jest v Ul.; Krzicziefs zowucz U.; krzícziſs wolagicz U5.; K nym krzyczys a zowczy L. — 15) a w ſwe Ul. a Us. ; y w ſwe ſlawne U4.; y w ſwe U5.; k tomu w ſye L.; W twu rozkoff y w twe U2. — 16) d později nadepsáno; Pod twu pazdy U2. — 17) pod twe U2.; y pod ſwey U4. — 18) Nebo ſy ty Ul.; Neb gſy ty U2.; Nebo ty gfy Us.; aneb gfy U.; aneb gfi ty U5.; Ne- bos ty L. — 19) Za O maria, jak jest v U°., U2., U3., Ut., U5. a L. — 20) Bozieho U5. — 21) myla matka L.
Strana 284
284 Vzývání panny Marie. 70 75 Zpomyen 1) na mye, nebozatko,2 Ma3) nadyegye przyezaduczye, wezrzy na me 4) ſlzy horuczye!" Vſlyſſ proſbu, day zadanye, pro twych ſwatych 6) ſedm radoſty A pro ſlawnych 7) pyet zaloſty, Genz 8) obogye2) na tom 10) ſwytye 11) myela pro ſue 12) ſlawne 14) dyety, 14) 15 by mye vtyeſſyla przyelyſſ ſmutneho, 16) ſwu proſbu hrzyeſſnym proſpyeſſnu. 1) Wzpomyen Ul., U2., Ud. a L. — 2) na nebozatko Ul.. U3., UP.. U5. a L. Za tímto veršem přidány v U2. čtyří jiné: Tyſſ boha bez boleſty porodyla — Proffy(m) tebe aby przy mnye nynye y wezdy byla - V mey nuzy w kazdey tuzye — Neb tobye wſſyeczkno ſtworzenye ſluzy. — 3) O maria U2. — 4) Wzezrzy na mye U1; zpomen na mee Ul. — 5) Tento verš chybí v L. Za tím vynechán verš, který se čte v Ul., U2., U3., UJ. a US. takto: Wyz [Y Ub.] ſmutneho [ſmutne US.) ſrdezye lkanye; Hled hled na me ſmutne lkanye L. — 6) flawnych U“. — 7) y pro twych ſlawnych ſwatych U.; frdecznych U5. — s) Genz fy U°., U2., U3., U°., Us. a L. — 9) obe Ul., U3. a U5.; vynecháno v U2., Ud. a L. — 10) na ſem Ul.; na wſſem U2. a U3.; miela na U5. — 11) Za ſwyetye: na ſwyetye myla L. — 12) twe U5. — 13) ſwate Ul. a U2.; Obe myela pro twe ſwate drahe U°.; Pro ſwe mile ſlawne U5. — 11) Za dyetye; pro zſweho dyetyete tyela L. — 15) Verš tento porouchán; Vſlyſſ mye przyelyſſ hrzyeſſneho [hrzieſſnu U3.] U . a U3.; vtreſſyz mu duſſy prziehrzieſſnu Ul.; Proſs panno maria ſyna ſweho U5.; vtyes mye ſmutnv ſwu proſou L. — 16) proſbu neproſpyeſſneho Ul.: proſbu mu neproſpreſinu U.; att mie vſlyſſíj hrzieſſneho U5.; wſye hrzyſnym pracznym proſpyeſnu L. Za tento a předcházející verš čteme v U2
284 Vzývání panny Marie. 70 75 Zpomyen 1) na mye, nebozatko,2 Ma3) nadyegye przyezaduczye, wezrzy na me 4) ſlzy horuczye!" Vſlyſſ proſbu, day zadanye, pro twych ſwatych 6) ſedm radoſty A pro ſlawnych 7) pyet zaloſty, Genz 8) obogye2) na tom 10) ſwytye 11) myela pro ſue 12) ſlawne 14) dyety, 14) 15 by mye vtyeſſyla przyelyſſ ſmutneho, 16) ſwu proſbu hrzyeſſnym proſpyeſſnu. 1) Wzpomyen Ul., U2., Ud. a L. — 2) na nebozatko Ul.. U3., UP.. U5. a L. Za tímto veršem přidány v U2. čtyří jiné: Tyſſ boha bez boleſty porodyla — Proffy(m) tebe aby przy mnye nynye y wezdy byla - V mey nuzy w kazdey tuzye — Neb tobye wſſyeczkno ſtworzenye ſluzy. — 3) O maria U2. — 4) Wzezrzy na mye U1; zpomen na mee Ul. — 5) Tento verš chybí v L. Za tím vynechán verš, který se čte v Ul., U2., U3., UJ. a US. takto: Wyz [Y Ub.] ſmutneho [ſmutne US.) ſrdezye lkanye; Hled hled na me ſmutne lkanye L. — 6) flawnych U“. — 7) y pro twych ſlawnych ſwatych U.; frdecznych U5. — s) Genz fy U°., U2., U3., U°., Us. a L. — 9) obe Ul., U3. a U5.; vynecháno v U2., Ud. a L. — 10) na ſem Ul.; na wſſem U2. a U3.; miela na U5. — 11) Za ſwyetye: na ſwyetye myla L. — 12) twe U5. — 13) ſwate Ul. a U2.; Obe myela pro twe ſwate drahe U°.; Pro ſwe mile ſlawne U5. — 11) Za dyetye; pro zſweho dyetyete tyela L. — 15) Verš tento porouchán; Vſlyſſ mye przyelyſſ hrzyeſſneho [hrzieſſnu U3.] U . a U3.; vtreſſyz mu duſſy prziehrzieſſnu Ul.; Proſs panno maria ſyna ſweho U5.; vtyes mye ſmutnv ſwu proſou L. — 16) proſbu neproſpyeſſneho Ul.: proſbu mu neproſpreſinu U.; att mie vſlyſſíj hrzieſſneho U5.; wſye hrzyſnym pracznym proſpyeſnu L. Za tento a předcházející verš čteme v U2
Strana 285
Vzývání panny Marie. 285 80 85 Zdwyhnuczy 1) ruczye k ſwemu ſynu, Popros, 3) at my ſpuſty 4) wynu 5) y 6) vtyeffy7) dobrotywye,8) Przydada9) k ſrdczy ſkruſſenye, 10) Bych, wezma ſſczaſtne ſkonczenye, y mohl 11) ſye hrzyechuow vchowaty 12) A dopuſſczenych ſye katy. 13) Bych to wyſluzyl 14) na twey 15) myloſty, Bych 16) tye w nebeſkey 17) radoſty 19) w ſkonczeny wydyel 18) meho, 2 následujících pět: Raczyz na mye myle wezrzyety - Daty myloſt ſweho ducha - Iezyffye pozehnanye tweho brzycha — O vílyfí mye przyely hrzyeſneho - Pomoz zbyty hrzyechu meho. — 1) Wzdwihnucz Ul., U2., U3. a U5.; Zdwihnucze Ut.; wzdwynuczy L. — 2) k ſynu twemu U2. — 3) vproſs U5. — 4) odpuſty U2., U3., Ut., U5. a L. — 5) mu wynu U3. — 6) A Ul., U2., U3. a Ul.; att U5. a L. — 7) vtyef mye L. — 8) Zatím vynechán verš, jenž se čte v U1., U2., U3., Ul., U5. a L. takto: Pro ſwu [twu U2., Ul., U5. a L.] myloſt mylo- stywye. — 9) Przydaducz frdczy Ul., U2., U3. ; Day frdczy Us.; By przidal ſrdczi U5.; prydaduczy ſrdczy L. — 10) Bych tak zyelegye [zielegicz U3.] ſhrzyeſſenye [prohrzieſſeníe U3.] U., U2., U3. a U5.; Bych take zelegicze shrzieſſeni U4; bych zele- gyczy tak hrzychu L. — 11) Day my U1., U2., U3. a Ul.; Att ſe da U5.; Day ſy L. — 12) chowati Ut. a U5. — 13) Dopu- ſſtienych ſe pokati U5. — 14) Wyfluzyl Ul. a U2. ; wyfluzila U°.; y profil U5; wyſſkuzyla L. — 15) na twe Ul., U3. a U5.; Y ſlu- zyla ya twe Ud. — 16) abych U5. a L. — 17) nebeſke U3; tre wi- diela w nebeſke Ud.; tie widíel w nebeſkey U5. — 18) V ſkon- czenye wydal [wydiela U3.] Ul. a U3.; na ſkonczeni take Ud.; przi czaſu ſkonczenie Ub.; wydyela do ſkonczenye L — 19) ſweho Ul. a U3.
Vzývání panny Marie. 285 80 85 Zdwyhnuczy 1) ruczye k ſwemu ſynu, Popros, 3) at my ſpuſty 4) wynu 5) y 6) vtyeffy7) dobrotywye,8) Przydada9) k ſrdczy ſkruſſenye, 10) Bych, wezma ſſczaſtne ſkonczenye, y mohl 11) ſye hrzyechuow vchowaty 12) A dopuſſczenych ſye katy. 13) Bych to wyſluzyl 14) na twey 15) myloſty, Bych 16) tye w nebeſkey 17) radoſty 19) w ſkonczeny wydyel 18) meho, 2 následujících pět: Raczyz na mye myle wezrzyety - Daty myloſt ſweho ducha - Iezyffye pozehnanye tweho brzycha — O vílyfí mye przyely hrzyeſneho - Pomoz zbyty hrzyechu meho. — 1) Wzdwihnucz Ul., U2., U3. a U5.; Zdwihnucze Ut.; wzdwynuczy L. — 2) k ſynu twemu U2. — 3) vproſs U5. — 4) odpuſty U2., U3., Ut., U5. a L. — 5) mu wynu U3. — 6) A Ul., U2., U3. a Ul.; att U5. a L. — 7) vtyef mye L. — 8) Zatím vynechán verš, jenž se čte v U1., U2., U3., Ul., U5. a L. takto: Pro ſwu [twu U2., Ul., U5. a L.] myloſt mylo- stywye. — 9) Przydaducz frdczy Ul., U2., U3. ; Day frdczy Us.; By przidal ſrdczi U5.; prydaduczy ſrdczy L. — 10) Bych tak zyelegye [zielegicz U3.] ſhrzyeſſenye [prohrzieſſeníe U3.] U., U2., U3. a U5.; Bych take zelegicze shrzieſſeni U4; bych zele- gyczy tak hrzychu L. — 11) Day my U1., U2., U3. a Ul.; Att ſe da U5.; Day ſy L. — 12) chowati Ut. a U5. — 13) Dopu- ſſtienych ſe pokati U5. — 14) Wyfluzyl Ul. a U2. ; wyfluzila U°.; y profil U5; wyſſkuzyla L. — 15) na twe Ul., U3. a U5.; Y ſlu- zyla ya twe Ud. — 16) abych U5. a L. — 17) nebeſke U3; tre wi- diela w nebeſke Ud.; tie widíel w nebeſkey U5. — 18) V ſkon- czenye wydal [wydiela U3.] Ul. a U3.; na ſkonczeni take Ud.; przi czaſu ſkonczenie Ub.; wydyela do ſkonczenye L — 19) ſweho Ul. a U3.
Strana 286
286 Vzývání panny Marie. 84" 95 kraſu 1) oblyczyegye tweho, W nyemzto 2) kochaſf ſweho ſyna! W twogy 3) ruku ma wſſye4) wyna; Tobye 5) w nyczem 6) twe dyetatko neodpowye, cztna 7) matko, Pro twu 8) zaloſt, genzs?) pron myela, Kdys 10) gyey na krzyzy wydyela, An krwy broczen, au 11) ma rany 12) w ruku, w nohu, 13) bok14) proklany. 17) An 15) neliczen, an wes 16) gyny, zbyczowany, 18) bez 19) wyny, 20) An roztazen “ 21) ruozno. 100 trudnye 1) W kraſye Ul., U2., Ub. a L.; Kralowno U2.; bych nebyla odluczena U°. — 2) Gymzto U°. — 3) W twut [twu L.] geft Ut, U2., U3. a L. — 1) w twu ruku geſt ma wſſichna U.: w twu ruku ma wſſeczka U5; ruku wſeczka L. - 5) Tobyet Ul. a U3. — 6) w ny w czemz Ul.; w ny w czem U2.; w nyczemz U2., Ut. a L.; Nebot tobie Us. — 3) Snad za ſczaſtna, jak se čte v Ul., U3. a L.; o przezczaſtna U2; Neodpowiez Iitiedra Ut.; w niczemz neodpowie przedraha U5. — s) pro tu Ud.; Pro tu weliku U5. — 9) gyzſ gſy Ul.; genz U2. a L.: gyz sy gy U3.; gefftos U3. — 10) Kdyzíl Ul.; Kdyfs U3. a U.; Kdyz ſy U5. — 11) a Ul. a U2.; zkropen a U3.; zbrozen an U.; zbroczen U5.; zbrozen a L. — 12) ra- nien U°. — 13) w [y w U.] nohach U2. a U'. — 14) y bok U.; a bok L. — 15) a L. — 16) a weſſ Ul. a U3.; an welken U2.; weſſken Ud.; a weſken L. — 17) Snad za ſyny, jak se čte v Ul. a U2; zſyny U3.; An zlynal an zbiczowan U5. — 18) An byczowan Ul., U2. a Us.; a byczowan L.; an wiſy an biczowan U°. — 19) Snad za a bez, jak jest v Ul.. U2., U3. a L. — 20) zpoliczkowan rwan vplwan Us. — 21) "" zna- menají, že se má čísti: trudnye ruozno; An roztyezen U., U2, U°., Us. a L.; Tento verš vynechán v U.
286 Vzývání panny Marie. 84" 95 kraſu 1) oblyczyegye tweho, W nyemzto 2) kochaſf ſweho ſyna! W twogy 3) ruku ma wſſye4) wyna; Tobye 5) w nyczem 6) twe dyetatko neodpowye, cztna 7) matko, Pro twu 8) zaloſt, genzs?) pron myela, Kdys 10) gyey na krzyzy wydyela, An krwy broczen, au 11) ma rany 12) w ruku, w nohu, 13) bok14) proklany. 17) An 15) neliczen, an wes 16) gyny, zbyczowany, 18) bez 19) wyny, 20) An roztazen “ 21) ruozno. 100 trudnye 1) W kraſye Ul., U2., Ub. a L.; Kralowno U2.; bych nebyla odluczena U°. — 2) Gymzto U°. — 3) W twut [twu L.] geft Ut, U2., U3. a L. — 1) w twu ruku geſt ma wſſichna U.: w twu ruku ma wſſeczka U5; ruku wſeczka L. - 5) Tobyet Ul. a U3. — 6) w ny w czemz Ul.; w ny w czem U2.; w nyczemz U2., Ut. a L.; Nebot tobie Us. — 3) Snad za ſczaſtna, jak se čte v Ul., U3. a L.; o przezczaſtna U2; Neodpowiez Iitiedra Ut.; w niczemz neodpowie przedraha U5. — s) pro tu Ud.; Pro tu weliku U5. — 9) gyzſ gſy Ul.; genz U2. a L.: gyz sy gy U3.; gefftos U3. — 10) Kdyzíl Ul.; Kdyfs U3. a U.; Kdyz ſy U5. — 11) a Ul. a U2.; zkropen a U3.; zbrozen an U.; zbroczen U5.; zbrozen a L. — 12) ra- nien U°. — 13) w [y w U.] nohach U2. a U'. — 14) y bok U.; a bok L. — 15) a L. — 16) a weſſ Ul. a U3.; an welken U2.; weſſken Ud.; a weſken L. — 17) Snad za ſyny, jak se čte v Ul. a U2; zſyny U3.; An zlynal an zbiczowan U5. — 18) An byczowan Ul., U2. a Us.; a byczowan L.; an wiſy an biczowan U°. — 19) Snad za a bez, jak jest v Ul.. U2., U3. a L. — 20) zpoliczkowan rwan vplwan Us. — 21) "" zna- menají, že se má čísti: trudnye ruozno; An roztyezen U., U2, U°., Us. a L.; Tento verš vynechán v U.
Strana 287
Vzývání panny Marie. 287 105 110 Ach, zet mye gyeſt 1) za to hrozno, 2) Ze 3) tye tak napomynagy, 4) Snad twu ſwatu 5) myloſt rozhnyewagy, Obnowugycz 7) taku zaloſt; 10) Alle 8) pro twu ſwatu9) radoſt, Genz 11) na ſwem 12) ſkonczeny myela, 13) ſweho 14) ſyna wydyela kdys Przy ſſobye w nebeſkey 15) moczy, racz my 16) z mych 17) hrzyechuow ſpomoczy, ze wſſye 19) nuzye y zaloſty,20) Pro twych, matko,21) ſedm radoſty! 22) 6) 18) 1) Awech [Auwech U3., Ut. a U5] az mye U. U3., Ud. a U5; Auwech ze mye U2.; Az mye przylys L. — 2) Za tím přidány dva verše v L.: Zet obnowym taku zaloft - a taku przebeliku hroznoſt L. — 3) Ez U2. — 4) Ze tak twu ſwatu (Ze twu U5.] miloft napomínam Ud. a U5. — 5) ſwatu nad- bytečné a nevyskytuje se v U1., U2., U3., U5. a L. — 6) [tíem U3.] r. zhniewam Ut. a U5. — 7) Obnowugye Ul., U2. a U5.; obnowugicze U4.; obnowugucy L. — 8) Za Ale. — 9) drahu U2. — 10) Za tím čtou se v U5. tyto verše: kdyzto trzetí den bozſku moczíj z mrtwych wſtal - gehoz otczowe zdawna v pekelnych obydlech y w diabelſkych nuznych oſidlech za- dalí aby zawital - kdyz ſe to tak wiernye ſtalo - ze mrtwe tielo ziwe wſtalo. — 11) Genzs Ul. a U3.; Tu genz U2.; genzs g1 Ud. — 12) na ſwatem Ui.; Tu ſy radoſt przí ſwem U5. — 13) Kdyzs Ul., U3. a U5.; Kdyztoſf U2. — 14) tweho U°.; Kdyz. ſy ſweho mileho Ut.; ſweho mileho U5. — 15) nebeſke U2., U3., Ut. a U5. — 16) Raczyz my U2. a Ul.; my není v L. — 12) z mych welikych U4. — 18) pomoczy Ul., U3. a Uč.; wzpomoczy U2. — 19) ze wſſie me Ud. — 20) y z zzaloſty U .; Z nuze y z zaloſtí U5. — 21) ſwatych Ul., U2., U3., U5. a L.; lawnych U4. — 22) Za tím ještě přidán verš v U2. a Uš.: A pro ſlawnych [ſrdecznych U5.] pyet zalofty.
Vzývání panny Marie. 287 105 110 Ach, zet mye gyeſt 1) za to hrozno, 2) Ze 3) tye tak napomynagy, 4) Snad twu ſwatu 5) myloſt rozhnyewagy, Obnowugycz 7) taku zaloſt; 10) Alle 8) pro twu ſwatu9) radoſt, Genz 11) na ſwem 12) ſkonczeny myela, 13) ſweho 14) ſyna wydyela kdys Przy ſſobye w nebeſkey 15) moczy, racz my 16) z mych 17) hrzyechuow ſpomoczy, ze wſſye 19) nuzye y zaloſty,20) Pro twych, matko,21) ſedm radoſty! 22) 6) 18) 1) Awech [Auwech U3., Ut. a U5] az mye U. U3., Ud. a U5; Auwech ze mye U2.; Az mye przylys L. — 2) Za tím přidány dva verše v L.: Zet obnowym taku zaloft - a taku przebeliku hroznoſt L. — 3) Ez U2. — 4) Ze tak twu ſwatu (Ze twu U5.] miloft napomínam Ud. a U5. — 5) ſwatu nad- bytečné a nevyskytuje se v U1., U2., U3., U5. a L. — 6) [tíem U3.] r. zhniewam Ut. a U5. — 7) Obnowugye Ul., U2. a U5.; obnowugicze U4.; obnowugucy L. — 8) Za Ale. — 9) drahu U2. — 10) Za tím čtou se v U5. tyto verše: kdyzto trzetí den bozſku moczíj z mrtwych wſtal - gehoz otczowe zdawna v pekelnych obydlech y w diabelſkych nuznych oſidlech za- dalí aby zawital - kdyz ſe to tak wiernye ſtalo - ze mrtwe tielo ziwe wſtalo. — 11) Genzs Ul. a U3.; Tu genz U2.; genzs g1 Ud. — 12) na ſwatem Ui.; Tu ſy radoſt przí ſwem U5. — 13) Kdyzs Ul., U3. a U5.; Kdyztoſf U2. — 14) tweho U°.; Kdyz. ſy ſweho mileho Ut.; ſweho mileho U5. — 15) nebeſke U2., U3., Ut. a U5. — 16) Raczyz my U2. a Ul.; my není v L. — 12) z mych welikych U4. — 18) pomoczy Ul., U3. a Uč.; wzpomoczy U2. — 19) ze wſſie me Ud. — 20) y z zzaloſty U .; Z nuze y z zaloſtí U5. — 21) ſwatych Ul., U2., U3., U5. a L.; lawnych U4. — 22) Za tím ještě přidán verš v U2. a Uš.: A pro ſlawnych [ſrdecznych U5.] pyet zalofty.
Strana 288
288 Vzývání panny Marie. 115 120 A w 1) mych potrzyebach racz 2) býty Mnye ſpomoczna y k 3) mey ſmrty 4) racz przygyty,5) matko bozye,6) Me weſſele, ma wſſye radoſt, 7 Meho ſrdczye wyerna zadoſt!" vpros9) my v ſyna ſweho, 10) Trzy czaſy 11) ſkonczenye meho, 12) Bych 13) to gyeho ſwate 14) tyelo, genz gyeſt z twych prſy krmeno, Doſtoynye na mem ſkonczeny 16) 15 1) Przy Ul.; A v U2.; V U.; W US. — 2) racziz U.; racz mí Uč. — 3) a mnye U2. — 1) A k mey [me U3.] ſmrty racz przygyty U1. a L.; a mnie ſpomoczy a k me ſmrti racziz przigiti U4.; ſpomocznícze prziducz neday ſnítí w ſmrte- dlnem hrzíeffe U5. Za tím přidáno v U5.: O diewko nad diewkami ſwata racz przy mem ſkonczeníj bytí — mu hrziefſnu duſſí s ſebu pogieti. — 5) Myloſtywa Ul. a U3.; Matko bozie Ud.; O Maria U5.; Moge myla L. — 6) Za tím vynechán verš, jenž se čte v Ul., U2., U3. a L. takto: Ma vtyecho, me [y me U2.] wſſe ſbozye; ma radoſti y me wſſeczko zbozie U4.; ma nadiege me wſſe ſbozie U5. — 7) Ma vtyecho ma radoſty Ul. a U3.; ma radoſty U2.; y ma mladoſt Ud.; ma radoſti me weſele U5.; Me wſye veſſele ma radoſty L. — 8) wyeczna zadoſty Ul.; zalofty U2.; ma zadoſti U3.; zadoſtí U5.; y meho ſrdcze zadoſty L. — 9) Wypros Ul., U2., U3., U5. a L.; wyproſycz U3. — 10) tweho U2. — 11) Za Przy czaſſu, jak se čte v U1., U2., Ur., U4., U5. a L. — 12) Za tím přidáno v U5.: w krafe obliczege tweho U5. — 13) By U ., U3. a U5. — 14) drahe U5. — 15) Genz [Gyefto U2.] z twych prſy krmy myelo Ul., U2., U3. a L.; Genz z twych ſwatych [drahych ſwatych U5.] prſy pokrm mielo U. a U5. — 16) Za tím se čtou v U2. tyto dva verše: Dobrym ſkruſſenym ſrdezem przygal - A ſe wſemy ſwatymy na wyeky oſtal.
288 Vzývání panny Marie. 115 120 A w 1) mych potrzyebach racz 2) býty Mnye ſpomoczna y k 3) mey ſmrty 4) racz przygyty,5) matko bozye,6) Me weſſele, ma wſſye radoſt, 7 Meho ſrdczye wyerna zadoſt!" vpros9) my v ſyna ſweho, 10) Trzy czaſy 11) ſkonczenye meho, 12) Bych 13) to gyeho ſwate 14) tyelo, genz gyeſt z twych prſy krmeno, Doſtoynye na mem ſkonczeny 16) 15 1) Przy Ul.; A v U2.; V U.; W US. — 2) racziz U.; racz mí Uč. — 3) a mnye U2. — 1) A k mey [me U3.] ſmrty racz przygyty U1. a L.; a mnie ſpomoczy a k me ſmrti racziz przigiti U4.; ſpomocznícze prziducz neday ſnítí w ſmrte- dlnem hrzíeffe U5. Za tím přidáno v U5.: O diewko nad diewkami ſwata racz przy mem ſkonczeníj bytí — mu hrziefſnu duſſí s ſebu pogieti. — 5) Myloſtywa Ul. a U3.; Matko bozie Ud.; O Maria U5.; Moge myla L. — 6) Za tím vynechán verš, jenž se čte v Ul., U2., U3. a L. takto: Ma vtyecho, me [y me U2.] wſſe ſbozye; ma radoſti y me wſſeczko zbozie U4.; ma nadiege me wſſe ſbozie U5. — 7) Ma vtyecho ma radoſty Ul. a U3.; ma radoſty U2.; y ma mladoſt Ud.; ma radoſti me weſele U5.; Me wſye veſſele ma radoſty L. — 8) wyeczna zadoſty Ul.; zalofty U2.; ma zadoſti U3.; zadoſtí U5.; y meho ſrdcze zadoſty L. — 9) Wypros Ul., U2., U3., U5. a L.; wyproſycz U3. — 10) tweho U2. — 11) Za Przy czaſſu, jak se čte v U1., U2., Ur., U4., U5. a L. — 12) Za tím přidáno v U5.: w krafe obliczege tweho U5. — 13) By U ., U3. a U5. — 14) drahe U5. — 15) Genz [Gyefto U2.] z twych prſy krmy myelo Ul., U2., U3. a L.; Genz z twych ſwatych [drahych ſwatych U5.] prſy pokrm mielo U. a U5. — 16) Za tím se čtou v U2. tyto dva verše: Dobrym ſkruſſenym ſrdezem przygal - A ſe wſemy ſwatymy na wyeky oſtal.
Strana 289
Vzývání panny Marie. 289 125 130 przygal w ſwatem 1) pozehnany, Gen's 3) ſwym vczedlnykuom dawal, kdys 4) na muky ot nych wſtawal; 5) a ſwu6) krew,7) genz gym dal 8) pyty A gyey9) dal z boku wynyty,19) Pnye na krzyzy pro me hrzyechý, Napoyg 11) mye 12) dle vtyechy y dle 13) wyeczneho 14) ſpaſenye, bych, wezma 15) ſſczaſtne ſkonczenye, Przyffel 16) k tobye pod twe krzydlo, k twemu ſynu w rayſke 17) bydlo. dyewka ſwata, 18) pros 19) toho, kohoz potrzyebu 20) budu mnoho21) 1) Przyſſlo mnye [my U3. a L.] w tom Ul., U3. a L.; Aby my przyſlo w tom U2.; prziſſlo mi w twem ſwatem U5. — 2) ſwatym pozehnanim Ut. — 3) Za Genz, jak v Ul., U3., Ur. a L.; Genzto U2.; tak yakz U5. — 4) Kdyz geſt U1. a U3.; Kdyzto U2.; Kdyzs U5. — 5) wzdawan Ul. — 6) Snad A tu krwy; Tu U4; A tu ſwatu drahu U5.; a tu L. — 7) A te krwe Ul. a U3. — 8) A tey krwy krwy gym dawal dawal U2. — 9) A gy U2.; A gie U3.; genzs U4.; a gi potom U5.; a genz L. — 10) wygyty U2. — 11) Za Napogyz, jak se čte v Ul., U3., UJ. a L.; Napogyl U2. — 12) mye gyey U2.; mne U4.; obyczegem krzeſtianſkym U5. — 13) A potom Ul., U2. a U3.; Ale Uſ.; ſweho L. — 14) wyeczne U2.; A potom wieczne U5. — 15) wezmucz U3.; wezmucze U4.; wzel U5.; wezmuczy L. — 16) Przifila U3., U4. a L. — 17) w nebeſke U5. — 18) Panno myla Ul.; Panno zadna U2., U5. a L.; Panno myloſtiwa U3.; O panno ſwata U°. — 19) Za proſſy, jak se čte v Ul. a L.; proſſym U2., U3., U4. a U5. — 20) Snad za Kdyz potrzeben jak v Ul., U2. a U5.; Kdyz potrzebna U3. a L. — 21) genz potrziebna ſem prziemnoho Ut. 19
Vzývání panny Marie. 289 125 130 przygal w ſwatem 1) pozehnany, Gen's 3) ſwym vczedlnykuom dawal, kdys 4) na muky ot nych wſtawal; 5) a ſwu6) krew,7) genz gym dal 8) pyty A gyey9) dal z boku wynyty,19) Pnye na krzyzy pro me hrzyechý, Napoyg 11) mye 12) dle vtyechy y dle 13) wyeczneho 14) ſpaſenye, bych, wezma 15) ſſczaſtne ſkonczenye, Przyffel 16) k tobye pod twe krzydlo, k twemu ſynu w rayſke 17) bydlo. dyewka ſwata, 18) pros 19) toho, kohoz potrzyebu 20) budu mnoho21) 1) Przyſſlo mnye [my U3. a L.] w tom Ul., U3. a L.; Aby my przyſlo w tom U2.; prziſſlo mi w twem ſwatem U5. — 2) ſwatym pozehnanim Ut. — 3) Za Genz, jak v Ul., U3., Ur. a L.; Genzto U2.; tak yakz U5. — 4) Kdyz geſt U1. a U3.; Kdyzto U2.; Kdyzs U5. — 5) wzdawan Ul. — 6) Snad A tu krwy; Tu U4; A tu ſwatu drahu U5.; a tu L. — 7) A te krwe Ul. a U3. — 8) A tey krwy krwy gym dawal dawal U2. — 9) A gy U2.; A gie U3.; genzs U4.; a gi potom U5.; a genz L. — 10) wygyty U2. — 11) Za Napogyz, jak se čte v Ul., U3., UJ. a L.; Napogyl U2. — 12) mye gyey U2.; mne U4.; obyczegem krzeſtianſkym U5. — 13) A potom Ul., U2. a U3.; Ale Uſ.; ſweho L. — 14) wyeczne U2.; A potom wieczne U5. — 15) wezmucz U3.; wezmucze U4.; wzel U5.; wezmuczy L. — 16) Przifila U3., U4. a L. — 17) w nebeſke U5. — 18) Panno myla Ul.; Panno zadna U2., U5. a L.; Panno myloſtiwa U3.; O panno ſwata U°. — 19) Za proſſy, jak se čte v Ul. a L.; proſſym U2., U3., U4. a U5. — 20) Snad za Kdyz potrzeben jak v Ul., U2. a U5.; Kdyz potrzebna U3. a L. — 21) genz potrziebna ſem prziemnoho Ut. 19
Strana 290
290 Vzývání panny Marie. 84 140 w ten czaſ y w tu hodynu, kdyz prawyty budu twu 1) tu2) vynu Na mye mogy3) neprzyetele, Ty I nemeſſkay 1) dele, Racz byty ma3) ſpomocznyczye y ma ſnazna 6) rzyecznyczye; Tak yakz bych byl pekla prazden. 7) Pomoz my toho, matko blahoflawena. amen.8) 135 1) twu přeškrtnuto. — 2) Nadbytečné tu nevyskytuje se v Ul., U2., U3., Uč., U5. a L. — 3) Aby na mnie moczy U°. — 1) Snad za nemeſſkagyczy, jak se čte v Ul. a U5.; A ty nycz nemeſkagyczy U2.; nemeſkagicz U3.; nemieli twa ſwata miloſt nemeſſkagicze Ud.; nemeſkay gyty L. — 5) Racz my byty ſpomoczny(czy) Ul., U3. a U5.; Raczycz my byty U2.; racziz byti ma U3.; Racz my byty L. — 6) Snad za przyeſnazna, jak se čte v L.; A [Y U5.] mu przyeſnaznu rzyecznyczy Ul., U3. a U5.; A ma przyezadna U2. — 7) zbawen Ul.; byla zba- wena pekla U2.; A z bozij pomoczi wiecznye z nyeho vtekla U3.; pekla byla prazdna UC.; bych byl wieczníe pekla prazden U5.; wyla pekla zbawena L. — 8) A ſboznymy pyel wyecznye Ul.; A ſ ſboznymy pyel wyeky wyekoma U2.; Prziedraha panno racz to dati - Neb bez twe przimluwy nemoz ſie to ſtati U2.; a ſwatymi ſie radowala amen - Raczyz to dati — a mnie to wygednati — miloſrdna bozij matij U'.; a s bo- znymí píege Amen Amen Amen U5.; a zboznymy byla ofla- wena L.
290 Vzývání panny Marie. 84 140 w ten czaſ y w tu hodynu, kdyz prawyty budu twu 1) tu2) vynu Na mye mogy3) neprzyetele, Ty I nemeſſkay 1) dele, Racz byty ma3) ſpomocznyczye y ma ſnazna 6) rzyecznyczye; Tak yakz bych byl pekla prazden. 7) Pomoz my toho, matko blahoflawena. amen.8) 135 1) twu přeškrtnuto. — 2) Nadbytečné tu nevyskytuje se v Ul., U2., U3., Uč., U5. a L. — 3) Aby na mnie moczy U°. — 1) Snad za nemeſſkagyczy, jak se čte v Ul. a U5.; A ty nycz nemeſkagyczy U2.; nemeſkagicz U3.; nemieli twa ſwata miloſt nemeſſkagicze Ud.; nemeſkay gyty L. — 5) Racz my byty ſpomoczny(czy) Ul., U3. a U5.; Raczycz my byty U2.; racziz byti ma U3.; Racz my byty L. — 6) Snad za przyeſnazna, jak se čte v L.; A [Y U5.] mu przyeſnaznu rzyecznyczy Ul., U3. a U5.; A ma przyezadna U2. — 7) zbawen Ul.; byla zba- wena pekla U2.; A z bozij pomoczi wiecznye z nyeho vtekla U3.; pekla byla prazdna UC.; bych byl wieczníe pekla prazden U5.; wyla pekla zbawena L. — 8) A ſboznymy pyel wyecznye Ul.; A ſ ſboznymy pyel wyeky wyekoma U2.; Prziedraha panno racz to dati - Neb bez twe przimluwy nemoz ſie to ſtati U2.; a ſwatymi ſie radowala amen - Raczyz to dati — a mnie to wygednati — miloſrdna bozij matij U'.; a s bo- znymí píege Amen Amen Amen U5.; a zboznymy byla ofla- wena L.
Strana 291
Hvězda mořská. 291 (Z)Drawa 1) matko przyezaduczye, hwyezdo morzſka ty przyeſtwuczye!2) zdrawa ty myloſtywa,3) zdrawa bud myloſty plna! 5 Panno marya4) czyſta! Ty5) wſſyech bludnych czyeſta gyſta: k tobye my6) dneſſny den wolamy?) a twe pomoczy zadamy.8) 10 Ey 9) ty panno y 10) take 11) matko! p twe zmylytke dyetatko Naſſye hlaſy przyekagyczye 12) vſlyſſ k ſobye wolagyczye! 13) 1) Z není rubrikatorem vepsáno, ale pouze malým z od písaře naznačeno. — 2) przyeſwyetluczye Ul. [bez ty]: przyezkwuczy U2. — 3) Nejspíše za przyemyloſrdna; prze- 1) Asi za myloſrdna - wſech hrzyeſnych zwolena U1. — Maria ty panno, jak U°. a U2. — 5) Gſſy U1. a U2. — 6) my snad přepisovačem přidáno. — 7) K tobye wſyczkny dneſſ volame Ul. a U2. [bez dneſſ]. — 3) ſpomoczy zadame Ul.; zadame U2. — 9) E U2. — 10) y není v UP. — 11) take není v U2. — 12) przelkagyczye Ul.; przielſkagycze U2. — 13) k zobye naz wolaycze U2.
Hvězda mořská. 291 (Z)Drawa 1) matko przyezaduczye, hwyezdo morzſka ty przyeſtwuczye!2) zdrawa ty myloſtywa,3) zdrawa bud myloſty plna! 5 Panno marya4) czyſta! Ty5) wſſyech bludnych czyeſta gyſta: k tobye my6) dneſſny den wolamy?) a twe pomoczy zadamy.8) 10 Ey 9) ty panno y 10) take 11) matko! p twe zmylytke dyetatko Naſſye hlaſy przyekagyczye 12) vſlyſſ k ſobye wolagyczye! 13) 1) Z není rubrikatorem vepsáno, ale pouze malým z od písaře naznačeno. — 2) przyeſwyetluczye Ul. [bez ty]: przyezkwuczy U2. — 3) Nejspíše za przyemyloſrdna; prze- 1) Asi za myloſrdna - wſech hrzyeſnych zwolena U1. — Maria ty panno, jak U°. a U2. — 5) Gſſy U1. a U2. — 6) my snad přepisovačem přidáno. — 7) K tobye wſyczkny dneſſ volame Ul. a U2. [bez dneſſ]. — 3) ſpomoczy zadame Ul.; zadame U2. — 9) E U2. — 10) y není v UP. — 11) take není v U2. — 12) przelkagyczye Ul.; przielſkagycze U2. — 13) k zobye naz wolaycze U2.
Strana 292
292 Hvězda mořská. 15 Neday nam w hrzyeffyech ſnyty 1)zhynuty, Racz 3) ny k ſobye przywynuty, 4) Pros za ny nebozatka5) ſweho zmylytkeho 6) dyetatka,7) *) Bych 8) pro gyeho vmuczenye Nas nepoddal9) w 10) zatraczenye; Ale dal 11) nam 12) wyeczne ſpaſfenye 20 Tu, kdez 13) nykdy 14) ſmutku 15) nenye. amen. 16) 1) ſnyty přeškrtnuto. — 2) zahynuty Ul. a U2. — 3) Alle v UI. po straně připsáno se znaménkem, kteréž se též před Racz nalézá. — 4) ale racz naz k zobye zawynuty U2. — 5) Za za nebozatka, jak se čte v Ul. a U2. — 6) Za myleho, jak v Ul. a U2. — 7) ſynaczka U2. — 3) Za By, jak se čte v U2.; By není v Ul. — 9) naſſ nedal U2. — 10) at naſſ ne- podda na U1. — 11) at da U1. — 12) Nadbytečné nam není v U2. — 13) kde U2. — 11) nykdyez Ul.; není v U2. — 15) fmutka Ul. a U2. — 16) V U2. přidáno ještě: To gvest w nebeſkem kraloſtwye A(men) U2.
292 Hvězda mořská. 15 Neday nam w hrzyeffyech ſnyty 1)zhynuty, Racz 3) ny k ſobye przywynuty, 4) Pros za ny nebozatka5) ſweho zmylytkeho 6) dyetatka,7) *) Bych 8) pro gyeho vmuczenye Nas nepoddal9) w 10) zatraczenye; Ale dal 11) nam 12) wyeczne ſpaſfenye 20 Tu, kdez 13) nykdy 14) ſmutku 15) nenye. amen. 16) 1) ſnyty přeškrtnuto. — 2) zahynuty Ul. a U2. — 3) Alle v UI. po straně připsáno se znaménkem, kteréž se též před Racz nalézá. — 4) ale racz naz k zobye zawynuty U2. — 5) Za za nebozatka, jak se čte v Ul. a U2. — 6) Za myleho, jak v Ul. a U2. — 7) ſynaczka U2. — 3) Za By, jak se čte v U2.; By není v Ul. — 9) naſſ nedal U2. — 10) at naſſ ne- podda na U1. — 11) at da U1. — 12) Nadbytečné nam není v U2. — 13) kde U2. — 11) nykdyez Ul.; není v U2. — 15) fmutka Ul. a U2. — 16) V U2. přidáno ještě: To gvest w nebeſkem kraloſtwye A(men) U2.
Strana 293
Modlitba k panně Marii. 293 (P)Any 1) ma, ſwata marzy, wyeczna panno wſſyech pannen, matko naywyffyeho dobrotyl- wenftwye 2) y mylofrdenftwye, Skrzye ten, genzto twu duſfy proſtupyl, mecz boleſtywy, kdyzto gyednorozeny ſyn twoy, pan naſſ yezus kryſtus, vkrutnoſt ſmrty tirpyel na krzyzy, y ſkrzye tu ſynkowu zadoſt, kteruzto mate- rzynu zaloſty gyeſt ſye ſzyelyl, myloſty ſwe ro- dyczy ſwemu naymyleyſfyemu oſtrazytu3) po- ruczyl: Proſſy twe myloſty ſkrzye tu wſſyczku myloſt, czoz ſye gyz4) ſtalo w ta doba mezy tobu a mezy twym ſynem, aby raczyla poze- lety y poradyty k memu wſfyemu naſyly, czoz mam ſnnutkuow,5) zaloſty, protywenſtwye, my- fſlenye a wſſelykeho potrzyebye na mych hrzyefſyech, gyenzto ſrdcze me daleko mutye, aby my gych pomohla zbyty, myloftnyczye wſfyech hubenych, myloftywa vtyeffytedlnyczye wſfyech gyezwenych y matko wſſyeho mylo- frdenſtwye, otwraczenych y ſmutnych mylo- ſtywe vtyeffenye a wſſyey potrzyebye wſſyech ſyrotkuow we wſfyey ſyrobye hotowe pomo- 863 1) P nebylo rubrikatorem vepsáno než jen od písaře malým p naznačeno. — 2) v přeškrtnuto. — 3) Za oſtra- zyty. — 4) Snad za gye. — 5) Za ſmutkuow.
Modlitba k panně Marii. 293 (P)Any 1) ma, ſwata marzy, wyeczna panno wſſyech pannen, matko naywyffyeho dobrotyl- wenftwye 2) y mylofrdenftwye, Skrzye ten, genzto twu duſfy proſtupyl, mecz boleſtywy, kdyzto gyednorozeny ſyn twoy, pan naſſ yezus kryſtus, vkrutnoſt ſmrty tirpyel na krzyzy, y ſkrzye tu ſynkowu zadoſt, kteruzto mate- rzynu zaloſty gyeſt ſye ſzyelyl, myloſty ſwe ro- dyczy ſwemu naymyleyſfyemu oſtrazytu3) po- ruczyl: Proſſy twe myloſty ſkrzye tu wſſyczku myloſt, czoz ſye gyz4) ſtalo w ta doba mezy tobu a mezy twym ſynem, aby raczyla poze- lety y poradyty k memu wſfyemu naſyly, czoz mam ſnnutkuow,5) zaloſty, protywenſtwye, my- fſlenye a wſſelykeho potrzyebye na mych hrzyefſyech, gyenzto ſrdcze me daleko mutye, aby my gych pomohla zbyty, myloftnyczye wſfyech hubenych, myloftywa vtyeffytedlnyczye wſfyech gyezwenych y matko wſſyeho mylo- frdenſtwye, otwraczenych y ſmutnych mylo- ſtywe vtyeffenye a wſſyey potrzyebye wſſyech ſyrotkuow we wſfyey ſyrobye hotowe pomo- 863 1) P nebylo rubrikatorem vepsáno než jen od písaře malým p naznačeno. — 2) v přeškrtnuto. — 3) Za oſtra- zyty. — 4) Snad za gye. — 5) Za ſmutkuow.
Strana 294
294 Modlitba k panně Marii. zenye, vſlyſſ mu proſbu y mu ſſyroku 1) y meho hubenſtwye ſzyel zaloſtywe;2) nebo w mey rozlyczney zaloſty y we zlych ſku- tczyech y w tuzebnoſty gſa w rozlyczney oſta- wen, pro me tyezke hrzyechy newyedye ſye kam vteka, gyedynke k tobye, dyewko ſwata, panno rozkoffna, paný angyelſka y tohoto ſwyeta kralewno nebeſka, gyedynkeho gyezu kryſta, ſyna bozyeho matka doſtoyna, ſgyed- nanye y ſmyrzenye y ſpodobnanye bozſtwye ſ naſſym czloweczſtwym, gyeſſto ſtalo w mye- ſtye tweho ſwateho zywota duchem ſwatym zawytanym twe myloſty. Proſſy, marya, matko bozye, aby raczyla ſwogy vſſy y twu mylo- ſrdnoſt obyczyeynu mym proſbam nachylyty Skrzye myloft 3) mylofrdenſtwye tweho ſyna, Skrzye ſadkoſt, gyz gyeft myel ſyn twuoy myly w ta doba, kdyz gyeſt pokolenye czlo- weczye ſobye oblybyl a wgyednal y rozgye- dnal f uotczem a ſwatym duchem za ny tye- trelo leſne maſſo 4) na ſwe bozſtwye przygyety, ſkrzye ſwateho angyela poſelſtwye a ducha ſwateho w twuoy ſwaty zywot zawytanye, dyewko ſwata, marya myloſtywa, tady ſye twuoy ſyn w tobye dywnye poczal a w twem zywotku buoh a czlowek gyeden dewyet myelyeczuow zawrzyen a noſſen a po dewyety myefyeczyech 86 1) Snad za ſyrobu. — 2) Za zaloſtywye. — 3) Nejspíše omylem nepřeškrtnuto. — 4) tyeleſne omylem není opatřeno tečkami, ačkoliv se též nemá čisti jako maſſo.
294 Modlitba k panně Marii. zenye, vſlyſſ mu proſbu y mu ſſyroku 1) y meho hubenſtwye ſzyel zaloſtywe;2) nebo w mey rozlyczney zaloſty y we zlych ſku- tczyech y w tuzebnoſty gſa w rozlyczney oſta- wen, pro me tyezke hrzyechy newyedye ſye kam vteka, gyedynke k tobye, dyewko ſwata, panno rozkoffna, paný angyelſka y tohoto ſwyeta kralewno nebeſka, gyedynkeho gyezu kryſta, ſyna bozyeho matka doſtoyna, ſgyed- nanye y ſmyrzenye y ſpodobnanye bozſtwye ſ naſſym czloweczſtwym, gyeſſto ſtalo w mye- ſtye tweho ſwateho zywota duchem ſwatym zawytanym twe myloſty. Proſſy, marya, matko bozye, aby raczyla ſwogy vſſy y twu mylo- ſrdnoſt obyczyeynu mym proſbam nachylyty Skrzye myloft 3) mylofrdenſtwye tweho ſyna, Skrzye ſadkoſt, gyz gyeft myel ſyn twuoy myly w ta doba, kdyz gyeſt pokolenye czlo- weczye ſobye oblybyl a wgyednal y rozgye- dnal f uotczem a ſwatym duchem za ny tye- trelo leſne maſſo 4) na ſwe bozſtwye przygyety, ſkrzye ſwateho angyela poſelſtwye a ducha ſwateho w twuoy ſwaty zywot zawytanye, dyewko ſwata, marya myloſtywa, tady ſye twuoy ſyn w tobye dywnye poczal a w twem zywotku buoh a czlowek gyeden dewyet myelyeczuow zawrzyen a noſſen a po dewyety myefyeczyech 86 1) Snad za ſyrobu. — 2) Za zaloſtywye. — 3) Nejspíše omylem nepřeškrtnuto. — 4) tyeleſne omylem není opatřeno tečkami, ačkoliv se též nemá čisti jako maſſo.
Strana 295
Modlitba k panně Marii. 295 87" dywnym czynem ducha ſwateho z tweho zy- wota bez vrazenye, yakzto z ſlunczye poprſlek wypuſtyw, y nerodyl nawfftyewyty tohoto ſwyeta. a gyz, dyewka ſwata, proſſy tebe Skrzye tu gyſtu zaloſt y ſmutek, geſſto twoy myly ſyn, yefuſ kryftus, myel w ta doba, kdyzto na olywetſke huorzye kleczye, ſweho otczye proſye, zdaloly by ſye mu podobno, aby ſye mohl ſ tu zaloſtywu ſmrty pomynuty, Skrzye trogy modlytwu ſwatu gyeho, Skrzye gyeho ſmutny chod, kdyz gyeho zaloſtywye a ſ we- lykym placzem na ſmrt prowodyla, Skrzye plwanye, poſmyewanye, za ſſygy y po lyczy bytye, Skrzye rucha gyeho w koſtky prohra- nye, Skrzye gyeho ſwateho zywota ſkazanye 1) y byczowanye, Skrzye gyeho trogye ſwate nas dle plakanye, Skrzye gyeho ſwaty krwawy pot, gyeſſto ſye ſ gyeho ſwateho lyczye lyl, Pro geho welyke ſmuczenye, pro gyeho we- lyku pokoru, tychotu y mlczenye, Skrzye ſtrach y mrzkoft y boleft y ſmutek, czoz gmyel na ſwey ſmrty, Skrzye tu welyku hanbu, gyz toho czaſu gmyel, kdyz przyed tobu ob- nazen a nah przyede wſſyemy2) lydem na krzyz wſtupyl, Skrzye gyeho kralewu hla- wyczku, mrſku trzty zbytu, Skrzye gyeho hlozenu korunu, gyeho ſwate hlawyczye zbo- denye, Skrzye zyezen, oczta a zluczy brzydke 1) Snad za ſwazanye. — 2) Poslední y nemá se čísti.
Modlitba k panně Marii. 295 87" dywnym czynem ducha ſwateho z tweho zy- wota bez vrazenye, yakzto z ſlunczye poprſlek wypuſtyw, y nerodyl nawfftyewyty tohoto ſwyeta. a gyz, dyewka ſwata, proſſy tebe Skrzye tu gyſtu zaloſt y ſmutek, geſſto twoy myly ſyn, yefuſ kryftus, myel w ta doba, kdyzto na olywetſke huorzye kleczye, ſweho otczye proſye, zdaloly by ſye mu podobno, aby ſye mohl ſ tu zaloſtywu ſmrty pomynuty, Skrzye trogy modlytwu ſwatu gyeho, Skrzye gyeho ſmutny chod, kdyz gyeho zaloſtywye a ſ we- lykym placzem na ſmrt prowodyla, Skrzye plwanye, poſmyewanye, za ſſygy y po lyczy bytye, Skrzye rucha gyeho w koſtky prohra- nye, Skrzye gyeho ſwateho zywota ſkazanye 1) y byczowanye, Skrzye gyeho trogye ſwate nas dle plakanye, Skrzye gyeho ſwaty krwawy pot, gyeſſto ſye ſ gyeho ſwateho lyczye lyl, Pro geho welyke ſmuczenye, pro gyeho we- lyku pokoru, tychotu y mlczenye, Skrzye ſtrach y mrzkoft y boleft y ſmutek, czoz gmyel na ſwey ſmrty, Skrzye tu welyku hanbu, gyz toho czaſu gmyel, kdyz przyed tobu ob- nazen a nah przyede wſſyemy2) lydem na krzyz wſtupyl, Skrzye gyeho kralewu hla- wyczku, mrſku trzty zbytu, Skrzye gyeho hlozenu korunu, gyeho ſwate hlawyczye zbo- denye, Skrzye zyezen, oczta a zluczy brzydke 1) Snad za ſwazanye. — 2) Poslední y nemá se čísti.
Strana 296
296 Modlitba k panně Marii. 87" pytye, Skrzye oſtrym kopym gyeho ſwateho boka proklanye, z nyehozto woda a krew wyplynula a w tom nam bozye myloſt y ſmy- lowanye y wykupenye vkazala, Skrzye ſwa- tych hrzyebuow gyeho nohu y ruku probo- denye, Skrzye tu gyſtu modlytwu ſwatu, gyz za nas ſweho otczye proſyeſſe, ſkrzye gyeho ſladky duch, genz ſ welykym hlaffem wolagye: hoſpodyne muoy, hoſpodyne, gyeſſto gyeft tolyk powyedyeno: hoſpodine, procz ſy mne zapomanul; a to powyedyew, poklony hlawu ſwu y puſty ſwu duſſy, Skrzye opony roze- drzyenye, gyefſto w bozyem domu wyſyeffe A w taz doba rozedrzye ſye, Skrzye fluncze Skrzye 1) a myeſyecye w ta doba zatmyenye, Skrzye zemye potrzyeſenye a ſkale rozſedenye a rowuow otewrzyenye, Skrzye tu myloſt, gyeffto nad lotrem vczynyl, ze gyemu hrzye- cha odpuſtyl a kralewftwye nebeſke ſlybyl. Skrzye zaloſtywu ſmrt a w zemy pohrzebenye. Skrzye ſwatu krew a wodu, gyeſſto z gyeho ſwateho bokv propluwla a wes ſwyet wyku- pyla y omyla, Skrzye gyeho moczne do przyed- pekle zawytanye, yamzto mocznye wſtupyl a wſſye duſſye ſwate ſwym myloſtywym zawyta- nym vtyeffyl y oſwyetyl, Skrzye radoſt, wytyez- ſtwye y ſlawu geho moczneho z mrtwych wſta- nye, Skrzye pokazowanye y nawſczyewowanye 1) Přeškrtnuto.
296 Modlitba k panně Marii. 87" pytye, Skrzye oſtrym kopym gyeho ſwateho boka proklanye, z nyehozto woda a krew wyplynula a w tom nam bozye myloſt y ſmy- lowanye y wykupenye vkazala, Skrzye ſwa- tych hrzyebuow gyeho nohu y ruku probo- denye, Skrzye tu gyſtu modlytwu ſwatu, gyz za nas ſweho otczye proſyeſſe, ſkrzye gyeho ſladky duch, genz ſ welykym hlaffem wolagye: hoſpodyne muoy, hoſpodyne, gyeſſto gyeft tolyk powyedyeno: hoſpodine, procz ſy mne zapomanul; a to powyedyew, poklony hlawu ſwu y puſty ſwu duſſy, Skrzye opony roze- drzyenye, gyefſto w bozyem domu wyſyeffe A w taz doba rozedrzye ſye, Skrzye fluncze Skrzye 1) a myeſyecye w ta doba zatmyenye, Skrzye zemye potrzyeſenye a ſkale rozſedenye a rowuow otewrzyenye, Skrzye tu myloſt, gyeffto nad lotrem vczynyl, ze gyemu hrzye- cha odpuſtyl a kralewftwye nebeſke ſlybyl. Skrzye zaloſtywu ſmrt a w zemy pohrzebenye. Skrzye ſwatu krew a wodu, gyeſſto z gyeho ſwateho bokv propluwla a wes ſwyet wyku- pyla y omyla, Skrzye gyeho moczne do przyed- pekle zawytanye, yamzto mocznye wſtupyl a wſſye duſſye ſwate ſwym myloſtywym zawyta- nym vtyeffyl y oſwyetyl, Skrzye radoſt, wytyez- ſtwye y ſlawu geho moczneho z mrtwych wſta- nye, Skrzye pokazowanye y nawſczyewowanye 1) Přeškrtnuto.
Strana 297
Modlitba k panně Marii. 297 88" za cztyrzydczyety dny, W nychzto ſye po ſwem wzkrzyeſſeny tobye, wyborna dyewko ſwata, a apofſtoluom y gynym ſwatym zyewyl ſye, 1) gyedl y mlvwyl o ſwey ſlawye y o naſſye czty mnoho kazal, Skrzye gyeho ſlawne na nebeſa wſtupenye, gyeſſto ſye przyed ſwatymy apo- ſſtoly a przyed tobu, a ty wydyſſ, dalo, an ſye hne w tom tyele, gymzto ſye z tebe odyel. ſwu moczy wſtupyl do nebes ſborem wſſyech ſwatych, gychzto wykupyl, Skrzye myloſt y dar ducha ſwateho, gymzto w yazyczyech pla- mennych na ſwate apofftoly zawytal a tu na dwadczyety ke ſtu lydy y na tye, matko bozye, ſpadl a netolyko gych ſrdczye wznyetyh k ſobye, ale wſſyech yazykuow gym rzyeczy pozyczyl a tady wes ſwyet k ſobye przyko- dluczyl, Skrzye hrozny den ſudny, kdyz przyda, bude ſudyty zywe y mrtwe y wes ſwyet plamenem zczyſty, Skrzye tu laſku, geſſto byla na tomto ſwyetye mezy tobu a mezy twym ſynem myloſrdnym, Skrzye ſladke a rozkoſſene 2) mlvwenye a obgymanye, gyefſto ſye ſtala mezy wama, kdyz gyeho na wſſyem 3) ſwyetye pyeſtowala, Skrzye tu gyſtu radoſt przyelyſſnu, gyefſto yazyk wymlvwyty nemuoz. gyztos przyyala, kdys ſwym mylym ſynem na nebeſa wzdwyzena, nade wſfye kuory andyelſke wzwyſſena, Skrzye wſſyczku tu gyſtu radoſt, 1) Opakováno. — 2) Za rozkoſſne. — 3) Za ſyem.
Modlitba k panně Marii. 297 88" za cztyrzydczyety dny, W nychzto ſye po ſwem wzkrzyeſſeny tobye, wyborna dyewko ſwata, a apofſtoluom y gynym ſwatym zyewyl ſye, 1) gyedl y mlvwyl o ſwey ſlawye y o naſſye czty mnoho kazal, Skrzye gyeho ſlawne na nebeſa wſtupenye, gyeſſto ſye przyed ſwatymy apo- ſſtoly a przyed tobu, a ty wydyſſ, dalo, an ſye hne w tom tyele, gymzto ſye z tebe odyel. ſwu moczy wſtupyl do nebes ſborem wſſyech ſwatych, gychzto wykupyl, Skrzye myloſt y dar ducha ſwateho, gymzto w yazyczyech pla- mennych na ſwate apofftoly zawytal a tu na dwadczyety ke ſtu lydy y na tye, matko bozye, ſpadl a netolyko gych ſrdczye wznyetyh k ſobye, ale wſſyech yazykuow gym rzyeczy pozyczyl a tady wes ſwyet k ſobye przyko- dluczyl, Skrzye hrozny den ſudny, kdyz przyda, bude ſudyty zywe y mrtwe y wes ſwyet plamenem zczyſty, Skrzye tu laſku, geſſto byla na tomto ſwyetye mezy tobu a mezy twym ſynem myloſrdnym, Skrzye ſladke a rozkoſſene 2) mlvwenye a obgymanye, gyefſto ſye ſtala mezy wama, kdyz gyeho na wſſyem 3) ſwyetye pyeſtowala, Skrzye tu gyſtu radoſt przyelyſſnu, gyefſto yazyk wymlvwyty nemuoz. gyztos przyyala, kdys ſwym mylym ſynem na nebeſa wzdwyzena, nade wſfye kuory andyelſke wzwyſſena, Skrzye wſſyczku tu gyſtu radoſt, 1) Opakováno. — 2) Za rozkoſſne. — 3) Za ſyem.
Strana 298
298 Modlitba k panně Marii. 88 coz gye nynye gmaſſ, obweſel me ſrdcze a vſlyſſ mye w teyto mey proſbye, za nyzto tebe zwlaſſcze proſſy a, klecze ſ placzem za- dagy, neb yakozto gyeſt gyſto, ze twuoy ſyn tobye nycz neodpowyedagye, tye, matku, we wſſyem czty, tak zadagy, abych ſnadnyegye, Plnyegye, rychlegye y fylnyegye mohl myety twu ſwatu pomocz y vtyechu podle ſladkoſty myloſrdneho 1) y zmylytkeho tweho ſyna wuoly gyeſſto rad dawa bogyczym ſebe y tyem wſſyem, gyeſſto gyeho wuoly plnye a ſwym ſrdczem wezdy ſye ſ nym kochagy; abych to mohl myety, matko myloſtywa, od tebe podle me potrzyeby, zadoſty w tom y w gynem we wſſyem. Pro nyzto,2) kleczye y placzye, wzy- wagye 3) twe ſwate gmye] y twu ſwatu pomocz. aby raczyla obdrzyety na ſwem mylem ſynu, w ſwatey krwy ſylnu nadyegy, wyeru prawu, myloſrdnoſt ſkonanu, wyerne, ſrdeczne ſkru- ffenye, za hrzyechy ſrdeczne plakanye, doſty za hrzyechy vczynenye, od hrzyechuow ſtrazy myloſtywu, tohoto ſwyeta potupenye, gyedyn- keho hoſpodyna a ſweho blyznyeho mylowanye czyele, day take, bych mohl tweho myleho ſyna kazen myloſtywu w nemoczech y w ne- doſtatczyech pokornye na ſwem zywotye trpyety, y to wſſyeczko gyne, czoz ſye twemu mylemu ſynu na mnye lyby, wſſyeczku przye- 1) Vynecháno: ſrdczye tweho. — 2) Snad za nyezto. — 3) Za wzywagy.
298 Modlitba k panně Marii. 88 coz gye nynye gmaſſ, obweſel me ſrdcze a vſlyſſ mye w teyto mey proſbye, za nyzto tebe zwlaſſcze proſſy a, klecze ſ placzem za- dagy, neb yakozto gyeſt gyſto, ze twuoy ſyn tobye nycz neodpowyedagye, tye, matku, we wſſyem czty, tak zadagy, abych ſnadnyegye, Plnyegye, rychlegye y fylnyegye mohl myety twu ſwatu pomocz y vtyechu podle ſladkoſty myloſrdneho 1) y zmylytkeho tweho ſyna wuoly gyeſſto rad dawa bogyczym ſebe y tyem wſſyem, gyeſſto gyeho wuoly plnye a ſwym ſrdczem wezdy ſye ſ nym kochagy; abych to mohl myety, matko myloſtywa, od tebe podle me potrzyeby, zadoſty w tom y w gynem we wſſyem. Pro nyzto,2) kleczye y placzye, wzy- wagye 3) twe ſwate gmye] y twu ſwatu pomocz. aby raczyla obdrzyety na ſwem mylem ſynu, w ſwatey krwy ſylnu nadyegy, wyeru prawu, myloſrdnoſt ſkonanu, wyerne, ſrdeczne ſkru- ffenye, za hrzyechy ſrdeczne plakanye, doſty za hrzyechy vczynenye, od hrzyechuow ſtrazy myloſtywu, tohoto ſwyeta potupenye, gyedyn- keho hoſpodyna a ſweho blyznyeho mylowanye czyele, day take, bych mohl tweho myleho ſyna kazen myloſtywu w nemoczech y w ne- doſtatczyech pokornye na ſwem zywotye trpyety, y to wſſyeczko gyne, czoz ſye twemu mylemu ſynu na mnye lyby, wſſyeczku przye- 1) Vynecháno: ſrdczye tweho. — 2) Snad za nyezto. — 3) Za wzywagy.
Strana 299
Modlitba k panně Marii. 299 puſtu az do ſmrty trpy'ty. Racz my take daty wſſyech mych ſlybuow wyerne ſkonanye, we wſfyech dobrych ſkutczyech dluhe przyeby- wanye, bych dobry obyczyeyg y dobre ſkutky toby 1) myle ſ nabozenſtwym wezdy plodyl. Przyey my take dobreho ſkonczenye a na konczy wyerneho pokanye y ſnazneho ſkru- ſſenye a mudreho a czyeleho mlvwenye. Racz take daty otczy y materzy y wſſyem dobro- dyeyczyem mym kralewftwye nebeſke a wyerne otpoczynutye a zywym zdraweho ſſczeftye Poycz na tomto ſwyetye Skrzye ſyna tweho, yezu kryſta y zde y tam y nynye y na wyeky wyekom amen. 1) Za tobye. —
Modlitba k panně Marii. 299 puſtu az do ſmrty trpy'ty. Racz my take daty wſſyech mych ſlybuow wyerne ſkonanye, we wſfyech dobrych ſkutczyech dluhe przyeby- wanye, bych dobry obyczyeyg y dobre ſkutky toby 1) myle ſ nabozenſtwym wezdy plodyl. Przyey my take dobreho ſkonczenye a na konczy wyerneho pokanye y ſnazneho ſkru- ſſenye a mudreho a czyeleho mlvwenye. Racz take daty otczy y materzy y wſſyem dobro- dyeyczyem mym kralewftwye nebeſke a wyerne otpoczynutye a zywym zdraweho ſſczeftye Poycz na tomto ſwyetye Skrzye ſyna tweho, yezu kryſta y zde y tam y nynye y na wyeky wyekom amen. 1) Za tobye. —
Strana 300
300 Vzdechnutí k panně Marii. 5 893 10 (Z)Drawa 1) ty 2) kralewne3) z nebe! ya przyehrzyeſſny4) proſſy tebe y wolagy we dne 5) w noczy, zadagye ſe wſlye ſwe me 6) moczy, 7) By raczyla pomocz8) daty Mnye9) z mych tyezkych hrzyechuow wſtaty, W nychz lezy yako w blatye, 10) We zlych ſkutczyech czaſſy tratye. Wyem, ze ſye neprzyebudu ſwyetem, any wyem, kdy przynde czas ten, kdy mym letom czaſy mynu. Ach, zaydely mye 11) ſmrt ſ tu wynu, Gyez czakagy we dne w noczy,12) kdyz przyde w ſwey hrozney moczy 1) Z není rubrikatorem vepsáno než jen od písaře na- značeno. Před d jest též písařem připsáno o. — 2) ty není v L. — 3) Za kralewno. — 4) hrzyefſna L. — 5) y wolam k towye we dne y L. — 6) ſwe přeškrtnuto a me nade- psáno. — 7) Zadagycz twey ſwatey pomoczy L. — 8) by my raczyla ſpomocz L. — 9) Mnye není v L. — 10) Od následu- jícího verše počínajíc, píseň naše v rukopise Lvovském liší se od našeho rukopisu, neb jest na 21 verš skrácena. Místo v. 8—11 čte se: po wſſe dny zle y chwyle - Na kratcze wu ſuyetye geſeze pobudu - Newym po tem kam ſe podyegy — A k ſmrtedlnemu czaſſu przydu. — 11) A zaydelyt my L. — 12) Za tento a následující verš čte se v L. tento: Komu le ya hrzyſna wyecz przywynu.
300 Vzdechnutí k panně Marii. 5 893 10 (Z)Drawa 1) ty 2) kralewne3) z nebe! ya przyehrzyeſſny4) proſſy tebe y wolagy we dne 5) w noczy, zadagye ſe wſlye ſwe me 6) moczy, 7) By raczyla pomocz8) daty Mnye9) z mych tyezkych hrzyechuow wſtaty, W nychz lezy yako w blatye, 10) We zlych ſkutczyech czaſſy tratye. Wyem, ze ſye neprzyebudu ſwyetem, any wyem, kdy przynde czas ten, kdy mym letom czaſy mynu. Ach, zaydely mye 11) ſmrt ſ tu wynu, Gyez czakagy we dne w noczy,12) kdyz przyde w ſwey hrozney moczy 1) Z není rubrikatorem vepsáno než jen od písaře na- značeno. Před d jest též písařem připsáno o. — 2) ty není v L. — 3) Za kralewno. — 4) hrzyefſna L. — 5) y wolam k towye we dne y L. — 6) ſwe přeškrtnuto a me nade- psáno. — 7) Zadagycz twey ſwatey pomoczy L. — 8) by my raczyla ſpomocz L. — 9) Mnye není v L. — 10) Od následu- jícího verše počínajíc, píseň naše v rukopise Lvovském liší se od našeho rukopisu, neb jest na 21 verš skrácena. Místo v. 8—11 čte se: po wſſe dny zle y chwyle - Na kratcze wu ſuyetye geſeze pobudu - Newym po tem kam ſe podyegy — A k ſmrtedlnemu czaſſu przydu. — 11) A zaydelyt my L. — 12) Za tento a následující verš čte se v L. tento: Komu le ya hrzyſna wyecz przywynu.
Strana 301
Vzdechnutí k panně Marii. 301 20 25 30 Matko 1) krale nebeſkeho, popros za mye2) ſyna ſweho, By nedal twey3) chwyly przygyty,4) W nyez by bylo w hrzyefſyech ſnyty, yakz gyeſt podle ſlowa gyeho, Genz nechcze ſmrty hrzyeſſneho; Byt my poprzal chwyle take, W nyez bych czynyl ſkutky ſwate y wſſel na ſled zadne zeny, Rzkuczye5) ſwate marzye magdaleny, Bych wzdy pomnyel na ſwe hrzyechy, zadal ſrdczem tez vtyechy Plamene ducha ſwateho, Genz ge zſczyſtydlo od hrzyecha zleho. O marya, ruozye ſtkwuczye, 6) hrzyefſnych vtyecho zaduczye,7) Zproſtyz proſbu k ſynu ſwemu, By9) hrzyeſſnemu ſrdczy memu dal horzkoſt 10) ſweho plamene, ſwateho ducha pramene, 11) 15 1) O marie matko L. — 2) za nas L. — 3) Za tey. — 4) Místo v. 17 — 28 čteme v L.: at nam prodly chwyle takey - Abychom weſſly na ſſledy - ſwatey marzyg magda- leny. — 5) Nejspíše přepisovačem vsuto. — 6) O maria matko kwyetu ſwaty y ftkw(u)czy L. — 7) wſech nas hrzyſnych nadyege zaducy L. — 8) Twoge proſba ſynu k tw(e)mu L. — 9) at L. — 10) z později přeškrtnuto. — 11) Místo veršů 33—71 čteme v L. jen tyto: Da horkoſt ducha ſwateho — na po- lepſeny ſmyzſla meho - Abych nebila odluczena - Kralowſtwy nebeſkeho — wſlys to myly ihn xpe - Z maie pany dyewycze czyſtey Amen.
Vzdechnutí k panně Marii. 301 20 25 30 Matko 1) krale nebeſkeho, popros za mye2) ſyna ſweho, By nedal twey3) chwyly przygyty,4) W nyez by bylo w hrzyefſyech ſnyty, yakz gyeſt podle ſlowa gyeho, Genz nechcze ſmrty hrzyeſſneho; Byt my poprzal chwyle take, W nyez bych czynyl ſkutky ſwate y wſſel na ſled zadne zeny, Rzkuczye5) ſwate marzye magdaleny, Bych wzdy pomnyel na ſwe hrzyechy, zadal ſrdczem tez vtyechy Plamene ducha ſwateho, Genz ge zſczyſtydlo od hrzyecha zleho. O marya, ruozye ſtkwuczye, 6) hrzyefſnych vtyecho zaduczye,7) Zproſtyz proſbu k ſynu ſwemu, By9) hrzyeſſnemu ſrdczy memu dal horzkoſt 10) ſweho plamene, ſwateho ducha pramene, 11) 15 1) O marie matko L. — 2) za nas L. — 3) Za tey. — 4) Místo v. 17 — 28 čteme v L.: at nam prodly chwyle takey - Abychom weſſly na ſſledy - ſwatey marzyg magda- leny. — 5) Nejspíše přepisovačem vsuto. — 6) O maria matko kwyetu ſwaty y ftkw(u)czy L. — 7) wſech nas hrzyſnych nadyege zaducy L. — 8) Twoge proſba ſynu k tw(e)mu L. — 9) at L. — 10) z později přeškrtnuto. — 11) Místo veršů 33—71 čteme v L. jen tyto: Da horkoſt ducha ſwateho — na po- lepſeny ſmyzſla meho - Abych nebila odluczena - Kralowſtwy nebeſkeho — wſlys to myly ihn xpe - Z maie pany dyewycze czyſtey Amen.
Strana 302
302 Vzdechnutí k panně Marii. 40 45 89" 50 55 60 Gymz by wſſye ſtydkoſty zbylo A take ſye obwlazylo, yakz by z nyeho flez potoczy horzkym placzem ſkrzye oczy Pluly wezdy bez przyeſtanye, W nychz bych wzal prawe pokanye, Z dobrych ſkutkuow obmeſſkanye, Gmagye ſrdeczne zelenye wſſyech mych hrzyechuow zawynenye, Przygma zpowyed ſwatu, czyſtu, ze wſfyech hrzyechuow prawu, gyftu, Plne w pokorzye pokanye myle podle rozkazanye, Nezadagye wyecz nycz gyneho nez kralewſtwye nebeſſkeho. O maria, matko bozye ſwata, k ſwemu ſynu na nebe wzata, kdyzto z teto hrzyefſne puty duſfyczy ſye bude hnuty, Racz ke mnye przygyty y tehdy ſpomoczna byty v toho hrzyefſneho rozdyela, kdyz duſfye poyde z tyela, By, mynucz wſſye dyabelſke ztraſty, y doſſla te ſwate wlaſty, W nyez angyele przyebywagy, Rzkucz: ſwaty, wzdy 1) zpyewagy. myloſrdna matko bozye! Tys po 2) chudobye wyeczne ſbozye, 35 1) Nejspíše za wezdy. — 2) Nejspíše vsuto.
302 Vzdechnutí k panně Marii. 40 45 89" 50 55 60 Gymz by wſſye ſtydkoſty zbylo A take ſye obwlazylo, yakz by z nyeho flez potoczy horzkym placzem ſkrzye oczy Pluly wezdy bez przyeſtanye, W nychz bych wzal prawe pokanye, Z dobrych ſkutkuow obmeſſkanye, Gmagye ſrdeczne zelenye wſſyech mych hrzyechuow zawynenye, Przygma zpowyed ſwatu, czyſtu, ze wſfyech hrzyechuow prawu, gyftu, Plne w pokorzye pokanye myle podle rozkazanye, Nezadagye wyecz nycz gyneho nez kralewſtwye nebeſſkeho. O maria, matko bozye ſwata, k ſwemu ſynu na nebe wzata, kdyzto z teto hrzyefſne puty duſfyczy ſye bude hnuty, Racz ke mnye przygyty y tehdy ſpomoczna byty v toho hrzyefſneho rozdyela, kdyz duſfye poyde z tyela, By, mynucz wſſye dyabelſke ztraſty, y doſſla te ſwate wlaſty, W nyez angyele przyebywagy, Rzkucz: ſwaty, wzdy 1) zpyewagy. myloſrdna matko bozye! Tys po 2) chudobye wyeczne ſbozye, 35 1) Nejspíše za wezdy. — 2) Nejspíše vsuto.
Strana 303
Vzdechnutí k panně Marii. 303 65 70 Raczyz nam ſpomoczna byty, bychom mohly tam dogyty, Tu kdez ſbozny przyebywagy a ſ twym ſynaczkem radoſt magy. Przy ſkonany raczyz byty a nam wſſyem muk pomoz zbyty, by nam nevſſkodyl plamen Pekelneho ohnye. amen.
Vzdechnutí k panně Marii. 303 65 70 Raczyz nam ſpomoczna byty, bychom mohly tam dogyty, Tu kdez ſbozny przyebywagy a ſ twym ſynaczkem radoſt magy. Przy ſkonany raczyz byty a nam wſſyem muk pomoz zbyty, by nam nevſſkodyl plamen Pekelneho ohnye. amen.
Strana 304
304 Píseň o sv. Dorotě. DOrotho, 1) panno 2) czyſta, twuoy3) hod czty czyerkew ſwata, neb gſy 4) dyewka5) wyborna,6) bohem zwolena. w. 5 Cznoſty twych 7) y twe czyſtoty nemuoz 8) zadny wypſaty, gymyz gſy9) ozdobena, kryſtu 10) ſnubena. Radugyczy 11) ſ chotem ſwym pomozyz 12) nam zde 13) ſmutnym k wyeczne radoſty. 10 Re. W°. 15 Theodoras 14) otczye gmyela, theodora matka twa, od nych gſuczy 15) ſtyelena, dorotus 17) krzſtena. 16) 1) O dorato U2. — 2) o panno K. — 3) twoy U°., U2. a K. — 4) nebſ ty U1. a V. — 5) panna U2. a K. — 6) do- ſtoyna K. — 7) Czty kraſy Ul.; Twe kraſy V. — 3) nemoz U1., U2., V. a K. — 9) gymyzf ty Ul., U2. a V. — 10) kry- ſtem U2. a V. — 11) Radugycz ſye U1. a K.; Radugyczy ſye U2. a V. — 12) ſpomozyz U2. a V. — 13) tam Ul. a V. — 14) Dorotheas K. — 15) od nychs ſy ty V. — 16) porozena Ul.; gymyz gfuczy zdyelena U2.; zdyelena K. — 17) dorotu U1. a V.; Doratuſf U2.; dorotuſſ K.
304 Píseň o sv. Dorotě. DOrotho, 1) panno 2) czyſta, twuoy3) hod czty czyerkew ſwata, neb gſy 4) dyewka5) wyborna,6) bohem zwolena. w. 5 Cznoſty twych 7) y twe czyſtoty nemuoz 8) zadny wypſaty, gymyz gſy9) ozdobena, kryſtu 10) ſnubena. Radugyczy 11) ſ chotem ſwym pomozyz 12) nam zde 13) ſmutnym k wyeczne radoſty. 10 Re. W°. 15 Theodoras 14) otczye gmyela, theodora matka twa, od nych gſuczy 15) ſtyelena, dorotus 17) krzſtena. 16) 1) O dorato U2. — 2) o panno K. — 3) twoy U°., U2. a K. — 4) nebſ ty U1. a V. — 5) panna U2. a K. — 6) do- ſtoyna K. — 7) Czty kraſy Ul.; Twe kraſy V. — 3) nemoz U1., U2., V. a K. — 9) gymyzf ty Ul., U2. a V. — 10) kry- ſtem U2. a V. — 11) Radugycz ſye U1. a K.; Radugyczy ſye U2. a V. — 12) ſpomozyz U2. a V. — 13) tam Ul. a V. — 14) Dorotheas K. — 15) od nychs ſy ty V. — 16) porozena Ul.; gymyz gfuczy zdyelena U2.; zdyelena K. — 17) dorotu U1. a V.; Doratuſf U2.; dorotuſſ K.
Strana 305
Píseň o sv. Dorotě. 305 Kralewehos 1) rodu 2) byly, wſſak3) ſbozye opuſtyly, wzdawſſe domy4) y hrady, bohu ſluzyly. R°. 20. W kapadoczy5) wlaſty tey,6) czefarea tom7) myeftye porodyly tye. W'. Fabrycius8) kral vkrutny, krzeſtanom gſa protywny, 90° 25 kraſy gyelgye9) pozadal y 10) ſnubczye zaſlal,11) Slybugye 12) bohatftwye mnohe, zlato, kamenye drahe, by gyemu powolyla, 14) kryſta 15) zaprzyela. Ale ty, dyewko przyecznoſtna, 16) wyeru 17) głuczy ſtwrzena, kralems 18) zhrzyela. 30 W'. R°. 13) W 1) s přeškrtnuto. — 2) rzadu U. a U2. — 3) wſſe Ul. a V. — 4) myeſta U.; hrady y domy U2., V. a K. — 3) W kapaduczy U2. — 5) w tey Ul., U2. a K.; te V. — 7) w czezary w tom Ul.; czezarea w tom U2.; w czezarea, w tom V.; w czefarie w tom K. — 8) ffabryccius U2. — 9) twe geſt krafy Ul. a K.; twe te [tye V.] krafſy U2. a V. — 1°) a V. — 11) y poſſly ſlal K. — 12) Slybuget U2. — 13) mnoho K. — 14) Tento a následující verš vynechán v Ul. — 15) a Kriſta V. — 16) dyewka przyeczyſta U1.; prziezczaſtna V. — 17) v wyerzye Ul. a K.; K wyerzye U2.; gſucz v wyerze V. — 18) kralem gſy Ul. a K.; kralem zhrzala U2. 20
Píseň o sv. Dorotě. 305 Kralewehos 1) rodu 2) byly, wſſak3) ſbozye opuſtyly, wzdawſſe domy4) y hrady, bohu ſluzyly. R°. 20. W kapadoczy5) wlaſty tey,6) czefarea tom7) myeftye porodyly tye. W'. Fabrycius8) kral vkrutny, krzeſtanom gſa protywny, 90° 25 kraſy gyelgye9) pozadal y 10) ſnubczye zaſlal,11) Slybugye 12) bohatftwye mnohe, zlato, kamenye drahe, by gyemu powolyla, 14) kryſta 15) zaprzyela. Ale ty, dyewko przyecznoſtna, 16) wyeru 17) głuczy ſtwrzena, kralems 18) zhrzyela. 30 W'. R°. 13) W 1) s přeškrtnuto. — 2) rzadu U. a U2. — 3) wſſe Ul. a V. — 4) myeſta U.; hrady y domy U2., V. a K. — 3) W kapaduczy U2. — 5) w tey Ul., U2. a K.; te V. — 7) w czezary w tom Ul.; czezarea w tom U2.; w czezarea, w tom V.; w czefarie w tom K. — 8) ffabryccius U2. — 9) twe geſt krafy Ul. a K.; twe te [tye V.] krafſy U2. a V. — 1°) a V. — 11) y poſſly ſlal K. — 12) Slybuget U2. — 13) mnoho K. — 14) Tento a následující verš vynechán v Ul. — 15) a Kriſta V. — 16) dyewka przyeczyſta U1.; prziezczaſtna V. — 17) v wyerzye Ul. a K.; K wyerzye U2.; gſucz v wyerze V. — 18) kralem gſy Ul. a K.; kralem zhrzala U2. 20
Strana 306
306 Píseň o sv. Dorotě. Roznyetyw 1) ſye kral vkrutny, wymyflyl 3) tyezke muky, gymyzto 4) bez myloſty5) kazal muczyty; Bez ſtudu dyewku ſwazawſſe, 6) hanebnye obnazywffe, 7) byczowachus) tak ſylnye") to tyelo ſwate ſlawne. Rep°. Tak welmy gye 11) tepyechu, az potoczy teczyechu te 12) krwe newynne. 35 40 W. 10, W'. W. w°. 45. Potom na padlo 13) rozpyechu, 11) vdyczyemy trhachu 15) tyelo gyegye przyeſwate, 16) welyczye 17) zbyte. Ohnywymy pochodnyemy palyly gyegye prſy 18) bez mal 19) az 20) do ſkonczenye pro gmeno bozye. Kdyz byeſſe21) mrtwa na poly, 50 R°. 1) Rozlytyl Ul.; Rozlytyw U2., V. a K. — 2) pohan lyty Ul. a U2. — 3) zamyſlyl U2.; wymyſly V. — 4) Za gymyz tye jak v Ul. a U2. — 5) meſſkanye U2. a K. — 6) ſwazachu V. — 7) obnazychu V. — 8) byczyewachu U2. — 9) welmy K. — 10) to ſwate tyelo Ul.: to tyelo ſwate U2., V. a K. — 11) gy przyewelmy U1.; gy velmy U2. a K.; gy fylnye V. — 12) te vy- necháno v V. — 13) na pladla U2. — 15) na padla rozbychu Ul.; rozpachu V. — 15) tryhachu V. — 16) przeſlawne V. — 17) vyelyczye U2. — 18) prſy gegye Ul., U2. a K — 19) bez mala Ul. a K. — 20) az není v K. — 21) by U2.
306 Píseň o sv. Dorotě. Roznyetyw 1) ſye kral vkrutny, wymyflyl 3) tyezke muky, gymyzto 4) bez myloſty5) kazal muczyty; Bez ſtudu dyewku ſwazawſſe, 6) hanebnye obnazywffe, 7) byczowachus) tak ſylnye") to tyelo ſwate ſlawne. Rep°. Tak welmy gye 11) tepyechu, az potoczy teczyechu te 12) krwe newynne. 35 40 W. 10, W'. W. w°. 45. Potom na padlo 13) rozpyechu, 11) vdyczyemy trhachu 15) tyelo gyegye przyeſwate, 16) welyczye 17) zbyte. Ohnywymy pochodnyemy palyly gyegye prſy 18) bez mal 19) az 20) do ſkonczenye pro gmeno bozye. Kdyz byeſſe21) mrtwa na poly, 50 R°. 1) Rozlytyl Ul.; Rozlytyw U2., V. a K. — 2) pohan lyty Ul. a U2. — 3) zamyſlyl U2.; wymyſly V. — 4) Za gymyz tye jak v Ul. a U2. — 5) meſſkanye U2. a K. — 6) ſwazachu V. — 7) obnazychu V. — 8) byczyewachu U2. — 9) welmy K. — 10) to ſwate tyelo Ul.: to tyelo ſwate U2., V. a K. — 11) gy przyewelmy U1.; gy velmy U2. a K.; gy fylnye V. — 12) te vy- necháno v V. — 13) na pladla U2. — 15) na padla rozbychu Ul.; rozpachu V. — 15) tryhachu V. — 16) przeſlawne V. — 17) vyelyczye U2. — 18) prſy gegye Ul., U2. a K — 19) bez mala Ul. a K. — 20) az není v K. — 21) by U2.
Strana 307
Píseň o sv. Dorotě. 307 55 zawrzyechu 1) gy2) w zalarzy katowe 3) lyty. R°. Dewyet dny w zalarzy byla beze wſſyeho pokrma, 4) gfuczy 5) tak welmy ztryznena,6) kryſtem7) zleczena. w. 60 Kdyz gy przyed ſudczy8) wedvechu, yakzto zarzye zchodyechu9) pyeknoſty 10) twarzy 11) gyegye. te pyekne ruozye. 12 Spatrzyw to 13) ſudczye nemyly, welyczyet 14) ſye podywy dyewczyemu zdrawy. 65 W'. W 90" Poczyet ſ ny ſladczye mlvwyty, Iftywye chtye gy przyelftyty. 16) by 15) ſye modlam klanyela y 17) w nye wyerzyla. 18) Odpowyedyet 19) cztna dorotha: wyerzym 21) ya w gyezu kryſta, 70 20) 22 1) zawrzyechut U1. U2., V. a K. — 2) gy nevyskytuje se v U1. — 3) ty kathowe K. — 4) pokryma V. — 5) gſucz Ul., U2., V. a K. — 6) zmuczena Ul. — 7) bohem K. — s) dyewku na ſud V. — 9) wſchodiechu K. — 10) od pyeknoſty V. — 11) tvarzye U2.; kraſy V. a K. — 12) ſtkwucye rozye UP.; rozye U2. a K.; ſlyczne rozye V. — 13) Opatrzyw V. — 14) welycye Ul., V. a K.; vyelyczyet U2. — 15) byt Ul., V. a K. — 16) modlyla U1. — 17) a V. — 18) vwyerzyla U1. — 19) Otpowyedye Ul., U2., V. a K. — 20) dorata U2. — 21) wye- rzymt V. — 22) vat vyerzym 1heſu kryſta U2.
Píseň o sv. Dorotě. 307 55 zawrzyechu 1) gy2) w zalarzy katowe 3) lyty. R°. Dewyet dny w zalarzy byla beze wſſyeho pokrma, 4) gfuczy 5) tak welmy ztryznena,6) kryſtem7) zleczena. w. 60 Kdyz gy przyed ſudczy8) wedvechu, yakzto zarzye zchodyechu9) pyeknoſty 10) twarzy 11) gyegye. te pyekne ruozye. 12 Spatrzyw to 13) ſudczye nemyly, welyczyet 14) ſye podywy dyewczyemu zdrawy. 65 W'. W 90" Poczyet ſ ny ſladczye mlvwyty, Iftywye chtye gy przyelftyty. 16) by 15) ſye modlam klanyela y 17) w nye wyerzyla. 18) Odpowyedyet 19) cztna dorotha: wyerzym 21) ya w gyezu kryſta, 70 20) 22 1) zawrzyechut U1. U2., V. a K. — 2) gy nevyskytuje se v U1. — 3) ty kathowe K. — 4) pokryma V. — 5) gſucz Ul., U2., V. a K. — 6) zmuczena Ul. — 7) bohem K. — s) dyewku na ſud V. — 9) wſchodiechu K. — 10) od pyeknoſty V. — 11) tvarzye U2.; kraſy V. a K. — 12) ſtkwucye rozye UP.; rozye U2. a K.; ſlyczne rozye V. — 13) Opatrzyw V. — 14) welycye Ul., V. a K.; vyelyczyet U2. — 15) byt Ul., V. a K. — 16) modlyla U1. — 17) a V. — 18) vwyerzyla U1. — 19) Otpowyedye Ul., U2., V. a K. — 20) dorata U2. — 21) wye- rzymt V. — 22) vat vyerzym 1heſu kryſta U2.
Strana 308
308 Píseň o sv. Dorotě. ( 1) nym ſye budu kochaty na wſſyeczkny2) wyeky. R°. 75 Zarzwaw 3) pohan welmy lyty, kazal 4) twarz gyegy byty 5) y hlawu ſtyety.6) W. R- 80 85 Kdyz dyewka na ſmrt kraczyeſſe, Theophyllus zaſmyew ſye, zemſky pyſſarz, k nye?) weczye: kam to gyty chczeſſ? Do zahradky do rozkofne, s' w nyez9) owocze rozlyczne, yablka, ruozye y kwyetye 10) budu trhaty, 11) Kochagyczy 12) ſye ſ mylym 13) ſwym, ſ gyezu kryſtem ſ zmylelym, 14) po nyem 15) wzdy tuzym. W. W. 90 Theofylg ſpyle, 16) weczye : poſſly my 17) ſyem 18) owoczye, 1) a ſnym Ul.; f nymt V. — 2) wyeczne UP. a K.; vyeky vyekoma U2.; wſſeczky V. — 3) Zarzwat Ul.; Zarzwna U2. — 4) kazat U2. — 3) zbyty UP. a U2. — 6) ftyetye U2. — 7) gy V. — 3) Otpowyedye gemu do zahrady rozkoffne Ul. — 2) w nyezto V. — 10) kwyetye y rozy [rozye U2.] Ul. a U2. — 11) czeſaty Ul., U2., V. a K. — 12) Radugycz UP. a K.; Ra- dugyczy U2. a V. — 13) f chotem Ul., U2., V. a K. — 14) [ſ U2. a K.] yezu cryſtem nebeſkym U1., U2. a K.; nebeſſkym V. — 15) po nemz Ul. a U2.; po nyemz K.; po nyemzt V. — 15) pyl- nye Ul. a V.; ſpylnye U2. — 17) nam K. — 18) poſſlyz nam toho U .; poſlyz nam ſyem U2.
308 Píseň o sv. Dorotě. ( 1) nym ſye budu kochaty na wſſyeczkny2) wyeky. R°. 75 Zarzwaw 3) pohan welmy lyty, kazal 4) twarz gyegy byty 5) y hlawu ſtyety.6) W. R- 80 85 Kdyz dyewka na ſmrt kraczyeſſe, Theophyllus zaſmyew ſye, zemſky pyſſarz, k nye?) weczye: kam to gyty chczeſſ? Do zahradky do rozkofne, s' w nyez9) owocze rozlyczne, yablka, ruozye y kwyetye 10) budu trhaty, 11) Kochagyczy 12) ſye ſ mylym 13) ſwym, ſ gyezu kryſtem ſ zmylelym, 14) po nyem 15) wzdy tuzym. W. W. 90 Theofylg ſpyle, 16) weczye : poſſly my 17) ſyem 18) owoczye, 1) a ſnym Ul.; f nymt V. — 2) wyeczne UP. a K.; vyeky vyekoma U2.; wſſeczky V. — 3) Zarzwat Ul.; Zarzwna U2. — 4) kazat U2. — 3) zbyty UP. a U2. — 6) ftyetye U2. — 7) gy V. — 3) Otpowyedye gemu do zahrady rozkoffne Ul. — 2) w nyezto V. — 10) kwyetye y rozy [rozye U2.] Ul. a U2. — 11) czeſaty Ul., U2., V. a K. — 12) Radugycz UP. a K.; Ra- dugyczy U2. a V. — 13) f chotem Ul., U2., V. a K. — 14) [ſ U2. a K.] yezu cryſtem nebeſkym U1., U2. a K.; nebeſſkym V. — 15) po nemz Ul. a U2.; po nyemz K.; po nyemzt V. — 15) pyl- nye Ul. a V.; ſpylnye U2. — 17) nam K. — 18) poſſlyz nam toho U .; poſlyz nam ſyem U2.
Strana 309
Píseň o sv. Dorotě. 309 W. R". 95 yefſtot 1) rofte w zahradczye tweho 2) panyczye. Slybywſſy mu 3) poſlaty, Poczyet ſnaznye 4) proſyty boha *) za ty, ktoz gyegye 6) pomnye 7) vmuczenye, By 8) nebyly otluczeny te9) nebeſke radoſty 10) ty, 11) ktoz ſluzye gye. 12) w.. 100 Vflyffan gyeft 13) hlas nebeſky: Podyz 14) ke mnye, choty ma, we wſſyem gſy vſlyſſana, czoz gſy zadala. 16) 18 Kdyz hlawu 17) pod mecz naklony, zgyewy 19) ſye gye 20) tu 21) chwyly dyetatko welmy pyekne, 22) nachem odyene, Neſa w koſſyku 23) owocze, 15) 105 W'. R" 1) geſſto Ul.; kterezt U2. — 2) v tweho U1. a U2. 3) gemu Ul., U2. a V.; Slibywfit gemu K. — 4) za wſye U2.; pylnye V. — 5) boha není v V. a K. — 6) genz pamatugy V.; pamatugy K. — 7) gregie V. a K. — 8) Byt Ul., U2, V. a K. — 9) ot Ul.; te wſſie K. od te V. — 10) korony U2. — 11) ty potom není v U1. a V. — 12) gfu w ſluzbye gregie V. — 13) Vſlyſfyew to Ul.; Vſlyffant V — 14) poydyz Ul. — 15) ma choty U2., V. a K. — 16) proſſyla U2.; zacz ſſy profila K. a V. — 17) hlawy V. — 18) hlawy nachyly Ul., U2. a K. — 19) zgyewyt U ., U2., V. a K. — 20) gye vynecháno v U2. — 21) w tu Ul., V. a K. — 22) pyeklne U.; kaderzawe U2.; pyeklene K. 23) w koſſyczku U.
Píseň o sv. Dorotě. 309 W. R". 95 yefſtot 1) rofte w zahradczye tweho 2) panyczye. Slybywſſy mu 3) poſlaty, Poczyet ſnaznye 4) proſyty boha *) za ty, ktoz gyegye 6) pomnye 7) vmuczenye, By 8) nebyly otluczeny te9) nebeſke radoſty 10) ty, 11) ktoz ſluzye gye. 12) w.. 100 Vflyffan gyeft 13) hlas nebeſky: Podyz 14) ke mnye, choty ma, we wſſyem gſy vſlyſſana, czoz gſy zadala. 16) 18 Kdyz hlawu 17) pod mecz naklony, zgyewy 19) ſye gye 20) tu 21) chwyly dyetatko welmy pyekne, 22) nachem odyene, Neſa w koſſyku 23) owocze, 15) 105 W'. R" 1) geſſto Ul.; kterezt U2. — 2) v tweho U1. a U2. 3) gemu Ul., U2. a V.; Slibywfit gemu K. — 4) za wſye U2.; pylnye V. — 5) boha není v V. a K. — 6) genz pamatugy V.; pamatugy K. — 7) gregie V. a K. — 8) Byt Ul., U2, V. a K. — 9) ot Ul.; te wſſie K. od te V. — 10) korony U2. — 11) ty potom není v U1. a V. — 12) gfu w ſluzbye gregie V. — 13) Vſlyſfyew to Ul.; Vſlyffant V — 14) poydyz Ul. — 15) ma choty U2., V. a K. — 16) proſſyla U2.; zacz ſſy profila K. a V. — 17) hlawy V. — 18) hlawy nachyly Ul., U2. a K. — 19) zgyewyt U ., U2., V. a K. — 20) gye vynecháno v U2. — 21) w tu Ul., V. a K. — 22) pyeklne U.; kaderzawe U2.; pyeklene K. 23) w koſſyczku U.
Strana 310
310 Píseň o sv. Dorotě. 110 trzy yablka a trzy rozye w unor 1) myeffyeczye 2) gyehozto pylnye 3) poproſy, rzkucz:4) neſ to theofilowy, gemuzto 5) bez meſſkanye zdyeyg 6) to poſfelftwye. w. 115 Kdyz dyetye kroczy do ſyeny, w nyez theofyl 8) pſal lyſty, neſa w ruczye9) owocze, tak k nyemu 10) weczye: Tot dorotha, 11) ſeſtra ma, owocze tye 12) poſlala, yakz tye 13) ſlybyla. 120 R°. W. W 91* W'. 125 Vzrzyew to theophylus, 14) krzycze: 15) 17) wyerzym 16) Il w tye, gyezu kryſte, ze 18) gſy ty 19) ſyn zyweho boha, wyeczneho, 20) Pro kohozto czna21) dorota 22) 1) vnora U ., U2. a K. — 2) meſlyeczye U2. — 3) ſnaznye U2. a K.; Poczet ho ſnaznye p(ro)flity V. — 1) rzkucz není v V. a K. — 5) k ne(m)uzto U2. — 6) zdye Ul. — 7) do lyeny kroczy Ul., U2. a V.; wkroczy K. — 3) teophilus U2. — 9) w kofyku U2., V. a K. — 10) gemu V. — 11) dorata U2. — 12) to Ul.; owoczet gest U2.; gest K. — 13) yakzt gest Ul.; geſtot geft U2.; yakoz tie gye V.; yakzt geſt K. — 14) theophil K. — 15) teofyl y krzycze Ul.; Theophilus welmy krzycze V. - 16) wyerzymt V. — 17) yezu crzyſte Ul. — 18) genzs V. — 19) ty není v K. — 20) wyerneho Ul.; praweho U2.; ſameho V.; moczneho K. — 21) kohoz ta cztna V. — 22) dorata U2.
310 Píseň o sv. Dorotě. 110 trzy yablka a trzy rozye w unor 1) myeffyeczye 2) gyehozto pylnye 3) poproſy, rzkucz:4) neſ to theofilowy, gemuzto 5) bez meſſkanye zdyeyg 6) to poſfelftwye. w. 115 Kdyz dyetye kroczy do ſyeny, w nyez theofyl 8) pſal lyſty, neſa w ruczye9) owocze, tak k nyemu 10) weczye: Tot dorotha, 11) ſeſtra ma, owocze tye 12) poſlala, yakz tye 13) ſlybyla. 120 R°. W. W 91* W'. 125 Vzrzyew to theophylus, 14) krzycze: 15) 17) wyerzym 16) Il w tye, gyezu kryſte, ze 18) gſy ty 19) ſyn zyweho boha, wyeczneho, 20) Pro kohozto czna21) dorota 22) 1) vnora U ., U2. a K. — 2) meſlyeczye U2. — 3) ſnaznye U2. a K.; Poczet ho ſnaznye p(ro)flity V. — 1) rzkucz není v V. a K. — 5) k ne(m)uzto U2. — 6) zdye Ul. — 7) do lyeny kroczy Ul., U2. a V.; wkroczy K. — 3) teophilus U2. — 9) w kofyku U2., V. a K. — 10) gemu V. — 11) dorata U2. — 12) to Ul.; owoczet gest U2.; gest K. — 13) yakzt gest Ul.; geſtot geft U2.; yakoz tie gye V.; yakzt geſt K. — 14) theophil K. — 15) teofyl y krzycze Ul.; Theophilus welmy krzycze V. - 16) wyerzymt V. — 17) yezu crzyſte Ul. — 18) genzs V. — 19) ty není v K. — 20) wyerneho Ul.; praweho U2.; ſameho V.; moczneho K. — 21) kohoz ta cztna V. — 22) dorata U2.
Strana 311
Píseň o sv. Dorotě. 311 newynnye 1) gyeft dnes ſtata! proſym,2) dyewko, ya hrzyeſſny wyernye twe3) przyezny, 4) R°. 130 Racz5) my myloſt vproſyty, bych 6) ya mohl k twemu choty ſ tobu dogyty! 7) 1) newynnyet V. — 2) p(ro)ſſymt V. — 3) twe wyerne U2. — 1) welmy twe mylofty U1. — 5) Raczyz V. — 6) abych U1. — 7) dogyty Amen Ul. a U2.; dogity: Tak boh day V.
Píseň o sv. Dorotě. 311 newynnye 1) gyeft dnes ſtata! proſym,2) dyewko, ya hrzyeſſny wyernye twe3) przyezny, 4) R°. 130 Racz5) my myloſt vproſyty, bych 6) ya mohl k twemu choty ſ tobu dogyty! 7) 1) newynnyet V. — 2) p(ro)ſſymt V. — 3) twe wyerne U2. — 1) welmy twe mylofty U1. — 5) Raczyz V. — 6) abych U1. — 7) dogyty Amen Ul. a U2.; dogity: Tak boh day V.
Strana 312
312 Vokabulář latinsko-český I. (D)Eus 1) buoh 2) angelus Andyel Celum nebe terra zemye Ventus wyetr Aer powyetrzye Plu(vi)a deſſcz Caligo mrakota Tonitrus hrom 10 Fulgur blyſkota Nebula Mlha Pruna gynye gelu mraz Ros roſſa 15 N(i)x ſnych Glacies led vter zmrazek Refrigerium gyh (i)mber przyewal 20 Mare morze sl. 2 Flumen rzyeka Albea labe Multauia wltawa Lacus gyezero 25 palus moczydlo Piſcina rybnyk 5 Obſtaculum gyez pons moſt pilu(m) gyſtba fons ſtudnyczye R(iv)us potok Mons hutra (V)allis vdole3) dol Fouea yama Antrum gyeſkyny. Via czyeſta Biuium rozczyeſtye Semita ſtezka Meta mezye Rupes ſkala petra opoka lapis kamen lapillus diminutiuum S(ijlex Sſkrzemenyczye. 91 Scrupulus ſub talo ledens sl. 1 pedem pratum luca viridarium trawnyk Gramen trawa Ceſpis drn Tyma dyetel locuſta Medunka 3 35 31 1) D není rubrikatorem vepsáno než jen od písaře rukopisu malým d naznačeno. — 2) Za slovem buoh začal písař psáti deita, ale nedopsal slova: deitas. — 3) Přeškrtnut a dole opatřeno tečkami.
312 Vokabulář latinsko-český I. (D)Eus 1) buoh 2) angelus Andyel Celum nebe terra zemye Ventus wyetr Aer powyetrzye Plu(vi)a deſſcz Caligo mrakota Tonitrus hrom 10 Fulgur blyſkota Nebula Mlha Pruna gynye gelu mraz Ros roſſa 15 N(i)x ſnych Glacies led vter zmrazek Refrigerium gyh (i)mber przyewal 20 Mare morze sl. 2 Flumen rzyeka Albea labe Multauia wltawa Lacus gyezero 25 palus moczydlo Piſcina rybnyk 5 Obſtaculum gyez pons moſt pilu(m) gyſtba fons ſtudnyczye R(iv)us potok Mons hutra (V)allis vdole3) dol Fouea yama Antrum gyeſkyny. Via czyeſta Biuium rozczyeſtye Semita ſtezka Meta mezye Rupes ſkala petra opoka lapis kamen lapillus diminutiuum S(ijlex Sſkrzemenyczye. 91 Scrupulus ſub talo ledens sl. 1 pedem pratum luca viridarium trawnyk Gramen trawa Ceſpis drn Tyma dyetel locuſta Medunka 3 35 31 1) D není rubrikatorem vepsáno než jen od písaře rukopisu malým d naznačeno. — 2) Za slovem buoh začal písař psáti deita, ale nedopsal slova: deitas. — 3) Přeškrtnut a dole opatřeno tečkami.
Strana 313
Vokabulář latinsko-český I. 313 flos kwyet Roza ruozye Arthem(i)fia Crnobyl Abf(i)ntheum pelynek Solſequium czakanka homo czlowek humanitas czloweczestwye Caro maſſo 60 os koſt Caput hlawa vertex wrch Caluicium lyſyna Calvus lyſy Cerebrum mozk T(e)mpus tyeme S(i)nciput put Occiput tyl Crinis wlas 70 Ceſaries kaczerzecz Frons czelo Cerebellum leb Facies twarz (vu)ltus olyczyey 75 Oculus oko pupilla zrzyedlnyczye palp(eb)ra wyeczcze Supercilia oboczye sl. 2 Fletus placz 80 lacrima ſlza gena yahodka Maxilla lycze Barba brada Mandibula czelyſt 55 65 os vſta labium reth dens zub Molaris ſtranowny Precifor przyedny! Cactinus kel I(i)ng(u)a yazyk g(i)ngi(v)a daſnye naſus nos naris chrzyepyc Pirulla podwogyk vlpa czybob auris vcho Anfica klepanecz Collum ſſygye guttur hrdlo Soda podhrdlek Struma wole Strumofus wolawy humerus rame Brachium mylſka Cub(i)tus loket vlna drzyeweny2) Azella pazye ſubirtus wlas pod pazy Dextra prawyczye Siniſtra leuiczye Dexter prawecz Sinifter lewecz Manus ruka palma dlan 3) pugnus pyeft palmus pyed zub 90 95 100- 105 110 92a 92 sl. 1 85 115 1) Chybně za oblyczyey. — 2) t. j. loket. — 3) Připsáno: n dlan.
Vokabulář latinsko-český I. 313 flos kwyet Roza ruozye Arthem(i)fia Crnobyl Abf(i)ntheum pelynek Solſequium czakanka homo czlowek humanitas czloweczestwye Caro maſſo 60 os koſt Caput hlawa vertex wrch Caluicium lyſyna Calvus lyſy Cerebrum mozk T(e)mpus tyeme S(i)nciput put Occiput tyl Crinis wlas 70 Ceſaries kaczerzecz Frons czelo Cerebellum leb Facies twarz (vu)ltus olyczyey 75 Oculus oko pupilla zrzyedlnyczye palp(eb)ra wyeczcze Supercilia oboczye sl. 2 Fletus placz 80 lacrima ſlza gena yahodka Maxilla lycze Barba brada Mandibula czelyſt 55 65 os vſta labium reth dens zub Molaris ſtranowny Precifor przyedny! Cactinus kel I(i)ng(u)a yazyk g(i)ngi(v)a daſnye naſus nos naris chrzyepyc Pirulla podwogyk vlpa czybob auris vcho Anfica klepanecz Collum ſſygye guttur hrdlo Soda podhrdlek Struma wole Strumofus wolawy humerus rame Brachium mylſka Cub(i)tus loket vlna drzyeweny2) Azella pazye ſubirtus wlas pod pazy Dextra prawyczye Siniſtra leuiczye Dexter prawecz Sinifter lewecz Manus ruka palma dlan 3) pugnus pyeft palmus pyed zub 90 95 100- 105 110 92a 92 sl. 1 85 115 1) Chybně za oblyczyey. — 2) t. j. loket. — 3) Připsáno: n dlan.
Strana 314
314 Vokabulář latinsko- český I digittus prft pollex palecz 120 Medius pro[trzyedny auricularis Malik anularis myezeny Index podle palczye Vng(u)is nehet 125 Articulus czlenek pectus pr/y Cartillago chrztalek vber wyme Mamma czekczky ') 13 o Cutis kozye pelles blany Ar(v)ina Sadlo 18 o Aluta gyrcha Pulpa caro lybywe?) Membrum odo?) vena zyla Ner(v)à ud vertibula Anat Medula mozk Cofta rzebro Latus bok 145 Dorfus chrzbeth Spina dort(i) 14 e Spina dorfi chrzbetowa ko/t | al. 9 Scapula plecze lacertus ramye pap(i)lla bradawyczye puftula ne//towyczye pi(n)g(ujedo tuczno/t Ren ledwyna , venter brzycho vterus terzych vmbilicus pupek i Clunes bedry Coxa /tehno pes noha genu koleno Crus /tehno Tibia holen Su(r)a lýtka Talus czlanek Calx pata Planta chodydlo vifeus irzyewo ' Cor /rdcze precordia o/rdya *) Sang(u)is krew pulmo plyezye | (D)ecoz yatry Stomachus zeludek Splen /lezyna vefica myechyrz .L()en paftelyn fel zlucz | Glans zlaza Candidus byely | Maurus uel niger czrny | fufeus /myedy | Crifpus kaderzawy | Surdus hluchy | palpo uel cecus /lepy ; Claudus belhawy 150 160 165 180 ') Prvé k přeškrtnuto a nemá se čísti. — ?) t. j. maf0. — 3) o nemá se čísti. — *) Za ofrdye.
314 Vokabulář latinsko- český I digittus prft pollex palecz 120 Medius pro[trzyedny auricularis Malik anularis myezeny Index podle palczye Vng(u)is nehet 125 Articulus czlenek pectus pr/y Cartillago chrztalek vber wyme Mamma czekczky ') 13 o Cutis kozye pelles blany Ar(v)ina Sadlo 18 o Aluta gyrcha Pulpa caro lybywe?) Membrum odo?) vena zyla Ner(v)à ud vertibula Anat Medula mozk Cofta rzebro Latus bok 145 Dorfus chrzbeth Spina dort(i) 14 e Spina dorfi chrzbetowa ko/t | al. 9 Scapula plecze lacertus ramye pap(i)lla bradawyczye puftula ne//towyczye pi(n)g(ujedo tuczno/t Ren ledwyna , venter brzycho vterus terzych vmbilicus pupek i Clunes bedry Coxa /tehno pes noha genu koleno Crus /tehno Tibia holen Su(r)a lýtka Talus czlanek Calx pata Planta chodydlo vifeus irzyewo ' Cor /rdcze precordia o/rdya *) Sang(u)is krew pulmo plyezye | (D)ecoz yatry Stomachus zeludek Splen /lezyna vefica myechyrz .L()en paftelyn fel zlucz | Glans zlaza Candidus byely | Maurus uel niger czrny | fufeus /myedy | Crifpus kaderzawy | Surdus hluchy | palpo uel cecus /lepy ; Claudus belhawy 150 160 165 180 ') Prvé k přeškrtnuto a nemá se čísti. — ?) t. j. maf0. — 3) o nemá se čísti. — *) Za ofrdye.
Strana 315
Vokabulář latinsko - český I. 92> Mutus nyemy J. 1 Blezus /feplawy 185 Mangus gyednoruky Equimanus uel ambide- (x)ter krffnawy Eunuchus trzybowany Fonderofus uel hermofus kylawy leprofus malomoczny 190 Macer charawy ') Craflus tuczny Adolelcens gynoch Tuuenis gyno[['ye Orphanus /yrotek :95 virgo dyewyczye virago mu[yczye Anima du//ye Spiritus duch Senľus /myfl Animus vm Mens Myfl Fortitudo /yla vifus zrak Auditus /luch Odoratus wonyenye Gultus okuffenye Tactus dotczenye A(v)us dyed Aba(vu)s pradyed A(v)a baba Aba(v)a prababa pater otecz Mater maty nouerea maczecha © 200 205 210 315 filius /yn 215 Filia dczy pri(v)ignus pa/torek primogenitus prwyenecz Spurius zenyczycz Gemini blyznenczy | Poftumus /no/ek frater bratr Soror /e/tra (v)terinus przy[]ny ?) Germanus wlaftny patruus Strycz Patruelus Stryczyenecz Amicus przyetel Amica przyetelnyczye Amita teta Amittinus tetyenecz A(vu)neulus d?) vgecz A(vu)neulinus diminuti- uum Matert(er)a materzyna Confobrini /e/trzyenczy 235 Aborthi(v)us nedochod- czye heres dyedycz Confa(ngui)neus bly,ny Agnati krzywy dyedy- czy *) rodyczy Mas muz l'emina zena Sponfus chot Nympha newye[ta p(ro)eus dyewo[nub Architrielinus /tari [wat 245 220 sl. 2 !) Snad za churawy. — *) Za brzy[[ny. — 3) Pfe&krtnuto.
Vokabulář latinsko - český I. 92> Mutus nyemy J. 1 Blezus /feplawy 185 Mangus gyednoruky Equimanus uel ambide- (x)ter krffnawy Eunuchus trzybowany Fonderofus uel hermofus kylawy leprofus malomoczny 190 Macer charawy ') Craflus tuczny Adolelcens gynoch Tuuenis gyno[['ye Orphanus /yrotek :95 virgo dyewyczye virago mu[yczye Anima du//ye Spiritus duch Senľus /myfl Animus vm Mens Myfl Fortitudo /yla vifus zrak Auditus /luch Odoratus wonyenye Gultus okuffenye Tactus dotczenye A(v)us dyed Aba(vu)s pradyed A(v)a baba Aba(v)a prababa pater otecz Mater maty nouerea maczecha © 200 205 210 315 filius /yn 215 Filia dczy pri(v)ignus pa/torek primogenitus prwyenecz Spurius zenyczycz Gemini blyznenczy | Poftumus /no/ek frater bratr Soror /e/tra (v)terinus przy[]ny ?) Germanus wlaftny patruus Strycz Patruelus Stryczyenecz Amicus przyetel Amica przyetelnyczye Amita teta Amittinus tetyenecz A(vu)neulus d?) vgecz A(vu)neulinus diminuti- uum Matert(er)a materzyna Confobrini /e/trzyenczy 235 Aborthi(v)us nedochod- czye heres dyedycz Confa(ngui)neus bly,ny Agnati krzywy dyedy- czy *) rodyczy Mas muz l'emina zena Sponfus chot Nympha newye[ta p(ro)eus dyewo[nub Architrielinus /tari [wat 245 220 sl. 2 !) Snad za churawy. — *) Za brzy[[ny. — 3) Pfe&krtnuto.
Strana 316
316 250 25) 93" sl. 1 260 265 270 27) Vokabulář latinsko - český I. p(ro)nuba /tara [watwy Area mycjty//te pecultus fregyerz vir muz Mulier zena Nupta pdyewczena vidua wdowa Socer /wekr Socrus facekrwy G(e)ner zyeth Nurus newye/ta Conpat(er) kmotr Co(m)matrix kmotra S(i)nape horczyczye granum zrno palea pleua lolium charpa z(1)zania kukol ligo motzyka ') Fofforium rył fur(c)a wydly pala lopata Raftrum hrabye vannus lopatka Tractula hrzeblo Olus zele caulis capu[ta Maguder ko/tal betha hlawatyczye Cepe czybule Aleum czefnek (ciminum kmyn petruzelium z?) petruzel Saluia S/aluigye lfopus yzop P) z pfeihrtuuto. — 7?) z pře | Domus duom | Pallacium /yen . Regina kralewa | paries /tyenu | Aller df ka. | Cilindrium //yndel | Tegula przykrywka | Ki)gnarium krokara | Tygnus lemyez | Doma /wy/le Canale zleb | linter korito Aridarium polyczue ; fornax. kamna | furnus. czelefen | C(a)minus konyn popina (c)oquina p(o)pin(a)rius kuchta | Meffor znecz Falx /rp (C)allaftrum ko/a vleus nezyt Apoftema hlyza Thabes hny/f Squama lupa Crumena mye//ecz Marfupium opa/ek promus /pizyerna Celarium pywnyczye gl. 2 295 300 penus pywnyczna [[ygye 310 Camera komora Balnea lazna balneator lazebnyk śkrtnuto.
316 250 25) 93" sl. 1 260 265 270 27) Vokabulář latinsko - český I. p(ro)nuba /tara [watwy Area mycjty//te pecultus fregyerz vir muz Mulier zena Nupta pdyewczena vidua wdowa Socer /wekr Socrus facekrwy G(e)ner zyeth Nurus newye/ta Conpat(er) kmotr Co(m)matrix kmotra S(i)nape horczyczye granum zrno palea pleua lolium charpa z(1)zania kukol ligo motzyka ') Fofforium rył fur(c)a wydly pala lopata Raftrum hrabye vannus lopatka Tractula hrzeblo Olus zele caulis capu[ta Maguder ko/tal betha hlawatyczye Cepe czybule Aleum czefnek (ciminum kmyn petruzelium z?) petruzel Saluia S/aluigye lfopus yzop P) z pfeihrtuuto. — 7?) z pře | Domus duom | Pallacium /yen . Regina kralewa | paries /tyenu | Aller df ka. | Cilindrium //yndel | Tegula przykrywka | Ki)gnarium krokara | Tygnus lemyez | Doma /wy/le Canale zleb | linter korito Aridarium polyczue ; fornax. kamna | furnus. czelefen | C(a)minus konyn popina (c)oquina p(o)pin(a)rius kuchta | Meffor znecz Falx /rp (C)allaftrum ko/a vleus nezyt Apoftema hlyza Thabes hny/f Squama lupa Crumena mye//ecz Marfupium opa/ek promus /pizyerna Celarium pywnyczye gl. 2 295 300 penus pywnyczna [[ygye 310 Camera komora Balnea lazna balneator lazebnyk śkrtnuto.
Strana 317
Vokabulář latinsko -český I. 317 Ii)xa ſluha 315 Raforium brzytwa flebotomus puſtadlo flebotomator puſſtedlnyk T(i)na czber A(n)ſa veho Baca(p)ulum noſidlo Oſto(ri)um powyerek ferula wydly Eſſeda hnoyne 1) Grex ſtado 325 Gregarius paſtyrz Apis wczela Examen Roy Erpica brana buris klecz 330 St(i)mulus often 93 Boſtar Stagye sl. I preſepe gyeſly p(iſtri)na ſtupa pilus wrchulek Scrin(i)um scrzynye Te(c)a truhla Archa commodum Almaria almarzye Capſa moſſna 340 Capſula ſſkrzynka 320 335 Stipus zebrak Stipa almuzna St(i)pendium zold Autarium przydawek (Sci)rpus rohozye Stropodium ſtrozek Cremicium hranyczye Feodales naprawnyczy Ambaxatores tlumaczy Senaſcalus Mariſalek Ciremonion podſtole Singultus ſsczkawka Tirper wyzlecz Clancula zydowczye Capula ſwyeczka lateria ochle h(i)ſpa zemnye Adula pazdero Dragma potacz Gag(i)a motowydlo Spazmus krzecz Pulpa naloſek Fla(v)ila olowe oczko Cubex ſwalenye Gulnus trzyewle Afrons vklegye 345 350 355 360 365 *) t. j. wydly. e
Vokabulář latinsko -český I. 317 Ii)xa ſluha 315 Raforium brzytwa flebotomus puſtadlo flebotomator puſſtedlnyk T(i)na czber A(n)ſa veho Baca(p)ulum noſidlo Oſto(ri)um powyerek ferula wydly Eſſeda hnoyne 1) Grex ſtado 325 Gregarius paſtyrz Apis wczela Examen Roy Erpica brana buris klecz 330 St(i)mulus often 93 Boſtar Stagye sl. I preſepe gyeſly p(iſtri)na ſtupa pilus wrchulek Scrin(i)um scrzynye Te(c)a truhla Archa commodum Almaria almarzye Capſa moſſna 340 Capſula ſſkrzynka 320 335 Stipus zebrak Stipa almuzna St(i)pendium zold Autarium przydawek (Sci)rpus rohozye Stropodium ſtrozek Cremicium hranyczye Feodales naprawnyczy Ambaxatores tlumaczy Senaſcalus Mariſalek Ciremonion podſtole Singultus ſsczkawka Tirper wyzlecz Clancula zydowczye Capula ſwyeczka lateria ochle h(i)ſpa zemnye Adula pazdero Dragma potacz Gag(i)a motowydlo Spazmus krzecz Pulpa naloſek Fla(v)ila olowe oczko Cubex ſwalenye Gulnus trzyewle Afrons vklegye 345 350 355 360 365 *) t. j. wydly. e
Strana 318
318 94* Nepos wnuk sl. 1 Neptis wnuka Fratruellus bratran pater familias hofpodarz 5 Materfamiliasho/podynye generacio rod germen plod Tribus pokolenye Familia czeled Coniugium /gyednanye Contubernium towarzy//- twye Convencio Sgyetye Connubium manzelftwye a(vi)s ptak Auceps ptacznyk M(i)l(v)us lunak aquilla orlyczye (Vu)ltur fup Gripho noh Cornix wrana Cornus hawran Cygnus labut ciconia czap Grus rzerzab 25 Ardea wolawka pauo paw orthogameta fetrzycw Columbus holub Columba holubyczye 1 o 1 ion 2 o Vokabulář latinsko- český II. Quiltula krzepełyczye perd(i)x curoptwa vpupa dedek (G)ra(c)ulus /oyka h(i)rundo wlaftowyczye Phaz(i)anus bazant P(ic)a /traka | Monedula kawka filome(l)a /lawyk (eju(c)ulus zezhule Cayx czyz corduellus /tehlecz Noctua /owa Nocticorax lelek Bubo wyr (vu)lpes /y[fka lepus zagyecz | Celebellus Sy//el i Cocodr(i)lus gyczwecz M(i)eale hrano[tay Muftella la/fyczye Talpa krt Ericius gyezek Cer(vu)s gyelen ' h(i)nula lany h(i)nulus /rn S(i)mea opyceye luter wydra S(i)meus opec: Caftor bob» 30 40 50
318 94* Nepos wnuk sl. 1 Neptis wnuka Fratruellus bratran pater familias hofpodarz 5 Materfamiliasho/podynye generacio rod germen plod Tribus pokolenye Familia czeled Coniugium /gyednanye Contubernium towarzy//- twye Convencio Sgyetye Connubium manzelftwye a(vi)s ptak Auceps ptacznyk M(i)l(v)us lunak aquilla orlyczye (Vu)ltur fup Gripho noh Cornix wrana Cornus hawran Cygnus labut ciconia czap Grus rzerzab 25 Ardea wolawka pauo paw orthogameta fetrzycw Columbus holub Columba holubyczye 1 o 1 ion 2 o Vokabulář latinsko- český II. Quiltula krzepełyczye perd(i)x curoptwa vpupa dedek (G)ra(c)ulus /oyka h(i)rundo wlaftowyczye Phaz(i)anus bazant P(ic)a /traka | Monedula kawka filome(l)a /lawyk (eju(c)ulus zezhule Cayx czyz corduellus /tehlecz Noctua /owa Nocticorax lelek Bubo wyr (vu)lpes /y[fka lepus zagyecz | Celebellus Sy//el i Cocodr(i)lus gyczwecz M(i)eale hrano[tay Muftella la/fyczye Talpa krt Ericius gyezek Cer(vu)s gyelen ' h(i)nula lany h(i)nulus /rn S(i)mea opyceye luter wydra S(i)meus opec: Caftor bob» 30 40 50
Strana 319
Vokabulář latinsko- český II. 60 Caftoria bobowy‘) ftroy leo lew leopardina lwyczye lupus wik lupa wiczyczye 65 Elephas /lon Camelus welblud Bubalus zubr Mulus mezek Az(i)us ofel 10 Azina oflyczye 94» Afellus diminutiuum sl. 1 vrfus nedwyed vría nedwyedyczye Equ(u)s kuon 1^ equa kobila Spado hyn[t Dextrarius orz poleder hrzyebecz Ambulator mymochodnyk $0 Equirea f. fwerzepiwzye Cabella kobyla Sella /edlo Subfella podklad Frenum vzda 85 capiftrum ohlaw lor(um) vdydlo Cingula popruh Ante(n)a pr[ofyny Poftema pochwy 90 P(e)rtiea aortowyez Porcus weprz Aper kanecz Sus /wynye !) Chybné za bobrowy. | Sueulus offek O(v)is owczye (lujpa wiczyczye Elephas /lon Camelus welblud Bubalus zubr | Mulus mezek Az(inus ofel | Ar(i)es [kopecz Agnus beran (he)dus kozlecz (c)apra koza h(i)reus kozel Bos wuol Thaurus byk | vacea krawa | Iuuenea yalowyczye | V(i)tulus tele | Canis pes uel tyfta Catulus /tenye Caniculus pes Canicula tyfta (v)elter chrt veltrix chrtyczye Odorarius wyzlecz Molofus wyeznyk Cattus koczka Murilegus koczur (c)atellus kotye p(u)lper zydowczye (V)efpis /r//en Culex komar C(ic)ada czwrczek locufta kobylka 319 95 100 sl. 2 110 120 125
Vokabulář latinsko- český II. 60 Caftoria bobowy‘) ftroy leo lew leopardina lwyczye lupus wik lupa wiczyczye 65 Elephas /lon Camelus welblud Bubalus zubr Mulus mezek Az(i)us ofel 10 Azina oflyczye 94» Afellus diminutiuum sl. 1 vrfus nedwyed vría nedwyedyczye Equ(u)s kuon 1^ equa kobila Spado hyn[t Dextrarius orz poleder hrzyebecz Ambulator mymochodnyk $0 Equirea f. fwerzepiwzye Cabella kobyla Sella /edlo Subfella podklad Frenum vzda 85 capiftrum ohlaw lor(um) vdydlo Cingula popruh Ante(n)a pr[ofyny Poftema pochwy 90 P(e)rtiea aortowyez Porcus weprz Aper kanecz Sus /wynye !) Chybné za bobrowy. | Sueulus offek O(v)is owczye (lujpa wiczyczye Elephas /lon Camelus welblud Bubalus zubr | Mulus mezek Az(inus ofel | Ar(i)es [kopecz Agnus beran (he)dus kozlecz (c)apra koza h(i)reus kozel Bos wuol Thaurus byk | vacea krawa | Iuuenea yalowyczye | V(i)tulus tele | Canis pes uel tyfta Catulus /tenye Caniculus pes Canicula tyfta (v)elter chrt veltrix chrtyczye Odorarius wyzlecz Molofus wyeznyk Cattus koczka Murilegus koczur (c)atellus kotye p(u)lper zydowczye (V)efpis /r//en Culex komar C(ic)ada czwrczek locufta kobylka 319 95 100 sl. 2 110 120 125
Strana 320
320 Brucus chruft achalabus hownywal 130 (V)ermis czrw h(i)rugo pygewyczye Formica mrawenecz Aranea pauk Teftudo hlemyzd 135 Serpens had Lacerta gye/terka Buffo zaba 95* Ramieulus diminutiuum sl. 1 Pilcis ryba 140 Cancer rak Fundulus mrzyen Carpo kapr Anguilla vhorz Luc(ijus /tyka 145 Trut(t)a p/truh (H)ufo wy/a (cjarabus pulecz Salmo Joffof hortona Som 150 Cetus welryb T(i)nca lyn lignum drzyewo haftula trzye/ka Sti(r)ps kmen 155 Arbor Strom frons wyetew Ramus ratoraf[lj Quereus dub Fagus buk 169 Alnus ol/ye Salix wrba Vokabulár latinsko-éesky 1I. Salicetum wrbyezye Obex brzyeza Buxus pu/pan Corulus le/ka Tremulus o/yku Platanus yawor Fufale brz/nyel pinus c/nveogye Ab(i)es gyedl Sambucus bez | Siluanus hayny Rubus kerz nemus hayg dumus /toh Arbuftum plan lucus luh Viridarium pa/ycka Infula oftrow pirus hru/ka ' pomus yablon perlicus brzye/kew Amigdalus mandl Cer(ajlus irzye[[nye Merolus wy//nye Nux orech *) A(ve)lana wla/ky*) laurus bobek C(i)preifus cypres Spina irn Tribulus hloh papur /tyep pix /mola Refina. pry[ kyrzyczye Sucus maft ) Za orzech. — *) t. j orzech. 165 175 180 185 190
320 Brucus chruft achalabus hownywal 130 (V)ermis czrw h(i)rugo pygewyczye Formica mrawenecz Aranea pauk Teftudo hlemyzd 135 Serpens had Lacerta gye/terka Buffo zaba 95* Ramieulus diminutiuum sl. 1 Pilcis ryba 140 Cancer rak Fundulus mrzyen Carpo kapr Anguilla vhorz Luc(ijus /tyka 145 Trut(t)a p/truh (H)ufo wy/a (cjarabus pulecz Salmo Joffof hortona Som 150 Cetus welryb T(i)nca lyn lignum drzyewo haftula trzye/ka Sti(r)ps kmen 155 Arbor Strom frons wyetew Ramus ratoraf[lj Quereus dub Fagus buk 169 Alnus ol/ye Salix wrba Vokabulár latinsko-éesky 1I. Salicetum wrbyezye Obex brzyeza Buxus pu/pan Corulus le/ka Tremulus o/yku Platanus yawor Fufale brz/nyel pinus c/nveogye Ab(i)es gyedl Sambucus bez | Siluanus hayny Rubus kerz nemus hayg dumus /toh Arbuftum plan lucus luh Viridarium pa/ycka Infula oftrow pirus hru/ka ' pomus yablon perlicus brzye/kew Amigdalus mandl Cer(ajlus irzye[[nye Merolus wy//nye Nux orech *) A(ve)lana wla/ky*) laurus bobek C(i)preifus cypres Spina irn Tribulus hloh papur /tyep pix /mola Refina. pry[ kyrzyczye Sucus maft ) Za orzech. — *) t. j orzech. 165 175 180 185 190
Strana 321
Vokabulář latinsko - český Il. 321 Terrebintum dehet Suber lyko Funis prowaz Epicauterium krb 200 Fuligo /azye lana wina (Boymb(y)x bawina vellus Runo pomerium /ad 205 Ortus zahrada Ortulanus zahradnyk | 95^ pomum yablko sl. 1 pirum. Arufka Fraga yahody 210 Mora morzke ") Coctanum kdule pepo dynye vitis wynny korzen palmes ratora/ly 215 agrefta rozha vinum vino vinea wynnyczye Botrus hrozen (uv)a yahoda 220 Pa(m)pinus ly/t winny Cina trnky Campus pole Ar(vu)m vlehl ager roly 225 [uger gytro laneus lan Allodium forberk Feodus naprawa Fundus dyedyna n , Colonus ratay 230 Aratrum pluh (v)omer radlıczye | Suleus zahon Currus wuoz vector wozatay 235 Rota kolo Themo ay ?) longale rozwora Med(i)olus pye/t | polis lukoth 240 radius /tpiczye Crumphus mozden | Trabale klanyczye sl. 2 Fur(c)ale dyera klanyczye Forale na/ada 245 Plauftrum tyezky wuoz B(i)ga kary Cultrum narad'nyk Falera dek Fiteus chomut 250 Oreum /todola granarium holohuno Acervus brah Archonius /toh Tribula czyep 255 Tribulator mlatecz Cappa oczyepek Capete kopa Manipulus /nop Calamus /tblo 260 Stramen Slama Culmus klas gloffus doch ) t. j. yahody. — ?) Za oy.
Vokabulář latinsko - český Il. 321 Terrebintum dehet Suber lyko Funis prowaz Epicauterium krb 200 Fuligo /azye lana wina (Boymb(y)x bawina vellus Runo pomerium /ad 205 Ortus zahrada Ortulanus zahradnyk | 95^ pomum yablko sl. 1 pirum. Arufka Fraga yahody 210 Mora morzke ") Coctanum kdule pepo dynye vitis wynny korzen palmes ratora/ly 215 agrefta rozha vinum vino vinea wynnyczye Botrus hrozen (uv)a yahoda 220 Pa(m)pinus ly/t winny Cina trnky Campus pole Ar(vu)m vlehl ager roly 225 [uger gytro laneus lan Allodium forberk Feodus naprawa Fundus dyedyna n , Colonus ratay 230 Aratrum pluh (v)omer radlıczye | Suleus zahon Currus wuoz vector wozatay 235 Rota kolo Themo ay ?) longale rozwora Med(i)olus pye/t | polis lukoth 240 radius /tpiczye Crumphus mozden | Trabale klanyczye sl. 2 Fur(c)ale dyera klanyczye Forale na/ada 245 Plauftrum tyezky wuoz B(i)ga kary Cultrum narad'nyk Falera dek Fiteus chomut 250 Oreum /todola granarium holohuno Acervus brah Archonius /toh Tribula czyep 255 Tribulator mlatecz Cappa oczyepek Capete kopa Manipulus /nop Calamus /tblo 260 Stramen Slama Culmus klas gloffus doch ) t. j. yahody. — ?) Za oy.
Strana 322
322 Vokabulář latinsko-český II. Siligo zyto 265 Triticum pſsenyczye Ordeum gyeczmen A(v)ena owes p(i)ſa hrach pti)ſena hrachowyny 270 vicia wyka Faba bob lens ſoczowyczye C(i)tull(i) tytrzyczye Scrutum proſo M(i)leum yahly papa vier mak Canapum ſyemenecz 275 —
322 Vokabulář latinsko-český II. Siligo zyto 265 Triticum pſsenyczye Ordeum gyeczmen A(v)ena owes p(i)ſa hrach pti)ſena hrachowyny 270 vicia wyka Faba bob lens ſoczowyczye C(i)tull(i) tytrzyczye Scrutum proſo M(i)leum yahly papa vier mak Canapum ſyemenecz 275 —
Strana 323
Kázání sv. Augustina proti hádání. 323 DObrzye wyete, bratrzye naymyleyſfy, ze ſem was czaſto proſyl A otczowſku was pyl- noſty napomynal A take oſwyedczowal, Aby tyech pohanſky 1) obyczeyuow nykoly neza- chowawaly. a ze od mnohych flyffal gſem, ze na nyekterych malo proſpyelo napomenutye A ze, nepowyemly ya wam, y za wy y za ſye zly wydam poczet w den ſudny A muſym ſ wamy wyeczne muky trpyety: Ia ſye przyed bohem wyſwobozugy, kdyz opyet a opyet napomynam y oſwyedczugy, Aby nyzadny z was kuzedlnykuow, hadaczuow neb czaro- dyeynykuow nehledal Any gych o ktere wyeczy neb nemoczy tazal, nyzadny ſobye zaklynaczuow dobywal; Neb toczyff w nyem, ktozkoly vczynyl by to zle, ynhed zhyne krzſtu ſwatoſt A ynhed ſwatokradczem a po- hanem vczyny ſye, A gedne acz welyku al- muznu a twrdym a dluhym pokanym pomuoz ſobye, Inhed na wyeky zahyhyne. 2) Tez y pta- kohadany nerodte hadaty 3) zachowawaty Anyz, na czyeftye gſucz, kterych ptaczkuow zpyewa- gyczych poſluchayte any z gych zpyewanye dyabelſka hadanye prawyty ſmyeyte. Nyzadny 96" 1) Za pohanſkych. — 2) Za zahyne. — 3) Přeškrtnuto. *
Kázání sv. Augustina proti hádání. 323 DObrzye wyete, bratrzye naymyleyſfy, ze ſem was czaſto proſyl A otczowſku was pyl- noſty napomynal A take oſwyedczowal, Aby tyech pohanſky 1) obyczeyuow nykoly neza- chowawaly. a ze od mnohych flyffal gſem, ze na nyekterych malo proſpyelo napomenutye A ze, nepowyemly ya wam, y za wy y za ſye zly wydam poczet w den ſudny A muſym ſ wamy wyeczne muky trpyety: Ia ſye przyed bohem wyſwobozugy, kdyz opyet a opyet napomynam y oſwyedczugy, Aby nyzadny z was kuzedlnykuow, hadaczuow neb czaro- dyeynykuow nehledal Any gych o ktere wyeczy neb nemoczy tazal, nyzadny ſobye zaklynaczuow dobywal; Neb toczyff w nyem, ktozkoly vczynyl by to zle, ynhed zhyne krzſtu ſwatoſt A ynhed ſwatokradczem a po- hanem vczyny ſye, A gedne acz welyku al- muznu a twrdym a dluhym pokanym pomuoz ſobye, Inhed na wyeky zahyhyne. 2) Tez y pta- kohadany nerodte hadaty 3) zachowawaty Anyz, na czyeftye gſucz, kterych ptaczkuow zpyewa- gyczych poſluchayte any z gych zpyewanye dyabelſka hadanye prawyty ſmyeyte. Nyzadny 96" 1) Za pohanſkych. — 2) Za zahyne. — 3) Přeškrtnuto. *
Strana 324
324 Kázání sv. Augustina proti hádání. z was nezachowaway, ktery i den z domu by wyffel, ktery den opyet by sye wratyl; neb wſſyechny dny buoh geſt vczynyl, yako pyſmo dye : y ſtal ſye prwy den y druhy den y trzety den, Tez y cztwrty y paty y ffefty y nedyelny, A ono buoh vczynyl wſfeczky wyeczy dobre welmy. A tyech netolyko ſwato- kradeznych, ale take poſmyefnych kychany znamenaty a zachowaty nerodte, Ale koly- kokrat wam w kterukoly ftranu bude po- trzyebye chwataty, pozehnayte ſye we ymeno kryſta a wyerzy v buoh neb modlytbu bozy wyernye rzkucze, bezpeczny z bozye pomoczy czyeftu dyetye. 1) A kdyz ty rzeczene wſſyeczky czary bozym wdechnutym pocznete zamyetaty a tupyty, zaloſtywye to dyabel przygme, neb vzrzy, a wy z pr�atelſtwa neb z towarzyſtwa geho wyſtupugete A ſwatokradeſtwa, gymyz was clamal, tupyte, a nyektere zlofty wam chtyety bude vczynyty, neb nemocz nyekteru aneb nyektere dobytczye nemoczy neb po- bluzenym oteyme; Neb, aby was zkuſyl, przyepuſtye to buoh, aby poznal, wyernyely k nyemu gdete a czyely ſrdczem dyablowa pokuſfenye zamyetate, a wyeczely wazna geſt myloſt gyeho v was, nezly kterehokolywek dobytczyete ztraczenye. a kdyby gyednu y druhe zloſty, kterez dyabel wpuſtye, czyelym 96° 97. 1) Za gdyete.
324 Kázání sv. Augustina proti hádání. z was nezachowaway, ktery i den z domu by wyffel, ktery den opyet by sye wratyl; neb wſſyechny dny buoh geſt vczynyl, yako pyſmo dye : y ſtal ſye prwy den y druhy den y trzety den, Tez y cztwrty y paty y ffefty y nedyelny, A ono buoh vczynyl wſfeczky wyeczy dobre welmy. A tyech netolyko ſwato- kradeznych, ale take poſmyefnych kychany znamenaty a zachowaty nerodte, Ale koly- kokrat wam w kterukoly ftranu bude po- trzyebye chwataty, pozehnayte ſye we ymeno kryſta a wyerzy v buoh neb modlytbu bozy wyernye rzkucze, bezpeczny z bozye pomoczy czyeftu dyetye. 1) A kdyz ty rzeczene wſſyeczky czary bozym wdechnutym pocznete zamyetaty a tupyty, zaloſtywye to dyabel przygme, neb vzrzy, a wy z pr�atelſtwa neb z towarzyſtwa geho wyſtupugete A ſwatokradeſtwa, gymyz was clamal, tupyte, a nyektere zlofty wam chtyety bude vczynyty, neb nemocz nyekteru aneb nyektere dobytczye nemoczy neb po- bluzenym oteyme; Neb, aby was zkuſyl, przyepuſtye to buoh, aby poznal, wyernyely k nyemu gdete a czyely ſrdczem dyablowa pokuſfenye zamyetate, a wyeczely wazna geſt myloſt gyeho v was, nezly kterehokolywek dobytczyete ztraczenye. a kdyby gyednu y druhe zloſty, kterez dyabel wpuſtye, czyelym 96° 97. 1) Za gdyete.
Strana 325
Kázání sv. Augustina proti hádání. 325 97 ſrdczem y wyeru czyelu potupyly, Tak ho, dyabla, potom od waſſyeho nabyezenye buoh raczy zahnaty, Aby nykdy was nemohl ſwu chytrofty zklamaty. neb lyde netbanlywy, lehczy, neduzywye1) zadofty y wyeru leny magycze, acz czo pocznu, nedluho trwagy w ſkutczy‘ch bozych, ale kdyz ſye od drzewe rzeczenych ſwatokradczſtwych zdrzyely by Aneb mylofrdenſtwym bozym dyablowu zloſt, vraz na ſbozy neb na tyele trpyely by, ynhed zelegy, ze gſu ſye k bohu obratyly, dyablowy Iſty neb nabyezenye opuſtily, A opye' nawra- czugy ſye k zachowawany czaruow, yako pſy k wywraczeny ſwemu. ale wy, kterymz geſt buoh y mudroft y prawu wyeru dal, takym “ 2) frdczem,3) A kterekoly protywnoſty chtyety bude dyabel wpuſtyty, trpyelywye a ftatecznye trpte, aby ſ blazenym lobem rzeczy mohly: pan dal, pan odyal; yakoz ſye panu lybylo, tak ſye ſtalo. tez y ſ apoſſtolem pewnym a czyelym ſrdczem rzczyete: kto nas od- luczy od laſky kryftowy, zamuczenye czyly puzeny czyly ſuzenye czyly hlad czyly nahota czyly mecz aneb zleho ſtrach? Neb dobrzy krzeſtane y mukamy neodluczeny bywagy od kryſta, ale blazny 4) a meſſkawy druhdy prazd- nymy baſnyemy odluczeny bywagy, a kdyz 1) Za neduzywe. — 2) ym přeškrtnuto a za to po straně připsáno:“ czyelym. — 3) Za tím mezera. — 4) Za wlazny.
Kázání sv. Augustina proti hádání. 325 97 ſrdczem y wyeru czyelu potupyly, Tak ho, dyabla, potom od waſſyeho nabyezenye buoh raczy zahnaty, Aby nykdy was nemohl ſwu chytrofty zklamaty. neb lyde netbanlywy, lehczy, neduzywye1) zadofty y wyeru leny magycze, acz czo pocznu, nedluho trwagy w ſkutczy‘ch bozych, ale kdyz ſye od drzewe rzeczenych ſwatokradczſtwych zdrzyely by Aneb mylofrdenſtwym bozym dyablowu zloſt, vraz na ſbozy neb na tyele trpyely by, ynhed zelegy, ze gſu ſye k bohu obratyly, dyablowy Iſty neb nabyezenye opuſtily, A opye' nawra- czugy ſye k zachowawany czaruow, yako pſy k wywraczeny ſwemu. ale wy, kterymz geſt buoh y mudroft y prawu wyeru dal, takym “ 2) frdczem,3) A kterekoly protywnoſty chtyety bude dyabel wpuſtyty, trpyelywye a ftatecznye trpte, aby ſ blazenym lobem rzeczy mohly: pan dal, pan odyal; yakoz ſye panu lybylo, tak ſye ſtalo. tez y ſ apoſſtolem pewnym a czyelym ſrdczem rzczyete: kto nas od- luczy od laſky kryftowy, zamuczenye czyly puzeny czyly ſuzenye czyly hlad czyly nahota czyly mecz aneb zleho ſtrach? Neb dobrzy krzeſtane y mukamy neodluczeny bywagy od kryſta, ale blazny 4) a meſſkawy druhdy prazd- nymy baſnyemy odluczeny bywagy, a kdyz 1) Za neduzywe. — 2) ym přeškrtnuto a za to po straně připsáno:“ czyelym. — 3) Za tím mezera. — 4) Za wlazny.
Strana 326
326 Kázání sv. Augustina proti hádání. 98a malu ſſkodu, 1) ynhed horſſye ſye a proty bohu reptaty ſmyegy a k byednym a pro- kletim a ohawnym czaruom ſye vtyekagy. ale ſnad dye nyekto: a czo vczynyme, po- nowadz kuzla ta y czarowe y wyefſczowe czaſto nam prawdu zwyeſtugy? o te wyecz' pyſmo nas zaklyna y napomyna, rzka: Owſſem aczt czo prawdy powyedye wam, nerodte wye- rzyty gym, Nebt zkuſfuge o2) was pan buoh, bogytely ſye gyeho czyly nycz. Ale opyet dyeff: Czaſtokrat, by lekownyczy nebyly, Anebot vſſtnutye 3) hada aneb leczkaku gynu nemoczy blyzko az do ſmrty mnozy zacha- zyegy. Prawda geſt, bratrzye naymyleyffy, neb przyepufſtye to buoh dyablu, yakz gſem drzyewe rzekl, krzeſtana, 4) aby, kdyz nyekdy ſkrzye ta ſwatokradeczſtwa nyekake pomoczy w te nemoczy przygyety a nyeczo prawdy ne 5) mohly by poznaty, lehczyegye by proto dyablu wyerzyly. ale ktoz czyely krze- ſtanſky zakon zada zachowaty, muſy wſſyeczky ty wyeczy czyelu duffye moczy zhrzyety, bogye ſye toho, czoz dye Apofftol, lage: Dny a myeſyeczye a czaſy zachowawayte; bogym ſye, abych nadarmo nepraczowal ſ wa- my. Ay apoſſtol dye, ze ktoz kuzla zacho- wawaly6) by, nadarmo vezenye geho przygal 1) Vynecháno snad: magy. — 2) Nepřeškrtnuto. — 3) Za vſſtnutyem. — 1) Zde mezera. — 5) Nemá se čísti. — 6) Za zachowawal.
326 Kázání sv. Augustina proti hádání. 98a malu ſſkodu, 1) ynhed horſſye ſye a proty bohu reptaty ſmyegy a k byednym a pro- kletim a ohawnym czaruom ſye vtyekagy. ale ſnad dye nyekto: a czo vczynyme, po- nowadz kuzla ta y czarowe y wyefſczowe czaſto nam prawdu zwyeſtugy? o te wyecz' pyſmo nas zaklyna y napomyna, rzka: Owſſem aczt czo prawdy powyedye wam, nerodte wye- rzyty gym, Nebt zkuſfuge o2) was pan buoh, bogytely ſye gyeho czyly nycz. Ale opyet dyeff: Czaſtokrat, by lekownyczy nebyly, Anebot vſſtnutye 3) hada aneb leczkaku gynu nemoczy blyzko az do ſmrty mnozy zacha- zyegy. Prawda geſt, bratrzye naymyleyffy, neb przyepufſtye to buoh dyablu, yakz gſem drzyewe rzekl, krzeſtana, 4) aby, kdyz nyekdy ſkrzye ta ſwatokradeczſtwa nyekake pomoczy w te nemoczy przygyety a nyeczo prawdy ne 5) mohly by poznaty, lehczyegye by proto dyablu wyerzyly. ale ktoz czyely krze- ſtanſky zakon zada zachowaty, muſy wſſyeczky ty wyeczy czyelu duffye moczy zhrzyety, bogye ſye toho, czoz dye Apofftol, lage: Dny a myeſyeczye a czaſy zachowawayte; bogym ſye, abych nadarmo nepraczowal ſ wa- my. Ay apoſſtol dye, ze ktoz kuzla zacho- wawaly6) by, nadarmo vezenye geho przygal 1) Vynecháno snad: magy. — 2) Nepřeškrtnuto. — 3) Za vſſtnutyem. — 1) Zde mezera. — 5) Nemá se čísti. — 6) Za zachowawal.
Strana 327
Kázání sv. Augustina proti hádání. 327 98" by; A protoz, yakoz muozete, oklykuow neb zklamany dyabelſkych waruyte ſye. A to nay- prwe wyezte, bratrzye, ze any was any tyech, genz k wam przyſluſfyegy, any dobytczat wa- ſſych, any meho ſtatku geſte y na malych wyeczech muoz dyabel vrazyty, gedne kterak mnoho od boha mocz 1) wzal by, Neb any ſwa- teho Ioba zbozye ſmyel geſt przyewratyty, gedne kdyz buoh przyepuſtil. A yakoz we czteny czteme, kdyz z lydy wyhnany gſu byly dyablowe, proſily ſu, aby aſponye w ſwy- nye wgyty przyepuſſteny byly. Ponowadz ne- ſmyely gſu wgyty dyably w ſwynye, Gedne az by od boha odpuſſtenye wzyely, kto tak bude newyerzyczy, aby wyerzyl, ze ony dobrym krzeſtanuom czo mohly vſſkodyty, gedne i acz by buoh ſwymy2) k dobremu przepuſſteny3) przyepuſtyl. a przyepuſtye to buoh pro dwye przyczynye: Aby neb nas zkuſyl, ſmely dobrzy, Aneb treſktal, ſmyely 4) hrzyefſny. Ale kterzyz trpyelywe5) przyepu- fftenye bozye trpye a, yakoz gſem rzekl, kdyz czo ztraty, dye: pan dal a pan wzal, Iakoz panu ſye lybylo, tak ſye ſtalo; bud gmeno bozye pozehnano: za tuto bohu lybeznu trpe- lywoſt aneb korunu wezme, geſtly ſprawedlivy, Aneb odpuſſtenye, geſli 6) geſtly hrzyeffny. a to 1) Za moczy. — 2) Za ſwym. — 3) Za przepuſſtenym. — 4) Za ſmely. — 5) Za trpyelywye. — 6) Přeškrtnuto.
Kázání sv. Augustina proti hádání. 327 98" by; A protoz, yakoz muozete, oklykuow neb zklamany dyabelſkych waruyte ſye. A to nay- prwe wyezte, bratrzye, ze any was any tyech, genz k wam przyſluſfyegy, any dobytczat wa- ſſych, any meho ſtatku geſte y na malych wyeczech muoz dyabel vrazyty, gedne kterak mnoho od boha mocz 1) wzal by, Neb any ſwa- teho Ioba zbozye ſmyel geſt przyewratyty, gedne kdyz buoh przyepuſtil. A yakoz we czteny czteme, kdyz z lydy wyhnany gſu byly dyablowe, proſily ſu, aby aſponye w ſwy- nye wgyty przyepuſſteny byly. Ponowadz ne- ſmyely gſu wgyty dyably w ſwynye, Gedne az by od boha odpuſſtenye wzyely, kto tak bude newyerzyczy, aby wyerzyl, ze ony dobrym krzeſtanuom czo mohly vſſkodyty, gedne i acz by buoh ſwymy2) k dobremu przepuſſteny3) przyepuſtyl. a przyepuſtye to buoh pro dwye przyczynye: Aby neb nas zkuſyl, ſmely dobrzy, Aneb treſktal, ſmyely 4) hrzyefſny. Ale kterzyz trpyelywe5) przyepu- fftenye bozye trpye a, yakoz gſem rzekl, kdyz czo ztraty, dye: pan dal a pan wzal, Iakoz panu ſye lybylo, tak ſye ſtalo; bud gmeno bozye pozehnano: za tuto bohu lybeznu trpe- lywoſt aneb korunu wezme, geſtly ſprawedlivy, Aneb odpuſſtenye, geſli 6) geſtly hrzyeffny. a to 1) Za moczy. — 2) Za ſwym. — 3) Za przepuſſtenym. — 4) Za ſmely. — 5) Za trpyelywye. — 6) Přeškrtnuto.
Strana 328
328 Kázání sv. Augustina proti hádání. 99- znamenayte pylnye, bratrzye, ze kdyz weſſken ſtatek wywratyl geſt dyabel ſwateho Ioba, ne- rzekl geft Iob: pan dal geft a dyabel gest otyal, ale: pan dal a pan odyal. Neb muz ſwaty nechtyel dyablu te chwaly daty, aby czo mohl wzyety, czo by pan neprzyepuſtyl odgyety. Neb ponowadz any ſynuom any flu- ham any welbluduom any ofluom any owczyem ſwateho Ioba, prwe nezly pan przyepuftyl, dyabel vſſkodyty mohl, procz wyerzyme, ze by krzeſtanuom nyeczo wyecze vczynyl nezly by bozſkym a tagemnym ſudem ſwym bozſka mocz przyepuſtyla? A protoz gyeſte wyerzte, ze nycz nemuozem ztratyty, gedne yakoz nam buoh przyepuſty odgyety: czyelym ſrdczem naſſym k geho myloſrdenſtwy gdyeme a, ſwato- kradezna zachowawanye wyernye opuftyecz, W geho pomocz wzdy dovfaymy. Neb ktoz by rzeczenym zlym, totyf kuzedlnykom a wyefſczom, hadaczuom, lekownykuom Wyerzyl, Acz by ſye poſtyl, acz by ſye modlyl, Acz by lybeznye do koſtela chodyl A acz by ſftedrzye almuzny czynyl A acz by tyelczye ſwe wſſe- lýkakym vtrpenym muczyl, nycz gemu nepro- ſpyege, dokowadz tyech ſwatokradzftwy ne- opuſty; Neb newyerne to ſwatokradezftwye zachowanftwye tyto wyeczy wſſechny dobre! a wywraczuge. A kterzyz ſ tyemyto zloftmy 1) Vynecháno snad kaczy. — 2) Z y předěláno m.
328 Kázání sv. Augustina proti hádání. 99- znamenayte pylnye, bratrzye, ze kdyz weſſken ſtatek wywratyl geſt dyabel ſwateho Ioba, ne- rzekl geft Iob: pan dal geft a dyabel gest otyal, ale: pan dal a pan odyal. Neb muz ſwaty nechtyel dyablu te chwaly daty, aby czo mohl wzyety, czo by pan neprzyepuſtyl odgyety. Neb ponowadz any ſynuom any flu- ham any welbluduom any ofluom any owczyem ſwateho Ioba, prwe nezly pan przyepuftyl, dyabel vſſkodyty mohl, procz wyerzyme, ze by krzeſtanuom nyeczo wyecze vczynyl nezly by bozſkym a tagemnym ſudem ſwym bozſka mocz przyepuſtyla? A protoz gyeſte wyerzte, ze nycz nemuozem ztratyty, gedne yakoz nam buoh przyepuſty odgyety: czyelym ſrdczem naſſym k geho myloſrdenſtwy gdyeme a, ſwato- kradezna zachowawanye wyernye opuftyecz, W geho pomocz wzdy dovfaymy. Neb ktoz by rzeczenym zlym, totyf kuzedlnykom a wyefſczom, hadaczuom, lekownykuom Wyerzyl, Acz by ſye poſtyl, acz by ſye modlyl, Acz by lybeznye do koſtela chodyl A acz by ſftedrzye almuzny czynyl A acz by tyelczye ſwe wſſe- lýkakym vtrpenym muczyl, nycz gemu nepro- ſpyege, dokowadz tyech ſwatokradzftwy ne- opuſty; Neb newyerne to ſwatokradezftwye zachowanftwye tyto wyeczy wſſechny dobre! a wywraczuge. A kterzyz ſ tyemyto zloftmy 1) Vynecháno snad kaczy. — 2) Z y předěláno m.
Strana 329
Kázání sv. Augustina proti hádání. 329 99 dobre ſkutky czynyty budu chtyety, tyem nycz nebudu moczy proſpyety; Neb prawda geſt, czoz dye Apofftol: Maly kwas wſſyeczko tyeſto kazy; a ono: Nemuozete ſtolu pana vczaſtny byty y ſtolu dyabluow ; A pan we czteny: Nemuoz kto dwyema panoma z 1) slu- zyty. Pro kteruzto wyecz krzeſtane Any k drzyewy ſlyby czynyty any v ſtudnyczye ſye modlyty, 2) acz ſye chtye bozy myloſty od wyeczneho muczenye wyſwobodyty. A protoz, kto|kolywek na poly ſwem aneb we wſy aneb podle wſſy nyektere ſtromy neb ſſtyepy aneb oltarzye aneb kterekolywek marne wyeczy myel by, kdez byedny lyde obyczey magy ſlyby nyektere czynyty, Nezruſſyly gych aneb nepodruby tyech ſwatokradecznych 3) czaruow, kterzyz wymyfíleny budu, bez pochybenye vczaſten bude. Neb y to kake geſt, ze, kdyz ſtromowe ty neb drzyewa ta, kdez ſlybuge ſye, k nym padnu, nyzadny z nych drzyewa, k uohny neneſe? a wyzte byedu neb blaznou- ſtwye pokolenye lydſkeho: drzyewe4) nezy- wemu czeſt dawagy A boha zyweho przyka- zanym hrzyegy. Ratoleſty drzyewa neſmyegy puſtyty w uohen a ſamy ſye ſtrkugy 5) do pekla. A protoz, kto te zloſty az do tohoto czaſu nedrzy, raduyg ſye a bohu dyeky wzdawagy a 1) Přeškrtnuto. — 2) Zde mezera. — 3) c přeškrtnuto. — 1) Za drzyewu. — 5) Za ſtruhugy.
Kázání sv. Augustina proti hádání. 329 99 dobre ſkutky czynyty budu chtyety, tyem nycz nebudu moczy proſpyety; Neb prawda geſt, czoz dye Apofftol: Maly kwas wſſyeczko tyeſto kazy; a ono: Nemuozete ſtolu pana vczaſtny byty y ſtolu dyabluow ; A pan we czteny: Nemuoz kto dwyema panoma z 1) slu- zyty. Pro kteruzto wyecz krzeſtane Any k drzyewy ſlyby czynyty any v ſtudnyczye ſye modlyty, 2) acz ſye chtye bozy myloſty od wyeczneho muczenye wyſwobodyty. A protoz, kto|kolywek na poly ſwem aneb we wſy aneb podle wſſy nyektere ſtromy neb ſſtyepy aneb oltarzye aneb kterekolywek marne wyeczy myel by, kdez byedny lyde obyczey magy ſlyby nyektere czynyty, Nezruſſyly gych aneb nepodruby tyech ſwatokradecznych 3) czaruow, kterzyz wymyfíleny budu, bez pochybenye vczaſten bude. Neb y to kake geſt, ze, kdyz ſtromowe ty neb drzyewa ta, kdez ſlybuge ſye, k nym padnu, nyzadny z nych drzyewa, k uohny neneſe? a wyzte byedu neb blaznou- ſtwye pokolenye lydſkeho: drzyewe4) nezy- wemu czeſt dawagy A boha zyweho przyka- zanym hrzyegy. Ratoleſty drzyewa neſmyegy puſtyty w uohen a ſamy ſye ſtrkugy 5) do pekla. A protoz, kto te zloſty az do tohoto czaſu nedrzy, raduyg ſye a bohu dyeky wzdawagy a 1) Přeškrtnuto. — 2) Zde mezera. — 3) c přeškrtnuto. — 1) Za drzyewu. — 5) Za ſtruhugy.
Strana 330
330 Kázání sv. Augustina proti hádání. 100" wrnye 1) w dobrych ſkutczyech ſetrway 2) pylen bud; ale ktoz w tyechto dyabelſkych wyeczech do toho czaſu wyyty3) dyablu dal ſye, wſſym ſrdczem pokanye czyn, A tyech ſwatokradez- ſtwy drzyewe rzeczenych ſe wſſym ſtrachem waruyg ſye y potupuy, aby gyemu buoh y od- puſſczenye raczyl daty I k wyecznemu blaho- ſlawenſtwy pro ſla wu ſweho gmena pomohl dogyty. A ze take y to przyſlo ke mnye, ze nyekterzy Neb z ſproſtnoſty aneb z nerozumu Aneb ſnad, genz wyecze wyerzyty geft, lakotu tyech obyety neb prokleteho pokrmu, genz geſte bywagy pohanſkym obyczegem, Any ſye bogye any stydye gyefty : Ofwyedczugy wam przyed bohem y angely geho a klety ohla- ſfugy, Aby any k tyem dyabelſkym hodowanym, gens v modl a v ſtudnycz aneb v nyekterych ſtromuow neb drzyew bywagy, ſchazyely ſye. Acz wam odtud nyeczo by bylo poſlano, yako by dyabla wydyely, ftrachuyte ſye a wyplynte a tak zazente, aby any do domu waſſeho do- puſtyly czo toho prokleteho hodowanye daty pro ono flowo Apofftoluow, genz gyz rzeczeno geſt: Nemozete z kalychu pyty bozyeho a ka- lychu dyabluow.4) a ze zwykly gfu nyekterzy rzyekaty: Ia ſye znamenam krzyzem a tak gem; neſmyety5) zadny toho czynyty; Neb tak 1) Za wzdawayg a wyernye. — 2) Za ſetrwaty. 3) Snad za vgyty. — 1) Zde mezera. — 5) Za neſmyeyte.
330 Kázání sv. Augustina proti hádání. 100" wrnye 1) w dobrych ſkutczyech ſetrway 2) pylen bud; ale ktoz w tyechto dyabelſkych wyeczech do toho czaſu wyyty3) dyablu dal ſye, wſſym ſrdczem pokanye czyn, A tyech ſwatokradez- ſtwy drzyewe rzeczenych ſe wſſym ſtrachem waruyg ſye y potupuy, aby gyemu buoh y od- puſſczenye raczyl daty I k wyecznemu blaho- ſlawenſtwy pro ſla wu ſweho gmena pomohl dogyty. A ze take y to przyſlo ke mnye, ze nyekterzy Neb z ſproſtnoſty aneb z nerozumu Aneb ſnad, genz wyecze wyerzyty geft, lakotu tyech obyety neb prokleteho pokrmu, genz geſte bywagy pohanſkym obyczegem, Any ſye bogye any stydye gyefty : Ofwyedczugy wam przyed bohem y angely geho a klety ohla- ſfugy, Aby any k tyem dyabelſkym hodowanym, gens v modl a v ſtudnycz aneb v nyekterych ſtromuow neb drzyew bywagy, ſchazyely ſye. Acz wam odtud nyeczo by bylo poſlano, yako by dyabla wydyely, ftrachuyte ſye a wyplynte a tak zazente, aby any do domu waſſeho do- puſtyly czo toho prokleteho hodowanye daty pro ono flowo Apofftoluow, genz gyz rzeczeno geſt: Nemozete z kalychu pyty bozyeho a ka- lychu dyabluow.4) a ze zwykly gfu nyekterzy rzyekaty: Ia ſye znamenam krzyzem a tak gem; neſmyety5) zadny toho czynyty; Neb tak 1) Za wzdawayg a wyernye. — 2) Za ſetrwaty. 3) Snad za vgyty. — 1) Zde mezera. — 5) Za neſmyeyte.
Strana 331
Kázání sv. Augustina proti hádání. 331 100" geſt, ktoz ſye zehna a nyeczo z prokleteho pokrmu gye, yako by ſye w uſtech pozehnal a mecz ſobye ſrdczem 1) w ſrdcze wſtrczyl: Neb yakoz tyelo meczem zabyto bywa, Tak tyem pokrmem prokletym duſſye li zabyta bywa. ale vfamy bozyemu mylofrdenſtwy, ze wdechne wam, aby, czo rzeczeno geſt, czynyly A aby wſfe" wam any w ptakoprawenych any w gynych drzyewe rzeczenych prokletych za- chowawanych neb wefftewanych dyabelſka zloft mohla was podtrhnuty; Ale wſſyczku na- dyegy ſwu w bohu polozyte, aby nykdy tyem pokletym zloſtem, genz naprzyed ſebrany gſu, ſye newraczowaly, danym pana naſſyeho ihu kryſta, gyemuz geft czeft y czyefarzſtwye na wyeky wyekom amen. Tyemto kazanym ſwateho Auguſtina potu- peny gfu hadaczy, genz buduczye wyeczy ſkrytye y mynule y przytomnye bez bozyeho zpoſobu prawyty chtye, yako by byly bohowe; Neb ſam buoh ty wyeczy ſobye tagennye zachowal, a, komuz raczy wzgyewyty, tomu wzgyewy. Take potupeny gfu zaklynaczy a lekownyczy, genz zaklynagy a nemoczy lekugy; O nychz dye ſwaty pawel: Sladkymy rzyeczmy a zehnanymy ſwodye ſrdczye newynnych. Take potupeny gſu nawazaczy neb czaronoſy, genz 101° vwazugy ſobye a noſye cztenye li ſ krzyzky 1) Rubrikatorem přeškrtnuto.
Kázání sv. Augustina proti hádání. 331 100" geſt, ktoz ſye zehna a nyeczo z prokleteho pokrmu gye, yako by ſye w uſtech pozehnal a mecz ſobye ſrdczem 1) w ſrdcze wſtrczyl: Neb yakoz tyelo meczem zabyto bywa, Tak tyem pokrmem prokletym duſſye li zabyta bywa. ale vfamy bozyemu mylofrdenſtwy, ze wdechne wam, aby, czo rzeczeno geſt, czynyly A aby wſfe" wam any w ptakoprawenych any w gynych drzyewe rzeczenych prokletych za- chowawanych neb wefftewanych dyabelſka zloft mohla was podtrhnuty; Ale wſſyczku na- dyegy ſwu w bohu polozyte, aby nykdy tyem pokletym zloſtem, genz naprzyed ſebrany gſu, ſye newraczowaly, danym pana naſſyeho ihu kryſta, gyemuz geft czeft y czyefarzſtwye na wyeky wyekom amen. Tyemto kazanym ſwateho Auguſtina potu- peny gfu hadaczy, genz buduczye wyeczy ſkrytye y mynule y przytomnye bez bozyeho zpoſobu prawyty chtye, yako by byly bohowe; Neb ſam buoh ty wyeczy ſobye tagennye zachowal, a, komuz raczy wzgyewyty, tomu wzgyewy. Take potupeny gfu zaklynaczy a lekownyczy, genz zaklynagy a nemoczy lekugy; O nychz dye ſwaty pawel: Sladkymy rzyeczmy a zehnanymy ſwodye ſrdczye newynnych. Take potupeny gſu nawazaczy neb czaronoſy, genz 101° vwazugy ſobye a noſye cztenye li ſ krzyzky 1) Rubrikatorem přeškrtnuto.
Strana 332
332 Kázání sv. Augustina proti hádání. a gmena bozye a gyne wyeczy proto, ze ne- budu vrazeny od zeleza neb od ohnye, neb ze gych nemohlo by nycz zleho potkaty. Take potupeny gfu czarodyeynyczy, genz vdyela- gycz czaru meczem, w ny dyably wolagy aneb hadagy o kradezy, kto by vkradenu wyecz myel. Take potupeny ſu kudi 1) kuzedlnyczy, genz obecznye flowu wſfychny, kterez 2) tagenne wyeczy chtye wyedyety napyſſy neb otazkamy od dyabla, neb komu vſſkodyty ſkrzye dyabla, neb bududye3) wyeczy gyednaty ne ſ po- moczy bychu przyrozeneho. a tyech wyeczy nemoz czlowek wſſyech menowaty, neb kazde wyeczy muoz czlowek k czaruom przymye- nyty, y boha y gyne wyeczy; a tak nyekterzy przymyenugy ſwatu trogyczy, Nyekterzy pana gyezyffye, nyekterzy andyely, nyekterzy tyelo bozye, Nyekterzy matku bozy, Nyekterzy ohen, powyetrzye, hwyezdy, wodu, zemy v gyna ſtworzenye, a tak magy gmena rozlyczna. 1) Přeškrtnuto rubrikatorem a od písaře opatřeno te- čkami. — 2) Za kterzyz. — 3) Za buduczye.
332 Kázání sv. Augustina proti hádání. a gmena bozye a gyne wyeczy proto, ze ne- budu vrazeny od zeleza neb od ohnye, neb ze gych nemohlo by nycz zleho potkaty. Take potupeny gfu czarodyeynyczy, genz vdyela- gycz czaru meczem, w ny dyably wolagy aneb hadagy o kradezy, kto by vkradenu wyecz myel. Take potupeny ſu kudi 1) kuzedlnyczy, genz obecznye flowu wſfychny, kterez 2) tagenne wyeczy chtye wyedyety napyſſy neb otazkamy od dyabla, neb komu vſſkodyty ſkrzye dyabla, neb bududye3) wyeczy gyednaty ne ſ po- moczy bychu przyrozeneho. a tyech wyeczy nemoz czlowek wſſyech menowaty, neb kazde wyeczy muoz czlowek k czaruom przymye- nyty, y boha y gyne wyeczy; a tak nyekterzy przymyenugy ſwatu trogyczy, Nyekterzy pana gyezyffye, nyekterzy andyely, nyekterzy tyelo bozye, Nyekterzy matku bozy, Nyekterzy ohen, powyetrzye, hwyezdy, wodu, zemy v gyna ſtworzenye, a tak magy gmena rozlyczna. 1) Přeškrtnuto rubrikatorem a od písaře opatřeno te- čkami. — 2) Za kterzyz. — 3) Za buduczye.
Strana 333
O mastech. 333 105" Maſt czeliſtywa y huogicze. Wezmí korzen zanýklowý a ztlucz geý s ſtarym ſadlem wymoczenym, warzyz to dobrze a potom proczed ſkrze ruſſku a ſcho- way w puſſku a, vdielage flaſtr, tuto maſti poloziz na ranu neb boleſt. Maſt huogicze y czeliſtywa. Wezmí sfaluíe a rutý rowný a puol libry ſadla ſtareho, wymočzeneho a protí tomu puol pinty ſtareho píwa a to ſpolu warz, dokudz korzenýe nezczerwena, 1) potom pro- czed czyſtíe do hrneczka, nechay ſtati, at vſtydne; pak vdielay dieru neb dwie we dnýe, at wýtecze; ſchowayz to w puſſku, neb tato maſt geſt dobra ke wſſem otokom ý ranam. Maſt dobra czelicze ranyel y zaſtrev. Wezmí na prw prýſkýrzyczý Mayoweho míe- fiecze a woſku cziſteho, ſtare ſadlo weprzowe, drzewíeny oleý a kozlowu krew rownýmí míe- ramí, ſpuſtiz w hromadu to wſſe a, ſpuſtíe, zczediz pilnýe; pak wezmí ſlez a kalſteyn a gítroczel, ztluczyz to welmí dobrze a, wezma 1) we nemá se čísti; nýbrž nezczerna.
O mastech. 333 105" Maſt czeliſtywa y huogicze. Wezmí korzen zanýklowý a ztlucz geý s ſtarym ſadlem wymoczenym, warzyz to dobrze a potom proczed ſkrze ruſſku a ſcho- way w puſſku a, vdielage flaſtr, tuto maſti poloziz na ranu neb boleſt. Maſt huogicze y czeliſtywa. Wezmí sfaluíe a rutý rowný a puol libry ſadla ſtareho, wymočzeneho a protí tomu puol pinty ſtareho píwa a to ſpolu warz, dokudz korzenýe nezczerwena, 1) potom pro- czed czyſtíe do hrneczka, nechay ſtati, at vſtydne; pak vdielay dieru neb dwie we dnýe, at wýtecze; ſchowayz to w puſſku, neb tato maſt geſt dobra ke wſſem otokom ý ranam. Maſt dobra czelicze ranyel y zaſtrev. Wezmí na prw prýſkýrzyczý Mayoweho míe- fiecze a woſku cziſteho, ſtare ſadlo weprzowe, drzewíeny oleý a kozlowu krew rownýmí míe- ramí, ſpuſtiz w hromadu to wſſe a, ſpuſtíe, zczediz pilnýe; pak wezmí ſlez a kalſteyn a gítroczel, ztluczyz to welmí dobrze a, wezma 1) we nemá se čísti; nýbrž nezczerna.
Strana 334
334 O mastech. 105° drzewný maſt, warzyz ſpuolu za puol hodyny a potom zd 1) zczediz a ſchoway. Maſt huogicze dobra. Wezmí woſk, zageczíe ſadlo a log ſkopowy, ſpuſtíz to w hromadu a zczedíz; pak wezmí ſlez ý ſ kwietem neb y síemenem a dennýe korzenýe, geftot ma zluttý kwiet; ztluczyz to dobrze ſpuolu a wezmí drzewný maſt, wa- rzyz to ſpuolu za hodýnu a poto, zczedie, ſchoway. Rana maſt dobra. Wezmí gitroczelowy lift, pelýnýek a muku zytnu, drzewieny oleg, ſtare ſadlo aneb ſadlo z slanýn sſkwarzenych, stred a wýno, warzyz to ſpuolu a zczed, ſchoway w puſſku dobru. Biela maſt takto ſie diela: Wezmí pleýweífu trzy loty a bíeleho ka- didla rownye, Maſtyxa a ſpaleneho olowa a telecí log, ſpuſtíz to wſſe ſpolu, olege drze- w'eneho neb oczta przýday, czoz geſt w hod, a ſchoway w puſſ 2) Opiet gínak. Wezmí pleyweyfu trzy loty a bíeleho3) 1) Nemá se čísti. — 2) Skráceno za puſſku. — 3) Konec vytržen a zní dle rukopisu (XI. C. 2) takto: kadydla dwa lothy, geden loth olegie, geſſto w niem ruoze moczena a warzena, a oczta, to czozt geſt dosti, ſpuſtiz to ſpolu a ſchoway. o O o-
334 O mastech. 105° drzewný maſt, warzyz ſpuolu za puol hodyny a potom zd 1) zczediz a ſchoway. Maſt huogicze dobra. Wezmí woſk, zageczíe ſadlo a log ſkopowy, ſpuſtíz to w hromadu a zczedíz; pak wezmí ſlez ý ſ kwietem neb y síemenem a dennýe korzenýe, geftot ma zluttý kwiet; ztluczyz to dobrze ſpuolu a wezmí drzewný maſt, wa- rzyz to ſpuolu za hodýnu a poto, zczedie, ſchoway. Rana maſt dobra. Wezmí gitroczelowy lift, pelýnýek a muku zytnu, drzewieny oleg, ſtare ſadlo aneb ſadlo z slanýn sſkwarzenych, stred a wýno, warzyz to ſpuolu a zczed, ſchoway w puſſku dobru. Biela maſt takto ſie diela: Wezmí pleýweífu trzy loty a bíeleho ka- didla rownye, Maſtyxa a ſpaleneho olowa a telecí log, ſpuſtíz to wſſe ſpolu, olege drze- w'eneho neb oczta przýday, czoz geſt w hod, a ſchoway w puſſ 2) Opiet gínak. Wezmí pleyweyfu trzy loty a bíeleho3) 1) Nemá se čísti. — 2) Skráceno za puſſku. — 3) Konec vytržen a zní dle rukopisu (XI. C. 2) takto: kadydla dwa lothy, geden loth olegie, geſſto w niem ruoze moczena a warzena, a oczta, to czozt geſt dosti, ſpuſtiz to ſpolu a ſchoway. o O o-
Strana 335
Zjevení sv. Brigidy. 335 Swata Brigida poklada w knihach zewenye 1) ſweho, kterak gye maria matka bozie ſlibi(la) w rzymie, ze bi chtiela w bethleemie vkazati gye breh porozenie ſyna ſweho, a rzkucz takto: kdyz byech v gyeſly bozzich v Betlemie, wi- dyech nyekteraku pannu obtyezenu, pieknu welmí, odyenu byelym plaſítkem a tenku ſukniczku, ſkrzye nizto giegye tyelo panenſke ſwietle widyech. gyegyzto brzifſko byeſſe plno a welmi naduto, neb gyz byeſſe hotowa ku- porozeny. a ſ ny geden ſtary poczeſtny byeffe, a myegyeſta oba ſ ſebu gednoho wolka a oflika, a kdyz gſta prziſſla na myeſto, tehdi ten ſtarzecz, prziwazaw wolka a oſlyka k gie- ſliczkam, y otgyde precz a potom przineſe, prziſſed ku pannye, ſwyeczi zazzenu a przitek gy k ſtyenie, y wygyde wen, abi nebil przi porozeny. tehdi panna ta, ſzuwſhi trzewicze ſ noh ſwich, ſlozila plaſſtiek s ſebe byely a ruſſiczi ſ hlawi ſwe, y polozi wedle ſebe, a, oſtawſi w ſameg ſukniczi, rozpuſtywſſi wlaſi przepyekne iako zlatto po ramenu, wynye dwie plencze Inyeneg a dwie wlnyene, kte- reez myegyeſſe tenke a prziecziſte, kterezto 1062 1) Za zyewenye.
Zjevení sv. Brigidy. 335 Swata Brigida poklada w knihach zewenye 1) ſweho, kterak gye maria matka bozie ſlibi(la) w rzymie, ze bi chtiela w bethleemie vkazati gye breh porozenie ſyna ſweho, a rzkucz takto: kdyz byech v gyeſly bozzich v Betlemie, wi- dyech nyekteraku pannu obtyezenu, pieknu welmí, odyenu byelym plaſítkem a tenku ſukniczku, ſkrzye nizto giegye tyelo panenſke ſwietle widyech. gyegyzto brzifſko byeſſe plno a welmi naduto, neb gyz byeſſe hotowa ku- porozeny. a ſ ny geden ſtary poczeſtny byeffe, a myegyeſta oba ſ ſebu gednoho wolka a oflika, a kdyz gſta prziſſla na myeſto, tehdi ten ſtarzecz, prziwazaw wolka a oſlyka k gie- ſliczkam, y otgyde precz a potom przineſe, prziſſed ku pannye, ſwyeczi zazzenu a przitek gy k ſtyenie, y wygyde wen, abi nebil przi porozeny. tehdi panna ta, ſzuwſhi trzewicze ſ noh ſwich, ſlozila plaſſtiek s ſebe byely a ruſſiczi ſ hlawi ſwe, y polozi wedle ſebe, a, oſtawſi w ſameg ſukniczi, rozpuſtywſſi wlaſi przepyekne iako zlatto po ramenu, wynye dwie plencze Inyeneg a dwie wlnyene, kte- reez myegyeſſe tenke a prziecziſte, kterezto 1062 1) Za zyewenye.
Strana 336
336 Zjevení sv. Brigidy. 106 geſt s ſobu przineſla, abi dyetatko, kterez ſie narody, obinula, a potom druhe dwie plencze lnyene, abi gey 1) odyela a hlawiczku gemu obynula, y polozy wedle ſebe, abi gye bili hotowi ku potrzebie. A kdyz to wſſe bi hotowo, tehdi panna, klekſſi na kolenu, ſ we- liku pocztu wida ſie na modlitbu, obratywſh chrzbet k greſliczkam, wzdwize obliczey k nebi protý wichodu fluncze. a pozdwihſh ruku y oczij w nebe, ſnaznie ſtala geſt v welikem nabozenſtwij, gſucz napogena bozſke ſladkoſti. A kdyzz tak kleczyeſſe na modlitbie, tehdu na vzrzech ii dyetatko hibawe w giegiem zy- wotie, a yhned welmi (r)ichle oka mzenye porodi ſyna, ot niehozto welike ſwietlo a bleſk pochaziefſe, tak ze ſluncze gemu rowno ne- byefſe ani ta ſwyecze ſwim ſwyetlem, geſſto tu horzyeſſe, neb to ſwietlo bozſke haſyeſſe toto przirozene. a to hnutye porozenie byefſe przierichle a przienahle, az ho nemozech ſezrzyeti any rozeznati, kterim geſt vdem po- rodila. Nezz yhned vzrzech to ſlawne dyetle na zemi ſtkwuczie, gehozto tyelcze prziecziſte byeſſe ode wſſieho hniſſu y necziſtoti. Take ſem widyela kozzku plodnu wedle nyeho le- ziecze ſwynutu a welmi ſwietlu; a take ſem fliſſala zpiewanie andielſke dywne chuti a we- like ſladkoſti. a yhned brzyſſko te panenki, 1) Za ge.
336 Zjevení sv. Brigidy. 106 geſt s ſobu przineſla, abi dyetatko, kterez ſie narody, obinula, a potom druhe dwie plencze lnyene, abi gey 1) odyela a hlawiczku gemu obynula, y polozy wedle ſebe, abi gye bili hotowi ku potrzebie. A kdyz to wſſe bi hotowo, tehdi panna, klekſſi na kolenu, ſ we- liku pocztu wida ſie na modlitbu, obratywſh chrzbet k greſliczkam, wzdwize obliczey k nebi protý wichodu fluncze. a pozdwihſh ruku y oczij w nebe, ſnaznie ſtala geſt v welikem nabozenſtwij, gſucz napogena bozſke ſladkoſti. A kdyzz tak kleczyeſſe na modlitbie, tehdu na vzrzech ii dyetatko hibawe w giegiem zy- wotie, a yhned welmi (r)ichle oka mzenye porodi ſyna, ot niehozto welike ſwietlo a bleſk pochaziefſe, tak ze ſluncze gemu rowno ne- byefſe ani ta ſwyecze ſwim ſwyetlem, geſſto tu horzyeſſe, neb to ſwietlo bozſke haſyeſſe toto przirozene. a to hnutye porozenie byefſe przierichle a przienahle, az ho nemozech ſezrzyeti any rozeznati, kterim geſt vdem po- rodila. Nezz yhned vzrzech to ſlawne dyetle na zemi ſtkwuczie, gehozto tyelcze prziecziſte byeſſe ode wſſieho hniſſu y necziſtoti. Take ſem widyela kozzku plodnu wedle nyeho le- ziecze ſwynutu a welmi ſwietlu; a take ſem fliſſala zpiewanie andielſke dywne chuti a we- like ſladkoſti. a yhned brzyſſko te panenki, 1) Za ge.
Strana 337
Zjevení sv. Brigidy. 337 genz byelfe pln 1) przed porozenym, opadl geſt, a tielo gregie dywne kraſi bilo a przezſlechtilee. A kdyz poczi panenka, ze porodila ſina, yhned nakloniwſſi hlawiczku a ſpenſſi rucze, ſ weliku pocztiwoſty a ſ naboznym ſrdczem poczie ſie modliti dyetreti a weczie gemu: Witay, mily bozze moy a pane moy a ſynu moy! Tehdi dyetatko placze a trzeſa ſie zymu a pro twrdoſt podlahi, kdezz lezyeſſe, hibaſſe ſie maliczko, ztahugie vdki ſwe, hledagi'cz2) za- hrzienie materzina a prziezny, gehozto matka wzemſſi w ruczie, przituli a geho prſi y lyczka ſhrzie ſwymi prſy ſ weliky radoſtý a litowa- nym materzſkym. a ſ tyem poſadywſſi ſie na zemi draha dyewka, wzye dyetatko na ſwe luono y pocze gie ſnaznie obinowati naydrzewe v plenky lnyene a potom ſukenne, y ſtaze tyelcze y lytky geho paſczem y ramena. A potom po wſfem wnide ſtarzecz y rozproſtrzied ſie na zemi a poklek na ſwu kolenu, modleſſe ſie dyetyeti ſ placzem radoſtnym; a panna tyem drahim porozenym nicz ſie nepromie- nila ani barwu ani mdlobu, neb neubilo ani ſyli any kraſi. 1) Za plno. — 2) cz nemá se čísti, nýbrž nadepsané e. — —
Zjevení sv. Brigidy. 337 genz byelfe pln 1) przed porozenym, opadl geſt, a tielo gregie dywne kraſi bilo a przezſlechtilee. A kdyz poczi panenka, ze porodila ſina, yhned nakloniwſſi hlawiczku a ſpenſſi rucze, ſ weliku pocztiwoſty a ſ naboznym ſrdczem poczie ſie modliti dyetreti a weczie gemu: Witay, mily bozze moy a pane moy a ſynu moy! Tehdi dyetatko placze a trzeſa ſie zymu a pro twrdoſt podlahi, kdezz lezyeſſe, hibaſſe ſie maliczko, ztahugie vdki ſwe, hledagi'cz2) za- hrzienie materzina a prziezny, gehozto matka wzemſſi w ruczie, przituli a geho prſi y lyczka ſhrzie ſwymi prſy ſ weliky radoſtý a litowa- nym materzſkym. a ſ tyem poſadywſſi ſie na zemi draha dyewka, wzye dyetatko na ſwe luono y pocze gie ſnaznie obinowati naydrzewe v plenky lnyene a potom ſukenne, y ſtaze tyelcze y lytky geho paſczem y ramena. A potom po wſfem wnide ſtarzecz y rozproſtrzied ſie na zemi a poklek na ſwu kolenu, modleſſe ſie dyetyeti ſ placzem radoſtnym; a panna tyem drahim porozenym nicz ſie nepromie- nila ani barwu ani mdlobu, neb neubilo ani ſyli any kraſi. 1) Za plno. — 2) cz nemá se čísti, nýbrž nadepsané e. — —
Strana 338
338 Conp. Anticlaud, ed. a mag. Alano de hum. nat. Dodatky. 1. 108° Conpendium Anticlaudiani editi a magiſtro Alano de humana natura. MAgifter Alanus peritus quondam in multis fcien- ciis quemdam auctorem compilauit bene quatuor mi- lium verfuum (continentem) uel plus, quem Anticlau- dianum nominauit, in quo intendit deferibere hominem ex natura humana, et (qualiter aliquis homo ex) gracia Dei ad ſummam perfeccionem proficientem (ualebat pervenire), et defcribit naturam humanam tamquam dominam, utpote que omnibus rebus feculi debet do- minari. Virtutes autem deſcribit tamquam virgines pulcherrimas, utpote que alios ad perfeccionem per- ducant. Hunc autem tractatum nos textualiter ad conpendium redigimus, ut poſsint ſpiritualia ſapien- tibus per modum hiftorie recitari. Procedit ergo quasi ſub ſimili ſenſu (ita dicens): NAtura humana a Deo naturata confiderans cor- rupcionem et inperfeccionem fuam et quod nichil omni parte beatum produxerat et quod eam vicia fuo dominio ſubiugabant, quibus iam quaſi tributaria fer- uiebat, ſe ipſam ineſtimabiliter reprehendit, et cogi- tauit, qualiter faltem vnum hominem in omnibus per- fectum et irreprehenfibilem formaret, qui eius obpro- brium tolleret et omnia vicia expugnaret. Sed quia talem hominem propriis viribus formare ſe non poffe confiderauit, propterea omnes virtutes ad concilium invitauit, ut earum confilio et patrocinio propofitum (fuum) confummaret. Domus autem nature fita fuir velut in (h)orto deliciarum et in paradiſo voluptatis. Defurfum ergo veniens candidarum caterua virtutum, coruſcantibus dyadematum (in) gemmis et monilibus precioſis, ſua proceſſione circumquaque mundi climata
338 Conp. Anticlaud, ed. a mag. Alano de hum. nat. Dodatky. 1. 108° Conpendium Anticlaudiani editi a magiſtro Alano de humana natura. MAgifter Alanus peritus quondam in multis fcien- ciis quemdam auctorem compilauit bene quatuor mi- lium verfuum (continentem) uel plus, quem Anticlau- dianum nominauit, in quo intendit deferibere hominem ex natura humana, et (qualiter aliquis homo ex) gracia Dei ad ſummam perfeccionem proficientem (ualebat pervenire), et defcribit naturam humanam tamquam dominam, utpote que omnibus rebus feculi debet do- minari. Virtutes autem deſcribit tamquam virgines pulcherrimas, utpote que alios ad perfeccionem per- ducant. Hunc autem tractatum nos textualiter ad conpendium redigimus, ut poſsint ſpiritualia ſapien- tibus per modum hiftorie recitari. Procedit ergo quasi ſub ſimili ſenſu (ita dicens): NAtura humana a Deo naturata confiderans cor- rupcionem et inperfeccionem fuam et quod nichil omni parte beatum produxerat et quod eam vicia fuo dominio ſubiugabant, quibus iam quaſi tributaria fer- uiebat, ſe ipſam ineſtimabiliter reprehendit, et cogi- tauit, qualiter faltem vnum hominem in omnibus per- fectum et irreprehenfibilem formaret, qui eius obpro- brium tolleret et omnia vicia expugnaret. Sed quia talem hominem propriis viribus formare ſe non poffe confiderauit, propterea omnes virtutes ad concilium invitauit, ut earum confilio et patrocinio propofitum (fuum) confummaret. Domus autem nature fita fuir velut in (h)orto deliciarum et in paradiſo voluptatis. Defurfum ergo veniens candidarum caterua virtutum, coruſcantibus dyadematum (in) gemmis et monilibus precioſis, ſua proceſſione circumquaque mundi climata
Strana 339
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 339 illuftrabat, et circumdabant eam flores rofarum et lilia conuallium. Quarum prima fuit Caritas. Hec (enim) eſt ſpecioſa inter filias Iherufalem, (nam et ipſam apoftolus in epiftola fua fuper omnes commendat precellendo, ubi dicit: Si linguis hominum loquar et angelorum, caritatem autem non habeam, factus fum velut es fonans et cimbalum tinniens). Deinde Fides, Spes, Concordia, Pietas, Largitas, Humilitas, Racio, Prudencia, Iufticia, Fortitudo, Temperancia et aliarum exercitus virtutum, amictus lumine ficut veftimento, et illuminata eft (tota) terra a gloria eius. Natura autem obuiauit eis quafi mater honorificata et introducens eas in domum fuam, circumquaque in gemiferis fe- dibus et tronis eburneis ac aureis collocauit. Tunc Natura furrexit et, ftans in medio, dextra manu filen- cium indixit et maturo vultu conceptum animi pro- poſuit coram virtutibus in hune modum: O domine mee, quas conditor vniuerforum michi in auxilium deſtinauit, vos fcitis, quod ipfe creator hominem, quem ipſe ad imaginem fuam formauit, mee induftrie com- mendauit, ut ego tamquam alumpna ipfum lacte meo nutrirem et difciplina et moribus informarem. Sed re- cognoſco negligenciam, immo (et) infufficienciam meam, quod nullum hominem ad perfeccionem duxi, qui fit in omni parte beatus, quin pocius omnes declinaue- runt (in malum), fimul invtiles facti funt et non eft, qui faciat bonum, non eft vſque ad vnum. Ideo peni- tenciam ago in cinere et cilicio, in hiis (autem), que pacior, vobis eciam dominabus meis compacior, quia vos virtutes humana fragilitas quaſi profcriptas in exi- lium relegauit, vicia autem et nequicie in omni vrbe fuum erexerunt vexillum et titulum triumphalem, et vt exemplariter loquar: Nonne iam refriguit caritas multorum? Sed ubi deberet inhabitare caritas, (ibi) inhabitat vana raritas (et vbi fidei augmentum, ibi perfidie incrementum), vnde (auctor): 108" Rara fides vtique vicium dominatur vbique. Turpis amor cuique frenos imponit inique. Vilis auaricia ſibi ſubiugat omnia regna, Principis in bulla fedet abbatisque cuculla. Copia ftultorum reperitur vbique locorum, Frausque dolorum I peruolat omne forum. Largitas autem non habet, vbi caput fuum reclinet. Omnes diligunt munera a minimo ufque ad maiores, *
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 339 illuftrabat, et circumdabant eam flores rofarum et lilia conuallium. Quarum prima fuit Caritas. Hec (enim) eſt ſpecioſa inter filias Iherufalem, (nam et ipſam apoftolus in epiftola fua fuper omnes commendat precellendo, ubi dicit: Si linguis hominum loquar et angelorum, caritatem autem non habeam, factus fum velut es fonans et cimbalum tinniens). Deinde Fides, Spes, Concordia, Pietas, Largitas, Humilitas, Racio, Prudencia, Iufticia, Fortitudo, Temperancia et aliarum exercitus virtutum, amictus lumine ficut veftimento, et illuminata eft (tota) terra a gloria eius. Natura autem obuiauit eis quafi mater honorificata et introducens eas in domum fuam, circumquaque in gemiferis fe- dibus et tronis eburneis ac aureis collocauit. Tunc Natura furrexit et, ftans in medio, dextra manu filen- cium indixit et maturo vultu conceptum animi pro- poſuit coram virtutibus in hune modum: O domine mee, quas conditor vniuerforum michi in auxilium deſtinauit, vos fcitis, quod ipfe creator hominem, quem ipſe ad imaginem fuam formauit, mee induftrie com- mendauit, ut ego tamquam alumpna ipfum lacte meo nutrirem et difciplina et moribus informarem. Sed re- cognoſco negligenciam, immo (et) infufficienciam meam, quod nullum hominem ad perfeccionem duxi, qui fit in omni parte beatus, quin pocius omnes declinaue- runt (in malum), fimul invtiles facti funt et non eft, qui faciat bonum, non eft vſque ad vnum. Ideo peni- tenciam ago in cinere et cilicio, in hiis (autem), que pacior, vobis eciam dominabus meis compacior, quia vos virtutes humana fragilitas quaſi profcriptas in exi- lium relegauit, vicia autem et nequicie in omni vrbe fuum erexerunt vexillum et titulum triumphalem, et vt exemplariter loquar: Nonne iam refriguit caritas multorum? Sed ubi deberet inhabitare caritas, (ibi) inhabitat vana raritas (et vbi fidei augmentum, ibi perfidie incrementum), vnde (auctor): 108" Rara fides vtique vicium dominatur vbique. Turpis amor cuique frenos imponit inique. Vilis auaricia ſibi ſubiugat omnia regna, Principis in bulla fedet abbatisque cuculla. Copia ftultorum reperitur vbique locorum, Frausque dolorum I peruolat omne forum. Largitas autem non habet, vbi caput fuum reclinet. Omnes diligunt munera a minimo ufque ad maiores, *
Strana 340
340 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. omnes ftudent auaricie. Infuper ſuperbia in finum ho- minum fibi thalamum collocauit, quod humilitas non invenit, vbi det fompnum oculis fuis et requiem tem- poribus ſuis niſi forte in viſcella ſtirpea cum Moyſe vagiente. Luxuria eciam omnia cubilia lutofis pedibus inquinauit, quod caftitas non invenit, vbi requiefeat pes eius, fed accepto libello repudii aufugit in exilium errabunda. In plerisque locis fub birro et cilicio atque pallio pauſam fecit. Quondam eciam erat milicia vita hominis ſuper terram, nunc autem malicia eft vita hominis fuper terram. Vt igitur huic morbo peltifero falutis remedia temperarem, cogitaui de confilio et auxilio veſtro faltem vnum hominem ad perfeccionis apicem formare, in quo omnes thefauros bonorum naturalium expendam et in quem vos omnium bo- norum ſpiritualium munera infundatis, ut quod in multis erraui, faltem in vno valeam emendare, cuius nomen invocetur fuper nos, et qui tollat obprobrium noſtrum, qui ſceptra iniquorum valeat diffipare et colla viciorum conculcare et nos ad honorem prifti- num ftudeat reformare. Hiis auditis omnis congre- gacio virtutum gaudens, nature propofitum commen- dauit et ait: Benedicta tu et benedictus fermo oris tui, libenter tibi cooperabimur in omnibus, que falu- briter concepiſti. Tvnc ſurrexit Prudencia; hec eft ſpeciofior fole et fuper omnem ftellarum pulchritudinem eius monilia coruſcabant. Dextra manu trutinam baiolabat, qua librabat omnia, que conditor diſpofuit in numero. pondere et menfura. Stabat autem in veftitu deaurato circumamicta varietatibus. In vefte autem poderis. quam habebat, totus erat orbis terrarum et parentum magnalia. In quatuor lapidum ordinibus erat feulpta magnificencia Dei. In dyademate illius capitis erat fcripta fapiencia. In veſte eius pictura reprefentabat imaginem Salomonis, litem meretricum fapienter iudi- cantis. Picta eciam ibi refultabat imago Danielis fenes iudices fapienter iudicantis et Sufannam (ab infamia criminis) honorifice liberantis. Infuper affuit imago Gedeonis Madianitas fagaciter expugnantis. Prudencia igitur, vbi apperuit os fuum, diffufa eft gracia in la- biis fuis, (propterea benedixit ei Deus dicens: Dixi fapiencie : foror mea es et prudenciam vocaui amicam meam), inquit autem fic: Nature propofitum confiderd tamquam in camino puritatis decoctum et velut ar-
340 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. omnes ftudent auaricie. Infuper ſuperbia in finum ho- minum fibi thalamum collocauit, quod humilitas non invenit, vbi det fompnum oculis fuis et requiem tem- poribus ſuis niſi forte in viſcella ſtirpea cum Moyſe vagiente. Luxuria eciam omnia cubilia lutofis pedibus inquinauit, quod caftitas non invenit, vbi requiefeat pes eius, fed accepto libello repudii aufugit in exilium errabunda. In plerisque locis fub birro et cilicio atque pallio pauſam fecit. Quondam eciam erat milicia vita hominis ſuper terram, nunc autem malicia eft vita hominis fuper terram. Vt igitur huic morbo peltifero falutis remedia temperarem, cogitaui de confilio et auxilio veſtro faltem vnum hominem ad perfeccionis apicem formare, in quo omnes thefauros bonorum naturalium expendam et in quem vos omnium bo- norum ſpiritualium munera infundatis, ut quod in multis erraui, faltem in vno valeam emendare, cuius nomen invocetur fuper nos, et qui tollat obprobrium noſtrum, qui ſceptra iniquorum valeat diffipare et colla viciorum conculcare et nos ad honorem prifti- num ftudeat reformare. Hiis auditis omnis congre- gacio virtutum gaudens, nature propofitum commen- dauit et ait: Benedicta tu et benedictus fermo oris tui, libenter tibi cooperabimur in omnibus, que falu- briter concepiſti. Tvnc ſurrexit Prudencia; hec eft ſpeciofior fole et fuper omnem ftellarum pulchritudinem eius monilia coruſcabant. Dextra manu trutinam baiolabat, qua librabat omnia, que conditor diſpofuit in numero. pondere et menfura. Stabat autem in veftitu deaurato circumamicta varietatibus. In vefte autem poderis. quam habebat, totus erat orbis terrarum et parentum magnalia. In quatuor lapidum ordinibus erat feulpta magnificencia Dei. In dyademate illius capitis erat fcripta fapiencia. In veſte eius pictura reprefentabat imaginem Salomonis, litem meretricum fapienter iudi- cantis. Picta eciam ibi refultabat imago Danielis fenes iudices fapienter iudicantis et Sufannam (ab infamia criminis) honorifice liberantis. Infuper affuit imago Gedeonis Madianitas fagaciter expugnantis. Prudencia igitur, vbi apperuit os fuum, diffufa eft gracia in la- biis fuis, (propterea benedixit ei Deus dicens: Dixi fapiencie : foror mea es et prudenciam vocaui amicam meam), inquit autem fic: Nature propofitum confiderd tamquam in camino puritatis decoctum et velut ar-
Strana 341
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 341 109" gentum igne examinatum, itaque nullius invidia eius poſſet defiderium et eloquium deprauare, prefertim cum (maxime) prodeant de vifceribus pietatis. Sed aliud confidero, quod huic obftat propofito. Duplex eft enim hominis fubftancia: vna corporalis, alia ſpi- ritualis, fcilicet anima. Corporalis fubftancia terra eft et in terram ibit, anima autem fpiritualis et inmor talis eft. Natura autem ex conceffa fibi auctoritate a Deo, poteft ſibi quidem formare corpus humanum, animam creare nefcit, que folummodo inmediate Dei manibus plaſmatur et in fabrica Dei monetatur (for- mam accipiens) imagine trinitatis. Qualiter ergo nos nouum hominem formemus et ad omnimodam perfec- cionem deducamus, modum (congruentem) non video, inveſtigare neſcio, aggredi non preſumo. Attamen ſi foror mea Racio aliquid fubtilius ] cogitauerit et con- fiderauerit et modum aliquem invenire poterit, omnino confenfum prebeo et fauorem. Hiis auditis tota curia virtutum, quam natura dulci exhilauerat eloquio, magne dubietatis fcrupulis eft concuſfa. Tvnc furrexit Racio, que fpecie et pulchritudine fua vterine fororis fue, fcilicet Prudencie, faciem in omnibus reprefentabat, nifi quod maioris etatis ima- ginem pretendebat. Iſta in manu ſua tria ſpecula baio- labat. Primum fuit vitreum, fecundum argenteum, ter cium aureum. In fpeculo vitreo contemplabatur rerum formam cum fubiecto, in argenteo ſpeculabatur for- mam fine ſubiecto, fcilicet abftractam a fubiecto, in aureo vidit, qualiter omnia exeunt a prima cauſa. Prima ſpeculacio pertinet ad naturales, fecunda ad dialeticos, tercia ad methaphificos. Simplicius propter fimplices fic dicamus: In vitreo vidit ftatum rerum corporalium, in argenteo confiderauit ftatum rerum ſpiritualium, in aureo, qualiter omnia procedunt a creatore. Vitreum ſpeculum poteft dici vis ſenfitiua, argenteum vis imaginatiua, aureum intellectiua. Hee igitur Racio cum loqui orfa eft, lingua eius fuit ca- lamus ſcribe velociter fcribentis et dixit: Vtile con- filium nature iudico, votum approbo, propofitum laudo, ut nouus homo formetur in mundo, qui contra vicia, que nos extinguere temptant, nofter fit iudex, defenfor fiue patronus, et in chamo et freno maxillas eorum confringat. Sed ficut foror mea Prudencia philoſophata eft: Natura quidem mortale corpus formare poteft, ſed manus Dei ſolummodo plaſmare poterunt ex ni-
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 341 109" gentum igne examinatum, itaque nullius invidia eius poſſet defiderium et eloquium deprauare, prefertim cum (maxime) prodeant de vifceribus pietatis. Sed aliud confidero, quod huic obftat propofito. Duplex eft enim hominis fubftancia: vna corporalis, alia ſpi- ritualis, fcilicet anima. Corporalis fubftancia terra eft et in terram ibit, anima autem fpiritualis et inmor talis eft. Natura autem ex conceffa fibi auctoritate a Deo, poteft ſibi quidem formare corpus humanum, animam creare nefcit, que folummodo inmediate Dei manibus plaſmatur et in fabrica Dei monetatur (for- mam accipiens) imagine trinitatis. Qualiter ergo nos nouum hominem formemus et ad omnimodam perfec- cionem deducamus, modum (congruentem) non video, inveſtigare neſcio, aggredi non preſumo. Attamen ſi foror mea Racio aliquid fubtilius ] cogitauerit et con- fiderauerit et modum aliquem invenire poterit, omnino confenfum prebeo et fauorem. Hiis auditis tota curia virtutum, quam natura dulci exhilauerat eloquio, magne dubietatis fcrupulis eft concuſfa. Tvnc furrexit Racio, que fpecie et pulchritudine fua vterine fororis fue, fcilicet Prudencie, faciem in omnibus reprefentabat, nifi quod maioris etatis ima- ginem pretendebat. Iſta in manu ſua tria ſpecula baio- labat. Primum fuit vitreum, fecundum argenteum, ter cium aureum. In fpeculo vitreo contemplabatur rerum formam cum fubiecto, in argenteo ſpeculabatur for- mam fine ſubiecto, fcilicet abftractam a fubiecto, in aureo vidit, qualiter omnia exeunt a prima cauſa. Prima ſpeculacio pertinet ad naturales, fecunda ad dialeticos, tercia ad methaphificos. Simplicius propter fimplices fic dicamus: In vitreo vidit ftatum rerum corporalium, in argenteo confiderauit ftatum rerum ſpiritualium, in aureo, qualiter omnia procedunt a creatore. Vitreum ſpeculum poteft dici vis ſenfitiua, argenteum vis imaginatiua, aureum intellectiua. Hee igitur Racio cum loqui orfa eft, lingua eius fuit ca- lamus ſcribe velociter fcribentis et dixit: Vtile con- filium nature iudico, votum approbo, propofitum laudo, ut nouus homo formetur in mundo, qui contra vicia, que nos extinguere temptant, nofter fit iudex, defenfor fiue patronus, et in chamo et freno maxillas eorum confringat. Sed ficut foror mea Prudencia philoſophata eft: Natura quidem mortale corpus formare poteft, ſed manus Dei ſolummodo plaſmare poterunt ex ni-
Strana 342
342 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. b 109 chilo animam inmortalem, et ideo, ne tali fruftremur patrocinio, neceffe eft, ut aliquam ex nobis eligamus nuncciam et legatam, que preces noſtras ad aures fummi deferat creatoris, ut nobis effigiare dignetur animam omnis mundicie redimiculis infignitam et nos interim minifterio nature corpus mundiffimum prepa- remus, cui fancta anima creando infundatur et infun- dendo creetur. Huius modi autem legacionem nulla melius, quam foror mea Prudencia exequetur, (cuius itinera nullus labor poterit retardare), que feit condi- ciones celeftium et terreftrium inveftigare, que coram fummo (iudice) feit in caufis pauperum allegare. Hec fi noſtris precibus vult affentire, poterit noſtrum ne- gocium efficaciter confummare. Huic confilio tota virtutum confenfit curia, fed tamen affenfum Prudencia fola negabat, eo quod hunc laborem vires fuas excedere pertimefcebat et le non idoneam tanto negocio caufabatur. Sed ficut (dicit Gregorius in decretis): qui ſe ingerunt honoribus, funt repellendi, fic qui dignitates fugiunt, funt com- pellendi, ſimili modo Prudencia cogi meruit ad ho- nores. Statim etenim furrexit Concordia, que in fe Domini vultus imaginem preſentabat. In huius velte precioſa depicti erant, qui quondam vera fide et con- cordia fuerant fociati. Ibi (fuit) pictus Ionathas, (qui) expoliauit ſe tunica fua et dedit eam Dauid in fignum amicicie et concordie. Concordia uero fic locuta eft: Si nos virtutes, que omnibus concordiam fuademus, inter nos difcordauerimus, quam concordiam tenebunt cetera omnia? Nos fumus fal terre, quod fi fal infa- tuatum fuerit, in quo | falietur? Quis medicabitur in- cantatori a ferpente percuffo? Turpe eft doctori, cum culpa redarguit ipfum. Si pacem concordie cum reli- quis ſpiritibus fub Deo Lucifer tenuiffet, de celo quafi fulgur utique minime corruiffet. Si iuramenta Cayn cum Abel feruaffet, terram fraterno fanguine minime cruentaffet. Nifi leges concordie inter fe elementa fer- uarent, omnia ad ineuitabilem interitum finitarentur. Si qualitates aeris inter ſe omnino concordarent, terras fulmine minime flagellarent. Si in humano corpore omnes humores proporcionabiliter concordarent, nun- quam homines egrotarent. Cum igitur conftet tot bona in cunabulis concordie procurari et tot difcrimina per diſcordiam fufcitari, oportet nos concordiam totis viſ- ceribus amplexari. Hiis confideratis Prudencia plena-
342 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. b 109 chilo animam inmortalem, et ideo, ne tali fruftremur patrocinio, neceffe eft, ut aliquam ex nobis eligamus nuncciam et legatam, que preces noſtras ad aures fummi deferat creatoris, ut nobis effigiare dignetur animam omnis mundicie redimiculis infignitam et nos interim minifterio nature corpus mundiffimum prepa- remus, cui fancta anima creando infundatur et infun- dendo creetur. Huius modi autem legacionem nulla melius, quam foror mea Prudencia exequetur, (cuius itinera nullus labor poterit retardare), que feit condi- ciones celeftium et terreftrium inveftigare, que coram fummo (iudice) feit in caufis pauperum allegare. Hec fi noſtris precibus vult affentire, poterit noſtrum ne- gocium efficaciter confummare. Huic confilio tota virtutum confenfit curia, fed tamen affenfum Prudencia fola negabat, eo quod hunc laborem vires fuas excedere pertimefcebat et le non idoneam tanto negocio caufabatur. Sed ficut (dicit Gregorius in decretis): qui ſe ingerunt honoribus, funt repellendi, fic qui dignitates fugiunt, funt com- pellendi, ſimili modo Prudencia cogi meruit ad ho- nores. Statim etenim furrexit Concordia, que in fe Domini vultus imaginem preſentabat. In huius velte precioſa depicti erant, qui quondam vera fide et con- cordia fuerant fociati. Ibi (fuit) pictus Ionathas, (qui) expoliauit ſe tunica fua et dedit eam Dauid in fignum amicicie et concordie. Concordia uero fic locuta eft: Si nos virtutes, que omnibus concordiam fuademus, inter nos difcordauerimus, quam concordiam tenebunt cetera omnia? Nos fumus fal terre, quod fi fal infa- tuatum fuerit, in quo | falietur? Quis medicabitur in- cantatori a ferpente percuffo? Turpe eft doctori, cum culpa redarguit ipfum. Si pacem concordie cum reli- quis ſpiritibus fub Deo Lucifer tenuiffet, de celo quafi fulgur utique minime corruiffet. Si iuramenta Cayn cum Abel feruaffet, terram fraterno fanguine minime cruentaffet. Nifi leges concordie inter fe elementa fer- uarent, omnia ad ineuitabilem interitum finitarentur. Si qualitates aeris inter ſe omnino concordarent, terras fulmine minime flagellarent. Si in humano corpore omnes humores proporcionabiliter concordarent, nun- quam homines egrotarent. Cum igitur conftet tot bona in cunabulis concordie procurari et tot difcrimina per diſcordiam fufcitari, oportet nos concordiam totis viſ- ceribus amplexari. Hiis confideratis Prudencia plena-
Strana 343
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 343 rium prebuit affenfum et veniam petens iniunctum fibi officium humiliter fufcepit. Excogitauit igitur, quo- modo et viam, per quam ad fummi regis pallacium et in potencias Domini valeat introire. Habuit autem Prudencia feptem ancillas, virgines fpeciofas, fcilicet feptem liberales artes; et ficut oculi ancille in mani- bus domine fue, ita oculi earum ad feruicium Pru- dencie iugiter intendebant. Iftis feptem inperat Pru- dencia, ut omnes fimul currum fabricent, (in) quo poſlit ipſa Prudencia terre ac maris ac aeris ſpacia et triplicis celi triclinia irrefragabiliter peruolare. Vix autem iuffa compleuerat et omnes feptem ancille pari voto ad inperium domine fue perficiendum vnanimiter deſudabant. Quarum prima fuit Grammatica, fecunda Dialetica, tercia Rethorica, quarta Arifmetica, quinta Geometria, ſexta Mufica, ſeptima Aſtronomia. Harum omnium veſtitus erat de vitulinis pellibus fubtiliter candidatus. Prima igitur Grammatica ve(n)it, virgam vibiceam in dextra fua tenens et Donatum in finiftra, que licet illibatum virginitatis fignaculum conferuaret, mamillas tamen lacte plenas contra virginum confue- tudinem pretendebat. Nam infantes plurimos nuper fafcialibus cunarum expofitos follertiffime nutriebat et linguas infancium fecit (effe) difertas. Hec igitur the- monem (ligneum) primo currus, id eft inftrumentum, quo currus trahi folet, cum diligencia fabricauit. De- inde proceffit Dialetica, pallida quidem et macilenta facie et diftorto crine, fed ardentibus oculis, in dextra gerens columbam, in finiftra ferpentem, per que ve- ritas et falfitas defignantur. Hec enim docet difcer- nere inter veritatem et falfitatem, uel quafi diceret: Eftote prudentes ficut ferpentes, et fimplices ficut co- lumbe; prudentes ficut ferpentes, ut a nulla falfitate poſſitis decipi, et fimplices ficut columbe, ut fimplici- tatem veritatis fectantes nullum decipere ftudeatis. Hec ferri maſfam ad axem currus artificiali ſcemate (et ornatu) effigiauit. Poft hec proceffit tercia virgo, fcilicet Rethorica, more vrbano dans eloquia pulchri- tudinis. Hec enim docet in caufis allegare et fermo- nem fulgenciori nitore quam in die coloribus purpu- rare. Hec ornatu mirifico themonem ligneum, quem Grammatica fabricauerat, et axem ferreum, quem Dia- letica excuderat, quafi choruſcantibus gemmis et liliis vernantibus I decorauit, ut cum axe ſeptentrionali, circa quem arcturus voluitur, de pulchritudine con- 110"
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 343 rium prebuit affenfum et veniam petens iniunctum fibi officium humiliter fufcepit. Excogitauit igitur, quo- modo et viam, per quam ad fummi regis pallacium et in potencias Domini valeat introire. Habuit autem Prudencia feptem ancillas, virgines fpeciofas, fcilicet feptem liberales artes; et ficut oculi ancille in mani- bus domine fue, ita oculi earum ad feruicium Pru- dencie iugiter intendebant. Iftis feptem inperat Pru- dencia, ut omnes fimul currum fabricent, (in) quo poſlit ipſa Prudencia terre ac maris ac aeris ſpacia et triplicis celi triclinia irrefragabiliter peruolare. Vix autem iuffa compleuerat et omnes feptem ancille pari voto ad inperium domine fue perficiendum vnanimiter deſudabant. Quarum prima fuit Grammatica, fecunda Dialetica, tercia Rethorica, quarta Arifmetica, quinta Geometria, ſexta Mufica, ſeptima Aſtronomia. Harum omnium veſtitus erat de vitulinis pellibus fubtiliter candidatus. Prima igitur Grammatica ve(n)it, virgam vibiceam in dextra fua tenens et Donatum in finiftra, que licet illibatum virginitatis fignaculum conferuaret, mamillas tamen lacte plenas contra virginum confue- tudinem pretendebat. Nam infantes plurimos nuper fafcialibus cunarum expofitos follertiffime nutriebat et linguas infancium fecit (effe) difertas. Hec igitur the- monem (ligneum) primo currus, id eft inftrumentum, quo currus trahi folet, cum diligencia fabricauit. De- inde proceffit Dialetica, pallida quidem et macilenta facie et diftorto crine, fed ardentibus oculis, in dextra gerens columbam, in finiftra ferpentem, per que ve- ritas et falfitas defignantur. Hec enim docet difcer- nere inter veritatem et falfitatem, uel quafi diceret: Eftote prudentes ficut ferpentes, et fimplices ficut co- lumbe; prudentes ficut ferpentes, ut a nulla falfitate poſſitis decipi, et fimplices ficut columbe, ut fimplici- tatem veritatis fectantes nullum decipere ftudeatis. Hec ferri maſfam ad axem currus artificiali ſcemate (et ornatu) effigiauit. Poft hec proceffit tercia virgo, fcilicet Rethorica, more vrbano dans eloquia pulchri- tudinis. Hec enim docet in caufis allegare et fermo- nem fulgenciori nitore quam in die coloribus purpu- rare. Hec ornatu mirifico themonem ligneum, quem Grammatica fabricauerat, et axem ferreum, quem Dia- letica excuderat, quafi choruſcantibus gemmis et liliis vernantibus I decorauit, ut cum axe ſeptentrionali, circa quem arcturus voluitur, de pulchritudine con- 110"
Strana 344
344 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. tendere videretur. Sequitur quarta virgo fcilicet Arif- metica, hec docet fcienciam numerandi. Hec primam rotam cudiffe de marmore memoratur. Quinta virgo ſequitur, fcilicet Mufica, hec docet proporciones tono- rum. Illa ſiniſtra cytheram geſtans, dextra (vero) cordas follicitabat. Arte illius Dauid cytheram percu- ciebat cum cantoribus in domo Domini. Huius eciam exemplo Dauid ante archam Domini faltauit cum organis armigatis. Hec fecundam rotam fertur ex ere ſolido fabricaſſe. Sexta virgo venit, fcilicet Geometria, que docet fcienciam menfurandi et datus eft ei cala- mus aureus fimilis virge, quo non tantum Domini templum, fed et terrarum ſpacia, celorum ardua, maris invia folebat certis limitibus menfurare. Hec terciam rotam ex plumbo arte fuforia dicitur preparafſe. Sep- tima virgo venit, fcilicet Aftronomia, hec docet feien- ciam aftrorum, vnde eciam in manu ſperam auream baiolabat; hec ſplendore fuo ftellas equare videtur. Iſta quartam rotam ex auro obriſo artificialiter fabri- cauit. Diftinctis igitur omnibus partibus plauſtri, venit Concordia et currum concordi conpegit ornatu, quam- libet partem in ordine et loco fuo. Tunc inftinetu Na- ture Racio induxit quinque equos precipites, id eft quinque fenfus hominis, quos eciam Concordia auxilio Racionis in eodem curru federe complacito confede- rans ordinauit, ſed tamen vix, precipue cum velud indomiti iugum Racionis et capiftra nondum ferre confueuerunt. Primus equus feilicet vifus colore albo et ſubnigro reſperfus, ipſos ventos velocitate ſupe- rabat, maria percurrebat, quod nunquam vngulam madidabat, campos et prata peragrabat, quod nun- quam ariftam uel gramina conculcabat. Secundus equus, fcilicet auditus, legnior illo erat, (ac) tamen vltimos tres (equos) fcilicet olfactum, guftum et tac- tum agilitate precellebat. Hos enim equos Racio in chamo et freno mitigatos iugo proprio ſubiugauit. Ipſa enim Racio erat auriga Prudencie. Tvnc omnes virtutes folempni comitatu Pruden- ciam (ufque) ad currum conducentes, proſperum fuc- ceffum optabant, dicentes: Dominus cuftodiat introi- tum tuum et exitum tuum, et finguli eam fingulariter cum ofculis amplexantes, falutis verba iterum ac ite- rum ingeminarunt. Tunc monitu Racionis Prudencia valefaciens fororibus currum confcendit. Ipfa autem Racio, auriga Prudencie, virga equos ftimulabat, qui
344 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. tendere videretur. Sequitur quarta virgo fcilicet Arif- metica, hec docet fcienciam numerandi. Hec primam rotam cudiffe de marmore memoratur. Quinta virgo ſequitur, fcilicet Mufica, hec docet proporciones tono- rum. Illa ſiniſtra cytheram geſtans, dextra (vero) cordas follicitabat. Arte illius Dauid cytheram percu- ciebat cum cantoribus in domo Domini. Huius eciam exemplo Dauid ante archam Domini faltauit cum organis armigatis. Hec fecundam rotam fertur ex ere ſolido fabricaſſe. Sexta virgo venit, fcilicet Geometria, que docet fcienciam menfurandi et datus eft ei cala- mus aureus fimilis virge, quo non tantum Domini templum, fed et terrarum ſpacia, celorum ardua, maris invia folebat certis limitibus menfurare. Hec terciam rotam ex plumbo arte fuforia dicitur preparafſe. Sep- tima virgo venit, fcilicet Aftronomia, hec docet feien- ciam aftrorum, vnde eciam in manu ſperam auream baiolabat; hec ſplendore fuo ftellas equare videtur. Iſta quartam rotam ex auro obriſo artificialiter fabri- cauit. Diftinctis igitur omnibus partibus plauſtri, venit Concordia et currum concordi conpegit ornatu, quam- libet partem in ordine et loco fuo. Tunc inftinetu Na- ture Racio induxit quinque equos precipites, id eft quinque fenfus hominis, quos eciam Concordia auxilio Racionis in eodem curru federe complacito confede- rans ordinauit, ſed tamen vix, precipue cum velud indomiti iugum Racionis et capiftra nondum ferre confueuerunt. Primus equus feilicet vifus colore albo et ſubnigro reſperfus, ipſos ventos velocitate ſupe- rabat, maria percurrebat, quod nunquam vngulam madidabat, campos et prata peragrabat, quod nun- quam ariftam uel gramina conculcabat. Secundus equus, fcilicet auditus, legnior illo erat, (ac) tamen vltimos tres (equos) fcilicet olfactum, guftum et tac- tum agilitate precellebat. Hos enim equos Racio in chamo et freno mitigatos iugo proprio ſubiugauit. Ipſa enim Racio erat auriga Prudencie. Tvnc omnes virtutes folempni comitatu Pruden- ciam (ufque) ad currum conducentes, proſperum fuc- ceffum optabant, dicentes: Dominus cuftodiat introi- tum tuum et exitum tuum, et finguli eam fingulariter cum ofculis amplexantes, falutis verba iterum ac ite- rum ingeminarunt. Tunc monitu Racionis Prudencia valefaciens fororibus currum confcendit. Ipfa autem Racio, auriga Prudencie, virga equos ftimulabat, qui
Strana 345
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 345 aggredientes iter, currum leuabant in fublime (et re- cepta eft ab oculis earum). Primo autem celum aereum Prudencia percurfando cuncta, que vidit, diligenter inveftigauit et conferuauit conferens in corde fuo. Ibi enim confiderauit, quis fecit ventis pondus, quis ligat aquas (in) nubibus, ne erumpant pariter deorfum, (quis fit pluuie pater, quis de celo gelu granauit), quis dat niuem ficut lanam et nebulam ficut cinerem ſpargit, ibi thefauros niuis et lapides grandinis afpexit, et quis producat ventos de thefauris fuis et qui mittit fulgura et reuerencia dicunt ei: affumus. Ibi quatuor ventos cardinales et octo collaterales confiderauit, qui omnes nominantur hiis verfibus: 110" Sunt fubfolanus, vulturnus et evrus eoy, [id eft orientalis. Circinus occafum, zephirusque fauonius afflant. Atque diem mediam nothus, affricus afflat et aufter. Sed veniunt aquilo, boreas et chorus ab arcto, id eft a ſeptemtrione. Hii omnes inter ſe ſpiraminum ventilabris pugnantes fepius murmura fufcitant et tu- multus. Vlterius progrediens Prudencia vidit in aere caliginoſos fpiritus tenebrarum velud caftrorum aciem contra genus humanum inordinabiliter ordinatos et fa- gittas igneas de arcubus nequicie contra nos nequiciter fulminare. Confiderauit eciam, quod quando fagittam mittunt in eos, qui armis virtutum et ſcuto conftancie funt protecti, ſagitta in ipſis non configitur, ſed ſepe refiliens vulnerat dirigentes. Alcius ductu Racionis progrediens Prudencia tranfiliuit celos feptem plane- tarum: Primo Lune, fecundo Veneris, tercio Mercurii, quarto Solis, quinto Martis, fexto Iouis, ſeptimo Sa- turni. Horum planetarum omnium proprietates et na- turas diligenter confiderauit. In celo Lune confide- rauit, quare Luna tociens mutetur, quia appropinquans ſolis ſplendori paulatim (ſplendendo) minuitur, ſed lon- gius recedens a fole iterum reimpletur et quod quando- cunque eclipfetur, ipfa eciam minorata aque maris minorentur et ipfa augmentata maris flumina iterum augmententur. In celo Veneris, id eft ftelle matutine, et in celo Mercurii confiderauit, quia hii duo planete funt comites folis, quorum vnus tempore fuo folis eft preambulus, alter pedifequus, ſed pro tempore mutato ordine ftella matutina, que folem precedebat, efficitur veſpertina folem fequendo, et e conuerfo, que prius ſequebatur folem, incipit efſe matutina folem preue-
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 345 aggredientes iter, currum leuabant in fublime (et re- cepta eft ab oculis earum). Primo autem celum aereum Prudencia percurfando cuncta, que vidit, diligenter inveftigauit et conferuauit conferens in corde fuo. Ibi enim confiderauit, quis fecit ventis pondus, quis ligat aquas (in) nubibus, ne erumpant pariter deorfum, (quis fit pluuie pater, quis de celo gelu granauit), quis dat niuem ficut lanam et nebulam ficut cinerem ſpargit, ibi thefauros niuis et lapides grandinis afpexit, et quis producat ventos de thefauris fuis et qui mittit fulgura et reuerencia dicunt ei: affumus. Ibi quatuor ventos cardinales et octo collaterales confiderauit, qui omnes nominantur hiis verfibus: 110" Sunt fubfolanus, vulturnus et evrus eoy, [id eft orientalis. Circinus occafum, zephirusque fauonius afflant. Atque diem mediam nothus, affricus afflat et aufter. Sed veniunt aquilo, boreas et chorus ab arcto, id eft a ſeptemtrione. Hii omnes inter ſe ſpiraminum ventilabris pugnantes fepius murmura fufcitant et tu- multus. Vlterius progrediens Prudencia vidit in aere caliginoſos fpiritus tenebrarum velud caftrorum aciem contra genus humanum inordinabiliter ordinatos et fa- gittas igneas de arcubus nequicie contra nos nequiciter fulminare. Confiderauit eciam, quod quando fagittam mittunt in eos, qui armis virtutum et ſcuto conftancie funt protecti, ſagitta in ipſis non configitur, ſed ſepe refiliens vulnerat dirigentes. Alcius ductu Racionis progrediens Prudencia tranfiliuit celos feptem plane- tarum: Primo Lune, fecundo Veneris, tercio Mercurii, quarto Solis, quinto Martis, fexto Iouis, ſeptimo Sa- turni. Horum planetarum omnium proprietates et na- turas diligenter confiderauit. In celo Lune confide- rauit, quare Luna tociens mutetur, quia appropinquans ſolis ſplendori paulatim (ſplendendo) minuitur, ſed lon- gius recedens a fole iterum reimpletur et quod quando- cunque eclipfetur, ipfa eciam minorata aque maris minorentur et ipfa augmentata maris flumina iterum augmententur. In celo Veneris, id eft ftelle matutine, et in celo Mercurii confiderauit, quia hii duo planete funt comites folis, quorum vnus tempore fuo folis eft preambulus, alter pedifequus, ſed pro tempore mutato ordine ftella matutina, que folem precedebat, efficitur veſpertina folem fequendo, et e conuerfo, que prius ſequebatur folem, incipit efſe matutina folem preue-
Strana 346
346 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 111 niendo. In celo ſolis notauit, quomodo fol, cum fit ocu- lus mundi et in fe incommutabilis permanens, tamen obiectu lune quandocunque eclipfatur et quod fol, vt dicit Dionyfius ad generacionem fenfibilium, con- ditus eft et ad uitam ea iuuat, nutrit et augef, per- ficit, purgat et renouat. In celo Martis confiderauit, quod Mars igni(v)omorum effectu radiorum terris fte- rilitatem aliquando inducat, quomodo eciam influencia ſua in corpore humano coleram accendat. In celo Iouis confiderauit, quod, ficut dicit Marcianus, ftella louis ad omnia falutaris (eft) et fecundum naturam eius mortalibus fanitas inpertitur. In celo Saturni con- fiderauit, qualiter Saturnus effectiue frigorem caufet et arbores frondibus et campos floribus foleat deflo- rare. Prudencia itaque tranfitis celis feptem planeta- rum venit ad octauam ſperam, id eft ad firmamentum; ibidem confiderauit, qualiter firmamentum fpecies celi eft gloria ftellarum, et qualiter zodiacus, id eft medius circulus firmamenti, fit duodecim fignis ftellarum tam- quam figuris animalium infignitus, ibi vidit hyaides in fronte thauri, id eft plyades coniunctas ; confiderauit arcturum et Or(i)onas, vidit et interiora auftri et omnem materiam celi. Cum autem ad cacumen firmamenti Prudencia perueniffet, vlterius cum equis fuis et curru ſuo progredi non valebat, quia ibi omnino equi re- calcitrabant ſubfiftentes, nec Racio ipfos ulterius con- pellere potuit ftimulando, ibi nec veſtigium hominis nec femitam auis vidit. Confiderauit autem Prudencia maximam adhuc eſſe diftanciam uſque ad celum em- pireum, vbi Deus deorum fedef in folio regni, et atte- nuati funt oculi eius fufpicientes in excelso. Quid igitur faceret, ignorauit, nifi quod vota defideriorum ſuorum ſurſum ad Dominum deftinauit. Et ecce fu- bito aduenit regina pulcherrima, cui nomen Miſeri- cordia, a fummo celo egreffio eius, et obuiauit ei quasi mater honorificata et Prudenciam amplectens dulciter falutauit et caufam aduentus eins inveftigauit. Pru- dencia igitur caufam, pro qua de confilio nature et (de) confilio virtutum ad ſuperos mifſa fuerat, feriatim enucliauit et adiunxit: Tu igitur, mifericordia mea et refugium meum et fufceptrix mea, dirige in conſpectu tuo viam meam, vt poſſim ad aulam ſummi principis introire. Mifericordia reſpondit: Ego ducam te et re- ducam et firmabo greffus tuos, fed cum equis tuis, id eft cum quinque fenfibus (et curru tuo) celum em
346 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 111 niendo. In celo ſolis notauit, quomodo fol, cum fit ocu- lus mundi et in fe incommutabilis permanens, tamen obiectu lune quandocunque eclipfatur et quod fol, vt dicit Dionyfius ad generacionem fenfibilium, con- ditus eft et ad uitam ea iuuat, nutrit et augef, per- ficit, purgat et renouat. In celo Martis confiderauit, quod Mars igni(v)omorum effectu radiorum terris fte- rilitatem aliquando inducat, quomodo eciam influencia ſua in corpore humano coleram accendat. In celo Iouis confiderauit, quod, ficut dicit Marcianus, ftella louis ad omnia falutaris (eft) et fecundum naturam eius mortalibus fanitas inpertitur. In celo Saturni con- fiderauit, qualiter Saturnus effectiue frigorem caufet et arbores frondibus et campos floribus foleat deflo- rare. Prudencia itaque tranfitis celis feptem planeta- rum venit ad octauam ſperam, id eft ad firmamentum; ibidem confiderauit, qualiter firmamentum fpecies celi eft gloria ftellarum, et qualiter zodiacus, id eft medius circulus firmamenti, fit duodecim fignis ftellarum tam- quam figuris animalium infignitus, ibi vidit hyaides in fronte thauri, id eft plyades coniunctas ; confiderauit arcturum et Or(i)onas, vidit et interiora auftri et omnem materiam celi. Cum autem ad cacumen firmamenti Prudencia perueniffet, vlterius cum equis fuis et curru ſuo progredi non valebat, quia ibi omnino equi re- calcitrabant ſubfiftentes, nec Racio ipfos ulterius con- pellere potuit ftimulando, ibi nec veſtigium hominis nec femitam auis vidit. Confiderauit autem Prudencia maximam adhuc eſſe diftanciam uſque ad celum em- pireum, vbi Deus deorum fedef in folio regni, et atte- nuati funt oculi eius fufpicientes in excelso. Quid igitur faceret, ignorauit, nifi quod vota defideriorum ſuorum ſurſum ad Dominum deftinauit. Et ecce fu- bito aduenit regina pulcherrima, cui nomen Miſeri- cordia, a fummo celo egreffio eius, et obuiauit ei quasi mater honorificata et Prudenciam amplectens dulciter falutauit et caufam aduentus eins inveftigauit. Pru- dencia igitur caufam, pro qua de confilio nature et (de) confilio virtutum ad ſuperos mifſa fuerat, feriatim enucliauit et adiunxit: Tu igitur, mifericordia mea et refugium meum et fufceptrix mea, dirige in conſpectu tuo viam meam, vt poſſim ad aulam ſummi principis introire. Mifericordia reſpondit: Ego ducam te et re- ducam et firmabo greffus tuos, fed cum equis tuis, id eft cum quinque fenfibus (et curru tuo) celum em
Strana 347
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 347 pireum confcendere non valebis. Secundum autem equum afcende, id eft auditum. Prudencia quidem, humana ſenfuum corporeorum confideracione celos viſibiles penetrare poteft, fed ad celum invifibile non poteft aſcendere niſi per auditum fidei; fides enim ex auditu eft, et adiunxit: Reliquos quatuor equos tuos hic in celo fidereo expectare permitte et eos cuftodie Racionis committe, que ipfos ut auriga cu- ftodiat, ne in giro celi aut inter figna zodiaci aut in orbibus planetarum difcurrendo incipiant oberrare. Quo facto preceffit Mifericordia, Prudencia autem curfu prepeti ſequebatur. Cumque tranfiffet nouem choros angelorum, fingulorum dignitates et officia cepit fub- tiliter contemplari. Cum autem ad tronum fummi regis Prudencia appropinquaret, qui inhabitat lucem inac- ceffibilem, fplendor glorie ipfius Prudencie oculos re- vmbrans ipfam in ftuporem conuertit et facta velud exanimis precipitanter corruiffet, nifi eam comes (Mi- fericordia) tenuiſſet. Miſericordia uero aduocauit fo- rorem fuam, cui nomen Fides, que veniens in vefte fua, omnes (homines) demonftrabat pictos, qui per fidem vicerunt regna et teſtimonio fidei probati funt. Hec Prudenciam exanimem falutari remedio recreauit et ei ſpeciofum ſpeculum prefentauit, cuius intuitu inbecillitatem oculorum fuorum defenderet, ne ſplen- dor diuine maieſtatis ipſos inconprehenfibili lumine obfuſcaret. Vidit igitur per ſpeculum et in enigmate trinitatem in vnitate et vnitatem in trinitate, que vera fides ei declarauit. Vidit eciam in manu Domini ſtateram iufticie, qua iuftis premia, impiis ſupplicia fecundum merita trutinauit. Accedens igitur Prudencia coram Domino, cadens in faciem (fuam) adorauit, que ad inperium Domini erecta tremulo ore, vere- cundo vultu fic ait: Quid loquar ad Dominum meum, cum fim cinis et puluis? Tu Domine vniuerforum, qui hominem ad (fimilitudinem et) imaginem tuam for- mare dignatus es, tu feis, Domine, quoniam fenfus hominum proni funt ad malum ab adoleſcencia ſua, et quomodo iam vicia ceperunt humano generi do- minari, et qualiter virtutes, quas ad falutem humani generis ordinafti, iam velut in exilium funt profcripte. De confilio igitur virtutum et nature fum ad tuam clemenciam deftinata, vt nobis nouam crees animam, omni perfeccione infignitam, que mundo corpori in- fundatur, et fiat perfectus homo, in quo omnis gracie
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 347 pireum confcendere non valebis. Secundum autem equum afcende, id eft auditum. Prudencia quidem, humana ſenfuum corporeorum confideracione celos viſibiles penetrare poteft, fed ad celum invifibile non poteft aſcendere niſi per auditum fidei; fides enim ex auditu eft, et adiunxit: Reliquos quatuor equos tuos hic in celo fidereo expectare permitte et eos cuftodie Racionis committe, que ipfos ut auriga cu- ftodiat, ne in giro celi aut inter figna zodiaci aut in orbibus planetarum difcurrendo incipiant oberrare. Quo facto preceffit Mifericordia, Prudencia autem curfu prepeti ſequebatur. Cumque tranfiffet nouem choros angelorum, fingulorum dignitates et officia cepit fub- tiliter contemplari. Cum autem ad tronum fummi regis Prudencia appropinquaret, qui inhabitat lucem inac- ceffibilem, fplendor glorie ipfius Prudencie oculos re- vmbrans ipfam in ftuporem conuertit et facta velud exanimis precipitanter corruiffet, nifi eam comes (Mi- fericordia) tenuiſſet. Miſericordia uero aduocauit fo- rorem fuam, cui nomen Fides, que veniens in vefte fua, omnes (homines) demonftrabat pictos, qui per fidem vicerunt regna et teſtimonio fidei probati funt. Hec Prudenciam exanimem falutari remedio recreauit et ei ſpeciofum ſpeculum prefentauit, cuius intuitu inbecillitatem oculorum fuorum defenderet, ne ſplen- dor diuine maieſtatis ipſos inconprehenfibili lumine obfuſcaret. Vidit igitur per ſpeculum et in enigmate trinitatem in vnitate et vnitatem in trinitate, que vera fides ei declarauit. Vidit eciam in manu Domini ſtateram iufticie, qua iuftis premia, impiis ſupplicia fecundum merita trutinauit. Accedens igitur Prudencia coram Domino, cadens in faciem (fuam) adorauit, que ad inperium Domini erecta tremulo ore, vere- cundo vultu fic ait: Quid loquar ad Dominum meum, cum fim cinis et puluis? Tu Domine vniuerforum, qui hominem ad (fimilitudinem et) imaginem tuam for- mare dignatus es, tu feis, Domine, quoniam fenfus hominum proni funt ad malum ab adoleſcencia ſua, et quomodo iam vicia ceperunt humano generi do- minari, et qualiter virtutes, quas ad falutem humani generis ordinafti, iam velut in exilium funt profcripte. De confilio igitur virtutum et nature fum ad tuam clemenciam deftinata, vt nobis nouam crees animam, omni perfeccione infignitam, que mundo corpori in- fundatur, et fiat perfectus homo, in quo omnis gracie
Strana 348
348 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. plenitudo inhabitet, qui fit propugnator et faluator noſter et ceruices hominum a iugo excuciat I vicio- rum. Dominus inquit: Ego cogito cogitaciones pacis et non affliccionis ; quod tu defideras, ego dudum fa- cere cogitaui. Deſcende igitur et provide, ut de mini- fterio nature et virtutum cooperacione corpus mundiſ- ſimum preparetur, cui per me anima ſanctiſſima in- fundatur. Leta igitur Prudencia eodem modo et iti- nere, quo venerat duce Mifericordia, deſcendit et do- mine Mifericordie gracias agens, dixit: Tenuifti manum dextram meam et in voluntate tua deduxifti me et cum gloria fuſcepiſti me. Et defcendens per eandem viam reuerfa eft in regionem fuam ; et occurrentibus ei virtutibus cum gaudio inperauit, et ut omnes ad dompoſicionem mundiſſimi corporis cum diligencia feftinarent. Si hunc nouum hominem intelligere vo- lumus Chriftum, formetur materia fic et dicatur. (Di- xerunt igitur virtutes: Venite, afcendamus in montem Domini et ad domum Dei Iacob.) Omnes enim virtutes beatifſimam Mariam intra- uerunt et corpus eius et animam Spiritu fancto coope- rante ad noui et fanctiſfimi hominis concepcionem (h)abilitauerunt. In illo tempore miſfus eft angelus Gabriel ad Mariam virginem, falutans eam et dixit: Ecce, concipies et paries filium. Que cum credidiffet et cum dixiſſet: Ecce ancilla Domini, fiat michi ſe- cundum verbum tuum; eodem momento in vtero vir- ginis Natura materiam mundiffimam miniftrabat et Spiritus fanctus ex puriffimis fanguinibus Marie virginis concepcionem operabatur et anima fanctiſfima ftatim a Deo creata infuſa eft. Omnes enim virtutes, non expectantes momentum temporis, totis thefauris, (i)m- mo pocius ſe ipſ(i)s, nouum illum hominem inple- uerunt tam feftinanter, ut pocius viderentur cum eo concreate quam infufe. Cum autem venit plenitudo temporis, natus eft ex vtero virginis tamquam fponfus procedens de thalamo fuo. Proficiebat autem etate et fapiencia coram Deo et hominibus et fecit iudicium et iufticiam in terra et figna et prodigia magna in populo ; bene omnia fecit : In chamo et freno maxillas viciorum conftrinxit et naturam humanam a viciorum inperio liberauit, et factum eft ab ortu folis uſque ad occaſum laudabile nomen eius. Cum autem fama eius apud inferos infonuiffet, perdicio et mors dixe- runt: Auribus audiuimus famam eius. (ve nobis, Deus 111
348 Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. plenitudo inhabitet, qui fit propugnator et faluator noſter et ceruices hominum a iugo excuciat I vicio- rum. Dominus inquit: Ego cogito cogitaciones pacis et non affliccionis ; quod tu defideras, ego dudum fa- cere cogitaui. Deſcende igitur et provide, ut de mini- fterio nature et virtutum cooperacione corpus mundiſ- ſimum preparetur, cui per me anima ſanctiſſima in- fundatur. Leta igitur Prudencia eodem modo et iti- nere, quo venerat duce Mifericordia, deſcendit et do- mine Mifericordie gracias agens, dixit: Tenuifti manum dextram meam et in voluntate tua deduxifti me et cum gloria fuſcepiſti me. Et defcendens per eandem viam reuerfa eft in regionem fuam ; et occurrentibus ei virtutibus cum gaudio inperauit, et ut omnes ad dompoſicionem mundiſſimi corporis cum diligencia feftinarent. Si hunc nouum hominem intelligere vo- lumus Chriftum, formetur materia fic et dicatur. (Di- xerunt igitur virtutes: Venite, afcendamus in montem Domini et ad domum Dei Iacob.) Omnes enim virtutes beatifſimam Mariam intra- uerunt et corpus eius et animam Spiritu fancto coope- rante ad noui et fanctiſfimi hominis concepcionem (h)abilitauerunt. In illo tempore miſfus eft angelus Gabriel ad Mariam virginem, falutans eam et dixit: Ecce, concipies et paries filium. Que cum credidiffet et cum dixiſſet: Ecce ancilla Domini, fiat michi ſe- cundum verbum tuum; eodem momento in vtero vir- ginis Natura materiam mundiffimam miniftrabat et Spiritus fanctus ex puriffimis fanguinibus Marie virginis concepcionem operabatur et anima fanctiſfima ftatim a Deo creata infuſa eft. Omnes enim virtutes, non expectantes momentum temporis, totis thefauris, (i)m- mo pocius ſe ipſ(i)s, nouum illum hominem inple- uerunt tam feftinanter, ut pocius viderentur cum eo concreate quam infufe. Cum autem venit plenitudo temporis, natus eft ex vtero virginis tamquam fponfus procedens de thalamo fuo. Proficiebat autem etate et fapiencia coram Deo et hominibus et fecit iudicium et iufticiam in terra et figna et prodigia magna in populo ; bene omnia fecit : In chamo et freno maxillas viciorum conftrinxit et naturam humanam a viciorum inperio liberauit, et factum eft ab ortu folis uſque ad occaſum laudabile nomen eius. Cum autem fama eius apud inferos infonuiffet, perdicio et mors dixe- runt: Auribus audiuimus famam eius. (ve nobis, Deus 111
Strana 349
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 349 a 112 venit in caftra). Furie igitur infernales nimio furore furentes cum omnibus viciis et principibus tenebrarum concilium collegerunt et dixerunt: Quid facimus, quia hic homo multa figna facit; ſi dimittimus eum, fic omnes credunt in eum. Modo putat natura humana, quod debeat a viciorum dominio liberari. Nonne iam pluribus annis nobis fubieccione tributaria feruiuit, (immo) quod eciam ius profcripcionis habemus in eam, fed nos iura fequi pudeat, quos nil decet equi id eft equitas; immo ftilo ferreo fculpemus noua iura in pelle illius hominis, qui contra nos furrexit. Col- lecto igitur exercitu principes tenebrarum eum ftre- pitu virorum exierunt de inferno et in Iherufalem caftra metati funt fub pilleis Iudeorum et contra vir- tutum principem acies duxerunt. Ipfe autem vbique circumfultus claritate virtutum de omnibus hoftibus viriliter triumphauit. Loricam tamen corporis fui du- riffimis ictibus hoftiliter conciderunt. Ipfe autem exuta lorica inimicos ufque ad inferos perfecutus eft, vbi fedes eft fathane et intrauit in domum fortis et alli- gauit fortem, et omnia ſpolia eius dirrupit et de manu mortis liberauit populum fuum, et in regnum fuum captiuam duxit captiuitatem; cuius regni non erit finis in fecula feculorum Amen. Explicit conpendium Anticlaudiani editi a ma- giſtro Alano de humana natura. II. Incipit Transitus Beatae Mariae. I. Igitur cum dominus et salvator Jesus Christus pro totius seculi vita confixus clavis crucis penderet in ligno, vidit circa crucem matrem (suam) stantem et Johannem evangelistam, quem prae ceteris apo- stolis peculiarius diligebat, eo quod ipse solus ex eis virgo esset in corpore. Tradidit igitur ei curam sanctae Mariae, dicens ad eum: Ecce mater tua; et ad ipsam inquiens: Ecce filius tuus. Ex illa hora sancta Dei genitrix in Johannis cura specialius permansit, quam- diu vitae istius incolatum transegit. Et dum apostoli mundum suis sortibus in praedicatione sumpsissent,
Conp. Anticlaud. ed. a mag. Alano de hum. nat. 349 a 112 venit in caftra). Furie igitur infernales nimio furore furentes cum omnibus viciis et principibus tenebrarum concilium collegerunt et dixerunt: Quid facimus, quia hic homo multa figna facit; ſi dimittimus eum, fic omnes credunt in eum. Modo putat natura humana, quod debeat a viciorum dominio liberari. Nonne iam pluribus annis nobis fubieccione tributaria feruiuit, (immo) quod eciam ius profcripcionis habemus in eam, fed nos iura fequi pudeat, quos nil decet equi id eft equitas; immo ftilo ferreo fculpemus noua iura in pelle illius hominis, qui contra nos furrexit. Col- lecto igitur exercitu principes tenebrarum eum ftre- pitu virorum exierunt de inferno et in Iherufalem caftra metati funt fub pilleis Iudeorum et contra vir- tutum principem acies duxerunt. Ipfe autem vbique circumfultus claritate virtutum de omnibus hoftibus viriliter triumphauit. Loricam tamen corporis fui du- riffimis ictibus hoftiliter conciderunt. Ipfe autem exuta lorica inimicos ufque ad inferos perfecutus eft, vbi fedes eft fathane et intrauit in domum fortis et alli- gauit fortem, et omnia ſpolia eius dirrupit et de manu mortis liberauit populum fuum, et in regnum fuum captiuam duxit captiuitatem; cuius regni non erit finis in fecula feculorum Amen. Explicit conpendium Anticlaudiani editi a ma- giſtro Alano de humana natura. II. Incipit Transitus Beatae Mariae. I. Igitur cum dominus et salvator Jesus Christus pro totius seculi vita confixus clavis crucis penderet in ligno, vidit circa crucem matrem (suam) stantem et Johannem evangelistam, quem prae ceteris apo- stolis peculiarius diligebat, eo quod ipse solus ex eis virgo esset in corpore. Tradidit igitur ei curam sanctae Mariae, dicens ad eum: Ecce mater tua; et ad ipsam inquiens: Ecce filius tuus. Ex illa hora sancta Dei genitrix in Johannis cura specialius permansit, quam- diu vitae istius incolatum transegit. Et dum apostoli mundum suis sortibus in praedicatione sumpsissent,
Strana 350
350 Incipit Transitus Beatae Mariae. ipsa in domo parentum illius iuxta montem Oliveti consedit. II. Secundo itaque (et vicesimo) anno postquam Christus devicta morte caelum conscenderat, die qua- dam desiderio Christi Maria aestuans lacrimari sola intra hospitii sui receptaculum coepit. Et ecce an- gelus magni luminis habitu resplendens ante eam adstitit et in salutationis verba persoluit dicens: Ave benedicta a Domino, suscipe illius salutem, qui man- davit salutem Jacob per prophetas suos. Ecce, inquit, ramum palmae; de paradiso Domini tibi attuli, quem portare facies ante feretrum tuum, cum in die tertia assumpta fueris de corpore. Ecce enim expectat te filius tuus cum thronis et angelis et universis caeli virtutibus. Tunc Maria dixit ad angelum: Peto, ut con- gregentur ad me omnes apostoli domini Jesu Christi. Cui angelus: Ecce, inquit, hodie per virtutem domini mei Jesu Christi omnes apostoli (assumpti huc) ad te venient. Et ait illi Maria: Rogo, ut mittas super me benedictionem tuam, ut nulla potestas inferni occurrat mihi in illa hora, qua anima mea fuerit egressa de corpore, et ne videam principem tenebrarum. Et ait angelus: Potestas quidem inferni non nocebit tibi benedictionem autem aeternam dedit tibi dominus Deus tuus, cuius ego servus sum et nuntius: non vi- dendi autem principem tenebrarum, effectum non a me tibi dandum existimes, sed ab illo, quem in tuo utero baiulasti: ipsius enim est potestas omnium in secula seculorum. Haec dicens angelus, cum magno splendore discessit. Palma autem illa fulgebat nimia luce. Tunc Maria exuens se, induit melioribus vesti- mentis. Et accipiens palmam, quam susceperat de manu angeli, egressa in montem Oliveti coepit orare et dicere: Non ego fueram digna, Domine, suscipere te, nisi tu misertus fuisses mei; sed tamen ego cu- stodivi thesaurum, quem commendasti mihi. Ideo peto a te, rex gloriae, ut non noceat mihi potestas gehen- nae. Si enim caeli et angeli ante te tremunt quotidie, quanto magis homo de terra conditus, cui nihil erit boni nisi quantum acceperit a tua pia largitate. Tu es, domine Deus, semper benedictus in saecula! Et haec dicens, reversa est in hospitium suum.
350 Incipit Transitus Beatae Mariae. ipsa in domo parentum illius iuxta montem Oliveti consedit. II. Secundo itaque (et vicesimo) anno postquam Christus devicta morte caelum conscenderat, die qua- dam desiderio Christi Maria aestuans lacrimari sola intra hospitii sui receptaculum coepit. Et ecce an- gelus magni luminis habitu resplendens ante eam adstitit et in salutationis verba persoluit dicens: Ave benedicta a Domino, suscipe illius salutem, qui man- davit salutem Jacob per prophetas suos. Ecce, inquit, ramum palmae; de paradiso Domini tibi attuli, quem portare facies ante feretrum tuum, cum in die tertia assumpta fueris de corpore. Ecce enim expectat te filius tuus cum thronis et angelis et universis caeli virtutibus. Tunc Maria dixit ad angelum: Peto, ut con- gregentur ad me omnes apostoli domini Jesu Christi. Cui angelus: Ecce, inquit, hodie per virtutem domini mei Jesu Christi omnes apostoli (assumpti huc) ad te venient. Et ait illi Maria: Rogo, ut mittas super me benedictionem tuam, ut nulla potestas inferni occurrat mihi in illa hora, qua anima mea fuerit egressa de corpore, et ne videam principem tenebrarum. Et ait angelus: Potestas quidem inferni non nocebit tibi benedictionem autem aeternam dedit tibi dominus Deus tuus, cuius ego servus sum et nuntius: non vi- dendi autem principem tenebrarum, effectum non a me tibi dandum existimes, sed ab illo, quem in tuo utero baiulasti: ipsius enim est potestas omnium in secula seculorum. Haec dicens angelus, cum magno splendore discessit. Palma autem illa fulgebat nimia luce. Tunc Maria exuens se, induit melioribus vesti- mentis. Et accipiens palmam, quam susceperat de manu angeli, egressa in montem Oliveti coepit orare et dicere: Non ego fueram digna, Domine, suscipere te, nisi tu misertus fuisses mei; sed tamen ego cu- stodivi thesaurum, quem commendasti mihi. Ideo peto a te, rex gloriae, ut non noceat mihi potestas gehen- nae. Si enim caeli et angeli ante te tremunt quotidie, quanto magis homo de terra conditus, cui nihil erit boni nisi quantum acceperit a tua pia largitate. Tu es, domine Deus, semper benedictus in saecula! Et haec dicens, reversa est in hospitium suum.
Strana 351
Incipit Transitus Beatae Mariae. 351 III. Et ecce subito, dum praedicaret sanctus Johannes in Epheso, die dominica, hora diei tertia, terrae motus factus est magnus, et nubes elevavit eum et suscepit eum ab oculis omnium et adduxit eum ante ostium domus, ubi erat Maria. Et pulsans ostium, statim in- gressus est. Cum autem videret eum Maria, exultavit in gaudio et dixit: Rogo te, fili Johannes, memor esto verborum domini mei Jesu Christi, quibus com- mendavit me tibi. Ecce enim in die tertio cum reces- sura de corpore sum, audivi consilia Judaeorum di- centium: Expectemus diem, quando morietur illa, quae portavit illum seductorem, et corpus eius igni com- buramus. Vocavit ergo sanctum Johannem et intro- duxit eum in secretarium domus, et ostendit ei vesti- mentum sepulturae suae et palmam illam luminis, quam acceperat ab angelo, monens eum, ut illam fa- ceret ferri ante lectum suum, cum iret ad monumentum. IV. Cui sanctus Johannes ait: Quomodo ego solus tibi parabo exequias, nisi venerint fratres et coapo- stoli domini mei Jesu Christi ad reddendum honorem corpusculo tuo? Et ecce subito per imperium Dei omnes apostoli de locis, in quibus praedicabant ver- bum Dei, elevati in nube rapti sunt, et depositi sunt ante ostium domus, in qua habitabat Maria. Et salu- tantes se invicem, mirabantur, dicentes: Quae causa est, ob quam Dominus nos hic congregavit? (Advenit autem cum eis Paulus, ex circumcisione conversus, qui assumptus fuerat cum Barnaba in ministerium gentium. Cumque inter eos esset pia contentio, quis ex eis prior oraret ad Dominum, ut ostenderet illis causam ipsorum, et Petrus Paulum hortaretur, ut prior oraret, Paulus respondit, dicens: tuum est istud offi- cium, primum inchoare, maxime cum sis electus a Deo columna ecclesiae, et tu praecedis omnes in apo- stolatu ; meum autem minime: nam ego minimus sum omnium vestrum, et tamquam abortivo visus est mihi Christus, nec me vobis aequare praesumo, tamen gratia Dei sum id, quod sum.)
Incipit Transitus Beatae Mariae. 351 III. Et ecce subito, dum praedicaret sanctus Johannes in Epheso, die dominica, hora diei tertia, terrae motus factus est magnus, et nubes elevavit eum et suscepit eum ab oculis omnium et adduxit eum ante ostium domus, ubi erat Maria. Et pulsans ostium, statim in- gressus est. Cum autem videret eum Maria, exultavit in gaudio et dixit: Rogo te, fili Johannes, memor esto verborum domini mei Jesu Christi, quibus com- mendavit me tibi. Ecce enim in die tertio cum reces- sura de corpore sum, audivi consilia Judaeorum di- centium: Expectemus diem, quando morietur illa, quae portavit illum seductorem, et corpus eius igni com- buramus. Vocavit ergo sanctum Johannem et intro- duxit eum in secretarium domus, et ostendit ei vesti- mentum sepulturae suae et palmam illam luminis, quam acceperat ab angelo, monens eum, ut illam fa- ceret ferri ante lectum suum, cum iret ad monumentum. IV. Cui sanctus Johannes ait: Quomodo ego solus tibi parabo exequias, nisi venerint fratres et coapo- stoli domini mei Jesu Christi ad reddendum honorem corpusculo tuo? Et ecce subito per imperium Dei omnes apostoli de locis, in quibus praedicabant ver- bum Dei, elevati in nube rapti sunt, et depositi sunt ante ostium domus, in qua habitabat Maria. Et salu- tantes se invicem, mirabantur, dicentes: Quae causa est, ob quam Dominus nos hic congregavit? (Advenit autem cum eis Paulus, ex circumcisione conversus, qui assumptus fuerat cum Barnaba in ministerium gentium. Cumque inter eos esset pia contentio, quis ex eis prior oraret ad Dominum, ut ostenderet illis causam ipsorum, et Petrus Paulum hortaretur, ut prior oraret, Paulus respondit, dicens: tuum est istud offi- cium, primum inchoare, maxime cum sis electus a Deo columna ecclesiae, et tu praecedis omnes in apo- stolatu ; meum autem minime: nam ego minimus sum omnium vestrum, et tamquam abortivo visus est mihi Christus, nec me vobis aequare praesumo, tamen gratia Dei sum id, quod sum.)
Strana 352
352 Incipit Transitus Beatae Mariae. V. Tunc omnes apostoli gaudentes (super humilitate Pauli), unanimiter consumaverunt orationem suam. Et eum dixissent Amen, ecce subito venit beatus Jo- hannes et indicavit eis omnia haec. Ingressi vero apostoli domum invenerunt Mariam et salutaverunt eam dicentes: Benedicta tu a Domino, qui fecit cae- lum et terram. Quibus illa ait: Pax vobiscum sit, fratres dilectissimi. Quomodo huc venistis? Qui nar- raverunt ei, quomodo unusquisque (ex ipsis) ab spi- ritu Dei elevati in nube et depositi ibidem advenis- sent. Quibus illa dixit: Non me fraudavit Deus con- spectu vestro. Ecce ingrediar viam universae terrae, nec dubito, quod nunc Dominus vos buc adduxerit solatium ferendo in angustiis, quae venturae sunt mihi. Nune ergo deprecor vos, ut sine intermissione omnes unanimiter vigilemus, usque in illam horam, qua Do- minus veniet, et ego sum recessura de corpore. VI. Cumque circuitu consedissent, consolantes eam, ubi triduo in Dei laudibus vacarent, ecce die tertia circa horam tertiam diei super omnes, qui erant in domo illa, sopor irruit et nullus omnino vigilare po- tuit nisi soli apostoli et tres tantummodo virgines, quae ibidem erant. Et ecce subito advenit dominus Jesus Christus cum magna multitudine angelorum, et splendor magnus in locum illum descendit, et erant angeli hymnum dicentes et collaudantes Dominum. Tune salvator locutus est dicens: Veni, preciosissima margarita, intra receptaculum vitae aeternae. VII. Tunc Maria prostravit se in pavimento, adorans Deum et dixit: Benedictum nomen gloriae tuae, do- mine Deus meus, qui dignatus es me ancillam tuam eligere et arcanum tuum mysterium mihi commen- dare. Memor igitur esto mei, rex gloriae: tu enim seis, quia in toto corde meo dilexi te et custodivi thesaurum creditum mihi. Suscipe me itaque famulam tuam, et libera me a potestate tenebrarum, ut nullus Satanae impetus occurrat mihi, nec videam tetros
352 Incipit Transitus Beatae Mariae. V. Tunc omnes apostoli gaudentes (super humilitate Pauli), unanimiter consumaverunt orationem suam. Et eum dixissent Amen, ecce subito venit beatus Jo- hannes et indicavit eis omnia haec. Ingressi vero apostoli domum invenerunt Mariam et salutaverunt eam dicentes: Benedicta tu a Domino, qui fecit cae- lum et terram. Quibus illa ait: Pax vobiscum sit, fratres dilectissimi. Quomodo huc venistis? Qui nar- raverunt ei, quomodo unusquisque (ex ipsis) ab spi- ritu Dei elevati in nube et depositi ibidem advenis- sent. Quibus illa dixit: Non me fraudavit Deus con- spectu vestro. Ecce ingrediar viam universae terrae, nec dubito, quod nunc Dominus vos buc adduxerit solatium ferendo in angustiis, quae venturae sunt mihi. Nune ergo deprecor vos, ut sine intermissione omnes unanimiter vigilemus, usque in illam horam, qua Do- minus veniet, et ego sum recessura de corpore. VI. Cumque circuitu consedissent, consolantes eam, ubi triduo in Dei laudibus vacarent, ecce die tertia circa horam tertiam diei super omnes, qui erant in domo illa, sopor irruit et nullus omnino vigilare po- tuit nisi soli apostoli et tres tantummodo virgines, quae ibidem erant. Et ecce subito advenit dominus Jesus Christus cum magna multitudine angelorum, et splendor magnus in locum illum descendit, et erant angeli hymnum dicentes et collaudantes Dominum. Tune salvator locutus est dicens: Veni, preciosissima margarita, intra receptaculum vitae aeternae. VII. Tunc Maria prostravit se in pavimento, adorans Deum et dixit: Benedictum nomen gloriae tuae, do- mine Deus meus, qui dignatus es me ancillam tuam eligere et arcanum tuum mysterium mihi commen- dare. Memor igitur esto mei, rex gloriae: tu enim seis, quia in toto corde meo dilexi te et custodivi thesaurum creditum mihi. Suscipe me itaque famulam tuam, et libera me a potestate tenebrarum, ut nullus Satanae impetus occurrat mihi, nec videam tetros
Strana 353
Transitus Beatae Mariae. 353 spiritus obviantes mihi. Cui salvator respondit: Cum ego missus a patre pro salute mundi fuissem suspensus in cruce, ad me princeps tenebrarum venit; sed dum nullum sui in me operis vestigium invenire praeva- luit, victus et conculcatus abscessit. Tu ubi videbis eum, videbis quidem (communi) lege humani generis, per quam sortita es finem mortis; non autem nocere potest tibi, quia tecum sum, ut adiuvem te. Veni se- cura, quia expectat te caelestis militia, ut te intro- ducat ad paradisi gaudia. Et haec dicente Domino exurgens Maria de pavimento, accubuit super lectum suum, et gratias agens Deo, emisit spiritum. Viderunt autem apostoli animam eius tanti candoris esse, ut nulla mortalium lingua digne possit effari: vincebat enim omnem candorem nivis et universi metalli et argenti radiantis magna luminis claritate. VIII. Tunc salvator locutus est, dicens: Surge Petre et accipe corpus Mariae et dimitte illud in dextram partem civitatis ad orientem, et invenies ibi monu- mentum novum, in quo ponetis eam, et expectate, donec veniam ad vos. Et haec dicens Dominus tra- didit animam sanctae Mariae Michaëli (archangelo), qui erat praepositus paradisi et princeps gentis Ju- daeorum; et Gabriel (archangelus) ibat cum illis. Et statim salvator caelo est receptus cum angelis. IX. Tres autem virgines, quae ibidem erant et vigi- labant, susceperunt corpus beatae Mariae, ut lavarent illud more funeris. Cumque spoliassent illam vestibus suis, sacrum corpus illud tanta claritate resplenduit, ut tangi quidem posset pro obsequio, videri autem species prae nimia luce coruscante non posset; (et) Domini splendor apparuit magnus, et sentiebatur nihil, corpus dum lavaretur mundissimum et nullo humore sòrdis infectum. Cumque vestissent eam linteis mor- talibus, paulatim lux illa obscurata est. Et erat corpus beatae Mariae simile floribus lilii, et odor suavitatis magnae egrediebatur ex ea, ita ut ei similis suavitas inveniri nulla posset. 23
Transitus Beatae Mariae. 353 spiritus obviantes mihi. Cui salvator respondit: Cum ego missus a patre pro salute mundi fuissem suspensus in cruce, ad me princeps tenebrarum venit; sed dum nullum sui in me operis vestigium invenire praeva- luit, victus et conculcatus abscessit. Tu ubi videbis eum, videbis quidem (communi) lege humani generis, per quam sortita es finem mortis; non autem nocere potest tibi, quia tecum sum, ut adiuvem te. Veni se- cura, quia expectat te caelestis militia, ut te intro- ducat ad paradisi gaudia. Et haec dicente Domino exurgens Maria de pavimento, accubuit super lectum suum, et gratias agens Deo, emisit spiritum. Viderunt autem apostoli animam eius tanti candoris esse, ut nulla mortalium lingua digne possit effari: vincebat enim omnem candorem nivis et universi metalli et argenti radiantis magna luminis claritate. VIII. Tunc salvator locutus est, dicens: Surge Petre et accipe corpus Mariae et dimitte illud in dextram partem civitatis ad orientem, et invenies ibi monu- mentum novum, in quo ponetis eam, et expectate, donec veniam ad vos. Et haec dicens Dominus tra- didit animam sanctae Mariae Michaëli (archangelo), qui erat praepositus paradisi et princeps gentis Ju- daeorum; et Gabriel (archangelus) ibat cum illis. Et statim salvator caelo est receptus cum angelis. IX. Tres autem virgines, quae ibidem erant et vigi- labant, susceperunt corpus beatae Mariae, ut lavarent illud more funeris. Cumque spoliassent illam vestibus suis, sacrum corpus illud tanta claritate resplenduit, ut tangi quidem posset pro obsequio, videri autem species prae nimia luce coruscante non posset; (et) Domini splendor apparuit magnus, et sentiebatur nihil, corpus dum lavaretur mundissimum et nullo humore sòrdis infectum. Cumque vestissent eam linteis mor- talibus, paulatim lux illa obscurata est. Et erat corpus beatae Mariae simile floribus lilii, et odor suavitatis magnae egrediebatur ex ea, ita ut ei similis suavitas inveniri nulla posset. 23
Strana 354
354 Transitus Beatae Mariae. X. Tunc igitur sanctum corpus imposuerunt feretro dixeruntque ad invicem apostoli: Quis palmam hanc ante feretrum eius portabit? Tunc Johannes ait ad Petrum: Tu [qui] praecedis nos in apostolatu, debes palmam hanc ante lectum ipsius [ferre]. Cui Petrus respondit: Tu solus ex nobis virgo es electus a Do- mino, et tantam gratiam invenisti, ut super pectus eius recumberes. Et ipse dum pro salute nostra in crucis stipite penderet, hanc tibi ore proprio commen- davit. Tu igitur portare debes hanc palmam et nos suscipiamus corpus illud ad portandum usque ad lo- cum monumenti. (Cui Paulus ait: Et ego, qui iunior sum omnium vestrum, portabo tecum.) Posthaec Petrus elevans: Accipite corpus, coepit cantare et dicere: Exiit Israël de Aegypto, Alleluia. Portabant autem cum eo ceteri apostoli corpus beatae Mariae, et Jo- hannes palmam ferebat luminis ante feretrum. Ceteri vero apostoli canebant voce suavissima. XI. Et ecce novum (factum est) miraculum. Apparuit nubes super feretrum magna valde, sicut apparere solet magnus circulus iuxta splendorem lunae; et an- gelorum exercitus erat in nubibus, canticum suavi- tatis emittens, et resonabat terra a sonitu dulcedinis magnae. Tunc egressus de civitate populus, fere quin- decim milia (hominum), mirabantur, dicentes: Quis est sonitus iste tantae suavitatis? Tunc stetit unus, qui diceret illis: Maria exiit de corpore, et discipuli lesu circa eam laudes dicunt. Et respicientes viderunt coronatum lectum magna gloria, et apostolos can- tantes voce magna. Et ecce unus ex illis, qui erat princeps sacerdotum Iudaeorum in ordine suo, repletus furore et ira dixit ad reliquos: Ecce tabernaculum illius, qui nos turbavit et omne genus nostrum, qua- lem gloriam accepit? Et accedens voluit evertere fe- retrum et corpus ad terram deiicere. Et statim aru- erunt manus eius ab ipsius cubitibus et adhaeserunt lecto. Et elevantibus apostolis feretrum pars eius pen- debat et pars eius haerebat ad lectum, et torquebatur supplicio vehementer ambulantibus apostolis et psal-
354 Transitus Beatae Mariae. X. Tunc igitur sanctum corpus imposuerunt feretro dixeruntque ad invicem apostoli: Quis palmam hanc ante feretrum eius portabit? Tunc Johannes ait ad Petrum: Tu [qui] praecedis nos in apostolatu, debes palmam hanc ante lectum ipsius [ferre]. Cui Petrus respondit: Tu solus ex nobis virgo es electus a Do- mino, et tantam gratiam invenisti, ut super pectus eius recumberes. Et ipse dum pro salute nostra in crucis stipite penderet, hanc tibi ore proprio commen- davit. Tu igitur portare debes hanc palmam et nos suscipiamus corpus illud ad portandum usque ad lo- cum monumenti. (Cui Paulus ait: Et ego, qui iunior sum omnium vestrum, portabo tecum.) Posthaec Petrus elevans: Accipite corpus, coepit cantare et dicere: Exiit Israël de Aegypto, Alleluia. Portabant autem cum eo ceteri apostoli corpus beatae Mariae, et Jo- hannes palmam ferebat luminis ante feretrum. Ceteri vero apostoli canebant voce suavissima. XI. Et ecce novum (factum est) miraculum. Apparuit nubes super feretrum magna valde, sicut apparere solet magnus circulus iuxta splendorem lunae; et an- gelorum exercitus erat in nubibus, canticum suavi- tatis emittens, et resonabat terra a sonitu dulcedinis magnae. Tunc egressus de civitate populus, fere quin- decim milia (hominum), mirabantur, dicentes: Quis est sonitus iste tantae suavitatis? Tunc stetit unus, qui diceret illis: Maria exiit de corpore, et discipuli lesu circa eam laudes dicunt. Et respicientes viderunt coronatum lectum magna gloria, et apostolos can- tantes voce magna. Et ecce unus ex illis, qui erat princeps sacerdotum Iudaeorum in ordine suo, repletus furore et ira dixit ad reliquos: Ecce tabernaculum illius, qui nos turbavit et omne genus nostrum, qua- lem gloriam accepit? Et accedens voluit evertere fe- retrum et corpus ad terram deiicere. Et statim aru- erunt manus eius ab ipsius cubitibus et adhaeserunt lecto. Et elevantibus apostolis feretrum pars eius pen- debat et pars eius haerebat ad lectum, et torquebatur supplicio vehementer ambulantibus apostolis et psal-
Strana 355
Transitus Beatae Mariae. 355 lentibus. Angeli vero, qui erant in nubibus, percus- serunt populum caecitate. XII. Tunc princeps ille clamavit dicens: Deprecor te, sancte Petre, ne me despicias, quaeso, in tanta ne- cessitate, quia tormentis magnis crucior valde. Memor esto quod, quando in praetorio ancilla ostiaria te re- cognovit et dixit ceteris, ut calumniarentur tibi, tune ego locutus sum pro te bona. Tunc respondens Petrus ait : Non est meum alind dare tibi: si autem credi- deris toto corde in dominum Jesum Christum, quem ista portavit in utero, et virgo permansit post partum, clementia Domini, quae larga pietate salvat indignos, dabit tibi salutem. Ad haec ille respondit: Numquid non credimus? Sed quid faciemus? Inimicus humani generis excaecavit corda nostra, et confusio operuit vultum nostrum, ne confiteamur magnalia Dei, ma- xime cum ipsi malediximus contra Christum (palam) clamantes : Sanguis eius super nos et super filios no- stros. Tunc Petrus ait: Ecce haec maledictio (ei) nocebit, qui infidelis ei permansit; convertentibus autem se ad Deum misericordia non negatur. Et ille ait: Omnia credo, quae mihi dicis, tantum deprecor, miserere mei, ne moriar. XIII. Tunc Petrus fecit stare lectum et ait illi: Si cre- dideris in toto corde in dominum Jesum Christum, sol- ventur a feretro manus tuae. Et cum haec dixisset: (hoc credo), statim solutae sunt manus eius a feretro, et coe- pit stare pedibus suis ; sed erant brachia eius arida, et non discessit ab eo supplicium. Tunc Petrus ait illi: Accede ad corpus et osculare lectum et loquere: Credo in Deum et in Dei filium, quem ista portavit, Jesum Christum, et credo omnia, quaecunque locutus est mihi Petrus apostolus Dei. Et accedens osculatus est lectum, et statim omnis dolor recessit ab eo et sanatae sunt manus eius. Tunc coepit benedicere Deum largiter et de libris Moysi testimonium reddere laudibus Christi, ita ut etiam ipsi apostoli mirarentur et flerent prae gaudio, laudantes nomen Domini. *
Transitus Beatae Mariae. 355 lentibus. Angeli vero, qui erant in nubibus, percus- serunt populum caecitate. XII. Tunc princeps ille clamavit dicens: Deprecor te, sancte Petre, ne me despicias, quaeso, in tanta ne- cessitate, quia tormentis magnis crucior valde. Memor esto quod, quando in praetorio ancilla ostiaria te re- cognovit et dixit ceteris, ut calumniarentur tibi, tune ego locutus sum pro te bona. Tunc respondens Petrus ait : Non est meum alind dare tibi: si autem credi- deris toto corde in dominum Jesum Christum, quem ista portavit in utero, et virgo permansit post partum, clementia Domini, quae larga pietate salvat indignos, dabit tibi salutem. Ad haec ille respondit: Numquid non credimus? Sed quid faciemus? Inimicus humani generis excaecavit corda nostra, et confusio operuit vultum nostrum, ne confiteamur magnalia Dei, ma- xime cum ipsi malediximus contra Christum (palam) clamantes : Sanguis eius super nos et super filios no- stros. Tunc Petrus ait: Ecce haec maledictio (ei) nocebit, qui infidelis ei permansit; convertentibus autem se ad Deum misericordia non negatur. Et ille ait: Omnia credo, quae mihi dicis, tantum deprecor, miserere mei, ne moriar. XIII. Tunc Petrus fecit stare lectum et ait illi: Si cre- dideris in toto corde in dominum Jesum Christum, sol- ventur a feretro manus tuae. Et cum haec dixisset: (hoc credo), statim solutae sunt manus eius a feretro, et coe- pit stare pedibus suis ; sed erant brachia eius arida, et non discessit ab eo supplicium. Tunc Petrus ait illi: Accede ad corpus et osculare lectum et loquere: Credo in Deum et in Dei filium, quem ista portavit, Jesum Christum, et credo omnia, quaecunque locutus est mihi Petrus apostolus Dei. Et accedens osculatus est lectum, et statim omnis dolor recessit ab eo et sanatae sunt manus eius. Tunc coepit benedicere Deum largiter et de libris Moysi testimonium reddere laudibus Christi, ita ut etiam ipsi apostoli mirarentur et flerent prae gaudio, laudantes nomen Domini. *
Strana 356
356 Transitus Beatae Mariae. XIV. Petrus vero dixit ad eum: Accipe palmam hanc, de manu fratris nostri Johannis, et, ingrediens civi- tatem, invenies populum multum caecatum et annuntia eis magnalia Dei, et quicunque crediderint in domi- num Jesum Christum, impones palmam hanc super oculos eorum, et videbunt; qui autem non crediderint, permanebunt caeci. Qui cum fecisset ita, invenit po- pulum multum caecatum ita plangentem: Vae nobis, quia similes facti sumus Sodomitis caecitate percussis. Nil superest iam nobis, nisi ut pereamus. Cum autem audissent verba principis loquentis, qui sanus fuerat, crediderunt in Dominum Jesum Christum, et impo- nente eo palmam super oculos eorum, receperunt vi- sum. Qui(cu)nque ex eis permanentes in duritia cordis mortui sunt. Et egressus princeps sacerdotum ad apo- stolos, retulit palmam, referens omnia, quaecunque facta fuerant. XV. Mariam autem portantes apostoli, pervenerunt ad locum vallis Iosaphat, quem ostenderat illis Do- minus, et posuerunt eam in monumento novo, et clau- serunt sepulchrum. Ipsi vero sederunt ad ostium mo- numenti, sicut mandaverat eis Dominus: et ecce su- bito advenit dominus Iesus Christus cum magna multitudine angelorum, magnae claritatis radio corus- cante, et dixit apostolis: Pax vobiscum. At illi respon- dentes dixerunt: Fiat misericordia tua, Domine, super nos, sicut speravimus in te. Tunc salvator locutus est eis, dicens: Antequam ascenderem ad patrem meum, pollicitus sum vobis dicens, quod vos, qui secuti estis me in regeneratione, cum sederit filius hominis in sede maiestatis suae, sedebitis et vos super thronos duoderim, indicantes duodecim tribus Israhel. Hanc ergo ex tribubus Israhel elegi iussione patris mei, ut inhabitarem in ea. Quid ergo vultis, ut faciam ei? Tunc Petrus et alii apostoli dixerunt: Domine, tu praeelegisti hanc ancillam tuam fieri immaculatum tibi thalamum, et nos famulos tuos in ministerium tuum. Omnia ante saecula praescivisti cum patre, cum quo tibi et spiritu sancto est una deitas, aequalis
356 Transitus Beatae Mariae. XIV. Petrus vero dixit ad eum: Accipe palmam hanc, de manu fratris nostri Johannis, et, ingrediens civi- tatem, invenies populum multum caecatum et annuntia eis magnalia Dei, et quicunque crediderint in domi- num Jesum Christum, impones palmam hanc super oculos eorum, et videbunt; qui autem non crediderint, permanebunt caeci. Qui cum fecisset ita, invenit po- pulum multum caecatum ita plangentem: Vae nobis, quia similes facti sumus Sodomitis caecitate percussis. Nil superest iam nobis, nisi ut pereamus. Cum autem audissent verba principis loquentis, qui sanus fuerat, crediderunt in Dominum Jesum Christum, et impo- nente eo palmam super oculos eorum, receperunt vi- sum. Qui(cu)nque ex eis permanentes in duritia cordis mortui sunt. Et egressus princeps sacerdotum ad apo- stolos, retulit palmam, referens omnia, quaecunque facta fuerant. XV. Mariam autem portantes apostoli, pervenerunt ad locum vallis Iosaphat, quem ostenderat illis Do- minus, et posuerunt eam in monumento novo, et clau- serunt sepulchrum. Ipsi vero sederunt ad ostium mo- numenti, sicut mandaverat eis Dominus: et ecce su- bito advenit dominus Iesus Christus cum magna multitudine angelorum, magnae claritatis radio corus- cante, et dixit apostolis: Pax vobiscum. At illi respon- dentes dixerunt: Fiat misericordia tua, Domine, super nos, sicut speravimus in te. Tunc salvator locutus est eis, dicens: Antequam ascenderem ad patrem meum, pollicitus sum vobis dicens, quod vos, qui secuti estis me in regeneratione, cum sederit filius hominis in sede maiestatis suae, sedebitis et vos super thronos duoderim, indicantes duodecim tribus Israhel. Hanc ergo ex tribubus Israhel elegi iussione patris mei, ut inhabitarem in ea. Quid ergo vultis, ut faciam ei? Tunc Petrus et alii apostoli dixerunt: Domine, tu praeelegisti hanc ancillam tuam fieri immaculatum tibi thalamum, et nos famulos tuos in ministerium tuum. Omnia ante saecula praescivisti cum patre, cum quo tibi et spiritu sancto est una deitas, aequalis
Strana 357
Transitus Beatae Mariae. 357 et infinita potestas. Si ergo potuisset fieri coram gra- tiae tuae potentia, visum nobis fuerat famulis tuis rectum esse, ut sicut tu devicta morte regnas in gloria, ita resuscitans matris corpusculum, tecum duceres eam laetam in caelum. XVI. Tunc salvator ait: Fiat secundum vestram sen- tentiam. Et iussit Michaëli archangelo, ut animam sanctae Mariae deferret. Et ecce Michaël archangelus revolvit lapidem ab ostio monumenti, et ait Dominus : Exsurge amica mea et proxima mea; quae non sum- psisti corruptionem per coitum, non patieris resolu- tionem corporis in sepulchro. Et statim resurrexit Maria de tumulo, et benedicebat Dominum, et pro- voluta ad pedes Domini adorabat eum, dicens: Non ego tibi condignas gratias possum reddere, Domine, pro immensis beneficiis tuis, quae mihi, ancillae tuae, conferre dignatus es. Sit nomen tuum, redemptor mundi, Deus Israhel, benedictum in saecula. XVII. Et osculans eam Dominus recessit, et tradidit animam eius angelis, ut deferrent eam in paradisum. Et ait apostolis: Accedite ad me. Et cum accessissent, osculatus est eos et ait: Pax vobis; quomodo ego semper fui vobiscum, ita ero usque ad consummatio- nem saeculi. Et statim cum haec dixisset Dominus, elevatus in nube receptus est in caelum, et angeli cum eo, deferentes beatam Mariam in paradisum Dei. Apostolis autem susceptis in nubibus reversi sunt unusquisque in sortem praedicationis suae, narrantes magnalia Dei et laudantes dominum nostrum Iesum Christum, qui vivit et regnat cum patre et spiritu sancto in unitate perfecta, et in una divinitatis sub- stantia in saecula saeculorum Amen.
Transitus Beatae Mariae. 357 et infinita potestas. Si ergo potuisset fieri coram gra- tiae tuae potentia, visum nobis fuerat famulis tuis rectum esse, ut sicut tu devicta morte regnas in gloria, ita resuscitans matris corpusculum, tecum duceres eam laetam in caelum. XVI. Tunc salvator ait: Fiat secundum vestram sen- tentiam. Et iussit Michaëli archangelo, ut animam sanctae Mariae deferret. Et ecce Michaël archangelus revolvit lapidem ab ostio monumenti, et ait Dominus : Exsurge amica mea et proxima mea; quae non sum- psisti corruptionem per coitum, non patieris resolu- tionem corporis in sepulchro. Et statim resurrexit Maria de tumulo, et benedicebat Dominum, et pro- voluta ad pedes Domini adorabat eum, dicens: Non ego tibi condignas gratias possum reddere, Domine, pro immensis beneficiis tuis, quae mihi, ancillae tuae, conferre dignatus es. Sit nomen tuum, redemptor mundi, Deus Israhel, benedictum in saecula. XVII. Et osculans eam Dominus recessit, et tradidit animam eius angelis, ut deferrent eam in paradisum. Et ait apostolis: Accedite ad me. Et cum accessissent, osculatus est eos et ait: Pax vobis; quomodo ego semper fui vobiscum, ita ero usque ad consummatio- nem saeculi. Et statim cum haec dixisset Dominus, elevatus in nube receptus est in caelum, et angeli cum eo, deferentes beatam Mariam in paradisum Dei. Apostolis autem susceptis in nubibus reversi sunt unusquisque in sortem praedicationis suae, narrantes magnalia Dei et laudantes dominum nostrum Iesum Christum, qui vivit et regnat cum patre et spiritu sancto in unitate perfecta, et in una divinitatis sub- stantia in saecula saeculorum Amen.
Strana 358
358 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. III. 13 Sermo beati Anſ(e)Imi ad beatam uirginem Mariam. 2a 2 o 2 2 3 Za Zb 3 Notandum, quod fanctus Anfelmus longo tempore cum oracionibus et lacrimis et ieiuniis rogabat beatam uirginem, ut ei reuelaret, qualiter filius eius paſfus fit. Tandem beata uirgo apparuit ei, dicens: Tanta et talia paſfus eft dilectus meus filius, quod nullus fine lacrimarum effufione exprimere poteft. Tamen,] quia glorificata ſum, amplius flere non poſſum, cum tamen paſſionem filii mei, ficut facta fuit, per ordinem fin- gula explicabo. Et beatus Anfelmus per fingula quefiuit et beata uirgo reſpondit. Queſiuit primo ſic: Dic, cariſſima do- mina mea, qualiter paſſio filii tui fuit inchoata? Reſpondit Maria: Cum filius meus a cena facta furrexit cum difcipulis fuis, Iudas Searioth principes facerdotum adiit et ] filium meum tradidit et pro tri- ginta denariis uendidit. Anfelmus: Quales fuerunt illi denarii? Maria: Iſmahelitici, quibus et Ioſeph uenditus fuit ante quatuor milia annorum, et hereditaria fue- ceffione fuerunt deuoluti ad illos Iudeos, qui Chriftum emerunt. Et ualuit tantum unus, quantum decem uſuales. Et nota, quod Iudas ita auarus fuit, quando denarios uidit, quod Chriftum pro eis uendidit: et tamen Christus ] ei fepius predicauerat et nunquam conuertere poterat. Anſelmus: Fuiſti tune cum filio tuo et difcipulis eius? Maria: Non. Sed ſcias, quod poſtquam (filius meus) cenauerat et pedes difcipulorum lauerat et corpus fuum et fanguinem fuum eis dederat et dul- citer eis predicauerat, et Iudas pontifices adierat; filius de monte Syon cum diſcipulis defcendit ad pe- dem montis, ubi erat (h)ortus, quem introiuit et difci- pulis dormienti bus afcendit ad pedem montis Oliueti, quantum ictus lapidis poteft porrigere, et orauit, di- cens: Exaudi me, Domine, quoniam benigna eft mi- fericordia tua: fecundum multitudinem miferacionum tuarum refpice in me. Intende anime mee et libera eam propter inimicos meos.
358 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. III. 13 Sermo beati Anſ(e)Imi ad beatam uirginem Mariam. 2a 2 o 2 2 3 Za Zb 3 Notandum, quod fanctus Anfelmus longo tempore cum oracionibus et lacrimis et ieiuniis rogabat beatam uirginem, ut ei reuelaret, qualiter filius eius paſfus fit. Tandem beata uirgo apparuit ei, dicens: Tanta et talia paſfus eft dilectus meus filius, quod nullus fine lacrimarum effufione exprimere poteft. Tamen,] quia glorificata ſum, amplius flere non poſſum, cum tamen paſſionem filii mei, ficut facta fuit, per ordinem fin- gula explicabo. Et beatus Anfelmus per fingula quefiuit et beata uirgo reſpondit. Queſiuit primo ſic: Dic, cariſſima do- mina mea, qualiter paſſio filii tui fuit inchoata? Reſpondit Maria: Cum filius meus a cena facta furrexit cum difcipulis fuis, Iudas Searioth principes facerdotum adiit et ] filium meum tradidit et pro tri- ginta denariis uendidit. Anfelmus: Quales fuerunt illi denarii? Maria: Iſmahelitici, quibus et Ioſeph uenditus fuit ante quatuor milia annorum, et hereditaria fue- ceffione fuerunt deuoluti ad illos Iudeos, qui Chriftum emerunt. Et ualuit tantum unus, quantum decem uſuales. Et nota, quod Iudas ita auarus fuit, quando denarios uidit, quod Chriftum pro eis uendidit: et tamen Christus ] ei fepius predicauerat et nunquam conuertere poterat. Anſelmus: Fuiſti tune cum filio tuo et difcipulis eius? Maria: Non. Sed ſcias, quod poſtquam (filius meus) cenauerat et pedes difcipulorum lauerat et corpus fuum et fanguinem fuum eis dederat et dul- citer eis predicauerat, et Iudas pontifices adierat; filius de monte Syon cum diſcipulis defcendit ad pe- dem montis, ubi erat (h)ortus, quem introiuit et difci- pulis dormienti bus afcendit ad pedem montis Oliueti, quantum ictus lapidis poteft porrigere, et orauit, di- cens: Exaudi me, Domine, quoniam benigna eft mi- fericordia tua: fecundum multitudinem miferacionum tuarum refpice in me. Intende anime mee et libera eam propter inimicos meos.
Strana 359
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 359 4 5* a 5% 6 Anſelmus: Quare orauit? Maria: Propter tres raciones: Primo, quia no- bilitate nutritus fuit, utpote filius uirginis de ftirpe regia natus, quia] nobiles magis dolent quam ruftici. Secundo, quia tanta eum anguftia inuafit, quod guttas fanguinis fudauit de corpore fuo, quia fuit Deus et omnia, que pati debuit, preſciuit: Conſpucionem, fla- gellacionem, blaſphemias et huius modi. Tercio, quia preſciuit, quod Iudei non deberent eius miſereri. Et quando fic orauit: Pater, fi fieri poteft, tranfeat a me calix ifte, angelus ei apparuit, dicens: Conftans efto, do mine, quia modo debes totum genus humanum re- dimere. Poftea ad difcipulos rediit eofque dormientes inuenit, quibus dixit: Non potuiftis una hora uigilare mecum? Et dixit: Ecce appropinquabit, qui me tradet. Et ecce Iudas uenit cum magna turba in (h)ortum et dixit Iudeis: Duo itaque pares funt, fcilicet Iaco- bus et Ihefus; vnde do uobis fignum: Quem ofculatus fuero, ipfe eft; (tenete eum). Et cum proce deret cum turba, Ihefus proceffit ad eos, dicens: Quem queritis? Illi autem dixerunt: Ihefum Nazarenum. Quibus ipfe: Ego ſum. Et cum dixiffet: Ego fum, omnes cecide- runt retrorfum. Quod bis factum eft, et poftea dixit: Si me queritis, finite hos abire, ut fermo eius imple- retur: Quia quos dediſti michi, non perdidi ex eis quemquam. Tunc accedens Iudas, ofculatus eft eum. Cui Chriftus: Iuda, ofculo tradis filium hominis? At illi iniecerunt ] manus in Ihefum. Et tunc Petrus extraxit gladium et percuffit feruum, qui uocabatur Malchus. Anſelmus: Fuit ibi factum aliquod miraculum? Maria: Filius meus apprehendit feruum et fa- nauit auriculam eius et dixit: Petre, mitte gladium in uaginam. Omnis enim, qui gladium acceperit, gladio peribit. An putas, quod non poſfim rogare patrem, ut det michi plus quam duodecim legiones ange lorum ? Tunc omnes diſcipuli, relicto eo, fugerunt. Anselmus: Fuifti tunc cum eo? Maria: Non. (Anfelmus:) Quare, cum tantum eum diligeres? Maria: Nox fuit, nec tunc expediebat, ut iuuen- foris inuenirentur. (Anſelmus:) Et ubi fuiſti? Maria: Fui in domo fororis mee, matris Iohan- nis evangelifte. 4 cule
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 359 4 5* a 5% 6 Anſelmus: Quare orauit? Maria: Propter tres raciones: Primo, quia no- bilitate nutritus fuit, utpote filius uirginis de ftirpe regia natus, quia] nobiles magis dolent quam ruftici. Secundo, quia tanta eum anguftia inuafit, quod guttas fanguinis fudauit de corpore fuo, quia fuit Deus et omnia, que pati debuit, preſciuit: Conſpucionem, fla- gellacionem, blaſphemias et huius modi. Tercio, quia preſciuit, quod Iudei non deberent eius miſereri. Et quando fic orauit: Pater, fi fieri poteft, tranfeat a me calix ifte, angelus ei apparuit, dicens: Conftans efto, do mine, quia modo debes totum genus humanum re- dimere. Poftea ad difcipulos rediit eofque dormientes inuenit, quibus dixit: Non potuiftis una hora uigilare mecum? Et dixit: Ecce appropinquabit, qui me tradet. Et ecce Iudas uenit cum magna turba in (h)ortum et dixit Iudeis: Duo itaque pares funt, fcilicet Iaco- bus et Ihefus; vnde do uobis fignum: Quem ofculatus fuero, ipfe eft; (tenete eum). Et cum proce deret cum turba, Ihefus proceffit ad eos, dicens: Quem queritis? Illi autem dixerunt: Ihefum Nazarenum. Quibus ipfe: Ego ſum. Et cum dixiffet: Ego fum, omnes cecide- runt retrorfum. Quod bis factum eft, et poftea dixit: Si me queritis, finite hos abire, ut fermo eius imple- retur: Quia quos dediſti michi, non perdidi ex eis quemquam. Tunc accedens Iudas, ofculatus eft eum. Cui Chriftus: Iuda, ofculo tradis filium hominis? At illi iniecerunt ] manus in Ihefum. Et tunc Petrus extraxit gladium et percuffit feruum, qui uocabatur Malchus. Anſelmus: Fuit ibi factum aliquod miraculum? Maria: Filius meus apprehendit feruum et fa- nauit auriculam eius et dixit: Petre, mitte gladium in uaginam. Omnis enim, qui gladium acceperit, gladio peribit. An putas, quod non poſfim rogare patrem, ut det michi plus quam duodecim legiones ange lorum ? Tunc omnes diſcipuli, relicto eo, fugerunt. Anselmus: Fuifti tunc cum eo? Maria: Non. (Anfelmus:) Quare, cum tantum eum diligeres? Maria: Nox fuit, nec tunc expediebat, ut iuuen- foris inuenirentur. (Anſelmus:) Et ubi fuiſti? Maria: Fui in domo fororis mee, matris Iohan- nis evangelifte. 4 cule
Strana 360
360 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. 7a b 8 Qa 8 8 Anſelmus: Quomodo ergo et a quo nunciatum eſt tibi, quid factum fuit? Maria: Audi nune, quod nimis eft lamentabile. Venerunt difcipuli lamentabiliter 1 currentes et cla- mantes: Cariffima domina, dilectus filius tuus captus eft, et nefcimus, quo ducitur, vtrum fit iam occifus uel quid factum eft ei? Anfelmus: Fleuiſti tunc, domina? Maria: Licet feirem, quod humanum genus re- dimere deberet: tamen propter maternum affectum doloris gladius Simeonis animam meam tranffixit. Anfelmus: Quo tunc ductus fuit? Maria: Per uallem Ioſaphat, per portam, que uocatur aurea, ductus fuit per plateam fcribarum et prophetarum et pontificum iuxta templum in domum Anne, qui quefiuit de doctrina eius. Et ipfe dixit: Ego palam locutus fum, et in occultis locis locutus fum nichil. Quid me interrogas? Interroga eos, qui audi- erunt et fciunt, que dixerim ego. Tune affiftens unus miniftrorum, dedit ei alapam, dicens: Sic refpondes pontifici? Cui Ihefus: Si male locutus fum, feftimo- ni um perhibe de malo: Si autem bene, cur me ce- dis? Tune laniauit panniculum de camifia eius et li- gauit oculos eius tamquam furis: Quod tamen nulli fit, nifi dampnetur. Et illuferunt ei tota nocte et fpu- erunt in faciem eius et luferunt de lumine, dicentes Prophetiza, Chrifte (nobis, quis eft, qui te percuffit)? Tunc Iohannes exiftens intus, quia notus erat ponti- fici, introduxit Petrum, quem uidens (o)ftiaria, dixit: Tu ex diſcipulis es homi nis iftius? Et Petrus ter ne- gauit cum iuramento, quod numquam nouiffet eum et uidiſſet. Et ftatim gallus cantauit. Et refpexit dominus Petrum. Et recor(d)a(t)us eft Petrus uerbi Domini, quod dixerat: antequam gallus cantet, ter me negabis. Exiuit foras et fleuit amare. Anſelmus: Ubi fuiſti, cariſſima domina, cum hec fierent? Maria: Statim ut diſcipuli nunciaſſent michi, quod factum fuerat, cucurri cum Maria Magdalena iux ta templum et tumultum audiens in domo Aune. uolebam intrare et non fui permiſſa. Vnde foris fta- bam, flens et plorans et clamans: heu, dilecte fili mi, lumen oculorum meorum! Quis dabit capiti meo aquam et oculis meis fontem lacrimarum, et plorabo die ac nocte, quia longe factus es confolator meus. b 6
360 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. 7a b 8 Qa 8 8 Anſelmus: Quomodo ergo et a quo nunciatum eſt tibi, quid factum fuit? Maria: Audi nune, quod nimis eft lamentabile. Venerunt difcipuli lamentabiliter 1 currentes et cla- mantes: Cariffima domina, dilectus filius tuus captus eft, et nefcimus, quo ducitur, vtrum fit iam occifus uel quid factum eft ei? Anfelmus: Fleuiſti tunc, domina? Maria: Licet feirem, quod humanum genus re- dimere deberet: tamen propter maternum affectum doloris gladius Simeonis animam meam tranffixit. Anfelmus: Quo tunc ductus fuit? Maria: Per uallem Ioſaphat, per portam, que uocatur aurea, ductus fuit per plateam fcribarum et prophetarum et pontificum iuxta templum in domum Anne, qui quefiuit de doctrina eius. Et ipfe dixit: Ego palam locutus fum, et in occultis locis locutus fum nichil. Quid me interrogas? Interroga eos, qui audi- erunt et fciunt, que dixerim ego. Tune affiftens unus miniftrorum, dedit ei alapam, dicens: Sic refpondes pontifici? Cui Ihefus: Si male locutus fum, feftimo- ni um perhibe de malo: Si autem bene, cur me ce- dis? Tune laniauit panniculum de camifia eius et li- gauit oculos eius tamquam furis: Quod tamen nulli fit, nifi dampnetur. Et illuferunt ei tota nocte et fpu- erunt in faciem eius et luferunt de lumine, dicentes Prophetiza, Chrifte (nobis, quis eft, qui te percuffit)? Tunc Iohannes exiftens intus, quia notus erat ponti- fici, introduxit Petrum, quem uidens (o)ftiaria, dixit: Tu ex diſcipulis es homi nis iftius? Et Petrus ter ne- gauit cum iuramento, quod numquam nouiffet eum et uidiſſet. Et ftatim gallus cantauit. Et refpexit dominus Petrum. Et recor(d)a(t)us eft Petrus uerbi Domini, quod dixerat: antequam gallus cantet, ter me negabis. Exiuit foras et fleuit amare. Anſelmus: Ubi fuiſti, cariſſima domina, cum hec fierent? Maria: Statim ut diſcipuli nunciaſſent michi, quod factum fuerat, cucurri cum Maria Magdalena iux ta templum et tumultum audiens in domo Aune. uolebam intrare et non fui permiſſa. Vnde foris fta- bam, flens et plorans et clamans: heu, dilecte fili mi, lumen oculorum meorum! Quis dabit capiti meo aquam et oculis meis fontem lacrimarum, et plorabo die ac nocte, quia longe factus es confolator meus. b 6
Strana 361
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 361 103 10" 11 Et Maria Magdalena circuibat, interſpiciens per fe- neſtras undique. Et ego ftabam, audiens omnia, l que tota nocte fiebant, fcilicet : Illufiones, blafphemias et huiuſmodi, quas filio meo inferebant, et Petrum ne- gantem et cum negaffet et filius meus eum inſpexiffet, propter quod foras egreffus, fleuit amare; qui inuenit nos foris ftantes et eiulans clamauit: Heu, cariffima domina, tam miferabiliter tractatur filius tuus, quod nullus tibi explicare poteft. Et currens abfcondit fe in petra pre timore, que uocatur gallicantus, et non conparuit, donec Chriftus mortuus effet in cruce. Anselmus: Quid fuit factum poft ea? Maria: Mane facto adduxerunt filium meum ad Caypham; et tunc primo, quam eft captus, uidi eum et accurrens quali leena captis fetibus, illam defide- rabilem faciem uidens ſputis Iudeorum maculatam, crines dilaniatos, et clamans, dixi: Heu, dilecte fili mi, quam, inquam, miferabiliter te nunc uideo, ! que tociens tuo amantiffimo afpectu gaudebam. Et uolens eum amplecti, non fui permiſfa, ſed trufa huc et illuc et contumeliofe amota. Et populus undique concur- rebat, ficut quando fures et latrones condempnantur. Anſelmus: Habuiſti aliquam ſpem, quod liberari poſſet? Maria: Sciebam, quod ita ingeniofus et facundus eſſet, et ſperabam, quod ſe excufaret, fi ad iudicium perueniffet. Tunc ftetit, qua fi agnus manfuetus et in- nocens et non aperuit os eius. Iterum fuit ita ama- bilis et ſperabam, quod deberent eius mifereri; et mo- dico tempore elapſo, adeo fuit ita conſputus, quod quafi leprofus apparuit. Et inuenerunt multa falfa teftimonia contra eum, dicentes, eum effe legis de- ſtructorem et populi ſubuerforem. Tandem duo falfi teftes accefferunt, dicentes : Hic dixit : poffum deftruere templum (Dei, et poft triduum reedificare illud). Tunc prin ceps facerdotum fcidit ueftimenta fua, dicens: Quid adhuc defideramus teftibus ? Audiftis blaffemiam ! Quid uobis uidetur? Et Cayphas dixit: Dic nobis, fi tu es Chriftus ? Ihefus reſpondit: Si dixero uobis, non credetis michi nec dimittetis: Amen, amen, dico uo- bis, ecce appropinquat hora, et filius hominis tradetur in manus peccatorum. Tunc omnes clamabant: reus eft mortis. Tunc iterum gladius Simeonis animam meam pertranfiuit. 9a J 11
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 361 103 10" 11 Et Maria Magdalena circuibat, interſpiciens per fe- neſtras undique. Et ego ftabam, audiens omnia, l que tota nocte fiebant, fcilicet : Illufiones, blafphemias et huiuſmodi, quas filio meo inferebant, et Petrum ne- gantem et cum negaffet et filius meus eum inſpexiffet, propter quod foras egreffus, fleuit amare; qui inuenit nos foris ftantes et eiulans clamauit: Heu, cariffima domina, tam miferabiliter tractatur filius tuus, quod nullus tibi explicare poteft. Et currens abfcondit fe in petra pre timore, que uocatur gallicantus, et non conparuit, donec Chriftus mortuus effet in cruce. Anselmus: Quid fuit factum poft ea? Maria: Mane facto adduxerunt filium meum ad Caypham; et tunc primo, quam eft captus, uidi eum et accurrens quali leena captis fetibus, illam defide- rabilem faciem uidens ſputis Iudeorum maculatam, crines dilaniatos, et clamans, dixi: Heu, dilecte fili mi, quam, inquam, miferabiliter te nunc uideo, ! que tociens tuo amantiffimo afpectu gaudebam. Et uolens eum amplecti, non fui permiſfa, ſed trufa huc et illuc et contumeliofe amota. Et populus undique concur- rebat, ficut quando fures et latrones condempnantur. Anſelmus: Habuiſti aliquam ſpem, quod liberari poſſet? Maria: Sciebam, quod ita ingeniofus et facundus eſſet, et ſperabam, quod ſe excufaret, fi ad iudicium perueniffet. Tunc ftetit, qua fi agnus manfuetus et in- nocens et non aperuit os eius. Iterum fuit ita ama- bilis et ſperabam, quod deberent eius mifereri; et mo- dico tempore elapſo, adeo fuit ita conſputus, quod quafi leprofus apparuit. Et inuenerunt multa falfa teftimonia contra eum, dicentes, eum effe legis de- ſtructorem et populi ſubuerforem. Tandem duo falfi teftes accefferunt, dicentes : Hic dixit : poffum deftruere templum (Dei, et poft triduum reedificare illud). Tunc prin ceps facerdotum fcidit ueftimenta fua, dicens: Quid adhuc defideramus teftibus ? Audiftis blaffemiam ! Quid uobis uidetur? Et Cayphas dixit: Dic nobis, fi tu es Chriftus ? Ihefus reſpondit: Si dixero uobis, non credetis michi nec dimittetis: Amen, amen, dico uo- bis, ecce appropinquat hora, et filius hominis tradetur in manus peccatorum. Tunc omnes clamabant: reus eft mortis. Tunc iterum gladius Simeonis animam meam pertranfiuit. 9a J 11
Strana 362
362 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. 12 2b 12 13" 13' Anſelmus: Quo tunc ductus eft? Maria: Ad iudicem Pilatum. Anſelmus: Speraſti tune, cariſſima domina, ali- quid? Maria: Multum ſperaueram, cum turba conue- niret, eni ſepe dulciter predicauerat, et quorum in- firmos fanauerat et in deferto panem preparauerat, quod eum de manibus Iudeorum eripere deberent. Tunc omnes coram Pilato clamauerunt: Crucifige, crucifige eum. Et inpoſuerunt ei, quod dixifſet, ſe efſe filium Dei et prohibuiſſet tributa dare Ceſari. Tunc Pilatus quefiuit de regno fuo. Ihefus autem dixit: Regnum meum non eft de hoc mundo. Si de hoc mundo eſſet regnum meum, miniſtri mei utique decertarent, ut non traderer Iudeis ; nunc autem reg- num meum non eft hic. Dicit itaque Pilatus: Ergo rex es tu? Reſpondit Ihefus: Tu dicis, quia rex fum ego. Ego in hoc natus fum et ad hoc ueni in mundum, vt teſtimonium perhibeam ueritati. Reſpondit Pilatus : Quid eft ueritas? Hanc fortiffimam queftionem noluit ei foluère; quia, si foluiffet, utique eum liberaffet et fic genus humanum redemptum non fuiffet. Nota, quo- modo ibi dicit. Iudas uidens eum dampnatum, retulit triginta denarios, dicens: Peccaui, tradens fanguinem iuftum; et abiens, laqueo fe fufpendit. Ait autem Pi- latus ad principes et turbas: Nullam inuenio caufam in homine iſto. At illi inualefcebant nocibus dicentes: Commouit populum a Galilea (ufque huc per uniuer- fam Iudeam.) Tunc Pilatus audiens, quia Galileus eſſet, miſit eum ad Herodem. Herodeſ uero uiſo lheſu gauifus eft ualde. Interrogabat enim eum multis fer- monibus, feilicet: Si effet puer ille, quem pater eius uolebat occidiffe et propter eum multos paruulos ne- cauerat. Item : fi effet ille, qui cecum illuminauerat et Lazarum fufcitauerat et adolefcentem filium uidue et multa alia (miracula feciffet); rogans ] eum, ut fignum aliquod faceret, promittens ei, quod eum de manibus Iudeorum eriperet. Ihefus autem nichil ei reſpondit. Et pofuit (Herodes) coronam fuper caput eius, — bac corona omnes imperatores coronantur,— et promifit ei, quod, fi fignum faceret, quod eum prin- cipem et coheredem regni fui faceret. Ihefus non re- fpondit ei uerbum. Tunc ſpreuit eum Herodes. Nota ibi totum textum ſecundum Lucam (: et indutum veſte alba remifit eum Pilato. Et facti funt amici Herodes
362 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. 12 2b 12 13" 13' Anſelmus: Quo tunc ductus eft? Maria: Ad iudicem Pilatum. Anſelmus: Speraſti tune, cariſſima domina, ali- quid? Maria: Multum ſperaueram, cum turba conue- niret, eni ſepe dulciter predicauerat, et quorum in- firmos fanauerat et in deferto panem preparauerat, quod eum de manibus Iudeorum eripere deberent. Tunc omnes coram Pilato clamauerunt: Crucifige, crucifige eum. Et inpoſuerunt ei, quod dixifſet, ſe efſe filium Dei et prohibuiſſet tributa dare Ceſari. Tunc Pilatus quefiuit de regno fuo. Ihefus autem dixit: Regnum meum non eft de hoc mundo. Si de hoc mundo eſſet regnum meum, miniſtri mei utique decertarent, ut non traderer Iudeis ; nunc autem reg- num meum non eft hic. Dicit itaque Pilatus: Ergo rex es tu? Reſpondit Ihefus: Tu dicis, quia rex fum ego. Ego in hoc natus fum et ad hoc ueni in mundum, vt teſtimonium perhibeam ueritati. Reſpondit Pilatus : Quid eft ueritas? Hanc fortiffimam queftionem noluit ei foluère; quia, si foluiffet, utique eum liberaffet et fic genus humanum redemptum non fuiffet. Nota, quo- modo ibi dicit. Iudas uidens eum dampnatum, retulit triginta denarios, dicens: Peccaui, tradens fanguinem iuftum; et abiens, laqueo fe fufpendit. Ait autem Pi- latus ad principes et turbas: Nullam inuenio caufam in homine iſto. At illi inualefcebant nocibus dicentes: Commouit populum a Galilea (ufque huc per uniuer- fam Iudeam.) Tunc Pilatus audiens, quia Galileus eſſet, miſit eum ad Herodem. Herodeſ uero uiſo lheſu gauifus eft ualde. Interrogabat enim eum multis fer- monibus, feilicet: Si effet puer ille, quem pater eius uolebat occidiffe et propter eum multos paruulos ne- cauerat. Item : fi effet ille, qui cecum illuminauerat et Lazarum fufcitauerat et adolefcentem filium uidue et multa alia (miracula feciffet); rogans ] eum, ut fignum aliquod faceret, promittens ei, quod eum de manibus Iudeorum eriperet. Ihefus autem nichil ei reſpondit. Et pofuit (Herodes) coronam fuper caput eius, — bac corona omnes imperatores coronantur,— et promifit ei, quod, fi fignum faceret, quod eum prin- cipem et coheredem regni fui faceret. Ihefus non re- fpondit ei uerbum. Tunc ſpreuit eum Herodes. Nota ibi totum textum ſecundum Lucam (: et indutum veſte alba remifit eum Pilato. Et facti funt amici Herodes
Strana 363
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 363 1 4 14 15% 15 et Pilatus, nam antea inimici erant. Sciens autem Pilatus, quanta immanitate et crudelitate in mortem filii mei conſpirauerint Iudei, premifit quofdam, qui Ihefum ab Herode conducerent, ne ipfum in via in- terficerent. Remifſo ergo filio meo, convocans Pilatus omnes Iudeos, dixit: Obtuliſtis michi hunc hominem, quafi avertentem populum; et ecce ego coram vobis interrogans, nullam caufam mortis in eo invenio ex his, in quibus eum accufatis. Sed neque Herodes, nam remisi vos ad illum. Ecce nichil dignum morte factum eft ei.) Quando Pilatus uolebat dimittere eum et illi | petebant Barrabam, tunc clamabat turba: Tolle hunc et dimitte nobis Barrabam. Et dixit: Quid enim mali fecit? Corripiam ergo illum et dimittam. At illi inftabant, ut crucifigeretur. Nota, quod uxor Pilati mifit ad eum, ficut legitur in Matheo: Nichil tibi et iuſto illi. (Multa enim in hac nocte paſſa fum per uifum propter illum.) Pilatus ſperans fatisfacere Iudeis et crudelitati eorum, secundum Iohannem fecit eum ligari ad ftatuam et flagellari, quod a planta I pe- dis uſque ad uerticem non erat in eo fanitas. Hec ftatua adeo ſpiſfa fuit, quod bene circa duas palmas manum tangere non poterat. Vnde accipiebant corrigias et manus (eius) ligabant. Et milites, plectentes coronam de ſpinis, capiti eius inprefferunt. Nota de ifta corona, quod non fuit de ſpinis, fed de marinis iuncis, qui habent acuciores aculeos, quam uere ſpine. Hanc co- ronam cum lancea percufferunt, inprimentes ] capiti eius, quod fanguis per faciem eius defluxit. Hanc co- ronam habet rex Francie. Secundum Iohannem : Tunc duxit eum ad Iudeos flagellatum et indutum uefte purpurea et coronatum corona ſpinea et dixit: Ecce homo. Quem cum uidiſfent pontifices, clamabant: crucifige (eum)! Dixit eis Pilatus: Accipite eum uos et ſecundum legem ueftram iudicate eum. Refponde- runt: Nos legem habemus et fecundum legem ] debet mori; quia filium dei ſe fecit. Cum ergo audiffet Pi- latus, magis timuit. Ingreffus iterum Pilatus in pre- torium, dixit ad Ihefum : Vnde es tu? Ihefus autem non reſpondit ei uerbum. Dixit ei Pilatus: Michi non loqueris? Neſcis, quia poteftatem habeo crucifigere te et poteftatem habeo dimittere te? Reſpondit Ihefus : Non haberes poteftatem aduerfum me ullam, niſi tibi effet datum deſuper. Propterea, qui tradidit me tibi. maius pecca tum habet. Exinde querebat Pilatus di- 16
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 363 1 4 14 15% 15 et Pilatus, nam antea inimici erant. Sciens autem Pilatus, quanta immanitate et crudelitate in mortem filii mei conſpirauerint Iudei, premifit quofdam, qui Ihefum ab Herode conducerent, ne ipfum in via in- terficerent. Remifſo ergo filio meo, convocans Pilatus omnes Iudeos, dixit: Obtuliſtis michi hunc hominem, quafi avertentem populum; et ecce ego coram vobis interrogans, nullam caufam mortis in eo invenio ex his, in quibus eum accufatis. Sed neque Herodes, nam remisi vos ad illum. Ecce nichil dignum morte factum eft ei.) Quando Pilatus uolebat dimittere eum et illi | petebant Barrabam, tunc clamabat turba: Tolle hunc et dimitte nobis Barrabam. Et dixit: Quid enim mali fecit? Corripiam ergo illum et dimittam. At illi inftabant, ut crucifigeretur. Nota, quod uxor Pilati mifit ad eum, ficut legitur in Matheo: Nichil tibi et iuſto illi. (Multa enim in hac nocte paſſa fum per uifum propter illum.) Pilatus ſperans fatisfacere Iudeis et crudelitati eorum, secundum Iohannem fecit eum ligari ad ftatuam et flagellari, quod a planta I pe- dis uſque ad uerticem non erat in eo fanitas. Hec ftatua adeo ſpiſfa fuit, quod bene circa duas palmas manum tangere non poterat. Vnde accipiebant corrigias et manus (eius) ligabant. Et milites, plectentes coronam de ſpinis, capiti eius inprefferunt. Nota de ifta corona, quod non fuit de ſpinis, fed de marinis iuncis, qui habent acuciores aculeos, quam uere ſpine. Hanc co- ronam cum lancea percufferunt, inprimentes ] capiti eius, quod fanguis per faciem eius defluxit. Hanc co- ronam habet rex Francie. Secundum Iohannem : Tunc duxit eum ad Iudeos flagellatum et indutum uefte purpurea et coronatum corona ſpinea et dixit: Ecce homo. Quem cum uidiſfent pontifices, clamabant: crucifige (eum)! Dixit eis Pilatus: Accipite eum uos et ſecundum legem ueftram iudicate eum. Refponde- runt: Nos legem habemus et fecundum legem ] debet mori; quia filium dei ſe fecit. Cum ergo audiffet Pi- latus, magis timuit. Ingreffus iterum Pilatus in pre- torium, dixit ad Ihefum : Vnde es tu? Ihefus autem non reſpondit ei uerbum. Dixit ei Pilatus: Michi non loqueris? Neſcis, quia poteftatem habeo crucifigere te et poteftatem habeo dimittere te? Reſpondit Ihefus : Non haberes poteftatem aduerfum me ullam, niſi tibi effet datum deſuper. Propterea, qui tradidit me tibi. maius pecca tum habet. Exinde querebat Pilatus di- 16
Strana 364
364 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. 16% 17 17 18 mittere Ihefum ; Iudei autem clamabant, dicentes : Si hunc dimittis, non es amicus Cefaris. Omnis enim, qui ſe regem facit, contradicit Cefari. Videns autem Pilatus, ut legitur in Matheo, quia nichil proficiebat, accepta aqua lauit manus fuas coram omni populo et dixit: Innocens ego fum a fanguine iufti hominis, uos uideritis. Refpondit uniuerfus populus, dicens: San- guis eins fuper nos et fuper ] filios noſtros. At illi instabant uocibus magnis, poftulantes, ut crucifige- retur, et inualefcebant uoces eorum. Et Pilatus adiu- dicauit fatiffacere peticionibus eorum. Dimifit autem eis illum, qui propter homicidium miffus fuerat in carcerem. Ihefum uero tradidit uoluntati eorum. Anſelmus: Quid feciſti tune, cariſſima domina, cum hec audires? Maria: Gladius Simeonis animam meam iterum tranfiuit. Anſel mus: Quid factum fuit poſtea? Maria: Suſceperunt dilectum filium meum, ut ſeribit Iohannes. Et baiulans fibi crucem, exiuit in eum, qui dicitur Caluarie locus, ubi crucifixerunt eum. Et nota, quod hee crux fuit ita magna, quod habebat duodecim pedes in longitudine. Et adeo debilitatus fuit tota nocte preterita, quod eam portare non po- tuit. Vnde in Luca: Apprehenderunt quendam Simo- nem Cyrene um et inpofuerunt ei crucem portare poft Iheſum. Non cauſa miferacionis, quod conpaterentur ei, ſed quod pre debilitate id facere non poterat. Anſelmus: Sequebantur aliqui eum, cum edu- ceretur? Maria: (T)ota turba currebat, ficut quando fures educuntur ad fufpendium. Vnde Luca(s) fcribit: Seque- batur eum turba multa et mulieres, que lamentabantur et plangebant eum. Sequebantur eciam pueri, proi- cientes lutum fuper eum et ] lapides. Conuerfus autem filius meus ad mulieres, dixit: Filie Iherufalem, no- lite flere fuper me, fed fuper uosmet ipfas et fuper filios ueftros, qui lutum et lapides fuper me mittunt, quia neſciunt, quid faciunt; (quoniam ecce dies ue- niunt, in quibus dicent: Beate fteriles et uentres, qui non genuerunt, et ubera, que non lactauerunt. Tunc incipient dicere montibus: cadite fuper nos; et colli- bus: operite nos.) Quia ſi in uiridi ligno hec faciunt, in arido quid fiet? In uiridi, hoc eft in me, in arido, hoc eft in fanctis meis. Ducebantur duo cum eo, ut
364 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. 16% 17 17 18 mittere Ihefum ; Iudei autem clamabant, dicentes : Si hunc dimittis, non es amicus Cefaris. Omnis enim, qui ſe regem facit, contradicit Cefari. Videns autem Pilatus, ut legitur in Matheo, quia nichil proficiebat, accepta aqua lauit manus fuas coram omni populo et dixit: Innocens ego fum a fanguine iufti hominis, uos uideritis. Refpondit uniuerfus populus, dicens: San- guis eins fuper nos et fuper ] filios noſtros. At illi instabant uocibus magnis, poftulantes, ut crucifige- retur, et inualefcebant uoces eorum. Et Pilatus adiu- dicauit fatiffacere peticionibus eorum. Dimifit autem eis illum, qui propter homicidium miffus fuerat in carcerem. Ihefum uero tradidit uoluntati eorum. Anſelmus: Quid feciſti tune, cariſſima domina, cum hec audires? Maria: Gladius Simeonis animam meam iterum tranfiuit. Anſel mus: Quid factum fuit poſtea? Maria: Suſceperunt dilectum filium meum, ut ſeribit Iohannes. Et baiulans fibi crucem, exiuit in eum, qui dicitur Caluarie locus, ubi crucifixerunt eum. Et nota, quod hee crux fuit ita magna, quod habebat duodecim pedes in longitudine. Et adeo debilitatus fuit tota nocte preterita, quod eam portare non po- tuit. Vnde in Luca: Apprehenderunt quendam Simo- nem Cyrene um et inpofuerunt ei crucem portare poft Iheſum. Non cauſa miferacionis, quod conpaterentur ei, ſed quod pre debilitate id facere non poterat. Anſelmus: Sequebantur aliqui eum, cum edu- ceretur? Maria: (T)ota turba currebat, ficut quando fures educuntur ad fufpendium. Vnde Luca(s) fcribit: Seque- batur eum turba multa et mulieres, que lamentabantur et plangebant eum. Sequebantur eciam pueri, proi- cientes lutum fuper eum et ] lapides. Conuerfus autem filius meus ad mulieres, dixit: Filie Iherufalem, no- lite flere fuper me, fed fuper uosmet ipfas et fuper filios ueftros, qui lutum et lapides fuper me mittunt, quia neſciunt, quid faciunt; (quoniam ecce dies ue- niunt, in quibus dicent: Beate fteriles et uentres, qui non genuerunt, et ubera, que non lactauerunt. Tunc incipient dicere montibus: cadite fuper nos; et colli- bus: operite nos.) Quia ſi in uiridi ligno hec faciunt, in arido quid fiet? In uiridi, hoc eft in me, in arido, hoc eft in fanctis meis. Ducebantur duo cum eo, ut
Strana 365
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 365 9a 19 b 19" 20" 20" crucifigerentur. Hoc fecerunt ad maiorem confufionem eius. Et poftquam] uenerunt ad Caluarie locum, ibi crucifixerunt eum et latrones (cum eo), vnum a dex- tris, et alium a finiftris. Anſelmus: Quomodo fecerunt ei? Maria: (Audi), Anfelme, quod modo referam, nimis eft lamentabile, et nullus evangeliftarum fcribit. Cum uenerunt ad locum Caluarie, nudauerunt eum totaliter ueftibus fuis, et ego quafi exanimis facta fui: tamen uelamen capitis mei accipiens circumli- gaui lumbos eius. Poft hec depo fuerunt crucem fuper terram, et eum defuper extenderunt, et primo unum clauum incuciebant adeo ita fpiffum, quod tunc fan- guis non potuit emanare, ita vulnus clauo replebatur. Poftea accipientes funem, traxerunt aliud brachium, et fimilem clauum incufferunt. Poftea eciam pedes traxerunt cum funibus et clauos incuciebant, ita quod omnia membra et offa apparebant, ita ut impleretur iſte pſalmus: 1 Dinumerauerunt omnia oſſa mea. Et tunc inpleta eft prophecia Dauid, (id est) ipfius Chrifti, dicentis in ipſo (pſalmo): Audi filia et uide. Quafi (diceret): Audi, cariffima mater, fonum malleorum et uide, qualiter manus meas et pedes meos confixerunt, audi et uide et conpatere michi. Tunc hec audiens gladius ipfius Symeonis animam meam pertranfiuit. Poftea erexerunt eum magno labore et fuit adeo alte fuſpenfus, quod nufquam eciam pedes eius ] attingere poteram. Et cum erectus fuiffet, tunc propter ponde- rofitatem corporis omnia uulnera dilacerata fuerunt et aperta. Tunc primo de manibus et pedibus fanguis emanauit. Nota, quod beata uirgo induta fuit quadam uefte, qua mulieres regionis illius uti folent, qua te- gitur caput et totum corpus, et eft quafi linteum. Iſta uefte beata uirgo totum fanguinem de manibus et pe- dibus dilecti filii fui fuſcepit, qui defluxit, ! et fuit iſta ueſtis tota fanguine conſpersa. Anselmus: Quid factum fuit poftea? Maria: Poſt hec, qui crucifixerunt eum, diuife- runt fibi ueſtimenta fua fortem mittentes, ut imple- retur, quod dictum eft per prophetam dicentem: Di- uiſerunt fibi ueftimenta mea et fuper ueftem meam miſerunt fortem, et fedentes obſeruabant eum. Et fe- cundum Iohannem: Scripfit Pilatus titulum, et pofuit fuper caput eius ] litteris hebraicis, grecis et latinis: Ihefus Nazarenus, rex Iudeorum. Dicebant ergo Pilato 18 21
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 365 9a 19 b 19" 20" 20" crucifigerentur. Hoc fecerunt ad maiorem confufionem eius. Et poftquam] uenerunt ad Caluarie locum, ibi crucifixerunt eum et latrones (cum eo), vnum a dex- tris, et alium a finiftris. Anſelmus: Quomodo fecerunt ei? Maria: (Audi), Anfelme, quod modo referam, nimis eft lamentabile, et nullus evangeliftarum fcribit. Cum uenerunt ad locum Caluarie, nudauerunt eum totaliter ueftibus fuis, et ego quafi exanimis facta fui: tamen uelamen capitis mei accipiens circumli- gaui lumbos eius. Poft hec depo fuerunt crucem fuper terram, et eum defuper extenderunt, et primo unum clauum incuciebant adeo ita fpiffum, quod tunc fan- guis non potuit emanare, ita vulnus clauo replebatur. Poftea accipientes funem, traxerunt aliud brachium, et fimilem clauum incufferunt. Poftea eciam pedes traxerunt cum funibus et clauos incuciebant, ita quod omnia membra et offa apparebant, ita ut impleretur iſte pſalmus: 1 Dinumerauerunt omnia oſſa mea. Et tunc inpleta eft prophecia Dauid, (id est) ipfius Chrifti, dicentis in ipſo (pſalmo): Audi filia et uide. Quafi (diceret): Audi, cariffima mater, fonum malleorum et uide, qualiter manus meas et pedes meos confixerunt, audi et uide et conpatere michi. Tunc hec audiens gladius ipfius Symeonis animam meam pertranfiuit. Poftea erexerunt eum magno labore et fuit adeo alte fuſpenfus, quod nufquam eciam pedes eius ] attingere poteram. Et cum erectus fuiffet, tunc propter ponde- rofitatem corporis omnia uulnera dilacerata fuerunt et aperta. Tunc primo de manibus et pedibus fanguis emanauit. Nota, quod beata uirgo induta fuit quadam uefte, qua mulieres regionis illius uti folent, qua te- gitur caput et totum corpus, et eft quafi linteum. Iſta uefte beata uirgo totum fanguinem de manibus et pe- dibus dilecti filii fui fuſcepit, qui defluxit, ! et fuit iſta ueſtis tota fanguine conſpersa. Anselmus: Quid factum fuit poftea? Maria: Poſt hec, qui crucifixerunt eum, diuife- runt fibi ueſtimenta fua fortem mittentes, ut imple- retur, quod dictum eft per prophetam dicentem: Di- uiſerunt fibi ueftimenta mea et fuper ueftem meam miſerunt fortem, et fedentes obſeruabant eum. Et fe- cundum Iohannem: Scripfit Pilatus titulum, et pofuit fuper caput eius ] litteris hebraicis, grecis et latinis: Ihefus Nazarenus, rex Iudeorum. Dicebant ergo Pilato 18 21
Strana 366
366 Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 9 b 21 23a 22 2. 22 23a 23 pontifices Iudeorum: Noli feribere rex Iudeorum, ſed quia dixit: rex fum Iudeorum. Refpondit Pilatus: Quod fcripfi, scripfi. Pretereuntes autem blaſphemabant eum, mouentes capita fua et dicentes: Wach, qui deftruit templum Dei, et in triduo reedificat illud, saluum fac temet ipfum; fi filius Dei es, defcende de cruce. Similiter I et principes facerdotum illudentes cum ſeribis dicebant: Alios faluos fecit, ſe ipfum non po- teft faluum facere. (Si rex Ifraël eft, defcendat nunc de cruce, et credimus ei. Confidit in Deo, liberet eum nunc, ſi uult: dixit enim, quia filius Dei ſum.) Anſelmus: Quid ad huius (modi) infultus reſpondit filius tuus? Maria: ſecundum Lucam: Pater dimitte eis, quia nefciunt, quid faciunt. Et ftabat populus expectans et deridebat eum. Tunc potuit matri dicere: Audi, filia, et uide, audi uoces blaſphemancium filium tuum, et uide1 dolorem meum. Seis enim, quod de ſpiritu fancto concepifti me, et quod uirgo genuifti me, et qualiter me aluifti. Ex quo ifti non credunt in me: tu faltem crede, quod filius Dei fum, et michi con- patere. Tunc iterum gladius Simeonis animam per- tranfiuit. Audiens hec latro, qui a finiftris dependebat, infultabat ei, dicens fecundum Lucam: Si tu es Chri- ftus, filius Dei, faluum te fac et nos. Refpondit autem, qui a dex tris pendebat et increpabat eum, dicens: Neque tu times Deum, quia iufte dampnatus es, et quia digna factis recipimus; hic autem quid fecit? et dicebat: Memento mei, domine, dum ueneris in reg- num tuum. Et dixit illi Ihesus : Amen dico tibi, hodie mecum eris in paradiſo. Anſelmus: Quid tunc fecisti, domina mea? Maria: Stabam iuxta crucem merore plena, quia solacium ei ferre non potui. Et mecum ftabat foror mea I Maria, mater Iohannis evangelifte, et Maria Magdalena. Et cum uidiffet me et difcipulum Iohan- nem, quem diligebat, conuerfus ad me ait: Mulier, ecce filius tuus. O quam miferabilis licencia! Deinde dicit difcipulo: Ecce mater tua. Secundum Lucam: Erat autem (quaſi) hora fexta, et tenebre facte funt ſuper uniuerfam terram uſque ad horam nonam, et circa horam nonam exclamauit Ihefus uoce magna, dicens: Hely, hely, lama za ba(c)tani, (hoe est: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me?) Quidam dicebant: Heliam uocat ifte, et dicebant: Sinite, an 23b 23
366 Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 9 b 21 23a 22 2. 22 23a 23 pontifices Iudeorum: Noli feribere rex Iudeorum, ſed quia dixit: rex fum Iudeorum. Refpondit Pilatus: Quod fcripfi, scripfi. Pretereuntes autem blaſphemabant eum, mouentes capita fua et dicentes: Wach, qui deftruit templum Dei, et in triduo reedificat illud, saluum fac temet ipfum; fi filius Dei es, defcende de cruce. Similiter I et principes facerdotum illudentes cum ſeribis dicebant: Alios faluos fecit, ſe ipfum non po- teft faluum facere. (Si rex Ifraël eft, defcendat nunc de cruce, et credimus ei. Confidit in Deo, liberet eum nunc, ſi uult: dixit enim, quia filius Dei ſum.) Anſelmus: Quid ad huius (modi) infultus reſpondit filius tuus? Maria: ſecundum Lucam: Pater dimitte eis, quia nefciunt, quid faciunt. Et ftabat populus expectans et deridebat eum. Tunc potuit matri dicere: Audi, filia, et uide, audi uoces blaſphemancium filium tuum, et uide1 dolorem meum. Seis enim, quod de ſpiritu fancto concepifti me, et quod uirgo genuifti me, et qualiter me aluifti. Ex quo ifti non credunt in me: tu faltem crede, quod filius Dei fum, et michi con- patere. Tunc iterum gladius Simeonis animam per- tranfiuit. Audiens hec latro, qui a finiftris dependebat, infultabat ei, dicens fecundum Lucam: Si tu es Chri- ftus, filius Dei, faluum te fac et nos. Refpondit autem, qui a dex tris pendebat et increpabat eum, dicens: Neque tu times Deum, quia iufte dampnatus es, et quia digna factis recipimus; hic autem quid fecit? et dicebat: Memento mei, domine, dum ueneris in reg- num tuum. Et dixit illi Ihesus : Amen dico tibi, hodie mecum eris in paradiſo. Anſelmus: Quid tunc fecisti, domina mea? Maria: Stabam iuxta crucem merore plena, quia solacium ei ferre non potui. Et mecum ftabat foror mea I Maria, mater Iohannis evangelifte, et Maria Magdalena. Et cum uidiffet me et difcipulum Iohan- nem, quem diligebat, conuerfus ad me ait: Mulier, ecce filius tuus. O quam miferabilis licencia! Deinde dicit difcipulo: Ecce mater tua. Secundum Lucam: Erat autem (quaſi) hora fexta, et tenebre facte funt ſuper uniuerfam terram uſque ad horam nonam, et circa horam nonam exclamauit Ihefus uoce magna, dicens: Hely, hely, lama za ba(c)tani, (hoe est: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me?) Quidam dicebant: Heliam uocat ifte, et dicebant: Sinite, an 23b 23
Strana 367
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 367 24 24 25" 25 26" ueniat Helias et liberet eum. Et fecundum Iohannem: Sciens Ihefus, quia omnia confummata funt, dixit: Sicio. Et uas erat pofitum plenum aceto, et currens unus, inpleuit spongiam et dabat ei bibere, ut cicius moreretur. Et cum accepiffet acetum, dixit: Confum- matum eft. Et poft hoc fecundum Lucam dixit: In manus tuas, do mine, commendo ſpiritum meum. Et poft hec fecundum Iohannem: inclinato capite emifit fpiritum. Secundum Matheum: Tunc uelum templi feiffum eft a fummo uſque deorfum, et terra mota eft, et petre ſeiffe funt. Et maxime illa petra, in qua crux ftabat, ſciſſa fuit, ita ut manus inponi potuiffet. Et monu- menta aperta funt et multa corpora fanctorum, qui dormierant, furrexerunt et introierunt in fanctam ciuitatem, et apparuerunt multis. Centurio autem et qui cum eo erant, cuftodientes Ihefum, uiſo terre motu et his, que fiebant, timuerunt ualde. Secundum Lucam: Ipſe centurio glorificabat eum, dicens: Ecce hic homo iuftus erat. Ecce omnia elementa compa- ciebantur ei, foli Iudei miferi indurauerunt. Secundum Lucam: Omnis turba eorum, qui fimul aderant ad ſpectaculum iftud et uidebant, que fiebant, percucie- bant pectora I fua et reuertebantur. Stabant autem omnes noti eius a longe, et mulieres, que fecute fu- erant eum a Galilea, hec uidentes. Anſelmus: Cariſſima domina, habuit adhuc finem dolor tuus? Maria: (Non), Anſelme, quia nondum fuit im- pleta prophecia Simeonis, scilicet: tuam ipfius ani- mam pertranfiuit gladius. Audi ergo, quod ſuper omnia eft lamentabile. Secundum Iohannem: Iudei ergo, quoniam parafceue erat, rogabant Pillatum, ut non remanerent corpora (in cruce) fabbato. Erat enim magnus ille dies fabbati; rogauerunt Pilatum, ut fran- gerentur crura eorum. Venerunt ergo milites et qui- dem primi fregerunt crura et alterius, qui crucifixi erant cum eo. Ad Ihefum autem cum ueniffent, ut uiderunt eum mortuum, non fregerunt crura eius, fed unus militum lancea latus eius perforauit, et continuo exiuit fanguis et aqua. Cum hoc ! uiderem, quod talem crudelitatem exercerent iam in mortuum, exanimis facta fui; et tunc uere impleta eft prophecia Simeo- nis: Et tuam ipfius animam pertranfiuit gladius. Et tunc cepi clamare et ululare, ſed iam omnino lacrime
Sermo beati Anfelmi ad beat. uirgin. Mariam. 367 24 24 25" 25 26" ueniat Helias et liberet eum. Et fecundum Iohannem: Sciens Ihefus, quia omnia confummata funt, dixit: Sicio. Et uas erat pofitum plenum aceto, et currens unus, inpleuit spongiam et dabat ei bibere, ut cicius moreretur. Et cum accepiffet acetum, dixit: Confum- matum eft. Et poft hoc fecundum Lucam dixit: In manus tuas, do mine, commendo ſpiritum meum. Et poft hec fecundum Iohannem: inclinato capite emifit fpiritum. Secundum Matheum: Tunc uelum templi feiffum eft a fummo uſque deorfum, et terra mota eft, et petre ſeiffe funt. Et maxime illa petra, in qua crux ftabat, ſciſſa fuit, ita ut manus inponi potuiffet. Et monu- menta aperta funt et multa corpora fanctorum, qui dormierant, furrexerunt et introierunt in fanctam ciuitatem, et apparuerunt multis. Centurio autem et qui cum eo erant, cuftodientes Ihefum, uiſo terre motu et his, que fiebant, timuerunt ualde. Secundum Lucam: Ipſe centurio glorificabat eum, dicens: Ecce hic homo iuftus erat. Ecce omnia elementa compa- ciebantur ei, foli Iudei miferi indurauerunt. Secundum Lucam: Omnis turba eorum, qui fimul aderant ad ſpectaculum iftud et uidebant, que fiebant, percucie- bant pectora I fua et reuertebantur. Stabant autem omnes noti eius a longe, et mulieres, que fecute fu- erant eum a Galilea, hec uidentes. Anſelmus: Cariſſima domina, habuit adhuc finem dolor tuus? Maria: (Non), Anſelme, quia nondum fuit im- pleta prophecia Simeonis, scilicet: tuam ipfius ani- mam pertranfiuit gladius. Audi ergo, quod ſuper omnia eft lamentabile. Secundum Iohannem: Iudei ergo, quoniam parafceue erat, rogabant Pillatum, ut non remanerent corpora (in cruce) fabbato. Erat enim magnus ille dies fabbati; rogauerunt Pilatum, ut fran- gerentur crura eorum. Venerunt ergo milites et qui- dem primi fregerunt crura et alterius, qui crucifixi erant cum eo. Ad Ihefum autem cum ueniffent, ut uiderunt eum mortuum, non fregerunt crura eius, fed unus militum lancea latus eius perforauit, et continuo exiuit fanguis et aqua. Cum hoc ! uiderem, quod talem crudelitatem exercerent iam in mortuum, exanimis facta fui; et tunc uere impleta eft prophecia Simeo- nis: Et tuam ipfius animam pertranfiuit gladius. Et tunc cepi clamare et ululare, ſed iam omnino lacrime
Strana 368
368 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. 27 2 7a 275 27 2Qa 28 28 in me defecerant, quia tantum fleueram nocte pre- terita et illa die, et dicebam: Eia dulciſſime fili mi, ubi confolacio in ea, quam habui? Quis michi det, ut ego moriar pro te, fili ! mi. Et hiis fimilibus de- planxi mortem filii mei. Anselmus: Quid factum fuit poft hec? Maria: [Post hec Pilatum] rogabat Ioseph ab Arimathia, ut tolleret corpus Chrifti, dicens inter alia: Domine, mi rex, nifi corpus cicius reddideris, pul- cherrimam dominam perdemus, matrem iuuenis, qui occifus eft, que tantum dolorem oftendit, quod ei non conpatimur. Tunc Pilatus quefiuit, fi iam mortuus effet, et expertus de centurione de omnibus, que ibi acciderant, iuffit dare corpus Ihefu. Et uenit et tulit corpus Ihefu. Nota hic, quod nimium eft lamentabile, quod cum deponeret Iofeph corpus, Maria ftabat fur- fum refpiciens, ut, cum brachium folueretur, tangeret et ofcularetur, quod fecit. Nota: et cum depofitus effet de cruce, pofuerunt eum fuper terram bene ad tres paſfus de loco crucis, et Maria caput eius in finum accipiens, amariffime flere cepit, dicens: Heu dulcif- ſime ] fili mi, qualem conſolacionem modo habeo, que mortuum te coram me uideo. Tunc accurrens Iohannes evangelifta, cecidit fupra pectus eius, plorans et di- cens : Heu heu, de ifto pectore potabam dulcia [uerba], modo uero triftia et lamentabilia. Tunc Petrus aduenit, et quod ipfum negauerat, amariffime fleuit. Tunc Maria Magdalena plus omnibus cepit flere fuper dominum fuum, dicens: Quis michi modo peccata dimit tet? Quis me excufabit aput Simonem et fororem meam? Tunc ceteri difcipuli accurrentes, omnes lamentabantur fu- per eum. Tunc Deus ad confolacionem matris fue et diſcipulorum fuorum glorificatus fuit ibi coram fuis ita, quod nulla plaga nec liuor in corpore (fuo) appa- ruit, preter quinque uulnera, que referuaturus eft in diem iudicii, et adeo clarus et fanus apparuit, ac fi nunquam aliquam penam I paſfus fuiffet, de quo mater et diſcipuli non modicum fuerunt confolati. Et cum eum fepelire uellent, beata uirgo corpus fortifſime te- nuit, dicens Iohanni: Carifsime Iobannes, relinque michi faltem filium meum mortuum, quem uiuum ha- bere non poteram; ſed ſi fit necefſe, rogo, ut me cum eo ſepelias. Iohannes: Cariſſima domina, ſeis, quod aliter effe non potuit, et genus humanum fic redimi debuit.I Tandem inuita permifi, ut lepeliretur. Et cum 26 29 a 29
368 Sermo beati Anſelmi ad beat. uirgin. Mariam. 27 2 7a 275 27 2Qa 28 28 in me defecerant, quia tantum fleueram nocte pre- terita et illa die, et dicebam: Eia dulciſſime fili mi, ubi confolacio in ea, quam habui? Quis michi det, ut ego moriar pro te, fili ! mi. Et hiis fimilibus de- planxi mortem filii mei. Anselmus: Quid factum fuit poft hec? Maria: [Post hec Pilatum] rogabat Ioseph ab Arimathia, ut tolleret corpus Chrifti, dicens inter alia: Domine, mi rex, nifi corpus cicius reddideris, pul- cherrimam dominam perdemus, matrem iuuenis, qui occifus eft, que tantum dolorem oftendit, quod ei non conpatimur. Tunc Pilatus quefiuit, fi iam mortuus effet, et expertus de centurione de omnibus, que ibi acciderant, iuffit dare corpus Ihefu. Et uenit et tulit corpus Ihefu. Nota hic, quod nimium eft lamentabile, quod cum deponeret Iofeph corpus, Maria ftabat fur- fum refpiciens, ut, cum brachium folueretur, tangeret et ofcularetur, quod fecit. Nota: et cum depofitus effet de cruce, pofuerunt eum fuper terram bene ad tres paſfus de loco crucis, et Maria caput eius in finum accipiens, amariffime flere cepit, dicens: Heu dulcif- ſime ] fili mi, qualem conſolacionem modo habeo, que mortuum te coram me uideo. Tunc accurrens Iohannes evangelifta, cecidit fupra pectus eius, plorans et di- cens : Heu heu, de ifto pectore potabam dulcia [uerba], modo uero triftia et lamentabilia. Tunc Petrus aduenit, et quod ipfum negauerat, amariffime fleuit. Tunc Maria Magdalena plus omnibus cepit flere fuper dominum fuum, dicens: Quis michi modo peccata dimit tet? Quis me excufabit aput Simonem et fororem meam? Tunc ceteri difcipuli accurrentes, omnes lamentabantur fu- per eum. Tunc Deus ad confolacionem matris fue et diſcipulorum fuorum glorificatus fuit ibi coram fuis ita, quod nulla plaga nec liuor in corpore (fuo) appa- ruit, preter quinque uulnera, que referuaturus eft in diem iudicii, et adeo clarus et fanus apparuit, ac fi nunquam aliquam penam I paſfus fuiffet, de quo mater et diſcipuli non modicum fuerunt confolati. Et cum eum fepelire uellent, beata uirgo corpus fortifſime te- nuit, dicens Iohanni: Carifsime Iobannes, relinque michi faltem filium meum mortuum, quem uiuum ha- bere non poteram; ſed ſi fit necefſe, rogo, ut me cum eo ſepelias. Iohannes: Cariſſima domina, ſeis, quod aliter effe non potuit, et genus humanum fic redimi debuit.I Tandem inuita permifi, ut lepeliretur. Et cum 26 29 a 29
Strana 369
Oratio ad beatam Mariam virginem. 369 20b 29 in ſepulchro pofitus effet, ad eum intrare uolui, et fuper ſepulchrum me proftraui, et adeo miſerabiliter inceſfi, quod omnes difcipuli fleuerunt. Et cum me Iohannes ad ciuitatem ducere uellet et a fepulchro remouere, adeo miferabiliter clamaui, dicens: Iohan- nes cariffime, amice mi, non facias michi iniuriam, ut me ſepares a dilecto filio meo ; hic expectabo, do- nec] moriar: et iterum omnes flere ceperunt. Quam Iohannes tandem accipiens et quafi uiolenter deduxit intro ciuitatem, quam cum uideret populus uefte aſperfa fanguine, ficut ante crucem fteterat, et fanguis fuper eam ftillauerat, unanimiter exclamabant, dicen- tes: O quam hodie iniuria facta est in Iherufalem in iſta pulcherrima domina et filio ſuo: et michi com- paciebantur. IV. Oratio ad beatam Mariam virginem. A. (Rukopis XIII. E. 3. 1. 162° sl. 2. — 163° sl. 1.) 164 sl. 2. Qиiситque hanc oracionem (ſequentem) XXX diebus continue cum deuocione dixerit, ſciat, quod pro quacumque re peterit, procul dubio a beata uir- gine ipſam obtinebit. Domina mea, fancta Maria, perpetua uirgo uir- ginum, mater fumme benignitatis et mifericordie, per illum, qui animam tuam pertranfiuit, gladium doloris, dum vnigenitus filius tuus, dominus nofter Ihefus Chriftus, fupplicium mortis pateretur in cruce, et per illum filialem affectum, quo ipſe tuo materno dolori conpaciens integerrime dileccionis fue vicario proui- dendam commendauit: condole, conpatere, confule, queſo, tribulacioni, anxietati, aduerfitati, infirmitati, follicitudini et qualicunque neceffitati mee. Miferatrix miſerorum, dulcis conſolacio afflictorum, o mater mi- fericordiarum et defolatorum piiffima confolatrix et in omni neceſſitate pupillorum promptiſſima adiutrix, exaudi preces meas et refpice orbitatis mee miferiam et mee miferie lacrimas, quia in diuerfis malis et an- 24
Oratio ad beatam Mariam virginem. 369 20b 29 in ſepulchro pofitus effet, ad eum intrare uolui, et fuper ſepulchrum me proftraui, et adeo miſerabiliter inceſfi, quod omnes difcipuli fleuerunt. Et cum me Iohannes ad ciuitatem ducere uellet et a fepulchro remouere, adeo miferabiliter clamaui, dicens: Iohan- nes cariffime, amice mi, non facias michi iniuriam, ut me ſepares a dilecto filio meo ; hic expectabo, do- nec] moriar: et iterum omnes flere ceperunt. Quam Iohannes tandem accipiens et quafi uiolenter deduxit intro ciuitatem, quam cum uideret populus uefte aſperfa fanguine, ficut ante crucem fteterat, et fanguis fuper eam ftillauerat, unanimiter exclamabant, dicen- tes: O quam hodie iniuria facta est in Iherufalem in iſta pulcherrima domina et filio ſuo: et michi com- paciebantur. IV. Oratio ad beatam Mariam virginem. A. (Rukopis XIII. E. 3. 1. 162° sl. 2. — 163° sl. 1.) 164 sl. 2. Qиiситque hanc oracionem (ſequentem) XXX diebus continue cum deuocione dixerit, ſciat, quod pro quacumque re peterit, procul dubio a beata uir- gine ipſam obtinebit. Domina mea, fancta Maria, perpetua uirgo uir- ginum, mater fumme benignitatis et mifericordie, per illum, qui animam tuam pertranfiuit, gladium doloris, dum vnigenitus filius tuus, dominus nofter Ihefus Chriftus, fupplicium mortis pateretur in cruce, et per illum filialem affectum, quo ipſe tuo materno dolori conpaciens integerrime dileccionis fue vicario proui- dendam commendauit: condole, conpatere, confule, queſo, tribulacioni, anxietati, aduerfitati, infirmitati, follicitudini et qualicunque neceffitati mee. Miferatrix miſerorum, dulcis conſolacio afflictorum, o mater mi- fericordiarum et defolatorum piiffima confolatrix et in omni neceſſitate pupillorum promptiſſima adiutrix, exaudi preces meas et refpice orbitatis mee miferiam et mee miferie lacrimas, quia in diuerfis malis et an- 24
Strana 370
370 Oratio ad beatam Mariam virginem 165 sl. 1. 165% sl. 2. guſtiis pro peccatis meis poſitus, ignoro, ad quem fu- giam, niſi ad te, dominam dulciſſimam, uirginem Ma- riam, genitricem domini noſtri Ihefu Chrifti, confor- mem, confimilem et reformatricem humanitatis noftre. Ergo tue pietatis aures fiue confuete mifericordie tue precibus meis benigna accomoda. Per viſcera miferi- cordie filii tui, per dileccionem, quam tunc idem filius tuus, dominus nofter Ihefus Chriftus habuit, quando humanum genus amplexatus eft, ut deliberaret vna cum patre et ſpiritu fancto I pro noſtra falute carnem affumere fragilem, angelo nunciante et ſpiritu fancto obumbrante de te, piiſſima uirgo, incarnatus eft et IX. menſibus in tuo fanctiſsimo vtero claufus Deus et homo geftatus ac finito eurfu nouem menfium, ſpiritu fancto cooperante, gloriofam aulam tui virginalis vteri egred(iens), non afpernatus eft vifitare mundum, per anguftiam, quam idem filius tuus, dominus nofter Ihefus Chriftus habuit, quando in monte Oliueti patrem fuum orauit, ut, fi fieri poſſet, tranfiret ab eo calix paſſionis eius, et pre nimio pauore fudorem fangui- neum fudauit, per trinam oracionem eius, quam tune fecit, per triftem quoque inceffum eius atque tuum, quo feenta es eum cum lacrimis ad crudele ſpecta- culum mortis eius, per probra, ſputa, colaphos, irri- fiones, acclamaciones, alapas eins, per neftem ludo quefitam, per vincula et flagella eius, per trinas la- crimas eins, per guttas fanguinei fudoris eius, pe) pacienciam et taciturnitatem eius, per pauorem et tedium et trifticiam mortis eius, per uerecundiam. quam habuit, quando denudatus in cruce coram te, piiſſima uirgo Maria, et omni populo pependit, per regale caput eius, arundine conquaffatum, per fpineam coronam eius, per fitim, per guſtum aceti cum felle mixti, per lanceam ] infixam facratifſimo lateri eius. per ſanguinem et aquam, que de facratilſimo latere eius profluxerunt et mifericordiam et graciam fuper nos habundanter effuderunt, per clauos infixos ma- nibus et pedibus eius, per miſericordiam factam in latrone, per conmendacionem, qua te, matrem di- lectam, difcipulo dilecto fuo Iohanni patrique animam fuam conmendauit et per dulciffimum ſpiritum eius, quem conmendauit fibi cum clamore valido clamande: Hely, hely lama zabacthani, hoc eft: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquifti me, et inclinate capite cum dolore mortis dicens: Confumatum eft, emisit ſpiritum
370 Oratio ad beatam Mariam virginem 165 sl. 1. 165% sl. 2. guſtiis pro peccatis meis poſitus, ignoro, ad quem fu- giam, niſi ad te, dominam dulciſſimam, uirginem Ma- riam, genitricem domini noſtri Ihefu Chrifti, confor- mem, confimilem et reformatricem humanitatis noftre. Ergo tue pietatis aures fiue confuete mifericordie tue precibus meis benigna accomoda. Per viſcera miferi- cordie filii tui, per dileccionem, quam tunc idem filius tuus, dominus nofter Ihefus Chriftus habuit, quando humanum genus amplexatus eft, ut deliberaret vna cum patre et ſpiritu fancto I pro noſtra falute carnem affumere fragilem, angelo nunciante et ſpiritu fancto obumbrante de te, piiſſima uirgo, incarnatus eft et IX. menſibus in tuo fanctiſsimo vtero claufus Deus et homo geftatus ac finito eurfu nouem menfium, ſpiritu fancto cooperante, gloriofam aulam tui virginalis vteri egred(iens), non afpernatus eft vifitare mundum, per anguftiam, quam idem filius tuus, dominus nofter Ihefus Chriftus habuit, quando in monte Oliueti patrem fuum orauit, ut, fi fieri poſſet, tranfiret ab eo calix paſſionis eius, et pre nimio pauore fudorem fangui- neum fudauit, per trinam oracionem eius, quam tune fecit, per triftem quoque inceffum eius atque tuum, quo feenta es eum cum lacrimis ad crudele ſpecta- culum mortis eius, per probra, ſputa, colaphos, irri- fiones, acclamaciones, alapas eins, per neftem ludo quefitam, per vincula et flagella eius, per trinas la- crimas eins, per guttas fanguinei fudoris eius, pe) pacienciam et taciturnitatem eius, per pauorem et tedium et trifticiam mortis eius, per uerecundiam. quam habuit, quando denudatus in cruce coram te, piiſſima uirgo Maria, et omni populo pependit, per regale caput eius, arundine conquaffatum, per fpineam coronam eius, per fitim, per guſtum aceti cum felle mixti, per lanceam ] infixam facratifſimo lateri eius. per ſanguinem et aquam, que de facratilſimo latere eius profluxerunt et mifericordiam et graciam fuper nos habundanter effuderunt, per clauos infixos ma- nibus et pedibus eius, per miſericordiam factam in latrone, per conmendacionem, qua te, matrem di- lectam, difcipulo dilecto fuo Iohanni patrique animam fuam conmendauit et per dulciffimum ſpiritum eius, quem conmendauit fibi cum clamore valido clamande: Hely, hely lama zabacthani, hoc eft: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquifti me, et inclinate capite cum dolore mortis dicens: Confumatum eft, emisit ſpiritum
Strana 371
Oratio ad beatam Mariam virginem. 371 165 sl. 1. 165 sl. 2. in cruce, per mortem et fepulturam eius, per fciffuram veli in templo et petre, per obſcuracionem folis et lune, per tremorem terre, per deſcenfionem eius ad inferos, per omnes animas, quas aduentu fue uifita- cionis letificauit, per gaudium et gloriam et victoriam refureccionis eius, per apparicionem quadraginta di- erum, qua poft refureccionem fuam tibi, preelecta uirgo et apoftolis fuis ceterisque fanctis fuis et electis apparuit, per gloriofam afcenfionem, qua te, uirgo gloriofa, et ipfis cernentibus eft eleuatus in celum, per graciam ſpiritus fancti paracliti, quam diſcipu- lorum cordibus in linguis igneis infudit et per eos in toto orbe terrarum longe lateque diffu dit, per tre- mendum diem iudicii, quo ipfe venturus eft iudicare uiuos et mortuos et feculum per ignem, per conpaſ- fionem eius tecum in hoc mundo participantis, per fuauitatem colloquiorum et ofculorum eius et ample- xuum et per ineffabile gaudium, quo affumpta in confpectu eiufdem filii tui gaudes et exultas fine fine : letifica cor meum et exaudi me in hac peticione mea (Hic nomina deuote rem, pro qua petis), pro qua ſpecialiter te imploro fuppliciter et exoro, vt ficut certus fum, quod ipfe, tibi nichil negans, te honorat, ita fenciam facilius, celerius, plenius, verius et effi- cacius tuum fanctiffimum adiuuamen et confolamen fecundum fuauitatem mifericordiffimi cordis tui et fe- cundum voluntatem dilectiſſimi filii tui, domini noſtri Ihefu Chrifti, facientis timencium fe et delectancium in fe et peticionem cordis eorum dantis et fecundum neceffitatem meam. In hiis enim et in omnibus rebus, pro quibus ſanctiſſimum fupplex inuoco nomen tuum et adiuuamen, te peto, ut michi optineas aput eundem dilectum filium tuum in fide catholica ſpem firmam, fidem rectam caritatemque perfectam, veram cordis contricionem, fontem lacrimarum, finceram confeffio- nem, condignam et fanctiſſimam fatiffaccionem dili- gentemque cuftodiam a peccatis, contemptum mundi dileccionem Dei et proximi mei, et ut | flagella miferi- cordiſſimi filii tui fit ſemper in corde meo inmundif- fimo et corpore, veram pacienciam ad omnia, que pro- amore filii tui funt fuftinenda, eciam mortem turpiſ- fimam, li oportuerit, execucionem votorum meorum, perſeueranciam in bonis operibus, conuerfacionem tibi placentem, felicem obitum in extremis, et in hora uite mee penitenciam vehementem bonique fenfus in- *
Oratio ad beatam Mariam virginem. 371 165 sl. 1. 165 sl. 2. in cruce, per mortem et fepulturam eius, per fciffuram veli in templo et petre, per obſcuracionem folis et lune, per tremorem terre, per deſcenfionem eius ad inferos, per omnes animas, quas aduentu fue uifita- cionis letificauit, per gaudium et gloriam et victoriam refureccionis eius, per apparicionem quadraginta di- erum, qua poft refureccionem fuam tibi, preelecta uirgo et apoftolis fuis ceterisque fanctis fuis et electis apparuit, per gloriofam afcenfionem, qua te, uirgo gloriofa, et ipfis cernentibus eft eleuatus in celum, per graciam ſpiritus fancti paracliti, quam diſcipu- lorum cordibus in linguis igneis infudit et per eos in toto orbe terrarum longe lateque diffu dit, per tre- mendum diem iudicii, quo ipfe venturus eft iudicare uiuos et mortuos et feculum per ignem, per conpaſ- fionem eius tecum in hoc mundo participantis, per fuauitatem colloquiorum et ofculorum eius et ample- xuum et per ineffabile gaudium, quo affumpta in confpectu eiufdem filii tui gaudes et exultas fine fine : letifica cor meum et exaudi me in hac peticione mea (Hic nomina deuote rem, pro qua petis), pro qua ſpecialiter te imploro fuppliciter et exoro, vt ficut certus fum, quod ipfe, tibi nichil negans, te honorat, ita fenciam facilius, celerius, plenius, verius et effi- cacius tuum fanctiffimum adiuuamen et confolamen fecundum fuauitatem mifericordiffimi cordis tui et fe- cundum voluntatem dilectiſſimi filii tui, domini noſtri Ihefu Chrifti, facientis timencium fe et delectancium in fe et peticionem cordis eorum dantis et fecundum neceffitatem meam. In hiis enim et in omnibus rebus, pro quibus ſanctiſſimum fupplex inuoco nomen tuum et adiuuamen, te peto, ut michi optineas aput eundem dilectum filium tuum in fide catholica ſpem firmam, fidem rectam caritatemque perfectam, veram cordis contricionem, fontem lacrimarum, finceram confeffio- nem, condignam et fanctiſſimam fatiffaccionem dili- gentemque cuftodiam a peccatis, contemptum mundi dileccionem Dei et proximi mei, et ut | flagella miferi- cordiſſimi filii tui fit ſemper in corde meo inmundif- fimo et corpore, veram pacienciam ad omnia, que pro- amore filii tui funt fuftinenda, eciam mortem turpiſ- fimam, li oportuerit, execucionem votorum meorum, perſeueranciam in bonis operibus, conuerfacionem tibi placentem, felicem obitum in extremis, et in hora uite mee penitenciam vehementem bonique fenfus in- *
Strana 372
372 Modlitba od matky božie. tegritatem cum loquela perfecta. Et animabus omnium, parentum, confanguineorum, amicorum tam fpiritua- lium quam carnalium, benefactorum reconmiſforum fa- miliariorum et omnium debitorum uiuorum et mortuo- rum et omnium fidelium defunctorum requiem eter- nam et viuis ſalubrem proſperitatem in hoc ſeculo concede. Amen. (Rukopis XVII. E. 8. 1. 38° — 40".) 38 Tuto ſye poczyna modlytba od matky bozye welmy kraſna, a ktoz gy bude naboznye a ſprawym ſrdczem rzekaty, zacz bude matky bozye profſyty, w tom bude vſlyſſan. PAny ma, ſwata marzy, wyeczna dyewko nade wſſye dyewky, matko naywyſſye dobroty y myloſrden- ſtwye plna, ſkrze ten boleſtywy mecz, genzto twu duſſý proſſyel, kdyzto gedynky ſyn twoy, pan naſſ thüs xpůs, boleſtywu ſmrt trypyel na krzyzy, y ſkrze tu ſynowu zadoſt, geſto on, nad matku boleſty ſye ſly- towaw, gy ſwemu naymyleyſſyemu ſluze poruczyl, aby twoy ſtraze byl y twe wyeczy obmyſlel, proſſym tebe, ſmyluy ſye y ſlytuy ſye y porad my v mych ſmutczyech y w truchlofty y protywenſtwy y w nemoczy y w chu- dobye y v myſleny y we wſſelykakey mey potrzebye. tyſſ I ſmylownycze wſſech ſtraſtnych, ſklad vtyech wſſech nuznych, matko wſſeho mylofrdenstwye y vtye- fytedlnycze we wſſech potrzebach, wſſech ſyrych ho- towa ſpomocznycze, vſlyſſ proſbu mu y wezrzy na me- hubenſtwye, tohoto ſwyeta ſtraſtne przyebyeby; nebo gfa w rozlycznych protywenſtwych nuznych y truchlo- ſtech pro me welyke hrzyechy zyw, newyedye komu ſye vteczy, gedne k tobye, ma myla zwlaſczye na- dyegve, k tobye przemyloſtywey dyewcze, genz ſy na wyeky bohem zwolena y przeoſwyeczena porodytele) naſſeho myleho ihû eriſta gſy ſwu ſlawnu ſwatoſty zgednala y zpoſobyla ſpaſſenve mezy hrzyeſnymy a mezy wſſyemohuczym bohem. Protoz tebe ya, hrzyeſny, profſym, aby raczyla k mym ſnaznym proſbam ſluhu2) tweho myloſrdnye ſklonyty ſkrze tu przeſladku myloſt. 38" 1) Za porodytelnycze. — 2) Za ſluchu.
372 Modlitba od matky božie. tegritatem cum loquela perfecta. Et animabus omnium, parentum, confanguineorum, amicorum tam fpiritua- lium quam carnalium, benefactorum reconmiſforum fa- miliariorum et omnium debitorum uiuorum et mortuo- rum et omnium fidelium defunctorum requiem eter- nam et viuis ſalubrem proſperitatem in hoc ſeculo concede. Amen. (Rukopis XVII. E. 8. 1. 38° — 40".) 38 Tuto ſye poczyna modlytba od matky bozye welmy kraſna, a ktoz gy bude naboznye a ſprawym ſrdczem rzekaty, zacz bude matky bozye profſyty, w tom bude vſlyſſan. PAny ma, ſwata marzy, wyeczna dyewko nade wſſye dyewky, matko naywyſſye dobroty y myloſrden- ſtwye plna, ſkrze ten boleſtywy mecz, genzto twu duſſý proſſyel, kdyzto gedynky ſyn twoy, pan naſſ thüs xpůs, boleſtywu ſmrt trypyel na krzyzy, y ſkrze tu ſynowu zadoſt, geſto on, nad matku boleſty ſye ſly- towaw, gy ſwemu naymyleyſſyemu ſluze poruczyl, aby twoy ſtraze byl y twe wyeczy obmyſlel, proſſym tebe, ſmyluy ſye y ſlytuy ſye y porad my v mych ſmutczyech y w truchlofty y protywenſtwy y w nemoczy y w chu- dobye y v myſleny y we wſſelykakey mey potrzebye. tyſſ I ſmylownycze wſſech ſtraſtnych, ſklad vtyech wſſech nuznych, matko wſſeho mylofrdenstwye y vtye- fytedlnycze we wſſech potrzebach, wſſech ſyrych ho- towa ſpomocznycze, vſlyſſ proſbu mu y wezrzy na me- hubenſtwye, tohoto ſwyeta ſtraſtne przyebyeby; nebo gfa w rozlycznych protywenſtwych nuznych y truchlo- ſtech pro me welyke hrzyechy zyw, newyedye komu ſye vteczy, gedne k tobye, ma myla zwlaſczye na- dyegve, k tobye przemyloſtywey dyewcze, genz ſy na wyeky bohem zwolena y przeoſwyeczena porodytele) naſſeho myleho ihû eriſta gſy ſwu ſlawnu ſwatoſty zgednala y zpoſobyla ſpaſſenve mezy hrzyeſnymy a mezy wſſyemohuczym bohem. Protoz tebe ya, hrzyeſny, profſym, aby raczyla k mym ſnaznym proſbam ſluhu2) tweho myloſrdnye ſklonyty ſkrze tu przeſladku myloſt. 38" 1) Za porodytelnycze. — 2) Za ſluchu.
Strana 373
Modlitba od matky božie. 373 a 39" 39" ſyna tweho, kdyzto geſt ſ bohem ſuotczem y ſwatym duchem w gednoſtagenſtwy ſweho ſwateho bozſtwye trogy moczy zgednal y zplodyl y zpoſobyl, aby pro- naſſe ſpaſſenye nawczeweny ducha ſwateho poczala y porodyla. O przemyloftywa maria dyewko, toho, gehoztos w ſſwem ſwatem zywotye zawrzena noſſyla, praweho boha a praweho czlowyeka, genz wſtal, w dewaty myeſſyecz z tweho ſwateho zywota wyſſel, ne pohrdal w fſwem tyeleſenſtwy nawſczyewyty na- ſſeho neſtateczneho zywota. Napomynagy tye, myla matko bozye, ſkrzye tu przyetelſku 1) hodynu, w nyezto ſyn myly na olywetſkey horze klecze, bohu otezy ſye pomodlyl, Profie, aby mohloly by to byty, aby kalych geho krwe prolytye mynulo. Napomynagy tye, maria, matko bozye, ſkrzye tweho myleho ſyna welyke po- tupy, genzto gye trpyel twoy myly ſyn, plwanye, zaſygky, poſmyewanye, faleſne zaloby, polyczky da- wanye y potupne trznyenye,2) ſkrzye geho troge bohu otczy pomodlenye I ſkrzye to przezaloſtne chozenye, kdyzſſ ho wydyela, an na ſmrt gde, truchle krzyz na ſſobye ſwaty neſſa, a tys po nyem na to hledagycz, truchlym ſrdczem zaloſtywye placzyczy ſla. Napomy- nagy tye, myla maria, matko bozye, ſkrze to rucho, geſto geft proroczſtwym powyedyeno a w koftky pro- hrano, ſkrzye geho troge ſlzy, ſkrzye geho krwawy pott, ſkrzye geho ſtraſtnu teſknoſt, ſkrzye geho we- lyky ſtud, genz geft gmyel twoy myly ſyn tehdy, kdyzto geſt obnazen przed twyma oczyma a przed tebu na krzyzy rozpat a tak przede wſſyemy lydmy trudnye wyffal. Napomynagy tye, dyewko ſwata, ſkrze tu kralowu hlawu, geſto gye byla pro hrzyeſne bo- dlywu korunu koronowana] a ſkrzye to horzke zluczy ſ uocztem okuſſenye y ſkrzie geho welyku pokoru y ſkrzie geho pocorne mlczenye, ſkrzie geho bolyeſty- we 3) hrzlebyky probytye y ſkrzie to oſtre kopye, geſto geho ſwati bok proklalo. Napomynagy tye ſkrzie geho ſwatu krew a wodu, geſto z geho ſwateho boku tekla, ſkrzie to poruczenye, kdyzto yeſt ſwu przie- drahu duſſy bohu otczy poruczyl. Napomynagy tye, przemyla matko bozie, ſkrzie tu przezaloſtywu hodynu, w nyztos na geho oczy wydyela, ano twoy myly ſyn Welykym hlaſſem a wolaw, bohu otczy ſwu duſſy po- 1) Za przyeteſſku. — 2) Za tryznyenye. — 3) Prvé y přeškrtnuto.
Modlitba od matky božie. 373 a 39" 39" ſyna tweho, kdyzto geſt ſ bohem ſuotczem y ſwatym duchem w gednoſtagenſtwy ſweho ſwateho bozſtwye trogy moczy zgednal y zplodyl y zpoſobyl, aby pro- naſſe ſpaſſenye nawczeweny ducha ſwateho poczala y porodyla. O przemyloftywa maria dyewko, toho, gehoztos w ſſwem ſwatem zywotye zawrzena noſſyla, praweho boha a praweho czlowyeka, genz wſtal, w dewaty myeſſyecz z tweho ſwateho zywota wyſſel, ne pohrdal w fſwem tyeleſenſtwy nawſczyewyty na- ſſeho neſtateczneho zywota. Napomynagy tye, myla matko bozye, ſkrzye tu przyetelſku 1) hodynu, w nyezto ſyn myly na olywetſkey horze klecze, bohu otezy ſye pomodlyl, Profie, aby mohloly by to byty, aby kalych geho krwe prolytye mynulo. Napomynagy tye, maria, matko bozye, ſkrzye tweho myleho ſyna welyke po- tupy, genzto gye trpyel twoy myly ſyn, plwanye, zaſygky, poſmyewanye, faleſne zaloby, polyczky da- wanye y potupne trznyenye,2) ſkrzye geho troge bohu otczy pomodlenye I ſkrzye to przezaloſtne chozenye, kdyzſſ ho wydyela, an na ſmrt gde, truchle krzyz na ſſobye ſwaty neſſa, a tys po nyem na to hledagycz, truchlym ſrdczem zaloſtywye placzyczy ſla. Napomy- nagy tye, myla maria, matko bozye, ſkrze to rucho, geſto geft proroczſtwym powyedyeno a w koftky pro- hrano, ſkrzye geho troge ſlzy, ſkrzye geho krwawy pott, ſkrzye geho ſtraſtnu teſknoſt, ſkrzye geho we- lyky ſtud, genz geft gmyel twoy myly ſyn tehdy, kdyzto geſt obnazen przed twyma oczyma a przed tebu na krzyzy rozpat a tak przede wſſyemy lydmy trudnye wyffal. Napomynagy tye, dyewko ſwata, ſkrze tu kralowu hlawu, geſto gye byla pro hrzyeſne bo- dlywu korunu koronowana] a ſkrzye to horzke zluczy ſ uocztem okuſſenye y ſkrzie geho welyku pokoru y ſkrzie geho pocorne mlczenye, ſkrzie geho bolyeſty- we 3) hrzlebyky probytye y ſkrzie to oſtre kopye, geſto geho ſwati bok proklalo. Napomynagy tye ſkrzie geho ſwatu krew a wodu, geſto z geho ſwateho boku tekla, ſkrzie to poruczenye, kdyzto yeſt ſwu przie- drahu duſſy bohu otczy poruczyl. Napomynagy tye, przemyla matko bozie, ſkrzie tu przezaloſtywu hodynu, w nyztos na geho oczy wydyela, ano twoy myly ſyn Welykym hlaſſem a wolaw, bohu otczy ſwu duſſy po- 1) Za przyeteſſku. — 2) Za tryznyenye. — 3) Prvé y přeškrtnuto.
Strana 374
374 Modlitba od matky božie. 40" 40" ruczyl, a rzka: ſkonano yeſt; puſtyl duſſy. Napomy- nagy tye ſkrzie to žnamenye y to ſmylowanye, geſto geft twoy myly ſyn hrzyefnemu lotru vczynyl, ſkrzie geho ſwaty pohrzeb y ſkrzie ty welyke zazraky, geſto ſu ſie na geho ſkonczeny ſwyetu vkazaly, kdyz ſye gye opona chramowa rozedrzyela, fluncze ſye za- temnylo, zemye ſye trzaſſla, rowy ſye otworzyly, mnozy z mrytwych wſtaly, y ſkrzie tu welyku radeſt, geſto ſu ſmutne duſfye v przedpekly gmyely tehdy, Kdyzto ſu twym mylym ſynem nawſczyeweny. Napomynagy tye, matko bozie, ſkrzie tweho myleho ſyna mocznye z mrtwych wſtanye y ſkrzie ta mnoha tobye a ſwatym apoftolom we cztyrzedczytech 1) dnech zgewenye. Napomynagy tye ſkrzie tweho myleho ſyna ſlawnye na nebeſſa wſtupenye A kdyztoz ftala ſwatymy apo- ſtoly na to hledagyczy, an dywnye bozſtwye ſweho moczy do nebes andyelſkym pyenym flawnye do nebes gde. Napomynagy tye ſkrzye ſwateho ducha, vtye- ſſytele, ſwatym apoſtolom z nebeſr ſeſlaneho, ſkrzie ten nade wſſye przehrozny fudny den, w nyemzto moy 2) myly ſyn przyde ſudyt zywych y mrytwych. Napomynagy tye, przemyla ſwata dyewko, maria, ſkrzie ten przeradoſtny den, w nyemzto ty gly ſwym mylym ſynem ſe wſy nebeſku rzyſly ſ andyelſkym pyenym, nebeſkym weſſelym ſlawnve do nebell przy- gata a nade wſyeczky hory andyelſke powyllyena a tu ſye ſ nym raduges y weffelys na wyeky. Tuto proſſ, zacz chczeſſ. Skrzye tu radoſt geſeze tebe wla- ſezye pſſy, aby mye hrzyeſneho vtyeſlyty raczyla, me- ſrdeze obradowaty, mye v mey proſbye vſlyſſyety, aby, yakez twoy myly ſyn zadne proſby nykdy ne- zaprzy X tye yako ſwu mylu matku wzdy vſlyfly, ta- kez mnye racz ſpomoczna byty a mye v mey proſbye vſlyſſyety, za to twe ſwate myloſty proſſy, aby raczyla na ſwem mylem ſynu krzyeſtanſke wyerý ſylne po- twryzenye obdrziety, fylnu nadyegy, I prawie k ſobye myloſt, czyele ſkruſlenye, ſnazne za hrzyechy doſtoy— nye doſty vczynyty 3) a od hrziechow oſtrzenye,4) abych ſwyet potupyl, boha ze wſyeho ſweho ſrdezie mylowal, tohoto ſwyeta przyhody pocornye pro boh przyetrpyeh a w dobrych ſkutczyech do meho ſkonczenye a by- dlyl bezpecznye a ſwych ſye hrziechow pokagye a — ) Za cztyrzidciti. — 2) Za twoy. — 3) Za vczynyenye. *) Za oſtrzyezenye.
374 Modlitba od matky božie. 40" 40" ruczyl, a rzka: ſkonano yeſt; puſtyl duſſy. Napomy- nagy tye ſkrzie to žnamenye y to ſmylowanye, geſto geft twoy myly ſyn hrzyefnemu lotru vczynyl, ſkrzie geho ſwaty pohrzeb y ſkrzie ty welyke zazraky, geſto ſu ſie na geho ſkonczeny ſwyetu vkazaly, kdyz ſye gye opona chramowa rozedrzyela, fluncze ſye za- temnylo, zemye ſye trzaſſla, rowy ſye otworzyly, mnozy z mrytwych wſtaly, y ſkrzie tu welyku radeſt, geſto ſu ſmutne duſfye v przedpekly gmyely tehdy, Kdyzto ſu twym mylym ſynem nawſczyeweny. Napomynagy tye, matko bozie, ſkrzie tweho myleho ſyna mocznye z mrtwych wſtanye y ſkrzie ta mnoha tobye a ſwatym apoftolom we cztyrzedczytech 1) dnech zgewenye. Napomynagy tye ſkrzie tweho myleho ſyna ſlawnye na nebeſſa wſtupenye A kdyztoz ftala ſwatymy apo- ſtoly na to hledagyczy, an dywnye bozſtwye ſweho moczy do nebes andyelſkym pyenym flawnye do nebes gde. Napomynagy tye ſkrzye ſwateho ducha, vtye- ſſytele, ſwatym apoſtolom z nebeſr ſeſlaneho, ſkrzie ten nade wſſye przehrozny fudny den, w nyemzto moy 2) myly ſyn przyde ſudyt zywych y mrytwych. Napomynagy tye, przemyla ſwata dyewko, maria, ſkrzie ten przeradoſtny den, w nyemzto ty gly ſwym mylym ſynem ſe wſy nebeſku rzyſly ſ andyelſkym pyenym, nebeſkym weſſelym ſlawnve do nebell przy- gata a nade wſyeczky hory andyelſke powyllyena a tu ſye ſ nym raduges y weffelys na wyeky. Tuto proſſ, zacz chczeſſ. Skrzye tu radoſt geſeze tebe wla- ſezye pſſy, aby mye hrzyeſneho vtyeſlyty raczyla, me- ſrdeze obradowaty, mye v mey proſbye vſlyſſyety, aby, yakez twoy myly ſyn zadne proſby nykdy ne- zaprzy X tye yako ſwu mylu matku wzdy vſlyfly, ta- kez mnye racz ſpomoczna byty a mye v mey proſbye vſlyſſyety, za to twe ſwate myloſty proſſy, aby raczyla na ſwem mylem ſynu krzyeſtanſke wyerý ſylne po- twryzenye obdrziety, fylnu nadyegy, I prawie k ſobye myloſt, czyele ſkruſlenye, ſnazne za hrzyechy doſtoy— nye doſty vczynyty 3) a od hrziechow oſtrzenye,4) abych ſwyet potupyl, boha ze wſyeho ſweho ſrdezie mylowal, tohoto ſwyeta przyhody pocornye pro boh przyetrpyeh a w dobrych ſkutczyech do meho ſkonczenye a by- dlyl bezpecznye a ſwych ſye hrziechow pokagye a — ) Za cztyrzidciti. — 2) Za twoy. — 3) Za vczynyenye. *) Za oſtrzyezenye.
Strana 375
Modlitba od matky božie. 375 w dobrem rozumye ſkonczal ſ twu pomoczy, kralowno nebeſka, geſto ſwym mylym ſynem w nebeſkey chwale przebywaſſ wyeky wyekoma am. Geſcze tebe proſſy, matko bozye, racz proſſyty ſyna ſweho, ihů xpa ne- beſkeho, aby mye raczyl vſlyſſyety, aby duſſye wſyech przatel mych y gynych dobrodyeczech 1) y wſſyech zy- wych y mrtwych y wſſyem wyernym duſſyem odpo- czynutye wyeczne a zywym dluhe ſczeſtye y zdrawye na tomto ſwyetye day Skrzie ihů xpa, pana naſſe- ho am. C. (Rukopis XVII. F. 30. 1. 156a — 159.) 156 157 PAny ma, ſwata maria, wſlyech dyewycz dye- wycze, matko ſwrchnye dobroty y mylofrdenftwye, Skrzye ten oftry mecz, genzto ge duſſy twu prohnal tehdy, kdyzto ge twoy myly syn yezuſ cryftus fmrt trpku pro wſſye hrzyeſſne na krzyzy trpyel,I y ſkrzye tu myloft, gyzto ge myel k tobye w tu hodynu, na krzyzy pnye, wyda tye zaloſtywu matku, nad tobu ſye nelſtywye rozzaloſtyw, ſwatemu lanu myloſtywye tye poruczyl: Slytuy ſye a mnye, hrzyeſſnemu, mylo- ſtywu radu day, obezrzyecz to protywenſtwye, nena- wyft, nuzy, peczy, nemocz y wſſelyke potrzyeby me. Myloftywycze wſlyech ſtraſtnych, ſladka vtyecho wſſyech nuznych, Matko wſſeho myloſrdenſtwye y vto- czyfcze wſſyech rozpacznych, przyemyloſtywa vtye- ſſytedlnycze a we wſſyech potrzyebach wſſyech ſyrych hotowa ſpomoczytedlnycze, Vſlyſſ mu proſbu a wze- zrzy na mu ſyrobu y na me ſtraſtne przyebyehy, geſto trpym tohoto ſwyeta, neb ſem w rozlycznych proty- wnych nuzech y w ſmutczyech pro me welyke hrzyechy zyw, newyedye k komu ſye vteku, gedyne k tobye, ma myla zwlaſczye na(dyeg)ye, k tobye przyemylo- ſtywey ] dyewyczy, geftos na wyeky bohem zwolena, przyeoſwyeczena porodytedlnycze naſſeho myleho yezu cryſta. A geftos ſwu flawnu ſwatoſty zgednala y zpo- ſobyla ſpaſenye mezy hrzyeſſnymy a mezy wſſemohu- czym bohem, Protoz tebe ya, hrzyeſſny, proſſy, aby raczyla k mym ſnaznym proſbam ſluch ſweho mylo- ſrdye ſklonyty Skrzye tu przyeſladku myloſt ſyna ) Za dobrodyeyczech.
Modlitba od matky božie. 375 w dobrem rozumye ſkonczal ſ twu pomoczy, kralowno nebeſka, geſto ſwym mylym ſynem w nebeſkey chwale przebywaſſ wyeky wyekoma am. Geſcze tebe proſſy, matko bozye, racz proſſyty ſyna ſweho, ihů xpa ne- beſkeho, aby mye raczyl vſlyſſyety, aby duſſye wſyech przatel mych y gynych dobrodyeczech 1) y wſſyech zy- wych y mrtwych y wſſyem wyernym duſſyem odpo- czynutye wyeczne a zywym dluhe ſczeſtye y zdrawye na tomto ſwyetye day Skrzie ihů xpa, pana naſſe- ho am. C. (Rukopis XVII. F. 30. 1. 156a — 159.) 156 157 PAny ma, ſwata maria, wſlyech dyewycz dye- wycze, matko ſwrchnye dobroty y mylofrdenftwye, Skrzye ten oftry mecz, genzto ge duſſy twu prohnal tehdy, kdyzto ge twoy myly syn yezuſ cryftus fmrt trpku pro wſſye hrzyeſſne na krzyzy trpyel,I y ſkrzye tu myloft, gyzto ge myel k tobye w tu hodynu, na krzyzy pnye, wyda tye zaloſtywu matku, nad tobu ſye nelſtywye rozzaloſtyw, ſwatemu lanu myloſtywye tye poruczyl: Slytuy ſye a mnye, hrzyeſſnemu, mylo- ſtywu radu day, obezrzyecz to protywenſtwye, nena- wyft, nuzy, peczy, nemocz y wſſelyke potrzyeby me. Myloftywycze wſlyech ſtraſtnych, ſladka vtyecho wſſyech nuznych, Matko wſſeho myloſrdenſtwye y vto- czyfcze wſſyech rozpacznych, przyemyloſtywa vtye- ſſytedlnycze a we wſſyech potrzyebach wſſyech ſyrych hotowa ſpomoczytedlnycze, Vſlyſſ mu proſbu a wze- zrzy na mu ſyrobu y na me ſtraſtne przyebyehy, geſto trpym tohoto ſwyeta, neb ſem w rozlycznych proty- wnych nuzech y w ſmutczyech pro me welyke hrzyechy zyw, newyedye k komu ſye vteku, gedyne k tobye, ma myla zwlaſczye na(dyeg)ye, k tobye przyemylo- ſtywey ] dyewyczy, geftos na wyeky bohem zwolena, przyeoſwyeczena porodytedlnycze naſſeho myleho yezu cryſta. A geftos ſwu flawnu ſwatoſty zgednala y zpo- ſobyla ſpaſenye mezy hrzyeſſnymy a mezy wſſemohu- czym bohem, Protoz tebe ya, hrzyeſſny, proſſy, aby raczyla k mym ſnaznym proſbam ſluch ſweho mylo- ſrdye ſklonyty Skrzye tu przyeſladku myloſt ſyna ) Za dobrodyeyczech.
Strana 376
376 Modlitba od matky božie. 157 158 tweho, kdyzto ge ſbohem otezem y ſ duchem ſwatym w gednoſtagenſtwy ſweho ſwateho bozſtwye trogyczy zgednal y zpoſobyl, aby pro naſſe ſpaſenye wityene- nym ducha ſwateho poczala y poradyla. 1) O przyemy- loſtywa dyewko maria, toho, gehoztos w ſſwem ſwa- tem zywotye zawrzyena noſywffy, praweho boha a praweho czlowyeka, genzto w dewyety myelyeczych z tweho ſwateho zywota wyſſed, nepohrdal w ſTwem tvelelenstwy nawfczyewyty naſleho neſtateczneho ſwyeta.I Napomynagy tye, myla matko bozye, ſkrzye tu przyeteſklywu hodynu, w nyezto ſyn twoy myly, na olyweczíkey horzye kleczye, bohu otezy ſye po- modlyl, profye, mohloly by to kterak byty, aby ka- lych geho krwe prolytye mynul. Napomynagy tye, maria matko bozye, ſkrzye tweho myleho ſyna we- lyke potupy, geſto ge trpyel twoy myly ſyn, plwanye, zaſſygky, poſmyewanye, falefſne zaloby, polyczky y potupenye, trvznenye, Skrzye geho troge bohu otczy pomodlenye, Skrzye to przyezaloſtywe pogytye, kdyzs geho wydyela, an, na ſmrt gda, trudnye krzyz ne- ſyeſſe ſwaty na ſobye, a tys po nem hledagycz, tru chlym ſrdezem zaloſtywye placzycz, ſſla. Napomynagy tye, myla maria, matko bozye, ſkrzye to rucho, gelto geſt proroczſkym przyederczenym w koftky prohrano, Skrzye trogłe geho ſlzy, Skrzye geho krwawy pot, Skrzye geho ſtraſtnu teſknoſt, Skrzye geho welyky ſtud, genzto myel twoy myly ſyn tehdy, kdyzto gelt obnazen byl przyed twyma oczyma a przyed tobu na krzyz rozpat, a tak przyede wſſvemy lydmy trudny wyſal. Napomynagy tye, dyewko ſwata, ſkrzye tu kra- lowu hlawu, geſto geſt byla pro hrzyeſſne bodlywu korunu korunowana, Skrzye to horzke zluczy ſoteztem okuſſenye y ſkrzye geho welyku pokoru, Skrzve geho pokorne mluwenye y mlezyenye, Skrzye geho boleſtne hrzyebyky y ſkrzye to oſtre kopye, geſto geho ſwaty bok proklalo. Napomynagy tye ſkrzye geho ſwatu krew a wodu, geſto ge z geho ſwateho boku tekla, Skrzye to poruczenye, kdyzto geſt ſwu przyedrahu dufív bohu otczy poruczyl. Napomynagy tye, przye- myla matko bozye, ſkrzye tu przyezaloſtywu hodyna, w nyeztos na geho ſwatu twarz hledagycz, ſwyma oczyma wydyela, ano twoy myly 1 ſyn, welykym hla- ſem zawolaw, bohu otezy ſwu duſſy poruczyl a rzek: 158 ) Za porodyla
376 Modlitba od matky božie. 157 158 tweho, kdyzto ge ſbohem otezem y ſ duchem ſwatym w gednoſtagenſtwy ſweho ſwateho bozſtwye trogyczy zgednal y zpoſobyl, aby pro naſſe ſpaſenye wityene- nym ducha ſwateho poczala y poradyla. 1) O przyemy- loſtywa dyewko maria, toho, gehoztos w ſſwem ſwa- tem zywotye zawrzyena noſywffy, praweho boha a praweho czlowyeka, genzto w dewyety myelyeczych z tweho ſwateho zywota wyſſed, nepohrdal w ſTwem tvelelenstwy nawfczyewyty naſleho neſtateczneho ſwyeta.I Napomynagy tye, myla matko bozye, ſkrzye tu przyeteſklywu hodynu, w nyezto ſyn twoy myly, na olyweczíkey horzye kleczye, bohu otezy ſye po- modlyl, profye, mohloly by to kterak byty, aby ka- lych geho krwe prolytye mynul. Napomynagy tye, maria matko bozye, ſkrzye tweho myleho ſyna we- lyke potupy, geſto ge trpyel twoy myly ſyn, plwanye, zaſſygky, poſmyewanye, falefſne zaloby, polyczky y potupenye, trvznenye, Skrzye geho troge bohu otczy pomodlenye, Skrzye to przyezaloſtywe pogytye, kdyzs geho wydyela, an, na ſmrt gda, trudnye krzyz ne- ſyeſſe ſwaty na ſobye, a tys po nem hledagycz, tru chlym ſrdezem zaloſtywye placzycz, ſſla. Napomynagy tye, myla maria, matko bozye, ſkrzye to rucho, gelto geſt proroczſkym przyederczenym w koftky prohrano, Skrzye trogłe geho ſlzy, Skrzye geho krwawy pot, Skrzye geho ſtraſtnu teſknoſt, Skrzye geho welyky ſtud, genzto myel twoy myly ſyn tehdy, kdyzto gelt obnazen byl przyed twyma oczyma a przyed tobu na krzyz rozpat, a tak przyede wſſvemy lydmy trudny wyſal. Napomynagy tye, dyewko ſwata, ſkrzye tu kra- lowu hlawu, geſto geſt byla pro hrzyeſſne bodlywu korunu korunowana, Skrzye to horzke zluczy ſoteztem okuſſenye y ſkrzye geho welyku pokoru, Skrzve geho pokorne mluwenye y mlezyenye, Skrzye geho boleſtne hrzyebyky y ſkrzye to oſtre kopye, geſto geho ſwaty bok proklalo. Napomynagy tye ſkrzye geho ſwatu krew a wodu, geſto ge z geho ſwateho boku tekla, Skrzye to poruczenye, kdyzto geſt ſwu przyedrahu dufív bohu otczy poruczyl. Napomynagy tye, przye- myla matko bozye, ſkrzye tu przyezaloſtywu hodyna, w nyeztos na geho ſwatu twarz hledagycz, ſwyma oczyma wydyela, ano twoy myly 1 ſyn, welykym hla- ſem zawolaw, bohu otezy ſwu duſſy poruczyl a rzek: 158 ) Za porodyla
Strana 377
Modlitba od matky božie. 377 159" 159" ſkonano geſt; y puſtyl duſſy. Napomynagy tye ſkrzye to znamenyte ſmylowanye. geſto twoy myly ſyn ſ hrzyeſſnym lotrem vczynyl, Skrzye geho ſwaty po- hrzeb I ſkrzye welyke zazraky, geſto gſu ſye na geho ſkonczeny ſwyety 1) vkazaly, kdyz ſye se opona chra- mowa rozedrzyela, Sluncze ſye zatmylo, zemye ſye potrzaſla, rowowe ſye otewrzyely, mnozy z mrtwych wſtaly, I ſkrzye tu welyku radoſt, gyzto gfu ſmutne duſſye v przyedpekly gmyely tehdy, kdyzto gſu twym mylym ſynem nawſſczyeweny. Napomynagy tye, matko bozye, ſkrzye tweho myleho ſyna moczne z mrtwych wſtanye I ſkrzye ta mnoha tobye y ſwatym apoſtolom we cztyrzadczat dnech zgyewenye. Napomynagy tye ſkrzye tweho ſyna ſlawne na nebeſa wſtupenye, kdyz- tozs ſtala ſ ſwatymy apoſtoly, na to hledagyez, an dyw nye bozſtwye ſweho moczy do nebes f andyel- ſkym pyenym ſlawnye gde. Napomynagy tye ſkrzye ſwateho ducha, vtyeſſytele, ſwatym apoſtolom z nebes ſeſlaneho, Skrzye ten nade wſſye przyehrozny ſudny den, w nemzto twoy myly ſyn przygde ſudyt zywych y mrtwych. Napomynagy tye, przyemyloſtywa dyewko maria, ſkrzye ten przyeradoſtny den, w nemzto gſy twym mylym ſynem y ſe wſſy nebeſku rzyſſy ſ an- dyelſkym pyenym, ſ nebeſkym weſelym ſlawnye do nebes wzneſena, nade wſſye kory andyelſke powyſlena a tu ſ nym ſXe radugeſl na wyeky. Skrzye tu radoſt tebe proſſy, aby mye hrzyeſſneho raczyla vtyeſſyty, a me ſrdcze obradowaty, mye v mey proſbye vſly- ſſyety, at by wſſemohuczy boh raczyl me wſſyeczky hrzyechy otpuftyty. Yakoz twoy myly ſyn y zadne twe proſby nykda nezawrze a tye, yakoz ſwu matku mylu, wzdy ſlyſſy, takez mnye hrzyeſſnemu | racz ſpo- moczna byty a mye w mey proſbye vſlyſſyety. A nad to twe ſwate myloſty proſſy, aby raczyla na ſwem mylem ſynu krzeſtanſke wyery ſylne potwrzenye ob- drzyety, ſylnu nadyegy, prawu wyeru, myloft doko- nanu, czyele ſkruſſenye, ſnazne na hrzyechy zapla- kanye, ſwatu zpowyed, duoſtoyne za chrzyechy 2) doſty vczynenye, ot hrzyechow pylne oſtrzyezenye, abych ſwyet potupyl, boha ſe wſſeho ſrdezye mylowal, to- hoto ſwyeta przyhody pokornye pro boh przyetrpyel a w dobrych ſkutczyech do meho ſkonczyenye ſby- dlyl, bezpecznye ſwych ſye hrzyechow pokagye, w do- ) Za ſwyetu. — 2) Za hrzyechy.
Modlitba od matky božie. 377 159" 159" ſkonano geſt; y puſtyl duſſy. Napomynagy tye ſkrzye to znamenyte ſmylowanye. geſto twoy myly ſyn ſ hrzyeſſnym lotrem vczynyl, Skrzye geho ſwaty po- hrzeb I ſkrzye welyke zazraky, geſto gſu ſye na geho ſkonczeny ſwyety 1) vkazaly, kdyz ſye se opona chra- mowa rozedrzyela, Sluncze ſye zatmylo, zemye ſye potrzaſla, rowowe ſye otewrzyely, mnozy z mrtwych wſtaly, I ſkrzye tu welyku radoſt, gyzto gfu ſmutne duſſye v przyedpekly gmyely tehdy, kdyzto gſu twym mylym ſynem nawſſczyeweny. Napomynagy tye, matko bozye, ſkrzye tweho myleho ſyna moczne z mrtwych wſtanye I ſkrzye ta mnoha tobye y ſwatym apoſtolom we cztyrzadczat dnech zgyewenye. Napomynagy tye ſkrzye tweho ſyna ſlawne na nebeſa wſtupenye, kdyz- tozs ſtala ſ ſwatymy apoſtoly, na to hledagyez, an dyw nye bozſtwye ſweho moczy do nebes f andyel- ſkym pyenym ſlawnye gde. Napomynagy tye ſkrzye ſwateho ducha, vtyeſſytele, ſwatym apoſtolom z nebes ſeſlaneho, Skrzye ten nade wſſye przyehrozny ſudny den, w nemzto twoy myly ſyn przygde ſudyt zywych y mrtwych. Napomynagy tye, przyemyloſtywa dyewko maria, ſkrzye ten przyeradoſtny den, w nemzto gſy twym mylym ſynem y ſe wſſy nebeſku rzyſſy ſ an- dyelſkym pyenym, ſ nebeſkym weſelym ſlawnye do nebes wzneſena, nade wſſye kory andyelſke powyſlena a tu ſ nym ſXe radugeſl na wyeky. Skrzye tu radoſt tebe proſſy, aby mye hrzyeſſneho raczyla vtyeſſyty, a me ſrdcze obradowaty, mye v mey proſbye vſly- ſſyety, at by wſſemohuczy boh raczyl me wſſyeczky hrzyechy otpuftyty. Yakoz twoy myly ſyn y zadne twe proſby nykda nezawrze a tye, yakoz ſwu matku mylu, wzdy ſlyſſy, takez mnye hrzyeſſnemu | racz ſpo- moczna byty a mye w mey proſbye vſlyſſyety. A nad to twe ſwate myloſty proſſy, aby raczyla na ſwem mylem ſynu krzeſtanſke wyery ſylne potwrzenye ob- drzyety, ſylnu nadyegy, prawu wyeru, myloft doko- nanu, czyele ſkruſſenye, ſnazne na hrzyechy zapla- kanye, ſwatu zpowyed, duoſtoyne za chrzyechy 2) doſty vczynenye, ot hrzyechow pylne oſtrzyezenye, abych ſwyet potupyl, boha ſe wſſeho ſrdezye mylowal, to- hoto ſwyeta przyhody pokornye pro boh przyetrpyel a w dobrych ſkutczyech do meho ſkonczyenye ſby- dlyl, bezpecznye ſwych ſye hrzyechow pokagye, w do- ) Za ſwyetu. — 2) Za hrzyechy.
Strana 378
378 Sermo beati Auguſtini de auguriis. brem rozumye ſkonczal ſ twu pomoczy, kralowno ne- beſka, geſto ſ ſwym ſynem ſ mylym w nebeſkey chwale przyebywaſ na wyeky wyekow Ame. Ktozkolywyek tuto modlytbu rzyčka za czſtvrzy- dezyety dny porzad, zpowyedagye ſye ſkruſſenym ſrdcem, za kteruzkolywyek podobnu wyecz proſyty bude matky bozye, bude ot nye (v)ſlyſfa(n); a tot geſt gyſta wyecz. V. Sermo beati Auguſtini de auguriis. Bene noſtis, fratres carifſimi, me vobis frequen- cius fupplicafſe et paterna follicitudine commonuiffe pariter (et conteftatum) effe, ut illas facrilegas pa- ganorum confuetudines obferuare minime deberetis: ſed quantum ad me multorum relacione pervenit, aput aliquos parum prof(e)cit (admonicio mea). Et quia, fi vobis ego non dixero, et pro me et pro vobis malam fum redditurus racionem in die iudicii, et vo- biſcum michi erit necelſe eterna supplicia fuftinere: Ego me aput Deum abfoluo, dum iterum atque ite- rum ammoneo pariter et conteftor, ut nullus ex vobis caragos uel diuinos uel fortilegos requirat, nec eos de qualibet aut caufa aut infirmitate interroget. Nul lus libi precantatores adhibeat; quia, quicumque fe- cerit hoc malum, ſtatim peribit baptiſmi facramentum, et continuo facrilegus et paganus efficietur: et nili grandi elemofina et dura et prolixa penitencia fub- venerit, ftatim in eternum peribit. Similiter et auguria obfernare nolite, nec in itinere pofiti aliquas auiculas cantantes attendite, nec ex illarum cantu diabolicas diuinaciones annuncciare prefumite. Nullus ex vobis obſeruet, qua die de domo exeat, qua die iterum re- nertatur: quia omnes dies Deus fecit, ficut fcriptura teftatur: Et factus eft primus dies et fecundus dies et tercius dies, fimiliter et quartus et quintus et fextus et ſabbatum, et illud fecit Deus omnia bona valde. Illas vero non folum facrilegas, fed eciam ridiculofas fternutaciones confidera(r)e et obferuare nolite: fed quociens vobis in quacumque parte fuerit neceffitas properandi, fignate vos in nomine Chrifti, et symbolum
378 Sermo beati Auguſtini de auguriis. brem rozumye ſkonczal ſ twu pomoczy, kralowno ne- beſka, geſto ſ ſwym ſynem ſ mylym w nebeſkey chwale przyebywaſ na wyeky wyekow Ame. Ktozkolywyek tuto modlytbu rzyčka za czſtvrzy- dezyety dny porzad, zpowyedagye ſye ſkruſſenym ſrdcem, za kteruzkolywyek podobnu wyecz proſyty bude matky bozye, bude ot nye (v)ſlyſfa(n); a tot geſt gyſta wyecz. V. Sermo beati Auguſtini de auguriis. Bene noſtis, fratres carifſimi, me vobis frequen- cius fupplicafſe et paterna follicitudine commonuiffe pariter (et conteftatum) effe, ut illas facrilegas pa- ganorum confuetudines obferuare minime deberetis: ſed quantum ad me multorum relacione pervenit, aput aliquos parum prof(e)cit (admonicio mea). Et quia, fi vobis ego non dixero, et pro me et pro vobis malam fum redditurus racionem in die iudicii, et vo- biſcum michi erit necelſe eterna supplicia fuftinere: Ego me aput Deum abfoluo, dum iterum atque ite- rum ammoneo pariter et conteftor, ut nullus ex vobis caragos uel diuinos uel fortilegos requirat, nec eos de qualibet aut caufa aut infirmitate interroget. Nul lus libi precantatores adhibeat; quia, quicumque fe- cerit hoc malum, ſtatim peribit baptiſmi facramentum, et continuo facrilegus et paganus efficietur: et nili grandi elemofina et dura et prolixa penitencia fub- venerit, ftatim in eternum peribit. Similiter et auguria obfernare nolite, nec in itinere pofiti aliquas auiculas cantantes attendite, nec ex illarum cantu diabolicas diuinaciones annuncciare prefumite. Nullus ex vobis obſeruet, qua die de domo exeat, qua die iterum re- nertatur: quia omnes dies Deus fecit, ficut fcriptura teftatur: Et factus eft primus dies et fecundus dies et tercius dies, fimiliter et quartus et quintus et fextus et ſabbatum, et illud fecit Deus omnia bona valde. Illas vero non folum facrilegas, fed eciam ridiculofas fternutaciones confidera(r)e et obferuare nolite: fed quociens vobis in quacumque parte fuerit neceffitas properandi, fignate vos in nomine Chrifti, et symbolum
Strana 379
Sermo beati Auguſtini de auguriis. 379 47" uel oracionem dominicam fideliter dicentes, ſecuri de Dei adiutorio iter agite. Et quia quando fupradicta omnia facrilegia, Deo vobis inſpirante, contempnere uel defpicere ceperitis, molefte hoc eft accepturus dia- bolus, quia vos videt de amicicia uel focietate fua difcedere et facrilegia, per que vos decipiebat, con- tempnere, aliquas nequicias facturus vobis eft, aut infirmitatem aliquam inmiffurus eft aut aliquod ani- mal aut per morbum aut per evagacionem eft abla- turus: quia ad vos probandos hoc fieri permittit Deus, ut agnofeat, utrum ad ipfum fideliter venitis, et fi toto corde diaboli machinamenta deſpicitis, et utrum plus valeat aput vos amor fuus, quam cuius- cumque animalis amiſſio. Sed fi femel aut fecundo nequicias, quas diabolus inmiferit, toto animo et tota fide contempſeritis, ita ipſum diabolum poſtea a veſtra infeftacione Deus dignabitur repellere; ut nunquam poſlit vos fua calliditate decipere. Homines enim ne- gligentes et faciles, languida defideria et fidem defi- dem habentes et ideo eciam, fi incipiant, non diu perfeuerant in operibus Dei; fed ubi ſe de ante dictis facrilegiis abftinuerint, et uel vnam diaboli nequiciam pertulerint, ftatim fe penitent ad Dominum conuerfos effe et machinamenta diaboli reliquiffe, et iterum re- uertuntur ad obferuaciones auguriorum velut canes ad vomitum fuum. Vos vero, quibus Deus et fapien- ciam contulit et veram fidem dedit, ita toto corde cir- cumvenciones diaboli deſpicite et fideliter vos ad Deum conuertite, et quecumque voluerit diabolus in- mittere, pacienter et fortiter tollite, ut cum beato Iob dicere poffitis: Dominus dedit, Dominus abftulit; ficut Domino placuit, ita factum eft. Similiter et cum apo- ſtolo firmo et integro corde dicatis: Quis nos feparabit a caritate Chrifti? Tribulacio, an perfecucio, an an- guftia, an fames, an nuditas, an gladius, an pericu- lum? Boni enim Chriftiani nec tormentis feparantur a Chriſto: tepidi vero et negligentes interdum ociofis fabulis feparantur; et fi uel leue dampnum pertulerint, continuo feandalizantur, et contra Deum murmurare prefumunt, et ad nephanda et deteftanda auguria re- deunt. Sed forte dicit aliquis: Quid faciemus eo, quod auguria ipſa et caragi uel diuini frequenter nobis vera anuncciant? De hac re fcriptura nos conteftatur et monet dicens: Etiamfi qua vera dixerint vobis, no- lite credere illis, temptat enim vos dominus Deus
Sermo beati Auguſtini de auguriis. 379 47" uel oracionem dominicam fideliter dicentes, ſecuri de Dei adiutorio iter agite. Et quia quando fupradicta omnia facrilegia, Deo vobis inſpirante, contempnere uel defpicere ceperitis, molefte hoc eft accepturus dia- bolus, quia vos videt de amicicia uel focietate fua difcedere et facrilegia, per que vos decipiebat, con- tempnere, aliquas nequicias facturus vobis eft, aut infirmitatem aliquam inmiffurus eft aut aliquod ani- mal aut per morbum aut per evagacionem eft abla- turus: quia ad vos probandos hoc fieri permittit Deus, ut agnofeat, utrum ad ipfum fideliter venitis, et fi toto corde diaboli machinamenta deſpicitis, et utrum plus valeat aput vos amor fuus, quam cuius- cumque animalis amiſſio. Sed fi femel aut fecundo nequicias, quas diabolus inmiferit, toto animo et tota fide contempſeritis, ita ipſum diabolum poſtea a veſtra infeftacione Deus dignabitur repellere; ut nunquam poſlit vos fua calliditate decipere. Homines enim ne- gligentes et faciles, languida defideria et fidem defi- dem habentes et ideo eciam, fi incipiant, non diu perfeuerant in operibus Dei; fed ubi ſe de ante dictis facrilegiis abftinuerint, et uel vnam diaboli nequiciam pertulerint, ftatim fe penitent ad Dominum conuerfos effe et machinamenta diaboli reliquiffe, et iterum re- uertuntur ad obferuaciones auguriorum velut canes ad vomitum fuum. Vos vero, quibus Deus et fapien- ciam contulit et veram fidem dedit, ita toto corde cir- cumvenciones diaboli deſpicite et fideliter vos ad Deum conuertite, et quecumque voluerit diabolus in- mittere, pacienter et fortiter tollite, ut cum beato Iob dicere poffitis: Dominus dedit, Dominus abftulit; ficut Domino placuit, ita factum eft. Similiter et cum apo- ſtolo firmo et integro corde dicatis: Quis nos feparabit a caritate Chrifti? Tribulacio, an perfecucio, an an- guftia, an fames, an nuditas, an gladius, an pericu- lum? Boni enim Chriftiani nec tormentis feparantur a Chriſto: tepidi vero et negligentes interdum ociofis fabulis feparantur; et fi uel leue dampnum pertulerint, continuo feandalizantur, et contra Deum murmurare prefumunt, et ad nephanda et deteftanda auguria re- deunt. Sed forte dicit aliquis: Quid faciemus eo, quod auguria ipſa et caragi uel diuini frequenter nobis vera anuncciant? De hac re fcriptura nos conteftatur et monet dicens: Etiamfi qua vera dixerint vobis, no- lite credere illis, temptat enim vos dominus Deus
Strana 380
380 Sermo beati Auguftini de auguriis. 47 vefter, utrum timeatis eum, an non. Sed iterum dicis : Aliquociens fi incantatores non fuerint, aut de mortu ferpentis, aut de alia qualibet infirmitate prope ufque ad mortem multi periclitantur. Verum eft, fratres ca- riſſimi, quia permittit hoc Deus diabolo, ficut iam ſupra dixi ad probandum Chriſtianum: ut cum inter- dum per illa facrilegia aliqua remedia in illa infir- mitate percipere et aliquid verum potuerint agnofcere, facilius propterea diabolo credant. Sed qui totam chriftianam religionem defiderat cuftodire, oportet, ut hec omnia tota animi virtute contempnat, timens illud, quod increpans apoftolus ait: Dies et menfes et tempora obſeruatis; timeo, ne fine cauſa labora- uerim in vobis. Ecce apoſtolus dicit, quod qui auguria obſeruauerit, fine caufa doctrinam eius fufciperet: et ideo, quantum poteftis, circumvenciones diaboli fu- gite. Et illud ante omnia feitote, fratres, quod nee vos ipſos, nec eos, qui ad vos pertinent, nec animalia veſtra, nec reliquam fubftanciam uel in paruis rebus diabolus poteft ledere, nifi quantum a Deo potefta- tem acceperit, quoniam nec fancti Iob facultatem aufus fuit fubuertere, nifi Domino permittente. Et fieut in evangelio legimus, quando ab hominibus expulsi funt demones, rogauerunt, ut vel in porcos ] ire per- mitterentur, et fi in porcos non funt aufi intrare de- mones, nifi a Deo permiffienem acciperent, quis ita erit infidelis, ut eos bonos Chriftianos credat aliquid poſſe ledere, niſi Deus propria diſpenfacione permit- teret? Permittit hoc autem Deus ex caufis duabus: ut aut nos probet, fi boni fimus, aut corrigat, fi pec- catores. Sed qui pacienter difpenfacionem Domini to- lerauerit, et, ficut iam dixi, quando aliquid perdiderit. dixerit: Dominus dedit, Dominus abftulit, ficut Do- mino placuit, ita factum eft; fit nomen Domini bene- dictum: pro iſta Deo placita paciencia aut coronam accipit, fi iuftus eft, aut indulgenciam, fi peccator. Et hoc attendite, fratres, quia cum omnem ſubftan- ciam diabolus euertiffet beati lob, non dixit lob: Do- minus dedit, diabolus abſtulit, fed: Dominus dedit, Dominus abftulit. Vir enim fanctus noluit iftam glo- riam diabolo dare, ut aliquid potuiffet tollere, quod Dominus non permififfet auferre. Cum ergo nec filios, nec pueros nec camelos nee afinos nec oues beati lob, antequam Dominus permitteret, diabolus ledere po- tuiffet: quare credimus, quod Chriftianis amplius aliquid
380 Sermo beati Auguftini de auguriis. 47 vefter, utrum timeatis eum, an non. Sed iterum dicis : Aliquociens fi incantatores non fuerint, aut de mortu ferpentis, aut de alia qualibet infirmitate prope ufque ad mortem multi periclitantur. Verum eft, fratres ca- riſſimi, quia permittit hoc Deus diabolo, ficut iam ſupra dixi ad probandum Chriſtianum: ut cum inter- dum per illa facrilegia aliqua remedia in illa infir- mitate percipere et aliquid verum potuerint agnofcere, facilius propterea diabolo credant. Sed qui totam chriftianam religionem defiderat cuftodire, oportet, ut hec omnia tota animi virtute contempnat, timens illud, quod increpans apoftolus ait: Dies et menfes et tempora obſeruatis; timeo, ne fine cauſa labora- uerim in vobis. Ecce apoſtolus dicit, quod qui auguria obſeruauerit, fine caufa doctrinam eius fufciperet: et ideo, quantum poteftis, circumvenciones diaboli fu- gite. Et illud ante omnia feitote, fratres, quod nee vos ipſos, nec eos, qui ad vos pertinent, nec animalia veſtra, nec reliquam fubftanciam uel in paruis rebus diabolus poteft ledere, nifi quantum a Deo potefta- tem acceperit, quoniam nec fancti Iob facultatem aufus fuit fubuertere, nifi Domino permittente. Et fieut in evangelio legimus, quando ab hominibus expulsi funt demones, rogauerunt, ut vel in porcos ] ire per- mitterentur, et fi in porcos non funt aufi intrare de- mones, nifi a Deo permiffienem acciperent, quis ita erit infidelis, ut eos bonos Chriftianos credat aliquid poſſe ledere, niſi Deus propria diſpenfacione permit- teret? Permittit hoc autem Deus ex caufis duabus: ut aut nos probet, fi boni fimus, aut corrigat, fi pec- catores. Sed qui pacienter difpenfacionem Domini to- lerauerit, et, ficut iam dixi, quando aliquid perdiderit. dixerit: Dominus dedit, Dominus abftulit, ficut Do- mino placuit, ita factum eft; fit nomen Domini bene- dictum: pro iſta Deo placita paciencia aut coronam accipit, fi iuftus eft, aut indulgenciam, fi peccator. Et hoc attendite, fratres, quia cum omnem ſubftan- ciam diabolus euertiffet beati lob, non dixit lob: Do- minus dedit, diabolus abſtulit, fed: Dominus dedit, Dominus abftulit. Vir enim fanctus noluit iftam glo- riam diabolo dare, ut aliquid potuiffet tollere, quod Dominus non permififfet auferre. Cum ergo nec filios, nec pueros nec camelos nee afinos nec oues beati lob, antequam Dominus permitteret, diabolus ledere po- tuiffet: quare credimus, quod Chriftianis amplius aliquid
Strana 381
Sermo beati Auguſtini de auguriis. 381 48" faciat, quam quod deifico ac ſecreto iudicio fuo diuina potencia permiſerit. Et ideo certiffime credentes, quod nichil poſfumus perdere, nifi quantum nobis Deus per- mittit auferri : toto corde noſtro ad illius mifericordiam eamus, et facrilegas obferuaciones fideliter relinquen- tes, de illius adiutorio femper prefumamus. Nam qui predictis malis,id eft caragis et diuinis, (h)aruſpicibus uel philacteriis, et aliis quibuflibet auguriis crediderit, etfi ieiunet, etfi oret, etfi iugiter ad ecclefiam currat, etfi largas elemofinas faciat, etfi corpuſculum fuum in omni affliccione cruciauerit, nichil ei proderit, quamdiu illa facrilegia non relinquerit: quia impia illa facrilegii obſeruacio, iſta omnia bona obruit et euertit. Et qui cum his malis eciam aliqua (opera) bona exercere vo- luerint, eis prodeffe nichil poffunt: quia verum eft, quod dixit apoftolus: Modicum fermentum totam maſ- fam corrumpit. Et illud : Non poteftis calicem Domini bibere et calicem demoniorum. (Non poteftis menſe Domini participes effe, et menfe demoniorum;) et Do- minus in evangelio: Nemo poteft duobus dominis ſer- uire. Pro qua re nec ad arbores debent Chriftiani vota reddere, nec ad fontem orare, fi ſe volunt per Dei graciam de eterno supplicio liberari. Et ideo qui- cumque in agro fuo aut in villa aut iuxta villam ali- quas arbores aut aras uel quelibet vana habuerit, vbi miferi homines folent aliqua vota reddere; fi eas non deftruxerit atque fucciderit, in illis facrilegiis, que ibi facta fuerint, fine dubio particeps erit. Nam et illud quale eft, quod quando arbores ille, vbi vota redduntur, ceciderint, nemo ex illis arboribus lignum ad focum affert? Et videte miſeriam uel ftulticiam generis humani: arbori (autem) mortue honorem impendunt, et Dei viuentis precepta contempnunt; ramos arboris non funt aufi mittere in focum, et fe ipſos per facrilegium precipitant in infernum. Et ideo, qui hoc malum hucufque non obferuat, gaudeat, et Deo gracias agat, et fideliter in bonis operibus per- feuerare contendat. Qui vero in iftis diabolicis rebus hucuſque captiuandum fe tradidit diabolo, toto corde penitenciam agat et illa facrilegia fupradicta cum òmni horrore fugiat et contempnat: ut illi Deus et indulgenciam dignetur dare et ad eternam beatitudi- nem ob gloriam nominis fui faciat pervenire. Et quia eciam et hoc pervenit ad me, quod aliqui aut per limplicitatem aut per ignoranciam aut certe, quod
Sermo beati Auguſtini de auguriis. 381 48" faciat, quam quod deifico ac ſecreto iudicio fuo diuina potencia permiſerit. Et ideo certiffime credentes, quod nichil poſfumus perdere, nifi quantum nobis Deus per- mittit auferri : toto corde noſtro ad illius mifericordiam eamus, et facrilegas obferuaciones fideliter relinquen- tes, de illius adiutorio femper prefumamus. Nam qui predictis malis,id eft caragis et diuinis, (h)aruſpicibus uel philacteriis, et aliis quibuflibet auguriis crediderit, etfi ieiunet, etfi oret, etfi iugiter ad ecclefiam currat, etfi largas elemofinas faciat, etfi corpuſculum fuum in omni affliccione cruciauerit, nichil ei proderit, quamdiu illa facrilegia non relinquerit: quia impia illa facrilegii obſeruacio, iſta omnia bona obruit et euertit. Et qui cum his malis eciam aliqua (opera) bona exercere vo- luerint, eis prodeffe nichil poffunt: quia verum eft, quod dixit apoftolus: Modicum fermentum totam maſ- fam corrumpit. Et illud : Non poteftis calicem Domini bibere et calicem demoniorum. (Non poteftis menſe Domini participes effe, et menfe demoniorum;) et Do- minus in evangelio: Nemo poteft duobus dominis ſer- uire. Pro qua re nec ad arbores debent Chriftiani vota reddere, nec ad fontem orare, fi ſe volunt per Dei graciam de eterno supplicio liberari. Et ideo qui- cumque in agro fuo aut in villa aut iuxta villam ali- quas arbores aut aras uel quelibet vana habuerit, vbi miferi homines folent aliqua vota reddere; fi eas non deftruxerit atque fucciderit, in illis facrilegiis, que ibi facta fuerint, fine dubio particeps erit. Nam et illud quale eft, quod quando arbores ille, vbi vota redduntur, ceciderint, nemo ex illis arboribus lignum ad focum affert? Et videte miſeriam uel ftulticiam generis humani: arbori (autem) mortue honorem impendunt, et Dei viuentis precepta contempnunt; ramos arboris non funt aufi mittere in focum, et fe ipſos per facrilegium precipitant in infernum. Et ideo, qui hoc malum hucufque non obferuat, gaudeat, et Deo gracias agat, et fideliter in bonis operibus per- feuerare contendat. Qui vero in iftis diabolicis rebus hucuſque captiuandum fe tradidit diabolo, toto corde penitenciam agat et illa facrilegia fupradicta cum òmni horrore fugiat et contempnat: ut illi Deus et indulgenciam dignetur dare et ad eternam beatitudi- nem ob gloriam nominis fui faciat pervenire. Et quia eciam et hoc pervenit ad me, quod aliqui aut per limplicitatem aut per ignoranciam aut certe, quod
Strana 382
382 Sermo beati Auguſtini de auguriis. plus credendum eft, per gulam de illis facrilegiis (uel ſacrificiis) uel facrilego eibo, que adhue fecun- dum paganorum confuetudinem fiunt, manducare nec timeant nec erubeſcant: conteftor vos coram Deo et angelis eius ac denunccio, ut nec ad illa diabolica conviuia, que aut ad phanum fontefque aut (ad) ali- quas arbores fiunt, veniatis. Et fi aliquid vobis inde tranſmiſſum fuerit, tamquam ſi ipſum diabolum vi- deatis, perhorreſcite et reſpuite, et ita repudiate, ut nec in domum veſtram permittatis de illo facrilego conviuio aliquid exhiberi: propter illud apoftoli, quod iam dictum eft: Non poteftis calicem Domini bibere et calicem demoniorum, neque menſe Domini parti- cipare et menfe demoniorum. Et quia folent aliqui dicere: Ego me signo et fic manduco; nullus hoc fa- cere preſumat, quia fic eft, qui ſe fignat et aliquid de facrilego cibo manducat, quomodo (qui) ſe fignat in ore et gladium fibi in pectus mittit: quia quo- modo gladio corpus occiditur, ita de illo cibo facri- lego anima occiditur. Sed credimus de Domini miferi- cordia, quia vobis agere, que fancta funt, inſpirare dignabitur; ut nunquam vobis nec in auguriis nec in aliis, que ſupra dicta funt, facrilegis obſeruacionibus uel diuinacionibus diaboli nequicia pofsit surripere: ſed totam ſpem veſtram in Deo ponatis, (quatenus) ut nunquam ad illa nephanda mala, que ſuperius comprehenſa funt, redeatis: preſtante Domino noſtre Iheſu Chriſto, cui eft honor et imperium in ſecula ſe- culorum Amen. VI. Visio sanctae Brigittae. 175 sl. 1. Viſio, quam habuit domina Brigida in Bethleem ubi virgo ) Maria oſtendit ei totum modum ſui partus. qualiter ipſa peperit glorioſum filium ſuum, ficut ipſa virgo promiſerat eidem domine Brigide in Roma. antequam iret ad Bethleem per XV. annos, ut patet in primo capitulo iſtius vltimi libri. Capitulum XXI. Dum effem ad preſepe Domini in Bethleem, vidi quandam virginem pregnantem pulcherrimam valde, indutam albo mantello et ſubtili tunica, per quam ab
382 Sermo beati Auguſtini de auguriis. plus credendum eft, per gulam de illis facrilegiis (uel ſacrificiis) uel facrilego eibo, que adhue fecun- dum paganorum confuetudinem fiunt, manducare nec timeant nec erubeſcant: conteftor vos coram Deo et angelis eius ac denunccio, ut nec ad illa diabolica conviuia, que aut ad phanum fontefque aut (ad) ali- quas arbores fiunt, veniatis. Et fi aliquid vobis inde tranſmiſſum fuerit, tamquam ſi ipſum diabolum vi- deatis, perhorreſcite et reſpuite, et ita repudiate, ut nec in domum veſtram permittatis de illo facrilego conviuio aliquid exhiberi: propter illud apoftoli, quod iam dictum eft: Non poteftis calicem Domini bibere et calicem demoniorum, neque menſe Domini parti- cipare et menfe demoniorum. Et quia folent aliqui dicere: Ego me signo et fic manduco; nullus hoc fa- cere preſumat, quia fic eft, qui ſe fignat et aliquid de facrilego cibo manducat, quomodo (qui) ſe fignat in ore et gladium fibi in pectus mittit: quia quo- modo gladio corpus occiditur, ita de illo cibo facri- lego anima occiditur. Sed credimus de Domini miferi- cordia, quia vobis agere, que fancta funt, inſpirare dignabitur; ut nunquam vobis nec in auguriis nec in aliis, que ſupra dicta funt, facrilegis obſeruacionibus uel diuinacionibus diaboli nequicia pofsit surripere: ſed totam ſpem veſtram in Deo ponatis, (quatenus) ut nunquam ad illa nephanda mala, que ſuperius comprehenſa funt, redeatis: preſtante Domino noſtre Iheſu Chriſto, cui eft honor et imperium in ſecula ſe- culorum Amen. VI. Visio sanctae Brigittae. 175 sl. 1. Viſio, quam habuit domina Brigida in Bethleem ubi virgo ) Maria oſtendit ei totum modum ſui partus. qualiter ipſa peperit glorioſum filium ſuum, ficut ipſa virgo promiſerat eidem domine Brigide in Roma. antequam iret ad Bethleem per XV. annos, ut patet in primo capitulo iſtius vltimi libri. Capitulum XXI. Dum effem ad preſepe Domini in Bethleem, vidi quandam virginem pregnantem pulcherrimam valde, indutam albo mantello et ſubtili tunica, per quam ab
Strana 383
Visio sanctae Brigittae. 383 175 sl. 2. extra eius carnes virgineas clare cernebam, cuius vterus plenus et multum tumidus erat, quia iam pa- rata erat ad pariendum. Cum qua fenex quidam ho- neſtiſſimus erat, et fecum habebant ambo vnum bo- uem et afinum. Qui cum intraffent ſpeluncam, fenex ille ligatis boue et afino ad prefepe exiuit extra et portauit ad virginem candelam accenfam fixitque eam in muro et exiuit extra, ne partui perfonaliter inter- effet. Virgo igitur illa, tunc difcalciauit calciamenta pedum fuorum et difcooperuit mantellum album, quo operiebatur, amouitque velum a capite fuo, et iuxta ſe repofuit ea, remanens in fola tunica, capillis pul- cherrimis quafi de auro extenfis fuper ſcapulas. Que tunc duos panniculos lineos et duos laneos mundiffi- mos et fubtiles extraxit, quos fecum portabat ad inuol- uendum nafciturum infantem, et duos alios paruulos lineos ad cooperiendum et ligandum caput illius. Ipſos- que ! poſuit iuxta fe, ut eis vteretur tempore debito. Cumque hec omnia fic parata effent, tunc virgo ge- nuflexa eft cum magna reuerencia, ponens ſe ad ora- cionem, et dorfum verfus preſepe tenebat, faciem uero ad celum (e)leuatam, verfus orientem. Erectis igitur manibus et oculis in celum intentis, ſtabat, quali in extafi contemplacionis fuſpenfa, inebriata diuina dul- cedine. Et ea fic in oracione ſtante, vidi tunc ego mouere iacentem in utero eius, et illico in momento et ictu oculi peperit filium, a quo tanta lux ineffa- bilis et fplendor exibat, quod fol non effet ei compa- rabilis, nec candela illa, quam pofuerat fenex, quo- quomodo lumen reddebat, quia fplendor ille diuinitus fplendorem materialem candele totaliter annichila- uerat et fubitaneus et momentaneus erat ille modus pariendi, quod ego non poteram advertere, nec difcer- nere, quomodo uel in quo membro pariebat. Verum- tamen ftatim vidi illum gloriofum infantem, iacentem in terra nudum, nitidiffimum, cuius carnes mundiffime erant ab omni forde et inmundicia. Vidi eciam pel- lem fecundinam, iacentem prope eum involutam et valde nitidam. Audiui eciam tunc cantus angelorum mirabilis fuauitatis et magne dulcedinis, et ftatim venter virginis, qui ante partum tumidiffimus erat, retraxit fe et videbatur tunc corpus eius mirabilis pulchritudinis et delicatum. Cum igitur ] virgo fenfit ſe iam peperilſe, ftatim inclinato capite et iunctis manibus cum magna honeftate et reuerencia adorauit 175 sl. 1.
Visio sanctae Brigittae. 383 175 sl. 2. extra eius carnes virgineas clare cernebam, cuius vterus plenus et multum tumidus erat, quia iam pa- rata erat ad pariendum. Cum qua fenex quidam ho- neſtiſſimus erat, et fecum habebant ambo vnum bo- uem et afinum. Qui cum intraffent ſpeluncam, fenex ille ligatis boue et afino ad prefepe exiuit extra et portauit ad virginem candelam accenfam fixitque eam in muro et exiuit extra, ne partui perfonaliter inter- effet. Virgo igitur illa, tunc difcalciauit calciamenta pedum fuorum et difcooperuit mantellum album, quo operiebatur, amouitque velum a capite fuo, et iuxta ſe repofuit ea, remanens in fola tunica, capillis pul- cherrimis quafi de auro extenfis fuper ſcapulas. Que tunc duos panniculos lineos et duos laneos mundiffi- mos et fubtiles extraxit, quos fecum portabat ad inuol- uendum nafciturum infantem, et duos alios paruulos lineos ad cooperiendum et ligandum caput illius. Ipſos- que ! poſuit iuxta fe, ut eis vteretur tempore debito. Cumque hec omnia fic parata effent, tunc virgo ge- nuflexa eft cum magna reuerencia, ponens ſe ad ora- cionem, et dorfum verfus preſepe tenebat, faciem uero ad celum (e)leuatam, verfus orientem. Erectis igitur manibus et oculis in celum intentis, ſtabat, quali in extafi contemplacionis fuſpenfa, inebriata diuina dul- cedine. Et ea fic in oracione ſtante, vidi tunc ego mouere iacentem in utero eius, et illico in momento et ictu oculi peperit filium, a quo tanta lux ineffa- bilis et fplendor exibat, quod fol non effet ei compa- rabilis, nec candela illa, quam pofuerat fenex, quo- quomodo lumen reddebat, quia fplendor ille diuinitus fplendorem materialem candele totaliter annichila- uerat et fubitaneus et momentaneus erat ille modus pariendi, quod ego non poteram advertere, nec difcer- nere, quomodo uel in quo membro pariebat. Verum- tamen ftatim vidi illum gloriofum infantem, iacentem in terra nudum, nitidiffimum, cuius carnes mundiffime erant ab omni forde et inmundicia. Vidi eciam pel- lem fecundinam, iacentem prope eum involutam et valde nitidam. Audiui eciam tunc cantus angelorum mirabilis fuauitatis et magne dulcedinis, et ftatim venter virginis, qui ante partum tumidiffimus erat, retraxit fe et videbatur tunc corpus eius mirabilis pulchritudinis et delicatum. Cum igitur ] virgo fenfit ſe iam peperilſe, ftatim inclinato capite et iunctis manibus cum magna honeftate et reuerencia adorauit 175 sl. 1.
Strana 384
384 Visio sanctae Brigittae. puerum et dixit illi: Bene veneris, Deus meus, do- minus meus et filius meus, et tunc puer plorans et quali tremens pre frigore et duricia pauimenti, vbi iacebat, uoluebat fe paululum et extendebat membra, querens invenire refrigerium et matris fauorem, quem tunc mater fufcepit in manibus et ftrinxit eum ad pectus fuum et cum maxilla et pectore calefaciebat eum cum magna leticia, et tenera compaſsione ma- terna. Que tunc fedens in terra, pofuit filium in gre- mio et recepit cum digitis fubtiliter vmbilicum eius, qui ſtatim abfeifus eft, nec inde aliquis liuor aut fanguis exiuit, et ftatim cepit eum diligenter inuol- uere : Primo in panniculis lineis et poftea in laneis, et ftringens corpufculum, tibias et brachia eius cum fafcia, que futa erat in quatuor partes fuperioris pan- niculi linci. Poîtea uero inuoluit ligando in capite pueri illos duos panniculos lineos, quos ad hoc pa- ratos habebat. His igitur completis intrauit fenex et profternens ſe in terram genibus flexis, adorando eum plorabat pre gaudio. Nec tamen in partu virgo illa inmutabatur colore uel infirmitate nec in ea defecit fortitudo aliqua corporalis, ficut in aliis mulieribus parientibus fieri folet, nifi quod venter eius tumidus retraxit ] fe ad priorem ftatum, in quo erat, antequam puerum conciperet. 175" sl. 2.
384 Visio sanctae Brigittae. puerum et dixit illi: Bene veneris, Deus meus, do- minus meus et filius meus, et tunc puer plorans et quali tremens pre frigore et duricia pauimenti, vbi iacebat, uoluebat fe paululum et extendebat membra, querens invenire refrigerium et matris fauorem, quem tunc mater fufcepit in manibus et ftrinxit eum ad pectus fuum et cum maxilla et pectore calefaciebat eum cum magna leticia, et tenera compaſsione ma- terna. Que tunc fedens in terra, pofuit filium in gre- mio et recepit cum digitis fubtiliter vmbilicum eius, qui ſtatim abfeifus eft, nec inde aliquis liuor aut fanguis exiuit, et ftatim cepit eum diligenter inuol- uere : Primo in panniculis lineis et poftea in laneis, et ftringens corpufculum, tibias et brachia eius cum fafcia, que futa erat in quatuor partes fuperioris pan- niculi linci. Poîtea uero inuoluit ligando in capite pueri illos duos panniculos lineos, quos ad hoc pa- ratos habebat. His igitur completis intrauit fenex et profternens ſe in terram genibus flexis, adorando eum plorabat pre gaudio. Nec tamen in partu virgo illa inmutabatur colore uel infirmitate nec in ea defecit fortitudo aliqua corporalis, ficut in aliis mulieribus parientibus fieri folet, nifi quod venter eius tumidus retraxit ] fe ad priorem ftatum, in quo erat, antequam puerum conciperet. 175" sl. 2.
Strana 385
Seznam a výklad méně známých a některých zajímavě jších slov. Slova podáváme v transskripci a to při básních dle veršů, při článcích dle stran a řádků vydání našeho. Užito při tom zkratků následujících: Al. = Alanus; SR. = Sedmera ra- dosť p. Marie; S. = O smrtedlnosti; NM. = Nanebevzeti p. Marie; SB. = O sedmimezcietma blázniech; PS. = O pěti studniciech; An. = Anselmus; K. = Kato: VM. = Vzý- vání p. Marie; HM. = Hvězda mořská: MM. = Modlitba k p. Marii; Vzd. = Vzdechnutí k p. Marii: D. = Píseň o sv. Dorotě; V. I. a II. = Vokabulář latinsko-český I. a II.: Aug. = Kázaní sv. Augustina proti hádání; M. = O ma- stech; B. = Brigitta.) ande, andef. an, anf, když Al. 42: SR. 851; S. 58, 178. 4s. aspoň Al. 25, 122: — asponě Aug. 327 ř. 11. azda, aspoň, saltem An. 673. aže, až S. 176. báseň, smyšlénka, klevety, fabula K. I. 12; Aug. 325 ř. 27 báti, žvatlati, povídati K. I. 15. běs. čert, dábel SR. 695. besěda, kvas. úcta S. 103. blekotný, žvavý, klevetavý, verbosus K. I. 10. blsket, blýsket, bleskot, blý- skání, světlo Al. 555; SR. 836: NM. 211. bradáč, vousáč, mnich S. 224 brah, brh, stoh, acervus V II. 253. bratran, strýcův syn, fratru- elis V. II. 3 břidký, trpký, odporný acer- bus MM. 295 ř. 28. brněti, brnčeti, trnouti SR. 261. brojiti sě, rojiti, hemžiti se, semotam běhati, sbíhati se, concurrere An. 888, 659. broný, bělavý t. j. kůň), bě- louš Al 413. brsniel, brslen, fusale V. II. 168. byt, podstata, substantia Al. 176. celistivý, celící, hojící M. 333 ř. 1, 7. cibob, cibek, ulpa V. I. 96. čakati, čekati NM. 95; An. 698; Vzd 13 25
Seznam a výklad méně známých a některých zajímavě jších slov. Slova podáváme v transskripci a to při básních dle veršů, při článcích dle stran a řádků vydání našeho. Užito při tom zkratků následujících: Al. = Alanus; SR. = Sedmera ra- dosť p. Marie; S. = O smrtedlnosti; NM. = Nanebevzeti p. Marie; SB. = O sedmimezcietma blázniech; PS. = O pěti studniciech; An. = Anselmus; K. = Kato: VM. = Vzý- vání p. Marie; HM. = Hvězda mořská: MM. = Modlitba k p. Marii; Vzd. = Vzdechnutí k p. Marii: D. = Píseň o sv. Dorotě; V. I. a II. = Vokabulář latinsko-český I. a II.: Aug. = Kázaní sv. Augustina proti hádání; M. = O ma- stech; B. = Brigitta.) ande, andef. an, anf, když Al. 42: SR. 851; S. 58, 178. 4s. aspoň Al. 25, 122: — asponě Aug. 327 ř. 11. azda, aspoň, saltem An. 673. aže, až S. 176. báseň, smyšlénka, klevety, fabula K. I. 12; Aug. 325 ř. 27 báti, žvatlati, povídati K. I. 15. běs. čert, dábel SR. 695. besěda, kvas. úcta S. 103. blekotný, žvavý, klevetavý, verbosus K. I. 10. blsket, blýsket, bleskot, blý- skání, světlo Al. 555; SR. 836: NM. 211. bradáč, vousáč, mnich S. 224 brah, brh, stoh, acervus V II. 253. bratran, strýcův syn, fratru- elis V. II. 3 břidký, trpký, odporný acer- bus MM. 295 ř. 28. brněti, brnčeti, trnouti SR. 261. brojiti sě, rojiti, hemžiti se, semotam běhati, sbíhati se, concurrere An. 888, 659. broný, bělavý t. j. kůň), bě- louš Al 413. brsniel, brslen, fusale V. II. 168. byt, podstata, substantia Al. 176. celistivý, celící, hojící M. 333 ř. 1, 7. cibob, cibek, ulpa V. I. 96. čakati, čekati NM. 95; An. 698; Vzd 13 25
Strana 386
386 Seznam a výklad slov méně známých. čaronos. jenž nosí čtení s křížky a tím čaruje Aug. 331 f. 27. časný, zralý, dospělý, zku- šený, peritus Al. 1 čelesen, čelisť peci. furnus V. I. 29». česť, čiesť, čásť, dil Al. 914. Cle, v Cile, čerstvé, rychle Al. 948; K. III. 14 čistec, cín, stannum Al. 763. ¢istova nity, čista niti, do čista nahý An. 522: [wle- czechu gyey czy/towa ny- ty, nudaverunt eum tota- liter vestibus suis. čivrtýmezcietmý. dvacátý čtvrtý SB. 152. čtvrtýnáste, čtrnácte SB. 99. dci, dcera AL. 1154, 1201, 1297; SR. 642; V.I. 216. dědina, dědictví, dědičný sta- tek, fundus NM. 189; An. 559; K. 26, II. úvod, III. 9, IV. 2; V. II. 229. dek, deka, pokryvka na ko- né, falera V. II. 249. desätynaste, dvacáte S.B. 125 détel, jetel, tyma. V. I. 50. dévojsivie, dévstvi, panenstvi SR. 118, 224; — dévojstvo PS. 74. děvosnub, V. I. 2 prsk. snoubce, procus dle klade se přívěsmo: co dle S. 62: nas dle MM. 295 ř. 17. dnek, denek, diecula Æ. I. 33. doba, co vhod jest, čas pří- znivý, opportunitas SR. 92, 191; -- stav, osud PS. 9 dobrodéjce, dobrodinec MM. 299 f. 9. docakati, dočkati Al. 991: NM. 203, 256, 305. 424, 517. doch, došek glossus V. TI 263 donidž, dokud, dokavadž. do- nec An.331; K.27.1.13: — domż Al. 2; S. 67: SB 156; K. 7; — donizt SR 562: — doińovadź SR. 134. 797 dospievati, 345. do£dati, dockati SR. 150. 256. v vryl dokonävati Al 334 ř druhymez cietmý druhý SB. 139. druhyndsty, dvanacty SB.80. drużec, druh, piitel. bliźni NM. 245; SB. 63; An. 13b. dubec, dubovy kyj, klacek SB. 103. dusice, duše Vzd. 53. dvořák, dvofan S. 235. haditi, hanéti, tupiti, culpare K. I. 30, IV. 32. hladati, hledéti, hledati A! 482, 571; NM. 176, 550. hladihlavý, pochlebný X. IH. 4 dvacity hlaholek. řeč SR. 548. hložený, tr mov, spineus MM 295 Ť hluk, A hromada lidi NM. 223, 411 hospoda, pán An. 374: — ho- spodyné, pani 5A. 650, (05 holohumno, mlat, granariun. V. II. 252. host, Zensky host Al. 952; K. III. 5. hostik, nevitany host K. III. 19.
386 Seznam a výklad slov méně známých. čaronos. jenž nosí čtení s křížky a tím čaruje Aug. 331 f. 27. časný, zralý, dospělý, zku- šený, peritus Al. 1 čelesen, čelisť peci. furnus V. I. 29». česť, čiesť, čásť, dil Al. 914. Cle, v Cile, čerstvé, rychle Al. 948; K. III. 14 čistec, cín, stannum Al. 763. ¢istova nity, čista niti, do čista nahý An. 522: [wle- czechu gyey czy/towa ny- ty, nudaverunt eum tota- liter vestibus suis. čivrtýmezcietmý. dvacátý čtvrtý SB. 152. čtvrtýnáste, čtrnácte SB. 99. dci, dcera AL. 1154, 1201, 1297; SR. 642; V.I. 216. dědina, dědictví, dědičný sta- tek, fundus NM. 189; An. 559; K. 26, II. úvod, III. 9, IV. 2; V. II. 229. dek, deka, pokryvka na ko- né, falera V. II. 249. desätynaste, dvacáte S.B. 125 détel, jetel, tyma. V. I. 50. dévojsivie, dévstvi, panenstvi SR. 118, 224; — dévojstvo PS. 74. děvosnub, V. I. 2 prsk. snoubce, procus dle klade se přívěsmo: co dle S. 62: nas dle MM. 295 ř. 17. dnek, denek, diecula Æ. I. 33. doba, co vhod jest, čas pří- znivý, opportunitas SR. 92, 191; -- stav, osud PS. 9 dobrodéjce, dobrodinec MM. 299 f. 9. docakati, dočkati Al. 991: NM. 203, 256, 305. 424, 517. doch, došek glossus V. TI 263 donidž, dokud, dokavadž. do- nec An.331; K.27.1.13: — domż Al. 2; S. 67: SB 156; K. 7; — donizt SR 562: — doińovadź SR. 134. 797 dospievati, 345. do£dati, dockati SR. 150. 256. v vryl dokonävati Al 334 ř druhymez cietmý druhý SB. 139. druhyndsty, dvanacty SB.80. drużec, druh, piitel. bliźni NM. 245; SB. 63; An. 13b. dubec, dubovy kyj, klacek SB. 103. dusice, duše Vzd. 53. dvořák, dvofan S. 235. haditi, hanéti, tupiti, culpare K. I. 30, IV. 32. hladati, hledéti, hledati A! 482, 571; NM. 176, 550. hladihlavý, pochlebný X. IH. 4 dvacity hlaholek. řeč SR. 548. hložený, tr mov, spineus MM 295 Ť hluk, A hromada lidi NM. 223, 411 hospoda, pán An. 374: — ho- spodyné, pani 5A. 650, (05 holohumno, mlat, granariun. V. II. 252. host, Zensky host Al. 952; K. III. 5. hostik, nevitany host K. III. 19.
Strana 387
Seznam a výklad slov méně známých. 387 hřiebsti, pohřbíti, pochovati An. 385 | hubenstvie, bida, nouze K. IV. 43; MM. 294 i. 2. hubený, ubohý, bidny An. 285; MM. 293 Ÿ. 18. chovati sé, varovati, vystii- hati se SR. 290; S. 135; K. 6, 35; II. 13, IV. 7. chřiúlek, chrustačka, ohry- zek, cartilago V. 1. 127. inhed, ihned SR. 65, 95, 346, 809, 834. 844; NM. 65, 138, 223, 324, 419, 420, 473; SB. 38, 157; An. 27, 82, 142, 323, 393, 394, 406, 412, 629; Aug. 323 ir. 16, 17, 20; 325 1. 10; 326 f. 1. jamz, kamz NM. 499; — Jamżto, kamžto MM. 296 ř. 24 Jdz, jà Al. 465, 573, 620 atd. atd.; — jazt NM. 528. Jedente, jidlo An. 497. Jedne, jen, leć, nisi Aug. 323 i. 18; 327 f. 6, 9, 13, 17; 328 f. 14; — Jedno, Al. - 1, 746, 1107; SE. 127, 825; S. 115, 191, 248; NM. 362, 370, 372; PS. 96; An. 175, 498, 639; К. 32, III. 10; — Jednot S. 8. jednice, jednota, An. 184: Srzekffe fye wllyczkny gyednyczy (—svorné); An. 319: Willychny zwolachu gyednyczy (—jednohlasn.). Jeliz, až, leda, leč SB. 103. Jistba, kamenný pilíř, pilum V I. 29. Jmé, jméno: jmeně, zejména Al. 211; — ve jmé Al. 119; An. 34; kačeřec, kadeř, cesaries V. I. 10, kak, jak NM. 115, 142; PS. 38; -—— kaki NM. 431; — kakzt, Al. 92; K. III. 22; — kako, jako SR. 19; PR. 49; An. 285, 372 554: — kakoż, An. 813; — kakoz- koli, jakożkoli S. 109; — kaka, jaky NM. 225; An. 31. kalstein, vapenec, Kalfitein, galarides M. 333 ř. 21. Като, kam An. 16(, 483; — kamoëli, kamzli An. 697. kazdanie, prikazani Al. 894. kdzaty, karati, trestati SB. 97; Ап. 41; К. Ш. 13; — käzati se, káti se, příklad si bráti S. 261. kazn, trest An. 411; — ká- zeń MM 9298 r 25. kehdy, kdy S. 114. klanie, bodini, kolba K. II. úvod. klepanec, ušní laloček, úško, ansica V. I. 98. kličně, jemně, způsobile, con- grue K. úvod knieni, żena kniżete, kněžna S. 113 kokot, kohout An. 225, 229. konvrš, bratr laik, frater S. 224 krásnice, krásná Zen&tina, krasavice Al. 257. křídlo, nástroj hudební, cy- thera Al. 389. kršňavý, levák aeguimanus vel ambidexter V. I. 186. krupné, hrubé Al. 1374. krupy, neobratny, hrubý, ru- dis K. úvod a doslov. kura, slepice S. 227. ladný, hezký, útlý, mirny *
Seznam a výklad slov méně známých. 387 hřiebsti, pohřbíti, pochovati An. 385 | hubenstvie, bida, nouze K. IV. 43; MM. 294 i. 2. hubený, ubohý, bidny An. 285; MM. 293 Ÿ. 18. chovati sé, varovati, vystii- hati se SR. 290; S. 135; K. 6, 35; II. 13, IV. 7. chřiúlek, chrustačka, ohry- zek, cartilago V. 1. 127. inhed, ihned SR. 65, 95, 346, 809, 834. 844; NM. 65, 138, 223, 324, 419, 420, 473; SB. 38, 157; An. 27, 82, 142, 323, 393, 394, 406, 412, 629; Aug. 323 ir. 16, 17, 20; 325 1. 10; 326 f. 1. jamz, kamz NM. 499; — Jamżto, kamžto MM. 296 ř. 24 Jdz, jà Al. 465, 573, 620 atd. atd.; — jazt NM. 528. Jedente, jidlo An. 497. Jedne, jen, leć, nisi Aug. 323 i. 18; 327 f. 6, 9, 13, 17; 328 f. 14; — Jedno, Al. - 1, 746, 1107; SE. 127, 825; S. 115, 191, 248; NM. 362, 370, 372; PS. 96; An. 175, 498, 639; К. 32, III. 10; — Jednot S. 8. jednice, jednota, An. 184: Srzekffe fye wllyczkny gyednyczy (—svorné); An. 319: Willychny zwolachu gyednyczy (—jednohlasn.). Jeliz, až, leda, leč SB. 103. Jistba, kamenný pilíř, pilum V I. 29. Jmé, jméno: jmeně, zejména Al. 211; — ve jmé Al. 119; An. 34; kačeřec, kadeř, cesaries V. I. 10, kak, jak NM. 115, 142; PS. 38; -—— kaki NM. 431; — kakzt, Al. 92; K. III. 22; — kako, jako SR. 19; PR. 49; An. 285, 372 554: — kakoż, An. 813; — kakoz- koli, jakożkoli S. 109; — kaka, jaky NM. 225; An. 31. kalstein, vapenec, Kalfitein, galarides M. 333 ř. 21. Като, kam An. 16(, 483; — kamoëli, kamzli An. 697. kazdanie, prikazani Al. 894. kdzaty, karati, trestati SB. 97; Ап. 41; К. Ш. 13; — käzati se, káti se, příklad si bráti S. 261. kazn, trest An. 411; — ká- zeń MM 9298 r 25. kehdy, kdy S. 114. klanie, bodini, kolba K. II. úvod. klepanec, ušní laloček, úško, ansica V. I. 98. kličně, jemně, způsobile, con- grue K. úvod knieni, żena kniżete, kněžna S. 113 kokot, kohout An. 225, 229. konvrš, bratr laik, frater S. 224 krásnice, krásná Zen&tina, krasavice Al. 257. křídlo, nástroj hudební, cy- thera Al. 389. kršňavý, levák aeguimanus vel ambidexter V. I. 186. krupné, hrubé Al. 1374. krupy, neobratny, hrubý, ru- dis K. úvod a doslov. kura, slepice S. 227. ladný, hezký, útlý, mirny *
Strana 388
98S lakomstvo, chtivost jidla, ob- żerstvi SR. 817; K. II. 19. lékovat?, léčiti zažehnáváním Aug. 331 ř. 24. lékovník, lekovač, léčitel za- žehnáváním, praecantator Aug. 326 Y. 11: 328 f. 20; 331 r. 24. lény, liny, lenivy K. TII. 5; Aug. 325 I 5; -— lene, líně, negligenter K. IV. 27. ludba, louzeni, uklad SR. 526. lupina, &upina, squama V. I. 305. máj m., strom májový NM. 205. malitký, maličký SR. 357. manžolstvo, manželstvo PS. 31, 74: K. III. 12. matras, Zinénka S. 170. mehnuta, mihnouti, pohnouti NM. 443. měhoděk, měj ho v děk, nuže Al. 361 méch, pytel S. 295. mezeny, prst mezi malikem a prostředním, digitus anu- laris V. I. 122. milost, laska, caritas Al. 46, 52. 98; SB. 165, 166; K. I. 35, II. úvod atd. mimochodnik, klusäk, zelter, ambulator V. II. 79. moëidlo. baïina, kalnzina, pa- lus V. 1. 25. mozdén, chomoutek volsky, crumphus V. II. 242. mrknouti, mrkati, smrknouti, smrkati SR. 799; An. 580 : bvlo mrklo, tenebrae faetae sunt. mrzéti, oskliviti se, proti- myslnym byti S. 163. Seznam Aa výklad slov méně známých. mutiti, kaliti, rmoutiti SR. 402; MM. 293 % 16. mužice, mužatka, virago V. I. 196. mužstvie, zmužilosť, srdna- tosť K. IV. 12, 43. myška. sval ramenní, bra- chium V. I. 105. mžení oka, okamžení NAM. 63; An. 139. nabézenie, nibéh Ang. 325 r. 2 a 12 nach, éervee. purpur SK. 677; D. 107: — nasec SR. 677 náchlebný, domácí, na chle- bé, proprius K IV. 44. nalit, rychle, nahle Al. 41. 1048; S. 20, 100: An. 214. náloZek, masitost, pulpa V. I. 362. náprava, léno, manství, feo- dus V. II. 228. napravnik, man, feodalis V. napsali, namalovati Al. 263; napsáme, malovani Al 267. naraditi, poraditi, namluviti An. 385 národ, rod, pokolení, genus An. 364, 677. navazać, hadać z útrob zví- Yecich, ariolus Aug. 331 r. 27 neboh, nebohy NM. 403. nebožička, nebohá SR. 442. neboźtik, neboby, chudas Al. 1179 nejistost, nejistota K. I. 35; 11. 4 nehaditi, nehanéti, netupiti K. IV. 25. nehladati, nedbati S. 46; — nehledati, S. 200.
98S lakomstvo, chtivost jidla, ob- żerstvi SR. 817; K. II. 19. lékovat?, léčiti zažehnáváním Aug. 331 ř. 24. lékovník, lekovač, léčitel za- žehnáváním, praecantator Aug. 326 Y. 11: 328 f. 20; 331 r. 24. lény, liny, lenivy K. TII. 5; Aug. 325 I 5; -— lene, líně, negligenter K. IV. 27. ludba, louzeni, uklad SR. 526. lupina, &upina, squama V. I. 305. máj m., strom májový NM. 205. malitký, maličký SR. 357. manžolstvo, manželstvo PS. 31, 74: K. III. 12. matras, Zinénka S. 170. mehnuta, mihnouti, pohnouti NM. 443. měhoděk, měj ho v děk, nuže Al. 361 méch, pytel S. 295. mezeny, prst mezi malikem a prostředním, digitus anu- laris V. I. 122. milost, laska, caritas Al. 46, 52. 98; SB. 165, 166; K. I. 35, II. úvod atd. mimochodnik, klusäk, zelter, ambulator V. II. 79. moëidlo. baïina, kalnzina, pa- lus V. 1. 25. mozdén, chomoutek volsky, crumphus V. II. 242. mrknouti, mrkati, smrknouti, smrkati SR. 799; An. 580 : bvlo mrklo, tenebrae faetae sunt. mrzéti, oskliviti se, proti- myslnym byti S. 163. Seznam Aa výklad slov méně známých. mutiti, kaliti, rmoutiti SR. 402; MM. 293 % 16. mužice, mužatka, virago V. I. 196. mužstvie, zmužilosť, srdna- tosť K. IV. 12, 43. myška. sval ramenní, bra- chium V. I. 105. mžení oka, okamžení NAM. 63; An. 139. nabézenie, nibéh Ang. 325 r. 2 a 12 nach, éervee. purpur SK. 677; D. 107: — nasec SR. 677 náchlebný, domácí, na chle- bé, proprius K IV. 44. nalit, rychle, nahle Al. 41. 1048; S. 20, 100: An. 214. náloZek, masitost, pulpa V. I. 362. náprava, léno, manství, feo- dus V. II. 228. napravnik, man, feodalis V. napsali, namalovati Al. 263; napsáme, malovani Al 267. naraditi, poraditi, namluviti An. 385 národ, rod, pokolení, genus An. 364, 677. navazać, hadać z útrob zví- Yecich, ariolus Aug. 331 r. 27 neboh, nebohy NM. 403. nebožička, nebohá SR. 442. neboźtik, neboby, chudas Al. 1179 nejistost, nejistota K. I. 35; 11. 4 nehaditi, nehanéti, netupiti K. IV. 25. nehladati, nedbati S. 46; — nehledati, S. 200.
Strana 389
Seznam a výklad slov méně známých. nekázati, netrestati SB. 102. nelap, nenadarmo SB. 100. nematný, řádný, bezůhonný K. IV. 12. nemožení, nemoc, churavosť K. 111. 5. neodpovédéti, neodříci, ne- odmítnouti, negare VM. 93; M M. 298 i. 5. nepodobný, neslušný, neho- dný K. úvod; I. 9, 12. neponiknouti, nezaniknouti SR. 344. nepychati, nebyti pyšným SB. 143. neroditi, nechtiti Al. 292; SR. 528, 522; S. 19, 44 atd. atd. nerodstvo, nesvornost, vzdor a nevole A/. 271. nesméra, nemirnost, Al. 114, 1109; K. 30. netáhnúti, NM. 408: Neta- hne ho pozehnaty (— sotva ho požehnal). netery, nóktery An. 58; K I. 23 nei ruditi sé, neobtézovati se, nenamähati se Al. 1028. netúlati, po čem nejiti, ne- snažiti se, absumere K. I. 24; III. 21. neuméniti, neumens&iti An. 62. nezkázati, neříci An. 42. neżiti, neuzivati X. I. 33; IH 9. mice, tváři dolů, prone, cer- nue Al. 1096. nice. nie Al. 19; An. 417; K. 4 nikame, nikam Al. 942; SR. 389. nikto, nikdo: nykoheho K. I. 11; IV. 28; nykomemu K. I. 4, 12. 989 nore, hlubina, propast SR. 100. noznice, pochva, vagina An. 132 nrav, mrav SB. 141, 143, 150, 151; K. úvod; I. 7; III. 2; IV. úvod, 41; VM. 53. nuziti, trápiti K I. 33. obak, však, jednak, přece Al 1196; An 153, 312, 692; — obaky SR 130. obec, obecny lid An. 425, 44. obesly, obeziely, providus K. IV. 3, 25. obida, pohanéni, urazka An. obiudti, obvinouti, involvere SR. 394; B. 336 Y. 2, 4: 337 Y. 16. oblasnost, okrslek, provincia. sr. ruské o61aerb AI. 690. oblášče, obzvláště A! 1469. oblástnost (uoblafftnoft) ob- zvláštnosť Al. 1468 oblud, omyl, klam S 165. obraziti, zachvatiti, Al. 1065. obruciti, zaruciti, upevniti SR. 495. obtieZeny, téhotny, praegnans B. 335. Ÿ. 6. obyčej Zen. r.: Zydowfkeho zakona obyezyey byla An. 613. obykniti, obvyknouti PS. 137. ocepek, ošití u cepu, cappa V. II. 257. odèéiniti, napraviti K. IV. 39. odiva. odiv, divadlo S. 290. odpad, západ Al. 623 odpoviedati, nepřátelství vy- povidati, odmitati An 452, 455; MM. 298 Ÿ. 5; — od- povédéti sé, odíici se NM. 353.
Seznam a výklad slov méně známých. nekázati, netrestati SB. 102. nelap, nenadarmo SB. 100. nematný, řádný, bezůhonný K. IV. 12. nemožení, nemoc, churavosť K. 111. 5. neodpovédéti, neodříci, ne- odmítnouti, negare VM. 93; M M. 298 i. 5. nepodobný, neslušný, neho- dný K. úvod; I. 9, 12. neponiknouti, nezaniknouti SR. 344. nepychati, nebyti pyšným SB. 143. neroditi, nechtiti Al. 292; SR. 528, 522; S. 19, 44 atd. atd. nerodstvo, nesvornost, vzdor a nevole A/. 271. nesméra, nemirnost, Al. 114, 1109; K. 30. netáhnúti, NM. 408: Neta- hne ho pozehnaty (— sotva ho požehnal). netery, nóktery An. 58; K I. 23 nei ruditi sé, neobtézovati se, nenamähati se Al. 1028. netúlati, po čem nejiti, ne- snažiti se, absumere K. I. 24; III. 21. neuméniti, neumens&iti An. 62. nezkázati, neříci An. 42. neżiti, neuzivati X. I. 33; IH 9. mice, tváři dolů, prone, cer- nue Al. 1096. nice. nie Al. 19; An. 417; K. 4 nikame, nikam Al. 942; SR. 389. nikto, nikdo: nykoheho K. I. 11; IV. 28; nykomemu K. I. 4, 12. 989 nore, hlubina, propast SR. 100. noznice, pochva, vagina An. 132 nrav, mrav SB. 141, 143, 150, 151; K. úvod; I. 7; III. 2; IV. úvod, 41; VM. 53. nuziti, trápiti K I. 33. obak, však, jednak, přece Al 1196; An 153, 312, 692; — obaky SR 130. obec, obecny lid An. 425, 44. obesly, obeziely, providus K. IV. 3, 25. obida, pohanéni, urazka An. obiudti, obvinouti, involvere SR. 394; B. 336 Y. 2, 4: 337 Y. 16. oblasnost, okrslek, provincia. sr. ruské o61aerb AI. 690. oblášče, obzvláště A! 1469. oblástnost (uoblafftnoft) ob- zvláštnosť Al. 1468 oblud, omyl, klam S 165. obraziti, zachvatiti, Al. 1065. obruciti, zaruciti, upevniti SR. 495. obtieZeny, téhotny, praegnans B. 335. Ÿ. 6. obyčej Zen. r.: Zydowfkeho zakona obyezyey byla An. 613. obykniti, obvyknouti PS. 137. ocepek, ošití u cepu, cappa V. II. 257. odèéiniti, napraviti K. IV. 39. odiva. odiv, divadlo S. 290. odpad, západ Al. 623 odpoviedati, nepřátelství vy- povidati, odmitati An 452, 455; MM. 298 Ÿ. 5; — od- povédéti sé, odíici se NM. 353.
Strana 390
390 odpuščenie,- dovolení, pro- pusténi SR 520; Aug. 327 ř. 14. odstupiti, opustiti koho, od- padnouti od koho, dere- linquere SR. 525; An. 584. odtusenie, odpovéd SK. 521 ohenny, ohnivy SI. 549. ohyzda, mrzkosf, ohavnosf An. 981. o)nice, oj, temo Al. 345, 364. okočivý, očitý K. 111. 24. okrdsniti, okraśliti Al. 365. opoka, opuka, skála, petra V. I. 41. opsovati, zachazeti jako se psem, tyrati An. 274. orak, ora¢ K. II. úvod. orużi. zbran An 107. osidlenie, úklad, zapleteni K. 111. 20. ostdlo, provaz KA. IV. 38. vsmynaste, osmnäcte SB. 114. osobenstvie, vlastnosť osobná K. IV. 10. vsobné, zvláště K. úvod. ossek (oc slovesa: ssáti), pod- svinče, suculus V. II. 94. ostati čeho. opustití, nechati S. 159, 289; K. 1. 30, IV. 48. ostavili sé, uváznouti K. 1.12. usúdi, osypati Al. 502. otrapa. trýzeň, omraceni NM. 283. ostriect, postfiti, pokryti An. 476. olvořený, otevřený .An. 664. otvoriti. oteviiti. odkryti AT. 393, 1116; SR. 662, 712. atd. ova, ejhle, ecce Al. T4, 1269; SR. 91, 626. padlo, nástroj. na kterém mu- Ceného rozpinali D. 45. Seznam a výklad slov méně známých. pakost, protivnost, škoda, złć SR. 802 pastelín, střevo zadní, ko- nečník, lien V I. 178. patro, hřada, bidelee, na němž sedá drůbež An. 225. pátýmezeietmý, dvacátý pátý 154. patynasty, patnicty SB. 102. péčití, pecovati K. III. 14. pes, pěšky SR. 235. pljvatt plonti An. 627: K. IT. 2. po, pro, ace.: Al 31, 40, 126. 303; SR. 105. poëakati. počkati, doëkati An 486. podkolenie, pokolenie SR. 542 podleti, Cas roku Al. 401. podobný, slušný, vhodný An. 14. 149: MM. #95 i. 8. podcojík, koneček nosu, pi- rulla V. I 95 po«dstolé, nàméstek stolnika. ciremonion V. I. 351. pohádka, hádka NM. 225, pohřeb, pohřbení, hrob SK. 401; NM. 505. pohriesti, pobrbiti, pochovati. sepelire NM. 194; An. 615: — pohiebenie, polithe- ni MM. 296 ř. 20. pochvíle, prázdeň, chvíle, kdy otium SR. 674. pokusiti, zpytovati Æ. 1. 27 Polás, v Polás (zastaralý lo- kal), v Polště S, 149. pońadź, ponćvadź SR. 132: — pońovadż KIT. 1, 19, 33; Aug 326 ř. 4; 327 ř. 12 328 à. 7 poni, pokudž, jest-li K. 111. 17.
390 odpuščenie,- dovolení, pro- pusténi SR 520; Aug. 327 ř. 14. odstupiti, opustiti koho, od- padnouti od koho, dere- linquere SR. 525; An. 584. odtusenie, odpovéd SK. 521 ohenny, ohnivy SI. 549. ohyzda, mrzkosf, ohavnosf An. 981. o)nice, oj, temo Al. 345, 364. okočivý, očitý K. 111. 24. okrdsniti, okraśliti Al. 365. opoka, opuka, skála, petra V. I. 41. opsovati, zachazeti jako se psem, tyrati An. 274. orak, ora¢ K. II. úvod. orużi. zbran An 107. osidlenie, úklad, zapleteni K. 111. 20. ostdlo, provaz KA. IV. 38. vsmynaste, osmnäcte SB. 114. osobenstvie, vlastnosť osobná K. IV. 10. vsobné, zvláště K. úvod. ossek (oc slovesa: ssáti), pod- svinče, suculus V. II. 94. ostati čeho. opustití, nechati S. 159, 289; K. 1. 30, IV. 48. ostavili sé, uváznouti K. 1.12. usúdi, osypati Al. 502. otrapa. trýzeň, omraceni NM. 283. ostriect, postfiti, pokryti An. 476. olvořený, otevřený .An. 664. otvoriti. oteviiti. odkryti AT. 393, 1116; SR. 662, 712. atd. ova, ejhle, ecce Al. T4, 1269; SR. 91, 626. padlo, nástroj. na kterém mu- Ceného rozpinali D. 45. Seznam a výklad slov méně známých. pakost, protivnost, škoda, złć SR. 802 pastelín, střevo zadní, ko- nečník, lien V I. 178. patro, hřada, bidelee, na němž sedá drůbež An. 225. pátýmezeietmý, dvacátý pátý 154. patynasty, patnicty SB. 102. péčití, pecovati K. III. 14. pes, pěšky SR. 235. pljvatt plonti An. 627: K. IT. 2. po, pro, ace.: Al 31, 40, 126. 303; SR. 105. poëakati. počkati, doëkati An 486. podkolenie, pokolenie SR. 542 podleti, Cas roku Al. 401. podobný, slušný, vhodný An. 14. 149: MM. #95 i. 8. podcojík, koneček nosu, pi- rulla V. I 95 po«dstolé, nàméstek stolnika. ciremonion V. I. 351. pohádka, hádka NM. 225, pohřeb, pohřbení, hrob SK. 401; NM. 505. pohriesti, pobrbiti, pochovati. sepelire NM. 194; An. 615: — pohiebenie, polithe- ni MM. 296 ř. 20. pochvíle, prázdeň, chvíle, kdy otium SR. 674. pokusiti, zpytovati Æ. 1. 27 Polás, v Polás (zastaralý lo- kal), v Polště S, 149. pońadź, ponćvadź SR. 132: — pońovadż KIT. 1, 19, 33; Aug 326 ř. 4; 327 ř. 12 328 à. 7 poni, pokudž, jest-li K. 111. 17.
Strana 391
Seznam a výklad slov méně známých. porta(?) noseni (portare), ti- ha SR. 110: Sluchem gyelt byla poezala, - Czyftu portu dokonala. poselnice, slużka, ostiaria An. 221. posobenství, působení K. úv. postat, podstata K. III. úvod. postavník, svíce NM. 273. posštjek, udeření po šíji, co- laphus Ax. 209. potčený. nastrčený, přidělaný „Al. 1473. pověrek, tyč, na které děber nosi, v Táborsku povéren, ostorium V. I. 321. porlacka, povlak, záchvat, aftectus An. 174: A kteraz muoz byty zalolty wyecz- [ye powlaczka. porslun, po světle Al 805. po£dati, počkati NM. 425. 291 f. 16. pracevani, pracovani Al 425. pracnÿ. nemocnÿ SR. 811. preč, pryč NM. 308. prehoreti piehlednonti, pie- trpěti K. I. 37T; II 10; IV. 41. prek, na přek. na příč, na vzdory S. 257. přepusta, dopuštění, nehoda MM. 298 fr. 98. prepustite, dovoliti, dopustiti Al. 267. prezlatiti, nad zlato vychva- lovąti Al. 173 piezmauelj, premily SR 646, 160. pFeżddny, pieżadouci SR. 440, 449. prikodluciti. pripojiti, pti- poutati MM 297 ř. 16. 391 primknuüti, pYisunouti, při- bliziti NM. 638. pripuditi, prinutiti, pohnati K. II. 14. přirozenie, příroda Al. +; K. I. 21; — vlastnost, po- vaha Al 787, 844; K. II. 9; IV. 2, 41; — rod S. 10. prt, zapirati NM. 442. prodévéená, zasnoubená, nu- pta V. I. 250. prokny, każdy K. T. 19. pronositi, :zraditi SB. 165, 166. propluvniti, proplynouti, protéci MM. 296 f. 22. prositi. vyfititi se An 198. proraditi, zraditi, verrathen An. 119, 368. prostraň, prostranství, pro- stor Al. 1042; An. 192. prostupiti, projiti, pertrans- ire MM. 998 f. 4. prsosiny. náprsné femeny na koni, antena V. II. 88. prvýmezetetmý, dvacátý prvý SB 131. psdn, vyobcovany, psanec, proscriptus Al 1104: Ze hny we wífyech wlaftech plany. psáti, malovati Al. 156, 334. ptákohádání, hádání z pta- Giho .letu neb zpěvu Aug. 323 à. 20 a 21; — ptuko- pravent Aug. 331 Ÿ. 8. puška, schránka, pyxis M. 333, ř. 5; 534 ř. 15. pat, poutce, sinciput V. 1. 67. puzení, nátisk, tíseň, perse- cutio Aug. 325 à. 23. pychdinie, pycha Al. 930. pychauti, pyśnym byti Al. 281. pychost, pycha 5. 45, 49, 55.
Seznam a výklad slov méně známých. porta(?) noseni (portare), ti- ha SR. 110: Sluchem gyelt byla poezala, - Czyftu portu dokonala. poselnice, slużka, ostiaria An. 221. posobenství, působení K. úv. postat, podstata K. III. úvod. postavník, svíce NM. 273. posštjek, udeření po šíji, co- laphus Ax. 209. potčený. nastrčený, přidělaný „Al. 1473. pověrek, tyč, na které děber nosi, v Táborsku povéren, ostorium V. I. 321. porlacka, povlak, záchvat, aftectus An. 174: A kteraz muoz byty zalolty wyecz- [ye powlaczka. porslun, po světle Al 805. po£dati, počkati NM. 425. 291 f. 16. pracevani, pracovani Al 425. pracnÿ. nemocnÿ SR. 811. preč, pryč NM. 308. prehoreti piehlednonti, pie- trpěti K. I. 37T; II 10; IV. 41. prek, na přek. na příč, na vzdory S. 257. přepusta, dopuštění, nehoda MM. 298 fr. 98. prepustite, dovoliti, dopustiti Al. 267. prezlatiti, nad zlato vychva- lovąti Al. 173 piezmauelj, premily SR 646, 160. pFeżddny, pieżadouci SR. 440, 449. prikodluciti. pripojiti, pti- poutati MM 297 ř. 16. 391 primknuüti, pYisunouti, při- bliziti NM. 638. pripuditi, prinutiti, pohnati K. II. 14. přirozenie, příroda Al. +; K. I. 21; — vlastnost, po- vaha Al 787, 844; K. II. 9; IV. 2, 41; — rod S. 10. prt, zapirati NM. 442. prodévéená, zasnoubená, nu- pta V. I. 250. prokny, każdy K. T. 19. pronositi, :zraditi SB. 165, 166. propluvniti, proplynouti, protéci MM. 296 f. 22. prositi. vyfititi se An 198. proraditi, zraditi, verrathen An. 119, 368. prostraň, prostranství, pro- stor Al. 1042; An. 192. prostupiti, projiti, pertrans- ire MM. 998 f. 4. prsosiny. náprsné femeny na koni, antena V. II. 88. prvýmezetetmý, dvacátý prvý SB 131. psdn, vyobcovany, psanec, proscriptus Al 1104: Ze hny we wífyech wlaftech plany. psáti, malovati Al. 156, 334. ptákohádání, hádání z pta- Giho .letu neb zpěvu Aug. 323 à. 20 a 21; — ptuko- pravent Aug. 331 Ÿ. 8. puška, schránka, pyxis M. 333, ř. 5; 534 ř. 15. pat, poutce, sinciput V. 1. 67. puzení, nátisk, tíseň, perse- cutio Aug. 325 à. 23. pychdinie, pycha Al. 930. pychauti, pyśnym byti Al. 281. pychost, pycha 5. 45, 49, 55.
Strana 392
392 radný, radu dávající, roz- šafný, moudrý A. II. 9 rataj, rolnik, colonus V. Il. 230. f'eénice, pmluvnice 1M. 140. reráb, jeřáb, stěžeň X. 1V. 33. roba. služebnice SR. 91. robotné, pracné J. I. 33, 39. rodič, příbuzný MM. 293 i. 849: krzywy rodyczy, agnati V. I. 239. rok, čas, lhůta SP. 456. 845; S 117, 175; An 138. rota, zástup. shromažděční Al. 59, 1083: Gyeft w gyedno- tye trogye rota : NM.931: Any cznyeyffys w naffyc rotye: K. II. 22: Porucz lekarzy tu rou (== sběř). 102 ploda, roz plod, rozplozeni SR. 651. rozpránie, vüle, volnosf, zvüle K. IV. 10. * rozsite sé. rozsypati se. roz- liti se, rozloZiti se Al. 162, 501. rozumenstoi, rozumnosť AL 2. rozumice, rozumná žena Al. 1097. rozvlak, rozvláčení, prodlení, obmeskäni A/. 815. rubek, závoj, rouška, vela- men „ln. 523. rucest, rychlost Al. 428, 454. ručí, rychly Al. 412, 456; — ruče, rychle 12. 370, 374, 352, 452, NM 293. rucha, platóny sat SR. 394. vusice, maly Sat platénny, velum B 335 r. 20. rúška, plátěnný sat M. 3X Y. 4. lt, rvati, trhati NM. 277. rl, ryć, fossorium V. 1. 264. Seznam a výklad slov méně známých. sadati, svrběti, boleti, dolere An. 66, 67. sboiie, )móni. bohatství S. 168, 286: NM. 187 atd. atd. sédánie, souboj K. IT 11 sedě, hicce, zde, tu teď: Sed. kazyz gym o mylofty NAL 416; Sly(f dobrzye, pylate. /edye An 352; Pylat Iye podywyw /cdye An 361: Pylat /ecye, to wcezye An. 386; wywed gyey przyel obezy fyedye A». 425. sen. ten /Li. 1312: AN M. 423: K. IV. úvod. sedmýnaste, scilmnacte SB. 108. sjednanie, manżelstvi, coniu- gium V. ILI. 10. skoro, v skoře, brzo. rvchle Al. 28; SR. 306, 332. skremenice, kYemoen, silex V. I. 44. slibiti, liditi SR. 58. smirra, prava mira v necem K. 23. smivenie, smutek, zarmutek MM. 295 f. 19. smutiti, smucovati, polckati. zarmoutiti, poboutiti, com- movere „Al 649, 1174; SR. 319; An. 391; XK. 1. 25: JI. 14; — smátiti sé, smn- corati sé Al. 1236; An. 75. 469. snazenstvií, snaznost Am. 45. sniti, sejiti, zahynouti NU. 32, 68, 128, 479, 545; In. 75. 261, 571, 587, 593: T'zd. 18; — sniti sé, sejiti se zl/ 305; NM. 99. snosek, pohrobek, postumus V. ]. 221 snuti, osnovati, jednati. AI. 12.
392 radný, radu dávající, roz- šafný, moudrý A. II. 9 rataj, rolnik, colonus V. Il. 230. f'eénice, pmluvnice 1M. 140. reráb, jeřáb, stěžeň X. 1V. 33. roba. služebnice SR. 91. robotné, pracné J. I. 33, 39. rodič, příbuzný MM. 293 i. 849: krzywy rodyczy, agnati V. I. 239. rok, čas, lhůta SP. 456. 845; S 117, 175; An 138. rota, zástup. shromažděční Al. 59, 1083: Gyeft w gyedno- tye trogye rota : NM.931: Any cznyeyffys w naffyc rotye: K. II. 22: Porucz lekarzy tu rou (== sběř). 102 ploda, roz plod, rozplozeni SR. 651. rozpránie, vüle, volnosf, zvüle K. IV. 10. * rozsite sé. rozsypati se. roz- liti se, rozloZiti se Al. 162, 501. rozumenstoi, rozumnosť AL 2. rozumice, rozumná žena Al. 1097. rozvlak, rozvláčení, prodlení, obmeskäni A/. 815. rubek, závoj, rouška, vela- men „ln. 523. rucest, rychlost Al. 428, 454. ručí, rychly Al. 412, 456; — ruče, rychle 12. 370, 374, 352, 452, NM 293. rucha, platóny sat SR. 394. vusice, maly Sat platénny, velum B 335 r. 20. rúška, plátěnný sat M. 3X Y. 4. lt, rvati, trhati NM. 277. rl, ryć, fossorium V. 1. 264. Seznam a výklad slov méně známých. sadati, svrběti, boleti, dolere An. 66, 67. sboiie, )móni. bohatství S. 168, 286: NM. 187 atd. atd. sédánie, souboj K. IT 11 sedě, hicce, zde, tu teď: Sed. kazyz gym o mylofty NAL 416; Sly(f dobrzye, pylate. /edye An 352; Pylat Iye podywyw /cdye An 361: Pylat /ecye, to wcezye An. 386; wywed gyey przyel obezy fyedye A». 425. sen. ten /Li. 1312: AN M. 423: K. IV. úvod. sedmýnaste, scilmnacte SB. 108. sjednanie, manżelstvi, coniu- gium V. ILI. 10. skoro, v skoře, brzo. rvchle Al. 28; SR. 306, 332. skremenice, kYemoen, silex V. I. 44. slibiti, liditi SR. 58. smirra, prava mira v necem K. 23. smivenie, smutek, zarmutek MM. 295 f. 19. smutiti, smucovati, polckati. zarmoutiti, poboutiti, com- movere „Al 649, 1174; SR. 319; An. 391; XK. 1. 25: JI. 14; — smátiti sé, smn- corati sé Al. 1236; An. 75. 469. snazenstvií, snaznost Am. 45. sniti, sejiti, zahynouti NU. 32, 68, 128, 479, 545; In. 75. 261, 571, 587, 593: T'zd. 18; — sniti sé, sejiti se zl/ 305; NM. 99. snosek, pohrobek, postumus V. ]. 221 snuti, osnovati, jednati. AI. 12.
Strana 393
Seznam a výklad slov méně známých. 393 soba, osoba PS. 97. socha (zocha). kůl. sloup, statua An. 415. som. sum, sumec, hortona V. II. 149. spas, spasenie Al. 1121; SR. 45. spileti, Zertovati, posmivati se D. 89. spodobnánie, spodobnéni MM. 294 i. 10. sprositi, poprositi K. I. 99. starosty, rodice, Aeltern, PS. 52, stať. podstata K. IV. 44. stati, prestati S. 206. 207. steliti, zploditi D. 14. stolec, trůn K. II. 15. stranovni, stranni. tfenovni (zub), molaris V. I. 88. stitece, setkáni, vstiie 41.811. strométi, strmëti A. IV. 39. strożek, slamnik, stropodium, Strohsack V. I. 346. stvor. stvoření, tvor Al. 17, 65, 85. 129, 18 2, 141, 218, 414. 513 3, 1060, 1375, 1419, 1427. stydkost, studenost, haneb- nost. vitium Vzd. 35. sudy $ onudy, sem a tam SR. 805. Siti, soćiti, svalenie. sval, 364. svanuti s uocí, zmizeti INNAM. 56. svatci stará, Starosvatbi, pro- nuba V. I. 246. svekrve, tchyné V. I. 253. svefepice, klisna, kobyla, equirea V. II. 80. světoplozie, příroda, creans Al 6, 15, 71, 172, 188, 227, Zalovati A. I. 8. cubex V. II. natura 34, 62, 1022. svétosréc, svétosvice Al. 1034. sviecnik, svicen NM. 272. svrchní, svrchovaný, nejvyšší S. 198. serchorati, dovrsiti, consum- mere Al. 35. Szofiti, k zralosti přivésti. naturare SR. 664, 714. Sékavka, Skytavka, singultus V. I. 352. semrha, 39. Septák, po&tévaé K. I. 13. sestiymeżcietmij, dvacátý še- stý SB. 164. šestýnáste, šestnácte SB.104. tajnice, tajemství, mysterium K. II. 2. tále, zástava: Mudroft. . na tom rullye byelle w tale Al. 159: Bud [am [ebe fudezy w talv K. I. 14: Yako w taly kdy rowneho K. I. 58; Nebt fufyeduow nema w taly Æ. IL. 16. télce, télo Aug 328 i. 23. B. 336 Ÿ. 28; 337 Ÿ. 16. tělesvnství, přirození tělesné, tělo SR 766; K. IV. 10. tista. čubka; canicula 17. II. 112, 115. titrice, druh koukole, citulli V. II. 273. traky, trakař, káry $. 244. träti, trvati, byti Al. 153. 674; K. II. ivod,29; IV 27 tretimezcietmy, dvacätÿ třetí SB. 149. tretinasty, trinacty SB. 86. třevle, střevle, rybka, gulnus V. 1. 360. tribovany, klestenee. eunu- chus V. I. 187. triesla, útroba, viscera An. 177. Samrlia, trochus A.
Seznam a výklad slov méně známých. 393 soba, osoba PS. 97. socha (zocha). kůl. sloup, statua An. 415. som. sum, sumec, hortona V. II. 149. spas, spasenie Al. 1121; SR. 45. spileti, Zertovati, posmivati se D. 89. spodobnánie, spodobnéni MM. 294 i. 10. sprositi, poprositi K. I. 99. starosty, rodice, Aeltern, PS. 52, stať. podstata K. IV. 44. stati, prestati S. 206. 207. steliti, zploditi D. 14. stolec, trůn K. II. 15. stranovni, stranni. tfenovni (zub), molaris V. I. 88. stitece, setkáni, vstiie 41.811. strométi, strmëti A. IV. 39. strożek, slamnik, stropodium, Strohsack V. I. 346. stvor. stvoření, tvor Al. 17, 65, 85. 129, 18 2, 141, 218, 414. 513 3, 1060, 1375, 1419, 1427. stydkost, studenost, haneb- nost. vitium Vzd. 35. sudy $ onudy, sem a tam SR. 805. Siti, soćiti, svalenie. sval, 364. svanuti s uocí, zmizeti INNAM. 56. svatci stará, Starosvatbi, pro- nuba V. I. 246. svekrve, tchyné V. I. 253. svefepice, klisna, kobyla, equirea V. II. 80. světoplozie, příroda, creans Al 6, 15, 71, 172, 188, 227, Zalovati A. I. 8. cubex V. II. natura 34, 62, 1022. svétosréc, svétosvice Al. 1034. sviecnik, svicen NM. 272. svrchní, svrchovaný, nejvyšší S. 198. serchorati, dovrsiti, consum- mere Al. 35. Szofiti, k zralosti přivésti. naturare SR. 664, 714. Sékavka, Skytavka, singultus V. I. 352. semrha, 39. Septák, po&tévaé K. I. 13. sestiymeżcietmij, dvacátý še- stý SB. 164. šestýnáste, šestnácte SB.104. tajnice, tajemství, mysterium K. II. 2. tále, zástava: Mudroft. . na tom rullye byelle w tale Al. 159: Bud [am [ebe fudezy w talv K. I. 14: Yako w taly kdy rowneho K. I. 58; Nebt fufyeduow nema w taly Æ. IL. 16. télce, télo Aug 328 i. 23. B. 336 Ÿ. 28; 337 Ÿ. 16. tělesvnství, přirození tělesné, tělo SR 766; K. IV. 10. tista. čubka; canicula 17. II. 112, 115. titrice, druh koukole, citulli V. II. 273. traky, trakař, káry $. 244. träti, trvati, byti Al. 153. 674; K. II. ivod,29; IV 27 tretimezcietmy, dvacätÿ třetí SB. 149. tretinasty, trinacty SB. 86. třevle, střevle, rybka, gulnus V. 1. 360. tribovany, klestenee. eunu- chus V. I. 187. triesla, útroba, viscera An. 177. Samrlia, trochus A.
Strana 394
394 (rud, práce úsilná S. 167. truditi,träpiti,namahati NM. 314; SB. 30. trudny, obtiźny, bidny, bo- lestny An. 170; VM. 47; — trudné NM. 440; VM. 100. trutiti, tlaciti, tiziti PS. 61. tvrdný, pevný SR. 682. tuha, tesknost, hoře SR. 824, 831, 850, 853. tvorec, tvořec, stvořitel S. 292; NM. 371; An. 463, 597. ubože, ubožák SB. 158. účinek, čin, skutek K. I. 9. ukazati, potrestati SB. 103. ukleje, bélice, plodice, afrons V. Li uperiti, vstrCiti, vraziti, vlo- ziti NM. 323. usmé&enie, úsměch, potěšení 657. ustavenie, ustanoveni, naïi- zeni S. 9; An. 626. útěžek, zisk, výdělek výtěžek An. 388 úžesť, úžas NM. 281. vditi, zastrCiti An. 132, věhlas, rozum, opatrnosť Al. 199, 351. véhlasnost, woudrosf, pru- dentia Al. 148, 205, 251, 294. véhlasny, rozumny, moudry „Al. 2, 149, 203, 333 veš. celý Al. 658, 1110, 1115, 1370, 1380 atd. vešcek, všecek, celý Am. 391. věštěvání, věštba .lug. 231 ř. 10. vezda, vždy S. 111; PS. 113; — vezdy SR. 354, 906; S. 47. 21:8, 280 atd. vczde, všude K. I. 25; IV, 37. Seznam a výklad slov méně známých. věžník, ovčácký pes, molos- sus V. II. 119. viečce, víčka, palpebrae V. I. 76. vila, bloud, blazen SB. 90. vily, nemouwdry, bláznivý, chlipny K. 37. vilenie, smilstvo K. II. 28. vlasť, zemé, krajina A1. 1104 ; SR. 665; 5S. 140: VzA. 59; D. 20. vldście, vlastni, zvláštní „1l. 742, (82, 787, 844; SB 141. vnadu, obycej, zpisob K. IV. 1. vnuka, synova neb dcerina dcera, neptis V. II. vratce. vratka SR. 137. vrchcáhb, kamen, jímž se na vrcheábnici hraje K. 25. vrchulek, pich, pilus V.11. 553 vrtovéz, houzev, pertica V. 11. 90. vstretiti, potkati An. 467. všake, zajisté, přece Al. 176: K. IV. 43; — na wfjake, NM. 49. všelik. každým zpüsobein, však Am. 660. vykupití sč, povstati, vystou- piti AZ. 1200; VM. 518.; --- vykaupiti sé, vybrati se vyhrnouti se Al. 541. vystriti sé, vyjiti houfné, vv- hrnouti se SR. 612. vytiliti sć, vyjiti, vytasiti se An. 205. vzchod, vychod .A/. 691. 642. vzchovinie, vychoväni ln. 64. vzimati, brati Al. 611, 757: „in. 137. vznimati, vzejmonti 1/7. 515, 296. ,
394 (rud, práce úsilná S. 167. truditi,träpiti,namahati NM. 314; SB. 30. trudny, obtiźny, bidny, bo- lestny An. 170; VM. 47; — trudné NM. 440; VM. 100. trutiti, tlaciti, tiziti PS. 61. tvrdný, pevný SR. 682. tuha, tesknost, hoře SR. 824, 831, 850, 853. tvorec, tvořec, stvořitel S. 292; NM. 371; An. 463, 597. ubože, ubožák SB. 158. účinek, čin, skutek K. I. 9. ukazati, potrestati SB. 103. ukleje, bélice, plodice, afrons V. Li uperiti, vstrCiti, vraziti, vlo- ziti NM. 323. usmé&enie, úsměch, potěšení 657. ustavenie, ustanoveni, naïi- zeni S. 9; An. 626. útěžek, zisk, výdělek výtěžek An. 388 úžesť, úžas NM. 281. vditi, zastrCiti An. 132, věhlas, rozum, opatrnosť Al. 199, 351. véhlasnost, woudrosf, pru- dentia Al. 148, 205, 251, 294. véhlasny, rozumny, moudry „Al. 2, 149, 203, 333 veš. celý Al. 658, 1110, 1115, 1370, 1380 atd. vešcek, všecek, celý Am. 391. věštěvání, věštba .lug. 231 ř. 10. vezda, vždy S. 111; PS. 113; — vezdy SR. 354, 906; S. 47. 21:8, 280 atd. vczde, všude K. I. 25; IV, 37. Seznam a výklad slov méně známých. věžník, ovčácký pes, molos- sus V. II. 119. viečce, víčka, palpebrae V. I. 76. vila, bloud, blazen SB. 90. vily, nemouwdry, bláznivý, chlipny K. 37. vilenie, smilstvo K. II. 28. vlasť, zemé, krajina A1. 1104 ; SR. 665; 5S. 140: VzA. 59; D. 20. vldście, vlastni, zvláštní „1l. 742, (82, 787, 844; SB 141. vnadu, obycej, zpisob K. IV. 1. vnuka, synova neb dcerina dcera, neptis V. II. vratce. vratka SR. 137. vrchcáhb, kamen, jímž se na vrcheábnici hraje K. 25. vrchulek, pich, pilus V.11. 553 vrtovéz, houzev, pertica V. 11. 90. vstretiti, potkati An. 467. všake, zajisté, přece Al. 176: K. IV. 43; — na wfjake, NM. 49. všelik. každým zpüsobein, však Am. 660. vykupití sč, povstati, vystou- piti AZ. 1200; VM. 518.; --- vykaupiti sé, vybrati se vyhrnouti se Al. 541. vystriti sé, vyjiti houfné, vv- hrnouti se SR. 612. vytiliti sć, vyjiti, vytasiti se An. 205. vzchod, vychod .A/. 691. 642. vzchovinie, vychoväni ln. 64. vzimati, brati Al. 611, 757: „in. 137. vznimati, vzejmonti 1/7. 515, 296. ,
Strana 395
Seznam a výklad slov méně známých. 395 vzpodpieránie, vzpírání S. 26. vztahati, táhnouti, obraceti K. IV. 12. za, zda, zdaž S. 245; An. 333. zachowanstwie, zachovávání Aug. 328 ř. 27. zajmouti, vypůjčiti S. 185. zamúcenie, zármutek, tribu- latio Aug. 325 ř. 22. zamútiti, znepokojiti, za- rmoutiti Al. 1237. zastřelený, postřelený M. 333 ř. 16. zatvořiti, zavříti SR. 711. zdřískati, ztřískati, roztlouci Al. 811. zespati sě, vyspati se SR. 843. zjednánie, způsobení, učinění VM. 19. zjednati sě, sjednotiti se, spojiti se Al. 320. zmilelý, milý K. úvod; D. 87; — zmilitký SR. 437; HM. 10, 16; MM. 298 ř. 9. zmilelička, milenka NM. 551. znoj, žár, vedro SR. 473, 784. způsobnosť, účinlivosť, sub- jectus Al. 212, 214. zvěřidlnice, večerní hvězda, nedvědice, hesperus Al. 720. zvěst, znám, povědom S. 154. zvláščí, zvláští, zvláštní K. I. 40; II. úvod; III. 9. zvolenice, vyvolená NM. 263. zvonovina, aes sonans Al. 53. zvyčaj, zvyk K. úvod. žádný, žádoucí, milý Al. 952, 1258, 1343, 1363; SR. 32 atd. atd.; — žádně Al. 966. žák, diaconus, student, cle- ricus S. 236. ždáti, čekati NM. 521. žemně, sejmě, zejmička lnu, panenka, hispa V. I. 357. ženimčic, ze ženimy t. j. po- stranné ženy, souložnice zrozený, spurius V. I. 219. židovče, jistý druh psí, clan- cula V. I. 354; V. II. 123. žití, jmění S. 260. žíti, požívati S. 260; K. I. 19; II. 20.
Seznam a výklad slov méně známých. 395 vzpodpieránie, vzpírání S. 26. vztahati, táhnouti, obraceti K. IV. 12. za, zda, zdaž S. 245; An. 333. zachowanstwie, zachovávání Aug. 328 ř. 27. zajmouti, vypůjčiti S. 185. zamúcenie, zármutek, tribu- latio Aug. 325 ř. 22. zamútiti, znepokojiti, za- rmoutiti Al. 1237. zastřelený, postřelený M. 333 ř. 16. zatvořiti, zavříti SR. 711. zdřískati, ztřískati, roztlouci Al. 811. zespati sě, vyspati se SR. 843. zjednánie, způsobení, učinění VM. 19. zjednati sě, sjednotiti se, spojiti se Al. 320. zmilelý, milý K. úvod; D. 87; — zmilitký SR. 437; HM. 10, 16; MM. 298 ř. 9. zmilelička, milenka NM. 551. znoj, žár, vedro SR. 473, 784. způsobnosť, účinlivosť, sub- jectus Al. 212, 214. zvěřidlnice, večerní hvězda, nedvědice, hesperus Al. 720. zvěst, znám, povědom S. 154. zvláščí, zvláští, zvláštní K. I. 40; II. úvod; III. 9. zvolenice, vyvolená NM. 263. zvonovina, aes sonans Al. 53. zvyčaj, zvyk K. úvod. žádný, žádoucí, milý Al. 952, 1258, 1343, 1363; SR. 32 atd. atd.; — žádně Al. 966. žák, diaconus, student, cle- ricus S. 236. ždáti, čekati NM. 521. žemně, sejmě, zejmička lnu, panenka, hispa V. I. 357. ženimčic, ze ženimy t. j. po- stranné ženy, souložnice zrozený, spurius V. I. 219. židovče, jistý druh psí, clan- cula V. I. 354; V. II. 123. žití, jmění S. 260. žíti, požívati S. 260; K. I. 19; II. 20.
Strana 396
Opravy tiskových chyb a dodatky k poznámkám. Na str. 6 poznámka 2 a má býti vynechána. 17 v poznámce 2he stojí nadepsáno za nadepsané. 35 mezi verši 921—929 jsou mezery a nejspíše „ „ přesmyčky veršů. 44 ve verši 1167 stojí przyeſtupyly za przyeſtupily. 1480 „ kdyz nejspíše za krzyz. 55 58—91 stojí v nadpisech stránkových Sedmerá za Sedmera. 78 vygednal za ugyednal. v poznámce 1° „ bozy nejspíše za bozym. 87 ve verši 823 88 tečka má býti vynechána. 825 38° za 45°. 154 67 „ to za To. 98 „ 163 273 v K. IV. 41 v. 6 stojí : za . 274 v K. IV. 44 v. 3 „ ſlaty nejspíše za ſtaty. 322 č. 274 stojí proſo za proſſo. 329 ř. 20 čárka za drzyewa má býti vynechána. 329 poznámka 5° stoji ſtruhugy za ſtrhugy. „ V některých výtiscích našeho vydání nebylo jasné otištěno: 1. některá písmena: z ve slově: hrzyecha S. 203, druhé u ve slově: obyeſlugy PS. 109, e v nápise ſy str. 159. y ve slově: zwlaſty K. II. úvod v. 37, druhé y ve slové obroftylym K. Il. 26 v. 5, v ve slově: vkazaty K. III. 19 v. 5. tečky na konci veršů Al. 1127, SR. 786, NM. 143. 330. SB. 66, An. 121, 702, K. IV. 33 v. 6, IV. 41 v. 6. 3. čárky na konci veršů SR. 605, 806, S. 196, NM. 351. 382, PS. 97, 103, An. 12, 718, K. I. 3 v. 2, III. 6 v. 1. IV. úvod za slovem: ſobye, jakož i za slovy: bohu A/ 1301. polas S. 149, Otcze An. 594, dar K. IV. 8 v 4. kupaty K. IV. 33 v. 4. 2. ——
Opravy tiskových chyb a dodatky k poznámkám. Na str. 6 poznámka 2 a má býti vynechána. 17 v poznámce 2he stojí nadepsáno za nadepsané. 35 mezi verši 921—929 jsou mezery a nejspíše „ „ přesmyčky veršů. 44 ve verši 1167 stojí przyeſtupyly za przyeſtupily. 1480 „ kdyz nejspíše za krzyz. 55 58—91 stojí v nadpisech stránkových Sedmerá za Sedmera. 78 vygednal za ugyednal. v poznámce 1° „ bozy nejspíše za bozym. 87 ve verši 823 88 tečka má býti vynechána. 825 38° za 45°. 154 67 „ to za To. 98 „ 163 273 v K. IV. 41 v. 6 stojí : za . 274 v K. IV. 44 v. 3 „ ſlaty nejspíše za ſtaty. 322 č. 274 stojí proſo za proſſo. 329 ř. 20 čárka za drzyewa má býti vynechána. 329 poznámka 5° stoji ſtruhugy za ſtrhugy. „ V některých výtiscích našeho vydání nebylo jasné otištěno: 1. některá písmena: z ve slově: hrzyecha S. 203, druhé u ve slově: obyeſlugy PS. 109, e v nápise ſy str. 159. y ve slově: zwlaſty K. II. úvod v. 37, druhé y ve slové obroftylym K. Il. 26 v. 5, v ve slově: vkazaty K. III. 19 v. 5. tečky na konci veršů Al. 1127, SR. 786, NM. 143. 330. SB. 66, An. 121, 702, K. IV. 33 v. 6, IV. 41 v. 6. 3. čárky na konci veršů SR. 605, 806, S. 196, NM. 351. 382, PS. 97, 103, An. 12, 718, K. I. 3 v. 2, III. 6 v. 1. IV. úvod za slovem: ſobye, jakož i za slovy: bohu A/ 1301. polas S. 149, Otcze An. 594, dar K. IV. 8 v 4. kupaty K. IV. 33 v. 4. 2. ——
Strana 397
Obsah. Strana VII—L 1— 57 58— 91 92—108 109—144 145—151 152—158 159—191 192—278 290 279— 292 291 — 293—299 300—303 304—311 312—317 318—322 Kázání sv. Augustina proti hádání 323—332 O mastech . . 333—334 Zjeveni sv. Brigitty . 335—337 Dodatky: I. Compendium Anticlaudiani 338—349 II. Transitus beatae Mariae 349—357 III. Sermo b. Anselmi ad b. virg. Mariam 358 —369 IV. Oratio ad beatam virginem: A. latinsky z rukopisu XIII. E. 3 . 369—372 B. česky XVII. E. 8 . 372—375 C. XVII. F. 30 . 375—378 V. Sermo b. Augustini de auguriis . . 378—382 VI. Visio s. Brigittae . 382—384 . . . . . . . Seznam a výklad méně známých a některých za- jímavějších slov . . . 385—395 Úvod Alan Sedmera radost panny Marie O smrtedlnosti . . Nanebevzetí panny Marie O sedmimezcietma blázniech O pěti studniciech . Anzelmus Kato Vzývání panny Marie . . . Hvězda mořská Modlitba k panně Marii. Vzdechnutí k panně Marii Píseň o sv. Dorotě Vokabulář latinsko-český I II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obsah. Strana VII—L 1— 57 58— 91 92—108 109—144 145—151 152—158 159—191 192—278 290 279— 292 291 — 293—299 300—303 304—311 312—317 318—322 Kázání sv. Augustina proti hádání 323—332 O mastech . . 333—334 Zjeveni sv. Brigitty . 335—337 Dodatky: I. Compendium Anticlaudiani 338—349 II. Transitus beatae Mariae 349—357 III. Sermo b. Anselmi ad b. virg. Mariam 358 —369 IV. Oratio ad beatam virginem: A. latinsky z rukopisu XIII. E. 3 . 369—372 B. česky XVII. E. 8 . 372—375 C. XVII. F. 30 . 375—378 V. Sermo b. Augustini de auguriis . . 378—382 VI. Visio s. Brigittae . 382—384 . . . . . . . Seznam a výklad méně známých a některých za- jímavějších slov . . . 385—395 Úvod Alan Sedmera radost panny Marie O smrtedlnosti . . Nanebevzetí panny Marie O sedmimezcietma blázniech O pěti studniciech . Anzelmus Kato Vzývání panny Marie . . . Hvězda mořská Modlitba k panně Marii. Vzdechnutí k panně Marii Píseň o sv. Dorotě Vokabulář latinsko-český I II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
- I: Array
- VII: Array
- 1: Array
- 385: Array
- 397: Array