z 163 stránek
Titul
I
II
III
IV
V
VI
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Podrobný výklad Praktyky
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
Text rukopisu strahovského
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
Slovní ukazatel
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
Obsah
153
154
155
156
157
Název:
Praktyka Testamentu (L. 1500) z rukopisu klášterní bibliotheky na Strahově (Rajmund Lullius)
Autor:
Zachar, Otakar
Rok vydání:
1904
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
163
Počet stran předmluvy plus obsahu:
VI+157
Obsah:
- I: Titul
- 1: Úvod
- 13: Podrobný výklad Praktyky
- 54: Text rukopisu strahovského
- 143: Slovní ukazatel
- 153: Obsah
upravit
Strana I
Rajmund Lullius Praktyka Cestamentu (S. 1500.) Z rukopisu klášterní bibliotheky na Strahově, s úvodem a vysvětlivkami vydal Ołakar Zachar. V Praze. Nákladem vlastním. — Čiskem „Gnie“. 1904.
Rajmund Lullius Praktyka Cestamentu (S. 1500.) Z rukopisu klášterní bibliotheky na Strahově, s úvodem a vysvětlivkami vydal Ołakar Zachar. V Praze. Nákladem vlastním. — Čiskem „Gnie“. 1904.
Strana II
Strana III
PŘIPISUJI PANU Prof. Dru. ČENKOVI ZÍBRTOVI, Z ÚCTY, VDĚČNOSTI I PŘÁTELSTVÍ ODDANÉHO.
PŘIPISUJI PANU Prof. Dru. ČENKOVI ZÍBRTOVI, Z ÚCTY, VDĚČNOSTI I PŘÁTELSTVÍ ODDANÉHO.
Strana IV
Strana V
Praktyka Testamentu Rajmunda Lullia jest majetkem premonstrátské bibliotheky na Strahově a nalezena byla při pořádání ruko- pisů r. 1899. Podle od. adu napsána v prv- ním desítiletí XVI. věku a obsahuje 167 stran vesměs dobře čítelných; jest dílem dokonče- ným, formátu 8°, sígn. XIII. F 1. Překladatel nebo opisovatel není znám a v rukopise na sebe ničím neupozorňuje. Že k otištění tohoto vzácného a českým dějinám literárním dosud neznámého ruko- pisu došlo, děkuji dvěma historickým bada- telům, pp. Dru. Isidoru Zahradníkovi, zasl. bibliothekáři Strahovskému, a Prof. Dru. Václavu Flajšhansovi, jichž upozorněním a laskavostí bylo mi dáno knihu prostudovati a s ochotným svolením bibliothekární správy klášterní vydati. Ornamenty a linky nakreslil mistr Mi- koláš Aleš a fotozinkové snímky u stránek 54, 130 zhotovila „Unie“. O. Z.
Praktyka Testamentu Rajmunda Lullia jest majetkem premonstrátské bibliotheky na Strahově a nalezena byla při pořádání ruko- pisů r. 1899. Podle od. adu napsána v prv- ním desítiletí XVI. věku a obsahuje 167 stran vesměs dobře čítelných; jest dílem dokonče- ným, formátu 8°, sígn. XIII. F 1. Překladatel nebo opisovatel není znám a v rukopise na sebe ničím neupozorňuje. Že k otištění tohoto vzácného a českým dějinám literárním dosud neznámého ruko- pisu došlo, děkuji dvěma historickým bada- telům, pp. Dru. Isidoru Zahradníkovi, zasl. bibliothekáři Strahovskému, a Prof. Dru. Václavu Flajšhansovi, jichž upozorněním a laskavostí bylo mi dáno knihu prostudovati a s ochotným svolením bibliothekární správy klášterní vydati. Ornamenty a linky nakreslil mistr Mi- koláš Aleš a fotozinkové snímky u stránek 54, 130 zhotovila „Unie“. O. Z.
Strana VI
Strana 1
hemie, v jejímž lůně dřímá vysvětlení k nesčíslnému počtu fysiologických záhad, byla staletí bezvýsledně ovládána domněnkou permutační, ačkoliv právě ona určena jest k tomu, aby dokázala, že přeměna vesmíru jest základem života a věčného bytí. Dějiny permutačních snah či vlastní dějiny alchymie dokazují bezvýsledností v praxi, že vědecké základy její nebyly s to, aby přivedly vyzna- vače ku cíli, neřku-li, aby je přivedly na cestu přípravy kamene mudrců, hmoty, která by měnila svět po vůli člověka. Kdo historický výsledek měří dle usku- tečnění předsevzatého cíle, tomu nelze do jisté míry upříti právo, odsouditi bezvýslednost alchymických pokusů; jinak jeví se období permutační, posuzujeme-li je se stanoviska příčiny, vzniku a duchovních jeho podnětů.
hemie, v jejímž lůně dřímá vysvětlení k nesčíslnému počtu fysiologických záhad, byla staletí bezvýsledně ovládána domněnkou permutační, ačkoliv právě ona určena jest k tomu, aby dokázala, že přeměna vesmíru jest základem života a věčného bytí. Dějiny permutačních snah či vlastní dějiny alchymie dokazují bezvýsledností v praxi, že vědecké základy její nebyly s to, aby přivedly vyzna- vače ku cíli, neřku-li, aby je přivedly na cestu přípravy kamene mudrců, hmoty, která by měnila svět po vůli člověka. Kdo historický výsledek měří dle usku- tečnění předsevzatého cíle, tomu nelze do jisté míry upříti právo, odsouditi bezvýslednost alchymických pokusů; jinak jeví se období permutační, posuzujeme-li je se stanoviska příčiny, vzniku a duchovních jeho podnětů.
Strana 2
Toto stanovisko je dosud oním nezavátým pilířem, na němž vyryt jest význam alchy- mických filosofů, a historikovi domácímu opěr- ným pozadím pro jejich vědecké ospravedl- nění. Thema, v tomto směru doplňující zá- klady povšechných dějin chemie, jest u nás v Čechách nad jiné zajímavo, anoť dokazuje nejzřejměji mohutné vlnění názorů, jež pře- nášelo se k nám v minulých stoletích od západu a jihu, a ospravedlňuje celou tu my- šlénkovou změť různých kombinací i představ, nazvanou theorií alchymickou. Dle ní nevycházely návody nabádající ku sestrojení kamene mudrců pouze z po pudu baživé duše nebo naprosté marnivosti, tak, jako nebyly vždy důkazy o jsoucnosti kamene a oprávněnosti jeho tvorby, šalebným a neodůvodněným výmyslem pro lidi lakotné a panství chtivé; všecky tyto alchymické před- stavy byly odnoží tělesa tehdejší vzdělaností a filosofických a přírodovědeckých názorů. Nauky o složení a tvorbě hmot, i jejich vztahů k přírodě, zkušenosti o chemické syn- these a analyse a z toho vyplývající roz- členění chemických těl, byly základními alchy- mickými živinami, ku jejichž ověření citují se ve středověku klasikové skoro všech dob předchozích. Z té doby vyrůstají jména vlast- ních představitelů alchymických ideí, mezi nimiž často i taková, o nichž dějiny neza- 2
Toto stanovisko je dosud oním nezavátým pilířem, na němž vyryt jest význam alchy- mických filosofů, a historikovi domácímu opěr- ným pozadím pro jejich vědecké ospravedl- nění. Thema, v tomto směru doplňující zá- klady povšechných dějin chemie, jest u nás v Čechách nad jiné zajímavo, anoť dokazuje nejzřejměji mohutné vlnění názorů, jež pře- nášelo se k nám v minulých stoletích od západu a jihu, a ospravedlňuje celou tu my- šlénkovou změť různých kombinací i představ, nazvanou theorií alchymickou. Dle ní nevycházely návody nabádající ku sestrojení kamene mudrců pouze z po pudu baživé duše nebo naprosté marnivosti, tak, jako nebyly vždy důkazy o jsoucnosti kamene a oprávněnosti jeho tvorby, šalebným a neodůvodněným výmyslem pro lidi lakotné a panství chtivé; všecky tyto alchymické před- stavy byly odnoží tělesa tehdejší vzdělaností a filosofických a přírodovědeckých názorů. Nauky o složení a tvorbě hmot, i jejich vztahů k přírodě, zkušenosti o chemické syn- these a analyse a z toho vyplývající roz- členění chemických těl, byly základními alchy- mickými živinami, ku jejichž ověření citují se ve středověku klasikové skoro všech dob předchozích. Z té doby vyrůstají jména vlast- ních představitelů alchymických ideí, mezi nimiž často i taková, o nichž dějiny neza- 2
Strana 3
nechaly spolehlivé a určité paměti, že by se byla alchymií vůbec zanášela, jako Alberta Magna a Tomáše Aquinského. Mezi tyto typické, ale neověřené autory patří i Rajmund Lullius, jehož život kladou historikové do stol. XIII. Jménem Rajmunda Lullia uvádí se v literatuře alchymické řada spisů a těmi pak i určitý názor theoretický. Čeští alchymisté stol. XVI. citují a dokládají se jím pro ověření a vysvětlení svých snah s obzvláštním důrazem*) a sluší proto míti Rajmunda Lullia za myšlénkově vůdčího alchy- mistu. Ze spisů jemu připisovaných, nebo jménem jeho rozšiřovaných a tisknutých, uvádějí se za stěžejní Theoryka a Praktyka Testa- mentu, v nichž, jak dle názvu vidno, rozvinuje předem názory theoretické a pak pomocí těchto snaží se je uvésti v Praktyce v návod ku přípravě elixíru. Theoryka a Prak- tyka byly dva o sobě samostatné díly, z nichž latinský rukopis prvého z r. 1495. chová se v bibliothéce Musea král. Českého, kdežto druhý, zčeštěný rukopis z počátku stol. XVI. byl r. 1899. nalezen při pořádání klášterní bíbliothéky na Strahově. *) Viz na zad této knihy. 3
nechaly spolehlivé a určité paměti, že by se byla alchymií vůbec zanášela, jako Alberta Magna a Tomáše Aquinského. Mezi tyto typické, ale neověřené autory patří i Rajmund Lullius, jehož život kladou historikové do stol. XIII. Jménem Rajmunda Lullia uvádí se v literatuře alchymické řada spisů a těmi pak i určitý názor theoretický. Čeští alchymisté stol. XVI. citují a dokládají se jím pro ověření a vysvětlení svých snah s obzvláštním důrazem*) a sluší proto míti Rajmunda Lullia za myšlénkově vůdčího alchy- mistu. Ze spisů jemu připisovaných, nebo jménem jeho rozšiřovaných a tisknutých, uvádějí se za stěžejní Theoryka a Praktyka Testa- mentu, v nichž, jak dle názvu vidno, rozvinuje předem názory theoretické a pak pomocí těchto snaží se je uvésti v Praktyce v návod ku přípravě elixíru. Theoryka a Prak- tyka byly dva o sobě samostatné díly, z nichž latinský rukopis prvého z r. 1495. chová se v bibliothéce Musea král. Českého, kdežto druhý, zčeštěný rukopis z počátku stol. XVI. byl r. 1899. nalezen při pořádání klášterní bíbliothéky na Strahově. *) Viz na zad této knihy. 3
Strana 4
Pisatel Praktyky předpokládá u čtenáře znalost názorů z Theoryky. Ačkoliv se na ni odvolává na několika místech, není proto Praktyka pouze řemeslným návodem způsobů permutačních a přidává stejně výklady theo- retické, jejichž osnova jest asi tato: Všecko hmotné bylo složeno ze čtyř živlův. Aristotelovský názor přírodovědecký, jehož po- chopitelnost byla pro vzdělance středověkého potud na snadě, pokud myslícímu člověku názor ten vysvětloval ve skutečností jevy fy- sické i chemické. Zdálo by se, že rozum přírodovědců nazíral příliš empiricky a že se jednalo jen o úsudek o vlastnostech hmoty, fysickým vlastnostem živlů podobných? Ve skutečnosti bylo tomu naopak. Abstraktnost pojmů byla tak všestranná, že často se nám nelze do nich ani vpraviti, poněvadž jsme právě uvykli v přírodní vědě na pojmy exaktní a důkazy experimentální. Představa o čtyřech živlech, z nichž skládala se hmota, nesrovnávala se s před- stavou čtvera hracích kamínků, z nichž by každý lajik složil jakoukoli materii. Pojem ten předpokládal znalost o vlastnostech a schopnostech, jež v představě filosofa byly živlům přisuzovány. A právě tyto vlastnosti a schopnosti, za různých okolností různě pů- sobící, tvořily jádro filosofických předpokladů.
Pisatel Praktyky předpokládá u čtenáře znalost názorů z Theoryky. Ačkoliv se na ni odvolává na několika místech, není proto Praktyka pouze řemeslným návodem způsobů permutačních a přidává stejně výklady theo- retické, jejichž osnova jest asi tato: Všecko hmotné bylo složeno ze čtyř živlův. Aristotelovský názor přírodovědecký, jehož po- chopitelnost byla pro vzdělance středověkého potud na snadě, pokud myslícímu člověku názor ten vysvětloval ve skutečností jevy fy- sické i chemické. Zdálo by se, že rozum přírodovědců nazíral příliš empiricky a že se jednalo jen o úsudek o vlastnostech hmoty, fysickým vlastnostem živlů podobných? Ve skutečnosti bylo tomu naopak. Abstraktnost pojmů byla tak všestranná, že často se nám nelze do nich ani vpraviti, poněvadž jsme právě uvykli v přírodní vědě na pojmy exaktní a důkazy experimentální. Představa o čtyřech živlech, z nichž skládala se hmota, nesrovnávala se s před- stavou čtvera hracích kamínků, z nichž by každý lajik složil jakoukoli materii. Pojem ten předpokládal znalost o vlastnostech a schopnostech, jež v představě filosofa byly živlům přisuzovány. A právě tyto vlastnosti a schopnosti, za různých okolností různě pů- sobící, tvořily jádro filosofických předpokladů.
Strana 5
Země, voda, vítr (vzduch) a oheň byly okruhovou škálou.*) Země vysušovala, za- hušťovala či kongelovala a fixovala; voda chladila a rozpoustěla; vítr zahřívá, zvlhčuje a činí kluzkost; oheň pak pálí, proniká a. tynguje. — Prostý rozum člověka vycítil, že vlast- nosti ohně lze spojiti s vlastnostmi země, či oheň se zemí, že se snášejí, poněvadž ohněm se hmoty vysušují na zemi; kdežto zase vlastnosti vody souvisely s elementem povětří, poněvadž tekutost v horku se porušuje a mění se ve větrnost či parnatost. Proto vlastnosti zde naznačené souvisely jedna s druhou tak, že některé byly přechodní, jako země a ohně, vody a větru, a druhé protichůdné — země a větru, ohně a vody. Názory z předu vypsanými byla vyjádřena význačnost fysických vlastností hmot a jednalo se o to, vysvětliti formu hmotné podstaty a příčiny změn ze skupenství do skupenství. Tuto souvislost vysvětlovala opět Praktyka z následujících předpokladů: Každá hmota složena byla prý z prázd- ných míst, čili pór, jež byly, jak praví se v knihách alchymických, skrýší, v níž se ) země voda oheň povětří 5
Země, voda, vítr (vzduch) a oheň byly okruhovou škálou.*) Země vysušovala, za- hušťovala či kongelovala a fixovala; voda chladila a rozpoustěla; vítr zahřívá, zvlhčuje a činí kluzkost; oheň pak pálí, proniká a. tynguje. — Prostý rozum člověka vycítil, že vlast- nosti ohně lze spojiti s vlastnostmi země, či oheň se zemí, že se snášejí, poněvadž ohněm se hmoty vysušují na zemi; kdežto zase vlastnosti vody souvisely s elementem povětří, poněvadž tekutost v horku se porušuje a mění se ve větrnost či parnatost. Proto vlastnosti zde naznačené souvisely jedna s druhou tak, že některé byly přechodní, jako země a ohně, vody a větru, a druhé protichůdné — země a větru, ohně a vody. Názory z předu vypsanými byla vyjádřena význačnost fysických vlastností hmot a jednalo se o to, vysvětliti formu hmotné podstaty a příčiny změn ze skupenství do skupenství. Tuto souvislost vysvětlovala opět Praktyka z následujících předpokladů: Každá hmota složena byla prý z prázd- ných míst, čili pór, jež byly, jak praví se v knihách alchymických, skrýší, v níž se ) země voda oheň povětří 5
Strana 6
živlové buď zahušťovali nebo zřeďovali. Tak na př. roztok zlata ve vodě královské vy- světlovali tím, že řídké póry vody naplněné živlem větru přijaly v sebe zlato, když bylo změněno v sůl,*) která jest podstaty větrné, a póry vody mohlo naplniti. Naopak zase z roztoku tohoto, byl-li žíhán živlem ohně, vytlačil se živel vody a sůl v pórech se za- hustila v zemitý prach, z něhož vysokým žárem vypadio zlato. Póry ve hmotě vždycky jsou příslušným živlem vyplněny a naprosté prázdnosti není. Byl-li by i kterýkoli živel porušen a z pórů vytračen elementem nejdokonalejším, ohněm, nevyprazdňují se póry docela, poněvadž v nich zbyde pátý element — etheru. Ether se ohněm neporušuje, jest trojnásob dokonalejší větru a pro svoji řídkost přitahuje živly ostatní a postupuje jim místa tolik, kolik byly porušením ztratily. Nauka o čtyřech živlech, či nauka tetra- somiální, udržuje vyslovený pojem o zacho- vání hmot a i tam, kde mluví se o „zkažení či porušení“ hmoty, sluší rozuměti oddě- lení či vypuzení živlu, jehož místo v pórech vyplňuje pak ether. Nejdůležitější ze čtyř živlů byl oheň. Působivá moc jeho jevila se v otevírání pórů či průduchů každé materie a podle pojmu *) chemickou sůl zlata zkalcinovaného.
živlové buď zahušťovali nebo zřeďovali. Tak na př. roztok zlata ve vodě královské vy- světlovali tím, že řídké póry vody naplněné živlem větru přijaly v sebe zlato, když bylo změněno v sůl,*) která jest podstaty větrné, a póry vody mohlo naplniti. Naopak zase z roztoku tohoto, byl-li žíhán živlem ohně, vytlačil se živel vody a sůl v pórech se za- hustila v zemitý prach, z něhož vysokým žárem vypadio zlato. Póry ve hmotě vždycky jsou příslušným živlem vyplněny a naprosté prázdnosti není. Byl-li by i kterýkoli živel porušen a z pórů vytračen elementem nejdokonalejším, ohněm, nevyprazdňují se póry docela, poněvadž v nich zbyde pátý element — etheru. Ether se ohněm neporušuje, jest trojnásob dokonalejší větru a pro svoji řídkost přitahuje živly ostatní a postupuje jim místa tolik, kolik byly porušením ztratily. Nauka o čtyřech živlech, či nauka tetra- somiální, udržuje vyslovený pojem o zacho- vání hmot a i tam, kde mluví se o „zkažení či porušení“ hmoty, sluší rozuměti oddě- lení či vypuzení živlu, jehož místo v pórech vyplňuje pak ether. Nejdůležitější ze čtyř živlů byl oheň. Působivá moc jeho jevila se v otevírání pórů či průduchů každé materie a podle pojmu *) chemickou sůl zlata zkalcinovaného.
Strana 7
alchymického byl oheň příčinou změny či po- hybu ostatních tří živlů. Povaha a vlastnosti elementů vyžadovaly různého tepla a kaž- dému živlu slušel určitý jeho stupeň, na př. živlu země bylo třeba tepla vyššího než vody a vodě zase vyššího než-li větru. Dle předchozí dedukce souvisely spolu živly a úkolem alchymie bylo základná tato elementa všech materií odděliti. Jak toto oddělování se dálo cestou chemickou, o tom Praktyka se rozepisuje obšírně; ale poněvadž hlavní zření alchymie neslo se ku hmotnému složení kovů, jest toto oddělování živlů hned od počátku ve smyslu tom založeno a zde přechází Praktyka v chemické názory arab- ského učence Gebera.*) Dle nich každý kov skládal se ze rtuti a síry. Tomu se mělo podle Praktyky roz- uměti takto: Živé stříbro jest všech kovů základnou materií a tvoří se ze živlu země a vody; síra pak utvořena jest z povětří a ohně. Spojením obou, filosofsky uměním zušlechtěných, povstane prach merkurya filo- sofského, jenž jest konečným cílem mistrovství. Dle názoru tetrasomiálního zosobňovala rtut vlhkost, oheň od spálení zachovávající a síra byla o vlastnostech povětří, v němž se oheň porušoval, totiž vlastnosti ohně pře- *) Ve středověku rozšiřovány byly knihou: „Summa perfectionis magisterii.“
alchymického byl oheň příčinou změny či po- hybu ostatních tří živlů. Povaha a vlastnosti elementů vyžadovaly různého tepla a kaž- dému živlu slušel určitý jeho stupeň, na př. živlu země bylo třeba tepla vyššího než vody a vodě zase vyššího než-li větru. Dle předchozí dedukce souvisely spolu živly a úkolem alchymie bylo základná tato elementa všech materií odděliti. Jak toto oddělování se dálo cestou chemickou, o tom Praktyka se rozepisuje obšírně; ale poněvadž hlavní zření alchymie neslo se ku hmotnému složení kovů, jest toto oddělování živlů hned od počátku ve smyslu tom založeno a zde přechází Praktyka v chemické názory arab- ského učence Gebera.*) Dle nich každý kov skládal se ze rtuti a síry. Tomu se mělo podle Praktyky roz- uměti takto: Živé stříbro jest všech kovů základnou materií a tvoří se ze živlu země a vody; síra pak utvořena jest z povětří a ohně. Spojením obou, filosofsky uměním zušlechtěných, povstane prach merkurya filo- sofského, jenž jest konečným cílem mistrovství. Dle názoru tetrasomiálního zosobňovala rtut vlhkost, oheň od spálení zachovávající a síra byla o vlastnostech povětří, v němž se oheň porušoval, totiž vlastnosti ohně pře- *) Ve středověku rozšiřovány byly knihou: „Summa perfectionis magisterii.“
Strana 8
cházely v povětří. Síra, majíc vlastnosti ohně, průduchy či póry těl otevírající, působí pak mocí přirození v tekutost merkuryovu a dává s ním zemi či „vodu suchú“, jež jest oním prachem důležitým. Vlastnostmi ohně a povahou svou, jsouc suchá a horká, působí pak síra v materiích jako základné símě, dle toho, jaký stupeň horkosti jí bude dán a jak prostoupí póry či průduchy toho kterého těla. Umění alchymické jest proto buď uvá- dění (inceratio) této základné podstaty na živé stříbro, anebo síra sama, otevírajíc prů- duchy těl, uvede tynktury (stříbro a zlato) v předmět tyngační a přemění jej hodnotou příslušné tynktury. Spíše pro podobenství uvádí Praktyka v souvislost přípravy kamene, ku dvěma pře- dem zmíněným názorům Aristotelovsko-Gebe- rovskému, ještě názory Hypokratovsko-Gale- novské. Vznik, život i zánik člověka jsou pří- pravě kamene obrazem. Semeno, jež v men- struálním prostředí vniká do dělohy a vydá po jistém čase ze sebe člověka, který vyži- vován dospívá o schopnostech ploditi tvory sobě podobné — jest jako semeno kamene, došedší v chemickém ustrojení ku zušlech- tění a pravé mírnosti temperované, schopno jest měniti kovy neušlechtilé — měď, železo, cín, olovo, v ušlechtilé — zlato a stříbro. 8
cházely v povětří. Síra, majíc vlastnosti ohně, průduchy či póry těl otevírající, působí pak mocí přirození v tekutost merkuryovu a dává s ním zemi či „vodu suchú“, jež jest oním prachem důležitým. Vlastnostmi ohně a povahou svou, jsouc suchá a horká, působí pak síra v materiích jako základné símě, dle toho, jaký stupeň horkosti jí bude dán a jak prostoupí póry či průduchy toho kterého těla. Umění alchymické jest proto buď uvá- dění (inceratio) této základné podstaty na živé stříbro, anebo síra sama, otevírajíc prů- duchy těl, uvede tynktury (stříbro a zlato) v předmět tyngační a přemění jej hodnotou příslušné tynktury. Spíše pro podobenství uvádí Praktyka v souvislost přípravy kamene, ku dvěma pře- dem zmíněným názorům Aristotelovsko-Gebe- rovskému, ještě názory Hypokratovsko-Gale- novské. Vznik, život i zánik člověka jsou pří- pravě kamene obrazem. Semeno, jež v men- struálním prostředí vniká do dělohy a vydá po jistém čase ze sebe člověka, který vyži- vován dospívá o schopnostech ploditi tvory sobě podobné — jest jako semeno kamene, došedší v chemickém ustrojení ku zušlech- tění a pravé mírnosti temperované, schopno jest měniti kovy neušlechtilé — měď, železo, cín, olovo, v ušlechtilé — zlato a stříbro. 8
Strana 9
E — jest onou krvotočností, jež má horkost při- rození a jest vlhkostí, v níž se rozpustí těla v první materii, živé stříbro, které jest živlem rozpustitelných těl a s nímž bude moci kámen ustavičně působiti, rovněž ze stříbra živého učiněný. Přidáš-li k tomuto menstru vedle rtuti ještě stříbra nebo zlata, ustrojíš příslušný roztok buď k bílému nebo k červenému, jejž třeba cestou Praktyky ještě obmýti, kongelo- vati a sfixovati, aby byl dokonalým elixírem. Tři hlavní názory theoretické doplňuje Praktyka ještě filosofickými předpoklady, jež usmiřují bádavého ducha po příčině tvorby veškerenstva. Jest jí Bůh, jemuž nástrojem jest přiro- zení. Přirození bylo nehmotnou, působivou silou, obdobné naší energii, která z oploze- ného semena v zárodě tvoří živočicha, z jádra rostlinného dává v lůně zemském vzklíčiti rostlině i stromu a zahuštěním čtvera živlů v prázdných místech útrob zemských sráží první materii všech nerostů — merkurya filosofického, z něhož tvoří se soli, kameny a kovy. Permutační názory Praktyky, jimiž pře- svědčovali se alchymisté o možnosti přeměny podstaty hmot za pomocí elixíru, vzaly sobě za výhradný předmět pokusů kovy. Dálo se tak na základě domněnky, že řada metalur- gická ve své dokonalosti postupuje od železa a olova ke zlatu a zlato že jest hranicí vyspě-
E — jest onou krvotočností, jež má horkost při- rození a jest vlhkostí, v níž se rozpustí těla v první materii, živé stříbro, které jest živlem rozpustitelných těl a s nímž bude moci kámen ustavičně působiti, rovněž ze stříbra živého učiněný. Přidáš-li k tomuto menstru vedle rtuti ještě stříbra nebo zlata, ustrojíš příslušný roztok buď k bílému nebo k červenému, jejž třeba cestou Praktyky ještě obmýti, kongelo- vati a sfixovati, aby byl dokonalým elixírem. Tři hlavní názory theoretické doplňuje Praktyka ještě filosofickými předpoklady, jež usmiřují bádavého ducha po příčině tvorby veškerenstva. Jest jí Bůh, jemuž nástrojem jest přiro- zení. Přirození bylo nehmotnou, působivou silou, obdobné naší energii, která z oploze- ného semena v zárodě tvoří živočicha, z jádra rostlinného dává v lůně zemském vzklíčiti rostlině i stromu a zahuštěním čtvera živlů v prázdných místech útrob zemských sráží první materii všech nerostů — merkurya filosofického, z něhož tvoří se soli, kameny a kovy. Permutační názory Praktyky, jimiž pře- svědčovali se alchymisté o možnosti přeměny podstaty hmot za pomocí elixíru, vzaly sobě za výhradný předmět pokusů kovy. Dálo se tak na základě domněnky, že řada metalur- gická ve své dokonalosti postupuje od železa a olova ke zlatu a zlato že jest hranicí vyspě-
Strana 10
o stí. Dle tohoto názoru (který byl obdobný je dnostranné představě, jakoby člověk byl mezi ži vočichy tvorem organicky nejdokonalejším), b ylo pouze věcí vůle a hmotných prostředků, p řejíti ze slov ku pokusům a zkouškám. A poněvadž Praktyka připisuje alchymil schopnosti, vyvinouti tvořivou sílu přirození z moci a vůle člověka, vytvořila si z rozu- mových předpokladův a na základě z prvu uvedených hlavních myšlénkových průvodičů tento postup řemeslných výkonů alchymických: Nejprvé počíná tvorba kovů uměním ustro- jíti složení merkurya filosofického, jenž jest podoben menstru či krvotočnosti oplozujíci a jest vodnatým tělem, utvořeným působením čtvrtého živlu, ohně. V tomto menstru jest uzavřena moc přirození a v něm nejprvé rozpustí se příslušný kov smíšený se rtutí, dle toho, jakou tynkturu kamene hodláme si připraviti, buď zlato nebo stříbro. Z materie se dalším pochodem chemickým oddělí čtvero živlův a ty obmyjí a obmyté opět složí či sfixují na síru bílou či semeno všech kovů. Spojením síry s fermentem (amalgamou či fí) dokonává se elixír, který působí mocí permutační, bez konce. Rozmnožení elixíru děje se vlhkostí krmi- telnou, složenou opět ze síry a rtuti. 10
o stí. Dle tohoto názoru (který byl obdobný je dnostranné představě, jakoby člověk byl mezi ži vočichy tvorem organicky nejdokonalejším), b ylo pouze věcí vůle a hmotných prostředků, p řejíti ze slov ku pokusům a zkouškám. A poněvadž Praktyka připisuje alchymil schopnosti, vyvinouti tvořivou sílu přirození z moci a vůle člověka, vytvořila si z rozu- mových předpokladův a na základě z prvu uvedených hlavních myšlénkových průvodičů tento postup řemeslných výkonů alchymických: Nejprvé počíná tvorba kovů uměním ustro- jíti složení merkurya filosofického, jenž jest podoben menstru či krvotočnosti oplozujíci a jest vodnatým tělem, utvořeným působením čtvrtého živlu, ohně. V tomto menstru jest uzavřena moc přirození a v něm nejprvé rozpustí se příslušný kov smíšený se rtutí, dle toho, jakou tynkturu kamene hodláme si připraviti, buď zlato nebo stříbro. Z materie se dalším pochodem chemickým oddělí čtvero živlův a ty obmyjí a obmyté opět složí či sfixují na síru bílou či semeno všech kovů. Spojením síry s fermentem (amalgamou či fí) dokonává se elixír, který působí mocí permutační, bez konce. Rozmnožení elixíru děje se vlhkostí krmi- telnou, složenou opět ze síry a rtuti. 10
Strana 11
Zbývá k posledku tohoto rozboru posou- diti představu nejvýznačnějších alchymických faktorů. Z nich především účinnost síry značí alchymistovi povšechnou kvalitu zjevné che- mické akce a počet stupňů či síla stupňů punktovních značí vyslovenou kvantitu o této stejnoměrně rozšířené kvalitě působivé; síla každé síry měří se proporcionálně a dle stupňů své síly či prosté nehořící ohnivosti vyko- nává přeměnu a sluší na to pracujícímu míti pozor. O této „nehořící ohnivosti prosté nebo jedné“ mluví se v Praktyce s obzvláštním důrazem, anat dle ní řídí se velikost půso- bících mocí tyngačních. Představa této ohnivosti srovnává se s naší působivostí chemickou, pouze s tím rozdílem, že chemik ve slučování a rozlučo- vání vidí působení afinity prvků za vlivu valencí, kdežto alchymistovi byla prostá ohni- vost jedničkou síly, která otevírá póry hmot, vytlačuje z nich živly, aby je vyplnila eli- xírem, a jak se Praktyka pozoruhodně zmi- ňuje, vniká do „nejhlubších stran fermentu či proniká nejmenšími částmi těla — póry — živly původně vyplněnými. Veškeré úsilí alchymie myšlénkové i labo- ratorní neslo se za ustrojením elixíru. Úsilí toto bylo později úplně opuštěno, poněvadž jest člověku sice dáno pochopit 11
Zbývá k posledku tohoto rozboru posou- diti představu nejvýznačnějších alchymických faktorů. Z nich především účinnost síry značí alchymistovi povšechnou kvalitu zjevné che- mické akce a počet stupňů či síla stupňů punktovních značí vyslovenou kvantitu o této stejnoměrně rozšířené kvalitě působivé; síla každé síry měří se proporcionálně a dle stupňů své síly či prosté nehořící ohnivosti vyko- nává přeměnu a sluší na to pracujícímu míti pozor. O této „nehořící ohnivosti prosté nebo jedné“ mluví se v Praktyce s obzvláštním důrazem, anat dle ní řídí se velikost půso- bících mocí tyngačních. Představa této ohnivosti srovnává se s naší působivostí chemickou, pouze s tím rozdílem, že chemik ve slučování a rozlučo- vání vidí působení afinity prvků za vlivu valencí, kdežto alchymistovi byla prostá ohni- vost jedničkou síly, která otevírá póry hmot, vytlačuje z nich živly, aby je vyplnila eli- xírem, a jak se Praktyka pozoruhodně zmi- ňuje, vniká do „nejhlubších stran fermentu či proniká nejmenšími částmi těla — póry — živly původně vyplněnými. Veškeré úsilí alchymie myšlénkové i labo- ratorní neslo se za ustrojením elixíru. Úsilí toto bylo později úplně opuštěno, poněvadž jest člověku sice dáno pochopit 11
Strana 12
zákon přírodní a dle něho za pomoci duševní i fysické síly přizpůsobiti sobě vezdejší život, jakmile však se týž člověk hotovil své schop- nosti pozemské uvésti v souvislost s půso- bením nekonečna a počal ze svého osobitého střediska a podle vymyšlených domněnek tvořit to, co jest dílem věčné přeměny a nezná- mých tvůrčích sil vesmíru, došel k malomoci svého úsilí a k nezdaru, jaký vykazují alchy- mické práce za ustrojením kamene mudrců a jak tomu svědčí všechny dosavadní po- kusy, vedoucí ku sestrojení tak zvané pralátky života. Zde vězí podklad ku historickému opo- vržení alchymických snah i pokusů! I ona theorie tetrasomiální, dnes již pří- rodovědecká starožitnost, nebyla pro dřívější chemiky bez naprosté praktické ceny, byť také nedovedla to, co dosud žádné theorii novější se nepodařilo — rozřešiti problém živoucí hmoty. Poznatky alchymických názorů i přes tuto bezúčelnost nejsou bez dějepisné pozoru- hodnosti a čtenář nalezne mnohé z nich blízky dosud platným vědeckým názorům dnešním. B 12
zákon přírodní a dle něho za pomoci duševní i fysické síly přizpůsobiti sobě vezdejší život, jakmile však se týž člověk hotovil své schop- nosti pozemské uvésti v souvislost s půso- bením nekonečna a počal ze svého osobitého střediska a podle vymyšlených domněnek tvořit to, co jest dílem věčné přeměny a nezná- mých tvůrčích sil vesmíru, došel k malomoci svého úsilí a k nezdaru, jaký vykazují alchy- mické práce za ustrojením kamene mudrců a jak tomu svědčí všechny dosavadní po- kusy, vedoucí ku sestrojení tak zvané pralátky života. Zde vězí podklad ku historickému opo- vržení alchymických snah i pokusů! I ona theorie tetrasomiální, dnes již pří- rodovědecká starožitnost, nebyla pro dřívější chemiky bez naprosté praktické ceny, byť také nedovedla to, co dosud žádné theorii novější se nepodařilo — rozřešiti problém živoucí hmoty. Poznatky alchymických názorů i přes tuto bezúčelnost nejsou bez dějepisné pozoru- hodnosti a čtenář nalezne mnohé z nich blízky dosud platným vědeckým názorům dnešním. B 12
Strana 13
V S „ m N" N Rá Výklad Praktyky. (1) *) Hned na počátku definuje filosof pojem i působnost alchymie. Jsouc částí filosofie přirozené, naučí pouze zasvěcené dodati tělu lidskému zdraví a proměňovati drahé kamení v kovy a tyto zase ve zlato a stříbro. Děje se tak za po- moci jediného těla (2), v němž všechna lékař- ství**) jsou obsažena a ku jehož přípravě dojdeme tajným navedením, jak užití třetího stupně horkosti. Čtvrtý ze čtyř základních živlův, oheň, z něhož stvořeno vše a z něhož tvořil se i kámen filosovský, rozdělovala Praktyka dle trojí horkosti: V horkost živočišnou, splozu- jící a přílišnou či smrtelnou (3). Horkost smrtelná obsahuje v sobě obě předchozí a jest *) Čísla v závorkách značí strany rukopisu. **) Viz ukazatele. 12
V S „ m N" N Rá Výklad Praktyky. (1) *) Hned na počátku definuje filosof pojem i působnost alchymie. Jsouc částí filosofie přirozené, naučí pouze zasvěcené dodati tělu lidskému zdraví a proměňovati drahé kamení v kovy a tyto zase ve zlato a stříbro. Děje se tak za po- moci jediného těla (2), v němž všechna lékař- ství**) jsou obsažena a ku jehož přípravě dojdeme tajným navedením, jak užití třetího stupně horkosti. Čtvrtý ze čtyř základních živlův, oheň, z něhož stvořeno vše a z něhož tvořil se i kámen filosovský, rozdělovala Praktyka dle trojí horkosti: V horkost živočišnou, splozu- jící a přílišnou či smrtelnou (3). Horkost smrtelná obsahuje v sobě obě předchozí a jest *) Čísla v závorkách značí strany rukopisu. **) Viz ukazatele. 12
Strana 14
nástrojem alchymického umění; jest horkostí znamenitou, kteráž rozumu učiní zadost, aniž oči v tom co spatří, neboť rozum přivede nás k poznání a k cíli, od něhož nesvede nás ani sofistika ani fantasie. Porozumíme, že moc božského přirození jest to, co nerozumějící na bludných cestách hledají a kdo umění rozumí, tomu ono jest jasné, uspokojí ho (4), aniž přezdí nějak ná- doby filosofské, v nichž práce a pokusy dějí se během přirozeným. Touto částí filosofie zamýšlí pisatel uká- zati umění názorně. Za prvé praktykou pa- mětnou, pomocí písmen alfabety a za druhé praktykou skutečnou, jedno po druhém. Od počátku ke konci dojde se ku spo- jení extrem, označených C a ff, prostředkem jímž jest praktyka pamětná, od níž rozum se neuchylujž ani na krok, neboť ona dává na- učení a napravuje naše činy. Přechod z theorie ku praxi čili z představy ke skutku děje se tudíž uměním, za pomoci praktyky pamětné (5, 6, 7). Umění samo dělí se na čtvero — v roz- puštění, obmytí, kongelování a fixo- vání; první pak rozpuštění dělí se na roz- puštění dvoje a docílíme prvním rozdělením z mnoha těl jedno a druhým činíme množství z jednoho, jakož se čtenáři naučením pří- 14
nástrojem alchymického umění; jest horkostí znamenitou, kteráž rozumu učiní zadost, aniž oči v tom co spatří, neboť rozum přivede nás k poznání a k cíli, od něhož nesvede nás ani sofistika ani fantasie. Porozumíme, že moc božského přirození jest to, co nerozumějící na bludných cestách hledají a kdo umění rozumí, tomu ono jest jasné, uspokojí ho (4), aniž přezdí nějak ná- doby filosofské, v nichž práce a pokusy dějí se během přirozeným. Touto částí filosofie zamýšlí pisatel uká- zati umění názorně. Za prvé praktykou pa- mětnou, pomocí písmen alfabety a za druhé praktykou skutečnou, jedno po druhém. Od počátku ke konci dojde se ku spo- jení extrem, označených C a ff, prostředkem jímž jest praktyka pamětná, od níž rozum se neuchylujž ani na krok, neboť ona dává na- učení a napravuje naše činy. Přechod z theorie ku praxi čili z představy ke skutku děje se tudíž uměním, za pomoci praktyky pamětné (5, 6, 7). Umění samo dělí se na čtvero — v roz- puštění, obmytí, kongelování a fixo- vání; první pak rozpuštění dělí se na roz- puštění dvoje a docílíme prvním rozdělením z mnoha těl jedno a druhým činíme množství z jednoho, jakož se čtenáři naučením pří- 14
Strana 15
padným ukáže. Abys pak snáze rozuměl důvodům tohoto díla, označí se jednotlivé rozdíly představ písmeny alfabety (8). A) jest Bůh, od něhož vše dobré pochází. B) živé stříbro, podstata všech těl, anyť jsou v ní všecky vlastnosti ku porušení, ob- živení, v síru přeměnění, schopnosti přivoditi různé vlastnosti, dokonati těla v kov atd. V něm poznati lze moc přirození (9) a po- mocí vlastností jeho o své ujmě uvedeš ve skutek dílo. Třeba jen seříditi sobě instru- mentum,*) které by vykonávalo to, co činí přirození. Ono jest otcem všech těl, bez něhož nic tělesného nebéře původ a počátek jeho jest (10) přirození subtylné, jež působí a tvoří bez míry. C) sal petre, přirození obecného a sil- ného, podobné k stříbru živému. D) vitrolium ruší vše, což není podstaty stříbra živého, jest obecné a nedokonalé. Všeho přičinou jest Bůh, jenž neobsá- hlou mocí všecko tvoří a budíž vždy chválen a držán na paměti (11). V další kapitole uvádí pisatel souvislost těchto liter a třeba proto doložiti, že ff značí stříbro, G rtuť, H zlato. Rozdíl první strany rozpustitelné, či správně řečeno rozpouštějící, znázorňuje pisatel okrou- *) Rozuměj vše, co k přípravě kamene potřebné, hlavně základnou materii menstruálnou. 15
padným ukáže. Abys pak snáze rozuměl důvodům tohoto díla, označí se jednotlivé rozdíly představ písmeny alfabety (8). A) jest Bůh, od něhož vše dobré pochází. B) živé stříbro, podstata všech těl, anyť jsou v ní všecky vlastnosti ku porušení, ob- živení, v síru přeměnění, schopnosti přivoditi různé vlastnosti, dokonati těla v kov atd. V něm poznati lze moc přirození (9) a po- mocí vlastností jeho o své ujmě uvedeš ve skutek dílo. Třeba jen seříditi sobě instru- mentum,*) které by vykonávalo to, co činí přirození. Ono jest otcem všech těl, bez něhož nic tělesného nebéře původ a počátek jeho jest (10) přirození subtylné, jež působí a tvoří bez míry. C) sal petre, přirození obecného a sil- ného, podobné k stříbru živému. D) vitrolium ruší vše, což není podstaty stříbra živého, jest obecné a nedokonalé. Všeho přičinou jest Bůh, jenž neobsá- hlou mocí všecko tvoří a budíž vždy chválen a držán na paměti (11). V další kapitole uvádí pisatel souvislost těchto liter a třeba proto doložiti, že ff značí stříbro, G rtuť, H zlato. Rozdíl první strany rozpustitelné, či správně řečeno rozpouštějící, znázorňuje pisatel okrou- *) Rozuměj vše, co k přípravě kamene potřebné, hlavně základnou materii menstruálnou. 15
Strana 16
hlými okršky či kouty z předpovězených liter sestavených: E = B . С. D = E . ff . G K= E .С. H (12). Rozdíl druhé strany rozpustitelné a sou- časně výklad těchto tříkoutných figur jest tento: E = složení t. z. menstruále filosofského, složení bílého či na stříbro, = K = složení červeného nebo na zlato (13). Ze složení J vytahují se elementy 1, m, n, a z figury K o, p, q. r, jejichž význam jest tento: l = zemi složení bílého, vodu m = n = vítr o = zemi p = vodu = vítr oheň = červeného, Autor opakuje o těchto figurách, že po- sléze dvě naznačené J. K. přináležejí druhé straně rozpustitelné, jež ukončuje hlavní pů- sobení díla — rozpuštění a uvedení živého stříbra v základnou materii (14). Pisatel dále obšírněji rozvádí, co stručně a názorně ve figu- rách označil a připomíná znalost této alfabety, 16
hlými okršky či kouty z předpovězených liter sestavených: E = B . С. D = E . ff . G K= E .С. H (12). Rozdíl druhé strany rozpustitelné a sou- časně výklad těchto tříkoutných figur jest tento: E = složení t. z. menstruále filosofského, složení bílého či na stříbro, = K = složení červeného nebo na zlato (13). Ze složení J vytahují se elementy 1, m, n, a z figury K o, p, q. r, jejichž význam jest tento: l = zemi složení bílého, vodu m = n = vítr o = zemi p = vodu = vítr oheň = červeného, Autor opakuje o těchto figurách, že po- sléze dvě naznačené J. K. přináležejí druhé straně rozpustitelné, jež ukončuje hlavní pů- sobení díla — rozpuštění a uvedení živého stříbra v základnou materii (14). Pisatel dále obšírněji rozvádí, co stručně a názorně ve figu- rách označil a připomíná znalost této alfabety, 16
Strana 17
neboť praktyka jest formou umění, kdežto theoryka jest důvodem k ní a poučuje nás o vlastnostech hmot. Rozumné užití před- mětů, písmeny označených, slouží ke snazší praksi (15) při směsování těl, jinak přirození nemohlo by působiti v pravé složení materie kamene filosofského. Následuje účelnost alfabetického rozdě- lení v praksi. Theoryka za pomoci paměti ukazuje (16), co řečené litery znamenají v první části roz- pouštějící a pomocí jich uvede se ve skutek E. složené ze dvojí podstaty, bytostné a ne- beské (17). Uměním, za pomoci .A. vytahuje se z ní menstruále či krvotočnost vlhká, mírná obsahující horkost přirození. V krvotočnosti E rozpouštějí se těla ve svojí první materii, stříbro živé, které jest živlem rozpustitelných těl a z níž dokoná se kámen filosofský, rovněž ze stříbra živého učiněný. Toto jest první krok ku dílu mistrov- skému a věz nyní o množství a váze (18), jichž třeba ku práci vzíti. Část .D. a polo- vina částí .C. ale tak, aby nebylo obého přes dvě líbry, směs, zetři drobně na mramoru, dej do kukurbity pod alembík, neprodyšně zalutuj lutací či tmelem z mouky sehřáté a bílku vaječného a postav k destilaci na furnel (19), jak o něm dočísti se lze v ka- pitole u furních. 17
neboť praktyka jest formou umění, kdežto theoryka jest důvodem k ní a poučuje nás o vlastnostech hmot. Rozumné užití před- mětů, písmeny označených, slouží ke snazší praksi (15) při směsování těl, jinak přirození nemohlo by působiti v pravé složení materie kamene filosofského. Následuje účelnost alfabetického rozdě- lení v praksi. Theoryka za pomoci paměti ukazuje (16), co řečené litery znamenají v první části roz- pouštějící a pomocí jich uvede se ve skutek E. složené ze dvojí podstaty, bytostné a ne- beské (17). Uměním, za pomoci .A. vytahuje se z ní menstruále či krvotočnost vlhká, mírná obsahující horkost přirození. V krvotočnosti E rozpouštějí se těla ve svojí první materii, stříbro živé, které jest živlem rozpustitelných těl a z níž dokoná se kámen filosofský, rovněž ze stříbra živého učiněný. Toto jest první krok ku dílu mistrov- skému a věz nyní o množství a váze (18), jichž třeba ku práci vzíti. Část .D. a polo- vina částí .C. ale tak, aby nebylo obého přes dvě líbry, směs, zetři drobně na mramoru, dej do kukurbity pod alembík, neprodyšně zalutuj lutací či tmelem z mouky sehřáté a bílku vaječného a postav k destilaci na furnel (19), jak o něm dočísti se lze v ka- pitole u furních. 17
Strana 18
Ampule zahřívej nejvýše tři, aby ne- utrpěla jednostejnost ohně; dna jich obmaž hlínou s chlupy smíšenou a zasyp je popelem tří prstů stlouští, ale tak, aby hrdlo ampule, které musí býti dosti dlouhé (20), až je spojíš s receptakulem, necítilo horkosti a destilát se v něm mohl chladem srážeti a páry de- stilační neunikaly do vzduchu. Oheň k tomu připrav ze dvou dílů dřevěněných pílin, půl druhého dílu mláta z presu vinného (vin- ného kamene), drobného uhlíčka a otrub, s pilinami dříve řečenými, smíšenými. Nic více nedávej plamene, pokud destilace ne- půjde tak rychle, že jde kapka jedna za 5—17 kapkami, stále sesiluje ohně až do posledka (22), až totiž alembik ztratí červe- nost. Destilát či vodu bez sedliny nebo kvasnic ucpi ve sklenici a zamaž voskem a gumou. Destiluje, nezapomeň na otvor ve spo- jení alembika a recipientu, jejž špičkou zacpi; když by se rychle destilovalo a recipient ne- mohl polmouti odtékající destilát, odhrad špičku a uvolní páry či duchy, abys za- mezil roztržení ampule (23). Tím dokonává se .D. a .C ., v nichž jest obsaženo .B. a máš ustrojenou tří- koutnou figuru .E. z .B. C.D. čili men- struále smrduté, skrze něž se obracejí všecka těla v první materii. Pisatel proto rozvláčně líčil zacházení s ohněm a obmazávání a lutování, aby vše 18
Ampule zahřívej nejvýše tři, aby ne- utrpěla jednostejnost ohně; dna jich obmaž hlínou s chlupy smíšenou a zasyp je popelem tří prstů stlouští, ale tak, aby hrdlo ampule, které musí býti dosti dlouhé (20), až je spojíš s receptakulem, necítilo horkosti a destilát se v něm mohl chladem srážeti a páry de- stilační neunikaly do vzduchu. Oheň k tomu připrav ze dvou dílů dřevěněných pílin, půl druhého dílu mláta z presu vinného (vin- ného kamene), drobného uhlíčka a otrub, s pilinami dříve řečenými, smíšenými. Nic více nedávej plamene, pokud destilace ne- půjde tak rychle, že jde kapka jedna za 5—17 kapkami, stále sesiluje ohně až do posledka (22), až totiž alembik ztratí červe- nost. Destilát či vodu bez sedliny nebo kvasnic ucpi ve sklenici a zamaž voskem a gumou. Destiluje, nezapomeň na otvor ve spo- jení alembika a recipientu, jejž špičkou zacpi; když by se rychle destilovalo a recipient ne- mohl polmouti odtékající destilát, odhrad špičku a uvolní páry či duchy, abys za- mezil roztržení ampule (23). Tím dokonává se .D. a .C ., v nichž jest obsaženo .B. a máš ustrojenou tří- koutnou figuru .E. z .B. C.D. čili men- struále smrduté, skrze něž se obracejí všecka těla v první materii. Pisatel proto rozvláčně líčil zacházení s ohněm a obmazávání a lutování, aby vše 18
Strana 19
jasno bylo (24). Toto menstruále jest tělo vodnaté, utvořené čtvrtým elementem ohně, které vše směsuje a jest třeba jím mistrně vládnouti (25); činí ze tří jedno a uvádí je do vlhkosti, ze které vytvoří přirození po- stupně více. Filosof píše o dokonaném .B.C.D. a vlastně jen užil dvojího .C. D . i naskytá se proto otázka, co jest ono .B., jež dokonává tříkoutnost? Vysvětluje to tím, že . C . po- vstalo z . B. (26) a má spojení .C . D. v jednu věc, vlastnosti trojí podstaty, majíc obecní moc každého rudního těla i kamene a jsouc schopno býti zušlechtěno i poddáno, či vlivem a mocí okřívající býti zdokonaleno. (27) Připraviv menstruále . E . přikroč k dílu obyčejem praktyky. Zachovávaje všecky případnosti našeho umění a nedotýkaje se materie ani rukou ani nohou, rozpusť pod- statu její ve všech částech. Vezma stříbro (ff) na kapelce nebo testu (28) ohněm roztavené a vyčištěné, rukou rozřež na malé kousky a dej stejným dílem do dvou nádob, solutorií, či k rozpouštění připravených (víz kapitoly o nádobách), dříve je ovšem naplň osmou částí z .E.; pak ucpi dobře a zamaž otvor (29) hlínou moudrosti, z bílků vaječných připravenou, a postav so- lutoria na tři dny do horké lázně k snazšímu rozpuštění. Dej ti Bůh dobrý den in magica — totiž ve filosofii! 2* 19
jasno bylo (24). Toto menstruále jest tělo vodnaté, utvořené čtvrtým elementem ohně, které vše směsuje a jest třeba jím mistrně vládnouti (25); činí ze tří jedno a uvádí je do vlhkosti, ze které vytvoří přirození po- stupně více. Filosof píše o dokonaném .B.C.D. a vlastně jen užil dvojího .C. D . i naskytá se proto otázka, co jest ono .B., jež dokonává tříkoutnost? Vysvětluje to tím, že . C . po- vstalo z . B. (26) a má spojení .C . D. v jednu věc, vlastnosti trojí podstaty, majíc obecní moc každého rudního těla i kamene a jsouc schopno býti zušlechtěno i poddáno, či vlivem a mocí okřívající býti zdokonaleno. (27) Připraviv menstruále . E . přikroč k dílu obyčejem praktyky. Zachovávaje všecky případnosti našeho umění a nedotýkaje se materie ani rukou ani nohou, rozpusť pod- statu její ve všech částech. Vezma stříbro (ff) na kapelce nebo testu (28) ohněm roztavené a vyčištěné, rukou rozřež na malé kousky a dej stejným dílem do dvou nádob, solutorií, či k rozpouštění připravených (víz kapitoly o nádobách), dříve je ovšem naplň osmou částí z .E.; pak ucpi dobře a zamaž otvor (29) hlínou moudrosti, z bílků vaječných připravenou, a postav so- lutoria na tři dny do horké lázně k snazšímu rozpuštění. Dej ti Bůh dobrý den in magica — totiž ve filosofii! 2* 19
Strana 20
Po třech dnech sceď opatrně vodu, dej stranou a zemi či stříbro na dně zbylé . ff. destiluj a vykalcinuj do sucha za 12 hodin mírným teplem anebo horkem slunečním. Takto připravené stříbro dej do .E, v němž jsi rozpustil .G., merkurium *) (30) a dostaneš roztok pod figurou .I., označující složení k bílému. Rozpouštěje stříbro v menstru, uzříš vy- stupovati dýmy a poklop to dobrým přikry- vadlem; nechej v téže horkosti až do konce, pak zalutuj a v balnei či vodní lázni destiluj tři dny. Slije pak destilát, vysuš zbytek a to vše opakuj, dávaje vlhkost zpět a opět desti- luje v lázni. Pak zbytek vypal do sucha, až se všecko rozpustí v tekutosť — kteráž jest podstatou (31) těla, snesena ze živlu větru. Materii ještě sputrifikuj či samu sebou očisť, polože nádobu, dobře zahraženou a zalutova- nou, s roztokem na půl druhého měsíce do lázně nebo do teplosti hnoje. Lépeť do lázně, neboť jsi bez starosti, že nevychladne; třeba dáti horkosť ustavičnou, aby se dílo nezkazilo. Jakmile se po té době počne ukazovati barva nějaká, ku př. jablka zrnatého, dovršil jsi přípravu figury (32). Pak vezmi unci .G., již nazývá písatel hořkou solí, a dej do ampule se třemi uncemi *) Viz konec kapitoly. 20
Po třech dnech sceď opatrně vodu, dej stranou a zemi či stříbro na dně zbylé . ff. destiluj a vykalcinuj do sucha za 12 hodin mírným teplem anebo horkem slunečním. Takto připravené stříbro dej do .E, v němž jsi rozpustil .G., merkurium *) (30) a dostaneš roztok pod figurou .I., označující složení k bílému. Rozpouštěje stříbro v menstru, uzříš vy- stupovati dýmy a poklop to dobrým přikry- vadlem; nechej v téže horkosti až do konce, pak zalutuj a v balnei či vodní lázni destiluj tři dny. Slije pak destilát, vysuš zbytek a to vše opakuj, dávaje vlhkost zpět a opět desti- luje v lázni. Pak zbytek vypal do sucha, až se všecko rozpustí v tekutosť — kteráž jest podstatou (31) těla, snesena ze živlu větru. Materii ještě sputrifikuj či samu sebou očisť, polože nádobu, dobře zahraženou a zalutova- nou, s roztokem na půl druhého měsíce do lázně nebo do teplosti hnoje. Lépeť do lázně, neboť jsi bez starosti, že nevychladne; třeba dáti horkosť ustavičnou, aby se dílo nezkazilo. Jakmile se po té době počne ukazovati barva nějaká, ku př. jablka zrnatého, dovršil jsi přípravu figury (32). Pak vezmi unci .G., již nazývá písatel hořkou solí, a dej do ampule se třemi uncemi *) Viz konec kapitoly. 20
Strana 21
.E. a to uzavři zátkou a destiluj v balnei dva dny, nebo prostě zahřej ve vodní lázni, až se . G. rozpustí. Příprava k červenému či na zlato, děje se dle předchozího (33) a nauč se nejprvé k tomu znáti vodu, která rozpouští slunce či zlato a uvede je tak v živel větru. Vezma vody z roztoku stříbra přes alembík přehna- ného, dej do ní tolikéž rtuti a dle proporce se stříbrem dej rovně zlata a 2—4 dny v bal- nei destiluj. Až zčerná či zuhelnatí, přidej 12 částí z .C. (34, 35) a vše sputrifikuj za půl druha měsíce nebo čtyřicet dní. Ku rozpuštění zlata slouží ještě tato voda porušující: Učiň vše, jak psáno v pře- dešlém odstavci, jenže místo sal petre, přidej 2—3 unce vody života (spiritus vinný či duši vína). V této vodě rozpouštějí také filosofové slunce, jež svoji dokonalou formu zachovávajíc, dá vodu pitelnou a posilňující. Když jsi byl materii skoaguloval, vytáhni destilací z ní vodu a rozpust v ní slunce. Roztok ten na- zýváme též pitelné zlato — aurum potabile, jež dá figuru .K. se svými literami .E.G.H. Složiv stříbro dle své materie, když totiž jest za půl druha měsíce sputrifiko- váno, přistup k rozdělení její ve tři ele- menty. Nádobu s . I. odhraď, (36) dej pod alembik, zamaž, destiluj v balnei nejopatrněji a co se vydestilovalo, jest voda . m. Zbytek po vychladnutí ohně dej k destilaci do po- 21
.E. a to uzavři zátkou a destiluj v balnei dva dny, nebo prostě zahřej ve vodní lázni, až se . G. rozpustí. Příprava k červenému či na zlato, děje se dle předchozího (33) a nauč se nejprvé k tomu znáti vodu, která rozpouští slunce či zlato a uvede je tak v živel větru. Vezma vody z roztoku stříbra přes alembík přehna- ného, dej do ní tolikéž rtuti a dle proporce se stříbrem dej rovně zlata a 2—4 dny v bal- nei destiluj. Až zčerná či zuhelnatí, přidej 12 částí z .C. (34, 35) a vše sputrifikuj za půl druha měsíce nebo čtyřicet dní. Ku rozpuštění zlata slouží ještě tato voda porušující: Učiň vše, jak psáno v pře- dešlém odstavci, jenže místo sal petre, přidej 2—3 unce vody života (spiritus vinný či duši vína). V této vodě rozpouštějí také filosofové slunce, jež svoji dokonalou formu zachovávajíc, dá vodu pitelnou a posilňující. Když jsi byl materii skoaguloval, vytáhni destilací z ní vodu a rozpust v ní slunce. Roztok ten na- zýváme též pitelné zlato — aurum potabile, jež dá figuru .K. se svými literami .E.G.H. Složiv stříbro dle své materie, když totiž jest za půl druha měsíce sputrifiko- váno, přistup k rozdělení její ve tři ele- menty. Nádobu s . I. odhraď, (36) dej pod alembik, zamaž, destiluj v balnei nejopatrněji a co se vydestilovalo, jest voda . m. Zbytek po vychladnutí ohně dej k destilaci do po- 21
Strana 22
pelu, vytáhni do receptacula další vlhkost vítr .n. a co zbude na dně, jest země černá .1. A tak vytáhneš tři živly z materie stříbra (37), totiž zemi, vodu a vítr, který jest za jedno s ohněm. Na otázání, proč destilovati jest vodu v horku vlhkém a vítr v horku za sucha, odpoví rozum sám. Voda jest přirození sub- tylného i musí být vytažena vlhkem a za mírné subtylné horkosti, neboť dle pojmu umění voda nesnese horkosti a ohně vlast- ního a proto z materie vytažena musí býti horkem, za pomoci vlhké lázně. Vítr a oheň snesou horkosti (38) a proto se destilují po- pelem a přímou horkostí, kterou hrubé a zemské částky materie vstupují v povětří. Tak oddělíš tři elementy stříbra .1 zemi, . m. vodu, . n. povětří a oheň, z nichž složen jest elixír k bílému. K červenému či zlatu jest třeba vytáhnouti elementů čtvero, tímto návodem: Z materie na zlato nejprvé na vodní lázni vytáhni z úplna vodu, po vychladnutí (39) vlej destilát zpět na feces a nádobu za- hraženou postav znova do lázně nebo za- kopej do hnoje, k tak zvané putrifikaci. Po sedmi dnech ohněm z drtin vydestiluj na popelu olej či vítr, v němž obsažena jest voda. Vítr při další destilaci zbude jako olej- natý zbytek a destilát jest voda, kterou znova vlij na feces po vytažení oleje. Opět nech 22
pelu, vytáhni do receptacula další vlhkost vítr .n. a co zbude na dně, jest země černá .1. A tak vytáhneš tři živly z materie stříbra (37), totiž zemi, vodu a vítr, který jest za jedno s ohněm. Na otázání, proč destilovati jest vodu v horku vlhkém a vítr v horku za sucha, odpoví rozum sám. Voda jest přirození sub- tylného i musí být vytažena vlhkem a za mírné subtylné horkosti, neboť dle pojmu umění voda nesnese horkosti a ohně vlast- ního a proto z materie vytažena musí býti horkem, za pomoci vlhké lázně. Vítr a oheň snesou horkosti (38) a proto se destilují po- pelem a přímou horkostí, kterou hrubé a zemské částky materie vstupují v povětří. Tak oddělíš tři elementy stříbra .1 zemi, . m. vodu, . n. povětří a oheň, z nichž složen jest elixír k bílému. K červenému či zlatu jest třeba vytáhnouti elementů čtvero, tímto návodem: Z materie na zlato nejprvé na vodní lázni vytáhni z úplna vodu, po vychladnutí (39) vlej destilát zpět na feces a nádobu za- hraženou postav znova do lázně nebo za- kopej do hnoje, k tak zvané putrifikaci. Po sedmi dnech ohněm z drtin vydestiluj na popelu olej či vítr, v němž obsažena jest voda. Vítr při další destilaci zbude jako olej- natý zbytek a destilát jest voda, kterou znova vlij na feces po vytažení oleje. Opět nech 22
Strana 23
sedm dní ke svlažení a pak ohněm lehkým (40) vydestiluj zas na prach a z tohoto desti- látu vytáhni vodu a olej zbylý jest . r., element ohně, voda tato pak .p. a země zbylá jest .o. V olej obrátí se větší část vody. Tím vyplněna jest figura čtverhranná .o . p. q. r. (41). Toto připravení jest důležito, neboť při něm usiluj dosíci onoho menstru- alis a vložiti v něho moc samotného mer- kuryáše, jenž jest základem kovů, jakož se vykládá v Theoretyce (42). Ve slově onom obsažena jest moc základné materie, jak v „Proprietario rerum hic artis“ praveno.*) Ve výkladu dalším, na desíti stranách, rozvádí pisatel pojmy alchymické o představě a působení živlů. Kovům či tělům rudným sluší jedna společná vlastností jich příčina a tato vyplněna jest ze čtyř živlů, jakož vůbec všecko hmotné z nich složeno jest. Věz, že element země vysušuje (43) a kon- geluje či stužuje; vody vychlazuje, rozpouští a obmývá; větru či dle našeho vzduchu, zvlhčuje a činí tekutost; ohně pak zahřívá barví či tynguje (44). Země jest hrubší pod- staty, přirození fixovaného či představuje formu tělesnou a snese proto více žáru ohně, kterýž musí býti, má-li v ni působiti, náležítý jejímu přirození. *) V originále připsáno nad řádkou: „totiz w tiech kniehach genz slovou proprietarium.“ 23
sedm dní ke svlažení a pak ohněm lehkým (40) vydestiluj zas na prach a z tohoto desti- látu vytáhni vodu a olej zbylý jest . r., element ohně, voda tato pak .p. a země zbylá jest .o. V olej obrátí se větší část vody. Tím vyplněna jest figura čtverhranná .o . p. q. r. (41). Toto připravení jest důležito, neboť při něm usiluj dosíci onoho menstru- alis a vložiti v něho moc samotného mer- kuryáše, jenž jest základem kovů, jakož se vykládá v Theoretyce (42). Ve slově onom obsažena jest moc základné materie, jak v „Proprietario rerum hic artis“ praveno.*) Ve výkladu dalším, na desíti stranách, rozvádí pisatel pojmy alchymické o představě a působení živlů. Kovům či tělům rudným sluší jedna společná vlastností jich příčina a tato vyplněna jest ze čtyř živlů, jakož vůbec všecko hmotné z nich složeno jest. Věz, že element země vysušuje (43) a kon- geluje či stužuje; vody vychlazuje, rozpouští a obmývá; větru či dle našeho vzduchu, zvlhčuje a činí tekutost; ohně pak zahřívá barví či tynguje (44). Země jest hrubší pod- staty, přirození fixovaného či představuje formu tělesnou a snese proto více žáru ohně, kterýž musí býti, má-li v ni působiti, náležítý jejímu přirození. *) V originále připsáno nad řádkou: „totiz w tiech kniehach genz slovou proprietarium.“ 23
Strana 24
Pisatel nepraví dále o ostatních ele- mentech, z nichž vítr ve hmotě představoval duši, voda ducha a oheň byl barvou či tyn- kturou hmoty; za to dále zmiňuje se o při- rození, které v každém těle spravuje se dle toho, jakou horkostí a v jakém stupni na tělo působí. Toť důležito pro toho, kdo filosoficky chce oddělovati elementy z materie, (45) při čemž není radno prudkým ohněm pů- sobiti; spíše třeba dáti horkost zplozující, aby se dal i vítr odděliti. Tajemství drahocenné, dle něhož z každé hmoty oddělíš příslušné přirození, jež v podstatě kovové jest opově- zený a všech vlastností obsažený merkuryj. To, co jsi dříve o oddělení elementův četl, jest praktyka vlastním direktním ohněm (46, 47) a patř nyní na mistrovství, jak odděluje se element větru. V každém těle, subjektu či materii, jsou prázdnosti nebo póry, jež jsou extrama či prostředky, v nichž víc nebo méně se živly za- hušťují. Tak póry vody vyplněny jsou větrem a rozpouštíme-li materii, ku př. zlato, ve vodě silné, naplňují se póry rozpuštěnou ma- terií a voda zahustí se do té míry, pokud mohou póry vody pojmouti části větrné, což poznati lze fixací (48). Baňky lazebnické jsou tomu fysickým příkladem. Prázdnosti není a póry či řídkosti vždy naplněny jsou některým ze živlů. I dalo by se souditi, že lze materie úplně ohněm vy- 24
Pisatel nepraví dále o ostatních ele- mentech, z nichž vítr ve hmotě představoval duši, voda ducha a oheň byl barvou či tyn- kturou hmoty; za to dále zmiňuje se o při- rození, které v každém těle spravuje se dle toho, jakou horkostí a v jakém stupni na tělo působí. Toť důležito pro toho, kdo filosoficky chce oddělovati elementy z materie, (45) při čemž není radno prudkým ohněm pů- sobiti; spíše třeba dáti horkost zplozující, aby se dal i vítr odděliti. Tajemství drahocenné, dle něhož z každé hmoty oddělíš příslušné přirození, jež v podstatě kovové jest opově- zený a všech vlastností obsažený merkuryj. To, co jsi dříve o oddělení elementův četl, jest praktyka vlastním direktním ohněm (46, 47) a patř nyní na mistrovství, jak odděluje se element větru. V každém těle, subjektu či materii, jsou prázdnosti nebo póry, jež jsou extrama či prostředky, v nichž víc nebo méně se živly za- hušťují. Tak póry vody vyplněny jsou větrem a rozpouštíme-li materii, ku př. zlato, ve vodě silné, naplňují se póry rozpuštěnou ma- terií a voda zahustí se do té míry, pokud mohou póry vody pojmouti části větrné, což poznati lze fixací (48). Baňky lazebnické jsou tomu fysickým příkladem. Prázdnosti není a póry či řídkosti vždy naplněny jsou některým ze živlů. I dalo by se souditi, že lze materie úplně ohněm vy- 24
Strana 25
prázdniti, čemuž není tak. Pravda, že ohněm vlhké přirození větru se porušuje, ale při tom oheň řečený více ztrácí, než vlhkosti ubude (49). Viz to na deštích a na nemocných, jež z nemoci vstávají. Daleko více žádají, než zažijí a vyplňují se nemocí vyprázdněné póry těla daleko větším množstvím přijaté potravy, než nemocný za běžných poměrů zažije, anyť vyprázdněné póry postupují pro to místa. Tento relativní poměr hustoty přijatých elementů stanoví Praktyka v poměru, či v extremu 1:3. Vítr, (50) v němž dý- šeme, má se k živlu vody v tomto poměru, zrovna jako éther k elementu větru, jsouc třikráte jeho řidčí. Je-li tomu tak, žádný ze živlů nemá jistou sféru „dušennosti a stanlivosti“, v níž dominuje, zvlášť pak živel odvozený z větru, jenž slove éther. Zde pisatel Praktyky dostoupil na vrchol domněnky permutační, pojmem o proměně čtyř živlů a domněnkou o pátém elementu étheru, ze živlu větru odvozeného. V praktickou sou- vislost přivádí tyto hypothésy tam, kde je uvádí za jedno s názory sulfo-merkurovými. Éther, jejž nelze ohněm ani horkem slu- nečním porušiti a z pórů vytlačiti, vyplňuje prostor a všecky póry, a je-li horkem z pórů některý živel vytlačen, nenastane v nich prázdnota, poněvadž místo ono zaujme éther (51). Rovněž by místo ono bezdušné a 25
prázdniti, čemuž není tak. Pravda, že ohněm vlhké přirození větru se porušuje, ale při tom oheň řečený více ztrácí, než vlhkosti ubude (49). Viz to na deštích a na nemocných, jež z nemoci vstávají. Daleko více žádají, než zažijí a vyplňují se nemocí vyprázdněné póry těla daleko větším množstvím přijaté potravy, než nemocný za běžných poměrů zažije, anyť vyprázdněné póry postupují pro to místa. Tento relativní poměr hustoty přijatých elementů stanoví Praktyka v poměru, či v extremu 1:3. Vítr, (50) v němž dý- šeme, má se k živlu vody v tomto poměru, zrovna jako éther k elementu větru, jsouc třikráte jeho řidčí. Je-li tomu tak, žádný ze živlů nemá jistou sféru „dušennosti a stanlivosti“, v níž dominuje, zvlášť pak živel odvozený z větru, jenž slove éther. Zde pisatel Praktyky dostoupil na vrchol domněnky permutační, pojmem o proměně čtyř živlů a domněnkou o pátém elementu étheru, ze živlu větru odvozeného. V praktickou sou- vislost přivádí tyto hypothésy tam, kde je uvádí za jedno s názory sulfo-merkurovými. Éther, jejž nelze ohněm ani horkem slu- nečním porušiti a z pórů vytlačiti, vyplňuje prostor a všecky póry, a je-li horkem z pórů některý živel vytlačen, nenastane v nich prázdnota, poněvadž místo ono zaujme éther (51). Rovněž by místo ono bezdušné a 25
Strana 26
sférou bez moci a přítažlivostí, prázdné a bez užitku zůstalo, čemuž není tak, neboť když přírození působí na živel větru jednonásobní a pro jeho těžkost nebo lehkost jej vytlačí z pórů či ze své sféry, hned na jeho místo vstupuje trojnásobně čistá materie étheru (52), kterouž oheň nemůže zkaziti, rozuměj, z pórů vytlačiti. Materie étheru, nejsoucí dosti „zane práznitedlna či naplnitedliva“, totiž nevy- plňujíc náležitě své podstaty sféry, ihned jakmile přirození začne působiti, přitahuje s velikou chtivostí podstaty ostatních ele mentů, dokavadž nenastane vyrovnání dluhu čí úbytku původního, způsobeného horkostí (53) Čím více působí oheň na nějaké tělo tím více se vyprazdňují póry a tím větší moc u přitahování má přirození toho těla, pro svou chtivost, poněvadž póry živlu zbavené vy- plňují se étherem a čím tento ve hmotě osa- mělejší, tím větší zase přitažlivost jeví k ži vlům ostatním. Nejlépe to vidno na deštích. Čím více povětří či vzduch horkem vysýchá a se za hušťuje, tím rychleji se tvoří mraky, poněvadž povětří tím chtivěji přitahuje vlhkost horkem vypuzenou; totéž pozorovati lze, když při- rození životné se posilní, že i raněný úd se spraví a zahojí, poněvadž jest částí celku. Toť jsou kořenné či gruntovní důvody, dle kterých, působí-li přirození (54) za po- 26
sférou bez moci a přítažlivostí, prázdné a bez užitku zůstalo, čemuž není tak, neboť když přírození působí na živel větru jednonásobní a pro jeho těžkost nebo lehkost jej vytlačí z pórů či ze své sféry, hned na jeho místo vstupuje trojnásobně čistá materie étheru (52), kterouž oheň nemůže zkaziti, rozuměj, z pórů vytlačiti. Materie étheru, nejsoucí dosti „zane práznitedlna či naplnitedliva“, totiž nevy- plňujíc náležitě své podstaty sféry, ihned jakmile přirození začne působiti, přitahuje s velikou chtivostí podstaty ostatních ele mentů, dokavadž nenastane vyrovnání dluhu čí úbytku původního, způsobeného horkostí (53) Čím více působí oheň na nějaké tělo tím více se vyprazdňují póry a tím větší moc u přitahování má přirození toho těla, pro svou chtivost, poněvadž póry živlu zbavené vy- plňují se étherem a čím tento ve hmotě osa- mělejší, tím větší zase přitažlivost jeví k ži vlům ostatním. Nejlépe to vidno na deštích. Čím více povětří či vzduch horkem vysýchá a se za hušťuje, tím rychleji se tvoří mraky, poněvadž povětří tím chtivěji přitahuje vlhkost horkem vypuzenou; totéž pozorovati lze, když při- rození životné se posilní, že i raněný úd se spraví a zahojí, poněvadž jest částí celku. Toť jsou kořenné či gruntovní důvody, dle kterých, působí-li přirození (54) za po- 26
Strana 27
moci milosti Božské, živlové vystupují i vstu- pují skrze svoji sféru dušennosti a zřeďují nebo zahušťují, rozdělují či spojují se tím více a účinlivěji, čím vyšší je horkost ohně (55). Porozumíš-li obsahu těchto slov, dovíš se, kterak některé věci čisté jsou učiněny, pů- sobením přirození; ty pak učiníš totéž, zřením k působení a moci tohoto přirození (56). Rozděliv kámen cestou praktyky řemeslné na čtyry živly, hleď je vyčistiti. Pisatel po učuje předem, že děje se tak dvojím způ- sobem. Země a oheň (rozuměj živly z předu oddělené) jsou podstaty kamenné či hutné (57) a čistí se kalcinací; voda a povětři sedmerou destilací, poněvadž jsou přirození vodnatého a nesnesou proto prudkého žáru. To vše děje se za tím účelem, aby živly byly zbaveny vší své přípalnosti. Dvě kukurbity se svými alembiky se na- plní, jedna .m. či vodou a druhá .n. po- větřím a destilují na popelu lehkým ohněm (58). pak směsí z vosku a mastyxu se receptákulum obmaže a destiluje sedm dní buď ohněm hnoje nebo vstaví do teplého hnoje, anebo do lázně vodní či balneum marie. Po sedmi dnech odděl feces a přidej je k zemi .1. a destilat z alembiku opět vlij do kukurbity a zase de- stiluj z prvu lehce, pak za sedm dní, vlože opět zbylý feces ku předchozímu. Toto pře- čištění či putrifikování opakuj po sedmkráte, až voda nabude křišťálové čistoty, nedávajíc 27
moci milosti Božské, živlové vystupují i vstu- pují skrze svoji sféru dušennosti a zřeďují nebo zahušťují, rozdělují či spojují se tím více a účinlivěji, čím vyšší je horkost ohně (55). Porozumíš-li obsahu těchto slov, dovíš se, kterak některé věci čisté jsou učiněny, pů- sobením přirození; ty pak učiníš totéž, zřením k působení a moci tohoto přirození (56). Rozděliv kámen cestou praktyky řemeslné na čtyry živly, hleď je vyčistiti. Pisatel po učuje předem, že děje se tak dvojím způ- sobem. Země a oheň (rozuměj živly z předu oddělené) jsou podstaty kamenné či hutné (57) a čistí se kalcinací; voda a povětři sedmerou destilací, poněvadž jsou přirození vodnatého a nesnesou proto prudkého žáru. To vše děje se za tím účelem, aby živly byly zbaveny vší své přípalnosti. Dvě kukurbity se svými alembiky se na- plní, jedna .m. či vodou a druhá .n. po- větřím a destilují na popelu lehkým ohněm (58). pak směsí z vosku a mastyxu se receptákulum obmaže a destiluje sedm dní buď ohněm hnoje nebo vstaví do teplého hnoje, anebo do lázně vodní či balneum marie. Po sedmi dnech odděl feces a přidej je k zemi .1. a destilat z alembiku opět vlij do kukurbity a zase de- stiluj z prvu lehce, pak za sedm dní, vlože opět zbylý feces ku předchozímu. Toto pře- čištění či putrifikování opakuj po sedmkráte, až voda nabude křišťálové čistoty, nedávajíc 27
Strana 28
nijaký feces či výparek anebo jen bílý, zna- telný zbytek. Táž procedura děje se i s .n., jenže feces zbylé přidávej nikoli k zemi, jako spíše k ohni, totiž zpět k .n. Též pozoruj, že voda druhá či destilát z povětří (59) jest zřetelnější a jest hustší jako olej, anať splývá nad destílátem z .m. Tento olej jest duší, tynkturou a stří- brem živým filozofským. Věz, že de- stilát z .n. po šesté destilační proceduře je dotud nevyčistěn od přípalnosti, zanechává-li jeho krůpěj na stříbrném plíšku černou skvrnu. Destilát jest vodou života, která obmývá zemi a netynguje. Voda nemá působiti (60) úřadem větru, totiž v působnosti tyngační; pouze obmývá zemi,*) neboť kdyby voda pů- sobila místo ohně nebyla by tynktura slitelna, anat voda neobstojí v žáru. Oheň destiluj s povětřím, jež jest tyn- kturou vody a oba snesouce žár (61), směsuji se tak, že povětří jest duchem a oheň jest elementem v něm obsaženým a vedeným. Vida to, synu, chtěj dosíci kámen vlhký, jenž jest bahnité podstaty a to z vody a země; z těch také tvoří se síra čistá, kdežto pak síra suchá tvoří se z ohně a povětří, jež jest tynk- turou dokonávající mistrovství. Tak, přidáš-li *) Jak, vypsáno nížejí. 28
nijaký feces či výparek anebo jen bílý, zna- telný zbytek. Táž procedura děje se i s .n., jenže feces zbylé přidávej nikoli k zemi, jako spíše k ohni, totiž zpět k .n. Též pozoruj, že voda druhá či destilát z povětří (59) jest zřetelnější a jest hustší jako olej, anať splývá nad destílátem z .m. Tento olej jest duší, tynkturou a stří- brem živým filozofským. Věz, že de- stilát z .n. po šesté destilační proceduře je dotud nevyčistěn od přípalnosti, zanechává-li jeho krůpěj na stříbrném plíšku černou skvrnu. Destilát jest vodou života, která obmývá zemi a netynguje. Voda nemá působiti (60) úřadem větru, totiž v působnosti tyngační; pouze obmývá zemi,*) neboť kdyby voda pů- sobila místo ohně nebyla by tynktura slitelna, anat voda neobstojí v žáru. Oheň destiluj s povětřím, jež jest tyn- kturou vody a oba snesouce žár (61), směsuji se tak, že povětří jest duchem a oheň jest elementem v něm obsaženým a vedeným. Vida to, synu, chtěj dosíci kámen vlhký, jenž jest bahnité podstaty a to z vody a země; z těch také tvoří se síra čistá, kdežto pak síra suchá tvoří se z ohně a povětří, jež jest tynk- turou dokonávající mistrovství. Tak, přidáš-li *) Jak, vypsáno nížejí. 28
Strana 29
oheň kamene k vodě, zčervení (62) se na tynkturu zůstávající či trvalou. Obmývání ohně děje se dle svrchu uvedeného tak, že nejprvé oddělíš z něho de- stilací povětří, v němž oheň obsažen, pak vezma všecky feces po destilování zbylé, po- liješ je vodou a po sedmkrát destiluješ vždy destilát zpět dada, až zbude červený prach (63). Obmývání země děje se stejným po- řádkem; totiž zemi destilováním zbavíš vši vlhkosti, kteráž jest významný incerující ole a ze země zbude prach, který nic se ne- váporuje či nekouří na plechu rozpáleném. Destilování bude delší, poněvadž vlhkost odděliti od země jest obtížnější, anať má větší účast s přirozením těla zemitého, jsouc jeho duchem (64) a majíc dle toho velikou moc v chodu či incerace. Zbytek, vykalcinovaná země, jest ma- gnesie, destilát jest olej, obsahující v sobě povětří, jejž chovej v dobře uzavřených ná- dobách, nebo jsouc přirození povětrného a létajícího, ihned na vzduchu vyčichne (65). Zde vlastně končí rozdělení čtyř ele- mentův a v dalším popisuje se obšírně spo- jení jich se stříbrem filozofským či duchem materie na cestě praktické. Vezmi zemi .L. na popel vysušenou, (na rozpáleném plechu nekouřící), napoj ji vodou z .m., jež váží polovici váhy země. Lehkým ohněm, as jako když lampa hoří, 29
oheň kamene k vodě, zčervení (62) se na tynkturu zůstávající či trvalou. Obmývání ohně děje se dle svrchu uvedeného tak, že nejprvé oddělíš z něho de- stilací povětří, v němž oheň obsažen, pak vezma všecky feces po destilování zbylé, po- liješ je vodou a po sedmkrát destiluješ vždy destilát zpět dada, až zbude červený prach (63). Obmývání země děje se stejným po- řádkem; totiž zemi destilováním zbavíš vši vlhkosti, kteráž jest významný incerující ole a ze země zbude prach, který nic se ne- váporuje či nekouří na plechu rozpáleném. Destilování bude delší, poněvadž vlhkost odděliti od země jest obtížnější, anať má větší účast s přirozením těla zemitého, jsouc jeho duchem (64) a majíc dle toho velikou moc v chodu či incerace. Zbytek, vykalcinovaná země, jest ma- gnesie, destilát jest olej, obsahující v sobě povětří, jejž chovej v dobře uzavřených ná- dobách, nebo jsouc přirození povětrného a létajícího, ihned na vzduchu vyčichne (65). Zde vlastně končí rozdělení čtyř ele- mentův a v dalším popisuje se obšírně spo- jení jich se stříbrem filozofským či duchem materie na cestě praktické. Vezmi zemi .L. na popel vysušenou, (na rozpáleném plechu nekouřící), napoj ji vodou z .m., jež váží polovici váhy země. Lehkým ohněm, as jako když lampa hoří, 29
Strana 30
destiluj (66) pod alembikem ve vodní lázni či balneu; z počátku lehce a když země vyschne, vstav do peci zvané athanor a ohněm dvojnásobným vypal. Pak zemi zetři a vypec v ohni a toto zetření a pečení opakuj po třikráte. Buď pamětliv váhy, je-li větší, opakuj — desetkráte, vícekráte; máš-li libry dvě — pětkráte, dokavad země (67) při jedné nevypíje vody třetinu své váhy. Potom na- poj opět dvojnásob své váhy vodou před- pověděnou a destiluj dvojnásobním*) ohněm, svlažuj a pec. Když jsi zemi napojil a vy- sušil, dej do skleněné nádoby obmazané luto- sapiencií či hlínou moudrosti a tuto nádobu dej zase do jiné otevřené a buď teplem hnoje či v balneu za 8 dní sputrifikuj či rozpusť (68) a pak opět ji dvojnásobním ohněm, jako prve vysuš a posléze v athanoru vypal — a toto sušení a pálení pětkráte opakuj. Zemi takto vykalcinovanou či vypálenou napoj vodou sedmkrát své váhy a opět vypal teplem v balnei a po osmi dnech nalezneš ji rozpuštěnou a v barvě změněné. Zase tím pořádkem, jako svrchu, vysuš, v athanoru vypal (69) opatrně a nalezneš zemí jasnější. Opět ji zetři jemně na mramorové desce a napoj sedmerou váhou svého a stejným ohněm vysušuj a celé proveď jako prve; pak *) Rozumí se dvojnásob silnější v stupni. 30
destiluj (66) pod alembikem ve vodní lázni či balneu; z počátku lehce a když země vyschne, vstav do peci zvané athanor a ohněm dvojnásobným vypal. Pak zemi zetři a vypec v ohni a toto zetření a pečení opakuj po třikráte. Buď pamětliv váhy, je-li větší, opakuj — desetkráte, vícekráte; máš-li libry dvě — pětkráte, dokavad země (67) při jedné nevypíje vody třetinu své váhy. Potom na- poj opět dvojnásob své váhy vodou před- pověděnou a destiluj dvojnásobním*) ohněm, svlažuj a pec. Když jsi zemi napojil a vy- sušil, dej do skleněné nádoby obmazané luto- sapiencií či hlínou moudrosti a tuto nádobu dej zase do jiné otevřené a buď teplem hnoje či v balneu za 8 dní sputrifikuj či rozpusť (68) a pak opět ji dvojnásobním ohněm, jako prve vysuš a posléze v athanoru vypal — a toto sušení a pálení pětkráte opakuj. Zemi takto vykalcinovanou či vypálenou napoj vodou sedmkrát své váhy a opět vypal teplem v balnei a po osmi dnech nalezneš ji rozpuštěnou a v barvě změněné. Zase tím pořádkem, jako svrchu, vysuš, v athanoru vypal (69) opatrně a nalezneš zemí jasnější. Opět ji zetři jemně na mramorové desce a napoj sedmerou váhou svého a stejným ohněm vysušuj a celé proveď jako prve; pak *) Rozumí se dvojnásob silnější v stupni. 30
Strana 31
opět do třetice, po napojení sedmero násob váby materie, proveď ještě jednou (70). Po tomto dvojím napojování, zprvu desatero- násobně svého a pak třikrát sedmeronásob váhy země, bude materie jasná. Vezma ji, rozetři a pal, až bude bělejší a napoj znova pateronásobným množstvím vody . m . a (71) vysuš na povětří a opět zvlhči a vypal po způ- sobě svrchu popsaném, a nalezneš ji citrýnové barvy. A zase zetři a pec, a napoj opět pa- teronásobnou váhou, až bude bílá. Není-li, nehodí se. Pak ji opět zetři a trojnásobnou váhou napoj a vysuš a ohněm třetího stupně*) vysublimuj. Prach její či bílý sublimát zase rozetři a napoj vodou trojnásobného množství své váhy a opět vysuš. Zase zetři a na ohni dvojnásobném, tedy slabším než k subli- mování, vysuš opatrně a dostaneš zemi filo- sofskou, na stříbro, bělejší stříbra i mléka (73). Toto připravování jest velmi důležito, neboť připravil jsi zemi, kterou v dalším dle svého řadu budeš sublimovati. Věz, že zemi filosofskou na zlato .o. musíš napojiti také vodou . m . a nikoliv .p ., neboť .p. schová se pro napojení síry bílé — kterou jsi právě ve svrchu popsaném tolikerém napájení do- končil. Maje přečistěné elementy, máš i základ ku složení kamene, ale především ku složení *) Stupňů ohně bylo čtvero. 31
opět do třetice, po napojení sedmero násob váby materie, proveď ještě jednou (70). Po tomto dvojím napojování, zprvu desatero- násobně svého a pak třikrát sedmeronásob váhy země, bude materie jasná. Vezma ji, rozetři a pal, až bude bělejší a napoj znova pateronásobným množstvím vody . m . a (71) vysuš na povětří a opět zvlhči a vypal po způ- sobě svrchu popsaném, a nalezneš ji citrýnové barvy. A zase zetři a pec, a napoj opět pa- teronásobnou váhou, až bude bílá. Není-li, nehodí se. Pak ji opět zetři a trojnásobnou váhou napoj a vysuš a ohněm třetího stupně*) vysublimuj. Prach její či bílý sublimát zase rozetři a napoj vodou trojnásobného množství své váhy a opět vysuš. Zase zetři a na ohni dvojnásobném, tedy slabším než k subli- mování, vysuš opatrně a dostaneš zemi filo- sofskou, na stříbro, bělejší stříbra i mléka (73). Toto připravování jest velmi důležito, neboť připravil jsi zemi, kterou v dalším dle svého řadu budeš sublimovati. Věz, že zemi filosofskou na zlato .o. musíš napojiti také vodou . m . a nikoliv .p ., neboť .p. schová se pro napojení síry bílé — kterou jsi právě ve svrchu popsaném tolikerém napájení do- končil. Maje přečistěné elementy, máš i základ ku složení kamene, ale především ku složení *) Stupňů ohně bylo čtvero. 31
Strana 32
síry, která jest, jak na stránce 62 čteme, slo- žena z povětří a ohně (74). Vezma síru bílou či zemi filosofskou, dle předchozího složenou, napoj ji pátou částí své vody .m . a vlož všecku materii do ku- kurbity zavřené s alludelem, zprvu lehkým. pak silnějším ohněm sublimuj; sublimát pak o sobě znova sublimuj, tak že dostaneš ma- terii jemnější mouky (75) a to jest země listnatá či síra bílá a nespalitelná. Co vy- destiluješ, vždy vlij zpět na feces, až všecko se vysublimuje do spondilia, dna či vnitřku alludele (76) a bude prach létající či síra schopná ku přípravě stříbra, jakoby z rudy vytaženého. Na síru složení červeného vezmi síru bílou a napoj ji vodou červeného .p. a když pak destilací se voda v ní na polovici váhy skongeluje (77) a bude všecko bílé, posilni oheň uhlím, až bude vše červené jako šarlat. Pak ohněm silnějším vysublimuj a to pak jest síra bílá a co zbude na dně, jest síra fixo- vaná, červená jako krev, jasná a drahá. To co bylo určeno k tyngování k bílému, na stříbro, jest skrze ohnivost vody červené, (p) (která pronikuje těla a je v dokonalé zlato mění) schopno tyngovati na červeno či na zlato. Tato voda, červená smísena-li jest s podstatou síry bílé (78) a s fermentem, dává elixír, jenž těla umenšená od dokonalosti kovové mění v pravé slunce a pravý měsíc. 32
síry, která jest, jak na stránce 62 čteme, slo- žena z povětří a ohně (74). Vezma síru bílou či zemi filosofskou, dle předchozího složenou, napoj ji pátou částí své vody .m . a vlož všecku materii do ku- kurbity zavřené s alludelem, zprvu lehkým. pak silnějším ohněm sublimuj; sublimát pak o sobě znova sublimuj, tak že dostaneš ma- terii jemnější mouky (75) a to jest země listnatá či síra bílá a nespalitelná. Co vy- destiluješ, vždy vlij zpět na feces, až všecko se vysublimuje do spondilia, dna či vnitřku alludele (76) a bude prach létající či síra schopná ku přípravě stříbra, jakoby z rudy vytaženého. Na síru složení červeného vezmi síru bílou a napoj ji vodou červeného .p. a když pak destilací se voda v ní na polovici váhy skongeluje (77) a bude všecko bílé, posilni oheň uhlím, až bude vše červené jako šarlat. Pak ohněm silnějším vysublimuj a to pak jest síra bílá a co zbude na dně, jest síra fixo- vaná, červená jako krev, jasná a drahá. To co bylo určeno k tyngování k bílému, na stříbro, jest skrze ohnivost vody červené, (p) (která pronikuje těla a je v dokonalé zlato mění) schopno tyngovati na červeno či na zlato. Tato voda, červená smísena-li jest s podstatou síry bílé (78) a s fermentem, dává elixír, jenž těla umenšená od dokonalosti kovové mění v pravé slunce a pravý měsíc. 32
Strana 33
Spojení síry buď bílé nebo červené s fer- mentem, nebo příslušným prostředím tyngač- ním (tedy stříbrem nebo zlatem), aby z toho byl elixír či tynktura konečná, děje se takto: ku přípravě fermentu stříbrného vezmi jednu část měsíce obyčejného, dvakrát předem na testu přehnaného, rozstříhej na tenké proužky, jako nehet a rozpáliv do tekuta na krucibulu, vlij na šest částí vyčistěného merkuryáše. (79) Pak na ohni vše spoj, rozetři v amal- gamu na mramoru a tu zprvu vodou pro- mytou, podle popisu se sírou bílou slož na elixír k bílému. Vodu k obmytí amalgamy příprav z jedné části tartaru obyčejného, solí obecné, přeči- štěné z jedné části a vody obyčejné osmi částí — to vše povař do třetiny nebo na polo- vici. Po vychladnutí voda sadí feces a utvoří na vrchu kóžku či škraloup, který odstraň a vody upotřeb k obmytí amalgamy následovně (80). Na feces nalej opět vody a povař; zase feces zbylý i vrchní vyloučeninu odstraň od vody, ve které ihned povař amalgamu a pak slije, povař as půl hodiny opět v první vodě, přidada něco dopěněného medu. Pak vyndej a vyper amalgamy solí a octem, až žádné černost i na ni nezůstane, osuš a bude-li úplně suchá, spoj deset částí té amalgamy s půl ) Čistění viz v „Cestě spravedlivé v alchy- mii.“ 3 33
Spojení síry buď bílé nebo červené s fer- mentem, nebo příslušným prostředím tyngač- ním (tedy stříbrem nebo zlatem), aby z toho byl elixír či tynktura konečná, děje se takto: ku přípravě fermentu stříbrného vezmi jednu část měsíce obyčejného, dvakrát předem na testu přehnaného, rozstříhej na tenké proužky, jako nehet a rozpáliv do tekuta na krucibulu, vlij na šest částí vyčistěného merkuryáše. (79) Pak na ohni vše spoj, rozetři v amal- gamu na mramoru a tu zprvu vodou pro- mytou, podle popisu se sírou bílou slož na elixír k bílému. Vodu k obmytí amalgamy příprav z jedné části tartaru obyčejného, solí obecné, přeči- štěné z jedné části a vody obyčejné osmi částí — to vše povař do třetiny nebo na polo- vici. Po vychladnutí voda sadí feces a utvoří na vrchu kóžku či škraloup, který odstraň a vody upotřeb k obmytí amalgamy následovně (80). Na feces nalej opět vody a povař; zase feces zbylý i vrchní vyloučeninu odstraň od vody, ve které ihned povař amalgamu a pak slije, povař as půl hodiny opět v první vodě, přidada něco dopěněného medu. Pak vyndej a vyper amalgamy solí a octem, až žádné černost i na ni nezůstane, osuš a bude-li úplně suchá, spoj deset částí té amalgamy s půl ) Čistění viz v „Cestě spravedlivé v alchy- mii.“ 3 33
Strana 34
druha částmi bílé síry (81), impastujíc jedno v druhé, síru s fermentem. Spojiv obé v jedno, polej vše vodou .m a na lehkém ohni, pal a vysublimuj (82). Toto opakuj (tra sublimát vždy zase a vodou napájeje), několik dní, vždy s větším ohněm, až země vypije šestnácte částí původní váhy a nebude se více sublimovati čili zůstane dole fixovaná (83). Pomahej si při tom, skro- puje sublimát svým .n ., jehož můžeš dáti jako svrchu zmíněné vody (16 částí), aby úplně fixováno bylo a z ohně netěkalo; pak to vše nech na ohni za třikrát po 24 hodi- nách, stupňuje oheň k posledku až do žáru tavícího. Po vychladnutí zbude světlý, křišťálový flek (84), jenž jest bílým elixírem. Ku přípravě lékařství bílého inceraci vezmi jednu část sublimované síry bílé, zmel ji jemně, dej na oheň a hoď na ni .n . čili po- větří, krůpěj jednu po druhé, až se sleje jako vosk a dada občas síru na rozpálený plech stříbrný (85), zkus nekouří-li se; kouří-li se, přidávej krůpěje znova, dokud se úplně neslije. Pak přidej dvě části svrchu jmenova- ného rozetřeného fleku a sublimuj. Prach vysublimovaný zkoušej občas na žhavém plechu, až se bude na něm taviti, ne-li, in- ceruj opět krůpějemi z .n. a opět sublimuj, 34
druha částmi bílé síry (81), impastujíc jedno v druhé, síru s fermentem. Spojiv obé v jedno, polej vše vodou .m a na lehkém ohni, pal a vysublimuj (82). Toto opakuj (tra sublimát vždy zase a vodou napájeje), několik dní, vždy s větším ohněm, až země vypije šestnácte částí původní váhy a nebude se více sublimovati čili zůstane dole fixovaná (83). Pomahej si při tom, skro- puje sublimát svým .n ., jehož můžeš dáti jako svrchu zmíněné vody (16 částí), aby úplně fixováno bylo a z ohně netěkalo; pak to vše nech na ohni za třikrát po 24 hodi- nách, stupňuje oheň k posledku až do žáru tavícího. Po vychladnutí zbude světlý, křišťálový flek (84), jenž jest bílým elixírem. Ku přípravě lékařství bílého inceraci vezmi jednu část sublimované síry bílé, zmel ji jemně, dej na oheň a hoď na ni .n . čili po- větří, krůpěj jednu po druhé, až se sleje jako vosk a dada občas síru na rozpálený plech stříbrný (85), zkus nekouří-li se; kouří-li se, přidávej krůpěje znova, dokud se úplně neslije. Pak přidej dvě části svrchu jmenova- ného rozetřeného fleku a sublimuj. Prach vysublimovaný zkoušej občas na žhavém plechu, až se bude na něm taviti, ne-li, in- ceruj opět krůpějemi z .n. a opět sublimuj, 34
Strana 35
(86) až materie se slije jako vosk a na ple- chu nekouří, jsouc náležitě fixována a při- pravena k lékařství bílému, jímž nedokonalá těla se proměňují takto: Sto části stříbra živého, solí a octem obmytého, dej do širo- kého krucibule na oheň (87) bez plamene, pouze nad žhavé uhlí, roztav a vrz na něho jeden díl dokončeného lákařství k bílému a vše se skoageluje a promění ve stříbro, z něhož jedna část mění zase sto částí obmytého merkuryáše a z tohoto jeden díl opět 100 dílů živého střibra ve stříbro pravé, lepší než-li z rudy. Jinak síru bílou spojíš s fermentem (88) takto: Jednu část síry, tři části fermentu zprvu připraveného, jednu čásť .m . vody a *) část z .n. větru a opět máš elixír k bílému. Jinak vezmi tři části země, dvě části . m . vody, spolu ufixuj a pak přidej půl části .n. větru a opět sfixuj, až bude jako vosk a na plechu stříbrném nekouří. O čtvrtém díle a nejprvé o rozmnožo- vání kamene — začíná další kapitola (89), po stránce alchymické důležitá. Praví tomu, kdo elixírem chce měniti kovy na zlato nebo stříbro, aby dbal, kterého kovu k tomu upotřebit, poněvadž nejsou *) neznámá značka alchymická. 35
(86) až materie se slije jako vosk a na ple- chu nekouří, jsouc náležitě fixována a při- pravena k lékařství bílému, jímž nedokonalá těla se proměňují takto: Sto části stříbra živého, solí a octem obmytého, dej do širo- kého krucibule na oheň (87) bez plamene, pouze nad žhavé uhlí, roztav a vrz na něho jeden díl dokončeného lákařství k bílému a vše se skoageluje a promění ve stříbro, z něhož jedna část mění zase sto částí obmytého merkuryáše a z tohoto jeden díl opět 100 dílů živého střibra ve stříbro pravé, lepší než-li z rudy. Jinak síru bílou spojíš s fermentem (88) takto: Jednu část síry, tři části fermentu zprvu připraveného, jednu čásť .m . vody a *) část z .n. větru a opět máš elixír k bílému. Jinak vezmi tři části země, dvě části . m . vody, spolu ufixuj a pak přidej půl části .n. větru a opět sfixuj, až bude jako vosk a na plechu stříbrném nekouří. O čtvrtém díle a nejprvé o rozmnožo- vání kamene — začíná další kapitola (89), po stránce alchymické důležitá. Praví tomu, kdo elixírem chce měniti kovy na zlato nebo stříbro, aby dbal, kterého kovu k tomu upotřebit, poněvadž nejsou *) neznámá značka alchymická. 35
Strana 36
všechny stejné dokonalosti. Pouze živé stříbro, které jest prostředkem všeho, v němž totiž jsou elementy nejsubtylněji soustředěny, stačí o sobě, aby působení elixíru vydalo ze sebe stříbro nebo zlato (90). Z čistce či cínu složíš elixír, když přidáš ku dvěma jeho dílům půl části čistého stříbra, pět částí rtuti a sllješ-li to v amalgamu; pak vezma půl dílu čistce, třikrát jej na ohni roztav, dej do destilovaného octa a nasyť jednou částí rtutí, zas učině amalgamu. Tyto dvě amalgamy, (91) každou zvlášť, promývej solí obecnou a octem, až stekou bez po- skvrny; pak je spoj, opět promývaje solí. octem a naposledy vodou a dej na slunce vyschnouti. Zde pisatel přerušuje čtenáře úvahou nad jiné pozoruhodnou. Mistrovství alchymické jest dvojí: Jednak inceruje anebo lékařství skládá. Ku cerování kamene klademe živé stříbro, tak jak bylo v Theoryce a na počátku Praktyky o něm povědíno*); (92) dle druhého způsobu skládá se lékařství ze síry a materie kovu. Síra jest elementem ohně, kterýž jest podstatou všech kovů i obecného živého stří- bra, a nikoliv dle slov sprostných a pojmu selského, ale dle pojmů filosofských, máš *) O t. zv. merkuryáši filosofském, viz „Cestu spravedlivou v alchymii“. 36
všechny stejné dokonalosti. Pouze živé stříbro, které jest prostředkem všeho, v němž totiž jsou elementy nejsubtylněji soustředěny, stačí o sobě, aby působení elixíru vydalo ze sebe stříbro nebo zlato (90). Z čistce či cínu složíš elixír, když přidáš ku dvěma jeho dílům půl části čistého stříbra, pět částí rtuti a sllješ-li to v amalgamu; pak vezma půl dílu čistce, třikrát jej na ohni roztav, dej do destilovaného octa a nasyť jednou částí rtutí, zas učině amalgamu. Tyto dvě amalgamy, (91) každou zvlášť, promývej solí obecnou a octem, až stekou bez po- skvrny; pak je spoj, opět promývaje solí. octem a naposledy vodou a dej na slunce vyschnouti. Zde pisatel přerušuje čtenáře úvahou nad jiné pozoruhodnou. Mistrovství alchymické jest dvojí: Jednak inceruje anebo lékařství skládá. Ku cerování kamene klademe živé stříbro, tak jak bylo v Theoryce a na počátku Praktyky o něm povědíno*); (92) dle druhého způsobu skládá se lékařství ze síry a materie kovu. Síra jest elementem ohně, kterýž jest podstatou všech kovů i obecného živého stří- bra, a nikoliv dle slov sprostných a pojmu selského, ale dle pojmů filosofských, máš *) O t. zv. merkuryáši filosofském, viz „Cestu spravedlivou v alchymii“. 36
Strana 37
přijímati představy a jména, která tuto vy- psána jsou, poněvadž všecky materie jsou proměněny „fysicaliter“, což máš ty rozuměti, že materie jsou proměnitelny po smyslu alchy- mickém, pomocí filosofie (93) a nikoliv dle pojmu selského, jak totiž přirození mění obecní materie a předměty v přírodě. Zde vyložena jest věc slovem filosofským a věz proto, že spojení extrem děje se pro- středky, bez kterýchž tynktury fermentů, stří- bra a zlata, nemohou se spojiti s tynkturami stříber živých, jež jsou nejdokonalejším stup- něm všech kovů. Proto se děje sušlechtění postupem, od prostředka v prostředek, dokudž nepřijdeme ke krajní dokonalosti, k extremu. A zdet, filosofsky mluveno, jest síra jedním z prostředků mezi vodou a duchem; ovšem stává se prostředkem teprve tehdy, byla-li filosofsky v prach proměněna (94). Na jedné straně voda, živé stříbro a na druhé povětří, síra, se spojí v prach, v němž se dokončuje mistrovství. V prachu tom jsou pak dvě živá stříbra, a příčina ustavičnosti a spojitelnosti, vlastnosti to pravého lékařství jež učiněno jest za pomoci přirození ze stří- bra živého (jež jest mokrostí čili živlem vody očišťujícím, tekoucím a zachovávajícím oheň od připálení) a ze síry (čili povětří, která oheň porušuje). Stříbro živé jest materií síry, ve kterou se z popudu vlastního přirození obrací, tak 37
přijímati představy a jména, která tuto vy- psána jsou, poněvadž všecky materie jsou proměněny „fysicaliter“, což máš ty rozuměti, že materie jsou proměnitelny po smyslu alchy- mickém, pomocí filosofie (93) a nikoliv dle pojmu selského, jak totiž přirození mění obecní materie a předměty v přírodě. Zde vyložena jest věc slovem filosofským a věz proto, že spojení extrem děje se pro- středky, bez kterýchž tynktury fermentů, stří- bra a zlata, nemohou se spojiti s tynkturami stříber živých, jež jsou nejdokonalejším stup- něm všech kovů. Proto se děje sušlechtění postupem, od prostředka v prostředek, dokudž nepřijdeme ke krajní dokonalosti, k extremu. A zdet, filosofsky mluveno, jest síra jedním z prostředků mezi vodou a duchem; ovšem stává se prostředkem teprve tehdy, byla-li filosofsky v prach proměněna (94). Na jedné straně voda, živé stříbro a na druhé povětří, síra, se spojí v prach, v němž se dokončuje mistrovství. V prachu tom jsou pak dvě živá stříbra, a příčina ustavičnosti a spojitelnosti, vlastnosti to pravého lékařství jež učiněno jest za pomoci přirození ze stří- bra živého (jež jest mokrostí čili živlem vody očišťujícím, tekoucím a zachovávajícím oheň od připálení) a ze síry (čili povětří, která oheň porušuje). Stříbro živé jest materií síry, ve kterou se z popudu vlastního přirození obrací, tak 37
Strana 38
jako se přeměňuje povětří v oheň, nesouc v břiše svém pronikající vlastnost ohně. Počátkem díla našeho jest proto uvedení tohoto prachu v těla kovů obecních. (95, 96, 97) Nediv se, když účinkem síry proměňují se před očima tvými těla v prach, anať jest vlastnosti ohně, horká a suchá a otevírá póry a zavřené průduchy každého těla i živého stříbra a dle foremnosti své horkosti vyko- nává pronikání a kongeluje či sráží vlhkosť těl, podle své podstaty. (98) Dle toho má naše síra moc vypresignovati či vytvořiti těla sobě podobná, jsouc jako otec nebo semeno samčí. V umění jest síra důležita, majíc v sobě onu moc a sílu ohně, kterým přirození v tělo uvádí semeno k dokonalému zažití a pro- měnění. (99) Zde končí úvod na stránce 89. začatý. V dalším popisuje se působení materií v sebe a dokazuje se alchymistovi postup a pocho- pitelnost dřívějších předpokladů. Dílo filosofské počni, poznamenav se sva- tým křížem, aby dábel tebe nepotkal. Věz předem, že stříbrem živým rozumíme stříbro obživené uměním, totiž sušlechtěné a pře- člstěné, jež jest podobno obecnímu stříbru živému. Podobně tomu jest i u kovů (100). To věda, vezmi nádobu zahrdlitou, po- dobnou ampuli a dej do ní kámen a na ten 38
jako se přeměňuje povětří v oheň, nesouc v břiše svém pronikající vlastnost ohně. Počátkem díla našeho jest proto uvedení tohoto prachu v těla kovů obecních. (95, 96, 97) Nediv se, když účinkem síry proměňují se před očima tvými těla v prach, anať jest vlastnosti ohně, horká a suchá a otevírá póry a zavřené průduchy každého těla i živého stříbra a dle foremnosti své horkosti vyko- nává pronikání a kongeluje či sráží vlhkosť těl, podle své podstaty. (98) Dle toho má naše síra moc vypresignovati či vytvořiti těla sobě podobná, jsouc jako otec nebo semeno samčí. V umění jest síra důležita, majíc v sobě onu moc a sílu ohně, kterým přirození v tělo uvádí semeno k dokonalému zažití a pro- měnění. (99) Zde končí úvod na stránce 89. začatý. V dalším popisuje se působení materií v sebe a dokazuje se alchymistovi postup a pocho- pitelnost dřívějších předpokladů. Dílo filosofské počni, poznamenav se sva- tým křížem, aby dábel tebe nepotkal. Věz předem, že stříbrem živým rozumíme stříbro obživené uměním, totiž sušlechtěné a pře- člstěné, jež jest podobno obecnímu stříbru živému. Podobně tomu jest i u kovů (100). To věda, vezmi nádobu zahrdlitou, po- dobnou ampuli a dej do ní kámen a na ten 38
Strana 39
šesteronásob amalgamy, tak, aby jej amalgama úplně přikryla (101) a majíc jej ve svém břiše, dala kamenu, až bude zahřát, prů- duchu jedině skrze ni a příjala páru našeho kamene a změnila se tak v jeho podstatu. Nádobu s amalgamou postav potom na furnel do popela, přikryje ji popelem tak, abys mohl do ní viděti a ohněm z drtín, nebo přepáleného uhlí*) zahřej. (102) Teplem rozpustí se materie, vpustí páru v podstatu živého stříbra a pronikne amalgamou. Nejprvé skongeluje či smísí se vše v po- dobenství stříbra, jež s ohně neber dříve až teprvé všecka síra jest v páru vyzdvižena a všecky její moci prostoupí veskrze amalgamou. Nedomnívej se, že tvoříš s tou sírou jen kus nějakého kovu, v němž není mnoho z té moci, která v podobě a působnosti lé- kařství (103) uvádí všecko v podstatu, s mno- hými jinými mocemi a účinky. Lékařství to činí potom divné a zázračné působení, jemuž porozumí fílosof, znající tyto moci a síly, ji- miž lékařství působení provádí. Jaké ty moci a síly jsou, poví se dále. Skutek či působení síry jeví se v tom, že po čtyr, nejdéle šestihodinném žíhání změní amalgamu v prach (104), když bylo s ohněm rozšafně a nepřetržitě žíháno. Jak- mile prach se ukáže, vyhasí se furn, poně- *) milířového. 39
šesteronásob amalgamy, tak, aby jej amalgama úplně přikryla (101) a majíc jej ve svém břiše, dala kamenu, až bude zahřát, prů- duchu jedině skrze ni a příjala páru našeho kamene a změnila se tak v jeho podstatu. Nádobu s amalgamou postav potom na furnel do popela, přikryje ji popelem tak, abys mohl do ní viděti a ohněm z drtín, nebo přepáleného uhlí*) zahřej. (102) Teplem rozpustí se materie, vpustí páru v podstatu živého stříbra a pronikne amalgamou. Nejprvé skongeluje či smísí se vše v po- dobenství stříbra, jež s ohně neber dříve až teprvé všecka síra jest v páru vyzdvižena a všecky její moci prostoupí veskrze amalgamou. Nedomnívej se, že tvoříš s tou sírou jen kus nějakého kovu, v němž není mnoho z té moci, která v podobě a působnosti lé- kařství (103) uvádí všecko v podstatu, s mno- hými jinými mocemi a účinky. Lékařství to činí potom divné a zázračné působení, jemuž porozumí fílosof, znající tyto moci a síly, ji- miž lékařství působení provádí. Jaké ty moci a síly jsou, poví se dále. Skutek či působení síry jeví se v tom, že po čtyr, nejdéle šestihodinném žíhání změní amalgamu v prach (104), když bylo s ohněm rozšafně a nepřetržitě žíháno. Jak- mile prach se ukáže, vyhasí se furn, poně- *) milířového. 39
Strana 40
vadž účinkem ohně by se bezúčelně plý- tvalo. Ponědadž síra v tomto slití působení své vykonala, postačí malá čásť její podstaty, aby změnila kterékoli tělo v subtylný prach, jehož barva bude barvy té síry. (103) Protož měj rozum a buď opatrný při všech pracech zde uvedených, jež tě seznamují s přípravou dalšího lékařství. Úvod další kapitoly „o rozmnožování naší síry druhé“, jest pozoruhodný úvahou o po- souzení moci té které síry, dle počtu stupňů. V podstatě síry jest svázán určitý počet punktů či stupňův sil (106) a dle toho, kolik těchto stupňů jest v síře svázáno, měří se moc podstaty síry ku snášení či k vyvození jejích účinků. Kolik kusů dvojních, každý počet deseti — tím v nedokončené větě pisatel praví, že každý kus má moc desíti síl a kolikráte kus ten zmnožíme napočet, že toli- krát sílu zdesateronásobníme v působnosti tyngační. Síla každé síry jest s to sformovati ma- terii a čím má větší počet stupňů, tím má i větší působivosť v podstatě. Rozum zku- šením nám dokazuje, že síra má než jediný stupeň síly (107), je-li v prosté váze. Tou prostou vahou nazýváme váhu běž- ným číslem vyjádřenou, tedy jedna, dvě, tři atd. a povšechně .t. punktů. Abychom vy- jádřili poměr síly ku působení síry, beřeme 40
vadž účinkem ohně by se bezúčelně plý- tvalo. Ponědadž síra v tomto slití působení své vykonala, postačí malá čásť její podstaty, aby změnila kterékoli tělo v subtylný prach, jehož barva bude barvy té síry. (103) Protož měj rozum a buď opatrný při všech pracech zde uvedených, jež tě seznamují s přípravou dalšího lékařství. Úvod další kapitoly „o rozmnožování naší síry druhé“, jest pozoruhodný úvahou o po- souzení moci té které síry, dle počtu stupňů. V podstatě síry jest svázán určitý počet punktů či stupňův sil (106) a dle toho, kolik těchto stupňů jest v síře svázáno, měří se moc podstaty síry ku snášení či k vyvození jejích účinků. Kolik kusů dvojních, každý počet deseti — tím v nedokončené větě pisatel praví, že každý kus má moc desíti síl a kolikráte kus ten zmnožíme napočet, že toli- krát sílu zdesateronásobníme v působnosti tyngační. Síla každé síry jest s to sformovati ma- terii a čím má větší počet stupňů, tím má i větší působivosť v podstatě. Rozum zku- šením nám dokazuje, že síra má než jediný stupeň síly (107), je-li v prosté váze. Tou prostou vahou nazýváme váhu běž- ným číslem vyjádřenou, tedy jedna, dvě, tři atd. a povšechně .t. punktů. Abychom vy- jádřili poměr síly ku působení síry, beřeme 40
Strana 41
relationem, totiž odeslání od jednoho, vychá- zejíce od prostých těchto čísel, působení jedné síly naší síry ku desíti částem atd. a tím, že sílu tu zveličujeme či zmenšujeme, mění se mocnosť síry a činí se rozdíl ve formě ma- terie, jakož praveno v Traktatu gradum ma- gnae medicinae. (108) Dle úvah svrchu vypsaných dochází pi- satel k těmto závěrům: Poněvadž jedna síla stupňová kongeluje či stvrzuje deset částí stříbra živého v kov, stačí přidáš-li síry jednu část na šesteronásobné množství subtylně uči- něné stříbro živé, či změněné v prach těly duchovními, jako zase podobně váha deseti částí, skongeluje v kov sto částí stříbra ži- vého. Umenšíme-li váhu síry, neumenšuje se tím punktovní síla síry, která jest stejno- měrně v ní rozšířena, čili kvalita se nezmění, byť i kvantita se umenšila. Příklad k tomu dává Praktyka na zrnu pepře, které jest dle tetrasomiálního názoru horké na čtvrtém stupni, číli značné působivosti palčivé, což ukazuje, že ve hmotné podstatě pepře, jest živel ohně oproti živlům ostatním v převaze a uplatňuje se vysokou palčivou působivostí. Bylo-li zrno na půli rozkrojeno, nezmenší se jeho palčivá působivost na polovinu či na druhý stupeň horkosti, ale zůstává v témže stupni, poněvadž horkost jest na čtvrtém stupni v zrnu celém i jeho druhotné části, 41
relationem, totiž odeslání od jednoho, vychá- zejíce od prostých těchto čísel, působení jedné síly naší síry ku desíti částem atd. a tím, že sílu tu zveličujeme či zmenšujeme, mění se mocnosť síry a činí se rozdíl ve formě ma- terie, jakož praveno v Traktatu gradum ma- gnae medicinae. (108) Dle úvah svrchu vypsaných dochází pi- satel k těmto závěrům: Poněvadž jedna síla stupňová kongeluje či stvrzuje deset částí stříbra živého v kov, stačí přidáš-li síry jednu část na šesteronásobné množství subtylně uči- něné stříbro živé, či změněné v prach těly duchovními, jako zase podobně váha deseti částí, skongeluje v kov sto částí stříbra ži- vého. Umenšíme-li váhu síry, neumenšuje se tím punktovní síla síry, která jest stejno- měrně v ní rozšířena, čili kvalita se nezmění, byť i kvantita se umenšila. Příklad k tomu dává Praktyka na zrnu pepře, které jest dle tetrasomiálního názoru horké na čtvrtém stupni, číli značné působivosti palčivé, což ukazuje, že ve hmotné podstatě pepře, jest živel ohně oproti živlům ostatním v převaze a uplatňuje se vysokou palčivou působivostí. Bylo-li zrno na půli rozkrojeno, nezmenší se jeho palčivá působivost na polovinu či na druhý stupeň horkosti, ale zůstává v témže stupni, poněvadž horkost jest na čtvrtém stupni v zrnu celém i jeho druhotné části, 41
Strana 42
čili jak Praktyka definuje (109), síla jest jednoforemně veškerou podstatou pepře roz- tažena. Praktyka uvádí tuto úvahu, aby pracující došel ku přesvědčení, jak důležito jest se- znání t. zv. prosté nehořící ohnivosti síry, poněvadž síra o veliké působivosti stupňů punktovních přidána k menší části či váze proporcionální, tím větší vyvine působivost pronikající a obracující. (110) Po tomto výkladu dojdeš ku pravé váze síly kamene, dokud se ti nezjeví v moci prosté, nehořící ohnivosti t. j. síly tyngační a cíl tvých snah směřuj ktomu, abys seznal moc této prosté ohnivosti. Skongeluje-li kámen živé stříbro na subtylný prach, formy či způsobu síry (111), věz, že jest u veliké ohnivosti a važ a cti jej, i když dle rozšafné moudrosti a opa- trností můžeš dosíci prostou ohnivost, která síly, kongelované v malé podstatě, může spo- jiti a rozmnožiti ve velikou materii, jež skut- kem či působením své moci přivede dílo k veliké dokonalosti. (112) Abys viditelným zkušením seznal moc a působení sil, přilož ku jedné části kamene šest částí amalgamovaného stříbra a zahřej vše dle popsaného pochodu na str. 100. - Nezmění-li se amalgama nebo zůstala-li ve formě specifika, má asi malou sílu; nekon- 42
čili jak Praktyka definuje (109), síla jest jednoforemně veškerou podstatou pepře roz- tažena. Praktyka uvádí tuto úvahu, aby pracující došel ku přesvědčení, jak důležito jest se- znání t. zv. prosté nehořící ohnivosti síry, poněvadž síra o veliké působivosti stupňů punktovních přidána k menší části či váze proporcionální, tím větší vyvine působivost pronikající a obracující. (110) Po tomto výkladu dojdeš ku pravé váze síly kamene, dokud se ti nezjeví v moci prosté, nehořící ohnivosti t. j. síly tyngační a cíl tvých snah směřuj ktomu, abys seznal moc této prosté ohnivosti. Skongeluje-li kámen živé stříbro na subtylný prach, formy či způsobu síry (111), věz, že jest u veliké ohnivosti a važ a cti jej, i když dle rozšafné moudrosti a opa- trností můžeš dosíci prostou ohnivost, která síly, kongelované v malé podstatě, může spo- jiti a rozmnožiti ve velikou materii, jež skut- kem či působením své moci přivede dílo k veliké dokonalosti. (112) Abys viditelným zkušením seznal moc a působení sil, přilož ku jedné části kamene šest částí amalgamovaného stříbra a zahřej vše dle popsaného pochodu na str. 100. - Nezmění-li se amalgama nebo zůstala-li ve formě specifika, má asi malou sílu; nekon- 42
Strana 43
geluje-li síra dokonale, žádá to, aby váha obratitelnosti či toho, jež se v prach obrátiti má, tedy amalgamy, byla zmenšena, anebo váha obracující či kamene rozmnožena; obrátí-li se vše v bílou zemi, (113) jest síla kamene ohnivá. Čím více má kámen ohnivé síly, která jest uvnitř něho rozlita, tím více ruší speci- fikovanou formu kovu a tím více přemahá moci stříbra živého; je-li prach bílý, patrno, že kámen jest velmi silný. Vezmi jednu čásť prachu a dej ku desíti rovným částem živého stříbra (114); změní-li se teplem v prach, označí ti, že jest vysoké moci a dále věz, když kamene toho proporce přidána jest ke rtuti či amalgamě a tato se promění v kov a nikoli v zemi bílou kříšťa- lového fleku, že má sílu prosté nebo jedné ohnivosti. Jako ohnivosť ona nestačí, aby vykonala své elementy, (115) tak opět, nejsi-li zběhlý v umění, spálíš přílišnou ohnivostí elementy prosté. Ta ohnivosť, která vše mění v bílý prach, jest prostředně temperována, prostá ohnivosti artificialní, (116) či uměním vyvo- lané, a taková slouží k cerování lékařství a zachovává všecky elementy. Protož otemperuj síru, totiž pal dle zprvu naznačené cesty, dokud nezmění se v bílou zemi, nazvanou massam či těsto. 43
geluje-li síra dokonale, žádá to, aby váha obratitelnosti či toho, jež se v prach obrátiti má, tedy amalgamy, byla zmenšena, anebo váha obracující či kamene rozmnožena; obrátí-li se vše v bílou zemi, (113) jest síla kamene ohnivá. Čím více má kámen ohnivé síly, která jest uvnitř něho rozlita, tím více ruší speci- fikovanou formu kovu a tím více přemahá moci stříbra živého; je-li prach bílý, patrno, že kámen jest velmi silný. Vezmi jednu čásť prachu a dej ku desíti rovným částem živého stříbra (114); změní-li se teplem v prach, označí ti, že jest vysoké moci a dále věz, když kamene toho proporce přidána jest ke rtuti či amalgamě a tato se promění v kov a nikoli v zemi bílou kříšťa- lového fleku, že má sílu prosté nebo jedné ohnivosti. Jako ohnivosť ona nestačí, aby vykonala své elementy, (115) tak opět, nejsi-li zběhlý v umění, spálíš přílišnou ohnivostí elementy prosté. Ta ohnivosť, která vše mění v bílý prach, jest prostředně temperována, prostá ohnivosti artificialní, (116) či uměním vyvo- lané, a taková slouží k cerování lékařství a zachovává všecky elementy. Protož otemperuj síru, totiž pal dle zprvu naznačené cesty, dokud nezmění se v bílou zemi, nazvanou massam či těsto. 43
Strana 44
Věz, jak spodobněno na zrnu pepře (jehož kousek je téže působivosti, jako zrno celé), že z počtů celých, zase celých mocí budeš míti a stačí proto, maje kámen, který i v části jeví moci celku, když ku vyzkoušení vezmeš z něho jen díl a na tom se přesvědčíš, jaké je moci a jakých má sil. Dle toho pak (117) má-li sil deset, připoj sto částí stříbra živého; má-li sedmnácte mocí celých, přidej půl druhého sta, má-li sto, tisíc atd. Rozuměj pak dle účinků hmoty, pra- víme-li menší, řídí se to dle prostřední pří- činy jeho ohnivosti, která rozmnožuje kámen materielně. Víš-li, že síra má sílu padesáti mocí celých, vezmi všecko, totiž té síry a spoj padesáteronásobným*) množstvím amal- gamovaného a neamalgamovaného merkurya (118), nebo z každého desátku vytahuje se deset částí, čili jedna čásť síry tynguje deset částí amalgamy. Užiješ-li této předběžné průby, vyvaruješ se tomu, aby materie neproměnila se v kov. Má-li síra ohnivost tupou, přemůže podstata stříbra živého rozlité síly v síře o tolik, o což síra jest slabší a méně má sil oproti stříbru živému.**) Přípravu lékařství předchází popis o roz- množení síry. Sírou nazýváme celou pod- *) má státi „s patero stým.“ **) viz str. 113. 44
Věz, jak spodobněno na zrnu pepře (jehož kousek je téže působivosti, jako zrno celé), že z počtů celých, zase celých mocí budeš míti a stačí proto, maje kámen, který i v části jeví moci celku, když ku vyzkoušení vezmeš z něho jen díl a na tom se přesvědčíš, jaké je moci a jakých má sil. Dle toho pak (117) má-li sil deset, připoj sto částí stříbra živého; má-li sedmnácte mocí celých, přidej půl druhého sta, má-li sto, tisíc atd. Rozuměj pak dle účinků hmoty, pra- víme-li menší, řídí se to dle prostřední pří- činy jeho ohnivosti, která rozmnožuje kámen materielně. Víš-li, že síra má sílu padesáti mocí celých, vezmi všecko, totiž té síry a spoj padesáteronásobným*) množstvím amal- gamovaného a neamalgamovaného merkurya (118), nebo z každého desátku vytahuje se deset částí, čili jedna čásť síry tynguje deset částí amalgamy. Užiješ-li této předběžné průby, vyvaruješ se tomu, aby materie neproměnila se v kov. Má-li síra ohnivost tupou, přemůže podstata stříbra živého rozlité síly v síře o tolik, o což síra jest slabší a méně má sil oproti stříbru živému.**) Přípravu lékařství předchází popis o roz- množení síry. Sírou nazýváme celou pod- *) má státi „s patero stým.“ **) viz str. 113. 44
Strana 45
statu bílého prachu svrchu řečeného a v zemi obráceného působením kamene (117). Vezma síry jednu čásť, vlož do ampule s dlouhým hrdlem, uzavři a dej do tepla. Chceš-li, aby moci té síry přibývalo, přidej jí ještě živého střibra čtvrtinu váhy a tak máš v domě svém mineru či rudu (120), jež má moci a půso- bení nesčíslná u přirovnání ku životu lid- skému a světu vezdejšímu. Ku složení lékařství připrav si amalgamu ze dvou a půl dílu stříbra živého a půl dílu čistce, pak přidada k tomu (121) jeden díl řečené síry naposledy skongelované, ťotiž v bílou zemi změněné, setři vše na mramoru v jednotu, již nazývá pisatel — elixírem. Ten nápoj s jednou částí vody, totiž té, kteréž užito v incerování kamene (str. 84) a polož ke krmení do horkosti zimničné (snad mírného zahřetí), a nejprvé povař a pak se- sublimuj, až voda bude úplně skongelována či sublimací na prach stužena. Posilňuje při sublimaci stále horkosti, vytiskneš živel ohně do posledního sledu a vysublimuješ prach, poněvadž působí síla síry, která jest o vlast- nostech létajících (122). Sublimát pak jednou částí vody splákni na ufixovaný a v nádobě zbylý feces zpět a rozetři a pec jako prve a opět svař mírným teplem a pak sublimuj. To opakuj, stále povyšuje ohně, až nic se nebude sublimovati. Všecky práce kone v jedné nádobě za tím účelem (123), abys 45
statu bílého prachu svrchu řečeného a v zemi obráceného působením kamene (117). Vezma síry jednu čásť, vlož do ampule s dlouhým hrdlem, uzavři a dej do tepla. Chceš-li, aby moci té síry přibývalo, přidej jí ještě živého střibra čtvrtinu váhy a tak máš v domě svém mineru či rudu (120), jež má moci a půso- bení nesčíslná u přirovnání ku životu lid- skému a světu vezdejšímu. Ku složení lékařství připrav si amalgamu ze dvou a půl dílu stříbra živého a půl dílu čistce, pak přidada k tomu (121) jeden díl řečené síry naposledy skongelované, ťotiž v bílou zemi změněné, setři vše na mramoru v jednotu, již nazývá pisatel — elixírem. Ten nápoj s jednou částí vody, totiž té, kteréž užito v incerování kamene (str. 84) a polož ke krmení do horkosti zimničné (snad mírného zahřetí), a nejprvé povař a pak se- sublimuj, až voda bude úplně skongelována či sublimací na prach stužena. Posilňuje při sublimaci stále horkosti, vytiskneš živel ohně do posledního sledu a vysublimuješ prach, poněvadž působí síla síry, která jest o vlast- nostech létajících (122). Sublimát pak jednou částí vody splákni na ufixovaný a v nádobě zbylý feces zpět a rozetři a pec jako prve a opět svař mírným teplem a pak sublimuj. To opakuj, stále povyšuje ohně, až nic se nebude sublimovati. Všecky práce kone v jedné nádobě za tím účelem (123), abys 45
Strana 46
ohněm sfixoval vlhkost se suchostí. Proto jest třeba sublimát uvésti vždy na to, což fixované v nádobě zbylo, aby se všecko skoagulovalo. Tímto častým sublimováním částky síry jsou neustále v řečeném stříbru živém (124). který jest vlastní vlhkostí oné síry a skoagu- luje v sobě přirození merkurya. Dovedeš-li působením zevním přivésti přirození k činu, dosáhneš cíle k opětování díla, neboť přirození jest mocné a schopné a z příčiny chtivosti, subtylné a působení jeho jest bez konce. Obyčej či spůsob účinků tohoto přirození jest pokrm, kterým dokoná- vají se všecky věci. Tak, jako ty vyvoláš působení přirození zevnitř, tak ono působí vně, až do posled- ního punktu své síly mocí a dokonalostí sub- tilnou (125). Hnutím svým inceruje suchost a jest tak silně přitahující a se suchostí horka za jedno a ustavičně v jednostejném působení a řádu, že líp ani víc žádný člověk toho nikde nespatří, neboť dokonalost přirození zá- leží v tomto hnutí přitahujícím, kteréž jest jeho nástrojem. Bylo by od tebe zpozdilé, kdybys opač- ným směrem v mistrovství (126) pokračoval (po líně či čáře převrácené), totiž spěšně chtěl dílo dokončiti. Ku brzkému skonání či dokončení kamene třeba dopřáti přirození jeho působení času. Když žena otěhotní, te- 46
ohněm sfixoval vlhkost se suchostí. Proto jest třeba sublimát uvésti vždy na to, což fixované v nádobě zbylo, aby se všecko skoagulovalo. Tímto častým sublimováním částky síry jsou neustále v řečeném stříbru živém (124). který jest vlastní vlhkostí oné síry a skoagu- luje v sobě přirození merkurya. Dovedeš-li působením zevním přivésti přirození k činu, dosáhneš cíle k opětování díla, neboť přirození jest mocné a schopné a z příčiny chtivosti, subtylné a působení jeho jest bez konce. Obyčej či spůsob účinků tohoto přirození jest pokrm, kterým dokoná- vají se všecky věci. Tak, jako ty vyvoláš působení přirození zevnitř, tak ono působí vně, až do posled- ního punktu své síly mocí a dokonalostí sub- tilnou (125). Hnutím svým inceruje suchost a jest tak silně přitahující a se suchostí horka za jedno a ustavičně v jednostejném působení a řádu, že líp ani víc žádný člověk toho nikde nespatří, neboť dokonalost přirození zá- leží v tomto hnutí přitahujícím, kteréž jest jeho nástrojem. Bylo by od tebe zpozdilé, kdybys opač- ným směrem v mistrovství (126) pokračoval (po líně či čáře převrácené), totiž spěšně chtěl dílo dokončiti. Ku brzkému skonání či dokončení kamene třeba dopřáti přirození jeho působení času. Když žena otěhotní, te- 46
Strana 47
prve po čase porodí a tak rovněž i ty, po příkladě plodu lidského, dosáhnuv onoho ne- mluvňátka, kamene,*) krm je, abys mohl s ním učiniti znamenité uvržení a mocí rozmnožu- jící, jím působil (127). Mistrovství dokončíš, uveda neslitelnou materii kamene, fixovanou, v dokonalé roz- puštění, aby části její byly spojeny vlhkostí. Třetí stupeň přípravy kamene dosáhneš, skoa- gulovav a sfixovav materii kamene, prací, jež vylíčena pod fixováním povětří a krme- ním vlhkostí. Konečná vlhkost jest vlastně živé stříbro a síra, jež vyniká nade všecky vlhkosti, neboť (128) přirození v žádném těle nemá příhod- nějšího nástroje, jako v živém stříbru, po- mocí jehož nepřestává tvořiti díla svého. Vlhkost ta je dokonávající, vkořenatá či pro- nikující každé tělo, nepomíjitelná a jsouc subtilná, rozpouští v sobě veškera těla (129). Přirození, které, jak rozum a vnuknutí nás učí, věčně a nerozdílně ve své tvářnosti trvati žádá, dalo nám takovou vlhkost, do níž vložena jest horkost přirozená a ku tvo- ření těl potřebná. Tak jako přirození stvořilo pro člověka (130) části krmitelné, jimiž v jistém čase uveden jest ku značnému rozmnožení, po- dobně tomu i s kamenem, jejž lze krmicí *) viz str. 121. 47
prve po čase porodí a tak rovněž i ty, po příkladě plodu lidského, dosáhnuv onoho ne- mluvňátka, kamene,*) krm je, abys mohl s ním učiniti znamenité uvržení a mocí rozmnožu- jící, jím působil (127). Mistrovství dokončíš, uveda neslitelnou materii kamene, fixovanou, v dokonalé roz- puštění, aby části její byly spojeny vlhkostí. Třetí stupeň přípravy kamene dosáhneš, skoa- gulovav a sfixovav materii kamene, prací, jež vylíčena pod fixováním povětří a krme- ním vlhkostí. Konečná vlhkost jest vlastně živé stříbro a síra, jež vyniká nade všecky vlhkosti, neboť (128) přirození v žádném těle nemá příhod- nějšího nástroje, jako v živém stříbru, po- mocí jehož nepřestává tvořiti díla svého. Vlhkost ta je dokonávající, vkořenatá či pro- nikující každé tělo, nepomíjitelná a jsouc subtilná, rozpouští v sobě veškera těla (129). Přirození, které, jak rozum a vnuknutí nás učí, věčně a nerozdílně ve své tvářnosti trvati žádá, dalo nám takovou vlhkost, do níž vložena jest horkost přirozená a ku tvo- ření těl potřebná. Tak jako přirození stvořilo pro člověka (130) části krmitelné, jimiž v jistém čase uveden jest ku značnému rozmnožení, po- dobně tomu i s kamenem, jejž lze krmicí *) viz str. 121. 47
Strana 48
vlhkostí rozmnožiti a k dokonalostí a půso- bení dalšímu uvésti; jako houba spongiosas více přijímá než vydá, tak i přirození, jež doplníme z vlhkosti krmitelné, svou mocí převyší ztracenou sílu a působnost těl (131). Každá životná věc potřebuje velikého temperování či teplosti živočišné a jako pro počáteční utvoření údů lidských dostačí malá část semena, tak podobně i ku materii ne- životné, jež omezena jest ve skutcích, stačí velmi malá částka síry, aby utvořila lékař- ství, (132) ku jehož vzrůstu a rozmnožení třeba míti onu krmící vlhkost. To jest v na- šem umění dokonalost vysokého tajemství, o němž se dovíš po kapitole o incerování elixíru. Po tomto úvodu vrať se ku zemi fixované a pokrop ji jednou částí svého povětří .n. nebo .q ., dle toho připravuje-li se na stříbro či zlato; pak zemi setři (133), čímž se smísí země s povětřím, pak sublimuj a vždy vlh- kost vydestilovanou dávaje zpět, až ze země vše, což létajícího jest, se vysublimuje. Na to sublimát dej na fixovaný zbytek a opět týmž způsobem či po kapkách přidávaje po- větří, znova sublimuj, až všecko bude do- konale sfixováno (134), dle množství země s půldruha částí povětří. Při práci prvý den udržuj veliký oheň, druhý den větší a třetí ještě větší, as jako při slévání kovů. Při této práci živel po- 48
vlhkostí rozmnožiti a k dokonalostí a půso- bení dalšímu uvésti; jako houba spongiosas více přijímá než vydá, tak i přirození, jež doplníme z vlhkosti krmitelné, svou mocí převyší ztracenou sílu a působnost těl (131). Každá životná věc potřebuje velikého temperování či teplosti živočišné a jako pro počáteční utvoření údů lidských dostačí malá část semena, tak podobně i ku materii ne- životné, jež omezena jest ve skutcích, stačí velmi malá částka síry, aby utvořila lékař- ství, (132) ku jehož vzrůstu a rozmnožení třeba míti onu krmící vlhkost. To jest v na- šem umění dokonalost vysokého tajemství, o němž se dovíš po kapitole o incerování elixíru. Po tomto úvodu vrať se ku zemi fixované a pokrop ji jednou částí svého povětří .n. nebo .q ., dle toho připravuje-li se na stříbro či zlato; pak zemi setři (133), čímž se smísí země s povětřím, pak sublimuj a vždy vlh- kost vydestilovanou dávaje zpět, až ze země vše, což létajícího jest, se vysublimuje. Na to sublimát dej na fixovaný zbytek a opět týmž způsobem či po kapkách přidávaje po- větří, znova sublimuj, až všecko bude do- konale sfixováno (134), dle množství země s půldruha částí povětří. Při práci prvý den udržuj veliký oheň, druhý den větší a třetí ještě větší, as jako při slévání kovů. Při této práci živel po- 48
Strana 49
větří přechází prostřednictvím vody v zemi a přirození země, zdržuje v sobě pak přiro- zení vody, větru i svoje a všecky tři pak (135) bojují proti živlu ohně, který je chce rozrušiti. Povětří jsouc ohni vlastnostmi nej- bližší, učí ostatní dva živly, vodu a zemi bojovati proti ohni, a poněvadž všecky tři elementy jsou spolu svorny, snášejí se u vlast- nostech, jsouce jako hněvající, z něhož stává se milující, jdou-li za společným cílem a pták bez křídel, země, zdržuje ptáka křídlatého, povětří. To co zde praveno, rozuměj dobře a jako v životě nepij, když jsi se dříve nenajedl, tak při ustrojení kamene opětuj v umenšených dávkách napájení země vodou a povětřím a spojuj suché s vlhkým (136) a inceruje kamenem, dosáhneš přirozené horkosti těla, za regulování ohně. Starý člověk pro ochab- lost své teploty životné má užívati pravidelně pokrmu i nápoje proto, aby se suché části s vlhkými spojily ku posilnění přirozeného tepla. Fixujíce kámen, směšujeme rovněž vodu se zemí pomaličku a teprvé když se obé smísí sílou svého přirození, sfixuje (137) v sobě přirození i povětří a nestane se tak dříve, dokud není přemožen přemahající, totiž voda v zemi. Děje se tak proto, že oheň jest živ z bahnivosti či vlhkosti povětří, toto zase 4 49
větří přechází prostřednictvím vody v zemi a přirození země, zdržuje v sobě pak přiro- zení vody, větru i svoje a všecky tři pak (135) bojují proti živlu ohně, který je chce rozrušiti. Povětří jsouc ohni vlastnostmi nej- bližší, učí ostatní dva živly, vodu a zemi bojovati proti ohni, a poněvadž všecky tři elementy jsou spolu svorny, snášejí se u vlast- nostech, jsouce jako hněvající, z něhož stává se milující, jdou-li za společným cílem a pták bez křídel, země, zdržuje ptáka křídlatého, povětří. To co zde praveno, rozuměj dobře a jako v životě nepij, když jsi se dříve nenajedl, tak při ustrojení kamene opětuj v umenšených dávkách napájení země vodou a povětřím a spojuj suché s vlhkým (136) a inceruje kamenem, dosáhneš přirozené horkosti těla, za regulování ohně. Starý člověk pro ochab- lost své teploty životné má užívati pravidelně pokrmu i nápoje proto, aby se suché části s vlhkými spojily ku posilnění přirozeného tepla. Fixujíce kámen, směšujeme rovněž vodu se zemí pomaličku a teprvé když se obé smísí sílou svého přirození, sfixuje (137) v sobě přirození i povětří a nestane se tak dříve, dokud není přemožen přemahající, totiž voda v zemi. Děje se tak proto, že oheň jest živ z bahnivosti či vlhkosti povětří, toto zase 4 49
Strana 50
z vlhkosti vody a voda z bahnivosti fixované země a proto se nejprvé fixuje voda v zemi, aby se zase povětří mohlo fixovati v ní, neboť tak tomu chce mocné přirození. Voda nevydá užitku nesfixuje-li se na zemi (138), tak jako semeno teprve vydá ze sebe plod, bylo li v těle umrtveno. A jako pokrm přijímá se žaludkem, tak i ferment pů- sobí uvnitř každého těla. Závěrečná kapitola jedná o cerování fixované země na dokonalý elixír. Když jsou země, voda a povětří sfixovány, vezmi z lé- kářství též jednu uncii vlož do hliněného kru- cibule, dej na lehký oheň a skropuj olejem bílým,*) až pronikne (139) nejmenší částí těla. Jakmile tělo ucítí horkosti elixíru, stane se slitelné a tyngující, což zkusiti lze na rozpá- leném měděném plechu — rozpustí-li se jako vosk a bez dýmu, jest lékařstvím dokonče- ným, ne-li, naopak. Tu třeba opět cerovati, připuštěním krů- pějí bílého oleje, až po opětné zkoušce ne- kouří (140). Když tomu tak, dá se elixír vystydnouti a dokončí se. V té způsobě má moc mě- niti všecka těla, od kovové dokonalosti umen- šená, v pravý měsíc či stříbro. Jedna část *) u zlata . r . 50
z vlhkosti vody a voda z bahnivosti fixované země a proto se nejprvé fixuje voda v zemi, aby se zase povětří mohlo fixovati v ní, neboť tak tomu chce mocné přirození. Voda nevydá užitku nesfixuje-li se na zemi (138), tak jako semeno teprve vydá ze sebe plod, bylo li v těle umrtveno. A jako pokrm přijímá se žaludkem, tak i ferment pů- sobí uvnitř každého těla. Závěrečná kapitola jedná o cerování fixované země na dokonalý elixír. Když jsou země, voda a povětří sfixovány, vezmi z lé- kářství též jednu uncii vlož do hliněného kru- cibule, dej na lehký oheň a skropuj olejem bílým,*) až pronikne (139) nejmenší částí těla. Jakmile tělo ucítí horkosti elixíru, stane se slitelné a tyngující, což zkusiti lze na rozpá- leném měděném plechu — rozpustí-li se jako vosk a bez dýmu, jest lékařstvím dokonče- ným, ne-li, naopak. Tu třeba opět cerovati, připuštěním krů- pějí bílého oleje, až po opětné zkoušce ne- kouří (140). Když tomu tak, dá se elixír vystydnouti a dokončí se. V té způsobě má moc mě- niti všecka těla, od kovové dokonalosti umen- šená, v pravý měsíc či stříbro. Jedna část *) u zlata . r . 50
Strana 51
jeho s tisíci částěmi rtuti obyčejné, octem a solí obmyté, dá stříbro lepší nežli rudní. Rovněž tak působí, uvržen na jiná nedokonalá těla (141). Rozhojňování vlhkostí krmicí děje se pří- pravou vlhkosti temperované mírností na způ- sob krmitelného pokrmu a nebudiž proto vlhkost svařena, čímž by byla příliš sucha a neměla by moci obracející či v kov mě- nící; rovněž nebudiž příliš studena, ana by neměla moci zažívající. Vlhkost ona, složena jsouc ze síry a rtuti, musí býti taková, aby těla zahřívala, totiž dodala jim potřebného tepla a to skrze svou vlastní v sobě utajenou moc; dále pak, aby těla zvlhčovala (142), dle toho, čeho se po- krmem chce dosíci. Ty pak věci, které se takto zahřívají a zvlhčují, jsou jako počátkem moci, jakou působí samo přirození, totiž do- konalého zažití. Působení elixíru nedokoná se v jedné hodině a jak svrchu praveno, vlhkost krmicí, je-li málo temperována, dává mnoho svaře- ného a nedostatečnou syrovost a je-li zase příliš, dává mnoho syrového s nedostatečnou vařeností. Věc celá, lékařsky či dle našeho — fysio- logicky řečeno, jest jako částka hmoty (po- krmu) schopné ku splození oné důležité hor- kosti tělům ku zahřívání, vysušení aneb k roz- pouštění (143) potřebné. 43 51
jeho s tisíci částěmi rtuti obyčejné, octem a solí obmyté, dá stříbro lepší nežli rudní. Rovněž tak působí, uvržen na jiná nedokonalá těla (141). Rozhojňování vlhkostí krmicí děje se pří- pravou vlhkosti temperované mírností na způ- sob krmitelného pokrmu a nebudiž proto vlhkost svařena, čímž by byla příliš sucha a neměla by moci obracející či v kov mě- nící; rovněž nebudiž příliš studena, ana by neměla moci zažívající. Vlhkost ona, složena jsouc ze síry a rtuti, musí býti taková, aby těla zahřívala, totiž dodala jim potřebného tepla a to skrze svou vlastní v sobě utajenou moc; dále pak, aby těla zvlhčovala (142), dle toho, čeho se po- krmem chce dosíci. Ty pak věci, které se takto zahřívají a zvlhčují, jsou jako počátkem moci, jakou působí samo přirození, totiž do- konalého zažití. Působení elixíru nedokoná se v jedné hodině a jak svrchu praveno, vlhkost krmicí, je-li málo temperována, dává mnoho svaře- ného a nedostatečnou syrovost a je-li zase příliš, dává mnoho syrového s nedostatečnou vařeností. Věc celá, lékařsky či dle našeho — fysio- logicky řečeno, jest jako částka hmoty (po- krmu) schopné ku splození oné důležité hor- kosti tělům ku zahřívání, vysušení aneb k roz- pouštění (143) potřebné. 43 51
Strana 52
Shromažděním flegmy vlhkost, když svla- žuje a ochlazuje, působí stále jako působí stále přirození. Vlhkost v těle jakémkoli roz- množená jest jako mléko, které se obrací v krev a důvodem podobným, vlhkosti roz- hojněné krmením zahřívají a svlažují stříbro živé, kteréž jest pokrm síře a tato jest jako žrev duchovní, z níž plodí se duch a podstata takového těla lékařského, z něhož my vlhkost krmicí zvlhčujeme nebo zrosujeme (144). Věz proto, dle všeho z předu povědě- ného, že k rozmnožení síry i stříbra živého třeba takového rozhojnění, v němž rtut a síra jsou zažity, nebo teprve pak pochopíš a dojdeš ku rozmnožení ducha krevního. Stříbro živé, obecní, kteréž samo o sobě není schopno tohoto rozmnožení, dojde k této moci a působností, již přirození dalo tělům menstruálním, když je případně, totiž podle „Praktyky“, ustrojíme. Stane-li se tak, budou stříbra živá obecní míti moc vody vegetabilis či okřívající a bu- dou jako ona v těla působiti a je zušlech- ťovati mocí přirození, která jest v ní obsa- žena. Budou míti onu moc, o niž v traktátu „Lapidarií“ se mluví, že i kameny drahé a sklo sfixuje na kov a o níž Galienus ukry- tými slovy se zmiňuje v třetím Canonu knihy: „Regimentum“. K „opětování mistrovství“ třeba poukázati čtenáře na počátek úvodního výkladu Praktyky. 52
Shromažděním flegmy vlhkost, když svla- žuje a ochlazuje, působí stále jako působí stále přirození. Vlhkost v těle jakémkoli roz- množená jest jako mléko, které se obrací v krev a důvodem podobným, vlhkosti roz- hojněné krmením zahřívají a svlažují stříbro živé, kteréž jest pokrm síře a tato jest jako žrev duchovní, z níž plodí se duch a podstata takového těla lékařského, z něhož my vlhkost krmicí zvlhčujeme nebo zrosujeme (144). Věz proto, dle všeho z předu povědě- ného, že k rozmnožení síry i stříbra živého třeba takového rozhojnění, v němž rtut a síra jsou zažity, nebo teprve pak pochopíš a dojdeš ku rozmnožení ducha krevního. Stříbro živé, obecní, kteréž samo o sobě není schopno tohoto rozmnožení, dojde k této moci a působností, již přirození dalo tělům menstruálním, když je případně, totiž podle „Praktyky“, ustrojíme. Stane-li se tak, budou stříbra živá obecní míti moc vody vegetabilis či okřívající a bu- dou jako ona v těla působiti a je zušlech- ťovati mocí přirození, která jest v ní obsa- žena. Budou míti onu moc, o niž v traktátu „Lapidarií“ se mluví, že i kameny drahé a sklo sfixuje na kov a o níž Galienus ukry- tými slovy se zmiňuje v třetím Canonu knihy: „Regimentum“. K „opětování mistrovství“ třeba poukázati čtenáře na počátek úvodního výkladu Praktyky. 52
Strana 53
Alfabetické „vyznamenání liter“ z před- mluvy Testamentu pozbývá účelu, poněvadž v rukopisu strahovském překladu není. Partykulář, k závěrku knihy připsaný, navádí ku přípravě augmentu, jímž tyngovati lze měď na stříbro. 53
Alfabetické „vyznamenání liter“ z před- mluvy Testamentu pozbývá účelu, poněvadž v rukopisu strahovském překladu není. Partykulář, k závěrku knihy připsaný, navádí ku přípravě augmentu, jímž tyngovati lze měď na stříbro. 53
Strana 54
vs — Praktyka Testamentu Reymunda Lulia sstiastnie se poczina. Alchimij gest strana tayna philosophige przirozenee, totiz potrzebna, z nijzto ucziniena bywa wiecz kteraz wssechniem nenalezij, genz nas uczij promieniti wsseczky kameny drahee, od prawe mirnosti, kterazto wssem tielom lid- skym poyczuge zdrawij znameniteho, a uczij promieniti wsseczky kowy w prawee sluncze a w prany (!) miesycz, z gednoho tiela uniner- salniho (!) *) lekarzskeho, w kteremz wsseczka gina lekarzstwij partykularznij**) zawiragij se, a z kterehozto, totiz tiela, uczinieno gest lekarz- stwij gedno, tay(2)nym gednim porzadkem, zgewenym synom wtipu, a to skrze teplost wohnie k zachowanij wieczij, gednoho stupnie w ssiro- *) nadepsáno rukou jinou a swrchního welikého. **) n. r. j. = menssij. 54
vs — Praktyka Testamentu Reymunda Lulia sstiastnie se poczina. Alchimij gest strana tayna philosophige przirozenee, totiz potrzebna, z nijzto ucziniena bywa wiecz kteraz wssechniem nenalezij, genz nas uczij promieniti wsseczky kameny drahee, od prawe mirnosti, kterazto wssem tielom lid- skym poyczuge zdrawij znameniteho, a uczij promieniti wsseczky kowy w prawee sluncze a w prany (!) miesycz, z gednoho tiela uniner- salniho (!) *) lekarzskeho, w kteremz wsseczka gina lekarzstwij partykularznij**) zawiragij se, a z kterehozto, totiz tiela, uczinieno gest lekarz- stwij gedno, tay(2)nym gednim porzadkem, zgewenym synom wtipu, a to skrze teplost wohnie k zachowanij wieczij, gednoho stupnie w ssiro- *) nadepsáno rukou jinou a swrchního welikého. **) n. r. j. = menssij. 54
Strana 55
Oraßykⱥ Teſkamenſu key ſmmda/Iuliá ſ�a ſbneſe pogma Lthimij peſe ſtrapa ſwyna �hiloſophije Alchym kfimti. pyworence/ wáiy po byrehna/ Zwýzſo v mena bywa owey Ptray wſſechwiɇm wenaleró/ 13 naß vyß yrowiemć wſſegßy kamený Mahee oprawe mí2: noſh/ Ptnt wſſem fiẽlom l ſßym poyyucje pdnawj Iwame wteho/ Acrn pwomemh pw prcwáſwſſeoß kwy w prawee ſlmre aw man meh woncho cela muc ſalniho le= » » vmszí ſyſklho w lekeweż wſſegh ymá —teſla lkazſkj yaykalawmý Javina yholau gj �e/ & ź kterchorto tohz hela Kmeno oz lekawſbwy �eono my= Fotozinkový snímek první strany strahovského rukopisu v pův. velikosti.
Oraßykⱥ Teſkamenſu key ſmmda/Iuliá ſ�a ſbneſe pogma Lthimij peſe ſtrapa ſwyna �hiloſophije Alchym kfimti. pyworence/ wáiy po byrehna/ Zwýzſo v mena bywa owey Ptray wſſechwiɇm wenaleró/ 13 naß vyß yrowiemć wſſegßy kamený Mahee oprawe mí2: noſh/ Ptnt wſſem fiẽlom l ſßym poyyucje pdnawj Iwame wteho/ Acrn pwomemh pw prcwáſwſſeoß kwy w prawee ſlmre aw man meh woncho cela muc ſalniho le= » » vmszí ſyſklho w lekeweż wſſegh ymá —teſla lkazſkj yaykalawmý Javina yholau gj �e/ & ź kterchorto tohz hela Kmeno oz lekawſbwy �eono my= Fotozinkový snímek první strany strahovského rukopisu v pův. velikosti.
Strana 56
Strana 57
kosti horkosti. Kterazto horkost dielij se na trzy gine hlawnij stupnie horkosti. Prwnij z nich horkost gest ziwotcžichnijk. b.e.u.*) w wieczy smissene, a k tee napomina czelost prziroze- nij, protoz uwodij porussenij u wieczy smi- ssenee, bez kterezto nemuže se przigiti k zi welnij dussennosti. Druha horkost gest wzbu- zugiczy s horkostij snassegiczij obziwenij, a ta prziwodij zplozenij a rozmnoženij. Trzetij gest przilissna a smrtedlna, kteraz kazy wsse- czky swe Instrumenta**), y wnuknutij od prziro- zenij, s kteruzto horkostij bywa porussenij, wzplozenij, y rozmnoženij. (3) Synu tat horkost gest umienij, a tat horkost gest znamenita zprawugiczy rozom lidsky, genz toho nemohu spatrzyti oczi lidske. A tak skrze to, nabywa se poznanij, tak ze z sweho wzkussenij žadny duowod zophistsky fantastyczsky nemuže tomu dosti ucziniti, ale aby wstaupeno bylo hnutim mysli, nebo we wsselikem dijle mame pa- trzyti na rozom, w kteremz praktyka gest. A tak skrze przirozenij rozomime, czo gest to, po cžemž mnozy blazni blaudij, a to zname gestli to czili nenij, a protoz taynee bude pro ty gessto nerozomiegij. Toto pak umienij pravie rozomiegiczym gest yasnee, a upokogeni budu tim we wsselike prawdie, a žadnym ginym oby(4)czegem ta nadoba nemuže se gmiti, totiz Instrumentum philo- *) Význam písmen těchto Praktyka neuvádí. **) nadepsáno r. j. = stroge neb nastroge. 57
kosti horkosti. Kterazto horkost dielij se na trzy gine hlawnij stupnie horkosti. Prwnij z nich horkost gest ziwotcžichnijk. b.e.u.*) w wieczy smissene, a k tee napomina czelost prziroze- nij, protoz uwodij porussenij u wieczy smi- ssenee, bez kterezto nemuže se przigiti k zi welnij dussennosti. Druha horkost gest wzbu- zugiczy s horkostij snassegiczij obziwenij, a ta prziwodij zplozenij a rozmnoženij. Trzetij gest przilissna a smrtedlna, kteraz kazy wsse- czky swe Instrumenta**), y wnuknutij od prziro- zenij, s kteruzto horkostij bywa porussenij, wzplozenij, y rozmnoženij. (3) Synu tat horkost gest umienij, a tat horkost gest znamenita zprawugiczy rozom lidsky, genz toho nemohu spatrzyti oczi lidske. A tak skrze to, nabywa se poznanij, tak ze z sweho wzkussenij žadny duowod zophistsky fantastyczsky nemuže tomu dosti ucziniti, ale aby wstaupeno bylo hnutim mysli, nebo we wsselikem dijle mame pa- trzyti na rozom, w kteremz praktyka gest. A tak skrze przirozenij rozomime, czo gest to, po cžemž mnozy blazni blaudij, a to zname gestli to czili nenij, a protoz taynee bude pro ty gessto nerozomiegij. Toto pak umienij pravie rozomiegiczym gest yasnee, a upokogeni budu tim we wsselike prawdie, a žadnym ginym oby(4)czegem ta nadoba nemuže se gmiti, totiz Instrumentum philo- *) Význam písmen těchto Praktyka neuvádí. **) nadepsáno r. j. = stroge neb nastroge. 57
Strana 58
zofskee, wniemzto starzij mudrczy wsseczko swe umienij chowali su, a z toho wstupeno muže byti we wsselike wzkussowanij, kterezto umienij przigimagij przirozenym biehem. Synu umysl nass w teto stranie gest abychom uka- zali praktyku dwogim Instrumentem. Prwnij Instrumentum gest praktyka pamietna, nebo- lizto w pamieti sebrana. Druhe Instrumentum gest praktyka skuteczna. To pak wsseczko spolu smisseno gest. Protoz gedno po dru- hem skrze obyczey alphabety wypisuge se konecz rzadu gednee kazde zprawy. A to bude (aby lepe rozomiel duowodem mistrowstwij) (5) a formuge*) se skrze artem**), aby dosažen byl uzitek praktyky, kteraz zprawuge twe oczy. To dijlo poznage, tobie ukažeme yasnym wzkussenim, že mocz poczatka nemuze przi- giti k konczy gedine moczij prostrzedka spo- guczyczyho (sic) extrema, totiz pocžatek s konczem. A k tomu nas nabada rozom, ktery sme powiedieli, že formugeme skrze artem memoratinam, totiz skrze umienij pa- mietnee pusobime w Instrumentu giz przed- powiedienem. Hoyniegij pak (kterak gest to powiedino) ukaže nam rozom, nebo rozom od Theoryky, totiz praktyky, nema na puntik gediny odchazeti, ani na krocžey wzdalo- wati se od praktyky pamietnee, nebo gedna naucženij dawa druhe a napra(6)wuge cziny *) nadep. r. j. = czinij neb pusobij. **) nadep. r. j. = umienij. 58
zofskee, wniemzto starzij mudrczy wsseczko swe umienij chowali su, a z toho wstupeno muže byti we wsselike wzkussowanij, kterezto umienij przigimagij przirozenym biehem. Synu umysl nass w teto stranie gest abychom uka- zali praktyku dwogim Instrumentem. Prwnij Instrumentum gest praktyka pamietna, nebo- lizto w pamieti sebrana. Druhe Instrumentum gest praktyka skuteczna. To pak wsseczko spolu smisseno gest. Protoz gedno po dru- hem skrze obyczey alphabety wypisuge se konecz rzadu gednee kazde zprawy. A to bude (aby lepe rozomiel duowodem mistrowstwij) (5) a formuge*) se skrze artem**), aby dosažen byl uzitek praktyky, kteraz zprawuge twe oczy. To dijlo poznage, tobie ukažeme yasnym wzkussenim, že mocz poczatka nemuze przi- giti k konczy gedine moczij prostrzedka spo- guczyczyho (sic) extrema, totiz pocžatek s konczem. A k tomu nas nabada rozom, ktery sme powiedieli, že formugeme skrze artem memoratinam, totiz skrze umienij pa- mietnee pusobime w Instrumentu giz przed- powiedienem. Hoyniegij pak (kterak gest to powiedino) ukaže nam rozom, nebo rozom od Theoryky, totiz praktyky, nema na puntik gediny odchazeti, ani na krocžey wzdalo- wati se od praktyky pamietnee, nebo gedna naucženij dawa druhe a napra(6)wuge cziny *) nadep. r. j. = czinij neb pusobij. **) nadep. r. j. = umienij. 58
Strana 59
gegij. A protoz pokladame praktyku pa- mietnau, podle toho umienij w zpuosobie prostrzedka, czoz podobneho przirozenij nie- yakeho ma swych wlastnijch extremis w ex- tremu. Theorika gest skuteczna, protoz sme polozili praktyku pamietnu, podle toho umie- nij a formy sweho prostrzedku C. ff. gsu geho extrema. Praktyka skuteczna na druhem boku, na prwním zustawa gegij sestra, totiz Theorika. Protoz umieyme Theoriku, kteraz se formuge z tee prwnij, nebo umienij nikdy nebywa wyplnienee, lecžby nayprw bylo po- cžatee, a wytažene z sweho pocžatku. (7) Rozdil tohoto artis bude s instrumentem pamietnym, tuto knijhu kteruz naziwam stra- nau ginau dielim na cztyrzy strany hlawnij. Prwnij gest rozpustiti. Druha gest obmyti. Trzetij gest congelowati. Cztwrta gest ffixo- vati. Prwnij gest hlawnij puosobenij, a dielij se na dwie stranie rozpustitedlnee, yakoz sme- w tee theorice powiedieli, skrze kteruz ged- notu czinime z mnozstwij, skrze druhu czi- nime mnozstwij z gednoty, yakoz okaže se tobie skrze foremne naucženij. Synu, wsseczky tohoto dijla duowody, budu tobie oznameny z gisteho a koneczneho rozdijlu alphabety, a tu musyss umieti, (8) a znamenati sobie obycžegem alphabety, a s znamenimi, a difinicionibus, totiz wymie- czenostmi, a s opietowanim powiedieneho. Prwnij rozdil alphabeti a prwnij puosobeni 59
gegij. A protoz pokladame praktyku pa- mietnau, podle toho umienij w zpuosobie prostrzedka, czoz podobneho przirozenij nie- yakeho ma swych wlastnijch extremis w ex- tremu. Theorika gest skuteczna, protoz sme polozili praktyku pamietnu, podle toho umie- nij a formy sweho prostrzedku C. ff. gsu geho extrema. Praktyka skuteczna na druhem boku, na prwním zustawa gegij sestra, totiz Theorika. Protoz umieyme Theoriku, kteraz se formuge z tee prwnij, nebo umienij nikdy nebywa wyplnienee, lecžby nayprw bylo po- cžatee, a wytažene z sweho pocžatku. (7) Rozdil tohoto artis bude s instrumentem pamietnym, tuto knijhu kteruz naziwam stra- nau ginau dielim na cztyrzy strany hlawnij. Prwnij gest rozpustiti. Druha gest obmyti. Trzetij gest congelowati. Cztwrta gest ffixo- vati. Prwnij gest hlawnij puosobenij, a dielij se na dwie stranie rozpustitedlnee, yakoz sme- w tee theorice powiedieli, skrze kteruz ged- notu czinime z mnozstwij, skrze druhu czi- nime mnozstwij z gednoty, yakoz okaže se tobie skrze foremne naucženij. Synu, wsseczky tohoto dijla duowody, budu tobie oznameny z gisteho a koneczneho rozdijlu alphabety, a tu musyss umieti, (8) a znamenati sobie obycžegem alphabety, a s znamenimi, a difinicionibus, totiz wymie- czenostmi, a s opietowanim powiedieneho. Prwnij rozdil alphabeti a prwnij puosobeni 59
Strana 60
gest . A . genz znamena Boha, odniehoz wsseczky dobree wieczy pochazegij. .B . znamena strzibro ziwe, genz gest podstata wobecznij, a w niem zustawa wsseczko tielo složene, yakoz se ukazuge z geho wlastnosti, kterak ma ty skutky, totiz po- russowati, obziwowati, zsyrowiti, uzrati, ob- myti, wysussiti, zwlhcziti, zhrzyti, ustuditi, wgiti, wygiti, posylniti, zemdliti, dati wahu, y lehkost ucziniti. W tom strzybru ziwem ty budess syn nauczenij, w poznanij dijla prziroze(9)nij. Skrze ty wlastnosti muže byti že mnohe wieczy z tiech swu wlastnij moczy prowesti se budu moczy z mocznosti k skutku, a z toho sweho dijla gest regule, totiz prawidlo uwesti a zrziditi, podle toho instrumentum, yakoz ma z sweho znameni- teho przyrozenij. Take proto prawim tobie, yakoz ono gest otecz wssech tiel, tak nay- wicze toho tiela kterez ma z obecznosti sweho przirozenij wlastnie zdržeti wsseczko y tagem- stwij, nebogiczy se wymierzenij neboli wy- psanij, nebo gest z przirozenij lekarzstwij, bez kterehozto nicz tielesneho nenij narozeno. A geho pocža(10)tek gest gedna subtylnost przi- rozenij, czihoz gest, a pusobij, a stworzuge bez przestaupenij míry. . C . znamena, sal petre, genz przirozenij drzij obecznee po- dobne strzibru ziwemu, z wlastnosti sweho sylneho przirozenij. D znamena witrolium, kterez porussuge a zahubuge czozkoli nenij 60
gest . A . genz znamena Boha, odniehoz wsseczky dobree wieczy pochazegij. .B . znamena strzibro ziwe, genz gest podstata wobecznij, a w niem zustawa wsseczko tielo složene, yakoz se ukazuge z geho wlastnosti, kterak ma ty skutky, totiz po- russowati, obziwowati, zsyrowiti, uzrati, ob- myti, wysussiti, zwlhcziti, zhrzyti, ustuditi, wgiti, wygiti, posylniti, zemdliti, dati wahu, y lehkost ucziniti. W tom strzybru ziwem ty budess syn nauczenij, w poznanij dijla prziroze(9)nij. Skrze ty wlastnosti muže byti že mnohe wieczy z tiech swu wlastnij moczy prowesti se budu moczy z mocznosti k skutku, a z toho sweho dijla gest regule, totiz prawidlo uwesti a zrziditi, podle toho instrumentum, yakoz ma z sweho znameni- teho przyrozenij. Take proto prawim tobie, yakoz ono gest otecz wssech tiel, tak nay- wicze toho tiela kterez ma z obecznosti sweho przirozenij wlastnie zdržeti wsseczko y tagem- stwij, nebogiczy se wymierzenij neboli wy- psanij, nebo gest z przirozenij lekarzstwij, bez kterehozto nicz tielesneho nenij narozeno. A geho pocža(10)tek gest gedna subtylnost przi- rozenij, czihoz gest, a pusobij, a stworzuge bez przestaupenij míry. . C . znamena, sal petre, genz przirozenij drzij obecznee po- dobne strzibru ziwemu, z wlastnosti sweho sylneho przirozenij. D znamena witrolium, kterez porussuge a zahubuge czozkoli nenij 60
Strana 61
z bytnosti neboli podstaty strzybra ziweho, obecznij gest, ani zplozeno, ani dijlo po- czato, ani dokonano. A protoz, yakoz to .A. hodnau prziczinau se ukazuge, že se ma przedloziti, yakozto forma wssech stworze- nij, swu neobsahlu moczij artificij a dijla, aby vzdyczky chwalen byl a przed oczima držan, kteryz przedkem od dielnika ma chwa- len byti. (11) O druhem rozdijlu, kteryz gest wo ffigurach prwnij strany rozpusti- tedlnee. Tento rozdijl ukazuge, kterak prostrzed- kem A. bywa složenij z przedpowiedienych Litter, po rozdilu littery prwnij strany rozpu- stitedlnee, nalezij tobie znati a umieti trzy kauty, a trzy okrsslky wokruhlee. Prwnij okr- sslek wyznamenawa se skrze E. a bywa z prwnij trzijhranosti, slozenee z .B.C. D. Druhy okrsslek neboli koleczko znamena se skrze .J. a bywa z druhe trzijhranosti, slo- zenee z . E. ff. G. Trzetij koleczko wyzna- menawa se skrze .K. a bywa z trzetij trzij- hranosti, složene z E. G. H. Ty ffigury toliko naležegij k prwnij (12) stranie rozpustitedlnee, nebo wlastnie slowe rozpausstiegiczy. Otrzetim rozdilu kteryz gestwo ffigurach druhe strany rozpustite- dlnee. 61
z bytnosti neboli podstaty strzybra ziweho, obecznij gest, ani zplozeno, ani dijlo po- czato, ani dokonano. A protoz, yakoz to .A. hodnau prziczinau se ukazuge, že se ma przedloziti, yakozto forma wssech stworze- nij, swu neobsahlu moczij artificij a dijla, aby vzdyczky chwalen byl a przed oczima držan, kteryz przedkem od dielnika ma chwa- len byti. (11) O druhem rozdijlu, kteryz gest wo ffigurach prwnij strany rozpusti- tedlnee. Tento rozdijl ukazuge, kterak prostrzed- kem A. bywa složenij z przedpowiedienych Litter, po rozdilu littery prwnij strany rozpu- stitedlnee, nalezij tobie znati a umieti trzy kauty, a trzy okrsslky wokruhlee. Prwnij okr- sslek wyznamenawa se skrze E. a bywa z prwnij trzijhranosti, slozenee z .B.C. D. Druhy okrsslek neboli koleczko znamena se skrze .J. a bywa z druhe trzijhranosti, slo- zenee z . E. ff. G. Trzetij koleczko wyzna- menawa se skrze .K. a bywa z trzetij trzij- hranosti, složene z E. G. H. Ty ffigury toliko naležegij k prwnij (12) stranie rozpustitedlnee, nebo wlastnie slowe rozpausstiegiczy. Otrzetim rozdilu kteryz gestwo ffigurach druhe strany rozpustite- dlnee. 61
Strana 62
Tento rozdil ukazuge kterak magij byti rzecžene ffigury trzijhrance neboli trzijkautnee. Wiedino ma byti wo .E. J. K . z gichzto prwnij ffigura gest .E. gegizto forma gest po- kažena skrze rozdijl. Gine dwie ffigurze gsu- timto obycžegem, ale nayprwe wiedino ma byti, že skrze druhu ffiguru wokruhlu .J. znamena se složenost miesycze, a skrze trzeti ffiguru wokruhlu .K. znamena se složeni sluncze. Z prwnij tiech dwu genz gest .J (13) wytahuge se L.m.n. a skrze ty trzy littery sklada se prwnij ffigura trzijkautnij, rozdijlu trzetiho. A z gine ffigury wokruhlee .K. pochazy skrze rozdielenij o.p. q. r. z kterychzto litter gest druha ffigura cztyr- kautnij ustawena. Skrze . L . znamename zemi, slozenij bileho. Skrze . m . wodu, skrze .n. witr. Skrze .o. zemi složenij cžer- weneho, a skrze .p. wodu, skrze .q. witr, a skrze . r. znamename wohen nasseho kamene a ty dwie ffigury toliko prziležegij (!) k druhe stranie rozpustitedlne, skrze kteruž se zawira H. a hlawij (1) puosobenij, genz gest o roz- pusstienij uczinienee, (14) a uwedenij toho strzibra ziweho. Synu potrzebij gest tobie umieti tu al- phabetu wen, gestli že ty hledass miti prak- tyku kteraz gest forma artis, s duowodem theoryky, kteraz wlastnostij zprawuge. Pro- toz ty naucz pamiet znamenitym rozomem, a gestli že ty gi naucziss, budess miti prak- 62
Tento rozdil ukazuge kterak magij byti rzecžene ffigury trzijhrance neboli trzijkautnee. Wiedino ma byti wo .E. J. K . z gichzto prwnij ffigura gest .E. gegizto forma gest po- kažena skrze rozdijl. Gine dwie ffigurze gsu- timto obycžegem, ale nayprwe wiedino ma byti, že skrze druhu ffiguru wokruhlu .J. znamena se složenost miesycze, a skrze trzeti ffiguru wokruhlu .K. znamena se složeni sluncze. Z prwnij tiech dwu genz gest .J (13) wytahuge se L.m.n. a skrze ty trzy littery sklada se prwnij ffigura trzijkautnij, rozdijlu trzetiho. A z gine ffigury wokruhlee .K. pochazy skrze rozdielenij o.p. q. r. z kterychzto litter gest druha ffigura cztyr- kautnij ustawena. Skrze . L . znamename zemi, slozenij bileho. Skrze . m . wodu, skrze .n. witr. Skrze .o. zemi složenij cžer- weneho, a skrze .p. wodu, skrze .q. witr, a skrze . r. znamename wohen nasseho kamene a ty dwie ffigury toliko prziležegij (!) k druhe stranie rozpustitedlne, skrze kteruž se zawira H. a hlawij (1) puosobenij, genz gest o roz- pusstienij uczinienee, (14) a uwedenij toho strzibra ziweho. Synu potrzebij gest tobie umieti tu al- phabetu wen, gestli že ty hledass miti prak- tyku kteraz gest forma artis, s duowodem theoryky, kteraz wlastnostij zprawuge. Pro- toz ty naucz pamiet znamenitym rozomem, a gestli že ty gi naucziss, budess miti prak- 62
Strana 63
tyku ukraczenu; a ffiguru znamenitu, s kteruz budess moczy k dijlu przistupiti, podle twee wuole, bez welike pracze, a gestli že ne- budess umieti przedpowiediene allphabety ro- zomnie, nebudess moczy toho dijla praktyko- wati, neebrz yni pocziti, ale spisse nebudess wiedieti czo dielass, nebo neznass wzetij spetierum totiz twarznostij neb wieczij, kterez (15) littery wyznamenawagij, aniz gich smie- syti budess moczy takowym smissenim kterehoz przirozenij žada. Nebo potrzebij gest aby to umieli wssiczkni praktykugiczij artistowe, do koncze, tak aby przedpowiediena dijla przi- rozenij, a aby rzecžene littery, a gich wyzna- menanij byly wlastnij materya prwniho wy- hledawanij. O druhem instrumentu prakty- kalnim. Nayprwe o prwnij stranie rozpustitedlnee. Instrumentum praktykalnij uninersale (!) toliko znamena tak yakoby se pokladala theo- rika w uwyznamenanij dijla, prostrzedkem in- strumenta kterez gest w pamieti, a shro- maždienij, kte(16)rehozto prostrzedkem uka- zuge, czo rzecžene littery wyznamenawagij, w prwnij stranie rozpustitedlne, ssest ffigur poklada swrchownie. Ten pak instrument synu kdyz miti budess pohotowie, uwed w praktyku, a uweda ffiguru, kteraz složena gest z .B.C.D. podle fformy ktera se po- 63
tyku ukraczenu; a ffiguru znamenitu, s kteruz budess moczy k dijlu przistupiti, podle twee wuole, bez welike pracze, a gestli že ne- budess umieti przedpowiediene allphabety ro- zomnie, nebudess moczy toho dijla praktyko- wati, neebrz yni pocziti, ale spisse nebudess wiedieti czo dielass, nebo neznass wzetij spetierum totiz twarznostij neb wieczij, kterez (15) littery wyznamenawagij, aniz gich smie- syti budess moczy takowym smissenim kterehoz przirozenij žada. Nebo potrzebij gest aby to umieli wssiczkni praktykugiczij artistowe, do koncze, tak aby przedpowiediena dijla przi- rozenij, a aby rzecžene littery, a gich wyzna- menanij byly wlastnij materya prwniho wy- hledawanij. O druhem instrumentu prakty- kalnim. Nayprwe o prwnij stranie rozpustitedlnee. Instrumentum praktykalnij uninersale (!) toliko znamena tak yakoby se pokladala theo- rika w uwyznamenanij dijla, prostrzedkem in- strumenta kterez gest w pamieti, a shro- maždienij, kte(16)rehozto prostrzedkem uka- zuge, czo rzecžene littery wyznamenawagij, w prwnij stranie rozpustitedlne, ssest ffigur poklada swrchownie. Ten pak instrument synu kdyz miti budess pohotowie, uwed w praktyku, a uweda ffiguru, kteraz složena gest z .B.C.D. podle fformy ktera se po- 63
Strana 64
klada. Synu wiez že skrze tu ffiguru, kteraz gest prwnij trzijkautna, y w ukazanij ucziti tie budeme w giti w praktyku, a prawime že ta bywa ze dwu podstat tielnych, a z gedne nebeske a bytnostnee, w nesena do sweho brzicha, a tak prwnij ffigura bude, a tobie se ukazuge, a podawa. Synu umysl procž sme uczinili ten, trzijkautnost, gest na kon- czy, abychom (17) ztoho skrze umienij pro- strzedkem dobroty bozske z . A. wytahli a gmieli takowe menstruale, totiz krwotocžnost wlhku, mirnu, s horkostij proti przirozenij, s kteruzto a skrze kteru, budu se moczy tiela rozpustiti w strzibro ziwee, genz gest ele- mentum, totiz ziwel, tiel rozpustitedlnych, a gest prwnij materia, s nizto bude moczy ustawnie (1) se puosobiti nass kamen, uczi- nieny z strzybra ziweho. Protoz synu s tim bywa prwnij w gitij w mistrowstwij, przipogiti k punktom odkudž pochazy temperamentum, to gest mijrnost, s wahau roztaženau yakoz tobie y powime. (18) Synu ty w moczy . A. wezmi gednu stranu z . D . a 1/2*) z . C . a wsseczko smi- ssenee na mramoru drobnie zetrzy, a potom smissene do nadoby wlož, totiz do kukur- bity, s alembikem swrchu, w nijzto skrze obraczowanij zahustij se duchowe, a zalu- tugess a s složenim uczinienym z mauky tem- *) označeno značkou staročeskou. 64
klada. Synu wiez že skrze tu ffiguru, kteraz gest prwnij trzijkautna, y w ukazanij ucziti tie budeme w giti w praktyku, a prawime že ta bywa ze dwu podstat tielnych, a z gedne nebeske a bytnostnee, w nesena do sweho brzicha, a tak prwnij ffigura bude, a tobie se ukazuge, a podawa. Synu umysl procž sme uczinili ten, trzijkautnost, gest na kon- czy, abychom (17) ztoho skrze umienij pro- strzedkem dobroty bozske z . A. wytahli a gmieli takowe menstruale, totiz krwotocžnost wlhku, mirnu, s horkostij proti przirozenij, s kteruzto a skrze kteru, budu se moczy tiela rozpustiti w strzibro ziwee, genz gest ele- mentum, totiz ziwel, tiel rozpustitedlnych, a gest prwnij materia, s nizto bude moczy ustawnie (1) se puosobiti nass kamen, uczi- nieny z strzybra ziweho. Protoz synu s tim bywa prwnij w gitij w mistrowstwij, przipogiti k punktom odkudž pochazy temperamentum, to gest mijrnost, s wahau roztaženau yakoz tobie y powime. (18) Synu ty w moczy . A. wezmi gednu stranu z . D . a 1/2*) z . C . a wsseczko smi- ssenee na mramoru drobnie zetrzy, a potom smissene do nadoby wlož, totiz do kukur- bity, s alembikem swrchu, w nijzto skrze obraczowanij zahustij se duchowe, a zalu- tugess a s složenim uczinienym z mauky tem- *) označeno značkou staročeskou. 64
Strana 65
perowane s bilkem wagecznym, aby ta wlast- nost gednoty ze trzij mercurij kteraz gest slanosti witriolnee, a wodnatee wlhkosti, ne- byla ztraczena. Ty wieczy spoge w gedne nadobie, aby pruduchem nemohly wygiti, a waruy se, aby rzecženy prach wloženy do rzecžene ampule, neprzewyssowal wahy dwu liber. A miey dwie ampule, a wlož do nich prachy gednostaynee ma(19)terye, podle wahy rzecžene, a to czinime na furnellu uczinienem skrze fformu o ktere sme prawili w kapitole wo furnijch*), a neklad než toliko trzy am- pule na rzecženy furn, neboby ginacže wohen nemohl dan byti gednostayny, tak yakoz obraczuge przirozene smissenij. A rzeczene ampule, at su wzdaleny od sebe wzdalij trzij nebo cztyr prstuow, a dna nadob. at' () su oblutowane dobrau zemij smissenu s chlupy, a dass popel zespod y swrchu z tlausstij cztyrz neb pieti prstuow, a receptorium wlastni] gednee kazde at gest postaweno mezy gednu y druhu ampulij dole, s (20) dluhym hrdlem, tak aby spogenij toho receptaculum neczilo žadne horkosti furna, tez ani woda ktera se dystillowati bude, a aby receptorium nemielo pruoduchu, aby duchowe newyssli. Potom synu mass zpusobiti drtiny od pily, a wezmi gich dwa dijly a puol druheho dijlu mlata z pressu winneho, a nebolizto drobneho *) na straně listu připsáno cizí rukou „nenij gij.“ 65
perowane s bilkem wagecznym, aby ta wlast- nost gednoty ze trzij mercurij kteraz gest slanosti witriolnee, a wodnatee wlhkosti, ne- byla ztraczena. Ty wieczy spoge w gedne nadobie, aby pruduchem nemohly wygiti, a waruy se, aby rzecženy prach wloženy do rzecžene ampule, neprzewyssowal wahy dwu liber. A miey dwie ampule, a wlož do nich prachy gednostaynee ma(19)terye, podle wahy rzecžene, a to czinime na furnellu uczinienem skrze fformu o ktere sme prawili w kapitole wo furnijch*), a neklad než toliko trzy am- pule na rzecženy furn, neboby ginacže wohen nemohl dan byti gednostayny, tak yakoz obraczuge przirozene smissenij. A rzeczene ampule, at su wzdaleny od sebe wzdalij trzij nebo cztyr prstuow, a dna nadob. at' () su oblutowane dobrau zemij smissenu s chlupy, a dass popel zespod y swrchu z tlausstij cztyrz neb pieti prstuow, a receptorium wlastni] gednee kazde at gest postaweno mezy gednu y druhu ampulij dole, s (20) dluhym hrdlem, tak aby spogenij toho receptaculum neczilo žadne horkosti furna, tez ani woda ktera se dystillowati bude, a aby receptorium nemielo pruoduchu, aby duchowe newyssli. Potom synu mass zpusobiti drtiny od pily, a wezmi gich dwa dijly a puol druheho dijlu mlata z pressu winneho, a nebolizto drobneho *) na straně listu připsáno cizí rukou „nenij gij.“ 65
Strana 66
uhliczka, a wotrub dobrze wysussenych, smi- ssenych s drtinami przedpowiedienymi, a z tee smiesycze prziprawiss wohen w furnu twem, a zazži wohen we dwu konczech furnella, a nech pak at' (!) se sam od sebe roznitij, aniz gineho wohnie mass ucziniti, dokawadz se nepocžne distillowati, od gednoho punkta až dossesti pun(21) ktuow, a neb az do 15. A neb druhe wezmucz plamen, nayprwe až do 10 kruopij, a kdyz distillowati budess na dwa punkty gednostaynie s malym drzi- wim poczni rozmnozowati wohnie tweho czi- niczyho plamen, prawie pod dnem nadob, a popatrz gestli woda yasna, a dymowe sub- tylnij, a wohen tak drz gednostaynie dokudz neuzrziss že od dwu punktuow nawraczuge se k 15 neb k 12, y take k meenie, a po- tom drž twuoy wohen, podle punktu sweho distillowanij. A potom dale*) po malu posylni wohnie tweho na geden punkt, dokudz ne- uzrzyss že se nebude wicze distillo(22)wati a to bude kdyz alembik ztratij swu cžerwe nost, a tehdy przestan, a nech furnu wy- stydnuti, a to budess miti wodu yasnu, bez zakalenij y žadneho, nebolizto bez feces, totiz kwasnicz, lecž snad bilee feces bu- dauli. Wezmi tu wodu a schoway gi, a do- brze zawrzy s woskem smissenym s gumij, *) touž rukou připsáno ve směru a na okraji řádky. 66
uhliczka, a wotrub dobrze wysussenych, smi- ssenych s drtinami przedpowiedienymi, a z tee smiesycze prziprawiss wohen w furnu twem, a zazži wohen we dwu konczech furnella, a nech pak at' (!) se sam od sebe roznitij, aniz gineho wohnie mass ucziniti, dokawadz se nepocžne distillowati, od gednoho punkta až dossesti pun(21) ktuow, a neb az do 15. A neb druhe wezmucz plamen, nayprwe až do 10 kruopij, a kdyz distillowati budess na dwa punkty gednostaynie s malym drzi- wim poczni rozmnozowati wohnie tweho czi- niczyho plamen, prawie pod dnem nadob, a popatrz gestli woda yasna, a dymowe sub- tylnij, a wohen tak drz gednostaynie dokudz neuzrziss že od dwu punktuow nawraczuge se k 15 neb k 12, y take k meenie, a po- tom drž twuoy wohen, podle punktu sweho distillowanij. A potom dale*) po malu posylni wohnie tweho na geden punkt, dokudz ne- uzrzyss že se nebude wicze distillo(22)wati a to bude kdyz alembik ztratij swu cžerwe nost, a tehdy przestan, a nech furnu wy- stydnuti, a to budess miti wodu yasnu, bez zakalenij y žadneho, nebolizto bez feces, totiz kwasnicz, lecž snad bilee feces bu- dauli. Wezmi tu wodu a schoway gi, a do- brze zawrzy s woskem smissenym s gumij, *) touž rukou připsáno ve směru a na okraji řádky. 66
Strana 67
tak aby žadnym pruoduchem nikoli wygiti nemohla. A pamatuy aby w czinil gednu sspíczku mezy hrdlo receptorij, a mezy no- sem alembika, aby kdyz by nadoba miela mnoho wohnie, mohla witr wypustiti, aby se nadoba neroztrhla, a tak niekdy aby dobyta byla wen sspiczka, a opiet wstrczena a (23) zahraženo aby duchowe newyssli. A protoz giz mass .D. a .C. wnichzto mocznie gest B. a tak fformuge se prwnij figura wo- kruhla Littery .E. s swau trzijkautnostij ne- bolizto trzijhranatostij .B. C. D. Otazka. Procz otože uczinil sy tak dluhu praktyku! Synu pro to, aby lepe byl swiedo- mieyssij wewssech wieczech welikych y ma- lych, a aby miel znamost wohnie obecznie wewssem ginem dijle, skrze nynieyssij ka- pitolu, a wssech lutowanij totiz obmazowa- nij, neb zamazowanij, nebo nemame umysla abychom czo wicze o tom tobie powiedieli, czoz mudrym (24) rozomem spatrze mysl- nie, nicz tobie nebude nesnadneho. Nebo nynij muozess rzyczy že mass menstruale smrdute k twemu umyslu, kterez gest tak sspatnee, že skrze nie wsseczkna tiela w swu prwnij materij obraczugij se brzo, a gest po- cžatek tak diwny a uzíteczny, acž mužess poznati yasnym rozomem. Synu to men- struale smrdute, ziwelnie gest ucziniene tielo wodnatee, skrze wysoku mocz, kteraz gest w cztwrtem elementu, a gest wohen horky, 5* 67
tak aby žadnym pruoduchem nikoli wygiti nemohla. A pamatuy aby w czinil gednu sspíczku mezy hrdlo receptorij, a mezy no- sem alembika, aby kdyz by nadoba miela mnoho wohnie, mohla witr wypustiti, aby se nadoba neroztrhla, a tak niekdy aby dobyta byla wen sspiczka, a opiet wstrczena a (23) zahraženo aby duchowe newyssli. A protoz giz mass .D. a .C. wnichzto mocznie gest B. a tak fformuge se prwnij figura wo- kruhla Littery .E. s swau trzijkautnostij ne- bolizto trzijhranatostij .B. C. D. Otazka. Procz otože uczinil sy tak dluhu praktyku! Synu pro to, aby lepe byl swiedo- mieyssij wewssech wieczech welikych y ma- lych, a aby miel znamost wohnie obecznie wewssem ginem dijle, skrze nynieyssij ka- pitolu, a wssech lutowanij totiz obmazowa- nij, neb zamazowanij, nebo nemame umysla abychom czo wicze o tom tobie powiedieli, czoz mudrym (24) rozomem spatrze mysl- nie, nicz tobie nebude nesnadneho. Nebo nynij muozess rzyczy že mass menstruale smrdute k twemu umyslu, kterez gest tak sspatnee, že skrze nie wsseczkna tiela w swu prwnij materij obraczugij se brzo, a gest po- cžatek tak diwny a uzíteczny, acž mužess poznati yasnym rozomem. Synu to men- struale smrdute, ziwelnie gest ucziniene tielo wodnatee, skrze wysoku mocz, kteraz gest w cztwrtem elementu, a gest wohen horky, 5* 67
Strana 68
kteryz smiessuge wsseczky wieczy welmi gednoswornie, k kterezto smissenosti czlo- wiek nemuže dosahnuti, gestliže ohen ne- bude mistr, (25) kteryz ze trzij czinij gedno skrze swe uwedenij, yakoz tomu chcze przi- rozenij, kterez gednoswornie se smiessuge s wlhkostij, kteraz gest pocžatek przirozenij wietssiho. Otazka. Otcže powiediel sy o trzech, a nepolozil sy w složenij wody nez gen dwie, totiz .C. a*) .D. Protoz czoz gest Z. B . genz trzijkautnost wyplnuge? (sic) Synu Materya nemuže byti ani czo ucziniti bez formy, gestli že tee nebude, aniz D. bude moczy stati bez . B . poniewadz ma formo- wati wieczy ktere gsu na swietie. Tak take prawime wo.C . kterez formowano gest z. B neb .C . ani .D . gest w tee prziczinie, (26) nebo wlastnost naziwame skrze swe wlastnij gmeno, a to gest prawe že w proste moczy sebe sameho postawilo s weliku moczy kterez ma towarzistwij trzij wlastnijch pod- stat spogenych w gednu wiecz, kteraz gest mocz obecznij kazdeho tiela w rudnosti, a w kameni oc. a poddano gest moczy wokrzi- wagiczy, yakoz tobie ukazano gest u wlastnosti nasseho nynieyssijho umienij. Protoz tobie pra- wim, aby poznal swu mocz a swu mzdu, nebo potom s nim poznass gine wieczy ktere *) a značí pouze spojku stylisační. 68
kteryz smiessuge wsseczky wieczy welmi gednoswornie, k kterezto smissenosti czlo- wiek nemuže dosahnuti, gestliže ohen ne- bude mistr, (25) kteryz ze trzij czinij gedno skrze swe uwedenij, yakoz tomu chcze przi- rozenij, kterez gednoswornie se smiessuge s wlhkostij, kteraz gest pocžatek przirozenij wietssiho. Otazka. Otcže powiediel sy o trzech, a nepolozil sy w složenij wody nez gen dwie, totiz .C. a*) .D. Protoz czoz gest Z. B . genz trzijkautnost wyplnuge? (sic) Synu Materya nemuže byti ani czo ucziniti bez formy, gestli že tee nebude, aniz D. bude moczy stati bez . B . poniewadz ma formo- wati wieczy ktere gsu na swietie. Tak take prawime wo.C . kterez formowano gest z. B neb .C . ani .D . gest w tee prziczinie, (26) nebo wlastnost naziwame skrze swe wlastnij gmeno, a to gest prawe že w proste moczy sebe sameho postawilo s weliku moczy kterez ma towarzistwij trzij wlastnijch pod- stat spogenych w gednu wiecz, kteraz gest mocz obecznij kazdeho tiela w rudnosti, a w kameni oc. a poddano gest moczy wokrzi- wagiczy, yakoz tobie ukazano gest u wlastnosti nasseho nynieyssijho umienij. Protoz tobie pra- wim, aby poznal swu mocz a swu mzdu, nebo potom s nim poznass gine wieczy ktere *) a značí pouze spojku stylisační. 68
Strana 69
gsu wietssij mzdy, a wietssij hodnosti. Pro- toz miey w pamieti prwnij ffiguru skrze (27) .E . wyznamenanu kteraz gest ted nynij w teeto fformie. O prwnij stranie rozpustite- dlnee skrze obyczey praktyky. Synu swietlo swieta, a nebo strana geho, potrzebij gest aby nynij rozpusstiena byla, skrze rozpusstienij wssech swych stran, ktere gsu podstatne, a przipadnosti aby zachowany byly, uczinicz setrzenij skrze obyczey wohnie przirozenij. Protoz nemudrzij a blazni ne- znagij umienij nasseho. Protoz ty ucziniss skrze ten obycžey bez dotykanij materyge, ani nohau, ani rukau. W moczy . A. wezmi 113) z . ff. dobrze wyczisstiene skrze kapelli, (28) a neb sylny test, a gi dobrze ztlucženu w koleczka, rozrzez na malee kusky uzkee, a rozdiel na dwie stranie gednostaynee, a wezmi dwie nadoby sklennee, kterez slowu solutoria, totiz rozpustitedlna, neboli k roz- pusstienij prziprawena, tak lepe se gme- nugij mezy ginym narodem, w tee zprawie, gichzto forma a mijra tobie wymierzena bude w kapitole wo nadobach**). a do kazde na- doby wloz 11 a puol z . E. totiz wosmu stranu *) 2 : unce. (Viz B. ml. Rodovského z Husti- řan „Knihu o dokonalém umění chemie“, str. 178.) **) po straně listu připsáno „nenij gij“. 69
gsu wietssij mzdy, a wietssij hodnosti. Pro- toz miey w pamieti prwnij ffiguru skrze (27) .E . wyznamenanu kteraz gest ted nynij w teeto fformie. O prwnij stranie rozpustite- dlnee skrze obyczey praktyky. Synu swietlo swieta, a nebo strana geho, potrzebij gest aby nynij rozpusstiena byla, skrze rozpusstienij wssech swych stran, ktere gsu podstatne, a przipadnosti aby zachowany byly, uczinicz setrzenij skrze obyczey wohnie przirozenij. Protoz nemudrzij a blazni ne- znagij umienij nasseho. Protoz ty ucziniss skrze ten obycžey bez dotykanij materyge, ani nohau, ani rukau. W moczy . A. wezmi 113) z . ff. dobrze wyczisstiene skrze kapelli, (28) a neb sylny test, a gi dobrze ztlucženu w koleczka, rozrzez na malee kusky uzkee, a rozdiel na dwie stranie gednostaynee, a wezmi dwie nadoby sklennee, kterez slowu solutoria, totiz rozpustitedlna, neboli k roz- pusstienij prziprawena, tak lepe se gme- nugij mezy ginym narodem, w tee zprawie, gichzto forma a mijra tobie wymierzena bude w kapitole wo nadobach**). a do kazde na- doby wloz 11 a puol z . E. totiz wosmu stranu *) 2 : unce. (Viz B. ml. Rodovského z Husti- řan „Knihu o dokonalém umění chemie“, str. 178.) **) po straně listu připsáno „nenij gij“. 69
Strana 70
wsseho menstrualis, a uwrz scatum*) wnitrz kazdu stranu z .ff. a pak hnedky nezaned- baway zawrziti nadoby svym przikrywadlem, a zalutuy spogenij dobrau zemij, a bilkem (29) wagecznym, nebolizto klarum z wa- gecz. A to uczinie postaw wsseczko do laz- nie horke za trzi dni. Bodayz tobie Buoh dal dobry den in magica, totiz w tee philo- zofii. Potom pak zczediss wsseczku wodu toho E. opatrnie, aby zemie toho . ff. ne- mohla se nikterak zkaliti, kteruzto wodu odloz na stranu. Potom wezmi zemi toho ff. s nieyaku cžastku tee wlhkosti, a postaw k dystillowanij, a k wysussenij, na wohen popela za XII hodin a waruy se sylneho wo- hnie, nebo na sylnem slunczy muže to byti. A tak mass . ff . dobrze calcinowany, kte- ryz poloz do menstruum (!) w niemz gest bylo G. roz(30)pusstieno, kteryz uhledass dielati se, a dymy na horu wznasseti se, s roz- pusstienim kowu. Ale potrzebij gest aby uczi- nil wlastnij przikrywadlo, aby wesslo wnitrz, a waruy se aby nekladl do nieyake gine hor- kosti, dokawadzby zpuosobeno nebylo swu wlastnij moczy, a kdyz odpocziwati bude, zalutuy dobrze spogenij, a poloz do laznie za trzy dni przirozene. Potom sley wodu, a distylluy wlhkost, a wysuss zemi, yakoz sy prwe uczinil, a tolikrat opietuy dokawad *) viz ukazatele. 70
wsseho menstrualis, a uwrz scatum*) wnitrz kazdu stranu z .ff. a pak hnedky nezaned- baway zawrziti nadoby svym przikrywadlem, a zalutuy spogenij dobrau zemij, a bilkem (29) wagecznym, nebolizto klarum z wa- gecz. A to uczinie postaw wsseczko do laz- nie horke za trzi dni. Bodayz tobie Buoh dal dobry den in magica, totiz w tee philo- zofii. Potom pak zczediss wsseczku wodu toho E. opatrnie, aby zemie toho . ff. ne- mohla se nikterak zkaliti, kteruzto wodu odloz na stranu. Potom wezmi zemi toho ff. s nieyaku cžastku tee wlhkosti, a postaw k dystillowanij, a k wysussenij, na wohen popela za XII hodin a waruy se sylneho wo- hnie, nebo na sylnem slunczy muže to byti. A tak mass . ff . dobrze calcinowany, kte- ryz poloz do menstruum (!) w niemz gest bylo G. roz(30)pusstieno, kteryz uhledass dielati se, a dymy na horu wznasseti se, s roz- pusstienim kowu. Ale potrzebij gest aby uczi- nil wlastnij przikrywadlo, aby wesslo wnitrz, a waruy se aby nekladl do nieyake gine hor- kosti, dokawadzby zpuosobeno nebylo swu wlastnij moczy, a kdyz odpocziwati bude, zalutuy dobrze spogenij, a poloz do laznie za trzy dni przirozene. Potom sley wodu, a distylluy wlhkost, a wysuss zemi, yakoz sy prwe uczinil, a tolikrat opietuy dokawad *) viz ukazatele. 70
Strana 71
se wsseczko nerozpustij tau zprawau, w spu- sobie mokre neboli wody a tu wsseczku mokrost odloz na stranu rozpusstienu skrze artem, nebo gest pod(31)stata tiela, snesena skrze wijtr, a kdyz wsseczko rozpusstieno bude poloz do putrefactij do horkosti mijrnee za puol- druheho miesycze, a dobrze zalutuy nadobu putrifikowanij, yako y rozpusstienij s swym przykrywadlem. A lepe gest poloziti do laznie nezli do hnoge, pro bazen odgitij horkosti, nebo ohen musy byti ustawiczny, kteryz gestli žeby pominul neb pohynul, ke zlemu konczy przisslo by dijlo, neb by straczen byl konecz uzika.*) Protoz daway ohen bez przestanij dokawadz se nepoczne zplozowati nieyaka barwa ku podobenstwij maligranati obscuri, totiz yablka zrnateho temneho a tak bywa wyprazniena druha ffigura (32) wo- kruhla, wo .J. s swu trzijkautnostij .e.ff. g Potom wezmi 21**) z .G. wegetabili totiz wo- krziwagiczyho, to gest wohnie przirozenij totiz, soli horzke, a wloz do ampule, s dlu- hym hrdlem, a podloz gemu 2 3***) z .E. a hned zawrzy rzecženu ampuli swym przikry- wadlem, a dobrze zawrzy woskem obecznim, a wloz do balneum totiz do laznie, za dwa dni przirozena (!), a w tom czase .G. bude * **) *** mezi i a k vepsáno t. unci jednu z . G. unce tři z .E. 71
se wsseczko nerozpustij tau zprawau, w spu- sobie mokre neboli wody a tu wsseczku mokrost odloz na stranu rozpusstienu skrze artem, nebo gest pod(31)stata tiela, snesena skrze wijtr, a kdyz wsseczko rozpusstieno bude poloz do putrefactij do horkosti mijrnee za puol- druheho miesycze, a dobrze zalutuy nadobu putrifikowanij, yako y rozpusstienij s swym przykrywadlem. A lepe gest poloziti do laznie nezli do hnoge, pro bazen odgitij horkosti, nebo ohen musy byti ustawiczny, kteryz gestli žeby pominul neb pohynul, ke zlemu konczy przisslo by dijlo, neb by straczen byl konecz uzika.*) Protoz daway ohen bez przestanij dokawadz se nepoczne zplozowati nieyaka barwa ku podobenstwij maligranati obscuri, totiz yablka zrnateho temneho a tak bywa wyprazniena druha ffigura (32) wo- kruhla, wo .J. s swu trzijkautnostij .e.ff. g Potom wezmi 21**) z .G. wegetabili totiz wo- krziwagiczyho, to gest wohnie przirozenij totiz, soli horzke, a wloz do ampule, s dlu- hym hrdlem, a podloz gemu 2 3***) z .E. a hned zawrzy rzecženu ampuli swym przikry- wadlem, a dobrze zawrzy woskem obecznim, a wloz do balneum totiz do laznie, za dwa dni przirozena (!), a w tom czase .G. bude * **) *** mezi i a k vepsáno t. unci jednu z . G. unce tři z .E. 71
Strana 72
obraczeno u wodu, yasnu, a nalezness gey rozpusstieny. Poczina se wo cžerwenem. Kdyz sme powiedieli wo bilem, nynij powime wo cžerwenem. Synu, tielo sluncze gest nebe ziwelnij ku przirownanij strzibra, a protoz mass k sobie przihledati že wsseczka geho (33) dijla srownawagij se w bytnosti gedne pracze s dijlem miesycze. Budessli umieti spatrzyti s pomoczy tauto kteruz dame tobie w nynieyssij kapitole o wodie porussu- giczy, kteraz skrze swu weliku mocz roz- pausstij wsseczko sluncze, a uwodij swrchu na witr, genz gest nasse tagemstwij. Synu w mocz(y)*). A . wezmi 1 1 wody složene prwnij strzibra distillowaneho skrze alembik, a uwrz do nij 11 z . G . vegetabili, a wlož zespod twe zlato, podle wahy rzecžene swrchu wo miesyczy, potom poloz do bal- neum za dwa dni, a neb za cztyrzy a w tom cžase nalezness gey wsseho cžerneho yakozto uhel, potom wloz wnitrz 12 stran z . C . a po(34)staw wsseczko k putriffikowanij za puoldruheho miesycze, nebolizto za cztyrzi- dczeti dnij. Gest y gina woda porussugiczy, kteraž bywa timto wobycžegem. Wezmi 1 2 z . G . vegetabili, a odegmi geho wlhkost *) cizí rukou připsáno y. 72
obraczeno u wodu, yasnu, a nalezness gey rozpusstieny. Poczina se wo cžerwenem. Kdyz sme powiedieli wo bilem, nynij powime wo cžerwenem. Synu, tielo sluncze gest nebe ziwelnij ku przirownanij strzibra, a protoz mass k sobie przihledati že wsseczka geho (33) dijla srownawagij se w bytnosti gedne pracze s dijlem miesycze. Budessli umieti spatrzyti s pomoczy tauto kteruz dame tobie w nynieyssij kapitole o wodie porussu- giczy, kteraz skrze swu weliku mocz roz- pausstij wsseczko sluncze, a uwodij swrchu na witr, genz gest nasse tagemstwij. Synu w mocz(y)*). A . wezmi 1 1 wody složene prwnij strzibra distillowaneho skrze alembik, a uwrz do nij 11 z . G . vegetabili, a wlož zespod twe zlato, podle wahy rzecžene swrchu wo miesyczy, potom poloz do bal- neum za dwa dni, a neb za cztyrzy a w tom cžase nalezness gey wsseho cžerneho yakozto uhel, potom wloz wnitrz 12 stran z . C . a po(34)staw wsseczko k putriffikowanij za puoldruheho miesycze, nebolizto za cztyrzi- dczeti dnij. Gest y gina woda porussugiczy, kteraž bywa timto wobycžegem. Wezmi 1 2 z . G . vegetabili, a odegmi geho wlhkost *) cizí rukou připsáno y. 72
Strana 73
skrze alembik, s dwiema neb se trzmi 1 wody ziwota zprawene sprostnie, genz gest dusse wina, a uwrz wnitrz sluncze kterez chczess rozpustiti. To rozpusstienij sluncze gest uczi- niene k zachowanij swe formy. Protoz mu- drzij philozofowe tak czinij wodu sluncze pitedlnu, a welmi posylnugiczy lidske przi- rozenij, yakoz ginde powime. Scongeluyz tu materij, oddielicz wodu skrze alembik, potom uwrz (35) wnitrz z mijzky*) = lunarie totiz**) = miesycžne, tak mnoho czoz chczess, a uhle- dass se sluncze rozpausstieti u wodie vege- tabili w barwu slunecžnu, pod zachowanim swe formy z kterehozto sluncze, buď (!) toliko zlato pitedlne, genz slowe aurum potabile, a tak wyprazniena gest trzetij ffigura wo- kruhla .K . s swymi litterami .e.g .h . Wo rozdielenij elementuow. Synu kdyz strzibro bude zputrifikowano za puoldruheho miesycze, tehdy bude dussi magiczy a welike moczy a mzdy, a tehdy oz toho složenij oddielugij se elementy, timto obycžegem. Wezmi nadobu w nijz gest stala materya z .J. od nijz segmi przikrywadlo (36) a przinday alembik, kteryz dobrze oblu- tugicz. poloz do balneum marie, yakz nay- rozssaffniegij umijss ucziniti, a nayprw wez- *) * mízy či roztoku. tato dvě slova vepsána rukou autora. 73
skrze alembik, s dwiema neb se trzmi 1 wody ziwota zprawene sprostnie, genz gest dusse wina, a uwrz wnitrz sluncze kterez chczess rozpustiti. To rozpusstienij sluncze gest uczi- niene k zachowanij swe formy. Protoz mu- drzij philozofowe tak czinij wodu sluncze pitedlnu, a welmi posylnugiczy lidske przi- rozenij, yakoz ginde powime. Scongeluyz tu materij, oddielicz wodu skrze alembik, potom uwrz (35) wnitrz z mijzky*) = lunarie totiz**) = miesycžne, tak mnoho czoz chczess, a uhle- dass se sluncze rozpausstieti u wodie vege- tabili w barwu slunecžnu, pod zachowanim swe formy z kterehozto sluncze, buď (!) toliko zlato pitedlne, genz slowe aurum potabile, a tak wyprazniena gest trzetij ffigura wo- kruhla .K . s swymi litterami .e.g .h . Wo rozdielenij elementuow. Synu kdyz strzibro bude zputrifikowano za puoldruheho miesycze, tehdy bude dussi magiczy a welike moczy a mzdy, a tehdy oz toho složenij oddielugij se elementy, timto obycžegem. Wezmi nadobu w nijz gest stala materya z .J. od nijz segmi przikrywadlo (36) a przinday alembik, kteryz dobrze oblu- tugicz. poloz do balneum marie, yakz nay- rozssaffniegij umijss ucziniti, a nayprw wez- *) * mízy či roztoku. tato dvě slova vepsána rukou autora. 73
Strana 74
mess .m.*)skrze distillovanij balnei s ohniem lehkym, gednostaynie gey drzicz, ustawnie (!) dokudz nebude chtiti se wicze distillowati. Tehdy wynday wohen a nech wystydnuti. Potom wezmi nadobu, a poloz do popelu, a pomalu rozmnozugicz wohen z .L. a wsse- chen .n. smisseny s swym wohniem a ten odloz na stranu, s swu wlastnij nadobu ne- boli receptaculum a czoz zustawa na dnie, gest . L. totiz zemie wysmahla cžerna sucha, a tak mass trzy elementy neboli ziwly trzij- kautnij, totiz zemi (37) wodu, a witr spolu s wohniem. Otazka. Procž distillowanij twe wody bywa w horkosti a u wlhkosti, ponie- waž (!) wietru taženij bywa w horkosti a su- chosti!**) Odpowieď. (!) Rozom nam ukazuge, že woda gest subtilneho przirozenij, protoz mussij wytažena byti woda, skrze podstatu wlhku s horkostij velmi subtilnu, poniewadz podie artis nemuže byti wicze subtilnieyssij dijlo, a to vidino gest, nebo woda nesnassij wohni- wosti stogiczy w swem wlastnim przirozenij, a protoz potrzebij gest, aby wohniem po- russenym musyla oddielena byti. Ale witr a wohen, kterzijz snassegij wohniwost di(38) stillugij se skrze popel, skrze kteruzto horkost strany hrube a zemske wstupugij zhuru w **) *) m = voda k bílému. L - 1 = země k b. n = vítr k b. Značku lze čísti též jako otazník. 74
mess .m.*)skrze distillovanij balnei s ohniem lehkym, gednostaynie gey drzicz, ustawnie (!) dokudz nebude chtiti se wicze distillowati. Tehdy wynday wohen a nech wystydnuti. Potom wezmi nadobu, a poloz do popelu, a pomalu rozmnozugicz wohen z .L. a wsse- chen .n. smisseny s swym wohniem a ten odloz na stranu, s swu wlastnij nadobu ne- boli receptaculum a czoz zustawa na dnie, gest . L. totiz zemie wysmahla cžerna sucha, a tak mass trzy elementy neboli ziwly trzij- kautnij, totiz zemi (37) wodu, a witr spolu s wohniem. Otazka. Procž distillowanij twe wody bywa w horkosti a u wlhkosti, ponie- waž (!) wietru taženij bywa w horkosti a su- chosti!**) Odpowieď. (!) Rozom nam ukazuge, že woda gest subtilneho przirozenij, protoz mussij wytažena byti woda, skrze podstatu wlhku s horkostij velmi subtilnu, poniewadz podie artis nemuže byti wicze subtilnieyssij dijlo, a to vidino gest, nebo woda nesnassij wohni- wosti stogiczy w swem wlastnim przirozenij, a protoz potrzebij gest, aby wohniem po- russenym musyla oddielena byti. Ale witr a wohen, kterzijz snassegij wohniwost di(38) stillugij se skrze popel, skrze kteruzto horkost strany hrube a zemske wstupugij zhuru w **) *) m = voda k bílému. L - 1 = země k b. n = vítr k b. Značku lze čísti též jako otazník. 74
Strana 75
powietrzij. A tak rozdieliss cztyrzy ziwly, kterez se wyznamenawagij k bijlemu, skrze littery swrchu powiedienee, totiz .L.m.n. Nebo k bijlemu nenij wohen, ale w cžerwe- nem gsu cztyrzy elementy znamenanee skrze littery .o . p . q . r. Oddielnij elementuow sluncze. Synu kdyz cžerwene bude zputrifikowanee za puol druheho miesycze, wytahni z nieho cztyrzy elementy tímto zpuosobem, nayprw skrze balneum ohniem sladkym wezmi wodu, czoz skrze tu horkost distillovati se bude moczy, a tehda kdyz przestane distillowanij nech wystydnuti, a kdyz vy(39)stydne, day wsseczko to czoz sy wydystillowal na feces, a zahrad dobrze nadobu, a poloz za sedm dnij do hnoge, a neb do balnei. Potom day do popelu, a uczin wohen z drtin drziwij od pily, a dystilluy witr nebolizto woley, a schoway na stranu do ampule a welmi dobrze ostrzihay, a zahradie nadobu wystuzenu, postaw to czoz sy dystilloval do balnei, a d stillowati se bude .p. totiz woda yasna, a zustane . q . totiz woley na dnie, genz gest element wietra a opiet wezmi wodu kteru sy distillowal od olege, a day na materij na dnie zustawagiczij, a poloz k zwlhcženij ne- bolizto k swlaženij za 8 dnij, potom di stilluy skrze ohen wlažny neb lehky popela, a wez(40)mi wsseczko, czoz skrze tu horkost 75
powietrzij. A tak rozdieliss cztyrzy ziwly, kterez se wyznamenawagij k bijlemu, skrze littery swrchu powiedienee, totiz .L.m.n. Nebo k bijlemu nenij wohen, ale w cžerwe- nem gsu cztyrzy elementy znamenanee skrze littery .o . p . q . r. Oddielnij elementuow sluncze. Synu kdyz cžerwene bude zputrifikowanee za puol druheho miesycze, wytahni z nieho cztyrzy elementy tímto zpuosobem, nayprw skrze balneum ohniem sladkym wezmi wodu, czoz skrze tu horkost distillovati se bude moczy, a tehda kdyz przestane distillowanij nech wystydnuti, a kdyz vy(39)stydne, day wsseczko to czoz sy wydystillowal na feces, a zahrad dobrze nadobu, a poloz za sedm dnij do hnoge, a neb do balnei. Potom day do popelu, a uczin wohen z drtin drziwij od pily, a dystilluy witr nebolizto woley, a schoway na stranu do ampule a welmi dobrze ostrzihay, a zahradie nadobu wystuzenu, postaw to czoz sy dystilloval do balnei, a d stillowati se bude .p. totiz woda yasna, a zustane . q . totiz woley na dnie, genz gest element wietra a opiet wezmi wodu kteru sy distillowal od olege, a day na materij na dnie zustawagiczij, a poloz k zwlhcženij ne- bolizto k swlaženij za 8 dnij, potom di stilluy skrze ohen wlažny neb lehky popela, a wez(40)mi wsseczko, czoz skrze tu horkost 75
Strana 76
wytahnuti budess moczy. Potom yako prwe wezmi woley, genž bude .q.*) neb ohen, wezma do gine nadoby, prwnij horkost za- chowagicz, a wssak necomniway se aby tak mielo byti w horkosti wolege, ale wody, nieczo trochu husssczij (!) nezli prwnij, a skrze ten obycžey mass dielati dokawadž wsseczka wlhkost nebolizto strzibro ziwe s wodu se dystillovati bude, a strany zustanu na dnie nadoby ku podobenstwij prachu nedotknutedl- neho, genz gest . O . nebolizto zemie, a wiet- ssij strana wody w olej se obratij. A tak sy wyplnil ffiguru cztyrhranu ze cztyrz elemen- tuow s litterami .o.p.q .r . (41). Synu po takowem oddielenij, wiz aby miel zemi fixowanu, a aby se nicz nemohlo z nij sublimowati, a tot su wsseczky wieczy po zpra- wenij cztyrz elementuow, po cžemz ustanowuge se druha zprawa, kteraz gest gedna ze cztyrz wieczij hlawnijch. A w tom prziprawowani usyluy przestupiti wlastnost merkuryassowu, w twem ustanowenij. To gestli že ucziniss, budess mistr przirozenij przemahagiczyho, a tomu rozomiey w swrchu powiedienem prw- nim smissenij, yakoz sme tobie powiedieli w nassij theorice.**) Nebo potrzebij gest aby wlastnosti merkuriassowy przestaupily wiast- nosti smrduteho menstrualis (42) acž umiss *) má státi .r. místo q. (Viz orig. lat.) a*) viz úvod této knihy. 76
wytahnuti budess moczy. Potom yako prwe wezmi woley, genž bude .q.*) neb ohen, wezma do gine nadoby, prwnij horkost za- chowagicz, a wssak necomniway se aby tak mielo byti w horkosti wolege, ale wody, nieczo trochu husssczij (!) nezli prwnij, a skrze ten obycžey mass dielati dokawadž wsseczka wlhkost nebolizto strzibro ziwe s wodu se dystillovati bude, a strany zustanu na dnie nadoby ku podobenstwij prachu nedotknutedl- neho, genz gest . O . nebolizto zemie, a wiet- ssij strana wody w olej se obratij. A tak sy wyplnil ffiguru cztyrhranu ze cztyrz elemen- tuow s litterami .o.p.q .r . (41). Synu po takowem oddielenij, wiz aby miel zemi fixowanu, a aby se nicz nemohlo z nij sublimowati, a tot su wsseczky wieczy po zpra- wenij cztyrz elementuow, po cžemz ustanowuge se druha zprawa, kteraz gest gedna ze cztyrz wieczij hlawnijch. A w tom prziprawowani usyluy przestupiti wlastnost merkuryassowu, w twem ustanowenij. To gestli že ucziniss, budess mistr przirozenij przemahagiczyho, a tomu rozomiey w swrchu powiedienem prw- nim smissenij, yakoz sme tobie powiedieli w nassij theorice.**) Nebo potrzebij gest aby wlastnosti merkuriassowy przestaupily wiast- nosti smrduteho menstrualis (42) acž umiss *) má státi .r. místo q. (Viz orig. lat.) a*) viz úvod této knihy. 76
Strana 77
byti nalezatel neboli wstihatel dijla drahe dokonalosti. Synu powiedlenim toho slowa wlast- nosti, dawa se tobie k rozomienij wsseczko, totiz mocz materyge, yakoz praweno gest in Proprietario rerum hg artis.*) Nebo kazda wlastnost, acž nenij wicz nez gedna obecznij wssem rudnym wieczem, wssak przigima to wyplniowani**) od swe przicziny, yakoz wi- ditedlnee zkussenij yasnym swietlem nas sku- tecznie nauczilo, skrze rozdielenij geho na cztyrzy elementy. A tak zrzegemnie***) ty muozess widieti takowymz podobenstwim. A wlastnost kteraz gest wstranie zemie wy- sussuge (43) prziliss, a kongeluge, y ffixuge, a ta kteraz gest u wodie, wystuzuge prziliss, rozpausstij, a obmywa. A ta kteraz ges u wietru, zwlhczuge, hladij, a czinij aby tekly strany rozdielene, a ta kteraz gest u wohni, zahrziwa a tinguge. A gesstie ony bera gine wyplniowanij neboli puosobenij a dokonawanij, podle przirozenij sweho elementum, w hru- bosti a w subtilnosti. Pro gichzto moczy spa- trzeny magij byti cztyrzy wohnie hlawnij, z strany podstaty wlastnosti cztyrz ziwluow. *) Nad latinským názvem napsáno rukou jinou: „totiz w tiech kniehach genz slowu proprietarium. **) Původně napsáno „wyplnienie“ a přepsáno na wyplniowa“ a připsáno nad koncovku „i“. ***) Nad koncovkou připsáno „y“, což lze pak čísti „zrzegemniegy“ 77
byti nalezatel neboli wstihatel dijla drahe dokonalosti. Synu powiedlenim toho slowa wlast- nosti, dawa se tobie k rozomienij wsseczko, totiz mocz materyge, yakoz praweno gest in Proprietario rerum hg artis.*) Nebo kazda wlastnost, acž nenij wicz nez gedna obecznij wssem rudnym wieczem, wssak przigima to wyplniowani**) od swe przicziny, yakoz wi- ditedlnee zkussenij yasnym swietlem nas sku- tecznie nauczilo, skrze rozdielenij geho na cztyrzy elementy. A tak zrzegemnie***) ty muozess widieti takowymz podobenstwim. A wlastnost kteraz gest wstranie zemie wy- sussuge (43) prziliss, a kongeluge, y ffixuge, a ta kteraz gest u wodie, wystuzuge prziliss, rozpausstij, a obmywa. A ta kteraz ges u wietru, zwlhczuge, hladij, a czinij aby tekly strany rozdielene, a ta kteraz gest u wohni, zahrziwa a tinguge. A gesstie ony bera gine wyplniowanij neboli puosobenij a dokonawanij, podle przirozenij sweho elementum, w hru- bosti a w subtilnosti. Pro gichzto moczy spa- trzeny magij byti cztyrzy wohnie hlawnij, z strany podstaty wlastnosti cztyrz ziwluow. *) Nad latinským názvem napsáno rukou jinou: „totiz w tiech kniehach genz slowu proprietarium. **) Původně napsáno „wyplnienie“ a přepsáno na wyplniowa“ a připsáno nad koncovku „i“. ***) Nad koncovkou připsáno „y“, což lze pak čísti „zrzegemniegy“ 77
Strana 78
Take pro moczy gich magij spatrzeny byti cztyrzy qualitates, totizto (44) yakosti ziwluow, totiz yaczij sau, wlastnosti tiech ziwluow, nebo wlastnost kteraz gest w zemi, gest wicze hrubssij podstaty, a wicze fixowaneho prirozenij, skrze kteruz ma ona, wietssi snassenij wohnie, protoz ma se gij wohen wlastnij dati, podle nalezitosti gegiho prziro- zenij, a tak dale wo ginych elementijch. A tak se ukazuge že pod zachowanim wlast- nosti swe przirozenij ma byti zprawowano, s gistymi stupni horkosti wzbuzugiczy a neb nabadagiczy. A protoz kdyz ty chczess od- dieliti elementy, materya at nebywa wy(45) prazniena od swe wlastnosti skrze weliky wohen, neb zbuzugiczy, nebo proti przirozenij. nebo oba dwa gsu zkažugiczij a prziliss smrte- dlnij*) rozenij, gestli že se w tom regule plod- nosti nebude zachowawati, s kterauz budess moczy wytahnuti wijtr k twe libosti, a beznij nicz. Synu tot gest tagemstwij, kterez se wicze hodij nezli penize, k wytaženij przirozenij wen, kterez gest prawy merkurig plny wlastnosti. Synu praktyku sme tobie dali kterak mužess wytahnuti s wo(46)hniem wlasstnim, ale nynij tobie dame wsseczko nasse mistrowstwij, gimzto se budes moczy wostrzihati, a dijlo zprawowati kdyz budess chtiti wytabnuti wijtr wen z sweho mijsta, mussiss twe dijlo *) Mezi obě slova vepsáno „k“. 78
Take pro moczy gich magij spatrzeny byti cztyrzy qualitates, totizto (44) yakosti ziwluow, totiz yaczij sau, wlastnosti tiech ziwluow, nebo wlastnost kteraz gest w zemi, gest wicze hrubssij podstaty, a wicze fixowaneho prirozenij, skrze kteruz ma ona, wietssi snassenij wohnie, protoz ma se gij wohen wlastnij dati, podle nalezitosti gegiho prziro- zenij, a tak dale wo ginych elementijch. A tak se ukazuge že pod zachowanim wlast- nosti swe przirozenij ma byti zprawowano, s gistymi stupni horkosti wzbuzugiczy a neb nabadagiczy. A protoz kdyz ty chczess od- dieliti elementy, materya at nebywa wy(45) prazniena od swe wlastnosti skrze weliky wohen, neb zbuzugiczy, nebo proti przirozenij. nebo oba dwa gsu zkažugiczij a prziliss smrte- dlnij*) rozenij, gestli že se w tom regule plod- nosti nebude zachowawati, s kterauz budess moczy wytahnuti wijtr k twe libosti, a beznij nicz. Synu tot gest tagemstwij, kterez se wicze hodij nezli penize, k wytaženij przirozenij wen, kterez gest prawy merkurig plny wlastnosti. Synu praktyku sme tobie dali kterak mužess wytahnuti s wo(46)hniem wlasstnim, ale nynij tobie dame wsseczko nasse mistrowstwij, gimzto se budes moczy wostrzihati, a dijlo zprawowati kdyz budess chtiti wytabnuti wijtr wen z sweho mijsta, mussiss twe dijlo *) Mezi obě slova vepsáno „k“. 78
Strana 79
przirownati k przirozenij. Synu in subiecto totiz w materygi, praznosti gsu extrema y pro- strzedky, podle wicze y menie, protoz geden element fixuge se w giny, a to se nawra- czuge skrze potrzebnost przirozenij prziklad neho. Woda w kterez se rozpausstij tak mnoho z sluncze, czoz muže zdržeti u wlhkosti wodnatee z strany wietrnosti soli, protož sme tobie ukazali, kdyz (47) wlhkost gest rzydka, w kterezto rzidkosti zdrzuge se suol, genz gest kamen przirozeny nosseny u wodle, kteraz gest pan kamene, suchy w swe sto- liczy. Synu geho stolicze gsu pori totiz rzid- kosti wod, kterzij gsu prwe byly plnee wietru, prziliss subtylnee, a nynij gsu plnee wsseczky, ktere gsu z wieczij dychaly. Skrze czoz uka- zuge se, že když se wicze zahusstiuge, fixuge se od rzydkosti ucziniene, a gde w hustost, kdyz pori rzecženij gsu plnij materyge hrubee, skrze wypraznienij prostych, nebo nikdy praz- nost nedawa neboli nepoklada se w prziro- zenij, nebo by se prwe (48) zkazylo, nezli — by to mohlo strpieti, a wotom dawame tobie prziklad phisici, totiz przirozenee philozofii w umienij baniek lazebniczskych,*) a my w wytaženij wietra przirozeneho. O czemz su chtíeli powiedieti niekterzij starzij mu- drczy, žeby przirozenij bylo praznee, s byt- nostij, kdyz by k sobie wsseliku wiecz przi- *) viz ukazatele. 79
przirownati k przirozenij. Synu in subiecto totiz w materygi, praznosti gsu extrema y pro- strzedky, podle wicze y menie, protoz geden element fixuge se w giny, a to se nawra- czuge skrze potrzebnost przirozenij prziklad neho. Woda w kterez se rozpausstij tak mnoho z sluncze, czoz muže zdržeti u wlhkosti wodnatee z strany wietrnosti soli, protož sme tobie ukazali, kdyz (47) wlhkost gest rzydka, w kterezto rzidkosti zdrzuge se suol, genz gest kamen przirozeny nosseny u wodle, kteraz gest pan kamene, suchy w swe sto- liczy. Synu geho stolicze gsu pori totiz rzid- kosti wod, kterzij gsu prwe byly plnee wietru, prziliss subtylnee, a nynij gsu plnee wsseczky, ktere gsu z wieczij dychaly. Skrze czoz uka- zuge se, že když se wicze zahusstiuge, fixuge se od rzydkosti ucziniene, a gde w hustost, kdyz pori rzecženij gsu plnij materyge hrubee, skrze wypraznienij prostych, nebo nikdy praz- nost nedawa neboli nepoklada se w prziro- zenij, nebo by se prwe (48) zkazylo, nezli — by to mohlo strpieti, a wotom dawame tobie prziklad phisici, totiz przirozenee philozofii w umienij baniek lazebniczskych,*) a my w wytaženij wietra przirozeneho. O czemz su chtíeli powiedieti niekterzij starzij mu- drczy, žeby przirozenij bylo praznee, s byt- nostij, kdyz by k sobie wsseliku wiecz przi- *) viz ukazatele. 79
Strana 80
tahlo, od sweho wlastniho stupnie, ale ne- mieli su wo przirozenij czeleho hlubokeho umienij. Nebo acž tak gest, že horkost wo- hnie zahubuge wlhke przirozenij wietra, czi- nicz porosum geho, wssak wzdyczky rzeczena materya, a neb rzecženy wohen (nenij to na przekazku že neprzitahuge (49) podle miry przírozenij prazneho rzeczeneho mijsta) wicze nezli ono ztratilo. Jakoz se ukazuge na dess tijch, a na tiech kterzyz z nemoczy po- wstawagij, gichzto przirozenij wicze žada nezli muože zaziti, a wssak misto to wlastnie podle moczy nikda nebywa praznee odewssech byt- nostij przirozenij, ale toliko od sweho przi- rozenij prostieyssiho kterez se srownawa, neb uczastnost berze (podle meho umysla) w hu- stosti mezy gednonasobnostij a troynasobno- stij, genz su extrema wietssij prostosti, yakoz gest witr, w niemz my dy(50)sseme, w przi- rownanij k swym extrema, totiz k elementu wody prostee,*) a wietra czisteho troynasobneho kteryz slowe Ether, kteryz gest u wohnie. A kdyby to bylo prawce, žadny by element nemiel wlastnij gistee spery dussennosti ani stanliwosti, a zwlasstie witr kteryz slowe Ether, kteryz nemuže se zkazyti ani porussiti skrze horkost sluncze, aby wzdyczky nebyl unieho, a protoz se wyprawuge a prawij že nikdy praznost ne dawa a ne poklada se *) nadepsáno r. jinou: „gednonasobnee“. 80
tahlo, od sweho wlastniho stupnie, ale ne- mieli su wo przirozenij czeleho hlubokeho umienij. Nebo acž tak gest, že horkost wo- hnie zahubuge wlhke przirozenij wietra, czi- nicz porosum geho, wssak wzdyczky rzeczena materya, a neb rzecženy wohen (nenij to na przekazku že neprzitahuge (49) podle miry przírozenij prazneho rzeczeneho mijsta) wicze nezli ono ztratilo. Jakoz se ukazuge na dess tijch, a na tiech kterzyz z nemoczy po- wstawagij, gichzto przirozenij wicze žada nezli muože zaziti, a wssak misto to wlastnie podle moczy nikda nebywa praznee odewssech byt- nostij przirozenij, ale toliko od sweho przi- rozenij prostieyssiho kterez se srownawa, neb uczastnost berze (podle meho umysla) w hu- stosti mezy gednonasobnostij a troynasobno- stij, genz su extrema wietssij prostosti, yakoz gest witr, w niemz my dy(50)sseme, w przi- rownanij k swym extrema, totiz k elementu wody prostee,*) a wietra czisteho troynasobneho kteryz slowe Ether, kteryz gest u wohnie. A kdyby to bylo prawce, žadny by element nemiel wlastnij gistee spery dussennosti ani stanliwosti, a zwlasstie witr kteryz slowe Ether, kteryz nemuže se zkazyti ani porussiti skrze horkost sluncze, aby wzdyczky nebyl unieho, a protoz se wyprawuge a prawij že nikdy praznost ne dawa a ne poklada se *) nadepsáno r. jinou: „gednonasobnee“. 80
Strana 81
w przirozenij, poniewadz gest z druheho spodnieyssich speer,*) nebo wohen ma tu mijsto, yakoz przirozenij gest žadagiczij swe dokonalosti (51). Skrze giny obycžey poru- ssilby se, a zustaloby bezdussnee misto przirozenij, kteryz**) gest gista spera gednoho elementu k druhemu, a wssak ne bez moczy, a bez przitaženij, a tak skrze to zustalaby prazna bez uzitku, czoz nikdy gest nebylo wyhledano od przirozenij, aby ono mielo byti a trwati bez tiech moczij, protozby tak wy- prazniena a wyhubena byla materya pro- steho neboli gednonasobneho wietra, kteryz stogij wlhky w teto sperze kteraz gemu dana gest, a wlastnie gemu nalezij, skrze prostrze- dek tiezkosti a lehkosti, a wssak w tom mistie wzdyczky trwa a bydlij troynasobnij materya (52), kterez wohen nemuže zkazyti, ale wssak ta troynasobnij materia nenij do- statecznie zanepraznitedliwa a naplnitedliwa mijsta rzecžene spery podle swe podstaty. Protoz chtiegiczy przirozenij, rzeczeneho mij- sta skrze swe wnuknutij naprawiti, s zacho- wanim, a neb naprawenim sweho przirozenij, skrze rzecžene nebo gine, a neb sobie po- dobne, žadagiczy wzdyczky przigiti k swe dokonalosti, naprawuge wssak ge, moczij przitahugiczij s weliku chtiwosti, w przitaho- *) Viz ukazatele. **) V rukopise „y“ přepsáno v „e“. 81
w przirozenij, poniewadz gest z druheho spodnieyssich speer,*) nebo wohen ma tu mijsto, yakoz przirozenij gest žadagiczij swe dokonalosti (51). Skrze giny obycžey poru- ssilby se, a zustaloby bezdussnee misto przirozenij, kteryz**) gest gista spera gednoho elementu k druhemu, a wssak ne bez moczy, a bez przitaženij, a tak skrze to zustalaby prazna bez uzitku, czoz nikdy gest nebylo wyhledano od przirozenij, aby ono mielo byti a trwati bez tiech moczij, protozby tak wy- prazniena a wyhubena byla materya pro- steho neboli gednonasobneho wietra, kteryz stogij wlhky w teto sperze kteraz gemu dana gest, a wlastnie gemu nalezij, skrze prostrze- dek tiezkosti a lehkosti, a wssak w tom mistie wzdyczky trwa a bydlij troynasobnij materya (52), kterez wohen nemuže zkazyti, ale wssak ta troynasobnij materia nenij do- statecznie zanepraznitedliwa a naplnitedliwa mijsta rzecžene spery podle swe podstaty. Protoz chtiegiczy przirozenij, rzeczeneho mij- sta skrze swe wnuknutij naprawiti, s zacho- wanim, a neb naprawenim sweho przirozenij, skrze rzecžene nebo gine, a neb sobie po- dobne, žadagiczy wzdyczky przigiti k swe dokonalosti, naprawuge wssak ge, moczij przitahugiczij s weliku chtiwosti, w przitaho- *) Viz ukazatele. **) V rukopise „y“ přepsáno v „e“. 81
Strana 82
wanij podstaty ginych elementuow, skrze gegich rzidkost, dokawadzby przirozenij ne- nabylo sweho dluhu, totiz toho czoz gest ztratilo, (53) skrze horkost wohnie, a czim se wicze wohen wyprazniuge, yakoz tobie powiedino gest, tim wicze przirozenij geho, skrze swu weliku chtiwost, ma wietssij mocz przitahowanij, yakoz se ukazuge wzahusstie- nij powietrzij, a desstiow, a yakoz widino gest, že przirozenij ziwotne posylnuge se, a s naprawenim zprawuge aud ranieny, genz gest geden z stran podstaty nerozdielitedlnee w kterez se nosy. A ten gest duowod grun- townij a korzenny, a mocz przirozenij, bez kterehozto umysla ty nebudess moczy nicz ucziniti, nebo skrze ni elemen(54)towe wstu- pugij y stupugij, zhusstiugij se y zrzidcžugij. a spogugij se y rozdielugij, skrze mocz mi- losti. A czim wicze wohen stogij, wicze pro- stieyssij s welikym puosobenijm, rzeczene misto przirozenij, tim wicze sylnieyssiho przi- rozenij wlastnie gest rzecžene mijsto zdržu- giczij, a tak skrz to wietssiho przitahowanij Synu gestli že tomu rozomiss, wiediet budess kterak gine wieczy cziste gsu uczi- nieny skrze przirozenij, a kterak ty to budess moczy ucziniti skrze zrzenij k przirozenij, gestli že wijtr budess moczy przitahnuti kteryz se stworzuge skrze przirozenij, ale du(55)sse kteraz wieczy rozomne nenij nieczo czo by umiela ucziniti czoz gest 82
wanij podstaty ginych elementuow, skrze gegich rzidkost, dokawadzby przirozenij ne- nabylo sweho dluhu, totiz toho czoz gest ztratilo, (53) skrze horkost wohnie, a czim se wicze wohen wyprazniuge, yakoz tobie powiedino gest, tim wicze przirozenij geho, skrze swu weliku chtiwost, ma wietssij mocz przitahowanij, yakoz se ukazuge wzahusstie- nij powietrzij, a desstiow, a yakoz widino gest, že przirozenij ziwotne posylnuge se, a s naprawenim zprawuge aud ranieny, genz gest geden z stran podstaty nerozdielitedlnee w kterez se nosy. A ten gest duowod grun- townij a korzenny, a mocz przirozenij, bez kterehozto umysla ty nebudess moczy nicz ucziniti, nebo skrze ni elemen(54)towe wstu- pugij y stupugij, zhusstiugij se y zrzidcžugij. a spogugij se y rozdielugij, skrze mocz mi- losti. A czim wicze wohen stogij, wicze pro- stieyssij s welikym puosobenijm, rzeczene misto przirozenij, tim wicze sylnieyssiho przi- rozenij wlastnie gest rzecžene mijsto zdržu- giczij, a tak skrz to wietssiho przitahowanij Synu gestli že tomu rozomiss, wiediet budess kterak gine wieczy cziste gsu uczi- nieny skrze przirozenij, a kterak ty to budess moczy ucziniti skrze zrzenij k przirozenij, gestli že wijtr budess moczy przitahnuti kteryz se stworzuge skrze przirozenij, ale du(55)sse kteraz wieczy rozomne nenij nieczo czo by umiela ucziniti czoz gest 82
Strana 83
Buoh nestworzil. A protoz mame artes gistee k mnoheym gineym umienijm, z nichzto toto gest gedno, genz gest fforma k umienij wssech ginych subtilnieyssich wysocze stwo- rzenych skrze przirozenij. Nebo toho czoz przirozenij czinij, nemuzeme dobrze cziniti, a potom dobrze naprawiti, wpusticz wnitrz przirozenij bez kterehoz nikdy žadny phi- sicus žadneho dijla nemuže ucziniti. A to bud tobie dano naucženij aby umiel rozdie- liti cztyrzy elementy, czoz gest prziliss we- like tagemstwij, mage foremny Instrument. (56) Wo dile zprawy druhe, genz gest obmywati. A nayprwe o wodie a o wohni, kterez magij roditi. Synu kdyz sy rozdielil kamen na cztyrzy elementy, musyss ge wyczistiti skrze tuto zprawu, ale nayprwe mass znati pod- statu cztyrz elementuow, protoz prawime tobie, že zemie a wohen gsu sobie podobnij w podstatie kamennee, a protoz potrzebugij prziprawowanij wohnie kalczinugiczyho, a ginee, totizto, powietrzij a woda, gsu z przi- rozenij wodnateho, a protoz musyss umieti slussnee prziprawowanij, kterehoz potrebugi gich nature, totiz przirozenij. (57) Nebo po- wietrzij a woda potrzebugij prziprawowanij, kterez bywa skrze sedmero distillowanij, do- kawadz nebudu wypraznieny odewssij przi- palnosti, kteraž gest przissla z strany men- 6- 83
Buoh nestworzil. A protoz mame artes gistee k mnoheym gineym umienijm, z nichzto toto gest gedno, genz gest fforma k umienij wssech ginych subtilnieyssich wysocze stwo- rzenych skrze przirozenij. Nebo toho czoz przirozenij czinij, nemuzeme dobrze cziniti, a potom dobrze naprawiti, wpusticz wnitrz przirozenij bez kterehoz nikdy žadny phi- sicus žadneho dijla nemuže ucziniti. A to bud tobie dano naucženij aby umiel rozdie- liti cztyrzy elementy, czoz gest prziliss we- like tagemstwij, mage foremny Instrument. (56) Wo dile zprawy druhe, genz gest obmywati. A nayprwe o wodie a o wohni, kterez magij roditi. Synu kdyz sy rozdielil kamen na cztyrzy elementy, musyss ge wyczistiti skrze tuto zprawu, ale nayprwe mass znati pod- statu cztyrz elementuow, protoz prawime tobie, že zemie a wohen gsu sobie podobnij w podstatie kamennee, a protoz potrzebugij prziprawowanij wohnie kalczinugiczyho, a ginee, totizto, powietrzij a woda, gsu z przi- rozenij wodnateho, a protoz musyss umieti slussnee prziprawowanij, kterehoz potrebugi gich nature, totiz przirozenij. (57) Nebo po- wietrzij a woda potrzebugij prziprawowanij, kterez bywa skrze sedmero distillowanij, do- kawadz nebudu wypraznieny odewssij przi- palnosti, kteraž gest przissla z strany men- 6- 83
Strana 84
strualis, a zustanu plne prawe tynktury, bez žadne przipalenosti. Synu wezmi dwie kukurbity s swymi alembiky, a do gedne z nich wlož . m . a do druhe .n. a postaw rzecžene ampule k dy- stillowanij lehkym wohniem popela, ponay prwe, dokudz se nepoczne distillovati, yakoz sy uczinil v prwnij praktycze w složenij .E. a kdyz przestane (58) dystillowanij, obmaž cžijstie receptaculum s woskem a mastixem, a postaw ge do wohnie hnoge, a neb balnei, za sedm dnij, wloze feces s zemij prwnij prwe rzecženu, wodu postaw k dystillowanij, opiet yako prwe, a opiet do hnoge za sedm dnij yako prwe polože, a zas wlože feces kterez zustaly s zemij prwnij. A kdyz ty wody budu sedmkrat distillowanee, uzrziss ge yasne a stkwuczij czo krzisstal bez feces, lecž snad buduli bijlee feces malee, a zna- menay že ty feces kterez zustawagij po di- stillowanij wolege mass poloziti k wohni a znamenay take, že woda druha že woda druha*) ma barwu wi(59)cze zrzetedlnieyssij, a hladcžeyssij gest nezli prwnij, a gest ma- liczko wicze husstczij. Nebo gestli že wloziss malo z.n. na . m. tedy bude zplywati . n . po swrchu yakozto woley, a ten woley gest dusse a tinctura, a strzibro ziwe philozofske. A toto take znamenay, po ssestem distillo- *) V ruk. se opakuje. 84
strualis, a zustanu plne prawe tynktury, bez žadne przipalenosti. Synu wezmi dwie kukurbity s swymi alembiky, a do gedne z nich wlož . m . a do druhe .n. a postaw rzecžene ampule k dy- stillowanij lehkym wohniem popela, ponay prwe, dokudz se nepoczne distillovati, yakoz sy uczinil v prwnij praktycze w složenij .E. a kdyz przestane (58) dystillowanij, obmaž cžijstie receptaculum s woskem a mastixem, a postaw ge do wohnie hnoge, a neb balnei, za sedm dnij, wloze feces s zemij prwnij prwe rzecženu, wodu postaw k dystillowanij, opiet yako prwe, a opiet do hnoge za sedm dnij yako prwe polože, a zas wlože feces kterez zustaly s zemij prwnij. A kdyz ty wody budu sedmkrat distillowanee, uzrziss ge yasne a stkwuczij czo krzisstal bez feces, lecž snad buduli bijlee feces malee, a zna- menay že ty feces kterez zustawagij po di- stillowanij wolege mass poloziti k wohni a znamenay take, že woda druha že woda druha*) ma barwu wi(59)cze zrzetedlnieyssij, a hladcžeyssij gest nezli prwnij, a gest ma- liczko wicze husstczij. Nebo gestli že wloziss malo z.n. na . m. tedy bude zplywati . n . po swrchu yakozto woley, a ten woley gest dusse a tinctura, a strzibro ziwe philozofske. A toto take znamenay, po ssestem distillo- *) V ruk. se opakuje. 84
Strana 85
wanij polož gednu kruopiegi nebo dwie na czisty plech strzibrny, a gestli že gey zcžernij, gesstie nenij wyprazniena odewssi przipalenosti, protoz postaw gi k sedmemu distillowanij, dokawadž nenecha plechu strzi- brneho bez czerne porussenosti, a tehdy mass wodu ziwota, w kterez obmygess zemi. (60) A rozomiey dobrze synu, procž prawime tobie, že ohen dystilluge se s wietrem, a ne- s wodau, nebo woda nema puosobiti urzadu wietra, ale toliko obmywati, a ne tyngovati. Gestli že by woda tyngowala, ohen by zustal bezewssij wlhkosti, nebo woda utika przed wohniem, a nebude tinctura slitedlna, pro nedostatek wlhkosti. Protoz my tobie pra- wime, aby distillowal wohen s wietrem, pro to že se srownawagij w horkosti, woda utika przed wohniem, kteraž gest obleczena geho odpornau qualitate, a protoz se nesrownawa, ale (61) powietrzij kterez gt (!) tynktura wody, skrze welike zazitij gest woley a tinktura, prziliss welike smissenosti, a duch gest po- wietrzij, kteryz ma westi wohen. Protoz spa- trzyz to synu czoz tobie prawime, totiz aby ty chtiel ten kamen wlhkey, genz gest pod- stata bahnita, k wodie a k zemi toliko puo- sobiti, nebo z tiech dwu stworzuge se czista syra, a syry suchee chtiey (yakozto k)*) uziwati k wohni a ku powietrzij, poniewadz *) V ruk. „yakozto k“ přetrženo. 85
wanij polož gednu kruopiegi nebo dwie na czisty plech strzibrny, a gestli že gey zcžernij, gesstie nenij wyprazniena odewssi przipalenosti, protoz postaw gi k sedmemu distillowanij, dokawadž nenecha plechu strzi- brneho bez czerne porussenosti, a tehdy mass wodu ziwota, w kterez obmygess zemi. (60) A rozomiey dobrze synu, procž prawime tobie, že ohen dystilluge se s wietrem, a ne- s wodau, nebo woda nema puosobiti urzadu wietra, ale toliko obmywati, a ne tyngovati. Gestli že by woda tyngowala, ohen by zustal bezewssij wlhkosti, nebo woda utika przed wohniem, a nebude tinctura slitedlna, pro nedostatek wlhkosti. Protoz my tobie pra- wime, aby distillowal wohen s wietrem, pro to že se srownawagij w horkosti, woda utika przed wohniem, kteraž gest obleczena geho odpornau qualitate, a protoz se nesrownawa, ale (61) powietrzij kterez gt (!) tynktura wody, skrze welike zazitij gest woley a tinktura, prziliss welike smissenosti, a duch gest po- wietrzij, kteryz ma westi wohen. Protoz spa- trzyz to synu czoz tobie prawime, totiz aby ty chtiel ten kamen wlhkey, genz gest pod- stata bahnita, k wodie a k zemi toliko puo- sobiti, nebo z tiech dwu stworzuge se czista syra, a syry suchee chtiey (yakozto k)*) uziwati k wohni a ku powietrzij, poniewadz *) V ruk. „yakozto k“ přetrženo. 85
Strana 86
ty wieczy gsu tynctura, a dokonanij wsseho mistrowstwij. Synu gestli že wohen kamene smisyss s wodau, hnedky bude (62) cžer- wene bez oddielenij a protoz kdyz budess chtiti cziniti tincturu zustawagiczij, zežerwen twu syru s wohniem kamene, a wzdyczky se milovati budu. Wo obmywanij wohnie a zemie. Synu kdyz ty budess chtiti ohen obmy- wati nayprwe oddieliss powietrzij, w niemz nossen gest wohen, a wloz wsseczky feces spolu ktere gsu mezy czernymi a cžerwe nymi, a wnieho wloziss wahu wody swe prwnij, a potom distillowati budess wsseczko, dokawadž nezustane wohen suchy wsseczek oc. To ucziniss po sedmkrat, a nalezness wssechen wohen czerweny, obra(63)czeny w cžerweny prach. Synu podobny porzadek zachowass wo zemi, dokawadž nebude wyprazniena ode- wasij wlhkosti, a wlhkost kteru sy oddieli od zemie gest woley prziliss drahy k incero- wanij, a že wietssij ma ucžastnost s przi- rozenijm tiela, pozdiegij se oddieluge odnieho a tak z toho drzij se za weliku mzdu k do- konanij kazdeho elixiru, a kdyz uhledass že zemie gest mezy tiezkostij a lehkostij ku podobenstwij prachu, wpust malo na plech wohniwy miedi rozpalene, a patrz budeli se 86
ty wieczy gsu tynctura, a dokonanij wsseho mistrowstwij. Synu gestli že wohen kamene smisyss s wodau, hnedky bude (62) cžer- wene bez oddielenij a protoz kdyz budess chtiti cziniti tincturu zustawagiczij, zežerwen twu syru s wohniem kamene, a wzdyczky se milovati budu. Wo obmywanij wohnie a zemie. Synu kdyz ty budess chtiti ohen obmy- wati nayprwe oddieliss powietrzij, w niemz nossen gest wohen, a wloz wsseczky feces spolu ktere gsu mezy czernymi a cžerwe nymi, a wnieho wloziss wahu wody swe prwnij, a potom distillowati budess wsseczko, dokawadž nezustane wohen suchy wsseczek oc. To ucziniss po sedmkrat, a nalezness wssechen wohen czerweny, obra(63)czeny w cžerweny prach. Synu podobny porzadek zachowass wo zemi, dokawadž nebude wyprazniena ode- wasij wlhkosti, a wlhkost kteru sy oddieli od zemie gest woley prziliss drahy k incero- wanij, a že wietssij ma ucžastnost s przi- rozenijm tiela, pozdiegij se oddieluge odnieho a tak z toho drzij se za weliku mzdu k do- konanij kazdeho elixiru, a kdyz uhledass že zemie gest mezy tiezkostij a lehkostij ku podobenstwij prachu, wpust malo na plech wohniwy miedi rozpalene, a patrz budeli se 86
Strana 87
czo waporowati, totiz kurzyti parau a gestli že tak (64) czinij, uwed k zprawie kalcino wanij, a gestli že se nicz nebude waporovati, znamenij tobie ukazuge, že ona gest zbawena odewssech swych duchuw kterziz gi drzeli w ziwotie, ostrzihay rozmnozowati, nebo to gest magnesia, kteraz tobie dawa czoz žadass, po swem wzkrzissenij. A kdyz tak wyczistiss cztyrzy elementy, schoway w nadobach sklen- nych, dobrze zawrzenych s woskem, a nay- wicze woley nebo gestli žeby witr toho dossel, hnedby to wydrzel a wzal skrze obecznost sweho przirozenij, kteraz w niem gest prziliss powietrna a letagiczy a (65) tobie buď dosti na tom czoz sme powiedieli k obmywanij czeyrz elementuow. Uwedenij ducha nebo strzijbra ziweho na zemi swu. Synu wezmi .L. totiz zemi, a na po- pele dobrze wysussiss, dokawadž od wlh- kosti a od oleynosti nebude wyprazniena, a bude prach suchy, tak že polozissli ho ma- liczko na plech ohniwy nebude se kurziti a neb utikati. Tedy wezmi z. m. totiz z wody toliko yako polowiczy prachu z . L. a napoy to .L . s tim . m . lehkym wohniem ku po- dobenstwij lampy wysusse, a czoz se bude distillowati do na(66) doby receptorij z gedne strany w balnei distillugicz wodu z gine strany, uczinie napogenij wloz swrchu alem- 87
czo waporowati, totiz kurzyti parau a gestli že tak (64) czinij, uwed k zprawie kalcino wanij, a gestli že se nicz nebude waporovati, znamenij tobie ukazuge, že ona gest zbawena odewssech swych duchuw kterziz gi drzeli w ziwotie, ostrzihay rozmnozowati, nebo to gest magnesia, kteraz tobie dawa czoz žadass, po swem wzkrzissenij. A kdyz tak wyczistiss cztyrzy elementy, schoway w nadobach sklen- nych, dobrze zawrzenych s woskem, a nay- wicze woley nebo gestli žeby witr toho dossel, hnedby to wydrzel a wzal skrze obecznost sweho przirozenij, kteraz w niem gest prziliss powietrna a letagiczy a (65) tobie buď dosti na tom czoz sme powiedieli k obmywanij czeyrz elementuow. Uwedenij ducha nebo strzijbra ziweho na zemi swu. Synu wezmi .L. totiz zemi, a na po- pele dobrze wysussiss, dokawadž od wlh- kosti a od oleynosti nebude wyprazniena, a bude prach suchy, tak že polozissli ho ma- liczko na plech ohniwy nebude se kurziti a neb utikati. Tedy wezmi z. m. totiz z wody toliko yako polowiczy prachu z . L. a napoy to .L . s tim . m . lehkym wohniem ku po- dobenstwij lampy wysusse, a czoz se bude distillowati do na(66) doby receptorij z gedne strany w balnei distillugicz wodu z gine strany, uczinie napogenij wloz swrchu alem- 87
Strana 88
bik, a distilluy lehkym wohniem wodu, kteraz kdyz wyschne, totiz zemie, wstaw gi do Athanora dobrze horkeho, at wohen ze- spod gest dwoynasobnij. Potom wynmi zemi a zetrzy, a nech gi at se pecže yaka bude s wohniem a opietuy to dijlo po trzykrat buď (!) pecžena a tez zetrzena, a wostrzihay tee wahy w ohni, u przikladie. Gestli že po- nayprwe zažženo bude libra 1*) a potrzetij libry 2, a tehda pietkrate dwakrat opietuy, dokawadz zemie (67) newypij trzetij strany swe, potom napoy gi dwoynasob swym opiet z wody przedpowiediene, s obyczegem przed- powiedienym, skrze dwoynasobnij wohen di- stillugicz a swlažugicz, nebolizto z rosugicz, a skrze wohen popela pekucz, a kdyz bude wsseczka woda wynapagena, wezmi tu zemi napogenau a wysussenau, a wioz do nadoby sklenne oblutowance, a podstaw gij ginu na- dobu neoblutowanu, zwlhczicz w hnogi neb w balnei, za wosm dnij, a nalezness gi roz- pusstienu, a barwu gegij promienienu, potom (68) nech gij wyschnuti skrze dwoynasobnij wohen yako prwe, a kdyz vyschne, wloz g do athanoru dobrze horkeho, a pecz, wynmi a zetrzy, a to opietuy opiet pietkrat yako prwee. Potom napoy tu zemi kalcinowanu sedmkrat nasobnie swym na wohni, a uczin *) Za jedničkou napsána mně nesrozumitelná alchymická značka, snad 2? 88
bik, a distilluy lehkym wohniem wodu, kteraz kdyz wyschne, totiz zemie, wstaw gi do Athanora dobrze horkeho, at wohen ze- spod gest dwoynasobnij. Potom wynmi zemi a zetrzy, a nech gi at se pecže yaka bude s wohniem a opietuy to dijlo po trzykrat buď (!) pecžena a tez zetrzena, a wostrzihay tee wahy w ohni, u przikladie. Gestli že po- nayprwe zažženo bude libra 1*) a potrzetij libry 2, a tehda pietkrate dwakrat opietuy, dokawadz zemie (67) newypij trzetij strany swe, potom napoy gi dwoynasob swym opiet z wody przedpowiediene, s obyczegem przed- powiedienym, skrze dwoynasobnij wohen di- stillugicz a swlažugicz, nebolizto z rosugicz, a skrze wohen popela pekucz, a kdyz bude wsseczka woda wynapagena, wezmi tu zemi napogenau a wysussenau, a wioz do nadoby sklenne oblutowance, a podstaw gij ginu na- dobu neoblutowanu, zwlhczicz w hnogi neb w balnei, za wosm dnij, a nalezness gi roz- pusstienu, a barwu gegij promienienu, potom (68) nech gij wyschnuti skrze dwoynasobnij wohen yako prwe, a kdyz vyschne, wloz g do athanoru dobrze horkeho, a pecz, wynmi a zetrzy, a to opietuy opiet pietkrat yako prwee. Potom napoy tu zemi kalcinowanu sedmkrat nasobnie swym na wohni, a uczin *) Za jedničkou napsána mně nesrozumitelná alchymická značka, snad 2? 88
Strana 89
horkost wohnie dwoynasobnij, yakoz powie- dino gest wo dwoynasobnim wohni, a opiet wynmi a zwlhcž w balnei za wosm dnij, a nalezness gi rozpusstienu, a barwu gegij take promienienu. Potom wysuss a pecz s wohniem trochu sylnieyssim, tím porzad- kem yako pr(69)wee, a waruy se od wohnie, aby nebyla panliwost w ohni, a zachoway*) wahu yakz naywicze mužess, aniz przidaway, ani umenssuy, potom wynmess gi, a na- lezness gi yasnieyssij, nezli podruhe byla. Potom zetrzi gi na mramoru, a opiet napagey zprawau prwnij, dokawadž opiet newypige sedmeronasob sweho, ohen pak bud (!) w row- nosti geden. Potom wohen po malitku bud(!) sylnieyssij, a rozomiey a wiez gegij wahu y w tom mistie, yako y w ginych, nebo gedno gest dijlo, gedine že w prwnijch dwu napagenijch na(70)pagij se desaternasobnie sweho, a w tiechto trzech druhych, w ged- nom kazdem napogowanij dawa se sedmero- nasob sweho, umieyz to, a tak czin, wo tiech trzech napogowanijch, dokawadz neupecžess u waze wsseho, wohnie, nepotrzebugess gi- neho, a wyplnieno bude, wohen geden gest u waze gednee, nebolizto u welikosti, a kdyz bude pominuto dwoge napoyowanij, tedy wygde yasna a dobre barwy. Potom zetrzy *) Nad „vahu“ cizí rukou připsáno „w tom“ a patří do slovosledu „zachoway w tom wahu.“ 89
horkost wohnie dwoynasobnij, yakoz powie- dino gest wo dwoynasobnim wohni, a opiet wynmi a zwlhcž w balnei za wosm dnij, a nalezness gi rozpusstienu, a barwu gegij take promienienu. Potom wysuss a pecz s wohniem trochu sylnieyssim, tím porzad- kem yako pr(69)wee, a waruy se od wohnie, aby nebyla panliwost w ohni, a zachoway*) wahu yakz naywicze mužess, aniz przidaway, ani umenssuy, potom wynmess gi, a na- lezness gi yasnieyssij, nezli podruhe byla. Potom zetrzi gi na mramoru, a opiet napagey zprawau prwnij, dokawadž opiet newypige sedmeronasob sweho, ohen pak bud (!) w row- nosti geden. Potom wohen po malitku bud(!) sylnieyssij, a rozomiey a wiez gegij wahu y w tom mistie, yako y w ginych, nebo gedno gest dijlo, gedine že w prwnijch dwu napagenijch na(70)pagij se desaternasobnie sweho, a w tiechto trzech druhych, w ged- nom kazdem napogowanij dawa se sedmero- nasob sweho, umieyz to, a tak czin, wo tiech trzech napogowanijch, dokawadz neupecžess u waze wsseho, wohnie, nepotrzebugess gi- neho, a wyplnieno bude, wohen geden gest u waze gednee, nebolizto u welikosti, a kdyz bude pominuto dwoge napoyowanij, tedy wygde yasna a dobre barwy. Potom zetrzy *) Nad „vahu“ cizí rukou připsáno „w tom“ a patří do slovosledu „zachoway w tom wahu.“ 89
Strana 90
gi welmi dobrze, a poloz na wohen, a bie- leyssij wygde. Potom napagey gi czoz gest paternasob gegiho z wody prwnij, totiz z. m. a že ona gest byla woda wlhka, (71) uczin at wyschne na powietrzij, a tehdy napagey gi, dokawadž z nij nebude woda wlhkosti, a pecz gi na takowem wohni, yaky gest byl w prwnim porzadku y w druhem. Potom wynmi, a nalezness gi dobrze cytrynnau. Potom zetrzy gi a pecz. Potom aby wysu- ssowal a napagel, dokudz newypige pietkrat nasob sweho a odwoy czoz zustalo, a bude bijla a gestli že nebude bijlee czoz sy puo- sobil, k nicžemuž se nehodij. Potom trzy gi a napagey gi z troynasob sweho, a trzy dobrze, a nech gij wysussiti se, a postav do wohnie sublimowanij, totiz do wo(72)hnie, gehozto welikost ať (!) gest trzetího porzadku a tent gest sylnieyssij wohen ktery sme po- wiedieli w teeto knijze. Potom wynmi gi, a nalezness gi welmi bijlu a trzy gi opiet dobrze, a neokazny pieknosti bielosti gegij, nebo czoz potom stane se bude pieknieyssij a tra napagey gi z wody troynasob sweho, a uczin wyschnuti czoz sy zwlhczil. Potom zetrzy gi dobrze, a poloz na wohen, toho przedpowiedieneho wohnie dwoynasobniho, a waruy se wzdyczky aby gij nepek lecžby byla sucha, nebolizto wysussena, wynmi gi a nalezness gi bieleyssij nezli (73) strzybro a mleko, a tot gest prziprawowanij zemie 90
gi welmi dobrze, a poloz na wohen, a bie- leyssij wygde. Potom napagey gi czoz gest paternasob gegiho z wody prwnij, totiz z. m. a že ona gest byla woda wlhka, (71) uczin at wyschne na powietrzij, a tehdy napagey gi, dokawadž z nij nebude woda wlhkosti, a pecz gi na takowem wohni, yaky gest byl w prwnim porzadku y w druhem. Potom wynmi, a nalezness gi dobrze cytrynnau. Potom zetrzy gi a pecz. Potom aby wysu- ssowal a napagel, dokudz newypige pietkrat nasob sweho a odwoy czoz zustalo, a bude bijla a gestli že nebude bijlee czoz sy puo- sobil, k nicžemuž se nehodij. Potom trzy gi a napagey gi z troynasob sweho, a trzy dobrze, a nech gij wysussiti se, a postav do wohnie sublimowanij, totiz do wo(72)hnie, gehozto welikost ať (!) gest trzetího porzadku a tent gest sylnieyssij wohen ktery sme po- wiedieli w teeto knijze. Potom wynmi gi, a nalezness gi welmi bijlu a trzy gi opiet dobrze, a neokazny pieknosti bielosti gegij, nebo czoz potom stane se bude pieknieyssij a tra napagey gi z wody troynasob sweho, a uczin wyschnuti czoz sy zwlhczil. Potom zetrzy gi dobrze, a poloz na wohen, toho przedpowiedieneho wohnie dwoynasobniho, a waruy se wzdyczky aby gij nepek lecžby byla sucha, nebolizto wysussena, wynmi gi a nalezness gi bieleyssij nezli (73) strzybro a mleko, a tot gest prziprawowanij zemie 90
Strana 91
philozofske. To uczinie zpuosobiss tu zemi aby se sublimowala rzadem swym, yakoz nynij powiedieno bude. Totiz kdyz wypige neczislnu stranu sweho, a neb wsseczko czoz wypila gest. Item prziday toto czoz se podpisuge, a prawij ne yakoz mi se zda mass take z zemie czerweneho dijla, genz gest .0. a tu napoy s .m. ane s .p. Nebo .p. schowawa se pro napogenij syry bijlec, aby bylo czerwenee, yakoz prw powiedino. Wo sublimowanij syry bijlee. Synu kdyz syra bijla lijstnata wypige patu stranu sweho (74) yakoz sem tie swrchu uczil, wloz wsseczku materij do kukurbity zawrzene sylnie s alludelem, a postaw k sub- limowanij nayprwe leykym (!) wohniem, po- malu rozmnozugicz wohen, dokudzby wodna- tost neodessla a kdyzby odessla neb wyczichla posylnuy wohnie, ažby sylnym wohniem wy- stupilo czož gest nebylo fixowaneho, kupodo- benstwij prachu bielitkeho. A kdyz wicze ne- bude wstupowati, wezmi, a opiet samo osobie sublimuy s sylnym wohniem až opiet wstaupij wsseczko, a wssak gestli že czo zustane na dnie, odloz na stranu, a wezmi czoz subli- mowaneho gest, ku podobenstwij muky, kteraž gest tak subtilna, že gi sotwa uczigess mezy (75) prsty, a choway neboli ostrzihay opatrnie a czijstie, aby žadna wiecz czyzy w to se ne- przimisyla a newessla, a wiez že gest to zemie 91
philozofske. To uczinie zpuosobiss tu zemi aby se sublimowala rzadem swym, yakoz nynij powiedieno bude. Totiz kdyz wypige neczislnu stranu sweho, a neb wsseczko czoz wypila gest. Item prziday toto czoz se podpisuge, a prawij ne yakoz mi se zda mass take z zemie czerweneho dijla, genz gest .0. a tu napoy s .m. ane s .p. Nebo .p. schowawa se pro napogenij syry bijlec, aby bylo czerwenee, yakoz prw powiedino. Wo sublimowanij syry bijlee. Synu kdyz syra bijla lijstnata wypige patu stranu sweho (74) yakoz sem tie swrchu uczil, wloz wsseczku materij do kukurbity zawrzene sylnie s alludelem, a postaw k sub- limowanij nayprwe leykym (!) wohniem, po- malu rozmnozugicz wohen, dokudzby wodna- tost neodessla a kdyzby odessla neb wyczichla posylnuy wohnie, ažby sylnym wohniem wy- stupilo czož gest nebylo fixowaneho, kupodo- benstwij prachu bielitkeho. A kdyz wicze ne- bude wstupowati, wezmi, a opiet samo osobie sublimuy s sylnym wohniem až opiet wstaupij wsseczko, a wssak gestli že czo zustane na dnie, odloz na stranu, a wezmi czoz subli- mowaneho gest, ku podobenstwij muky, kteraž gest tak subtilna, že gi sotwa uczigess mezy (75) prsty, a choway neboli ostrzihay opatrnie a czijstie, aby žadna wiecz czyzy w to se ne- przimisyla a newessla, a wiez že gest to zemie 91
Strana 92
bijla listnata, kteraz slowe syra bijla, a skrze ten obycžey bywa syra nespalitedlna. Wod- natost pak prwnij, wzdyczky uwozuy na feces, a warz dokawadz zemie bielijtka newstupij na spondilia*) alludele, a potom day sylnieyssi wohen kalczinowanij, aby nicz dobreho ze- spod nezustalo. Tehdy slože feces z nadoby prwnij nawrat se k dijlu sublimowanij na prachy, dokawadz wsseczko newstupij, a bude wsseczko gedno tielo, a wsseczko se bude przidrzeti spondilibus al(76)ludele przi dnie. A gestli že se tehdaž neokazuge dobrze uwa- rzenee, opietuy skrze obycžey solwowanij a sublimowanij, s przidawanim wody swe po- wietrnee nebolizto wietra, dokudž wsseczko nebude letagiczy, a zuplna dowarz, a tak mass syru bijlu wsseczku leetagiczy, kteruz mužess wzyti k czinienij strzybra praweho wyborneho, yakozto z rudy wytaženeho. Slozenij syry cžerwenee. Synu wezmi syru bijlu, a napagey gi napagenim wody cžerwenee, po gegim roz- pusstienij w rzecžene wodie, a kdyz woda w ni bude skongelowana, k polowiczy swe wahy, a bude (77) wsseczko bijlee, posylnuy ohnie uhlij, nebo gineho nemusyss cziniti, dokudz neuzrziss cžerweneho yakozto ssar- *) nad . r. j. „na spogitedlnost“. 92
bijla listnata, kteraz slowe syra bijla, a skrze ten obycžey bywa syra nespalitedlna. Wod- natost pak prwnij, wzdyczky uwozuy na feces, a warz dokawadz zemie bielijtka newstupij na spondilia*) alludele, a potom day sylnieyssi wohen kalczinowanij, aby nicz dobreho ze- spod nezustalo. Tehdy slože feces z nadoby prwnij nawrat se k dijlu sublimowanij na prachy, dokawadz wsseczko newstupij, a bude wsseczko gedno tielo, a wsseczko se bude przidrzeti spondilibus al(76)ludele przi dnie. A gestli že se tehdaž neokazuge dobrze uwa- rzenee, opietuy skrze obycžey solwowanij a sublimowanij, s przidawanim wody swe po- wietrnee nebolizto wietra, dokudž wsseczko nebude letagiczy, a zuplna dowarz, a tak mass syru bijlu wsseczku leetagiczy, kteruz mužess wzyti k czinienij strzybra praweho wyborneho, yakozto z rudy wytaženeho. Slozenij syry cžerwenee. Synu wezmi syru bijlu, a napagey gi napagenim wody cžerwenee, po gegim roz- pusstienij w rzecžene wodie, a kdyz woda w ni bude skongelowana, k polowiczy swe wahy, a bude (77) wsseczko bijlee, posylnuy ohnie uhlij, nebo gineho nemusyss cziniti, dokudz neuzrziss cžerweneho yakozto ssar- *) nad . r. j. „na spogitedlnost“. 92
Strana 93
latu potom posylniuy wohnie plamene do- kawadz se nebude sublimowati. Synu wiez že to czoz se wysublimuge, bude syra bila welmi znamenita, a czoz zustalo na dnie, bude syra fixowana cžerwena yakozto krew welmi yasna a draha. A tak bud tobie ukazano, že to czoz gest bylo skryteho k bijlemu, gest wobraczeno k cžerwenemu, skrze wohni- wost a znamenitost wody czerwenee, kteraz smissena gest s podstatu syry bijlee, sewssij bytnostij, a z toho buď (!) tobie zrozadlo pod- staty wolowa a na tom bud tobie (78) dosti wydanij o složenij syry bijlee a czerwenee, o czemž s mistrowstwim skrze dobrotu*) dijla bywa elixir wyplnieny k promienienij wsse- likeho tiela umensseneho od dokonalosti w prawee sluncze a w prawy miesycz. Spogenij syry bijlee s ffermen- tem swym, aby z nich byl elixir bijly. Synu kdyz budess chtiti cziniti a po- cziti smiessowati syru przirozenij s ffermen- tem, wezmi miesycze**) przirozeneho, skrze test dwakrat przehnaneho, stranu gednu, a zstrzihay gey nužemi zwijczy tweho nehtu, *) Následuje mně nesrozumitelná alch. značka. Snad „našeho, tohoto nebo božského“? **) Stříbra. 93
latu potom posylniuy wohnie plamene do- kawadz se nebude sublimowati. Synu wiez že to czoz se wysublimuge, bude syra bila welmi znamenita, a czoz zustalo na dnie, bude syra fixowana cžerwena yakozto krew welmi yasna a draha. A tak bud tobie ukazano, že to czoz gest bylo skryteho k bijlemu, gest wobraczeno k cžerwenemu, skrze wohni- wost a znamenitost wody czerwenee, kteraz smissena gest s podstatu syry bijlee, sewssij bytnostij, a z toho buď (!) tobie zrozadlo pod- staty wolowa a na tom bud tobie (78) dosti wydanij o složenij syry bijlee a czerwenee, o czemž s mistrowstwim skrze dobrotu*) dijla bywa elixir wyplnieny k promienienij wsse- likeho tiela umensseneho od dokonalosti w prawee sluncze a w prawy miesycz. Spogenij syry bijlee s ffermen- tem swym, aby z nich byl elixir bijly. Synu kdyz budess chtiti cziniti a po- cziti smiessowati syru przirozenij s ffermen- tem, wezmi miesycze**) przirozeneho, skrze test dwakrat przehnaneho, stranu gednu, a zstrzihay gey nužemi zwijczy tweho nehtu, *) Následuje mně nesrozumitelná alch. značka. Snad „našeho, tohoto nebo božského“? **) Stříbra. 93
Strana 94
a rezpal gey w krucybuli, a hned uwrz gey na ssest stran neboli wah merkuryasse zi- weho obmyteho a wyczisstie(79)neho, a wtiel wsseczko spolu na lehkem wohni, a potom na mramoru, až bude dobrze zamal- gamowano. Potom uczin wodu kalcynowanij, ginacž obmywanij, timto obycžegem. Wezmi tartari syroweho gednu stranu, soli obeczne prziprawene druhu stranu, wosm stran wody sladke, to wsse spolu nech at wrze, az do wywarzenij trzetij strany, a neb polowicze, potom nech wody postati krom wohnie, a ustogij se feces, ale woda uczinij kožku, kteruz opatrnie sley s swu wodu aby se fex (!) nezkalil. Opiet prziday na feces wody sladke, a opiet nech wrziti yako prwe k wy- warze(80)nij dwau stran, a opiet wyprazni tu wodu druhu, w kterezto totiz druhe, zwarz amalgama za puol hodiny, potom wynmi, a podruhe zwarz w prwnij wodie, kteru sy prwe wypraznil, s swu kožku, a prziday gim drobet medu wopienieneho, a nech wrzyti za puol hodiny. Tehdy wynmi wypraznie wodu, a obmayway wsseczko solij wobecznij prziprawenu, a ocztem dystillowanym, yakoz obycžey gest, dokudz wsseczka czernost ne- pomine, a wicz se neukaže. Tehdy wodau sladkau oczisst slanost obmywagicz a wysu- ssugicz dokudz wlhkosti nebude držeti. Tehdy wezmi deset stran tee amalgamy, a syry bijlee puol (81) druhe, a wsseczko to 94
a rezpal gey w krucybuli, a hned uwrz gey na ssest stran neboli wah merkuryasse zi- weho obmyteho a wyczisstie(79)neho, a wtiel wsseczko spolu na lehkem wohni, a potom na mramoru, až bude dobrze zamal- gamowano. Potom uczin wodu kalcynowanij, ginacž obmywanij, timto obycžegem. Wezmi tartari syroweho gednu stranu, soli obeczne prziprawene druhu stranu, wosm stran wody sladke, to wsse spolu nech at wrze, az do wywarzenij trzetij strany, a neb polowicze, potom nech wody postati krom wohnie, a ustogij se feces, ale woda uczinij kožku, kteruz opatrnie sley s swu wodu aby se fex (!) nezkalil. Opiet prziday na feces wody sladke, a opiet nech wrziti yako prwe k wy- warze(80)nij dwau stran, a opiet wyprazni tu wodu druhu, w kterezto totiz druhe, zwarz amalgama za puol hodiny, potom wynmi, a podruhe zwarz w prwnij wodie, kteru sy prwe wypraznil, s swu kožku, a prziday gim drobet medu wopienieneho, a nech wrzyti za puol hodiny. Tehdy wynmi wypraznie wodu, a obmayway wsseczko solij wobecznij prziprawenu, a ocztem dystillowanym, yakoz obycžey gest, dokudz wsseczka czernost ne- pomine, a wicz se neukaže. Tehdy wodau sladkau oczisst slanost obmywagicz a wysu- ssugicz dokudz wlhkosti nebude držeti. Tehdy wezmi deset stran tee amalgamy, a syry bijlee puol (81) druhe, a wsseczko to 94
Strana 95
spolu smiess tímto obycžegem. Nayprwe rze- cženu syru impastuy, totiz tiestuy s rzecženu amalgamu, kteraz slowe zemie ffermentu .ff . a wtieluy spolu, dokawad se neobrati] w gedno tielo. Potom inceruy se dwiema wahami .m. a postaw wsseczko k sublimo- wanij, rozmnozugicz wohen zespod czim dale pomalu, az se wsseczko zsublimuge, a to czoz gest wstaupilo na strany nadoby wtieluy s ffeces kteree zustaly na dnie, dobrze tra a wtieluge s przedpowiedienu wodu, totiz . m . na lehkem wohni, dokawadz se wsseczko neobratij w tiesto, a tehdy zase day k sublimowanij, a skrze ten obycžey, (82) budess opietowati na kazdy den se- trzenij, napagenij, pecženij a sublimowanij, kazdy den rozmnozugicz a posylnugicz wohnie, dokawadz zemie newypige dwoy- nasob swe wody .m . genz su XVI wah. A to wopietuy dokawadz skrze niektery wohen nicz newystaupij a nebude se sublimowati, ale wsseczko zustane na dnie nadoby ffixo- wanee. A wzdyczky klad to czoz wstupuge s feces kterez zustaly fixowane zespod wtie- lugicz s maliczkem sweho .n. wahy .m . swrchu znamenanee, a postaw k sublimo- wanij nayprw lehkym wohniem, potom wiet- ssim, a to czoz wstupilo s ffeces, skro(83) pugicz swrchu s malem .n. pomaliczku, yakoz sy swrchu uczinil wo . m. a kdyz uzrziss že nicz nebude wstupowati, a wypilo 95
spolu smiess tímto obycžegem. Nayprwe rze- cženu syru impastuy, totiz tiestuy s rzecženu amalgamu, kteraz slowe zemie ffermentu .ff . a wtieluy spolu, dokawad se neobrati] w gedno tielo. Potom inceruy se dwiema wahami .m. a postaw wsseczko k sublimo- wanij, rozmnozugicz wohen zespod czim dale pomalu, az se wsseczko zsublimuge, a to czoz gest wstaupilo na strany nadoby wtieluy s ffeces kteree zustaly na dnie, dobrze tra a wtieluge s przedpowiedienu wodu, totiz . m . na lehkem wohni, dokawadz se wsseczko neobratij w tiesto, a tehdy zase day k sublimowanij, a skrze ten obycžey, (82) budess opietowati na kazdy den se- trzenij, napagenij, pecženij a sublimowanij, kazdy den rozmnozugicz a posylnugicz wohnie, dokawadz zemie newypige dwoy- nasob swe wody .m . genz su XVI wah. A to wopietuy dokawadz skrze niektery wohen nicz newystaupij a nebude se sublimowati, ale wsseczko zustane na dnie nadoby ffixo- wanee. A wzdyczky klad to czoz wstupuge s feces kterez zustaly fixowane zespod wtie- lugicz s maliczkem sweho .n. wahy .m . swrchu znamenanee, a postaw k sublimo- wanij nayprw lehkym wohniem, potom wiet- ssim, a to czoz wstupilo s ffeces, skro(83) pugicz swrchu s malem .n. pomaliczku, yakoz sy swrchu uczinil wo . m. a kdyz uzrziss že nicz nebude wstupowati, a wypilo 95
Strana 96
wsseczko . n . totiz gednu wahu a*), kterezto powietrzij uczin af pige, yakoz powiedino gest, skropugicz pomaliczku a pomalu, do- kawadz wsseczko nebude dobrze fixowano na wohni. Tehdy nech stati na wohni za XXIIII hodin, potom za druhych XXIIII hodin, na sylnem wohni, po trzetij za ginych XXIIII hodin day wohen welmi sylny, yakoz gest wohen slewanij neb rozpausstienij. Tehdy nech wystydnuti, a kdyz bude wy- stuzeno, nalezness geden (84) fflek krzisstalny dobrze swietly, z niehozto wezmi gednu wahu, yakoz nijz ukazano, a tak budess miti elixir bijly. Poczina se wo slozenij lekarz- stwij bileho skrze yncerowanij. Protoz wezmi gednu wahu syry prziro- zenij swe zemie bijlee sublimowane swrchu neboli naprzed uczinienee, a to zetrzy neboli zmel subtilnie, a wlož do nadoby prostee, neboli gednoduche sklennee na wohen, a uwrz nani gednu krupiegi sweho .n. potom druhu, pomaliczku a pomalu, dokudž se tu neslege yakozto wosk a bez dymu. Tehdy zkus na plechu strzbrnem (!) rozpalenem roz- plywali (85) yakozto wosk a bez dymu, a gestli že tak nenij, poloz opiet k yncero- *) Táž značka alchymická, jako na str. 66. Snad 1/2? 96
wsseczko . n . totiz gednu wahu a*), kterezto powietrzij uczin af pige, yakoz powiedino gest, skropugicz pomaliczku a pomalu, do- kawadz wsseczko nebude dobrze fixowano na wohni. Tehdy nech stati na wohni za XXIIII hodin, potom za druhych XXIIII hodin, na sylnem wohni, po trzetij za ginych XXIIII hodin day wohen welmi sylny, yakoz gest wohen slewanij neb rozpausstienij. Tehdy nech wystydnuti, a kdyz bude wy- stuzeno, nalezness geden (84) fflek krzisstalny dobrze swietly, z niehozto wezmi gednu wahu, yakoz nijz ukazano, a tak budess miti elixir bijly. Poczina se wo slozenij lekarz- stwij bileho skrze yncerowanij. Protoz wezmi gednu wahu syry prziro- zenij swe zemie bijlee sublimowane swrchu neboli naprzed uczinienee, a to zetrzy neboli zmel subtilnie, a wlož do nadoby prostee, neboli gednoduche sklennee na wohen, a uwrz nani gednu krupiegi sweho .n. potom druhu, pomaliczku a pomalu, dokudž se tu neslege yakozto wosk a bez dymu. Tehdy zkus na plechu strzbrnem (!) rozpalenem roz- plywali (85) yakozto wosk a bez dymu, a gestli že tak nenij, poloz opiet k yncero- *) Táž značka alchymická, jako na str. 66. Snad 1/2? 96
Strana 97
wanij s rzeczenym powietrzim, metage gednu krupiegi po krupiegi, dokawad se nerozpustij a neslege yakozto wosk bez dymu. A kdyz uhledass wsseczku materij tak byti slitedlnu, prziday gij dwie wahy przedpowiedieneho ffleka krzisstalneho, subtilnie rozetrzeneho, a postaw wsseczko k sublimowanij. Tehdy pokus na plechu budeli se chtiti roziewati. Gestli že se nerozlewa, opiet poloz k ynce- rowanij, a daway swrchu z przedpowiedie- neho wolege po malu krupiegi pausstiege a opiet poloz k subli(86)mowanij. Tehdy po hled, wstaupiloli gest czo, a pokus gestli slitedlnee yako wosk a bez dymu. A skrze ten obyczey to czin tolikrat sublimuge dokudz nebude fixowane a slitedlnee yakozto wosk a bez dymu. Nebo tehdaz wsseczko gest wyplniene lekarzstwij, k bijlemu. Ostrzi- hayz toho yakz umíš. Poczina se vo uwrzenij lekarz- stwij, a wo geho rozmnoženij. Tiela nedokonala promieniugij se od toho lekarzstwij giz swrchu powiedieneho timto zpuosobem. Wezmi sto wah strzibra ziweho dobrze a czistie umyteho, solij obecznij a wocztem, a wloz do krucybule ssirokeho sylneho, na wo(87)hen bez pla- mene, dokudz se nerozhrzege, a tehdy uwrz nan geden dijl lekarzstwij tweho, a wiez že se wsseczko skongeluge, a obratij se w le- 97
wanij s rzeczenym powietrzim, metage gednu krupiegi po krupiegi, dokawad se nerozpustij a neslege yakozto wosk bez dymu. A kdyz uhledass wsseczku materij tak byti slitedlnu, prziday gij dwie wahy przedpowiedieneho ffleka krzisstalneho, subtilnie rozetrzeneho, a postaw wsseczko k sublimowanij. Tehdy pokus na plechu budeli se chtiti roziewati. Gestli že se nerozlewa, opiet poloz k ynce- rowanij, a daway swrchu z przedpowiedie- neho wolege po malu krupiegi pausstiege a opiet poloz k subli(86)mowanij. Tehdy po hled, wstaupiloli gest czo, a pokus gestli slitedlnee yako wosk a bez dymu. A skrze ten obyczey to czin tolikrat sublimuge dokudz nebude fixowane a slitedlnee yakozto wosk a bez dymu. Nebo tehdaz wsseczko gest wyplniene lekarzstwij, k bijlemu. Ostrzi- hayz toho yakz umíš. Poczina se vo uwrzenij lekarz- stwij, a wo geho rozmnoženij. Tiela nedokonala promieniugij se od toho lekarzstwij giz swrchu powiedieneho timto zpuosobem. Wezmi sto wah strzibra ziweho dobrze a czistie umyteho, solij obecznij a wocztem, a wloz do krucybule ssirokeho sylneho, na wo(87)hen bez pla- mene, dokudz se nerozhrzege, a tehdy uwrz nan geden dijl lekarzstwij tweho, a wiez že se wsseczko skongeluge, a obratij se w le- 97
Strana 98
karzstwij prawe, z kterehoz uwrz gednu wahu na .c *) merkuriasse obmyteho yakoz powiedino gest, a obraczeno bude wsseczko w lekarzstwij. Tehdy wezmi opiet gednu wahu toho lekarztwij nayposlez congelowaneho, a uwrz na .C . merkuriasse**) yakoz powiedino gest, a zkongeluge se wsseczek w miesycz czisty, lepssij nezli z rudy wewsselike pruobie. Poczina se gine spogenij syry bijlee s ffermentem. (88) Wezmi syry bijle stranu . 1 . ffermentu przipraweneho s tielem prwnim gednostaynie smissenym strany III, z . m. stranu . 1 . a z. n. stran V.***), z tiech wieczij bud zemie nebolizto elixir yako prwee. Slozenij ginee lekarzsíwij bileho. Wezmi trzy strany tee ze- mie, yakoz swrchu powiedino a dwie stranie wody, a zffixuy w zemi skrze opietowani neffixowanee strany, na stranie ffixowanee, dokud se wsseczko neffixuge, potom puo strany wietru, a zfixuy yako swrchu, dokudz nebude yako wosk a potecže bez dymu. O cztwrtem dijle, a nayprwe rozmnožowanij kamene, genz o gest prwnij syra. (89) *) značí 100. **) označeno alch. značnou. ***) soudím dle alch. značky. 98
karzstwij prawe, z kterehoz uwrz gednu wahu na .c *) merkuriasse obmyteho yakoz powiedino gest, a obraczeno bude wsseczko w lekarzstwij. Tehdy wezmi opiet gednu wahu toho lekarztwij nayposlez congelowaneho, a uwrz na .C . merkuriasse**) yakoz powiedino gest, a zkongeluge se wsseczek w miesycz czisty, lepssij nezli z rudy wewsselike pruobie. Poczina se gine spogenij syry bijlee s ffermentem. (88) Wezmi syry bijle stranu . 1 . ffermentu przipraweneho s tielem prwnim gednostaynie smissenym strany III, z . m. stranu . 1 . a z. n. stran V.***), z tiech wieczij bud zemie nebolizto elixir yako prwee. Slozenij ginee lekarzsíwij bileho. Wezmi trzy strany tee ze- mie, yakoz swrchu powiedino a dwie stranie wody, a zffixuy w zemi skrze opietowani neffixowanee strany, na stranie ffixowanee, dokud se wsseczko neffixuge, potom puo strany wietru, a zfixuy yako swrchu, dokudz nebude yako wosk a potecže bez dymu. O cztwrtem dijle, a nayprwe rozmnožowanij kamene, genz o gest prwnij syra. (89) *) značí 100. **) označeno alch. značnou. ***) soudím dle alch. značky. 98
Strana 99
Synu kdyz budess chtiti cziniti lekarz- stwij, popatrz nayprw k kteree dokonalosti miniss ge prziwesti, a na ktere tielo chczess cziniti uwrzenij, že z toho tiela mass w pu- stiti w lekarzstwij, a wssak gestli že ty k po- slednimu prziprawenij miniss ge prziwesti philozofsky nemusyss klasti gineho tiela ge- dine strzibro ziwee toliko, kterež gest pro- strzedek wsseho, a gestli že ty nechcess wysti nez k ginemu prostrzedku subtilnio- wanij, mass wybrati neb wywoliti niektere tielo na kterež chczess cziniti uwrzenij Nynij necht gest tak aby to bylo na czistecz. Tehdy (90) sloziss takto elixir. Wezmi dwie stranie czistcze, a puol czisteho strzibra dobrze zpilowaneho drobnie, a z tiech uczin amalgamu, s pieti stranami merkuryasse, a spoy spolu aby wsseczko bylo w takowem zpuosobu yakozto maslo, aby strany strzibra toho czisteho genz se gmenuge argentum sinum (!), nemohly cžijstieny byti. Potom wezmi z czisteho czistcze, genz se tez gme- nuge stannum sinum, puol strany, a ten trzykrat rozpusstieny mecz do oczta distillo- waneho, krmiz w gedne stranie strzibra zi- weho, michage nebo walege wsseczko spolu, dokudž nebude uczinieno gedno tielo. Potom obmay (!) ty dwie amalgamy, každau samu (91) o sobie s solij obecznij prziprawenu, a s wocztem distillowanym, dokudz woczet ne- wygde czisty bez posskwrny, potom spoy ty 99
Synu kdyz budess chtiti cziniti lekarz- stwij, popatrz nayprw k kteree dokonalosti miniss ge prziwesti, a na ktere tielo chczess cziniti uwrzenij, že z toho tiela mass w pu- stiti w lekarzstwij, a wssak gestli že ty k po- slednimu prziprawenij miniss ge prziwesti philozofsky nemusyss klasti gineho tiela ge- dine strzibro ziwee toliko, kterež gest pro- strzedek wsseho, a gestli že ty nechcess wysti nez k ginemu prostrzedku subtilnio- wanij, mass wybrati neb wywoliti niektere tielo na kterež chczess cziniti uwrzenij Nynij necht gest tak aby to bylo na czistecz. Tehdy (90) sloziss takto elixir. Wezmi dwie stranie czistcze, a puol czisteho strzibra dobrze zpilowaneho drobnie, a z tiech uczin amalgamu, s pieti stranami merkuryasse, a spoy spolu aby wsseczko bylo w takowem zpuosobu yakozto maslo, aby strany strzibra toho czisteho genz se gmenuge argentum sinum (!), nemohly cžijstieny byti. Potom wezmi z czisteho czistcze, genz se tez gme- nuge stannum sinum, puol strany, a ten trzykrat rozpusstieny mecz do oczta distillo- waneho, krmiz w gedne stranie strzibra zi- weho, michage nebo walege wsseczko spolu, dokudž nebude uczinieno gedno tielo. Potom obmay (!) ty dwie amalgamy, každau samu (91) o sobie s solij obecznij prziprawenu, a s wocztem distillowanym, dokudz woczet ne- wygde czisty bez posskwrny, potom spoy ty 99
Strana 100
amalgamy w gedno, obmywagicz opiet solij a s wocztem, dokudž woczet newygde yasny a czisty. Tehdy obmyway to krmenij wodau sladkau, dokudz se wsseczka suol newymyge wen, a nech wyschnuti wody na slunczy, a neb na lehkym wohni. Synu nasse mistrowstwij dielij se na dwie strany, totiz incerugicz kamen, a skla- dagicz lekarzstwij. W prwnij stranie k cero- wanij kamene klademe strzibro ziwe, takowe yakoz sme tobie powiedieli skrze nassi theo- riku,*) a na pocžatku nasseho mistrowstwij (92) polozili sme w praktycze, w drube stranie ma se spogiti syra s materij kowu. Synu syra gest swuy wohen kteryz gest zpra- wowal materij kowu, a strzibro ziwe ktere se nynij w**) ruku drzij, a stogij na mijstie prostrzedka, mezy syrau a tielem, a powie- dieli sme tobie do***) koncze že aby nerozo- miel w slowie sedlskem, ale w slowie philo- zofskem tobie powime, že giny prostrzedek tu gest s extremami rozdilnymi. Nebo gi- nacže nemužeme tobie powiedieti poniewadz materyge su promieniene phisicaliter, a protoz kdyz my prawime phisicaliter, mass nam rozomieti wo materygijch giz promienienych, skrze mocz philozofige, a kdyz prawime (93) sedlsky nebolizto zprosta, mass nam rozomieti *) str. 3. **) v org. jest w přetrženo. ***) „do“ v org. nad přetrženým „przi“. 100
amalgamy w gedno, obmywagicz opiet solij a s wocztem, dokudž woczet newygde yasny a czisty. Tehdy obmyway to krmenij wodau sladkau, dokudz se wsseczka suol newymyge wen, a nech wyschnuti wody na slunczy, a neb na lehkym wohni. Synu nasse mistrowstwij dielij se na dwie strany, totiz incerugicz kamen, a skla- dagicz lekarzstwij. W prwnij stranie k cero- wanij kamene klademe strzibro ziwe, takowe yakoz sme tobie powiedieli skrze nassi theo- riku,*) a na pocžatku nasseho mistrowstwij (92) polozili sme w praktycze, w drube stranie ma se spogiti syra s materij kowu. Synu syra gest swuy wohen kteryz gest zpra- wowal materij kowu, a strzibro ziwe ktere se nynij w**) ruku drzij, a stogij na mijstie prostrzedka, mezy syrau a tielem, a powie- dieli sme tobie do***) koncze že aby nerozo- miel w slowie sedlskem, ale w slowie philo- zofskem tobie powime, že giny prostrzedek tu gest s extremami rozdilnymi. Nebo gi- nacže nemužeme tobie powiedieti poniewadz materyge su promieniene phisicaliter, a protoz kdyz my prawime phisicaliter, mass nam rozomieti wo materygijch giz promienienych, skrze mocz philozofige, a kdyz prawime (93) sedlsky nebolizto zprosta, mass nam rozomieti *) str. 3. **) v org. jest w přetrženo. ***) „do“ v org. nad přetrženým „przi“. 100
Strana 101
wo materijch kterez przirozenij wobecznij ma stworzyti wsem narodom, wezmucze po- dobenstwij ktiem, a protoz pro tu wiecz slowem philozofskym powime tobie, že ginij prostrzedkowee gsu, bez kterychzto fynktury ffermentuow nemohu spogeny bytí, s tynktu rami strzyber, a protoz ktoz nam rozomij ochotnie a sladcze giti od prostrzedku w pro- strzedek, dokudz k extremom k nimz zadame przigiti, neprzigdem. Synu pokrm ktery sme tobie dali mluwicz philozofsky gest geden z prostrzedkuow mezy wodau a duchem, totiz kdyz se obratij w prach skrze zgina- cženij. (94) neboli promienienij. Syra a po- wietrzij gsu extrema, ale bez wule philozofige, tobie mužeme powiedieti, že nenij tu zgina- cženij, aby strzibro ziwe bylo wobecznie rozo- mino, zprzicziny sweho podobenstwij, w pro- strzedku dokonalosti rozmnoženee, a doko- nalost z elixiru, proto že gest uczinek wsseho slitij kowneho, a wsseho wgitij zprzicziny swe wahy, o kterezto syrze mluwicze s wolij nassij philozofij, gest swuy pocžatek, nebo s zwlasstnim rozdijlem potrzebnosti ma zgi- naczowati podle extremu. Bez wuole philo- zofie prawime, že to gsu kowowee, ginacže prostrzedky, k skladanij elixiru, a takowi prostrzedkowe a extrema philozofsky mlu- wicze, (95) gsu materyge po swem promie- nienij, protoz mezy syrau a strzibrem ziwym gest prach uczinieny z tiela a strzíbra zi- 101
wo materijch kterez przirozenij wobecznij ma stworzyti wsem narodom, wezmucze po- dobenstwij ktiem, a protoz pro tu wiecz slowem philozofskym powime tobie, že ginij prostrzedkowee gsu, bez kterychzto fynktury ffermentuow nemohu spogeny bytí, s tynktu rami strzyber, a protoz ktoz nam rozomij ochotnie a sladcze giti od prostrzedku w pro- strzedek, dokudz k extremom k nimz zadame przigiti, neprzigdem. Synu pokrm ktery sme tobie dali mluwicz philozofsky gest geden z prostrzedkuow mezy wodau a duchem, totiz kdyz se obratij w prach skrze zgina- cženij. (94) neboli promienienij. Syra a po- wietrzij gsu extrema, ale bez wule philozofige, tobie mužeme powiedieti, že nenij tu zgina- cženij, aby strzibro ziwe bylo wobecznie rozo- mino, zprzicziny sweho podobenstwij, w pro- strzedku dokonalosti rozmnoženee, a doko- nalost z elixiru, proto že gest uczinek wsseho slitij kowneho, a wsseho wgitij zprzicziny swe wahy, o kterezto syrze mluwicze s wolij nassij philozofij, gest swuy pocžatek, nebo s zwlasstnim rozdijlem potrzebnosti ma zgi- naczowati podle extremu. Bez wuole philo- zofie prawime, že to gsu kowowee, ginacže prostrzedky, k skladanij elixiru, a takowi prostrzedkowe a extrema philozofsky mlu- wicze, (95) gsu materyge po swem promie- nienij, protoz mezy syrau a strzibrem ziwym gest prach uczinieny z tiela a strzíbra zi- 101
Strana 102
weho, mezy rzecženym prachem, w niemz gest powiedino sprostnie a konecz mistrow- stwij, gsu dwie strzibra ziwee, kteraž su prziczina ustawicznosti, neb spogitedlnosti stran rzecženeho prachu wczi.*) Synu czely pocžatek a konecz tohoto dijla, buď (!) toliko skrze gednu praczy neboli puosobenij samo, kterez my naziwame wlastnie uwedenij. Synu rozomiey dobrze mocznosti przirozenij, kterez wsseczku ma zmieniti syru nassi w zemi subtilnu, a neb u wodu suchu, w gegimzto brzisse, wohen przirozenij gest sylnie roz(96)množeny, z przi- cziny swe suchosti, a wykonanij wlhkosti, kteruz gest wzalo od sewrzenij wohnie, kteryz gest w gegich strzewach. Synu strzibro ziwe gest mokrost, oczisstiugiczij a tekuczij zachowawagiczij wohen od spalenij, a powietrzij gest materya syry, w kterez se porussuge wohen, skrze wtip mistrowstwij, skrze zrzenij k przirozenij, dokawad se ne- skona w zemi subtilnu, nebo w wodu suchau, genz slowe syra, a yakoz powietrzij gest ma- terya wohnie, uwozugicz swu formu wnieho, tak strzibro ziwe, gest materia syry ktere se obraczuge wni zprzicziny sweho wlastniho przirozenij. Protoz synu nechtiey se diwiti kdyz widiss promieniowati se wiecz (97) przed *) na vrchním okraji listu dopsáno: „stee lekarz- stwij prawe a mezy wodau a takowym gest powietrzij. 102
weho, mezy rzecženym prachem, w niemz gest powiedino sprostnie a konecz mistrow- stwij, gsu dwie strzibra ziwee, kteraž su prziczina ustawicznosti, neb spogitedlnosti stran rzecženeho prachu wczi.*) Synu czely pocžatek a konecz tohoto dijla, buď (!) toliko skrze gednu praczy neboli puosobenij samo, kterez my naziwame wlastnie uwedenij. Synu rozomiey dobrze mocznosti przirozenij, kterez wsseczku ma zmieniti syru nassi w zemi subtilnu, a neb u wodu suchu, w gegimzto brzisse, wohen przirozenij gest sylnie roz(96)množeny, z przi- cziny swe suchosti, a wykonanij wlhkosti, kteruz gest wzalo od sewrzenij wohnie, kteryz gest w gegich strzewach. Synu strzibro ziwe gest mokrost, oczisstiugiczij a tekuczij zachowawagiczij wohen od spalenij, a powietrzij gest materya syry, w kterez se porussuge wohen, skrze wtip mistrowstwij, skrze zrzenij k przirozenij, dokawad se ne- skona w zemi subtilnu, nebo w wodu suchau, genz slowe syra, a yakoz powietrzij gest ma- terya wohnie, uwozugicz swu formu wnieho, tak strzibro ziwe, gest materia syry ktere se obraczuge wni zprzicziny sweho wlastniho przirozenij. Protoz synu nechtiey se diwiti kdyz widiss promieniowati se wiecz (97) przed *) na vrchním okraji listu dopsáno: „stee lekarz- stwij prawe a mezy wodau a takowym gest powietrzij. 102
Strana 103
oczima twyma skrze mocznost syry, nebo poniewadz ona gest welmi horka a sucha, wiecz potrzebij gest aby miela wlastnost wohnie, totiz odwiranij strany gednoho kaz- deho tiela y strzibra ziweho pronikati, a wy- konawati, nebo skrze horkost kteruz ona ma przirozenie odwira pruoduchy zawrzenee, a poniewadz gest wohen subtilnie swazan w podstatu subtilnu, wssiczek parau wchazy do kazdeho tiela, a geho podstata w ktere swazan gest, gest welmi sucha, wykonawa a kongeluge wlhkost do kterez gest wessel, podle foremnosti swe horkosti, kteraz gest nasseho przirozenij zazitedlna, a naprawi- tedlna. (98) A tak synu nasse syra ma mocz wypresignowati a formowati sobie po- dobne, a protoz prawime že ona gest otecz, a symie samczowo, skrze gegizto nepoznanij zklamani gsu blaznij neumielij, kterzyz wierzij že bez wohnie przirozenij bude se fixowati amalgama, nezachowawagicze pra- wosti wieczy wlastnij, kterúz (!) ona ma westi k dokonalosti praweho zazitij. Protoz musy byti aby syla a mocz poslauzila tomu, genz by ho miela wysti k dokonalosti, a wotom mluwili sme hoynie w knijze nassij wo umyslu alchymistuw. Potom synu we gmeno toho kteryz snesl*) smrt za hrzissnee, pocžni (99) cziniti nasse promieniowanij philozofske, *) „neb trpiel“, připsáno na dolením okrají. 103
oczima twyma skrze mocznost syry, nebo poniewadz ona gest welmi horka a sucha, wiecz potrzebij gest aby miela wlastnost wohnie, totiz odwiranij strany gednoho kaz- deho tiela y strzibra ziweho pronikati, a wy- konawati, nebo skrze horkost kteruz ona ma przirozenie odwira pruoduchy zawrzenee, a poniewadz gest wohen subtilnie swazan w podstatu subtilnu, wssiczek parau wchazy do kazdeho tiela, a geho podstata w ktere swazan gest, gest welmi sucha, wykonawa a kongeluge wlhkost do kterez gest wessel, podle foremnosti swe horkosti, kteraz gest nasseho przirozenij zazitedlna, a naprawi- tedlna. (98) A tak synu nasse syra ma mocz wypresignowati a formowati sobie po- dobne, a protoz prawime že ona gest otecz, a symie samczowo, skrze gegizto nepoznanij zklamani gsu blaznij neumielij, kterzyz wierzij že bez wohnie przirozenij bude se fixowati amalgama, nezachowawagicze pra- wosti wieczy wlastnij, kterúz (!) ona ma westi k dokonalosti praweho zazitij. Protoz musy byti aby syla a mocz poslauzila tomu, genz by ho miela wysti k dokonalosti, a wotom mluwili sme hoynie w knijze nassij wo umyslu alchymistuw. Potom synu we gmeno toho kteryz snesl*) smrt za hrzissnee, pocžni (99) cziniti nasse promieniowanij philozofske, *) „neb trpiel“, připsáno na dolením okrají. 103
Strana 104
skrze tento zpuosob, a uczin znamenij swa- teho krziže, aby se diabel s tebu nepotkal. Rozomiey že když my prawíme strzibro ziwe wobecznie to prawime skrze podoben- stwij geho, že se gemu przipodobňuge (!) obzi- wence skrze artem, nebo tiela kowuow przi- gimagij rozdijl skrze ten obycžey, skrze kteryz strzybro ziwe dielij se od sobie podobnych, kdyz prawime podobnee, prawime k rozdilu czistych od neczistych swych. To synu bud (!) tobie powiedino za reguli generalnij totiz obecznij k složenij hmotneho lekarzstwij, skrze tento obyczey, to(100)tiz. Synu ty wezmi na- dobu sklennu dluhu na loket, ať ma dno wo- kruhlee, a at gest zahrdlita takowym zpuosobem s sužena aby tam mohl wgiti prostrzednij prst woinie, a af gest ucziniena ku podobenstwij hrdla ampule, ať ma swe przikrywadlo, kterezby wesslo wnitrz, a spoy welmi dobrze, potom wezmi amalgamu, a k ssestee stranie toho Wloziss z nasseho kamene na dno rzecžene nadoby, potom opatrnie wlož twu amalgamu wnitrz naklonie nadoby do koncze, aby lepe mohl wloziti wnitrz bez nahlosti wsseczko do diuhosti nadoby, a aby przikrylo wssechen kamen, skrze takowy obyczey neb zpusob, aby kamen nemohl pruoduchu miti gedine skrze (101) prostrzedek amalgamy, kdyžby uczil horkost, nebo potrzebij gest aby amal- gama przivala paru nasseho kamene, aby gey zdržela w swem brzisse, a skrze njeho 104
skrze tento zpuosob, a uczin znamenij swa- teho krziže, aby se diabel s tebu nepotkal. Rozomiey že když my prawíme strzibro ziwe wobecznie to prawime skrze podoben- stwij geho, že se gemu przipodobňuge (!) obzi- wence skrze artem, nebo tiela kowuow przi- gimagij rozdijl skrze ten obycžey, skrze kteryz strzybro ziwe dielij se od sobie podobnych, kdyz prawime podobnee, prawime k rozdilu czistych od neczistych swych. To synu bud (!) tobie powiedino za reguli generalnij totiz obecznij k složenij hmotneho lekarzstwij, skrze tento obyczey, to(100)tiz. Synu ty wezmi na- dobu sklennu dluhu na loket, ať ma dno wo- kruhlee, a at gest zahrdlita takowym zpuosobem s sužena aby tam mohl wgiti prostrzednij prst woinie, a af gest ucziniena ku podobenstwij hrdla ampule, ať ma swe przikrywadlo, kterezby wesslo wnitrz, a spoy welmi dobrze, potom wezmi amalgamu, a k ssestee stranie toho Wloziss z nasseho kamene na dno rzecžene nadoby, potom opatrnie wlož twu amalgamu wnitrz naklonie nadoby do koncze, aby lepe mohl wloziti wnitrz bez nahlosti wsseczko do diuhosti nadoby, a aby przikrylo wssechen kamen, skrze takowy obyczey neb zpusob, aby kamen nemohl pruoduchu miti gedine skrze (101) prostrzedek amalgamy, kdyžby uczil horkost, nebo potrzebij gest aby amal- gama przivala paru nasseho kamene, aby gey zdržela w swem brzisse, a skrze njeho 104
Strana 105
se promienila. Potom postaw nadobu swu przikrytu swym przikrywadlem, na ffurn mezy popel, a necht gest popel dobrze stlacžen, malo menie k welikosti materye, totiz ztlaussti gednoho mecže maleho, a to aby bylo až k konczy aby mohl widleti materij promienio- wati se. Potom zazzi twoy wohen, chczessli z drziwij od pily, a nech až se pomalu poczne zahrzíwati, a gestli že chcess uczin to z uhle kteryz czinij wohen bez dymu (102) a kdyz nadoba poczige teplosti, pocžne se hybati horkost rozpausstiegiczij, kteraz swu paru wpustij w podstatu strzibra ziweho, a pro- nikne amalgama, a z kongeluge nayprwe w podobenstwij strzibra czisteho, nechay przed se stati na tom wohni, nebo twarz- nost kowu tobie ukazuge že wsseczka syra nenij gesstie wyzdwižena w paru, a že gesstie nepuyczila sweho skutku, aniz wsse- czky gegij moczy gesstie newessly do brzicha rzecžene amalgamy, nebo nemass se do- mniewati, žeby ty miel stworzyti geden nie- yaky kus kowu s rzecženu syru, w kteremzto nowu nenij mnoho z moczy k stworzenij le- karz(103)stwij w podstatu, w kterežto pod- statie gsu shromazdieny moczy mnohee, skrze kterez a kterymiz ono potom czinij takowee wieczy gessto zdagij se byli diwowd a zazrakowe skrze kazdeho czlowieka weli- keho y maleho, lecžby byl philozefg (!), kteryzby poznal gegij mocznosti, a syly 105
se promienila. Potom postaw nadobu swu przikrytu swym przikrywadlem, na ffurn mezy popel, a necht gest popel dobrze stlacžen, malo menie k welikosti materye, totiz ztlaussti gednoho mecže maleho, a to aby bylo až k konczy aby mohl widleti materij promienio- wati se. Potom zazzi twoy wohen, chczessli z drziwij od pily, a nech až se pomalu poczne zahrzíwati, a gestli že chcess uczin to z uhle kteryz czinij wohen bez dymu (102) a kdyz nadoba poczige teplosti, pocžne se hybati horkost rozpausstiegiczij, kteraz swu paru wpustij w podstatu strzibra ziweho, a pro- nikne amalgama, a z kongeluge nayprwe w podobenstwij strzibra czisteho, nechay przed se stati na tom wohni, nebo twarz- nost kowu tobie ukazuge že wsseczka syra nenij gesstie wyzdwižena w paru, a že gesstie nepuyczila sweho skutku, aniz wsse- czky gegij moczy gesstie newessly do brzicha rzecžene amalgamy, nebo nemass se do- mniewati, žeby ty miel stworzyti geden nie- yaky kus kowu s rzecženu syru, w kteremzto nowu nenij mnoho z moczy k stworzenij le- karz(103)stwij w podstatu, w kterežto pod- statie gsu shromazdieny moczy mnohee, skrze kterez a kterymiz ono potom czinij takowee wieczy gessto zdagij se byli diwowd a zazrakowe skrze kazdeho czlowieka weli- keho y maleho, lecžby byl philozefg (!), kteryzby poznal gegij mocznosti, a syly 105
Strana 106
s kterymi se puosobij, a ty moczy tobie powime budessli zachowawati tagemstwij Synu skutek syry, kterehoz ona ma poycziti tee amalgamie, gest že skrze mocznost swee wlastnosti ma obratiti to w czistee prachy, protoz nech ustawicznie sweho wohnie, nebo tobie potrzebij nenij nicz gineho cziniti, dokudz neubledass rzecže(104)ne amalgamy na gegim wrchu obraczenee w prach a to wsseczko stawa se za cztyrzy hodiny, a neb naydele za ssest, podle toho yakz wohen rozssaffnie stogij ustawicžny, skrze zrzeni k wlastnosti materyge, ale hnedky kdyz uhledass znamenij rzecženeho prachu, wynmi wohen z furnu, a nech wystydnuti do koncze, aby mocz nasseho wohnie nebyla zemdiena. Synu gestli žeby maliczko syry uwrženo bylo skrze takowe slitij*) yakoz sme powiedieli tobie swrchu, na mnoho tiela skrze zpusob aby ono mielo mocz nad nij, hnedky ge obratij w welmi subtylny prach, gehozto barwa bude takowa yako barwa tiela w kterez duch gest wlit skrze mocz Bozsku (105). Protoz synu miey rozom k rozmnožowanij rzeczenee ma- teryge skrze mocz prwnij syry, prwe nezli ucziniss lekarzstwij. Wo rozmnozowanij nassij syry druhe. *) jinou rukou „s“ přetrženo a nadepsáno „w“. 106
s kterymi se puosobij, a ty moczy tobie powime budessli zachowawati tagemstwij Synu skutek syry, kterehoz ona ma poycziti tee amalgamie, gest že skrze mocznost swee wlastnosti ma obratiti to w czistee prachy, protoz nech ustawicznie sweho wohnie, nebo tobie potrzebij nenij nicz gineho cziniti, dokudz neubledass rzecže(104)ne amalgamy na gegim wrchu obraczenee w prach a to wsseczko stawa se za cztyrzy hodiny, a neb naydele za ssest, podle toho yakz wohen rozssaffnie stogij ustawicžny, skrze zrzeni k wlastnosti materyge, ale hnedky kdyz uhledass znamenij rzecženeho prachu, wynmi wohen z furnu, a nech wystydnuti do koncze, aby mocz nasseho wohnie nebyla zemdiena. Synu gestli žeby maliczko syry uwrženo bylo skrze takowe slitij*) yakoz sme powiedieli tobie swrchu, na mnoho tiela skrze zpusob aby ono mielo mocz nad nij, hnedky ge obratij w welmi subtylny prach, gehozto barwa bude takowa yako barwa tiela w kterez duch gest wlit skrze mocz Bozsku (105). Protoz synu miey rozom k rozmnožowanij rzeczenee ma- teryge skrze mocz prwnij syry, prwe nezli ucziniss lekarzstwij. Wo rozmnozowanij nassij syry druhe. *) jinou rukou „s“ přetrženo a nadepsáno „w“. 106
Strana 107
Synu ty nemass neznati moczij twych syr gichzto moczy skrze dwogij zpuosob na- lezagij se, podle pocžtu stupniuw swe syly, totiz k rozomu a k wzkussenij, kterez zpra- wuge yasnym swietlem z strany rozomu. Synu ty syly gsu spolu swazane podle punktuow a stupniuw, skrze rozmnozowanij a posylniowanij w podstatie nassij syry. Protoz tobie prawime, že (106) kterakkoli mnoho ma syl z stupniuw, punktownijch, tak weliku mocz ma swu pod- stata k snassenij, tolik kusuw dwoynijch, kazdy pocžet deseti,*) a to czinij skrze wlastnost rzecženee syly kteraž gest gegij forma, skrze kteruz materia gest zpuosob przygala w pod- statu syry a gestli že wicze tu poloziss, wietssi mocz miti bude podstata nasledugiczij, skrze wietssij pocžet syl swazanych w przedessle podstatie. Prziklad toho. Nech gest at syra ma w sobie . t. punkty w pocžtu syl, rozom s sylau, zkussenij nas naucžilo, a ukazalo že syra nema nez gediny stupen (107) syly, zachowawagicz wahu sprostnu swe podstaty, a promieňuge (!) dwie wahy prostee. My nazi- wame wahu prostau, gedna, dwie, trzy, cztyrzy, V. a X. my naziwame pocžet czely, protoz berze relationem, totiz odeslanij od gednoho, skrze swu gednu sylu stupniownau nassij syry nalezijczij k deseti oc**) a skrze to rozomiey, *) viz str. 108. **) etc. 107
Synu ty nemass neznati moczij twych syr gichzto moczy skrze dwogij zpuosob na- lezagij se, podle pocžtu stupniuw swe syly, totiz k rozomu a k wzkussenij, kterez zpra- wuge yasnym swietlem z strany rozomu. Synu ty syly gsu spolu swazane podle punktuow a stupniuw, skrze rozmnozowanij a posylniowanij w podstatie nassij syry. Protoz tobie prawime, že (106) kterakkoli mnoho ma syl z stupniuw, punktownijch, tak weliku mocz ma swu pod- stata k snassenij, tolik kusuw dwoynijch, kazdy pocžet deseti,*) a to czinij skrze wlastnost rzecženee syly kteraž gest gegij forma, skrze kteruz materia gest zpuosob przygala w pod- statu syry a gestli že wicze tu poloziss, wietssi mocz miti bude podstata nasledugiczij, skrze wietssij pocžet syl swazanych w przedessle podstatie. Prziklad toho. Nech gest at syra ma w sobie . t. punkty w pocžtu syl, rozom s sylau, zkussenij nas naucžilo, a ukazalo že syra nema nez gediny stupen (107) syly, zachowawagicz wahu sprostnu swe podstaty, a promieňuge (!) dwie wahy prostee. My nazi- wame wahu prostau, gedna, dwie, trzy, cztyrzy, V. a X. my naziwame pocžet czely, protoz berze relationem, totiz odeslanij od gednoho, skrze swu gednu sylu stupniownau nassij syry nalezijczij k deseti oc**) a skrze to rozomiey, *) viz str. 108. **) etc. 107
Strana 108
ze skrze rozdijl materij obraczugiczych, a skrze roztahowanij a sužowanij syly syrry (!), mocznost zwlasstni] czinij rozdijl materij ne- rozdilnu formu, yakoz praweno gest w Trak- tatu Gradum magne medicine. Synu ponie- wadž (108) gedna syla czela punktownie kon- geluge deset strzibra ziweho mirnie w kow dot konaly, skrze uwrženij gedne wahy na sses- ucziniene sublilnie, a tak tedy gedna waha z 1*) syl kongeluge . C .**) strzibra ziweho proportionalit (!), totiz podle mírnosti w kow dokonaly, nebo syla nikdy neprzigima meme skrze umenssenij wahy subtilnee, nebo ona nepuosobij podle proportionem stupnie sweho dijla. Jako zrno peprze, genz gest horke na cztwrtem stupni, czitedlnie puosobij w prziro- zenij lidskem, a tez strana geho, kteraz gest gednofo (109) remnie skrze sylu roztaženawe wsseczku a skrze wsseczku podstatu peprze, a protoz gest strana zrna peprze tez na temz stupni, protoz tak mnoho se muže rozhoyniti w syle, kdyz gest tak welika podstata sama w sobie tohko, a gestli že waha gednoho nebo druheho uwrzena bywa na menssij swu wahu proportionalnij, bude wnij wicze wohniwosti, a tim wicze puosobiti bude, czim wicze wohniwost a syla gegij moczy stahne se w zazitijwanij***) a wicze przesto w spalowani), *) má být X. **) sto. ***) v orig. „tij“ pretrženo. 108
ze skrze rozdijl materij obraczugiczych, a skrze roztahowanij a sužowanij syly syrry (!), mocznost zwlasstni] czinij rozdijl materij ne- rozdilnu formu, yakoz praweno gest w Trak- tatu Gradum magne medicine. Synu ponie- wadž (108) gedna syla czela punktownie kon- geluge deset strzibra ziweho mirnie w kow dot konaly, skrze uwrženij gedne wahy na sses- ucziniene sublilnie, a tak tedy gedna waha z 1*) syl kongeluge . C .**) strzibra ziweho proportionalit (!), totiz podle mírnosti w kow dokonaly, nebo syla nikdy neprzigima meme skrze umenssenij wahy subtilnee, nebo ona nepuosobij podle proportionem stupnie sweho dijla. Jako zrno peprze, genz gest horke na cztwrtem stupni, czitedlnie puosobij w prziro- zenij lidskem, a tez strana geho, kteraz gest gednofo (109) remnie skrze sylu roztaženawe wsseczku a skrze wsseczku podstatu peprze, a protoz gest strana zrna peprze tez na temz stupni, protoz tak mnoho se muže rozhoyniti w syle, kdyz gest tak welika podstata sama w sobie tohko, a gestli že waha gednoho nebo druheho uwrzena bywa na menssij swu wahu proportionalnij, bude wnij wicze wohniwosti, a tim wicze puosobiti bude, czim wicze wohniwost a syla gegij moczy stahne se w zazitijwanij***) a wicze przesto w spalowani), *) má být X. **) sto. ***) v orig. „tij“ pretrženo. 108
Strana 109
a czim wicze bude przes miru wahy (110) obraczuguczij, (!) tim wicze nabude uzitku przedpowiedieneho promieniowanij, ale waha obraczugiczij rozhoyniuge se gemu podle mity, tak bywa obratitedlnost, a gest w podstatie rozmnozugiczij przes miru prawe wahy. Synu skrze ten umysl, gestli že mi dobrze rozomiss, budess moczy giti k prawe waze syly nasseho kamene, dokawadž ono tobie neukaže moczy prostee ohniwosti nehorziczy, a czyl gest w tee mirze, že kdyz ono kon- geluge strzibro ziwe w kow dokonaly, a necha w zpuosobie formy syry, totiz prachu subtil- neho, tehdy to okazuge (111) že gest welike wohniwosti, protoz nemass ho menie*) sobie waziti, ale wicze cztiti, poniewadz ono muže wedeno byti k czyli proste wohniwosti, skrze rozssafnost twe mudrosti neb opatrnosti dijla, s nauczenim ktere sme swrchu dali w pod- statie rozmnozugiczij, nebo mnohe syly kon- gelowane w gednee malee podstatie, wzta- hugij se a rozmnožugij w weliku materij wykonawagicz gi, a prziwozugicz k welike dokonalosti podle skutku moczy dokonalee- wagiczy**) a dawagiczy wahy przisluhowanij. Nynij synu aby lepe porozomiel (112) moczy tiech wieczij ktere sme tobie powie- dieli, take zkussenim widitedlnym. Wezmi *) nadepsáno cizí rukou „malo“. **) v orig. „lee“ přeškrtnuto. 109
a czim wicze bude przes miru wahy (110) obraczuguczij, (!) tim wicze nabude uzitku przedpowiedieneho promieniowanij, ale waha obraczugiczij rozhoyniuge se gemu podle mity, tak bywa obratitedlnost, a gest w podstatie rozmnozugiczij przes miru prawe wahy. Synu skrze ten umysl, gestli že mi dobrze rozomiss, budess moczy giti k prawe waze syly nasseho kamene, dokawadž ono tobie neukaže moczy prostee ohniwosti nehorziczy, a czyl gest w tee mirze, že kdyz ono kon- geluge strzibro ziwe w kow dokonaly, a necha w zpuosobie formy syry, totiz prachu subtil- neho, tehdy to okazuge (111) že gest welike wohniwosti, protoz nemass ho menie*) sobie waziti, ale wicze cztiti, poniewadz ono muže wedeno byti k czyli proste wohniwosti, skrze rozssafnost twe mudrosti neb opatrnosti dijla, s nauczenim ktere sme swrchu dali w pod- statie rozmnozugiczij, nebo mnohe syly kon- gelowane w gednee malee podstatie, wzta- hugij se a rozmnožugij w weliku materij wykonawagicz gi, a prziwozugicz k welike dokonalosti podle skutku moczy dokonalee- wagiczy**) a dawagiczy wahy przisluhowanij. Nynij synu aby lepe porozomiel (112) moczy tiech wieczij ktere sme tobie powie- dieli, take zkussenim widitedlnym. Wezmi *) nadepsáno cizí rukou „malo“. **) v orig. „lee“ přeškrtnuto. 109
Strana 110
gednu stranu kamene, a yakoz sme tobie powiedieli prziloz mu ssest stran strzibra ziweho amalgamowaneho, a neb tak sprostnie, a wiz k yake formie ge prziwede po swem promienienij, gestli že ho necha w formie specifica, suditi budess moczy, že ma malu sylu, a gestli že ho nekongeluge dokonale, gest menssij syly, a tehdy to žada aby waha obratitedlnosti*) byla umenssena, a neb obra- czugiczyho rozmnožena, a gestli že ho necha w formie bijlee zemie (113) w gednom ffleku, tedy geho syla wnitrz ohniwa, tobie dawa rozomieti, že gest sylnieyssiho puosobenij, nezli bylo prwnij a wietssij moczy, nebo czim wicze ma przes formu specificowanu od kowu dokonaleho, tim wicze ono muže proti strzibra zíweho moczy, skrz sylu kamene kteraz gest rozlita wniem, a gestli že necha ho w formie prachu, tehdy okazuge znamenij, že ono gest welmi syinie ohraženee znamenitau moczij. Wezmi gednu wahu rzeczeneho prachu, a przipoy desyti waham strzibra zíweho yakoz swrchu powiedi(114)no gest, a gestli že ge promienuge w rzecženy prach, ma oznamo- wati že gest wysoke moczy, protoz synu to dijlo ustawnie czin, dokudz neuzrziss na kterem gest stupni, aby w poslednim promienienij neobratilo strzibra ziweho w prach ani w kow, ale toliko w zemi bijlu gednoho ffleku krzeh- *) v orig. nad „nosti“ cizí rukou připsáno „neho“. 110
gednu stranu kamene, a yakoz sme tobie powiedieli prziloz mu ssest stran strzibra ziweho amalgamowaneho, a neb tak sprostnie, a wiz k yake formie ge prziwede po swem promienienij, gestli že ho necha w formie specifica, suditi budess moczy, že ma malu sylu, a gestli že ho nekongeluge dokonale, gest menssij syly, a tehdy to žada aby waha obratitedlnosti*) byla umenssena, a neb obra- czugiczyho rozmnožena, a gestli že ho necha w formie bijlee zemie (113) w gednom ffleku, tedy geho syla wnitrz ohniwa, tobie dawa rozomieti, že gest sylnieyssiho puosobenij, nezli bylo prwnij a wietssij moczy, nebo czim wicze ma przes formu specificowanu od kowu dokonaleho, tim wicze ono muže proti strzibra zíweho moczy, skrz sylu kamene kteraz gest rozlita wniem, a gestli že necha ho w formie prachu, tehdy okazuge znamenij, že ono gest welmi syinie ohraženee znamenitau moczij. Wezmi gednu wahu rzeczeneho prachu, a przipoy desyti waham strzibra zíweho yakoz swrchu powiedi(114)no gest, a gestli že ge promienuge w rzecženy prach, ma oznamo- wati že gest wysoke moczy, protoz synu to dijlo ustawnie czin, dokudz neuzrziss na kterem gest stupni, aby w poslednim promienienij neobratilo strzibra ziweho w prach ani w kow, ale toliko w zemi bijlu gednoho ffleku krzeh- *) v orig. nad „nosti“ cizí rukou připsáno „neho“. 110
Strana 111
keho. Synu, to czoz promienuge w formu kowu dokonaleho, ma sylu prostee neboli gednee ohniwosti, k mirnosti sweho pocžtu czeleho, ale kdyz ta syla nedostacžuge z strany rozecženého pocžtu, w složenij nasseho lekarz- stwij, kdyby mirniegij se wztahowalo wicze k uczinienij*) strzibra ziweho, w formu kowu nezii k wykonanij svych (115) elementuow, kterez w lekarzstwij magij se skonati, gestii žeby to nebylo pro ginu wahu, a neb wlip wostry, s dluhym zwarzowanim, proto nemass pausstieti k konczy aby nebludil, gestli že negsy welmi zbiehly w arte, aniz gesstie w formie prachu, nebo by welmi welike ohniwosti bylo, a spaliloby elementy prostee. Když prawime prostee, prawime k rozdijiu podstaty ffermen- talnij, kteruz klademe do elixiru, a nemohloby tobie dostacziti k naprawenij neb k uskrow- nienij gij, ale to czoz promienuge w formu zemie wsseczko w geden fflekkrzehky, to gest prostrzednie temperowanee, (116) prostee wo- hniwosti artificialnee, k cerowanij lekarzstwij, kterež hned zachowawa wsseczky elementy. Protoz wotemperuy**) swu syru dokudz ne- przigde k czyli***) zemie, kteruz my nazywame massam, totiz tiesto. Synu wsseczko czoz gest z pocžtuw czelych porzadnie tolik moczij cze- lych miti bude. Protoz kdyz budess chtiti zku- *) nadepsáno „wykonanij“. **) „wo“ přetrženo. ***) nadepsáno „zpusobu“. 111
keho. Synu, to czoz promienuge w formu kowu dokonaleho, ma sylu prostee neboli gednee ohniwosti, k mirnosti sweho pocžtu czeleho, ale kdyz ta syla nedostacžuge z strany rozecženého pocžtu, w složenij nasseho lekarz- stwij, kdyby mirniegij se wztahowalo wicze k uczinienij*) strzibra ziweho, w formu kowu nezii k wykonanij svych (115) elementuow, kterez w lekarzstwij magij se skonati, gestii žeby to nebylo pro ginu wahu, a neb wlip wostry, s dluhym zwarzowanim, proto nemass pausstieti k konczy aby nebludil, gestli že negsy welmi zbiehly w arte, aniz gesstie w formie prachu, nebo by welmi welike ohniwosti bylo, a spaliloby elementy prostee. Když prawime prostee, prawime k rozdijiu podstaty ffermen- talnij, kteruz klademe do elixiru, a nemohloby tobie dostacziti k naprawenij neb k uskrow- nienij gij, ale to czoz promienuge w formu zemie wsseczko w geden fflekkrzehky, to gest prostrzednie temperowanee, (116) prostee wo- hniwosti artificialnee, k cerowanij lekarzstwij, kterež hned zachowawa wsseczky elementy. Protoz wotemperuy**) swu syru dokudz ne- przigde k czyli***) zemie, kteruz my nazywame massam, totiz tiesto. Synu wsseczko czoz gest z pocžtuw czelych porzadnie tolik moczij cze- lych miti bude. Protoz kdyz budess chtiti zku- *) nadepsáno „wykonanij“. **) „wo“ přetrženo. ***) nadepsáno „zpusobu“. 111
Strana 112
syti wo geho moczech, ne czin takoweho zku- ssenij z czeleho kamene, ale z lekarzstwij rozdieleneho, na dijly, a ginee zachoway do- kudz nezwiss kolik syl, a kolik moczij ma, a kdyz wiedieti budess moczy gegich syl, przipoy gemu pokrm podle proporcy geho syly. Nebo gestli že gest (117) ktera syla desyti moczij czelych, tedy podle proporcy mass gij dati .C . wah strzibra ziweho, a gestli že syla geho gest 15 moczij czelych muzess przi- pogiti puol druheho sta, a gestli sto, tedy tisycz. Protoz nynij poloz w skutku hmotnem, kdyz prawime menssij prawime skrze przi- czinu prostrzednij mluwicze, a tak mass rozo- mieti, gestli že chczess rozmnoziti kamen materyalnie, a gestli že ty wiss gistie že ono ma sylu padesati, moczij czelych, tedy wezmi wsseczko a nech ho s padesati merkuryasse amalgamowaneho a neb neamalgamowaneho, (118) nebo z kazdeho desatku wytahuge se deset stran. To odgimanij czinime proto, aby neskonawal materyge, w kow dokonaly. Protoz teda, gestli že bude miti ohniwost tupau, pro toliko czoz to menie s nim trwa z podstaty strzibra ziweho, tim wicz przemohlo pusobenij syly rozlitee, kteraz gest w geho podstatie, a to wicze czinime z przicziny mirnosti, z toho ucziniss lekarzstwij yakoz tobie powime, ale nayprwe tobie powime rozmnožowanij moczy rzecženee syry. Synu my naziwame syru czelu podstatu swrchu rzecženu, obraczenu 112
syti wo geho moczech, ne czin takoweho zku- ssenij z czeleho kamene, ale z lekarzstwij rozdieleneho, na dijly, a ginee zachoway do- kudz nezwiss kolik syl, a kolik moczij ma, a kdyz wiedieti budess moczy gegich syl, przipoy gemu pokrm podle proporcy geho syly. Nebo gestli že gest (117) ktera syla desyti moczij czelych, tedy podle proporcy mass gij dati .C . wah strzibra ziweho, a gestli že syla geho gest 15 moczij czelych muzess przi- pogiti puol druheho sta, a gestli sto, tedy tisycz. Protoz nynij poloz w skutku hmotnem, kdyz prawime menssij prawime skrze przi- czinu prostrzednij mluwicze, a tak mass rozo- mieti, gestli že chczess rozmnoziti kamen materyalnie, a gestli že ty wiss gistie že ono ma sylu padesati, moczij czelych, tedy wezmi wsseczko a nech ho s padesati merkuryasse amalgamowaneho a neb neamalgamowaneho, (118) nebo z kazdeho desatku wytahuge se deset stran. To odgimanij czinime proto, aby neskonawal materyge, w kow dokonaly. Protoz teda, gestli že bude miti ohniwost tupau, pro toliko czoz to menie s nim trwa z podstaty strzibra ziweho, tim wicz przemohlo pusobenij syly rozlitee, kteraz gest w geho podstatie, a to wicze czinime z przicziny mirnosti, z toho ucziniss lekarzstwij yakoz tobie powime, ale nayprwe tobie powime rozmnožowanij moczy rzecženee syry. Synu my naziwame syru czelu podstatu swrchu rzecženu, obraczenu 112
Strana 113
w zemi skrze prwnij mocz (119) nasseho kamene. Tu ty wezmi, a z nij wezmi gednu stranu, podle miry wahy materyalnij, czoz budess chtiti wloziti do elixiru, nebo musy byti aby z nieho bylo cžtwrta strana, a wsseczku tu stranu syry wlož do gedne ampule s dluhym hrdlem, a to schoway do horkosti, gestli že chcžess aby geho mocz rozmnožena byla z wicze u wicze. Gestli že chczess day mu strzibra ziweho cztwrtu stranu geho, a zawrzy ampuli, a nicz gineho nemass cziniti, a tak budess miti dwogij mineru, totiz rudu w domie twem, pro prziczinu kralowanij k sluzbie bozij, acž umiss (120) zachowati tagemstwij. Synu, nemuzem tobie powiedieti mocznosti tee wieczy, nebo gest neczislnaa, lecž by nebylo*) czyle skonanij swieta, wzdyczky by trwala, kdozby gi miel w swe rucze, až do skonanij swieta, poniewadz gegij rozmnožowanij gest neczislnee, neczislnee prawime k rozdilu ziwota lidskeho, a swieta tohoto. Poczina se giz o složenij likarz- stwij. Synu protoz przikazugi tobie aby ty wzał dwie stranie a puol**) strzibra ziweho, a puol strany czisteho a uczin z toho wsseho amal- *) „ne“ — vepsáno mezi slabiky. **) cizí rukou nadepsáno — „totiz pul trzetij strany“. 113
w zemi skrze prwnij mocz (119) nasseho kamene. Tu ty wezmi, a z nij wezmi gednu stranu, podle miry wahy materyalnij, czoz budess chtiti wloziti do elixiru, nebo musy byti aby z nieho bylo cžtwrta strana, a wsseczku tu stranu syry wlož do gedne ampule s dluhym hrdlem, a to schoway do horkosti, gestli že chcžess aby geho mocz rozmnožena byla z wicze u wicze. Gestli že chczess day mu strzibra ziweho cztwrtu stranu geho, a zawrzy ampuli, a nicz gineho nemass cziniti, a tak budess miti dwogij mineru, totiz rudu w domie twem, pro prziczinu kralowanij k sluzbie bozij, acž umiss (120) zachowati tagemstwij. Synu, nemuzem tobie powiedieti mocznosti tee wieczy, nebo gest neczislnaa, lecž by nebylo*) czyle skonanij swieta, wzdyczky by trwala, kdozby gi miel w swe rucze, až do skonanij swieta, poniewadz gegij rozmnožowanij gest neczislnee, neczislnee prawime k rozdilu ziwota lidskeho, a swieta tohoto. Poczina se giz o složenij likarz- stwij. Synu protoz przikazugi tobie aby ty wzał dwie stranie a puol**) strzibra ziweho, a puol strany czisteho a uczin z toho wsseho amal- *) „ne“ — vepsáno mezi slabiky. **) cizí rukou nadepsáno — „totiz pul trzetij strany“. 113
Strana 114
gamu, yakoz tobie powiedino gest w przedesslee kapitole o rozmnozenij kamene, potom przipoy k tomu gednu stranu (121) rzecženee syry, nayposleze*) kongelowanee, a zetrzy wsseczko spolu na mramoru, dokudz wsseczko nebude uczinieno gedno tielo. Potom napoy twoy elixir s gednu stranu swe wody, a poloz k krmenij do horkosti zymnicznee, yakoz sy uczinil w czerowanij nasseho nemluwniatka, totizto kamene, czinicz ustawicznie geho wa- rzenij, dokawadz nebude woda swrchu skon- gelowana skrze czestu sublimowanij. Potom pomalu posylňuy (!) wohnie, až do posledniho wytisknutij wohnie, a czoz gest letagicziho bude sublimowanee. Wiez že tielo tehdaz bude letagiczy skrze mocz syry le(122)tagiczij, czoz dawa wiecz fixowanu. Potom kdyz bude na- doba wystuzena, wezmi czoz sublimowaneho gest, a s gednu stranu swe wody uwed (!) to na feces, tra a peka yako prwe, podle toho czoz chcze przirozenij, a warz a sublimuy to, a ustawicznie rzed a opietuy rzecženu zprawu w powietssowanij wohnie, dokawadž dwie stranie wody nebudu fixowanee s zemij, a nebo na zemi, a že se s nij nicz nebude moczy sublimowati. Synu zprawa wssech tiech sublimowanij bywa w takowe nadobie, yako gest ta, w ktere sy uwozowal, a nenij tu žadneho rozdijlu )y — vepsáno. 114
gamu, yakoz tobie powiedino gest w przedesslee kapitole o rozmnozenij kamene, potom przipoy k tomu gednu stranu (121) rzecženee syry, nayposleze*) kongelowanee, a zetrzy wsseczko spolu na mramoru, dokudz wsseczko nebude uczinieno gedno tielo. Potom napoy twoy elixir s gednu stranu swe wody, a poloz k krmenij do horkosti zymnicznee, yakoz sy uczinil w czerowanij nasseho nemluwniatka, totizto kamene, czinicz ustawicznie geho wa- rzenij, dokawadz nebude woda swrchu skon- gelowana skrze czestu sublimowanij. Potom pomalu posylňuy (!) wohnie, až do posledniho wytisknutij wohnie, a czoz gest letagicziho bude sublimowanee. Wiez že tielo tehdaz bude letagiczy skrze mocz syry le(122)tagiczij, czoz dawa wiecz fixowanu. Potom kdyz bude na- doba wystuzena, wezmi czoz sublimowaneho gest, a s gednu stranu swe wody uwed (!) to na feces, tra a peka yako prwe, podle toho czoz chcze przirozenij, a warz a sublimuy to, a ustawicznie rzed a opietuy rzecženu zprawu w powietssowanij wohnie, dokawadž dwie stranie wody nebudu fixowanee s zemij, a nebo na zemi, a že se s nij nicz nebude moczy sublimowati. Synu zprawa wssech tiech sublimowanij bywa w takowe nadobie, yako gest ta, w ktere sy uwozowal, a nenij tu žadneho rozdijlu )y — vepsáno. 114
Strana 115
mezy fixowanim a redukowanim z(123)strany zprawy czinienij, gedine zstrany umysla fixo- wanij, a gen toliko w stwrzowanij, a protoz mass rozmnožowati wohen w fixowanij do koncze, aby wlhkost fixowana byla s suchostij. a mass wzdyczky to uwozowati czoz subli- mowaneho gest nato czoz zustawa fixowaneho, dokawadz nebude wsseczko fixowano, a koa- gulowano, skrze swu wlastnost, a z sebe koa- gulowaneho przirozenie koaguluge sweho mer- kurium, a to skrze cžaste opietowanij subli- mowanij na wiecz fixowanu a to až do koncze, aby strany rzecžene syry byly ustawicznie w rzeczenem strzibru ziwem, (124) genz gest gij swa wlastnij przirozena wlhkost. Synu umissli zpuosobiti od strany zewnitrznij to przirozenij, budet cžehoz potrzebugess, nebo ono poniewadz mnoho mudree gest skrze swu zchopnost gest prziliss subtilnee skrze chtiwost przirozenu, k opietowanij sweho tiela, peczliwost geho nema koncze, a protoz wypra- wuge se tobie obyczey przirozenij, kteryz gest pokrm s nimzto ono czinij wsseczky wieczy Synu ty umiss zpuosobiti dobrze przi- rozenij od strany zewnitrznij, onot dostatecznie puosobiti bude od*) strany wnitrznij, az do posledniho pun(125)ktu swe dokonalosti. Nebo geho hnutij s kterymz ono ynceruge suchost, gest tak sylnie przitahugiczij, a ustawicznee ) cizí ruka nadepsala „z“. 8 115
mezy fixowanim a redukowanim z(123)strany zprawy czinienij, gedine zstrany umysla fixo- wanij, a gen toliko w stwrzowanij, a protoz mass rozmnožowati wohen w fixowanij do koncze, aby wlhkost fixowana byla s suchostij. a mass wzdyczky to uwozowati czoz subli- mowaneho gest nato czoz zustawa fixowaneho, dokawadz nebude wsseczko fixowano, a koa- gulowano, skrze swu wlastnost, a z sebe koa- gulowaneho przirozenie koaguluge sweho mer- kurium, a to skrze cžaste opietowanij subli- mowanij na wiecz fixowanu a to až do koncze, aby strany rzecžene syry byly ustawicznie w rzeczenem strzibru ziwem, (124) genz gest gij swa wlastnij przirozena wlhkost. Synu umissli zpuosobiti od strany zewnitrznij to przirozenij, budet cžehoz potrzebugess, nebo ono poniewadz mnoho mudree gest skrze swu zchopnost gest prziliss subtilnee skrze chtiwost przirozenu, k opietowanij sweho tiela, peczliwost geho nema koncze, a protoz wypra- wuge se tobie obyczey przirozenij, kteryz gest pokrm s nimzto ono czinij wsseczky wieczy Synu ty umiss zpuosobiti dobrze przi- rozenij od strany zewnitrznij, onot dostatecznie puosobiti bude od*) strany wnitrznij, az do posledniho pun(125)ktu swe dokonalosti. Nebo geho hnutij s kterymz ono ynceruge suchost, gest tak sylnie przitahugiczij, a ustawicznee ) cizí ruka nadepsala „z“. 8 115
Strana 116
s nim w tak welikem rzadu, a s tak welikau gednotau, že leepe ani wicze žadny cžlowiek na swietie nemuž ani umij spatrzyti, takowa gest dokonalost przirozenij z przicziny hnutij przidržegiczych se, kterzizto hnutij gsu wicze blizssij ynstrumenta k geho dijlu. Protoz synu tobie se zgewuge rozomnie, ze zprzicziny dokonanij wsseczka rzeczena hnutij zpozdilost a spiessnost wede wsseczko wmistrowstwij nassem do koncze, nebo przi (126)rozenij nemohloby giti bez hnutij po lij- nie przewraczene, kteraz se hybe od protiwnee przekazky, totiz brzkeho skonanij, prwe nežliby hnutij przirozenij skrze przipadnost porzadku przirozeneho spogilo se skrze umysl rozumu dokonawagiczyho. Protoz synu tobie opietu- geme, že przirozenij ma gisty cžas k puo- sobenij. Protoz synu kdyz tiehotnu ucziniss zemi, cžekayz porodu, a kdyz tobie porodij, krmiž, dokawadz nebude moczy snasseti wsse like horkosti wohnie, a tehda z toho budess moczy ucziniti mnohee znamenitee uwrženij k ktere(127)mužto krmenij plod lidsky gest yakozto zrcadlo. Wo ffixowanij powietrzij. Synu chczessli wiedieti konecz nasseho mistrowstwij s otczowskym naucženim, po- trzebij gest aby uwedl, a neb uwesti uczinil swrchu rzeczenu materij ne slitedlnu, k do- konalemu rozpusstienij, po swem fixowanij, 116
s nim w tak welikem rzadu, a s tak welikau gednotau, že leepe ani wicze žadny cžlowiek na swietie nemuž ani umij spatrzyti, takowa gest dokonalost przirozenij z przicziny hnutij przidržegiczych se, kterzizto hnutij gsu wicze blizssij ynstrumenta k geho dijlu. Protoz synu tobie se zgewuge rozomnie, ze zprzicziny dokonanij wsseczka rzeczena hnutij zpozdilost a spiessnost wede wsseczko wmistrowstwij nassem do koncze, nebo przi (126)rozenij nemohloby giti bez hnutij po lij- nie przewraczene, kteraz se hybe od protiwnee przekazky, totiz brzkeho skonanij, prwe nežliby hnutij przirozenij skrze przipadnost porzadku przirozeneho spogilo se skrze umysl rozumu dokonawagiczyho. Protoz synu tobie opietu- geme, že przirozenij ma gisty cžas k puo- sobenij. Protoz synu kdyz tiehotnu ucziniss zemi, cžekayz porodu, a kdyz tobie porodij, krmiž, dokawadz nebude moczy snasseti wsse like horkosti wohnie, a tehda z toho budess moczy ucziniti mnohee znamenitee uwrženij k ktere(127)mužto krmenij plod lidsky gest yakozto zrcadlo. Wo ffixowanij powietrzij. Synu chczessli wiedieti konecz nasseho mistrowstwij s otczowskym naucženim, po- trzebij gest aby uwedl, a neb uwesti uczinil swrchu rzeczenu materij ne slitedlnu, k do- konalemu rozpusstienij, po swem fixowanij, 116
Strana 117
a w przirownanij przirozenij obycžege skrze czerowanij a rozpusstienij, aby strany ne- drziczij se byly drziczij se skrze takowu wlhkost, aby nadewsseczky*) wlhkosti mohla byti horkost wolnie, bez wyczichnutij a neb bez skonanij geho. Synu na konczy aby na- sledoval w tomto (128) mistie dijla przirozenij tak yakz gest, potom ono w korzenu sweho stworzenij, neprzestawa stworzowati dijla sweho s wlhkostij slitedlnych wieczij, totiz syry a strzibra ziweho, nebo w žadnem tiele ginem przirozenij nenaleza wicze przislussnieyssij wlhkosti, nezli s syru, ale dobrze wiezte, že to wsseczko przichazij od strzybra ziweho, a tak wlhkost nenij pominutedlna, a neb skona- wagiczij, neebrž gest dokonawagiczij, a wko- rzenata, prziliss subtilna, w kterez horkost przirozena wsselike rozpustitedlnee tielo roz- pausstij, a protoz poniewadž prziroze(129)nij skrze rozum a wnuknutij, žada mnoho stati w bytnosti a w twarznosti za dluhy cžas w swe wiecznosti a nerozdilnosti, a w tom rozumu dokonalosti zrzidilo a ustanowilo, w pokrmu horkosti przirozenee, takowu wlhkost, yakoz swrchu powiedino gest, a wnitrz w tom se gest polozilo. Protoz synu w przirownanij przirozenij dijla mudreho, ty mass prziprawo- wati czestau rozhoyniowanij, takowau wlhkost, a neb podobnu tee, nebo poniewadž widijss *) nad „czky“ nadepsáno „mi“. 117
a w przirownanij przirozenij obycžege skrze czerowanij a rozpusstienij, aby strany ne- drziczij se byly drziczij se skrze takowu wlhkost, aby nadewsseczky*) wlhkosti mohla byti horkost wolnie, bez wyczichnutij a neb bez skonanij geho. Synu na konczy aby na- sledoval w tomto (128) mistie dijla przirozenij tak yakz gest, potom ono w korzenu sweho stworzenij, neprzestawa stworzowati dijla sweho s wlhkostij slitedlnych wieczij, totiz syry a strzibra ziweho, nebo w žadnem tiele ginem przirozenij nenaleza wicze przislussnieyssij wlhkosti, nezli s syru, ale dobrze wiezte, že to wsseczko przichazij od strzybra ziweho, a tak wlhkost nenij pominutedlna, a neb skona- wagiczij, neebrž gest dokonawagiczij, a wko- rzenata, prziliss subtilna, w kterez horkost przirozena wsselike rozpustitedlnee tielo roz- pausstij, a protoz poniewadž prziroze(129)nij skrze rozum a wnuknutij, žada mnoho stati w bytnosti a w twarznosti za dluhy cžas w swe wiecznosti a nerozdilnosti, a w tom rozumu dokonalosti zrzidilo a ustanowilo, w pokrmu horkosti przirozenee, takowu wlhkost, yakoz swrchu powiedino gest, a wnitrz w tom se gest polozilo. Protoz synu w przirownanij przirozenij dijla mudreho, ty mass prziprawo- wati czestau rozhoyniowanij, takowau wlhkost, a neb podobnu tee, nebo poniewadž widijss *) nad „czky“ nadepsáno „mi“. 117
Strana 118
že przirozenij przigimagiczij w stworzeni czlowieka, stworzilo, neb zformowalo strany (130) minerales, totiz krmitedlnee, netoliko k dostatecznemu krmenij k naprawenij przi- cziny przedpowiedienee, ale rozomem, k we- denij w welikee rozmnoženij w cžasu swem. A protoz ma przirozenij rzecžence strany formowanee na konczy spongiosas, totiz ku podobenstwij huby morskee, aby wicze bralo z wlhkosti krmitedlnee, nezli gegij straczenij ukazuge, a protoz naprawena natura .t. przirozenij, giz ztraczenee wieczy gesstie przewyssuge, neboli przesahuge, a zustawa s tiemi stranami spongiosis znamenita welikost pokrmu, kteryz przigima plod, od podstaty nezazitee skrze pupek, acž tak (131) gest ze mnohem wicze swym usslechtilym puosobenim, gest ta kteraž wstupuge zhuru w czeczky pro potrzebu koncze, genz gest krmiti dietiatko po porodu, dokudzby nemohlo gijsti chleba. Nebo kazda wiecz ziwotna potrzebuge welikeho temperowanij, totiz mirnosti, protoz materia obmezena wzdyczky w swych skutczych wymyslila gest to cziniti, yako w prwnim formowanij uduow lidskych dostaczuge maia cžastka semenna pocžatka, tak skrze na- podobny zpuosob, welmi mala cžastka syry dostacžuge k stworzenij lekarzstwij, yakoz se oznamuge skrze (132) przedesslee rzeczi. Ale k zstrostu (!) a rozmnozenij toho, a k do- konalemu wykrmenij musyss miti a umieti 118
že przirozenij przigimagiczij w stworzeni czlowieka, stworzilo, neb zformowalo strany (130) minerales, totiz krmitedlnee, netoliko k dostatecznemu krmenij k naprawenij przi- cziny przedpowiedienee, ale rozomem, k we- denij w welikee rozmnoženij w cžasu swem. A protoz ma przirozenij rzecžence strany formowanee na konczy spongiosas, totiz ku podobenstwij huby morskee, aby wicze bralo z wlhkosti krmitedlnee, nezli gegij straczenij ukazuge, a protoz naprawena natura .t. przirozenij, giz ztraczenee wieczy gesstie przewyssuge, neboli przesahuge, a zustawa s tiemi stranami spongiosis znamenita welikost pokrmu, kteryz przigima plod, od podstaty nezazitee skrze pupek, acž tak (131) gest ze mnohem wicze swym usslechtilym puosobenim, gest ta kteraž wstupuge zhuru w czeczky pro potrzebu koncze, genz gest krmiti dietiatko po porodu, dokudzby nemohlo gijsti chleba. Nebo kazda wiecz ziwotna potrzebuge welikeho temperowanij, totiz mirnosti, protoz materia obmezena wzdyczky w swych skutczych wymyslila gest to cziniti, yako w prwnim formowanij uduow lidskych dostaczuge maia cžastka semenna pocžatka, tak skrze na- podobny zpuosob, welmi mala cžastka syry dostacžuge k stworzenij lekarzstwij, yakoz se oznamuge skrze (132) przedesslee rzeczi. Ale k zstrostu (!) a rozmnozenij toho, a k do- konalemu wykrmenij musyss miti a umieti 118
Strana 119
rozhoyniowati rzecženu wlhkost krmijczij, po- dobnau przirozenij, pro prziczinu pokrmu, nebo w umienij toho gest mistrowstwij, a do- konalost wsseho wysokeho tagemstwij, tohoto dostoygneho artis, a uczin tak yakož powime, po yncerowanij elixiru. Protoz synu kdyz woda bude s zemij ffixowana, napoy gi s skropu- giczym napagenim s gednu stranu sweho powietrzij, a potom poloz k setrzenij, gestli že chczess kdez gest horkost ta, gessto slowe pepaticg calor,*) (133) nebo tu skrze hnutij smisy se, kterezto hnutij przirozenij czinij w swem setrzenij. Potom postaw k sublimo- wanij, rozmnožugicz ohen po malu dokawadž to czoz gest bylo letagiczyho nebude subli- mowanee, a wihkee bude smissenee s suchym, potom uwed (!) letagiczij na wiecz fixowanu s ginu stranu sweho wietru skrze obycžey rosneho napagenij, uczinie nayprw lehky wohen, a potom wicze sylnieyssij, a tak opietuy, nebo nicz gineho nemusyss cziniti, dokudz skrze ustawicznee opietowanij wsseczko nebude zfixowano s (134) puol druhau stranau wietra. Proto zza geden den przirozeny ustaw- nie budess drzeti weliky wohen, a za druhy den przirozeny wietssij, a za trzetij den przi- rozeny gesstie wietssij, tak yakoz gest wohen slewanij. Tak synu powietrzij prostrzedkem wody ffixuge se w zemi, nebo natura powie- *) Viz na zad ukazatele. 119
rozhoyniowati rzecženu wlhkost krmijczij, po- dobnau przirozenij, pro prziczinu pokrmu, nebo w umienij toho gest mistrowstwij, a do- konalost wsseho wysokeho tagemstwij, tohoto dostoygneho artis, a uczin tak yakož powime, po yncerowanij elixiru. Protoz synu kdyz woda bude s zemij ffixowana, napoy gi s skropu- giczym napagenim s gednu stranu sweho powietrzij, a potom poloz k setrzenij, gestli že chczess kdez gest horkost ta, gessto slowe pepaticg calor,*) (133) nebo tu skrze hnutij smisy se, kterezto hnutij przirozenij czinij w swem setrzenij. Potom postaw k sublimo- wanij, rozmnožugicz ohen po malu dokawadž to czoz gest bylo letagiczyho nebude subli- mowanee, a wihkee bude smissenee s suchym, potom uwed (!) letagiczij na wiecz fixowanu s ginu stranu sweho wietru skrze obycžey rosneho napagenij, uczinie nayprw lehky wohen, a potom wicze sylnieyssij, a tak opietuy, nebo nicz gineho nemusyss cziniti, dokudz skrze ustawicznee opietowanij wsseczko nebude zfixowano s (134) puol druhau stranau wietra. Proto zza geden den przirozeny ustaw- nie budess drzeti weliky wohen, a za druhy den przirozeny wietssij, a za trzetij den przi- rozeny gesstie wietssij, tak yakoz gest wohen slewanij. Tak synu powietrzij prostrzedkem wody ffixuge se w zemi, nebo natura powie- *) Viz na zad ukazatele. 119
Strana 120
trzij ochotenstwij ma s naturau wody a przi- rozenij wody tez ochotnost przigima s naturau powietrzij a natura zemie zdržuge w sobie naturu powietrzij y wody a ona zdržuge z tee przicziny, že chcze dokonana byti, a natura horka powietrzij uczij naturu (135) wody y zemie k boyowanij proti wohni, a to z przi- cziny swornosti neboli srownanij sweho milo- wanij, hniewnik bywa milownik, a utikanij zhyne, kdyz powietrzij potkage se biezij za uti- kagiczym, a ptak bez krzidel*) zdržuge ptaka krzidlateho**) aby nemohl letati. Synu s du- chem mudrym mass rozomieti tomu czoz sme nynij powiedieli, nepij gestli sy negedl, lecž piti budess. Synu to tobie prawime z przicziny gednosworneho napagenij, kterez mass cziniti z wihkosti a suchosti z opietowanij umen- ssenych, nawsstiewowanij cerowanij (136) natury, k spomoženij horkosti przirozenee tiela, czoz gde, nebo promieniuge skrze ssiro- kost temperowanij a netemperowanij. Tak take czlowiek stary pro paad sweho praweho temperowanij ma uzíwati tím spusobem, totiz aby cžasem nepil nez gedl, ani gedl, než pil, nebo strany suche wyplynuly w wlhkosti, a spogili se snij, a s prosyly k posylnienij hor- kosti przirozenee. A ufixowanij smiešugeme (!) wodu do zemie po maliczku a pomaliczku *) nadepsáno cizí rukou „perzij“. **) „ „ „pernateho“. „ 120
trzij ochotenstwij ma s naturau wody a przi- rozenij wody tez ochotnost przigima s naturau powietrzij a natura zemie zdržuge w sobie naturu powietrzij y wody a ona zdržuge z tee przicziny, že chcze dokonana byti, a natura horka powietrzij uczij naturu (135) wody y zemie k boyowanij proti wohni, a to z przi- cziny swornosti neboli srownanij sweho milo- wanij, hniewnik bywa milownik, a utikanij zhyne, kdyz powietrzij potkage se biezij za uti- kagiczym, a ptak bez krzidel*) zdržuge ptaka krzidlateho**) aby nemohl letati. Synu s du- chem mudrym mass rozomieti tomu czoz sme nynij powiedieli, nepij gestli sy negedl, lecž piti budess. Synu to tobie prawime z przicziny gednosworneho napagenij, kterez mass cziniti z wihkosti a suchosti z opietowanij umen- ssenych, nawsstiewowanij cerowanij (136) natury, k spomoženij horkosti przirozenee tiela, czoz gde, nebo promieniuge skrze ssiro- kost temperowanij a netemperowanij. Tak take czlowiek stary pro paad sweho praweho temperowanij ma uzíwati tím spusobem, totiz aby cžasem nepil nez gedl, ani gedl, než pil, nebo strany suche wyplynuly w wlhkosti, a spogili se snij, a s prosyly k posylnienij hor- kosti przirozenee. A ufixowanij smiešugeme (!) wodu do zemie po maliczku a pomaliczku *) nadepsáno cizí rukou „perzij“. **) „ „ „pernateho“. „ 120
Strana 121
a tak se obraczuge, a kdyz se ona swaže a zfixuge skrze mocznost natury, y potom po- wietrzij ffixuge se, (137) na nij, dokudž ne- bude przemožen przemahagiczij, nebo kdyz woda umrtwena gest, tedy se powietrzij ffixuge, a neprwe, nebo powietrzij krmij zemi a wohen, a wohen z bahniwosti powietrzij*) ziw gest, a powietrzij z bahniwosti wody, a woda z bahni- wosti zemie fixowanee. Protoz fixuy nayprwe wodu w**) zemi do koncze, aby se powietrzij mohlo fixowati wnij, nebo tak chcze miti przirozenee***) mocznee a gestli že gest woda umrtwena, wsseczky gine wieczy umrtweny gsu. Wssak synu wzdyczky†) woda nefixuge se bez zemie, a protez prawime, žadny uzi††) (138)tek nikdy nepowstawa bez tiela, w niemž kdyz umrtweno bude semeno uzitek se prawij wydawati. Tak pokrm w žaludku fferment przigima wnitrz. Wo czerowanij, kterez dawa sli- tij elixiru po swem dokonalem fixo- wanij. Kdyz zfixugess wodu na zemi, a powie- trzij na wodie gedno podruhem ustawicznie, yakoz sme tobie powiedieli, wezmi z le- *) nadepsáno cizí rukou „wietrneho“. ** „na“. ***) snad „przirozenij“. 1) nadepsáno cizí rukou „nikda“. ††) po straně listu připsáno cizí rukou „wersse“? 121
a tak se obraczuge, a kdyz se ona swaže a zfixuge skrze mocznost natury, y potom po- wietrzij ffixuge se, (137) na nij, dokudž ne- bude przemožen przemahagiczij, nebo kdyz woda umrtwena gest, tedy se powietrzij ffixuge, a neprwe, nebo powietrzij krmij zemi a wohen, a wohen z bahniwosti powietrzij*) ziw gest, a powietrzij z bahniwosti wody, a woda z bahni- wosti zemie fixowanee. Protoz fixuy nayprwe wodu w**) zemi do koncze, aby se powietrzij mohlo fixowati wnij, nebo tak chcze miti przirozenee***) mocznee a gestli že gest woda umrtwena, wsseczky gine wieczy umrtweny gsu. Wssak synu wzdyczky†) woda nefixuge se bez zemie, a protez prawime, žadny uzi††) (138)tek nikdy nepowstawa bez tiela, w niemž kdyz umrtweno bude semeno uzitek se prawij wydawati. Tak pokrm w žaludku fferment przigima wnitrz. Wo czerowanij, kterez dawa sli- tij elixiru po swem dokonalem fixo- wanij. Kdyz zfixugess wodu na zemi, a powie- trzij na wodie gedno podruhem ustawicznie, yakoz sme tobie powiedieli, wezmi z le- *) nadepsáno cizí rukou „wietrneho“. ** „na“. ***) snad „przirozenij“. 1) nadepsáno cizí rukou „nikda“. ††) po straně listu připsáno cizí rukou „wersse“? 121
Strana 122
karzstwij 1 1.*) a wlož gi do kruczybule hli- nieneho na lehky wohen, a uczin at kape na ni swrchu krupie po krupi z sweho olege bileho, wiez synu že woley pronikne wssecz(139)ky gegij strany, a wsseczko ne- czitedlnie wegde do nayhlubssijch stran tiela, a yakz brzo poczige horkosti elixiru, polozij se, aby to uczinilo slitedlnee a wchazegiczij. Protoz tehdy wezmi, a zkus geho slitosti na plechu wohniwem miediennem. A gestli že uhledass an se hned rozpustij yakozto wosk bez sskody nieczo z dymu, lekarzstwij gest stworzenee, a gestli že nicz, nawrat se k czero- wanij, pausstiege swrchu z sweho wolege krupi po krupi, dokawadz neuczinij znamenij. ktere sme tobie powiedieli, (140) nebo tak ma uczinieno byti. Potom nech ustydnuti, nebo to gest elixir wyplnieny, mzda bez czeny, genz obraczuge wsselike tielo umenssene w neczislnu miesycžnost prawu, uwrz z toho elixiru gednu wahu na tisycz merkuryasse wobeczniho, obmyteho ocztem a solij, a bude miesycz czisty, mnohem lepssij nezli z rudy sewssemi swymi pruobami. Tak take kdyby na tiela nedokonala uwrzeno bylo, hnedky skrze wlhkost wkorzenatu promienij se w pra- wee strzybro (141). Wo rozhoynienij wlhkosti kr- miczij. *) unci jednu. 122
karzstwij 1 1.*) a wlož gi do kruczybule hli- nieneho na lehky wohen, a uczin at kape na ni swrchu krupie po krupi z sweho olege bileho, wiez synu že woley pronikne wssecz(139)ky gegij strany, a wsseczko ne- czitedlnie wegde do nayhlubssijch stran tiela, a yakz brzo poczige horkosti elixiru, polozij se, aby to uczinilo slitedlnee a wchazegiczij. Protoz tehdy wezmi, a zkus geho slitosti na plechu wohniwem miediennem. A gestli že uhledass an se hned rozpustij yakozto wosk bez sskody nieczo z dymu, lekarzstwij gest stworzenee, a gestli že nicz, nawrat se k czero- wanij, pausstiege swrchu z sweho wolege krupi po krupi, dokawadz neuczinij znamenij. ktere sme tobie powiedieli, (140) nebo tak ma uczinieno byti. Potom nech ustydnuti, nebo to gest elixir wyplnieny, mzda bez czeny, genz obraczuge wsselike tielo umenssene w neczislnu miesycžnost prawu, uwrz z toho elixiru gednu wahu na tisycz merkuryasse wobeczniho, obmyteho ocztem a solij, a bude miesycz czisty, mnohem lepssij nezli z rudy sewssemi swymi pruobami. Tak take kdyby na tiela nedokonala uwrzeno bylo, hnedky skrze wlhkost wkorzenatu promienij se w pra- wee strzybro (141). Wo rozhoynienij wlhkosti kr- miczij. *) unci jednu. 122
Strana 123
Synu rozhoynienij krmijczij nenij ginee, nezli prziprawiti wlhkost krmiczij temperowanu mirnostij, qualitatum, totiz zpuosobnostij po- krmu, aniz bud prziliss zwarzeno, neboby bylo prziliss sucho, a umrtwilo by mocz obraczugiczij, a kdyby bylo prziliss studenee udusyloby mocz zaziwagiczij a protoz musy byti, že wsseczko zplozene z syry a strzybra ziweho, aby mielo mocz zahrziwati, a zwlh- cžowati podle rozomu w moczy pokrmu, skrze (142) samo se, a neb skrze przipadnost. A ktere wieczy samy skrze se zahrziwagij, a zwihczugij gsu dwie, z nichzto gedna gest yakozto ucziniugiczij pocžatek, totiz zazitij dokonalee, takowe yakoz przirozenij czini). A toho neczinime w gedne hodinie skrze na zpiet gitij, mnoho warzeneho nedostateczna syrowost, a przed se gitij neboli kracženij ne- nahla*) ustawicznee, mnoho syroweho nedo- statecžna zwarzenost. Gina wiecz gest, yakozto pokrm lekarzsky kteryz gest zchopny k splo- zowanij horkosti w zahrziwanij a wysussenij, a neb (143) w rozpausstienij, a tak skrze shromaždienij flegmy, kdyz ono swlazugicz a ztuzugicz nezadrzuge se, a wzdyczky se to prawij byti proti przirozenij, a tak gest zchopno k zplozowanij wlhkosti krmitedlnee, genz gest yakoz to mleko, genz se obraczij w krew, nebo podle duowodu wlhkosti rozhoyniene, ono *) před „nenahla“ vepsáno „z". 123
Synu rozhoynienij krmijczij nenij ginee, nezli prziprawiti wlhkost krmiczij temperowanu mirnostij, qualitatum, totiz zpuosobnostij po- krmu, aniz bud prziliss zwarzeno, neboby bylo prziliss sucho, a umrtwilo by mocz obraczugiczij, a kdyby bylo prziliss studenee udusyloby mocz zaziwagiczij a protoz musy byti, že wsseczko zplozene z syry a strzybra ziweho, aby mielo mocz zahrziwati, a zwlh- cžowati podle rozomu w moczy pokrmu, skrze (142) samo se, a neb skrze przipadnost. A ktere wieczy samy skrze se zahrziwagij, a zwihczugij gsu dwie, z nichzto gedna gest yakozto ucziniugiczij pocžatek, totiz zazitij dokonalee, takowe yakoz przirozenij czini). A toho neczinime w gedne hodinie skrze na zpiet gitij, mnoho warzeneho nedostateczna syrowost, a przed se gitij neboli kracženij ne- nahla*) ustawicznee, mnoho syroweho nedo- statecžna zwarzenost. Gina wiecz gest, yakozto pokrm lekarzsky kteryz gest zchopny k splo- zowanij horkosti w zahrziwanij a wysussenij, a neb (143) w rozpausstienij, a tak skrze shromaždienij flegmy, kdyz ono swlazugicz a ztuzugicz nezadrzuge se, a wzdyczky se to prawij byti proti przirozenij, a tak gest zchopno k zplozowanij wlhkosti krmitedlnee, genz gest yakoz to mleko, genz se obraczij w krew, nebo podle duowodu wlhkosti rozhoyniene, ono *) před „nenahla“ vepsáno „z". 123
Strana 124
zprzicziny zachowaleho krmenij zahrziwa a swlažuge strzibro ziwe, kterez gest pokrm syry, a to pokudz gest zplozenij duchownij krwe, nebo zpodstaty krwe, genz gest wlhkost rozhoy- nienaa, a plodij se duch a podstata tiela (144) lekarzskeho z czehoz se to krmitedlnie zrosuge. Protoz synu pamietliwie seberz sam w sobie wieczy swrchu powiediene, že k rozmnozeni syry a strzybr ziwych samo wo sobie wyhle- dawa se dokonalee rozhoynienij, wzazitij gich s pochopnostij wicze delssiho rozenij ducha krewneho, ale ta strzybra ziwa, kteraz z svého przirozenij negsu zpuosobna k splozenij ducha obziwugiczyho samoho (!), yakoz bywa wsselike pokolenij menstrualnij, skrze przipadnost roz- množugij, s ginymi rodij, a puosobij roditi, yakozto woda wegetabilis merkurij, kteraz z sweho przirozenij gest zpuosobna k rozmno- zenij flegmy (145) w kterez ono wesslo gest, nebo gest obecznee kazdemu, a ma mocz zprawiti wsseczky kameny drahe kterez magij mocz, a gi zfixowati w nich, skrze zpuosob ktery sme powiedieli w Traktatu Lapidarij, totiz wo kamenij drahem, a czinij sklo kow- nee, a mnohee ginee diwnee moczy czinij u wieczech przirozenij, a toho lekarzstwij ne- zapomniel gest Galienus in tercio Regimen- tum, totiz w kniehach trzetijho zprawowanij w tom Canonu kteryz se poczina. Uzitek pak obogij etc. genz latinie gest. Utilitas uero utrum. Ale takowymi slowy taynymi a nesnadnymi 124
zprzicziny zachowaleho krmenij zahrziwa a swlažuge strzibro ziwe, kterez gest pokrm syry, a to pokudz gest zplozenij duchownij krwe, nebo zpodstaty krwe, genz gest wlhkost rozhoy- nienaa, a plodij se duch a podstata tiela (144) lekarzskeho z czehoz se to krmitedlnie zrosuge. Protoz synu pamietliwie seberz sam w sobie wieczy swrchu powiediene, že k rozmnozeni syry a strzybr ziwych samo wo sobie wyhle- dawa se dokonalee rozhoynienij, wzazitij gich s pochopnostij wicze delssiho rozenij ducha krewneho, ale ta strzybra ziwa, kteraz z svého przirozenij negsu zpuosobna k splozenij ducha obziwugiczyho samoho (!), yakoz bywa wsselike pokolenij menstrualnij, skrze przipadnost roz- množugij, s ginymi rodij, a puosobij roditi, yakozto woda wegetabilis merkurij, kteraz z sweho przirozenij gest zpuosobna k rozmno- zenij flegmy (145) w kterez ono wesslo gest, nebo gest obecznee kazdemu, a ma mocz zprawiti wsseczky kameny drahe kterez magij mocz, a gi zfixowati w nich, skrze zpuosob ktery sme powiedieli w Traktatu Lapidarij, totiz wo kamenij drahem, a czinij sklo kow- nee, a mnohee ginee diwnee moczy czinij u wieczech przirozenij, a toho lekarzstwij ne- zapomniel gest Galienus in tercio Regimen- tum, totiz w kniehach trzetijho zprawowanij w tom Canonu kteryz se poczina. Uzitek pak obogij etc. genz latinie gest. Utilitas uero utrum. Ale takowymi slowy taynymi a nesnadnymi 124
Strana 125
polozil gest*) a do dnessniho dne nenalezagij se ty trzy zprawy (?) neb niekterzij pewnie tomu (146) wierzij že gest ty wieczy on mluwil otewrzenie. Poczina se opietowanij mi- strowstwij. Wsseczko toto mistrowstwij dielij se na trzy stupnie. Prwnij stupen dielij se na trzy hlawnij rozpusstienij, a skrze ten stupen mame kamen oczistiti a fixowany ucziniti letagiczy. Druhy stupen gest rozdielen na dwie hlawnij reductij, totiz uwedenij, a skrze ty, kamen leta- giczy przipraweny ffixuge se, dokudz nebude moczy odpocziwati w prudkosti wohnie. Trzetij stupen gest fformowan (147) skrze dwa prwnij a protoz se dielij na dwie stranie, prwnij gest rozpusstienij a congelowanij, a druha gest geho ffixowanij, a skrze ten stupen wyplňuge se kamen, a rozmnoženij geho, skrze dijlo prwniho stupnie, prwnij solutionis, totiz roz- pusstienij. Fformuge se oniech ssest ffigur, kterez se tuto podkladagij. b A E e e Z K *) „polozil gest“ připsáno autorem na okraji listu. 125
polozil gest*) a do dnessniho dne nenalezagij se ty trzy zprawy (?) neb niekterzij pewnie tomu (146) wierzij že gest ty wieczy on mluwil otewrzenie. Poczina se opietowanij mi- strowstwij. Wsseczko toto mistrowstwij dielij se na trzy stupnie. Prwnij stupen dielij se na trzy hlawnij rozpusstienij, a skrze ten stupen mame kamen oczistiti a fixowany ucziniti letagiczy. Druhy stupen gest rozdielen na dwie hlawnij reductij, totiz uwedenij, a skrze ty, kamen leta- giczy przipraweny ffixuge se, dokudz nebude moczy odpocziwati w prudkosti wohnie. Trzetij stupen gest fformowan (147) skrze dwa prwnij a protoz se dielij na dwie stranie, prwnij gest rozpusstienij a congelowanij, a druha gest geho ffixowanij, a skrze ten stupen wyplňuge se kamen, a rozmnoženij geho, skrze dijlo prwniho stupnie, prwnij solutionis, totiz roz- pusstienij. Fformuge se oniech ssest ffigur, kterez se tuto podkladagij. b A E e e Z K *) „polozil gest“ připsáno autorem na okraji listu. 125
Strana 126
(148). Prwnij wyznamenawa matku men- strualnij.*) Druha ten gisty menstrual.**) Trze- tij matku slozenij bijleho. Cztwrta to gistee složenij bijlee. Pata matku slozenij cžerwe- neho. Ssesta to gistee složenij cžerwenee. Skrze pracze a dijla, tiech rozpusstienij fformuge se dewiet ffigur kterez se tuto podkladagij (B) ( ( m ro Cztyrzy piwnij wyzname (149) nawagij cztyrzy elementy složenij czerweneho a trzy porzadnij po nich znamenawagij elementy stoženij bijleho, a wosma trzijhrana složenij trzij w gedno, neb se sklada od dwu prwnijch ffigur složenij bijleho, a od prwnij ffigury složenij cžerweneho, protož druha ffigura složenij bijleho gest prostrzednij mezy ginymi dwiema z kterychz se fformuge ffigura dewata, kteraz gest nass kamen przipraweny skrze dobrotu prwniho stupnie (150) a skrze dijlo druheho stupnie fformugij se trzy ffigury z nichzto prwnij gest tato () kteraž zname- nawa rozmnoženij syry, uczinienee z trzij koutnosti, nebolizto hranatosti, a neb z cztyr- koutnostij a ta se dielij na mnohee w sobie *) nadepsáno pisatelem „krwotocznu“. **) „krwotok". „ 126
(148). Prwnij wyznamenawa matku men- strualnij.*) Druha ten gisty menstrual.**) Trze- tij matku slozenij bijleho. Cztwrta to gistee složenij bijlee. Pata matku slozenij cžerwe- neho. Ssesta to gistee složenij cžerwenee. Skrze pracze a dijla, tiech rozpusstienij fformuge se dewiet ffigur kterez se tuto podkladagij (B) ( ( m ro Cztyrzy piwnij wyzname (149) nawagij cztyrzy elementy složenij czerweneho a trzy porzadnij po nich znamenawagij elementy stoženij bijleho, a wosma trzijhrana složenij trzij w gedno, neb se sklada od dwu prwnijch ffigur složenij bijleho, a od prwnij ffigury složenij cžerweneho, protož druha ffigura složenij bijleho gest prostrzednij mezy ginymi dwiema z kterychz se fformuge ffigura dewata, kteraz gest nass kamen przipraweny skrze dobrotu prwniho stupnie (150) a skrze dijlo druheho stupnie fformugij se trzy ffigury z nichzto prwnij gest tato () kteraž zname- nawa rozmnoženij syry, uczinienee z trzij koutnosti, nebolizto hranatosti, a neb z cztyr- koutnostij a ta se dielij na mnohee w sobie *) nadepsáno pisatelem „krwotocznu“. **) „krwotok". „ 126
Strana 127
zawiragiczij. Druha ffigura gest tato ( kteražto a trzetij gest prawie wokruhla wokruhlost ginde se dokonawa, s doko- nalym smíssenim, a skrze dobrotu trzetiho stupnie, tak w nitrz yakozto y zewnitrz, a to rozomiey k (151) bijlemu, ale k cžerwenemu skrze dobrotu druheho stupnie fformuge se Prwnij znamenawa timto obycžegem. swem samem zwa- syru cžerwenu w rzenij. Druha wyznamenawa swe rozmnoženij, a ta se dielij na mnohee zawiragiczy w stro- mie (!)*) a trzetij se wyznamenawa skrze sloze- nij druhe ffigury cžerwenee o**) rozpusstienij prwniho stupnie, a cžtwrta skrze složenij trzetij ffigury kteraz przigde potom, a tak skrze ten stupen klade(152)me cztyrzy wgedno, a to až do koncze, aby cztyrzkautnost kteryz gest geden mohl byti wnitrz wokruhly yako y ze- wnitrz, a czelee mistrowstwij wyplnieno gest skrze trzetij stupen, yakoz nynieyssij ffigura ukazuge, gegizto kazda strana gest wokruhla wnitrz y zewnitrz, yakoz zgewnie se ukazuge. 5) snad „stranie“? **) před „o“ nesrozumitelná písmena, snad „t“. 127
zawiragiczij. Druha ffigura gest tato ( kteražto a trzetij gest prawie wokruhla wokruhlost ginde se dokonawa, s doko- nalym smíssenim, a skrze dobrotu trzetiho stupnie, tak w nitrz yakozto y zewnitrz, a to rozomiey k (151) bijlemu, ale k cžerwenemu skrze dobrotu druheho stupnie fformuge se Prwnij znamenawa timto obycžegem. swem samem zwa- syru cžerwenu w rzenij. Druha wyznamenawa swe rozmnoženij, a ta se dielij na mnohee zawiragiczy w stro- mie (!)*) a trzetij se wyznamenawa skrze sloze- nij druhe ffigury cžerwenee o**) rozpusstienij prwniho stupnie, a cžtwrta skrze složenij trzetij ffigury kteraz przigde potom, a tak skrze ten stupen klade(152)me cztyrzy wgedno, a to až do koncze, aby cztyrzkautnost kteryz gest geden mohl byti wnitrz wokruhly yako y ze- wnitrz, a czelee mistrowstwij wyplnieno gest skrze trzetij stupen, yakoz nynieyssij ffigura ukazuge, gegizto kazda strana gest wokruhla wnitrz y zewnitrz, yakoz zgewnie se ukazuge. 5) snad „stranie“? **) před „o“ nesrozumitelná písmena, snad „t“. 127
Strana 128
Poczina se o wyznamenanij lit- ter teeto prwnij knihy (153). A znamena Boha odniehoz wsseczky dobre wieczy pochazegij. B znamena strzybro ziwe, genz gest podstata wobecznij, a wniem zustawa wsseczko tielo složenee, yakoz se ukazuge w geho wlastnosti, kdyz bude miti ty skutky. C wyznamenawa sal petre, genz drzij przirozenij wobecznij podobne strzibru ziwemu pro sylu sweho przirozenij. D znamena witro- lium kterez zahubuge a porussuge wsseczko czoz neni] z podstaty strzibra ziweho obeczniho. (154) E znamena menstruale složene z c. b. d. kterez zdrzuge przyrozenij rzecženych trzi w gedno. ff znamena miesycz nayczissczij. G znamena Merkurium kteryz wiss. H wy- znamenawa suol dobrze duostoynu. I znamena složenij miesycze. K znamena složeni] sluncze L znamena zemi složenij bíjleho. M znamena wodu složenij bijleho. N wyznamena powietrzij složenij bijleho. O znamena zemi složenij cžerweneho. P znamena wodu složenij cžer- weneho. O znamena po(155)wietrzij složeni czerweneho. R znamena wohen nasseho ka- mene. S znamena syru bijlu nebo cžerwenu. T znamena rozpustiti, rozdieliti, porussiti, materij prwnij ucziniti. Rozpustiti gest hrubee prostee ucziniti. V wyznamenawa obmyti, zwlhcziti, distillowati, kalcinowati. Obmyti gest temne swietle ucziniti. X znamena uwesti, incerowati, ztuczniti, a sublimowati gest, 128
Poczina se o wyznamenanij lit- ter teeto prwnij knihy (153). A znamena Boha odniehoz wsseczky dobre wieczy pochazegij. B znamena strzybro ziwe, genz gest podstata wobecznij, a wniem zustawa wsseczko tielo složenee, yakoz se ukazuge w geho wlastnosti, kdyz bude miti ty skutky. C wyznamenawa sal petre, genz drzij przirozenij wobecznij podobne strzibru ziwemu pro sylu sweho przirozenij. D znamena witro- lium kterez zahubuge a porussuge wsseczko czoz neni] z podstaty strzibra ziweho obeczniho. (154) E znamena menstruale složene z c. b. d. kterez zdrzuge przyrozenij rzecženych trzi w gedno. ff znamena miesycz nayczissczij. G znamena Merkurium kteryz wiss. H wy- znamenawa suol dobrze duostoynu. I znamena složenij miesycze. K znamena složeni] sluncze L znamena zemi složenij bíjleho. M znamena wodu složenij bijleho. N wyznamena powietrzij složenij bijleho. O znamena zemi složenij cžerweneho. P znamena wodu složenij cžer- weneho. O znamena po(155)wietrzij složeni czerweneho. R znamena wohen nasseho ka- mene. S znamena syru bijlu nebo cžerwenu. T znamena rozpustiti, rozdieliti, porussiti, materij prwnij ucziniti. Rozpustiti gest hrubee prostee ucziniti. V wyznamenawa obmyti, zwlhcziti, distillowati, kalcinowati. Obmyti gest temne swietle ucziniti. X znamena uwesti, incerowati, ztuczniti, a sublimowati gest, 128
Strana 129
uwesti wlhke w suchee. Y znamena ffixowati, oddati, rozpustiti, a coagulowati (156), ffixo- wati gest letagiczij ucziniti tielo ffixowanee. Poczina se ginee. Znamenay tato alphabeta gest w przed- mluwie testamentu.*) B znamena cztyrzy ziwly. C wyznamenava paary z ziwluw zplo- zenee. D znamena wodu yasnu, zahusstienu z tiech paar podobnu strzibru ziwemu. E zna- mena calcantum nebolizto azoth, nebo witro- lium, ff znamena paary zplo(157)zenee z roz- pusstienij rzecženeho witrolium z fformy wody ziwota. G znamena syry z paar rzecženee syry a strzibra ziweho. Item w kapitole cztrnadczte rzeczenych knieh,**) H znamena zazitij pepa tykam, kterez bywa od horkosti a suchosti. I gest zazitij optetica, kterez bywa od hor- kosti a wlhkosti. K gest prwnij aud toho za- zitij optetice, kterez bywa s mdlu horkostij zymnicžnu hnoge gednak bal(158)nei totiz laznie, a slowe permanel L gest druhy aud optetice, a gest prostrzednij mezy horkostij. P zhola wlhkost a horkost suchau, a slowe sulfach. M gest dystillowanij uczinienee skrze alembik. N gest poslednij zazitij rozpusstienij, a slowe Senoptesis, a gest skrze kterez bywa *) Po straně listu připsáno cizí rukou: „Item tato abeceda nenaleza se ani przedmluwa ta." **) Rovněž: „toto se take nenaleza." 129
uwesti wlhke w suchee. Y znamena ffixowati, oddati, rozpustiti, a coagulowati (156), ffixo- wati gest letagiczij ucziniti tielo ffixowanee. Poczina se ginee. Znamenay tato alphabeta gest w przed- mluwie testamentu.*) B znamena cztyrzy ziwly. C wyznamenava paary z ziwluw zplo- zenee. D znamena wodu yasnu, zahusstienu z tiech paar podobnu strzibru ziwemu. E zna- mena calcantum nebolizto azoth, nebo witro- lium, ff znamena paary zplo(157)zenee z roz- pusstienij rzecženeho witrolium z fformy wody ziwota. G znamena syry z paar rzecženee syry a strzibra ziweho. Item w kapitole cztrnadczte rzeczenych knieh,**) H znamena zazitij pepa tykam, kterez bywa od horkosti a suchosti. I gest zazitij optetica, kterez bywa od hor- kosti a wlhkosti. K gest prwnij aud toho za- zitij optetice, kterez bywa s mdlu horkostij zymnicžnu hnoge gednak bal(158)nei totiz laznie, a slowe permanel L gest druhy aud optetice, a gest prostrzednij mezy horkostij. P zhola wlhkost a horkost suchau, a slowe sulfach. M gest dystillowanij uczinienee skrze alembik. N gest poslednij zazitij rozpusstienij, a slowe Senoptesis, a gest skrze kterez bywa *) Po straně listu připsáno cizí rukou: „Item tato abeceda nenaleza se ani przedmluwa ta." **) Rovněž: „toto se take nenaleza." 129
Strana 130
ſkwdnmon C Włozenießy Sgen �umq ☞ Spogn lom ☞ bijlec poreij S Tha) cbaqas ew Fotozinkový snímek str. 160 originálu na Strahově, v původní velikosti.
ſkwdnmon C Włozenießy Sgen �umq ☞ Spogn lom ☞ bijlec poreij S Tha) cbaqas ew Fotozinkový snímek str. 160 originálu na Strahově, v původní velikosti.
Strana 131
yy A wyynamenⱥ evagi' wado Tacie Kdomchoy �io mzmuy być owchoy wſßzaßy ſwiɇ �y dobue wchaxez MMa:= Dwſk w ſkòme �ayikle o tm &cſ ayſanß ſtim wy nAmenawai op of= ymo�noſk w duſſ voyom:= mec/ ái yqpet/ voyum/A owaoli/ áś qmámo geſe ſßyc Maſkat h lubolym ſzy= ſluw (w pawnich �we 1 chach / wopdyla �recmy/ (Wyſnawvnawaep ſume adouwkkryy toſe gáe= ladulf a ducy pole hameſa Zichach Fotozinkový sní mek str. 16! v původní velikosti.
yy A wyynamenⱥ evagi' wado Tacie Kdomchoy �io mzmuy być owchoy wſßzaßy ſwiɇ �y dobue wchaxez MMa:= Dwſk w ſkòme �ayikle o tm &cſ ayſanß ſtim wy nAmenawai op of= ymo�noſk w duſſ voyom:= mec/ ái yqpet/ voyum/A owaoli/ áś qmámo geſe ſßyc Maſkat h lubolym ſzy= ſluw (w pawnich �we 1 chach / wopdyla �recmy/ (Wyſnawvnawaep ſume adouwkkryy toſe gáe= ladulf a ducy pole hameſa Zichach Fotozinkový sní mek str. 16! v původní velikosti.
Strana 132
elementuow rozdielenij. W Codicillu*) horkost zymniczna wyznamenawa se skrze U, a az potud dosti etc. (159). Ffigura cztyrz obraczugiczych. X V Skrze T promieniuge se przirozenij wnitrz. Skrze V promieniuge se przirozenij źewnitrz. Skrze X promieniuge se przirozenij swrchu. Skrze Y promieniuge se przirozenij zespod (160). (161.) Trzy A wyznamenawagij zrczadlo Trogicze Swate bezniehoz nicz nemuz byti odniehoz wsseczky wieczy dobre pochazegi **) Mudrosti w sedme kapitole w knichach* o tom gest napsano. Item wyznamenawagij trzy mocznosti w dussi rozomnee, totiz pamiet, rozum, a wuoli, yakož znamo gest skrze Mistra hlubokych smysluw w prwnich kniechach(!) w rozdijlu trzetim, wyznamenawagij kamen Mudrczuw, kteryz gest z tiela, dusse, a duchu podle Hermesa. (162) B znamena syru bijlu spalugiczij, a gest sal petre, C wyznamenawa syru bijlu nespalugiczij, totiz kamenecz, ale *) Na levo připsal autor: „totiz w tak rzečenych kniehach. **) „kniehach“ připsáno autorem po pravé straně listu. 132
elementuow rozdielenij. W Codicillu*) horkost zymniczna wyznamenawa se skrze U, a az potud dosti etc. (159). Ffigura cztyrz obraczugiczych. X V Skrze T promieniuge se przirozenij wnitrz. Skrze V promieniuge se przirozenij źewnitrz. Skrze X promieniuge se przirozenij swrchu. Skrze Y promieniuge se przirozenij zespod (160). (161.) Trzy A wyznamenawagij zrczadlo Trogicze Swate bezniehoz nicz nemuz byti odniehoz wsseczky wieczy dobre pochazegi **) Mudrosti w sedme kapitole w knichach* o tom gest napsano. Item wyznamenawagij trzy mocznosti w dussi rozomnee, totiz pamiet, rozum, a wuoli, yakož znamo gest skrze Mistra hlubokych smysluw w prwnich kniechach(!) w rozdijlu trzetim, wyznamenawagij kamen Mudrczuw, kteryz gest z tiela, dusse, a duchu podle Hermesa. (162) B znamena syru bijlu spalugiczij, a gest sal petre, C wyznamenawa syru bijlu nespalugiczij, totiz kamenecz, ale *) Na levo připsal autor: „totiz w tak rzečenych kniehach. **) „kniehach“ připsáno autorem po pravé straně listu. 132
Strana 133
podle Arnolda wyznamenawa z czynobrze �*) D wyznamenawa zeleneho lwa, totiz witrolium rzymskee. E wyznamenawa menstruum totiz krwotoczinu philozophskau, a gest woda roz- pausstiegiczij. Dielij se E na cztyrzy strany, na prwnij poloz ff, totiz miesycz, na druhee poloz . G . totiz Merkuria (163) kterehoz wiss, totiz wodu yakoz y Arnoldus wo nij powiedie w kniehach swycb . I. znamena složenij mie- sycze, a nebo zemi philozophskau, do trze tieho .E. wloz .H. totiz sluncze. Na cztwrtce Ewloz . G. yakoz swrchu, z nichzto bywa. K . totiz slozenie sluncze. . L. znamenawa wodu M. powietrzij .N. wyznamenawa wohen in particularibus, totiz w malych czestach, z nichzto bywa potom .S. to (164) tizto syra. Item O znamena zemi prziprawenu. P wodu. Q powietrzij. R wohen z niczto bywa Syra cžerwena. Item T znamenawa, rozpustiti, porussiti, materij prwnij. V. wy- znamenawa obmyti zwlhcziti neb swlazowati, distillowati, a kalczinowati. X znamena re- ducowati, incerowati, ztuczniti, a sublimowati. .Y. wyznamenawa, ffixowati, oddati, neboli zasnubiti rozpustiti a coagulowati, (165) po swrchu. A potud dosti gest toho Traktatu: gine wieczy wiz ginde:**) Laudet Deus. *) rtuf. **) „Widij se dosti nebyti na tomto Traktatu, yakoz y ginde na mnoha místech se poklada, kdez rucziczka ukazuge.“ (Poznámka in margine originálu.) 133
podle Arnolda wyznamenawa z czynobrze �*) D wyznamenawa zeleneho lwa, totiz witrolium rzymskee. E wyznamenawa menstruum totiz krwotoczinu philozophskau, a gest woda roz- pausstiegiczij. Dielij se E na cztyrzy strany, na prwnij poloz ff, totiz miesycz, na druhee poloz . G . totiz Merkuria (163) kterehoz wiss, totiz wodu yakoz y Arnoldus wo nij powiedie w kniehach swycb . I. znamena složenij mie- sycze, a nebo zemi philozophskau, do trze tieho .E. wloz .H. totiz sluncze. Na cztwrtce Ewloz . G. yakoz swrchu, z nichzto bywa. K . totiz slozenie sluncze. . L. znamenawa wodu M. powietrzij .N. wyznamenawa wohen in particularibus, totiz w malych czestach, z nichzto bywa potom .S. to (164) tizto syra. Item O znamena zemi prziprawenu. P wodu. Q powietrzij. R wohen z niczto bywa Syra cžerwena. Item T znamenawa, rozpustiti, porussiti, materij prwnij. V. wy- znamenawa obmyti zwlhcziti neb swlazowati, distillowati, a kalczinowati. X znamena re- ducowati, incerowati, ztuczniti, a sublimowati. .Y. wyznamenawa, ffixowati, oddati, neboli zasnubiti rozpustiti a coagulowati, (165) po swrchu. A potud dosti gest toho Traktatu: gine wieczy wiz ginde:**) Laudet Deus. *) rtuf. **) „Widij se dosti nebyti na tomto Traktatu, yakoz y ginde na mnoha místech se poklada, kdez rucziczka ukazuge.“ (Poznámka in margine originálu.) 133
Strana 134
Partykularz.* Wezmi dwie stranie merkuriasse subli- mowaneho, a gednu stranu tiela bijleho a necžerweneho, dobrze pilowaneho nebo kal- czinowaneho, wtiel ge spolu dobrze tra na kameni, potom wloz do kukurbity a uczin slitij spolu aby obee teklo. Tedy tu tekutost rozpust w sylne wodie. Wytahni wodu, a wezmi materij a sublimuy w skleniczy tak dluho dokawadz s duchem newstaupij, a tielo bude ducho (166) wnij oslawenee. A tak dwie stranie ducha s gednu stranu tiela slowu gedno nebo dwie tiela tim obycžegem. Wezmi tu materij, a poloz do sklenicze fixowanij. kteraz swrchu ma cžep, a díjra sklenicze at gest dobrze zahražena, a sublimuy wohniem lehkym na popele, a czoz gednoho dne swrchu wstupij, druheho dne skleniczy obrat, aby czoz gest wstupilo swrchu, stupilo doluw w ohen, aby materya byla slitedlna a fixo wana, a to se rychle stane spomoczy bozij a nech tak stati w tekutosti za den. Tedy zkus na plechu weneris**) tecželi a wchazyli. Gestli že netinguge rozmno(167)žuy materij s mercurium syrowym, a drž pod prwnij zpra- wan, a tak mass z toho geden partykularz, *) totiz kratka a neb mala czesta. (Poznámka in m. orig.) **) měděném. 134
Partykularz.* Wezmi dwie stranie merkuriasse subli- mowaneho, a gednu stranu tiela bijleho a necžerweneho, dobrze pilowaneho nebo kal- czinowaneho, wtiel ge spolu dobrze tra na kameni, potom wloz do kukurbity a uczin slitij spolu aby obee teklo. Tedy tu tekutost rozpust w sylne wodie. Wytahni wodu, a wezmi materij a sublimuy w skleniczy tak dluho dokawadz s duchem newstaupij, a tielo bude ducho (166) wnij oslawenee. A tak dwie stranie ducha s gednu stranu tiela slowu gedno nebo dwie tiela tim obycžegem. Wezmi tu materij, a poloz do sklenicze fixowanij. kteraz swrchu ma cžep, a díjra sklenicze at gest dobrze zahražena, a sublimuy wohniem lehkym na popele, a czoz gednoho dne swrchu wstupij, druheho dne skleniczy obrat, aby czoz gest wstupilo swrchu, stupilo doluw w ohen, aby materya byla slitedlna a fixo wana, a to se rychle stane spomoczy bozij a nech tak stati w tekutosti za den. Tedy zkus na plechu weneris**) tecželi a wchazyli. Gestli že netinguge rozmno(167)žuy materij s mercurium syrowym, a drž pod prwnij zpra- wan, a tak mass z toho geden partykularz, *) totiz kratka a neb mala czesta. (Poznámka in m. orig.) **) měděném. 134
Strana 135
a augment wieczny, a kdyz chczess wezmi stranu, a uweď (!) s stranau w tielo miesycžnee, a tak budess miti ziwnost. Pakli chczess s nim tingowati merkurium, a neb wenerem purgowanau, napagey wodau merkuriassowau, a tak mas tinkturu w tom spogenij tiela a ducha. Amen. Spisy Rajmunda Lullia byly buď v la- tinském vydání nebo v českém překladu na- šimi alchymisty hojně rozšiřovány, což nej- výmluvněji dosvědčuje pán Bavor ml. Ro- dovský z Hustiřan. V „Řečech filosofských“ cituje Praktyku od str. 175 (b) do str. 187 na mnohých mí- stech v doslovném znění s rukopisem stra- hovským a utvrzuje nás v domnění, že k pře- kladu užil buď téhož rukopisu a nebo jeho opisu. Domněnce té dáme tím spíše víry, pročítáme-li Rodovského „Knihu o dokonalém umění chymickém“, kdež od str. 174. do slova cituje Praktyku podle originálu stra- hovského, až na závěrek str. 178. V „Knize o dokonalém umění chymic- kém“*) zaznamenal mimo to Rodovský některé v jeho době nejrozšířenější spisy Rajmun- dovy a uvádím ze zmíněné knihy „Vysvět- lení Testamentu Reymunda Lullij“, ano do *) Věstník Kr. Č. Spol. Nauk, tř. histor. 1902. 135
a augment wieczny, a kdyz chczess wezmi stranu, a uweď (!) s stranau w tielo miesycžnee, a tak budess miti ziwnost. Pakli chczess s nim tingowati merkurium, a neb wenerem purgowanau, napagey wodau merkuriassowau, a tak mas tinkturu w tom spogenij tiela a ducha. Amen. Spisy Rajmunda Lullia byly buď v la- tinském vydání nebo v českém překladu na- šimi alchymisty hojně rozšiřovány, což nej- výmluvněji dosvědčuje pán Bavor ml. Ro- dovský z Hustiřan. V „Řečech filosofských“ cituje Praktyku od str. 175 (b) do str. 187 na mnohých mí- stech v doslovném znění s rukopisem stra- hovským a utvrzuje nás v domnění, že k pře- kladu užil buď téhož rukopisu a nebo jeho opisu. Domněnce té dáme tím spíše víry, pročítáme-li Rodovského „Knihu o dokonalém umění chymickém“, kdež od str. 174. do slova cituje Praktyku podle originálu stra- hovského, až na závěrek str. 178. V „Knize o dokonalém umění chymic- kém“*) zaznamenal mimo to Rodovský některé v jeho době nejrozšířenější spisy Rajmun- dovy a uvádím ze zmíněné knihy „Vysvět- lení Testamentu Reymunda Lullij“, ano do *) Věstník Kr. Č. Spol. Nauk, tř. histor. 1902. 135
Strana 136
plňuje čtenáři mnohé, čemu v Praktyce místa dáno není, poněvadž pisatel Praktyky před- pokládal u čtenáře aspoň povšechnou znalost alchymického umění. „Vysvětlení“ psáno tak srozumitelně, že čtenáři věcného rozboru netřeba a stačí co ku Praktyce napsáno v úvodu a ukazateli Vysvětlení Testamentu Reymunda Lullii. (172)*) Ač jsme mnohé knihy o rozličných hantkryfích našeho filozofského umění složili, však chceme tuto poslední knížku jiným před- čiti, kteroužto vysvětlením našeho testamentu (totiž kšaftu) jmenujeme, neb co jsme v našem testamentu a Codicillu s dalekou obsaže- nosti ukryli, to vše vyjevujeme světle a což nejkratčeji býti mohlo, v této knížce, aby dáleji nebylo potřebí více knih psáti. Nebo naše sepsání v jiných knihách, není nic ji- ného, nežli vostrost a subtylnost našeho smysla k ukrytí našeho umění, které jsme rozšířeně v našich knihách sepsali a tuto zjevně na světlo vydali, čehož jest přede mnú žádný filozof učiniti nesměl. A chceme tuto knížku v šesti kapitolách zavříti, v nichžto my, taj- nost tohoto umění celého, zjevnými slovy vy- jevujeme. *) Značí číslo listu v nadepsané „Knize o dok. umění chem.“. 136
plňuje čtenáři mnohé, čemu v Praktyce místa dáno není, poněvadž pisatel Praktyky před- pokládal u čtenáře aspoň povšechnou znalost alchymického umění. „Vysvětlení“ psáno tak srozumitelně, že čtenáři věcného rozboru netřeba a stačí co ku Praktyce napsáno v úvodu a ukazateli Vysvětlení Testamentu Reymunda Lullii. (172)*) Ač jsme mnohé knihy o rozličných hantkryfích našeho filozofského umění složili, však chceme tuto poslední knížku jiným před- čiti, kteroužto vysvětlením našeho testamentu (totiž kšaftu) jmenujeme, neb co jsme v našem testamentu a Codicillu s dalekou obsaže- nosti ukryli, to vše vyjevujeme světle a což nejkratčeji býti mohlo, v této knížce, aby dáleji nebylo potřebí více knih psáti. Nebo naše sepsání v jiných knihách, není nic ji- ného, nežli vostrost a subtylnost našeho smysla k ukrytí našeho umění, které jsme rozšířeně v našich knihách sepsali a tuto zjevně na světlo vydali, čehož jest přede mnú žádný filozof učiniti nesměl. A chceme tuto knížku v šesti kapitolách zavříti, v nichžto my, taj- nost tohoto umění celého, zjevnými slovy vy- jevujeme. *) Značí číslo listu v nadepsané „Knize o dok. umění chem.“. 136
Strana 137
1. 2. 3. 4. S. 6. kap.: jest o materii našeho kamene, o nádobách, o pítce, o vohni, o vaření, o tynktůře a jejím rozmnožení. O materii našeho kamene. Kap. 1. A tak chceme vám předkem Materii na- šeho kamene oznámiti, nebo cizí věci my jsme toliko pro podobenství sem uvedli, po- něvadž náš kámen toliko jednou jedinou věcí jest, kterémuž my nic cizího nepřidáváme, ani co jemu odnímáme. Také jsme o třech kameních, totiž minery, živočišných a rostou- cích věcí, psali, ješto v našem umění není, než jeden jediný kámen. A tudy vám chceme to vyjeviti, že on složen bývá ze tří věcí, totiž z těla, ducha a duše a bývá minerální jme- nován neb jest z minery, (172. b) živočišným proto, že duši má, z rostoucích věcí, že roste a rozmnožuje se, v kterémžto tajnosť našeho všeho tajemství ukryté jest, kteréžto jest zlato a stříbro a aqua vítae. Aqua vítae jest duší a životem těl, skrze nížto náš kámen obživen a rostoucí učiněn bývá, protož se nebem, pátou bytností a nespalujícím volejem a jinými nesčíslnými jmény jmenuje, nebo jest nepo- 137
1. 2. 3. 4. S. 6. kap.: jest o materii našeho kamene, o nádobách, o pítce, o vohni, o vaření, o tynktůře a jejím rozmnožení. O materii našeho kamene. Kap. 1. A tak chceme vám předkem Materii na- šeho kamene oznámiti, nebo cizí věci my jsme toliko pro podobenství sem uvedli, po- něvadž náš kámen toliko jednou jedinou věcí jest, kterémuž my nic cizího nepřidáváme, ani co jemu odnímáme. Také jsme o třech kameních, totiž minery, živočišných a rostou- cích věcí, psali, ješto v našem umění není, než jeden jediný kámen. A tudy vám chceme to vyjeviti, že on složen bývá ze tří věcí, totiž z těla, ducha a duše a bývá minerální jme- nován neb jest z minery, (172. b) živočišným proto, že duši má, z rostoucích věcí, že roste a rozmnožuje se, v kterémžto tajnosť našeho všeho tajemství ukryté jest, kteréžto jest zlato a stříbro a aqua vítae. Aqua vítae jest duší a životem těl, skrze nížto náš kámen obživen a rostoucí učiněn bývá, protož se nebem, pátou bytností a nespalujícím volejem a jinými nesčíslnými jmény jmenuje, nebo jest nepo- 137
Strana 138
rušitedlná, jako nebe v ustavičném cirkulo- vání svého hnutí. A tak máš materii kamene našeho, zjevně beze všeho ukrytí vyjevenú. O nádobách. Kap. 2. Nyníť dáme zprávu o našich nádobách. Tuto musíš můj synu uši odevříti, aby na- šemu smyslu neb úmyslu mohl srozuměti. Ač jsme o mnohých nádobách v našich spi- sích oznamovali, však se nemá o více ná- dobách mimo jednu rozuměti, kterúž tuto dokonce zjevně oznámiti chceme, v kteréžto naše dílo, od počátku až do konce našeho tajemství, dokonáno bývá. A takto jest naše nádoba složena, nebo jsou dvě nádobě s svými Alambiky, spolu spojenými, rovné velikosti i vysokosti, kdežto jeden do břicha druhého vchází, aby, což nahoru skrze teplosť vystu- puje, zase skrze studenosť dolův z stupovalo. A tak máš, můj synu, vyjevení naší nádoby. jest-li že hrubého smyslu nejsi. O pítce. Kap. 3. Jest velmi těžko, tajnosť naší pícky od- krýti, kterú jsou staří filozofové tak vysoce za kryli, nebo my jsme o rozličných píckách v našich knihách zmínku učinili, však se 133
rušitedlná, jako nebe v ustavičném cirkulo- vání svého hnutí. A tak máš materii kamene našeho, zjevně beze všeho ukrytí vyjevenú. O nádobách. Kap. 2. Nyníť dáme zprávu o našich nádobách. Tuto musíš můj synu uši odevříti, aby na- šemu smyslu neb úmyslu mohl srozuměti. Ač jsme o mnohých nádobách v našich spi- sích oznamovali, však se nemá o více ná- dobách mimo jednu rozuměti, kterúž tuto dokonce zjevně oznámiti chceme, v kteréžto naše dílo, od počátku až do konce našeho tajemství, dokonáno bývá. A takto jest naše nádoba složena, nebo jsou dvě nádobě s svými Alambiky, spolu spojenými, rovné velikosti i vysokosti, kdežto jeden do břicha druhého vchází, aby, což nahoru skrze teplosť vystu- puje, zase skrze studenosť dolův z stupovalo. A tak máš, můj synu, vyjevení naší nádoby. jest-li že hrubého smyslu nejsi. O pítce. Kap. 3. Jest velmi těžko, tajnosť naší pícky od- krýti, kterú jsou staří filozofové tak vysoce za kryli, nebo my jsme o rozličných píckách v našich knihách zmínku učinili, však se 133
Strana 139
toliko jedíná pícka užívá, kterúž Athanor jmenujeme, což se vykládá nesmrtedlný voheň, nebo voheň dává, vždy v jednom stupni zů- stávající, od počátku až do konce našeho kamene, obživujíc a dozrálé činíc. Můj synu, pozoruj a rozuměj naším slovům, že naše pícka složena jest ze dvou dílův a tím spuo- sobem udělej pícku velkou neb malou, vedle toho jakž materie mnoho neb málo jest. Nebo mnoho materie potřebuje velké pícky, s svou pokličkou dobře zavřenou, tak aby pícka to- liko jednu díru měla, aby teplosť zapáleného vohně průduch míti mohla. Pročež potřebuje přirození vohně takové pícky a ne jiné a klausura (!) této pícky jmenuje se pečeti Hermesovou a mudrcův, nebo toliko jest mú- drým známa (173) a nikdáž od múdrých ne- vyjevena, než tak v tajnosti zanechána a zů- stavena jest. O vohni. Kaр. 4. Ač jsme my trojí voheň totižto přirozený, nepřirozený a proti přirození, vyučovali, však rozumíme neb míníme toliko o jednom vohni, kterýž z mnohých věcí složený jest a jest veliké tajemství, k poznání jeho přijíti. Nebo není lidská, než andělská věc, tento nebeský dar k vyjevení. Aby pak zlořečení filozofův na nás nepřipadlo, prosme Boha, aby poklad 139
toliko jedíná pícka užívá, kterúž Athanor jmenujeme, což se vykládá nesmrtedlný voheň, nebo voheň dává, vždy v jednom stupni zů- stávající, od počátku až do konce našeho kamene, obživujíc a dozrálé činíc. Můj synu, pozoruj a rozuměj naším slovům, že naše pícka složena jest ze dvou dílův a tím spuo- sobem udělej pícku velkou neb malou, vedle toho jakž materie mnoho neb málo jest. Nebo mnoho materie potřebuje velké pícky, s svou pokličkou dobře zavřenou, tak aby pícka to- liko jednu díru měla, aby teplosť zapáleného vohně průduch míti mohla. Pročež potřebuje přirození vohně takové pícky a ne jiné a klausura (!) této pícky jmenuje se pečeti Hermesovou a mudrcův, nebo toliko jest mú- drým známa (173) a nikdáž od múdrých ne- vyjevena, než tak v tajnosti zanechána a zů- stavena jest. O vohni. Kaр. 4. Ač jsme my trojí voheň totižto přirozený, nepřirozený a proti přirození, vyučovali, však rozumíme neb míníme toliko o jednom vohni, kterýž z mnohých věcí složený jest a jest veliké tajemství, k poznání jeho přijíti. Nebo není lidská, než andělská věc, tento nebeský dar k vyjevení. Aby pak zlořečení filozofův na nás nepřipadlo, prosme Boha, aby poklad 139
Strana 140
tohoto našeho tajného vohně, žádnému než múdrým v známosť nepřišel. Můj synu, na- kloň uší svých sem k srozumění, že náš voheň ze dvou věcí složen jest, nebo nejvyžší Stvořitel dvě věci jest stvořil k tomuto vohni příhodné, totižto koňský hnůj a živé vápno, jichžto složení náš voheň puosobí, jehožto spuosob jest takový: Vezmi 1 díl koňského hnoje dobře zažitého a živého vápna 1 díl, když to složíš a do naší pícky postavíš, vstav naši nádobu, v nížto naše materie jest, do prostředku a zamkni pícku dobře a budeš božský voheň míti, bez svíčky i uhlí, kterýž jináče nemůže býti než jak potřeba ukazuje. O vaření. Kap. 5. My jsme také rozličným spuosobem o přistrojení našeho kamene, v našem Testa- mentu a v jiných našich knihách vyučovali, jakož jsou rozpuštění sublimování, koagulo- vání, dystylování, kalcinování, rozdělování, fusio, napájení, fixování ect. což se všeckno skrze vaření rozumí, nebo v našem jediném vaření, všeckny se ty věci dokonávají. Spuo- sob pak našeho vaření, jest tento, aby ma- terii našeho složení v její nádobu vložil a do pícky nad voheň postavil a vař ustavičně, až k konci svému dozrání příjde, což se v 10 měsících, beze vší další ruční práce, 140
tohoto našeho tajného vohně, žádnému než múdrým v známosť nepřišel. Můj synu, na- kloň uší svých sem k srozumění, že náš voheň ze dvou věcí složen jest, nebo nejvyžší Stvořitel dvě věci jest stvořil k tomuto vohni příhodné, totižto koňský hnůj a živé vápno, jichžto složení náš voheň puosobí, jehožto spuosob jest takový: Vezmi 1 díl koňského hnoje dobře zažitého a živého vápna 1 díl, když to složíš a do naší pícky postavíš, vstav naši nádobu, v nížto naše materie jest, do prostředku a zamkni pícku dobře a budeš božský voheň míti, bez svíčky i uhlí, kterýž jináče nemůže býti než jak potřeba ukazuje. O vaření. Kap. 5. My jsme také rozličným spuosobem o přistrojení našeho kamene, v našem Testa- mentu a v jiných našich knihách vyučovali, jakož jsou rozpuštění sublimování, koagulo- vání, dystylování, kalcinování, rozdělování, fusio, napájení, fixování ect. což se všeckno skrze vaření rozumí, nebo v našem jediném vaření, všeckny se ty věci dokonávají. Spuo- sob pak našeho vaření, jest tento, aby ma- terii našeho složení v její nádobu vložil a do pícky nad voheň postavil a vař ustavičně, až k konci svému dozrání příjde, což se v 10 měsících, beze vší další ruční práce, 140
Strana 141
od počátku až do konce, celého tajemstvi dokoná. Skrze nadepsané spuosoby, chceme-li pak k srozumění dáti, vysokosť našeho umění, skrze což by blázni oblepeni byli a nero- zumny aby naši tajnosť obsáhnouti nemohl, nýbrž aby v bludu zůstaven byl a z slunce a měsíc kuli (?) byli, což jest se bez poru- čení božského nemožné státi. O tynktůře a jejím romnožování. Kap. 6. Naposledy budeme o tynktůře a jejím rozmnožování u (173 b) číti, což koncem jest všeho mistrovství. My jsme mnohé spuo- soby o uvržení naši tynktůry v knihách svých vyučovali, ješto naše tynktůra, od roz- množování oddělena není a jedno bez dru- hého býti nemůže, nebo náš kámen musí předkem tynkován býti a jsúcí tynkován, tehdy bývá rozmnožován a když náš kámen roz- množen bývá, taky bývá i tynkován. O můj synu, odlož temnosť tvého ro- zumu, k srozumění této tajnosti všech tajných věcí, což jsme v našich knihách s velikou pilností ukryli a nyní zjevně vysvětlujeme. Slyš a rozuměj, že naše rozmnožování nic jiného není, než zase opáčiti naše začaté dílo. Nebo v prvním navrácení tynguje 1 díl našeho kamene 3 díly nedokonalého kovu a v tak mnoha dílech roste a rozmnožuje se, 141
od počátku až do konce, celého tajemstvi dokoná. Skrze nadepsané spuosoby, chceme-li pak k srozumění dáti, vysokosť našeho umění, skrze což by blázni oblepeni byli a nero- zumny aby naši tajnosť obsáhnouti nemohl, nýbrž aby v bludu zůstaven byl a z slunce a měsíc kuli (?) byli, což jest se bez poru- čení božského nemožné státi. O tynktůře a jejím romnožování. Kap. 6. Naposledy budeme o tynktůře a jejím rozmnožování u (173 b) číti, což koncem jest všeho mistrovství. My jsme mnohé spuo- soby o uvržení naši tynktůry v knihách svých vyučovali, ješto naše tynktůra, od roz- množování oddělena není a jedno bez dru- hého býti nemůže, nebo náš kámen musí předkem tynkován býti a jsúcí tynkován, tehdy bývá rozmnožován a když náš kámen roz- množen bývá, taky bývá i tynkován. O můj synu, odlož temnosť tvého ro- zumu, k srozumění této tajnosti všech tajných věcí, což jsme v našich knihách s velikou pilností ukryli a nyní zjevně vysvětlujeme. Slyš a rozuměj, že naše rozmnožování nic jiného není, než zase opáčiti naše začaté dílo. Nebo v prvním navrácení tynguje 1 díl našeho kamene 3 díly nedokonalého kovu a v tak mnoha dílech roste a rozmnožuje se, 141
Strana 142
v druhém opáčení tynguje 1 díl 7 dílů, v tře tím 1 díl 15 dílů, v čtvrtém 31, v pátém 63, v šestém 127 a tak se vždy rozmnožuje bez konce. Hle, můj synu, tak jsme naše spisy, kterežto v příkladných řečech, až posavád jsou ukryty byly, proti přikázání filozofů vy- jevili, však naději máme, že od jich zloře- čení výmluvna budeme, nebo my tajnosť této naši knížky, všemohoucímu pánu Bohu po- roučíme, v jehožto moci všeckny věci stojí, kterýžto všelikou moudrost i dary všeliké dává, komu ráčí, a odnímá, komuž se mu vidí, ukrývajíc tu svou božskou mocí, že nešle- chetní a blázni to poznati nemohou. Protož buď pochválen nejvyžší Buoh, kterýž skrze své božské osvícení, lidský rozum zamýká i odvírá, jehožto jméno buď pochváleno po všeckny věky. Amen. A V / N ☞ . — — 8 142
v druhém opáčení tynguje 1 díl 7 dílů, v tře tím 1 díl 15 dílů, v čtvrtém 31, v pátém 63, v šestém 127 a tak se vždy rozmnožuje bez konce. Hle, můj synu, tak jsme naše spisy, kterežto v příkladných řečech, až posavád jsou ukryty byly, proti přikázání filozofů vy- jevili, však naději máme, že od jich zloře- čení výmluvna budeme, nebo my tajnosť této naši knížky, všemohoucímu pánu Bohu po- roučíme, v jehožto moci všeckny věci stojí, kterýžto všelikou moudrost i dary všeliké dává, komu ráčí, a odnímá, komuž se mu vidí, ukrývajíc tu svou božskou mocí, že nešle- chetní a blázni to poznati nemohou. Protož buď pochválen nejvyžší Buoh, kterýž skrze své božské osvícení, lidský rozum zamýká i odvírá, jehožto jméno buď pochváleno po všeckny věky. Amen. A V / N ☞ . — — 8 142
Strana 143
SLOVNÍ UKAZATEL. alembik = nejdůležitější část destilačního přístroje. Tvaru polokoulovitého, z něhož po straně vybíhal nos, forlok či trubka, v níž se páry srážely v destilát a stékaly do recipientu či receptoria anebo na- stavené kukurbity nebo fiolky (18, 158).*) alfabeta = P. pomocí a. vykládá názorně přípravu elixíru a označuje tak graficky všecka subjekta. Význam abecední shrnut ke konci rukopisu (8, 156). alludel = nejdůležitější část přístroje sublimačního. Formou byl a. poklop s krajem do vnitř ohnutým, do jehož vnitřku se usazoval sublimát (74). amalgama = totéž co dnes, slitina kovu se rtutí. P. zmiňuje se o a. cínu, stříbra a rtuti (81, 90). ampule = nádoba skleněná, široce zahrdlitá (18, 119). argentum = stříbro, a. vivum — stříbro živé (rtuť), a. sinum — stříbro čisté (90). ars = umění alchymické, a. memorativa — u. pa- mětné (5). *) Čísla v závorkách značí strany rukopisu Stra- hovského. 143
SLOVNÍ UKAZATEL. alembik = nejdůležitější část destilačního přístroje. Tvaru polokoulovitého, z něhož po straně vybíhal nos, forlok či trubka, v níž se páry srážely v destilát a stékaly do recipientu či receptoria anebo na- stavené kukurbity nebo fiolky (18, 158).*) alfabeta = P. pomocí a. vykládá názorně přípravu elixíru a označuje tak graficky všecka subjekta. Význam abecední shrnut ke konci rukopisu (8, 156). alludel = nejdůležitější část přístroje sublimačního. Formou byl a. poklop s krajem do vnitř ohnutým, do jehož vnitřku se usazoval sublimát (74). amalgama = totéž co dnes, slitina kovu se rtutí. P. zmiňuje se o a. cínu, stříbra a rtuti (81, 90). ampule = nádoba skleněná, široce zahrdlitá (18, 119). argentum = stříbro, a. vivum — stříbro živé (rtuť), a. sinum — stříbro čisté (90). ars = umění alchymické, a. memorativa — u. pa- mětné (5). *) Čísla v závorkách značí strany rukopisu Stra- hovského. 143
Strana 144
athanor = pec alchymická, o níž P. se s obzvláštním důrazem zmiňuje. Podrobný popis v rukopisech alchymických nezřídký (66). Viz dále Rodovského dodatek „O pítce“, str. 136. augment = předpis ku množení kamene (167). aurum = a. potabile (zlato tekuté) označuje se též aqua auri a jest vodou života, v níž zlato jest rozpuštěno. (Viz voda.) azoth = calcantum, vitriolum (156). balneum = lázeň, b. marie — lázeň vodní ku destilaci (32). (Viz destilaci.) baňky a b. lazebnické (48). Popis a zacházení s baň- kami J. viz „O krvi, pouštění žilami a baňkami atd.“ Museum král. Čes., sig. 28. G. 26, list 13 a 14. calcantum = viz azoth. calor = teplo, c. pepatic (132). cerování = viz incerování. congelovati = viz koagulovati. čistec = cín, stanum sinum (90). destilovati = důležitý druh alch. práce, překapování, zušlechťoval preparáty a těla chemická. V P. jest destilace první a nejdůležitější úkon za přípravou elixíru a zmiňuje se tato o d. prosté či v balneu, d. popelu a d. horkostí hnoje. Úsilí destilační řídilo se teplostí, ať umělou či přirozenou a měřilo se podle punktů či krůpějí, které se ukazují na konci či nosu alembíku (158). difiniciones = vymícenosti, významy alfabeticky ozna- čené (8). duchové = dle pojmu alchymického měla těla ži- votná, rostlinná i nerostná v sobě ducha a cesta 144
athanor = pec alchymická, o níž P. se s obzvláštním důrazem zmiňuje. Podrobný popis v rukopisech alchymických nezřídký (66). Viz dále Rodovského dodatek „O pítce“, str. 136. augment = předpis ku množení kamene (167). aurum = a. potabile (zlato tekuté) označuje se též aqua auri a jest vodou života, v níž zlato jest rozpuštěno. (Viz voda.) azoth = calcantum, vitriolum (156). balneum = lázeň, b. marie — lázeň vodní ku destilaci (32). (Viz destilaci.) baňky a b. lazebnické (48). Popis a zacházení s baň- kami J. viz „O krvi, pouštění žilami a baňkami atd.“ Museum král. Čes., sig. 28. G. 26, list 13 a 14. calcantum = viz azoth. calor = teplo, c. pepatic (132). cerování = viz incerování. congelovati = viz koagulovati. čistec = cín, stanum sinum (90). destilovati = důležitý druh alch. práce, překapování, zušlechťoval preparáty a těla chemická. V P. jest destilace první a nejdůležitější úkon za přípravou elixíru a zmiňuje se tato o d. prosté či v balneu, d. popelu a d. horkostí hnoje. Úsilí destilační řídilo se teplostí, ať umělou či přirozenou a měřilo se podle punktů či krůpějí, které se ukazují na konci či nosu alembíku (158). difiniciones = vymícenosti, významy alfabeticky ozna- čené (8). duchové = dle pojmu alchymického měla těla ži- votná, rostlinná i nerostná v sobě ducha a cesta 144
Strana 145
chemického zušlechtění směřovala k tomu, vytáh- nouti ze všeho podstatu nejušlechtilejší, nejsubtil- nější, duchovní. Při destilaci zosobňovaly ji páry destilátu a při sublimací, jemný sublimát. elementy — živly, byly čtyři: země, voda, povětří a oheň. (Viz úvod.) elixír — síra s fermentem dá elixír (78, 121), který jest země (88) a flek křišťálný (85). E. jest slovo arabské a odvozeno od al-ixir,*) značící prach léčivý a v P. jest konečným cílem alchymického snažení. ether - pátý element, o němž viz úvod (50). extrema — označovala protilehlé pojmy, k nimž do- spíváme pomocí umění a které se spojují prostřed- kem. Na př. materie kamene před a po dokonání jsou extrema, jež spojují kovy (5, 6, 94). feces v sedlina, též kvasnice (22, 122). ferment — označení pro amalgamu (81). ff značka stříbra. fixovati u těla horkem na prach ztužiti (74). flek křišťálný, viz elixír. forma — tvar, tvářnost (112). furnel - furn, železná litá pícka (19). fysicaliter - materie f. — hmota proměněná dle způsobu alchymického mocí filosofie (93). Galienus = starořecký lékař a spisovatel, po Hypo- kratoví nejslavnější, * r. 131 po Kr. (145). guma = klovatina, pryskyřice stromová (22). Hermes Trismegistos = zakladatel alchymie (162). *) Beiträge zur Geschichte der Chemie. H. Kopp II. str. 450. 10 145
chemického zušlechtění směřovala k tomu, vytáh- nouti ze všeho podstatu nejušlechtilejší, nejsubtil- nější, duchovní. Při destilaci zosobňovaly ji páry destilátu a při sublimací, jemný sublimát. elementy — živly, byly čtyři: země, voda, povětří a oheň. (Viz úvod.) elixír — síra s fermentem dá elixír (78, 121), který jest země (88) a flek křišťálný (85). E. jest slovo arabské a odvozeno od al-ixir,*) značící prach léčivý a v P. jest konečným cílem alchymického snažení. ether - pátý element, o němž viz úvod (50). extrema — označovala protilehlé pojmy, k nimž do- spíváme pomocí umění a které se spojují prostřed- kem. Na př. materie kamene před a po dokonání jsou extrema, jež spojují kovy (5, 6, 94). feces v sedlina, též kvasnice (22, 122). ferment — označení pro amalgamu (81). ff značka stříbra. fixovati u těla horkem na prach ztužiti (74). flek křišťálný, viz elixír. forma — tvar, tvářnost (112). furnel - furn, železná litá pícka (19). fysicaliter - materie f. — hmota proměněná dle způsobu alchymického mocí filosofie (93). Galienus = starořecký lékař a spisovatel, po Hypo- kratoví nejslavnější, * r. 131 po Kr. (145). guma = klovatina, pryskyřice stromová (22). Hermes Trismegistos = zakladatel alchymie (162). *) Beiträge zur Geschichte der Chemie. H. Kopp II. str. 450. 10 145
Strana 146
hnůj = užíván k destilaci (viz destilace a oheň). h. koňský též k přípravě lutum sapiencie (bláta mou- drosti). hnutí = označuje buď proměnu hmotnou anebo půso- bení zevnější. Po našem smyslu tolik co akce, ať potom vychází z centra nebo mimo (122). horkost — stupňová, značila kvalitu tepelné působi- vosti. P. zmiňuje se o h. čtvrtého stupně o niž viz výklad (2, 108). houba = mořská h. - - spongiosa (130). impastovati = těstovati (81). incerování = způsob, kterým kámen působí; (91), metáním elixíru krůpěje po krůpěji na tělo nedo- konalé (85) působí v živé stříbro anebo ve fer- ment, vnikajíc do nejhlubších stran či částí těla (139). instrumenta : : alchym. nářadí, jinak i způsob práce) (2, 3). kapelka — hutnická pec ku tavení kovů (27). koagulovati — značí tolik co ztužiti, sraziti, zahustiti, slíti (86). kout - okršlek, tříkoutnost, kolečko, značí grafickou figuru nebo nákres geometrický, pomocí jehož zná- zorňovali složení a přípravu kamene (11). krmicí = viz vlhkost. krmitelná = viz vlhkost. kukurbita = baňka skleněná nebo hliněná ku jímání destilátu (18, 57, 165). krucibulum — pánvička k tavení, z hlíny nebo litiny (178). lázeň =- viz destilace. lékařství — překlad slova medicina, jež Geber užívá 146
hnůj = užíván k destilaci (viz destilace a oheň). h. koňský též k přípravě lutum sapiencie (bláta mou- drosti). hnutí = označuje buď proměnu hmotnou anebo půso- bení zevnější. Po našem smyslu tolik co akce, ať potom vychází z centra nebo mimo (122). horkost — stupňová, značila kvalitu tepelné působi- vosti. P. zmiňuje se o h. čtvrtého stupně o niž viz výklad (2, 108). houba = mořská h. - - spongiosa (130). impastovati = těstovati (81). incerování = způsob, kterým kámen působí; (91), metáním elixíru krůpěje po krůpěji na tělo nedo- konalé (85) působí v živé stříbro anebo ve fer- ment, vnikajíc do nejhlubších stran či částí těla (139). instrumenta : : alchym. nářadí, jinak i způsob práce) (2, 3). kapelka — hutnická pec ku tavení kovů (27). koagulovati — značí tolik co ztužiti, sraziti, zahustiti, slíti (86). kout - okršlek, tříkoutnost, kolečko, značí grafickou figuru nebo nákres geometrický, pomocí jehož zná- zorňovali složení a přípravu kamene (11). krmicí = viz vlhkost. krmitelná = viz vlhkost. kukurbita = baňka skleněná nebo hliněná ku jímání destilátu (18, 57, 165). krucibulum — pánvička k tavení, z hlíny nebo litiny (178). lázeň =- viz destilace. lékařství — překlad slova medicina, jež Geber užívá 146
Strana 147
pro označení stupňů kamene filozofského.*) L. universální, či tinktura dokonalá, 1. partykulární — tinktura druhotná, menší. létající = tělo, sypký bílý prach. lev = zelený, vitriolum římské (162). lína — linie, linka, čára, směr (126). litera -- pomocí I. graficky se v . P. znázorňují pre- paráty (11). lutum = tmel skleněných nádob, buď z mouky pře- hřáté a bílku vaječného (18), vosku a mastixu (57), hlíny s chlupy smíšené (19), hlíny k obma- závání, a hlíny a bílku vaječného (29). lutovati v oblutovati, obmazati luto sapiencií (blatem moudrosti), tmelem, který měl tutéž praktickou úlohu, jako náš kaučuk; 1. patřilo k nejobratněj- ším a nejzodpovědnějším výkonům alchymickým. Viz lutum. majica —- umění, filozofie (29). magnesia . dokonalá země filozofská, která se ne- váporuje. Zbytek či vykalcinovaná země (64). malum granotum obscurum s: jablko zrnaté temné (31). maS8a — v P. těsto (116). mastix - totéž co dnes (58). materie physicaliter - proměnitelná po způsobu alchymickém (93). merkurius — merkuryáš, rtuť (165). měsíc symbol stříbra. měsíčnost -- hodnota stříbra (.40). menstruule —- krvotočnost, označena alfabeticky . E. *) Summa perfectionis Geberii. 10. 147
pro označení stupňů kamene filozofského.*) L. universální, či tinktura dokonalá, 1. partykulární — tinktura druhotná, menší. létající = tělo, sypký bílý prach. lev = zelený, vitriolum římské (162). lína — linie, linka, čára, směr (126). litera -- pomocí I. graficky se v . P. znázorňují pre- paráty (11). lutum = tmel skleněných nádob, buď z mouky pře- hřáté a bílku vaječného (18), vosku a mastixu (57), hlíny s chlupy smíšené (19), hlíny k obma- závání, a hlíny a bílku vaječného (29). lutovati v oblutovati, obmazati luto sapiencií (blatem moudrosti), tmelem, který měl tutéž praktickou úlohu, jako náš kaučuk; 1. patřilo k nejobratněj- ším a nejzodpovědnějším výkonům alchymickým. Viz lutum. majica —- umění, filozofie (29). magnesia . dokonalá země filozofská, která se ne- váporuje. Zbytek či vykalcinovaná země (64). malum granotum obscurum s: jablko zrnaté temné (31). maS8a — v P. těsto (116). mastix - totéž co dnes (58). materie physicaliter - proměnitelná po způsobu alchymickém (93). merkurius — merkuryáš, rtuť (165). měsíc symbol stříbra. měsíčnost -- hodnota stříbra (.40). menstruule —- krvotočnost, označena alfabeticky . E. *) Summa perfectionis Geberii. 10. 147
Strana 148
a figurou tříkoutnou, G. C. D., rozpouští všecka těla v první materii (17). minera v ruda (119). mláto -- z presu vinného, značí sedlinu na dně vin- ných sudů, vinný kámen pomíšený kvasnicemi (20) mramor — tření na m., výkon alch. práce, totožný se třením v porculánových mískách (169); rozpou- štění na m. dálo se na desce zvlášť k tomu pro- hloubené po straně se žlábkem, kudy se tekutina nebo roztok sléval, což nazývalo se též „destilacio per filtrum“ (121). napájení — skropování, máčení roztoky (69). nemluviátko — přezdívka pro kámen (121). obracující = viz váha. obratitedlný viz váha. oheň značí horkost, teplost (ohnivost), jinak týmže slovem označen čtvrtý živel. P. zmiňuje se o ohní popelu, jejž užíváno při kalcinaci a destilaci (21). O. či teplost hnoje užívala se při destilaci mírné (39) nebo vstavila-li se nádoba do horkého pope- liště; o. vlažný značil teplost mírnou (39); o. velmi silný, jakový byl při slévání a rozpouštění kovů (83); o. kalcinující, těla na vápno měnící (56). Další viz váha. okřívající — zmlazující, osvěžující, k dokonalosti uvo- zující (26). okršien viz kout. olej olejnatý zbytek (58). optetic v zažití zbuzeno horkostí a vlhkostí (157, 158). partykulární pobočný, menší, druhotný, viz lé- kařství (1). 148
a figurou tříkoutnou, G. C. D., rozpouští všecka těla v první materii (17). minera v ruda (119). mláto -- z presu vinného, značí sedlinu na dně vin- ných sudů, vinný kámen pomíšený kvasnicemi (20) mramor — tření na m., výkon alch. práce, totožný se třením v porculánových mískách (169); rozpou- štění na m. dálo se na desce zvlášť k tomu pro- hloubené po straně se žlábkem, kudy se tekutina nebo roztok sléval, což nazývalo se též „destilacio per filtrum“ (121). napájení — skropování, máčení roztoky (69). nemluviátko — přezdívka pro kámen (121). obracující = viz váha. obratitedlný viz váha. oheň značí horkost, teplost (ohnivost), jinak týmže slovem označen čtvrtý živel. P. zmiňuje se o ohní popelu, jejž užíváno při kalcinaci a destilaci (21). O. či teplost hnoje užívala se při destilaci mírné (39) nebo vstavila-li se nádoba do horkého pope- liště; o. vlažný značil teplost mírnou (39); o. velmi silný, jakový byl při slévání a rozpouštění kovů (83); o. kalcinující, těla na vápno měnící (56). Další viz váha. okřívající — zmlazující, osvěžující, k dokonalosti uvo- zující (26). okršien viz kout. olej olejnatý zbytek (58). optetic v zažití zbuzeno horkostí a vlhkostí (157, 158). partykulární pobočný, menší, druhotný, viz lé- kařství (1). 148
Strana 149
pepatic — p. calor — teplo vzbuzující (132, 157). permanel v počátek zažití z horkosti a vlhkosti (157). physici (148) - příklad p. — totiž přirozené filosofie (48). pominutelný s skonávající, u vlhkosti mizící a se ztrácející (128). popel viz oheň a destilaci. póry prázdnosti každé materie, v níž zahušťovali a zřeďovali se živlové — viz úvod (46). pořádek obně stupeň ohně. V P. nejprve působí v destilaci, pak v kalcinaci a posléze v sublimaci (72). přirození pomocí p. se vše tvořilo — viz úvod. přikrývadlo - poklička nebo zátka (28). prach těla působením síry se obracejí v bílý prach (104), jinak obecně sypký preparát. proportionalis - podle mírnosti (108). prostředky přechodní věc, výplň a spojení extrémů; myšleno dle podstaty i obrazně (46). purgovati - přečistiti. putrefakcio první stupeň destilačni práce, mírné zahřátí, nejčastěji v teplém koňském hnojí. (31). qualitates jakosti živelné (43. 141). veceptaculum jímka destilačního aparátu, kde se destilát srážel (20). (36). receptorium viz alembik (22). receptorij - viz výše (65). redukováni (22). regule pravidlo (9), r. generální - pr. obecní (99). relatio odeslání od jednoho, či vycházející z pojmu nebo určitých představ ku pojmům dalším (107). 149
pepatic — p. calor — teplo vzbuzující (132, 157). permanel v počátek zažití z horkosti a vlhkosti (157). physici (148) - příklad p. — totiž přirozené filosofie (48). pominutelný s skonávající, u vlhkosti mizící a se ztrácející (128). popel viz oheň a destilaci. póry prázdnosti každé materie, v níž zahušťovali a zřeďovali se živlové — viz úvod (46). pořádek obně stupeň ohně. V P. nejprve působí v destilaci, pak v kalcinaci a posléze v sublimaci (72). přirození pomocí p. se vše tvořilo — viz úvod. přikrývadlo - poklička nebo zátka (28). prach těla působením síry se obracejí v bílý prach (104), jinak obecně sypký preparát. proportionalis - podle mírnosti (108). prostředky přechodní věc, výplň a spojení extrémů; myšleno dle podstaty i obrazně (46). purgovati - přečistiti. putrefakcio první stupeň destilačni práce, mírné zahřátí, nejčastěji v teplém koňském hnojí. (31). qualitates jakosti živelné (43. 141). veceptaculum jímka destilačního aparátu, kde se destilát srážel (20). (36). receptorium viz alembik (22). receptorij - viz výše (65). redukováni (22). regule pravidlo (9), r. generální - pr. obecní (99). relatio odeslání od jednoho, či vycházející z pojmu nebo určitých představ ku pojmům dalším (107). 149
Strana 150
scatum - vrstva, scatum supra scatum — hmotu přes hmotu složit vrstvovitě (28). senoptesis (158). skongeluje — viz coagulovati. slovo = s. sedlské na rozdíl od s. filosofského uvádí P. ve smyslu názoru neodborného oproti odbor- nému a vědeckému (91). slunce = symbol zlata. síra o významu theoretickém viz úvod. P. uvádí přípravu s. bílé listnaté, na stříbro (70) a červené, (61) na zlato. solutorium nádoba skleněná, hliněná nebo kamenná k rozpouštění. Tvaru různého (28). solvování - rozpouštění (76). spéry = sféry dušennosti a stanlivosti, označuje .P. místa, v nichž každý živel se pohyboval, maje v nich stálosti potud, pokud živlem jiným nebyl z nich vytlačen (50). spetierum =s tvářnost hmoty. V P. věc literami ozňa- čená (14). spongiosa : houba mořská (130). spondilium -. s. alludelu, místo, kde se sublimát usa- zoval (75). stříbro živé — rtuť obecná. stupeň s. síry, značí mohutnost pronikající či tyngační a měří se počtem těchto stupňů celková její síla (105). subjectum = materie (46). sublimování způsob alch. práce, kterou se v P. dokonává kámen. Ku vytažení subtylnosti těl teku- tých, sloužila destilace za pomoci alembiku, u těl hmotných pak sublimace za pomoci alludelu (75). 150
scatum - vrstva, scatum supra scatum — hmotu přes hmotu složit vrstvovitě (28). senoptesis (158). skongeluje — viz coagulovati. slovo = s. sedlské na rozdíl od s. filosofského uvádí P. ve smyslu názoru neodborného oproti odbor- nému a vědeckému (91). slunce = symbol zlata. síra o významu theoretickém viz úvod. P. uvádí přípravu s. bílé listnaté, na stříbro (70) a červené, (61) na zlato. solutorium nádoba skleněná, hliněná nebo kamenná k rozpouštění. Tvaru různého (28). solvování - rozpouštění (76). spéry = sféry dušennosti a stanlivosti, označuje .P. místa, v nichž každý živel se pohyboval, maje v nich stálosti potud, pokud živlem jiným nebyl z nich vytlačen (50). spetierum =s tvářnost hmoty. V P. věc literami ozňa- čená (14). spongiosa : houba mořská (130). spondilium -. s. alludelu, místo, kde se sublimát usa- zoval (75). stříbro živé — rtuť obecná. stupeň s. síry, značí mohutnost pronikající či tyngační a měří se počtem těchto stupňů celková její síla (105). subjectum = materie (46). sublimování způsob alch. práce, kterou se v P. dokonává kámen. Ku vytažení subtylnosti těl teku- tých, sloužila destilace za pomoci alembiku, u těl hmotných pak sublimace za pomoci alludelu (75). 150
Strana 151
subtylnost = slovo v alch. rukopisech zhusta užívané. V P. označuje se subtilností přirození, nejjemnější a nejušlechtilejší vliv přirození Božského (10). sůl — byla prostředkem mezi kameny a kovy. P. jedná o s. hořké a (32) obecní. sulfach — (158). tartar - vinný kámen, vajnšťám, vinštíř. T. syrový v. kámen nepřekalcinovaný a nepřepálený (79). tělo význam v alchymii všeobecný pro všaký před- mět. P. mluví o t. umenšeném a značí kov v doko- nalosti umenšený, který dosud nedošel hodnoty čistého zlata nebo stříbra (140). temperovati — zahřívati (116). teplost — viz oheň. test tégl, hutnická nádobka k tavení (28). tříkoutnost — viz kout. tříti v t. na mramoru (69), viz mramor. tyngovati — viz váha (59). tynktůra elixír, kámen filosofský (61). uhlí - přepálené, tolik co z milířů, či uhlí dřevěné (101). umenšený —. viz tělo. váha —- v. ohně, tolik co velikost ohně (70); v. obra- cující, síla či mohutnost proměňující a tyngační, oproti v. obratitedlné, síle či mohutnosti, která se staví působeni tynktůry v umenšeném těle na odpor (112). váporovati — vysušiti, vykouřiti parou (63). veneris — měď. Venus, symbol mědi. vitrolium viz azoth. vítr = třetí živel. 151
subtylnost = slovo v alch. rukopisech zhusta užívané. V P. označuje se subtilností přirození, nejjemnější a nejušlechtilejší vliv přirození Božského (10). sůl — byla prostředkem mezi kameny a kovy. P. jedná o s. hořké a (32) obecní. sulfach — (158). tartar - vinný kámen, vajnšťám, vinštíř. T. syrový v. kámen nepřekalcinovaný a nepřepálený (79). tělo význam v alchymii všeobecný pro všaký před- mět. P. mluví o t. umenšeném a značí kov v doko- nalosti umenšený, který dosud nedošel hodnoty čistého zlata nebo stříbra (140). temperovati — zahřívati (116). teplost — viz oheň. test tégl, hutnická nádobka k tavení (28). tříkoutnost — viz kout. tříti v t. na mramoru (69), viz mramor. tyngovati — viz váha (59). tynktůra elixír, kámen filosofský (61). uhlí - přepálené, tolik co z milířů, či uhlí dřevěné (101). umenšený —. viz tělo. váha —- v. ohně, tolik co velikost ohně (70); v. obra- cující, síla či mohutnost proměňující a tyngační, oproti v. obratitedlné, síle či mohutnosti, která se staví působeni tynktůry v umenšeném těle na odpor (112). váporovati — vysušiti, vykouřiti parou (63). veneris — měď. Venus, symbol mědi. vitrolium viz azoth. vítr = třetí živel. 151
Strana 152
vlhkost = P. zmiňuje se o v. pominutedlné či skoná- vající, tolik co mizící, ztrácející se a v. doko- návající, či vkořenaté, tolik co pronikující (128); v. krmicí a krmitedlná jest pak ona, kterou se kámen rozmnožuje krmením (132), voda se druhý živel. P. zmiňuje se o v. života, která jest duší vína, v. zlata pitedlné, jež posilňuje lid- ské přirození života, nazvané též aurum potabile (35), v. sladké, obecné (91), v. silné (165), v. po- rušující (královské), kteráž rozpouští slunce (zlato) na vítr (rozpuštěnou sůl zlata) (33, 34), vokřívající = viz okřívající. votemperovati — temperovati. vypresignovati — sobě podobné formovati (98). 152
vlhkost = P. zmiňuje se o v. pominutedlné či skoná- vající, tolik co mizící, ztrácející se a v. doko- návající, či vkořenaté, tolik co pronikující (128); v. krmicí a krmitedlná jest pak ona, kterou se kámen rozmnožuje krmením (132), voda se druhý živel. P. zmiňuje se o v. života, která jest duší vína, v. zlata pitedlné, jež posilňuje lid- ské přirození života, nazvané též aurum potabile (35), v. sladké, obecné (91), v. silné (165), v. po- rušující (královské), kteráž rozpouští slunce (zlato) na vítr (rozpuštěnou sůl zlata) (33, 34), vokřívající = viz okřívající. votemperovati — temperovati. vypresignovati — sobě podobné formovati (98). 152
Strana 153
OBSAH. Úvod povšechný . . . . . . . . . . . . . . . 1 Myšlénkový rozbor Praktyky . . . . . . . . . 4 Doslov vydavatelův . . . . . . . . . . . . . 11 Podrobný výklad Praktyky . . . . . . . . . . 13 Text rukopisu strahovského . . . . . . . . . . 54 Rodovského zápisy o spisech Lulliových . . . . 133 Vysvětlení Testamentu Rodovského z „Knihy o do- konalém umění chymickém“ . . . . . 134 Slovní ukazatel . . . . . . . . . . 141 . Chyby: str. 52 místo žrev — stůj: krev.
OBSAH. Úvod povšechný . . . . . . . . . . . . . . . 1 Myšlénkový rozbor Praktyky . . . . . . . . . 4 Doslov vydavatelův . . . . . . . . . . . . . 11 Podrobný výklad Praktyky . . . . . . . . . . 13 Text rukopisu strahovského . . . . . . . . . . 54 Rodovského zápisy o spisech Lulliových . . . . 133 Vysvětlení Testamentu Rodovského z „Knihy o do- konalém umění chymickém“ . . . . . 134 Slovní ukazatel . . . . . . . . . . 141 . Chyby: str. 52 místo žrev — stůj: krev.
Strana 154
Strana 155
Ig ah 4„ ☞ W. A ☞ A Otakar Zachar vydal tyto příspěvky ku dějinám alchymie v Českých zemích. Cesta spravedlivá v alchymil. (R. 1899, 12°, nakl. F. Šimáčka, v komisi Fr. Řivnáče v Praze.) Bavor ml. Rodovský z Hustiřan a jeho ruko- pis, nyní Leydenský. (Kr. Č. Spol. Nauk, tř. fil.-hist. předloženo r. 1902, 27. ledna.) Praktyka Testamentu Rajmunda Lullia. (R. 1904, 12°, nákl. vlastním, v komisi Fr. Řivnáče v Praze). Příspěvky k dějinám alchymistů v Čechách. I, II. (Hlas Národa. R. 1896, č. 171, 174.) Dva hlavní úkoly alchymie. (Hlas Národa. R. 1897 č. 169.) Básník alchymista. (Lumír. R. 1897, č. 5.) O víře alchymické. (Lumír. R. 1898, č. 5.) Pověry mydlářské. (Český Lid. R. 1896, str. 456.)
Ig ah 4„ ☞ W. A ☞ A Otakar Zachar vydal tyto příspěvky ku dějinám alchymie v Českých zemích. Cesta spravedlivá v alchymil. (R. 1899, 12°, nakl. F. Šimáčka, v komisi Fr. Řivnáče v Praze.) Bavor ml. Rodovský z Hustiřan a jeho ruko- pis, nyní Leydenský. (Kr. Č. Spol. Nauk, tř. fil.-hist. předloženo r. 1902, 27. ledna.) Praktyka Testamentu Rajmunda Lullia. (R. 1904, 12°, nákl. vlastním, v komisi Fr. Řivnáče v Praze). Příspěvky k dějinám alchymistů v Čechách. I, II. (Hlas Národa. R. 1896, č. 171, 174.) Dva hlavní úkoly alchymie. (Hlas Národa. R. 1897 č. 169.) Básník alchymista. (Lumír. R. 1897, č. 5.) O víře alchymické. (Lumír. R. 1898, č. 5.) Pověry mydlářské. (Český Lid. R. 1896, str. 456.)
Strana 156
Symbolika v alchymii. (Světozor. R. 1897, str. 402, 414, 426, 438.) Poesie alchymická. (Květy. R. 1901, str. 664, 753.) Paběrky chemické z rukopisů českých. (Časo- pis pro průmysl chemický.) Výroba mýdla po staročesku. (R 1896. str. 194.) Ó síře alchymické. (R. 1896, str. 231.) Arsenik. (R. 1896. str. 262). Sůl armoniacká. (R. 1896, 296.) O merkuryáši. (R. 1897, slr. 23, 61.) O alchymickém ohni. (Časopis pro prům. chem. (R. 1897, str. 117, 152). O alchymických solech. (Časopis pro prům. chem. I. Část povšechná. (R. 1897, str. 221.) II. O soli obecné. (R. 1897, str. 323.) III. Upotřebení soli v alchymické praxi. (R. 1898, str. 31.) Další specifikace alchymických těl. (Časopis pro prům. chem.) I. O přirození atramentů. (R. 1898, str. 345.) alaunů. (R. 1898, str. 382.) II. „ arseniků. (R. 1900, str. 183.) III. „ markazyty. (R. 1900, str. 184.) IV. „ nytru. (R. 1900, str. 241.) V. VI. O tucii. (R. 1900, str. 291.) VII. Elektrum. (R. 1900, str. 293.) VIII. Sal alkali. (R. 1901, str. 169.) IX. Sůl tartarová. (R. 1901, str. 273.) X. Sůl porasová. (R. 1901, str. 308.) O přípravě barev a užívání jich za starodávna. (Časopis pro prům. chem. R. 1899, str. 70, 141, 180, 234, 300, 327, 357.)
Symbolika v alchymii. (Světozor. R. 1897, str. 402, 414, 426, 438.) Poesie alchymická. (Květy. R. 1901, str. 664, 753.) Paběrky chemické z rukopisů českých. (Časo- pis pro průmysl chemický.) Výroba mýdla po staročesku. (R 1896. str. 194.) Ó síře alchymické. (R. 1896, str. 231.) Arsenik. (R. 1896. str. 262). Sůl armoniacká. (R. 1896, 296.) O merkuryáši. (R. 1897, slr. 23, 61.) O alchymickém ohni. (Časopis pro prům. chem. (R. 1897, str. 117, 152). O alchymických solech. (Časopis pro prům. chem. I. Část povšechná. (R. 1897, str. 221.) II. O soli obecné. (R. 1897, str. 323.) III. Upotřebení soli v alchymické praxi. (R. 1898, str. 31.) Další specifikace alchymických těl. (Časopis pro prům. chem.) I. O přirození atramentů. (R. 1898, str. 345.) alaunů. (R. 1898, str. 382.) II. „ arseniků. (R. 1900, str. 183.) III. „ markazyty. (R. 1900, str. 184.) IV. „ nytru. (R. 1900, str. 241.) V. VI. O tucii. (R. 1900, str. 291.) VII. Elektrum. (R. 1900, str. 293.) VIII. Sal alkali. (R. 1901, str. 169.) IX. Sůl tartarová. (R. 1901, str. 273.) X. Sůl porasová. (R. 1901, str. 308.) O přípravě barev a užívání jich za starodávna. (Časopis pro prům. chem. R. 1899, str. 70, 141, 180, 234, 300, 327, 357.)
Strana 157
O přípravě staročeského inkoustu. (Časopis pro prům. chem. R. 1901, str. 26.) Poznamenání kunstu k lakýrování. (Čas. pro prům. chem. R. 1901, str. 58, 97.) O alchymických vodách a olejích. (Časopis pro prům. chem. R. 1902, str. 322.) Z dějin alchymie v Čechách. (Časopis Musea král. Českého.) I. Bavor mladší Rodovský z Hustiřan, alchymista český. Činnost literární. (R. 1899, str. 157, 243.) II. Ze života alchymistova. (R. 1899, str. 252.) III. Allegorie alchymické. (R. 1900, str. 316.) Předloženo Král. České Spol. Nauk, tř. fil.-hist.: Laurentius Ventura: O zpuosobu ustrojení ka- mene filozofského. K tisku připraveno: Deska smaragdová. (Čas. Musea král. Českého.) Pověra alchymická. (Český Lid.) Michal Sendživoj: Traktátův XII. o kamenu mudrců. (Samostatný výtisk.) Bavor ml. Rodovský z Hustiřan, alchymista český. (Studie životopisná.) Česká alchymická laboratoř XVI. věku. Klíč ke studiu alchymických rukopisů. (Přehled všech českých památek alchymických a seznam značek a zkratek v rukopisech obvyklých.)
O přípravě staročeského inkoustu. (Časopis pro prům. chem. R. 1901, str. 26.) Poznamenání kunstu k lakýrování. (Čas. pro prům. chem. R. 1901, str. 58, 97.) O alchymických vodách a olejích. (Časopis pro prům. chem. R. 1902, str. 322.) Z dějin alchymie v Čechách. (Časopis Musea král. Českého.) I. Bavor mladší Rodovský z Hustiřan, alchymista český. Činnost literární. (R. 1899, str. 157, 243.) II. Ze života alchymistova. (R. 1899, str. 252.) III. Allegorie alchymické. (R. 1900, str. 316.) Předloženo Král. České Spol. Nauk, tř. fil.-hist.: Laurentius Ventura: O zpuosobu ustrojení ka- mene filozofského. K tisku připraveno: Deska smaragdová. (Čas. Musea král. Českého.) Pověra alchymická. (Český Lid.) Michal Sendživoj: Traktátův XII. o kamenu mudrců. (Samostatný výtisk.) Bavor ml. Rodovský z Hustiřan, alchymista český. (Studie životopisná.) Česká alchymická laboratoř XVI. věku. Klíč ke studiu alchymických rukopisů. (Přehled všech českých památek alchymických a seznam značek a zkratek v rukopisech obvyklých.)
- I: Array
- 1: Array
- 13: Array
- 54: Array
- 143: Array
- 153: Array